Mgr. David Mikoláš

Starověká Mezopotámie Učební text

STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE

Klíčová slova: kolébka civilizace, příchod Sumerů, zakládání městských států, zemědělství, řemeslná

výroba, vynález kola, matematika a astronomie, Chammurapiho zákoník, rozvrstvení společnosti,

architektura a stavební materiály, klínové písmo

oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (meziříčí), kolébka civilizace

na severu Mezopotámie mírné podnebí s dostatkem srážek, na jihu sucho (na jaře

záplavy)

nejdříve osídlen v 6. - 5. tisíciletí př. n. l. sever, na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.

příchod středoasijských Sumerů do jižní Mezopotámie - zakládání prvních městských

států: Ur, Uruk, Eridu, Nippur, Lagaš, Kiš

hlavním zdrojem obživy zemědělství: obilí, zelenina, ovoce, datle

stavba nádrží, budování soustavy zavlažovacích kanálů; odvodňování bažin

nedostatek dřeva a kovů => dovoz karavanami z ciziny; k placení používány kousky

stříbra

řemeslná výroba zpočátku soustředěna na výrobu zemědělských nástrojů, od první

poloviny 3. tisíciletí př. n. l. zaznamenán rozvoj dalších řemesel: hrnčířství, tkaní

a barvení látek, výroba šperků a zbraní

vynález kola, rozsáhlé astronomické a matematické znalosti (znalost desítkové a

šedesátkové soustavy)

víra v mnoho bohů, kteří stvořili svět a z jejichž vůle vládnou společnosti králové,

vyhlašující zákony

jeden z nejstarších zákoníků nechal sepsat král Sumeru a Akkadu, Slunce Babylonu

Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.): „Oko za oko, zub za zub…“

společnost rozdělena na plnoprávné občany, svobodné a otroky

budovy stavěny z nepálených cihel sušených na slunci, pro významnější stavby

vypalovány a glazovány

nejvýznamnějšími stavbami ve městech byly chrámy – zikkuraty a paláce vládců,

zdobené pestrými mozaikami a reliéfy

informace zaznamenávány klínovým písmem na hliněné tabulky: platba daní,

dohody mezi lidmi, nové poznatky, literární příběhy (např. Epos o Gilgamešovi)

přehled mezopotámských říší:

o Sumer (3000 – 2000 př. n. l.)

o Akkad (2334 – 2154 př. n. l.)

o Asýrie (2000 – 609 př. n. l.)

o Babylónie (19. století – 539 př. n. l.) – rozvrácena Peršany

Mgr. David Mikoláš

Starověká Mezopotámie Učební text

Generace starověkých obyvatel Mezopotámie dokázaly promyšlenou a dobře

zorganizovanou prací postupně přeměnit krajinu v úrodnou oblast. Ta poskytovala obživu

velkému množství lidí. Mnozí z nich se věnovali řemeslu a obchodu.

Národy Mezopotámie žily v malých i velkých státech. Panovník sám rozhodoval i určoval

zákony. Kdo zákony porušil, byl přísně potrestán.

V Mezopotámii žili lidé hovořící odlišnými jazyky. Uctívali mnoho bohů. Z této různorodosti

nakonec vytvořili nový způsob života se společnými náboženskými představami a literárními

příběhy. Vzniklo zde písmo, vytvořily se první státy. Zrodila se jedna z nejstarších civilizací na

světě.

BAREŠ, Ladislav a kol. Život mezi řekami… In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 50-57.

Klínové písmo, 2400 př. n. l.

(Dopis poslaný veleknězem Lu’ennou lagašskému králi, informující o smrti králova syna v bitvě.)

Aššurbanipal na lovu, 640 př. n. l. Aššurbanipal byl posledním významným králem tzv.

novoasyrského období. Vládl v letech 669 - 631 př. n. l. Založil první systematicky organizovanou knihovnu na Blízkém

východě, jejíž sbírky se částečně uchovaly dodnes.

Sloup s Chammurapiho zákoníkem, 18. stol. př. n. l. (Muzeum v Louvre, Francie)

Mgr. David Mikoláš

Starověká Mezopotámie Učební text

Standarta z Uru, „Válečný panel“, 2600 př. n. l.

(Jedná se o dvě desky, jemné mozaiky z lazuritu, perleti a červeného vápence, obsahující výjevy z války a míru.)

Babylonská Ištařina brána (Ištařina brána byla osmou bránou babylonského vnitřního města. K

její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti,

lásky a války, Ištar. Většinu jejího povrchu pokrývaly modře glazované cihly s nízkým

reliéfem se zvířecími motivy, především draky a býky. Stěny průchodu zdobily nízké reliéfy se lvy, symbolem bohyně Ištar.

Ve 30. letech 20. století byla postavena její rekonstrukce v Pergamském muzeu v Berlíně. Další jednotlivé zachované části jsou

rozptýleny v několika muzeích po celém světě.) Zbytky archeologickým výzkumem odhalené

Ištařiny brány, 1932

Mgr. David Mikoláš

Starověká Mezopotámie Učební text

Zbytky zikkuratu v Uru, 2100 př. n. l. Zikkurat v Uru, rekonstrukce

Výtvarné ztvárnění sumerského města Ur

Visuté zahrady Semiramidiny,

v pozadí Babylonská věž, obraz pravděpodobně z 19. století (Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis, která vyrostla v zelené Médii a proto Nebukadnesar II. přikázal kolem roku 600 př. n.

l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil.)

Dioritová socha lagašského prince Gudey, cca 2120 př. n. l. (Gudea byl vládce města Lagaše v jižní Mezopotámii. Nechal

vybudovat řadu chrámů a paláců, obnovoval zavlažovací kanály a komunikace. Do dnešních dnů se zachovalo asi třicet soch z tvrdého a lesklého sopečného dioritu. Jsou na nich vytesány

nápisy v klínovém písmu, jež líčí jeho bohatou stavební činnost a oddanost bohům.)