Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání

Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání

Úvaha nad samofinancováním ČCE

Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

Obsah referátu

1. Shrnutí statistik za posledních 10 let– Sbory

– Osoby

– Úkony

– Finance

2. Struktura toku financí v církvi

3. Historie jednání o majetkovém narovnání

4. Současný stav jednání o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

5. Výsledky narovnání pro ČCE

6. Kvantifikace potřeby zvyšování obětavosti

7. Příklady dopadů na vybrané typy sborů

Počet sborů ČCE

Počet kazatelem neobsazených sborů v ČCE

Po

díl

sal

árů

Počet vikářů a jáhnů ČCE v letech 2000 - 2010

Po

díl

sal

árů

Počet nově ordinovaných osob ČCE v letech 2000 - 2009

Počet kazatelů v letech 2000 - 2009

Příchody odchody kazatelů 2000 - 2010

Počet členů ČCE

Přírůstek členů

Úbytek členů

Počet úkonů

ČCE

Seniorát

Sbor Povšechný sbor

PF 100%

100 % Farář

R

70 %

100 %

10 %

15

Stát

Dotace

Plat

ReparticeVlastní zdroje

Rozbor peněžních toků v ČCE

5 %

Saláry

Salár v přepočtu na jednoho salárníka

Výsledky hospodaření povšechného sboru

Hospodářský výsledek povšechného sboru

Odpisy 8 000 000 Kč/rok

Souhrnné výsledky hospodaření všech farních sborů

Dotace na mzdy kazatelů a provoz ÚCK

141 752,00 Kč; 1%

11 195 604,00 Kč; 69%

1 599 372,00 Kč; 10%

799 686,00 Kč; 5%

2 399 058,00 Kč; 15%

Použití výběru personálního fondu v roce 2010 ve výši15 993 720 Kč

který se rozděloval v roce 2011

odměny duchovenským členům SR

na přímou výplatu odměn a příplatků kazatelům 70%

na výplatu odměn prostřednictvím seniorátních výborů 10%

na solidaritu sborů 5%

do uzavřené části personálního fondu 15%

Počet členů ČCE v roce 2010

Počet členů vedených v kartotékách 91198

Počet členů s hlasovacím právem 37509

Počet salárníků podle definice synodu - teoretický salárník 35759

Počet plátců salárů 22360

Srovnání dotace a obětavosti v roce 2010 Kč

Dotace MK na mzdy kazatelů v letech 2010, 2011, 2012 79 617 000Celková obětavost v roce 2010 74 406 425

Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

Stav vztahů mezi ČR a CNS do 31.12.2012

• Financování CNS podle zákona č. 218/1949 Sb. • Zákon: O hospodářském zabezpečení církví a náboženských

společností • Vznikl po uchopení moci komunisty, má represivní charakter a velmi

nejasné a nejednoznačné znění• Zdánlivé financování – neustálé ekonomické podvazování chodu

církví• Za komunistického režimu možnost ovlivňování církví pomocí

odnímá tzv. státního souhlasu k duchovenské činnosti• V současné době není plněn v plném rozsahu• Současný stav – nevyrovnání zabaveného majetku zejména ŘKC • Původní majetek církví je blokován tzv. blokační paragrafem• Uzavřena dohoda o dočasném zmrazení mezd

Nevýhody dosavadního stavu pro církve

• OBJEKTIVNÍ NEVÝHODY• Financování kazatelů podle tabulek určovaných vládou• Finanční závislost na rozpočtu ČR – výše příspěvku není stanovena

zákonem, nýbrž vládní vyhláškou a výrazně kulhá např. za platy učitelů

• Nevyřešení majetkového narovnání zejména ŘKC• Blokování majetku církví - výnos používá stát

• SUBJEKTIVNÍ NEVÝHODY• Spoléhání se na financování státem• Ochromení vlastní aktivity ve sborech a nespoléhání se na vlastní

obětavost členů

Výhody stavu do 2012 pro církve

• Relativně stabilní financování platu kazatelů

• Zdánlivá výhoda• Možnost libovolného narůstání počtu kazatelů bez ohledu na

potřebu

Nevýhody stavu do 2012 pro stát

• Povinnost financovat platy kazatelů • Nemožnost regulovat počty kazatelů• Rostoucí náklady na CNS s nemožností regulovat počty duchovních• Blokování rozvoje obcí a měst v důsledku blokačního paragrafu

zákona o půdě• Hrozba financování i dalších CNS ze státního rozpočtu od roku

2013 (muslimové, budhisti, svědkové jehovovi - ale i pivní církev apod.)

Výhody stavu do 2012 pro stát

• Neomezená možnost využívat původní církevní majetek a jeho výnosy

• Poměrný zisk – náklady na církev jsou cca třetinové ve srovnání s výnosem zabaveného majetku

Výdaj e států na církv e za posledních 10 let (v mil. Kč, v cenách r. 2007)

0,000

200,000

400,000

600,000

800,000

1 000,000

1 200,000

1 400,000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

výda

je nomimální

reálné

Počet kněží ev idov aných MK ČR za posledních 10 let

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

počty kněží

Základní postoje ČCE 1• Českobratrská církev evangelická si od r 1989 uvědomovala, že financování církví

státem podle zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem je dlouhodobě neudržitelné a nežádoucí.

• Českobratrská církev evangelická proto předpokládala, že změna politických poměrů záhy přinese takové uspořádání vztahů mezi státem a církvemi, v němž církve budou na státu nejen politicky, ale také hospodářsky nezávislé. ČCE to vyjádřila to zřetelně už v roce 1993 usnesením 28. synodu, které formuluje tyto základní postoje ČCE ve vztahu ke státu:

• Situace, kdy stát dotuje platy duchovních a pracovníků církevního ústředí, kdy vymezuje svým nařízením způsob jejich odměňování a provádí kontrolu použití poskytnutých prostředků, je dědictvím minulosti a jedním ze základů deformovaných vztahů mezi státem a církví. Přímá závislost církve na státním rozpočtu je pro další život církve a pro její vztah ke společnosti neudržitelná.

• ČCE chce proto postupně směřovat k ekonomické nezávislosti církve na státním rozpočtu. ČCE očekává, že stát umožní takovou podporu činnosti církví (např. podporou daňových asignací a jiných daňových úlev), aby byla zachována jejich plná svrchovanost. ČCE přijme takové rozhodnutí jako znamení vzájemné důvěry i toho,

že stát si je vědom významu víry a církve pro celou společnost.

Základní postoje ČCE 2 a personální fond• Základním zdrojem příjmů pro financování potřeb církve je dobrovolná obětavost

jejích členů. • Okamžité zrušení státní dotace by pro ČCE znamenalo bezprostřední a rozsáhlé

omezení její činnosti. K dosažení nezávislosti na státním rozpočtu potřebuje ČCE určité přechodné období (minimálně 5 let), v němž by mohla změnit svou strukturu i způsob své práce a působit na členy ke zvýšení jejich obětavosti.

• Zřízení a vývoj Personálního fondu • V očekávání, že v brzké době dojde ke zrušení státních dotací a že bude třeba

financovat činnost církve novým způsobem, zřídil 28. synod v r. 1993 Personální fond, aby shromažďoval a zajišťoval finanční prostředky na mzdy kazatelů a ostatních nezbytných pracovníků církve a na náklady, které souvisejí s jejich mzdami. V první fázi své existence měl Personální fond tvořit takovou finanční rezervu, která po dobu nejméně jednoho roku umožní vyplácet mzdy kazatelům a ostatním nezbytným pracovníků církve v případě, že stát s okamžitou platností ukončí financování církví.

• Fungování Personálního fondu a použití prostředků v něm shromážděných bylo později podrobněji upraveno Statutem Personálního fondu, který synod usnesl v roce 2001. Řešení otázky budoucího financování církví bylo v té době v nedohlednu. Stát po dlouhou dobu nevalorizoval mzdy kazatelů a zamýšlená roční rezerva v Personálním fondu byla již vytvořena. Proto synod v r. 2003 rozhodl, že 80% ročního odvodu do PF se bude nadále používat na doplnění neúměrně nízkých mezd kazatelů.

Principy řešení 2008 – část 1 • Návrh zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2008 • Výsledkem vzájemné spolupráce církevní komise a vládní komise se stal

návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.

• Jeho záměrem bylo vrátit církvím a náboženským společnostem třetinu zabaveného majetku a za dvě třetiny jim poskytnout finanční náhradu v částce 83 mld. Kč

• Řádům ŘKC měla být poskytnuta restituce naturální, CNS finanční• Vyplácení náhrady mělo probíhat 60 let s komerčním úročením 4,95 %• úročením v čase by náhrada narostla na celkových cca 270 mld. Kč• Kromě této náhrady by stát během přechodného období 20 let

poskytoval církvím dále příspěvek na platy duchovních každoročně snižovaný o 5 % a po 20 letech by přestal církve financovat.

• Kdyby byl tento návrh zákona schválen, dostávala by ČCE po 60 let částku 139 261 022 Kč ročně a zároveň po 20 let postupně snižovaný příspěvek na platy kazatelů.

Dopad řešení 2008• Vláda tento návrh zákona schválila v lednu 2008 a předložila ho

Parlamentu ČR. • Projednávání návrhu zákona v poslanecké sněmovně však ztroskotalo

na odporu opozice, k níž se při hlasování připojili tři poslanci ODS. • V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala

Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč.

• Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 do-poručila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

Analýza ekonomických vztahů ČR a CNS do 2012

• V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč.

• Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 doporučila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

Postup jednání 2011

• V roce 2011 probíhala mezi zástupci vlády České republiky a zástupci církví a náboženských společností jednání o majetkovém narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.

• V církevní komisi byli zastoupení zástupci České biskupské konference, Konference řeholních řádů, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí.

• Za církve jednala v technických věcech expertní komise : 5 zástupců ŘKC, 4 zástupci ERC a 1 zástupce FŽO

• Ze strany státu ministr kultury Besser• Dohody byly dokončovány na úrovni státní a církevní komise • Státní - MK, MF, MZ ODS, TOP09, VV• Církevní - předsednictvo ČBK, řády, předsednictvo ERC, FŽO• Výchozí návrh MK

Principy řešení 2011 část 1

• Návrh zákona o „zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společ-nostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“ počítá s trojím způsobem, kterým by měly být napraveny některé majetkové křivdy a umožněna finanční odluka církví od státu. Jsou to:

• a) naturální restituce; • b) finanční náhrada; • c) klesající příspěvek od státu.


• A. Naturální restituce • Jaké věci budou předmětem vydání: • Naturální restituce by se měly týkat majetku, který je v současné

době ve vlastnictví státu (nikoli např. obcí). Podmínky pro vydání jsou následující:

• Vydávají se všechny nemovitosti, které jsou v současné době v majetku státu pod správou Pozemkového fondu nebo Lesů ČR. Účel, k němuž sloužily v době zabavení, je lhostejný.

• Ostatní nemovitosti, které jsou v majetku státu (pod správou jeho organizační složky, státní příspěvkové organizace, státního podniku apod.), se vydávají pouze za podmínky, že: a) buď funkčně souvisejí s některou jinou nemovitostí, kterou církev už vlastní nebo se jí vydává (např. zahrada uprostřed klášterního komplexu), b) nebo v době zabavení sloužily k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako bydlení duchovních.


• Z movitých věcí se vydávají pouze ty věci v majetku státu, které funkčně souvisejí s nemovitou věcí, kterou církev vlastní. Vydány mohou být nemovité i movité věci, které byly zabaveny v období mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, pokud byly zabaveny z některého důvodu vyjmenovaného v zákoně (§ 5) a pokud

• patřily: • a) církvi (např. ČCE) • b) právnické osobě, jež tvořila součást církve (např. farnímu sboru); • c) právnické osobě založené za účelem podpory činnosti církve k

duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům (např. České diakonii, která byla založena jako spolek podle spolkového zákona).

• Výjimky z vydávaného majetku tvoří: • a) zastavěný pozemek; b) nemovitosti ve vojenských újezdech; • c) církevní matriky; d) nemovitosti, které nezbytně potřebuje Policie

ČR k plnění svých úkolů; e) pozemek, na němž je sportovní hřiště.


• Kdo je oprávněn žádat o vydání majetku: • O vydání majetku může žádat: • a) církev; • b) právnická osoba, jež tvoří součást církve; • c) právnická osoba, která byla založena za účelem podpory činnosti

církve k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům.

• Jménem právnických osob, které tvoří součást církve nebo které církev založila za účelem podpory své činnosti, může o vydání majetku žádat také církev, pokud tato právnická osoba tak neučiní sama. Za zrušené právnické osoby může žádat jejich právní nástupce.


• Postup při vydání • O vydání majetku je třeba žádat ve lhůtě do dvanácti měsíců od

chvíle, kdy se zákon stane účinným. V případě promeškání této lhůty jakýkoli nárok na vydání zaniká.

• Církev či její právnická osoba vyzve toho, kdo majetek spravuje, k vydání věci. O vydání věci bude uzavřena dohoda. V případě tzv. zemědělských nemovitostí, které jsou definovány v zákoně, dohodu schvaluje pozemkový úřad. Pokud nedojde k uzavření dohody, pak a) v případě zemědělské nemovitosti rozhoduje pozemkový úřad a proti jeho rozhodnutí je možno podat žalobu; b) v případě ostatních věcí je možné podat žalobu.

Principy řešení 2011 část 6• B. Finanční náhrada

• Finanční náhrada ve výši cca 59 mld. Kč bude rozdělena mezi ŘKC a členské církve ERC v poměru 80 : 20.

• Finanční náhrada by měla být vyplácena těm církvím, které jsou uvedeny v zákoně (§ 14). Její výše je v zákoně stanovena pro každou církev zvlášť. Rozdělení finanční náhrady pro jednotlivé církve je výsledkem dohody mezi církvemi.

• ČCE by měla obdržet finanční náhradu ve výši 2 266 593 186 Kč. Vyplácení by mělo být rozloženo do 30 ročních splátek a splátky by se měly zvyšovat v závislosti na inflaci. První splátka pro ČCE by měla činit 75 553 106 Kč.

• O vyplácení náhrady by měla být uzavřena smlouva mezi státem a jednotlivou církví.

• Ve smlouvě, jejíž náležitosti pevně stanoví zákon, se stát zaváže k vyplácení finanční náhrady i vyplácení snižujícího se příspěvku státu.

• Církev potvrdí, že se vzdává všech dalších nároků na náhradu za nevydaný původní majetek, jehož vydání není umožněno tímto zákonem o církevních restitucích (že tedy nebude soudní cestou požadovat majetek obcí apod.).


• C. Snižující se příspěvek od státu • Po přechodné období 17 let by měly církve dostávat snižující se

příspěvek od státu. • Jeho výchozí výše je určena podle příspěvku v roce 2011, kdy se

církve se státem dohodly na jeho „zmražení“. • Po první 3 roky účinnosti zákona by měl stát příspěvek vyplácet v

plné výši, po té by se měl vždy o 5 % snižovat.

Dělení mezi církve

% rozdělení roční splátka celkem za 30 let

Apoštolská církev 1,79% 35 211 212 Kč 1 056 336 374 Kč

Bratrská jednota baptistů 0,39% 7 595 402 Kč 227 862 069 Kč

Církev advent. sedmého dne 0,88% 17 360 920 Kč 520 827 586 Kč

Církev bratrská 1,29% 25 368 377 Kč 761 051 303 Kč

Církev českosl. husitská 5,23% 102 843 733 Kč 3 085 312 000 Kč

Církev řeckokatolická 0,51% 9 964 442 Kč 298 933 257 Kč

Církev římskokatolická 80,00% 1 573 333 333 Kč 47 200 000 000 Kč

Českobratrská c. evangelická 3,84% 75 553 106 Kč 2 266 593 186 Kč

Evangelická církev a.v. v ČR 0,20% 3 950 214 Kč 118 506 407 Kč

Evangelická c. metodistická 0,62% 12 254 474 Kč 367 634 208 Kč

Federace žid. obcí v ČR 0,46% 9 068 805 Kč 272 064 153 Kč

Jednota bratrská 1,02% 20 056 902 Kč 601 707 065 Kč

Lutherská ev. církev a.v. v ČR 0,19% 3 794 278 Kč 113 828 334 Kč

Náboženská spol. č. unitářů 0,06% 1 199 995 Kč 35 999 847 Kč

Pravoslavná církev v ČR 1,94% 38 217 041 Kč 1 146 511 242 Kč

Slezská c. evangelická a.v. 1,11% 21 803 102 Kč 654 093 059 Kč

Starokatolická církev v ČR 0,46% 9 091 330 Kč 272 739 910 Kč

celkem 100,00% 1 966 666 667 Kč 59 000 000 000 Kč

Výsledek pro ČCE roky8 zadej číslo církve celkem za všechny roky 1 2 31 Apoštolská církev 1 626 552 124 Kč 83 740 212 Kč 83 740 212 Kč 83 740 212 Kč2 Bratrská jednota baptistů 393 313 819 Kč 10 Kč 21 676 402 Kč 21 676 402 Kč 21 676 402 Kč3 Církev advent. sedmého dne 885 077 586 Kč 48 360 920 Kč 48 360 920 Kč 48 360 920 Kč4 Církev bratrská 1 140 987 553 Kč 57 703 377 Kč 57 703 377 Kč 57 703 377 Kč5 Církev českosl. husitská 4 430 358 000 Kč 217 315 733 Kč 217 315 733 Kč 217 315 733 Kč6 Církev řeckokatolická 447 288 757 Kč 22 590 442 Kč 22 590 442 Kč 22 590 442 Kč7 Církev římskokatolická 58 379 725 500 Kč 2 524 799 333 Kč 2 524 799 333 Kč 2 524 799 333 Kč8 Českobratrská c. evangelická 3 241 337 936 Kč 158 510 106 Kč 158 510 106 Kč 158 510 106 Kč9 Evangelická církev a.v. v ČR 184 000 907 Kč 9 524 214 Kč 9 524 214 Kč 9 524 214 Kč10 Evangelická c. metodistická 552 814 208 Kč 28 014 474 Kč 28 014 474 Kč 28 014 474 Kč11 Federace žid. obcí v ČR 414 156 903 Kč 21 161 805 Kč 21 161 805 Kč 21 161 805 Kč12 Jednota bratrská 969 670 065 Kč 51 372 902 Kč 51 372 902 Kč 51 372 902 Kč13 Lutherská ev. církev a.v. v ČR 157 597 084 Kč 7 519 278 Kč 7 519 278 Kč 7 519 278 Kč14 Náboženská spol. č. unitářů 52 555 597 Kč 2 608 995 Kč 2 608 995 Kč 2 608 995 Kč15 Pravoslavná církev v ČR 1 675 214 242 Kč 83 213 041 Kč 83 213 041 Kč 83 213 041 Kč16 Slezská c. evangelická a.v. 1 002 786 059 Kč 51 479 102 Kč 51 479 102 Kč 51 479 102 Kč17 Starokatolická církev v ČR 422 411 410 Kč 21 829 330 Kč 21 829 330 Kč 21 829 330 Kč

3 327 679 454 Kč 3 327 679 454 Kč 3 327 679 454 Kč6 633 682 506 Kč 6 633 682 506 Kč 6 633 682 506 Kč13 219 004 093 Kč 13 219 004 093 Kč 13 219 004 093 Kč26 380 304 808 Kč 26 380 304 808 Kč 26 380 304 808 Kč23 všechny církve (včetně ŘKC) 75 975 847 750 Kč 2 488 710 000 Kč 3 411 419 667 Kč 3 411 419 667 Kč 3 411 419 667 Kč24 všechny církve (bez ŘKC) 17 596 122 250 Kč 3 241 337 936 Kč 886 620 333 Kč 886 620 333 Kč 886 620 333 Kč

752 627 936 Kč (částka nad současný stav)25 087 598 Kč

30,2 %

82 957 000 Kč 82 957 000 Kč 82 957 000 Kč

možnost investic (celkem)možnost investic (ročně)

Majetkové vyrovnání v celkových částkáchNEPRAVDA

zelená (současná výše dle Deklarace shody); bílá (připravované vyrovnání)

součet zelených hodnotsoučet bílých hodnot

0 Kč

20 000 000 Kč

40 000 000 Kč

60 000 000 Kč

80 000 000 Kč

100 000 000 Kč

120 000 000 Kč

140 000 000 Kč

160 000 000 Kč

180 000 000 Kč

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

Usnesení 1. mimořádného zasedání 33. synodu ČCE (25. 11. 2011)

• Synod souhlasí s majetkovým vyrovnáním podle návrhu Zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

• Synod pověřuje synodní radu, aby v souladu s Řádem hospodaření církve čl. 22 podepsala jménem Českobratrské církve evangelické příslušné smlouvy s Českou republikou.

Osobní názor na situaci

• Následujících třicet let může ČCE pokládat za lhůtu, která církvi poskytne dostatek času k tomu, aby přizpůsobila svůj život podmínkám úplného samofinancování.

• Během třiceti let obdrží ČCE finance přibližně ve výši odpovídající 44 násobku stávající roční dotace. Po třiceti letech skončí jakýkoliv příspěvek státu a církev se bude moci spolehnout pouze na vlastní finance a obětavost.

• Záleží tedy pouze na ČCE, zda v následujících třiceti letech, kdy budou platy kazatelů ještě ze značné části financovány za přispění státní dotace, zvýší svoji obětavost a vytvoří určité majetkové rezervy k tomu, aby v letech po úplném ukončení státního financování byl k dispozici dostatek prostředků pro financování platů kazatelů.

Teoretický dopad absence státní dotace Počet osob Obětavost

mimo sborObětavost mimo sbor

Obětavost celkem

Obětavost na

Do příjmu započteno

Do příjmu nezapočteno

Celkem Na osoby 2010 Sbírky Zahraniční dary,

Kč Kč/os Kč Kč/os Saláry Hosp. činnosti

2010 Dary Ostatní sbor příjmy

Počet členů 91198 0 74 406 425 816 Ostatní dary Provozní dotace

Počet platících salárníků 22360 0 74 406 425 3328 Zúčtování fondů

Počet členů s hlasovním právem 37509 0 74 406 425 1984

Počet salárníků teoretických 35759 0 74 406 425 2081

Nutné zvýšení na platy

Nutné zvýšení na

Celková potřebná obětavost



Z platu 15000 Kč/měsíc

Z důchodu 7000 Kč/měsíc

ve výši dotace Rok Měsíc Den

Kč Kč/os Kč/os Kč/os Kč/os % %

Na člena 79617693 873 1689 141 4,69 0,94 2,01

Na platícího salárníka 79617693 3561 6888 574 19,13 3,83 8,20

Na počet členů s hlas. právem 79617693 2123 4106 342 11,41 2,28 4,89

Na teoretického salárníka 79617693 2227 4307 359 11,96 2,39 5,13

Celkový výběr Podíl z penze 7000 Kč

Podíl z platu 15000

7000 15000

Podíl z příjmu 10 5 3 2 1 10 5 3 2 1

Počet osob

Počet členů 91198 766 383 230 153 77 1642 821 492 328 164Podle sčítání lidu 51936 436 218 131 87 44 935 467 280 187 93Počet platících salárníků 22360 188 94 56 38 19 402 201 121 80 40Počet salárníků teoretických 35759 300 150 90 60 30 644 322 193 129 64Počet členů s hlasovním právem 37509 315 158 95 63 32 675 338 203 135 68

Poměr výběru k potřebě Podíl z penze 7000 Kč 154

Podíl z čistého platu 15000

7000 15000

Podíl z příjmu % 10 5 3 2 1 10 5 3 2 1

Počet osob

Počet členů 91198 4,97 2,49 1,49 0,99 0,50 10,66 5,33 3,20 2,13 1,07Podle sčítání lidu 51936 2,83 1,42 0,85 0,57 0,28 6,07 3,04 1,82 1,21 0,61Počet platících salárníků 22360 1,22 0,61 0,37 0,24 0,12 2,61 1,31 0,78 0,52 0,26Počet salárníků teoretických 35759 1,95 0,98 0,59 0,39 0,20 4,18 2,09 1,25 0,84 0,42Počet členů s hlasovním právem 37509 2,05 1,02 0,61 0,41 0,20 4,38 2,19 1,32 0,88 0,44

Příklad histogramu salárů venkovského sboru

1. Velký počet salárníků do 200 Kčotázka motivace placení saláru proč tak nízké - salár v hodnotě ??

2. Vysoký podíl členů s platbou 300 – 500 Kčvýznamný podíl

3. Několik členů, kteří na sebe berou tíhu finančního zabezpečení sboru

4. Cílové rozložení salárníků

Po

díl

sal

árů

v %

Za jakých podmínek by byl sbor zcela soběstačný ?

Úvaha: sbor potřebuje stávající finance + nově finance na plat svého faráře

Počet kazatelů a kazatelek 270

Dotace 79617693

Na kazatele za rok přibližně 300000 Kč/rok

Počet osob Obětavost mimo sbor

Obětavost mimo sbor

Obětavost celkem

Obětavost na



Velký venkovský sbor Na osoby 2010 Sbírky Zahraniční dary,

Vícenáklad na kazatele 300000Kč Kč/os Kč Kč/os Saláry Hosp. činnosti


Počet členů 1193 0 913 606 766 Ostatní dary Provozní dotace

Počet platících salárníků 973 0 913 606 939 Zúčtování fondů

Počet hlasovních 969 0 913 606 943

Dospělý s příjmem 787 0 913 606 1161










Na člena 300000 251 1017 85 2,83 0,57 1,21

Na salárníka 300000 308 1247 104 3,46 0,69 1,48

Na hlasovní úd 300000 310 1252 104 3,48 0,70 1,49




Obětavost celkem Obětavost na



Malý venkovský sbor Na osoby 2010 Sbírky Zahraniční dary,
















Na člena 300000 1345 2512 209 6,98 1,40 2,99

Na salárníka 300000 5085 9493 791 26,37 5,27 11,30

Na hlasovní úd 300000 4225 7889 657 21,91 4,38 9,39




Obětavost celkem Obětavost na



Pražský sbor Na osoby 2010 Sbírky Zahraniční dary,
















Na člena 300000 706 2283 190 6,34 1,27 2,72

Na salárníka 300000 1744 5641 470 15,67 3,13 6,72

Na hlasovní úd 300000 785 2540 212 7,06 1,41 3,02


Je průměrný sborČCE schopen sám zaplatit faráře ?

• Představený model představuje mezní scénář v případě, že stát přestane církve představovat v plném rozsahu.

• Tato situace nastane za 30 let.

•Značná sborů při své velikosti a charakteru je schopna samofinancování

•Podmínkou je:

Výrazné zvýšení obětavosti

Jistá míra optimalizace kazatelských míst.

Date post:	30-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	frances-bowers
View:	29 times
Download:	0 times

Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání

Documents