Státní správa a samosprávaPrávo EU
Mgr. Pavel PETRKatedra společenských věd
VŠB - TUO
Literatura
TÝČ, V. Právo ES pro ekonomy. 4. vyd. Praha: Linde, 2004. TÝČ, V. a kol. Právo evropské unie – lexikon. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 2004.
Právní předpisy
Evropské právo úplné znění,Č. 446 nakladatelství SAGIT
Internet
www.euroskop.cz www.europa.eu www.mfa.cz www.psp.cz www.strukturalni-fondy.cz
Vznik, povaha a vývoj ES a EU
Vývoj před rokem 1945
Pierre Dubois Jiří z Poděbrad Tomasso Campanella Napoleon Hrabě Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill – Univerzita
v Curychu
Vývoj po roce 1945
Politicko-bezpečnostní předpoklady snaha o vytvoření evropské politické velmoci obezřetnost vůči poraženému Německu (neopakovat chyby,
neizolovat) reakce na politické rozdělení Evropy (východ x západ)
Ekonomické předpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválečné obnovy,
ale i dalšího vývoje) vytvoření velkého hospodářského celku, který by se stal
hospodářskou velmocí
Integrační snahy
1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezaměňovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech
1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci 1949 – NATO – Organizace severoatlantické
smlouvy 1952 – Evropské obranné společenství 1954 – Západoevropská unie
1951 – Evropské společenství uhlí a oceli
Schumannova deklarace Označováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko Pařížská smlouva (18.4.1951-23.7.2002) V čele vysoký komisař – Jean Monnet
Římská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpečnost, zdraví, trh Nenaplnilo očekávání
1957 - Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
Římská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 – vypuštěno slůvko „hospodářské“
Smlouvou o EU – Evropské společenství – jednotné číslo
Od r. 1986 – jednotný vnitřní trh Základem tzv. prvního pilíře
1957 - Evropské hospodářské společenství (EHS)
Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodářské a měnové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilíř – ES komunitární pilíř 2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika
mezivládní pilíř 3. pilíř – justice a vnitro mezivládní pilíř Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999)
(sociální politika, politika zaměstnanosti) Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální
změny)
1993 – Evropská Unie
Vývojové etapy evropské spolupráce
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - 1951
Evropské hospodářské společenství (EHS) -
1957
Evropské společenství pro atomovou energii
(EUROATOM) - 1957
Evropská společenství(ES) - 1967
Hospodářská a měnová unie(HMU) - 1999
Evropská unie (EU) -1993
množné množné číslo!!!číslo!!!
Vytvářeno členskými státy – mezinárodní smlouvy
Součást tzv. acguis communautaire Zřizovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence
ES a sjednané na jejich půdě/
Primární právo
Pařížská smlouva Římské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny změny a doplňky (Smlouva o spol. orgánech
(1965); Jednotný evropský akt (1986); dvě rozpočtové smlouvy (1970,1975); smlouvy o přístupu nových členů)
Někdy se označuje za „evropské ústavní právo“
Primární právo
Nařízení Směrnice Rozhodnutí Doporučení Stanoviska
Forma ne vždy odpovídá obsahu!!
Sekundární právo
Acquis communautaire
Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu)
Primární právo Sekundární právo Judikatura soudů Mezinárodní smlouvy s třetími státy aj.
Evropská komise
Nástupkyní Vysokého úřadu ESUO Původní název Komise Evropských společenství –
zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zdůrazněny pravomoci jen v I.pilíři
Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilíři Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv
pravomocí www.ec.europa.eu
Evropská komise
Reprezentuje Společenství jako celek (nikoliv členské státy) Představuje exekutivní složku Unie, dá se připodobnit k
vládě státu Označována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy
(zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paralelně zasedá Evropský parlament schází se ve
Štrasburku
Evropská komise - sídlo
Palác Berlaymont, Brusel
Evropská komiseSložení
V užším slova smyslu sbor komisařů Nejsou zástupci členských států, přestože z nich
pocházejí Absolutní nezávislost – prosazování jen zájmů
společenství Nesmějí vykonávat jiné fce (i neplacené)
Evropská komiseSložení
Původně do r. 2004 byl počet komisařů 20 Malé státy měly po 1 a velké (Velká Británie, Německo, Itálie,
Francie a Španělsko) po dvou Do té doby měla Unie 15 členů!!!! Od 1.5.2004 byl počet rovný 30 (20+10) Od 1.11.2004 zvolena nová Komise, která již čítala 25 komisařů
– za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda
s volebním obdobím EP
Evropská komiseSložení
V čele stojí předseda Komise Má významnou úlohu při sestavování Zároveň je však stále komisařem (z konkrétního
státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu
nezávislý!!!!! V současné době José Manuel Durão Barroso
(Portugalsko) A dalších 24
Český komisař PhDr. Vladimír Špidla
Český komisař PhDr. Vladimír Špidla
Rada EU Dříve označována Rada ministrů Zástupci členských států (nikoliv Společenství) Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní –
náměstci apod. V obecných politických otázkách – na úrovni ministrů
zahraničních věcí, event. ministů pro evropské záležitosti
Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku
Rada EU Resortní úroveň – 9 možných variant Např. ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky –
ministři hospodářství nebo financí Práce rady je připravována a koordinována
Výborem stálých zástupců COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Slaďuje hospodářskou politiku EU Přenáší kompetence na Komisi Klíčová role ve 2. a 3. pilíři (členské státy)
Rada EU rozhodování
Povaha rozhodnutí Rady má nejčastěji podobu aktů sekundárního práva:
A) Směrnice
B) Nařízení
C) Rozhodnutí
D) Stanovisek
E) Doporučení
Rada EU rozhodování
Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem.
Od r. 1993 se dělí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem.
Je hlavním rozhodovacím orgánem.
Předsednictví v Radě EU Nejdůležitější nástroj pro reprezentaci národních
zájmů v Unii Střídá se každých šest měsíců Umožňuje prosadit vlastní priority Předsednická země vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí Před nástupem předstoupí před Radu a EP s
programem cílů a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority
COREPER Výbor stálých zástupců COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán Připravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na
něj přenesla Dvě úrovně COREPER I. – zvláštní pověřenci technické zál. COREPER II. – na úrovni velvyslanců politické zál. A – agenda – jednomyslně – Rada nejedná, ale hlasuje B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje
Evropský parlament Nástupce Shromáždění ESUO Demokratizační prvek Poslanci původně delegováni Od r. 1962 nepřímé volby Od r. 1976(1979) přímé volby Maastricht velké rozšíření pravomocí Sídlo Štrasburk
Evropský parlament Původně orgán bez politických
pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Kooperační
InstituceKomise spolu s Radou (členské státy) vytváří
TANDEM,
jehož cílem je důsledně dbát, jak zájmů států, tak Společenství.
Ve skutečnosti má tandem tři sedadla na třetím sedí Evropský parlament.
Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvoří jej hlavy států – prezidenti event. premiéři (dle
státního zřízení) Nejednoznačná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj
Společenství (rozšíření EU, přímé volby do EP, projekt EU)
Evropská rada Název používán od r.1987 JEA Členem je také předseda Komise Předsedu tvoří zástupce země předsedající Radě Koncepční otázky Označována jako Evropský summit Schází se dvakrát ročně (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus Především II. Pilíř Podává zprávu o činnosti EP Schází se v Bruselu event. v předsedající zemi
Soudní orgány Evropský soudní dvůr European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupně (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno zřídit na základě
Smlouvy z Nice na základě legislativního aktu ES
ESD – Složení a činnost 27 soudců Každý stát jeden soudce Voleni dohodou států na 6 let Způsobilost zastávat funkci soudce dle
vnitrostátních předpisů Nezávislost (absolutní) V čele stojí předseda (volen soudci z
jejich středu) Sídlo Lucemburk
Podmínky na jmenování soudcem v ČR
Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené
v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce
Generální advokát 8 generálních advokátů Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou států Může i opakovaně
Soud prvního stupně
Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt
Důvodem přetíženost ESD Řeší zpravidla méně závažnou soudní
agendu
Soud prvního stupně
25 soudců Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstanční řízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv
faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 čl. Jednací řád připouští rozhodování samosoudcem