+ All Categories
Home > Documents > VEŘEJNÁ SPRÁVA

VEŘEJNÁ SPRÁVA

Date post: 06-Jan-2016
Category:
Upload: alida
View: 133 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
VEŘEJNÁ SPRÁVA. - co je veřejná správa - základní pojmy. Pojem „veřejná správa“. rozmanitost definic nejpraktičtější pojetí: veřejnou správu lze chápat jako záměrnou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu , a dále jako souhrn institucí , které tuto činnost vykonávají - PowerPoint PPT Presentation
21
VEŘEJNÁ SPRÁVA - co je veřejná správa - základní pojmy
Transcript
Page 1: VEŘEJNÁ SPRÁVA

VEŘEJNÁ SPRÁVA

- co je veřejná správa

- základní pojmy

Page 2: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Pojem „veřejná správa“• rozmanitost definic• nejpraktičtější pojetí: veřejnou správu lze chápat

jako záměrnou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu, a dále jako souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají

• rozdíl oproti soukromé správě: motivace veřejným zájmem, veřejná správa je více spoutána právním řádem, její výkon je více regulován a dozorován, mohou se ale i prolínat (např. prodej obecní nemovitosti soukromé firmě - zvažování z hlediska ceny, ale i doplnění chybějících služeb v obci či pracovních příležitostí)

Page 3: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Definice – Richard Pomahač

• veřejná správa v materiálním smyslu je označení pro souhrn všech správních činností předmětně souvisejících s vládnutím na ústřední i místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb.

• veřejná správa ve formálním smyslu je činností organizačních jednotek a osob, jimiž jsou buď správní úřady jakožto přímí nositelé veřejné správy nebo úřední osoby vykonávající úkony správní povahy anebo zařízení v postavení nepřímých subjektů veřejné správy (Pomahač, Vidláková 2002)

Page 4: VEŘEJNÁ SPRÁVA

„Negativní“ definice veřejné správy (Pavel Mates) - důraz na instituce

• souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou

• činnost státu nebo jiného subjektu veřejné moci, která není vykonávána orgány moci zákonodárné, soudní či vládní.

• z toho vychází „obvyklé pojetí“: veřejná správa = státní správa + samospráva (Mates, Matula 1999)

Page 5: VEŘEJNÁ SPRÁVA

• pojem „správa“ lze vykládat jako případ záměrné regulace celospolečensky významných aktivit

• projevem administrativních opatření je jednak správní moc a hierarchie autority, dále sociální kontrola

• správu lze chápat i jako projev moci sloužící k zajištění distribuce nedostatkových zdrojů (Vláčil 2002)

Definice veřejné správy (Jan Vláčil): sociologický pohled

Page 6: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Definice Přenosil–Volek: důraz na veřejný sektor

• veřejná správa je chápána jako souhrn procesů řízených, regulovaných a zabezpečovaných státem a jeho institucemi zaměřenými na správu a řízení veřejných záležitostí, tyto instituce jednají ve veřejném zájmu (souhrn všeho, co se týká občana)

• veřejný sektor je část národní ekonomiky, ve které se ve veřejném zájmu realizují veřejné služby, je financován z veřejných rozpočtů, je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole (Přenosil, Volek 2005)

Page 7: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Shrnutí: pojem „veřejná správa“

• veřejná správa - různé definice (není žádná definice „ze zákona“)

• označuje správní činnosti a úřady, které působí ve veřejném zájmu - spravují veřejné záležitosti

• veřejná správa smí vykonávat pouze to, co jí je výslovně uloženo zákonem

(soukromá správa – vše co není zákonem zakázáno)

Page 8: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Shrnutí: pojem „veřejná správa“

lze ji chápat jako:

• činnost – vydávání správních aktů, spravování, službu, dozor, apod. – funkční (materiální) smysl veřejné správy

(např. vydání občanského průkazu)

• souhrn institucí, které činnost vykonávají – organizační (formální) smysl

(např. kdo občanský průkaz vydal)

Page 9: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Pojetí veřejné správy• široké pojetí - organizace záležitostí celého

státního společenství, je představována orgány, vztahy a činnostmi moci zákonodárné (parlament), soudní (soudy) a výkonné (prezident, vláda a správní úřady)

• užší pojetí - správní činnost, vykonávaná zmocněnými subjekty na základě zákona v rozsahu přikázané pravomoci a působnosti. Může být realizována jen exekutivou vlády, státními a pověřenými nestátními orgány - v tomto případě se dělí na státní správu a samosprávu

Page 10: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Institucionální a organizační struktura veřejné správy

• státní správa - především vláda (vrcholný ústavní orgán moci výkonné), ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, odborné územní správní úřady (odvětvová působnost), veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory

• územní samospráva - územní samosprávu vykonávají obce a kraje, přenesenou působnost vykonávají obecní a krajské úřady, dále zvláštní orgány, výjimečně komise

Page 11: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Subjekty veřejné správy

• stát (státní orgány a instituce)

• územní samosprávné celky (orgány obcí a krajů)

• jiné subjekty – zájmová samospráva (profesní komory, nadace, veřejné fondy, atd.)

Page 12: VEŘEJNÁ SPRÁVA

ČR: instituce vykonávající VS• ministerstva• ostatní ústřední správní úřady (např. Ústřední

pozemkový úřad, Státní veterinární správa..)• územní správní orgány (finanční úřady, okresní

veterinární správy..)• veřejné ozbrojené a neozbrojené sbory (policie,

hasičský záchranný sbor)• orgány obcí a krajů• další instituce (profesní komory, vysoké školy,

nadace, fyzické osoby pověřené výkonem VS - např. pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle Zákona o odpadech, ….)

Page 13: VEŘEJNÁ SPRÁVA

ČR: instituce, jejichž činnost VS ovlivňuje a vymezuje

• parlament• vláda• Ústavní soud• Nejvyšší správní soud• obecné soudy• Nejvyšší kontrolní úřad• Veřejný ochránce práv• státní zastupitelství aj.

Page 14: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Právní akty veřejné správy

• normativní právní akty – regulují záležitosti obecné povahy – obecně závazné právní akty (zákony)

• individuální právní akty – vztahují se k rozhodování o konkrétních právech a povinnostech (aplikace práva – např. rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, které je precedentem při budoucích rozhodnutích)

• správní akty – nemají povahu právních aktů – vydávají je orgány veřejné správy (rozhodnutí správního úřadu v konkrétní věci – např. vydání stavebního povolení)

Page 15: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Působnost a pravomoc orgánů veřejné správy

• orgány veřejné správy mohou vykonávat správní akty na základě zmocnění zákonem – činnost podzákonná

• zákon vymezuje působnost - okruh úkolů orgánů VS (v jakých záležitostech mají konat) – činnost výkonná

Page 16: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Hlediska působnosti orgánů VS

• věcná – určuje, v jakých věcných záležitostech daný orgán působí (školství, sociální sféra, …)

• územní – určuje rozsah působnosti příslušného orgánu VS (celostátní, krajský, místní, …)

• časová – působnost může být omezena časovým limitem

• osobní – je spíše výjimečná, působnost může být přenesena na určitou osobu v souvislosti s výkonem její funkce

Page 17: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Vztah VS – politika: závisí na pojetí politiky

• tradiční představa – rozdíl: politika se řídí mocenskou a zájmovou logikou, správa věcnou logikou – VB: ministři – politická zodpovědnost, Civil Service (státní správa) nikoli, Francie: vládní politické akty (actes de gouvernement) odlišuje od správních aktů (actes de administration) politický motiv („mobile politique“)

• kritika: K.Marx – správa i politika se řídí logikou třídní nadvlády, tj. správa je převlečené mocenské ovládání – interpretace převratu v prosinci 1851 ve Francii: buržoazie už nebyla schopna a ochotna udržovat zástěrku parlamentní vlády, tak předala moc otevřenému diktátorovi Louisi Napoleonovi (svržení druhé francouzské republiky a vyhlášení druhého císařství - Napoleon III).

Page 18: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Vztah VS – politika : závisí na pojetí politiky

• kritika: Michel Foucault (francouzský myslitel, filozof, psycholog): mocenské strategie prostupují každou společenskou strukturu, i zdánlivě nepolitickou (nemocnice, vězení, zpovědnice apod.) – tyto strategie formují „diskurz“ (prostředek k prosazení moci) a „subjekt“ (rozum transformující sám sebe na základě náhodných mutací Hannah Arendtová (politoložka): politika se stále více legitimizuje správou a její věcnou nutností (obstarat zdroje, zajistit blahobyt) – nebezpečí.

• současná diskuse: pojem „governance“ – komplexita moderních společností, kdy se prolíná politické jednání, veřejná i soukromá správa (v soukromé správě „corporate governance“ – správa velkých akciových společností – vztah mezi korporacemi a osobami jež je tvoří – management, zaměstnanci, akcionáři)

Page 19: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Místní správa: základní rozlišení (vztah státní správy a samosprávy)

• anglosaský systém – místní správa chápana jako samospráva, státní správa a samospráva na úrovni nižších správních jednotek se příliš nerozlišuje

• francouzský (duální) systém – na místní úrovni existují vedle sebe oddělené orgány samosprávy a státní správy

• Smíšený (spojený) systém – státní správa i samospráva se na místní úrovni vykonává stejnými orgány (samostatná a přenesená působnost - např. obce nebo kraje)

Page 20: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Principy evropské místní správy (jistá preference samosprávy)

• Evropská charta místní samosprávy (15.10.1985, Rada Evropy, ČR podpis 1998): ochrana hranic místní samosprávy (nemožnost změny bez konzultace s obyvatelstvem), plnost a výlučnost pravomocí místní samosprávy v rámci zákona, vlastní finanční zdroje, právo místních společenství na sdružování, právní ochrana.

• subsidiarita (doporučení Výboru ministrů Rady Evropy z r.1995): zastupovat veřejnou moc by měl stupeň nejblíže občanovi, je-li s to poskytovat veřejné služby alespoň přibližně ve stejné kvalitě. (Organizačně právní rozsah x podíl na veřejných příjmech)

Page 21: VEŘEJNÁ SPRÁVA

Způsoby subsidiarity

• přenesení mimo veřejnou správu: určitá činnost ztrácí veřejno-správní charakter, stává se soukromo-správní, státu zůstává kontrolní činnost

• přenesení ze státní správy na samosprávu

• přenesení z centrální orgánu na nižší orgán státní správy (dekoncentrace)

• přenesení z vyššího samosprávného útvaru na nižší (decentralizace)

• federalizace, autonomie v unitárních státech …


Recommended