STAVÍME MOSTY K LIDEM - citibank.com · The Rama VIII Bridge, Bangkok, Thajsko Tento asymetrick˘...

V˘roãní zpráva 2 0 0 6

Citibank a.s.

S T A V Í M E M O S T Y K L I D E M

The Rama VIII Bridge, Bangkok, ThajskoTento asymetrick˘ lanov˘ most pfies fieku Chao Phraya v Bangkoku byl pro vefiejnost zpfiístupnûn v roce 2002 a je upomínkou na krále Ramu VIII. Celková délka mostu je 2,45 km

a ocelová lana, na kter˘ch je zavû‰en, jsou upnuta na jediném, 163 metrÛ vysokém pylonu. Most je dÛleÏitou souãástí hlavního dopravního systému mûsta.

Citibank a.s. působí již 15 let velmi úspěšně na českém trhu. Banka je dceřinou společností Citibank Overseas

Investment Corporation (COIC), která je ve stoprocentním vlastnictví Citibank, N. A. se sídlem v New Yorku.

Tato výroční zpráva reflektuje úspěchy, tradici a hodnoty společnosti, které vznikly za působení banky v ČR a které tvoří

„základní pilíře mostu“ mezi Citibank, jejími klienty, investory a trhem. Unikátní fotografie mostů z různých států světa

symbolizují nadnárodní rozměr banky a poukazují na široké působení Citigroup ve světě.

Skupina Citigroup je jednou z nevýznamnějších globálních společností; své finanční služby poskytuje ve více než

100 zemích světa a vykazuje přes 200 milionů klientských účtů. Celá skupina Citigroup je dnes jednou z největších

finančních institucí a poskytuje své služby osobního bankovnictví více než 55 milionům klientů. Citibank nabízí kvalitní

služby postavené na znalostech, spolehlivosti a důvěře. Nejen že staví mosty mezi kontinenty, ale hlavně staví mosty

k lidem širokým záběrem sponzorských, filantropických a sociálně odpovědných iniciativ v souladu se svým morálním

závazkem vůči české společnosti.

dynamika

3 V ¯ R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 6 C i t i b a n k a . s .

Obsah

vstfiícnost

Tower Bridge, Londýn, AnglieNejznámûj‰í zvedací most svûta, kter˘ proslavily právû jeho dvû mohutné vûÏe, stojí v tûsné blízkosti pevnosti Tower v Lond˘nû. Byl postaven v roce 1894 v novogotickém

stylu s unikátním zvedacím mechanismem, to kvÛli ãilé lodní dopravû na TemÏi. Na jeho stavbû se podílelo 5 hlavních dodavatelÛ a 432 dûlníkÛ. Na podporu stability mostu byly

na fiíãní dno poloÏeny dva masivní pilífie; kaÏd˘ obsahoval více neÏ 70 000 tun betonu. Kostra vûÏí a mostu samého byla vybudována z více neÏ 11 000 tun oceli. Pfies most

projede dennû okolo 38 tisíc aut a mostní rámy jsou zvednuty pfiibliÏnû pûtsetkrát do roka.

Zpráva představenstva 5Statutární orgány 7Organizační struktura Citibank a.s. 9Úvodní slovo předsedy představenstva 10Vybrané ukazatele 12Finanãní ukazatele 12

Kvantitativní ukazatele 13

Zpráva managementu 15Korporátní a investiãní bankovnictví 15

Podnikové finance / Investiãní bankovnictví 15

Treasury 16

Global Transaction Services 17

Commercial Banking Group 19

Retailové bankovnictví a CitiBusiness 19

CitiLeasing, s.r.o. 20

Lidské zdroje 20

Programy dobrého obãanství 21

Zpráva auditora 23

Roční účetní závěrka 25

Příloha účetní závěrky 29

Zpráva o vztazích 60

Regionální zastoupení 61


partnerství

Sydney Harbour Bridge, Sydney, AustrálieJednoobloukov˘ most dlouh˘ pfiibliÏnû 1 km je asi nej‰ir‰ím mostem na svûtû. Najdete na nûm 8 jízdních pruhÛ pro automobily, 2 Ïelezniãní dráhy, stezku pro cyklisty a chodník propû‰í. Základní kámen byl poloÏen v bfieznu 1925 a otevfien byl o sedm let pozdûji. K zátûÏovému testu bylo v roce 1932 pouÏito 96 parních lokomotiv. Most je nejen Ïivou dopravníkomunikací, ale i dominantou pfiístavu Darling Harbour, symbolem kontinentu a turistickou atrakcí.


Zpráva pfiedstavenstva

Pfiedstavenstvo Citibank a.s. pfiedkládá v˘roãní zprávu banky za rok 2006. Podle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách, byla

Citibank a.s. („banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence

umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Dále je Citibank a.s. drÏitelem univerzální devizové licence

udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové operace podle devizového zákona

ã. 219/1995 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní licencí vydanou âeskou

národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní. Banka byla zapsána

do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze v ãervnu 1991.

Banka je dcefiinou spoleãností ve stoprocentním vlastnictví Citibank Overseas Investment Corporation (COIC), která je ve stoprocentním

vlastnictví Citibank, N.A. v New Yorku. Hlavní holdingovou spoleãností je Citigroup, skupina se sídlem ve Spojen˘ch státech americk˘ch,

poskytující finanãní sluÏby prostfiednictvím sv˘ch zastoupení ve více neÏ 100 zemích po celém svûtû. Celkov˘ vlastní kapitál Citigroup

k 31. prosinci 2006 ãinil 73 mld. USD (k 31. prosinci 2005: 60 mld. USD).

Roãní úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu se zákony âeské republiky a se stanovami banky. Úãetní knihy banky a roãní úãetní

závûrka jsou pfiedkládány v ãesk˘ch korunách (Kã). V období od 1. ledna do 31. prosince 2006 banka vykázala zisk po zdanûní ve v˘‰i

364 503 693 Kã (2005: 936 007 673 Kã). Pfiedstavenstvo navrhuje pfievést 18 225 185 Kã (2005: 46 800 384 Kã) ze zisku do zákonného

rezervního fondu.

Kapitálová pfiimûfienost k 31. prosinci 2006 byla 9,87 % (2005: 11,82 %), coÏ je pfii porovnání s minimální vyÏadovanou kapitálovou

pfiimûfieností 8,00 % pfiíznivé. Bûhem roku 2006 pfiedstavenstvo pravidelnû informovalo dozorãí radu a konzultovalo s ní ve‰keré obchodní

ãinnosti a finanãní v˘sledky.

Spoleãnost KPMG âeská republika Audit, s.r.o., je statutárním auditorem banky a dne 17. dubna 2007 vydala auditorskou zprávu o ovûfiení

roãní úãetní závûrky za rok konãící dnem 31. prosince 2006.


kreativita

Rainbow Bridge, Tokio, Japonsko Visut˘ most Rainbow Bridge se klene nad tokijsk˘m pfiístavem. Most, dlouh˘ 918 m, byl dokonãen v roce 1993. Své jméno získal podle mûnícího se veãerního nasvícení, které

pravidelnû pfiitahuje tisíce divákÛ – obyvatele a náv‰tûvníky Tokia. Svou monumentálností pfiitahuje také mnohé filmafie. Moderní most patfií k nejv˘znamnûj‰ím dopravním uzlÛm v Tokiu.

Statutární orgány


P ¤ E D S TA V E N S T V O

J a v e d K u r e i s h i

pfiedseda pfiedstavenstva od 3. dubna 2006

Pan Javed Kureishi je zamûstnancem

Citigroup od roku 1985.

I n g . M i c h a l N e b e s k ý

ãlen pfiedstavenstva od 25. ãervence 2003

Pan Ing. Michal Nebesk˘ je zamûstnancem

Citibank a.s. od kvûtna 1992.

I n g . J i ř í B á č a

ãlen pfiedstavenstva od 13. listopadu 2006

Pan Ing. Jifií Báãa odstoupil z pfiedstavenstva

ke dni 28. bfiezna 2007.

H e n r i c u s L a m b e r t u s P i j l s

ãlen pfiedstavenstva od 21. listopadu 2005

Pan Henricus Lambertus Pijls byl zamûstnancem Citigroup

v letech 1990 aÏ 2000 a je jím znovu od roku 2005.

Îádn˘ ãlen dozorãí rady a pfiedstavenstva není ãlenem v dozorãí radû ani v pfiedstavenstvu jiné spoleãnosti v âeské republice.

D O Z O R â Í R A D A

S a j j a d R a z v i

pfiedseda dozorãí rady od 1. ãervence 2006.Pan Sajjad Razvi je zamûstnancem Citigroup od roku 1980.

L e o n a K ř e p e l o v á

ãlenka dozorãí rady od 5. fiíjna 2006Paní Leona Kfiepelová je zamûstnancem Citibank a.s. od ãervence 1992.

M a r k W h i t e h o r n

ãlen dozorãí rady od 9. kvûtna 2003Pan Mark Whitehorn je zamûstnancem Citigroup od roku 1985.


stabilitaPont du Gard, FrancieMonumentální tfiípatrov˘ akvadukt v jiÏní Francii je star˘ pfies dva tisíce let. PÛvodnû byl souãástí rozsáhlého systému vodovodÛ, které pfiivádûly vodu ze vzdálenosti 48 kilometrÛ,

od pramene fieky Eure, do mûsta Nimes. Skládá se ze tfií fiad obloukÛ – arkád. Bloky kamene jsou do sebe vsazeny s milimetrovou pfiesností a není pouÏito Ïádného spojovacího

materiálu. Most je jednou z nejnav‰tûvovanûj‰ích historick˘ch památek ve Francii a v roce 1985 byl zafiazen mezi památky chránûné UNESCO.

Organizaãní struktura Citibank a.s.


Valná hromada

Pfiedstavenstvo

Dozorãí rada

Vedení banky

Oddûlení finanãní kontroly

Personální oddûlení

Oddûlení Risk Management

Právní oddûlení

Oddûlení Compliance a Interní audit

Oddûlení Operations a Informaãní technologie

Divize korporátního a investiãního bankovnictví

Oddûlení Treasury

Oddûlení Global Transaction Services

Divize retailového bankovnictví a CitiBusiness

Oddûlení vnûj‰ích vztahÛ

Oddûlení fiízení kvality


Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva

VáÏení akcionáfii,

jsem velmi rád, Ïe Citibank a.s. v âeské republice zaznamenala i v roce 2006 v˘razné úspûchy ve své ãinnosti. Podafiilo se nám dokonce v mnoha

pfiípadech dosáhnout rekordních v˘sledkÛ v historii na‰í spoleãnosti v âeské republice. S potû‰ením mohu konstatovat, Ïe Citibank ani v roce 2006

nezÛstala nic dluÏna své povûsti jednoho z nejv˘znamnûj‰ích poskytovatelÛ finanãních sluÏeb a produktÛ na ãeském trhu. Zamûfiili jsme se na jejich dal‰í

zkvalitÀování, abychom uspokojili stále nároãnûj‰í poÏadavky na‰ich klientÛ. Bûhem celého roku jsme se mohli spolehnout na vysokou profesionalitu

na‰ich zamûstnancÛ, díky jejichÏ znalostem a zku‰enostem a trvale nadprÛmûrnému pracovnímu nasazení jsme v roce 2006 zachovali rÛst v˘nosÛ,

udrÏeli vedoucí postavení v klíãov˘ch produktech a se ctí obstáli i v roli dobrého firemního obãana.

V roce 2006 jsme upevnili na‰e vedoucí postavení na ãeském trhu domácích podnikov˘ch financí a investiãního bankovnictví. Pfiesvûdãivû to dokládá

22procentní rÛst v˘nosÛ v divizi Global Corporate & Investment Banking. Oddûlení Treasury navázalo na v˘teãné v˘kony z pfiedchozího roku a dosáhlo

nejlep‰ích v˘sledkÛ v celé historii pÛsobení Citibank a.s. v âeské republice. Na‰i klienti ve vût‰í mífie vyuÏívali zejména sloÏitûj‰í produkty, zvlá‰tû kreditní

deriváty. Ke skvûl˘m v˘sledkÛm pfiispûl také projekt elektronického obchodování e-Commerce.

Citibank v roce 2006 nabídla sluÏby, které na‰i klienti velmi ocenili. Pfiivítali napfiíklad moÏnost otevírat úãty v ruské a bulharské mûnû i v˘hodnûj‰í platební

podmínky pfii obchodování mezi âeskou republikou a Slovenskem. Za velmi zásadní krok vpfied v oblasti bezpeãnosti na‰ich sluÏeb povaÏujeme

autorizaci transakcí na základû dynamického hesla. Vyhovûli jsme také poÏadavkÛm klientÛ a zavedli produkt e-delivery, kdy klient dostává v˘pis

v zabezpeãené podobû elektronickou po‰tou.

J a v e d K u r e i s h ipfiedseda pfiedstavenstva a generá ln í fied i te l C i t ibank a .s .


Sledovali jsme nejnovûj‰í trendy na trhu a zdokonalili novû vyvíjené produkty. V oblasti fiízení likvidity pfiedstavila divize Global Transaction Services (GTS)

produkt sdruÏování finanãních prostfiedkÛ z rÛzn˘ch evropsk˘ch státÛ, a to nejen v jedné mûnû, ale ve více mûnách v jedné struktufie, coÏ umoÏÀuje jejich

efektivnûj‰í vyuÏívání. Z osvûdãen˘ch produktÛ se v roce 2006 na trhu velmi dobfie dafiilo systému WorldLink, kter˘ slouÏí k provádûní zahraniãních plateb

ve více neÏ sto rÛzn˘ch mûnách. V oblasti Trade Finance jsme se zamûfiili na rozvoj sofistikovan˘ch fie‰ení v oblasti financování dodavatelsko-

odbûratelsk˘ch vztahÛ.

Divize retailového bankovnictví zaznamenala nejlep‰í v˘sledky za dobu, kdy Citibank sluÏby tohoto typu v âeské republice poskytuje. Stali jsme se

nejrychleji rostoucím emitentem kreditních karet v âeské republice. Na‰i klienti ocenili zejména vysokou kvalitu na‰eho produktu vãetnû jeho zabezpeãení.

Soustfiedili jsme se zejména na co-brandové karty, pfiiãemÏ v pfiípadû spolupráce se spoleãností O2 (Eurotel) jsme vytvofiili nejvût‰í portfolio co-

brandov˘ch karet v âeské republice. Spustili jsme rovnûÏ dva zcela nové co-brandové projekty, a to s âesk˘mi aeroliniemi a spoleãností Shell, které

získaly nûkolik ocenûní. Úspû‰nû jsme rozvíjeli ná‰ program CitiGold Wealth Management, o ãemÏ svûdãí zdvojnásobení poãtu klientÛ.

Se zájmem se setkala také na‰e roz‰ífiená nabídka investiãních fondÛ, osobních pÛjãek a produktu CitiProfessional. Dal‰í v˘hody jsme nabídli majitelÛm

osobních úãtÛ CitiOne. Pro klienty vyuÏívající na‰e internetové bankovnictví jsme v roce 2006 vydali bezpeãnostní klíã, jenÏ v˘raznû posiluje zabezpeãení

v‰ech transakcí. Dafiilo se nám také v oblasti sluÏeb pro malé a stfiední podniky. O spokojenosti na‰ich klientÛ mimo jiné svûdãí to, Ïe míra jejich vûrnosti

je vy‰‰í neÏ kdykoliv pfiedtím.

Stále silnûj‰í postavení Citibank na ãeském trhu nás zavazuje chovat se také jako odpovûdn˘ firemní obãan, aktivnû se podílet na celé fiadû charitativních,

spoleãensk˘ch a sponzorsk˘ch projektÛ. V roce 2006 jsme prostfiednictvím nadace Citigroup Foundation poskytli prostfiedky v celkové v˘‰i

2 829 680 Kã, a to hlavnû na projekty, jeÏ mlad˘m lidem umoÏnily rozvíjet jejich orientaci ve svûtû financí. Podpofiili jsme ocenûní Via Bona, které získávají

dárci z fiad podnikÛ a jednotlivcÛ za dobroãinné aktivity. Rozvíjeli jsme také Zamûstnaneck˘ charitativní fond a finanãnû, ale i aktivní úãastí zamûstnancÛ

jsme se podíleli na mnoha charitativních projektech. V roce 2006 se zamûstnanci Citibank a.s. také zúãastnili prvního roãníku dobrovolnické akce

s názvem Citigroup Global Community Day, celosvûtového dobrovolnického dne.

Skvûl˘ch v˘sledkÛ jsme v roce 2006 dosáhli pfiedev‰ím díky profesionalitû a vysokému pracovnímu nasazení na‰ich zamûstnancÛ. Patfií jim za to na‰e

podûkování. Jsme velmi py‰ní na ty, ktefií se prosadili v silné mezinárodní konkurenci a uplatnili se v fiídících funkcích v regionu stfiední a v˘chodní Evropy

i v celosvûtové síti Citigroup. Nadále budeme peãovat o profesionální rÛst zamûstnancÛ a vytváfiet jim co nejlep‰í podmínky pro jejich práci. Mají moÏnost

vyuÏívat flexibilní ãi ãásteãnou pracovní dobu nebo práci z domova, otevfieli jsme aktivní komunikaci s matkami na matefiské dovolené.

V zájmu konkurenceschopnosti Citibank v oblasti zamûstnaneck˘ch v˘hod jsme v roce 2006 rozhodli o zavedení pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní na‰ich

pracovníkÛ. Celková spokojenost na‰ich zamûstnancÛ se drÏí na nejvy‰‰í úrovni v regionu.

Na úspû‰né v˘sledky roku 2006 chceme navázat v roce 2007. Na‰ím cílem je udrÏet si povûst velmi respektované finanãní instituce, nadále pfiicházet

s inovacemi, kter˘mi dokáÏeme reagovat na v‰echny potfieby na‰ich klientÛ. Chceme zamûstnávat nejkvalitnûj‰í bankéfie a dal‰í odborníky, ktefií budou

schopni maximálnû porozumût pfiáním klientÛ a nabídnout jim odpovídající fie‰ení. Nechceme ztratit pozici dobrého firemního obãana. RÛst by mûly

v‰echny tfii úseky podnikového bankovnictví – sluÏby pro malé a stfiední podniky, pro velké mezinárodní a místní spoleãnosti a investiãní bankovnictví.

Dále budeme rozvíjet v‰echny oblasti retailového bankovnictví, zamûfiíme se zvlá‰tû na roz‰ífiení distribuãní sítû. Udûláme v‰e pro to, aby Citibank a.s.

byla na ãeském trhu finanãním ústavem, kter˘ poskytuje jedineãné, nadstandardní produkty a spolehlivé sluÏby.

Na‰im klientÛm dûkuji za dÛvûru, kterou nás poctili. Zavazuje nás k je‰tû usilovnûj‰í a kvalitnûj‰í práci neÏ dosud. Jedinû tak se nám podafií splnit na‰e

cíle ve prospûch zákazníkÛ, akcionáfiÛ i spoleãnosti, v níÏ pÛsobíme.

J a v e d K u r e i s h i

pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Citibank a.s.


Vybrané ukazatele

F I N A N â N Í U K A Z AT E L E

tis. Kã 2 0 0 6 2 0 0 5 2 0 0 4 2 0 0 3

Celková aktiva 102 913 985 77 798 618 75 890 414 69 942 943

Celkov˘ vlastní kapitál 7 690 219 7 332 655 7 335 451 6 931 972

âisté úrokové v˘nosy 1 749 386 1 508 589 1 527 326 1 373 855

âist˘ zisk z finanãních operací 1 179 427 1 033 797 933 748 833 714

âisté poplatky a provize 641 210 584 873 493 008 481 836

âisté mimofiádné v˘nosy – – – –

Zisk pfied zdanûním a pfied tvorbou a pouÏitím rezerv

a opravn˘ch poloÏek k úvûrÛm 775 016 620 914 422 993 700 059

Zisk pfied zdanûním 572 777 1 318 407 651 117 1 326 816

âist˘ zisk 364 504 936 008 403 479 946 920

Obchodní místa 10 8 7 7

Kapitálová pfiimûfienost 10 % 12 % 15 % 14 %


K V A N T I TAT I V N Í U K A Z AT E L E

tis. Kã 2 0 0 6 2 0 0 5 2 0 0 4 2 0 0 3

Kapitálová přiměřenost 9,87 % 11,82 % 14,68 % 14,28 %

Tier 1 7 216 796 6 284 076 6 771 960 5 882 821

Tier 2 949 151 1 115 498 1 305 301 1 680 230

Tier 3 – – – –

Souhrn odãitateln˘ch poloÏek od Tier 1 a Tier 2 (155 089) (151 802) (160 012) (102 231)

Celková v˘‰e kapitálu 8 165 947 7 399 574 8 077 261 7 563 051

Jednotlivé kapitálové poÏadavky podle zvlá‰tních pfiedpisÛ

Kapitálov˘ poÏadavek A 4 319 784 3 421 845 3 076 884 3 342 763

Kapitálov˘ poÏadavek B 2 301 615 1 587 502 1 324 674 894 327

Kapitálov˘ poÏadavek k úvûrovému riziku obchodního portfolia 509 755 373 556 319 115 243 652

Kapitálov˘ poÏadavek k riziku angaÏovanosti obchodního portfolia 89 125 67 542 52 394 41 880

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému úrokovému riziku 1 611 050 1 045 435 850 568 533 519

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému akciovému riziku 62 43 58 –

Kapitálov˘ poÏadavek k mûnovému riziku 83 865 92 722 101 905 75 276

Kapitálov˘ poÏadavek ke komoditnímu riziku 7 758 8 204 634 –

Rentabilita prÛmûrn˘ch aktiv 0,39 % 1,18 % 0,58 % 1,32 %

Rentabilita prÛmûrného vlastního kapitálu 5,22 % 14,16 % 6,15 % 14,76 %

Aktiva na 1 zamûstnance 125 199 107 457 114 638 107 770

Správní náklady na 1 zamûstnance 3 122 3 257 3 185 2 665

âist˘ zisk na 1 zamûstnance 443 1 293 609 1 459


v‰estrannost

Benjamin Sheares Bridge, SingapurMost otevfien˘ v roce 1982 je nejdel‰ím mostem v Singapuru vÛbec. Své jméno získal po oblíbeném politikovi Dr. Benjaminu Henrym Shearesovi, druhém prezidentovi tohoto

mûstského státu (1971 – 1981). Kromû toho, Ïe z mostu pofiídíte nejkrásnûj‰í fotografie veãerního panorámatu Singapuru, je most kaÏdoroãnû také v˘chozím bodem velmi populárního

bûhu Sheares Bridge Run.


Zpráva managementu

K O R P O R ÁT N Í A I N V E S T I â N Í B A N K O V N I C T V Í

V roce 2006 zaznamenala divize Korporátního a investiãního bankovnictví Citibank a.s. skvûlé v˘sledky. Na‰e ãinnost rozdûlená podle skupin produktÛ do

tfií segmentÛ – Corporate Finance, Global Sales & Trading a Global Transaction Services – se úspû‰nû roz‰ifiovala, na‰e pozice opût posílila a upevnila své

vedoucí postavení na ãeském trhu domácích podnikov˘ch financí a investiãního bankovnictví. Mimo jiné o tom svûdãí 22procentní rÛst v˘nosÛ.

V˘znamné spoleãnosti, organizace vefiejného sektoru a finanãní instituce vyuÏívaly na‰ich poradensk˘ch sluÏeb a povûfiovaly nás správou svého

strategického bankovnictví. Pro na‰e zákazníky, aÈ jiÏ nadnárodní firmy, tuzemské spoleãnosti ãi subjekty ze sektoru mal˘ch a stfiedních podnikÛ, jsme

i v roce 2006 zavedli inovativní finanãní produkty v oblasti plánování a fiízení finanãních rizik.

Citibank a.s. zamûstnává nejlep‰í odborníky na trhu. Vût‰inou mladí lidé rozumûjí bankovnictví i potfiebám na‰ich zákazníkÛ, mají motivaci a jsou ochotni

naplno pracovat ve prospûch banky i svého kariérního rÛstu. Skvûl˘ch v˘sledkÛ jsme dosáhli pfiedev‰ím díky jejich úsilí a profesionalitû. Vysokou

kvalifikovanost na‰ich zamûstnancÛ potvrzuje jejich uplatnûní v síti Citigroup ve svûtû i jejich stále ãastûj‰í povûfiování fiídícími funkcemi v regionu stfiední

a v˘chodní Evropy. Celková spokojenost zamûstnancÛ divize Korporátního a investiãního bankovnictví v roce 2006 dosáhla 89 procent, coÏ je nejlep‰í

index v rámci stfiední a v˘chodní Evropy.

Vysoké nasazení bude Citibank a.s. vyÏadovat i nadále. Chceme ale také pokraãovat ve vytváfiení podmínek pro vyváÏenûj‰í pomûr mezi zamûstnáním

a rodinn˘m Ïivotem. Roz‰ífiili jsme proto moÏnosti flexibilní ãi ãásteãné pracovní doby nebo práce z domova.

Na skvûlé v˘sledky roku 2006 chceme navázat i v roce dal‰ím. V je‰tû vût‰í mífie neÏ dosud budeme poskytovat globální produkty s pfiidanou hodnotou

a budeme také hledat specifická fie‰ení pro klienty, ktefií chtûjí roz‰ifiovat své podnikání nejen v âeské republice, ale v celém regionu. Budeme pokraãovat

v poskytování sluÏeb nadnárodním firmám, které investují v regionu stfiední a v˘chodní Evropy, zvlá‰tû japonsk˘m a korejsk˘m. Zamûfiíme se na potfieby

mal˘ch a stfiedních podnikÛ i na velké ãeské spoleãnosti. Nabídneme jim na‰e mezinárodní zku‰enosti, vycházející z na‰í globální pfiítomnosti ve svûtû.

P O D N I K O V É F I N A N C E / I N V E S T I â N Í B A N K O V N I C T V Í

Rok 2006 byl rekordním i pro segment podnikov˘ch financí / investiãního bankovnictví a Citibank si v této oblasti udrÏela vedoucí postavení na trhu.

Mezi transakce uzavfiené v roce 2006 patfií:

– pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnost

Kostelecké uzeniny, a.s., v celkové v˘‰i 1 450 milionÛ Kã,

– pÛsobení jako jedin˘ mandátov˘ vedoucí aranÏér a bookrunner v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi úvûry pro spoleãnost OKD, a.s., v celkové

v˘‰i 1 100 milionÛ EUR,

– pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnosti ÎëAS, a.s.,

a ·koda TS, a.s., v celkové v˘‰i 900 milionÛ Kã,

– pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi úvûry pro spoleãnosti skupiny ZETOR, a.s., v celkové v˘‰i 1 100 milionÛ Kã,

– pÛsobení jako koaranÏér v souvislosti se syndikovan˘m revolvingov˘m úvûrem pro spoleãnost âeská poji‰Èovna, a.s., v celkové v˘‰i 4 000 milionÛ Kã,

– pÛsobení jako jedin˘ mandátov˘ vedoucí aranÏér a bookrunner v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnosti

AL INVEST Bfiidliãná, a.s., v celkové v˘‰i 1 650 milionÛ Kã.

Syndikované termínované úvûry pro spoleãnost OKD, a.s., pfiedstavují dosud nejvût‰í transakci v oblasti syndikovan˘ch úvûrÛ pro ãeskou spoleãnost

v historii. Jde zároveÀ o velmi komplexní transakci s inovativní strukturou, která umoÏnila spoleãnosti OKD, a.s., i celé skupinû RPG úspû‰nû provést

plánovanou korporátní a finanãní restrukturalizaci. Tato transakce byla plnû upsána spoleãností Citigroup jako jedin˘m aranÏérem a upisovatelem a teprve

následnû distribuována na bankovním trhu.

Skuteãnost, Ïe i takto velké a komplexní transakce aranÏované Citibank byly velmi úspû‰nû pfiijaty bankovním trhem, je nejlep‰ím dokladem vedoucího

postavení Citibank na domácím trhu podnikov˘ch financí / investiãního bankovnictví. TrÏní podíl Citigroup v oblasti syndikovan˘ch úvûrÛ v âeské

republice, mûfien˘ objemem financování zaji‰tûného pro na‰e zákazníky, dosáhl v roce 2006 zhruba 50 procent (zdroj: Loanware).


T R E A S U R Y

Oddûlení Treasury navázalo v roce 2006 na v˘teãné v˘kony z pfiedchozího roku a dosáhlo nejlep‰ích v˘sledkÛ v celé historii pÛsobení Citibank a.s.

v âeské republice. Na‰i klienti z fiad podnikÛ, hlavnû v˘robních a se siln˘m zahraniãním obchodem, od nejmen‰ích aÏ po nadnárodní korporace, vyuÏívali

rozsáhlou a neustále se roz‰ifiující ‰kálu produktÛ devizového a penûÏního trhu a finanãních derivátÛ. S rostoucí diferencí mezi v˘nosy na eurovém

a ãeském trhu a s kumulací kapitálu v âeské republice díky vysokému HDP jsme zaznamenali zv˘‰en˘ zájem o investiãní produkty. V˘raznû stouplo

pfiedev‰ím vyuÏívání sloÏitûj‰ích produktÛ, zvlá‰tû kreditních derivátÛ. Oãekáváme, Ïe tento trend bude pokraãovat.

Svûtová ekonomika v roce 2006 nijak nezpomalila. âeská mûna se vy‰plhala na historicky nejvy‰‰í úroveÀ. Její dlouhodob˘ rÛst vedl klientelu

k pfiizpÛsobení se tomuto trendu, coÏ se projevilo hlavnû ve vût‰ím vyuÏívání bankovních instrumentÛ zabezpeãujících proti kurzov˘m rizikÛm. Ná‰ t˘m

„Treasury Sales“ poskytoval na‰im klientÛm velmi cennou spolupráci v oblasti plánování a fiízení finanãních rizik s vyuÏitím ‰iroké nabídky tradiãních

i inovativních finanãních produktÛ a sluÏeb. Mnohé v˘znamné ãeské exportní spoleãnosti s úspûchem vyuÏily zejména rÛzn˘ch zaji‰Èovacích technik

a strukturovan˘ch finanãních produktÛ, které byly vyvinuty tak, aby odpovídaly jejich individuálním potfiebám a zvy‰ovaly jejich konkurenceschopnost

v obtíÏn˘ch podmínkách rychle posilující mûny. Pfiedev‰ím díky neomezenému pfiístupu na trhy EU se dále zv˘‰il v˘kon ãesk˘ch exportérÛ, jejichÏ v˘sledky

pfiivedly bilanci zahraniãního obchodu do v˘razného pfiebytku, pozitivnû ovlivnily i dal‰í ekonomické ukazatele âeské republiky a mûly hlavní podíl na více

neÏ pûtiprocentním rÛstu HDP.

Úrokové sazby se v roce 2006 trvale pohybovaly na nízké úrovni. âeská republika si pfiesto udrÏela zájem zahraniãních investorÛ. Ten se projevil hlavnû na

akciovém trhu, mûl ale vedlej‰í pozitivní dopady i na trhy ostatní. Na mûnící se podmínky na trhu pruÏnû reagoval ná‰ zku‰en˘ t˘m mezinárodních

obchodníkÛ (Treasury Trading), ktefií v prÛbûhu roku dokázali tûÏit z hlavních trÏních trendÛ. VyuÏívali k tomu i informaãní a znalostní bázi Citigroup na

svûtov˘ch finanãních trzích, která rovnûÏ coby tradiãní faktor pfiispívá k úspûchu na‰ich obchodníkÛ.

K na‰im skvûl˘m v˘sledkÛm pfiispûl také projekt elektronického obchodování e-Commerce. V roce 2006 jsme otestovali nov˘, moderní systém

elektronického obchodování, kter˘ plnû zavedeme v roce 2007. SluÏby on-line potvrzení transakcí na devizovém a penûÏním trhu, obchodování pfies

Internet a dal‰í vyuÏívá stále více na‰ich klientÛ. Obsah elektronického obchodování jsme v roce 2006 roz‰ífiili o automatická depozita. Opût jsme tak

zv˘‰ili pfiidanou hodnotu, kterou na‰i klienti obchodováním prostfiednictvím Online Trading dostávají.

S rÛstem ãeské ekonomiky souvisí zdravûj‰í fungování firem a jeho nepfiím˘m pozitivním dÛsledkem je moÏnost Citibank více a s men‰ími riziky vstupovat

do kontraktÛ s podniky, ãehoÏ jsme náleÏitû vyuÏili. V prÛbûhu roku 2006 jsme aktivnû kontaktovali klienty ze segmentu mal˘ch a stfiedních podnikÛ,

jejichÏ poãet se v˘raznû zv˘‰il. Roz‰ífiili jsme i ‰kálu produktÛ z oblasti Treasury, které tûmto spoleãnostem nabízíme. V souladu s na‰imi zámûry jim

dodáváme instrumenty komplikovanûj‰í a operujeme i s niÏ‰ími finanãními objemy, vÏdy v‰ak s patfiiãnou efektivitou. Procesy automatizujeme, vyuÏíváme

Internet, ãímÏ omezujeme náklady a udrÏujeme vysokou efektivitu.

Díky vysoké kvalitû produktÛ provûfien˘ch na mezinárodní úrovni Citigroup, profesionalitû ãlenÛ oddûlení Treasury a jejich trvale vysokému pracovnímu

nasazení jsme dosáhli v roce 2006 jak skvûl˘ch finanãních v˘sledkÛ, tak samozfiejmû i znaãné spokojenosti na‰ich zákazníkÛ. Jsou pro nás v˘zvou

k dal‰ímu zdokonalení v‰ech na‰ich ãinností s cílem dosaÏení je‰tû lep‰ích v˘sledkÛ v roce 2007.


G L O B A L T R A N S A C T I O N S E R V I C E S

Rok 2006 byl pro Global Transaction Services rokem rekordním. V˘nosy se zv˘‰ily o 23 procent, pfiiãemÏ pozitivní pfiedev‰ím bylo, Ïe v˘nosy vzrostly za

souãasného poklesu nákladÛ. K dosaÏení kladn˘ch v˘sledkÛ v˘znamnû pfiispûly v‰echny tfii produktové skupiny v rámci GTS, to znamená Cash

Management, Trade Finance a Securities and Fund Services.

V roce 2006 GTS uvedlo na trh fiadu nov˘ch sluÏeb. Mimo jiné v roce 2006 zavedlo autorizaci transakcí na základû dynamického hesla, coÏ vedlo ke

zv˘‰ení bezpeãnosti sluÏeb nabízen˘ch GTS. Byla spu‰tûna také platforma e-delivery pro v˘pisy, kdy klient dostává v˘pis v zabezpeãené podobû

elektronickou po‰tou, nemusí skladovat papírové v˘pisy a v poãítaãové databázi je snáze vyhledává.

Cash ManagementOddûlení poskytuje sluÏby v fiízení pracovního kapitálu a nabízí také na míru vytvofiené specializované produkty a informaãní technologie, které zákazníkÛm

poskytují podporu tûchto jejich aktivit. V roce 2006 v˘nosy oddûlení Cash Management vzrostly pfiedev‰ím díky rÛstu zÛstatkÛ na úãtech, rostoucím

marÏím a zv˘‰en˘m pfiíjmÛm z prodeje nov˘ch sluÏeb. V˘nosy rostly dvoucifernou rychlostí. Oddûlení Cash Management se i nadále soustfiedilo na v˘voj

sluÏeb v oblasti fiízení likvidity, zejména produktÛ podporujících soustfieìování likvidity zákazníkÛ se zastoupením ve více zemích v rámci stfiední a v˘chodní

Evropy. Jedná se napfiíklad o sdruÏování finanãních prostfiedkÛ z rÛzn˘ch evropsk˘ch státÛ, a to nejen v jedné mûnû, ale ve více mûnách v jedné struktufie

(Cross Currency Cross Border Notional Pooling), coÏ umoÏÀuje jejich efektivnûj‰í vyuÏívání.

V roce 2006 oddûlení Cash Management v âeské republice otevfielo pro své v˘znamné klienty znaãn˘ poãet úãtÛ v zahraniãí, coÏ souvisí s rozrÛstáním

jejich obchodních aktivit, aÈ jiÏ v evropsk˘ch, ale i mimoevropsk˘ch státech. Zákazníci GTS tak mohou tûÏit z globálního pÛsobení Citibank, jeÏ jim

umoÏÀuje obsluhovat prostfiednictvím systému CitiDirect v reálném ãase z jednoho místa úãty v rÛzn˘ch svûtov˘ch lokalitách. Klienti oddûlení Cash

Management také pfiivítali moÏnost otevfiení úãtÛ v rusk˘ch rublech a bulharské mûnû leva. Na rostoucí obchodní v˘mûnu mezi âeskou republikou

a Slovenskem jsme reagovali zavedením v˘hodnûj‰ích podmínek pro zahraniãní platby, jeÏ mohou firmy uskuteãÀovat mezi Citibank âeská republika

a Citibank Slovensko.

Z jiÏ osvûdãen˘ch produktÛ se v roce 2006 na trhu velmi dobfie dafiilo systému WorldLink, kter˘ slouÏí k provádûní zahraniãních plateb ve 135 rÛzn˘ch

mûnách. Obdobnû úspû‰né byly i sluÏby sbûru hotovosti, jejichÏ objem vzrostl o 60 procent a které tak v˘znamnû pfiispûly k v˘born˘m v˘sledkÛm roku 2006.

Trade FinanceToto oddûlení GTS nabízí ‰irokou ‰kálu finanãních produktÛ v oblasti mezinárodního obchodu, zejména specializované úvûry a financování dodavatelÛ

a jejich zákazníkÛ. Ke klíãov˘m finanãním sluÏbám vyuÏívan˘m v zahraniãním obchodû patfií pfiedev‰ím garance a akreditivy. V roce 2006 oddûlení GTS

Trade Finance kladlo dÛraz na komplexní fie‰ení financování a zaji‰Èování rizik spojen˘ch s tuzemsk˘mi a zahraniãními obchodními transakcemi jejich

klientÛ. Oddûlení Trade Finance se zamûfiilo na rozvoj sofistikovan˘ch fie‰ení v oblasti financování dodavatelsko-odbûratelsk˘ch vztahÛ. Ve sluÏbách

pro klienty z fiad ãesk˘ch exportérÛ vyváÏejících do vzdálen˘ch oblastí oddûlení Trade Finance vyuÏívalo v˘hod globální sítû a know-how Citigroup.

Securities and Fund ServicesZe tfií hlavních produktov˘ch oddûlení v rámci GTS vykázalo Securities and Fund Services v roce 2006 nejvy‰‰í rÛst. Funguje jako správce cenn˘ch papírÛ

pro investory z fiad poji‰Èoven a penzijních fondÛ, poskytuje clearingové sluÏby finanãním zprostfiedkovatelÛm (pfiedev‰ím obchodníkÛm s cenn˘mi papíry)

a také sluÏby depozitáfie. Klíãem k úspûchu tohoto oddûlení je flexibilita sluÏeb a individuální pfiístup ke kaÏdému zákazníkovi. ¤adû zahraniãních investorÛ

pomohlo realizovat jejich zámûry v âeské republice a dal‰ím klientÛm usnadnilo pfiístup na kapitálové trhy v zahraniãí. O spokojenosti zákazníkÛ s na‰ím

pfiístupem a kvalitou poskytovan˘ch sluÏeb svûdãí ocenûní Top Rated, jímÏ ãasopis Global Custodian Magazine vyhodnotil Citigroup jako nejlep‰ího

regionálního správce aktiv ve v˘chodní a stfiední Evropû v roce 2006.


komplexnost

Ponte Sant' Angelo, Řím, ItálieMost pfies Tiberu byl postaven v roce 136 n. l. fiímsk˘m císafiem Hadriánem, kter˘ jím chtûl spojit centrum ¤íma se sv˘m novû postaven˘m mauzoleem. PÛvodnû byl most pojmenován

po bohu Heliovi, do souãasnosti se z nûj zachovaly jen jeho stfiední pilífie zabudované do dne‰ního Andûlského mostu (Ponte Sant' Angelo), kter˘ r. 1669 opatfiil barokní sochafi Giovanni

Lorenzo Bernini 10 sochami andûlÛ.


C O M M E R C I A L B A N K I N G G R O U P

Citibank i v roce 2006 poskytovala stfiednû velk˘m spoleãnostem vynikající bankovní sluÏby. Ve‰keré sluÏby segmentu Commercial Banking vycházejí

z dlouhodob˘ch a ovûfien˘ch zku‰eností, které jsme získali na tomto rychle se rozvíjejícím trhu. SnaÏíme se b˘t partnerem tûm klientÛm, jejichÏ obchodní

aktivity se zahraniãím neustále rostou. Kromû standardních devizov˘ch operací poskytujeme i sloÏitûj‰í devizové produkty a poradenství s dÛrazem

na fiízení rizik, která jsou spojena se zmûnami devizov˘ch kurzÛ a úrokov˘ch sazeb. Ná‰ cíl zamûfiit se více na tuto oblast vedl k tomu, Ïe obchody

s devizov˘mi deriváty vzrostly ãtyfiikrát v porovnání s pfiedchozím rokem. Dynamick˘ rÛst jsme zaznamenali i v tradiãní oblasti poskytování úvûrÛ stfiedním

podnikÛm. Hodnota dosud nesplacen˘ch úvûrÛ se zv˘‰ila o 25 procent a objem nov˘ch úvûrÛ poskytnut˘ch v roce 2006 vzrostl meziroãnû o 80 procent.

V roce 2006 jsme se soustfiedili pfiedev‰ím na zv˘‰ení rychlosti schvalování úvûrÛ. PrÛmûrnou dobu nutnou ke schválení úvûru se nám podafiilo zkrátit

o více neÏ 60 procent, ãímÏ jsme nastavili nov˘ standard na trhu bankovních sluÏeb pro stfiední firmy.

V roce 2006 jsme také úspû‰nû pokraãovali v získávání nov˘ch zákazníkÛ. V˘sledkem dvou marketingov˘ch kampaní bylo zv˘‰ení poãtu na‰ich klientÛ

v porovnání s rokem 2005 o 20 procent. Ve snaze reagovat na rychle se rozvíjející segment stfiedních podnikÛ v âeské republice jsme uãinili v˘znamnou

zmûnu t˘kající se na‰í cílové skupiny. Oddûlení Commercial Banking se dnes zamûfiuje na spoleãnosti s roãními trÏbami aÏ do v˘‰e 2,5 miliardy Kã.

Abychom lépe uspokojili potfieby velk˘ch podnikÛ v rámci tohoto segmentu, sestavili jsme speciální t˘m nejzku‰enûj‰ích bankéfiÛ a zavedli jsme zvlá‰tní

proces zamûfien˘ na individuální úvûrové potfieby. Souãasnû jsme se více zamûfiili na poskytování sloÏitûj‰ích produktÛ a sluÏeb, jako je napfiíklad investiãní

bankovnictví nebo obchody s deriváty.

Segment stfiedních podnikÛ v âeské republice za posledních deset let v˘raznû vzrostl. Velikost tûchto firem a jejich síla jim umoÏÀuje úspû‰nû se

prosazovat na tuzemském a mezinárodním trhu i v konkurenci mnohem vût‰ích podnikÛ. Oãekává se, Ïe v následujících letech mnohé podniky z tohoto

segmentu dále porostou prostfiednictvím konsolidací v návaznosti na generaãní zmûny. Tento v˘voj pfiinese ãesk˘m stfiednû velk˘m firmám nové v˘zvy.

Na‰ím cílem pro rok 2007 je proto poskytovat zázemí tûmto firmám v podobû bankovních produktÛ a poradenství, které jim pomÛÏe stanovit správn˘

smûr v˘voje a pfiispûje k jejich dal‰ímu rÛstu.

R E TA I L O V É B A N K O V N I C T V Í A C I T I B U S I N E S S

V roce 2006 divize retailového bankovnictví zaznamenala skvûlé v˘sledky, nejlep‰í za posledních pût let, kdy Citibank sluÏby tohoto typu v âeské

republice poskytuje. Platí to o v‰ech ãtyfiech základních oblastech na‰í ãinnosti, na nûÏ jsme se soustfiedili: privátní klientela, kreditní karty, osobní pÛjãky

i segment mal˘ch a stfiedních podnikÛ.

V roce 2006 pokraãovala vysok˘m tempem na‰e expanze na trhu kreditních karet. Poãet vydan˘ch karet se zdvojnásobil. Stali jsme se tak nejrychleji

rostoucím emitentem kreditních karet v âeské republice. Na‰i klienti ocenili zejména vysokou kvalitu na‰eho produktu vãetnû jeho zabezpeãení. Velmi

v˘znamnou roli hrály pfiedev‰ím na‰e co-brandové karty. Jsou s nimi spojeny v‰echny v˘hody klasické kreditní karty vãetnû pûtapadesátidenního

bezúroãného období, jeÏ patfií k nejdel‰ím na ãeském trhu, díky partnerské spoleãnosti navíc poskytují sv˘m uÏivatelÛm dal‰í benefity. V roce 2006 jsme

pokraãovali ve velmi dobré spolupráci se spoleãností O2 (Eurotel), s níÏ jsme vytvofiili nejvût‰í portfolio co-brandov˘ch karet v âeské republice. Spustili

jsme také dva zcela nové partnerské projekty. Karta vydávaná spoleãnû s âesk˘mi aeroliniemi získala ocenûní spoleãnosti MasterCard jako Nejlep‰í

novinka roku 2006. Zaãali jsme vydávat také co-brandovou kartu se spoleãností Shell, která obdrÏela dokonce dvû ceny: spoleãnost MasterCard jí udûlila

cenu Nejlep‰í co-brandová karta z hlediska pfiínosÛ pro klienta a spoleãnost Computer Press ji vyhodnotila jako Nejlep‰í finanãní produkt roku 2006. Na‰e

karty vynikají pfiedev‰ím nadstandardními bezpeãnostními prvky, ojedinûl˘mi na ãeském trhu, jako jsou fotografie majitele a jeho podpis na pfiední stranû

karty. Vlastníci na‰ich karet mohou vyuÏívat i dal‰í doplÀkové sluÏby. Velké oblibû se tû‰í sluÏby Nákup na splátky a Hotovost na zavolanou, jeÏ kombinují

v˘hody kreditních karet a bûÏn˘ch pÛjãek.

Program CitiGold Wealth Management pfiedstavuje velmi ‰irokou nabídku finanãních a investiãních produktÛ pro nároãnou klientelu, od dlouhodob˘ch

investic pfies sestavení efektivního finanãního portfolia aÏ po globální diverzifikaci financí. Rok 2006 byl velmi úspû‰n˘, neboÈ poãet klientÛ se zdvojnásobil.

Tento skvûl˘ v˘sledek se podafiil hlavnû díky vysoce profesionální práci na‰ich bankéfiÛ, prodejnímu procesu zamûfienému na potfieby a poÏadavky klientÛ

a na‰í strategii nenabízet vlastní investiãní programy, ale nacházet pro zákazníky ty nejlep‰í, které jsou na trhu a nejlépe vyhovují jejich potfiebám. Program

je urãen pfiedev‰ím bonitním a nároãnûj‰ím klientÛm, ktefií kromû bankovních sluÏeb mohou vyuÏívat fiadu benefitÛ nefinanãního charakteru, jeÏ souvisejí

napfiíklad s cestováním, zábavou, gastronomií, módou, sportem a zdravím. Vycházíme pfiitom z celosvûtové strategie Citibank maximálnû se pfiizpÛsobit

Ïivotnímu stylu na‰ich klientÛ a vyhovût jejich poÏadavkÛm. V roce 2006 jsme dále rozvíjeli ná‰ CitiGold Wealth Planner, kter˘ na základû anal˘zy potfieb

klienta navrhne nejefektivnûj‰í rozloÏení jeho finanãního portfolia. Na‰e nabídka obsahuje nejlep‰í produkty investiãního bankovnictví, které jsou dostupné

na trhu. Zv˘‰ili jsme poãet investiãních fondÛ a jejich prodej se nám podafiilo zdvojnásobit. V oblasti péãe o privátní klienty se v roce 2006 projevil velk˘

zájem o ná‰ produkt CitiProfessional, urãen˘ takov˘m profesím, jako jsou napfiíklad lékafii, právníci, architekti, exekutofii a dal‰í. Jde o kombinaci jejich

firemního úãtu a programu CitiGold Wealth Management pro správu jejich osobních financí, pfiiãemÏ o oba peãuje jeden bankéfi. V roce 2006 jsme

zdvojnásobili prodej hypoteãních úvûrÛ, které poskytujeme ve spolupráci s Hypoteãní bankou.


Velmi úspû‰ní jsme byli v roce 2006 v oblasti poskytování osobních pÛjãek. Objem pfiidûlen˘ch úvûrÛ se zv˘‰il o 60 procent ve srovnání s pfiedcházejícím

rokem. Zavedli jsme nové produkty, napfi. pro lékafie a uãitele, ktefií mohli vyuÏít v˘hody rychlého procesu zpracování i skuteãnosti, Ïe nepoÏadujeme

zaji‰tûní úvûru. Také v segmentu mal˘ch a stfiedních podnikÛ se nám rok 2006 velmi vydafiil. Byl nejlep‰í, pokud jde o akvizici nov˘ch klientÛ, novû

poskytnuté úvûry i v˘nosy. Zvlá‰tû firmy, které se zab˘vají exportem a importem, vyuÏívaly ty nejlep‰í devizové produkty na trhu doplnûné o rÛzné v˘hody

a benefity. Bezpeãnost na‰ich klientÛ je pro nás prioritou. Proto jsme v roce 2006 roz‰ífiili zabezpeãení na‰eho internetového bankovnictví Citibank Online

o nov˘ bezpeãnostní prvek – autentizaãní Bezpeãnostní klíã. Tento zpÛsob zabezpeãení pfiedstavuje nejvy‰‰í moÏn˘ standard vyuÏívající jednorázov˘ch

hesel, generovan˘ch autentizaãním kalkulátorem.

Díky na‰emu profesionálnímu pfiístupu a stále inovované nabídce se nám podafiilo v roce 2006 získat o sedmdesát pût procent více zákazníkÛ. Znaãnû

také stoupla spokojenost na‰ich klientÛ, o ãemÏ mimo jiné svûdãí fakt, Ïe míra jejich vûrnosti je vy‰‰í neÏ kdykoliv pfiedtím. O úspû‰ném rozvoji na‰ich

sluÏeb a rÛstu poãtu na‰ich klientÛ svûdãí i skuteãnost, Ïe jsme v prÛbûhu roku 2006 nav˘‰ili poãet zamûstnancÛ divize retailové banky o 150. V‰echny

na‰e sluÏby i produkty budeme dále rozvíjet i v roce 2007. Prvofiadou pozornost chceme soustfiedit na roz‰ífiení na‰í distribuãní sítû.

C I T I L E A S I N G , S . R . O .

Citigroup prostfiednictvím spoleãnosti CitiLeasing, s.r.o., samostatné právnické osoby pÛsobící v âeské republice, nabízela sv˘m klientÛm leasingové

sluÏby. CitiLeasing, s.r.o., stejnû jako Citibank a.s., ovládá matefiská spoleãnost Citibank Overseas Investment Corporation.

V roce 2006 byl realizován zámûr z pfiedchozího roku opustit segment mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Do‰lo k prodeji této ãásti portfolia CitiLeasing s.r.o.,

a k 1. únoru 2006 k jeho pfievodu na nového nabyvatele. V dal‰í ãásti roku 2006 pak na základû rozhodnutí akcionáfie zamûfiit se na poskytování

primárních bankovních sluÏeb zastavila CitiLeasing, s.r.o., v‰echny obchodní aktivity t˘kající se leasingov˘ch sluÏeb. Po v˘bûrovém fiízení byla prodána

zb˘vající ãást portfolia CitiLeasing, s.r.o., v˘znamné leasingové spoleãnosti, na niÏ bylo portfolio pfievedeno ve dvou fázích, v fiíjnu a prosinci roku 2006.

K 31. 12. 2006 jiÏ CitiLeasing, s.r.o., nevedla Ïádné aktivní leasingové smlouvy. Po vypofiádání v‰ech pohledávek a závazkÛ a odprodání majetku bude

v prÛbûhu roku 2007 ve‰kerá ãinnost spoleãnosti ukonãena formou likvidace.

L I D S K É Z D R O J E

Skvûlé v˘sledky Citibank a.s. v roce 2006 jsou pfiedev‰ím dílem sehraného t˘mu na‰ich zamûstnancÛ, ktefií své úsilí zamûfiují k jedinému cíli, jímÏ je pro

v‰echny spokojen˘ zákazník. Banka po cel˘ rok vûnovala znaãnou péãi jejich dal‰ímu vzdûlávání. V roce 2006 se roz‰ífiil poãet úãastníkÛ úspû‰ného

programu Citibank Management Programme, zamûfieného na rozvoj manaÏersk˘ch komunikaãních a interpersonálních dovedností, rozvíjela se také

Prodejní akademie. ¤ada nejnadanûj‰ích zamûstnancÛ dostala moÏnost kariérního rÛstu v mezinárodních organizacích, kde formou v˘mûnn˘ch programÛ

Citigroup získávají zku‰enosti z práce v zahraniãí. Pokraãovali jsme rovnûÏ v trendu exportu talentÛ, navíc na‰i úspû‰ní pracovníci roz‰ífiili svou

manaÏerskou zodpovûdnost v rámci stfiedoevropského regionu. Pro roãní hodnocení a pfiípravu a realizaci na‰eho plánu ‰kolení jsme nadále vyuÏívali

Intranet, kter˘ znaãnû zefektivnil tyto ãinnosti. Spokojenost zamûstnancÛ i v roce 2006 rostla a dostala se na nejvy‰‰í hodnoty v regionu. Aktivnû jsme

rozvíjeli na‰e programy zamûfiené na rovnoprávné postavení na‰ich zamûstnancÛ. Na‰i pracovníci jsou podporování ve vyuÏívání flexibilní ãi ãásteãné

pracovní doby nebo práce z domova. Pfiistoupili jsme k aktivní komunikaci s matkami na matefiské dovolené, pro nûÏ pfiipravujeme magazín a rovnûÏ

pravidelná setkání. Cílem je pfiispût k jejich lep‰ímu a snaz‰ímu zapojení do pracovní ãinnosti po návratu do banky.

V roce 2006 jsme dále rozvíjeli model uspofiádání oddûlení Human Resources, kter˘ jsme vytvofiili v pfiede‰lém roce. V zájmu konkurenceschopnosti

Citibank v oblasti zamûstnaneck˘ch v˘hod jsme v roce 2006 rozhodli o zavedení plánu penzijního pfiipoji‰tûní na‰ich pracovníkÛ. Od poãátku roku 2007

bude Citibank na pfiipoji‰tûní pfiispívat stejnou ãástkou, jakou spofií zamûstnanec. Poãet zamûstnancÛ Citibank v âeské republice se v roce 2006 pfiiblíÏil

k ãíslu 1000. K v˘raznému zv˘‰ení poãtu pracovníkÛ vedl zejména rozvoj retailové banky.


P R O G R A M Y D O B R É H O O B â A N S T V Í

Citibank a.s. zaznamenala v roce 2006 vynikající hospodáfiské v˘sledky. Její stále silnûj‰í postavení na ãeském trhu ji zavazuje b˘t také odpovûdn˘m

firemním obãanem, spoleãností, která se neomezuje jen na podnikání za úãelem dosaÏení zisku, ale také se aktivnû snaÏí podílet na celé fiadû

charitativních, spoleãensk˘ch a sponzorsk˘ch projektÛ. Principy dobrého firemního obãanství se v Citibank a.s. staly samozfiejmou souãástí v‰ech

rozhodovacích procesÛ. Citibank má zájem na vytvofiení a udrÏení dobr˘ch vztahÛ s institucemi a komunitami. Zodpovûdnost k vefiejnosti si pfii

kaÏdodenní ãinnosti uvûdomují v‰ichni její zamûstnanci.

Citigroup FoundationCitibank a.s. si uvûdomuje, jak dÛleÏité je chovat se ohleduplnû ke spoleãnosti, v níÏ pÛsobí. Od poãátku své existence v âeské republice se proto snaÏí

podporovat rÛzné vefiejnû prospû‰né projekty. Pfiispívá na nû z fondu nadace Citigroup Foundation, která financuje neziskové programy ve v‰ech zemích,

kde skupina Citigroup pÛsobí. Dal‰í prostfiedky poskytuje Citibank a.s. ze svého lokálního rozpoãtu.

V roce 2006 jsme prostfiednictvím nadace Citigroup Foundation poskytli prostfiedky v celkové v˘‰i pfiesahující 2,8 milionu korun. Podpofiili jsme tak

napfiíklad nevládní organizaci Junior Achievement, která pro studenty a pedagogy stfiedních ‰kol pfiipravuje v˘ukové programy Banky v akci a Poznej svoje

peníze. Mladí lidé se tímto zpÛsobem uãí zacházet s finanãními prostfiedky a rozvíjejí své schopnosti orientovat se ve svûtû financí. Pokraãovali jsme dále

v podpofie námi iniciovaného projektu Peníze pro Ïivot, kter˘ organizuje Stfiedisko náhradní rodinné péãe. V roce 2006 se ho úãastnil dosud nejvy‰‰í

poãet mlad˘ch lidí vyrÛstajících v dûtsk˘ch domovech. Formou kreativní hry se uãí orientovat v prostfiedí „vnûj‰ího svûta“, kter˘ dosud bezprostfiednû

neznají. Jde napfiíklad o fie‰ení základních Ïivotních situací, jak˘mi jsou hledání zamûstnání, jednání s úfiady ãi nakládání s vlastními penûzi.

Citibank se tradiãnû hlásí k poslání Nadace Via, jímÏ je rozvoj dobr˘ch vztahÛ a spolupráce mezi neziskov˘mi organizacemi, obecními samosprávami

a podnikateli jako zpÛsobu, jak mohou lidé pfievzít odpovûdnost za prostfiedí kolem sebe. Proto Citibank podpofiila ocenûní Via Bona, které získávají dárci

z fiad podnikÛ a jednotlivcÛ za dobroãinné aktivity. Citibank dále pfiispûla na vzdûlávací program Letní ‰kola Liberálního institutu, urãen˘ uãitelÛm

a studentÛm vybran˘m ze v‰ech ‰kol v âeské republice. Je souãástí série programÛ Economics for Leaders a Liberální institut ho organizuje z povûfiení

americké Foundation for Teaching Economics. Citibank v roce 2006 rovnûÏ podpofiila projekt organizace Gender Studies „SoutûÏ o nejlep‰í firmu

s rovn˘mi pfiíleÏitostmi pro Ïeny a muÏe v âeské republice“.

Zamûstnaneck˘ charitativní fondFond, do nûhoÏ mohou zamûstnanci pfiispívat pravidelnû formou sráÏek z platu nebo jednorázovû, existuje v Citibank a.s. od roku 1996. Citibank do

fondu vkládá ekvivalentní ãástku kaÏdého finanãního daru od zamûstnancÛ. Fond sbliÏuje Citibank a jednotlivé dárce z fiad zamûstnancÛ, ktefií mají právo

rozhodnout, kam se jejich dobroãinné aktivity zamûfií. V roce 2006 vzrostl celkov˘ poãet pfiispûvatelÛ do fondu o 23 procent, díky tomu jsme rozdûlili

celkem 734 656 korun mezi 33 pfiíjemcÛ z fiad neziskov˘ch organizací, mezi nûÏ patfií Obãanské sdruÏení Nadûje, Nadace sestry Akvinely, Fond

ohroÏen˘ch dûtí ãi Klub rodiãÛ a pfiátel dûtí pomocné ‰koly Rooseveltova. Charitativní fond podporuje dûtské domovy, neziskové organizace pomáhající

handicapovan˘m spoluobãanÛm, star˘m lidem, matkám s dûtmi v ohroÏení, ale také napfiíklad organizace nabízející prostor pro sociální a volnoãasové

aktivity dûtí a mládeÏe. To je pfiípad obãanského sdruÏení Prostor Pro z Hradce Králové. V roce 2006 zamûstnanci oddûlení CBG zaãali spolupracovat

s neziskovou organizací Kontakt bB, jíÏ pfiispívají nejen finanãnû, ale také svou aktivní úãastí na jejích projektech. Na‰ím zámûrem je podporovat

charitativní projekty ve v‰ech regionech, kde pÛsobíme. Pfiíkladem je patronát na‰í liberecké poboãky nad místním Jedliãkov˘m ústavem.

Fórum dárcÛCitibank trvale spolupracuje s Fórem dárcÛ, obãansk˘m sdruÏením, které zastfie‰uje dárce v âeské republice a usiluje o rozvoj filantropie. Citibank a.s.

patfií k zakládajícím ãlenÛm Klubu firemních dárcÛ DONATOR, zaloÏenému Fórem dárcÛ sdruÏujícím firmy se zku‰enostmi v oblasti transparentního

a systematického dárcovství. Jeho cílem je pfiesvûdãit i dal‰í podniky, aby dárcovství zafiadily do své podnikatelské strategie, a usiluje rovnûÏ o zlep‰ení

komunikace mezi firemními dárci a neziskov˘mi organizacemi.

Dobrovolnick˘ programCitigroup vûnuje znaãné úsilí nejen firemnímu rÛstu, ale také filantropick˘m a sociálnû odpovûdn˘m iniciativám v zemích, kde je pfiítomna. Je si vûdoma

toho, Ïe vÛdãí pozice pfiiná‰í také znaãnou morální odpovûdnost spoãívající v závazku pomoci zlep‰it kvalitu Ïivota obãansk˘ch komunit, které to

potfiebují. V roce 2006 se zamûstnanci Citibank a.s. zúãastnili prvního roãníku dobrovolnické akce s názvem Citigroup Global Community Day,

celosvûtového dobrovolnického dne. Pomáhali napfiíklad pfii dokonãovacích pracích na rekonstrukci prostorÛ chránûn˘ch dílen SdruÏení Neratov,

pfii úpravû zahrady a skleníku v Ústavu sociální péãe pro tûlesnû postiÏenou mládeÏ Kociánka v Brnû a na dal‰ích místech.


spolehlivostSt. John Nepomuk Bridge, St. Ursanne, ŠvýcarskoMost pfies fieku Doubs, kter˘ je souãástí malebného stfiedovûkého mûsteãka ze 7. století, je vûnovan˘ svatému Janu Nepomuckému a pochází z roku 1728, kdy nahradil most

dfievûn˘. Tento most byl ve své dobû v˘znamnou souãástí obchodních cest mezi ·v˘carskem a Francií, z ãehoÏ tûÏilo i samotné mûsteãko. Dnes je jednou z nejv˘znamnûj‰ích

turistick˘ch atrakcí ·v˘carska.


Zpráva auditora

KPMG âeská republika Audit, s.r.o. Tel.: +420 222 123 111PobfieÏní 648/1a Fax: +420 222 123 100186 00 Praha 8 Internet: www.kpmg.czâeská republika

Z P R Á V A A U D I T O R A P R O A K C I O N Á ¤ E C I T I B A N K A . S .

Úãetní závûrkaNa základû provedeného auditu jsme dne 17. dubna 2007 vydali o úãetní závûrce, která je souãástí této v˘roãní zprávy, zprávu následujícího znûní:

„Provedli jsme audit pfiiloÏené úãetní závûrky Citibank a.s., tj. rozvahy k 31. prosinci 2006, v˘kazu zisku a ztráty, pfiehledu o zmûnách vlastního kapitálu za

rok 2006 a pfiílohy této úãetní závûrky, vãetnû popisu pouÏit˘ch v˘znamn˘ch úãetních metod a ostatních doplÀujících údajÛ. Údaje o Citibank a.s. jsou

uvedeny v bodû 1 pfiílohy této úãetní závûrky.

Odpovûdnost statutárního orgánu úãetní jednotky za úãetní závûrkuZa sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy odpovídá statutární orgán Citibank a.s. Souãástí této odpovûdnosti

je navrhnout, zavést a zajistit vnitfiní kontroly nad sestavováním a vûrn˘m zobrazením úãetní závûrky tak, aby neobsahovala v˘znamné nesprávnosti

zpÛsobené podvodem nebo chybou, zvolit a uplatÀovat vhodné úãetní metody a provádût pfiimûfiené úãetní odhady.

Odpovûdnost auditoraNa‰í odpovûdností je vyjádfiit na základû provedeného auditu v˘rok k této úãetní závûrce. Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech

a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. V souladu s tûmito pfiedpisy jsme povinni

dodrÏovat etické normy a naplánovat a provést audit tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe úãetní závûrka neobsahuje v˘znamné nesprávnosti.

Audit zahrnuje provedení auditorsk˘ch postupÛ, jejichÏ cílem je získat dÛkazní informace o ãástkách a skuteãnostech uveden˘ch v úãetní závûrce. V˘bûr

auditorsk˘ch postupÛ závisí na úsudku auditora vãetnû posouzení rizik, Ïe úãetní závûrka obsahuje v˘znamné nesprávnosti zpÛsobené podvodem nebo

chybou. Pfii posuzování tûchto rizik auditor pfiihlédne k vnitfiním kontrolám, které jsou relevantní pro sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky. Cílem

posouzení vnitfiních kontrol banky je navrhnout vhodné auditorské postupy, nikoli vyjádfiit se k úãinnosti vnitfiních kontrol. Audit téÏ zahrnuje posouzení

vhodnosti pouÏit˘ch úãetních metod, pfiimûfienosti úãetních odhadÛ proveden˘ch vedením i posouzení celkové vypovídací schopnosti úãetní závûrky.

Domníváme se, Ïe získané dÛkazní informace tvofií dostateãn˘ a vhodn˘ základ pro vyjádfiení na‰eho v˘roku.

V˘rok auditoraPodle na‰eho názoru úãetní závûrka podává ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech vûrn˘ a poctiv˘ obraz aktiv, pasiv a finanãní situace Citibank a.s. k 31.

prosinci 2006 a nákladÛ, v˘nosÛ a v˘sledku jejího hospodafiení za rok 2006 v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy.”


Zpráva o vztazíchProvûfiili jsme téÏ vûcnou správnost údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami Citibank a.s. k 31. prosinci 2006. Za tuto zprávu

o vztazích je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í odpovûdností je vydat na základû provedené provûrky stanovisko k této zprávû o vztazích.

Provûrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorsk˘mi standardy vztahujícími se k provûrce a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory

auditorÛ âeské republiky. Tyto standardy vyÏadují, abychom plánovali a provedli provûrku s cílem získat stfiední míru jistoty, Ïe zpráva o vztazích

neobsahuje v˘znamné vûcné nesprávnosti. Provûrka je omezena pfiedev‰ím na dotazování pracovníkÛ banky a na analytické postupy a v˘bûrov˘m

zpÛsobem provedené provûfiení vûcné správnosti údajÛ. Proto provûrka poskytuje niÏ‰í stupeÀ jistoty neÏ audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprovádûli,

a proto nevyjadfiujeme v˘rok auditora.

Na základû na‰í provûrky jsme nezjistili Ïádné v˘znamné vûcné nesprávnosti údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami Citibank

a.s. k 31. prosinci 2006.

V˘roãní zprávaOvûfiili jsme téÏ soulad v˘roãní zprávy s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou. Za správnost v˘roãní zprávy je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í

odpovûdností je vydat na základû provedeného ovûfiení v˘rok o souladu v˘roãní zprávy s úãetní závûrkou.

Ovûfiení jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ

âeské republiky. Tyto standardy poÏadují, abychom ovûfiení naplánovali a provedli tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe informace obsaÏené ve

v˘roãní zprávû, které popisují skuteãnosti, jeÏ jsou téÏ pfiedmûtem zobrazení v úãetní závûrce, jsou ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s pfiíslu‰nou

úãetní závûrkou. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe provedené ovûfiení poskytuje pfiimûfien˘ podklad pro vyjádfiení na‰eho v˘roku.

Podle na‰eho názoru jsou informace uvedené ve v˘roãní zprávû ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou.

V Praze dne 27. dubna 2007

K P M G Č e s k á r e p u b l i k a A u d i t , s . r. o . I n g . P a v e l Z á v i t k o v s k ý

osvûdãení ãíslo 71 partner

KPMG âeská republika Audit, s.r.o., a Czech limited liability Iâ 49619187 Obchodní rejstfiík Îivnostenská banka, Praha 1company incorporated under the Czech Commercial Code, DIâ CZ49619187 veden˘ Mûstsk˘m soudem v Praze ã. ú./account no. is a member firm of KPMG International, a Swiss cooperative. oddíl C, vloÏka 24185. 466016004/0400


V Ý K A Z Z I S K U A Z T R ÁT Y

tis. Kã Poznámka 2 0 0 6 2 0 0 5

1 V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy 3 2 973 697 2 298 887

z toho: úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ 290 094 221 509

2 Náklady na úroky a podobné náklady 3 (1 224 311) (790 298)

z toho: náklady na úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ (43 200) (54 373)

3 V˘nosy z akcií a podílÛ 387 –

v tom: a) v˘nosy z úãastí s podstatn˘m vlivem – –

b) v˘nosy z úãastí s rozhodujícím vlivem – –

c) ostatní v˘nosy z akcií a podílÛ 387 –

4 V˘nosy z poplatkÛ a provizí 4 774 615 671 107

5 Náklady na poplatky a provize 4 (133 405) (86 234)

6 Zisk nebo ztráta z finanãních operací 5 1 179 427 1 033 797

7 Ostatní provozní v˘nosy 6 89 894 132 679

8 Ostatní provozní náklady 6 (111 475) (85 504)

9 Správní náklady 7 (2 566 350) (2 357 836)

v tom: a) náklady na zamûstnance (1 145 322) (999 447)

z toho: aa) sociální a zdravotní poji‰tûní (282 888) (246 705)

b) ostatní správní náklady (1 421 028) (1 358 389)

11 Odpisy, tvorba a pouÏití rezerv a opravn˘ch poloÏek k dlouhodobému

hmotnému a nehmotnému majetku 15 (112 338) (111 607)

12 Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám,

v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek 11,23 2 086 737 2 939 927

13 Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám 11,23 (2 400 732) (2 309 880)

17 Tvorba a pouÏití ostatních rezerv 23 16 631 (16 631)

19 Zisk nebo ztráta za úãetní období z bûÏné ãinnosti pfied zdanûním 572 777 1 318 407

23 DaÀ z pfiíjmÛ 26 (208 273) (382 399)

24 Zisk nebo ztráta za úãetní období po zdanûní 364 504 936 008

Pfiíloha uvedená na stranách 29 aÏ 59 tvofií souãást této úãetní závûrky.

Roãní úãetní závûrka


R O Z VA H A


AKTIVA

1 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 274 419 603 621

2 Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování 12 9 036 781 9 374 692

v tom: a) vydané vládními institucemi 9 036 781 9 374 692

b) ostatní – –

3 Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami 10 44 743 864 26 882 227

v tom: a) splatné na poÏádání 16 946 050 1 680 992

b) ostatní pohledávky 27 797 814 25 201 235

4 Pohledávky za klienty – ãleny druÏstevních záloÏen 11 32 213 653 27 859 830



5 Dluhové cenné papíry 13 1 936 353 791 580

v tom: a) vydané vládními institucemi 1 936 353 617 256

b) vydané ostatními osobami – 174 324

6 Akcie, podílové listy a ostatní podíly 14 1 000 904

9 Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek 15 155 088 151 802

z toho: a) zfiizovací v˘daje – –

b) goodwill – –

10 Dlouhodob˘ hmotn˘ majetek 15 147 225 139 167

z toho: pozemky a budovy pro provozní ãinnost 66 298 88 868

11 Ostatní aktiva 16 14 270 243 11 875 819

13 Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období 135 359 118 976

Aktiva celkem 102 913 985 77 798 618




PASIVA

1 Závazky vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám 17 5 894 155 5 438 891



2 Závazky vÛãi klientÛm – ãlenÛm druÏstevních záloÏen 18 68 890 674 48 091 637



3 Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ 19 780 131 452 032

v tom: a) emitované dluhové cenné papíry 459 683 393 706

b) ostatní závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ 320 448 58 326

4 Ostatní pasiva 21 17 966 671 14 531 716

5 V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období 741 484 818 058

6 Rezervy 23 1 500 18 131

v tom: a) na dÛchody a podobné závazky – –

b) na danû – –

c) ostatní 1 500 18 131

7 Podfiízené závazky 20 949 151 1 115 498

8 Základní kapitál 22 2 925 000 2 925 000

z toho: a) splacen˘ základní kapitál 2 925 000 2 925 000

b) vlastní akcie – –

9 Emisní áÏio 865 565 865 565

10 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 24 433 861 387 060

v tom: a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy 433 861 387 060

b) ze zaji‰Èovacích derivátÛ – –

c) z pfiepoãtu úãastí – –

13 OceÀovací rozdíly 25 (46 170) (39 230)

z toho: a) z majetku a závazkÛ (46 170) (39 230)

b) ze zaji‰Èovacích derivátÛ – –

c) z pfiepoãtu úãastí – –

14 Nerozdûlen˘ zisk nebo neuhrazená ztráta z pfiedchozích období 24 3 147 459 2 258 252

15 Zisk nebo ztráta za úãetní období 24 364 504 936 008

Pasiva celkem 102 913 985 77 798 618



P O D R O Z VA H O V É P O L O Ž K Y


Podrozvahová aktiva

1 Poskytnuté pfiísliby a záruky 27 60 225 276 52 941 439

3 Pohledávky ze spotov˘ch operací 27 1 104 630 820 815

4 Pohledávky z pevn˘ch termínov˘ch operací 27 1 077 478 121 720 673 409

5 Pohledávky z opcí 27 148 398 918 81 867 448

6 Odepsané pohledávky 507 772 408 622

Podrozvahová pasiva

9 Pfiijaté pfiísliby a záruky 27 2 707 515 2 744 296

10 Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní 27 29 184 173 28 451 852

11 Závazky ze spotov˘ch operací 27 1 104 853 820 582

12 Závazky z pevn˘ch termínov˘ch operací 27 1 077 758 154 720 792 593

13 Závazky z opcí 27 148 398 918 81 867 448

14 Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení 28 68 245 661 56 854 396


P Ř E H L E D O Z M Ě N Á C H V E V L A S T N Í M K A P I TÁ L U

Základní Emisní Rezervní OceÀovací Zisk Celkem

tis. Kã kapitál áÏio fondy rozdíly (ztráta)

ZÛstatek k 1. 1. 2005 2 925 000 865 565 366 886 – 3 178 000 7 335 451

Kurzové a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV – – – (39 230) – (39 230)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období – – – – 936 008 936 008

Dividendy – – – – (899 574) (899 574)

Pfievody do fondÛ – – 20 174 – (20 174) –

ZÛstatek k 31. 12. 2005 2 925 000 865 565 387 060 (39 230) 3 194 260 7 332 655

ZÛstatek k 1. 1. 2006 2 925 000 865 565 387 060 (39 230) 3 194 260 7 332 655

Kurzové a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV – – – (6 940) – (6 940)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období – – – – 364 504 364 504

Pfievody do fondÛ – – 46 801 – (46 801) –

ZÛstatek k 31. 12. 2006 2 925 000 865 565 433 861 (46 170) 3 511 963 7 690 219



1 . O B E C N É I N F O R M A C E

(a) Charakteristika banky

Vznik a charakteristika bankyPodle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách, byla spoleãnosti Citibank a.s. (dále jen „banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem

tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Banka

je také drÏitelem univerzální devizové licence udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové

operace podle devizového zákona ã. 219/1995 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní

licencí vydanou âeskou národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní.

Banka byla zapsána do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze dne 17. ãervna 1991. Banka se zab˘vá pfiedev‰ím komerãním a investiãním

bankovnictvím.

Sídlo

Citibank a.s.

Evropská 423/178

166 40 Praha 6

âeská republika

Identifikační číslo

16190891

âlenové pfiedstavenstva a dozorãí rady k 31. prosinci 2006

Členové představenstva Členové dozorčí rady

Henricus Lambertus Piljs Mark Whitehorn

Jifií Báãa Leona Kfiepelová

Michal Nebesk˘ Sajjad Razvi

Javed Kureishi

(b) V˘chodiska pro pfiípravu úãetní závûrky

Úãetní závûrka byla pfiipravena na základû úãetnictví vedeného v souladu se zákonem o úãetnictví a pfiíslu‰n˘mi nafiízeními a vyhlá‰kami platn˘mi v âeské

republice. Závûrka byla zpracována na principech ãasového rozli‰ení nákladÛ a v˘nosÛ a historick˘ch cen – s v˘jimkou vybran˘ch finanãních nástrojÛ

oceÀovan˘ch reálnou hodnotou.

Tato úãetní závûrka je pfiipravená v souladu s vyhlá‰kou MF âR ã. 501 ze dne 6. listopadu 2002 ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kterou se stanoví

uspofiádání a obsahové vymezení poloÏek úãetní závûrky a rozsah údajÛ ke zvefiejnûní pro banky a nûkteré finanãní instituce.

V prÛbûhu let 2006 a 2005 banka podnikala pfieváÏnû na území âeské republiky.

âísla uvedená v závorkách pfiedstavují záporná ãísla.

Tato úãetní závûrka je nekonsolidovaná.

Pfiíloha úãetní závûrky pro rok konãící 31. prosince 2006


2 . D Ò L E Î I T É Ú â E T N Í M E T O D Y

Úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu s následujícími dÛleÏit˘mi úãetními metodami:

(a) Den uskuteãnûní úãetního pfiípadu

V závislosti na typu transakce je okamÏikem uskuteãnûní úãetního pfiípadu zejména den v˘platy nebo pfievzetí obûÏiva, den nákupu nebo prodeje valut,

deviz, popfi. cenn˘ch papírÛ, den provedení platby, popfi. inkasa z úãtu klienta, den pfiíkazu na korespondenta k provedení platby, den zúãtování pfiíkazÛ

banky s clearingov˘m centrem âNB, den pfiipsání (valuty) prostfiedkÛ podle zprávy do‰lé od korespondenta banky (zprávou se rozumí zpráva v systému

SWIFT, avízo banky, pfievzaté medium, v˘pis z úãtu, popfi. jiné dokumenty), den sjednání a den vypofiádání obchodu s cenn˘mi papíry, devizami, opcemi,

popfi. jin˘mi deriváty, den vydání nebo pfievzetí záruky, popfi. úvûrového pfiíslibu, den pfievzetí hodnot do úschovy.

Úãetní pfiípady nákupu a prodeje finanãních aktiv s obvykl˘m termínem dodání (spotové operace) a dále pevné termínové a opãní operace jsou od

okamÏiku sjednání obchodu do okamÏiku vypofiádání obchodu zaúãtovány na podrozvahov˘ch úãtech.

Finanãní aktivum nebo jeho ãást banka odúãtuje z rozvahy v pfiípadû, Ïe ztratí kontrolu nad smluvními právy k tomuto finanãnímu aktivu nebo jeho ãásti.

Banka tuto kontrolu ztratí, jestliÏe uplatní práva na v˘hody definované smlouvou, tato práva zaniknou nebo se tûchto práv vzdá.

(b) Dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly

Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry a akcie vãetnû podílov˘ch listÛ a ostatních podílÛ jsou klasifikovány podle zámûru

banky do portfolia drÏeného do splatnosti, portfolia oceÀovaného reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ nebo portfolia realizovateln˘ch

cenn˘ch papírÛ. Do portfolia do splatnosti mohou b˘t zafiazeny pouze dluhové cenné papíry.

Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry jsou úãtovány v pofiizovací cenû zahrnující pomûrnou ãást diskontu nebo áÏia. âasové

rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto cenn˘ch papírÛ. Akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou úãtovány v pofiizovací cenû.

ÁÏio ãi diskont u dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou rozpou‰tûny do v˘kazu zisku a ztráty od okamÏiku pofiízení do data splatnosti pouÏitím aktuálního v˘nosu

do splatnosti.

Dluhové cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ jsou oceÀovány reálnou

hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují do v˘kazu zisku a ztráty v rámci poloÏky „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“.

Realizovatelné cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou oceÀovány reálnou hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují ve

vlastním kapitálu v rámci poloÏky „OceÀovací rozdíl“. Pfii prodeji je pfiíslu‰n˘ oceÀovací rozdíl zachycen ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta

z finanãních operací“.

Reálná hodnota pouÏívaná pro pfiecenûní cenn˘ch papírÛ se stanoví jako trÏní cena vyhlá‰ená ke dni stanovení reálné hodnoty, pokud banka prokáÏe, Ïe

za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat.

V pfiípadû vefiejnû obchodovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ a majetkov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou reálné hodnoty rovny cenám dosaÏen˘m na vefiejném

trhu zemí OECD, pokud jsou zároveÀ splnûny poÏadavky na likviditu cenn˘ch papírÛ.

Není-li moÏné stanovit reálnou hodnotu jako trÏní cenu (napfi. banka neprokáÏe, Ïe za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat), reálná hodnota se stanoví

jako upravená hodnota cenného papíru.


Upravená hodnota cenného papíru se rovná mífie úãasti na vlastním kapitálu spoleãnosti, pokud se jedná o akcie, mífie úãasti na vlastním kapitálu

podílového fondu, pokud se jedná o podílové listy, a souãasné hodnotû cenného papíru, pokud se jedná o dluhové cenné papíry.

K dluhov˘m cenn˘m papírÛm drÏen˘m do splatnosti se tvofií opravné poloÏky. Opravné poloÏky k tûmto cenn˘m papírÛm jsou tvofieny v ãástce, která

odráÏí pouze zmûnu rizikovosti emitenta, nikoliv zmûny bezrizikov˘ch úrokov˘ch sazeb, a to podle jednotliv˘ch cenn˘ch papírÛ.

Operace, ve kter˘ch se cenné papíry prodávají se závazkem ke zpûtnému odkupu (repo operace) za pfiedem stanovenou cenu nebo se nakupují se

závazkem ke zpûtnému prodeji (reverzní repo operace), jsou úãtovány jako zaji‰tûné pfiijaté nebo poskytnuté úvûry. Vlastnické právo k cenn˘m papírÛm se

pfievádí na subjekt poskytující úvûr. Cenné papíry pfievedené v rámci repo operací jsou nadále zahrnuty v pfiíslu‰n˘ch poloÏkách cenn˘ch papírÛ v rozvaze

banky a ãástka získaná pfievodem cenn˘ch papírÛ v rámci repo operací je úãtována do „ZávazkÛ vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám“ ãi „ZávazkÛ vÛãi

klientÛm – ãlenÛm druÏstevních záloÏen”.

Cenné papíry pfiijaté v rámci reverzních repo operací jsou evidovány pouze v podrozvaze, a to v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“. Úvûr poskytnut˘

v rámci reverzních repo operací je zafiazen v poloÏce „Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami” nebo „Pohledávky za klienty – ãleny druÏstevních

záloÏen”. U dluhopisÛ pfieveden˘ch v rámci repo operací se úrok ãasovû rozli‰uje, v pfiípadû dluhopisÛ pfiijat˘ch v rámci reverzních repo operací se úrok

ãasovû nerozli‰uje.

V˘nosy a náklady vzniklé v rámci repo, resp. reverzních repo operací jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jsou ãasovû rozli‰ovány po dobu transakce

a vykázány ve v˘kazu zisku a ztráty jako „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy” nebo „Náklady na úroky a podobné náklady”.

(c) Operace s cenn˘mi papíry pro klienty

Cenné papíry pfiijaté bankou do úschovy, správy nebo k uloÏení jsou úãtovány zpravidla v nominálních hodnotách a evidovány v podrozvaze v poloÏce

„Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení“. V rozvaze jsou v pasivech úãtovány závazky banky vÛãi klientÛm zejména z titulu pfiijaté hotovosti

urãené ke koupi cenn˘ch papírÛ, hotovosti urãené k vrácení klientovi atd.

(d) Pohledávky za bankami a za klienty

Pohledávky jsou úãtovány v ãástkách sníÏen˘ch o opravné poloÏky. âasové rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto pohledávek.

Pohledávky jsou posuzovány z hlediska návratnosti. Na základû toho jsou vytváfieny k jednotliv˘m pohledávkám a pohledávkám hodnocen˘m portfoliovû

opravné poloÏky. Metodika tvorby opravn˘ch poloÏek pro úãetní období je uvedena v bodû 30 (a), (b) a (c) pfiílohy. Opravné poloÏky vytváfiené na vrub

nákladÛ jsou vykázány v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám“.

DaÀovû odãitatelná ãást celkovû vytvofien˘ch opravn˘ch poloÏek na ztráty z úvûrÛ za úãetní období je vypoãítána podle § 5 („Bankovní rezervy a opravné

poloÏky“) a § 8 („Opravné poloÏky k pohledávkám za dluÏníky v konkurzním a vyrovnávacím fiízení“) zákona o rezervách ã. 593/1992 Sb. ve znûní

pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Pohledávky jsou odpisovány na základû postupÛ vymezen˘ch v interních smûrnicích banky.

Odpisy nedobytn˘ch pohledávek jsou zahrnuty v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám” v˘kazu zisku

a ztráty. O stejnou ãástku se sniÏují rezervy a opravné poloÏky. V˘nosy z dfiíve odepsan˘ch úvûrÛ jsou uvedeny ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce

„Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám, v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek”.


(e) Tvorba rezerv

Rezerva pfiedstavuje pravdûpodobné plnûní s nejist˘m ãasov˘m rozvrhem a v˘‰í. Rezerva se tvofií v pfiípadû, pro kter˘ platí následující kritéria:

● existuje povinnost (právní nebo vûcná) plnit, která je v˘sledkem minul˘ch událostí,

● je pravdûpodobné, Ïe plnûní nastane a vyÏádá si odliv prostfiedkÛ pfiedstavujících ekonomick˘ prospûch, pfiiãemÏ „pravdûpodobné“ znamená

pravdûpodobnost vy‰‰í neÏ 50 %,

● je moÏné provést pfiimûfienû spolehliv˘ odhad plnûní.

V souladu se zákonem o rezervách ã. 593/1992 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ pfiestala banka poãínaje 1. lednem 2002 tvofiit rezervy na standardní

pohledávky z úvûrÛ a rezervy na poskytnuté záruky a k 31. prosinci 2005 tyto rezervy v souladu s pfiechodn˘mi ustanoveními v˘‰e uvedeného zákona

rozpustila ãi je pouÏila ke krytí ztrát z odpisÛ a postoupení pohledávek z úvûrÛ nepokryt˘ch vytvofien˘mi opravn˘mi poloÏkami ãi ke krytí ztrát

z poskytnut˘ch záruk. V roce 2006 banka netvofiila Ïádné v˘‰e uvedené rezervy.

(f) Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek

Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek je úãtován v historick˘ch cenách a odpisován rovnomûrnû po odhadovanou dobu Ïivotnosti.

Doby odpisování pro jednotlivé kategorie dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou následující:

Software 3 roky aÏ 5 let

Budovy 5 aÏ 10 let

Ostatní 2 roky aÏ 6 let

Technická zhodnocení najatého majetku jsou odpisována rovnomûrnû po krat‰í z následujících období: 10 let nebo zb˘vající období nájemní smlouvy.

Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 60 tis. Kã a dlouhodob˘ hmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 40 tis. Kã, jejichÏ

ekonomická Ïivotnost je niÏ‰í neÏ 1 rok, je úãtován do nákladÛ v období, ve kterém byl pofiízen. DaÀ z pfiidané hodnoty vztahující se k pofiízení majetku se

zahrnuje do pofiizovací ceny a je odpisována podle kategorie majetku.

(g) Pfiepoãet cizí mûny

Transakce vyãíslené v cizí mûnû jsou úãtovány v tuzemské mûnû pfiepoãtené devizov˘m kurzem platn˘m v den transakce. Aktiva a pasiva vyãíslená v cizí

mûnû spoleãnû s devizov˘mi spotov˘mi transakcemi pfied dnem splatnosti jsou pfiepoãítávána do tuzemské mûny v kurzu vyhla‰ovaném âNB platn˘m

k datu rozvahy. V˘sledn˘ zisk nebo ztráta z pfiepoãtu aktiv a pasiv vyãíslen˘ch v cizí mûnû – kromû majetkov˘ch úãastí v cizí mûnû – pfiípadnû poloÏek

zaji‰Èujících mûnové riziko plynoucí ze smluv, které je‰tû nejsou vykázány v rozvaze banky nebo oãekávan˘ch budoucích transakcí, je vykázán ve v˘kazu

zisku a ztráty jako „Zisk nebo ztráta z finanãních operací”.

(h) Finanãní deriváty

VloÏené derivátyV nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe b˘t derivát souãástí sloÏeného finanãního nástroje, kter˘ zahrnuje jak hostitelsk˘ nástroj, tak derivát (tzv. vloÏen˘ derivát),

kter˘ ovlivÀuje penûÏní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského nástroje. VloÏen˘ derivát se oddûluje od hostitelského nástroje

a úãtuje se o nûm samostatnû, jestliÏe jsou splnûny souãasnû tyto podmínky:

● ekonomické vlastnosti a rizika vloÏeného derivátu nejsou v tûsném vztahu s ekonomick˘mi vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,

● finanãní nástroj se stejn˘mi podmínkami jako vloÏen˘ derivát by jako samostatn˘ nástroj splÀoval definici derivátu,

● hostitelsk˘ nástroj není pfieceÀován na reálnou hodnotu nebo je pfieceÀován na reálnou hodnotu, ale zmûny z pfiecenûní jsou ponechány v rozvaze.


Deriváty k obchodováníFinanãní deriváty drÏené za úãelem obchodování jsou vykazovány v reáln˘ch hodnotách a zisky (ztráty) ze zmûny reáln˘ch hodnot jsou zachyceny ve

v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“.

Zaji‰Èovací derivátyZaji‰Èovací deriváty jsou vykazovány v reálné hodnotû. ZpÛsob vykázání této reálné hodnoty závisí na aplikovaném modelu zaji‰Èovacího úãetnictví.

Zaji‰Èovací úãetnictví je moÏné aplikovat, pokud:

● zaji‰tûní je v souladu se strategií banky pro fiízení rizik,

● v okamÏiku uskuteãnûní zaji‰Èovací transakce je zaji‰Èovací vztah formálnû zdokumentován,

● oãekává se, Ïe zaji‰Èovací vztah bude po dobu jeho trvání vysoce efektivní,

● efektivita zaji‰Èovacího vztahu je objektivnû mûfiitelná,

● zaji‰Èovací vztah je vysoce efektivní v prÛbûhu úãetního období,

● v pfiípadû zaji‰tûní oãekávan˘ch transakcí se v˘skyt této transakce oãekává s vysokou pravdûpodobností.

V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku zmûny reálné hodnoty zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, je zaji‰Èovaná poloÏka také oceÀována reálnou hodnotou

z titulu zaji‰Èovaného rizika. Zisky a ztráty z tohoto ocenûní zaji‰Èované poloÏky i zaji‰Èovacího derivátu jsou v pfiípadû úrokovû citliv˘ch instrumentÛ

zahrnuty ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏkách „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy“, resp. „Náklady na úroky a podobné náklady“.

V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku variability v penûÏních tocích ze zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch

transakcí, je efektivní ãást zaji‰tûní (reálné hodnoty zaji‰Èovacího derivátu) vykázána jako souãást vlastního kapitálu v poloÏce „OceÀovací rozdíly ze

zaji‰Èovacích derivátÛ“. Neefektivní ãást je zahrnuta ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“.

V pfiípadû, kdy zaji‰tûní právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch transakcí vyústí v zaúãtování aktiva nebo pasiva, je kumulativní zisk nebo ztráta

z ocenûní zaji‰Èovacího derivátu zachycen˘ ve vlastním kapitálu zahrnut do úãetní hodnoty tohoto aktiva nebo pasiva. V opaãném pfiípadû je zachycen do

v˘kazu zisku a ztráty ve stejném ãasovém okamÏiku jako zisk nebo ztráta ze zaji‰Èované poloÏky.

Reálná hodnota finanãních derivátÛ se stanovuje jako souãasná hodnota oãekávan˘ch penûÏních tokÛ plynoucích z tûchto transakcí. Pro stanovení

souãasné hodnoty se pouÏívají obvyklé, na trhu akceptované modely, jako napfiíklad Black-ScholesÛv model pro nûkteré typy opcí. Do tûchto oceÀovacích

modelÛ jsou pak dosazeny parametry zji‰tûné na aktivním trhu, jako devizové kurzy, v˘nosové kfiivky, volatility pfiíslu‰n˘ch finanãních nástrojÛ atd.

(i) Zdanûní

DaÀov˘ základ pro daÀ z pfiíjmÛ se propoãte z hospodáfiského v˘sledku bûÏného období pfiipoãtením daÀovû neuznateln˘ch nákladÛ a odeãtením

v˘nosÛ, které nepodléhají dani z pfiíjmÛ, a je dále upraven o slevy na dani a pfiípadné zápoãty.

OdloÏená daÀ vychází z ve‰ker˘ch doãasn˘ch rozdílÛ mezi úãetní a daÀovou hodnotou aktiv a závazkÛ s pouÏitím oãekávané daÀové sazby platné pro

následující období. O odloÏené daÀové pohledávce se úãtuje pouze v pfiípadû, kdy neexistuje pochybnost o jejím dal‰ím uplatnûní v následujících úãetních

obdobích.

(j) PoloÏky z jiného úãetního období a zmûny úãetních metod

PoloÏky z jiného úãetního období, neÏ kam daÀovû a úãetnû patfií, a zmûny úãetních metod jsou úãtovány jako v˘nosy nebo náklady ve v˘kazu zisku

a ztráty v bûÏném úãetním období s v˘jimkou oprav zásadních chyb úãtování v˘nosÛ a nákladÛ minul˘ch období, které jsou zachyceny prostfiednictvím

„Nerozdûleného zisku nebo neuhrazené ztráty z pfiedchozích období“ v rozvaze banky.


3 . â I S T ¯ Ú R O K O V ¯ V ¯ N O S

tis. Kã 2006 2005

V˘nosy z úrokÛz vkladÛ 760 546 447 180

z úvûrÛ 1 923 057 1 630 198

ostatní 290 094 221 509

Náklady na úrokyz vkladÛ (1 093 718) (685 905)

z úvûrÛ (84 450) (48 234)

ostatní (46 143) (56 159)

âist˘ úrokov˘ v˘nos 1 749 386 1 508 589

4 . V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y N A P O P L AT K Y A P R O V I Z E

tis. Kã 2006 2005

V˘nosy z poplatkÛ a provizíz operací s cenn˘mi papíry – 733

z obhospodafiování, správy, uloÏení a úschovy hodnot 89 230 71 682

ostatní 685 385 598 692

Celkem 774 615 671 107

Náklady na poplatky a provizez operací s cenn˘mi papíry (24 148) (15 273)

ostatní (109 257) (70 961)

Celkem (133 405) (86 234)

Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních v˘nosech z poplatkÛ a provizí jsou poplatky za provádûní transakcí v rámci internetového bankovnictví, poplatky

za transakce prostfiednictvím bankovních karet a platebních pfiíkazÛ. Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních nákladech na poplatky a provize jsou

poplatky za bankovní sluÏby poskytované jin˘mi bankami.

5 . Z I S K N E B O Z T R ÁTA Z F I N A N â N Í C H O P E R A C Í

tis. Kã 2006 2005

Zisk/ztráta z operací s cenn˘mi papíry (33 959) 52 367

Zisk/ztráta z operací s deriváty 66 027 543 539

Zisk/ztráta z devizov˘ch operací 112 420 74 723

Kurzové rozdíly 1 034 939 363 168

Celkem 1 179 427 1 033 797


6 . O S TAT N Í P R O V O Z N Í V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y

tis. Kã 2006 2005

V˘nosy spojené s provozem kreditních karet 7 716 22 611

V˘nosy ze sluÏeb poskytovan˘ch spoleãnosti CitiLeasing, s.r.o. 8 474 9 543

V˘nosy z pfievodu hmotného a nehmotného majetku 1 927 7 505

Ostatní 71 777 93 020

Ostatní provozní v˘nosy celkem 89 894 132 679

tis. Kã 2006 2005

Pfiíspûvek do Fondu poji‰tûní vkladÛ 52 397 34 756

Náklady spojené s provozem kreditních karet 37 894 23 226

Ostatní 21 184 27 522

Ostatní provozní náklady celkem 111 475 85 504

7 . S P R Á V N Í N Á K L A D Y

tis. Kã 2006 2005

Osobní nákladyMzdy a odmûny zamûstnancÛ 862 434 752 742

Sociální a zdravotní poji‰tûní 282 888 246 705

1 145 322 999 447Ostatní správní náklady 1 421 028 1 358 389

z toho náklady na audit, právní a daÀové poradenství 13 837 7 318

2 566 350 2 357 836

V˘‰e uvedené mzdy a odmûny zamûstnancÛ zahrnují ãástku 40 591 tis. Kã (v roce 2005: 36 940 tis. Kã) pfiedstavující náklady na realokaci pracovníkÛ,

pfiíspûvky spoleãnosti na stravné zamûstnancÛ a jiné zamûstnanecké aktivity.

Do celkov˘ch mezd a odmûn zamûstnancÛ jsou zahrnuty i mzdy a odmûny pro ãleny pfiedstavenstva a dozorãí rady, které v roce 2006 ãinily 35 922 tis.

Kã (v roce 2005: 17 763 tis. Kã).

P R Ò M ù R N ¯ P O â E T Z A M ù S T N A N C Ò B A N K Y B Y L N Á S L E D U J Í C Í :

2006 2005

Zamûstnanci 822 724

âlenové pfiedstavenstva banky 4 4

âlenové dozorãí rady 3 2

Ostatní ãlenové vedení 8 8


8 . V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y D L E O B L A S T Í â I N N O S T Í

Retailové Podnikové Investiãní

v % bankovnictví bankovnictví bankovnictví

2006âist˘ úrokov˘ v˘nos 28 % 70 % 2 %

V˘nosy z poplatkÛ a provizí 28 % 60 % 12 %

Náklady z poplatkÛ a provizí 13 % 80 % 7 %

âisk˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací (5) % 118 % (13) %

2005âist˘ úrokov˘ v˘nos 21 % 79 % –

V˘nosy z poplatkÛ a provizí 27 % 61 % 12 %

Náklady z poplatkÛ a provizí 18 % 75 % 7 %

âisk˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací 1 % 99 % –

9 . T R A N S A K C E S E S P ¤ Í Z N ù N ¯ M I O S O B A M I

tis. Kã 2006 2005

Pohledávky 11 068 389 9 689 903

Závazky 16 070 417 11 963 345

V˘nosy 66 901 49 100

Náklady (655 424) (507 440)

Zisk nebo ztráta z finanãních operací 607 302 547 517

1 0 . P O H L E D Á V K Y Z A B A N K A M I

(a) Klasifikace pohledávek za bankami

tis. Kã 2006 2005

Standardní 44 743 864 26 881 155

Sledované – 1 083

Opravné poloÏky k moÏn˘m ztrátám z pohledávek – (11)

âisté pohledávky za bankami 44 743 864 26 882 227

(b) Anal˘za pohledávek za bankami podle druhu zaji‰tûní

tis. Kã 2006 2005

Zaji‰tûno 11 952 521 11 290 121

Nezaji‰tûno 32 791 343 15 592 106

44 743 864 26 882 227

K 31. prosinci 2006 banka pfiijala od bankovních protistran v rámci reverzních repo operací státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiíjímané

centrální bankou k refinancování v celkové trÏní hodnotû 11 952 521 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“

(k 31. prosinci 2005: 11 290 121 tis. Kã).


1 1 . P O H L E D Á V K Y Z A K L I E N T Y

(a) Klasifikace pohledávek za klienty

tis. Kã 2006 2005

Standardní 24 784 773 21 207 419

Sledované 2 801 819 3 655 636

Nestandardní 381 875 1 589 169

Pochybné 849 209 128 449

Ztrátové 71 693 28 906

Pohledávky hodnocené portfoliově 4 019 130 1 746 109

Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m jednotlivû (606 672) (424 262)

Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m portfoliovû (88 174) (71 596)

âisté pohledávky za klienty 32 213 653 27 859 830

(b) Anal˘za úvûrÛ poskytnut˘ch klientÛm podle sektorÛ

tis. Kã 2006 2005

Finanãní organizace 18 410 2

Nefinanãní organizace 25 784 365 24 028 525

Organizace poji‰Èovnictví – –

Vládní sektor – –

Domácnosti (Ïivnosti) 412 271 378 266

Obyvatelstvo (rezidenti) 3 933 495 1 670 563

Nerezidenti 2 065 112 1 782 474

32 213 653 27 859 830

(c) Anal˘za pohledávek za klienty podle sektorÛ a podle druhu zaji‰tûní

Bankovní Zástavní Záruky Vklady Nezaji‰tûno Celkem

tis. Kã záruky právo spoleãností

K 31. prosinci 2006Finanãní organizace – – – – 18 410 18 410

Nefinanãní organizace 106 119 5 166 416 514 148 120 638 19 877 044 25 784 365

Organizace poji‰Èovnictví – – – – – –

Vládní sektor – – – – – –

Domácnosti (Ïivnosti) – – – – 412 271 412 271

Obyvatelstvo (rezidenti) – 700 – – 3 932 795 3 933 495

Nerezidenti – – – – 2 065 112 2 065 112

106 119 5 167 116 514 148 120 638 26 305 632 32 213 653

K 31. prosinci 2005Finanãní organizace – – – – 2 2

Nefinanãní organizace 852 467 5 198 539 556 734 262 077 17 158 708 24 028 525

Organizace poji‰Èovnictví – – – – – –

Vládní sektor – – – – – –

Domácnosti (Ïivnosti) – – – – 378 266 378 266

Obyvatelstvo (rezidenti) – 1 627 – – 1 668 936 1 670 563

Nerezidenti – – – – 1 782 474 1 782 474

852 467 5 200 166 556 734 262 077 20 988 386 27 859 830


(d) Odepsané pohledávky za klienty a v˘nosy z odepsan˘ch pohledávek

P ¤ E H L E D O D E P S A N ¯ C H Ú V ù R Ò A V ¯ N O S Ò Z O D E P S A N ¯ C H P O H L E D ÁV E K D L E S E K T O R Ò :

tis. Kã 2006 2005

Náklady na odepsané pohledávkyNefinanãní organizace 162 926 69 815

Obyvatelstvo 70 490 61 173

233 416 130 988V˘nosy z odepsan˘ch pohledávekNefinanãní organizace 86 626 33 502

Obyvatelstvo 34 939 30 041

121 565 63 543

(e) Syndikované úvûry

Na základû uzavfien˘ch smluv o syndikovan˘ch úvûrech je banka aranÏérem syndikovan˘ch úvûrÛ v pÛvodní celkové hodnotû 67 460 287 tis. Kã, z toho

podíl banky ãinil 6 119 404 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ ãinil 61 340 883 tis. Kã. Celková dluÏná ãástka tûchto úvûrÛ ãinila 29 467 286 tis. Kã

k 31. prosinci 2006, z toho podíl banky byl 3 025 716 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ 26 441 570 tis. Kã. Rizika a úroky z tûchto syndikovan˘ch

úvûrÛ se dûlí mezi v‰echny ãleny pfiíslu‰ného syndikátu podle pomûru k jejich celkové angaÏovanosti.

1 2 . S TÁT N Í B E Z K U P O N O V É D L U H O P I S Y A O S TAT N Í C E N N É PA P Í R Y P ¤ I J Í M A N É C E N T R Á L N ÍB A N K O U K R E F I N A N C O V Á N Í

(a) âistá úãetní hodnota státních bezkuponov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování

tis. Kã 2006 2005

Státní pokladniãní poukázky 1 961 306 2 282 429

Státní dluhopisy 7 075 475 7 092 263

âistá úãetní hodnota 9 036 781 9 374 692

(b) Klasifikace státních bezkuponov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování do jednotliv˘ch portfoliípodle zámûru banky

tis. Kã 2006 2005

Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP oceÀované reálnou hodnotou

proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ 1 112 120 1 344 995

Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní realizovatelné CP 7 924 661 8 029 697

âistá úãetní hodnota 9 036 781 9 374 692

(c) Repo a reverzní repo transakce

K 31. prosinci 2006 banka pfiijala v rámci reverzních repo operací státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiíjímané centrální bankou

k refinancování v trÏní hodnotû 11 952 521 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2005:

11 290 121 tis. Kã).

K 31. prosinci 2006 banka vykazuje státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry, které jsou pfievedeny v rámci repo transakcí, ve v˘‰i 0 tis. Kã

(k 31. prosinci 2005: 1 500 084 tis. Kã).


1 3 . D L U H O V É C E N N É PA P Í R Y

(a) Klasifikace dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ do jednotliv˘ch portfolií podle zámûru banky

tis. Kã 2006 2005

Dluhové cenné papíry oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ – 50 437

Dluhové cenné papíry realizovatelné 1 936 353 741 143

1 936 353 791 580

Úãetní hodnota dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ zahrnuje alikvotní úrokov˘ v˘nos k 31. prosinci 2006 ve v˘‰i 33 658 tis. Kã

(k 31. prosinci 2005: 19 766 tis. Kã).

(b) Anal˘za dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ oceÀovan˘ch reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ

2006 2005

tis. Kã Tržní cena TrÏní cena

Vydané nefinanãními institucemi– Kótované na burze v âR – 50 437

– 50 437

(c) Anal˘za dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ realizovateln˘ch

2006 2005

tis. Kã Tržní cena TrÏní cena

Vydané vládním sektorem– Kótované na jiném trhu CP 1 936 353 741 143

1 936 353 741 143

Cenné papíry vydané vládním sektorem kótované na jiném trhu CP jsou obchodovány na nûmecké burze cenn˘ch papírÛ a na burze v New Yorku.

1 4 . A K C I E , P O D Í L O V É L I S T Y A O S TAT N Í P O D Í LY

K 31. prosinci 2006 vykazuje banka v poloÏce „Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ hromadnou akcii spoleãnosti Burza cenn˘ch papírÛ Praha a.s.

v hodnotû 1 000 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 904 tis. Kã). Hromadná akcie Burzy cenn˘ch papírÛ Praha a.s. byla pfievedena na banku prodejem

v nominální hodnotû dne 4. prosince 2003 v rámci likvidaãního procesu spoleãnosti CITICORP SECURITIES (CR), s.r.o. v likvidaci.


1 5 . D L O U H O D O B ¯ H M O T N ¯ A N E H M O T N ¯ M A J E T E K

Technické Ostatní Hmotn˘ Nehmotn˘ Hmotn˘

zhodnocení hmotn˘ majetek majetek a nehmotn˘

pronajatého majetek celkem celkem majetek

tis. Kã majetku celkem

Pofiizovací cenaK 1. lednu 2006 259 951 368 355 628 306 278 328 906 634

PfiírÛstky 5 860 62 418 68 278 55 404 123 682

Úbytky (458) (60 159) (60 617) (24 584) (85 201)

K 31. prosinci 2006 265 353 370 614 635 967 309 148 945 115

Oprávky a opravné poloÏkyK 1. lednu 2006 171 083 318 056 489 139 126 526 615 665

Roãní odpisy 28 430 31 790 60 220 52 118 112 338

Úbytky (458) (60 159) (60 617) (24 584) (85 201)

K 31. prosinci 2006 199 055 289 687 488 742 154 060 642 802

ZÛstatková cenaK 31. prosinci 2005 88 868 50 299 139 167 151 802 290 969K 31. prosinci 2006 66 298 80 927 147 225 155 088 302 313

1 6 . O S TAT N Í A K T I V A

tis. Kã 2006 2005

Kladná reálná hodnota derivátÛ 13 758 607 11 189 923

Ostatní dluÏníci 195 945 186 999

OdloÏená daÀová pohledávka (viz bod 26 (b)) 87 986 90 800

Splatná daÀ z pfiíjmÛ 142 703 –

Uspofiádací úãty pro zúãtování platebního styku 76 023 404 112

Ostatní 8 979 3 985

14 270 243 11 875 819

1 7 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I B A N K Á M

A N A L¯ Z A Z ÁVA Z K Ò V Ò â I B A N K Á M P O D L E Z B Y T K O V É D O B Y S P L AT N O S T I

tis. Kã 2006 2005

Splatné na poÏádání 4 760 978 2 801 294

Do 3 mûsícÛ 319 867 2 034 344

Od 3 mûsícÛ do 1 roku 813 310 603 253

Od 1 roku do 5 let – –

Nad 5 let – –

5 894 155 5 438 891


1 8 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I K L I E N T Ò M

A N A L¯ Z A Z ÁVA Z K Ò V Ò â I K L I E N T Ò M P O D L E S E K T O R Ò

tis. Kã 2006 2005

Závazky splatné na poÏádáníFinanãní organizace 93 157 56 386


Organizace poji‰Èovnictví 210 768 342 570

Vládní sektor 18 631 18 321

Neziskové organizace 17 833 18 928



Nerezidenti 5 042 327 2 395 894

47 269 463 31 530 002

Termínové závazky se splatnostíFinanãní organizace 159 699 62 935


Organizace poji‰Èovnictví 1 829 531 1 967 406

Vládní sektor – –

Neziskové organizace 22 416 31 272



Nerezidenti 251 047 181 906

21 414 115 16 259 596

Termínové závazky s v˘povûdní lhÛtouNefinanãní organizace 82 32

82 32Ostatní závazky vÛãi klientÛm 207 014 302 007Závazky vÛãi klientÛm celkem 68 890 674 48 091 637

K 31. prosinci 2006 a 2005 nemûla banka Ïádné závazky vÛãi klientÛm v souvislosti s poskytováním investiãních sluÏeb.


1 9 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò Z D L U H O V ¯ C H C E N N ¯ C H PA P Í R Ò

A N A L¯ Z A Z ÁVA Z K Ò Z D L U H O V ¯ C H C E N N ¯ C H PA P Í R Ò P O D L E S E K T O R Ò

tis. Kã 2006 2005

Finanãní organizace – –

Nefinanãní organizace 459 683 393 706

Organizace poji‰Èovnictví – –

Vládní sektor 320 448 58 326

Neziskové organizace – –

Nerezidenti – –

Obyvatelstvo (rezidenti) – –

780 131 452 032

K 31. prosinci 2006 vykazuje banka závazky z depozitních smûnek ve v˘‰i 459 683 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 393 706 tis. Kã), resp. ostatní závazky

z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ, které tvofií závazky z krátk˘ch prodejÛ státních dluhopisÛ ve v˘‰i 320 448 tis. Kã (v roce 2005: 58 326 tis. Kã).

Pomûr emitovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ se zbytkovou splatností do 1 roku na celkové hodnotû tûchto cenn˘ch papírÛ je 32 %

(v roce 2005: 26 %).

2 0 . P O D ¤ Í Z E N Á PA S I V A

tis. Kã 2006 2005

Podfiízen˘ dluh 949 151 1 115 498

K datu 31. prosince 2006 byla nominální hodnota podfiízeného dluhu 45 mil. USD.

Dne 27. ledna 2006 byl s matefiskou spoleãností Citibank Overseas Investment Corporation podepsán dodatek ke smlouvû o podfiízeném dluhu, kter˘

prodlouÏil splatnost úvûru do 28. prosince 2012. Sazba byla stanovena na základû tfiímûsíãního LIBOR plus 0,27 % p.a.

Smlouva o podfiízeném dluhu byla odsouhlasena odpovûdn˘mi útvary âeské národní banky a splÀuje poÏadavky na dodatkov˘ kapitál.

2 1 . O S TAT N Í PA S I V A

tis. Kã 2006 2005

Záporná reálná hodnota derivátÛ 13 992 051 11 051 370

Uspofiádací úãty pro zúãtování plateb. styku 3 500 887 2 984 437

Závazky vÛãi rÛzn˘m vûfiitelÛm 413 963 422 931

Ostatní 59 770 72 978

17 966 671 14 531 716


2 2 . Z Á K L A D N Í K A P I TÁ L

V prÛbûhu roku 2006 nedo‰lo k Ïádn˘m zmûnám ohlednû základního kapitálu a sloÏení akcionáfiÛ. Akcie jsou v zaknihované podobû a nejsou vefiejnû

obchodovatelné. Jmenovitá hodnota akcií byla plnû splacena.

S L O Î E N Í A K C I O N Á ¤ Ò B A N K Y K 3 1 . P R O S I N C I 2 0 0 6 :

Sídlo Poãet Nominální Podíl na

akcií (v ks) hodnota základním

Název (tis. Kã) kapitálu (%)

Citibank Overseas Investment Corporation (COIC) USA 2 925 1 000 100

2 3 . R E Z E R V Y A O P R A V N É P O L O Î K Y

(a) Rezervy na pfiípadné ztráty z úvûrÛ a ze záruk

tis. Kã

ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 1. lednu 2005 400 693

Tvorba v prÛbûhu roku –

PouÏití rezerv v prÛbûhu roku –

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch rezerv (400 693)

ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005 –

ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 1. lednu 2006 –

Tvorba v prÛbûhu roku –

PouÏití rezerv v prÛbûhu roku –

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch rezerv –

ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006 –

(b) Ostatní rezervy

tis. Kã

ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 1. lednu 2006 18 131

Tvorba v prÛbûhu roku 10 000

PouÏití rezerv v prÛbûhu roku (26 631)

ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006 1 500


(c) Opravné poloÏky ke klasifikovan˘m pohledávkám

tis. Kã

ZÛstatek k 1. lednu 2005 479 380


PouÏití v prÛbûhu roku (26 588)

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek (748 397)

ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005 208 566


Kurzové rozdíly (836)


PouÏití v prÛbûhu roku (32 899)

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek (317 074)

ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006 411 478


Tvorba v prÛbûhu roku 1 674 721

PouÏití v prÛbûhu roku –

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek (1 700 706)

ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005 287 303


Kurzové rozdíly (2 426)

Tvorba v prÛbûhu roku 1 646 494

PouÏití v prÛbûhu roku –

Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek (1 648 003)

ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006 283 368

Celkové opravné poloÏky na ztráty z úvûrÛ k 31. prosinci 2006 694 846


2 4 . N E R O Z D ù L E N ¯ Z I S K , R E Z E R V N Í F O N D Y A O S TAT N Í F O N D Y Z E Z I S K U

B A N K A R O Z D ù L I L A S V Ò J Z I S K Z A R O K 2 0 0 5 A N AV R H U J E R O Z D ù L E N Í Z I S K U R O K U 2 0 0 6 N Á S L E D U J Í C Í M

Z P Ò S O B E M :

Zisk Nerozdûlen˘ Zákonn˘ Kapitálové

zisk/ rezervní fondy

neuhrazená fond a ostatní

ztráta fondy

tis. Kã ze zisku

ZÛstatek k 1. lednu 2006 – 2 258 252 387 060 –Zisk roku 2005 936 008

Rozdûlení zisku roku 2005 schválené valnou hromadou:

Pfievod do zákonn˘ch fondÛ (46 801) – 46 801 –

Dividendy – – – –

Pfievod do nerozdûleného zisku (889 207) 889 207 – –

PouÏití prostfiedkÛ – – – –

ZÛstatek k 31. prosinci 2006 pfied rozdûlením zisku z roku 2006 – 3 147 459 433 861 –Zisk roku 2006 364 504

Návrh rozdûlení zisku roku 2006:

Pfievod do zákonn˘ch fondÛ (18 225) – 18 225 –

Dividendy – – – –

Pfievod do nerozdûleného zisku (346 279) 346 279 – –

Celkem – 3 493 738 452 086 –

2 5 . O C E ≈ O V A C Í R O Z D Í LY

K 31. prosinci 2006 ãinily oceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ (46 170) tis. Kã (k 31. prosinci 2005: (39 230) tis. Kã).

2 6 . D A ≈ Z P ¤ Í J M Ò A O D L O Î E N ¯ D A ≈ O V ¯ Z Á V A Z E K / P O H L E D Á V K A

(a) Splatná daÀ z pfiíjmÛ

tis. Kã 2006 2005

Zisk nebo ztráta za úãetní období pfied zdanûním 572 777 1 318 407

DaÀ zaplacená v zahraniãí 591 –

PoloÏky sniÏující základ danû (1 680 705) (1 735 170)

PoloÏky zvy‰ující základ danû 1 895 336 1 831 546

Základ danû 787 999 1 414 783

DaÀ 189 120 367 843

Slevy na dani (18) (18)

DaÀ po slevách 189 102 367 825

DaÀ zaplacená v zahraniãí (591) –

Úprava daÀového pfiiznání 14 757 13 433

OdloÏená daÀ – tvorba/rozpu‰tûní (sazba 24 %) 5 005 1 141

DaÀov˘ náklad 208 273 382 399


(b) OdloÏen˘ daÀov˘ závazek/pohledávka

OdloÏené danû z pfiíjmÛ jsou poãítány ze v‰ech doãasn˘ch rozdílÛ za pouÏití daÀové sazby 24 %

(2005: 24 %). OdloÏené daÀové pohledávky/závazky se skládají z následujících poloÏek:

tis. Kã 2006 2005

OdloÏené daÀové pohledávkyOpravné poloÏky a rezervy 46 846 51 770

Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek 26 560 25 410

Ostatní rezervy – 1 231

OceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch cenn˘ch papírÛ 14 580 12 389

OdloÏené daÀové závazky – –OdloÏená daÀová pohledávka/závazek 87 986 90 800

Vedení banky se domnívá, Ïe úroveÀ souãasn˘ch a budoucích zdaniteln˘ch ziskÛ banky bude s nejvût‰í pravdûpodobností dostateãná k realizaci

odloÏené daÀové pohledávky vykázané k 31. prosinci 2006.

2 7 . P O D R O Z V A H O V É P O L O Î K Y

(a) Poskytnuté pfiísliby a záruky

tis. Kã 2006 2005

BankyZáruky 483 995 10 226

Odvolatelné úvûrové pfiísliby – –

Neodvolatelné úvûrové pfiísliby 417 520 491 760

Akreditivy a finanãní záruky 35 773 112 601

937 288 614 587KlientiZáruky 13 123 044 10 630 814

Odvolatelné úvûrové pfiísliby 40 544 713 37 934 359

Neodvolatelné úvûrové pfiísliby 5 331 879 3 238 466

Akreditivy a finanãní záruky 288 352 523 213

59 287 988 52 326 852

Poskytnuté záruky osobám se zvlá‰tním vztahem k bance byly ve v˘‰i 46 582 tis. Kã k 31. prosinci 2006 (k 31. prosinci 2005: 0 tis. Kã).

(b) Pfiijaté záruky a hodnoty do zástavy

tis. Kã 2006 2005

BankyZáruky 1 606 142 1 569 376

Hodnoty pfiijaté do zástavy 11 929 300 11 263 072

13 535 442 12 832 448KlientiZáruky 1 101 373 1 174 920

Hodnoty pfiijaté do zástavy 17 254 873 17 188 780

18 356 246 18 363 700

Záruky pfiijaté od osob se zvlá‰tním vztahem k bance byly ve v˘‰i 1 606 142 tis. Kã k 31. prosinci 2006 (k 31. prosinci 2005: 1 569 376 tis. Kã).


(c) Podrozvahové finanãní nástroje

Smluvní ãástky Reálná hodnota

tis. Kã 2006 2005 2006 2005

Nástroje k obchodováníPromptní mûnové operace (nákup) 1 104 630 771 965 – –

Promptní mûnové operace (prodej) 1 104 853 771 982 – –

Promptní mûnové operace – – (223) (16)

Promptní úrokové operace (nákup) – 48 850 – –

Promptní úrokové operace (prodej) – 48 600 – –

Promptní úrokové operace – – – –

Termínové mûnové operace (nákup) 192 250 017 115 084 790 – –

Termínové mûnové operace (prodej) 193 090 049 115 498 461 – –

Termínové mûnové operace – – (1 117 462) (306 824)

Úrokové swapy (nákup) 599 664 241 389 332 237 – –

Úrokové swapy (prodej) 599 664 241 389 333 107 – –

Úrokové swapy – – 146 675 89 482

Úrokové forwardy (nákup) 224 796 600 165 239 200 – –

Úrokové forwardy (prodej) 224 796 600 165 249 085 – –

Úrokové forwardy – – (6 104) 9 903

Cross currency swapy (nákup) 59 376 441 49 651 958 – –

Cross currency swapy (prodej) 58 816 442 49 346 716 – –

Cross currency swapy – – 743 447 345 992

Komoditní swapy (nákup) 1 390 822 1 365 224 – –

Komoditní swapy (prodej) 1 390 822 1 365 224 – –

Komoditní swapy – – – –

Úrokové opãní kontrakty (nákup) 7 845 752 1 581 593 – –

Úrokové opãní kontrakty (prodej) 7 845 752 1 581 593 – –

Úrokové opãní kontrakty – – – –

Opãní mûnové kontrakty (nákup) 140 461 892 80 278 085 – –

Opãní mûnové kontrakty (prodej) 140 461 892 80 278 085 – –

Opãní mûnové kontrakty – – – –

Opãní komoditní kontrakty (nákup) 83 504 – – –

Opãní komoditní kontrakty (prodej) 83 504 – – –

Opãní komoditní kontrakty – – – –

Opãní akciové kontrakty (nákup) 7 770 7 770 – –

Opãní akciové kontrakty (prodej) 7 770 7 770 – –

Opãní akciové kontrakty – – – –


(d) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ

N Í Î E U V E D E N É Ú D A J E P ¤ E D S TAV U J Í A L O K A C I N O M I N Á L N Í C H H O D N O T J E D N O T L I V ¯ C H T Y P Ò F I N A N â N Í C H

D E R I VÁT Ò K J E J I C H Z B Y T K O V ¯ M D O B Á M D O S P L AT N O S T I .

Do Od 3 mûs. Od 1 roku Nad Celkem

tis. Kã 3 mûs. do 1 roku do 5 let 5 let

K 31. prosinci 2006Nástroje k obchodováníPromptní mûnové operace (nákup) 1 104 630 – – – 1 104 630

Promptní mûnové operace (prodej) 1 104 853 – – – 1 104 853

Termínové mûn. operace (nákup) 112 383 071 66 227 756 13 639 190 – 192 250 017

Termínové mûn. operace (prodej) 112 562 931 66 580 023 13 947 095 – 193 090 049

Úrokové swapy (nákup) 27 337 431 81 118 844 289 389 286 201 818 680 599 664 241

Úrokové swapy (prodej) 27 337 431 81 118 844 289 389 286 201 818 680 599 664 241

Úrokové forwardy (nákup) 85 000 000 116 722 250 23 074 350 – 224 796 600

Úrokové forwardy (prodej) 85 000 000 116 722 250 23 074 350 – 224 796 600

Cross currency swapy (nákup) 1 238 448 5 253 286 25 462 470 27 422 237 59 376 441

Cross currency swapy (prodej) 1 132 362 4 944 924 25 252 107 27 487 049 58 816 442

Komoditní swapy (nákup) 328 923 676 069 385 830 – 1 390 822

Komoditní swapy (prodej) 328 923 676 069 385 830 – 1 390 822

Úrokové a jiné opãní kontrakty (nákup) 283 748 14 334 6 899 522 648 148 7 845 752

Úrokové a jiné opãní kontrakty (prodej) 283 748 14 334 6 899 522 648 148 7 845 752

Opãní mûnové kontrakty (nákup) 25 347 982 61 615 448 53 498 462 – 140 461 892

Opãní mûnové kontrakty (prodej) 25 347 982 61 615 448 53 498 462 – 140 461 892

Opãní komoditní kontrakty (nákup) – – 83 504 – 83 504

Opãní komoditní kontrakty (prodej) – – 83 504 – 83 504

Opãní akciové kontrakty (nákup) – 7 770 – – 7 770

Opãní akciové kontrakty (prodej) – 7 770 – – 7 770


(e) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ – pokraãování

Do Od 3 mûs. Od 1 roku Nad Celkem

tis. Kã 3 mûs. do 1 roku do 5 let 5 let

K 31. prosinci 2005Nástroje k obchodováníPromptní mûnové operace (nákup) 771 965 – – – 771 965

Promptní mûnové operace (prodej) 771 982 – – – 771 982

Promptní úrokové operace (nákup) 48 850 – – – 48 850

Promptní úrokové operace (prodej) 48 600 – – – 48 600

Termínové mûn. operace (nákup) 63 368 369 45 559 289 6 157 132 – 115 084 790

Termínové mûn. operace (prodej) 63 515 979 45 549 357 6 433 125 – 115 498 461

Úrokové swapy (nákup) 13 215 700 61 783 675 215 986 354 98 346 508 389 332 237

Úrokové swapy (prodej) 13 215 700 61 783 675 215 987 223 98 346 509 389 333 107

Úrokové forwardy (nákup) – 136 439 200 28 800 000 – 165 239 200

Úrokové forwardy (prodej) 9 885 136 439 200 28 800 000 – 165 249 085

Cross currency swapy (nákup) 17 883 3 172 209 40 462 624 5 999 242 49 651 958

Cross currency swapy (prodej) 19 446 3 087 307 40 213 846 6 026 117 49 346 716

Úrokové opãní kontrakty (nákup) 344 434 – 1 237 159 – 1 581 593

Úrokové opãní kontrakty (prodej) 344 434 – 1 237 159 – 1 581 593

Opãní mûnové kontrakty (nákup) 14 553 079 32 103 129 33 621 877 – 80 278 085

Opãní mûnové kontrakty (prodej) 14 553 079 32 103 129 33 621 877 – 80 278 085

Komoditní swapy (nákup) 126 899 641 009 597 316 – 1 365 224

Komoditní swapy (prodej) 126 899 641 009 597 316 – 1 365 224

Opãní komoditní kontrakty (nákup) – – – – –

Opãní komoditní kontrakty (prodej) – – – – –

Opãní akciové kontrakty (nákup) – – 7 770 – 7 770

Opãní akciové kontrakty (prodej) – – 7 770 – 7 770

2 8 . H O D N O T Y P ¤ E V Z AT É D O Ú S C H O V Y, D O S P R Á V Y A K U L O Î E N Í

tis. Kã 2006 2005

Hodnoty převzaté do správy

Dluhopisy 39 436 075 27 251 818

Akcie 26 807 803 27 907 156

Podílové listy 1 751 026 1 585 445

Hodnoty pfievzaté do úschovy a k uloÏení 250 757 109 977

Celkem 68 245 661 56 854 396

K 31. prosinci 2006 a 2005 jsou hodnoty pfievzaté do správy, do úschovy a k uloÏení vykázány v nominálních hodnotách.


2 9 . F I N A N â N Í N Á S T R O J E – T R Î N Í R I Z I K O

Banka je vystavena trÏním rizikÛm, která vypl˘vají z otevfien˘ch pozic transakcí s úrokov˘mi, akciov˘mi a mûnov˘mi nástroji, které jsou citlivé na zmûny

podmínek na finanãních trzích.

(a) Obchodování

Banka drÏí obchodní pozice v rÛzn˘ch finanãních nástrojích vãetnû finanãních derivátÛ. Vût‰ina obchodních aktivit banky je fiízena poÏadavky klientÛ

banky. Podle odhadu poptávky klientÛ drÏí banka urãitou zásobu finanãních nástrojÛ a udrÏuje pfiístup na finanãní trhy prostfiednictvím kótování nákupních

(bid) a prodejních (ask) cen a také obchodováním s dal‰ími tvÛrci trhu. Vût‰ina derivátÛ je sjednávána na mezibankovním (OTC) trhu, a to z dÛvodu

neexistence vefiejného trhu finanãních derivátÛ v âeské republice. Tyto pozice jsou také drÏeny za úãelem budoucího oãekávaného v˘voje finanãních trhÛ,

a pfiedstavují tedy spekulaci na tento v˘voj. Obchodní strategie banky je tak ovlivnûna spekulativním oãekáváním a tvorbou trhu a jejím cílem je

maximalizace ãist˘ch v˘nosÛ z obchodování.

Banka fiídí rizika spojená s obchodními aktivitami na úrovni jednotliv˘ch rizik a také jednotliv˘ch typÛ finanãních nástrojÛ. Základním nástrojem fiízení rizik

jsou limity na objemy jednotliv˘ch typÛ transakcí, stop loss limity a Value at Risk (VaR) limity. V ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)) jsou uvedeny

kvantitativní metody, které se uplatÀují pfii fiízení trÏních rizik.

(b) ¤ízení rizik

NíÏe jsou popsána vybraná rizika, jimÏ je banka vystavena z dÛvodu sv˘ch aktivit a fiízení pozic vznikl˘ch z tûchto aktivit, a dále pak pfiístupy banky k fiízení

tûchto rizik. Detailnûj‰í postupy, které banka pouÏívá k mûfiení a fiízení tûchto rizik, jsou uvedeny v ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)).

Riziko likvidityRiziko likvidity vzniká z typu financování aktivit banky a fiízení jejích pozic. Zahrnuje jak riziko schopnosti financovat aktiva banky nástroji s vhodnou

splatností, tak schopnost banky likvidovat/prodat aktiva za pfiijatelnou cenu v pfiijatelném ãasovém horizontu.

Banka má pfiístup k diverzifikovan˘m zdrojÛm financování. Zdroje financování sestávají z depozit a ostatních vkladÛ, vydan˘ch cenn˘ch papírÛ, pfiijat˘ch

úvûrÛ vãetnû podfiízen˘ch závazkÛ a také z vlastního kapitálu banky. Tato diverzifikace dává bance flexibilitu a omezuje její závislost na jednom zdroji

financování. Banka pravidelnû vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména monitorováním zmûn ve struktufie financování, a porovnává je se strategií fiízení

rizika likvidity. Banka dále drÏí jako souãást své strategie fiízení rizika likvidity ãást aktiv ve vysoce likvidních prostfiedcích jako státní pokladniãní poukázky

a obdobné dluhopisy.


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y

Do Od 3 mûs. Od 1 roku Nad Bez Celkem

tis. Kã 3 mûs. do 1 roku do 5 let 5 let specifik.

K 31. prosinci 2006Pokladní hotovost 274 419 – – – – 274 419

Státní bezkuponové dluhopisy1 1 334 379 1 484 946 5 630 452 587 004 – 9 036 781

Pohledávky za bankami 44 743 864 – – – – 44 743 864

Pohledávky za klienty 15 704 136 5 733 115 5 715 247 1 563 232 3 497 923 32 213 653

Dluhové cenné papíry 20 819 12 839 1 902 695 – – 1 936 353

Akcie, podílové listy a ostatní podíly – – – – 1 000 1 000

Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek – – – – 302 313 302 313

Ostatní aktiva 265 412 142 703 – – 13 862 128 14 270 243

Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období 135 359 – – – – 135 359

Celkem 62 478 388 7 373 603 13 248 394 2 150 236 17 663 364 102 913 985

Závazky vÛãi bankám 5 080 845 813 310 – – – 5 894 155

Závazky vÛãi klientÛm 68 524 952 338 718 27 004 – – 68 890 674

Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ 466 703 – 313 428 – – 780 131

Ostatní pasiva 3 903 994 56 013 1 490 – 14 005 174 17 966 671

V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období 430 330 311 154 – – – 741 484

Rezervy – – – – 1 500 1 500

Podfiízené závazky – – – 949 151 – 949 151

Základní kapitál – – – – 2 925 000 2 925 000

Emisní áÏio – – – – 865 565 865 565

Rezervní fondy – – – – 433 861 433 861

OceÀovací rozdíly – – – – (46 170) (46 170)

Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období – – – – 3 147 459 3 147 459

Zisk za úãetní období – – – – 364 504 364 504

Celkem 78 406 824 1 519 195 341 922 949 151 21 696 893 102 913 985

Gap (15 928 436) 5 854 408 12 906 472 1 201 085 (4 033 529) –Kumulativní gap (15 928 436) (10 074 028) 2 832 444 4 033 529 – –

1 Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování.


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y – P O K R A â O VÁ N Í

Do Od 3 mûs. Od 1 roku Nad Bez Celkem

tis. Kã 3 mûs. do 1 roku do 5 let 5 let specifik.

K 31. prosinci 2005Pokladní hotovost 603 621 – – – – 603 621

Státní bezkuponové dluhopisy1 1 881 641 2 044 433 4 922 650 525 968 – 9 374 692

Pohledávky za bankami 26 580 024 301 131 – – 1 072 26 882 227

Pohledávky za klienty 12 017 165 4 060 171 5 317 381 1 487 216 4 977 897 27 859 830

Dluhové cenné papíry 10 757 9 009 721 689 50 125 – 791 580

Akcie, podílové listy a ostatní podíly – – – – 904 904

Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek – – – – 290 969 290 969

Ostatní aktiva 506 022 74 303 – – 11 295 494 11 875 819

Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období 118 976 – – – – 118 976

Celkem 41 718 206 6 489 047 10 961 720 2 063 309 16 566 336 77 798 618

Závazky vÛãi bankám 4 835 638 603 253 – – – 5 438 891

Závazky vÛãi klientÛm 47 773 398 261 074 57 165 – – 48 091 637

Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ 159 204 – 292 828 – – 452 032

Ostatní pasiva 3 431 221 34 823 2 181 – 11 063 491 14 531 716

V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období 685 817 132 241 – – – 818 058

Rezervy – – – – 18 131 18 131

Podfiízené závazky – – 1 115 498 – – 1 115 498

Základní kapitál – – – – 2 925 000 2 925 000

Emisní áÏio – – – – 865 565 865 565

Rezervní fondy – – – – 387 060 387 060

OceÀovací rozdíly – – – – (39 230) (39 230)

Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období – – – – 2 258 252 2 258 252

Zisk za úãetní období – – – – 936 008 936 008

Celkem 56 885 279 1 031 390 1 467 672 – 18 414 277 77 798 618

Gap (15 167 073) 5 457 657 9 494 048 2 063 309 (1 847 941) –Kumulativní gap (15 167 073) (9 709 416) (215 368) 1 847 941 – –

1 Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování.


(c) Metody fiízení rizik

TrÏním rizikem se rozumí riziko zmûny hodnoty portfolia produktÛ v dÛsledku zmûny trÏního faktoru (tj. zmûny úrokov˘ch sazeb, mûnov˘ch kurzÛ, cen

komodit ãi akcií a zmûny volatilit trÏních faktorÛ), na kter˘ je hodnota portfolia citlivá.

Pfii monitorování trÏních rizik banka pouÏívá standardizovanou zmûnu sledovaného trÏního faktoru pfii nezmûnûné hladinû ostatních faktorÛ a v závislosti

na aktuální citlivosti pozice na zmûnu trÏních faktorÛ definuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia.

Standardizované zmûny trÏního faktoru pfii procesu mûfiení trÏních rizik v bance jsou pro pozice citlivé na zmûny:

● mûnového kurzu – 1% relativní zmûna mûnového kurzu,

● úrokov˘ch sazeb – paralelní pohyb v˘nosové kfiivky ve v‰ech bodech o 1 bazick˘ bod (0,01%) v pfiípadû obchodní knihy a 100 bazick˘ch bodÛ

v pfiípadû bankovní knihy,

● cen komodit – 1% relativní zmûna ceny komodity,

● cen akcií – 1% relativní zmûna ceny akcie,

● volatilit trÏních faktorÛ – zmûna volatility o 10 bazick˘ch bodÛ.

Na jednotlivé citlivosti hodnoty portfolia na standardizované zmûny trÏních faktorÛ jsou stanoveny limity. Limity jsou podrobeny pravidelnému

pfiehodnocování.

Úrokové rizikoBanka je vystavena úrokovému riziku vzhledem ke skuteãnosti, Ïe úroãená aktiva a pasiva mají rÛzné splatnosti nebo období zmûny/úpravy úrokov˘ch

sazeb a také objemy v tûchto obdobích. V pfiípadû promûnliv˘ch úrokov˘ch sazeb je banka vystavena bazickému riziku, které je dáno rozdílem

v mechanismu úpravy jednotliv˘ch typÛ úrokov˘ch sazeb, jako Pribor, vyhla‰ovan˘ch úrokÛ z vkladÛ atd. Aktivity v oblasti fiízení úrokového rizika mají za

cíl optimalizovat ãist˘ úrokov˘ v˘nos banky v souladu se strategií banky.

Mûfiení úrokového rizika je v zásadû provádûno oddûlenû pro bankovní knihu a pro obchodní knihu.

Mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je podrobeno gapové anal˘ze, z níÏ je pak vypoãtena hodnota Interest Rate Exposure (IRE). IRE pfiedstavuje

potenciální zmûnu ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ pfied zdanûním pfii zmûnû úrokov˘ch sazeb v dané mûnû o 100 bazick˘ch bodÛ bûhem definované doby.

Souãástí mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je téÏ v˘poãet hodnoty Total Return, pfiedstavující zmûnu hodnoty hypoteticky imunizovaného portfolia

bankovní knihy pfii aktuálních hladinách úrokov˘ch sazeb za definovanou dobu. Banka téÏ provádí stresové testování bankovní knihy. Vychází pfiitom ze

stejné metodologie jako pfii v˘poãtu IRE, pouze pohyb o 100 bazick˘ch bodÛ je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘m pro úãely stresového

testování.

Mûfiení úrokového rizika portfolia obchodní knihy je podrobeno anal˘ze zmûny souãasné hodnoty portfolia pfii dané modifikaci v˘nosové kfiivky. Jsou

simulovány zmûny v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod v definovan˘ch bodech v˘nosové kfiivky pfii nezmûnûn˘ch hodnotách v˘nosové kfiivky

v netestovan˘ch periodách. Nakonec je testována citlivost zmûny souãasné hodnoty portfolia na paralelní rÛst celé v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod.

Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet Value at Risk (VaR) – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování úrokového rizika portfolia obchodní knihy.

Vychází pfiitom ze stejné metodologie, pouze pohyb v˘nosov˘ch kfiivek o 1 bazick˘ bod je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘ch pro úãely

stresového testování.

Akciové rizikoAkciové riziko je riziko pohybu ceny akciov˘ch nástrojÛ drÏen˘ch v portfoliu banky a finanãních derivátÛ odvozen˘ch od tûchto nástrojÛ. Hlavním zdrojem

tohoto rizika je obchodování s akciov˘mi nástroji. Rizika akciov˘ch nástrojÛ jsou fiízena obchodními limity.


Mûnové rizikoPfii mûfiení mûnového rizika se vychází z mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách definované jako souãet ãisté souãasné hodnoty bilanãních poloÏek vãetnû

realizované hotovosti a ãisté souãasné hodnoty mimobilanãních poloÏek v dané mûnû. Takto vypoãtená hodnota mûnové pozice pro jednotlivé mûny je

pak podrobena simulaci standardizované zmûny mûnového kurzu vÛãi funkãní mûnû (apreciace sledované mûny) a je vypoãtena hodnota mûnové pozice

pfii nové hladinû mûnového kurzu. Rozdíl vypoãten˘ch hodnot pak pfiedstavuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia v dané mûnû a je porovnáván

s limitem. Limity jsou zpravidla symetrické, tj. omezují maximální dlouhou i krátkou pozici stejnou mûrou.

Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet VaR – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování mûnového rizika. Vychází pfiitom ze stejné metodologie,

pouze standardizovan˘ pohyb mûnov˘ch kurzÛ je nahrazen pohybem definovan˘m pro úãely stresového testování.

Banka nastavila limity na mûnové riziko na bázi ãisté mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách a na celkovou mûnovou pozici. Limity na rÛzné mûny mohou

b˘t rÛzné i pro mûny v rámci stejného stupnû konvertibility.

Value at Risk (VaR)Value at Risk pfiedstavuje statistick˘ odhad potenciální ztráty plynoucí z nepfiíznivého pohybu trÏních faktorÛ v definovaném ãasovém horizontu a pfii dané

hladinû v˘znamnosti. Banka stanovuje VaR pomocí stochastické simulace velkého mnoÏství scénáfiÛ potenciálního v˘voje finanãních trhÛ. VaR je mûfieno

na bázi jednodenního intervalu drÏby a úrovní spolehlivosti 99 %.

N Í Î E J S O U U V E D E N Y H O D N O T Y VA L U E AT R I S K Z A J E D N O T L I V É T Y P Y R I Z I K .

31. prosince Průměr 31. prosince PrÛmûr

tis. Kã 2006 2006 2005 2005

VaR úrokov˘ch nástrojÛ 9 184 10 774 13 198 11 318

VaR mûnov˘ch nástrojÛ 8 114 5 932 7 420 5 601

K 31. prosinci 2006 ãinilo celkové VaR za v‰echna trÏní rizika 13 493 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 15 071 tis. Kã). Tato hodnota je niÏ‰í neÏ souãet VaR za

jednotlivá rizika z dÛvodu korelace mezi jednotliv˘mi riziky.

Stresové testováníBanka provádí pravidelnû stresové testování úrokového, mûnového rizika a rizika likvidity tím, Ïe aplikuje definované scénáfie a modeluje jejich dopad na

hospodáfisk˘ v˘sledek a likviditní situaci banky. Banka stanovila limity na tyto stresové scénáfie, které jsou souãástí procesu fiízení rizik v bance. Stresové

testování se zamûfiuje na likviditní stresové scénáfie a stresové scénáfie trÏních faktorÛ.

(i) Likviditní stresové scénáfie

– jednot˘denní nefunkãnost clearingového centra âNB,

– pokles ratingu spoleãnosti Citigroup,

– krize na lokálním trhu.

(ii) Stresové scénáfie trÏních faktorÛ

– testování citlivosti na zmûnu trÏních faktorÛ vyjádfienou pohybem v˘nosov˘ch kfiivek nebo mûnov˘ch kurzÛ.


3 0 . F I N A N â N Í N Á S T R O J E – Ú V ù R O V É R I Z I K O

Banka je vystavena úvûrovému riziku z titulu sv˘ch obchodních aktivit, poskytování úvûrÛ, zaji‰Èovacích transakcí, investiãních aktivit

a zprostfiedkovatelsk˘ch ãinností.

Úvûrová rizika spojená s obchodními a investiãními aktivitami banky jsou fiízena prostfiednictvím metod a nástrojÛ fiízení trÏních rizik banky.

(a) Klasifikace pohledávek

Banka má zpracované zvlá‰tní postupy t˘kající se v‰ech stránek procesu klasifikace úvûrÛ. Povinností kaÏdého manaÏera vztahu s klientem (pfiípadnû

úvûrového pracovníka), je navrhnout klasifikaci kaÏdého úvûru, kter˘ projevuje pfiíznaky zhor‰ení. Tyto pfiíznaky se mohou projevit je‰tû dlouho pfiedtím,

neÏ nastanou skuteãné problémy se splácením. Nejãastûj‰ími typick˘mi pfiíznaky jsou:

● oslabená ziskovost nebo ztráta,

● pokles odbytu nebo ztráta podílu na trhu,

● zv˘‰ená zadluÏenost.

Banka klasifikuje pohledávky do jednotliv˘ch kategorií v souladu s opatfiením âNB ã. 9 ze dne 6. listopadu 2002, kter˘m se stanoví pravidla pro

posuzování pohledávek z finanãních ãinností, tvorbu opravn˘ch poloÏek a rezerv a pravidla pro nab˘vání nûkter˘ch druhÛ aktiv ve znûní opatfiení

âNB ã. 5/2003 a ã. 6/2004 Vûst. âNB.

Banka dále pouÏívá vnitfiní systém kategorizace pohledávek, stanoven˘ matefiskou spoleãností. Tento systém navíc hodnotí kvalitu managementu,

postavení dluÏníka na trhu, okolní prostfiedí, strukturu zaji‰tûní a finanãní ukazatele jako strukturu rozvahy, provozní cash flow, produktivitu atd. V pfiípadû,

Ïe je toto hodnocení pfiísnûj‰í neÏ kategorizace podle opatfiení âNB, je pouÏita pfiísnûj‰í kategorizace. âlenûní ve smyslu opatfiení âNB je následující:

Standardní pohledávkyStandardní pohledávkou se rozumí pohledávka, o jejímÏ úplném splacení není dÛvodu pochybovat. Splátky jistiny a pfiíslu‰enství jsou fiádnû hrazeny,

Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 30 dní, Ïádná z pohledávek za dluÏníkem nebyla v posledních 2 letech z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace

restrukturalizována. Za standardní pohledávku je moÏné také povaÏovat:

– pohledávku za dluÏníkem, vÛãi nûmuÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ Ïádná splátka jistiny

nebo pfiíslu‰enství není déle neÏ 540 dnÛ po splatnosti,

– pohledávku plnû zaji‰tûnou vysoce kvalitním zaji‰tûním, pfiiãemÏ Ïádná splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství není déle neÏ 540 dnÛ po splatnosti.

Sledované pohledávkySledovanou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka pravdûpodobné.

Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s dílãími problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 90 dní, Ïádná z pohledávek za dluÏníkem

nebyla v posledních 6 mûsících z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace restrukturalizována. Za sledovanou pohledávku je moÏné také povaÏovat:

– pohledávku za dluÏníkem, vÛãi nûmuÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ alespoÀ jedna splátka

jistiny nebo pfiíslu‰enství je po splatnosti více neÏ 540 dní,

– pohledávku plnû zaji‰tûnou osobou, vÛãi níÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ alespoÀ jedna

splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství je po splatnosti více neÏ 540 dní.


Nestandardní pohledávkyNestandardní pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nejisté,

ãásteãné splacení je v‰ak vysoce pravdûpodobné. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti

déle neÏ 180 dní.

Pochybné pohledávkyPochybnou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka vysoce

nepravdûpodobné, ãásteãné splacení je moÏné a pravdûpodobné. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po

splatnosti déle neÏ 360 dní.

Ztrátové pohledávkyZtrátovou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nemoÏné.

Pfiedpokládá se, Ïe tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze ãásteãnû, ve velmi malé ãástce. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství

jsou po splatnosti déle neÏ 360 dní. Za ztrátovou se také povaÏuje:

– pohledávka za dluÏníkem ve vyrovnacím fiízení,

– pohledávka za dluÏníkem, na jehoÏ majetek byl prohlá‰en konkurz, ledaÏe jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlá‰ení konkurzu.

V pfiípadû retailov˘ch klientÛ posuzuje banka pfiípadné sníÏení rozvahové hodnoty pohledávek na portfolio bázi.

Klasifikované pohledávky jsou vÏdy bankou vykazovány na pfiíslu‰n˘ch úãtech v jejich celé dosud nesplacené v˘‰i. Banka pod stejnou kategorii zatfiiìuje

i v‰echny ostatní pohledávky za stejn˘m klientem.

(b) Hodnocení zaji‰tûní úvûrÛ

Banka pfied uzavfiením kaÏdého obchodu obecnû provûfiuje kvalitu a dostateãnost zaji‰tûní. V konkrétních pfiípadech banka spolupracuje pfii stanovování

ocenûní zaji‰tûní s externími odhadci.

Druh a v˘‰e zaji‰tûní jsou urãeny pfii schvalování transakce. Banka povaÏuje za pfiijatelnou zástavu hotovost, obchodovatelné cenné papíry, movit˘

majetek a zafiízení, záruky, pohledávky z obchodního styku a nemovitosti v oblastech geograficky pfiijateln˘ch pro banku.

Ve‰keré zaji‰tûní musí b˘t k dispozici v takové v˘‰i a takov˘m zpÛsobem, jak stanoví podmínky schválené úvûrové Ïádosti, a to dfiíve, neÏ dojde

k vyplacení prostfiedkÛ.

Aktualizace ocenûní zaji‰tûní je provádûna v pravideln˘ch intervalech dle interních pfiedpisÛ banky, obvykle jednou roãnû ãi po dvou letech.

V rámci retailového bankovnictví se provûfiuje bonita klienta, ale banka nepfiijímá Ïádné zaji‰tûní v rámci tohoto typu bankovnictví.


(c) V˘poãet opravn˘ch poloÏek

V souladu s Opatfiením âNB ã. 9 z 6. listopadu 2002 ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ stanovuje banka opravnou poloÏku k pohledávce tak, Ïe rozdíl mezi

jistinou pohledávky zv˘‰enou o nabûhlé pfiíslu‰enství a bankou zohlednûn˘m zaji‰tûním dané pohledávky násobí koeficientem:

Sledované pohledávky (upravená hodnota) 0,01

Nestandardní (upravená hodnota) 0,20

Pochybné (upravená hodnota) 0,50

Ztrátové (upravená hodnota) 1,00

UplatÀuje-li banka u ohroÏené pohledávky akruální princip, ve v˘poãtu opravné poloÏky pouÏije jistinu pohledávky nezv˘‰enou o nabûhlé pfiíslu‰enství

a vypoãtenou opravnou poloÏku zv˘‰í o ãástku rovnající se nabûhlému pfiíslu‰enství.

Pfiedpokládá-li banka, Ïe oãekávaná ztráta ze správnû zafiazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky je vy‰‰í neÏ opravná poloÏka

stanovená podle v˘‰e uvedeného v˘poãtu, zv˘‰í banka koeficient, ale tak, aby u sledované pohledávky byl niÏ‰í neÏ 0,20, u nestandardní pohledávky niÏ‰í

neÏ 0,50 a u pochybné pohledávky niÏ‰í neÏ 1,00.

Vytvofiené opravné poloÏky pfiifiazuje banka jednotliv˘m pohledávkám s v˘jimkou pohledávek vÛãi retailov˘m klientÛm. Ty jsou posuzovány na porfolio bázi

a opravné poloÏky se k tûmto jednotliv˘m pohledávkám nerozdûlují a nepfiifiazují.

(d) Mûfiení úvûrového rizika

Korporátní portfolioBanka má vypracovánu strategii fiízení úvûrového rizika, která je v závazné podobû promítnuta v pfiedpisové základnû banky. Kromû dokumentu, kter˘

stanovuje základní principy úvûrové politiky, odpovûdnosti a schvalovací pravomoci, pravidla pro nav˘‰ení úvûrÛ, pro správu klasifikovan˘ch úvûrÛ, rizikové

ratingy, kvalifikaãní poÏadavky pro vedoucí úvûrové pracovníky, standardy úvûrové dokumentace, fiízení portfolia a informování vedení banky, pfiipravuje

banka kaÏdoroãnû specifick˘ plán fiízení úvûrového rizika pro âeskou republiku.

Pro pfiední velké tuzemské spoleãnosti jsou stanoveny konkrétní cílové segmenty trhu, které pfiedstavují pfiijateln˘ rizikov˘ profil pro banku. Úvûrové

produkty jsou nabízeny a schvalovány s rÛznou velikostí úvûrov˘ch linek a rÛznou maximální dobou splatnosti tak, aby byl reflektován rÛzn˘ profil klientÛ.

Banka dále omezuje míru podstupovaného úvûrového rizika u tûchto klientÛ definováním cílov˘ch oblastí z hlediska prÛmyslov˘ch odvûtví a stanovením

limitÛ koncentrace úvûrÛ poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví. Banka rovnûÏ stanovila maximální limity angaÏovanosti pro rÛzné kategorie

produktÛ z hlediska doby splatnosti. V‰ichni klienti a v‰echny úvûrové linky podléhají rizikovému ratingu (rating rizikovosti klienta a rating rizikovosti linky).

Pro malé a stfiední podniky má banka nadefinovány striktní podmínky pro v˘bûr cílov˘ch trhÛ, pfiísná kritéria pro v˘bûr vhodn˘ch klientÛ a v závislosti na

mífie úvûruschopnosti klientÛ se stanovují maximální v˘‰e uvûrov˘ch rámcÛ. Stejnû jako u velk˘ch spoleãností pouÏívá banka limity koncentrace úvûrÛ

poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví a rizikov˘ rating.

Úvûrové riziko z hlediska zemí je omezováno prostfiednictvím limitu na tzv. cross-border risk limitÛ. V rámci sledování plnûní regulatorních limitÛ úvûrové

angaÏovanosti vypl˘vající z opatfiení o kapitálové pfiimûfienosti sleduje banka i angaÏovanosti vÛãi ekonomicky spjat˘m skupinám.

Ve‰keré limity jsou pravidelnû pfiehodnocovány vedením banky, minimálnû jednou roãnû. Banka pouÏívá stress testing pro testování limitÛ jak pro celé

úvûrové portfolio, tak pro jednotlivé úvûry.

Schvalování limitÛ, systémÛ, metod pro ocenûní zaji‰tûní, mûfiení a sledování úvûrového rizika, uvolÀování penûÏních prostfiedkÛ a vytváfiení informací

o úvûrovém riziku pro vrcholové vedení banky je provádûno nezávisle na obchodních útvarech banky.


Retailové portfolioV rámci spotfiebitelského bankovnictví stanovila banka míru podstupovaného úvûrového rizika v podobû vymezení cílov˘ch skupin klientÛ. Kritéria napfi.

limitují vûk, pfiíjem ãi délku zamûstnání apod. Banka pfiistoupila k Projektu vzájemné v˘mûny informací mezi ãleny Bankovního registru klientsk˘ch

informací, coÏ v˘raznû pfiispûlo ke zlep‰ení kvality klientského portfolia. Implementace skóringov˘ch modelÛ vyhodnocující úvûrovou bonitu nov˘ch

i stávajících klientÛ zároveÀ pfiinesla sofistikovanûj‰í pfiístup k selekci klientÛ a také slouÏí pro návazné nabídky kreditních (sub)produktÛ. ¤ízení portfolia

spotfiebitelského bankovnictví vychází ze souhrnn˘ch v˘konnostních statistik. K tomuto úãelu má oblast spotfiebitelského bankovnictví rozsáhl˘ systém

manaÏersk˘ch informací, kter˘ umoÏÀuje efektivnû vyhodnotit úvûrovou bonitu celého portfolia spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ, jejich jednotliv˘ch subsegmentÛ

a slouÏí také pro predikci budoucích trendÛ.

Citibank poskytuje drobn˘m klientÛm pouze nezaji‰tûné úvûry. Jedná se o kreditní karty a spotfiební (bezúãelové) úvûry.

Pohledávky jsou rozdûleny podle stupnû dluÏnosti, podle poãtu dluÏn˘ch splátek. V portfoliu se sleduje jak rozloÏení pohledávek v rÛzn˘ch stupních

dluÏnosti, tak i pfiesuny pohledávek mezi rÛzn˘mi stupni dluÏnosti z mûsíce na mûsíc. ZároveÀ jsou vyuÏívány informace z Bankovního a Nebankovního

registru klientsk˘ch informací o dluÏnosti stávajících klientÛ jin˘ch finanãních institucí. Pfii jakémkoliv zhor‰ení rozloÏení portfolia mezi stupni dluÏnosti nebo

zv˘‰eném pfiesunu pohledávek mezi stupni dluÏnosti z mûsíce na mûsíc jsou pfiíãiny detailnû analyzovány jak pro celé portfolio, tak na úrovni jednotliv˘ch

subsegmentÛ. DÛsledkem tûchto anal˘z jsou zpravidla zmûny schvalovacích kritérií, popfiípadû zmûny dokumentace poÏadované od klienta.

(e) Koncentrace úvûrového rizika

Koncentrace úvûrového rizika vzniká z dÛvodu existence úvûrov˘ch pohledávek s obdobn˘mi ekonomick˘mi charakteristikami, které ovlivÀují schopnost

dluÏníka dostát sv˘m závazkÛm. Banka vytvofiila systém vnitfiních limitÛ pro jednotlivá odvûtví a dluÏníky tak, aby zabránila vzniku v˘znamné koncentrace

úvûrového rizika. K datu úãetní závûrky nemûla banka v˘znamnou koncentraci úvûrového rizika vÛãi individuálnímu dluÏníkovi.

(f) Vymáhání pohledávek za dluÏníky

Korporátní portfolioBanka má zfiízeno oddûlení „¤ízení rizikov˘ch úvûrÛ“, které spravuje pohledávky, jejichÏ návratnost je ohroÏena. Toto oddûlení se zab˘vá právními kroky,

restrukturalizací pohledávek atd. za úãelem dosaÏení maximální v˘tûÏnosti vãetnû realizace zaji‰tûní a zastupování banky ve v˘borech vûfiitelÛ v pfiípadû

konkurzÛ uvalen˘ch na dluÏníky.

Retailové portfolioV‰echny pohledávky po splatnosti jsou vymáhány oddûlením správy pohledávek. Standardními nástroji jsou:

● Telefonické vymáhání

● Zasílání upomínkov˘ch dopisÛ

● Osobní náv‰tûvy

● Vymáhání prostfiednictvím tfietích stran

● Exekuce, popfiípadû soudní vymáhání

Pokud klient nesplatí pût splátek v fiadû v pfiípadû spotfiebního úvûru, respektive sedm splátek v pfiípadû kreditní karty, je taková pohledávka odepsána.

Oddûlení správy pohledávek pokraãuje ve vymáhání a pfiípadné splátky jsou úãtovány do v˘nosÛ.

K 31. prosinci 2006 bylo ménû neÏ 7 % celkov˘ch pohledávek po splatnosti, byÈ jen s jednou splátkou (v roce 2005: 8 %).


(g) Kvalita úvûrového portfolia

K 31. prosinci 2006 tvofiily sledované a ohroÏené pohledávky 13 % pohledávek za klienty (k 31. prosinci 2005: 19 %). Detailní specifikace

viz bod pfiílohy ã. 11 (a).

Sektorová anal˘zaAnal˘za koncentrace úvûrového rizika do jednotliv˘ch odvûtví/sektorÛ je uvedena v bodû 11 (b) pfiílohy.

A N A L¯ Z A P O D L E Z E M ù P I S N ¯ C H O B L A S T Í

tis. Kã 2006 2005

âeská republika 87 112 320 75 976 465

Nûmecko 159 601 105 410

Ostatní 4 924 566 5 102 650

Celkem 92 196 487 81 184 525

Vykázané údaje pfiedstavují hrubou úvûrovou angaÏovanost (rozvahovou a podrozvahovou) vÛãi nebankovním klientÛm banky.

3 1 . O P E R A â N Í , P R Á V N Í A O S TAT N Í R I Z I K A

Operaãní riziko je riziko ztráty vypl˘vající z chybnû ãi nedostateãnû nastaven˘ch interních procesÛ, z chyb zpÛsoben˘ch systémy, lidmi ãi externími vlivy.

Operaãní rizika byla vymezena bankou jiÏ dfiíve pro potfieby hodnocení v˘sledkÛ testování interních kontrol (tzv. self assessment). Proces pravidelného

vyhodnocování kontrolních mechanismÛ zaveden˘ch za úãelem omezování tûchto rizik byl implementován. Lokální a regionální vedení banky je na mûsíãní

bázi informováno o operaãních rizicích formou pravideln˘ch hlá‰ení vãetnû urãení ztrát. Souãástí testování interních kontrol v rámci oddûlení je

i vyhodnocování a pfiehodnocování klíãov˘ch indikátorÛ rizik. Dohled nad riziky, trendy a pfiijat˘mi opatfieními zaji‰Èuje vytvofien˘ V˘bor pro operaãní rizika.

Nûkterá pfiípadná opatfiení jsou zároveÀ zachycena v plánech pro havarijní a jiné mimofiádné události.

Právní rizika spojená s finanãními sluÏbami poskytovan˘mi bankou spoãívají pfiedev‰ím v nutnosti zaji‰tûní úplné a správné dokumentace jednotliv˘ch

obchodÛ a pfiípadn˘ch zaji‰Èovacích instrumentÛ s nimi souvisejících. Dále je nutné zajistit pln˘ soulad ve‰ker˘ch ãinností banky s mandatorními

zákonn˘mi ustanoveními a vymoÏení práv banky v pfiípadû jejich neplnûní ze strany dluÏníka.

Právní rizika spojená s ãinností banky jsou posuzována právním oddûlením, které disponuje kvalifikovan˘mi právníky se zku‰enostmi v jednotliv˘ch

ãinnostech banky. Pro nûkteré rozsáhlej‰í a zvlá‰È závaÏné právní otázky pouÏívá banka renomované právní kanceláfie. Ve‰kerá smluvní dokumentace

uzavíraná bankou je schvalována právním oddûlením.

Ve‰keré relevantní zmûny právních pfiedpisÛ jsou monitorovány právním oddûlením a v pfiípadû potfieby jsou tyto zmûny reflektovány ve smluvních

dokumentech pouÏívan˘ch bankou, pfiípadnû je k nim jinak pfiihlédnuto pfii ãinnosti banky. Ve‰keré soudní spory vedené bankou jsou fiízeny

a monitorovány podle druhu dluÏníka právním oddûlením nebo pfiíslu‰n˘m oddûlením pro vymáhání pohledávek.

3 2 . V ¯ Z N A M N É U D Á L O S T I P O D AT U Ú â E T N Í Z Á V ù R K Y

Nejsou známy Ïádné v˘znamné skuteãnosti po datu úãetní závûrky.


o vztazích mezi propojen˘mi osobami za rok 2006 podle ustanovení § 66a zákona ã. 513/1991 Sb. v platném znûní

Pfiedstavenstvo jako statutární orgán spoleãnosti Citibank a.s. se sídlem Evropská 178, 166 40 Praha 6, IâO: 16190891, zapsaná v obchodním rejstfiíku

vedeném Mûstsk˘m soudem v Praze, oddíl B., vloÏka 786 (dále jen „Spoleãnost“), tímto vydává tuto zprávu o vztazích mezi ovládající osobou

a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládan˘mi stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby“).

Ovládající osoba:Citibank Overseas Investment Corporation se sídlem New Castle Corporate Commons, One Penn's Way, New Castle Delaware, USA

Propojené osoby:CitiLeasing, s.r.o., se sídlem Evropská 178, 166 60 Praha 6, IâO: 25073117

1. Seznam smluv uzavfien˘ch mezi propojen˘mi osobami

– Smlouva o sdílení nákladÛ (Cost Sharing Agreement) ze dne 22. 4. 2004 uzavfiená mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., jejímÏ pfiedmûtem je sdílení

nákladÛ mezi smluvními stranami za sdílené funkce ve smlouvû uvedené;

– Subordinated Credit Facility Agreement (Smlouva o podfiízeném dluhu) uzavfiená dne 22. 12. 1995 mezi Spoleãností a Citibank Overseas Investment

Corporation, jejímÏ pfiedmûtem je poskytnutí úvûru Spoleãnosti;

– Devizové a derivátové obchody mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o.;

– Composite Facility Agreement (Smlouva o úvûrov˘ch produktech) ze dne 15. 2. 2006 mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., na základû které je

spoleãnost CitiLeasing, s.r.o., oprávnûna ãerpat od Spoleãnosti úvûr ve formû krátkodob˘ch úvûrÛ na penûÏním trhu se splatností do 12 mûsícÛ a dále

ve formû kontokorentního úvûru splatného na poÏádání Spoleãnosti;

– Smlouvy o vedení bûÏného úãtu mezi CitiLeasing, s.r.o., a Spoleãností, a to ve vztahu k bûÏn˘m úãtÛm ãíslo: 2015000205 (CZK), 2015000803 (EUR),

2015000408 (USD), 2015001400 (CZK).

2. Jiné právní úkony uãinûné Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob

– Ïádné.

3. Ostatní opatfiení uãinûná Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob nebo pfiijatá Spoleãností na popud propojen˘ch osob

– Ïádná.

Statutární orgán Spoleãnosti tímto potvrzuje, Ïe na základû v˘‰e uveden˘ch smluv, jin˘ch právních úkonÛ a opatfiení nevznikla Spoleãnosti újma.

Statutární orgán Spoleãnosti se domnívá, Ïe penûÏitá plnûní, resp. protiplnûní, která byla poskytnuta na základû v˘‰e popsan˘ch vztahÛ mezi propojen˘mi

osobami, byla v obvyklé v˘‰i.

Statutární orgán Spoleãnosti dále konstatuje, Ïe Spoleãnost nebyla Ïádn˘m zpÛsobem po‰kozena jednáním ovládající osoby ãi propojené osoby,

Spoleãnosti nevznikla na základû smluvních a jin˘ch vztahÛ s propojen˘mi osobami Ïádná újma ãi majetková v˘hoda a vzájemné transakce mezi

propojen˘mi osobami byly provádûny na základû obvykl˘ch trÏních podmínek.

V Praze dne 27. února 2007

Javed Kureishi

pfiedseda pfiedstavenstva

Citibank a.s.

Zpráva pfiedstavenstva spoleãnosti Citibank a.s.


PrahaCitibank a.s.

Evropská 178

166 40 Praha 6

Obchodní rejstfiík: Mûstsk˘ soud v Praze, odd. B, vloÏka 786

IâO: 16190891

DIâ: CZ16190891

Tel.: +420 233 061 111

Fax: +420 233 061 613

Internet: www.citibank.cz

Citibank a.s.

Rytífiská 24

110 00 Praha 1

Tel.: +420 233 062 355

Fax: +420 233 062 356

Citibank a.s.

Prodejní centrum

Revoluãní 6

110 00 Praha 1

Tel.: +420 224 800 952

Fax: +420 224 800 955

BrnoCitibank a.s.

Masarykova 23

602 00 Brno

Tel.: +420 542 537 777

Fax: +420 542 537 778

Centrum pro podnikové bankovnictví

Centrum Spielberk

Holandská 3

639 00 Brno

Tel.: +420 543 124 888

Fax: +420 543 124 870

OstravaCitibank a.s.

NádraÏní 11

700 39 Ostrava

Tel.: +420 595 130 111

Fax: +420 595 130 600

LiberecCitibank a.s.

Rumunská 655/9

460 01 Liberec 4

Tel.: +420 485 218 411

Fax: +420 485 218 460

PardubiceCitibank a.s.

âechovo nábfieÏí 1790

530 03 Pardubice

Tel.: +420 466 024 312

Fax: +420 466 024 311

PlzeÀCitibank a.s.

Lochotínská 18

301 00 PlzeÀ

Tel.: +420 377 338 011

Fax: +420 377 338 028

TepliceCentrum pro podnikové bankovnictví

Krupská 33/20

415 01 Teplice

Tel.: +420 417 554 153

Fax: +420 417 579 076

Regionální zastoupení

S E S T E R S K É S P O L E â N O S T I

CitiLeasing, s.r.o.

Evropská 178

166 60 Praha 6

Obchodní rejstfiík: Mûstsk˘ soud v Praze, odd. C, vloÏka 47295

IâO: 25073117

DIâ: CZ25073117

Tel.: +420 233 061 363

Fax: +420 233 061 330

Poznámky

Konzultace obsahu, design, produkce a v˘roba:

© B.I.G. Prague, ãlen asociaãní sítû Hill & Knowlton, 2007

Kontakt:Citibank a.s.Evropská 178166 40 Praha 6Tel.: +420 233 061 111Fax: +420 233 061 613Internet: www.citibank.cz

Brooklyn Bridge, New York, USAMost je dominantou a svûtoznám˘m symbolem New Yorku. Stavba mostu byla zapoãata v roce 1869 a dokonãena po ãtrnácti letech v roce 1883. Hlavní, prostfiední oblouk Brooklynského mostu

má délku 488 m. Je zavû‰en na ãtyfiech mohutn˘ch lanech, z nichÏ kaÏdé je upleteno z 5296 ocelov˘ch drátÛ o prÛmûru cca 4 mm. V ãase otevfiení mostu v roce 1883 to byl nejdel‰í visut˘ most

na svûtû.

Karlův most, Praha, Česká republika (na titulu)

Tento nejstar‰í praÏsk˘ most je zároveÀ jedním z nejkrásnûj‰ích na svûtû. Mostu se pÛvodnû fiíkalo jen Kamenn˘ ãi PraÏsk˘ most a teprve v roce 1870 získal jméno po císafii Karlu IV., kter˘ nechal

ve 14. století most vystavût. Základní kámen mostu byl poloÏen 9. ãervence 1357 v 5.31 hodin ráno, neboÈ tomuto datu zrovna odpovídala pfiíznivá konstalace hvûzd, a dále ho urãila také tehdy

uznávaná magie – okultismus. Datum odpovídá sledu lich˘ch ãísel od jedné do devíti a zpût. Tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. První ãtyfii ãísla jsou vyjádfiením letopoãtu (1357), dal‰í dvû devátého dne

v mûsíci ãervenci (9. 7.) a poslední tfii vyjadfiují ãas. Tedy 5 hodin a 31 minut. Most je 515 m dlouh˘ a je tvofien ‰estnácti oblouky. Ve své délce je tfiikrát zalomen a proti proudu je nepatrnû vypoukl˘.

Date post:	01-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	buixuyen
View:	214 times
Download:	0 times

STAVÍME MOSTY K LIDEM - citibank.com · The Rama VIII Bridge, Bangkok, Thajsko Tento asymetrick˘...

Documents