Vážení čtenáři,

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně pro vás připravil přílohu, která je součástí tohoto čísla Rad-ničních listů, k návrhu Územního plánu Plzeň s cílem seznámit se s touto základní územně plánovací dokumentací. Proces jejího pro-jednání byl zahájen 30. září letoš-ního roku.

K tomuto návrhu mohou zájem-ci uplatnit písemné připomínky do 1. prosince letošního roku u poři-zovatele, tedy u Odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně na adrese Škroupova 4, 306 32 Plzeň.

Na tomto odboru lze také získat podrobnější údaje o jednotlivých procesních krocích a termínech jednání. Více informací o Územ-ním plánu Plzeň je k dispozici také na www.ukr.plzen.eu.

(red)

k r á t c e

Divadlo Alfanabídne

čtyři premiéry

strana 7

Obnova cestv Borském parku

pokračuje

strana 3

Programměsta kultury

je kompletní

strana 4

r O Z H O V O r

Příloha seznamuje s územním plánem

Zvony se vrátí na věžPoslední ze čtyř nových zvonů pro kated-rálu svatého Bartoloměje dokončil v dílně Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu pražský zvonař Petr Rudolf Manoušek. Vedle Marie, Jana Nepomuckého a Hroz-naty, které už jsou vystaveny na náměstí Republiky, se zde pětiapůltunový Barto-loměj objeví s největší pravděpodobností 14. listopadu. Na státní svátek 17. listo-padu budou všechny zvony posvěce- ny biskupem Františkem Radkovským. O den později je jeřáb vyzvedne na věž. Poprvé se zvony rozezní 17. ledna příští-ho roku při slavnostním zahájení projek-tu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Zvony byly odlity ze slitiny 22 procent cínu a 78 procent mědi. Výroba každého z nich trvala několik týdnů. Práce vždy začíná přesnými výpočty tvaru, který dá zvonu jeho budoucí zvuk. „Potom je třeba vytvořit model a na jeho základě také for-my. Vlastní lití je velmi rychlé, trvá nece-lých 20 minut. Potom ale musí zvon zhru-ba týden pomalu chladnout. Po vyjmutí z formy následuje jeho čištění a dokon-čení povrchové úpravy,“ uvádí architekt Jan Soukup, který byl v Nizozemsku pří-tomen lití zvonů Marie a Bartoloměje.

Bartoloměj bude největším zvonem katedrály. „Má dva metry a 20 centimet-rů v průměru a zhruba stejně i na výšku,“

upřesňuje Jan Soukup. Také na něm bu-dou uvedena jména dárců, kteří přispěli na jeho výrobu více než deseti tisíci koru-nami. Je zde i několik významných spon-zorů z řad regionálních irem a nechybí ani město Plzeň. Sbírka tím ale zdaleka nekončí. Na odlití zvonů bylo potřeba 5,5 milionu korun, téměř stejná částka je nutná na všechny práce okolo, jako jsou oprava a úpravy zvonové stolice, doprava do Plzně a zavěšení. Chybí ještě 1,5 mili-onu korun. Jména dárců, kteří věnují více než pět tisíc korun, budou uvedena na desce umístěné ve zvonici tak, aby byla dobře přístupná a čitelná.

Ve věži v těchto dnech pokračují úpra-vy nutné pro zavěšení zvonů. Vyhlíd-kové místo je pro veřejnost uzavřené. „Musí se změnit trasa pro návštěvníky, opravit zvonová stolice, namontovat technologie pro obsluhu a ovládání zvo-nů. Součástí prací je také modernizace protipožárních opatření,“ dodává Jan Soukup. Trasa pro turisty, kteří dosud procházeli zvonovou stolicí, nyní dozná změn. „Nově povede podél zdi, proto je třeba přidat sem další část schodiště. Jiná možnost není, přes zvonovou stolici nelze chodit. Jednak zde hrozí úraz, ale také poškození zvonů vandaly,“ připo-míná Jan Soukup.

Pokračování na straně 2

Nový územní plán

V pondělí 17. listopadu uplyne čtvrt století od událostí roku 1989, které zá-sadním způsobem ovlivnily život u nás. Jana Petrová a Vladimír Líbal patřili

k aktivním účastníkům sametové re-voluce v Plzni. Oba v rozhovoru pro Radniční listy přiznávají smíšené po-city ze současného dění na politické scéně. Jejich pohled na události v listo-padu před 25 lety se ani po letech ne-změnil. Jana Petrová pochází ze Sušice, od roku 1987 žije v Plzni. Pracuje jako vedoucí Poradny Národní rady osob se zdravotním postižením ČR pro Plzeňský kraj. Vystudovala mimo jiné soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Ve volných chvílích se zabývá soukromým bádáním, zaměřuje se na české a regionální dějiny v období takzvané normalizace. Vladi- mír Líbal se věnoval v letech 1990 – 1992 politice profesionálně, působil ja- ko poslanec České národní rady, poté vykonával funkci vedoucího odboru kul-tury magistrátu, řídil oddělení kultury na krajském úřadu a nyní pracuje v kance-láři primátora jako koordinátor projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Co se vám vybaví, když se řekne same-tová revoluce?

J. P.: Zhroucení režimu, který tu 40 let utiskoval lidskou svobodu a důstojnost. Počátek nové éry. Úžasná atmosféra. Lid-ská sounáležitost. Lidé k sobě byli hodní a přátelští. Počátek nové éry.

V. L.: Pocit neuvěřitelného, že se hrou-tí něco, o čem jsme předpokládali, že tu

bude navždy a s tím související následná úleva, nadechnutí, naděje lepšího a svo-bodného žití, a zároveň také vzrušení a napětí, jak to všechno dopadne. Ale také chaos, zmatek a vědomí, že se udá-losti valí jedna za druhou, že jsme svědky dějinného zlomu.Vzpomenete si, v jaké situaci vás v lis- topadu 1989 zastihly informace o udá-lostech v Praze?

J. P.: Velice živě. Společenskou si-tuaci u nás jsem hodně prožívala a na předchozí demonstrace do Prahy pra-videlně jezdila. Také 17. listopadu jsem se vydala odpoledne do Prahy autobu-sem. Jelikož jsem nestíhala začátek de- monstrace a mobilní telefony ještě ne-existovaly, čekala jsem v centru města, zda tam průvod dorazí. Potkala jsem kamaráda ze Strakonic, a tak čekání ve dvou bylo příjemnější. Nevěděli jsme přesně, kudy se bude průvod ubírat, a k Národní třídě jsme přišli v okamži- ku, kdy odtud odcházeli zmlácení de-monstranti. S některými jsme mluvili a dozvěděli se, jak krutě proti nim bezpečnostní složky zasáhly. Celou noc i příští dny jsme poslouchali Hlas Ame-riky a Svobodnou Evropu, abychom se dozvěděli, jak se situace vyvíjí. Velké emoce vzbuzovala informace o údajném zabití studenta Martina Šmída. V nedě-li večer jsem po příjezdu do Plzně zašla za jedním aktivistou a v pondělí jsme se setkali ve větším počtu u Pepíka Bernar-

da v Zahradní ulici. Šli jsme spontánně k Divadlu J. K. Tyla, kam přišlo několik dalších lidí, zastavovali se i kolemjdoucí. V dalších dnech pak začaly demonstrace na náměstí Republiky, to už jsme věřili, že se začínají ledy lámat...

V. L.: Bylo to doma, kde jsem slyšel první informace o událostech v Praze ve vysílání Svobodné Evropy. Začal jsem tušit, že se děje něco neobvyklého a ne-čekaného. Nejsem si jist, do jaké míry je to známo, že podobné shromáždění jako v Praze, samozřejmě nesrovnatel-ně menší, se uskutečnilo v pátek odpo-ledne 17. listopadu i ve Smetanových sadech v Plzni. Bylo nás tam asi 50, za-pálili jsme svíčky, zazněl nějaký projev. Na rozdíl od Prahy se zde nekonal žád-ný zásah, i když všude okolo stáli tajní a příslušníci Veřejné bezpečnosti. Asi po hodině jsme se v klidu rozešli, aniž jsme tušili, co se stane na Národní třídě.Jaký byl váš nejsilnější zážitek z tohoto období? Pocítili jste alespoň na chvíli strach?

J. P.: Určitě samotný 17. listopad, kterému jsme původně nepřikládali žádný větší význam, a chvění a nejistota ve dnech následujících. Strach trochu ano, ale převládala spíše radost a eufo-rie. Pak 27. listopadu generální stávka a s napětím očekávaný příchod tisíců lidí ze Škodovky, kdy už se stalo vítězství hmatatelnějším…Pokračování na straně 5

Názor účastníků sametové revoluce na 17. listopad se ani po letech nezměnil

Jako místo setkávání by měla sloužit Lavička Václava Havla, která byla 30. října odhalena v Šafaříkových sadech. Projekt pa-mětního místa tvořeného dvěma křesly a stolem, jehož středem prorůstá lípa, inicioval velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič. Autorem návrhu je architekt Bořek Šípek. V současné době jsou Havlovy lavičky umístěny kromě Plzně v dalších šesti městech: ve Washingtonu, Dublinu, Barceloně, Portlandu, Praze a Českých Budějovicích. Foto: Martin Pecuch

Jana Petrová se aktivně účastnila listo-padových událostí v roce 1989.

Foto: Michal Böhm

ZPRAVODAJ

MĚSTA PLZNĚ

ROČNÍK XIX

LISTOPAD 2014

k r á t c e

S T R A N A 2 / L I S T O PA D 2 0 1 4

Policisté převzali speciální vozidlo

Celkem jeden milion korun poskytlo město Plzeň na pořízení nového spe-ciálního vozidla pro Policii České re-publiky. Devítimístný VW Transpor-ter je vybaven přepravní jednotkou pro dlouhé zbraně, sadou výstraž-ných světel s rozhlasovým zařízením a spojovacími prostředky. Vozidlo mohou policisté používat i ve špatně přístupném terénu při povodních. „Je vybaveno levým otevíráním zad-ního prostoru, tudíž může družstvo z vozidla opouštět vnitřní prostor jak vlevo, tak vpravo a je variabilní i při přehrazení určitého prostoru,“ uvádí ředitel Městského ředitelství policie Plzeň Pavel Krákora. Policisté nyní mohou využívat deset takových vozidel. (red)

V zastupitelstvu budou mít po deseti mandátech ANO, ODS a ČSSDZa obvod Plzeň-město byl do Senátu zvolen starosta Slovan Lumír AschenbrennerV říjnových komunálních volbách v Plzni vyhrálo hnutí ANO 2011 se 17,9 procenta hlasů, těsně následované ODS se 17,55 procenta hlasů. Na třetím mís-tě skončila ČSSD, která získala 16,45 procenta hlasů. Tyto strany budou mít v sedmačtyřicetičlenném Zastupitelstvu města Plzně shodně po deseti mandá-tech.

Dále zde budou mít po pěti křeslech zástupci TOP 09 (9,05 procenta hlasů) a KSČM (8,3 procenta hlasů). Občané patrioti (7,3 procenta hlasů) mají čtyři mandáty a KDU-ČSL (5,67 procenta hlasů) celkem tři.

Do městského zastupitelstva se ze stran, které zde dosud působily, nedo-stala Pravá volba pro Plzeň, naopak se po pauze vracejí lidovci. Volební účast ve městě dosáhla 33,73 procenta.

V Plzni v posledních čtyřech letech vládla koalice ODS a ČSSD. Při minu-

lých komunálních volbách zde vyhrála ODS se ziskem 24,78 procenta hlasů. Těsně porazila druhou ČSSD s 23,81 procenty. Třetí skončila TOP 09 s 12,31 procenta hlasů. Do zastupitelstva se dostali ještě Občané.cz, KSČM a Pravá volba pro Plzeň.

V senátních volbách byl za Plzeň--město zvolen starosta Městského ob-vodu Plzeň 2-Slovany 54letý Lumír Aschenbrenner z ODS. V rozhodujícím druhém kole dostal více hlasů než jeho protikandidát z ČSSD, lékař Václav Ši-mánek. V horní parlamentní komoře nahradí Lumír Aschenbrenner senáto-ra Jiřího Bise z ČSSD, který již nekan-didoval.

Pro Lumíra Aschenbrennera hla-sovalo 54,26 procenta voličů, získal 8 885 hlasů. Jeho protikandidáta Václava Šimánka podpořilo 45,73 procenta voli-čů, svůj hlas mu dalo 7 489 lidí.

K volbám přišlo ve volebním obvo-du Plzeň-město při druhém kole 15,55

procenta voličů, v prvním kole to bylo 32,13 procenta. (red)

Cenu získal architektJan Štípek

Cenu Hanuše Zápala získal za budo-vu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara architekt Jan Štípek in me-moriam. Ocenění uděluje každé čtyři roky primátor města za přínos plzeň-ské architektuře v uplynulém období. Letos se o něj ucházeli autoři dese- ti staveb. Předání cen se uskutečnilo v rámci galavečera fóra realitních, stavebních a investičních příležitostí Finpex. „Volný koncept řešení velko-prostorových atelierů a jejich řazení v celkovém uspořádání přesvědčivě demonstruje tendence moderní výu-ky uměleckých disciplín na evropské i světové úrovni. Variabilita prostoru vytváří atmosféru tvůrčího prostředí pro studenty i vyučující. Rozhodnutí všech členů poroty pro udělení ceny tomuto projektu bylo jednomyslné,“ uvedl k vítězné stavbě předseda poroty Petr Franta. Zvláštní ocenění pak bylo uděleno městu Plzeň za realizaci kašen na náměstí Republiky. Mezi nominova-nými stavbami byl mimo jiné Atletický stadion města Plzně ve Vejprnické ulici a fotbalový stadion ve Štruncových sa-dech. Více informací je k dispozici na www.ukr.plzen.eu. (red)

Cukrovarská se má stát atraktivním místem k bydleníJako městský prostor s bytovými domy, obchody a zelení by se mělo do budouc-na rozvíjet území bývalého depa do-pravních podniků v Cukrovarské ulici

v Doudlevcích. Vyplývá to z urbanistic-ko-architektonické studie odsouhlasené městskou radou. Tento dokument bude zohledněn při přípravě nového územní-

ho plánu města, který má být dokončen v roce 2016. Nyní bude dalším krokem rozpracování jednotlivých rozvojových ploch určených k zástavbě včetně stáva-

jících objektů v podrobnější dokumen-taci. Dojde tak ke zpřesnění podmínek pro využití tohoto prostoru mezi řekou Radbuzou a Doudleveckou ulicí.

„Návrh architektů z ateliéru D3A, který komisi zaujal nejvíce, důsledně vy-užívá všech vazeb v území. Zohledňuje vztah k řece i ke stávajícím hodnotným budovám industriální architektury včet-ně bývalého lihovaru. Zásadní je členění veřejného prostoru, kdy má každé na-vržené prostranství svébytný charakter. Návrh dobře pracuje s terénem a vyu-žívá průhledů, průchodů či podloubí a dominant. V něm dochází také k nej-většímu prolínání původních a nových objektů, což odbornou komisi oslovilo,“ říká ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Pořízení urbanisticko-architektonic-ké studie schválilo Zastupitelstvo města Plzně v červnu uplynulého roku. Toto rozhodnutí zásadně ovlivnil záměr vybu-dovat novou dopravní základnu Plzeň-ských městských dopravních podniků v areálu Škodovky. Autobusy a trolejbu-sy se sem z Cukrovarské ulice přestěho-valy během letošního léta. Část bývalé-ho depa nyní využívá společnost Plzeň 2015. (red)

Zvony se vrátí na věž katedrályPokračování ze strany 1Po zavěšení zvonů bude následovat napo-jení na počítačové technologie, které bu-dou řídit například to, kolik jich bude znít současně. „Při nejvýznamnějších svát-cích, jako jsou Vánoce, Nový rok nebo Ve-likonoce, se rozezní všechny zvony, běžně se zvoní jedním nebo dvěma,“ vysvětluje architekt. Podmínkou je, aby spolu zvony ladily. Proto už se na věž nevrátí Anna, která bude znít z kostela ve Františkánské ulici.

Kompletní sada zvonů chybí na věži katedrály svatého Bartoloměje více než 70 let. V roce 1941 byly zvony zabaveny a roztaveny pro válečné potřeby nacis-tického Německa. Zůstal zde pouze Pro-kop z roku 1835. V roce 1994 pak přibyla Anna. V říjnu roku 2012 byl ustaven Vý-bor na pořízení zvonů katedrály, v němž zasedli zástupci biskupství, farnosti, společnosti CrossCafe a rodiny archi-tekta Soukupa. Sbírka s cílem získat pe- níze na obnovu a návrat zvonů začala v Plzni následně. První dva zvony Marii a Jana Nepomuckého vyrobil Petr Rudolf Manoušek v Nizozemsku loni v létě, le-tos na jaře tam vytvořil Hroznatu, který je pojmenován po patronovi plzeňské diecéze. (red)

Poslední ze čtyř nových zvonů pro katedrálu svatého Bartoloměje dokončil v dílně v nizozemském Astenu zvonař Petr Rudolf Manoušek. Foto: Jan Soukup

Okolí Cukrovarské ulice by se mělo do budoucna stát prostorem s bytovými domy, zelení a obchody. Vizualizace: ateliér D3A

Velká výluka omezí dopravuDevítidenní výluka, která se dotkne pře-devším provozu tramvajových linek 1 a 2, začne 15. listopadu. Do 23. listopadu omezí nejen veřejnou dopravu, ale i automobilový provoz v centru. „Výluka je nezbytná vzhle-dem k pracím na dokončení kolejí ve Zbroj-nické ulici a v křižovatce Pražská, Anglické nábřeží. Rovněž se bude demontovat provi-zorní zastávka v Prešovské a odstraní se vý-hybka mezi nástupními ostrůvky v zastávce Sady Pětatřicátníků,“ vysvětluje projektant Václav Lacyk. Dojde i k rekonstrukci vozov-ky v křižovatce Pražská, Anglické nábřeží a k opravě kolejí v křižovatce Zbrojnická, náměstí Republiky a Františkánská.

Nutná bude také uzavírka křižovatek Pražská, Anglické nábřeží a Františkánská, náměstí Republiky, Zbrojnická. „Chystá se zaslepení Anglického nábřeží od Kopecké-ho sadů a uzavření Fügnerovy ulice. Auta neprojedou ani Pražskou ulicí od křižovatky U Jána. Do centra bude možné vjíždět jen od Rychtářky,“ upřesňuje Václav Lacyk. Řidiči neprojedou ani Františkánskou ulicí ve směru od Bezručovy. Dále bude platit zákaz vjezdu do Františkánské z Kopecké-ho sadů. Zásobovací vozy do pěti tun se do Františkánské dostanou od 17 do 9 hodin. Na náměstí Republiky projedou vozidla z Prešovské po odstranění provizorní zastáv-ky, které se předpokládá 15. listopadu ráno.

Zastávka v Prešovské ulici bude zru-šena. Tramvaje pojedou v úseku Slova-ny – Hlavní nádraží a Světovar – Hlav-ní nádraží. Mezi Hlavním nádražím a zastávkou Sady Pětatřicátníků nahradí tramvaje autobusy. Ty budou cestující odba-vovat u nádraží v zastávce Pařížská směrem k Mrakodrapu a v sadech Pětatřicátníků v zastávce linky č. 41 směrem na Vinice. Linka č. 4 se vrátí ve směru na Bory na svoji původní trasu přes zastávku Sady Pětatři-cátníků a nepojede už přes Palackého ná-městí a Palackého ulici. Tím dojde ke zruše-ní zastávek Jízdecká a U Synagogy pro linku č. 4. Stavební práce se dotknou i trolejbusů a autobusů. Linka č. 13 bude odkloněna přes Americkou třídu a Šumavskou uli-ci. Trolejbusové linky č. 10 a 14 pojedou v pracovních dnech od 18. do 21. listopadu z Černic a Bor do zastávky Pařížská přes most Milénia a Mikulášské náměstí. Ve směru do Pařížské budou zrušeny zastávky Goethova a Anglické nábřeží. Trolejbusy odbaví cestující na objízdné trase v zastáv-ce Mikulášská na Mikulášském náměstí. V neděli 23. listopadu se do původního pro-vozu vrátí všechny tramvajové linky. Na tra-se linek č. 1 a 2 ale nebudou kvůli stavebním úpravám fungovat zastávky v Pražské ulici. Více informací lze získat na www.plzen.eu v sekci Život v Plzni. (red)

Občané patriOti

Složení nového Zastupitelstva města Plzně

O k é N k O S O c I á L N í c H S L U ž e B

R A D N I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3

Poradna pro seniory funguje už rok

Problémy týkající se dědictví, od-stoupení od smluv nebo občansko--právní spory pomáhá seniorům a invalidním důchodcům s trvalým bydlištěm v Plzni řešit bezplatná právní poradna. K dispozici je kaž-dé úterý od 14 do 16 hodin v prv-ním patře sídla odboru sociálních služeb magistrátu v Martinské 2. Poradna zahájila činnost před ro-kem. „Původním záměrem bylo provozovat ji jednou za 14 dní a na každého klienta vyčlenit 30 mi-nut. Brzy se však ukázalo, že je tato nabídka nedostačující. Poradna je proto nyní k dispozici každé úterý šesti klientům,“ vysvětluje Alena Hynková, vedoucí zmíněného od-boru. Během prvního roku činnos- ti navštívilo poradnu 193 klientů,

z toho někteří opakovaně. „To, že zájem seniorů předčil naše oče-kávání a mnozí se vracejí, není dokladem jen toho, že je to velmi potřebná a vyhledávaná služba, ale zejména potvrzením, že se zájem-cům dostává kvalitní a srozumitel-né právní pomoci. Za to je třeba po- děkovat Michalu Červenkovi z práv- ního odboru magistrátu,“ doplňuje Alena Hynková. Do poradny je nut- né se předem objednat buď osob-ně na odboru sociálních služeb magistrátu, případně na telefonním čísle 378 033 355 nebo e-mailové adrese: Hovorkova@plzen.eu.

(red)

Bohumila Šmolíková oslavila jubileum

Významné životní jubileum oslavi-la 19. října předsedkyně plzeňské Krajské rady Svazu důchodců Čes-ké republiky Bohumila Šmolíková. „Tato žena obdivuhodné vitality stojí v čele organizace, která sdru-žuje na území města Plzně více než 1 900 členů. Je držitelkou řady oce-nění, mimo jiné Dobré duše 2012 za obětavou činnost ve vedení Svazu důchodců ČR a iniciativní přístup v rámci akcí pro seniory. Bohumila Šmolíková je zářným příkladem, že odchodem do starobního důchodu aktivní život rozhodně nekončí,“ připomíná Alena Hynková, vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrá-tu města Plzně. (red)

Stadion hlídá unikátní kamerový systém

Panomera například umožňuje obsluze zpětně dohledat průběh výtržností ve sledova-ných sektorech na stadionu. Foto: Martin Pecuch

Bohumila Šmolíková je předsedkyní Krajské rady Svazu důchodců České republiky. Foto: archiv

V Borském parku pokračují úpravy okružní cesty. Foto: Michal Böhm

Část kulturního domu v Červeném Hrádku má sloužit jako mateřská škola a současně stacionář pro seniory. Foto: Michal Böhm

Výkonný technologický systém Pano-mera zajišťuje od letošního podzimu vyšší bezpečnost na fotbalovém stadio-nu ve Štruncových sadech. Zařízení do-káže identiikovat problémové fanoušky a pořídit jejich snímky. Na základě zá-znamu pak může zasáhnout pořadatel-ská služba nebo městská policie. Sním-ky pořízené z tohoto systému mohou být využity i jako důkazní materiál při případném soudním líčení.

Panomera bude při fotbalových zápa-sech nasměrována do prostoru vyhra-zeného fanouškům hostujících týmů, který je považován za nejvíce problé-mový. V reálném čase a při vysoké rych-losti pořídí nové zařízení až 30 snímků za sekundu. Z několika záběrů dokáže vytvořit jeden obraz a operátor tak mů- že sledovat záznam celého incidentu. I když si přiblíží určité místo, zařízení je schopno sledovat veškeré dění kolem. Obsluze to umožňuje zpětně dohledat průběh výtržností na jiných místech ve

sledovaném sektoru. Systém také doká-že určit totožnost pachatele přestupku nebo trestného činu. „Technologie byla vyvinuta speciálně pro zajištění dohle-du nad rozsáhlými plochami, jako jsou například sportoviště nebo parkoviš-tě,“ uvádí vedoucí odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu Aleš Průša.

Kamerový systém vybudovaný v mi-nulých letech se ukázal pro zajištění bezpečnosti a přehledu o dění uvnitř sta-dionu a v jeho okolí jako nedostatečný. „Pokud běžná kamera přiblíží například celý sektor hostů, obtížně se určuje pa-chatel incidentu. Úhel záběru je široký a v jednom obrazu kamery najdete mno-ho detailů, ale jsou tak malé, že je nelze rozeznat,“ upřesňuje Aleš Průša.

Celkové náklady na pořízení nové technologie činily 4,4 milionu korun, z toho větší část nákladů uhradilo město a jeden milion korun poskytl Plzeňský kraj. (red)

Obnova cest v Borském parku pokračujeDalší etapa obnovy cest v Borském par-ku začala v říjnu letošního roku. Mlatový povrch získá část obvodové okružní cesty, vnitřní paprsčité pěšiny budou nově po-kryty zatravněným štěrkem. V parku navíc přibydou lavičky, cvičební prvky, stezka pro bosé nohy, pískoviště, venkovní ša-chovnice a dva mostky.

V současné době pokračují úpravy okružní cesty v zadní části parku v úse-ku od odbočky k viaduktu Českých drah k výjezdu na Klatovskou třídu. Práce v těchto místech vyžadují dočasné ome-zení pěšího a cyklistického provozu. Sprá- va veřejného statku města Plzně, která je investorem stavby, proto žádá návštěvní-

ky, aby omluvili komplikace, se kterými se zde nyní setkávají.

Připravuje se také instalace 40 nových laviček, 50 lavic vytvořených z klád a šesti velkých dubových obloukových autorských lavic. „Po dokončení cest bude do parku umístěno nové vybavení, tedy cvičební prvky pro seniory a stezka pro bosé nohy.

Ta bude umístěna v prostoru křižovatky lesních cest, kde je dnes málo využívané, zastíněné pískoviště,“ sděluje Irena Tola-rová z oddělení urbanistické zeleně Sprá-vy veřejného statku města Plzně. Herní a sportovní prvky pro děti budou umístěny společně s venkovní šachovnicí, skákacím panákem a pískovištěm na konci hlavní kompoziční osy parku, která je vymezena dvouřadou alejí ze zakrslých smrků.

Uvedené úpravy, které si vyžádají téměř 9,5 milionu korun, se uskuteční s ohledem na inanční možnosti Správy veřejného statku města Plzně postupně během dvou následujících let. Poslední úsek obnovy zaniklé cesty v údolí vedle parkoviště před věznicí bude dokončen v roce 2016. „Pro-tože se tato cesta vine údolím s bývalým potůčkem, budou její součástí také dva drobné mostky přes jeho koryto,“ dodává Irena Tolarová.

Obohacení parku o nové vybavení bylo navrženo po loňské diskusi s veřejnos-tí v rámci říjnové akce „Den pro Borský park“, kde mohli návštěvníci podávat své náměty na vylepšení parku. Postupná ob-nova Borského parku začala v roce 2006, náklady na revitalizaci zeleně, cest a nové vybavení od té doby přesáhly 25,5 milionu korun. (red)

Město podporuje zdravé stravování

Upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, regionální produkty před nekvalitní velkoprodukcí a dovo-zem a také zvýšit podíl zeleniny a ome-zit množství cukrů, to vše jsou zásady, které by měly dodržovat školní jídelny zřizované městem. Přispěl k tomu se-minář, na kterém vedoucí jídelen zís-kaly moderní poznatky o stravování a zdraví od Margit Slimákové, specia-listky na zdravotní prevenci a výživu. Město chce rovněž podpořit změnu sortimentu ve školních automatech a bufetech. Zvýhodněnou sazbu za pronájem nebytových prostor pro je- jich umístění získají ti, kteří budou prodávat potraviny a nápoje na zákla-dě doporučení Ministerstva zdravot-nictví a nabídnou sortiment v souladu se zásadami zdravé výživy. Nájemce zaplatí 250 korun za metr čtvereční a rok. Výše nájemného se v současné době pohybuje mezi 450 a 750 koru-nami za metr čtvereční a rok podle lokace školy. Nájem za umístění nápo-jového nebo jídelního automatu je sta-noven na 10 tisíc korun za rok. (red)

Kulturní dům v Červeném Hrádku získá nové využitíOjedinělé kombinované zařízení, ve kte-rém by sídlila mateřská škola pro zhruba 30 dětí a stacionář pro 20 seniorů, hodlá vy-budovat v chátrajícím bývalém kulturním domě v Červeném Hrádku Úřad městské-ho obvodu Plzeň 4. Vestavba má vzniknout v sálové části objektu. Aby ji mohl obvod převzít do své správy, je nutný bezúplatný převod ze státu na město. Druhou, admi-nistrativní část budovy využívá zemědělská

společnost. Inspiraci pro záměr společné-ho soužití dětí a seniorů nalezl čtvrtý měst-ský obvod v zahraničí. Předškoláci se zde naučí vztahu ke starší generaci, senioři zís-kají kontaktem s dětmi novou náplň života.

Přípravy převodu části kulturního domu na město již začaly. „Byl vyhotoven geome-trický plán na rozdělení pozemku pod budo-vou tak, aby každá část měla svůj pozemek. Projektanty je také zpracováván pasport bu-

dovy, který je potřebný pro přidělení popis-ného čísla sálové části, jež má být předmě-tem převodu na město,“ uvádí Karel Hála, ředitel Územního pracoviště Plzeň Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetko-vých s tím, že převod by mohl být dokončen na přelomu roku, nejpozději však v lednu 2015. Výpůjčka administrativní části skon-čí Zemědělskému družstvu Červený Hrá-dek na začátku příštího roku. „Družstvu byla nabídnuta k odkoupení či pronájmu. Podle předběžných informací ji hodlá užívat jako své sídlo i nadále. Rozhodnutí se bude odvíjet od výše kupní ceny stanovené naším úřadem,“ vysvětluje Karel Hála.

I když populačně nejsilnější ročníky dětí už z mateřských škol odcházejí, obvod by nová místa využil. Díky okolním obcím s masivní výstavbou domů a bytů je zde o umístění dětí v mateřských školách stále zájem. Zařízení v Červeném Hrádku by mohly využívat místní děti, které zatím jezdí do Doubravky. Zde by se uvolnila ka-pacita pro jesle, které by obvod chtěl zřídit.

Bývalý kulturní dům v Červeném Hrádku proslavil 17. července 1989 projev tehdejší-ho generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše, ve kterém mimo jiné kritizoval umělce podepsané pod peticí Ně-kolik vět, která žádala společenské změny.

(red)

c H Y S t á S e

V úterý 16. a ve středu 17. prosince v kulturním domě Šeříkovka vystoupí skupina Olympic. Vánoční koncert české legendy se koná za podpory společnosti Plzeň 2015. Více infor-mací lze získat na www.serikovka.cz.

(red)

PechaKucha Night míří do divadla

V pořadí jedenáctý večer plný kre-ativních prezentací s názvem Pe-chaKucha Night se uskuteční ve Velkém divadle 28. listopadu. Na jevišti se představí pozvaní hosté s prezentacemi v neotřelém stylu.

PechaKucha Night vždy otevírala zapomenuté nebo již nevyužívané budovy. V minulosti to bylo napří-klad kino Hvězda či bývalé městské lázně. Tato PechaKucha Night ale bude jiná.

„V historické budově divadla vystoupí například světová špič-ka moderního provazochodectví neboli slacklinu Anna Kuchařová, která nezůstane jen u prezentace obrázků. Příznivce designu jistě osloví vystoupení Maxima Velčov-ského,“ upozorňuje na některé z hostů organizátorka akce Kris-týna Kamenická. Na PechaKucha Night představují tvůrci z různých oborů veřejnosti svoji práci, nápady a projekty ve formátu 20x20. Každý má 20 vteřin na jeden z 20 snímků prezentace. Celý večer uzavře after-party. Zde se setkají lidé z různých oblastí, kteří rozvíjejí své myšlenky a nápady uvedené prezentujícími či přímo návštěvníky akce.

PechaKucha Night v gala začne v tradičním čase 20.20 hodin. Podrobné informace lze získat na internetové adrese www.pknp.cz nebo na proilu www.facebook.com/ PechaKuchaNightPlzen.

(red)

S T R A N A 4 / L I S T O PA D 2 0 1 4 P L Z E Ň 2 0 1 5

Program projektu Evropské hlavní město kultury je kompletníAmerická skupina Lynyrd Skynyrd vystoupí 1. května 2015 na zahájení Slavností svobodyNěkolik set akcí nejrůznějších žánrů od nového cirkusu přes výstavy, koncerty, divadlo, tanec, až po vzdělávací projek-ty a představení ve veřejném prostoru nabídne od 17. ledna po celý příští rok společnost Plzeň 2015.

„Za rozsáhlým programem stojí ně-kolikaletá práce týmu, desítek institucí a partnerských organizací ve městě i v regi-onu, které s námi projekt Plzeň - Evrop-ské hlavní město kultury 2015 chystají,” říká ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Suchánek.

Jednou z nejnovějších akcí, která při-byla v hudebním programu, je koncert legendární americké kapely Lynyrd Sky-nyrd, která zahraje vůbec poprvé v České republice, 1. května 2015 na zahájení Slavností svobody. Termín si vybrali její členové sami s ohledem na 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Kapela se proslavila především skladbou „Sweet Home Alabama“, která se stala jednou z nejoblíbenějších písní takzva-ného jižanského rocku. Koncert bude zá-roveň dárkem FC Viktoria Plzeň městu.

Další velké téma projektu Plzeň - Ev-ropské hlavní město kultury 2015 před-stavují industriální prostory. Jedním z nich je depo, bývalá vozovna doprav-ních podniků v Cukrovarské ulici.

„Během nadcházejícího roku se zde představí čtyři velké výstavy. Jednu z nich připravuje sochař Čestmír Suška ze sku-piny Tvrdohlaví, který tvoří sochy z vyřa-zených kovových objektů. Jeho výstava reSTART začne v dubnu a potrvá do kon-ce prosince. Doprovázet ji budou různé aktivity, kurzy a komentované prohlídky. V depu se také uskuteční taneční, divadel-ní i cirkusová představení ve spolupráci s partnerskými festivaly a v rámci naší se-zony nového cirkusu. Depo bude zároveň místem pro prezentaci evropských kultur v rámci festivalu Departures. Stane se mimo jiné sídlem společných dílen nebo kreativních irem,“ vysvětluje progra-mový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko.

Další informace o akcích chystaných pro nadcházející rok, jako jsou například výstavy věnované Jiřímu Trnkovi či pro-gram slavnostního zahájení, budou zve-řejněny v prosincovém čísle Radničních listů.

Kompletní programový katalog pro-jektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 si mohou zájemci koupit v Meeting Pointu na náměstí Republiky a v Turistickém informačním centru měs-ta Plzně.

(mr)

r O Z H O V O r

Michaela Mixová: Lidé zažijí v Plzni to, co v žádném jiném městěAktivity podporující rozvoj kreativity a podnikání v našem městě i regionu a také festival o trvalé proměně města „Open Up!“ má ve společnosti Plzeň 2015 na starost Michaela Mixová. Absolventka oboru kulturní politiky a managementu programu UNESCO v Bělehradě po-chází z Nového Jičína. Její cesta do Plzně byla poměrně klikatá. „Od mala jsem se věnovala plavání s ploutvemi, a díky tomu jsem přišla na chuť zkoušet, kam až sahají moje limity. Zároveň jsem objevila sílu cestování a poznávání jiných kultur. To, že jsem se mohla účastnit velkých zá-vodů po celé Evropě i v Mexiku, pro mě bylo velkou motivací a odměnou,“ říká o sobě Michaela Mixová.

Co bylo impulsem k tomu, abyste vymě-nila bazén za divadlo?

Po střední škole jsem odjela na rok do Londýna starat se o děti. Po prvotním šoku jsem si začala užívat toho, co město nabízelo. Umění a kultura se mě dotýkaly na každém kroku a dělaly život v Londýně příjemnějším. Po návratu jsem začala stu-dovat divadelní management na Janáč-kově akademii múzických umění v Brně a nedlouho poté pracovat v nezávislém divadle Buranteatr. K tématu kulturní politiky, které mě teď spojuje s Plzní, jsem se dostala až během posledního roku stu-dií v Brně. Setkání se srbskou expertkou Milenou Dragicevic Sesic mi ukázalo, že

úkolem kulturního manažera není jen za-řídit, aby se představení uskutečnila a aby na ně přišli diváci. Otevírá také možnost být u proměny vnímání toho, co je kultura a nastavuje lepší podmínky pro její pů-sobení. Později jsem odjela do srbského Bělehradu studovat kulturní politiku, kde jsem získala kontakty na odborníky z ce- lé Evropy. Studium mi hlavně pomohlo ujasnit si, že řešit podporu kultury v šir-ším smyslu má v České republice význam.Potom už začala vaše spolupráce s tý-mem společnosti Plzeň 2015?

V Srbsku jsem sledovala volbu Evrop-ského hlavního města kultury 2015, sou-boj mezi Plzní a Ostravou. Jeden z mých

profesorů byl členem hodnotící komise. Svůj hlas dal Plzni. Musela jsem mu dát za pravdu, že Plzeň má opravdu perfektní prezentaci a kvalitní přihlášku. Tehdy jsem poprvé zatoužila být součástí týmu Evropského hlavního města kultury. Při-hlásila jsem se na pozici manažerky pro vnější vztahy. Můj životopis zaujal teh-dejší programovou ředitelku týmu Plzeň 2015 Šárku Havlíčkovou, která mi počát-kem roku 2012 k mému milému překva-pení nabídla práci v programové části. O co všechno se musí manažerka pro kreativní průmysly postarat?

Veškeré mé aktivity mají jeden cíl, stavět most mezi kreativci, kteří mají za-jímavé nápady, a byznysem, díky němuž se uživí ve svém oboru. Připravujeme první centrum v České republice na pod-poru podnikání v kreativních odvětvích. Služby kreativního inkubátoru v bývalém depu v Cukrovarské ulici pomohou od dubna 2015 začínajícím i již existujícím irmám. Jeho součástí bude také prostor pro setkávání lidí, takzvaný coworking, kde se může potkat například designér s výrobcem koloběžek a vznikne konku-renceschopný produkt nebo architekt s místními obyvateli a výsledkem bude hravý městský mobiliář. Pořádáme také akce jako byl festival „Open Up!“. V jeho rámci 6. listopadu v Papírně prezentovaly zajímavé osobnosti své názory na to, jak proměnit město za pomoci kultury.

Dalším netradičním prostorem je wo-co Husovka. Mohla byste ho představit?

Aktivním lidem v Plzni už nestačilo potkávat se po kavárnách, ale objevi-la se potřeba vytvořit místo, které nikoho inančně nezruinuje, ale zájemci tam na-jdou klid na práci a zároveň se mohou potkat s podobně smýšlejícími lidmi. Wo-co je pilotním projektem kreativního in-kubátoru, naplno začne fungovat příští rok. Co vám při práci pro Plzeň 2015 uděla-lo největší radost a naopak?

Těší mě, že studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Matěj Matouš a Ondřej Lalák založili designérské studio A. Díky možnosti podílet se na projektech společnosti Plzeň 2015, jako byla napří-klad realizace kavárny Nebe v kulturním domě Peklo, získali odvahu založit vlastní irmu. Naopak nejtěžší je pro mě zůstat trpělivá a nechtít výsledky hned. Na co se nejvíce těšíte v roce 2015?

Těším se na léto, až budeme sedět v kavárně v depu, pít skvělou kávu, jíst sendviče se zeleninou vypěstovanou v ko- munitní zahradě a na takové to kreativ- ní bzučení kolem nás, na výstavy, kon-certy, dílny, kde bude možné nechat si opravit kolo nebo vytvořit šperk. V blíz- ké budoucnosti už se nemůžu dočkat velkého zahájení celého projektu 17. led- na. Těším se, jak ukážeme lidem, že v roce 2015 zažijí v Plzni to, co v žád- ném jiném českém městě. (red)

V bývalé vozovně dopravních podniků v Cukrovarské ulici se v příštím roce představí čtyři velké výstavy. Foto: Karel Funda

Výběr z programu listopad 2014•11. – 21. 11. od 18 h – Výstava Moderní přímá demokracie, Měšťanská beseda•13. 11. od 18.30 h – Přednáška Zahrada jako veřejný prostor, Dům hudby Plzeň•15. – 23. 11. Festival Animánie – Podzimní sklizeň•16. 11. od 18 h – Undergroundový koncert 25 let poté... v Plzni, KD Peklo•17. 11. od 14 h – Vysvěcení nových zvonů, náměstí Republiky•17. 11. od 18 h – World Dinner, Mezinárodní den studentstva, KD Peklo•17. 11. od 19 h – Jazz bez hranic: Zločin v posázavském paciiku, Velké divadlo•17. 11. od 21 h – Klubová noc v rámci oslav 17. listopadu, Jazz Rock Café•27. 11. od 19.30 h – Festival Akcent: Sídliště z plechu, KD Peklo•28. 11. od 20.20 h – PechaKucha Night, Velké divadlo•30. 11. od 19.30 h – Festival Akcent: Vadí-Nevadí, KD Peklo•30. 11. od 18 h – Rozsvícení vánočního stromu, náměstí RepublikyVíce informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.Akce se konají v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Plzeň 2015 hledá dobrovolníky Dne 17. ledna 2015 budou po letech pří-prav naplno zahájeny akce v rámci pro-jektu Plzeň – Evropské hlavní město kul-tury 2015. Slavnostní otevírání města se uskuteční pod taktovkou uměleckého ře-ditele společnosti Plzeň 2015 Petra For-mana, který vyzývá veřejnost: „Přidejte se k nám a staňte se jednou z hlavních postav zahájení projektu Plzeň – Evrop-ské hlavní město kultury 2015! Každý je v něčem dobrý, nebojte se ukázat, co ve vás je. Třeba si procvičíte jazyky, uplat-níte svůj technický či produkční talent, získáte nové zkušenosti a poznáte zblíz-ka, jak se připravuje akce evropského formátu.“ Zapotřebí jsou dobrovolníci,

kteří budou například pečovat o zahra-niční a domácí hosty a také o novináře, a dále asistenti účinkujících, koordináto-ři průvodů Plzní, distributoři informací a propagačních materiálů, ale i fotogra-fové či přispěvatelé na webové a faceboo-kové stránky projektu.

Každý člen týmu obdrží certifikát o účasti na přípravách projektu a také doporučující dopis. Dalším bonusem pro dobrovolníky jsou vstupy zdarma na vybrané akce v rámci slavnostního zahájení a na další události v průběhu roku 2015. Zájemci mohou kontakto-vat organizátory na e-mailové adrese andele@plzen2015.cz. (mr)

Olympic zahraje v Šeříkovce

Michaela Mixová má v týmu Plzeň 2015 na starost kreativní průmysly. Foto: archiv

R A D N I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5

Vladimír Líbal patřil k osobnostem sameto-vé revoluce. Foto: Roman Muchka

r O Z H O V O r

Dobový snímek zachycuje původní fasádu kina Hvězda, která byla zničena při náletu v roce 1944.

Součástí budovy biografu Elektra byly také činžovní byty a obchodní dům ASO.

První plzeňské kino promítalo na Koterovské tříděPrvní kinematograické představení se v Plzni uskutečnilo v roce 1902, kdy do města zavítalo Divadlo živých fotograií Viktora Ponrepa. První biograf zde založil ve stejném roce bednářský dělník z pivo-varu Jan Skála. Nazval jej Grandkinema-tograf a poprvé promítal na Koterovské třídě v hostinci U Junů. Později se přestě-hoval do Pekla, kde jeho podnik fungoval pod názvem První stálé elektrické divadlo v Plzni. Vlastník budovy, dělnický spolek, v roce 1909 zjistil, že se jedná o výnosné podnikání a začal promítat sám. Skála si proto zřídil pojízdný kinematograf a jez-dil většinou po středních Čechách. Když zavítal do Plzně, postavil svůj stan pro 300 diváků poblíž Škodovky v lokalitě Na vršíčkách nedaleko V. brány. Během prv-ní světové války stan prodal a provozoval stálá kina v Roudnici, Slaném a nakonec v Buštěhradě. Kino dělnického spolku

Peklo zaniklo v roce 1932 a přestěho-valo se do sálu Alfa na dnešní Americké třídě, kde promítalo do roku 1949. Další biograf s 646 místy zřídil v roce 1913 „C. k. ozbrojený sbor plzeňských měšťanů“ v budově Střelnice (dnes Dům dětí a mlá-deže v Pallově ulici). Ten zanikl po náletu v roce 1944.

První letní kino Od roku 1911 promítalo kino v dělnickém domě Nebe (později OKO) v Kollárově ulici. Dům patřil Škodovým závodům a v letech 1927 – 1929 se tam konaly pro-jekce také na zahradě. Bylo to pravděpo-dobně první letní kino v Plzni. Spolek děl-níků je spravoval do roku 1920, pak mělo nějaký čas soukromého vlastníka. Od roku 1934 byl z jeho výtěžku inancován Spolek obecné kuchyně. Plzeňany lákal na ilmová představení také tehdejší ho-

tel Waldek (nyní Slovan). V jeho sále za-čal v roce 1912 promítat biograf Národní jednoty Pošumavské a Sokola Plzeň I. O rok později se přestěhoval do prostor původní Řemeslnické besedy v Prokopo-vě ulici naproti budově Komorního diva-dla. Biograf tehdy nesl název Elektra. Po první světové válce se vrátil zpět do hote-lu Waldek. Svoji vlastní moderní budovu získal až v roce 1932. Na rohu dnešní Americké třídy a Škroupovy ulice vzniklo největší kino v Československu s 1 118 místy. Koncem 60. let zde přibyl druhý projekční sál, minikino pro 42 diváků. Po roce 1968 bylo kino z politických důvodů přejmenováno na kino Moskva. K původ-nímu názvu se mohla Elektra vrátit až po roce 1989. Svému účelu přestaly tyto uni-kátní prostory sloužit v roce 2006.

Eden lákal na stereoVe stejném roce jako Elektra ukončilo provoz další kdysi velmi oblíbené kino Eden. Pod názvem Invalid vzniklo po prv-ní světové válce v Rejskově ulici a spravo-valo je Družstvo invalidů a válečných po-škozenců. Novodobá historie kina s 540 sedadly se začala psát v květnu 1967, kdy jako jedno z prvních v republice zaháji-lo promítání sedmdesátimilimetrových ilmů se stereo zvukem. Premiérovým snímkem, který tu diváci po rekonstrukci zhlédli, byl Old Shatterhand. Dlouhole-tou tradici mělo v Plzni také kino Hvězda pro 911 diváků, které fungovalo od roku 1921. Budova v Pražské ulici byla těžce poškozena při náletu v roce 1944. Po vál-ce získala zcela novou podobu. Historie tohoto kina se uzavřela před 17 lety.

Na náměstí Republiky zahájilo v roce 1932 provoz moderně vybavené kino Pas- sage s 500 místy. Později dostalo jméno Čas. Po rekonstrukci dokončené v roce 1996 jej nahradilo nyní již zrušené Diva-dlo Čas. V Prokopově ulici fungovalo kino s názvem Universita. V upravených pro-storách zahájilo v roce 1965 provoz Ko-

morní divadlo. Po roce 1948 spravovaly plzeňská kina jednotlivé obvodní národní výbory. V roce 1963 se uskutečnila cent-ralizace jejich vedení a novým správcem se stal Krajský podnik pro ilm, koncerty a estrády. Od roku 1974 začala v Plzni fungovat příspěvková organizace Správa kin města Plzně řízená národním výborem.

Kino v každé čtvrtiDo 90. let minulého století měla své kino téměř každá plzeňská část. Kromě uvedených biografů působících v centru se promítalo v kině Mír na Lochotíně, v doubraveckém Leningradu, v Jiskře ve Skvrňanech nebo v Božkově. V současné době mají ilmoví diváci v Plzni k dispozi-ci dvě multikina Cinema City a Cinestar a kino v Měšťanské besedě.

Záchrana amiteátru Projekce pod širým nebem nabízely am-iteátry na výstavišti a na Lochotíně. Zatímco přírodní divadlo na výstavišti patří stejně jako okolní areál minulosti, v lochotínském amiteátru jsou v letních měsících stále pořádána ilmová předsta-

vení. Přírodní divadlo tu vzniklo v rámci budovatelské Akce Z, práce začaly v roce 1951, kolaudace se uskutečnila až v roce 1963. Návštěvnosti kolem 20 tisíc lidí, jaké se letní kino těšilo ve druhé polovině minulého století, kdy sem lákal například Limonádový Joe nebo komedie Slunce, seno, jahody..., už ale zdaleka nedosahu-je. V září letošního roku se završilo úsilí vedení Zoologické a botanické zahrady města Plzně, která areál spravuje, a za-čala jeho rekonstrukce. Návštěvníci se od léta příštího roku dočkají upraveného hlediště s plastovými lavičkami pro 7 000 diváků a dále zatravněné plochy pro dal-ších zhruba 10 000 lidí. Novinkou bude velkoplošná obrazovka s připojením na internet. Využívána bude nejen při ve-černích ilmových projekcích, ale hlavně při akcích pro děti a mládež. Školáci zde budou sledovat například on-line záběry z Národního parku Šumava a další zají-mavé přenosy a dokumenty.

(red, s využitím publikací vydavatelství Starý most, Dějiny Plzně v datech,

materiálů Archivu města Plzně a časopisu Iris)

Názor účastníků sametové revoluce na 17. listopad se ani po letech nezměnilPokračování ze strany 1

V. L.: Zážitků bylo nespočet, ale jeden bych mohl uvést. Po bouřlivé schůzce v úte-rý 21. listopadu večer, na které se ustavilo plzeňské Občanské fórum, jsme se s Mi-roslavem Antonem a Petrem Formánkem stali jeho mluvčími. Ráno jsem jel do práce a oznámení o tomto faktu viselo snad na každém sloupu. Studenti a dobrovolníci od-vedli přes noc kus práce. Říkal jsem si, jestli to celé dopadne špatně, pak s námi bude ou-vej. Tehdy jsem pocítil závan strachu. Avšak nebylo možné couvnout. Na rozdíl od Pra-hy, kde už se konaly masové demonstrace, v Plzni byl „klid“. Teprve ve středu odpole-dne se začalo pomalu naplňovat náměstí Republiky. Celé to dění provázel neuvěřitel-ný chaos, improvizace, lidé, bohužel včetně tajných, přicházeli na jednání Občanského fóra, někteří znechuceně odcházeli, všichni se hádali a křičeli, co všechno je třeba udě-lat. Je obdivuhodné, že se nakonec vždy po-dařilo najít nějaké řešení.Změnil se nějak s odstupem času váš po-hled na listopadové události?

J. P.: Na listopadové dny asi ne, ale na dění v následujících měsících, kdy si větši-na lidí idealizovala přechod od komunismu k demokracii, ano. Výsledek byl bohužel viditelný až po letech. V období přechodu k demokracii se mělo ohlídat, aby na vliv-ná místa ve státní správě a ekonomice ne- přicházeli příslušníci a spolupracovníci Státní bezpečnosti. Podcenili jsme jejich dobrou připravenost na změnu režimu. A potom také problém čistých a špinavých peněz, který začátkem 90. let odmítl uznat tehdejší ministr inancí Václav Klaus. Ni-kdo nemusel dokládat původ svých inancí a ekonomiku ovládli často bývalí komu-nističtí funkcionáři a veksláci. To předzna-

menalo nastavení morálních hodnot v naší čerstvě se vyvíjející demokracii.

V. L.: Ne, nezměnil. Vše se stalo tak, jak se asi stát mělo. Nemyslím si, že bychom něco měli dělat jinak. Hlavně zpočátku jsme byli vrženi do víru dění, moc času na nějakou systémovější či promyšlenější prá-ci nezbývalo, museli jsme reagovat rychle a v takové situaci se vždy nějaké chyby na-jdou. Ale nemyslím, že by byly zásadní. Vše se vyvíjelo tím žádoucím směrem.Jaké máte pocity ze současné politické situace?

J. P.: Smíšené. Velké politické strany ztratily u mnoha lidí kredit a svízelně se snaží získávat jej zpět. Lidé hledají pomoc u mesiášských vůdců, místo aby se sami angažovali.Volby by měli lidé vnímat jako svou občanskou povinnost a neměli by se zříkat své zodpovědnosti. Netěší mě velmi malá volební účast a následné nadávání na situaci. A je mi líto toho, že politici nedělají často svou práci ku prospěchu lidí, ale pro naplnění svých ambicí.

V. L.: Nejsem spokojen, i když je otáz-ka, zdali kdy vůbec může být člověk s politikou spokojen. Ale přece jen, zdá se mně, že jsme promeškali hodně příle-žitostí, jejichž využitím by tato republika daleko více vzkvétala. Někdy si říkám, že níže již politická kultura spadnout nemů-že… A vida, pokaždé se stane něco dalšího, co ji posune ještě hlouběji. Takoví zkrátka jsme, taková je naše společnost a takoví jsou i naši politici. Možná jsme si o sobě po listopadu 1989 činili větší iluze. Zkrátka, demokracie, jak říkával Masaryk, dá fušku a vyžaduje trpělivost. Když to řeknu poně-kud velkými slovy, která ovšem podle mého platí: jaký je a bude každý z nás, takový bude i stav demokracie.

Zapomíná naše společnost na to, v jaké nesvobodě jsme před rokem 1989 žili?

J. P.: Ano, bohužel. Na lepší podmínky si člověk přivykne rychle. Mladým lidem se období nesvobody a útisku musí připomí-nat a přibližovat. Kdo toto období nezažil, těžko si může v současné době „neomeze-ných možností“ představit, jak tento doko-nale promyšlený systém fungoval. Osobně bych v hodinách dějepisu na středních ško-lách postupovala ve výuce opačně, tedy za-čínala od nejnovějších dějin směrem k těm starším. Jsou to události, které pomáhají pochopit a ovlivňují současné dění.

V. L.: Ano, zapomíná. Žijí tu a přichází generace, které nikdy nesvobodu nezažily.

A prožitek z nesvobody je velmi obtížně sdě-litelný, ta se musí zažít. To však neznamená se o to nepokoušet. Nejde tu o nějaké osla-vy listopadových událostí, ale opravdu jen o připomenutí něčeho, co bylo důležitým předělem v našich dějinách. Proč podle vás stále tolik lidí teskní po době před rokem 1989?

J. P.: Teskní ti, kterým bezprostředně nechyběla osobní i politická svoboda. Vět-šinou lidé bez ambicí, kteří měli a mají rádi svou jistotu, že zítra i za deset let půjdou do stejné práce. Teď je situace jiná, lidé musí bojovat o své místo na slunci. A to často bolí!

V. L.: Žijeme v čím dál více globálně pro-pojeném světě, který přináší nejistotu, pro mnohé lidi dokonce existenční, dezorienta-ci a zpochybňování staletých hodnot. Jsme zavalováni neskutečným množstvím infor-mací, hlavně těch negativních, které velmi ovlivňují náš pohled na svět. Podle mého se vynořuje svět, který lidstvo ještě nepo-znalo. Je to rozdíl oproti minulému režimu, ve kterém, paradoxně, bylo jednoduché se orientovat, a který poskytoval, sice poi-dérní, ale přece jen jistoty. Často lze slyšet větu, co je mně platná svoboda, když sotva zaplatím nájem. Tomu lze rozumět a nebylo by správné to podceňovat. Jde o důstojnost člověka a je úkolem politiky, aby co nejméně lidí propadlo až na dno. Na druhou stranu často zapomínáme na prostou pravdu, že život nikdy nebyl, není a nebude procházka růžovým sadem. To si mysleli komunisté, že takový svět vytvoří, a podívejte, kolik neštěs-tí za sebou zanechali. Ideální společnosti se můžeme přibližovat, nikdy ji však nedosáh-neme. Ale i s tímto vědomím to neznamená přestat o ni usilovat.Plzeň se za 25 let hodně proměnila, jaké změny vás těší a co se mělo udělat jinak?

J. P.: Z šedivého zašlého města se po-stupně stala příjemným místem k bydlení. Budovy se opravily, centrum oživil sadový okruh. Vybudování průmyslové zóny přilá-kalo do Plzně domácí i zahraniční investory. Mrzí mě však, že dodnes není dořešena do-pravní infrastruktura a také není příliš vidi-telná smysluplná koncepce rozvoje města. Neumíme vyřešit některé chyby z minulých let, viz současný stav objektu městských lázní.

V. L.: Plzeň se proměnila k nepoznání. Když jsem se v roce 1984 přistěhoval, chtě-lo se mně odtud utéct. Špinavá, ucouraná, zanedbaná, zavalená kouřem ze Škodovky, domy, na kterých byly vidět stopy po střelbě z druhé světové války. Co mě však hodně mrzí je, že se dosud nepostavila nová budo-va Západočeské galerie. Vím, že je to velká investice, která by se však městu vrátila. Výtvarné umění je totiž mezinárodně sděli-telné. Mrzí vás, že Václava Havla připomíná v Plzni jen lavička, že se nepodařilo po něm pojmenovat nějaké významné místo?

J. P.: Ačkoliv si Václava Havla velmi vá-žím, nejsem si jistá, zda by bylo jeho vůlí jeho jménem hromadně pojmenovávat zcela různorodé objekty po celé republice. Osobně jsem spokojená s lavičkou, myslím, že jeho osobnost a zaměření charakterizuje nejlépe.

V. L.: Mohl bych odpovědět, že ales-poň něco. Jsem rád, že se Plzeň v tomto smyslu připojila k ostatním městům u nás a v zahraničí. Václav Havel si to opravdu za-slouží, i když se mnou pravděpodobně ne-budou mnozí souhlasit. Snad někdy přijde čas, kdy bude možné po něm pojmenovat nějaké významné místo. Chce to jen onu trpělivost. (kpk)

S T R A N A 6 / L I S T O PA D 2 0 1 4 F O T O S T R A N A

Pozvání na letošní ročník festivalu Jazz bez hranic přijal dvojnásobný držitel ceny Grammy, americký trumpe-tista Roy Hargrove. Do Plzně zamířil se svým kvintetem tvořeným špičkovými jazzmany. Roy Hargrove vystoupil 20. října v Domě hudby. Foto: archiv

Před 40 lety byla založena 14. základní škola v Doubravce. Oslavy tohoto výročí vyvrcholily zahradní slavností, při které děti vypustily balónky s přáními. Další akcí, která připomene výročí založení školy, bude od 25. listopa-du výstava nazvaná Svět našich žáků v mázhauzu radnice. Foto: archiv 14. ZŠ

Historický Masarykův most v Jateční ulici slouží po rekonstrukci výhradně pěším a cyklistům. Památkově chráněná stavba byla v roce 2008 z důvodu havarijního stavu uzavřena, v provozu je opět od letošního října. Foto: Michal Böhm

Dne 12. listopadu 1969 zahájila provoz jedna z plzeňských dominant, výšková admini- strativní budova na Anglickém nábřeží. Snímek sídla podniku Hutní projekt Plzeň (nyní objekt Business Center Bohemia) pochází z roku 1972. Foto: Archiv města Plzně

Obraz Doriana Graye je prvním komorním baletem, který zhlédlo publikum na Malé scéně Nového divadla. Román Oscara Wilda nastudoval mladý baletní soubor Divadla J. K. Tyla pod vedením Richarda Ševčíka, který se ujal nejen režie, ale i choreograie a zpra-cování libreta. Na snímku Martina Diblíková v roli Dominy a Pavel Tručka jako Dorian Gray. Foto: Pavel Křivánek

V úterý 28. října žila Plzeň oslavami výročí vzniku republiky. Zájemci mohli zdarma nebo za zvýhodněné vstupné navštívit více než 20 zajímavých míst včetně Doosan Areny, atletického stadionu ve Skvrňanech, vodárny nebo Loosových interiérů. Velkému zájmu dětí se těšila dílna na výrobu loutek, která vznikla ve Smetanově ulici. Foto: Michal Böhm

k r á t c e

Bohatý výběr předplatného na nadcházející kalendářní rok nabí-zí Divadlo J. K. Tyla. „Celkem 43 abonentních skupin zahrnujících 36 různých titulů dává jistě dosta-tečnou možnost výběru pro každého podle vlastních preferencí a časo-vých možností,“ zdůrazňuje ředitel divadla Martin Otava. Diváci mohu zhlédnout například opery Aida, Sedlák kavalír, Komedianti a Libu-še, klasickou operetu Čardášová princezna, balety Spartakus a Smrt v Benátkách a muzikály Divá Bára, Hello, Dolly!, Kočky nebo Sugar aneb Někdo to rád horké. Činohra zve třeba na Ameriku, Caligulu, Fla-mendra, Lov začíná, Sboristy či na hru Škoda!

Oddělení prodeje a služeb Diva-dla J. K. Tyla má otevřeno od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin. Místa do-savadních abonentů nevyzvednutá do 28. listopadu nabídne po tomto termínu novým zájemcům. (pd)

c H Y S t á S e

K U L T U R N Í D Ě N Í R A D N I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7

Alfa zve v této sezoně na čtyři nová představení

První z premiérových představení pohád-kové sci-i dobrodružství Kosmo 1 zhlédli diváci v říjnu. Nyní jsou v plném proudu přípravy další nové inscenace Pohádky ovčí babičky. V pořadí třetí premiérou této sezony bude loutková pocta fenomé-nu detektivky s názvem Spadla klec! aneb První případ poručíka Vitáska. V květnu pak Alfa nabídne maňáskovu expedici do království němé grotesky nazvanou Cha cha cha. Na repertoáru zůstává i 14 inscenací z předchozích let.

Divadlo Alfa si nově užijí diváci v Pra-ze. Herce čeká každý měsíc hostová- ní v Divadle Ta Fantastika. Publikum v Plzni se naopak může těšit na zajímavé inscenace souborů z celé republiky, které Alfa zve na svoji domovskou scénu na Rokycanské třídě. Druhou letošní premiéru, Pohádky ovčí babičky, chystá režisér Tomáš Dvořák na 12. prosince. Příběhy o beránkovi, který je chytřejší než tři vlci dohromady, znají děti i dospělí z vůbec prvního večerníč-kového seriálu České televize, případně z knižní předlohy. Autory předlohy jsou Dagmar Spanlangová a Pavel Sýkora, jevištní adaptace je dílem Pavla Vašíčka. Další premiéra sezony 2014/2015 nazva-ná Spadla klec! aneb První případ poručí-ka Vitáska je naplánovaná na 16. března.

Autory inscenace jsou Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček. Ve čtvrté novince nazvané Cha cha cha se v díle autora Vítka Peřiny setkají králové „zlatého věku grotesky“ Charles Chaplin, Buster Keaton, Laurel a Hardy, Harold Lloyd a další ve společně hraném příběhu. Premiéra v režii Tomáše Dvořáka se uskuteční 1. května.

Na letošní rok Alfa připravila několik inscenací v podání hostujících souborů. Mimo jiné to bylo 10. listopadu pozoru-hodné představení Teatromat populární-ho generačního divadla VOSTO5. Dětem je určena inscenace Zimní příběhy vče-lích medvídků, ve které se 29. listopadu představí soubor Divadla Krapet a dále 27. prosince pohádka O zapomnětlivém andělíčkovi v podání Divadla pro malý. Podrobné informace o programu jsou k dispozici na www.divadloalfa.cz.

Vstupenky na představení je možné zakoupit ve všech prodejních místech systému Plzeňská vstupenka nebo přímo v pokladně Divadla Alfa. I v nové sezoně mohou diváci využít vstupenku na před-stavení jako jízdenku plzeňskou veřejnou dopravou. Projekt, který vznikl ve spolu-práci s Plzeňskými městskými dopravní-mi podniky, usnadňuje divákům rozho-dování, jak se do divadla dopravit.

(red)

Divadlo nabízí předplatné

Ladislav Sutnar se vrátil do rodné PlzněNávrat významného rodáka Ladislava Sutnara, na němž město již několik let spolupracuje s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzi-ty v Plzni, se završil 5. listopadu, kdy byly urny s ostatky světově uznávaného desig-néra a jeho manželky Františky uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově. Manželé Sutnarovi se tak vrátili do rodné-ho města, kde vyrůstali, poznali se a prožili počátek svého společného života.

Pietnímu aktu, při kterém byl odha-len pomník navržený Petrem Vogelem z Fakulty designu a umění Ladislava Sut-

nara, předcházel v pondělí 3. listopadu třetí ročník udělování Ceny Ladislava Sutnara výjimečným uměleckým osob-nostem a institucím. Ocenění převzali z rukou děkana fakulty Josefa Mištery a Radoslava L. Sutnara (syna L. Sutna-ra) zástupci The J. P. Getty Trust (USA) a Uměleckoprůmyslového musea v Pra-ze, dále světově uznávaný americký teo-retik, žurnalista a pedagog Steven Heller, teoretik umění Jiří Šetlík a přední český graický designér Zdeněk Ziegler. Během slavnostního setkání na radnici věnoval Radoslav L. Sutnar městu Plzeň výjimeč-

ný dar, originál Sutnarova obrazu Venuše /Plzeň je žena, jako symbol návratu jeho otce do rodného města.

Osobnost Ladislava Sutnara se stala hlavním tématem další listopadové akce. Dne 4. listopadu se na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara konalo sym-posium Design Meeting 2014. Na inspi-rativním setkání představitelů českých a zahraničních vysokých uměleckých škol zazněly zajímavé přednášky držitelů Ceny Ladislava Sutnara 2014 a dalších odborní-ků včetně osobních vzpomínek na setkání s tímto geniálním umělcem. (lk)

První premiérou sezony byla 6. října inscenace Kosmo 1 hostujícího režiséra Petra Vodičky. Inspirací pro tuto barvitou podívanou s mnoha druhy loutek se staly sci-i ilmy, komiksy, klasické pohádky a také poetika Miloše Macourka. Foto: archiv Divadla Alfa

Na prosinec chystá divadlo premiéru Pohádek ovčí babičky na motivy televizních večerníčků

Seriál popisuje

válečné události

Bojovou cestu Třetí americké armády Evropou popisuje seriál s názvem Týden po týdnu, který připravil odbor prezentace a marketingu magistrátu.

Projekt vznikl u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války, které se budou konat v květnu 2015. Au-torem je kurátor muzea Patton Memorial Pilsen Milan Jíša. Seriál popisuje „týden po týdnu“ události od 1. srpna 1944 do 8. května 1945 při cestě Třetí americké armády z Normandie až do Plzně pod velením generála George Smith Pattona.

Texty doplněné mapami a fotograiemi najdou zájemci na internetových stránkách www.slavnostisvobody.cz. Seriál bude pokračovat do 8. května 2015.

(red)

Vysvěcení nových zvonů pro katedrá-lu sv. Bartoloměje, beseda, společná večeře a několik koncertů, to všech-no jsou události, které připomenou 25. výročí sametové revoluce. První ze série akcí bude již 16. listopadu velký undergroundový koncert ka-pel Burghteather, J. H. Krchovsky& KRCH-OFF BAND, Půlnoc a ECHT! v kulturním domě Peklo. Koncert za-čne v 18 hodin.

Součástí oslav dne 17. listopadu bude vysvěcení nových zvonů pro katedrálu sv. Bartoloměje ve 14 ho-din. Sváteční den bude věnován také vzpomínkám na události před 25 lety v Plzni. V 15 hodin začne vernisáž výstavy nazvané 17. listopad v Plzni objektivem Radovana Kodery ve Smetanových sadech. Od 16 hodin bude následovat v kavárně Nebe v kulturním domě Peklo neformál-ní beseda a koncert za účasti aktérů plzeňských listopadových událostí. Panelovou diskusi budou koordinovat Vladimír Líbal, Jiří Podlipný, Zdeněk Prosek a Miroslav Anton. Diskusi do-provodí písničkář Jaroslav Hutka.

Program v Pekle bude pokračovat v 18 hodin akcí World Dinner s pod-titulem: Již 25 let můžeme studovat co chceme a kde chceme, oslavte Mezi-národní den studenstva formou spo-lečné večeře! Návštěvníkům nabídne ochutnávky tradičních jídel různých národů připravených zahraničními studenty pobývajícími v Plzni. Na zá-věr svátečního dne se v Jazz Rock Café uskuteční od 21 hodin Klubová noc. Její součástí bude koncert hráče na didgeridoo Ondřeje Smeykala a per-kusisty Pavla Plánka. (red)

Základní umělecká škola a galerie slaví výročíZákladní umělecká škola v Jagellonské ulici letos slaví 55. výročí svého založení. Za tu dobu připravila pro další výtvarné studium řadu dnes již profesionálních umělců, pedagogů a architektů. Jejím hlavním posláním ale není jen podpora výrazných talentů. Smysl pro krásu, este-tické cítění, fantazii a přístup k výtvarné práci chce rozvíjet u všech svých žáků. Na „barevné“ škole vyučují renomovaní pl-zeňští umělci a pedagogové, kteří berou tuto činnost spíše jako poslání, předávání zkušeností a radosti z tvůrčí práce. I proto patří škola k nejúspěšnějším v republice.

S existencí školy souvisí ještě jedno jubileum. Odhalením plakety v její bu-dově si město Plzeň připomnělo 100. vý-

ročí narození umělce a pedagoga Pavla Maura (28. 9. 1914 – 1. 1. 1989). Rodák z Božkova se původně vyučil malířem písma a následně vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Pavel Maur se naplno věnoval pedagogické činnosti, jeho snem bylo založit školu zaměřenou na výtvarnou výchovu. To se podařilo v roce 1959, kdy v Plzni vznikla Základ-ní výtvarná škola, první svého druhu ve městě, která byla později transformová-na do Lidové školy umění a nyní působí pod názvem Základní umělecká škola, Jagellonská. Pavel Maur se stal jejím prvním ředitelem. Jeho díla jsou v ma-jetku několika galerií v České republice i v zahraničí. Jsou také prezentována ve

veřejných plzeňských budovách v podo-bě mozaik či sgrait.

Pro Plzeň je významná také činnost galerie dětského výtvarného projevu Paletka, která slaví 35. výročí činnosti. Úctyhodných 462 výstav významně obo-hatilo kulturní život ve městě. Ředitel školy a galerie, výtvarník a pedagog Ka-rel Syka, považuje propojení obou insti-tucí za funkční, tvůrčí a přínosné pro me-todiku estetické výchovy i jako příležitost pro zapojení mladých lidí do kulturního života. Základní umělecká škola a Ga-lerie Paletka často úspěšně reprezentují město a Plzeňský kraj v soutěžích a na výstavách po celém světě.

(red)

Oslavy lákají

na pestrý program

Podzimní sklizeň je letos o hudbě a animaciAnimace a hudba budou tématem devá-tého ročníku festivalu Podzimní sklizeň. Přehlídka, která je součástí projektu Ani-mánie, nabídne výstavy, soutěž, animační dílny, koncerty a především ilmy. Chybět nebudou ani významní hosté. Patří k nim mimo jiné výtvarník Petr Nikl. Cyklus jeho ilustrací ke knize Záhádky představuje vý-stava v Evropském domě na náměstí Re-publiky. Umělec zavítá do Plzně se svou hu-dební performancí, kterou zhlédnou diváci v Měšťanské besedě 16. listopadu. Dalším hostem bude režisérka Maria Procházko-vá. Festivalové publikum uvidí její snímky

Žralok v hlavě a Kdopak by se vlka bál? ve dnech 16. a 17. listopadu v Měšťanské be-sedě.

Podzimní sklizeň má i svou soutěžní část, které se zúčastní více než 150 ilmů neprofesionálních tvůrců do 26 let. Od 15. do 17. listopadu je bude v Měšťanské be-sedě hodnotit odborná mezinárodní, ale také dětská porota. Soutěž doplní bohatý doprovodný program. „Atrium Besedy na-bídne mimo jiné otevřené animační dílny, čítárnu komiksů či interaktivní pozvánku na unikátní výstavu na motivy knihy Jiřího Trnky Zahrada, která bude v Plzni k vidění

od března 2015,“ uvádí za organizátory Lucie Sichingerová. Uskuteční se rovněž tvůrčí dílny, například experimentální ani-mace, animace sypkých materiálů, zvukař-skoruchařská či hudební dílna. Zájemci o účast by se měli předem přihlásit na webu registrace.animanie.cz.

Další festivalové projekce budou k vi-dění v Anděl Music Baru. Kavárna Inko-gnito nabídne výstavu snímků účastníků fotografického kurzu v rámci projektu Animánie. Podzimní sklizeň se uskuteční od 15. do 23. listopadu. Více informací lze získat na www.animanie.cz. (red)

P S A L O S e P Ř e D 4 6 L e t Y

S T R A N A 8 / L I S T O PA D 2 0 1 4 P R O V O L N Ý Č A S

P e r L I č k Y Z A r c H I V U ( 1 3 . )

Z V í Ř á t k A k O L e M N á S ( 2 7 . )

RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: RadnicniListy@plzen.eu • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy

Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 •

Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 12. listopadu 2014

V minulých Radničních listech hádali naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: Hle-dá zrní u slepic a zná každý dvoreček, je to ptáček …? Správně odpověděli ti, kteří poznali, že se jedná o vrabce. Pro vítězku Anetu Schröterovou máme v informační kanceláři radnice cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice ži-vočichů Plzeň a čtyři vstupenky do plzeň-ské zoo. Také dnešní hádanka má podobu říkanky: Zásoby na zimu ořechy a šišku, aby jí v mrazech nekručelo v bříšku. Ve větvích skáče rezavá čiperka, už budeš vě-dět, že je to …….? Odpovědi lze poslat do 21. listopadu na adresu redakce nebo na e-mail RadnicniListy@plzen.eu. Ne-zapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!

Sbírka městské výzbroje je světovým unikátemVybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně“

V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Ve kterém roce se stal Ladislav Lábek ře-ditelem Národopisného muzea v Plzni? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že to bylo v roce 1919. Při losování měl nejvíce štěstí Vladimír Gardavský, kte-rý získal dvě vstupenky do Divadla Alfa. Tentokrát lze vyhrát dvě permanentky do Plaveckého areálu města Plzně. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Dnes pojmem herbář označujeme sbírku suše-ných rostlin. Jaký je ale původní význam slova „herbář“? Odpovědi můžete zaslat do 21. listopadu 2014 na adresu redakce nebo na e-mail RadnicniListy@plzen.eu. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, jméno, adresu, e-mail nebo te-lefonní číslo. Soutěž připravuje redakce spolu s Archivem města Plzně.

„Vysokoškoláci se uzavřeli na svých fakultách“Stejnojmenný článek publikovaný dne 19. listopadu 1968 v deníku Pravda informoval veřejnost v zá-padních Čechách o tom, že studenti plzeňských vysokých škol vstoupili předchozího dne do stávky a připoji-li se tak k vysokoškolákům v dalších městech, kteří stávkovali už v před-chozích dnech.

Stávka byla reakcí na počínající „normalizaci“ poměrů v zemi a zá-roveň měla podpořit splnění deseti-bodového programu formulovaného Svazem vysokoškolského student-stva na počátku téhož měsíce.

Jeho obsahem byl mimo jiné poža-davek na zachování občanských svo-bod, svobody spolčovací a shroma-žďovací, výjezdu do zahraničí nebo

stanovení termínu jednání o úplném odchodu sovětských vojsk.

Stávku plzeňských studentů řídi-lo Městské vysokoškolské centrum, které spolupracovalo s krajským i měst- ským výborem Komunistické strany Československa. Stanovisko studen-tů podpořily rovněž některé místní instituce a podniky. Největšího pro-jevu solidarity se studentům dostalo od dělníků ze Škodovky.

Dne 20. listopadu se ke stávkují-cím vysokoškolákům připojily také některé plzeňské střední školy, avšak už o den později byla stávka, která nakonec skončila neúspěchem, stu-denty ukončena.

Adam Skála,Archiv města Plzně

Světovým unikátem je historická sbírka pl-zeňské městské výzbroje zahrnující 1 100 chladných a palných zbraní, přileb a částí brnění pocházejících od konce 14. století až do období třicetileté války. Zbrojnice sloužila pro případ obrany královského města. Karel IV. předal před rokem 1363 Plzeňanům do opatrování několik set dílů lehkého brnění a měšťané se zavázali, že je budou nejen opatrovat, ale i doplňovat. Zbrojnice se plnila zbraněmi z dílen míst-ních řemeslníků, ale nakupovaly se i palné zbraně u německých puškařů. V 15. a 16. století byla zbrojnice na radnici. Teprve na konci 17. století byly ve městech na zákla-dě císařského nařízení budovány sklady výzbroje a proviantu pro armádu. Zbrojni-ce stávala v severozápadní části opevnění v místech dnešní budovy Pedagogické fa-kulty. V 18. století ztrácely středověké měst-ské zbrojnice význam. V roce 1772 proto nabídl hospodářský úřad města inzerátem výhodný prodej těžkých děl jako surovinu pro zvonaře.

Na počátku 19. století považovala obec zbrojnici za sklad starého železa, který je pod jednou střechou s městskou sýpkou. Byla také využívána k uskladnění histo-rických kuriozit užitečných k výzdobě radniční síně při návštěvách význačných osobností. Občas byly starobylé zbraně

využívány k různým praktickým účelům. Například při stavbě městského divadla dostal kovář několik pušek, aby z nich vyrobil svorníky do krovu. Kovář, jemuž bylo svěřeno čištění zbraní, neváhal a vy-ráběl z mečů nože nebo je prodával jako materiál na výrobu nůžek. V roce 1847 bylo to, co zbylo, převezeno k výzdobě radnice při návštěvě rakouských arcivé-

vodů. Velká část zbroje pak zůstala vy-stavena na radnici, což v revolučním roce 1848 způsobilo purkmistrovi Martinu Kopeckému nemalé problémy. Revo-lučně naladění Plzeňané se chtěli zbraní zmocnit. Kopecký musel použít veškerou svoji výmluvnost k tomu, aby je přesvěd-čil, že se jedná jen o „starý brak“, který je pro současný způsob boje naprosto ne-způsobilý.

Nato dal zbraně rychle a tajně odvézt z radnice a uložit ve staré solnici. Několik helmic a středověkých ručnic bylo darová-no Muzeu království českého v Praze. Až do doby purkmistra Wanky patřilo ke sbírce i vybavení městské mučírny. Wanka je ale prodal majiteli kočovné boudy s raritami, který jejich velkou část odvezl do německé-ho Norimberku. Dnes jsou tyto předměty v tamním muzeu. Po dlouhých jednáních bylo v roce 1878 zřízeno Obecní muzeum pro Plzeň a západní Čechy. Městská zbroj-nice se stala základní sbírkou této instituce a veřejnost ji mohla poprvé zhlédnout v bu-dově gymnázia v ulici B. Smetany. Po dal-ších stěhováních je 1 100 exponátů od roku 1995 vystaveno v Západočeském muzeu v Kopeckého sadech.

Úryvek a reprodukce jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství

Starý most.

Městská zbrojnice stávala v místech dnešní budovy Pedagogické fakulty.

Český herbář s lékařstvím radil, jak léčit lidi i koněRukopis v původní kožené vazbě pochá-zí pravděpodobně z poloviny 15. století, pozdější majitelé ovšem neváhali vpisovat do něj své další poznatky a postřehy, takže zde můžeme identiikovat několik písař-ských rukou. Podle údaje na přídeští, což je list nalepený na vnitřní straně desek, tuto knihu koupil za 16 českých grošů a dva krejcary roku 1629 jakýsi Fridrich Pelikán, později se herbář dostal do ma-jetku lnářského kláštera. Tento rukopis obsahuje několik kapitol zabývajících se obory se vztahem ke zdraví a léčení, a to jak lidí, tak koní. První a nejobsáhlejší částí je herbář, který zabírá 288 stran.Planý šafránjest chudých šafrán. Símě (semeno) bílé a hranaté a horké a suché. A očišťuje nečistotu smrdutou a speklou z nosu až žaludku a prsů a símě šafránové mléko zsedlé rozpouští.

Následuje 96 stran receptů na různé neduhy. Lékařství k zubůmVezmi máslo a směs (smíchej) se strdím a maž dásně. Anebo vezmi cibuli a česnek, stluč to spolu a drž mezi zuby, tu kdež bolí, a nejez toho.

Kolem 17 stran rejstříku rostlin k her- báři je rukou 16. a 17. století vepsáno ně-kolik dalších listů poznámek s lékařskými recepty. Závěr tvoří 66 stran věnovaných koňskému lékařství. Je zde česky přepsán spis mistra Albrechta, původem z Caři-hradu, štolmistra císaře Fridricha III., který tuto příručku napsal v druhé polo-vině 15. století německy. Tato pomůcka byla velmi oblíbená a vyhledávaná, a tak roku 1527 vyšla tiskem v plzeňské tiskár-ně Jana Pekka. Později se dočkala řady vydání. Jeden z pozdějších výtisků z roku 1750 je uložen v Archivu města Plzně.

Štěpánka Plegerová, Archiv města Plzně

Vrabec polní žije všude, kde má dostatek potravyVrabec polní je bratrancem vrabce do-mácího, od kterého se liší nápadnou čer-nou skvrnou na bílém podkladu na tváři. Odborná literatura dále upozorňuje na drobné rozdíly ve výšce zpěvu vrabce polního a domácího, ale obávám se, že v hejnu hlasitě štěbetajících vrabců lze jen stěží poznat, o který druh se jedná. Rozšíření vrabců je hodně závislé zejmé-na na potravních možnostech, umístění křoví a hnízdní nabídce. I přesto, že do-spělí ptáci se živí hlavně zrním a seme-ny, během hnízdění krmí svá mláďata výhradně hmyzem. Proto také patří mezi pomocníky v boji například s mšicemi.

Vrabčí hnízdo je všeobecně užívaný pojem pro nezdařený účes. To skutečné hnízdo se často nachází v dutině, budce či pod střechou a je tvořeno hlavně stébly suché trávy a peřím. Je to taková rozcu-chaná koule s vletovým otvorem od pod-lahy až ke stropu hnízdní dutiny, přičemž z ní čouhají jak jednotlivá stébla, tak peří.

Vrabec patřil v minulosti mezi nejhojněji rozšířené ptáky u nás. Zatímco ve městech žili převážně vrabci domácí, v polích, lu-kách a otevřené krajině to byli vrabci polní. Dnes je to však promíchané a vrabce pol-

ní najdeme i ve městech. Co se početnosti vrabců týká, jedná se dnes spíše o ostrův-kovité rozšíření vždy několika samostat-ných populací. Hejna čítající i stovky je- dinců jsou však dnes už vzácností.

V Plzni žijí vrabci všude tam, kde je dostatek zrní, například v okolí zeměděl-ského družstva v Červeném Hrádku, ale třeba i na Lochotíně ve vilové čtvrti nad lékařskou fakultou. Svou vrabčí „par-

tu“ má Zoologická a botanická zahrada města Plzně či náves v Újezdě. Oba druhy vrabců patří mezi velice „mazané“ ptá-ky. Pokud se stane, že vrabec zalétne do nějakého uzavřeného prostoru, prodej-ny, haly či provozovny, je vždy obrovský problém ho dostat ven. Podobné případy jsem už několikrát řešil. Vrabci jsou veli-ce dobře přizpůsobiví, dokáží velmi dob-ře přežít třeba v supermarketu. Potravu si obstarají v oddělení pečiva, napít se zaletí na tající led do oddělení ryb a večer si sed-nou pod střechu nad regál s nejdražším zbožím. Když se vrabce snažím odchytit, přestane ho to velice rychle bavit, zaleze pod regál a najít ho je téměř nemožné. Další zajímavé chování těchto ptáků jsem sledoval kdysi v Kopeckého sadech. Z břečťanu u vzrostlého stromu cíleně vyletovala skupina vrabců, která odlu-povala z předních masek zaparkovaných osobních aut nachytaný hmyz. Vrabci jsou mazaní a jejich hlasové projevy do živého města i otevřené krajiny prostě patří.

Karel Makoň, DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

Foto: archiv

Vánoční strom se rozsvítí 30. listopaduSlavnostní rozsvícení vánočního stro-mu se uskuteční na náměstí Republiky 30. listopadu v 18 hodin. Předcházet mu bude bohatý kulturní program, který zač- ne v 16 hodin. Vystoupí v něm dětský folklorní soubor Sluníčka a sbor Mariella z 15. základní školy, kvarteto zobcových

fléten Abateva ze Základní umělecké školy B. Smetany v Plzni, smíšený pěvec-ký sbor Vox imperfekta a orchestr Tremolo ze Základní umělecké školy Třemošná. Vše vyvrcholí vystoupením členů soubo-rů Divadla J. K. Tyla u rozsvíceného vá-nočního stromu. (red)

Výtisk herbáře z roku 1750 je uložen v Archivu města Plzně. Foto: Archiv města Plzně