Úvodní zdravice 2 Hozená rukavice 2 Bylo, nebylo 3 Zpráva z charity 7 Kostel sv. Bartoloměje 9 Schóla Slavníkovci 11 Modlitba měsíce 11 Severní portál sv. Bartoloměje 14 Kulturní okénko 18 Pro malé, menší, nejmenší 19
2
My, farníci kolínské farnosti, tímto slavnostně prohlašujeme, že se pokorně smiřujeme s plynutím času, přibýváním vrásek jakožto i s nastolením nového měsíce února, v němž doufáme v bílá pole (únor bílý, pole sílí) a pomalu se chystáme vlézt za kamna (jen co se trochu oteplí na březen). Nejdříve se však každého dne pokloníme Pánu svěřujíce mu do rukou den i sebe, staré a unavené, i sebe, neslané nemastné nestaré nemladé a pracující, i sebe, studenty, kteří možná stále ještě nemáme hotové zkoušky, i sebe, žáky, kteří jistě a zákonitě musíme touto dobou mířit do hor (kde prý Bůh poskytuje konzultační hodiny), i sebe, ostatní. Když Bůh s námi (a taky šály a rukavice), únor nic proti nám! Tak požehnaný nejkratší měsíc nám všem.
D. V. Spudil
Dohledávaní starých fotografií z kostela sv. Bartoloměje. Naše farnost připravuje projekt z evropských fondů, tzv. IROP. V rámci projektu chceme dokončit vše, co v kostele ještě třeba dokončit (varhany, kůr, Kokovská kaple, zákristie, schodiště na ochoz, schodiště do věží, půda kostela, krypta a další). Prosíme o jakékoliv starší fotografie ze křtů, svateb, cokoliv, podle čeho bychom mohli postupovat v rekonstrukci kaplí a mobiliáře. Kalendář akcí 30. leden.2017: Přednáška Mlady Mikulicové Ph.D. Kříž ve stínu půlměsíce o arabských křesťanech v islámské společnosti. Místo: komunitní centrum vedle fary. Začátek: 17:30 hod.
*** Od 8. února: Příprava na první svaté přijímání bude vždycky ve středu od
17:30. První setkání je 8. února 2017. Místo: komunitní centrum vedle fary. ***
11.–12 únor 2017 Příprava snoubenců na svátost manželství. Program: Sobota 11.2.
Začátek: 9:30
3
Polední přestávka 12:30 – 14:00 Pokračování 14:00-17:00
Neděle 12.2. Začátek 14:00 Ukončení 17:00
Místo: komunitní centrum vedle fary, Brandlova 25. P. Ján Halama
Pozn red.: 18. února je příští schůze našeho farního časopisu Bartoloměje. Členové redakce zvou případné zájemce, aby se přišli podívat či se i zapojit.
Pouť do Prahy
Jelikož nás v minulém čísle časopisu Bartoloměj oslovilo pozvání p. Jiřího Kordy na Smírnou pouť za potracené děti, jejich rodiče a lékaře, rozhodli jsme se s manželem tuto pouť absolvovat.
V den Svátku svatých Mláďátek (28.12.) jsme se vydali do Prahy. Ta nás uvítala vytrvalým, celodenním deštěm, což jsme přijali s povděkem, protože čím více nepohodlí, tím lépe. Před kostelem nás přivítal živý oslík, ovce a poník a také krásný velký betlém. V kostele Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulátka, kde bylo zahájení pouti, jsme se sešli v hojném počtu. Byli jsme mile překvapeni, že na toto velmi bolavé téma dnešní doby slyší tolik lidí. Naším odhadem nechybělo mnoho do tří set účastníků. Requiem za nenarozené děti celebroval biskup Václav Malý.
Po skončení mše jsme se vydali pěšky přes Petřín na Strahov k bratřím kapucínům, kde jsme se občerstvili (z rukou sestry Bernardy nám párky obzvláště chutnaly) a poté pokračovali do Lorety. Zde jsme se pomodlili sv. růženec a pokračovali ke hrobu sv. Norberta na Strahov. Adorací a modlitbou Korunky k B. milosrdenství však ještě zdaleka naše pouť nekončila. Pokračovali jsme s p. Jiřím Kordou na Hrad, kde ve Svatováclavské kapli následovala modlitba za národ, která probíhá každoměsíčně 28. den v měsíci. Zpěv Svatováclavského chorálu u ostatků sv. Václava spojeného s modlitbami k Duchu sv. jakož i celá pobožnost v nás zanechaly silný dojem.
Na dovršení celodenní pouti jsme se rozloučili prosbami u hrobu sv. Ludmily v kostele sv. Jiří. Neuvěřitelné, že jsme to vše zvládli, ale za pomoci a podpory tolika světců se asi není čemu divit.
4
Co dodat? Poděkování samozřejmě patří hlavně p. J. Kordovi, za skvělou organizaci, kdo by se chtěl připojit, může vyrazit příští rok, určitě to stojí za trochu námahy!
Líbalovi Koncert o Božím Hodu
Komu se na Hod Boží podařilo dorazit v odpoledních hodinách do chrámu sv. Bartoloměje, byl odměněn poslechem prvního opravdu vánočního koncertu. Hlavním bodem programu pěveckého sboru kolínské Základní umělecké školy Cantores Cantant vedeného sbormistrem Petrem Hlavatým byla Missa Pastoralis Františka Xavera Brixiho. Té předcházela ještě řádka nejrůznějších vánočních skladeb, ve kterých se představili hostující sólisté.
Je pěkné, když chrámem zní hudba, zvláště o Vánocích a zvláště ta, která chválí a oslavuje Boha!
posluchačka Úmrtí Otec Bedřich Blažek
V pondělí 9. ledna 2017 v 11 hod. se naše farnost rozloučila se zesnulým arciděkanem otcem Bedřichem Blažkem, který zemřel ve věku 88 let dne 3. ledna 2017. Pohřební mši celebroval pomocný biskup pražský Mons. Karel Herbst za účasti dalších kněží. Tělesné ostatky otce Blažka byly uloženy do rodinné hrobky na kolínském hřbitově. Obřad pochování na hřbitově vedl staroboleslavský probošt otec Libor Bulín.
Otec Bedřich Blažek byl tajně vysvěcen za kněze v r. 1977 v době, kdy působil jako hudebník a dirigent Symfonického orchestru v Jihlavě. Po revoluci se jeho působištěm stala farnost Kolín. Od r. 1997 až do své smrti působil ve Veltrubech a okolí. V roce 2005 obdržel čestný titul osobní arciděkan.
Pamatujeme na otce Blažka ve svých modlitbách. R.I.P. Foto: Jan Fischer
5
6
Mviti Charlotte V pátek 20.1.2017 zemřela v Kinshase, Demokratické republice
Kongu, maminka našeho farního vikáře pátera Georgese Monda paní Mviti Charlotte.
Narodila se 15.2.1956 v Kinshase, vychovala 7 dětí, z toho 4 chlapce a 3 dívky. V modlitbě pamatujeme na její duši.
Zádušní mše
V sobotu 21.1.2017 byla v 18 hod. sloužena zádušní mše za zemřelou
maminku otce Georgese Monda v kostele Nejsv. Trojice. Zúčastnili se jí otcové verbisté z Kolína, Prahy a Mimoně, farníci a známí z Kolína a okolí.
7
Otec Georges v pondělí 23.1.2017 odletěl do rodné Kinshasy, kde se v sobotu 28.1.2017 zúčastnil pohřbu své maminky.
Děkujeme všem farníkům a známým, kteří se zúčastnili zádušní mše. P. Ján Halama, foto: Hana Morová
Tříkrálová sbírka ve Velimi
Tříkrálová sbírka je akcí dlouhodobě organizovanou Českou katolickou charitou a v ní sdruženými lokálními charitami. Akce navazuje na tradici koledování na Tři krále (tj. 6. ledna) a má charakter celonárodní sbírky, jejímž hlavním účelem je především pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším sociálně potřebným skupinám lidí a to zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Nejméně desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí.
První sbírka proběhla v roce 2000 v olomoucké arcidiecézi, hned následující rok se konala na celém území republiky. Celková částka vybraná v roce 2001 činila bezmála 32 mil Kč, v roce 2015 pak už téměř 90 mil Kč. Letos činila podle údajů na www.trikralovasbirka.cz celková vykoledovaná částka 47 434 408,- Kč. Takový výnos je obdivuhodný, úsilí koledníků zcela jistě letos oproti jiným letům nepolevilo. Podle mého názoru částka není pro letošek definitivní, neboť v celkovém přehledu na webových stránkách údaje třeba o kolínské farnosti i jiných chybí, což může být způsobeno, že nebyly doposud spočítány veškeré vybrané prostředky. Vážený čtenář o úplných výsledcích může se informovat na shora uvedených webových stránkách. Již nyní však mám k dispozici údaj o celkových příjmech v kolínské farnosti a výsledek je naprosto fascinující: 107 093,- Kč.*
Ve Velimi jsme měli možnost otevřít koledníkům své domovy již čtvrtým rokem. Již druhým rokem pak sbírka proběhla tak, že našimi ulicemi procházely skupiny koledníků, složené pouze z našich velimských dětí (jedinou výjimkou byly dvě skupiny z Kolína).
Příprava začala již brzo v prosinci, stavělo se na osvědčeném půdorysu minulého roku, a to jak ohledně složení skupin, tak jejich předem vymezeného okruhu ulic. Letos bylo však možno počítat s jednou skupinou navíc. Pak zbývalo jen spojit se s Farní charitou Kolín a dohodnout
8
administrativní a právní náležitosti, každou skupinu vybavit osvědčením, kasičkou, pozornostmi na rozdávání a kopií povolení ke sbírce.
Nesmíme zapomenout na každého koledníka, který si pečlivě a vlastnoručně vyrobil nezbytné oblečení, tak jsme mezi sebou mohli spatřit koledníky s vysokými korunami, jednu skupinu opět s majestátní kometou na tyči. Sraz koledníků byl stanoven na 13 hod. před prodejnou Anděl, společné foto, poslední instrukce a všichni mohli vyrazit.
K nám do Karlovy ulice přišli koledníci velmi brzo poté, o tom, jak se to odehrávalo v ostatních Velimských domácnostech, vydat svědectví nemůžeme, ale každý z vás jednotlivě může si připomenout, jakého přijetí se jim dostalo, reakce koledníků po skončení akce ale byly velmi pozitivní a Vám všem patří obrovský dík za příjemné, vřelé a srdečné přijetí.
Domníváme se naproti tomu, že se koledníci snažili obsloužit všechny domy ve Velimi, za jejich neúnavný zpěv je nutno vyslovit obdiv, vždyť každá skupina koledníků měla průměrně obsloužit 80 domů, tedy stejný počet příležitostí k setkání a zpěvu. Nutno připomenout, že podstatným rozdílem oproti minulým letům byly klimatické podmínky, kdy teploty padaly k -10°C, tedy nezbylo než vzít auto a objíždět jednotlivé skupiny a vybavit je čajem a dospělé i něčím ostřejším. Nikdy bych netušil, že Velim je tak rozlehlá, najezdili jsme totiž takto téměř 43 km.
Sbírka byla i letos velmi bilančně úspěšná. V prvé řadě platí, že se požehnání opět patrně dostalo do drtivé většiny domácností ve Velimi. I vybrané finanční prostředky mile potěšily. Vykoledovalo se celých 36 252,- Kč, což je téměř třetina všech darů z celé kolínské farnosti, výsledek je to krásný, je o více jak 3 000,- Kč vyšší než minulý rok.
Těmínovi
*pozn. red.: Dodatek ke tříkrálové sbírce (za informace děkujeme Anně Dientsbierové): Kolín 16 713; Červené Pečky 9 314; Červený Hrádek 8 760; Nová Ves 1 207; Ohrada 7 241; Pňov-Předhradí 11 424; Starý Kolín 8 194; Hluboký důl 1 395; Tři Dvory 1 170; Velim 36 252; Velký Osek 2 672; Veltruby 2 751; zapojilo se odhadem přes 80 dobrovolníků
9
Zastavíme se u schůdků, které vedou od sakristie k hlavnímu oltáři.
Vzpomeneme na hrozný požár, který nepředstavitelně poškodil město
i kostel. Psal se rok 1796. Třináctiletý chlapec Jan Zíma hlídal z pověření svého otce zahradu bývalého kolínského primátora Jana Vincence Pábíčka.
Z praku vystřelil po ptácích. V náboji byla hořlavá látka, která zapálila blízké doškové střechy. Oheň zachvátil i kostel. Věže plály jako velké pochodně.
10
V kostele shořel hlavní oltář, 2 Brandlovy obrazy, další oltáře i gotická archa, která dříve byla hlavním oltářem. V jižní věži byl zničen byt hlásného
a velký zvon Vužan. Ve zvonici vzalo za své dalších 6 zvonů. 250 židovských rodin a 252 křesťanských rodin přišlo o své příbytky.
Hořel i klášterní kostel Nejsvětější Trojice s přilehlým klášterem. Nešťastný chlapec Jan Zíma byl po 3 dny trestán na náměstí 15 ranami. Zbytek svého života strádal. Ani v kostele si vedle něho nikdo nechtěl sednout. Byl žebrákem. Podrobně o tom psal někdejší dirigent Kolínské filharmonie Vilém Veletovský v knize Nová cesta.
V r. 1799 byl ze zrušeného kostela karmelitánů v Pacově zakoupen nový oltář (hlavní). Na něm byl umístěn obraz sv. Václava (pravděpodobně
od Petra Jana Brandla). V r. 1801 získal kostel nový obraz, namalovaný Josefem Kramolínem (autor obrazů sv. Vojtěcha a sv. Prokopa*), Umučení a oslavení sv. Bartoloměje. Obraz byl umístěn nad hlavní barokní oltář a obraz sv. Václava přestěhován nad dveře sakristie.
V r. 1910, po generální opravě hlavního kolínského kostela, byl Pacovu vrácen hlavní oltář spolu s obrazem sv. Václava, neboť svatyně získala nový pseudogotický oltář (práce žáků Sochařské školy v Hořicích). Obraz Umučení a oslavení sv. Bartoloměje od Josefa Kramolína od té doby visel nad dveřmi sakristie. Opuková pamětní deska u zdi sakristie je základní listinou Parléřovské části kostela. Je to velice důležitý dokument. Latinský nápis na ní je překládán následovně: „Počata jest tato stavba chóru během let Páně 1360 dne
20. ledna za časů nejjasnějšího knížete pana Karla z Boží milosti císaře římského a krále českého, skrze mistra Petra z Gmundu, kameníka.“ Uvedení jména Petra Parléře je v té době jedinečným zjevem. Svou obdobu má pouze ve Francii, kde jsou z r. 1288 v katedrále v Amiensu napsána jména stavitelů.
Václav Hulík *pozn. redakce: obrazy jsou zmíněny ve druhém díle tohoto seriálu (tj. v říjnovém čísle Bartoloměje z r. 2016)
Moje zkušenosti z let dávno i nedávno minulých:
Dítě, které nezačne zpívat (kdekoliv) před desátým rokem svého života, má jen nepatrnou šanci, že se mu zpěv zalíbí.
11
Zpívání bystří dětem rozum a může být protiváhou hraní her na počítačích, tabletech, nebo různých konzolích (nejsem nepřítel těchto zařízení).
Zpíváním ve skupině, nebo sboru se děti učí podat potřebný výkon v potřebném okamžiku a přitom spolupracovat s ostatními*.
Činnost Slavníkovců je převážně zaměřena na nácvik písní pro bohoslužby, takže účast dětí na těchto bohoslužbách je aktivnější. (Předchozí věta je povídání o jedné ráně a několika mouchách a je cílena na věřící rodiče.)
Děti v naprosté většině případů udělají to, na čem jejich rodičům nejvíce záleží, i když to často vypadá, že opak je pravdou.
Z toho plyne: Aby mohli Slavníkovci fungovat, je první a nejdůležitější rozhodnutí rodičů, vstřícný postoj kněze, místo pro zkoušení a potom pomoc a spolupráce hudebníků a lidí, kteří pomáhají s organizací, s dopravou dětí a nezbytného vybavení.
Všem patří díky za podporu a pomoc. Řečí bylo dost, je třeba začít zpívat! J. Sixta *pozn. red.: Nemohu si nevzpomenout u zmínky spolupráce ve zpěvu na Znamení moci od Jana Zahradníčka, odkud jsem si odnesl větu, která mě od té doby provází a asi vždy bude: „Bůh myslí orchestrálně.“
Úmysl redakce: Milí čtenáři, prosíme, abyste s námi zvláště tento měsíc ve svých modlitbách pamatovali na děti, které se nyní začínají připravovat k 1. svatému přijímání, a také na jejich rodiče.
Učedníci nebo fanoušci?
Proč nejsem fanouškem Ježíše? Ptá se člověk, který vnímá, že ve světě je hodně křesťanů, ale ve světě není vidět rozdíl.
Jsou lidé, kteří se hlásí k vegetariánství. Jsou v této skupině vegetariáni, kteří většinou nejedí maso. Jedna z nich to vyjádřila tak, že má
12
ráda slaninu. (A také jí slaninu). Jinak je vegetariánka. Není však z definice vegetarián ten, co nejí maso? Proto se pro tuto skupinu lidí zavedl pojem „flexiteriáni“.
Je to samozřejmě humorné vyjádření diskrepance mezi tím, co člověk uznává za správné a tím, jak ve skutečnosti žije. Dalo by se říci, že v tomto případě je člověk spíše fanouškem než následovníkem nějaké idey. Když pojednáváme o víře, chceme být spíše fanoušky Ježíše Krista anebo jeho učedníky?
Během svého pobytu v Anglii jsem šel s kamarádem knězem na fotbalový zápas Arsenal – Chelsea. Byli jsme na stadionu už hodinu před zápasem a tak jsme mohli pozorovat fanoušky The Blues, mezi kterými jsme byli umístěni. Skupiny fanoušků zpívali oslavné chorály na svůj tým dávno před začátkem zápasu. Viděli jsme také jak se na hrací ploše, pečlivě připravovaly věci na zahájení fotbalového zápasu.
Můj kamarád kněz to komentoval takto: „Umíš si představit, jak bychom slavili v našich kostelích liturgii, kdyby lidé přišli do kostela alespoň půl hodinu přede mší svatou, nacvičovali písně, připravovali liturgii? Byla by to jiná energie.“
V jednom kostele byl koncert. Kostel byl nabitý do posledního místa. Jeden z farníků zašeptal farářovi do ucha: Kdy bude náš kostel takhle naplněn na nedělní bohoslužbě? A kněz mu pohotově odpověděl: když budu mít (tak jak dirigent tohoto orchestru a sboru) 80 zapálených, zaangažovaných spolupracovníků, kteří budou farnost budovat spolu se mnou.
Ano, je možné, že kdyby měla každá farnost 80 živých, zaangažovaných spolupracovníků, tato skupina by proměnila město a možná i celý svět. Musím říct, že jsem viděl farnosti, kde právě díky zaangažování členů farnosti nastala skutečnost, která se dá popsat jednoduše slovy: živá farnost.
Podívejme se na to, jak organizoval první křesťanské společenství sám Ježíš Kristus. Vybral si nejbližší spolupracovníky. Bylo jich 12 – apoštolů. Později měl ještě širší okruh – 72 učedníků, které posílal po dvou do okolí, aby hlásali radostnou zvěst.
Koho si vyvolil? Vůbec ne ty nejmoudřejší. Zdá se, že právě ten nejchytřejší ho zradil. Vybral si obyčejné rybáře – Petra, Jana, Jakuba, Ondřeje. Bůh dokáže z obyčejných lidí udělat chytré a inteligentní bytosti, když jsou pokorní a zbožní. Podívejme se na hloubku teologie evangelisty
13
Jana, bývalého rybáře – jeho reflexe nad tajemstvím vtělení a vykoupení inspiruje a bude inspirovat lidi v dějinách světa.
Často si myslíme, že Bůh nemůže chtít použít mne pro tak vznešenou službu, jakou je šíření evangelia.
Potkal jsem v jedné farnosti paní, která byla akolytkou, tj. rozdávala sv. přijímání. A dělala to nejen na nedělní bohoslužbě. Také v týdnu navštěvovala staré a nemocné farníky. Zanesla jim tělo Pána Ježíše a také jim věnovala nějaký čas na povídání si. Jednou mi řekla se slzami v očích: „Víte, Pán Bůh si mě našel a já už ani nechtěla žít. Jsem mu za to moc vděčná.“ Svou vděčnost vyjádřila svojí službou křesťanskému společenství.
Opravdovou radost z bytí učedníkem Ježíše Krista budeme mít, když přestaneme být jen posluchači a staneme se jeho učedníky. Být Ježíšovým učedníkem znamená být s ním blízko. Učit se modlit, naplňovat svoji duši jeho slovy, jeho učením, jeho láskou. Ježíšův učedník se vystaví jeho poselství cele. Už si neříká – Pane Ježíši, líbí se mi tvoje učení, ale nedotýkej se mých peněz, sexu, mého postavení, mojí představy o životě. To jsme na úrovni bytí fanouškem Ježíše. Být Ježíšovým učedníkem znamená nejdříve být s ním. Být blízko. Bůh se nedívá jako člověk. Nevybírá si ty nejvznešenější, nejmoudřejší, nejlepší podle mínění lidí. Bůh si vybírá nás a ví, jací můžeme být, když nás bude vychovávat a vést On.
Bylo období, když někteří lidé říkali – „Ježíš ano, ale církev ne.“ Zkušenost ukazuje, že to nefunguje. Když se polínko vytáhne z ohniště, rychle vyhasne. Potřebujeme živé společenství, kde se udržuje oheň víry. Navzájem se povzbuzujeme.
Zároveň se ale nechceme zazdít v prostoru kostela. Ti, co následují Krista, musí růst. Nejde především o to, aby naše
společenství rostla v počtu. Kdosi řekl, když naše společenství narostou v počtu bez vnitřního růstu, znamenalo by to jen, že naše společenství jsou obéznější. Více lidí s infantilními představami není to, co bychom měli chtít. Byli bychom fanoušky, ale ne následovníky Krista.
Žít znamená růst. Apoštol Petr nám připomíná: „Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.“ (2 P 3,18)
Na začátku si Pán Ježíš povolal 4 obyčejné muže. Nejdřív byli posluchači Ježíše. Pak ale přišel čas, kdy se sami měli stát učiteli a vůdci a služebníky církve a světa. Je to povolání pro nás – aby se z fanoušků stali učedníci Kristovi.
14
P. Ján Halama
Severní portál chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně – úvodní část V uplynulém Svatém roce milosrdenství věřící konali poutě ke Svatým
branám po celém světě, konali poutě ke Svaté bráně v Římě... Každá brána do kostela, každý portál do kostela je Svatou bránou, posvátným místem. Proto při stavbě kostelů této části byla vždycky věnována mimořádná pozornost – od nejstarších dob do současnosti. Portály kostelů – to jsou svaté brány do domu Božího. Chrám je stánkem Božím, domem Božím. Proto ta bohatá výzdoba. Sochařská výzdoba portálů, kostelů – to je oslava Boží, poděkování Boží lásce. To jsou Svaté brány Božího milosrdenství. V této úvodní části se seznámíme s nejzákladnějšími pojmy: portál, tympanon, arkáda, archivolta, sloup... a s jejich výzdobou. A připomeneme si nejslavnější – nejhodnotnější portál v České republice a jeden světově proslulý portál. V druhé části se zastavíme u nádherných portálů v blízkém okolí Kolína. V závěrečné třetí části to bude severní portál sv. Bartoloměje v Kolíně.
15
portál cisterciáckého kostela Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, popis prvků: 1 – archivolta, 2 – tympanon, 3 – hlavice, 4 – dřík, 5 – patka, 6 – soklík, 7 – sloupek vložený do pravoúhlého ústupku PORTÁL Co je portál? Slovo portál pochází od latinského slova porta – brána, vchod. Portál je bohatě zdobený vchod do chrámu nebo do paláce. Má obvykle dvě části – V horní části bývá: TYMPANON má obloukovitý půlkruhový tvar z doby románské; nebo tvar lomeného oblouku z doby gotické, nebo i jiný tvar. Tympanon je vyplněn malbou či (většinou) reliéfem; u paláců to bývá erb, nápis, letopočet. Na tympanonu chrámů je často reliéfně zobrazen Bůh Otec adorovaný (uctívaný) anděly, Ježíš Kristus, Panna Maria rovněž adorovaná anděly, reliéf posledního soudu, postavy světců... nebo jen kříž.
16
tympanon portálu románského kostela Ladových Hrusic
ARKÁDA = oblouk na svislých podporách (sloupech) ARCHIVOLTA = ozdobné orámování oblouku – arkády. Oblouky bývají často plasticky tvarovány rostlinnými motivy (palmovými listy, pletenci, spirálami, zoomorfními motivy – podobami zvířat). SLOUPKY mají tři části: hlavici, dřík = střední část sloupku, patku. Hlavice sloupků jsou bohatě zdobeny, jsou tu vytesány listy dubu, vinné révy, růží, fíkovníku... a různé plody: žaludy, šípky, hrozny vína...
Proč listy fíkovníku, který u nás neroste? Mají nám také připomenout událost v evangeliu – kdy celník Zacheus v Jerichu, aby uviděl Ježíše, vylezl na fíkovník... Setkání s Ježíšem Zachea proměnilo – je to výzva i pro naši proměnu a výzva při vstupu do domu Božího k soustředění, k setkání...
A listy vinné révy a hrozny vína? Ježíš řekl: „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti...“ To není jen ozdoba, to jsou i symboly.
Hlavice sloupků bývají zdobeny i zvířecími motivy i jinými. DŘÍKY sloupků mohou mít různý tvar, bývají také různě zdobené.
Kovové klepadlo ze Staré Boleslavi, nyní na dveřích svatováclavské kaple ve Svatovítské katedrále v Praze.
Rovněž DVEŘE PORTÁLŮ jsou zdobené. Dveře do svatováclavské kaple jsou kované železnými pásy s hřeby s krásnými hlavicemi; dveře se otevírají pomocí kovového klepadla s hlavou lva. ZÁVĚSY dveří jsou umělecky zpracovány do tvarů listů, stylizovaných květů lilie (náš Kolín). Bronzové dveře ve třech západních portálech katedrály sv. Víta jsou s bohatými reliéfními zobrazeními dějin stavby katedrály, života sv. Václava, Vojtěcha... Na celém světě je množství slavných, velmi bohatých portálů. Portály chrámu svatého Petra v Římě, ve Španělsku portál katedrály svatého Jakuba v Santiagu de Compostella, portál baziliky sv. Františka v Assisi, nádherné portály katedrál v Německu, Francii...
Ten nejslavnější portál v České republice – to je jižní portál katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha: ZLATÁ BRÁNA – dílo Petra Parléře – který budoval i vysoký chór – východní část sv. Bartoloměje v Kolíně.
Zlatá brána – v horní části je původní mozaika s postavami českých patronů a s podobou Karla IV a jeho čtvrté manželky císařovny Elišky (Alžběty) Pomořanské. Tato Zlatá brána s mozaikovými obrazy byla ve 14. stol. v celé střední i západní Evropě dílo zcela výlučné; měl být zdůrazněn vstup do korunovačního chrámu českých králů. Mozaikový obraz na Zlaté bráně s postavou Krista – Soudce ve středním poli měl připodobnit pražskou katedrálu hlavnímu křesťanskému chrámu – Svatopetrské bazilice v Římě. Karel IV. totiž dvakrát navštívil katedrálu svatého Petra, zde přijal císařskou korunu (1355) a zde dal korunovat na císařovnu svou čtvrtou manželku Alžbětu Pomořanskou.
18
rozeta v průčelí katedrály ve Štrasburku od mistra Erwina ze 14. století, která nemá sobě rovné
Josef Dušek
REVENANT Zmrtvýchvstání Jen málo filmů mě zasáhlo tak jako tento. Jak příběh, tak i prostředí velmi silně kontrastuje s dnešním konzumním životem a zcela nekompromisně nutí diváka, aby začal vnímat svět z jiného (především duchovního) úhlu pohledu. Nádherná, avšak extrémně drsná příroda nechává
19
hlavního hrdinu sáhnout na dno své duše i svých fyzických možností. Vyvrcholení filmu, které se nese v silně křesťanském duchu, je pro dnešek také velmi vzácné. Film je plný utrpení, které však není samoúčelné, ale naopak nás vede k hlubokému zamyšlení. Podobně jako ve filmech Terrence Malicka můžeme slyšet vnitřní hlasy, modlitby hrdinů.
Tomáš Hladík
Připravili jsme pro vás, chlapce a děvčata, zvláštní stránku. Ověříte si svou bystrost, znalosti a dovednost hledat odpovědi. A poznáte také trošinku málo z pokladnice umění, které provází lidstvo od nejstarších dob až do dnešních dnů.
V posledních dnech jsme vzpomenuli Ježíšův křest Janem Křtitelem. Po tomto setkání začíná Ježíšovo veřejné působení. Tato mozaika z italské Ravenny ze 6. století zobrazuje počátek Ježíšova veřejného působení.
Váš úkol: 1/ Co je konkrétně na této mozaice zobrazeno? 2/ Kdo jsou tyto 2 postavy? 3/ Vyhledejte a přečtěte příslušný text Nového Zákona.
20
Redakční rada: Dominik Spudil (editor), Tomáš Hladík (grafik), P. Ján Halama, Lucie Růžková-Rybárová (Charita), Tomáš Těmín (Velim), Josef Sixta (Veltruby) e-mail: [email protected] Farnost: www.farnostkolin.cz www.farnostkolin.rajce.idnes.cz P. Ján Halama tel.: 604 294 247, e-mail: [email protected]
