Strategie sprvy rdiovho spektra

Praha, kvten 2015

Obsah

1.EL DOKUMENTU51.1.vod51.2.Hlavn vchodiska sprvy spektra vesk republice61.2.1.Sprva spektra ve prospch hospodsk soute61.2.2.Cle sttn politiky72.NRODN STRATEGICK OPATEN PRO JEDNOTLIV KMITOTOV PSMA72.1.Pstupov bukov mobiln a pevn st, st IMT72.1.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.1)72.1.2.Cle a strategie92.2.Bezlicenn vyuit pstupovmi stmi FWA/BWA v. WiFi102.2.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4)102.2.2.Cle a strategie102.3.Jednosmrn st zemskho televiznho a rozhlasovho vysln102.3.1.Televizn vysln102.3.2.Rozhlasov vysln112.4.Zazen krtkho dosahu (SRD)122.4.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4.2 a 6.4.4.3)122.4.2.Cle a realizace strategie122.5.Pevn mikrovlnn spoje132.5.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.5)132.5.2.Cle a realizace strategie142.6.Mobiln privtn st PMR142.6.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.6)142.6.2.Cle a realizace strategie142.7.Reportn spoje, PMSE152.7.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.6)152.7.2.Cle a realizace strategie152.8.Dal sluby a vyuit162.8.1.Leteck sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.10)162.8.2.Druicov sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.9)162.8.3.Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek PPDR (vvojov trendy viz l. 6.4.7)162.8.4.Meteorologick a vdeck sluby, druicov przkum Zem (trendy viz l. 6.4.11)172.9.Neciviln vyuit rdiovho spektra172.9.1.Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.8)172.9.2.Cle a realizace strategie173.SPOLEN OPATEN kefektivnmu vyuvn spektra, krozvoji hospodsk soute183.1.Hlavn principy a opaten sprvy spektra183.2. Principy rozvoje irokopsmovch slueb a efektivnho vyuvn kmitot183.3.Registr rdiovho spektra183.4.Flexibilita ve vyuvn rdiovho spektra, pstup ke spektru193.5.Sdlen spektra193.6.Prevence a odstraovn ruen (Interference management)193.7.Poplatkov politika a cena spektra203.8.Podpora hospodsk soute vdlouhodobm horizontu214.PLNN SPECIFICKCH CL STTN POLITIKY224.1.Zadn politiky Digitln esko224.2.Navrhovan opaten pro naplnn politiky Digitln esko225.REKAPITULACE, NRODN PRIORITY A SOUINNOST REZORT256.ANALYTICK ST STRATEGIE276.1.Vznam spektra a regulace jeho vyuvn276.1.1.Pnosy vyuvn rdiovho spektra276.1.2.Sprva spektra vgloblnm mtku276.1.3.Evropsk politika rdiovho spektra a proces harmonizace276.2.Systm sprvy kmitotovho spektra v R276.2.1.Obecn principy276.3.Faktory a trendy urujc sprvu spektra globln a v R286.3.1.Pedvdateln a transparentn sprva spektra286.3.2.Efektivn vyuvn spektra286.3.3.Flexibiln a sdlen vyuit rdiovho spektra296.3.4.Technologick neutralita a neutralita vi slubm, konvergence306.3.5.Poplatkov politika a cena spektra306.4.Globln vvojov trendy uit spektra306.4.1.Mobiln bukov st, IMT306.4.2.Televizn zemsk vysln (jednosmrn st)316.4.3.Rozhlasov vysln (jednosmrn st)336.4.4.Bezlicenn vyuit spektra vetn WiFi, SRD a M2M336.4.5.Pevn mikrovlnn spoje346.4.6.Mobiln privtn st PMR a provoz PMSE356.4.7.Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek a PPDR356.4.8.Neciviln vyuit kmitot356.4.9.Druicov sluby a druicov vysln356.4.10.Leteck sluby366.4.11.Meteorologick a vdeck sluby, druicov przkum Zem366.5.Ploha 1 nstroje kprosazovn nrodn strategie376.6.Ploha 2 seznam zkratek38

Informace uveden vtomto dokumentu nezakldaj dn prvn nrok a nejsou soust procesnch postup urench legislativou esk republiky a Evropsk unie.

1. EL DOKUMENTU1.1. vodVyuvn rdiovho spektra (dle tak spektra) se proln adou odvtv a pmo i nepmo ovlivuje hospodsk rozvoj kadho sttu. Bez rdiovho spektra by nebylo ani fenomnu mobilnch komunikac, kter se staly soust kadodennho ivota. Nstup tzv. chytrch telefon byl pedzvst poadavk na rozvoj vysokorychlostnch st, prostednictvm kterch lze poskytovat nov sluby. Digitalizace a pouit internetov platformy[footnoteRef:2] pin zsadn zmny vsektoru elektronickch komunikac. Pipojen kjedin sti me pokrt vechny poteby uivatele od hlasov komunikace, pes pstup krozhlasu, televizi, hudebnm nahrvkm, filmm, informacm nejrznjho charakteru, komunikaci na socilnch stch, elektronick pot, elektronickmu nakupovn atd. [2: Mezi platformy, tj. zpsoby distribuce slueb elektronickch komunikac, pat kabelov st, bezdrtov st mobilnho a pevnho pipojen kinternetu, druicov a zemsk televizn a rozhlasov st.]

Obdobn se rozvjej inov prmyslov aplikace a spektrum hraje vznamnou roli ivoblasti vdy, vzkumu a inovac. Plon dostupnost slueb vysokorychlostnho pstupu k internetu pro uivatele zkomern sfry iveejnosti je zkladn podmnkou zachovn konkurenceschopnosti sttu, jeho ekonomickho, kulturnho a socilnho rozvoje. Dky multiplikanmu efektu stimuluje rozvoj modernch elektronickch komunikac rst dalch odvtv. Za nrodn politiku voblasti celospoleenskch cl vyuvn kmitotovho spektra, zejmna rozvoje vysokorychlostnho pstupu k internetu, vyuit spektra ve veejnm zjmu (nrodn bezpenost), politiku zpoplatovn rdiovch kmitot, nrodn pidlen radiokomunikanm slubm a dal innosti spojen spodporou podnikn, ochranou spotebitele, rozvoje elektronickch komunikac a dalch souvisejcch innost je zodpovdn Ministerstvo prmyslu a obchodu (MPO).Za vlastn regulan innost a sprvu rdiovho spektra[footnoteRef:3] je zodpovdn nrodn regultor esk telekomunikan ad (dle jen ad). Kompetence adu jsou vymezeny zkonem .127/2005Sb., oelektronickch komunikacch, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon)[footnoteRef:4]. Role adu, jako nrodnho sprvce spektra, dle spov vkoordinaci uspokojovn poteb sttu, komern inekomern sfry a to vsouladu snrodnmi zvazky, kter vyplvaj zlenstv esk republiky vmezinrodnch organizacch (Evropskunie, ITU[footnoteRef:5], NATO, CEPT) azmezinrodnch smluv. [3: Oznaen sprva spektra m vtomto dokumentu obecn vznam pstupu kvyuvn rdiovch kmitot vkontextu nrodn politiky, strategie, koncepce, udlovn prv, mezinrodn spoluprce, radiomonitoringu apod.] [4: Zejm. 4, 5 a 6 zkona. Vtah z 4: Regulace je provdna za elem nahradit chybjc inky hospodsk soute, vytvet pedpoklady pro dn fungovn hospodsk soute a pro ochranu uivatel a dalch astnk trhu do doby dosaen pln konkurennho prosted.] [5: Mezinrodn telekomunikan unie.]

1.2. Hlavn vchodiska sprvy spektra vesk republice Sprva spektra je soubor innost zahrnujcch politiku, regulaci a administraci vetn plnovn a koordinace spolenho vyuit spektra, jeho clem je zajitn jeho optimlnho vyuit rdiovmi stanicemi vdefinovanch podmnkch, bez psoben kodlivho ruen[footnoteRef:6]. [6: Pvlastek kodliv znamen, e takov ruen zvan sniuje jakost, optovn peruuje nebo brn provozu radiokomunikan sluby, pracujc vsouladu smezinrodn pijatm Radiokomunikanm dem ITU-R. ]

Strategie sprvy spektra vychz ze dvou zkladnch vchodisek: systmovch zmn sprvy spektra smujcch k rozvoji soute v elektronickch komunikacch, nrodnch cl stanovench Sttn politikou elektronickch komunikac Digitln esko[1].1.2.1. Sprva spektra ve prospch hospodsk souteVevropskch zemch je zavrovn proces pechodu na uplatnn trnch mechanism velektronickch komunikacch i voblasti uit spektra. Zkladem tohoto procesu je nastaven mechanism ve sprv spektra tak, aby se pi sprv spektra postupn uplatnilahospodsk sout bez zsahu sttu, resp. aby byly uplatnny regulan zsahy pouze vppadech, kde sout nen dostaten rozvinut, nebo jde-li onekomern vyuvn rdiovho spektra,sout platforem, technologi a trnch subjekt.Tmito harmonizovan uplatovanmi trnmi mechanismy ve sprv spektra jsou zejmnaa)uplatnn sociln ekonomick hodnoty spektra a jej pouit vrozhodovacch procesech (zejmna pi prvotnm udlovn prv kvyuvn spektra),b)flexibiln pstup ke spektru a knakldn sprvy kjeho vyuvn priorita vyuvn spektra na zklad veobecnho oprvnn pro pouit rdiovch vrobk hromadn spoteby, trn princip pstupu ke spektru cestou pronjmu nebo pevodu prv kjeho vyuvn, (tj.sekundrn obchodovn s prvy),c)liberln podmnky vyuvn spektra minimln omezen technickch parametr vpodmnkch vyuvn spektra, umoujcch podnikatelm provdt technick inovace beze zmny prv kjeho vyuvn.Kdosaen maximlnch hospodskch ink a kzajitn funknosti popsanch mechanism napomh harmonizace podmnek vyuvn kmitotovch psem, technick harmonizace vrobk, jednotn pravidla regulanch zsah a regulan postupy.1.2.2. Cle sttn politikySttn politika v oblasti elektronickch komunikac je definovna v dokumentech Sttn politika velektronickch komunikacch Digitln esko a Digitln esko v. 2.0 Cesta kdigitln ekonomice [1]. Soust politiky je poadavek na zpracovn Strategie sprvy spektra.

Zhlavnch cl vldy do roku 2020, kter definuje sttn politika Digitln esko v.2.0, jsou ve vztahu kformulaci strategie sprvy spektra rozhodujc pedevm: Podpora rozvoje vysokorychlostnch pstupovch st kinternetu umoujc penosov rychlosti vsouladu scli Digitln agendy, efektivn vyuit rdiovho spektra ve prospch koncovch uivatel, zvyovn dostupnosti ICT pro vechny bez ohledu na lokalitu apod., garance volnho pjmu program mdi veejn sluby prostednictvm zemskho vysln a zajitn plon dostupnosti stvajcho rozsahu televiznho vysln a jeho rozvoje.ad sohledem uveden vchodiska vsouladu spoadavky na zamen strategie sprvy spektra podle opaten .4 sttn politiky Digitlneskov.2.0 Cestakdigitlnekonomice (dle jen Digitln esko), ve Strategiisprvyspektra popisuje vpotebn me vcn souvislosti navrench opaten a postupy jak zhlediska probhajcch zmn ve sprv spektra, tak pi naplovn cl nrodn politiky voblasti bezdrtovch komunikac pedevm pro stedndob horizont[footnoteRef:7] let 2014 a 2017. [7: Obdob krtkodob (2 roky) a stedndob (2 a 5 let), snaznaenm vvoje vdlouhodobm horizontu (10 let).]

Jakkoli se zmny ve sprv spektra a plnn cl sttn politiky prolnaj, struktura dokumentu Strategie sprvy spektra kobma pihl.Vprvnm ppad lnek2 tto Strategie formuluje nrodn strategick opaten podle jednotlivch kmitotovch psem, lnek3 nrodn strategick opaten kdosaen efektivnho vyuvn spektra a krozvoji hospodsk soute.Vdruhm ppad lnek4 stanov konkrtn postupy naplnn cl specifikovanch vpolitice Digitln esko.lnek5 shrnuje naplovn strategie sprvy spektra v. charakteristik prioritnch kol vyadujcch souinnost sdalmi orgny sttn sprvy.Vcn souvislosti odvodujc navrhovan opaten a postupy vpedchozch lncch jsou obsaeny vanalytick sti tto Strategie sprvy spektra (l. 6).2. NRODN STRATEGICK OPATEN PRO JEDNOTLIV KMITOTOV PSMA

Cle a navrhovan strategick opaten popsan vtto kapitole se tkaj esk republiky a vychzej zhlavnch cl sttn politiky (l.1.2) amaj pmou souvislost svyuitm spektra a zpsoby autorizace vyuvn kmitot. Trvalm clem je efektivn vyuit rdiovch kmitot (dle tak kmitoty) a snm spojen proces prbn harmonizace spodmnkami jejich vyuit vEvropsk unii. Za plnn kol acl uvedench vtto kapitole je odpovdn ad, nevyplv-li zdalho textu zejmm zpsobem kompetence jinho orgnu sttn sprvy.Jeden zhlavnch zmr vsouladu sevropskou harmonizac smuje zejmna kdlouhodobmu strategickmu cli, jm je uvolnn dalch kmitot pro mobiln vysokorychlostn pstupovst[footnoteRef:8]. Knrodnm clm pat zaveden odpovdajcch podmnek pro rozvoj dalch slueb, zejmna jednosmrnch vyslacch televiznch a rozhlasovch zemskch digitlnch st. [8: Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady [11] stanovilo cl vymezen alespo 1200 MHz do roku 2015 urench pro vysokorychlostn st na zklad inventarizace spektra. Komise pod v roce 2014 zprvu o vyuvn spektra a poptvce po rznch slubch a aplikacch v psmech 400 MHz 6 GHz, a to i sohledem na potebu harmonizovat dal kmitotov psma pro vysokorychlostn st. Dosaen tohoto cle znamen rozen harmonizovanch psem okandidtsk psma identifikovan ve Zprv RSPG o psma 700MHz, 1,5 GHz a2,3GHz. Cle EU zpohledu globln harmonizace uvd nap. materil RSPG Interim Opinion on Common Policy Objectives for WRC-15.]

2.1. Pstupov bukov mobiln a pevn st, st IMT2.1.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.1)Kad zkmitotovch psem (dle jen psma) urench pro mobiln a pevn pstupov58 st je mezinrodn nebo evropsky harmonizovno. Fenomn rstu datovho provozu je indikovn i vR poet astnk vyuvajcch irokopsmov mobiln sluby IMT doshnul vR vr. 2013 4,85 mil.[footnoteRef:9] a trvale roste. [9: Rychlost stahovn min. 256 kbit/s; daj z04/2014 pro ITU Indicators Short Questionnaire 2014.]

Rozvinut st 4G je jednm zhlavnch cl R voblasti zavdn kvalitativn pokroilejch slueb elektronickch komunikac, ne jak nabzej souasn mobiln celoplon st 2G a 3G. Pechod na hlasov sluby zaloen na pechodn technologii CSFB (viz l.6.4.1) nebo pln paketov technologii VoLTE je proto podmnn zejmna rozvojem st 4G vpsmu 800MHz, u nich jsou povinn podmnky pokryt[footnoteRef:10] smovny za rok 2019. Pro prvn kroky voblasti technologick inovace asouvisejc reorganizaci psma je zdnenho pohledu vhodnj psmo 1800MHz, vnm byl provoz LTE zahjen. Za pedpokladu proveden reorganizace kmitotovho uspodn (tzv.refarming[footnoteRef:11]) se stv pro rozvoj st 4G vznamnm tak psmo 900MHz, ve kterm byl ji tak vroce 2014 zahjen provoz LTE. [10: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013.pdf ] [11: Reorganizace vyuit spektra sclem vytvoen souvislch sek umoujcch zavdn irokopsmovch technologi.]

hrnn objem kmitot evropsky harmonizovanch pro vyuit pstupovmi stmi urenmi kposkytovn veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac je vsouasnosti vR 990 MHz. Podrobnji kjednotlivm psmm:410 MHz a 450 MHzVymezen sek: 410413/420423MHz a 451,3455,74/461,3465,74MHzSouasn vyuit[footnoteRef:12]: CDMA, datov a hlasov sluby [12: Vyuit vpednostn radiokomunikan slub]

Tato psma jsou vhodn kposkytovn celoplonch slueb elektronickch komunikac voblastech sni hustotou osdlen. Psma nejsou harmonizovna zvaznm evropskm rozhodnutm. Dal potenciln budouc uplatnn pro toto psmo me spovat vppad spn harmonizace ve vyuit pro aplikace nepersonln komunikace (M2M) nebo PPDR.700 MHzVymezen seku: 694790 MHzSouasn vyuit: Televizn vysln Zaveden IMT st se oekv v budoucnosti, piem je ale nutn brt v vahu stvajc prva pro vyuvn spektra. ad nem zmr ve Strategii stanovovat termn uvolnn psma od televiznho vysln ped vyprenm platnosti vydanch pdl. Ozvaznm evropsky harmonizovanm vyuit psma 700 MHz nebylo dosud rozhodnuto. Digitln esko 2.0 vsouvislosti s sporou spektra vpsmu 700 MHz a jeho vyuitm pro IMT pedpokld zajitn plon kontinuity dostupnosti stvajcho rozsahu televiznho vysln ajeho rozvoje. Umonn zmny vyuit psma 700 MHz kposkytovn mobilnch slueb lze podpoit pechodem na standard DVBT2.800 MHzVymezen seku: 791821 / 832862MHzSouasn vyuit: Vpsmu byly udleny pdly kmitot pro provozovatele celoplonch st IMT.Mimodn hodnota psma 800MHz pro zavdn st 4G je dna harmonizovanmi celoevropskmi podmnkami, optimlnmi fyziklnmi vlastnostmi, narstajcm potencilem pro inovaci voblasti technologi a slueb a dalmi faktory. Psmo je uren kprovozu pstupovch st IMT driteli pdl, kte pevzali zvazky vyplvajc zpodmnek vbrovho zen; kzvazkm mj. pat plnn harmonogramu pokryt prostednictvm kmitot zskanch ve vbrovm zen. 900 a 1800 MHzVymezen sek: 880915 / 925960 MHz a 17101785/18051880MHz. Souasn vyuit psem: GSM a LTE. Psmo je liberalizovno pro IMT.Liberalizac tchto kmitotovch psem jsou vytvoeny podmnky pro jejich vyuit libovolnou technologi a kposkytovn libovoln veejn dostupn sluby elektronickch komunikac.Vpsmu 900MHz jsou vsouasn dob provozovny zejmna st 2G a vzhledem kucelenmu pokryt zem maj klov vznam zejmna pro hlasov sluby. Optimln vyuit psem 900 MHz a 1800 MHz stmi 4G je podmnno refarmingem vedoucm kvytvoen souvislch sek pro kadho opertora.st psma 1800MHz, ve kterm dosud nebyla udlena prva kvyuvn kmitot, budou pedmtem vbrovho zen spedpokladem vyhlen nejpozdji v1. pololet 2015, vnvaznosti na pravu poplatkov politiky (viz. l. 3.7).Psmo L Vymezen seku: 14521492 MHzSouasn vyuit: V seku 14521479,5MHz digitln rozhlasov vysln. Cel psmo L je mj. pidleno pozemn a druicov sloce rozhlasovho vysln, tj. slubm, kter signl jednosmrn. Souasn prvn prava umouje vyuit psma 14521479,5MHz zemskmi mobilnmi multimedilnmi jednosmrnmi aplikacemi vrozhlasov slub. Toto kmitotov psmo je sten vyuito stmi T-DAB. Vzemch CEPT byly vroce 2013 upednostnny sluby pozemn a byl pijat koncept vyuit psma pro tzv.podprn downlink vmobilnch apevnch pstupovch stch na principu minimln omezujcch technickch parametr (masky hran bloku)[footnoteRef:13]. [13: Zdlouhodobho hlediska bude cel psmo ureno kvyuit vpohybliv slub (celkem 8blok ky 5MHz).]

O tom, zda a za jakch podmnek bude psmo ureno pro IMT, rozhodne konference WRC-15. ad nem zmr stanovovat termn uvolnn psma od rozhlasovho vysln ped vyprenm platnosti vydanch pdl.TDD 2 GHz (neprov psma)Vymezen seku: 19001920 MHz a 20102025 MHzSouasn vyuit: Psma nejsou vyuvna. Jeden 5MHz blok vpsmu 1900MHz je pidlen driteli pdlu kmitot.Pvodn vyuit sti psma kprovozu systm 3G UMTS TDD bylo ukoneno vroce 2012. Vsouasnosti probh na evropsk rovni pehodnocen podmnek smujc kalternativnmu vyuit psem 19001920MHz a 20102025MHz. Mezi zvaovan vyuit pat aplikace nepersonln komunikace (M2M), nzkovkonov vyuit IMT-A, SRD, DECT, PPDR, PMSE; vsouasnosti je detailn studovno vyuit pro pmou komunikaci mezi letadlem azem (BDA2GC) kzajitn vysokorychlostn komunikace pro pasary na palubch letadel. V z 2012 Evropsk komise vydala mandt organizaci CEPT kvypracovn harmonizovanch podmnek vyuvn vpsmech IMT 19001920MHz a 20102025MHz s termnem nvrhu technickch podmnek kroku 2015.FDD 2,1 GHz (prov psma FDD)Vymezen seku: 19201980/21102170MHzSouasn vyuit: IMT/3G vcelm psmu.Toto psmo bylo pvodn ureno kvyuvn mobilnmi systmy 3G (UMTS). Vpsmu jsou pro uveden el udleny ti pdly kmitot. Psmo je liberalizovno pro IMT Provdcm rozhodnutm Evropsk komise o harmonizaci psem FDD 2GHz .2012/688/EU, kter liberalizuje podmnky uit sek FDD vpsmu 2GHz zavedenm masky hran bloku apravou kmitotovho rastru. Zmna ve svm dsledku dritelm pdl mimo jin pin monost obchodovat sst pdlu[footnoteRef:14]. [14: Psmo je rozhodnutm ECC DEC(06)01 rozdleno na 12 provch blok o ce 4,8 a 5 MHz.]

2,3 GHzVymezen seku: 23002400MHzSouasn vyuit: Psmo sten vyuito telemetri a reportnmi spoji.Na evropsk rovni probh pprava harmonizovanch podmnek vyuit tohoto perspektivnho psma systmy IMT. Rozsah harmonizace bude zleet na vsledcch studi kompatibility systm IMT sleteckou telemetri a dalmi systmy. Nvrh harmonizovanho konceptu LSA pipravuje CEPT ve spoluprci sETSI (viz t l. 6.3.3.2).2,6 GHzVymezen seku:Prov psma FDD 25002570/26202690MHz, neprov psmo TDD 25702620MHzSouasn vyuit:Vsti psma FDD 25002560/26202680MHz byly udleny pdly kmitot pro provozovatele celoplonch st IMT.Toto kmitotov psmo bude vyuito pro st IMT. sti psma, kter jet nebyly pidleny opertorm mobilnch st, budou pedmtem vbrovho zen, jeho vyhlen ad pedpokld nejpozdji v1. pololet 2015, vnvaznosti na pravu poplatkov politiky (viz l. 3.7). 3,5 GHz a 3,7 GHzVymezen seku vpsmu 3,5 GHz: Prov seky 34103500/35103600MHzVymezen seku vpsmu 3,7 GHz: 36003800MHzSouasn vyuit: Pevn pstupov st vpsmu 3,5 GHzTato psma jsou perspektivn pro zavdn vysokorychlostnch pstupovch st, v. IMTA. Zpodntu Evropsk komise (EK) probhla pprava provoznch podmnek pro systmy umoujc vyuit agregovanch kanl ky a 40MHz a provozn reim TDD podporujc trend asymetrickho provozu[footnoteRef:15]. O tom, zda budou ob psma (3,5GHz i 3,7GHz) globln urena pro IMT, rozhodne konference WRC15. ad monitoruje zjem podnikatel a jeho zmrem je vroce 2014 stanovit optimln podmnky vyuit tchto psem a vroce 2015 provst vbrov zen. [15: Detailnj souvislosti uvd Informan a diskusn dokument kpsmu 3,43,8 GHz.]

2.1.2. Cle a strategieCle voblasti spektra pro pstupov mobiln a pevn st, vetn st IMT, vychzej zhlavnch politickch cl popsanch obecn vl.1.2 a podrobnji vl.4.1. Dle se uplatuj faktory a trendy popsan vl. 6.4.1, 6.4.2 a 6.4.3azsady modern sprvy spektra popsan vl.6.3, mezi n pat efektivita vyuvn spektra, zpstupnn dalho spektra pro vysokorychlostn pstupov st[footnoteRef:16] pi zajitn vzjemn kompatibility stanic, role adu pi refarmingu azavdn vsledk spolench evropskch harmonizanch zmr. [16: Sttn politika velektronickch komunikacch stanov strategick zmr doshnout vpipojen kinternetu dostupnosti penosov rychlosti 30Mbit/s do roku 2020 pro vechny obyvatele a 100 Mbit/s minimln pro polovinu domcnost. ]

Dlouhodob strategick cle spolen pro vechna psma pstupovch st v.IMT[footnoteRef:17]: [17: Vsouasnosti zejm. psma 0,4 a 6 GHz.]

Realizace strategickch opaten:

Bhem pt dekdy vsouladu sevropskou harmonizac, poadavky trhu a zohlednn existujcch prv uvolnit pro vysokorychlostn pstupov st dalch a 400MHz spektra, ato podle relnho vvoje trhu. Pi zpstupnn dalch psem vEvrop (tj. 700MHz, 1,4GHz, 2,3GHz, viz t l.6.4.1.3) m celkov mnostv spektra doshnoutminimln 1200MHz. Spoluast adu pi optimalizaci koexistence st IMT sdalm vyuitm spektra, v. zajitn kompatibility steleviznm digitlnm vyslnm vpsmu UHF. Implementovat harmonizan opaten pro dan psma po jejich pijet uplatnnm standardnch zkonnch postup (vydn aktualizovanch opaten obecn povahy PVRS, VO).

Strategick cle podle jednotlivch kmitotovch psem:

400 MHz Vpsmech 410MHz a 450MHz, vyuvanch celoplonmi stmi CDMA, pipravit podmnky pro budouc liberalizaci tchto psem azaveden technologick neutrality. V pedstihu ped skonenm platnosti pdl pipravit (do r. 2015) nvrhy na liberalizaci tchto psem zhlediska perspektivnch technologi, kter mohou psmo vyuvat. Zaveden podmnek pro aplikace nepersonln komunikace (M2M) podle harmonizanch dokument nebo podle poadavk trhu (prbn).

700 MHz Psmo je pidleno koprimrn pohybliv slub (IMT) (tj. rovnoprvn se stvajc rozhlasovou slubou) sinnost po ukonen konference WRC15[footnoteRef:18]. [18: Rezoluce 232 (WRC-12).]

Na evropsk rovni probhaj studie kdalm monostemvyuvn psma vEU[footnoteRef:19] sohledem na poteby zemskho TV vysln a monosti vyuit psmapro st IMT. [19: Strategick nvrhy a doporuen pro EK skupiny High Level Group, sloen ze zstupc pednch vyslacch atelekomunikanch spolenost, byly pedstaveny ve zprv Pascala Lamyho vz 2014.]

Pidlen psma pohybliv slub se statutem koprimrn sluby pravou NKT vroce 2016. O dalm vyuvn psma 700 MHz vpodmnkch R bude rozhodnuto vldou vnvaznosti na zvry pracovn komise zzen pi MPO.

800 MHz Rozvoj st LTE, splnn rozvojovch kritri adalch pevzatch zvazk provozovatel mobilnch pstupovch st.

ad bude sledovat dodrovn rozvojovch kritri adalch zvazk pevzatch driteli pdl kvyuvn kmitot mobilnmi pstupovmi stmi (prbn).

900 a 1800 MHz Proveden refarmingu kmitotovho psma 900MHz kumonn vyuit ucelench sek spektra kprovozu technologi 4G.

Udlen pdl kvyuvn zbvajcch kmitot zpsma 1800MHz. Zajitn kontinuity poskytovanch slueb na zklad vydanch pdl vpsmu 900 a1800 MHz. ad oekv spolen nvrh uivatel psma 900 MHz a promtne zmny pidlench kmitot do pdl na zklad dost opertor (dle termnu dosti). Role adu je inician, pop. koordinan. Pprava a zahjen vbrovho zen nejpozdji v1. pol. 2015, bezodkladn po prav poplatk za pozemn pohyblivou slubu. Zahjit vsouladu s platnou prvn pravou procesn kroky kobnov/prolongaci platnosti prv kvyuvn spektra (pdly, jejich doba platnosti je omezena rokem 2016).

14521492 MHz (psmo L) Upednostnn vyuit psma zemskmi slubami. Ze stedndobho hlediska, po uvolnn psma 14521479,5MHz od rozhlasovho vysln, umonit pechodn vyuit aplikacemi PMSE do doby zahjen vyuvn pohyblivmi stmi. Udlen priority zemskm slubm vpsmu 1479,51492MHz vplnu vyuit spektra (PVRS) po pijet harmonizanch dokument CEPT ECC (pedpoklad r.2015). Promtnout zvry WRC-15 do nvrhu NKT ansledn upravit pslun sti plnu vyuit rdiovho spektra (pedpoklad r.2016).

TDD 2 GHz Po dokonen evropsk ppravy vyuit kmitot vneprovch psmech 2GHz je oekvno pijet harmonizanch dokument EK. Pedpokld se, e implementace novch podmnek vyuit na nrodn rovni by mohla probhnout kolem roku 2015. Podle vsledk studi analyzovat pravu PVRS spihldnutm ke stvajcmprvm vpsmu 19001920MHz (r. 2015). Zaveden podmnek pro vyuit podle harmonizanch dokument nebo podle poadavk trhu (r. 2015).

FDD 2,1 GHz Liberalizace podmnek vyuit psma vsouladu srozhodnutm EK oharmonizaci psem FDD 2GHz .2012/688/EU.

Promtnut liberalizace do PVRS pro kmitotov psmo 2,1 GHz spolen spravami, kter vzejdou zpedchozho bodu.

2,3 GHz Dlouhodobm clem je zpstupnn psma nebo jeho sti pro systmy IMT.

Zpstupnn psma pro systmy IMT podle pipravovanch harmonizovanch podmnek, kter mimo jin uprav koexistenci se stvajcm vyuitm (pedpoklad r. 2017).

2,6 GHz Udlen prv kuit nepidlench kmitot zpsma 2,6GHz pro vyuit vysokorychlostnmi pstupovmi stmi. Pprava a zahjen vbrovho zen po prav poplatk za pozemn pohyblivou slubu (1. pol. 2015).

3,5 GHz a 3,7 GHz Vytvoen podmnek pro zavdn perspektivnch technologi, kter umon zizovat vysoko-/ultravysokorychlostn pstupov st[footnoteRef:20]. [20: Kategorie Super-high multimedia srychlostmi nad 30Mbit/s podle doporuen ITUR http://www.itu.int/rec/R-REC-M.1768/en]

Implementace aktualizovanho harmonizanho rozhodnut EK

Pprava na zahjen vbrovho zen (psmo 3,7 GHz) (1. pol. 2015 vnvaznosti na pravu poplatk viz l. 3.7). Podle pijatch evropsky harmonizovanch provoznch podmnek budou upraveny podmnky vyuvn spektra vPVRS a VO kumonn zavdn perspektivnch vysokorychlostnch systm TDD vobou psmech (r. 20142015). Zmna priority druicov pevn sluby vpsmu 3,43,6GHz a snen na status sekundrn sluby reviz NKT (r. 2016).

2.2. Bezlicenn vyuit pstupovmi stmi FWA/BWA v. WiFi2.2.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4)Psma uren kprovozu st bezdrtovho vysokorychlostnho pstupu (WiFi, RLAN, BWA/FWA) jsou mezinrodn harmonizovna a jsou vyuvna jak kposkytovn veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac, tak maj vyuit i privtnch, komunitnch i domcch stch.

Psmohrn kmitot [GHz]Pozn. k vyuit

2,4 GHz0,0835

5 GHz souhrnn0,455Pro venkovn instalace pouze 0,255 GHz.

5766 GHz9GHzPouze pro vyuit vinterirech. Nap. technologie IEEE802.11ad (WiGig).

Tab. 1: Psma pro pevn bezdrtov pstupov st FWA/BWA bezlicenn provoz

Vkmitotovch psmech urench kvyuvn kmitot na zklad veobecnho oprvnn (tzn. dle tak uvdno jako tzv. bezlicenn vyuvn rdiovch kmitot) stmi pevnho vysokorychlostnho bezdrtovho pstupu kinternetu je vpsmech do 6GHz kdispozici hrnem 0,54GHz spektra. (Pozn.: seky zpsem 10GHz a 17GHz, uren pro bezlicenn vyuit pevnmi mikrovlnnmi spoji, jsou popsny vl.2.5). Pi vyuvn kmitot zpsma 5GHz stanicemi WiFi dochz vnkterch ppadech a lokalitch kruen meteorologickch radar vkmitotovm psmu 5,65GHz (viz l.3.6). Nejastji zjitnou pinou je poruovn podmnek vyuvn rdiovho spektra pi provozovn stanic RLAN a pouvn zazen, kter neodpovd platnm technickm standardm. Vsouasnosti probh kampa na nrodn amezinrodn rovni smujc kzajitn kompatibility provozu vtomto psmu. Proveditelnost nrodnho rozen vyuitelnch kmitot pro st WiFi vpsmu 5GHz m dlouhodob charakter a zvis na mezinrodnm harmonizanm procesu, pijet provozn technickch standard (IEEE), proveden studi sdlen a mus bt zveno na nrodn rovni ve spoluprci sdalmi rezorty (nap. Ministerstvo dopravy dle tak MD).2.2.2. Cle a strategieDlouhodob strategick cl:Realizace strategickch opaten:

Dosaen vzjemn kompatibility stanic aeliminace ruen meteorologickch radar.

Postup dosaen kzn voblasti potlaovn nedoucho ruen je popsn v l.3.6 (prbn).

Mon rozen psem v5 GHz pro pstupov st WiFi. Zajistit souinnost pi promtnut strategie MD kplnu rozvoje systmu elektronickho mta proR (topologie silninho mtnho systmu) zhlediska vyuit psma 5,8GHz (prbn). Vsouladu svsledky mandtu EK kpsmu 5GHz amezinrodn harmonizac pipravit postup rozen o dal seky pro pstupov st (BWA/WiFi). Pedpoklad r. 2016.

Podpora rozvoje bunk pstupovch st, jejich provozn technick podmnky umouj bezlicenn vyuit rdiovho spektra (femtobuky). prava PVRS, VO, a ppadn i poplatkov politiky nvazn na pijet harmonizanch dokument (viz t l. 3.7).

2.3. Jednosmrn st zemskho televiznho a rozhlasovho vyslnJednou zhlavnch zmn posledn dekdy je vzemskm vysln pchod digitlnch technologi umoujcch efektivnj vyuit kmitot. Zatmco pechod na digitln televizn vysln, kter byl koordinovanm evropskm procesem smujcm kefektivnjmu vyuit spektra snavazujcm klovm strategickm clem uvolnn kmitot pro mobiln pstupov st (tzv. digitln dividenda vzel z uvolnn psma 800MHz), byl spn dokonen, implementace digitlnho rozhlasovho vysln nem stanoven jednotn evropsk postup atechnologick inovace je podmnna zejmna zjmem trhu. 2.3.1. Televizn vysln2.3.1.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.2)Vpsmu UHF (470790MHz, kanly 21 a 60) je provozovna jedna s veejnoprvnho vysln DVB-T na zkladpdlu rdiovch kmitot, jeho platnost je omezena rokem 2023 a ti celoplon komern digitln vyslac st DVB-T na zkladpdl rdiovch kmitot, jejich platnost je omezena roky 2021, 2022 a 2024. Podmnky umouj dritelm pdl vpsmu UHF technologicky neutrln vyuvn rdiovch kmitot. Dritel pdlu pro veejnoprvn vysln tak disponuje technologicky neutrlnm pdlem umoujcm budouc zaveden vyslacch technologi 2.generace[footnoteRef:21]. Vdob ppravy tohoto dokumentu bylo provozovno dalch patnct regionlnch st na zklad individulnch oprvnn splatnost omezenou datem 31.prosince2017. Pjem zemskho vysln je nejvznamnj platformou vporovnn sostatnmi zpsoby distribuce televiznho signlu, mezi n pat kabelov TV (distribuce televiznho programu prostednictvm pevnch optickch nebo koaxilnch kabel), IPTV (distribuce signlu svyuitm IP protokolu prostednictvm vysokorychlostnho pipojen) adruicov televize. [21: V Evrop DVB-T2.]

PlatformaDruicov TVKabelov TVIPTVZemsk TV

Vyuit v domcnostech23 % *)26 % *)2 % *)52 % *)

Zdroj: * Eurobarometr 414 z01/2014.Tab. 2: Pehled zpsob pjmu televiznho vysln2.3.1.2. Cle a strategieZhlediska stedndobho vvoje je vsouladu spolitikou Digitln esko[footnoteRef:22] teba zajistit kontinuitu zemskho vysln vrozsahu, kterm bylo digitln zemsk vysln zavedeno[footnoteRef:23], tj. sgarantovnm doby platnosti pdl. Politika Digitln esko pedpokld optimalizac vyuit spektra vpsmu 470790MHz doshnout jeho spory s clem jehodalho vyuit pro pstupov st (psmo 700MHz) za pedpokladu zajitn monost rozvoje zemskho televiznho vysln. Ppadn uvolnn psma 700 MHz ve prospch pstupovch st vak znamen omezen disponibilnho rozsah kmitot vUHF psmu pro dal rozvoj zemskho digitlnho televiznho vysln. [22: Opaten . 5.] [23: Nazen vldy 161/2008 Sb., o technickm plnu pechodu, vymezilo rozsah celoplonho vysln pro 4 st.]

Termn uvolnn psma 700 MHz by ml bt stanoven na zklad politickho rozhodnut, kter bude reflektovat skutenost, e toto rozhodnut bude mt vliv na budouc rozvoj pozemnho televiznho vysln v esk republice.Splnn cle dlouhodobho rozvoje zemskho vysln lze zajistit pouze pechodem na druhou generaci vyslacch technologi migrac na standard DVB-T2. Migrac spolu snasazenm efektivnjch komprimanch technologi se zv penosov kapacita st umoujc zvit poet program penench vjednom multiplexu a zvyovat kvalitu penosem program vrozlien HD i UHDTV. Pro migraci je vznamn zapojen esk televize jako veejnoprvnho mdia. Pedpokladem spn migrace na DVB-T2 je vedle optimlnho nastaven technickch (kmitotovch) podmnek tak een dalch souvisejcch aspekt (financovn, minimalizace dopad na divky, vybavenost trhu pijmai DVB-T2 atd.), stejn jako nalezen vhodnho ekonomickho modelu pro vechny zastnn subjekty.Pro splnn cle dlouhodobho rozvoje zemskho televiznho vysln je douc dle garantovat budouc vyuit zbvajcho UHF psma (470 694 MHz) pro televizn vysln nejmn do roku 2030. Nejpozdji ped tmto termnem mus bt provedena analza kmitotovch poteb pro zemsk televizn vysln.Termn uvolnn psma 700 MHz, zpsob migrace na standard DVB-T2, vetn vech souvisejcch aspekt, a garance budoucho vyuit zbvajcho UHF psma alespo do roku 2030 by mly bt stanoveny na zklad politickho rozhodnut.

Dlouhodob strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Optimalizace vyuit psma UHF. Uplatnn evropskch harmonizanch zmr ke sdlen psma UHF sdalmi systmy (kognitivn technologie a aplikace vyuvajc bl msta ve spektru, nepersonln komunikace (M2M), aplikace PMSE). Po pijet harmonizanch dokument smetodikami vyuit blch mst zpracovat analzu blch mst vpsmu UHF.

Odstrann nedvodnch rozdl vpstupu ke spektru pi porovnn zpsob autorizace tj. forma vbrovho zen oproti pmmu udlen IO na zklad dosti. Pipravit nvrh zaveden transparentnho systmu udlovn prv na vechny kmitoty uren pro pokryt vt, ne jak odpovd mstnmu[footnoteRef:24] pokryt (r. 2016). [24: 2, psm. e) zkona 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a TV vysln.]

Specifick strategick cle:

Umonit technologickou inovaci televiznho vysln pro uivatele psma UHF pi respektovn vhledu disponibilnho rozsahu rdiovch kmitot a v nvaznosti na dal dokumenty pijat vldou. Akceptovn dost o umonn technologick neutrality pro vechny provozovatele vrozhlasov radiokomunikan slub vpsmu UHF (zahjeno 2013). Spolupracovat svcn pslunmi orgny sttn sprvy[footnoteRef:25] na pprav konceptu migrace zDVB-T na DVB-T2 propedloen vld tak, aby postup respektoval [25: Tematiku budoucho pechodu na nov digitln standard DVB-T2 e ve sv gesci MPO. ]

existujc prva a evropsk zmry kharmonizovanmu vyuvn psma 700MHz, asov omezen platnosti tch individulnch oprvnn, kter nejsou vydna na zklad celoplonch pdl rdiovch kmitot, datem 31.prosince 2017, zapojen veejnoprvnho provozovatele do procesu migrace[footnoteRef:26] a dal rozvoj jeho zemskho vysln. [26: Dle novely zkona .483/1991Sb., o esk televizi, ve znn pozdjch pedpis.]

2.3.2. Rozhlasov vyslnVtto kapitole jsou navrena opaten tkajc se vysln, jeho obsah m pevn charakter zvukovho vysln.2.3.2.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.3)Zhlediska zemskho rozhlasovho vysln je provozovno analogov vysln vpsmech vln dlouhch (DV), stednch (SV) a velmi krtkch (VKV) vln, a digitln vysln vteleviznm psmu UHF (470790MHz, multiplexy DVB), vpsmu L (14521479,5MHz, TDAB) a jsou udlena i oprvnn pro jednotliv vyslae T-DAB ve III.psmu (174230MHz). Vsouasnosti je zemsk analogov rozhlasov vysln FM na velmi krtkch vlnch (87,5108MHz) nejdleitj platformou pro poskytovn rozhlasovch slueb, mimo jin zdvodu celoplonho pokryt, provozovn regionlnch stanic, snadn dostupnosti pijma, dostaten kvality vysln a pjmu a vneposledn ad i zdvodu monosti mobilnho pjmu.

PsmoPoet vysla / st*)Poskytovan slubaAnalog. / digit. vysln

DV1 vysla**)veejnoprvn vyslnA

SV13 vyslaveejnoprvn akomern vyslnA

VKV705 vyslaveejnoprvn akomern vyslnA

III. psmo11 vysla veejnoprvn akomern vyslnD

UHF (multiplexy DVB)2 stveejnoprvn vysln,komern vyslnD

psmo L9 vyslaveejnoprvn akomern vyslnD

*) Platnost kdatu 29. 9. 2014. **) Pedpoklad ukonen provozovatelem vr. 2017.Tab. 3: Vyuit psem zemskm analogovm a digitlnm rozhlasovm vyslnm vR

Zavdn digitlnho rozhlasovho vysln nen nhradou stvajcho analogovho rozhlasovho vysln, oba zpsoby vysln budou soubn vyuvny vdlouhodobm horizontu. Vnsledujc kapitole je rmcov pehled krok smujcch kdigitalizaci rozhlasovho vysln, kter vytvo prostor i pro zavdn novch druh slueb. Souasn prvn prava zrove podncuje provozovatele FM vysln kpodpoe pechodu na digitln vysln sclem doshnout vznamnho stupn digitalizace rozhlasovho vysln kroku 2025. Dleitm faktorem je as potebn ktechnologick obmn pijma u spotebitel.2.3.2.2. Cle a realizace strategie III. psmo, digitln vyslnProzavdn a rozvoj digitlnho rozhlasovho amultimedilnho jednosmrnho vysln pro mobiln uivatele je ureno III.psmo (VHF). S pihldnutm keskutenostem uvedenm vtomto dokumentu m ad zmr zpstupnit III.psmo[footnoteRef:27] pro digitln rozhlasov vysln svyuitm zvr zkonzultace kvyuit III. psma, kterou uveejnil ad na svch strnkch[footnoteRef:28] vsrpnu 2013. Mezinrodn Dohodou eneva, 2006 [17] jsou pro digitln vysln esk republice pidleny bloky vrmci geograficky vymezench zem (skupinov pidlen) za pedpokladu dodren dohodnutch rovn signlu na hranicch tchto zem. [27: Technick podmnky uit III. psma vesk republice jsou popsny vsti plnu vyuit rdiovho spektra .PVP/21/11.2013-6 pro psmo 174280MHz.] [28: http://www.ctu.cz/aktuality/aktualni-informace.html?action=detail&ArticleId=10600 ]

Strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Vytvoit podmnky pro celoplon pokryt sttu digitlnm rozhlasovm vyslnm. Pipravit podmnky vbrovch zen na udlen pdl rdiovch kmitot (pedp. 2015). Technick podporaMK pi zpracovn Strategie digitalizace rozhlasovho vysln vetn prv a povinnost provozovatele veejnoprvnho vysln. Provst vbrov zen na udlen pdl rdiovch kmitot (nvazn dle ppravy). Dritel pdl kvyuvn kmitot pevezmou uurench pidlen zvazek vyhradit st kapacity multiplexu pro zkonem stanoven poet program provozovatele veejnoprvnho vysln, kter jsou vsouasn dob eny analogov. Udlit pdl pro en veejnoprvnho rozhlasovho multiplexu vsouladu se zpracovanou strategi a s novelou zkona .484/1991 Sb., oeskm rozhlasu, nebo po pijet vcnho zmru zkona, kter m eskmu rozhlasu vyhradit potebn rdiov kmitoty. Dritel pdl kvyuvn kmitot pevezmou zvazky pokrt vprvn fzi budovn st vyslnm minimln msta Plze, Praha, Brno, Ostrava a linii dlnin st propojujc tato msta.

2.3.2.3. Cle a realizace strategie psmo L, digitln vyslnPsmo L (14521479,5 MHz), jeho budouc uit vEvrop smuje kpodpoe vysokorychlostnch pstupovch st (downlink) vpohybliv slub vcelm psmu 14521492MHz, je mono driteli pdl vrozhlasov slub vyuvat po celou dobu jejich platnosti. Odebrny byly pdly tm dritelm, kte nezahjili vyuvn psma L vrozhlasov slub. Vyuit psma L vyslai T-DAB v souasnosti kles ve prospch vyuit III.psma.Vtomto psmu je vdlouhodobm horizontu pedpokldn provoz podprnch pohyblivch st (viz l. 6.4.1.3). Pechod rozhlasovho vysln z psma L do III. psma je dobrovoln a nen pedmtem tto nrodn strategie. Po uvolnn tohoto psma je jako jedna zalternativ zvaovno pechodn vyuit pro aplikace PMSE (viz l.2.7). Dlouhodobm clem je vyuit tohoto psma mobilnmi stmi (viz l.6.4.1.3).2.3.2.4. Cle a realizace strategie analogov rozhlasov vyslnRozvoj analogovho rozhlasovho vysln je omezen na zajitn podmnek kprovozu stvajcch vysla vpsmech SV a VKV FM, mezi n pat zejmna dodrovn kmitotovho zdvihu, celkovho multiplexnho vkonu a dodren ochrannch pomr vi rdiovm systmm vleteck radionavigan slub.

Strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Zajitn standardizovanch provoznch parametr vech vysla FM sclem minimalizovat riziko ruen ostatnch radiokomunikanch slueb, zejmna leteck radionavigace. Vpsmu VKV 87,5108MHz pokraovat vmonitorovn provoznch podmnek vyuvn kmitot provozovateli vysla FM (prbn).

Platnost novch a stvajcch individulnch oprvnn kvyuvn kmitot pro ely en rozhlasovho zvukovho vysln bude prodluovna nejdle kdatu 10.jna2025. O dalm vvoji vpsmu FM ad rozhodne na zklad upesnn budoucho rozvoje[footnoteRef:29] vysln DAB vsouladu se zkonem [13], zejmna ustanovenmi 5 a 12 (lhty platnosti licenc kprovozovn vysln), a svldnm dokumentem, kter bude pijat krozvoji zemskho digitlnho vysln eskho rozhlasu. [29: Mra pokryt R signlem a rozsah slueb poet program.]

2.4. Zazen krtkho dosahu (SRD)2.4.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4.2 a 6.4.4.3)Pro ely provozu zazen krtkho dosahu (SRD) jsou zpstupnna veker psma harmonizovan na rovni Evropsk unie a lenstv evropskch stt vorganizaci CEPT. Vevropskm mtku[footnoteRef:30] dosahuje esk republika vysokho stupn harmonizace aaktuln podmnky vyuit spektra vR nebrn rozvoji zazen SRD vyuvajcch harmonizovan seky spektra. ad prbn reviduje podmnky vyuvn spektra prostednictvm VO vsouladu svydanmi harmonizanmi dokumenty, zejmna Rozhodnutm 2006/771/EK kzazenm krtkho dosahu, vaktulnm znn. [30: Studie Analys Mason: http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/dae/document.cfm?doc_id=1357 ]

Pro potenciln rozvoj SRD m vznam psmo 870MHz (870875,8/915920,8MHz), kter je vsouasnosti ureno pro stanice a st PMR/PAMR (viz l.2.6.1 a6.4.4.2), nicmn pvodn vyuit irokopsmovmi pstupovmi stmi ji bylo ukoneno. Na rovni organizace CEPT je analyzovno rozen sek pro zazen SRD do psma 870MHz.Rozvoj nepersonln komunikace (M2M) probh jak voblasti aplikac zkategorie SRD (nap. rozvoj mi energi sbezdrtovm odetem vdomcnostech), tak iprostednictvm terminl bukovch st popsanch vl.6.4.1[footnoteRef:31]. [31: VR bylo vr. 2013 v mobilnch stch registrovno 0,6 mil. zazen M2M.]

2.4.2. Cle a realizace strategieStrategick cle:Realizace strategickch opaten:

V ppad poadavk trhu, a nen-li to vrozporu smezinrodn harmonizac, zpstupnit nov harmonizovan a dal psma pro SRD. ad pedlo kpipomnkm diskusn materil snvrhem zpstupnn identifikovanch psem koven zjmu uivatel (do r. 2016). Vppad zjmu uivatel a vsouladu sharmonizac zpstupnit zejmna psmo 870MHz pro SRD vizl.2.6.1.

K provozu datovch stanic pro nepersonln komunikaci (M2M) vyhradit specifick seky vpsmu 400MHz. ad pedlo kpipomnkm diskusn materil snvrhem zpstupnn kmitot koven zjmu uivatel (do 2016). Vppad zjmu uivatel vpsmu 160MHz zpstupnit dal kmitoty pro bezlicenn vyuit datovmi stanicemi (v.M2M) pravou PVRS a/nebo VO (prbn), vymezit kanly vseku 442,5443,6MHz viz l.2.6.2.

2.5. Pevn mikrovlnn spoje2.5.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.5)Typickm vyuitm vpevn radiokomunikan slub jsou mikrovlnn spoje uren pro smrov spoje (typ bodbod) nebo pro sektorov pokryt (bodmnoho bod). Pevn vyuit m charakter provozu st pro pten st (spojen zkladnovch stanic sjdrem st), pro penos provozu vtelefonnch ainternetovch stch (konektivita), vetn pipojen zkaznk vmstech, kde nen dostupn pipojen metalickm nebo optickm kabelem avznamn je ivyuit privtnmi stmi. Doplkov m pevn sluba vznam tak pro reportn spoje PMSE popsan vl.2.7. Vsouasnosti jsou pro vyuit na zklad individulnho oprvnn zpstupnna psma do 59GHz a podmnky jejich vyuit jsou harmonizovny s aktulnmi dokumenty EU, ITU-R a organizace CEPT. Kdispozici jsou tak psma pro vyuit na zklad veobecnho oprvnn. Bilanci kmitot pro vyuit mikrovlnnmi spoji na zklad individulnho iveobecnho oprvnn souhrnn uvdj nsledujc tabulky.

Psmo[footnoteRef:32] [GHz] [32: Pesn vymezen uvd Pln vyuit rdiovho spektra [4].]

hrn kmitot [MHz]Pozn. kvyuitPsmo [GHz]hrn kmitot [MHz]Pozn. kvyuit

1,881,9020DECT24 251 344

3,8 4,240031 331 900

6 71 80037 392 170

10,7 11,71 00040 443 000

12 14,550048 501 700

14,5 1524051 521 200

17 202 05057 593 020

22 241 200Nad 59 GHz viz pozn.

Tab. 4: Psma do 59 GHz dostupn pro pevn mikrovlnn spoje bodbod, individuln autorizace.Pozn.: Individuln oprvnn pro pevn spoj lze vydat i v dalch urench psmech nad 59 GHz; protoe spolen podmnky uit kmitot v tchto psmech nejsou stanoveny, postupuje ad pi autorizaci individuln.V psmech do 59GHz je kvyuvn pevnmi mikrovlnnmi spoji typu bodbod, provozovanmi na zklad individulnho oprvnn, kdispozici celkem 21,5 GHz rdiovho spektra.

Tab. 5: Psma pro pevn bezdrtov pstupov st FWA/BWA (bodvce bod) individuln autorizace, provoz terminl je na zklad veobecnho oprvnn.Psmo31 [GHz]hrn kmitot [MHz]

24 26336

27,8 28112

28 29560

Vpsmech pevnho bezdrtovho pstupu FWA/BWA, vyuvanch na zklad individulnho oprvnn pro spoje typu bodvce bod, je kvyuit celkem 1GHz spektra.

Psmo31 [GHz]hrn kmitotPozn.

10 GHz0,23 GHzPodprn psmo pro st WiFi.

17 GHz0,2 GHz

7176 /8186 GHz10 GHz

Tab. 6: Psma do 90 GHz vyuvan pevnmi vysokorychlostnmi spoji bodbod, bezlicenn vyuit

Vpsmech do 90 GHz urench kbezlicennmu vyuit mikrovlnnmi spoji bodbod, vetn vysokorychlostnch datovch penos, je kdispozici celkem 10,4 GHz spektra.2.5.2. Cle a realizace strategieCle voblasti spektra pro pevn mikrovlnn spoje vychzej zhlavnch cl vl.1.2,faktor a trend popsanch vl.6.3 a 6.4.5 a zahrnuj zejmna efektivitu uit spektra, technologickou neutralitu, podporu vzjemn kompatibility stanic, rozvoj vysokorychlostnch spoj, trend bezlicennho vyuvn spektra ve vhodnch psmech aobecn podporu rozvoje infrastruktury st. Konkrtn jde o nsledujc cle a strategie:

Dlouhodob a spolen strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Rozvoj ptench st ainfrastrukturnch propojen[footnoteRef:33] pstupovch bod (vysokorychlostn pstup k internetu). [33: Pevn spoje jin, ne pstupov st.]

Postupn zpstupnn dalch sek rdiovho spektra pro infrastrukturn spoje (prbn).

Specifick strategick cle pro vybran kmitotov psma:

V psmech do 6GHz je vzemskch radiokomunikanch slubch postupn upednostovno vyuit rdiovmi pstupovmi akomunikanmi stmi (IMT, MFCN, FWA, BWA, PMR/PAMR). Pro pevn infrastrukturn spoje32 (mimo pstupov st) provozovan na zklad individulnho oprvnn nebudou vpsmech do 6GHz zpstupovny dal seky (prbn).Prioritou je vyuit pro pstupov st.

Uvolnn dalch duplexnch kmitot (IO) vpsmu 7GHz[footnoteRef:34] pro komern vyuit vppad indikace zjmu uivatel. Toto psmo je atraktivn zejmna pro zavdn spoj bodbod na velk vzdlenosti (typicky 30 a 50km). [34: 64257125 GHz]

ad pedlo kpipomnkm diskusn materil snvrhem zpstupnn duplexnch kanl koven zjmu uivatel (do r. 2015). Podmnky uit psma budou upraveny vpslun sti PVRS vppad zjmu uivatel (prbn).

Vduplexnch secch 28,220528,4445GHz a 29,228529,4525GHz, doposud urench pro vyuit pevnmi spoji infrastruktury st UMTS, bude zavedena technologick neutralita. Revize pslun sti PVRS (r. 2014).

Vpsmech nad 40,5GHz, vhodnch pro zavdn mikrovlnnch spoj na mal vzdlenosti, umonit provoz vysokokapacitnch spoj vyuvajcch irok kanly. prava PVRS podle charakteru aktulnho vyuvn psem a podle poadavk trhu (prbn).

V psmech nad 57 GHz budou pehodnocovny zpsoby autorizace sclem rozen potu tchto psem dostupnch na zklad VO. Podle poadavk trhu ve stedndobm horizontu revize pslun sti PVRS a VO.

2.6. Mobiln privtn st PMR 2.6.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.6)Kprovozu mobilnch stanic privtnch st PMR/PAMR (mimostIZS) jsou ureny seky zpsem 140174MHz (psmo160MHz), 406468MHz (psmo400MHz) a870925MHz (psmo 800MHz). V psmu 160 MHz je kdispozici pro duplexn st celkem 23,55MHz spektra, pro simplexn st celkem 1,77MHz. Vtomto psmu je indikovn zjem o vyuit kmitot simplexnmi pohyblivmi stmi. V psmu 400 MHz je kdispozici pro duplexn st celkem 18,6 MHz spektra, pro simplexn st celkem 7,1MHz. Vpsmu je indikovn zjem o vyuit kmitot simplexnmi pohyblivmi stmi. Pro komunikaci veleznin doprav je vyuvno celkem 14MHz rdiovho spektra v psmech 150MHz, 460/470MHz a 880/925 MHz.Zhlediska budoucch cl m vznam proveden uvolnn psma 870875,8/915920,8MHz, vyuvanho vminulosti digitlnmi pstupovmi irokopsmovmi stmi PAMR. Obudoucm vyuit psma bude rozhodnuto vsouladu sevropskou harmonizac, kter vsouasnosti smuje k rozen zdola pilehlho psma intenzvn vyuvanho kprovozu zazenmi krtkho dosahu SRD (viz l.2.4). Potencilnm vyuitm je nepersonln komunikace (M2M). Protoe nen indikovn konflikt stakovmi zmry, bude dal vyuit tohoto psma pihlet kuvedenm zmrm bezlicennho vyuit.Dal zmny me pinst postupn opoutn psma technologiemi, kter jsou zdnenho pohledu ji pekonny nap. koncept hromadnch analogovch rdiovch st (HRS) v psmu 455,74457,38/465,74467,38MHz pilhajcm k psmm vyuvanm celoplonou st CDMA. Uvolnn tohoto psma me pispt k budoucmurozen kmitot doposud vyuvanm celoplonmi stmi na objem, kter umouje umstn bloku 5MHz vhodnho kzavdn modernjch pstupovch st.2.6.2. Cle a realizace strategieStrategick cle:Realizace strategickch opaten:

Sohledem na poptvku naprovoz irokopsmovch aplikac vetn datovch stanic nepersonln komunikace (M2M) bude vyhrazen specifick sek uren pro vyuit na zklad IO (bezlicenn vyuit viz l.2.4.2). ad pedlo kpipomnkm diskusn materil snvrhem vyhrazen seku 442,5-443,6 MHz pro vhodn vyuit, nap. nepersonlnmi komunikacemi (M2M), na zklad IO (do 2016). Uren seku 442,5443,6MHz pro simplexn kanly o ce 200kHz, podle poadavk trhu, pravou PVRS a/nebo VO.

Zpstupnn kmitot vseku 440MHz uvolnnch necivilnm vyuitm ve prospch vyuit simplexnmi zkopsmovmi stanicemi PMR skanlovou kou 12,5kHz. prava/aktualizace PVRS (2015).

Psmo 870875,8/915920,8MHz nebude nadle ureno pro PMR/PAMR. Vsouladu smezinrodn harmonizac a uitm vzahrani se pedpokld vyuit stanicemi SRD (stedndob cl).

2.7. Reportn spoje, PMSE2.7.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.6)Pro zazen PMSE uren vpohybliv slub pro reportn spoje, podporu rozhlasovho ateleviznho vysln a pro bezdrtov mikrofony jsou urena harmonizovan psma uveden vtab.7. Kmitoty do 1,8GHz jsou vyuvny pedevm bezdrtovmi mikrofony na bezlicennm principu, vy kmitotov psma jsou vhodn pro aplikace avideopenosy vyuvajc vt kanlovou ku (nap.10MHz). Aplikace SNG vyuvaj bezlicenn i licencovan druicov gigaherztov psma. Zdvod zmn vyuit spektra vpsmech VHF aUHF, kter se dotkly a dotknou provozu PMSE je uvedena souhrnn tabulka aktulnho uit kmitot pro PMSE vR:

Psmo31Reim autorizacePozn. k vyuit

36,438,5 MHzVOMikrofony

psmo 169,5 MHzVOMikrofony

173,3 MHzVOMikrofony

174 MHzVOMikrofony

174216 MHzVOMikrofony; omezen loklnho nebo regionlnho vyuit diskrtnch kanl zdvodu provozu DAB.

470789MHzVOMikrofony

470790 MHzIO PMSE vrozhlasovm a TV vysln.

823832 MHzVO

863865MHzVOMikrofony

17851800 MHzVO / IO Mikrofony

20252110 MHzIO

23002412 MHzIO

34003600 MHzIO

4,45 GHzIO

10,4210,476GHz a 10,58810,644GHzIO

22,59222,704 GHzIO

24,2524,5GHzIO

Tab. 7: Seznam psem pro PMSE 2.7.2. Cle a realizace strategieVsouasnosti nejsou indikovny specifick poadavky na rozen psem pro PMSE nebo pravu podmnek vyuit kmitot. Sohledem na zmr uvolnn psma 700 MHz je vymezena evropsky harmonizovan zkladn sada kmitot pro PMSE a dojde k rozen kmitot pro PMSE o psmo 18001805 MHz. Ve stanoven lht bude harmonizan dokument implementovn standardnm zpsobem aktualizac PVRS nebo VO.2.8. Dal sluby a vyuit 2.8.1. Leteck sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.10)Vleteck pohybliv slub je vznamnou zmnou dal fze pechodu hlasov komunikace zvyuvn kanlov ky 25kHz na kmitotov dlen vrastru 8,33kHz pro cel vzdun prostor esk republiky (komunikace svyuitm kanl ky 8,33kHz je vletovch vkch nad 5000m ji uvna). Tyto zmny smrem kefektivnjmu uit rdiovho spektra jsou dsledkem zahuovn leteckho provozu anarstajcch poadavk na spektrum pro komunikaci vleteckm provozu vEvrop. Zmny vuit kmitot se dotkaj uivatel vleteck pohybliv slub akoordinace tchto krok je vEvropsk unii upravena provdcm nazenm EK[footnoteRef:35]. [35: Provdc nazen komise (EU) . 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterm se stanov poadavky na rozestup kanl hlasov komunikace pro jednotn evropsk nebe.]

Strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Vobdob do konce 31. prosince2018 zajistit nrodn koordinovan pechod na vyuvn kanlov roztee 8,33kHz vleteck hlasov komunikaci. Po tomto datu bude uvna jen kanlov rozte 8,33kHz. Proces je zahjen pravou PVRS a probh vsouinnosti sMinisterstvem dopravy, kter proces organizan zajiuje.

2.8.2. Druicov sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.9)VR bylo dosaeno vysokho stupn harmonizace podmnek vyuit druicovch psem. Pro druicovou interaktivn komunikaci jsou urena mezinrodn vyuvna psma zejmna zoblasti kmitot 1,5GHz a 30GHz. Terminly jsou provozovny nejastji na zklad veobecnho oprvnn, a to bu jako terminly nepohybliv, nebo jako terminly pohybliv (penosn). Dky vysok me pokryt signlem pozemnch mobilnch komunikanch st je uplatnn druicov irokopsmov interaktivn komunikace vR druhotn a odhad potu uivatel druicovch irokopsmovch pstupovch st vR postupn kles z 1200 uivatel vr. 2012 na 800 vr.2013[footnoteRef:36]. Druicov interaktivn sluby jsou vyuvny tak reportnmi spoji v psmech 11GHz a 14GHz. [36: OECD Broadband Subscription Data, erven 2013. ]

Nejvznamnjm vyuitm druicovch slueb zhlediska celospoleenskho je jednosmrn digitln televizn vysln v psmu 12GHz. Druicov pjem vyuv 26% domcnost vR (vizt l.2.3.1.1) atm vhradn jde o digitln platformu DVBS. Vsouasnosti nejsou indikovny poteby zsadnch regulatornch prav voblasti sprvy spektra nad rmec standardnch procedur.2.8.3. Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek PPDR (vvojov trendy viz l. 6.4.7)Kzajitn funknho systmu zchrannch a bezpenostnch slueb PPDR[footnoteRef:37], zabezpeen kol nrodn obrany a zvazk R vi Severoatlantick alianci azabezpeen innosti ostatn ozbrojench sbor a bezpenostnch sloek R, je nezbytn zajistit tmto slokm odpovdajc pstup kespektru. [37: PPDR Public Protection and Disaster Relief.]

Pro zajitn innosti vech sloek jednotnho Integrovanho zchrannho systmu (IZS) je vEvrop jednotn ureno 2x5MHz v psmu 380385/390395MHz a toto psmo je pln vyuvno profesionlnmi jednotkami IZS. Systm je vR postaven na technologii Tetrapol a jeho dal ppadn rozvoj je limitovn mj. nsledujcmi skutenostmi: Uveden kmitotov sek je soust kmitotovho psma 225400MHz, kter je vsouladu sharmonizovanou tabulkou NATO vylenno pro vyuit pro vojensk ely aneumouje bez radikln reorganizace psma 225400MHz rozit kmitotov pidlen nad 385/395 MHz, limitovan ka psma umouje vyuvat toto psmo pouze pro zajitn hlasovch slueb azkopsmov (nzkorychlostn) penos dat, dnes vyuvan technologie a omezen ka psma neumouje naplnit poadavky na irokopsmov komunikace (BB PPDR), dlouhodob soubn uit kmitot irokopsmovmi a zkopsmovmi systmy PPDR (provoz dvou systm) je ztechnickoekonomickho hlediska nereln, vsouasnosti se vyuvaj pro komunikaci zchrannch a bezpenostnch sloek rzn technologie a rzn kmitotov psma, nebyl splnn cl zaveden technologie Tetrapol, e vechny jednotky budou vybaveny tmto systmem a dojde kuvolnn rdiovho spektra vostatnch kmitotovch psmech.2.8.3.1. Cle a realizace strategieZkladnm clem je vytvoit podmnky pro zaveden irokopsmovch komunikac pro aplikace PPDR. ad pitom bude vychzet zevropsk, ppadn regionln harmonizace rdiovho spektra pro aplikace BB PPDR, kter pedpokld jednotn vyuvn spektra vcel Evrop pro zajitn interoperability a peshranin spoluprce zchrannch abezpenostnch sbor. Pedmtem studi zadanch mandtem EK organizaci CEPT je uit sti psma 700MHz pro tyto ely.

Dlouhodob strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Vytvoit podmnky pro zaveden irokopsmovch komunikac pro aplikace PPDR.

ad bude iniciovat zpracovn komunikan strategie bezpenostnch a zchrannch sloek (r.2014). Podmnky rozvoje PPDR budou respektovat nrodn komunikan strategii bezpenostnch azchrannch sloek zpracovanou rezortem MV (pedp. do r. 2017) a dle evropskou harmonizaci spektra a principy souinnosti bezpenostnch azchrannch sloek se sousednmi stty. Vymezen spektra pro aplikace BB PPDR na zklad pijet nrodn strategie (podle pedchozho bodu). ast zstupc R vpracovnch orgnech EU na pprav jednotnho technickho een vysokorychlostnch komunikac bezpenostnch azchrannch sloek (20142015).

Pstup ke spektru pro ostatn ozbrojen sbory a bezpenostn sloky je zajitn standardnm postupem vsouladu se zkonem a souasn stav nevykazuje zsadn problmy. ad rovn nem indikovny ppadn nov uivatelsk poteby, kter by vedly kvznamnmunrstu poteb na spektrum zcivilnch sek a dal bezpenostn sloky.2.8.4. Meteorologick a vdeck sluby, druicov przkum Zem (trendy viz l. 6.4.11)Na evropsk rovni vsouasnosti nejsou indikovny poadavky na dal spektrum pro meteorologickou slubu ani jin souvisejc regulatorn zmny. Provozn technick podmnky vtto slub budou upravovny zejmna sclem zlepen kompatibility sostatnm uitm spektra (viz t 3.6). V druicovm przkumu Zem bude projednno na zklad stanovisek evropskch vdeckch organizac mon budouc pidlen dalho spektra 71907235MHz pro vyuit novmi systmy voblasti navdn, zen a telemetrii tchto druicovch systm. Vdeck pnos voblasti ivotnho prosted a klimatickch zmn se oekv tak od druicovch radar svysokm rozlienm nov generace provozovanch veslub druicovho przkumu Zem (aktivn).Poteby vyuvn rdiovch kmitot pro ely vdy, vzkumu a inovac jsou zajiovny zejmna postupy, mezi n pat vyuit kmitot pro experimentln ely[footnoteRef:38]. Plnn dalch cl voblasti vyuit kmitot svyuitm operanch program lze uskuteovat tak formou sdlenho vyuvn kmitot (viz. l. 3.5) na zklad dohody soprvnnmi uivateli pslunch st rdiovho spektra, resp. jednotlivch rdiovch kmitot. [38: 19a zkona.]

Podmnky vyuit vostatnch vdeckch slubch nevyaduj pijet specifickch nrodnch opaten. 2.9. Neciviln vyuit rdiovho spektra 2.9.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.8)Ve specifickm postaven je rezort Ministerstva obrany (MO), kter je z hlediska objemu vyhrazenho spektra druhm nejvtm uivatelem rdiovho spektra. Kmitotov psma uren pro vojensk ely jsou uvedena vNKT a vychzej zpoteb zajitn nrodn obrany a zpoteb Severoatlantick aliance podle kmitotov tabulky NATO (NJFA NATO Joint Frequency Agreement). Konkrtn technick parametry pro jednotliv rdiov zazen nejsou rezortu MO stanoveny, protoe vsouladu se zkonem ad pro rezort MO nevydv individuln oprvnn kvyuvn rdiovho spektra pro vojensk ely. Ve specifickch ppadech upravuje vyuit nkterch sek rdiovho spektra dohoda mezi rezortem MO aadem. Vyuit kmitotovch psem podle tto dohody je pravideln aktualizovno vrmci pravidelnch jednn sadem.2.9.2. Cle a realizace strategieHlavnm clem je zajistit pstup rezortu MO kespektru vrozsahu, kter umon plnit koly nrodn obrany a zvazky vi NATO, vyjden vharmonizovan kmitotov tabulce NATO (NJFA).

Dlouhodob strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Zajistit pstup rezortu MO ke spektru vrozsahu, kter umon plnit koly nrodn obrany a zvazky vi NATO.

Provst revizi vyuvn spektra rezortem MO ajeho odvodnnch poteb zpohledu mnostv astatusu pidlenho spektra, efektivity a elnosti vyuvn Armdou R (geografick vyuit, asov vyuit, ivotn cyklus stvajc techniky, plnovan poteby) (r.2016). Spolupracovat snrodnmi administracemi aorgny NATO na revizi (aktualizaci harmonizovan tabulky NJFA) se zamenm na budouc poadavky na spektrum kvyuit pro vojensk ely (prbn). Nsledn pipravit podklady pro nvrhy zmn vzkon avNKT (2016).

Iniciovat na zklad proveden revize zaveden jednotnho strategickho zen vpsobnosti adu a vytvoen podmnek pro efektivn vyuit spektra vyhrazenho rezortu MO sclem rozit monost komernho uit pi pokryt specifick poteby rezortu MO. Zahjit diskusi (v roce 2016) o implementaci regulanch amotivanch nstroj, kter povedou ke zven efektivity aelnho vyuit spektra rezortem MO (vetn analzy dvod pro ppadn zaveden poplatkov povinnosti, v. jejho rozsahu) sclem cyklick verifikace poadavk na vyuit spektra vmrovch podmnkch, optimalizovat zpsob sdlen spektra mezi rezortem MO acivilnm uitm kmitot. Analza monosti uplatnn metod sdlen spektra (nap. LSA, WSD) vpsmech vyuvanch rezortem MO (viz l.3.5) ajej pedloen kpipomnkm (do roku 2016).

3. SPOLEN OPATEN kefektivnmu vyuvn spektra, krozvoji hospodsk soute3.1. Hlavn principy a opaten sprvy spektraSpektrum je nrodn a veejn ekonomick zdroj, kter m vrznch psmech, vrznm ase a na rznch mstech rzn potenciln vyuit, rznou funkn, sociln aekonomickou hodnotu. Nkter kmitotov psma maj vy hodnotu pro urit typ vyuit, atuto hodnotu me jet umocnit lokalita potencilnho vyuit. Obecn principy uveden vl.6.2 a 1.2 posln adu voblasti sprvy spektra budou inadle urujcmi pi sprv spektra, piem zdlouhodobho hlediska bude smovno krozvoji a optimalizaci trnch mechanizm zejmna vtchto smrech:

Spolen cle:Realizace opaten:

Efektivita Pi sprv spektra budou urujcm faktorem hlediska jeho efektivnho vyuit definovan vl.6.3.2. Vpoet poplatk za uit spektra bude dle podporovat dosaen rovnoprvnho uit vemi uivateli.

Zpstupnn kmitotovch psem uivatelm Uvolovnm spektra pro uivatele budou vytveny podmnky pro zavdn novch aplikac a slueb, apodporu konkurennho prosted. Vnvaznosti na pijet evropskch harmonizovanch dokument budou prbn zpstupovna psma pro komern vyuit.

Pedvdatelnost, transparentnost akomunikace Nadle budou rozvjeny zkladn obecn principy uveden vl.6.2 a 1.2, piem draz bude kladen na zveejovn informanch akonzultanch dokument, na dostupnost relevantnch informac pro podnikatelsk subjekty. Dle bude rozvjen nrodn informan portl tkajc sevyuit rdiovho spektra. Hlavnmi zjmovmi psmy jsou zejmna rdiov kmitoty vrozmez 0,4 6GHz. Pi pprav nebo pravch zsadnch regulanch opaten bude ad organizovat veejn konzultace a pracovn setkn suivateli.

Harmonizace ad bude postupovat vsouladu s mezinrodn harmonizac vyuvn rdiovho spektra jako prostedku pro inovace, dosaen interoperability, efektivnho uit kmitot a proveden mezinrodn koordinace.

Analza vyuit rdiovho spektra ad bude prbn vyhodnocovat vyuit rdiovho spektra vrmci sttn kontroly elektronickch komunikac (monitoring spektra), veejnmi konzultacemi kzmrm potencilnho vyuit.

Flexibilita a sdlen vyuvn rdiovho spektra ad vytvo podmnky pro uplatnn trnch princip pstupu ke spektru (obchodovn sprvy, pevod a pronjem prv, zjednoduen autorizace vetn zpsob povolovn stanic amatrsk sluby, bezlicenn vyuit kmitot), sdlen spektra civilnmi i necivilnmi uivateli, vetn rozen monost vzjemnho sdlen spektra nevyuitho obma sektory, pouze nezbytnch omezujcch technickch podmnek uit rdiovho spektra.

3.2. Principy rozvoje irokopsmovch slueb a efektivnho vyuvn kmitotPrincipy vyaduj: Kde je to mon, umonit provoz stanic, st a slueb na principu technologick neutrality a neutrality zhlediska slueb. Vppad psem urench kvyuvn slubami veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac je uplatovn koncept bezdrtovho pstupu ke slubm elektronickch komunikac (WAPECS95; viz l. 6.3.4). Jsou uplatovny trn principy autorizace vyuvn spektra, mezi n pat vppad omezen potu prv k vyuvn spektra vsouladu se zkonem vyhlen vbrovho zen[footnoteRef:39]. Pednostnm zpsobem udlen vlunch prv kvyuvn kmitot je aukce; [39: 21 zkona]

pevod prv vyplvajcch zpdl (obchodovatelnost, druhotn obchodovn sprvy) a zmna dritele individulnho oprvnn (6.2.1.5); pronjem prv vyplvajcch z oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot[footnoteRef:40]. [40: 19a zkona]

Autorizace stanic formou bezlicennho provozu je zavdna tehdy, kdy nedojde ke vzniku kodlivho ruen a nejsou indikovny jin pekky. Prioritou je vyuvn psem tmi slubami, kter pinej vy celospoleensk pnos, kter nelze poskytovat prostednictvm jinch alternativnch platforem (nap. jinch druh rdiovch st[footnoteRef:41], pevnch penosovch mdi[footnoteRef:42]. [41: Nap. druicovch st.] [42: Kabelov metalick a optick st.]

Pidlen radiokomunikanm slubm[footnoteRef:43] a podmnky vyuit spektra jsou prbn aktualizovny vsouladu snrodnmi zjmy, evropskm a globlnm vvojem. [43: Pidlen radiokomunikanm slubm je vet druh vyuit (slueb) pro kad kmitotov psmo.]

3.3. Registr rdiovho spektraV Evropsk unii je pipravovn registr stvajcho vyuvn rdiovho spektra (revize vyuit[footnoteRef:44]) se zamenm na identifikaci kmitot vrozmez 400MHz a 6GHz, kter jsou vhodn kprovozu st pro mobiln anomdick astnky. Upesnn postup smujcch kdosaen vybranch cl evropsk politiky voblasti kmitot pijala EK provdcm rozhodnutm [19]. Smyslem je zskat podrobn pehled o vyuvn rdiovho spektra vlenskch sttech Unie a nsledn urit vhodn psma kharmonizaci a k dosaen evropskho cle poskytnout hrnn min.1200MHz pro vysokorychlostn pstupov st. ad vrmci spoluprce na tomto projektu zajist: [44: Podle lnku 9 nazen Evropskho parlamentu a Rady [11].]

Spolen strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Poskytnut informac do registru vyuvn rdiovho spektra EK. Udrovn aktualizovanho stavudat vinformanm systmu o rdiovm spektru Evropskho komunikanho adu (EFIS). Poskytnut daj znrodn databze pro evropsk registr rdiovho spektra vsouladu srozhodnutm [19], obdob let 2013 a 2015. Prbn aktualizace informac (min. 2x ron) na portlu EFIS ve smyslu rozhodnut EK [18] azprv CEPT[footnoteRef:45] se zamenm na informace oprvech kvyuvn spektra. [45: Zprva CEPT . 46 a . 47 Evropsk komisi zbezna 2013 kmandtu na rozen informac o prvech pro vechny uivatele vpsmu 400MHz a 6GHz.]

3.4. Flexibilita ve vyuvn rdiovho spektra, pstup ke spektru Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady [11] je zameno na zvyovn flexibility pi vyuvn spektra monosti vyuvat nov technologie a pstup ke spektru prostednictvm obchodovn sprvy kuit rdiovho spektra (pevod a pronjem prv kvyuvn rdiovho spektra). Stm souvis i poteba analyzovat vvojov trendy, zefektivnit kmitotov plnovn, poskytovat informace oudlench prvech kuit spektra ao dritelch tchto prv a vyuvn tchto zznam pro ely souvisejcch ekonomickch agend. Kpokryt poteb na zajitn uvedench innost pistoup ad kmodernizaci intern databze aplnovacho software SPECTRA.

Spolen strategick cl:Realizace strategie:

Usnadnn pstupu ke spektru aflexibilita snakldnm s rdiovm spektrem. pravy informanch systm adu dostupnch prostednictvm internetu. Vreimu open data zpstupnn informac oudlench prvech na rovni individulnho oprvnn kvyuvn rdiovch kmitot[footnoteRef:46] kpodpoe obchodovatelnosti apronjmu prv (do r.2015). [46: Podle charakteru sluby zejm. kmitoet, doba platnosti prva, radiokomunikan sluba, lokalita, dritel, technick parametry.]

Kzajitn proveditelnosti 19a zkona[footnoteRef:47] aposkytovn informac oobsahu a dritelch IO zpracovat nvrh legislativnch prav zkona asouvisejcch pedpis[footnoteRef:48] (2015). [47: Zmna dritele oprvnn apronjem prva plynoucho zoprvnn kvyuvn rdiovch kmitot.] [48: Vylouen pekek vyplvajcch zvkladu 15 odst.5 zkona, pop. 38 sprvnho du a souvisejcch dokument ve smyslu pstupu ke kontaktnm informacm potebnm kzaveden flexibility podle 19a zkona.]

Zajistit postupnou aktualizaci systmu SPECTRA (od r. 2015). Vodvodnnch ppadech rozen autorizanho reimu VO oautorizaci sregistrac ve vybranch psmech (od r. 2016).

3.5. Sdlen spektraSdlen spektra aplikacemi a slubami je jednm znevznamnjch postup smujcch ke zven efektivity vyuit spektra.Zpohledu provozn technickho jsou monosti sdlen spektra popsny v l.6.3.3 aopaten vyplvajc zposlen sdlen promtnuta do cl vl.2. Koncept bezlicennho uit spektra (CUS) aplikacemi SRD, WiFi, mikrovlnnmi spoji ve vybranch psmech adalmi technologiemi je vR iroce uplatovn a bude dle rozvjen nap. vpsmech mikrovlnnch spoj (l.2.5.2). Ve vhledu ad oekv zavdn konceptu LSA (viz l. 6.3.3.2). Zpohledu legislativn administrativnho se rozliuje vyuit spektra komernmi[footnoteRef:49] (privtnmi) uivateli a veejnm (nekomernm) sektorem. Hlavn vyuit veejnm sektorem vR je nsledujc: [49: Takov vyuit, jeho primrnm elem nen generovn zisku a je nen vhradn vrukou soukromch subjekt.]

Rezort MO, kter je souasn nejvtm uivatelem spektra ve veejnm sektoru. st spektra spravovanho tmto rezortem me bt potenciln vyuito pro komern uit, nap. na principu sdlen.K ostatnm uivatelm zveejnho sektoru dle pat leteck sluby (komunikace, radionavigace a dal systmy), aplikace vdoprav systmy ITS, vbr mtnho, v. informanch a komunikanch systm. Spektrum je vyuvno kprovozu dopravn telematiky vsilnin ieleznin doprav, rezort MV provozujc zejmna integrovan zchrann systm IZS, meteorologick sluba (radiolokan systmy pro ely pedpovdi poas).

Spolen strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Vnvrhu podmnek vyuit spektra budou zohledovny cle bezlicennho vyuit spektra a sdlen spektra. Prbn revize PVRS zejmna vnvaznosti na pijet harmonizanch dokument.

Zpstupnit pro sdlen vyuit psmo 5,8GHz, psma UHF a VHF. Psmo 5,8GHz pro FWA viz l.2.2.2. Psma VHF a UHF kvyuit blch mst viz l.2.3.1.2.

prava regulanho rmce umoujcho zaveden konceptu LSA a kognitivnch technologi. Po vydn technicko regulatornch dokument zrovn EK, CEPT a ITU zahjit diskusi kLSA, ana zklad prvn procesn analzy, v. analzy souvisejcch ink, navrhnout pravy pslun legislativy (2015). Vdlouhodobm horizontu smovat kzaveden konceptu LSA psmu 2,32,4GHz.

Vzjemn sdlen kmitot civilnmi a necivilnmi uivateli. Vnvaznosti na aktivity adu a rezortu MO viz l.2.9.2.

3.6. Prevence a odstraovn ruen (Interference management)Hlavnm kolem sprvy spektra je zajitn kompatibility uit kmitot, tj. neruenho vzjemnho provozu stanic vjednotlivch radiokomunikanch slubch. Mezi nstroje kdosaen takovho stavu, krom postup popsanch vl.6.2.1.1, pat plnovn, koordinace, zavdn pokroilch technik vzjemn koexistence stanic a kontrola vyuvn rdiovho spektra. Vzhledem ke stoupajc intenzit uit spektra nabv problematika zajitn kompatibility stle vtho vznamu.Zpohledu poskytovatel a uivatel veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac m vznam zejmna problematika ruen televiznho pjmu a bezdrtovho pipojen kinternetu.Postupy pi eten ruen pjmu zemskho televiznho vysln provozem st LTE vpsmu 800MHz jsou upraveny ji zveejnnou metodikou[footnoteRef:50], kter bude upravovna na zklad aktulnch poznatk a zkuenost provozovatel LTE, televiznch st, adu asvyuitm zkuenost ze zahrani. [50: Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem LTE]

Vppad provozu st urench k bezdrtovmu pipojen kinternetu dochz vpsmu 5,605,65GHz ke kodlivmu ruen meteorologickch radar provozem stanic WiFi (RLAN) poruovnm stanovench podmnek [footnoteRef:51]. [51: VO-R/12/09.2010-12, ve znn pozdjch zmn, a Rozhodnut EK 2005/513/ES, aktualizovan rozhodnutm EK 2007/90/ES, ovyuvn psma 5GHz.]

Krom uplatnn standardnch postup vyplvajcch znrodn legislativy jsou navrena tato opaten:Strategick cl:Realizace strategickch opaten:

Dlouhodobm clem je pedchzet ruen a zjiovat dvody ruen, prevence a odstraovn ruen vpsmu 5GHz (5,605,65GHz) aruen TV pjmu provozem mobilnch st vpsmu 800MHz (aperspektivn 700MHz). Informan kampan zamen na provozovatele st WiFi/FWA vpsmu 5GHz vzjmu dodrovn stanovench podmnek (prbn). prava metodiky postupu pi eten vzjemnho ruen stanic mobilnch st (LTE) avyslacch televiznch st (DVB) (prbn).

3.7. Poplatkov politika a cena spektraPoplatkov politika je jednm zdleitch nstroj aktivnho pstupu ke sprv spektra vzjmu zajitn vyvenho pstupu ke spektru a rozvoje hospodsk soute voblasti elektronickch komunikac.Zmna sazeb nazenm vldy [6] nov vymezila stanoven poplatk vpevn slub asnila jejich vi ve dvou krocch v letech 2013 a 2014 sclem vytvoit pznivj podmnky provozu pevnch spoj, ukterch se oekv nrst vznamu vsouvislosti srozvojem vysokorychlostnch komunikanch st (l.2.5).Sohledem na oekvan rozvoj vysokorychlostnch mobilnch komunikac, uplatnn novch technologi, prohlubujc se konvergenci slueb a uplatnn princip sdlen spektra ad pedpokld potebu vyhodnocovn dopad aktuln nastavench plateb za vyuvn spektra a vppad poteby i pedloen nvrhu na jejich revizi.Krom poplatkov politiky je teba zohlednit tak trn cenu spektra, kter m odret jeho uitnou hodnotu a m proto bt respektovna i vcen pstupu ke spektru, tj. nap. ve stanoven nejni nabdky ve vbrovch zench[footnoteRef:52]. [52: Vychz se nap. z cenovho srovnn vsledk vbrovch zen vjinch zemch.]

Skuten objektivn (tj. trn hodnot spektra) se budou ceny postupn pibliovat vsouvislosti suplatovnm obchodovn sprvy kuit spektra.Clem bude odstrann disproporce vnkladech za pstup ke spektru vppadech, kdy dosud prva kuit rdiovho spektra (co do rozsahu a monost uit spektra srovnatelnch) jsou udlovna jak vbrovm zenm formou pdl (s platbou ceny vzel zvbrovho zen), tak autorizac mimo vbrov zen (tj. jen za administrativn poplatek vymen pi vydn individulnho oprvnn).

Dlouhodob spolen strategick cle:Realizace strategickch opaten:

Vyrovnvn podmnek voln soute, zohlednn konvergence pevn, pohybliv arozhlasov sluby. Analyzovat sjednocovn poplatkov politiky sohledem na konvergenci radiokomunikanch slueb (prbn).

Stedndob spolen strategick cle:

Nastavit optimln hrady za uit kmitot vpevn slub. Vyhodnotit efekt zmn poplatkov politiky adopady na roziovn vysokorychlostnch komunikac vpevnch spojch sodstupem po zmn sazby vroce 2013 a vroce 2014, aposoudit potebu dalch opaten (rok 2016).

Zohlednn trn hodnoty spektra do poplatk za vyuvn kmitot celoplonmi pohyblivmi stmi. Provst analzu poplatkov politiky a rozlenn ve poplatk tarifikace podle kmitotovch psem zavedenm dalch spektrlnch koeficient (2014) suplatnnm degrese.

Zaveden mechanism eliminujcch nedvodn rozdly vnkladech za pstup ke spektru pi udlovn prv kuit na zklad dosti pmo (IO bez pdlu) a formou vbrovho zen (pdl).Pipravit nvrh postupu kzajitn pstupu kespektru, kter zohledn cenu spektra pi uplatnn rznch forem autorizace. Vppad poteby nvrh novely nazen vldy [6], pop. zkona (2016).

3.8. Podpora hospodsk soute vdlouhodobm horizontuPechod na trn mechanizmy nakldn sprvy kvyuvn rdiovho spektra vznamn posiluje roli spektra vhospodsk souti. Flexibiln, rychl pstup kespektru pedchz ppadm jeho blokovn omezenm potem uivatel. Flexibiln podmnky vyuit spektra dovoluj proveden technologick inovace bez poteby pedchozch administrativnch kon. Tm se pro podnikatele a uivatele vytvej podmnky podporujc sout platforem anovch slueb, sout technologi, a ve svm dsledku soutn prosted na trhu. Ktomu elu ad bude postupovat sohledem na: Uplatnn technologick neutrality[footnoteRef:53] v. LRTC, [53: Technologick neutralita vytv podmnky pro sout technologi.]

uplatnn vhodnch zpsob autorizace a vbrovho zen, flexibiln vyuvn spektra, transparentnost a odstraovn pekek pstupu ke spektru, kter jsou popsny vpedchozch kapitolch.Dlouhodobm clovm stavem je situace, kdy spektrum uren pro komern vyuit (harmonizovan psma) je pidleno, jeho vyuit probh bez administrativnch zsah sttu a ke zmn dritel prv kuit spektra dochz formou obchodovn sprvy[footnoteRef:54]. [54: Zprostedkovn obchodovn s prvy m nleet subjektm charakteru spektrlnho makle.]

4. PLNN SPECIFICKCH CL STTN POLITIKY4.1. Zadn politiky Digitln eskoDokument Strategie sprvy spektra byl pipraven se zmrem poskytnout ucelen pehled o systmu sprvy spektra, zavdn trnch mechanism do sprvy spektra, aktuln situaci ivvojovch trendech uit spektra v. uveden vcnch souvislost suitm spektra na nadnrodn rovni.Digitlneskov.2.0Cestakdigitlnekonomice uvd pro vypracovn nrodn strategie sprvy spektra za elem efektivnho vyuit rdiovho spektra ve prospch koncovch uivatel vet hlavnch soust strategie[footnoteRef:55]. Jsou jimi: [55: Str. 18 Digitlnho eska v. 2.0]

1) Inventarizace stvajcho vyuit spektra a pijet takovch nslednch opaten vetn refarmingu[footnoteRef:56] kmitotovch psem, ktermi dojde kuvolnn dodatenho mnostv spektra pro vysokorychlostn pstup kinternetu, [56: Reorganizace vyuit spektra sclem vytvoen souvislch sek umoujcch zavdn irokopsmovch technologi.]

2) optimalizace vyuvn spektra pro veejn bezpenostn a zchrann sloky sclem kvantifikovat a zefektivnit vyuvn spektra ve veejnm zjmu,3) zpsob autorizace uivatel spektra a podpora flexibilnho pstupu kpidlovn radiovho spektra,4) dal zavdn a podpora st pro vysokorychlostn pstup kinternetu, spojen srozvojem konkurennho prosted na trhu,5) zavdn prostedk pro nepersonln komunikaci (nap. machine tomachine M2M) sclem podpoit vyuvn novch technologi ainovativnch slueb,6) sdlen vyuvn spektra sclem zefektivnit a maximalizovat vyuit jednotlivch kmitotovch psem, vetn tch, kter jsou vsouasn dob urena pro vojensk vyuit,7) principy obchodovatelnosti prv k uit spektra, sclem podpoit sekundrn obchodovatelnost co nejvtho mnostv spektra,8) podmnky pro dal technologick rozvoj terestrickho digitlnho televiznho arozhlasovho vysln,9) vhodn zpsob zpoplatnn vyuvn rdiovch kmitot sohledem na plnn cl tto politiky.4.2. Navrhovan opaten pro naplnn politiky Digitln eskoVe uveden body stanovujc dlouhodob cle dokumentu jsou a budou naplovny realizac opaten uvedench vkapitolch 2 a 3 a vsouladu s realizaci Rozhodnut Evropskho parlamentu aRady .243/2012/EU ze dne 14.bezna 2012 ovytvoen vceletho programu rdiovho spektra, nsledujcm zpsobem:ad1)Zajitnm dostupnosti harmonizovanho rdiovho spektra pro vysokorychlostn pstup internetu vhrnnm rozsahu min.1200 MHz a) autorizac harmonizovanho psma 3,7GHz zahjenm ppravy vr.2014,b) zajitnm ppravy registru spektra, znho vzejdou nvrhy harmonizace novch psem pro vysokorychlostn pstup prbn vletech 2014 2015,c) implementac harmonizanch rozhodnut knovm psmm v termnech stanovench tmito rozhodnutmi prbn,d) akceptovnm spolenho nvrhu opertor na proveden refarmingu vharmonizovanm psmu 900 MHz nsledn po obdren nvrhu.(ble viz l. 2.1.2, 3.3)ad2)Ppravou podmnek pro zajitn vysokorychlostnch komunikac pro poteby bezpenostnch a zchrannch sloek a) pokraovnm asti vpracovnch orgnech EU pipravujcch jednotn technick een vysokorychlostnch komunikac bezpenostnch a zchrannch sloek vletech 20142016,b) iniciac formulovn nrodn komunikan strategie bezpenostnch a zchrannch sloek rezortem MV v roce 2016,c) podle pijat nrodn strategie (viz b) vpsobnosti adu jej realizac nvazn na b).(ble viz l. 2.2.2, 2.8.3.1)ad3) Usnadnnm a flexibilitou pstupu ke spektru a) zpstupnn vybranch psem (zejmna nad 43,5GHz) k bezlicennmu vyuit (VO), pop. bezlicennmu vyuit doplnnmu o registraci uivatel (stanic) rok 2016,b) uplatnnm elektronickch dost kudlen individulnch oprvnn kvyuvn rdiovch kmitot vroce 2016.(ble viz l. 2.6.2, 2.5.2, 3.4)ad4)Pijetm opaten kroziovn vysokorychlostnch st, plonou dostupnosti pstupu kinternetu zajitnm podmnek pro rozvoj ptench st, infrastruktury propojen pstupovch boda) ppravou a realizac projektu pm podpory vstavby infrastrukturnch st ve spoluprci sMPO vletech 2014 a 2020,c) pokrytm poadavk na budovn bezdrtov infrastruktury vysokorychlostnch st, na pipojen a propojen pstupovch bod, v. prav podmnek vyuit rdiovho spektra pevnmi spoji, a to za rovnch podmnek pro provozovatele st prbn.(ble viz l. 2.5.2)Ad5)Zajitnm pstupu ke spektru prostedk M2M pro nepersonln komunikace zavedenm podmnek vyuit rdiovho spektra tmito prostedky doa)plnu vyuit rdiovho spektra ab) veobecnho oprvnnvsouladu sobsahem a termny harmonizanch dokument, kter budou pro prostedky nepersonln komunikace pijaty.(ble viz l. 2.1.2, 2.5.2, 2.6.2)Ad6)Zefektivnnm vyuit rdiovho spektra prostednictvm a) nvrhem na zpstupnn psma 5,8GHz pro sdlen vyuit systmy RLAN vgeograficky vymezench oblastech do 1 roku po obdren budouc topologie silninho mtnho systmu vsouladu se zmry rozvoje systm ITS,b)nvrhem na zaveden monosti autorizovanho sdlen spektra (LSA) zpracovnm nvrhu pslunch prav legislativy nvazn na vypracovn jednotnch postup vEU, pedpokldan vroce 2015,c)spoluprac srezortem MO na vytvoen koncepce vyuvn asdlen spektra aaktualizaci vymezen spektra pro civiln a neciviln vyuit prbn do roku 2016.(ble viz l. 2.2.2, 2.9.2, 3.5)Ad7) Postupnm zavdnm sekundrnho obchodovn sprvy kuit, kemu bude a)udrovn aktuln stav informac vevropskm informanm systmu EFIS ainformanch systmech adu o udlench prvech k uit spektra prbn, min. 2x ron,b)provedena aktualizace a pravy informanch systm adu pstupnch prostednictvm internetov strnky adu a poskytujcch informace o udlench prvech kuit, vetn doplnn informace, zda je dan prvo obchodovateln vroce 2016. (ble viz l. 3.3, 3.4)Ad8) Voblasti televiznho vysln ppravou technickch scn migrace ze standardu DVBT na DVB-T2 pro technologickou inovaci televiznho vysln (v rmci pracovn skupiny pi MPO)a) pi respektovn poteb opertor vyslacch st a provozovatel vysln vrozsahu disponibilnch kmitot, sohledem na cle Digitlnho eska v.2.0,b) stermny vsouladu snvrhem dalho rozvoje zemskho televiznho vysln, pedkldanho MPO vld. Voblasti rozhlasovho vysln pprava podmnek k celoplonmu digitlnmu rozhlasovmu vysln c)vypracovnm podmnek pro vbrov zen kudlen pdl rdiovch kmitot vpsmu 174230MHz vroce 2015.(ble viz l. 2.3.1.2, 2.3.2.2)Ad9) Promtnutm poznatk, kter vzejdou ze zavdn novch technologi a slueb, zdopad konvergence radiokomunikanch slueb, zizovn mstnch pstupovch bod, aj. cestou a) nvrhu zmny nazen vldy o poplatcch [6], a vnezbytnm rozsahu nvrhem pravy zkona vroce2015,b) dle prbn na zklad zjitnch skutenost. (ble viz l. 3.7)

5. REKAPITULACE, NRODN PRIORITY A SOUINNOST REZORTVypracovn Strategie je plnnm kolu sttn politiky Digitln esko pijat usnesenm vldy [1]. Sttn politika zdrazuje roli spektra pro ekonomick a spoleensk vvoj esk republiky, vyadujc plnovitou a innou sprvu rdiovho spektra.Strategie poskytuje pehled poadavk na souasnou sprvu spektra kladench vsouvislosti srychlm globlnm technologickm vvojem a zvazky esk republiky vyplvajcmi zlenstv vEvropsk unii. Formuluje cle a opaten kjejich naplnn pedevm vkrtko- a stedndobm horizontu6 a pispv tak ktransparentnosti regulanho prosted anaplnn zmr sttn politiky.Zsadn rozsah opaten smuje na sprvce rdiovho spektra, jsou proto vpsobnosti adu a budou jm zajitna vpracovnm podku. Nvrh krok, kter jdou mimo psobnost adu, je formulovn do nvrhu usnesen vldy pedkldanm vld souasn stextem Strategie. Tyto kroky jsou dan prioritami sttn politiky a voblasti rdiovho spektra zahrnuj:1. Rozvoj mobilnch vysokorychlostnch komunikac a k tomu uvolnn spektra vhrnnm rozsahu 1200MHz, v. ppravy na budouc zpstupnn psma 700MHz pro vysokorychlostn komunikace vzvislosti na pijet evropskho harmonizanho rozhodnut;2. Vytvoen podmnek pro technologick rozvoj televiznho vysln v zemsk platform tj.migraci k technologicky vysplejmu standardu DVB-T2, se zohlednnm zvr jednn pracovn skupiny MPO;3. Umonn rozvoje platformy zemskho digitlnho rozhlasovho vysln;4. Vytvoen podmnek pro technologickou inovaci irokopsmovch komunikac zchrannch abezpenostnch sloek (PPDR);5. Pprava mechanizmu optimalizace uit spektra vyhrazenho pro ely obrany.Zkladn charakteristiky kol a vcnch souvislost jsou shrnuty vnavazujc tabulce.8.Strategie sprvy spektra je teba sohledem na dynamiku vvoje odvtv aktualizovat podle poteby tak, aby odrela zmny na trhu elektronickch komunikac, identifikaci apokrvn nrodnch specifickch poteb, evropsk harmonizan proces, technologick vvoj a nov poadavky na spektrum.ad proto do konce roku 2017 pedlo vld situan zprvu o vvoji vnaplovn tto Strategie sprvy spektra v esk republice zhlediska cl sttn politiky Digitln esko (viz 4.2) s nvrhy dalho postupu a nvrhy opaten na rovni vldy, pokud to budou kdosaen tchto cl okolnosti vyadovat.

Tab. 8: Nrodn prioritn koly se souinnost dalch orgn sttn sprvyPrioritn kolPopis vl.:Souvislosti a rizika realizaceSouinnost

DvodPedmtRezort

1. Rozvoj bezdrtovch vysokorychlostnch komunikac a ktomu uvolnn rdiovho spektra v hrnnm rozsahu min. 1200MHz v. zpstupnn psma 700 MHz.2.1.2.Jde o zkladn strategick cl spolen sevropskmi zemmi, zvazn aspmmi hospodskmi aspoleenskmi inky. Zhlediska posouzen rizik i pekek maj vznam obecn souvislosti asov (nap. uit zastaralmi technologiemi blokuje inovaci), obchodn (nap. absence poptvky, rozvoj vyuit vzahrani nen zeteln dostaten i perspektivn), administrativn (nap. absence princip sdlen LSA), technick (nap. nedostupnost technologi, kompatibilita sostatnmi uivateli nap. zpstupnn psma 5,8GHz pro FWA), a jejich kombinace (v. pedpokldanho uvolnn psma od vyuit vjin slub nap. od TV vysln v700 MHz).Poteba vldnho rozhodnut opostupu uvolnn psma 700MHz a charakteru vyuit.Materil pro jednn vldy snvrhem rozhodnut. MPOT

Mon rozen psma 5,8GHz pro pstupov st FWA/WiFi.Pln MD k rozvoji systmu elektronickho mta proR (topologie silninho mtnho systmu) zhlediska vyuit psma 5,8GHz.MD

2. Umonn technologickho rozvoje televiznho vysln v zemsk platform2.3.1.2Clem je umonn zvit penosovou kapacitu distribunch st atm en vtho potu televiznch kanl a/nebo jejich en ve vysokm pp. ultravysokm rozlien (viz l.6.4.2). To souvis svolbou scne b) a omezenm negativnho dopadu oekvanho budoucho uvolnn psma 700 MHz na zemsk televizn vysln.Kusnadnn migrace se pednostn pedpokld provozovat alespo vomezenm rozsahu (potu program) a po uritou dobu soubn vysln vobou standardech.Migrace na vy standard mus vychzet zvldou projednan strategie rozvoje tuzemsk platformy televiznho vysln vesk republice. Protoe realizace migrace je podmnna adou dlch opaten, kter spadaj dogesce vce rezort a maj socioekonomick dopad vetn dopad na irokou veejnost, je nutn, aby tato opaten byla iniciovna vldou vetn uloen jednotlivch kol dotenm rezortm. Vldou schvlen materil mus eit zejmna legislativn, prvn atechnick aspekty, ekonomick dopady, vetn zajitn dostupnosti odpovdajcch pijmajcch zazen na trhu pi respektovn aktulnho stavu evropskho postupu pi uvolnn psma 700 MHz pro harmonizovan vyuit. Migrace program provozovatel vysln zlicence zvis na jejich ochot migrovat a nst urit nklady smigrac spojen. Zpodn ppravy a realizace celho procesu zvyuje riziko nedostatenho mnostv rdiovho spektra potebnho pro migraci sdopadem na monost soubnho vysln.

Poteba upesnn/stanoven dalho rozvoje televiznho vysln Nstroj:a) Definovn zmru dalho rozvoje zemskho televiznho vysln, s ohledem na budouc podmnky vyuvn psma 700 MHz.

b) definovn postupu migrace na DVB-T2Nvrh dalho rozvoje zemskho televiznho vysln, vetn nvrhu postupu pechodu na technologicky vy standard DVB-T2, se zohlednnm problematiky dalho vyuvn kmitot vpsmu 700 MHz..

MPO, spolu-prce MK, T,RRTV

3. Umonn rozvoje zemsk platformy digitlnho rozhlasovho vysln.2.3.2.2Provozovn zemskho digitlnho vysln veIII. psmu by vbudoucnu mlo doplnit/nahradit souasn analogov vysln vpsmu VKV (viz l. 6.4.3.2 a6.4.3.3). Uplatuj se rizika nzk vybavenosti poslucha pijmai digitlnho vysln, konkurence jinch platforem rozhlasovho vysln, provozovateli vysln ze zkona mus bt stanoveny podmnky digitlnho vysln zmnou zkona.Definovn zmru dalho rozvoje zemskho rozhlasovho vysln veejnoprvnho rozhlasu.Nvrh rozvoje zemskho digitlnho vysln eskho rozhlasu, vetn nvrhu opaten.MKspolu-prce MPO, T, RRTV

4. Pprava technologick inovace tsovch abezpenostnch komunikac (PPDR) kzavdn vysokorychlostnch rdiovch komunikac. 2.8.3.1.Jde o ppravu perspektivnho een rdiov komunikace bezpenostnch sloek azchrannch sbor (viz l.6.4.7). Hlavnm rizikem je efektivnost vynaloench nklad pro zajitn vysokorychlostnch komunikac vzhledem kvysok investin nronosti, kpoadavkm na pouit harmonizovanch een sclem doshnout spor zrozsahu a peshranin kompatibility, nzkch provoznch nklad a propojen sdalmi systmy.Podklad pro politick rozhodnut o uren kmitot pro st PPDR.

Zpracovn strategie zajitn a rozvoje mobilnch komunikac bezpenostnch azchrannch sloek.MV

5. Pprava mechanizmu optimalizace uit rdiovho spektra vyhrazenho pro ely obrany. 2.9.2.

Jde o ppravu mechanizmu, kter by zajistil poteby spektra pro ely obrany vdlouhodob perspektiv apitom umonil flexibilnj nakldn se spektrem ajeho sdlen jak pro neciviln, tak pro civiln pouit. Rozsah vyhrazenho spektra zstv dlouhodob na stejn rovni pes limitovan pouit (viz l. 6.4.8). Mezi rizika apekky obecn pat potebn legislativn zmny, poteba postupnho zavdn spechodnm obdobm, absence specifikovanch poadavk na spektrum na rovni R, EU aNATO.Podklad pro politick rozhodnut orozen objemu spektra pro komern uit pi zajitn poteb MO.

Analza potebnho spektra pro rezort MO.prava NKT.MOMPO

Doplujc kol spotebou spoluprce sostatnmi rezorty

Zavdn trnch princip knakldn srdiovm spektrem.3.4Zajitn otevenho pstupu kinformacm o udlench prvech kuit rdiovho spektra jako nezbytn podmnky kuplatnn obchodovn.Zpstupnn informac oudlench prvech.Legislativn prava zkona kzpstupnn informac oudlench prvech avyuvn rdiovho spektra.MPO

6. ANALYTICK ST STRATEGIEPro formulaci strategickch opaten vl. 2 a 3 ad analyzoval vnezbytnm rozsahu relevantn souvislosti uveden vnsledujcch kapitolch, kter odvoduj navrhovan opaten.6.1. Vznam spektra a regulace jeho vyuvn6.1.1. Pnosy vyuvn rdiovho spektraRdiov spektrum je prodn a veejn ekonomick[footnoteRef:57] zdroj, kter podporuje ekonomick, sociln akomunikan aktivity a m nezastupiteln vznam pro okruh slueb, kter jinou platformou (jinm mdiem) nelze nahradit zdvod technickch (nezvislost na pevnm pipojen) nebo ekonomickch. Takovmi slubami jsou napklad sluba pokryt rozshlch geografickch zem druicovm vyslnm, sluba tsov a bezpenostn mobiln komunikace, avbnm ivot zejmna mobiln pstup ke slubm elektronickch komunikac. [57: Zhlediska ekonomick teorie lze se spektrem nakldat obdobn, jako snktermi dalmi nrodnmi zdroji nap. energetickmi zdroji, surovinami, pdou: Vyuvat zdroj pro podnikn nebo uspokojen nrodnch poteb, udlovat prva kjeho uit, regulovat zpsob jeho uit, obchodovat sprvy kjeho uit apod.]

Vznam rdiovho spektra pro obany, podnikatele a stt je posuzovn komplexn spihldnutm ksocilnm, funknm, technickm a ekonomickm hlediskm. Tato hlediska tvo zkladn pile posuzovn efektivnho uit spektra (vizl.6.3.2) a vychzej zgloblnch princip uit spektra[footnoteRef:58], evropsk legislativy [11,19] ajejich komplexn hodnocen je urujc pro sprvu spektra a nrodn a mezinrodn politiku voblasti vyuvn kmitot. Zpohledu vyuit spektra se nejvznamnjm zpsobem podl na socioekonomickch pnosech sluba pohybliv (mobiln pstupov[footnoteRef:59] st) a sluba rozhlasov (jednosmrn st rozhlasovho a televiznho vysln). Vznam elektronickch komunikac dokladuj vybran ekonomick daje: [58: Nap. Zprva ITU-R SM.2012-2 (ekonomick aspekty sprvy spektra) a Doporuen ITU-R SM.1046-2 (efektivita uit spektra).] [59: Pstupov st vlegislativ R st uren kposkytovn veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac.]

Souhrnn pehled vznamu rstu irokopsmovho pipojen pro rst HDP uvd nap. ITU ve sv zprv zroku 2012[footnoteRef:60] vzemch OECD stimuloval 10% nrst penetrace irokopsmovho pipojen rst HDP o 0,25 1,5%, vzvislosti na poten penetraci. [60: The impact of Broadband on the Economy: Research to Date and Policy Issues, ITU, 04/2012.]

Ekonomick pnosy elektronickch komunikac vesk republice sten dokumentuj nsledujc daje[footnoteRef:61]: [61: Zprva T o vvoji trh za rok 2013 a Studie SPIR, nor 2014.]

Odhaduje se, e internet se podl piblin 3% na HDP R. Cel sektor internetov ekonomiky pispv do ostatnch odvtv ekonomiky vodhadovan vi 9%. Vroce 2013 peshly celkov trby ze slueb elektronickch komunikac 106 mld. K[footnoteRef:62]. [62: Bez DPH.]

Na konci roku 2013 trby za maloobchodn sluby poskytovan vmobilnch stch doshly hodnoty tm 53 mld. K a vpevnch stch (v. kabelovch st) 28 mld. K. Maloobchodn sluby en rozhlasovho ateleviznho vysln se na celkovch trbch podlely stkou 3,6 mld. K. Maloobchodn trby za sluby poskytovan vmobilnch stch se vr.2013 podlely na celkovch trbch vmobilnch stch 90%, vpevnch stch tento podl inil 67% avppad en rozhlasovho a televiznho vysln inil 73%. Celkov investice do st a slueb elektronickch komunikac vR vr.2013 vzrostly meziron o 4,7% na hodnotu 14,2mld. K61.6.1.2. Sprva spektra vgloblnm mtku Na celosvtov rovni je za tvorbu podmnek kuit rdiovho spektra odpovdn Radiokomunikan sektor Mezinrodn telekomunikan unie (ITU-R). Jeho lohou je urovat zkladn technick a regulatorn podmnky vyuit rdiovch kmitot a druicovch drah aprocesn zajiovat efektivn vyuvn rdiovho spektra vgloblnm mtku s clem vylouit respektive minimalizovat riziko vzjemnho ruen stanic provozovanch vjednotlivch radiokomunikanch slubch a vrznch zemch. Sprva spektra na mezinrodn rovni je zaloena na postupech vzjemn kmitotov koordinace, notifikace aregistrace. Zkladnm dokumentem, kter mezinrodn uruje pravidla, postupy a procesy ve vyuvn rdiovho spektra, je Radiokomunikan d [12], kter m zhlediska esk legislativy status mezinrodn prezidentsk smlouvy.6.1.3. Evropsk politika rdiovho spektra a proces harmonizacePro evropsk zem koncentrovan na relativn omezenm prostoru byla vzjemn koordinace uit rdiovho spektra pirozenou potebou a reagovaly na n zaloenm organizace CEPT[footnoteRef:63]. Ta se stala odbornou