Stručně o České republice, armádě a výcvikových …1993 rozdělením České a Slovenské...

Stručně

o České republice, armádě

a výcvikových zařízeních

vojenského újezdu

Česká republika

Armáda České republiky

Výcviková zařízení vojenského újezdu© Ministerstvo obrany ČR – Agentura vojenských informací a služeb, 2005][ ][

][

][

4 5

Česká republika

5

Česká republika

Základní údaje

Česká republika je nezávislý, jednotný a demokratický právní stát. Jako samostatný státní útvar vznikla 1. 1. 1993 rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), historicky navazuje na Československou republiku. Skládá se z historických zemí Čechy, Morava a jihovýchodní části Slezska. Hlavním městem České republiky je Praha.

Oficiální název: Česká republikaStátní zřízení: republika v čele s prezidentem, volený dvoukomorový parlamentNezávislost/vznik státu: 28. 10. 1918 – vznik Československa (státní svátek) 1. 1. 1993 – vznik České republiky (státní svátek)Správní rozdělení: územní samospráva Územní samosprávné celky: 14 krajů (vyšší územní samosprávné celky) 6 258 obcí (základní územní jednotky)Rozloha území: 78 866 km2

Geografická poloha: střední EvropaPočet obyvatel: 10,2 milionu Hlavní město: Praha (496 km2, 1,2 milionu obyvatel) – http://www.praha-mesto.czÚřední jazyk: češtinaMěna: česká koruna (Kč, CZK) = 100 haléřůMezinárodní zkratka: CZEStátní poznávací značka: CZPodnebí: mírnéČasové pásmo: GMT + 1 hodina

Čes

ká r

epu

blik

a

Velký státní znakMalý státní znakStátní vlajkaStátní barvyStátní pečeťVlajka prezidenta republiky

][

6 7

Česká republika

Celková délka státních hranic: 2 290 kmSousedící země (délka společné státní hranice): Německo (810,3 km) Polsko (761,8 km) Rakousko (466,3 km) Slovensko (251,8 km)Státní symboly: velký státní znak malý státní znak státní vlajka státní barvy státní pečeť vlajka prezidenta republiky státní hymna (Kde domov můj – píseň od Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla ze zpěvohry Fidlovačka z roku 1834)

Důležité adresy na Internetu: http://www.czech.cz http://www.vlada.cz http://www.army.cz

Česká republika je unitárním státem v čele s prezidentem. Ústavněprávní vztahy, státní zřízení a práva a povinnosti občanů upravuje Ústava České republiky ze dne 16. 12. 1992. Součástí ústavního pořádku republiky je i Listina základních práv a svobod.Státní moc je v České republice vykonávána prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Orgány státní moci

Moc zákonodárnáParlament České republiky — nejvyšší zákonodárný orgán; tvoří ho dvě komory: Poslanecká sněmovna (200 poslanců, funkční období je čtyřleté) Senát (81 senátorů, funkční období je šestileté; každé dva roky se volí třetina senátorů)

Moc výkonnáPrezident republiky — hlava státu, funkční období je pětileté — volí ho Parlament ČR na společné schůzi obou komorVláda — vrcholný orgán moci výkonné— je odpovědná Poslanecké sněmovně— skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů

Moc soudní— vykonávají ji jménem republiky nezávislé soudy prostřednictvím nezávislých soudců— působnost a organizace soudů je stanovena zákonem

Středočeská krajina

Pražský hrad – národní kulturní památka

][

Státní zřízení ]

]

Organizace Členství České republikyOrganizace spojených národů (OSN) od 19. 1. 1993*Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) od 19. 1. 1995Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) od 12. 3. 1999Evropská unie (EU) od 1. 5. 2004* Československo bylo jedním ze zakládajících členských států OSN dne 26. 6. 1945.

Zapojení České republiky do mezinárodních organizací (výběr)][

8 9

Česká republika

Sídlo vlády České republiky

Pražský hrad – sídlo prezidenta republiky

Principy veřejné správy rovněž vycházejí z Ústavy České republiky. Veřejná správa se dělí na státní správu a samosprávu. Státní správa je výkonem státní moci.

Systém veřejné správy

Orgány státní správy

Stát – ústřední orgány státní správy: a) ministerstva b) další ústřední orgány státní správy Kraje – krajské úřady – vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zákonem – jsou nadřízeným orgánem pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností na úseku státní správy Obce – obecní úřady – vykonávají státní správu v přenesené působnosti v rozsahu daném zákonem

Podle Ústavy České republiky jsou základními územními jednotkami samosprávy obce a vyššími samosprávnými celky kraje. V současnosti existuje v České republice 6 258 obcí a 14 krajů.

Kraje se řídí samostatným zákonem o krajích. Jsou veřejnoprávními korporacemi, které mají vlastní majetek a příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zákonem. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje; dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman a krajský úřad.

Obce jsou z hlediska jejich samosprávné funkce nezávislé a řídí svou činnost příslušnými zákony, mimo jiné i samostatným zákonem o obcích. Státní moc může intervenovat pouze tehdy, porušuje-li obec zákon. Podle Ústavy České republiky jsou obce veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek, s nímž pak hospodaří podle vlastního rozpočtu. Zároveň mají své vlastní finanční prostředky a zdroje a hospodaří s nimi nezávisle při respektování podmínekdaných zákonem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; jejími dalšími orgány jsou starosta, rada obce, obecní úřad a zvláštní orgány obce.

Budova Senátu Budova Poslanecké sněmovny

][

]

]

10 11

Česká republika

Název kraje Zkratka Název kraje Zkratka

Hlavní město Praha PHA Královéhradecký HKKStředočeský STČ Pardubický PAKJihočeský JHČ Vysočina VYSPlzeňský PLK Jihomoravský JHMKarlovarský KVK Olomoucký OLKÚstecký ULK Zlínský ZLKLiberecký LBK Moravskoslezský MSK

Město je obec, která jím byla v historickém slova smyslu před schválením zákona o obcích. Statutární města (České Budějovice, Karlovy Vary, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov) mají právo uspořádat si své poměry vlastním statutem, na jehož základě si mohou rozdělit svá území na městské části a čtvrti. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dále jsou jeho orgány starosta (v případě statutárního města primátor), rada města, městský úřad (u statutárního města magistrát) a zvláštní orgány města. Městská část má obdobné orgány jako obec.Hlavní město Praha je současně krajem a je spravováno na základě samostatného zákona.

Česká republika se vyznačuje relativně rovnoměrnou hustotou osídlení a poměrně hustou sítí malých a středních měst. Pro velikostní strukturu obcí je charakteristický velký podíl malých obcí do 2 000 obyvatel. V některých regionech (zejména v západních a jižních Čechách a na západní Moravě) se však nachází značné množství obcí s 500 a méně obyvateli. Tato roztříštěnost pak přináší určité problémy z hlediska profesionalizace jejich veřejné správy i z hlediska jejich financování.

1. Praha, hlavní město 1 170 571 obyvatel (k 30. 12. 2004)

2. Brno3. Ostrava4. Plzeň5. Olomouc6. Liberec7. České Budějovice

Kraje – vyšší územně správní celky České republiky – od 1. 1. 2000][

Obyvatelstvo a charakter osídlení]

]

Největší města – pořadí podle počtu obyvatel][ 8. Hradec Králové 9. Ústí nad Labem10. Pardubice11. Havířov12. Zlín13. Kladno14. Most15. Karviná16. Opava

1

2

3

12

11

10

9

8

7

6

5

4 15

14

16

13

12 13

Česká republika

Demografický vývoj je v České republice obdobný jako ve vyspělých evropských státech – vyznačuje se stárnutím populace, prodlužováním střední délky života, poklesem porodnosti a záporným přirozeným přírůstkem (tj. úbytkem) obyvatelstva.

Počet obyvatel: 10 220 577 (k 30. 12. 2004)Průměrná hustota osídlení: cca 130 obyvatel na km2

Průměrná délka života: muži 72 let, ženy 79 letNárodnostní složení: Češi (81 %) Moravané (13 %) Slováci (3 %) Poláci, Němci, Slezané, Romové a ostatní (3 %)Náboženské vyznání obyvatelstva: 44 % věřících – převážně římští katolíci (zhruba 40 %), – evangelíci (příslušníci různých protestantských církví 4 %), – pravoslavní aj. (0,2 %) 40 % bez vyznání 16 % obyvatelstva se nevyjádřiloNejvýše položené obydlí: meteorologická stanice na Pradědu (Hrubý Jeseník) – 1 491 m nad mořemNejníže položené sídlo: Hřensko (region Děčín) – 130 m nad mořemNejvýše položené sídlo: Filipova Huť (Modrava, region Klatovy) – 1 093 m nad mořemNejvětší obec: Praha (hlavní město – 1,2 milionu obyvatel)Nejmenší obec: Rubakov (region Mladá Boleslav – 17 obyvatel)

Hlavní město České republiky Praha

Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je skvělou ukázkoučeského baroka

Čertovka – rameno Vltavy vytváří v okolí ostrova Kampa idylická zákoutí

Letecký snímek Prahy s pohledem na Pražský hrad, Malou Stranu a Vltavu s Karlovým mostem

]

]

14 15

Česká republika

Budova Národního divadla postavená podle projektu architekta Josefa Zítka v letech 1868–1883 a dokončená architektem Josefem Schulzem je skvělou ukázkou novorenesanční české architektury 19. století

Královský letohrádek založený v roce 1538 je nejčistším projevem italské renesanční architektury na sever od AlpRudolfinum – novorenesanční stavba dvojice architektů Zítek-Schulz byla zbudována v letech 1874-1885;za první Československé republiky zde zasedal parlament, dnes slouží svému původnímu účelu jako centrum kultury

Staroměstský orloj byl vytvořen kolem roku 1410, zdokonalen mistrem Hanušem okolo roku 1490

Vitráže v katedrále sv. Víta navrhovali přední čeští malíři: Max Švabinský,Karel Svolinský, Alfons Mucha a další

16 17

Česká republika

Geografická charakteristika a přírodní podmínkyČeská republika je vnitrozemským státem ležícím v západní části euroasijského kontinentu, ve střední Evropě. Nachází se v klimaticky příznivé poloze mírného pásu severní zemské polokoule – mezi 48°33‘ a 53°03‘ severní zeměpisné šířky, východně od 0° poledníku mezi 12°06' a 18°52' východní zeměpisné délky.

Maximální vzdálenosti na ploše České republiky

spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu je 278 km spojnice nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího bodu je 493 km spojnice maximálně odlehlých bodů je 493 km maximální rozměr (délka) ve směru poledníku je 276 km maximální rozměr (délka) ve směru rovnoběžek je 452 km

Povrch České republiky je tvarově i výškově rozmanitý. Z hlediska fyzicko-geografického leží jejíúzemí na rozhraní dvou různých horských soustav, systému Hercynského a Alpsko-Himalájského, které se od sebe liší stářím i geologickým a geomorfologickým vývojem. Západní a střední část republiky (Čechy) lemuje a pokrývá Česká vysočina, která vznikla v podstatě koncem prvohor a má převážně ráz pahorkatin a středohor. Vnitřní část tohoto území tvoří především vrchoviny a pahorkatiny Českého masivu a nížiny a roviny České tabule. Ohraničují je horské masivy a hraniční pohoří Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Českomoravská vrchovina.Do východní části státu (Morava, Slezsko) zasahují Západní Karpaty (s pohořím Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty), které nabyly své nynější podoby v třetihorách. Rozhraní mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty vyplňuje pásmo úvalů a povodí řeky Moravy. Sníženina mezi oběma horskými systémy se nazývá Moravská brána.

[[

Horní část Václavského náměstí je uzavřena novorenesanční budovou Národního muzea, která byla postavena v letech 1885–1890 podle projektu architekta Josefa Schulze;jezdecká socha sv. Václava se čtyřmi patrony českého národa je dílem sochaře J. V. Myslbeka

Staronová synagoga zbudovaná na Starém Městě v druhé polovině 13. století připomíná bohatou a pohnutou

historii židovského obyvatelstva na území Prahy

Dům U Zvonu na Staroměstském náměstí je gotickou stavbou ze 14. století, která prošla mnoha přestavbami, s ním sousedící palác Golz-Kinských, nejkrásnější architektura pražského rokoka, pochází z let 1755–1766a je v něm umístěna grafická sbírka Národní galerie

]]

18 19

Česká republika

Pohoří Nejvyšší hora Výška (v m nad mořem)

Krkonoše Sněžka 1 602 m nad mořemJeseníky Praděd 1 492 m Králický Sněžník 1 422 mŠumava Plechý 1 378 m Boubín 1 362 mMoravskoslezské Beskydy Lysá hora 1 324 mKrušné hory Klínovec 1 244 m

Nejvyšší bod: Sněžka (v pohoří Krkonoše) – 1 602 m nad mořemNejnižší bod: hladina Labe u Hřenska – 115 m nad mořemNejrozsáhlejší horopisný celek: Českomoravská vrchovina (nevysoké pohoří na rozhraní Čech a Moravy) – asi 13 500 km2

Podnebí České republiky je mírné a vlhké. Odpovídá její poloze v severním mírném pásmu, kde se střetávají a střídají vlivy oceánické od západu (malé sezónní i denní rozdíly teplot vzduchu, hojnost srážek) s vlivy kontinentálními od východu (velké teplotní rozdíly, málo srážek). Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách; na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Kromě toho má velký vliv na podnebí republiky nadmořská výška a reliéf zemského povrchu. Srážky přinášejí především západní větry. Množství srážek ovlivňuje zejména nadmořská výška a v horách i orientace svahů vůči větrům. (Vlivem silných dešťů se na území České republiky vyskytly také rozsáhlé povodně – například v roce 1997 v povodí řeky Moravy a v roce 2002 v povodí řek Vltavy a Labe; povodně na Vltavě v některých místech dokonce překročily tisíciletou vodu.)

Šumava

Nejvyšší hora České republiky Sněžka

Průměrné roční teploty vzduchu: nejvyšší 9,5 °C / nejnižší 0,1 °CNejchladnější měsíc roku: leden (průměrné teploty kolem 2 °C) Nejteplejší měsíc roku: červenec (průměrné nejvyšší teploty v horských oblastech 8 až 12 °C, v nížinách 18 až 21 °C)Průměrné roční srážky: v horách od 900 do 1 700 mm, v nízkých polohách od 450 do 650 mm

Vodstvo České republiky představují hlavně řeky, jen v malé míře vodní nádrže, rybníky a jezera. Územím České republiky procházejí hlavní evropská rozvodí, která ji rozdělují do tří úmoří – Severního, Černého a Baltského moře. Rozvodním uzlem těchto tří moří je Králický Sněžník (1 423 m nad mořem). Hlavními říčními osami jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě především Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a na severu Moravy a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km).V zemi se také nachází množství minerálních pramenů, které jsou často využívány k léčebným účelům (nejvýznamnějšími lázněmi v Čechách jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně, na Moravě Luhačovice).

Největší plocha povodí: Labe – 51 104 km2 (jen na území ČR)Nejvodnatější tok: Labe – průměrný průtok u Hřenska 308 m3.s-1

Největší objem vody ve vodní nádrži: Orlická přehrada (na řece Vltavě) – 720 mil m3 vodyNejteplejší minerální pramen: Vřídlo v Karlových Varech – 72 °CNejkratší vzdálenost od moře: 326 km (Šluknov–Štětínský záliv v Baltském moři)

Katastrofální povodně v roce 2002

Nejvyšší hory v pohořích České republiky][

20 21

Česká republika

Délka v km Průtok v m3.s-1 Úmoří * Vltava (ústí do Labe) 433 149 Severní mořeLabe (státní hranice) 370 308 Severní mořeDyje (ústí do Moravy) 306 44 Černé mořeOhře (ústí do Labe) 291 38 Severní mořeMorava (soutok s Dyjí) 283 109 Černé mořeBerounka (ústí do Vltavy) 246 36 Severní mořeSázava (ústí do Vltavy) 225 25 Severní moře

* Do Baltského moře odvádí vody z Hrubého a Nízkého Jeseníku řeka Odra, která má na území České republiky pouze svůj horní tok.

Plocha v ha Maximální hloubka v mPřehradní nádrže (na řekách) Lipno (na Vltavě) 4 870 22Orlík (na Vltavě) 2 732 74Švihov (na Želivce) 1 670 56Nové Mlýny III (na Dyji) 1 668 8Slapy (na Vltavě) 1 392 58

Rybníky (v jižních Čechách) Rožmberský (u Třeboně) 489 6,2Horusický (u Veselí nad Lužnicí) 416 6Bezdrev (u Hluboké nad Vltavou) 394 5

Jezera (na Šumavě) Černé 18,4 40 Čertovo 10,3 37Plešné 7,5 18

Přehradní nádrž Orlík a Žďákovský mosts největším rozpětím ocelového obloukuv republice

Půdy, rostlinstvo a zvířena úzce závisí na různosti jednotlivých složek zeměpisného prostředí (klimatických podmínkách, výškové členitosti povrchu) a jejich vzájemném působení.Půdní pokryv České republiky se vyznačuje značnou variabilitou – a to jak zrnitostním složením půd, tak i rozšířením jednotlivých půdních typů. Nejběžnějším typem půd jsou hnědé půdy. Zemědělská půda nejvyšší bonity se vyskytuje v říčních úvalech zejména v Polabí v Čechách a v Hornomoravském, Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu na Moravě.

Flora a fauna vyskytující se na území České republiky svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. V prehistorické době pokrývaly více než 90 % území České republiky lesy. Šlo převážně o lesy smíšené, v jejichž skladbě se projevovalo uspořádání do výškových stupňů. V současné kulturní krajině je lesní pokryv výsledkem lidské činnosti, původní porosty se zachovaly jen vzácně v odlehlých a nepřístupných místech. Lesy dnes zaujímají pouze zhruba 30 % celkové rozlohy republiky – jedná se hlavně o uměle pěstované lesy jehličnaté s převahou smrku a borovice.

Květena České republiky zahrnuje více než 3 000 druhů cévnatých rostlin. Podle polohy státu rozlišujeme tři oblasti květeny: Česká vysočina patří svou polohou do oblasti středoevropské lesní květeny. Nížiny s teplým podnebím jsou oblastí stepní panonské květeny. V karpatských pohořích se setkáváme s karpatskou květenou.

Nejdelší řeky][

Největší vodní plochy[ ]

Podle výškové členitosti vytváří květena na území České republiky šest výškových vegetačních pásem: pásmo nížinné s teplomilnou květenou, pásmo pahorkatin a vrchovin, pásmo lesostepí s listnatými lesy, pásmo podhorské s převládajícími smrkovými monokulturami, pásmo horské se smrkem a bukem, pásmo subalpinské.

22 23

Česká republika

zóně hájů, zóně stepní (na jižní Moravě). Původní složení zvířeny se postupně změnilo vlivem hospodářské činnosti člověka – ať už vyhubením některých druhů, nebo umělým chovem lovné zvěře a domácího zvířectva. V současné době žije na území státu zhruba 40 000 živočichů, z toho 75 % hmyzu. Typickými zástupci zvířectva nejrozšířenějšího ve volné přírodě jsou například: srnec, daněk, muflon, jelen, divoké prase, liška,zajíc, tchoř, veverka, kuna lesní, sysel, křeček, ježek, krtek, holub, datel, žluva, káně lesní, jestřáb, kukačka, koroptev, křepelka, skřivan, sýkorka, stehlík, drozd, tetřev, užovka, zmije, ještěrka...

Pokud jde o nerostné bohatství, surovinové zdroje České republiky jsou poměrně omezené a s výjimkou uhlí a stavebních surovin i značně vyčerpané. Nejvýznamnější nerostnou surovinou a zároveň i největším energetickým zdrojem republiky je uhlí, ačkoliv jeho těžba za posledních deset let značně poklesla a útlumový program stále pokračuje. Hlavní zásoby černého uhlí se nacházejí na severovýchodě Moravy (v ostravsko-karvinském revíru). Velké zdroje hnědého uhlí (těžitelné povrchově) jsou uloženy v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích – především v Mostecké a Sokolovské. Při okraji ostravsko-karvinského revíru a na jižní Moravě při ložiscích ropy (mezi Hodonínem a Břeclaví) se v malém množství těží rovněž zemní plyn. Dále má stát také poměrně značné zásoby keramických, žáruvzdorných a sklářských surovin, stavebního kamene, štěrků, cihlářských hlín a vápence. Ložiska kvalitního kaolínu jsou v západních Čechách na Karlovarsku a Plzeňsku. Kvalitní sklářské písky se nacházejí v severních Čechách na Broumovsku, Turnovsku a Jičínsku. Významná je těžba vápence v Českém krasu a Moravském krasu, žuly v Jeseníkách a na Českomoravské vysočině a říčních štěrkopísků na středních tocích řek Moravy a Labe. V útlumu je dnes kdysi velmi významná těžba uranových rud – v současné době se v České republice již netěží.

V období centrálně řízené ekonomiky bylo životní prostředí značně poškozeno. Hlavním faktorem poškození bylo znečištění ovzduší kysličníkem siřičitým (a to nejen z elektráren v severních Čechách, ale i v důsledku imisí z elektráren ve východním Německu a jižním Polsku). Nejvíce byly postiženy severní Čechy, kde došlo k rozsáhlému poškození jehličnatých lesů. Oblast Severočeské hnědouhelné pánve byla navíc citelně postižena rozsáhlou devastací území v důsledku povrchové těžby. Vysoké bylo také znečištění řek, které vzniklo vypouštěním průmyslových odpadů a nedostatečnou kapacitou (někdy i absencí) čistíren odpadních vod. Týkalo se to zejména řek Labe, Ohře, Vltavy, Odry a Moravy.Od roku 1990 se úroveň životního prostředí ve všech ukazatelích zlepšuje. Je to jednak z důvodu omezování těžby černého i hnědého uhlí, hutnictví a některých odvětví těžkého průmyslu, jednak v důsledku uplatňování aktivní politiky zlepšování životního prostředí, aplikace odsiřovacích zařízení v hnědouhelných elektrárnách a výstavby čistíren odpadních vod na řekách. Rostou ale negativní dopady vyplývající z růstu automobilové dopravy (hluk, exhalace apod.).

Národní hospodářství

Česká republika je již tradičně průmyslovou zemí – už v období Rakousko-Uherska byly Čechy a Morava hospodářsky nejrozvinutější částí monarchie, která produkovala zhruba 75 % její průmyslové produkce. V letech 1948–1989 byla ekonomika České republiky orientována ve shodě s celkovou politikou zemí východního bloku na rozvoj energetiky, hutnictví a těžkého průmyslu. Důsledkem bylo poškozování životního prostředí a vysoká energetická náročnost výroby. Po roce 1990 dochází k útlumu některých odvětví těžkého průmyslu (hutnictví železa, výroby lokomotiv a zbrojní výroby) a rozvíjí se naopak průmysl lehký (elektrotechnika a dřevozpracující, chemický a potravinářský průmysl). Ekonomika České republiky se stává integrální součástí ekonomiky světové s těsnými vazbami na státy Evropské unie, zejména na Německo. Dalším jevem je rozvoj služeb a s ním související přesun zaměstnanců ze sekundárního do terciérního sektoru. Ten je však doprovázen i strukturálními problémy a růstem nezaměstnanosti.

Energetická síť České republiky je zapojena do evropské energetické sítě, energetického systému (výměny energie) sousedních států.Největší podíl vyrobené elektrické energie připadá stále na spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Jejich provoz se však omezuje, protože jsou jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí. Největší tepelné elektrárny se nacházejí v Mostecké pánvi při dolech s povrchovou těžbou málo kvalitního hnědého uhlí (Tušimice, Prunéřov). Značná část tepelné energie se také získává spalováním zemního plynu a ropy, přepravovaných na území republiky plynovody a ropovody z Ruska. V budoucnu budou zřejmě největšími výrobci elektrické energie jaderné elektrárny. První česká jaderná elektrárna byla vybudována v Dukovanech na Třebíčsku, další u Temelína v jižních Čechách. Vodní elektrárny mají význam pouze doplňkový – vzhledem k nedostatku vody jsou využívány jen v době největšího zatížení energetické rozvodné sítě. Nejvýznamnější je kaskáda vodních elektráren na Vltavě, kde byly k jejich výstavbě nejlepší podmínky (Lipno, Orlík, Slapy). V malém množství a spíše výjimečně jsou elektrická energie a teplo získávány i z takzvaně netradičních zdrojů (větrných elektráren, slunečních kolektorů apod.).

Kladenská průmyslová oblast – v minulosti hrála významnou roli v hospodářství země

Zvířena České republiky patří ke dvěma podoblastem paleoarktické oblasti:

Nerostné bohatství]

]

Úroveň životního prostředí

]

]

]

]

24 25

Česká republika

Průmysl je soustředěn nejvíce v severní části Čech, zatímco jižní Čechy a pomezí s Moravou (kraj Vysočina) jsou především zemědělské oblasti. Morava má své průmyslové regiony jak na severu, tak i na jihu svého území. Hlavními středisky průmyslu jsou samozřejmě velká města a jejich okolí: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Zlín… K rozhodujícím průmyslovým odvětvím České republiky patří například průmysl strojírenský, a to hlavně výroba vozidel a zařízení pro potravinářský průmysl; dále průmysl kovodělný, chemický, elektrotechnický, textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, polygrafický či potravinářský. Tradiční jevýroba skla, porcelánu, keramiky a bižutérie i průmysl dřevozpracující (včetně výroby hudebních nástrojů, tužek a zápalek).

Pražská středočeská aglomerace (cca 1,5 mil. obyvatel) soustřeďuje hlavně centrální funkce, školství, služby a vyspělý průmyslOstravská aglomerace (cca 1 mil. obyvatel) ekonomika regionu byla založena zejména na těžbě černého uhlí a hutnictví železa, v současnosti prochází výraznou restrukturalizacíBrněnská aglomerace (cca 0,5 mil. obyvatel) soustřeďuje školství, služby a strojírenský průmyslHradecko-pardubická aglomerace (cca 0,3 mil. obyvatel) soustřeďuje průmysl chemický, elektrotechnický, strojírenský a potravinářský Severočeská aglomerace zahrnuje města Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Teplice, ekonomika regionu je založena především na těžbě hnědého uhlí a chemickém průmysluLiberecko-jablonecká aglomerace soustřeďuje textilní, sklářský a strojírenský průmyslPlzeňská aglomerace převažuje zde strojírenský a potravinářský průmyslStředomoravská aglomerace zahrnuje města Olomouc, Prostějov a Přerov, má průmyslový charakter, ale je také významným centrem školstvíZlínská aglomerace soustřeďuje obuvnický, gumárenský a strojírenský průmysl

Zemědělství disponuje zhruba 4 280 000 ha zemědělské půdy (zaujímá 55 % rozlohy státu) a je bezprostředně ovlivňováno přírodním prostředím republiky. Rostlinná výroba se zaměřuje na produkci obilovin (zejména pšenice, ječmene a žita), pícnin a krmných plodin (ovsa, kukuřice, řepy), technických kultur (cukrovka, řepka) a brambor nebo na pěstování luštěnin, zeleniny a ovoce. Na jihu Moravy se daří vinné révě, ve středních Čechách se pěstuje chmel.Živočišná výroba mírně převažuje nad rostlinou a jejím rozhodujícím odvětvím je chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koní. Dlouholetou tradici má také chov ryb.Vedle přímé spotřeby je rostlinná a živočišná výroba důležitým dodavatelem surovin pro potravinářský průmysl, kde má významnou roli pivovarnictví.

Vzhledem k omezené surovinové základně má pro hospodářství České republiky velký význam dovoz surovin – především ropy a zemního plynu (z Ruska), železné a manganové rudy (z Ruska, Brazílie a Indie), soli a síry (z Polska). Dále se dovážejí hlavně krmiva, vlna a bavlna, kaučuk, surové kůže, léky, různé průmyslové a potravinářské výrobky či tropické ovoce. Ve vývozu republiky zaujímá rozhodující postavení průmyslové a potravinářské zboží: stroje a strojní zařízení, automobily, traktory, válcovaný materiál, železo, ocel, chemikálie, bižutérie, keramika, sklo, textil, pivo, maso, chmel, sladovnický ječmen a pšenice...

Nejvýznamnější průmyslové metropolitní (městské) aglomerace a regiony][

Dovoz a vývoz]

]

26 27

Česká republika

Díky své poloze je Česká republika křižovatkou důležitých dopravních cest. Hustota jak silniční, tak železniční sítě je v České republice poměrně vysoká, je však nutné zlepšit jejich technické parametry. Ve srovnání s vyspělou Evropou jsou totiž obě dopravní sítě zastaralé, s nedostatkem moderních kapacitních komunikací.

Nejdelší tunel: silniční – 2 002 m Praha-Strahov železniční – 1 747 m na železniční trati Klatovy–Železná RudaNejvýše položená železniční stanice: Kubova Huť na Šumavě – 995 m nad mořemNejdelší most: Žďákovský most (541 m)První delší železniční trať (v Čechách i Evropě): vedla z Českých Budějovic do Lince, postavil ji v letech 1824–1832 inženýr František Antonín Gerstner pro koněspřežní železnici, byla dlouhá zhruba 129 km a měla rozchod 112 cmPrvní elektrická úzkorozchodná železnice: byla vybudována z Tábora do Bechyně, projektoval ji inženýr František Křižík v roce 1902 a je dosud v provozu

Železniční doprava České republiky je prostřednictvím sousedních států zapojena do evropského železničního systému. Mezistátní rychlíkové spoje vedou z České republiky přes Slovensko na Ukrajinu a do Ruska; mezistátní expresy (eurocity a intercity) napojují české území prostřednictvím německých a rakouských železnic na západoevropský železniční systém. Do budoucna se počítá s dalším rozšířením průjezdních (tranzitních) spojů rychlovlaků přes české území a modernizací tranzitních železničních koridorů (vysokorychlostní železnice). Cílem je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky s Berlínem, Vídní, Bratislavou, Varšavou, Norimberkem a Lincem i mezi jednotlivými regiony ČR.

Železniční most u Horního Tanvaldu

Silniční doprava České republiky má poměrně hustou síť, která se v současné době modernizuje – staví se silniční obchvaty, objezdy a dálnice, hlavní silnice se „napřimují“ a rozšiřují. Dálniční síť ČR by se měla v budoucnu stát součástí evropského dálničního dopravního systému. Zcela dokončena je však zatím pouze dálnice D2 z Brna na Slovensko, na níž navazuje hlavní česká silniční magistrála – dálnice D1. Ta směřuje napříč republikou z Prahy do Brna a pak do Lipníku nad Bečvou. Zde by na ni měla navazovat dálnice D47, která odtud povede na hranici s Polskem. Další významná dopravní osa, plánovaná trasa dálnice D3 by měla vést z Prahy přes jižní Čechy do Rakouska. Směrem na západ je již kromě obchvatu Plzně téměř dokončena dálnice D5 z Prahy přes Plzeň do Německa. Dokončení dálnice D8, vedoucí z Prahy do Německa přes severní Čechy, zase naráží na problémy ochrany přírody spojené s průchodem chráněnou krajinnou oblastí Českého středohoří. Do prostoru hradecko-pardubické aglomerace a do Polska směřuje pak z Prahy dálnice D11.

Letecká doprava České republiky má mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni a české i zahraniční aerolinie spojují republiku s významnými městy Evropy i ostatních světadílů. Letiště pravidelných linek a aerotaxi vnitrostátní letecké dopravy jsou také například v Ostravě, Brně a Karlových Varech.

Říční doprava je provozována hlavně na dolním toku Vltavy (nákladní po Prahu a osobní po Slapskou přehradu) a na splavné části Labe (do Chvaletic).

Potrubní doprava slouží zejména k dovozu ropy a zemního plynu z Ruska a rozvádí plyn do jednotlivých měst.

Mimořádný význam mají v současné době spoje (instituce provozující a zajišťující spojové služby), které se starají o přenos televize a rozhlasu, o propojení telefonní a faxové sítě nebo o přenos různých druhů informací po celosvětových datových sítích (Internet).

Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně

Dopravní systém ]

]

Dálnice Trasa Návaznost, další směr (včetně hraničních přechodů – českého/sousední země)

D1 Praha–Brno–Vyškov–Hulín–Přerov–Lipník nad Bečvou D47 – Ostrava, PolskoD2 Brno–Břeclav/Brodské–Slovensko Bratislava, MaďarskoD3 Praha–Tábor–České Budějovice–Dolní Dvořiště/Wullowitz–Rakousko LinecD5 Praha–Plzeň–Rozvadov/Waidhaus–Německo NorimberkD8 Praha–Lovosice–Ústí nad Labem–Petrovice/Breitenau–Německo DrážďanyD11 Praha–Poděbrady–Hradec Králové–Trutnov–Královec/Lubawka–Polsko ŠtětínD47 Lipník nad Bečvou–Ostrava–Polsko Katovice, Varšava

Dálnice České republiky[

[

28 29

Česká republika

Cestovní ruch, rekreace a lázeňství

Díky většinou půvabné krajině, proslulým léčivým a minerálním pramenům (léčebné lázně), bohatství lesů a přírodně chráněných území i množství historických a kulturních památek je Česká republika stále více vyhledávanou rekreační a kulturní oblastí, atraktivní pro zahraniční návštěvníky.

Přírodní oblasti s národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a přírodními rezervacemi Krkonoše, Šumava, Beskydy, Jeseníky, Orlické hory

Oblasti s přírodními zajímavostmi a zvláštnostmi krasové jevy: Moravský kras, Český kras–Berounsko skalní města: Český ráj–Turnovsko, České Švýcarsko–Děčínsko, Adršpašsko-teplické skály–Broumovsko

Krajiny s vodními plochami jižní Čechy s rybníky (Třeboňsko) a velkými vodními nádržemi na Vltavě (Lipno, Orlík, Slapy) Máchovo jezero u Doks jižní Morava s vodními nádržemi na Dyji (Nové Mlýny, Vranov)

Velká města a městské památkové rezervace s kulturněhistorickými památkami Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice, Cheb, Olomouc, Ostrava, Tábor, Hradec Králové, Jindřichův Hradec, Liberec, Pardubice (zvláštní postavení z mezinárodních hledisek mají městské památkové rezervace vybrané mezinárodní organizací UNESCO jako světové kulturní památky – Praha, Český Krumlov, Telč a Kutná Hora)

Lázně s léčivými a minerálními prameny nejznámější je západočeská lázeňská oblast – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov, Františkovy Lázně

Zlatá ulička v Praze na HradčanechPražský hrad

Západní Čechy Karlovy Vary – největší a nejvyhledávanější lázně České republiky – s termálními prameny (72 °C teplé Vřídlo) – léčí se zde nemoci trávicího ústrojí, cukrovka aj. Františkovy Lázně – se studenými minerálními prameny a slatinami – léčí se zde nemoci oběhového ústrojí, srdeční a ženské choroby Mariánské Lázně – se studenými minerálními prameny v krásné lesnaté krajině – léčí se zde nemoci trávicího a pohybového ústrojí, výměny látkové aj. Jáchymov – s termálními radioaktivními prameny – léčí se zde zejména nemoci pohybového ústrojí Teplice – léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí

Severní Čechy Janské Lázně – nacházejí se v lesnaté krajině Krkonoš – napravují se zde stavy po obrně

Střední Čechy Poděbrady – léčí se zde srdeční choroby

Jižní Čechy Třeboň – léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí

Morava Luhačovice – největší moravské lázně – léčí se zde především nemoci dýchacích cest

Lázeňská kolonáda v Karlových Varech Šumavské hřebeny v okolí Srní

Nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu][

]

]

Nejnavštěvovanější lázeňská města]

]

30 31

Česká republika

Ochrana přírody má v České republice dávnou tradici a patří k nejvyspělejším na světě. Původní přírodní prostředí je chráněno v přírodních rezervacích a národních parcích.

Rozloha v km2 Rok vyhlášení Národní park Šumava 683 1991Krkonošský národní park 359 1963České Švýcarsko 78 2000Národní park Podyjí 61 1978

Rozloha v km2 Rok zřízení Beskydy 1 197 1973České středohoří 1 065 1976Šumava 999 1963Jeseníky 745 1969Bílé Karpaty 745 1980

Nejstarší přírodní rezervace, chráněná území: pralesní rezervace Žofínský prales a Hojná voda (v Novohradských horách), Boubínský prales (na Šumavě)Nejdelší jeskynní systém: Amatérská jeskyně – Punkevní jeskyně v Moravském krasu v délce 34 900 mNejhlubší propast: Hranická propast – Hranice na Moravě, okres Přerov (hloubka 244,5 m) Nejznámější nejrozlehlejší propast: Macocha (hloubka 168 m)

Národní park Šumava

1. Praha historické jádro 1992 2. Český Krumlov historické jádro 1992 3. Telč historické jádro 1992 4. Žďár nad Sázavou kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře 1994 5. Kutná Hora historické jádro s chrámem sv. Barbory 1995 a katedrála Panny Marie v Sedlci 6. Lednice, Valtice kulturní krajina (Lednicko-valtický areál) 1996 7. Holašovice (obec Jankov) barokní náves 1998 8. Kroměříž arcibiskupský zámek a zahrady 1998 9. Litomyšl zámecký areál 199910. Olomouc sousoší Nejsvětější Trojice 200011. Brno vila Tugendhat 200112. Třebíč bazilika sv. Prokopa, židovská čtvť a hřbitov 2003

Historické centrum Českého KrumlovaValašské muzeum v přírodě – vystoupení souboru Ondráš

Národní parky České republiky][

Ochrana přírody a kulturněhistorických památek ]

]

Největší chráněné krajinné oblasti][

Muzea lidové architektury v přírodě – skanzeny (výběr)][

Památky na území České republiky zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)]

[

Ochrana kulturněhistorických památek zahrnuje nejvýznamnější objekty a výtvory lidské činnosti spjaté s historií území a jeho obyvatelstva. Jedná se tedy například o hrady, zámky, kostely a další architektonické a stavební památky, části měst chráněné jako městské památkové rezervace, umělecké (výtvarné, literární, hudební) i technické výtvory. Mezi místa, kde jsou soustředěny zvláště lidové stavební památky, patří muzea v přírodě – skanzeny. Další doklady o přírodě a historii lidské společnosti jsou uchovávány a opatrovány v muzeích, galeriích i knihovnách.

Muzeum vesnice v Kouřimi Muzeum lidové architektury v Kadově na Českomoravské vrchovině Polabské národopisné muzeum pro okruh dřevěného domu lidového středních Čech v Přerově nad Labem Muzeum lidové architektury v Třebízi Expozice zemědělských staveb jihovýchodní Moravy ve Strážnici na Moravě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

32 33

Česká republika

Památkové rezervace Národní kulturní památky

PrahaHlavní město Praha Pražský hrad(historické jádro města) Vyšehrad Karlův most Karolinum Národní divadlo Národní muzeum Staroměstské náměstí Anežský areál Bílá hora (bojiště s letohrádkem Hvězda a oborou) Památník protifašistického odboje v Kobylisích

Střední ČechyKutná Hora Vlašský dvůr v Kutné Hoře hrad Karlštejn slovanské hradiště Budeč Lidice Sázavský klášter

Jižní ČechyTábor Tábor (historické jádro města)České Budějovice Kozí hrádek u TáboraČeský Krumlov hrad ZvíkovJindřichův HradecTřeboň

Západní ČechyDomažlice hrad PřimdaHoršovský Týn hrad RabíFrantiškovy Lázně slovanské hradiště Hůrka ve Starém PlzenciCheb

Národní divadloPražský hrad

Severní ČechyTerezín Malá pevnost se hřbitovem v TerezíněKadaň hora Říp s rotundou sv. JiříLitoměřice hrad BezdězŽatec

Východní ČechyPardubice pietní území „Zámeček“ v PardubicíchLitomyšl zámek v LitomyšliHradec Králové Babiččino údolí v RatibořicíchJičínJosefovKuks a Betlém

Jižní MoravaZnojmo znojemská hradní rotundaMikulov hrad a pevnost Špilberk v BrněJihlava slovanské hradiště v MikulčicíchTelč velkomoravské archeologické památky Kroměříž ve Starém Městě a okolí

Severní MoravaOlomouc Přemyslovský palác v OlomouciNový Jičín Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) Štramberk

Průčelí katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Karlštejn – hrad českých králů

Hrad Rabí

Nejznámější městské památkové rezervace a národní kulturní památky][

34 35

Česká republika

Doklady o nejstarším osídlení území České republiky jsou datovány do starší doby kamenné. Prvním historicky doloženým etnikem byly od 4. století před naším letopočtem keltské kmeny (např. Bójové). Na přelomu letopočtu Kelty vytlačily a zemi ovládly kmeny germánské (Markomané, Hermundurové, Kvádové aj.). Od 6. století pronikají na území Čech a Moravy z východu Slované a Avaři. V první polovině 7. století se na obranu proti rozpínavosti Avarů spojili západní Slované v kmenový svaz známý jako Sámova říše. Nejstarší doložený státní útvar, Velkomoravská říše, vznikl na Moravě v první polovině 9. století. Ve stejné době se na naše území také šíří z východofranské říše křesťanství. Po zániku Velkomoravské říše se centrum vytváření státnosti přesunulo do Čech, kde do té doby (8.–10. století) existovalo jen několik kmenových uskupení. Sjednocení těchto kmenových společenství a vytvoření českého státu (knížectví) se podařilo až koncem 10. století rodu Přemyslovců z kmene Čechů, když vyvraždili většinu členů dalšího významného a jim politicky konkurujícího rodu Slavníkovců. V kontaktech se sousedy, zejména pak německou říší, se český přemyslovský stát postupně stává významným mocenským faktorem ve střední Evropě.

Od 12. do 14. století – tedy jak za vlády Přemyslovců (především Vladislava II., Přemysla Otakara I. a jeho vnuka Přemysla Otakara II.), tak i později v době panování Lucemburků (zejména českého krále a římského císaře Karla IV.) – zažívají České a Moravské země značný politický, hospodářský a kulturní rozmach. Český stát se vnitřně upevnil, hospodářsky zesílil a zaujal přední místo mezi středoevropskými zeměmi, zároveň pak i dosáhl největšího územního rozsahu v celé své historii. V rámci kolonizace v té době přichází také velké množství Němců.První třetina 15. století byla obdobím husitských válek, které vypukly po upálení náboženského reformátora Jana Husa († 1415). Jejich příčinou byla především již delší dobu trvající hluboká společenská krize. Toto masové hnutí však s sebou přineslo značný hospodářský úpadek.

Středověký hrad Velhartice

Historický přehled]

]

Český stát ve 14. století][

Detail opevnění Vyšehradu

Románská rotunda sv. Martina na Vyšehradě v Praze

36 37

Česká republika

Roku 1526 získali českou korunu Habsburkové a země Koruny české se staly součástí habsburské říše (jejich státoprávní statut se fakticky nezměnil až do 17. století a formálně ještě ani o století později, od roku 1867 se však staly součástí Předlitavska). Již na začátku roku 1547 vypukl první stavovský odboj proti nastupující habsburské centralizaci a absolutismu. Skončil však porážkou a oslabením moci nekatolické šlechty a měst. Po dalším neúspěšném povstání českých stavů v letech 1618 až 1620 (impulzem k němu byla pražská defenestrace 23. 5. 1618 a skončilo roku 1620 bitvou na Bílé hoře) a následné třicetileté válce (1618–1648) nastalo období upevňování habsburské moci. Oslabení české státnosti v rámci habsburské říše provázel proces rekatolizace (bylo povoleno pouze katolické vyznání) a postupné poněmčování českých zemí, prosadil se absolutismus na úkor stavovského uspořádání státu. Koncem 18. století přichází spolu s nástupem kapitalismu a dalšími změnami obrození českého jazyka a kultury, začíná se formovat novodobé národní cítění, české národní uvědomění a v první polovině 19. století i moderní nacionalismus.

Obležení Prahy Švédy roku 1648

Památník národního písemnictví v PrazeHlavní loď katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Na začátku 20. století, zejména pak během 1. světové války (1914–1918), se objevily i první koncepce na rakouské monarchii nezávislého českého (později československého) státu. Oficiálnímorgánem tehdejšího zahraničního protirakouského odboje se stala Česká (později Československá) národní rada v Paříži v čele s T. G. Masarykem. Po porážce a rozpadu rakousko-uherské monarchie došlo roku 1918 ke spojení historických českých zemí s částmi Uherského království (Slovenskem a Podkarpatskou Rusí) a k vytvoření samostatné Československé republiky, jednoho z následnických států Rakousko-Uherska.

První prezident Československé republikyT. G. Masaryk

Převrat roku 1918 v Brně

Nejmladší obránci vlasti

Československo v roce 1920][

38 39

Česká republika

Pražské povstání v květnu 1945

Vývoj samostatného Československa násilně přerušily mnichovská dohoda a následná okupace fašistickým Německem. Separatistické tendence německé menšiny v českém pohraničí, podporované z nacistického Německa, vedly roku 1938 k přijetí mnichovské dohody a okleštění československého území Německem. V březnu 1939 Hitler obsadil i zbytek českých zemí a vznikl Protektorát Čechy a Morava (1939–1945). Na Slovensku byl v té době vyhlášen samostatný stát (za 2. světové války satelit Německa). K aktivní spolupráci získali okupanti jen malou část českého národa, naopak velmi brzy začala pracovat řada odbojových organizací. V roce 1940 byla vytvořena i exilová vláda v Londýně v čele s Edvardem Benešem.Po ukončení 2. světové války v roce 1945 došlo k obnovení Československa, ale bez Podkarpatské Rusi (podle smlouvy se SSSR z 29. 6. 1945 byla pod názvem Zakarpatská Ukrajina připojena k Ukrajinské SSR a přeměněna na Zakarpatskou oblast). Zároveň byly v letech 1945–1946 na základě takzvaných Benešových dekretů vysídleny ze země zhruba tři miliony etnických Němců.

Poválečný demokratický vývoj Československa byl však zmařen komunistickým převratem v únoru 1948. Republika se stala součástí sovětského bloku a komunistická strana zde zavedla totalitní režim. V politických procesech probíhajících zhruba od roku 1949 do roku 1957 bylo popraveno nebo odsouzeno k dlouholetým trestům vězení mnoho představitelů opozice a církevních hodnostářů. V letech 1960–1990 nesla země název Československá socialistická republika (ČSSR). Samotná 60. léta pak přinesla i určité reformy a liberalizaci kulturního a společenského života. Tento demokratizační proces vyvrcholil takzvaným Pražským jarem 1968, které ukončila v srpnu téhož roku vojenská intervence států Varšavské smlouvy a následná sovětská okupace. Dne 27. 10. 1968 přijalo Národní shromáždění zákon o federaci, který zakotvil rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska. V platnost však tento zákon vstoupil až na začátku roku 1969, tedy již ve zcela jiné politické situaci. V 70. a 80. letech probíhající normalizace znamenala stagnaci politického, hospodářského i sociálního života.

Československo v roce 1939][

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze

40

Česká republika

41


Obrana České republiky je souhrn opatření k zajištění státní svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Zahrnuje výstavbu systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. Obrana republiky je záležitostí celé společnosti, každého jejího občana. Na jejím zajištění se společně, v součinnosti se státními orgány, orgány územních samosprávných celků a dalšími právnickými a fyzickými osobami podílejí ozbrojené síly i ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Za plánování a řízení obrany České republiky je odpovědná vláda a podílejí se na něm i ostatní ústavní orgány, činitelé a instituce, které k tomu mají příslušnými zákony vymezeny své úkoly.

Vojenská obrana České republiky je založena na použití vlastních sil a prostředků a na bezpečnostních zárukách vyplývajících z členství v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii (EU).

Působnost Ministerstva obrany České republiky (MO ČR) definuje § 16 zákona číslo 2/1969 Sb.,o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je Ministerstvo obrany ČR ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky, řídí Armádu České republiky a spravuje vojenské újezdy. Jako orgán pro zabezpečování obrany se MO ČR podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření

Procesy ve východní Evropě spojené s rozpadem sovětského bloku a „sametová revoluce“ (masové demonstrace po brutálním zásahu proti studentské demonstraci v Praze) v listopadu 1989 vedly ke svržení komunistického režimu a následné demokratizaci politického života. V roce 1990 se uskutečnily pluralitní volby a stát byl přejmenován na Českou a Slovenskou Federativní Republiku (ČSFR). Další návrhy slovenské reprezentace na volnou konfederaci však vyústily v roce 1992 v rozdělení Československa na dva samostatné státy. Dne 1. 1. 1993 se tedy Česká republika a Slovenská republika vydaly již jako suverénní státy na cestu návratu k demokratickému systému a tržní ekonomice.

Reprezentační prostory Pražského hradu

Arm

áda

Čes

ké r

epu

blik

y

Panoráma Prahy

42 43


k zajištění obrany státu vládě, Radě obrany a prezidentovi České republiky a koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů i orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně. Řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství. Zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem. Organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky. Kromě výše uvedených povinností také povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti, v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států a vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.

Ozbrojené síly mají za úkol připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení – tj. co nejefektivněji a nejlépe zabezpečit obranu jejího území s využitím zásad kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské úmluvy.

Hlavní složkou ozbrojených sil je Armáda České republiky (AČR). Od 12. 3. 1999, kdy Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance, je její armáda zapojena do integrované vojenské struktury NATO, do systému obranného, operačního a civilního nouzového plánování, do procedurálních a organizačních aspektů jaderných konzultací i do společných cvičení a operací. Jednotlivé druhy vojsk české armády jsou budovány v souladu s jejími závazky vyplývajícími z členství v NATO a ze zapojení do obranné a bezpečnostní politiky Evropské unie. V posledních letech bylo pak kromě mnoha změn vyplývajících z rozsáhlé reorganizace a modernizace ozbrojených sil významným mezníkem v životě Armády České republiky zejména ukončení základní vojenské služby (k 22. 12. 2004) a den, kdy se stala plně profesionální armádou (1. 1. 2005).

Ministerstvo obrany České republikyGenerální štáb Armády České republiky Společné síly Velitelství společných sil pozemní síly vzdušné síly podpůrný komplet Přímo podřízené vojenské útvary a zařízení Síly podpory a výcviku Velitelství sil podpory a výcviku Ředitelství logistické a zdravotnické podpory Ředitelství výcviku a doktrín Ředitelství personální podpory Přímo podřízené vojenské útvary a zařízení

Jednotlivé prvky struktury AČR jsou zařazeny z hlediska připravenosti k operačnímu použití do tří stupňů pohotovosti ve vazbě na jejich předurčení pro operace v rámci České republiky, NATO, EU, případně jiných koaličních nebo účelových uskupení. Jejich členění dále respektuje princip stupňované pohotovosti a bere do úvahy jejich dislokaci a schopnost mobility.

Síly vysoké připravenosti (budou připraveny do 90 dnů) – jejich součástí jsou jednotky vyčleněné do sil rychlé reakce nebo sil rychlé reakce EU (ty budou připraveny do 5 až 30 dnů).

Síly nižší připravenosti (budou připraveny do 365 dnů) – mimo jiné budou využívány i pro rotaci sil s vyšší pohotovostí (ty budou v tomto případě připraveny do 6 měsíců).

Síly dlouhodobě budované (budou vytvářeny mobilizačně a připraveny k použití nejdříve za 365 dnů).

Organizační struktura ozbrojených sil České republiky[ ]

Základní členění sil AČR podle stupňů pohotovosti[ ]

Budova Ministerstva obrany ČRBudova Generálního štábu AČR

44 45


Vznikly dne 1. 12. 2003 sloučením pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Jsou určeny k zajištění vytváření, přípravy, rotace a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení taktických nebo operačně-taktických úkolů na území České republiky i mimo ně a k plnění dalších, zákony stanovených úkolů na teritoriu České republiky. Společné síly tvoří Velitelství společných sil, svazky a útvary pozemních sil, svazky, útvary a zařízení vzdušných sil a svazky a útvary podpůrného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil.

Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby, přípravy, výcviku a vyčleňování podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění politicko-vojenských ambicí ČR a plnění z toho vyplývajících úkolů. Velitelství společných sil je členěno jako společné velitelství se stacionárním umístěním, jednotlivé sekce a odbory jsou společnými prvky pro všechny podřízené síly.

Společné síly]

]

Velitelství společných sil[ ]

Bitevní letoun L-159 ALCA

Protiletadlový raketový prostředek KUB

Bojové vozidlo pěchoty (BVP-2)

46 47


V současné době představují nejpočetnější součást Armády České republiky. V součinnosti s ostatními druhy vojsk jsou určeny k obraně územní celistvosti a suverenity České republiky, k vedení obranné i útočné bojové činnosti, k ochraně komunikací, objektů a prostorů mimo oblast přímé bojové činnosti, k monitorování situace v přiděleném prostoru, k udržování klidu a pořádku a ochraně civilního obyvatelstva při mírových nebo jiných nestandardních operacích na území České republiky i jiných států, k posílení ochrany státní hranice, ke střežení důležitých objektů a k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Dále jsou také předurčeny k plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv. Jejich organizace umožňuje vytváření potřebných úkolových uskupení pro řešení taktických úkolů a operací částí nebo všemi silami pozemních sil, a to jak samostatně, tak v sestavě aliančního uskupení na území České republiky i mimo ně. Za krizové situace a ve válečném stavu tvoří základ operačního uskupení, stávají se součástí spojeneckého uskupení a jsou doplňovány mobilizovanými jednotkami a útvary. Kromě toho se příslušníci pozemních sil podílejí na významných projektech a akcích určených široké veřejnosti, spolupracují s orgány státní správy i místní samosprávy, s představiteli hospodářských subjektů, školami, organizacemi, sdruženími a různými dalšími institucemi. Například při povodních, které v červenci 1997 a v srpnu 2002 zasáhly značnou část území České republiky, se významnou měrou podíleli na záchraně lidských životů i majetku a na následné likvidaci škod způsobených záplavami. K největším prezentacím pozemních sil pak patří od roku 1990 Den pozemního vojska „Bahna“, který je každoročně pořádán v prostoru vojenského cvičiště u Strašic. Jeho cílem je předvést civilní veřejnosti a zahraničním zájemcům současnou vojenskou techniku a praktickými ukázkami demonstrovat profesní připravenost příslušníků pozemních sil. Příslušníci pozemních sil také tvořili základ jednotek působících v letech 1992 až 2004 v zahraničních mírových operacích – zejména UNPROFOR, UNCRO, IFOR, SFOR, SFOR II a KFOR na území bývalé Jugoslávie a ESSENTIAL HARVEST na území Makedonie – a rovněž se podíleli na výstavbě kontingentů Vojenské policie v misi IZ SFOR na území Iráku v letech 2003 a 2004. V současné době plní úkoly v misích KFOR na území Kosova, ISAF na území Afghánistánu, EUFOR na území Bosny a Hercegoviny a v kontingentu Vojenské policie na území Iráku. V dalších letech se pak počítá s postupným zapojením všech útvarů pozemních sil do mírových operací NATO a EU na Balkáně i v Afghánistánu – tj. do operace KFOR (JOINT GUARDIAN) na území Kosova, operace EUFOR (ALTHEA) na území Bosny a Hercegoviny a operace ISAF (EOD, METEO, provinční rekonstrukční tým) na území Afghánistánu.

Velitelství společných sil – pozemní síly 4. brigáda rychlého nasazení 41. mechanizovaný prapor 42. mechanizovaný prapor 43. výsadkový mechanizovaný prapor 7. mechanizovaná brigáda 71. mechanizovaný prapor 72. mechanizovaný prapor 73. tankový prapor 13. dělostřelecká brigáda 131. smíšený dělostřelecký oddíl 132. smíšený dělostřelecký oddíl 102. průzkumný prapor

Pozemní síly

Organizační struktura pozemních sil[ ]

[ ]

48 49


Velitelství společných sil – vzdušné síly Operační základny 21. základna taktického letectva 22. základna letectva 23. základna vrtulníkového letectva 24. základna dopravního letectva 25. protiletadlová raketová brigáda 251. protiletadlová raketová skupina KUB 252. protiletadlová raketová skupina SHORAD 253. prapor zabezpečení 26. brigáda velení, řízení a průzkumu Středisko řízení a uvědomování (CRC) Řízení letového provozu (MACC) Národní středisko řízení a velení (ANCE) Letecké základny Správa letiště Opravárenská základna letectva

Společně s pozemními silami jsou hlavní bojovou složkou AČR. Jejich prvořadým úkolem je zabezpečit suverenitu vzdušného prostoru České republiky. Tento úkol zajišťují v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany Severoatlantické aliance (NATINEADS – NATO Integrated Extended Air Defence System) a v případě potřeby i prostředky národního posilového systému protivzdušné obrany. V mírových podmínkách se vzdušné síly podílejí na plnění úkolů vyplývajících z přijatých zákonů a meziresortních dohod. Zabezpečují a provádějí letecký výcvik, řídí letový provoz vojenského letectva a koordinují ho s ostatním letovým provozem ve vzdušném prostoru České republiky. Plní součinnostní úkoly ve prospěch pozemních sil, zajišťují leteckou přepravu (přepravní lety) materiálu a osob, včetně ústavních činitelů. V případě živelních katastrof nebo havárií jsou připraveny plnit úkoly pro civilní ochranu. Zabezpečují leteckou záchrannou službu, leteckou pátrací a záchrannou službu SAR (Search and Rescue – Pátrání a záchrana) a letecké měřické snímkování a dálkový průzkum území republiky pro potřeby armády.

Vzdušné síly[ ]

Organizační struktura vzdušných si l[ ]

Stíhací letoun JAS-39 Gripen

50 51


14. brigáda logistické podpory – zajišťuje plnění dopravních úkolů, údržbu, opravy, metrologii a technický dozor ve prospěch útvarů společných sil a další.

15. ženijní záchranná brigáda – plní úkoly ženijního zabezpečení úkolových uskupení, v rámci podpory hostitelskou zemí zajišťuje pyrotechnickou asanaci území České republiky a provádí záchranné práce.

31. brigáda chemické a biologické ochrany – shromažďuje, zpracovává, distribuuje a zevšeobecňuje informace o použití zbraní hromadného ničení.

101. spojovací prapor – zabezpečuje rozvinutí spojovací soustavy a provoz operačně-taktického systému velení a řízení mobilních prvků Velitelství společných sil a Společného operačního centra Ministerstva obrany.

103. středisko civilně-vojenské spolupráce a psychologických operací – zajišťuje spolupráci s místními orgány státní správy, místními obyvateli a vládními i nevládními organizacemi v prostoru nasazení úkolového uskupení v zahraničí.

104. prapor zabezpečení – je zabezpečovacím útvarem Velitelství společných sil. 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje – vede nepřetržitý skrytý rádiový

a radiotechnický průzkum. Vojenský technický ústav ochrany – provádí a koordinuje výzkum, vývoj, zkoušky a školení

v oborech vojenské chemie a pasivních sledovacích systémů. 52. ústřední vojenský zdravotní ústav – provádí detekci a identifikaci biologických látek,

jejich identifikaci a verifikaci.

Velitelství společných sil – podpůrný komplet 14. brigáda logistické podpory velitelství a štáb 141. zásobovací prapor 142. prapor oprav 15. ženijní záchranná brigáda velitelství a štáb 151. ženijní prapor 152. záchranný prapor 153. záchranný prapor 154. záchranný prapor 155. záchranný prapor 156. záchranný prapor 157. záchranný prapor 31. brigáda chemické a biologické ochrany 101. spojovací prapor 103. středisko civilně-vojenských operací a psychologických operací (CIMIC/PSYOPS) 104. zabezpečovací prapor 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje Vojenský technický ústav ochrany 52. ústřední vojenský zdravotní ústav

Je určen k podpoře a zabezpečení činnosti zejména pozemních a vzdušných sil v operacích, ve kterých budou působit.

Podpůrný komplet společných sil[ ] Hlavní úkoly podpůrného kompletu[ ]

Organizační struktura podpůrného kompletu[ ]

52 53


Jsou určeny především k poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární,komunikační a informační podpory všem součástem resortu Ministerstva obrany ČR a v rámci plnění úkolů zabezpečení ozbrojených sil hostitelskou zemí (HNS) i spojeneckým silám NATO nacházejícím se dočasně na českém území. Síly podpory a výcviku zabezpečují také spolupráci s civilními územními správními úřady i právnickými a fyzickými osobami na teritoriu České republiky, případně i mimo ně. Dále jsou rovněž zodpovědné za rozvoj doktrinální soustavy Armády České republiky a výcvik a odbornou přípravu profesionálů i záloh ozbrojených sil. Výše uvedené úkoly plní jak v době míru, tak i za válečného stavu nebo ohrožení státu.

Síly podpory a výcviku]

]

54 55


Plánuje a řídí výstavbu a přípravu sil podpory a výcviku.Plánuje a řídí poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikačnía informační podpory součástem resortu Ministerstva obrany ČR a při zabezpečení ozbrojených sil hostitelskou zemí.Plánuje a řídí poskytování podpory součástem resortu Ministerstva obrany ČR v oblasti výcviku. Řídí spolupráci s civilními orgány prostřednictvím krajských vojenských velitelství.Prostřednictvím regionálních finančních orgánů zabezpečuje financování součástí resortuMinisterstva obrany ČR formou bezhotovostního, popřípadě hotovostního platebního styku, spravuje zřízené bankovní účty a vede podvojné účetnictví a výkaznictví, zajišťuje zpracování platů, výpočty, výběry a odvody záloh na daň, pojistného na sociální zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění a zabezpečuje výkon finanční, respektive řídící kontroly z pozice hlavníchúčetních.

Hlavní úkoly Velitelství sil podpory a výcviku

Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby a přípravy jednotlivých podřízených ředitelství a samostatných útvarů. Ve spolupráci s nimi pak organizuje a zajišťuje všestrannou podporu všem součástem resortu Ministerstva obrany a podílí se i na úkolech zabezpečení ozbrojených sil hostitelskou zemí (HNS). Velitelství sil podpory a výcviku tedy není klasickým prvkem určeným k velení taktickým operacím; velitel, štáb a ředitelé jednotlivých ředitelství jsou spíše manažery lidských, věcných a finančních zdrojů a služeb pro potřeby resortu. Prostřednictvím podřízenýchregionálních finančních orgánů velitelství také spravuje komplexní problematiku finančních tokův resortu, vedení účetnictví a výkaznictví a zajištění plnění daňových povinností.

*Krajské vojenské velitelství (KVV) je vojenským územním správním úřadem l. stupně, který vykonává ve stanoveném územním obvodu státní správu v rozsahu vymezeném branným zákonem a zvláštními zákony. Současně je i orgánem pro zabezpečení obrany stanoveného teritoria a koordinaci úkolů při řešení krizových situací ve stanoveném obvodu působnosti. Plánuje a zabezpečuje mobilizační přípravy a provádění mobilizace ve stanoveném rozsahu a projednává je s územními orgány státní správy a samosprávy, plánuje doplňování ozbrojených sil ČR mobilizačními zálohami, zabezpečuje péči o vojenské veterány, vojenské důchodce a rehabilitované, včetně podpory činnosti vojenských zájmových sdružení na krajské úrovni. Dále krajská vojenská velitelství vedou evidenci aktivních záloh, provádějí jejich výběr a zařazení do jednotek aktivních záloh na volná systemizovaná místa, vedou přehled o uzavřených dohodách. Přijímají a řeší žádosti o dobrovolném převzetí výkonu branné povinnosti a prodloužení branné povinnosti občanů, konají-li mimořádnou službu po dobu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Velitelství sil podpory a výcviku Ředitelství logistické a zdravotnické podpory – přímo podřízené útvary a zařízení Ředitelství výcviku a doktrín – přímo podřízené útvary a zařízení Ředitelství personální podpory – přímo podřízené útvary a zařízení

Přímo podřízené útvary a zařízení Krajská vojenská velitelství (KVV; celkem 14)* KVV hlavní město Praha (pro hlavní město) KVV Praha (pro Středočeský kraj) KVV Hradec Králové (pro Královéhradecký kraj) KVV Liberec (pro Liberecký kraj) KVV Ústí nad Labem (pro Ústecký kraj) KVV Karlovy Vary (pro Karlovarský kraj) KVV Plzeň (pro Plzeňský kraj) KVV České Budějovice (pro Jihočeský kraj) KVV Jihlava (pro kraj Vysočina) KVV Pardubice (pro Pardubický kraj) KVV Ostrava (pro Moravskoslezský kraj) KVV Olomouc (pro Olomoucký kraj) KVV Zlín (pro Zlínský kraj) KVV Brno (pro Jihomoravský kraj) 34. základna komunikačních a informačních systémů Středisko bezpečnosti informací Regionální finanční odbory (9) Prapor zabezpečení Posádkové hudby (3) Posádková hudba Praha Posádková hudba Olomouc Posádková hudba Hradec Králové Ústřední hudba AČR Vojenský umělecký soubor Ondráš

[ ]

Velitelství sil podpory a výcviku[ ]Organizační struktura sil podpory a výcviku[ ]

56 57


Zabezpečuje logistickou, zdravotnickou i veterinární podporu jednotek AČR na území České republiky i v zahraničí.

Zabývá se pořizováním majetku a služeb. Spravuje jednotlivá majetková uskupení a provádí kontrolní a revizní činnost. Plánuje, koordinuje, řídí a zabezpečuje vojenské přepravy a přesuny. Řídí ochranu životního prostředí, požární prevenci a bezpečnost a ochranu zdraví při práci

(BOZP). Prostřednictvím podřízených prvků poskytuje příslušníkům ozbrojených sil ČR a armád

členských států NATO při činnosti na území České republiky primární i specializovanou lékařskou péči.

Vyhodnocuje a klasifikuje zdravotní stav příslušníků AČR z hlediska jejich způsobilosti pro výkonslužby.

Organizuje a řídí akce v oblasti preventivní medicíny. Vykonává státní správu v oblasti veterinárního zabezpečení ve vojenských výcvikových

zařízeních a u útvarů Armády České republiky. Organizuje a řídí vojenskou kynologii a výcvik kynologických odborností. Odborně řídí leteckou záchrannou službu.

Je výkonným prvkem sil podpory a výcviku určeným k zabezpečení všestranné logistické a zdravotnické podpory ozbrojených sil České republiky v době míru i krize. Jeho úkolem je zajistit efektivní a účinné naplnění logistických koncepcí, plánování a řízení výkonné logistiky s cílem poskytovat logistickou podporu, zdravotnické a veterinární zabezpečení podle požadavků útvarů a zařízení ozbrojených sil na území ČR i mimo ně. Síly a prostředky ředitelství musí být rovněž schopny zajistit poskytnutí logistické, zdravotnické a veterinární podpory aliančním silám na území České republiky v rámci plnění úkolů HNS (podpora hostitelskou zemí).

Hlavní úkoly Ředitelství logistické a zdravotnické podpory[ ]Ředitelství logistické a zdravotnické podpory[ ]

Základna opravovaného materiálu Základna neopravovaného materiálu Základna munice Základna oprav Distribuční centrum Regionální úřady Centra vojenské dopravy (3) Ústřední vojenský zdravotní ústav Ústřední zdravotnická základna Nemocniční základna Centrum letecké záchranné služby Oddělení zdravotnického zabezpečení armádního vrcholového sportu Posádkové ošetřovny (32) Veterinární základna Ústřední vojenský veterinární ústav

Útvary a zařízení podřízené Ředitelství logistické a zdravotnické podpory[ ]

58 59


Je dalším ze tří ředitelství sil podpory a výcviku, prvkem určeným k poskytování všestranné personální podpory součástem resortu Ministerstva obrany se zaměřením především na praktické každodenní úkoly spojené s činností vojsk. Ředitelství je mimo jiné podřízena i Agentura pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil a Vojenský historický ústav.

Ředitel Ředitelství personální podpory Zástupce ředitele Náčelník štábu Oddělení vnitřní správy Odbor řízení kariér Odbor personálních informací Odbor vzdělávání Odbor podpory kvality života Agentura pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil Vojenský historický ústav

Zabezpečuje nábor a profesionalizaci ozbrojených sil, získává a vybírá vojenský personál a zajišťuje jeho povolávání do služebního poměru.

Řídí personální práci a služební kariéry vojáků AČR i občanských zaměstnanců resortu Ministerstva obrany.

Zpracovává statistiky a personální agendy zaměstnanců resortu MO, plní funkci centrálního personálního orgánu při vedení personální evidence, provádí personální analýzy, zpracovává statistické výstupy a podobně.

Zabezpečuje realizaci vzdělávacích aktivit v České republice i v zahraničí, připravuje standardy pro vzdělávací programy, organizaci a administrativu potřebnou k vysílání vojáků ke studiu i rekvalifikace pro vojáky na konci jejich kariéry.

Realizuje program prevence sociálně nežádoucích jevů. Pečuje o veterány a vojenské důchodce. Vytváří podmínky pro realizaci sportovních a kulturních programů a stimulaci jejich tvorby,

organizuje zájmovou a klubovou činnost. Zabezpečuje uchování kulturně-historických hodnot ozbrojených sil ČR, včetně odborného

výkladu a zpracování historických informací, muzejní a expertní činnosti, udržování knihovních fondů a podobně.

Je jedním ze tří ředitelství sil podpory a výcviku, které se dále vnitřně člení na Odbor výcviku, Odbor zabezpečení výcviku a učebně-výcvikové základny a Správu doktrín.

Útvary a zařízení podřízené Ředitelství výcviku a doktrín Vojenská akademie Centrum odborné přípravy chemického vojska Zabezpečovací základna Výcviková základna Centrum simulačních a trenažérových technologií (řídí 2 střediska) Ústav jazykové přípravy Středisko pro samostudium anglického jazyka Výcvikové středisko Výcvikové středisko logistiky (bude reorganizováno k 1. 1. 2006) Střediska obsluhy výcvikových zařízení (SOVZ, celkem 5) SOVZ Boletice SOVZ Brdy SOVZ Březina SOVZ Hradiště SOVZ Libavá

Odbor výcviku Zodpovídá za zajištění základního a specializovaného výcviku vojenských profesionálů a jejich

další odborné a kariérové vzdělávání. Je řídícím a koncepčním orgánem v oblasti základní, odborné i speciální přípravy vojenských

profesionálů, jejich odborného a kariérového vzdělávání a základní přípravy záloh v rámci celé AČR.

Připravuje a realizuje koncepci rozvoje výcviku a vzdělávání ve výcvikovém středisku, výcvikové základně a resortní škole.

Odborně a metodicky řídí Vojenskou akademii (resortní vzdělávací zařízení AČR), výcvikovou základnu a výcviková střediska podřízená Ředitelství výcviku a doktrín.

Odbor zabezpečení výcviku a učebně-výcvikové základny Koncepčně i exekutivně řídí zabezpečení učebně-výcvikové základny pro vojska společných sil. Koordinuje výcvik ve vojenských újezdech, výcvikových zařízeních a Centru simulačních

a trenažérových technologií pro jednotky a útvary ozbrojených sil České republiky i armád NATO. Koncepčně řídí rozvoj, modernizaci, distribuci a rušení simulační a trenažérové techniky.

Správa doktrín Je odborně-teoretickým prvkem Ředitelství výcviku a doktrín s operačně-taktickým významem. Řídí tvorbu doktrín, předpisů a pomůcek pro armádu s využitím analýz vývoje vojenského umění

a použití nových vojenských technologií. Zároveň je i výkonným prvkem Armády České republiky, jehož úkolem je rozvoj vojenské teorie,

zpracování, revize a novelizace doktrín, předpisů a pomůcek v oblasti operačního a bojového použití vojsk i v oblasti výcviku.

Hlavní úkoly Ředitelství personální podpory[ ]

Hlavní úkoly Ředitelství výcviku a doktrín[ ]

[ ]Organizační struktura Ředitelství personální podpory[ ]

Ředitelství personální podpory[ ]Ředitelství výcviku a doktrín[ ]

60 61


Je vojenským útvarem ozbrojených sil České republiky, který plní úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a úkoly související s řízením Hradní stráže (HS). Ve své činnosti se Vojenská kancelář prezidenta republiky (VKPR) řídí jednak Ústavou a zákony České republiky, rozkazy a nařízeními prezidenta republiky a vlastním organizačním řádem schváleným prezidentem, jednak vojenskými řády a předpisy, rozkazy a nařízeními ministra obrany České republiky, které obecně stanovují (upravují) činnost a povinnosti vojenských institucí a vojenských osob z povolání v ozbrojených silách České republiky.

Zabezpečuje úkoly související s funkcí a činností prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Zpracovává návrhy rozkazů prezidenta republiky a v součinnosti s Ministerstvem obrany ČR i návrhy dopisů, které prezident republiky odesílá z titulu funkce vrchního velitele ozbrojených sil.

Vyřizuje žádosti, oznámení, stížnosti a podněty příslušníků ozbrojených sil i ostatních občanů a organizací České republiky, případně i cizích státních příslušníků, s nimiž se obracejí na prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil nebo na VKPR.

Zabezpečuje úkoly související s ústavními pravomocemi prezidenta republiky: – při udělování amnestie, promíjení či zmírnění trestů ve vztahu k příslušníkům ozbrojených sil České republiky, – při jmenování nových generálů, rektorů a profesorů vysokých vojenských škol, – při propůjčování a udělování státních vyznamenání. V součinnosti s příslušnými odbory Kanceláře prezidenta republiky organizačně připravuje

přijetí vojenských představitelů prezidentem republiky a návštěvy prezidenta republiky u útvarů a zařízení Armády České republiky.

Zabezpečuje úkoly související s řízením Hradní stráže.

Je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky. Vytváří se na základě zákona číslo 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Využívá se především pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo při vzniku nevojenských krizových situací – zejména k pomoci při živelních a ekologických pohromách. Oficiálně aktivní záloha vznikla na základě potřeb Armády České republiky a zájmu vojáků v zálozeo zařazení do jejích jednotek k 1. 1. 2004; jejímu zrodu však předcházel už od roku 1999 výcvik záloh na tzv. dobrovolných vojenských cvičeních.V souladu s novelizací branného zákona se příslušníkem aktivní zálohy může stát občan České republiky (muž, žena, voják v povinné záloze), který již dosáhl 18 let, ale ještě nepřesáhl věk 60 let a písemně požádal příslušné krajské vojenské velitelství podle místa svého trvalého pobytu o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a o zařazení do aktivní zálohy. Další podmínky pro zařazení občana do aktivní zálohy jsou jeho zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost, potřeba ozbrojených sil a uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy. Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s občanem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu tří let. V dohodě se rovněž uvádí vojenský útvar, pro který je voják připravován, jeho služební zařazení, rozsah vojenských cvičení a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu dvou let.

Vojenská kancelář prezidenta republiky ]

]

Aktivní záloha ozbrojených sil ČR]

]

Hlavní úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky[ ]

62 63


V rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České republiky. Byla zřízena 21. 1. 1991 a je plně profesionální složkou ozbrojených sil. Její činnost upravuje zákon číslo 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Kromě tohoto se její činnost řídí i dalšími právními předpisy branného zákonodárství České republiky, a to zejména trestním zákonem, trestním řádem a zákonem o přestupcích. Vztahy Vojenské policie k velitelským orgánům a příslušníkům ozbrojených sil jsou konkretizovány interními normativními akty Ministerstva obrany České republiky. V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenská policie, který je přímo podřízen ministru obrany České republiky. Expozitury (pobočky) Vojenské policie jsou rozmístěny u většiny útvarů Armády České republiky a vojenští policisté působí také u kontingentů AČR v zahraničních mírových misích.

Hlavní velitelství Vojenské policie Praha Útvar speciálních operací Vojenské policie Praha Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav Velitelství Vojenské policie Tábor Velitelství Vojenské policie Olomouc

Odborná škola Vojenské policie Skupiny Vojenské policie v zahraničních misích (jednotky Vojenské policie vyslané do zahraničí s jednotkami ozbrojených sil České republiky nebo vyslané k výkonu služby v mnohonárodních ozbrojených silách)

Podobně jako Vojenská kancelář prezidenta republiky zabezpečuje úkoly související s výkonem ústavních pravomocí prezidenta republiky a jeho pravomocemi jako vrchního velitele ozbrojených sil České republiky. Hradní stráž je plně profesionální složkou ozbrojených sil České republiky, vojenský útvar brigádní struktury. Služba jejích příslušníků podléhá standardnímu kariérnímu řádu vojáků z povolání.

Hlavní úkoly Hradní stráže Provádí a zabezpečuje vnější i vnitřní ostrahu a obranu sídel prezidenta republiky: Pražského

hradu a zámku Lány, který prezident využívá pro regeneraci a odpočinek, i dalších objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a jeho hostů.

Organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jinýchstátů nebo při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta republiky, a plní úkoly k reprezentaci jeho úřadu na veřejnosti.

Organizační struktura Hradní stráže Velitelství HS – štáb HS – osobní štáb – logistika 1. prapor – velitelství praporu – strážní roty (3) 2. prapor – velitelství praporu – strážní roty (3) Hudba Hradní stráže Rota zabezpečení – motocyklová četa – četa psovodů – dopravní četa – četa skladů

Strážní roty 1. a 2. praporu jsou předurčeny k provádění vnější ostrahy areálu Pražského hradu, areálu zámku Lány a dalších objektů, které jsou dočasnými sídly prezidenta republiky a jeho hostů, a k zabezpečování jejich obrany při krizových situacích. Dále zabezpečují reprezentační a protokolární akce.Hudba Hradní stráže doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích a pietních aktech i slavnostní střídání stráží na prvním nádvoří Pražského hradu. Hudební produkcí také zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu.Rota zabezpečení je speciální jednotkou, která plní úkoly jak ve prospěch prezidenta republiky a jeho hostů, tak ve prospěch Hradní stráže: – Četa psovodů provádí bezpečnostní prohlídky a vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zámku Lány a dalších objektů. – Motocyklová četa ve spolupráci s Ochrannou službou Policie ČR zajišťuje čestný doprovod prezidenta republiky a nejvyšších státních představitelů cizích států, kteří jsou přijati prezidentem republiky nebo předsedou vlády. – Dopravní četa a četa skladů zajišťují logistickou podporu Hradní stráže.

Vojenská policie]

]

Hradní stráž]

]

[ ]

[ ]

Organizační struktura a teritoriální působnost Vojenské policie[ ]

64 65


Vnitřně se Vojenská policie člení na dvě hlavní odborné složky: službu odhalování a dokumentace trestné činnosti a dopravní, pořádkovou a ochrannou službu. Služba odhalování a dokumentace trestné činnosti odhaluje a šetří trestné činy a závažné

případy protiprávního jednání vojáků; zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti v resortu obrany; pátrá po vojácích a vojenském materiálu; určení příslušníci bezpečnostní služby působí v řízení o trestných činech jako policejní orgány.

Dopravní, pořádková a ochranná služba řídí provoz vojenských vozidel na pozemních komunikacích, dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil i ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech, dohlíží na výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, řídí vojenské zkušební komisaře, zabezpečuje dopravně správní činnosti, vydává vojenské řidičské a technické průkazy, vede evidenci řidičů a vozidel ozbrojených sil, evidenci spáchaných přestupků v dopravě a evidenci dopravních nehod; podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi vojáky na veřejnosti; realizuje doprovody a ochranu vojenského materiálu, určených osob a peněžních hotovostí; zajišťuje ochranu vojenských letadel důležitých vojenských objektů a střežení vybraných muničních základen; podílí se na zabezpečení významných akcí celoarmádního i celostátního charakteru a mezinárodních vojenských cvičení ve vojenských výcvikových prostorech na území České republiky.

Součástí Vojenské policie jsou také specializovaná pracoviště, která odpovídají za odborné úseky činnosti – například pracoviště kriminalistické techniky a expertiz; analyticko-informační pracoviště; automatizace řízení; pracoviště pro výběr, výchovu a vzdělávání vojenských policistů; logistické zabezpečení. Neustále se také prohlubuje součinnost Vojenské policie se specializovanými službami Policie ČR, spolupracuje s vojenskými policiemi zahraničních armád a útvary Policie České republiky.

Profesionální přípravu vojenských policistů pro výkon základních rotmistrovských, praporčických a důstojnických funkcí zajišťuje Odborná škola Vojenské policie Vojenské akademie ve Vyškově. Škola se také aktivně podílí na přípravě vojenských policistů před jejich vysláním do jednotek mírových misí v zahraničí. Podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi vojáky

na veřejnosti. Odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti. Působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky vojáků. Pátrá po vojácích a vojenském materiálu nebo dalších věcech v majetku státu, s nímž hospodaří

Ministerstvo obrany ČR. Podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří

Ministerstvo obrany ČR. Podílí se na ochraně utajovaných skutečností. Dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil a na bezpečnost provozu ostatních

dopravních prostředků ve vojenských objektech. Řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích. Vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel

ozbrojených sil. Vede evidenci vozidel ozbrojených sil a schvaluje jejich technickou způsobilost. Vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů. Zajišťuje ochranu důležitých vojenských objektů. Plní úkoly policejní ochrany a doprovodu určených osob, vojenského materiálu a vojenských

dopravních letadel vyčleněných pro přepravu ústavních činitelů nebo určených osob. Plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána.

Hlavní úkoly Vojenské policie[ ]

66 67


Vojenská zdravotnická služba Armády České republiky je určena ke komplexnímu zdravotnickému zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. Jejím hlavním úkolem je na základě nejnovějších vědeckých poznatků zajišťovat kvalitní léčebnou i preventivní zdravotní péči a tak dosáhnout maximální ochrany zdraví vojáků. Dále vychovává a všestranně připravuje vojenský zdravotnický personál pro plnění úkolů v míru i za války. Odpovídá za vyškolení vojsk k poskytování zdravotnické pomoci. Zajišťuje připravenost vojenského zdravotnictví k plnění úkolů při řešení krizových situací. Účastní se mezinárodních mírových a humanitárních misí. Řídí a organizuje hygienicko-protiepidemické a veterinární zabezpečení v Armádě České republiky. V případě potřeby posiluje i zdravotnickou infrastrukturu státu.

Hlavní vojenská zdravotnická zařízení

V podřízenosti sekce podpory Ministerstva obrany ČR: Ústřední vojenská nemocnice Praha Vojenská nemocnice Brno Vojenská nemocnice Olomouc Ústav leteckého zdravotnictví

V podřízenosti Ředitelství logistické a zdravotnické podpory: Ústřední zdravotnická základna Nemocniční základna Oddělení zdravotnického zabezpečení armádního vrcholového sportu Centrum letecké záchranné služby Posádkové ošetřovny (32)

Vojenské zdravotnictví]

]

[ ]

68 69


Vojenské školy vždy měly a budou mít nezastupitelné místo v systému českých škol. Svým studentům poskytují kvalitní všeobecné a odborné vzdělání plně srovnatelné se vzděláním, které lze získat na ostatních, civilních středních a vysokých školách v České republice nebo na stejných školách v zahraničí.

Střední technická škola Ministerstva obrany v Moravské TřebovéTypy studia Získané vzděláníčtyřleté denní studium – pro absolventy základních škol maturitní zkouškatříleté dálkové nástavbové studium – pro vyučené vojáky z povolání maturitní zkouška a občanské zaměstnance

jazykové kurzy – pro vojáky z povolání zkouška STANAG 6001kurzy výpočetní techniky a občanské zaměstnance zkouška EDDO

Vojenské vysoké školy Univerzita obrany v Brně Fakulta ekonomiky a managementu Fakulta vojenských technologií Fakulta vojenského zdravotnictví Ústav strategických studií Ústav operačně-taktických studií Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení

Typy studia Akademický titul (zkratka) Doba studiabakalářské bakalář (Bc. – uváděno před jménem) 3 a 4 rokynavazující magisterské inženýr (Ing. – uváděno před jménem) 2 rokymagisterské magistr (Mgr. – uváděno před jménem) 5 a 6 let doktor medicíny (MUDr. – uváděno před jménem)doktorské doktor (Ph.D. – uváděno za jménem) 3 roky

Vojenský obor Univerzity Karlovy Fakulty tělesné výchovy a sportu Praha

Byla zřízena v Moravské Třebové v roce 1996 a od roku 1997 nese čestný název „Škola Československé obce legionářské“. Historie školy však sahá až do roku 1935, kdy bylo v Moravské Třebové rozhodnutím vlády Československé republiky zřízeno Státní vojenské reformní reálné gymnázium. V jeho tradici zde po skončení druhé světové války pokračovala Vojenská škola a později (až do roku 1996) i Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova. Hlavním posláním školy je příprava studentů (absolventů 9. třídy základních škol, vojáků z povolání i občanských zaměstnanců) na povolání profesionálního vojáka Armády České republiky. Absolventi čtyřletého denního studia nebo tříletého dálkového nástavbového studia získávají úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou, vysvědčení o složení jazykové zkoušky podle normy STANAG 6001, doklad o počítačové gramotnosti (certifikát ECDL) a řidičské oprávněnískupiny „B“. Pak mají možnost studovat na Univerzitě obrany, nebo jsou po absolvování tříměsíční základní přípravy ustanoveni do funkce pro vojenského profesionála v praporčické hodnosti. Dále škola připravuje příslušníky útvarů a složek AČR v kurzech anglického a německého jazyka na jazykové zkoušky podle normy STANAG 6001 a v kurzech výpočetní techniky na vykonání zkoušek ECDL (European Computer Driving Licence).

Vojenské akreditované školství]

]

Vojenské střední školy

Střední technická škola Ministerstva obrany [ ]

Organizační struktura vojenských škol[ ]

Budova Univerzity obrany v Brně

70 71


Fakulta ekonomiky a managementu (FEM)Připravuje vojenské profesionály – kariérní důstojníky Armády České republiky v rámci akreditovaného studijního programu „Ekonomika a management“. Vzdělávací a vědecká činnost tohoto programu zahrnuje zejména takové disciplíny, jako je například management, ekonomie, právo, matematika, statistika nebo informatika – tedy obory, které vytvářejí předpoklady ke zvládnutí manažerských procesů na poznatkové platformě. Studijní program odpovídá nejen platným zákonům a zvyklostem České republiky, ale i doporučením Evropské unie, OECD a dalších mezinárodních organizací. Jeho absolventovi proto zaručuje získání vzdělání, které je srovnatelné se vzděláním na vojenských nebo civilních školách v zahraničí, a tím i uplatnění jak v rámci ČR, tak Evropské unie.

Fakulta vojenských technologií (FVT)Připravuje vojenské profesionály i civilní odborníky pro ozbrojené síly a obranný průmysl České republiky i ze zahraničí v rámci akreditovaného studijního programu „Vojenské technologie“. Vzdělávací a vědecká činnost tohoto programu zahrnuje zejména inženýrské a vojensko--technické oblasti strojní, elektrotechnické, stavební, geodetické, kartografické a oblastinformatiky. Po ukončení studia absolventi nacházejí uplatnění na nejrůznějších velitelských, technických i technicko-manažerských funkcích.

Fakulta vojenského zdravotnictví (FVZ)Působí jako vzdělávací a vědecké centrum zdravotnictví Armády České republiky. Zabezpečuje výuku a přípravu studentů v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Zajišťuje celoživotní vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších pracovníků vojenské zdravotnické služby, včetně nástavbových atestací ve vymezených oborech. Je také jediným školicím centrem AČR v oblasti neodkladné péče v polních podmínkách (BATLS/BARTS – Battlefield Advanced Trauma Life Support/Battlefield Advanced Resuscitations Techniquesand Skills).

Ústav operačně taktických studií (ÚOTS)Má za úkol rozvíjet teorii vojenské vědy a podílet se na řešení problémů výstavby a použití vojsk na vojensko-strategické a operačně-taktické úrovni.

Ústav strategických studií (ÚSS)Svou působnost naplňuje v oblastech základního a aplikovaného výzkumu, pedagogické činnosti, vědecko-informační činnosti, koordinace výzkumů, poradenských a expertizních aktivit.

Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení (ÚOPZHN)Je samostatnou součástí Univerzity obrany s působností v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, pedagogické činnosti a vědecko-výzkumných služeb.

Univerzita obrany

Vznikla dnem 1. 9. 2004 sloučením tří původně samostatně působících vzdělávacích zařízení – Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Na Univerzitu obrany přešla veškerá práva a povinnosti těchto bývalých vojenských vysokých škol a akreditované vysokoškolské studium uskutečňuje v souladu se zákonem číslo 111/98 Sb., o vysokých školách. Univerzita připravuje vojenské profesionály a další odborníky působící ve sféře bezpečnosti a obrany státu na základě potřeb Armády České republiky, státní správy a smluvních závazků s ostatními demokratickými státy. Vedle vojenských profesionálů na ní mohou tedy studovat i civilisté, nevojáci a zahraniční studenti, kteří jsou školeni na základě smluv uzavřených příslušnými státními orgány. Příprava probíhá na bázi nejnovějších poznatků z vojenství, výzkumu a vývoje v národním i mezinárodním měřítku a vlastního vědeckého bádání. Vzdělávání je směrováno k širšímu zaměření odborného profilu absolventů, což umožňuje jejich lepší uplatnitelnosta kariérní růst v měnících se armádních podmínkách.Jednotlivé bakalářské a na ně navazující magisterské a doktorské studijní programy tří fakult Univerzity obrany mají vojenské, vojensko-manažerské, ekonomické, technické nebo zdravotnické zaměření. Důraz je kladen zejména na přípravu v oborech, které česká armáda deklarovala Severoatlantické alianci jako oblasti své specializace – tedy na vojenské zdravotnictví, chemii, biologii a pasivní sledovací systémy. Tímto směrem se ubírá také vědecká činnost fakult a ústavů univerzity. Kromě toho je Univerzita obrany centrem celoživotního vzdělávání resortu Ministerstva obrany ČR a v neakreditovaných studijních programech, formou kvalifikačních kurzů realizuje nejvyššíresortní vzdělávání pro vyšší důstojníky a občanské zaměstnance ve vedoucích funkcích. Dále samozřejmě rovněž provádí expertní a zpracovatelskou činnost ve prospěch Ministerstva obrany ČR, Generálního štábu AČR i dalších institucí.

[ ]

Součásti Univerzity obrany[ ]

72 73


Je reprezentován Armádním sportovním centrem DUKLA, které je odborným, servisním a výkonným pracovištěm pro zabezpečení a realizaci úkolů ke státní a resortní sportovní reprezentaci a závazků vyplývajících z členství Armády České republiky v Mezinárodní radě vojenského sportu (CISM). Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro sportovní přípravu na vrcholné světové soutěže – olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy a další významné mezinárodní akce, a to v oblasti organizační, metodické, materiální, finančníi personální.

Místo Sportovní odvětví

Praha atletika stíhací cyklistika veslování rychlostní kanoistika moderní pětiboj

Liberec běžecké lyžování skoky severská kombinace alpské disciplíny akrobatické lyžování snowboarding

Plzeň sportovní střelba kulová

Hradec Králové sportovní střelba broková

Prostějov parašutismus

Brno cyklistika – sprint

Brandýs nad Labem vodní slalom

Armádní vrcholový sport]

]

Přehled sportovních oddílů DUKLA [ ]

74 75


][

Stejnokroj vzor 95[ ]

Stejnokroje AČR užívané při služební činnostia v polních podmínkách (výběr)

76 77


Stejnokroj vzor 95 – do extrémních klimatických podmínek[ ]

78 79


Vojenský újezd (VÚ) je vymezená část území státu, územní správní jednotka, určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. V současné době Armáda České republiky využívá pět vojenských újezdů (viz přehled). Státní správu na území vojenského újezdu vykonává újezdní úřad vojenského újezdu (ÚÚřVÚ). V jeho čele stojí přednosta újezdního úřadu, který je podřízen řediteli sekce rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva obrany ČR a odpovídá za vojenskohospodářské využití na území vojenského újezdu.

Státní podnik Vojenské lesy a statky České republiky se stará o krajinu vojenských újezdů a svou hospodářskou činností podstatně přispívá k udržování ekologické a biologické rovnováhy na území vojenského újezdu v souladu s potřebami výcviku vojsk.

Výcviková zařízení (VZ) jsou zřizována na území vojenského újezdu pro zabezpečení polního výcviku AČR, Policie ČR, složek Integrovaného záchranného systému apod., případně i ozbrojených sil států Severoatlantické aliance. Výcviková zařízení vojenských újezdů mají důležitou funkci v rámci taktické a operační přípravy vojsk, proto zaujímají větší souvislá území téměř nepřístupná veřejnosti. Pro krajinu všech vojenských újezdů je charakteristický rozsáhlý lesní porost a speciální výcvikové plochy (tankové, pěchotní a dělostřelecké střelnice, cvičiště řízení bojových vozidel, vodní a ženijní cvičiště aj.). Lesy mají nejen funkci ochrannou, aby při výcviku nedošlo k ohrožení veřejnosti, ale slouží i k výcviku vojsk v polních podmínkách a jako kryt vojenským objektům podléhajícím určitému stupni utajení.

Vrch Chlum – jedna z dominantvojenského újezdu Boletice

Vojenský újezd Region

Středisko obsluhy výcvikových zařízení

1 Boletice Český Krumlov (kraj Jihočeský) cvičiště pro výcvik tankových, mechanizovaných a speciálních jednotek v těžkém hornatém a zalesněném terénu, výcvik na vodním a ženijním cvičišti a výcvik jednotek pro zahraniční mise

2 Brdy Příbram (kraj Středočeský) cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí, je zde i zařízení pro výcvik řidičů, pistolová a pěchotní střelnice

3 Březina Vyškov (kraj Jihomoravský) cvičiště se zařízením pro výcvik žáků a posluchačů vojenských škol

4 Hradiště Karlovy Vary (kraj Karlovarský) vševojskové cvičiště s největším taktickým prostorem, je vhodné i k výcviku protivzdušné obrany

5 Libavá Olomouc (kraj Olomoucký) vševojskové cvičiště s leteckou, tankovou, dělostřeleckou, ženijní a pěší střelnicí, vodním cvičištěm, cvičištěm pro řízení bojových vozidel a cvičištěm s ostrou municí

1

3

2

4

5

Vojenské újezdy a výcviková zařízení]

]

Přehled vojenských újezdů a středisek obsluhy vojenských zařízení[ ]

8080


Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice úřední dny: pondělí a středa úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00 telefon: 973 326 893, 973 326 793 fax: 380 739 290, 973 326 888 e-mail: [email protected] adresa: Boletice 3, 382 29 Boletice u Českého Krumlova

Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy úřední dny: pondělí a středa úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00 telefon: 973 225 870, 973 225 871 fax: 973 225 877 e-mail: [email protected] adresa: Brdy 1, 262 23 Jince

Újezdní úřad vojenského újezdu Březina úřední dny: pondělí a středa úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00 telefon: 517 348 404, 973 453 162 fax: 973 453 160 e-mail: [email protected] adresa: Dědická 29A, 682 03 Vyškov

Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště úřední dny: pondělí a středa úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00 telefon: 353 563 366, 973 349 105, 973 349 115, 973 349 125 fax: 973 349 108 e-mail: [email protected] adresa: 1. máje 3, 360 06 Karlovy Vary-Dvory

Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá úřední dny: pondělí a středa úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00 telefon: 585 043 013, 973 423 151, 973 423 171 fax: 973 423 156 e-mail: [email protected] adresa: Náměstí 2, 783 07 Město Libavá

I v prostorech zatíženýchvojenskou činností lze spatřitzajímavé přírodní scenérie

Adresář újezdních úřadů vojenských újezdů[ ]

Date post:	18-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

Stručně o České republice, armádě a výcvikových …1993 rozdělením České a Slovenské...

Documents