StrunatciParyby , ryby , obojživelníci

kmen : Strunatci- -beta řada – druhoústí-nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů)- žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda

Charakteristika

1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti zatlačována páteří2) trubicovitou nervovou soustavu – na hřbetní straně, v přední části mozek, rozvoj smyslů

3) žaberní štěrbiny – u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí

:

4) uzavřenou cévní soustavu – srdce na břišní straně

5) ocasní část těla – pohybová funkce

1. podkmen : Pláštěnci-mořští , vývojově nejnižší-- vakovité tělo, na povrchu pokožka která vylučuje rosolovitý plášť- jednoduchá nervová soustava- cévní soustava otevřená

třída: Sumky-larvy volně plovoucí – mají znaky strunatců- v dospělosti soudečkovité tělo – přisedlí k podkladu- velká regenerační schopnost

sumka obecná

třída : Salpy-larvy podobné larvám sumek- dospělci se volně vznášejí v koloniích – součást zooplanktonu-- mají i aktivní pohyb – nasají vodu a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem- některé i světélkují

ohnivka atlantská

třída : Vršenky

-volně pohyblivé -rosolovitá schránka- velikost do 3 cm

vršenka středozemní

2. podkmen : Bezlebeční-mořští živočichové ( cca 25 druhů)- rybovité tělo bez párových končetin ( velikost cca 5-7 cm)- celým tělem trvale probíhá struna hřbetní- jednovrstevná pokožka- TS – široká ústní dutina , primitivní stavbaCS – uzavřená bez srdce

NS – mozek a mícha nerozlišeny

DS – žábra – žaberní štěrbiny

RS – gonochoristé, vnější oplození, vývoj nepřímý – přes larvukopinatec plžovitý

3. podkmen: Obratlovci ( Vertebrata)

Vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci ( cca 47 000 druhů)Jsou aktivně pohybliví s pevnou kostrou , výkonné nervstvo a smysly.Tělo mají rozděleno na hlavovou , trupovou a ocasní část.

Charakteristika

Kůže : několikavrstevná pokožka – útvary: šupiny, peří, srstKostra :- chorda v dospělosti redukována - zatlačována páteří -zpravidla kostěná – v mládí chrupavčitá -osou je páteř složená z obratlů - lebka má část mozkovou : chrání mozek obličejovou : vznikla přeměnou žaberních oblouků - končetiny : pětiprsté ( nohy) ploutvovité

Svalstvo:- podél páteře v segmentech - u vyšších svaly a svalové skupiny

Nervová soustava: - centrální nervstvo : mozek a mícha - obvodové nervy

Smyslová soustava : dobře vyvinuta ( zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, hmat, čich , chuť)

Cévní soustava : - uzavřena – různě složité srdce - krev červená ( hemoglobin) , krvinky

Vylučovací soustava: - předledviny : u larev a embryí - prvoledviny : až po obojživelníky - pravé ledviny – vývoj močovodů

Endokrinní soustava : - vyvinuty zvláštní žlázy – ( štítná, slinivka atd.) -hormony

Rozmnožování : - gonochoristé - často pohlavní dimorfismus - vývoj většinou přímý ( bez larev) - oplození vnější i vnitřní - rozvoj péče o potomstvo

Systém: 1. nadtřída: bezčelistnatci – třída: kruhoústí 2. nadtřída: čelistnatci – třídy : -paryby - ryby - obojživelníci - plazi - ptáci - savci

třída: Kruhoústí-vodní( mořští i sladkovodní) s protáhlým tělem- lebka nemá čelist- nemají vyvinuty párové ploutve – jen ploutevní lem- trvale vyvinuta chorda + primitivní chrupavčitá kostra- kůže je hladká, bez šupin , vylučuje slizTS- savá široká ústa, jazyk, zuby z rohovinySmysly – čára po stranách těla - pouze jedna čichová jamka ( čelistnatci mají dvě)CS – srdce má 1 předsíň a 1 komoruRS - gonochoristé , vývoj přímý i nepřímý

podtř.: Mihule

-sladkovodní i mořské-dobře vyvinuty oči- nosní jamka končí slepě-vývoj nepřímý – larvy = minohy žijí v bahně

mihule mořská -. dorůstá délky až 1m , žije v Atlantském oceánumihule říční – larvy ve sladkých vodách , dospělci žijí v moři- přisávají se na rybymihule potoční – v horských potocích, v dospělosti nepřijímají potravu-

podtř. : Sliznatky

-mořské , s přímým vývojem- oči přerostlé kůží- živí se bezobratlými, napadají poraněné ryby – zavrtávají se jim do těla - dokáží proměnit vodu ve sliz – produkují zvláštní bílkovinu

sliznatka cizopasná

třída : Paryby-kostra a lebka chrupavčitá- nepravidelná ocasní ploutev – ( heterocerkní)- typická kosatkovitá hřbetní ploutev ( žraloci)- velké prsní ploutve- plakoidní šupiny ( stavba jako savčí zuby- dentin, sklovina)- svalovina obsahuje velké množství močoviny – hypertonické prostředíTS : příčná ústa, několik řad zubů , velká játra ( plní funkci hydrostatického orgánu) , ve střevě spirální řasa, vyústění- kloaka ( trávicí soustava,močová a pohlavní)

DS : 5-7 párů žaberních listů – žaberní štěrbiny

CS : dvoudílné srdce

SS : dobře vyvinutý čich, vnímají elektrické impulzy –Lorenziho ampule zrak – oči s víčky , postranní čára – vnímání otřesů, proudění, tlaku

RS : gonochoristé , vnitřní oplození, velká vajíčka , u mnoha druhů živorodost vajíčka mají háčky ( připevnění na rostlin), malé množství mláďat

Ekologie – rychlí plavci, pohyb na širém moři, většinou draví , někteří se živí planktonem, rejnoci a chiméry většinou v hloubkách

1. Žraloci Torpédovitý tvar těla – hydrodynamický tvar-nekryté žaberní štěrbiny – chybí skřele- štěrbinovitá ústa na spodní straně hlavy - příčná- přední část hlava protažena v rypec – rostrum-je známo cca 350 druhů – od 0,5 m do 15 m

žralok velký – je planktofágní

žralok bílý – lidožravý – pobřeží Austrálie a Severní Amerikyžralok kladivoun – zuřivé chování , velmi dravý

máčka skvrnitá – ve středozemním moři , 0,5 -1 m velkýžralok velkoústý ,hladký – živorodý až 20 mláďat

2. Rejnoci

Zploštělý tvar těla , žaberní skuliny vespod hlavy, ploutevní lem , žijí často vevelkých hloubkách

rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar tělatrnucha skvrnitá , ostnitá - jedovatá žláza na konci ocasu

parejnok elektrický – elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300 Vmanta velká - největší z rejnoků

3. Chiméry

Stará vymírající skupina , žijí ve velkých hloubkách , žábry kryté kožovitou skřelí,kůže bez šupin, bičovitý ocas, velké oči bez víčekchiméra hlavatá – v Atlantiku a Středozemním moři

třída : RYBYNejpočetnější třída obratlovců – cca 24 000 druhů ( ichtyologie) Charakteristika:Tělo hydrodynamické , ploutve vyztužené kost.paprsky párové – prsní a břišní nepárové – řitní,ocasní,hřbetní- neukončený růst

Kůže : obsahuje barviva - perleťový lesk vylučuje sliz je pokryta šupinami různého typu a velikosti podle druhu ryby

Kostra . chrupavčitá nebo kostěná , - chorda ( struna) někdy zachována , jindy potlačena obratli - žebra tenká , dlouhá , velký počet - lebka složena z velkého počtu kostí . kůstky mezi svalstvem – vznikají osifikací vaziva

Nervová a smyslová soustava :

Rozvoj hlavně středního a koncového mozkuoko : komorové – velké, akomodace posunem čočky k sítnici teleskopické – u hlubinných ryb, velká čočka, dvojí sítnicečich : nemají vnitřní nozdrychuť : v ústní dutině, na hlavě, na vousech aj.postranní čára : proudový smysl – vnímá otřesy, proudění vody ,tlak aj.statoakustiský orgán – vnímání zvuku a rovnováhy Weberův orgán- ampuly a polokruhovité chodbičkyhmat : mechanoreceptory na vousech , ploutvích Cévní soustava:

Srdce má 1 komoru a 1 předsíň – krevní oběh:srdcem protéká odkysličená krev do žáber a pookysličení teče do celého těla

Trávicí soustava Umístění dutiny ústní podle způsobu hledání potravy – spodní, přímá a dolní ústa-jazyk malý někdy chybí- zuby na čelistech i jinde v ústní dutině ( např. požerákové zuby u kapra)- střevo nerozlišené , časté slepé přívěsky-játra, pankreas , žlučník

Dýchací soustava

žábry : umístěné na 4 párech žaberních oblouků , kryté kostěnými skřelemi někdy i přídatné dýchací orgány – střevní vychlípeniny piskoře ,labyrint lezouna plynový měchýř: vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným cévami -hydrostatický orgán - u dvojdyšných ryb má dýchací funkci jako plíce Vylučovací soustava

prvoledviny s močovody a močovým měchýřem spojeno s rozmnožovacím ústrojím = urogenitální systémRozmnožování-většinou gonochoristé- většinou vývoj přímý – líhnutí ( vykulení) plůdku-v době tření často i pohlavní dimorfismus- oplození vnější i vnitřní ( u živorodek)- vajíčka = jikry mají hodně žloutku -velká nadprodukce - někdy péče o potomstvo- některé druhy ( losos) putování na trdliště ( místo tření)

Ekologie

Ryby obývají všechny vody s různým stupněm nároků ( obsah kyslíku, teplota,obsah solí, osvětlení , proudění vody aj.Podle obsahu kyslíku rybná pásma 1. pstruhové : prameniště, horské potoky 2. lipanové : horní tok řeky 3. parmové : střední tok řeky 4. cejnové : dolní tok řeky, slepá ramenaRyby se živí planktonem-, bezobratlými - všežravé ryby ( kapr) řasami, rostlinami – býložravé ( amur) menšími rybami – dravé ryby ( štika)

Některé ryby migrují z různých důvodů – za potravou - v době rozmnožování - k přezimování aj.Zvláštní nároky mají ryby hlubinné , jeskynní ., ryby teplých pramenů aj.

Význam ryb

ekologický = jsou významnou součástí potravního řetězce , dravé ryby udržují biologickou rovnováhu v ekosystémechhospodářský = významná potravina pro člověka, zdroj vitamínů, jodu a dalších nepostradatelných látek pro výživu člověka

Systém ryb

Ryby dělíme do 3 skupin ( podtříd) 1. dvojdyšní 2. lalokoploutví 3. paprskoploutví

Paprskoploutví 4 skupiny ( nadřády) 1. násadcoploutví 2. chrupavčití 3. mnohokostnatí 4. kostnatí

Dvojdyšní

pozůstatek staré prvohorní skupinyžijí v tropech ve sladkých vodách – v době sucha se zahrabají do bahna a dýchají vzdušný kyslík pomocí plynového měchýře ( živ. procesy omezeny na minimum)Mají primitivní znaky – chrupavčitá kostra - přetrvávající chorda - ve střevě spirální řasa

Další znaky připomínají obojživelníky - mají kloaku - začíná rozdělení srdeční předsíně - nepřímý vývoj = larvy mají keříčkovité žábry

bahník australský – jeden plicní vakbahník americký – dva plicní vaky

Lalokoploutvívývojově významní předci čtvernožců ( obojživelníci ,plazi ….)-ploutve lalokovité , dobře zkostnatělá lebkadnes pouze 1 druh ( „živá fosilie“)latimérie podivná - chycena až v roce 1938 u pobřeží Afriky . Dravá ryba . dosahuje délky až 1,5 m

Paprskoploutví zahrnuje dost odlišné skupiny ryb- rozvoj kožní části ploutví s kostěnými ploutevními paprsky

Chrupavčití Mají řadu podobných znaků jako paryby-chrupavčitá kostra , zachovalá chorda- lebka vybíhá v rostrum- ústa na spodní straně-ocasní ploutev nesouměrná – heterocerkní-další znaky již rybí - tělo pokryto ganoidními šupinami-žijí v moři i ve sladkých vodách jeseter velký

vyza velká – řeky ústící do Kaspického moře – délka až 9 mjeseter malý – řeky , Kaspické moře – jikry =černý kaviár

Kostnatí

patří sem většina žijících ryb-kostra silně zkostnatělá , chorda zatlačena obratli- šupiny cykloidní nebo ktenoidní- ocasní ploutev souměrná -homocerkní

řád: Bezostní - primitivní skupina, měkké ploutevní paprsky

sleď obecný – základ mořského rybářství – slanečci, zavináče aj.

sardinka , šprot, sardel - loveny ve velkém množství losos obecný – až 1,5 m , žijí v mořích, v době tření v pramenných oblastech řek , pohlavní dimorfismus , jikry = červený kaviár

pstruh obecný – náročný na kyslík , čisté potokypstruh duhový – u nás vysazen, snese teplejší vody

hlavatka podunajská – až přes 1 m délky, horní přítoky Dunaje , drávásíh severní- maréna – býložravé ryby , plankton

lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev, lipanové pásmo řek – horní čisté vodyštika obecná – velmi dravá, hodně zubů

řád: Máloostní- většinou sladkovodní , málo tvrdých paprsků v ploutvích

kapr obecný – říční formy a rybniční ( vyšší) formy , chovné zvíře - rybníkářstvíkaras obecný – podobný kaprovi, nemá vousky, snese silně znečištěné vody

plotice obecná – velmi hojná „ plevelná“ rybaamur bílý – býložravý - u nás vysazen

lín obecný – hojná kaprovitá ryba , stojaté vody, drobné šupinycejn velký – vysoké ,zploštělé tělo,

jelec tloušť , jesen – hojná ryba , často chovány barevné mutace - oranžové

bolen dravý – dolní toky řekmřenka mramorovaná – u dna proudících vod

sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, délka až 4 msumeček americký – dovezen ze Severní Ameriky

piraňa – velmi dravá , v jihoamerických řekáchpaúhoř elektrický - elektrické výboje až 400 V – omráčení kořisti, obrana, rozklad vody na kyslík

řád:Hrdloploutví

-mořské i sladkovodní druhy, mají 1 lichý vous-břišní ploutve mají umístěné před prsními

Treska obecná – dravá mořská ryba , 3 hřbetní ploutve, maso = filé

mník mořský – „mořská štika“ u nás prodáván pod názvem „ hejk“mník jednovousý – sladkovodní druh

řád : Ďasové

Žijí v hlubinách moří , bizarní tvar těla, široká hlava , velká tlama , vnadidloz přeměněné prsní ploutve k lákání kořisti, často světélkující orgány

ďas mořský

řád : Holobřiší Hadovité tělo bez břišních ploutví , ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem

úhoř říční – redukované šupiny, velké množství slizu, živí se dravě, tření v Sargasovém moři – larvy ( monté) plují do řek , kde dospívají samice – samci dospívají v moři u ústí řek

muréna obecná - mořská , zuby s jedovými žlázami

řád : Ostnoploutví Mají tvrdé ploutevní paprsky, zdvojenou hřbetní ploutev,-evolučně nejvyspělejší skupina ryb - nejpočetnější skupina ( 150 čeledí , 6 000 druhů)

okoun říční – hojná dravá ryba , často se v rybníku přemnoží candát obecný – dravá , rybářsky cenná ryba

makrela obecná - mořská , samice klade velké množství jiker, hospodářsky cenná cenná ryba , - uzenáče

tuňák obecný – mořský, dorůstá až 5 m délky ,

lezec obojživelný – obojživelný, přelézají po souši – pod skřelemi mají labyrint k dýchání vzduchu

rájovec – žije v rýžových polích v Číně, u hladiny si staví pěnová hnízdo , pečuje o potomstvo – nu nás akvarijní

příbuzní : ropušnice - ostnité tělo s jedovými žlázami perutýn . velmi jedovatý – jed podobný jako jed kober

řád :Platýsové

Mořské ryby, mají ploché tělo, leží na dně – výbornou maskovací schopnostdokáží napodobovat prostředí. Tělo se postupně stává nesymetrické , oko ze spodní strany se :přestěhuje“ na druhou

platýs , kambala

třída : ObojživelníciNejnižší suchozemští obratlovci , cca 3 000 druhů –od několika cm do 1,5 mPatří mezi čtvernožce žijící na souši, ale vajíčka se vyvíjejí ve vodě, larvydýchají žábrami, dospělci plícemi.

Kůže : nahá , na povrchu rohovatí a odlupuje se., je pokryta vrstvou slizu -někdy obsahuje i jedové žlázy - ve spodní vrstvě se vyskytují barviva ( barvoměna) - u žab podkožní lymfatické vaky

Kostra : zkostnatělá , chrupavky málo - chorda silně zatlačena obratli - lebka plochá. je nedokonale spojena kloubně páteří - k prsní kosti je připojen pletenec horní končetiny - žebra krátká , hrudník není vytvořen - končetiny pětiprsté – u vodních a červorů redukované

Nervová a smyslová soustava : mozek je relativně malý, více vyvinut střední mozek se zrakovými laloky Smysly jsou dokonalejší než u ryb – zrak : dobrý u žab - oko kryto 3 víčky ( mžurka) sluch : nejlepší u žab ( vydávají zvuky) bubínek na povrchu hlavy, ve středním uchu je 1 sluchová kůstka , Eustachova trubicechuť a čich : podřadné receptory v ústech, hltanu a nosní dutině

Trávicí soustava : prostorná ústní dutina spojena s dutinou nosní - jazyk – u žab přirostlý předním koncem – vychlípitelný - zuby jsou drobné , kuželovité - jícen, žaludek, nerozlišené střevo, játra, slinivka, kloaka obojživelníci se živí hmyzem, slimáky a dalšími bezobratlými

Dýchací soustava: 1 pár zřasených plicních vaků vzduch je polykán ( chybí hrudní koš) - velký význam má kožní dýchání - larvy dýchají žábrami

Cévní soustava : poprvé se tvoří dva oběhy – velký (tělní) a malý (plicní) srdce má 2 předsíně ( zcela oddělené) 1 komoru

Vylučovací soustava : prvoledviny – močový měchýř - kloaka

Rozmnožování : gonochoristé , pohlavní dimorfismus , samci menší (žáby) - vývody gonád ústí do kloaky - samice kladou vždy vajíčka v rosolovitém obalu do vody ,každý druh má charakteristickou snůšku - někdy živorodost vývoj nepřímý – larva ( pulec) –postupná přeměna v dospělce ( vliv hormonů štítné žlázy) - někdy neotenie = pohlavní dospívání ve stádiu larvy

Ekologie : rozšířeni hlavně ve vlhkých a teplých oblastech – tropy a subtropy - nevyskytují se v mořské vodě , polárních oblastech a pouštích - velmi citliví na znečištěné životní prostředí - v době rozmnožování vždy závislí na vodě .-vajíčka nemají obaly proto jsou zařazeni do bezblanných živočichů - některé druhy pečují o potomstvo - nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti ( anabioze) Fylogeneze: vyvinuli se v devonu ( prvohory) z lalokoploutvých ryb – krytolebci původnější jsou mloci , odvozenější žáby

Systém : systematicky jsou rozděleni do 3 podtříd: 1. ocasatí 2. beznozí 3, bezocasí

Ocasatí -protáhlé tělo- čtyři stejné končetiny- dlouhý , ze stran zploštělý ocas- sluch redukován – chybí bubínek a střední ucho- mají výbornou regenerační schopnost ( nahrazení chybějící končetiny)mlok skvrnitý - v listnatých lesích, noční aktivita, vejcoživorodost (ovoviviparie)velemlok obrovský – až 1.5 m , v horských potocích Japonska

čolek obecný , velký , horský – pohlavní dimorfismus, samci mají v době páření vysoký kožní hřeben

axolotl mexický – často chován v teráriích , projev neoteniemacarát jeskynní – žije v podzemních vodách Dinárského krasu , je slepý má trvale žábry, světlá kůže

Beznozí žijí v zemi nebo ve vodě ,v tropech , vzhled žížal - beznohé tělo-zakrnělé oči- hmatová tykadélka-primitivní znaky : zbytky šupin , lebka z plochých kožních kostí

červoř indočínský ,červoř kroužkovaný – v Jižní Americe

Bezocasí - žáby-skákavý pohyb - páteř zkrácená – chybí ocas- zadní končetiny silnější než přední- mají dobrý sluch, vydávají zvuky ( skřehotání) –ozvučné vaky v koutcích úst nebo na hrdle-vajíčka kladou ve shlucích nebo řetízcích - noční aktivita – loví hmyz, slimáky aj

skokani – štíhlé tělo, dlouhé nohy, hladká kůže, vajíčka ve shlucích skokan hnědý – více na souši, nejhojnější

skokan zelený – více u vody , přezimuje v bahněskokan skřehotavý - teplomilnější

skokan štíhlý – žije na rašeliništíchskokan ostronosý - rašeliniště, podmáčené louky

ropuchy – bezzubé, kůže bradavičnatá, jedovaté žlázy, tělo zavalité, neskáčí ropucha obecná – nejhojnější, často daleko od vody ropucha zelená – pestřeji zbarvená

kuňky – výstražné zbarvení břicha, jedovaté, bradavičnatá kůže,zvláštní kuňkání , kuňka obecná , k. žlutobřichá

blatnice skvrnitá – páchne po česneku, přes den zahrabaná v zemi, pulci jsou větší než dospělé žáby ( až 17 cm)

rosnička zelená – paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavkami, žije na listnatých stromech a keřích

skokan volský – velký druh s pronikavě bručivým hlasem , loví drobné hlodavce a ptáky

létavka šíronosá – žije v Indonésii, klouzavý let až 12 m

pipa americká – vajíčka se vyvíjejí ve zbytnělé kůži samičkydrápatka vodní – Africký druh často chovaný v teráriích

šípové žáby – v tropických pralesech , kůže obsahuje „šípové“ jedy