Studijní materiály pro pedagogy

Milé paní učitelky, milí učitelé,vítejte na výstavě František Kupka. Cesta k Amor-fě. Kupkovy Salony 1899–1913 v Salmovském paláci. V těchto listech naleznete představení díla Františka Kupky, text o výstavě, Kupkův životopis, slovníček pojmů a návrh aktivit, které můžete realizovat s žáky a studenty během návštěvy výstavy či ve škole. Přeje-me vám inspirativní setkání s dílem Františka Kupky.

Vaše Lektorská oddělení Sbírky umění 19. století a Sbírky moderního a současného umění

Národní galerie v Praze

František Kupka

1František Kupka je výjimečným malířem, rozkroče-ným svým životem mezi Čechami a Francií. Ve vý-chodních Čechách se roku 1871 narodil, strávil dětství a mládí, a přes Vídeň se v polovině 90. let 19. století dostal do Paříže, kde se natrvalo usadil. Kupku můžeme charakterizovat jako muže pátrajícího po poznání, člověka snažícího se odhalit transcenden-tální pravdu. Zajímal se o přírodní vědy — fyziologii, biologii, optiku a další. „Výsledky moderních věd mají zřejmě vliv na současné umělce, mnozí z nich jsou nezřídka — podvědomě nebo vědomě — žáky nejnovějších myslitelů. Nemohu pochopit moderního malíře, který neumí používat přinejmenším teleskopu a mikroskopu,“ prohlašoval. Kupka byl dobře obezná-men s výsledky tehdejších vědeckých výzkumů — v je-ho abstraktních obrazech můžeme shledávat vizuální podobnosti s dobovými astronomickými či rentgeno-vými snímky nebo uspořádáním lidského oka. Jinou cestou k poznání bylo Kupkovi studium okultních věd, astrologie i spiritismus. Během života v rodném kraji i v průběhu let strávených na pražské a vídeňské Aka-demii Kupka pracoval jako médium při spiritistických seancích. „Zaměstnávalo mě až náruživě vyvolávání duchů. Jednou jsem viděl Mánesa, opravdu viděl zce-la materiálně před sebou, rozmlouval jsem s ním a on mi kýváním hlavy odpovídal. Ostatně jsem přesvěd-čen, že Mánesovo ego existuje při plném vědomí,“ píše Kupka. František Kupka byl od dětství zaujat kreslením a malováním. Talent ho coby sedlářského učně přivedl k prof. Studničkovi, řediteli řemeslnické školy v Ja-roměři, který dal Kupkovi dobrou průpravu v kresbě,

seznámil ho s obrazy Josefa Mánesa a připravil ho ke zkouškám na pražskou Akademii. Během studia v Praze a pobytu ve Vídni tvořil Kup-ka v duchu akademismu a symbolismu. Po příchodu do Paříže se živil kresbou módních kostýmů a ilustra-cemi humoristických časopisů, později se soustředil na ilustrace bibliofilských edicí (např. Prométheus). Mezi lety 1900 a 1910 činil Kupka zásadní malířské výzkumy a propracovával se k stále většímu osamostatnění bar-vy — ta se autonomizuje od objemu tělesa, který dříve modelovala (Rodinný portrét, Národní galerie v Praze, dále jen NG). V roce 1910 píše kritikovi A. Roesslerovi: „Přišel čas, abych stvořil své krédo. Za poslední měsíc jsem zničil většinu svých děl. Když jsem se na ně po-zorněji díval, zjistil jsem, že to jsou většinou nádory, které jsou přežitkem mého nedobrého údobí.“ Kupka v této době směřuje rozpracovávanými problémy stá-le více k zcela nefigurativnímu malířskému projevu. V roce 1912 poprvé vystavuje zcela abstraktní díla — obrazy Amorfa. Dvoubarevná Fuga (NG) a Amorfa. Teplá Chromatika (Museum Kampa, Praha). Ohlasy kritiků jsou převážně nepříznivé. Kupka však neuhýbá z nastoupené cesty. Po zkoumání zachycení rotačního pohybu v ploše (Amorfa. Dvoubarevná fuga), pro které se stal inspirací pohled na pohybující se barevný míč, postupuje dále a malířskými prostředky zkoumá pohyb

Fotografi e z deníku Františka Kupky portrét umělce z roku 1888

Studijní materiály pro pedagogy

nahoru a dolů a plynulost pohybu (Vertikály III, NG). Jeho další zájem směřuje k abstrakci inspirované or-ganickými tvary přírody a vesmíru, zdůrazňuje aspekt zrodu, tvoření a růstu (Stvoření / Tvoření, Tryskání II, vše NG). Kupka sám člení své dílo do několika oblastí: konvenč-ní malba, stvořené motivy, svislé, svislé a příčné atd. K jednotlivým rozpracovaným tématům se opakovaně vrací, někdy i po letech zasáhne do již hotového ob-razu, aby ho přiblížil své vizi (např. Kosmické jaro II, NG). S postupem času se jeho malby „zjednodušují“. Ve 30. letech dospívá k práci se základními geometric-kými útvary — úsečka, obdélník, diagonála a redukuje barevnost obrazu až k minimu (černá/bílá).Své originální přemýšlení o výtvarném umění sepsal Kupka v knize Tvoření v umění výtvarném, která byla více než deset let po svém sepsání poprvé publikována v českém překladu (1923). Dalším pramenem k pozná-ní Kupkova díla je jeho korespondence s básníkem J. S. Macharem, malířem V. Hynaisem, průmyslníkem a mecenášem J. Waldesem a dalšími osobnostmi. Kupka byl v mnohém vizionářem, o čemž svědčí i je-ho slova z rozhlasové nahrávky z roku 1946 o možné

Výstava František Kupka. Cesta k Amorfě. Kupkovy Salony 1899—1913 představuje specifickou a jedi-nečnou cestu Františka Kupky k nefigurativní malbě. Je založena na prezentaci děl, která Kupka vystavoval na pařížských Salonech do roku 1913 — ukazuje tedy ta díla, která Kupka sám považoval za hotová, defini-tivní a vystavitelná. Symbolickým podnětem konání výstavy František Kupka. Cesta k Amorfě. Kupkovy Salony 1899—1913, je sté výročí Kupkova silného roku 1912, jímž český malíř stanul na počátku jednoho z nejdůležitějších konceptuálních projektů 20. století. Je zároveň příle-žitostí po delší době v České republice opět souhrnně představit práce tohoto klíčového umělce. Toto Kup-kovo „výstavní“ výročí je však také příležitostí podí-vat se na jeho dílo z jiného úhlu pohledu než dosud, totiž z pohledu umělcovy komunikace s veřejností. Chtěli jsme ukázat ta díla, kterými se do roku 1913, kdy do konce první světové války vystavoval naposled,

další podobě umění: „Co bude, jak bude další umění? Poněvadž umění tryská z duše každého člověka, z je-ho citů, tedy umění bude pokračovat nadále různými prostředky, snad se později nebude malovat, snad se dokonce i najdou mechanické prostředky zase, kde cítění lidské bude sdělováno bližním čistě, as tak, jak to dělá telepatie sama, že jeden myslící, bez používá-ní řeči bude moci sdílet svou myšlenku, cifry, názory a snad i cítění direktně, aniž by to bylo článkováno nějakými slovy.“ Kupkovo dílo nebylo dlouho náležitě doceněno, k če-muž napomohl i Kupkův individualismus, jeho nechuť účastnit se skupinových aktivit , spojovat se s různými „ismy“ či fakt, že v rozhodujících letech své kariéry nebyl zastoupen galeristou. Kupka však dnes beze-sporu patří k nejoriginálnějším umělcům 20. století a průkopníkům abstraktního umění, kteří dospěli k abstrakci vlastní cestou, nikoliv přes lekci picassov-ského kubismu.

Lucie Štůlová VobořilováKurátorka pro vzdělávání

sám rozhodl představit, a vstoupit tak do ostré kon-kurence Salonů. Kupkova složitá „Cesta k Amorfě“ se tak začíná jevit i jinak, skrze jednotlivá velká pro-gramová díla. Ta jsou zde ukázána, Salon po Salonu, jako soustředěná projekce Kupkových výtvarných idejí, jako „komplexní organismy“ řízené svou vnitřní logikou. Takto pojatá výstava umožňuje daleko lépe postihnout otázku dobového kontextu Kupkova díla, což bylo vzhledem k jeho originalitě a uměleckému „samotářství“ vždy problematické. Umožňuje nahléd-nout do jeho výstavní umělecké „strategie“, kterou sice vždy odmítal, ale s níž nutně pracoval. Výstava a doprovodná publikace se navíc dotýkají „historicky“ aktuální problematiky novodobé umělecké komunika-ce a potažmo logiky uměleckého trhu.

Helena MusilováKurátorka výstavy

Studijní materiály pro pedagogy

21871 / narozen v Opočně

1884 / přichází do učení k sedlářskému mistrovi v Dobrušce

1889 / nastupuje do ateliéru historické a náboženské malby na pražské Akademii

1892 / odjíždí do Vídně, kde stráví rok na Akademii a snaží se dohnat nedostatek svého klasického vzdě-lání

1894 / seznamuje se ve Vídni s malířem-filozofem K. Diefenbachem, pod jeho vlivem se stává vegeta-riánem a začíná pravidelně cvičit, což pak praktikuje celý život

1895 / přijíždí do Paříže a žije na Montmartru, je velmi chudý, strádá, z nouze přijímá ilustrátorské zakázky

1904 / seznamuje se s Eugénií Straubovou (budoucí paní Nini Kupkovou), s níž spojí svůj život

1905 / uskutečněna Kupkova první samostatná vý-stava v Čechách a na Moravě – putovní výstava olejů a kreseb

1906 / stěhuje se s Nini do Puteaux (předměstí Pa-říže), součástí Puteaux je dnes čtvrť La Défense, kde pobyt malíře připomíná mrakodrap KUPKA

1912 / poprvé vystavuje svá zcela abstraktní díla Amorfu. Dvoubarevnou fugu a Amorfu. Teplou chro-matiku

1914 / odchází jako dobrovolník na frontu, angažuje se pro českou samostatnost — organizuje českosloven-

ské legie, navrhuje uniformy, vyznamenání

1919 / seznamuje se s průmyslníkem Jindřichem Wal-desem, který se stává jeho přítelem a mecenášem

1921 / probíhá první samostatná Kupkova výstava v Paříži v galerii Povolozky

1922 / jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze se zvláštním statutem detašovaného profesora pečujícího v Paříži o české stipendisty

1924 / vystavuje v Galerii de la Boétie a vzbudí velký ohlas, výstavu organizuje jeho praktická a oddaná žena Nini

1926 / dokončuje soubor dřevorytů Čtyři příběhy čer-né a bílé

od 1930 / naplno se projevuje jeho celoživotní nervo-vá labilita a Kupka opakovaně podléhá depresím

1931 / je jmenován členem předsednictva skupiny nefigurativních umělců sdružených ve skupině Abs-traction-Création, pro Kupku je jmenování velkou vzpruhou, neboť program skupiny chápe jako potvr-zení svých snah

1939—45 / tráví válku v ústraní na venkově v Beau-gency

1946 / uskuteční se velká souborná přehlídka Kupkova díla v Praze, čs. Státem je zakoupeno asi 40 děl

1957 / umírá a v roce 1963 i jeho manželka, která věnuje velkou část obrazů Muzeu moderního umění v Paříži

Rodinný portrét1910, olej, plátno, 103 x 112 cm

Žigoletky / Dorotky, Princezny chodníku1909—1910, olej, plátno, 66 x 72 cm

Studijní materiály pro pedagogy

3 termín označující uměleckou praxi

i kritiku adorující uznávané vzory umění minulosti. Pro akademismus je příznačný eklektismus, v tvorbě převažují pedagogické a intelektuální postupy, je roz-šířen především v 19. století.

je umělecké hnutí konce 19. století a přelomu 19. a 20. století, které se staví proti zob-razování vnější reality v malířství a naproti tomu pre-zentuje svět umělcových představ, snů a vizí a čerpá náměty z mýtů, krásné literatury či poezie.

pravidelně se opakující výstavy umění kona-né od 18. století v Paříži. Jako první vznikl Salon pod patronací francouzské Akademie výtvarných umění v Paříži, v 19. století a na počátku 20. století se pak počet Salonů rozšířil: Salon nezávislých, Podzimní salon ad. Na účast umělce na Salonu byly kladeny růz-né nároky, k účasti na některých byli připuštěni jen umělci schválení akademickou porotou, na jiných mo-hl vystavovat téměř každý. Představovaly pro umělce výjimečnou možnost prezentovat své dílo veřejnosti a byly vůbec prvními veřejnými přehlídkami umění.

už v 19. století vzrůstá zájem o formální hodnoty malby oproti přímému popisu námětu. Kolem roku 1910 pak vývoj vrcholí okamži-kem, kdy k odpoutání od zobrazení reálného námětu dospívá takřka ve shodný okamžik několik malířských osobností. Mezi nejdůležitějšími z nich jsou Vasilij Kandinskij a František Kupka. Abstraktní umění je ne-konkrétní, nefigurativní, nezobrazuje žádné konkrétní předměty nebo figury. Jde o značně různorodou ten-denci prostupující od svého vzniku celým 20. stoletím i současným uměním (Skupina De Stijl v Holandsku, američtí abstraktní expresionisté, informel, geomet-rická abstrakce atd.).

Text datovaný 8. října 1913

Z knihy Tvoření v umění výtvarném, 1923

Z knihy Tvoření v umění výtvarném, 1923

Vertikální plány III/ Kolmé plochy III. 1912—1913, olej, plátno, 200 x 118 cm

4

Z dopisu J. S. Macharovi, 1905

Studijní materiály pro pedagogy

5

Proberte s žáky a studenty, co si představují pod po-jmem abstraktní umění.Zapište své představy na papír nebo tabuli, vytvořte k pojmu myšlenkovou mapu.Po zapsání představ diskutujte:Jak malíř postupuje při tvorbě? Čím je malíř veden, pracuje jen ze své představy nebo se snaží postihnout nějakou skutečnost? Je zde více možných přístupů?Pedagog k vybraným názorům připojí ukázky různých reprodukcí děl vybraných umělců (např. V. Kandinskij, S. Delaunay, P. Klee, F. Kupka, J. Pollock, M. Rothko, D. Judd, S. LeWitt, V. Boudník, Z. Sýkora… ).(Ve slovníčku pojmů naleznete stručnou definici abstraktního umění)

František Kupka tvořil své obrazy cyklicky. Během své tvorby se opakovaně vracel k některým stěžejním motivům. Své obrazy často přemalovával, tvořil je několik let. „Jen pomalu narůstají varianty řešení těch pěti nebo šesti problémů, jimiž jsem zaměstnán již deset let a snad ještě déle. Většina pláten má své změny — tak se to vyklubává z jakéhosi chaotického stavu... ,“ z dopisu Waldesovi, 1924Nechte studenty projít samostatně výstavu. A předej-te jim krátký pracovní list s úkoly. Odpovědi pak spo-lečně prodiskutujte v umělecko vědecké laboratoři, kterou naleznete na konci výstavy.

Najdi ve výstavě 3 obrazy, z různých období/z roz-dílných Salonů, které mají podle tebe nějakou spo-jitost. Zapiš si jejich názvy.……………………………………………….……………………………………

…………………………………………….………………………………………

………………………………………….…………………………………………

Co mají podle tebe obrazy společného? Zkus to popsat alespoň 5 slovy — klíčovými pojmy.

…………………………………….………………………………………………

……………………………….……………………………………………………

……………...……………………………………………………………………

Prohlédněte si se studenty/žáky první místnost, která je věnovaná obrazům Amorfy. Nechte studenty nejpr-ve zkoumat aktivity samostatně.Objevte pak společně některé z inspirací Františka Kupky a souvislosti mezi uměním a fyzikálními jevy. Prozkoumejte fenomény pohybu — precese ve vztahu k Amorfě. Vraťte se zpět do výstavy k Amorfám. Jaké další možné asociace a inspirace k obrazu vás napada-jí? (fuga, vitráže... )

Prozkoumejte se studenty/žáky druhou místnost. Opět nechte nejprve studenty pracovat samostatně. Zaměřte se na světelný mixážní pult, který umožňuje změny barev na závěsu. Dle historičky umění Ludmily Vachtové se F. Kupka k obrazům vertikál inspiroval pohledem na záclony v okně, jimiž prochází světlo do pokoje. Zkuste se studenty ovlivňovat intenzitu světla a změnu barev na závěsech. Vytvořte různé nálady, různé denní doby. Posunováním můžete měnit cel-kovou skladbu obrazu. Své proměny zdokumentujte fotoaparátem/mobilním telefonem. Vraťte se zpět do výstavy a prohlédněte si dva obrazy Vertikálních plánů. Porovnejte je s fotografiemi vašich závěsů, zaměřte se na jejich barevnost a skladbu.

Dvoubarevná fuga. Amorfa1912, olej, plátno, 211 x 220 cm

Studijní materiály pro pedagogy

6

Pro všechny stupně škol jsou k výstavě připraveny do-provodné programy: program pro MŠ a 1. stupeň ZŠ: Tanec barev, program pro 2. stupeň ZŠ: Mezi vědou a uměním / Vše je v pohybu, program pro SŠ: Cesty k abstrakci.

Cílem dvoudenního víkendového semináře je před-stavit možnosti interpretace a inspirace abstraktním uměním při práci se žáky a studenty.

Prostor vyhrazený experimentu dětí i dospělých. Ob-jevte vztahy mezi obrazy Františka Kupky a fyzikál-ními principy světa. Prozkoumejte procesy tvořivosti a abstrakce, barvy a pohybu v mikro i makrosvětě. Zažijte syntézu umění a technologie, rozumu i citu.

Informace o komentovaných prohlídkách, work-shopech a dalších akcích naleznete na webových stránkách Národní galerie v Praze a na stránkách

,

7

Markéta Theinhardt a Pierre Brullé

Helena Musilová, Michaela Brixová

Barbora Škaloudová, Lucie Štůlová Vobořilová, spolupráce Lektorská oddělení Sbírky umění 19. sto-letí a Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze

Salmovský palác, Hradčanské náměstí 1, Praha 1 — Hradčany

30. 11. 2012—3. 3. 2013

základní: 150 Kč, snížené: 80 Kč, rodinné: 200 KčVstupné pro školní skupiny (bez programu)/ 20 Kč / 1 osobaPedagogický doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma

denně kromě pondělí od 10:00 do 18:00, ve středu a sobotu prodloužená otevírací doba do 20:00

tram 22 — zastávka Pražský hrad, tram 25 — zastávka Brusnice

Lektorské odd., Sbírka moderního a současného umění, tel.: 224 301 003, e-mail: vzdelavani@ngprague.cz, www.ngprague.cz, www.cestakamorfe.cz

tel.: 233 081 730

Prostory Salmovského paláce mají omezenou kapa-citu, a proto je nutné regulovat počet návštěvníků pohybujících se uvnitř výstavy Františka Kupky. Je stanoven limit max. 25 osob v jedné skupině včetně pedagogického doprovodu. Pokud se chystáte se svou třídou výstavu navštívit, doporučujeme Vám předcho-zí rezervaci skupiny na výše uvedených kontaktech Lektorského oddělení Sbírky moderního a současného umění.