PROČ VOLITCO VIDÍ JAKO NEJVĚTŠÍ PROBLÉM

NAŠÍ POLITICKÉ SCÉNY STUDENTI vš

prázdniny po australsku

letní festivalyRozhovor s filosofem Jaroslavem Peregrinem

CO VIDÍ JAKO NEJVĚTŠÍ PROBLÉM

5-6

nový česko-slovenský

Akademické podvody

Studak PODVAL 2 indd 1 12 4 2010 16:34:27

inzerce

Předplaťte si Respekt se slevou 49 %Týdeník Respekt nabízí všem studentům roční předplatné jenom za 1015 Kč.

Objednávejte na predplatne@economia.cz, jako kód prosím uveďte „Študák.“

Objednávat můžete také na bezplatné lince 800 11 00 22.Nabízíme i možnost předplatného na kratší dobu (3 měsíce, 6 měsíců).

Váš týdeník Respekt

Zajímá Vás Respekt? Zavolejte si o bezplatný výtisk zdarma. 800 11 00 22

Respekt Studak.indd 1 14.4.2010 7:29:19

35. ročník Skálova lesního běhu na PVŠPSPražská vysoká škola psycho-

sociálních studií zve všechny milovníky jar-ního pohybu na 35. ročník Skálova lesního běhu, který se uskuteční 1. května 2010 v hostivařském lesoparku. Tento běh má již dlouholetou tradici a jeho zakladatelem je Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc., přední odborník na léčbu závislosti na alkoholu. Registrace účastníků bude 8.45 – 9.30 v areálu vysoké školy. Více informací na www.pvsps.cz

Odměna za stu-dium na VŠPJVysoká škola poly-technická Jihlava

se rozhodla podpořit studium technických oborů mimořádným stipendiem. Stávající studenti prezenční formy oborů Počíta-čové systémy a Aplikovaná informatika, kteří úspěšně postoupí do 3. semestru studia, obdrží jednorázovou odměnu ve výši 2 000,- Kč. Studenti, kteří postoupí do 5. semestru, obdrží 5 000,- Kč. Stipendia se budou vyplácet na podzim po zahájení akademického roku 2010/2011.

Všiměte si, jak jsou úvodníky nevděčné. Přirov-nala bych to k rozhovoru, který vedete s člově-kem, kterého jste roky neviděli, a nemáte si co říct. Na řadu pak přicházejí obligátní témata – počasí, co děláš, jak se máš, jaké jsou novinky a pokud možno připojení nějaké té senzace, kdo, s kým, co a proč. Některé úvodníky jsou podobné. První věta za-číná „máme tu jaro“(i když za okny prší, fouká, div nemrzne), pak přichází konstatování, že nadchází těžké zkouškové období a obvykle na závěr přijde nějaká zaručená bomba v podobě lákavého titulku.

Tento úvodník bych ale ráda zasvětila něčemu jinému. Chtěla bych poděkovat lidem, kteří celé redakci dávají najevo, že jejich práce má smysl. Děkuji všem rejpalům, kteří nám s neuvěřitel-nou vytrvalostí píší, jakých chyb jsme se dopus-tili, děkuji každému, komu není líno zakliknout hvězdičku u článku, který se mu na www.stu-dak.cz líbil, kdo si našel půl minuty na vyplnění ankety. Děkuji za každou reakci na facebooku. A konečně, mé poděkování patří i všem, kteří Študáka podporují, a to jak fi rmám, tak jednotli-vým lidem na vysokých školách.

Teď už se ale vrhněte do čtení tohoto čísla a na-shledanou v příštím akademickém roce!

K. D.

Všiměte si, janala bych

m kt

Z dění na našich univerzitáchaktualityÚVODNÍKNepropásněte konferenci Práce pomáhajících profesíEvropské vzdělávací centrum Praha s.r.o s garancí Vysoké školy zdravotnictví a so-ciální práce sv. Alžběty v Bratislavě pořádá vědeckou konferenci s mezinárodní účastí. Konference Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče se koná 5. 6. 2010 v kulturním domě v Lodě-nici.

FAMO slaví úspěch student-ských filmů Na festivalu Mladá kamera Uničov 2010 získal fi lm „Adam“ režiséra Tomáše Elšíka 1. cenu v soutěžní kategorii III. - neamatér-ský fi lm, tvůrce do 30 let. Zároveň se tento fi lm dostal na prestižní festival Jeden svět 2010.Naši studenti se účastnili také 13. meziná-rodního fi lmového festivalu „ZOOM - ZB-LIŻENIA 2010“ v Jelenje Gore v Polsku. Jan Chramosta získal mezi 82 fi lmy z ce-lého světa hned dvě ceny za svůj fi lm Malá pražská víla: Cenu publika a Zvláštní cenu poroty. Nitrianske univerzitné dni 2010 Ôsmy ročník Nitrianskych univerzitných dní odštartuje už koncom apríla. Študenti môžu vyberať z komplexu vedecko-odborných, športových, umeleckých a spoločenských podujatí na Univerzite Konštantína Filozo-fa, Slovenskej poľnohospodárskej univerzi-te a v uliciach mesta Nitry.

MoodleMoot.cz 2010 V prostorách VUT v Brně se ve dnech 10. – 11. 6. 2010 uskuteční konference Moodle-Moot.cz 2010. Hlavním heslem je „Moodle jako technologie efektivních a úsporných řešení“. Více na http://moodlemoot.cz Súťaž o najlepšiu študentskú esejPri príležitosti 10. výročia vzniku Európske-ho dohovoru o krajine pre vysokoškolákov z Česka a Slovenska vyhlasuje Geografi c-ký ústav SAV v spolupráci s ďalšími organi-záciami súťaž o najlepšiu študentskú esej so zameraním na problematiku ochrany hodnôt kultúrnej krajiny a udržateľného spôsobu nášho života v nej. Uzávierka sú-ťaže je 31. 7. 2010.

Soutěž pro mladé umělce do 30 letDo 31. 7. 2010 se můžete hlásit do Sou-těže pro mladé umělce do 30 let v kate-gorii literárně dramatické umění, výtvarné a užité umění, hudba a multimediální dílo. Tři nejlépe ocenění si rozdělí celkem 125 000 Kč. Veškeré informace najdete na www.praha1.cz v sekci „Kultura“.

Slovenská cesta do mikrokoz-muŽilina a Košice hostí unikátnu multimedi-álnu výstavu o CERN, LHC, o slovenskej účasti na fyzikálnom výskume na LHC a o objavovaní nových elementárnych častíc a skúmaní hmoty v stave, v akom existo-vala na počiatku vesmíru. Výstava bude sprístupnená do 7. 5. 2010. V Krajskej knižnici sa budú konať 15. 4., 22. 4., 29. 4. a 6. 5. vedecko-popularizačné prednášky.

ZAL. ROKU 2001

PRAŽSK

Á V

YSO

KÁ ŠKOLA PSYCHOSOCIÁLNÍC

H STUDIÍ

JS JR

Študák 5 – 6 2010

se budou vyplácet na podzim pakademického roku 2010/2011.

Respekt Studak.indd 1 14.4.2010 7:29:19

inzerce

Časopis Študák Ročník III, číslo 3-4/2010Šéfredaktor: Kamila DufkováRedakce: Petra Dočkalová, Zbyněk Smetana, Vanda Bukovská, Kamila DufkováObchodní oddělení: Kamila Dufková, Petra DočkalováGrafi ka: DTP Tribun

Vydavatel: TRIBUN EU, Gorkého 41, 602 00 BrnoE-mail: studak@tribun.czwww.tribun.infoNáklad: 85.000 ksISSN: 1802-6257

TIRÁŽ

Časopis je neprodejný, určený zdarma studentům VŠ na akademické půdě v ČR a SR.

Politika je svinstvo, nuda, nezajímavá hádka nezajímavých lidí o nezajímavých věcech. I takovou charaktersitiku politiky je v našich končinách možné slýchat a nutno podo-tknout, že to občas není daleko od pravdy. Nezajímavých hádek nezajímavých lidí můžeme vidět a slyšet každý den nepře-berné množství. Jediné, s čím bychom neměli souhlasit, je často akceptovaný názor, že v politice jde o nezajímavé věci, které jdou mimo nás. Politika totiž větši-nou vůbec není nezajímavá a už vůbec není o nedůležitých věcech, i když řada politiků to interpretuje jinak, aby snížili naši pozornsot a prosadili zájmy svých příznivců. Skutečnost, že politika často není o nepod-statných věcech, si většina z nás však uvě-domí až když na výplatní pásce uvidí, že sice vydělali 10 tisíc, ale 4 900 Kč z toho jde na daně a různé odvody. Pak se sice začneme aktivně zajímat, ale většinou už je příliš pozdě. Minimálně pro aktuální „poloviční“ výplatu.

Kdo za to může?

Kdybyste přišli o polovinu platu, začnete se nejspíše ptát, kdo za to může. Odpověď je až nečekaně prostá. Můžeme za to my. Slovem „my“ myslím mě, vás, vašeho plno-letého kamaráda, babičku s děděčkem, zkrátka nás všechny. Na této prosté pravdě se nic nezmění, i když Vám někdo jiný – zejména s oranžovým pozadím na bilboardu – bude tvrdit něco jiného – nejčastěji, že za to nemůžete vy, ale oni.

Můžete namítnout, že vy za to nemůžete, protože nechodíte volit. Jenže chyba lávky. Pokud nejdeme volit, znamená to, že podle nás všechno funguje tak skvěle, že není potřeba cokoliv měnit, jakkoliv se vyjadřo-vat a stačí pouze souhlasně mlčet. K tomuto negativnímu charakteru demokracie, tj. že mlčení znamená souhlas, se dostaneme níže. Teďka se ale podívejme, co to vlastně ona často zmiňovaná demokracie je.

Demokracie jako nejmenší zlo

Na začátek si dovolím malou odbočku. Demokracie je systém vlády – nic víc, nic míň. Demokacie nemá – jak často zcela

mylně slýcháme – nic společného s tím, že někdo krade, podvádí, lidé jsou k sobě ošliví, sobečtí a tak dále. To jsou věci zvyků, morálky a výchovy, nikoliv však demokracie. Ta je totiž sama o sobě hod-notově neutrální, což znamená, že není ani dobrá, ani špatná. Můžeme ji přirovnat k automobilu, který sám o sobě nejezdí dobře nebo špatně – to zaleží na řidiči. Podobně i u demokracie záleží, jak s ní naložíme, jaký jí dáme obsah, zkrátka zdali s ní budeme „jezdit“ dobře nebo špatně.

Demokracie je nástrojem k výběru vlády. Tak jako v království se vládce vybírá z králových následníků, v demokracii se vláda volí. Jde tedy o nástroj, jak vybrat někoho, kdo bude řídit a spravovat stát. To však neznamená, že demokracie zaru-čuje dobrou a řádnou vládu. Winston Churchill dokonce o demokracii řekl, že jde o nejhorší způsob vlády. Záhy ovšem dodal, že tato teze platí, pokud pomi-neme všechny ostatní způsoby vlády. Jinými slovy, jde sice o špatný systém, ale všechny ostatní (fašismus, komunis-mus, teokracie, absolutismus,…) jsou ještě horší. V čem spočívá ona výhoda demokracie? Paradoxně v jejím negativ-ním charakteru. Demokracie totiž nezaru-čuje, že vybereme nejlepší možnou vládu, ale zaručuje, že pokud bude špatná, tak ji odvoláme v dalších volbách. Ukažme si to na příkladu.

Pokud žijete v králosvství a následník trůnu se rozhodne, že všem poddaným uřeže uši, čeká vás několik zajímavých a napínavých let vlády a malá naděje, že příští král tyto choutky sdílet nebude. Jinak ale nemůžete dělat vůbec nic. Tedy krom toho, že krále zabijete a budete žít v anar-chii. (Pro ilustraci anarchie a bezvládí lze doporučit fi lm Černý jestřáb sestřelen.) Pokud však žijete v demokracii a zdá se vám, že vláda dělá špatnou politiku, zvolíte prostě v příštích volbách někoho jiného. Podstata demokracie tedy není v tom, že na první pokus vybereme někoho dokona-lého, ale že ho případně odvoláme a dáme šanci někomu jinému. Jak se to projevu v praxi? Jednoduše tak, že vláda zamýšlí něco podniknout, ale poradci jim sdělí, že lidé jsou proti, a pokud to vláda provede, tak končí, protože už ji nikdo nikdy nezvolí. Toho se vláda bojí, a proto od svého záměru ustoupí. Tomu se říká demokra-tická kontrola.

Proč to v Čechách nefun-guje?

V České republice má politika bezpochyby špatnou pověst. Proč je to však u nás s politi-kou a politiky tak špatné? Důvodů by se našla celá řada, ale všechny lze shrnout pod jeden hlavní – náš totální nezájem. V Čechách se o politiku ve větší míře, než je zběžné čtení bilboardů a headlines v Blesku zajímá asi 5 % z nás. Nemalá část z těchto pěti procent tak navíc činí z profesních důvodů. Není pak divu, že pojímaní politiky jako hry na jednu dobrou – tj. politik je zvolen, udělá chybu a následně odchází, respektive už není zvolen – tu vůbec nefunguje. Politik je u nás zvolen, dělá chyby, ale k jeho odstranění už nedojde. Prostě jen řekne, že nic špatného neudělal, a neznalý volič ho klidně volí znovu a znovu, případně k volbám nejde a nechá ho zvolit znovu a znovu.

Asi se tu projevuje i zcela nepochopitelný český předsudek o dělbě práce. Franta je elek-třikář, Jirka je politik – tak to bylo, je a bude. Nikoho ani nenapadne, že když Jirka dělá hlouposti, tak by tím politikem taky být nemu-sel a mohli bychom si zvolit někoho jiného. Je totiž vždycky lepší dát šanci někomu novému než opakovaně volit někoho, kdo již selhal. Zcela komicky v tomhle ohledu působí různé výzvy a iniciativy k reformě naší politiky. Valná většina těchto povětšinou studentských inicia-tiv vůbec nechápe fungování politiky a usiluje o to, aby ti, co to dělají špatně, začali praco-vat dobře, protože tak je to správné. Ukažme si to opět na příkladu. Studentské sdružení při-jde za politikem, který se nechá korumpovat při zadávání veřejných zakázek, a řeknu mu, že by to něměl dělat. Proč? Protože je politik a měl by sloužit veřejnosti. Taky se Vám na tomto místě chce zasmát? Pokud se někdo podílí na korupci, težko na něj lze apelovat morálkou, protože tenhle člověk ji očividně nemá. Z jiného soudku by bylo sdělění – tento člověk se podílí na korupci, a proto ho nevolte. Odstavte ho od moci a dejte šanci někomu jinému. A toho pečlivě kontrolujme a pokud se také neosvědčí, pryč s ním. Možná to vypadá poněkud beznadějně, ale lépe dát šanci deseti novým, než dál podporovat někoho, kdo selhal. Tento přístup vedoucí k fungující veřejné správě má však jeden háček – vyžaduje minimálně zainteresovanou veřejnost, která chodí volit. Když si řekneme, že nás to neza-jímá, protože jsou všichni zkažení, a nejdeme volit, podporujeme tak další setrvání těchto lidí v politice. A taky mimochodem připouštíme, že nikdo z nás by to stejně nedělal lépe.

Nadcházející květen bude nejen měsícem lásky, ale také měsícem volebného klání, které roz-hodne o rozložení sil v Poslanecké směmovně a složení nové vlády na příští – doufejme, že celé – čtyři roky. Většinu z nás prozatím tento fakt nijak nevzrušuje a spíše nás zajímá, jestli bude v květnu pěkně, abychom cestou k nej-bližší rozkvetlé třešni nezmokli nebo nezmrzli. Následující článek se přesto pokusí nenároč-nou a místy snad i zábavnou formou najít pár důvodů, proč obětovat celých 5 až 10 minut z pátečného odpoledne či sobotního dopo-ledne a vydat se – třeba cestou na večerní pivko – volit.

Študák 5–6 2010

Let́ s make things better

K tomu, aby člověk mohl volit, potřebuje tři jednoduché věci – paměť, informace a tro-chu rozumu. Paměť potřebujeme k tomu, abzchom si pamatovali, kdo kdy selhal, neboť 4 roky jsou docela dlouhá doba. Pro českého voliče je však bohužel příliš vzdá-lené i to, co se stalo včera, protože jinak by na volební vítězství nemohl aspirovat člo-věk, který brutálně zasáhl proti Czechteku, připustil možnost vlády s komunisty, svrhl vládu uprostřed předsednictví, aniž by měl záložní plán, či bezostyšně fabuloval v kam-pani ve volbách do EP. Informace potřebu-jeme k tomu, abychom si nenechali všechno nabulíkovat. Ačkoliv to může být pro některé z nás šokující překvapení, politici neříkají pravdu, ale přinejmenším silně manipulují s informacemi tak, jak se jim to hodí. Zkrátka podle někoho je láhev ještě z půli prázdná a ve skutečnosti láhev třeba ani neexis-tuje. Konečně za třetí je potřeba trochu toho rozumu. Přemýšlení sice někdy bolí, ale když vám někdo tvrdí, že v době, kdy kra-chují fi rmy (a tudíž neplatí daně) a lidé při-cházejí o práci (a tudíž neplatí daně), tu jsou dostatečné zdroje nejen pro pro štedré před-volební sliby, ale i snižování státního dluhu, je dobré zeptat se, kde tyto nevyčerpatelné zdroje jsou? Osobně totiž krom pěněz ve svojí a vaší peněžence moc jiných zdrojů nevidím. Podobně je tomu se slibem bez-platného zdravotnictví. Nebo vám už někdy dali něco zadarmo? Kde se tedy vezmou peníze, které se vybírají na poplatcích? Dobrá otázka na níž se socialistům nechce odpovídat, protože kalkulují s tím, že když zaplatíte 30 korun z peněženky, tak si toto všimnete. Když Vám ale stát strhne o stovku víc z výplaty každý měsíc v rámci zdravot-ních odvodů bez ohledu na to, zda li k lékaři jdete či ne, tak si toho bohužel většina lidí nevšime.

A proto přemýšlejme o tom, co nám poli-tici slibují, ptejme se, jak to chtějí realizo-vat a hlavně nezapomeňme, poté co se ces-tou do hospůdky stavíme vhodit volební lís-tek, pořádně zkontrolovat i jestli námi zvolení zástupci dělají, co slíbili. Jinak si totiž přístě vybereme jiné.

Zbyněk Smetana

autor je studentem Fakulty sociálních studií v Brně a šéfredaktorem blogu Politika v sou-vislostech (http://politikavsouvislostech.blogspot.com)

Proč volit ?!?

4

Troufám si říci, že většina voličů, kteří při-jdou v květnových volbách, nedokáže na tuto otázku odpovědět. Většině z nás je známo, že náš systém je poměrný a že se nějak liší například od toho, kterým se volí ve Velké Británii. Ano, je to tak – náš volební systém se nazývá listinný poměrný, zatímco v pří-padě Velké Británii jde o většinový volební systém, který se označuje přejatým slovním spojením z (jak jinak v Británii) dostihového sportu – systém prvního v cíli (fi rst past the post).

Naši výpravu za poznáním začneme něko-lika základními informacemi. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR se skládá z 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Občan, který chce volit (aktivní volební právo), musí dosáhnout 18. roku života, naproti tomu občan, který chce být zvo-len (pasivní volební právo), musí být mini-málně o tři roky starší. Před volbami k Vám jistě dorazila objemná obálka kandidát-ních listin, kde jsou vypsány všechny poli-tické strany a kandidáti, kteří jimi byli nomi-nování ve vašem kraji. Strany seřadily kan-didáty do pořadí, se kterým však jako volič můžete (i když omezeně) manipulovat – stačí, když dáte maximálně dva tzv. prefe-renční hlasy, tj. zakroužkujete své vybranné kandidáty. Pokud tito vámi vybraní jedinci

získají minimálně 7 % ze všech preferenč-ních hlasů udělěných v rámci jedné kandi-dátky, přeskočí své kolegy a kolegyně (tedy pokud nějaké jsou) a dostanou se na voli-telná místa. Pokud žádné preferenční hlasy nevyznačíte, souhlasíte s pořadím, jak Vám ho ta či ona strana připravila.

Pro nás běžné občany volby končí vhoze-ním vybraného volebního lístku do volební urny. Z hlediska volebních výsledků však teprve nyní nastává shon, kdy komise musí přepočítat všechny hlasy, vyřadit neplatné a hlavně přepočítat hlasy na mandáty. Česká republika je pro volby rozdělena do 14 volebních krajů, které se kryjí s vyš-šími územně správními celky. Přesný počet mandátů (tedy křesel ve sněmovně), který budou kraje obsazovat, se vypočítá až pomocí tzv. republikového mandátového čísla. Nelekejte se složitějšího pojmu, jde vlastně o to, že se sečtou všechny platné hlasy v republice a vydělí se počtem vole-ných poslanců (tedy 200). Výsledkem je pak počet poslanců volených v jednotlivých krajích. V minulých volbách se jejich počet pohyboval od 5 u Karlovarského kraje do 25 v případě hlavního města Prahy. Počet platných hlasů, republikové mandátové číslo a počty krajských mandátů v minulých vol-bách si můžete najít na http://volby.cz.

Když už víme, kolik mandátů bude rozděleno v rámci kraje, přichází další krok, kdy přidě-líme mandáty jednotlivým stranám v daných krajích. První věcí, která přichází na řadu, je aplikace klausule, o níž většina z nás jistě slyšela mandát nemohou získat strany, které obdržely méně než 5 % hlasů. Pro všechny ostatní strany pak náš volební systém operuje s tzv. d’Hondtovým dělitelem. Při jeho aplikaci se na úrovni každého kraje postupuje tak, že se vezmou počty hlasů pro jednotlivé strany a jsou postupně děleny řadou přirozených čísel 1, 2, 3, 4 atd. Pro ilustraci si vezmeme napří-klad náš nejmenší volební kraj – Karlovarský, kde se při minulých volbách rozdělovalo celkem 5 mandátů. Průběh výpočtu vidíme v tabulce, kdy v závorce je zapsáno pořadí, v jakém byl mandát straně připsán. Tento příklad byl vybrán záměrně, protože uka-zuje ještě jednu skutečnost. Ačkoliv máme poměrný systém s 5% klausulí, neznamená to, že strana, která v nějakém kraji překročí tuto hranici, má mandát jistý. Například Strana zelených měla v Karlovarském kraji smůlu – i s 6,71 % hlasů vůbec nedosáhla na mandát.

Jelikož Študák je časopisem česko-slo-venským, podíváme se také, jak se volí na Slovensku. Z hlediska počtu obvodů je situ-

ace jednodušší než u nás, protože celé Slovensko je jediným obvodem, kde se volí všech 150 poslanců. Je možnost použít až čtyři preferenční hlasy a strany se ziskem nižším, než je těch 5 % nezískávají žádná křesla. Výpočet pro rozdělení mandátů při-pomíná výpočet výše uvedeného republi-kového čísla u nás – jde o kvótu (přesněji Hagenbach-Bischoffovu), kdy se celkový počet platných hlasů vydělí počtem rozdě-lovaných mandátů zvýšeným o jedničku (150+1). Strany pak dostanou tolik mandátů, kolikrát naplnily kvótu. Zpravidla zůstanou nějaké mandáty po tomto výpočtu nerozdě-lené (jejich počet se snižuje právě tou jed-ničkou), ty se pak přidělují stranám, které měly ke kvótě nejblíže – měly tedy nejvyšší zbytky hlasů. Celkově vzato je však sloven-ský systém mnohem poměrnější, tj. dává větší šanci malým stranám než český, který silně upřednostňuje strany velké.

Bc. Jaromír Vojtaj

autor je studentem politologie na Fakultě sociálních studií v Brně, specializuje se na volební studia a politický marketing

Co vidí jako největší problém naší politické scény studenti VŠ?

VOLEBNÍ SYSTÉMY

soutěž O LÍSTKY DO AQUAPARKU:

Jak se z Vašeho hlasu stane něčí mandát?

Anketa

inzerce

Študák 5 – 6 2010

Chcete vyrazit na výlet do největšího aquaparku ve střední Evropě a užít si celodenní koupání a saunování? Tak se zúčastněte soutěže o lístky do Aquapalace Praha! Stačí jen poslat správnou odpověď.

Na nových webových stránkách Študáka můžu:a) pročítat články z předchozích čísel, stahovat hudbu, hlasovat pro nejlepší písničkub) pročítat články z předchozích čísel, hodnotit a komentovat články, účastnit se anketyc) pročítat články z předchozích čísel, sledovat videa, hrát piškvorky

Odpověď společně s adresou nám zasílejte e-mailem do 23. května na adresu studak@tribun.cz. Do předmětu napište „Soutěž – Aquapalace“.

Študák 5–6 2010

Letošní rojení malých stranMinulé volby před čtyřmi lety pomohly tuzemskou politickou scénu oboha-tit o nového hráče. Stranu zelených. Pravidelně totiž v průzkumech veřejného mínění dostávala optimistické vyhlídky na překročení pěti procent. Dostávala díky tomu i hodně prostoru v médiích, díky čemuž se jí nakonec do sněmovny podařilo dostat. Tehdy to byla jediná alternativa mezi již zavedenými parlamentními stranami. Letos je to ale už zase o krok jinde. Politika vel-kých stran se zdá být fádní, zkorumpovaná, obsah jejich volebních programů se ome-zil na obecné fráze a vzájemné negativní vymezování. I voliči pochopili, že tuzemská politika potřebuje trochu čerstvého vzduchu a chtějí změnu. Ta otvírá více než jindy pro-stor malým stranám. Poprvé má ze sedm-advaceti kandidujících stran reálnou šanci na nějaký ten mandát mimo stálice české politiky (ODS, ČSSD, KSČM) dalších pět stran. Hovoří se o šancích TOP 09, Strany Zelených, Věcí Veřejných, Strany práv občanů – Zemanovců a o KDU-ČSL.

Čím na to strany jdou? Facebookem...Negativní kampaň, rychlé odsudky a Facebook, to jsou hlavní symptony kam-paně. Právě na Facebooku se odehrá-vají politická klání i díky tomu, že tam dnes nechybí žádná politická strana, snad s výjimkou technicky nejzaostalejších komunistů. Politiku tu můžeme sledovat od aplikací on-line voleb přes profi ly jednotli-

vých politiků, kteří posílají své pozvánky na přátelství zvláště před volbami opravdu kaž-dému, až po videa, tzv. „eventy“ a odkliky na kampaňové stránky. Tam můžeme opět v internetovém a svižném duchu najít jednot-livé „výkřiky“ a hesla typu: Jsme proti zave-dení školného, jsme proti poplatkům, jsme proti... V používání předložky proti vede ČSSD, která ji ve svém programu užívá pět-atřicetkrát. Masivní bilboardy ve městěch a podél silnic ve velkém praktikují v podstatě jen sociální demokraté, kteří si na tuto taš-kařici půjčili ze záložny 190 miliónů. Ostatní vsází na poslední týdny těsně před kampaní a nebo na již zmiňovaný Facebook, který letos překročil dva miliony uživatelů v České republice. Česko je navíc na této sociální síti desátou nejrychleji rostoucí zemí na světě. Z toho asi dvě třetiny jsou pod 35 let, tedy v zásadě více nerozhodnutých, na které se potřebují strany upřít. Podle březnového průzkumu společnosti eMerite, která moni-toruje internetová média, se na Facebooku mluví ze všech politických stran nejčastěji o ČSSD (48 %, a to spíše negativně), dále o ODS (25 %), s odstupem následovaly TOP 09 a Strana zelených.

Jak těžké je přehoupnout se přes pětiprocentní laťku? Letošním dalším fenoménem je vedle face-booku i to, že se vyrojila spousta různých agentur veřejného mínění, které posky-tují své průzkumy. Jejich data jsou sbí-rána podle různých kritérií a ověřitelnost je pak mnohdy problematičtější. Pro leckteré strany to ale znamená, že i díky okrajovým výzkumům se mohou objevit v centru dění

a probudit tak zájem váhavého a nespo-kojeného voliče. U malých stran je hlavní riziko spojené s mírou nejistoty, kterou volič má, ve chvíli, kdy si není jist, zda li jeho hlas nepropadne a zda li jeho strana nakonec mandát dostane. Hlavním ukazatelem je i to, nakolik je daná strana vidět v různých předvolebních debatách a kolik prostoru se jí dostane i v ostatních médiích. Fakt, že je strana lidem na očích a upozorňuje na sebe je dost důležitý i pro případné volební cho-vání. Co se týče obsahu politiky a procesů, které se v ní odehrávají, těm rozumí cca 10-15 % voličstva. Ostatní se rozhodují na základě svého přesvědčení, zvyků, rodinné tradice nebo vlivu emocí a dalších faktorů. Obecně platí, že aby měla strana šanci proniknout tah na branku (rozuměj: dosáh-nout do poslaneckých lavic), tak je pro to potřeba aspoň tří po sobě jdoucích pozi-tivních výsledků veřejného mínění. Mnoho voličů o malých stranách přemýšlí, váhá, ale jejich hlasy nakonec propadnou, pro-tože si sám volič nevěří a hodi hlas tzv. “na jistotu“, čímž však vytvoří nejistotu pro malé strany. Proto, pokud chcete změnit politické prostředí v naší zemi, nebojte se volit malé strany. Tomu by měl teoreticky pomáhat i současný poměrný systém, který je zalo-žen na pluralitním svobodném boji demo-kratických stran.

Jak z toho ven - změna volebního sys-témuNakolik to ale funguje prakticky, je otáz-kou objevující se vždy kolem voleb. Už padl návrh na změnu počtu poslanců na lichý počet. To má ale své problémy: stačí jeden

nepřítomný poslanec a neochota opo-zice či koalice jej vypárovat. Navíc v situ-acích, kdy hlasují Poslanecká sněmovna a Senát společně (ty jsou ústavně závaž-nější než „běžný provoz“), bychom tu opět měli sudý počet hlasujících. Otázkou je pro nás způsob, jak zpracovat hlasy pro strany, které překonaly 5% bariéru pro vstup do Poslanecké sněmovny. Mnohem důleži-tější je ale otázka, kolik těchto hlasů je a jak jsou rozloženy. Mířím k těm voličům, jejichž hlasy propadnou, neboť volili jiné strany, které zmíněnou bariéru nepřekonaly. Ve volbách v roce 2006 jich bylo cca 6 %. Koho by tito voliči volili, pokud by si mohli vybrat pouze mezi těmi, kteří již do sněmovny pro-šli? Stačí se voliče zeptat, tj. dát mu mož-nost označit svoji „druhou“, klidně i „třetí“, „čtvrtou“ volbu. Zkrátka umožnit mu seřadit kandidující strany do pořadí, v němž je pre-feruje. Nejprve by byla zpracována – stejně jako dnes – pouze informace, kterou stranu volič volil jako první. Následně by byly vzaty v potaz lístky těch voličů, jejichž hlasy pro-padly, a konkrétní hlas by připadl té (par-lamentní) straně, která by na příslušném volebním lístku byla zařazena nejvýše. Tak by žádný hlas voliče, který už se jednou k urně dostavil, nemusel propadnout. Takto by mohli mít lidé i větší občanskou radost ze své účasti a naučili by se o volbách nepřemýštel konfrontačně, ale v souvis-lostech. K nevýhodám takového způsobu patří snad jen trochu složitější zpracování. To by to znamenalo, že bychom si na výsle-dek volebního klání počkali řádově o několik hodin déle, nejspíše do následujícího dne. Pětiprocentní laťka by pak nebyla takovou bariérou, ale spíše výzvou politické soutěži. A tak to má přece být, ne?

Jan Duda

Jak zatraceně daleko je od 4,99 k 5,01% ve volbách

Katalog pracovních příležitostí

Od dubna ve Vašich školách...

tttttttttttttttttttttaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaallllllllllllllooooooooooooooooooooogggggggggggggggggggggggggggggggggggggg ppppppppppppprrrrrrrrrrrrrrraaaaaaaaaaaaaaaacccccccccccccccoooooooooooooooovvvvvvvvvvvvvvvnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnníííííííííííííííccccccccccccccccccccccccchhhhhhhhhhhhhhhhhhhh pppppppppppppppřřřřřřřříííííííííííllllllllllleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeežžžžžžžžžiiiiiiiiiiiiiiiiiiitttttttttttttttttttttttoooooooooooooosssssssssssssssssssssstttttttttttííííííííí

OOOOOOOOOOOOOOdddddddddddddddddddddd ddddddddddddddddduuuuuuuuuuuuuuuubbbbbbbbbbbbbbbbbbnnnnnnnnnnnnnnaaaaaaaaaaaaaaa vvvvvvvvvvvvvveeeeeeeeeeeeeeeee VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVaaaaaaaaaaaaššššššššššššiiiiiiiiiiiiiicccccccccccccccDo práce! 2010

ýýt, ne?

Jan Duda

šššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššškkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooollllllllllllllllllllllllllllllllllllllááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccchhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh...........................................

inzerce

Študák 5 – 6 2010

Akademické podvodyZávažný vliv na dobré jméno vzděláva-cího institutu. Pokles kvality znalostí a dovedností studenta, snížená efektivita vyučování i celého studia. Zvyšování kri-minality, postihy, aféry. Co tyto jevy spo-juje? Podvádění na akademické půdě.

O co jde?Akademické podvádění má mnoho svých podob. Všechny však mají několik společ-ných faktorů. Student nebo skupina studentů svým chováním vždy porušuje pravidla a řád školy za účelem usnadnit si splnění urči-tého úkolu. K nejběžnějším typům podvá-dění patří napovídání, taháky, plagiátorství a vydávání se za někoho jiného . Důvodů k podvodu je mnoho, od školního klimatu a výkonu učitele po studentovu motivaci a pře-svědčení. Proč zbytečně plýtvat energií na předmět, který je nepotřebný či nezajímavý, ať už za to může obsah nebo vyučující. Proč se trápit, když se prostě nechce nebo se nestíhá? Může se sice stát, že dotyčný si není vědom svého podvodu, ať už nezná pravidla nebo se jiným nedopatřením poru-šení pravidel dopustí. Neznalost však neo-mlouvá a podvádění je trestné, ať již je hříšník dopaden či nikoliv.

Těžké kalibryNapovídání, opisování a další „pomocná spolupráce“ při testech a zkoušení jsme určitě všichni zažili, ať už z pozice pozorova-tele nebo účastníka. To jsou však poměrně

lehké kalibry oproti elektronickému podvá-dění (prostřednictvím informačních a komu-nikačních technologií – ICT). E-cheating nebo cyber-cheating, jak se také elektro-nickému podvádění říká, je součástí stále se rozvíjejících technologií a, stejně jako ony, se stále zdokonaluje. Dnešní gene-race mladých lidí, pro které je využívání ICT zcela běžnou záležitostí, nemají problém ani s technologiemi, které je možné využít při e-cheatingu. Pozitivem pro „lovce hříšníků“ je však fakt, že stejně jako vznikají nové technologie pro podvádění, vznikají i tech-nologie pro jejich odhalování .

A jaké jsou tedy techniky e-cheatingu? Jednou z nich je metoda Cut‘n Paste. Pracujete někdy tak, že smícháte několik textů dohromady, promažete je, některé for-mulace přepíšete svými slovy a voila, máte hotovou seminárku? Tak pozor! Pokud neu-vedete správně citace a zdroje, jedná se o podvod.

Zažili jste, třeba už na základní škole, že k vám přišel spolužák s výsledky testu ještě před jeho napsáním? Podívali jste se na ně? To taky asi nebude moc košer, že?

Narazili jste už na nabídky zhotovení refe-rátu? Stačí zaplatit pár stovek a práci za vás vypracuje někdo jiný. Pohrávali jste si někdy s touto myšlenkou? Tak se jí rychle vzdejte, jde o podvod, za který budete přednostně potrestáni vy!

A co nejskloňovanější pojem světa akade-mických podvodů? Plagiátorství, neboli pou-

žití a vydávání cizí myšlenky, výsledku či práce za vlastní, je trestáno na vysokých školách nejčastěji. Není divu, porušujete tak autorská práva, ať už záměrně či nevědomky.

Pedagog alias Sherlock Holmes Pozorný vyučující si podvodu v práci studenta může všimnout už na první pohled, vetšinou tak, že se práce výrazně liší od prací předchozích. Vynalezeny byly také různé detekční softwary. Fungují poměrně spolehlivě a disponuje jimi vět-šina vysokých škol. Hlavní váha však zůstává na učiteli, neboť on většinou rozhoduje o podrob-nějším prozkoumání práce a hledání plagiátů.

Kde hledat „vzor“ aneb smutná realitaPrůběh i podoba postihu se však liší případ od případu. Jednou je student vyloučen ze studia, podruhé je mu snížena známka. Často pacha-tel ani není dopaden, což ho nabádá podvádět opakovaně. A co je možná nejsmutnější, nepod-vádí pouze studenti. Stačí vzpomenout na něko-lik nedávných afér s „rychlostudenty“, opsanými disertačními pracemi a korupcí na akademické půdě. Proč by studenti měli sekat latinu, když jejich učitelé bezostyšně podvádí? A kde hledat řešení?

Je to v našich rukáchVýkřikem do tmy byl pokus studentů Institutu mezinárodních studií bojovat s akademickým podváděním formou dokumentu - Jak omezit podvádění . Studenti zde mimo jiné navrhují, jak

bránit studentským podvodům zejména při zkoušení a testování dosažených znalostí. Zdůrazňují především myšlenku rovnosti při zkoušení zajištěnou systemizovaným a předem časově stanoveným zkoušením. Zároveň připomínají důležitost informování studentů, jak o správném postupu při plnění úkolů a o průběhu zkoušení, tak o postizích za podvádění. Víceméně se tak shodují s odborníky. Řešením, jak zmírnit, když už ne úplně vymýtit podvádění, je prevence.

Považovat podvádění za běžný jev, který je součástí studia nebo zavrženíhodný úkaz, který je nutno trestat a vymýtit? Je vám to jedno? A co kvalita vaší školy, vašeho vzdě-lání, vaše? To vám je taky jedno? Věřím, že ne. Hlavním aktérem je sice vyučující. Ale záleží i na nás, jak přispějeme ke kvalitě našeho vzdělání.

PD

Zdroje:Homo-technicus.org. Studentské podvádění pomocí elektronických prostředků (online; 2008-02-02, pou-žito 2010-4-15). Dostupné z: http://homo-technicus.org/download/muvs_1.semestr/psy/studentske_podvadeni.pdfWikipedia.org. Elektronické podvádění (online; 2010-4-10, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://cs.wik ipedia.org/wik i /Elek tronick%C3%A9_pod-v%C3%A1d%C4%9Bn%C3%AD Benda, M. Jak chtějí studenti IMS omezit podvádění (online; 2005-5-30, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://social.ukmedia.cz/jak-chteji-studenti-ims-omezit-podvadeniŠůra, A. Vzniká zákon na odebírání titulů (online; 2009-10-20, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/analyza/c1-38717980-vznika-zakon-na-odebi-rani-titulu

Intercultural Communications College810 Richards Street, Suite 200, Honolulu, HI 96813, USA

Email: info@icchawaii.edu Tel: +1 808 946-2445www.icchawaii.edu

Zdokonaľ si svoje znalosti z obchodnej angličtiny potrebné pre tvoju medzinárodnú kariéru.

BEC Vantage – rozvrh na rok 2010

BEC Vantage 12 týždňov28. júna – 17. septembra(oficiálny skúškový týždeň: 20. – 24. septembra)

BEC Vantage 12 týždňov13. septembra – 2. decembra(oficiálne skúškové dni: 3. – 4. decembra)

inzerce

VSTUP ZDARMA

VSTUP ZDARMA

Toužíte vyrazit za prací do ciziny, ale bojíte se, že vám neuznají vzdělání nebo kvalifi kaci? Nevíte si rady se sestavením životopisu, protože se sice cizím jazykem domluvíte, ale s psaním je to horší? Chtě-li byste pokračovat ve studiu v některé zemi Evropské unie? Problémy za vás vyřeší Europass.

Europass je soubor pěti dokumentů, které poskytují o jejich držiteli přehledné, srozu-mitelné a vyčerpávající informace, pokud žádá o zaměstnání nebo další studium v zemích Evropské unie, EHP a přistu-pujících státech. Popisují jeho kvalifi kaci, kompetence, vzdělávací program, kterým prošel, a pracovní zkušenosti. Dokumenty Europassu jsou v celé Evropě jednotné a jsou k dispozici ve všech jazycích výše jmenovaných zemí. Jejich získání je dob-rovolné a každý je může získat zdarma. Rozhodnutí o využívání Europassu nabylo účinnosti 1. ledna 2005 a je závazné pro všechny členské státy EU. Pro tyto účely také vzniklo jednotné evropské logo Euro-passu.

NÁRODNÍ CENTRUM EUROPASS ČR

V každé členské zemi EU, EHP, přistupují-cích a kandidátských zemích byla od počát-ku roku 2005 postupně ustavována národní centra Europass (National Europass

Centre), která začala realizovat a koordi-novat všechny požadované činnosti. Úkoly všech národních center Europassu jsou jednotné. Jejich plnění je na české národní úrovni řízeno Ministerstvem školství, mlá-deže a tělovýchovy ČR prostřednictvím Ná-rodního centra Europass ČR (NCE ČR).

DOKUMENTY EUROPASSU

Národní centrum Europass ČR koordinuje vydávání všech pěti dokumentů Europassu již od roku 2005, což není v ostatních výše jmenovaných zemích ještě zcela běžné. K tomuto souboru dokumentů poskytuje NCE ČR desky Europassu, které jsou jed-notné v celé EU.

1. Europass – životopis

Umožňuje systematicky, chronologicky a přehledně uvést všechny údaje o držite-lově vzdělání, kvalifi kacích, kompetencích, předchozích zaměstnáních či jazykových znalostech. Je připraven přednostně pro elektronické vyplňování. K dispozici jsou formuláře ve všech jazycích EU na webo-vých stránkách NCE ČR www.europass.cz.

2. Europass – jazykové portfolio

Popisuje jazykové dovednosti a znalosti, a to bez ohledu na to, zda je držitel zís-kal během studia či jinak. Formuláře jsou k dispozici ve všech jazycích EU na výše jmenovaných webových stránkách.

3. Europass – mobilita

Dokument informuje o zahraniční stáži, výměnném studijním pobytu, odborné praxi nebo dobrovolnické službě v zahraničí z hlediska toho, co se tam držitel naučil. Je možné jej získat ve všech jazycích EU. Pro vydání tohoto dokumentu je třeba kontakto-vat NCE ČR a požádat o jeho vydání.

4. Europass – dodatek k osvědčení

Popisuje střední vzdělání tak, aby bylo srozumitelné především v zahraničí. Může jej získat každý, kdo absolvoval středoškol-ské studium po roce 1969, a to v češtině, angličtině, němčině nebo francouz-štině. Jednotliví žadatelé mohou najít žádost o vy-dání tohoto dokumentu na webových stránkách NCE ČR, školy poskytující střed-ní vzdělání mohou žádat pro své absolventy o ten-to dokument hromadně.

5. Europass – dodatek k diplomu

Informuje o obsahu vyššího odborného a vysokoškolského studia. Je vydáván v češtině a angličtině vyššími odbornými a vysokými školami.

Od roku 2005 si občané České republiky pořídili téměř 704 000 dokumentů Euro-passu.

Další informace je možné najít na webo-vých stránkách: www.europass.cz

Klientské centrum Národního centra Europass ČR je otevřeno v pracovních dnech od 9:00 do 15:00 hod. na adrese:

Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10tel.: +420 274 022 347

EUROPASS ÚČINNÁ POMOC PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE A STUDIA V EVROPSKÉ UNII

Študák 5-6 2010

VSTUP ZDARMA

zdát anglicky {s výrazným australským dia-lektem}. Podhoubí anglické lingvistiky vámi zvolna prorůstá, až s překvapením zjistíte, že aby jste mohli něco říct, nemusíte si už dopředu připravovat zásobu slovíček a do-předu přemýšlet, jak to asi bude se slovo-sledem.Dle mého názoru není špatnou volbou za-čít svou kariéru protinožce právě v Sydney. Spousta škol a pracovních příležitostí - to jsou výhody, které se počítají. Bez debat zde budete mít nezanedbatelnou výhodou oproti jiným, pomenším městům kontinentu. V Sydney ale vyjma toho najdete multikul-turní atmosféru, vykouzlenou ve slunném ráji pláží a odpoledních bárbekjů, kde vás nesmí překvapit, že vám řidič autobusu na konečné popřeje příjemný den a poděkuje, že vás mohl svézt. Potkáváte lidi. V práci, ve škole, ve vlaku, na ulici. Národnostní směsi-ce, která vás donutí komunikovat. Pochopíte co je tolerance, nahlížíte do vidění světa jiných kultur. A dozvídáte se o nich. Rozkrý-váte roztomilá zákoutí australského slangu, který nadto po několika měsících začnete i maličko ovládat.Jak už to tak ale v životě chodí, každý krajíc má dvě kůrky a to tady velice rychle zjistíte.

Zápisky prostého studentaaneb prázdniny po australsku

Austrálie. Pro našince bezesporu synony-mum esence dálek a cestovatelsky vzrušu-jícího snění, navíc obohaceného možností být obklopen atraktivním cizojazyčným pro-středím. Opuštěním ohraného pole kaž-dodenních všedností se vám převrátí svět vzhůru nohama a vy tak máte možnost spat-řit vlastní život v poněkud jiných souvislos-tech.Ať už jste po škole, či máte-li už jen prostě plné zuby svého šéfa, jde o skvělou volbu, jak si prohloubit lingvistické dovednosti a na-sát do plic omamnou vůni širého světa. Učit se cizímu jazyku znamená jím mluvit. Používat jej tak často, až se vám vpije do morku kostí. Tohle se mi doma v Čechách za celé ty roky bifl ování slovíček na základní a střední škole nestalo. Hodina angličtiny, kde se gramatika probírá česky, vás ani po letech soustavné docházky o moc dál nepo-sune. Vše se změní, jakmile zanecháte svůj rodný jazyk za dveřmi vašeho bytu a vyrazí-te do sydneyských ulic. Třeba si založit ban-kovní účet, a nebo jen tak v pantofl ích přes silnici pro hlávku salátu ke krásné zelinářce.Angličtina tu sákne odevšad a mozek jí nasává natolik, že se vám po několika měsících pod Jižním Křížem začnou i sny

www.australiaonline.cz www.australiaonline.sk

EduSummit

2010

Praha ~ 23. - 24. 4. 2010Hotel Jalta ~ Václavské náměstí 45Pátek ~ 23 dubna ~ 12:00 - 18:00 Sobota ~ 24. dubna ~ 10:00 - 17:00

Brno ~ 20. 4. 2010Právnická fakulta Masarykovy univerzity ~ Posluchárna 038 ~ Veveří 70Úterý ~ 20. dubna ~ 14:00 - 17:00

Bratislava ~ 21. 4. 2010Univerzitná knižnica v Bratislave ~ prednášková sála ~ Ventúrská 11Streda ~ 21. apríla ~ 13:00 - 20:00

Největší pracovně-studijní veletrh pobytů v Austrálii

V Š E S E T O Č Í K O L E M V Á S

VSTUP VSTUP ZDARMAZDARMA

Work&Study

Jakmile se jednou svezete vlakem a koupíte si pár banánů, začne vám být jasné, že najít si práci bude prioritou číslo jedna.Shánění práce je skvělá škola {navíc úpl-ně zadarmo}. Obcházíte se svými {mnohdy notně přibarvenými } referencemi jednu re-stauraci za druhou, obrážíte kafíčka na pe-riferiích, pročesáváte ulice, lovíte v inzerá-tech a večer, když vysušeni nevybíravým jižním sluníčkem dorazíte ke svému uzlíčku těch několika věcí, co tu s sebou máte, dojde vám, že ta vaše angličtina nebude zase tak prabídná, jak to zkraje vypadalo. Do měsíce si ale člověk nějaké to živobytí najde a nežli se rozkoukáte, zjistíte, že máte dvě nebo i tři prácičky, které se všemožně snažíte kombinovat s chozením do školy a na pláž, což bývá občas poněkud psychic-ky náročným procesem. A tak se vám klidně může stát, že se celý dlouhý týden těšíte, až to všechno utichne a vy se budete moci v sobotu dosyta vyspat a nechat odpočinout zchromlé tělo opotřebované v celotýdenním zápřahu.Nicméně faktem je, že roznášením obědů, či krájením cibule si nejen vyděláte dost na pokrytí nejnutnějších režijních výdajů, jako je škola nájem, doprava a jídlo, ale rovněž

i něco ušetříte na časy pozdější, povětšinou cestovatelsky laděné. Záleží jen na vaší ob-ratnosti a umu.Odskočit si na dva týdny na Bali, prohánět rejnoky kolem Velkého bariérového útesu, a nebo jet na kole napříč Austrálií jsou jen tak namátkou ty nejotřepanější typy výletů, které si po jisté době strávené v kuchyni u dřezu {či v jakékoli jiné, třeba i více atrak-tivní práci} můžete beze všeho dopřát. Nu ono se ostatně není třeba kdovíjak daleko vydávat. Sama Austrálie je hřiště natolik velké, že zde opravdu jen málokdo nenajde prostor pro své vysněné cestovatelské hrát-ky. Vezmeme-li v úvahu, že v podstatě leží v sousedství Antarktidy a její nejsevernější části chybí k rovníku jen co by se za nehet vešlo, není mé tvrzení zase tolik překvapivé. Navíc, jelikož se jedná o jednu jedinou zemi, jezdíte si tisíce kilometrů tím či oním smě-rem bez nutnosti vyndat z kapsy váš cestov-ní pas a už vůbec nemusíte shánět vízum pro výlet do sousedního města vzdáleného tři pouhé dny cesty autem. Je to blahý a těžko popsatelný pocit, být tady, pod obratníkem Kozoroha a vědět, že se můžete podívat, kam se vám jen zachce. Inu, proč ne, anglicky už umíte...

Annamě

w

10

Jak skutečně vypadá

“dělání” filosofie?

sofi e se například tradičně zabývá lidskou myslí a vědo-mím: snaží se dobrat toho, co to mysl či vědomí vlastně je, jak to souvisí s organismem, jehož myslí nebo vě-domím to je atd. A je naprosto nepochybné, že pro tyto diskuse je zásadní spousta věcí, které se dozvídáme od vědců: od neurofyziologů, psychologů, kybernetiků …

Jaký je vlastně vztah filosofie k jiným vědním oborům?

JP: Já bych skoro vynechal to “jiným”, protože já si mys-lím, že fi losofi e není věda (To je, obávám se, velmi ne-politické vyjádření, neboť Filosofi cký ústav je samozřej-mě součástí Akademie věd… ale snad si to nepřečte ni-kdo, kdo rozdává peníze na vědu …) Filosofi e má sa-mozřejmě, zejména v některých svých podobách, s vě-dou hodně společného (já sám se například na hrani-cích fi losofi e s různými vědami pohybuji hodně), nicmé-ně jinak si myslím, že fi losofi e je charakterizována tím, že paběrkuje otázky, které se do žádné vědy nevejdou. Bývají to ale často otázky, které s otázkami vědecký-mi úzce souvisí. Dnes se mnoho fi losofů zabývá věcmi, u nichž jde vlastně hodně těžko rozlišit, zda jde o vědu nebo o fi losofi i. Na druhé straně tu však jsou i fi losofo-vé, kteří s vědou nepokrytě zápolí, třeba proto, že se domnívají, že fi losofi e může poskytnout ne jenom do-plněk, ale nějakou alternativu vědeckého poznání. Ale to mi připadá scestné a o tom vám toho tedy nedoká-žu příliš povídat.

Má současná filosofie celosvětově uznávané osob-nosti typu teoretického fyzika Stephena Hawkin-ga? Kdo je současnou “filosofickou celebritou”?

JP: Filosofi e samozřejmě má své celebrity; i když jsou možná méně jednoznačné než v jiných oborech, proto-že významné výsledky ve fi losofi i nikdy nebývají tako-vé, aby je uznali všichni fi losofové. Když někdo objeví, řekněme, lék na AIDS, bude stěží nějaký spor o tom, že učinil převratný objev, protože tím zachrání život miliónům lidí. Nic, co může udělat fi losof, žádný srovna-telný dopad mít nemůže; takže tady nikdy nebudou fi lo-sofové, na jejichž zásadním významu se shodnou úplně všichni; budou tu spíše lidé, kteří jsou hrdinové v rámci různých soupeřících fi losofi ckých škol. Pro mě osobně je klíčovou postavou současné fi losofi e Robert Bran-dom; a kdybych měl jmenovat nějaké další významné postavy z oněch oblastí fi losofi e, kde jsem já doma, pak by to mohli být například (omezím-li se na žijící fi losofy a na ty, kteří současnou fi losofi í skutečně hýbou) třeba Hilary Putnam, Daniel Dennett nebo John McDowell. Na opačném konci fi losofi e, kde se já moc nevyznám, vy-volávají rozruch například lidé jako Slavoj Žižek či Alain Badiou, ale o nich bych rozhodně nebyl povolán hovořit.

Odehrávají se také ve filosofii nějaké dramatické objevy či revoluce, které by “přepisovaly učeb-nice”?

JP: To souvisí s tou předchozí otázkou – neobjevují se věci, které by všichni fi losofové přijali jako převratné; objevují se ale samozřejmě věci, které vyvolají různé druhy pozdvižení či převratů. (Hovořit ve fi losofi i o “ob-jevech” je ale ošidné; fi losofi i není dobré si představo-vat tak, že má – tak jako třeba biologie či sociologie – svou ohraničenou předmětnou oblast, kterou zkoumá a něco v ní objevuje. Filosofi e spíše poněkud oportu-nisticky zkoumá vše, co se zdá být podstatné a k čemu se nehlásí žádná věda. A tyto otázky se nejčastěji ne-vztahují k ničemu, co by se dalo v pravém slova smyslu objevit, často jsou spíše věcí vyjasňování, kritiky a ote-vírání nových úhlů pohledu.) Takže revoluce ve fi losofi i obvykle nebývají opravdu globální. Poslední skutečně velká revoluční událost se odehrála v první polovině dvacátého století, kdy se zrodila tzv. analytická fi losofi e, která přišla se skutečně revolučními myšlenkami (čímž nechci říci, že všechny byly skutečně nosné…) a se snahou dělat fi losofi i úplně jinak než předtím. Ani ta ale nezasáhla celou fi losofi i; naopak v části fi losofů vyvola-la výrazný odpor a jistý protipohyb. Ale i tak se tím celá fi losofi cká scéna totálně proměnila. V současné době žijeme ve fi losofi cky poklidnějším období.

Může filosofie nějakým způsobem přispět do disku-se na současná “hot” témata jako je euthanásie, globální oteplování, ekonomická krize..?

JP: Toho by samozřejmě schopná být měla. Nemůže ovšem chtít fušovat do řemesla empirickým vědcům a snažit se od zeleného stolu řešit problémy, které se týkají faktů empirických (což bohužel někteří fi losofo-vé také občas dělají…) Zda či do jaké míry se Země globálně otepluje, o tom vám fi losof může něco říci jen stěží. Filosofové by ale měli napomoci k tomu, aby-chom si srovnali v hlavě, jaké otázky je třeba si klást a jakým způsobem na ně vůbec lze rozumně odpoví-dat. To vypadá jako docela zanedbatelný příspěvek, já si však myslím, že vůbec zanedbatelný není. (Více o tom, k čemu je nám dnes podle mne fi losofi e, viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/537.pdf.)

V některých vědních oborech bývá v určité době vždy nějaké převažující paradigma, teorie, myšlen-kový proud či škola, platí toto také pro filoso-fii? Pokud ano, jaký je ten současný převažující myšlenkový proud ve filosofii?

JP: Jistě, s tím rozdílem, že tady obvykle soupeří pa-radigmat několik. Ve dvacátém století tu například byly dva hlavní směry: na jedné straně ona už zmíněná

Študák 5–6 2010

Filosofie má pověst nesrozumitelné a nepraktické činnosti, o někom, kdo lelkuje, lidé řeknou, že “fi-losofuje”. Jak ale tedy skutečně vypadá “dělání” fi-losofie? Jinými slovy, jak vypadá typický pracovní den profesionálního filosofa?

Jaroslav Peregrin: Mám pocit, že pracovní den fi losofa se vůbec neliší od pracovního dne například matematika. Obvykle nějaká ta přednáška či seminář někde na univer-zitě, vyplňování spousty všemožných papírů, jehož pro-střednictvím je dnes každý akademik nucen opodstatňo-vat své právo na existenci, a ve zbylém času to podstat-né: čtení toho, co napsali jiní, přemýšlení (to tedy oprav-du může vypadat jako “lelkování”) a sepisování vlastních textů.Ale ještě k té “nepraktičnosti”: co vlastně znamená, že je něco “praktické”? Je vymýšlení atomové bomby nebo pří-prava oněch neuvěřitelně komplikovaných fi nančních pro-duktů, které nás uvrhly do nedávné fi nanční krize, či vy-mýšlení léků na neexistující nemoci, které dnes, jak se mi zdá, tvoří nezanedbatelnou část činnosti farmaceutických fi rem, činnostmi, které jsou “praktické”?

Jsou nové technologie a fenomén internetu něčím za-jímavým či inspirujícím pro filosofii?

JP: Samozřejmě. Tyhle věci s sebou nesou spoustu no-vých a často docela vzrušujících fi losofi ckých otázek. Ně-kdy se tady setkáváme s termínem kyberfi losofi e (viz např. http://www.suitel0l.com/article.cfm/philosophy/1887). Já jsem o tom napsal článek již více než před deseti lety (viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/380.pdf).

Jsou nějaké aktuální objevy ve fyzice, biologii, či jiných vědních oborech inspirací nebo obecně něčím zajímavým pro filosofii?

JP: Jistěže ano. Já si myslím, že hranice mezi fi losofi í a vědou není nijak ostrá (stejně tak jako na druhé straně fi losofi e nemusí být ostrá hranice mezi ní a uměním). Filo-

Rozhovor s filosofem Jaroslavem Peregrinem

Program „Student“

12 - 26 let .............................. 1 000,-/1 000,-/700,-/350,-Kč

informace na www.vozp.cz

VoZP ČRO mé zdraví se staráme společně!

na fi xní (nesnímatelná) zubní rovnátka............................................ 2400-Kč

na očkování proti rakovině děložního čípku................................. 2500,-Kč

O období plnom depresie,

krátkodobých stroskotaní, ale voľnosti!

analytická fi losofi e, která vzhlížela k vědě, a na druhé straně fi losofi e, které se dnes někdy říká kontinentální a která má většinou blíže spíše k umění. (Ovšem pod tuto poslední hlavičku bývají zahrnovány natolik rozdílné fi losofi cké školy, že by bylo asi rozumnější kontinentální fi losofi i vidět ne jako jedno paradigma, ale jako soubor několika různých paradigmat.) Na počátku jednadvacá-tého století ztrácí toto rozdělení poněkud na významu; možná se chystá zase nějaké paradigmatické přesku-pování …

Proč se podle vás nedává Nobelova cena za filo-sofii?

JP: To se musíte zeptat ve Švédsku.

Kam v hledání odpovědi na otázku po smyslu lid-ského života došla filosofie?

JP: Podtitul závěrečné kapitoly mé knihy Filosofi e pro normální lidi (http://www.dokoran.cz/index.php?&p=-book.php&id=400) zní Ale moment, neměla by nám fi lo-sofi e takhle náhodou říci, co je smyslem života? A moje odpověď je, že neměla. Ač je propojení fi losofi e s touto otázkou oblíbeným klišé (jak ostatně dosvědčuje i vaše otázka), já si myslím, že odpovídat na ni vlastně moc nejde – protože pod ní si každý představuje něco jiného. V té knize píšu, že když si takovou otázku kladu já sám, pak, zdá se mi, chci slyšet nějaký příběh, příběh, který mi dává smysl a kterého jsem součástí. A od produkování příběhů tady jsou spíše romanopisci než fi losofové. Zdá se mi tedy, že otázka po smyslu života, alespoň jak ji vnímám já, není otázkou v pravém slova smyslu – to jest otázkou, která by byla zodpověditelná konstatováním nějakých faktů. A fi losofi e, alespoň ta akademická, by podle mne měla o faktech být.

Jedna z otázek, kterou si také řada lidí někdy položila, souvisí s naším vědomím – co to vlastně je? Žijeme v reálném vesmíru a ve své hlavě si vytváříme obraz tohoto vesmíru, respektive světa kolem nás, nebo je to vše jen nekonečný sen?

JP: Kdybychom si vytvářeli jenom obrazy, bylo by to jednoduché. My si ale vytváříme něco nesrovnatelně složitějšího: nesmírně komplikované a všelijak prová-zané teorie formulované v našem jazyce. Tím se my lidé lišíme od všech našich zvířecích bratranců. (A ro-zebrat, jak tohle dokážeme, to jest jak funguje náš ja-zyk a jak jeho pomocí dokážeme vytvářet neuvěřitelně komplikované “obrázky” světa, které vlastně žádnými obrázky nejsou, je pro fi losofi i velké téma.) Také o tom, co to je vědomí, se ve fi losofi i hodně diskutuje. A pokud jde o odvěkou diskusi o tom, jak můžeme vědět, že náš život v našem světě není jenom sen či jenom mámení nějakého démona či nějakého šíleného vědce, který si naše mozky pěstuje v kádi a pouští do nich různé stimu-ly, zájemci o její současný stav si o tom mohou přečíst v online Stanfordské fi losofi cké encyklopedii (http://plato.stanford.edulentries/brain-vat/).

Tak ako by povedal každý študent : „Radšej preži-jem 2 maximálne 3 týždne skúšania, než 2 maxi-málne 3 mesiace vstávania!“

Bolo by asi na čase začať si zháňať skriptá, ko-pírovať si poznámky od spolužiakov, ktorí aspoň sem-tam na prednáškach nezaspali, a pustiť sa čím skôr do učenia, aby sme si mohli naše voľno vychutnávať o niečo dlhšie!

Samozrejme, klobúk dole pred tými, ktorí sa uči-li pravideľne, ktorí majú skvelú pamäť a stačí im hodinka na jednu skúšku, ale aj pred tými, ktorí sú tak optimistickí, že jednoducho prídu a urobia ju.

Pre každého z nás sa to čoskoro začne. Formul-ka výrazu - pomaly ale isto - je síce otrepaná, no v tomto prípade ma nič originálnejšie a výstižnejšie nenapadá. Začína sa to mierumilovnými zápočta-mi pri ktorých existujú dve skupinky ľudí. Jedna si povie, skvelé, spravila som, len strašia a skúška bude aj tak v pohode. Druhí si povedia, dokelu, Ečko? To aby som sa mesiac pred skúškou začala učiť. Ospravedlňujem sa, existuje aj tretia skupin-ka, ktorá si povie na všetko: „Pohodička!“

Zápočty, skúšky a do tretice všetko dobré.Nech si každý vraví, čo chce, urobiť zápočet možno nie je ľahké, ale vždy sa urobiť dá. Zo zápočtov nikto nerobí veľkú vedu, sem-tam si ho zopakuješ, sem-tam sa na vyučujúceho po usmievaš, nech nerobí problémy a niekedy si povieš, že s ťahákom dáš všetko. Ako vravím, zápočty sú len ako party na intráku. Prídu naň všetci, všetci ju absolvujú. Niektorí lepšie, iní o niečo ťažšie a horšie, ale absolvujú...

A teraz príde na rad skúška. Čo dodať? Učiť sa predsa len treba. Najhoršie je asi prvé skúško-vé - neviete čo vás čaká, aké testy budú, roz-pisovanie alebo krúžkovanie? Podrobne? Alebo stačí to len obkecať? Áno, prvé skúškové nie je zvládnuteľne ľavou zadnou... a ak ho nespravíte na prvýkrát, no a? Pár opravných termínov máte v zálohe. Ak ani to, je tu ďalší ročník.

Strašidelná predstava prenášania si predmetov nie je určite príjemná, ale vždy je lepšie mať pocit, že ešte máme ďalšie možnosti. Samo-zrejme urobiť skúšku na prvý pokus a zvládnuť ju bravúrne na stupnici od A-E je tým najlepším riešením.

Tak čo dodať na záver.

Vylihovanie doma, naplánovanie si svojho času podľa seba, učenie sa vtedy kedy vy chcete, žiadne pípanie budíka o 7 ráno, to je skúškové obdobie!

Zábava, kamaráti, izbovice, intrákovice a rôzne podujatia s touto príponou a potom pár chvíľ voľ-no-časového učenia s víťazným koncom buď na prvý pokus, alebo „opakovanie je matkou múd-rosti“.

Nina Pavlovová

FEJETON

cd+ obalyvýroba od 10 ks

inzerce

inzerce

sti

Študák 5–6 2010

Lukáš SoukupZdroj: sciencecafe.cz

Albánie je zemí kontrastů. Hlavně na severu a obecně na venkově jsou lidé chudí. Na druhou stranu možná čtvrtina aut, které brázdí stále nekvalitní albánské silnice, jsou ojeté merce-desy, které jsou uznávaným symbolem statusu.

Ceny jsou v Albánii stále velmi přijatelné na rozdíl třeba od

sousedního Řecka. Na plážích „Albánské riviéry“ se ti bude líbit,

přitom tam rozhodně nebude tolik lidí jako na plážích ostrova

Korfu ležícího hned naproti. Nádherné jsou tzv. Albánské Alpy

na severu (pohoří Prokletije zasahující i na území Černé Hory),

které jsou pro některé horaly jediným cílem při cestě do této

balkánské země.

Památek je tady ale taky nepřeberně, k nejzajímavějším patří

středověké pevnosti a kamenná městečka. Nejbizarněji ti ale

budou připadat statisíce bunkrů, které nechal vybudovat komu-

nistický diktátor Enver Hodža a které jsou teď neodmyslitelnou

součástí krajiny – stojí dokonce na plážích, na hřbitovech, prostě

všude. Vůbec komunismus u nás byla procházka růžovým

sadem proti tomu, co prožívali Albánci. Mj. bylo zakázáno sou-

kromě vlastnit auto a zcela zakázáno bylo náboženství!

Lákají tě daleké exotické destinace jako Peru, Mexiko, Kuba, Thajsko nebo Tanzánie, ale jako student nemáš na takové

cestování moc peněz? Existuje několik zajímavých zemí, které sice geografi cky leží v Evropě, přesto jsou v mnoha smě-

rech exotické. Přitom tě to nebude stát majlant, ať už pojedeš sám nebo s cestovkou. A kam bys mohl vyrazit?

Jako můžeme srovná-vat Albánii s Řeckem, můžeme srovnávat Bosnu s Chorvatskem. Pro mě vítězí Bosna. Je tam mno-honásobně méně turistů, několikanásobně levněji a přírodní i kulturní krásy bych hodnotil také výš než ty chorvatské. Bosna a Hercegovina je totiž nefalšovaným orientem upro-střed Evropy.

Je to dané tím, že tu žijí muslimové, pravoslavní i katoličtí křes-ťané, takže třeba v Sarajevu stojí v jediné čtvrti mešita, pra-voslavný kostel, katolický kostel i synagoga. Několikasetletá nadvláda Turků změnila tvář bosenských měst, takže v nich najdete medresy, hodinové věže, kryté bazary a karavan-seráje. Nejkrásnějšími městy jsou asi Sarajevo (stará čtvrť Baščaršija), Mostar (tam je ale turistů až moc), Travnik a Počitelj.

Možná ještě více budou v Bosně a Hercegovině nadšení milovníci hor, protože ty jsou divoké a často liduprázdné. Problémem Bosny jsou minová pole, která jsou pozůstatkem války 90. let. Toto nebezpečí nelze podceňovat, ale pravdou je, že pokud se držíš běžně používaných cest, jsi v napros-tém bezpečí.

BOSNA A HERCEGOVINAALBÁNIE

cestujte levne v parte mladých lidíˇ ˇ

Študák 5–6 2010

EXOTICKÉ DESTINACE V EVROPĚ

Jako turistická destinace je Krym mnohem známější, zejména lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu sem hodně jezdí. Důvodem je příjemné subtropické klima, moře, hory i památky, což je ideální kombinace.

Krym je autonomní oblastí Ukrajiny, ale žije tu drtivá většina Rusů a jako jazyk se používá téměř výhradně ruština. Tvojí pozornosti by neměly uniknout zdejší krásné hory s travnatými pláněmi a skalnatými vrcholy (zmiňovaní turisté z východu sem skoro nechodí, ti jezdí hlavně k moři). Rozhodně si nenech ujít taky četná skalní města.

Z kulturních památek patří k nejzajímavějším ty, které jsou spojené s tatarskou nadvládou jako např. Chánův palác v Bachčisaraj, ale k vidění je tu třeba taky palác Livadia, kde se za války konala Jaltská konference, na níž Stalin, Churchill a Roosevelt rozhodovali o osudu světa. Negativem je nulový vztah zdejších lidí k hygieně, který je na východě obecně běžný.

krym

ové mě-

Tohle je zase něco úplně jiného. Sem se vydej, pokud chceš poznat nejchudší zemi Evropy (na úrovni řady afrických zemí), zemi nejméně známou, nejméně prozkoumanou a navště-vovanou turisty, zemi nejvíce izolovanou. Po pravdě Moldavsko

není extra zajímavou turistickou destinací, hory tu téměř nejsou

a památek také není mnoho. Nejvíc stojí za návštěvu nejrozsáhlejší

vinné sklepy na světě a také třeba skalní klášter Orcheiul Vecchi.

Suma sumárum pro pobyt v zemi stačí několik dní. Pro řadu lidí

je ale zajímavé vidět skutečný skanzen Sovětského svazu, kde

i ve svobodných volbách dále vítězí komunisté, kde jsou ulice

pojmenované po komunistických pohlavárech a sochy Lenina jsou

běžnou záležitostí.

MOLDAVSKO

Autor: Petr Želiezko, majitel cestovní kanceláře Mundo

DETAILNÍ PROGRAM ZÁJEZDŮ A MNOHO DALŠÍCH INFORMACÍ NAJDETE NA WEBU:

www.mundo.cz mundo@mundo.cz www.facebook.com/ckmundo Vyřizování přihlášek, rezervace: Soňa Vinopalová – tel. 773 / 10 40 10 Info o zájezdech, rezervace: Petr Želiezko – tel. 604 / 35 65 64 nebo 724 / 17 59 70

Cestovní kancelář MUNDO Petra Želiezka a jeho přátel pořádá letos již 13. rokem zájezdy pro mladé lidi a studenty:

HHOOLLAANNDDSSKKOO 7 980 Kč TERMÍN: 2. – 12. 7. (11 dní) Země sýrů, tulipánů, větrných mlýnů, polderů, hrází i vodních kanálů s hustou sítí cyklostezek. Úzké domky Amsterdamu, sýrový trh v Goudě, Van Goghova galerie pod širým nebem v NP Höge Veluwe, písečné duny, vřesoviště a pláže Severního moře, letovisko Scheveningen, rybářské vesničky, Rotterdam, porcelánka Delft, historický Haarlem, univerzitní Leiden, skanzen Zaanse Schans, Alkmaar, hrad Muiden, Komenského Naarden.

Dunajská delta, hrady a země vína:

RUMUNSKO a Moldavsko Fjordy a ledovce:

NORSKO Poloniny a Nikola Šuhaj:

ZAKARP. UKRAJINA Zelený ostrov Keltů:

IRSKO Olymp, moře, antika:

ŘECKO

Jadran, příroda, pevnosti:

ČERNÁ HORA

Majestátní hory a kulturní skvosty:

PYRENEJEZapomenuté kouty Balkánu:

ALBÁNIE

Jeruzalém a Svatá země:

IZRAEL (letecky) ( cena včetně letenky i letištních poplatků)

Alpy, ledovce, sýry, čokoláda:

ŠVÝCARSKO

Kreml, Lenin, pravoslaví...

RUSKO A POBALTÍ Julské Alpy, jeskyně a Lublaň:

SLOVINSKO Země ohně a ledu:

ISLAND

Neznámá Ukrajina:

KRYM

Mešity, vodopády, divoké hory:

BOSNA a Hercegovina Moře, hory, vendeta:

KORSIKA

PĚŠÍ ZÁJEZDY CYKLOZÁJEZDY

PPRROOVVEENNCCEE 9 660 Kč TERMÍN: 22. 8. – 5. 9. (15 dní) V sedle kola slunnou Provence mezi vinicemi a levandulovými poli, přes rázovité vesničky, nad kaňonem Verdon, kolem jezera St. Croix, podhůřím Luberonu, podél Rhôny k její deltě i po mořském pobřeží. Středověká města a hradby, antické památky (Arles, vítězný oblouk v Orange, akvadukt Pont du Gard), provensálské fjordy calanques, skalní město Baux de Provence, delta Rhôny - rezervace Camargue, skalní hrad Cotignac, přístav Cassis...

KKOORRSSIIKKAA 11 280 Kč TERMÍN: 11. – 25. 9. (15 dní) V sedle kola po klikatých silničkách nad srázy s výhledy na azurové moře, pod štíty hor i skalními věžemi, kolem opuštěných pláží, trnitých porostů macchie i kaštanových lesů, středověkými městečky stejně jako rázovitými vesnicemi. Alternativní odpočinkové dny s relaxací na pláži. Křídové útesy v Bonifaciu, údolí Restonica, letovisko St. Florent, přístav Porto, megality Filitosa, skalní útvary Calanche, kamenné město Sartène, mys Cap Corse, Corte…

č

č

knihovničkaRakytník – jeho pěstování a využití Jiří Bajer

Rakytník, jedinečná rostlina, s nejvyšším obsahem vitaminů na planetě. Plody obsahují též fl avonoi-dy a hlavně olej s vysokým podílem vzácných, nenasycených mastných kyselin, Omega 3, Omega 6, Omega 7. Rakytníkový olej je účinný v prevenci i léčení žal. vředů, omezením vlivu Helicobacter pylori brání vzniku rakoviny. Více než 50 receptů obohatí protichřipkový jdelníček. Je to nejen užitečný, ale i krásný keř.

A5, 52 s, 83 Kč

Země labyrintu snů Ester Forštová Anderson

V Zemi labyrintu snů panují čtyři sourozenci. Tři mladíci, králové, jenž se jmenují stejně jako bájní Bohové starých Slovanů. Také se jim dosti podobají. Král měsíce Chorse, král větrů Stribog a král slun-ce Svarožic. Jejich malá sestřička, princezna Lucie, je jimi chráněna a milována nade vše. Vždy udělají

vše proto, aby se jí nic zlého nepřihodilo.Zato Janu Provenovi, přezdívanému Jack, se toho děje až moc. Nejdříve se v Praze zaplete do únosu prezidentovy dcery a od toho okamžiku se jeho cesta vine jako jedna šílená klouzačka, plná nesnází a dobrodružství. Jak se ocitl v Zemi la-byrintu snů nemá ponětí. Vše je zahaleno hustou mlhou zapomnění. Naštěstí si najde přátele na celý život, vlčí dívku Talu a malého mluvícího psa Luckyho. Aby opravdu přežil, musí mít notnou dávku štěstí a důvtipu, neboť v Zemi labyrintu snů mu jde po krku kde kdo. A ti nejhorší čekají za hranicemi této země.Jackova cesta je protkána magií a vlčím vytím. Mnoho čarodějů a všelijakých bytostí mu zkříží cestu. Nejhorší bude však ten, komu se on musí, i když velmi nerad, postavit. Někdo, kdo se zdá děsivější nežli smrt sama. V Zemi labyrintů snů ožívají pohádky, sny a naše slovanské tradice, jenž nás doprovází našim životem. Každý z nás máme Zemi labyrintu snů a každý se do ní vracíme. Je nám jí třeba jako soli a ta je přeci nad zlato.

B5, 378 s, 250 Kč

Tabák a tabákové výrobky Ing. Vladimír Kubánek

Dosud nejkomplexnější publikace o tabáku a tabákových výrobcích. Vznikla po zjištění, že u nás a té-měř s jistotou ani v zahraničí neexistuje kniha, která by podávala úplný obraz o tabáku, tj. od jeho pěstování až po tabákové výrobky, včetně legislativy. Knihy, které byly dosud vydány, jsou buď knihy

odborné, zabývající se jen částí problematiky, nebo populární, „o doutnících“, „o dýmkách“, dokonce i „o tabáku“, které v plné hloubce nedávají představu o této komoditě. Většinou v nich bývají jen všeobecné informace, často i omyly. Cílem bylo dát dohromady populárně-odbornou publikaci, která by nejen jasně a srozumitelně dala kompletní obraz o této ko-moditě tj. o historii tabáku, jeho zpracování, výrobě cigaret, legislativě, ale třeba i připomněla starším kuřákům cigarety, které v mládí kouřili.

A5, 162s, 235 Kč

foto: Jiří Mikulášek

ŠTUDÁK 210 x 47.indd 1 23.3.2010 11:51:10

Študák 5–6 2010

inzerce

č

fotoo: JiřJiří Mí ikMikulášášššššekekee

ní n-ají

rya-u ů

ak ů ů

Kč

é-o

hyrém o-y,

Kč

č

č

Sotva začínáme a už abychom se bavili o konci… Ve Wordu je konců totiž hned několik typů a každý z nich může být dobrou pomůckou pro formátování dokumentu.

Asi nejznámějším je Konec stránky. Ve Wordu 2007 Vložení → Konec stránky, ve starších verzích pak Vložit → Konec → Konec stránky. Měli bychom ho používat vždy, když má nový text začínat na další straně, tedy na konci titulní stra-ny, za obsahem, na koncích kapitol. Pokud budeme poz-ději hýbat s vlastním textem, nemusíme se starat o ruční odsazování jednotlivých částí, Konec stránky se bude sám posouvat. Jenom je třeba si pohlídat, kam přesně ho vloží-me. Vkládá se na pozici kurzoru, většinou za poslední řá-dek na stránce. Problém nastane, pokud je poslední řádek až úplně dole, Konec stránky pak může přeskočit na další stranu a vznikne nám prázdný list. Jednoduše dáme kurzor na konec textu a stikneme Delete, Konec strany přeskočí na konec posledního řádku a prázdná strana zmizí.

O něco méně známý je Konec oddílu. Každý dokument mů-žeme rozdělit na libovolný počet oddílů. Každý oddíl může mít vlastní formátování, pokud ho „odřízneme“ od ostat-ních. Abychom vytvořili oddíl, vybereme si daný úsek tex-tu a dáme Rozložení stránky → Konce → Konce oddílů. Tam nastavíme požadovaný typ. Optimální je varianta Další stránka. Takovýto Konec se chová stejně jako Konec strán-ky plus nám ještě dokument rozdělí na dva oddíly. U star-ších verzí Wordu je to na kartě Vložit → Konec → Typy konců oddílů. V textu můžeme mít libovolný počet oddílů, ovšem někdy méně je více. V základu jsou všechny oddíly spolu propojeny, takže jak naformátujete jeden, tak budou všechny.

Oddílů se využívá pro číslování stran ve studentských pra-cích, ve kterých nemají být první strany číslované. Na konec části, která nemá být očíslovaná, vložíte Konec oddílu. Pak celý dokument očíslujete (Vložení → Číslo stránky). Čísla by měla být ve stejném fontu jako zbytek textu a asi o dva body menší. Bývají většinou uprostřed dole či na vnějších okrajích, aby byla i po svázání práce dobře čitelná. Upravit je můžete v zápatí. To si zobrazíte tak, že na něj dvakrát poklepete, či na kartě Vložení máte odkaz Záhlaví a Zápatí. Ve starších verzích Zobrazit → Záhlaví a zápatí. Abyste se zbavili nechtěného číslování, potřebujete „odříznout“ oba oddíly od sebe. Zobrazíte si záhlaví a zápatí a kliknete na druhý oddíl. Nahoře v liště si projděte jednotlivá tlačítka, sví-tí mezi nimi zakliknuté Propojit s předchozím. To odkliknete a pak čísla v prvním oddílu jednoduše smažete. V druhém zůstanou netknutá. Stejně můžeme odstranit čísla kdekoliv v textu. Stačí daný úsek „odříznout“. Pamatujte, že oddíly jsou vždy propojeny s předchozím, takže je musíte oddě-lovat z obou stran.

Tolik pro začátek ke koncům… Nechť jsou vám tyto infor-mace k užitku.

Lucie Horová

Typografickýsloupek 5

Lucie Horová

DIPLOMKYbakalářky, dizertačky

,

Při 2 ks, dodání do 3 dnů: vazba 99 Kč, tisk ČB stran 0,79 Kč/A4, Tisk barevných stran 2,99 Kč/A4

Možnost expresního dodání Ceny si spočítejte na www.knihovnicka.cz, podklady přijímáme i emailem diplomky@knihovnicka.cz.

inzerce

inzerce

DUBEN23. 4. Majáles 2010, Hradec Králové23. 4. Majáles 2010, Plzeň 24. 4. Jarní Sázavafest Morava 2010, Zábřehdo 27. 4. JazzFestBrno 2010, Brno30. 4. Majáles 2010, Praha 30. 4. Čarodějáles 2010, Brno

KVĚTEN1. 5. Plaský Majáles 2010, Plasy4. 5. SVŠ Majáles UTB 2010, Zlín7. 5. Majáles 2010, Brno14. 5. Majáles 2010, Zábřeh14.–15. 5. Oslavy Prahy, Praha21.–23. 5. Metalfest 2010, Plzeň22. 5. Mezi Ploty 2010, Dobřany u Plzně29. 5. Iný Fest 2010, Praha29. 5. Mezi Ploty 2010, Brno 29. 5. Okoř se šťávou 2010, Okoř

ČERVEN3.–5. 6. JamRock 2010, Žamberk4.–5. 6. Pamětnický šutr 2010, Chlumec nad

Cidlinou4.–5. 6. Zámostí 2010, Třebíč5.–6. 6. Mezi Ploty 2010, Praha5. 6. Rocková Ostrava 201011.–13. 6.

Votvírák 2010, Milovice12.–13. 6. Cultural Reggae Vibez 2010, Hořice18.–19. 6. Respekt world music festival 2010,

Praha19. 6. Sonisphere Festival 2010, Mimoň24.–26. 6. United Islands 2010, Praha

ČERVENEC1.–3. 7. Real Beat 2010, Česká Lípa3.–6. 7. Rock for People 2010, Hradec Králové

8.–11. 7. Boskovice 2010, Boskovice9.–10. 7. České hrady 2010, Točník15.–18. 7. Colours of Ostrava 2010, Ostrava15.–18. 7. Masters Of Rock 2010, Vizovice17. 7. Rocková Lipnice 2010, Lipnice nad

Sázavou30. 7.–1. 8. Benátská Noc 2010, Malá Skála

SRPEN5.–7. 8. Sázava Fest 2010, Kácov6.–7. 8. České hrady 2010, Bezděz6. 8. Hradhouse 2010, Boskovice12.–14. 8. Brutal Assault 2010, Jaroměř13.–14. 8. Moravské hrady 2010, Bouzov13.–14. 8. Open Air Festival 2010, Panenský

Týnec19.–21. 8. Hip Hop Kemp 2010, Hradec Králové27.–28. 8. Moravské hrady 2010, Hukvaldy

ZÁŘÍ26. 9. Heidenfest, Praha

APRÍL23. 4. T–Mobile Music City, Žilina24. 4. Orava Rockfest Spring, Nižná 30. 4. Punk Show, Moravany nad Váhom

MÁJ22. 5. Bratislavský undergroundový majáles

2010, Bratislava29. 5. Tonafest 2010, Šurany

JÚN5. 6. Kartel Amfi k Fest, Nitra11.–12. 6. Dobrofest, Trnava18.–19. 6. Rádio Expres Festival 2010, Bratislava19. 6. Sunrise Open Air, Nové Zámky

23.–26. 6. Cassovia folkfest, Košice 25.–26. 6. Staropramen Tajvan Leto 2010, Košice25.–26. 6. Papuča 2010, Beluša25.–26. 6. Festival Mlyn 2010, Malacky25.–26. 6. Live On The Ground, Turzovka25.–26. 6. Cibula fest 2010, Holíč26. 6. Rockový záber, Veličná

JÚL2. 7. RockstoneFest 2010, Bytča2.–3. 7. Topfest 2010, Nové město nad Váhom2.–4. 7. Toto je Hip Hop, Horná Streda3.–4. 7. Dobrý festival 2010, Prešov8.–10. 7. Bažant Pohoda 2010, Trenčín8.–11. 7. Festival Doda Šošoku, Piešťany8.–11. 7. Semfest 2010, Zárečie16.–17. 7. Podhájskafest 2010, Podhájska16.–18. 7. FOC – Freedom Of Choice, Čadca18.–20. 7. Truck Aréna, Piešťany22.–24. 7. Dunafest 2010, Dunajská Streda23.–25. 7. Summerbeach Rudava 2010, Rudava23.–25. 7. Punkáči deťom 2010, Piešťany23.–24. 7. Kozel Žákovic Open 2010, Trenčianske

Bohuslavice 24. 7. Elektronic Music Marathon, Žilina30.–31. 7. OpenJazzFest 2010, Nové mesto nad

Váhom30. 7.–1. 8. FestDobréBohunice 2010, Jaslovské

Bohunice

AUGUST13.–14.8. Grape Festival, Pezinok13.–14. 8. Terchovský Budzogáň 2010, Terchová19.–21. 8. Minikvas 2010, Buková26.–28. 8. Lodenica 2010, Piešťany26.–29. 8. Kremnické gagy, Kremnica27.–28. 8. Uprising Reggae Festival, Bratislava

SEPTEMBER9.–15. 9. Cinematik, Piešťany29.9.–2.10. Etnofi lm, Čadca

f lkf t K ši

SOUTĚŽ s KARTOU ISICPošli správnou odpověď na následující otázku mailem na soutez@studak.cza vyhraj tričko, peněženku nebo ponožky značky LOAP od www.isic.cz!Kde najdeš nejširší nabídku dovolených (u moře i na horách) za studentské ceny?a) www.leto.chytrepalice.czb) www.studentskytabor.cz

Letní festivalyčeské

slovenské

www.oslavyprahy.cz

14.-15.5.2010vstup zdarma

NedomYsleno ČR ve spolupořadatelství s hlavním městem Prahou uvádí

Oslavy hlavního městaČeské republiky

hlavní partnerhlavní partner hlavní mediální partner

ofi ciální partner

www.praha.eu

ŠTUDÁK 210 x 47.indd 1 23.3.2010 11:51:10

Študák 5–6 2010

HULA EVOLUCE 2010!Je čas začít plánovat letní radovánky

A to samozřejmě není vše! Mrkněte na www.studak.cz, kde najdete mnohem víc letních akcí!

DUB23. 4. 23. 4. 24. 4. do 27.30. 4. 30. 4.

KVĚT1. 5. 4. 5. 7. 5. 14. 5. 14.–1521.–2322. 5. 29. 5. 29. 5.

5.

ERV–5. –5.

–5. –6. 6.

–13–19

6. –2

ERV3.

–6.

česk

29.29.

ČE3.–4.–

4.–5.–5. 6

12.–18.

19. 24.

ČE1.–3.–

ovnčínešťany

hájskae, Čadca

Streda010, Rudavašťany, Trenčianske Trenčianske

n, Žilinaé mesto nad

, Jaslovské

10, Terchová

a Bratislava

Podle Darwina se pomocí přirozeného výběru z rybiček vyvinuli opičky. Podle teorie Hula girls se v praxi z wakeb-oardových analfabetek stavají profesionálky. Přijeďte si otestovat Hula toerii na HULA GIRLS WAKEBOARD & WAKESKATE KEMP 2010, tento rok v evolučních dvou termínech! 4.–6.7.2010 – 1. HULA GIRLS KEMP18.–20.8 2010 – 2. HULA GIRLS KEMPPokrok je tu a pokrok je s námi! Ty nejlepší riderky se stanou teamovými riderkami a budou reprezentovat Hula girls na závodě českého poháru.Pro začátečnice máme připravenou výbavu k zapujčení, pro pokročilé máme zkušené instruktory. A pro všechny večerní party!

inzerce

inzerce