MALÉ VYUŽITÍ DOTACÍ Z OPPP
V KARLOVARSKÉM KRAJI (STUDIE PŘÍČIN) ZÁVĚREČNÁ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
2
Velké poznání „Každý článek, který pracuje na cestě dotace z Bruselu až ke konečnému
uživateli, má své vlastní problémy, názory a svou pravdu. A jedině tehdy, kdy
všichni budou naslouchat i těm ostatním a budou schopni na tyto názory
reagovat, můžeme dospět k očekávanému cíli.“
Zpracovatel: REGIONÁLNÍ PORADENSKÉ CENTRUM POOHŘÍ V ALEJI 264/2 360 06 KARLOVY VARY IČO: 75051320 DIČ: CZ75051320 TEL.: 353 237 672 DATUM ZPRACOVÁNÍ: LISTOPAD 2006
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
3
OBSAH:
OBSAH: ............................................................................................................................................................ 3
SEZNAM ZKRATEK:..................................................................................................................................... 6
A. ÚVOD................................................................................................................................................................ 8 B. SOUHRN STUDIE......................................................................................................................................... 10 C. VÝCHOZÍ SITUACE.................................................................................................................................... 15
C 1. KARLOVARSKÝ KRAJ....................................................................................................................... 15
C 1.1. Globální změny/trendy ................................................................................................................... 15
C 1. 2. Sektor MSP – jako důležitý prvek hospodářství........................................................................ 17 C 1.2.1. Postavení malých a středních podniků v Evropské unii a v České republice .............................................. 17 C 1.2.2. Hlavní vývojové tendence v sektoru malého a středního podnikání ........................................................... 18
C 1.3. Analýza Karlovarského kraje a podnikatelského prostředí ....................................................... 19 ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE............................................................. 19 C 1.3.1. Místní změny/trendy ................................................................................................................................... 21 C 1 3.2.Synergie oborů ............................................................................................................................................. 22 C.1.3.3. Synergie trhu práce ..................................................................................................................................... 23 C.1.3.4.Synergie strategie Karlovarského kraje........................................................................................................ 24
C 1.4. Srovnání Karlovarského kraje s ČR a vybraným krajem – kraj Plzeňský ............................... 26 C 1.4.1. Základní ukazatele odvětví při srovnání KV kraje a Plzeňského kraje hovoří takto: ................................ 27 C 1.4.2. Srovnání lokalizace odvětví – vyhledání největších rozdílů v KV kraji a PZ kraji ..................................... 28 C 1.4.3. Vyhodnocení růstového potenciálu odvětví z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb: ............... 28 C 1.4.4. Srovnání dosahovaných hodnot v produktivitě práce z přidané hodnotě v rámci ČR, Plzeňského a Karlovarského kraje.................................................................................................................................................. 28
C 1.5. SWOT analýza Karlovarského kraje............................................................................................ 29
C 1.6. Specifika Karlovarského kraje ...................................................................................................... 32 C 1.6.1. Geografické a přírodní aspekty ................................................................................................................... 32 C 1.6.2. Demografické aspekty................................................................................................................................. 32 C 1.6.3. Ekonomické aspekty ................................................................................................................................... 32 C 1.6.4. Kulturní a sociální aspekty.......................................................................................................................... 32 C 1.6.5. Politicko-sociální aspekty ........................................................................................................................... 33 C 1.6.6. Podnikatelské prostředí ............................................................................................................................... 33 C 1.6.7. Regionálně zaměřené státní politiky ........................................................................................................... 34
C 1.7. Shrnutí kapitoly .............................................................................................................................. 35
C.2. MOŽNOSTI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ..................................................................................... 36
C 2.1 Operační Program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství .............................................. 36 C 2.1.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 36 C 2.1.2 Priority a opatření OP Zemědělství ............................................................................................................ 37 C 2.1.3 Realizace OP Zemědělství ......................................................................................................................... 38 C 2.1.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 38
C 2.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)............................................................... 40 C 2.2.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 40 C 2.2.2 Priority a opatření OP RLZ........................................................................................................................ 40 C 2.2.3 Realizace OP RLZ ..................................................................................................................................... 41 C 2.2.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 42
C 2.3 Operační program Infrastruktura ............................................................................................... 44 C 2.3.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 44
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
4
C 2.3.2 Priority a opatření OPI ............................................................................................................................... 45 C 2.3.3 Realizace OP Infrastruktura ....................................................................................................................... 45 C 2.3.4. Koneční příjemci pomoci.......................................................................................................................... 46
C 2.4 Společný regionální operační program (SROP).......................................................................... 47 C 2.4.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 47 C 2.4.2 Priority a opatření SROP............................................................................................................................ 48 C 2.4.3 Realizace SROP......................................................................................................................................... 48 C 2.4.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 49
C 2.5 Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)....................................................................... 50 C 2.5.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 50 C 2.5.2 Priority a opatření OPPP ............................................................................................................................ 51 C 2.5.3 Realizace OPPP ......................................................................................................................................... 55 C 2.5.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 56
C 2.6 Využití ostatních operačních programů ........................................................................................ 57
C 2.7 Využití OP Průmysl a podnikání.................................................................................................... 58 Přehled čerpání za jednotlivé programy ................................................................................................................... 60
D TERÉNNÍ ŠETŘENÍ .................................................................................................................................... 62 D1 ÚVODNÍ INFORMACE ........................................................................................................................ 62
D2 ZADÁNÍ STUDIE .................................................................................................................................. 62
D 2.1. Cíle studie ....................................................................................................................................... 62
D 2.2. Provedení studie............................................................................................................................. 63
D 2.3. Zaměření pohovorů a kladených otázek...................................................................................... 63
D 2.4. Harmonogram................................................................................................................................ 63
D3 PŘÍPRAVA TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ ................................................................................................. 64
D 3.1 Cílová skupina................................................................................................................................ 64
D 3.2 Dotazníky a Plán průzkumného šetření....................................................................................... 67
D 3.3 Tazatelé........................................................................................................................................... 68
D4 VLASTNÍ TERÉNNÍ ŠETŘENÍ........................................................................................................... 68
D 4.1 Kontaktní pohovory....................................................................................................................... 68
D 4.2 Osobní návštěva ............................................................................................................................. 69
D5 VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ŠETŘENÍ ............................................................................................ 69
E VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ................................................................................................................................ 71 SLOŽENÍ VZORKU RESPONDENTŮ: ..................................................................................................... 71
DOTAZNÍK I - ROZBOR:............................................................................................................................ 74
DOTAZNÍK II - ROZBOR: .......................................................................................................................... 97
F ZÁVĚRY ....................................................................................................................................................... 113 OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY............................................................................................................................. 113
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
5
PŘÍČINY Z POHLEDU RESPONDENTŮ................................................................................................ 115
OBLASTI ROZVOJE MSP ........................................................................................................................ 117
G DOPORUČENÍ ............................................................................................................................................ 118 PODĚKOVÁNÍ.............................................................................................................................................. 122
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ:..................................................................................................... 123 A: PUBLIKACE.................................................................................................................................................... 123 B: OSTATNÍ ZDROJE .......................................................................................................................................... 124
PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 125 1) Příloha č. 1 Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji 2) Příloha č. 2 Tabulkové přílohy 3) Příloha č. 3 Operační programy 4A) Příloha č. 4A Dotazník I. 4B) Příloha č. 4B Dotazník II. 5) Příloha č. 5 Plán průzkumného šetření 6) Příloha č. 6 Kvalitativní dotazník 7) Příloha č. 7 Test 8) Příloha č. 8 Prohlášení o mlčenlivosti 9) Příloha č. 9 Vyjádření Krajského úřadu Karlovarského kraje
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
6
SEZNAM ZKRATEK:
APZ – aktivní politika zaměstnanosti
CI – Czechinvest
ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka
ČSÚ – Český statistický úřad
DP – drobné podniky
EAGGF - Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství
EK – Evropská komise
ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje
ESF – Evropský sociální fond
EU – Evropská unie
EUR - Euro
FIFG - Finanční nástroj pro podporu rybolovu
GS – grantová schémata
HDP – hrubý domácí produkt
HK – Hospodářská komora
j. n. – jinde neuvedené
JPD – Jednotný programový dokument
KP – koneční příjemci
KV - Karlovarský
MAS – místní akční skupina
MD – Ministerstvo dopravy
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
MP – malé podniky
MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSP – malé a střední podniky
MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV – Monitorovací výbor
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NNO – nestátní neziskové organizace
NROS – Nadace rozvoje občanské společnosti
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
7
NRP – Národní rozvojový plán
NUTS – územní statistická jednotka
OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností
OP – operační program
OP PP – Operační program Průmysl a podnikání
OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů
OP RVMZ – Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
OPI – Operační program Infrastruktura
OPPI – Operační program Podnikání a inovace
ORP – obce s rozšířenou působností
PRKK – Program rozvoje Karlovarského kraje
PZ - Plzeňský
RHK – Regionální hospodářská komora
RK – regionální kancelář
RPC – Regionální poradenské centrum
RPCP – Regionální poradenské centrum Poohří
RPIC – Regionální poradenské a informační centrum
ŘO – řídící orgán
SF – strukturální fondy
SFŽP – Státní fond životního prostředí
SP – střední podniky
SROP – Společný operační regionální program
SSZ – správa služeb zaměstnanosti
SŠ – střední školy
SWOT – silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (Strengths, Weaknesses, Opportunities,
Threats)
SZ - severozápad
VOŠ – vyšší odborné školy
VP – velké podniky
VŠ – vysoké školy
ZČU – Západočeská univerzita
ZS – zprostředkující subjekt
ZŠ – základní školy
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
8
A. ÚVOD
Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 získala Česká republika možnost čerpat prostředky
ze strukturálních fondů EU. Jedním z hlavních cílů vytvoření těchto fondů (v našem případě
fondu pro regionální rozvoj – ERDF, z něhož vychází i OPPP) je přispět k vyrovnání rozdílů
v ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů a oblastí v rámci zemí EU. Tyto rozdíly
odrážejí vliv historického vývoje, specifických charakteristik jednotlivých regionů a
tradičních oborů hospodářství.
Karlovarský kraj je svojí rozlohou druhým nejmenším a počtem obyvatel nejmenším krajem
v České republice. Již ve 14. století zde byly objeveny minerální prameny a položeny tak
základy lázeňství, které jednou provždy určilo ráz Karlovarského kraje. Současně však bohaté
zásoby nerostných surovin vedly k orientaci kraje na těžební a zpracovatelský průmysl. Tyto
skutečnosti ovlivnily vývoj regionu a zapříčinily tak rozmanitost a členitost struktury odvětví
místního hospodářství. Uvedené skutečnosti předurčily charakter kraje, a to jak z hlediska
struktury průmyslu a jeho zaměření, tak z hlediska lázeňství a navazujících ekonomických
aktivit.
Ekonomický rozvoj regionů může být podpořen v rámci různých operačních programů,
z nichž OPPP, kterým se studie zabývá, je zaměřen na zpracovatelský průmysl.
Předkládaná studie reaguje na fakt, že podnikatelé v Karlovarském kraji využívají možné
podpory nejméně ze všech krajů ČR. Následující graf tuto skutečnost přehledným způsobem
prokazuje.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
9
Graf: Počet přijatých žádostí v OPPP dle krajů k 19. 10. 2006
Zdroj: Czechinvest Cílem studie je zjistit možné příčiny tohoto stavu, a to na základě analýzy podnikatelského
prostředí a terénního šetření mezi podnikateli v Karlovarském kraji.
0
100200
300
400500
600
700
Jihoče
ský
kraj
Jiho
mor
avsk
ýkr
ajK
arlo
vars
ký k
raj
Krá
lové
hrad
ecký
kraj
Libe
reck
ý kr
ajM
orav
skos
lezs
kýkr
ajO
lom
ouck
ý kr
aj
Par
dubi
cký
kraj
Plz
eňsk
ý kr
aj
Stře
doče
ský
kraj
Úst
ecký
kra
j
Vys
očin
a
Zlín
ský
kraj
Počet přijatých žádostí v OPPP dle krajů
Prosperita Reality Školicí střediskaKlastry Rozvoj MarketingInovace Úspory energie Obnovitelné zdroje energieStart Kredit
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
10
B. SOUHRN STUDIE
Tato kapitola shrnuje nejdůležitější kroky a závěry jednotlivých kapitol.
Práce na studii „Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji – studie příčin“ probíhaly
v období červenec – říjen 2006. Postup prací se skládal ze dvou částí: teoretické a praktické
(terénní). Teoretická část se zabývá analýzou podnikatelského prostředí Karlovarského kraje a
možnostmi podpory MSP v ostatních operačních programech. Praktická část spočívala v
řízených pohovorech se zástupci podnikatelských subjektů.
Analýza Karlovarského kraje – specifika
Úkolem analýzy bylo na základě specifik Karlovarského kraje určit možné objektivní příčiny
nízkého využití dotací z OPPP, případně jiných zdrojů podpory. Pro lepší vypovídací
schopnost analyzovaných údajů bylo provedeno u vybraných ukazatelů srovnání s Plzeňským
krajem.
Nejdůležitější specifika Karlovarského kraje:
• Velikost kraje – Karlovarský kraj je svojí rozlohou druhým nejmenším krajem v ČR.
Počtem obyvatel se řadí na poslední místo, z čehož vyplývá i nízký počet
ekonomických subjektů v absolutním vyjádření.
• Blízkost se SRN – tato skutečnost předurčuje např. majetkovou strukturu podniků.
• Koncentrace zdrojů nerostných surovin a koncentrace lázeňství – z toho vyplývají
protisměrné efekty, které ovlivňují rozvoj i růst hospodářství v Karlovarském kraji.
• Úroveň vzdělanosti – na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (zdroj
ČSÚ) má Karlovarský kraj podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém
počtu obyvatel starších 15 let celkem 5.5 %, což je spolu s krajem Ústeckým poslední
místo v mezikrajovém srovnání.
• Nepřítomnost VŠ technického směru a neexistence výzkumných pracovišť
v Karlovarském kraji.
• Dopravní infrastruktura – nedostatečné napojení na dálniční síť a hlavní železniční
koridory.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
11
Možnosti operačních programů
Kromě Operačního programu Průmysl a podnikání, který je určen pro podporu podnikatelů a
podnikatelského prostředí, existují i další sektorově či regionálně zaměřené operační
programy umožňující podporu podnikatelských subjektů.
V této studii jsme se okrajově zabývali i možnostmi ostatních operačních programů, které
nabízejí podporu podnikatelů a podnikatelského prostředí.
V rámci OPPP, je možné podpořit rozvoj podnikatelského prostředí nebo
konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvýhodněných úvěrů a nevratných dotací
celkem v 11 programech. Zájem o využití této podpory je v Karlovarském kraji po přepočtení
na počet obyvatel i ekonomických subjektů jeden z nejmenších mezi kraji v ČR.
Terénní šetření
Během terénního šetření tazatelé osobně navštívili celkem 485 respondentů a formou řízeného
rozhovoru s nimi vedli diskuzi na předem určená témata. Odpovědi byly zaznamenány do
strukturovaných dotazníků a následně vyhodnoceny. Terénní šetření bylo nosnou součástí
zpracovávané studie. Skládalo se z přípravné fáze, realizační etapy a vyhodnocení výsledků.
Přípravné práce na terénním šetření obsahovaly zejména:
• výběr respondentů (dle lokality, OKEČ a velikosti),
• vytvoření strukturovaných dotazníků,
• přípravu pokynů a plánu průzkumného šetření,
• proškolení tazatelů a přezkoušení jejich znalostí formou testu.
Realizační etapa šetření:
• telefonické domluvení osobních schůzek
• provedení rozhovorů a vyplnění standardního dotazníku
• zaslání vyplněného dotazníku zpracovatelskému týmu
• elektronické zpracování dotazníků
Terénní šetření provádělo celkem 17 tazatelů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
12
Vyhodnocení výsledků terénního šetření
Terénní šetření bylo rozděleno na dvě cílové skupiny respondentů – ty, kteří již žádali o
podporu z OPPP či jiného operačního programu; a ty, kteří doposud nežádali o podporu
z žádného OP. Pro každou skupinu byl sestaven odlišný soubor otázek. Struktura respondentů
byla evidována dle třech základních kritérií: oboru činnosti, místa podnikání a počtu
zaměstnanců.
Graf: Rozdělení respondentů podle OKEČ
Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ)
9 2540
24
18
78
5170
97
4231
Výroba potravinářských výrobků Výroba textilních a kožedělných výrobkůZpracování dřeva a papíru Chemický a plastikářský průmyslVýroba ostatních nekovových minerálních výrobků Strojírenství Elektroprůmysl StavebnictvíObchod Služby pro cestovní ruchJiný obor
Rozdělení respondentů dle obvodů obcí s rozšířenou působností ukazuje následující tabulka:
Tabulka: Struktura respondentů podle ORP
Obvod ORP Počet oslovených Procento oslovených Aš 6 1,2%Cheb 42 8,7%Mariánské lázně 114 23,5%Sokolov 120 24,7%Karlovy Vary 144 29,7%Kraslice 28 5,8%Ostrov 31 6,4%
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
13
Graf: Rozdělení respondentů podle počtu zaměstnanců
Velikost podniku (počet zaměstnanců)
209
181
8510
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Závěry
Zjištěné příčiny nízkého využití OPPP podnikateli v Karlovarském kraji byly rozděleny na
objektivní příčiny a příčiny z pohledu respondentů:
Objektivní příčiny
• velikost kraje a počet ekonomických subjektů
• specifická struktura průmyslu v kraji
• majetková struktura podniků
• rozvojový potenciál tradičních odvětví
• kvalifikovaná pracovní síla
Příčiny z pohledu respondentů
• informovanost
• administrativní a finanční náročnost zpracování žádostí
• průhlednost a důvěra v systém
• systém financování a spolufinancování
• pokrytí potřeb MSP v kraji nabídkou programů podpor
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
14
Dalším výstupem šetření jsou zjištěné okruhy rozvojových plánů oslovených respondentů
v krátkodobém a střednědobém horizontu. Rozvojové plány jsou zaměřeny zejména na
pořízení strojního vybavení, na výstavbu nebo rekonstrukce budov a podnikatelských objektů,
tedy na projekty investičního charakteru. Další oblasti rozvoje (lidské zdroje, inovace,
marketing, výzkum a vývoj, apod.) jsou zastoupeny výrazně méně.
Doporučení
Ze závěrů studie jsou nakonec vyvozena doporučení pro relevantní instituce a orgány. Tato
doporučení sledují cíl maximálního využití programů podpory v dalším programovacím
období.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
15
C. VÝCHOZÍ SITUACE
C 1. KARLOVARSKÝ KRAJ
C 1.1. Globální změny/trendy Pro celkové hodnocení vývoje je nezbytné respektovat globální trendy vývoje vycházející z prognóz futurologů (vybrány společné trendy v rámci jednotlivých futurologických směrů). V jejich rámci je podstatná vazba na následující skutečnosti znamenající příležitosti, resp. ohrožení:
Geografické trendy změny struktury osídlení starých průmyslových zemí směrem na venkov jsou výraznou příležitostí (Karlovarský Kraj měl před rokem 1939 téměř 500 tis.obyvatel oproti dnešním 304 tis.obyvatel). Komparativní výhodou je vysoký stupeň urbanizace oproti základní struktuře České republiky. Rizikem je vznik xenofobie v rámci globalizace ekonomik směrem k zemím třetího světa. Je nezbytná zvýšená podpora podnikatelského prostředí ze strany veřejného sektoru. Trendy v oblasti přírodního prostředí založené na obnově krajiny jsou opět
příležitostí pro vznik nových oborů v oblasti cestovního ruchu (diversifikace, komplexní produkt) majících výraznou synergii s průmyslovou výrobou vázanou na lázeňství. Typický je pokles intenzity výroby a změna kultur (návrat k původnímu charakteru regionu a jeho tradici).
OObbllaasstt GGlloobbáállnníí ttrreenndd
GGeeooggrraaffiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
RRůůsstt mměěssttsskkýýcchh aagglloommeerraaccíí rroozzvvoojjoovvýýcchh zzeemmíí.. VVyyssííddlloovváánníí oobbllaassttíí ss nneeddoossttaattkkeemm žžiivvoottnníícchh zzddrroojjůů ((vvooddaa,, ppoottrraavviinnyy)).. RRůůsstt mmiiggrraaccee oobbyyvvaatteellssttvvaa ddoo zzeemmíí ss vvyyssookkoouu ddyynnaammiikkoouu rrůůssttuu.. PPřřeessuunn eekkoonnoommiikkyy aa oobbcchhoodduu ddoo rrůůssttoovvýýcchh zzeemmíí ttřřeettííhhoo ssvvěěttaa.. ZZmměěnnyy ssttrruukkttuurryy oossííddlleenníí ssttaarrýýcchh pprrůůmmyysslloovvýýcchh zzeemmíí nnaa vveennkkoovv..
PPřříírrooddnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
ZZmměěnnyy kklliimmaattuu ppookkrraaččuujjííccíí iinndduussttrriiaalliizzaaccíí.. PPoossttuuppnnéé ddooččeerrppáánníí pprrvvoottnníícchh ssuurroovviinn.. RRůůsstt zznneeččiiššttěěnníí eexxppllooaattaaccíí zzddrroojjůů rroozzvvoojjoovvýýcchh eekkoonnoommiikk.. RRoozzvvoojj oobboorrůů bbiioollooggiiee aa aalltteerrnnaattiivvnníícchh eenneerrggeettiicckkýýcchh zzddrroojjůů.. PPoossttuuppnnáá rreegguullaaccee eexxppllooaattaaccee ppřříírrooddyy nnáássttuuppeemm zzeelleennéé aalltteerrnnaattiivvyy..
DDeemmooggrraaffiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
RRůůsstt ppooddíílluu ppooppuullaaccee rroozzvvoojjoovvýýcchh zzeemmíí.. ZZmměěnnyy eettnniicckkéé ssttrruukkttuurryy iinntteeggrraaccíí rraass aa nnáárrooddůů.. PPookkrraaččuujjííccíí ssttáárrnnuuttíí ppůůvvooddnníícchh oobbyyvvaatteell ssttaarrýýcchh pprrůůmmyysslloovvýýcchh zzeemmíí.. RRůůsstt cceelloossvvěěttoovvéé mmiiggrraaccee vv ddůůsslleeddkkuu rrůůssttuu ssoocciiáállnníí mmoobbiilliittyy oobbyyvvaatteell.. VVzznniikk pprroocceessuu iinntteeggrraaccee rraass ppřřii eexxiisstteennccii rroozzddííllnnýýcchh kkuullttuurr..
EEkkoonnoommiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
PPookkrraaččuujjííccíí rrůůsstt cchhuuddoobbyy rroozzhhoodduujjííccíí ččáássttii ppooppuullaaccee.. VVzznniikk nnoovvýýcchh-- ssmmííššeennýýcchh eekkoonnoommiicckkoo ppoolliittiicckkýýcchh ssyyssttéémmůů.. PPookkrraaččuujjííccíí ssmměěřřoovváánníí vvýývvoojjee oodd nnáárrooddnníí kk ssvvěěttoovvéé eekkoonnoommiiccee.. OOžžiivveenníí aa ppookkrraaččuujjííccíí ttrreenndd rroozzvvoojjee iinnffoorrmmaaččnníícchh oobboorrůů aa tteecchhnnoollooggiiíí.. RRoozzvvoojj oobboorrůů sslluužžeebb vvoollnnééhhoo ččaassuu vv zzáávviisslloossttii nnaa zzmměěnněě ssttyylluu žžiivvoottaa..
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
16
KKuullttuurrnněě ssoocciiáállnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
VVzznniikk rrůůssttuu rroozzppoorrůů gglloobbaalliizzaaccee aa nnáárrooddnníí kkuullttuurrnníí iiddeennttiittyy.. PPrrvvoottnněě ppookkrraaččuujjííccíí ttrreenndd rrůůssttuu ddrruuhhoottnnýýcchh kkuullttuurrnníícchh hhooddnnoott.. PPookkrraaččuujjííccíí oožžiivveenníí ssttaarrýýcchh ffiilloossooffiiíí aa nnáábboožžeennssttvvíí.. VVzznniikk nnoovvýýcchh aalltteerrnnaattiivv vvýývvoojjee vvyyvvoollaannýý iinntteeggrraaccíí eettnniikk aa kkuullttuurr.. DDyynnaammiicckkýý rroozzvvoojj vvzzdděěllaannoossttii oobbyyvvaatteell rrůůssttoovvýýcchh eekkoonnoommiikk..
PPoolliittiicckkoo ssoocciiáállnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy
RRoozzvvoojj zzeelleennéé vvaarriiaannttyy ppoolliittiikkyy –– ssttřřeett ss nneeoolliibbeerraalliissmmeemm.. PPookkrraaččuujjííccíí nnáárrooddnníí eexxttrreemmiizzmmuuss pprroottii EEuurrooaattllaannttiicckkéé kkuullttuuřřee.. PPookkrraaččuujjííccíí ssttřřeett zzeemměědděěllsskkéé,, pprrůůmmyysslloovvéé aa nnoovvěě vvzznniikkaajjííccíí cciivviilliizzaaccee.. SSmměěřřoovváánníí kk ppaarrttiicciippaaččnníí ddeemmookkrraacciiíí –– ssoocciiáállnníí gglloobbaalliizzaaccee.. PPoossttuuppnnéé pprroossaazzoovváánníí cceennttrráállnníí lleeggiissllaattiivvnníí rreegguullaaccee vvýývvoojjee..
EEkkoollooggiicckkéé ttrreennddyy
SSnniižžoovváánníí vvyyuužžiittíí nneeoobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjůů eenneerrggiiee ZZvvyyššoovváánníí eekkoollooggiicckkýýcchh ddaanníí aa zzppřřííssňňoovváánníí eekkoollooggiicckkýýcchh nnoorreemm ZZvvyyššoovváánníí vvyyuužžíívváánníí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjůů eenneerrggiiee RRoozzššiiřřoovváánníí eekkoollooggiicckkééhhoo zzeemměědděěllssttvvíí
Demografické trendy založené na stárnutí populace (výhled ČSÚ pro Karlovarský kraj) je výrazným ohrožením rozvoje. I přes konzervativní přístupy veřejnosti zjištěné v rámci analýz priorit nedochází k ohrožení trhu práce ze strany zahraniční pracovní síly, kdy trh práce vykazuje rovnováhu pohybu pracovních sil třetích zemí a EU. Ohrožením je vysoká migrace obyvatel a stagnace růstu jejich kvalifikace (riziko obnovy kvalifikovaných lidských zdrojů).
Ekonomické změny a trendy ve světě, které jsou založené na rozvoji průmyslu a oborů služeb volného času v dosud rozvojových zemích jsou základním ohrožením (klasické spotřební zboží) i posílením (tradiční zboží s přidanou hodnotou a vazbou na cestovní ruch). Je nezbytné eliminovat ohrožení spočívající v nevyužití příležitosti z důvodu konzervativních přístupů k podpoře zemí s vysokým potenciálem solventních zákazníků (Arabské země, jihovýchodní Asie, Rusko). Vzniká ohrožení ze strany státu kladením bariér trhu (embargo arabský svět, vízová povinnost Rusko).
Kulturní a sociální trendy vycházející z principů světové integrace jsou opět velkou příležitostí s ohledem na multinacionální historický charakter lokalizace průzkumu ve spádové oblasti Karlových Varů. Ohrožením je opět konzervativní přístup k rozvoji na straně jedné a inklinace k druhotným kulturním hodnotám populace na straně druhé (proces čisté spotřební amerikanizace). Základním řešením je strategická politika vůči novým trhům založená na komunikaci a hledání společných kulturně sociálních priorit (směrování k obchodním dohodám založeným na zachování tradičních produktů).
Politicko sociální trendy založené primárně na zelené variantě vývoje a integraci legislativy ve prospěch udržitelného ekonomického růstu znamenají regulaci těžby prvotních výrobních surovin (kaolin, sklářské písky). Rizikem rozvojem nových trhů jsou potenciální bariéry založené na polárním vidění vývoje ze strany politických reprezentací (embarga, kvóty, celní opatření, politická averze).
Ekologické trendy jednoznačně směřují k zastavení likvidace přirozené obranyschopnosti země působením celé řady opatření, které se převážně uplatňují ve vysoce vyspělých zemích světa. Problémy ekologické jsou vnímány přímou úměrou v závislosti na hospodářském, ekonomickém a sociálním rozvoji daného regionu a oblasti.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
17
C 1. 2. Sektor MSP – jako důležitý prvek hospodářství
C 1.2.1. Postavení malých a středních podniků v Evropské unii a v České republice
Význam a role malých a středních podniků v Evropské unii jsou dány komplexem funkcí a efektů související s jejich podnikatelskou činností. Integrálními součástmi tohoto komplexu jsou:
• (1) Rozměr ekonomický, který je charakterizován především jejich podílem na tvorbě hrubého domácího produktu
• (2) Rozměr sociální, který je dán především jejich podílem na zaměstnanosti a dále jejich počtem a velikostní strukturou (vysoký podíl mikropodniků a v jejich rámci firem bez zaměstnanců)
• (3) Rozměr společenský, který vyplývá z jejich přínosu pro životní podmínky a životní styl na venkově, v menších městech i ve velkých městských aglomeracích.
Ekonomická výkonnost malých a středních podniků jako celku je v porovnání s velkými podniky nižší. Obvykle dosahují nižší úroveň produktivity výrobních faktorů při nižší míře ziskovosti. To platí zejména pro drobné podnikatele. Nižší ekonomická výkonnost malých a středních podniků je do určité míry charakterizována relací jejich podílu na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V České republice činí podíl malých a středních podniků na hrubém domácím produktu 34,9% (v roce 2001 to bylo 31,1%), na účetní přidané hodnotě 52,9% (v roce 2001 to bylo 51,3%) a na zaměstnanosti 61,5% (v roce 2001 to bylo 59,7%).
Jejich podíl na zaměstnanosti v EU (15) se pohybuje na hranici 70% (údaj za rok 2001) a jejich podíl na zaměstnanosti v nových členských zemích EU (10) činí přibližně 67% (údaj za rok 2001).
V rámci malých a středních podniků se projevuje výrazná diferenciace ekonomické výkonnosti podle velikosti podniků a odvětví v nichž působí. Výkonnost malých a středních podniků je dále ovlivňována stadiem vývoje, v němž se tyto podniky nacházejí a uplatňovaným konceptem podnikání, který souvisí s úrovní manažerských schopností a odborných znalostí a dovedností jejich klíčových zaměstnanců. Z tohoto pohledu lze předpokládat značnou vnitřní diferenciaci mezi postavením malých a středních podniků nezávisle na odvětví v němž příslušný podnik působí a na jeho velikosti.
Pokud jde o diferenciaci mezi odvětvími, lze pozorovat jisté odchylky mezi stavem v ČR a v EU. V českém průmyslu se malé a střední podniky podílí na celkové zaměstnanosti odvětví téměř 50% (v roce 2001 to bylo 47%) a v odvětví služeb přibližně 79% (v roce 2001 to bylo 80,3%). V EU (15) byl podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví 42% (údaj za rok 2001) a podíl na zaměstnanosti v odvětví služeb přibližně 65% (údaj za rok 2001).
V průměrné velikosti firem jsou v rámci zemí EU značné rozdíly. Průměrný počet osob zaměstnaných v jednom podniku v EU (15) činí 7 osob a pohybuje se v rozmezí od 2 (Řecko) až po 12 osob (Nizozemsko). Celkový malý průměrný počet pracovníků v jednom podniku v EU (15) je ovlivněn skutečností, že malé a střední podniky představují řádově 99% celkového počtu podniků, přičemž podíl mikropodniků na celkovém počtu podnikajících subjektů přesahuje hranici 90%. Podíl středních podniků na celkovém počtu malých a středních podniků v EU (15) činí 0,9% a je srovnatelný s podílem středních podniků v nových
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
18
členských zemích EU (0,8%). Naproti tomu podíl malých podniků na celkovém počtu malých a středních podniků je v EU (15) výrazně vyšší (6,5%) v porovnání s jejich podílem na celkovém počtu malých a středních podniků v nových členských zemích EU (3,9%). V nových členských zemích EU přesahuje podíl mikropodniků na celkovém počtu MSP (95,3%) jejich podíl v zemích EU (15) dosahuje 62,6%.
Funkce a efekty malých a středních podniků v oblasti ekonomické, sociální a společenské plně opodstatňují pozornost, která je jejich rozvoji ve strategických dokumentech EU i v národních koncepčních a programových dokumentech věnována. Dostatečně odůvodňují i programy podpor malých a středních podniků na evropské i na národní úrovni, které současně sledují cíl umožnit malým a středním podnikům překonat slabá místa vyplývající z jejich specifik.
C 1.2.2. Hlavní vývojové tendence v sektoru malého a středního podnikání
V sektoru malého a středního podnikání lze ve střednědobém časovém horizontu, tedy i
v příštím plánovacím období EU (2007-2013) očekávat projevy dále uvedených hlavních
vývojových tendencí:
• (1) bude sílit konkurence, především na trhu průmyslových a zemědělských výrobků, podněcovaná růstem exportní schopnosti rozvojových zemí, především čínských, indických a jihoamerických podniků; k prohloubení jejích důsledků bude přispívat i tendence k růstu cen vstupů
• (2) malá předvídatelnost vývoje podmínek pro podnikání (technický rozvoj a inovace, pohyby obyvatelstva, ceny a přístup k surovinám, dopravní problematika, zahraničně politický vývoj apod.) bude vyžadovat ještě pružnější schopnost reakce na tyto podněty, především cestou inovačních aktivit
• (3) podniky budou ve své existenci i rozvoji narážet na bariéru nedostatku kvalifikovaných pracovníků především v oblasti výroby, obchodu, výzkumu a vývoje;
• (4) pracovně právní vztahy budou směřovat ke smluvním vztahům
• (5) porostou náklady na ochranu majetku
• (6) bude se zvyšovat význam malých podniků pro podporu atraktivnosti života na venkově a v menších městech
• (7) zvýší se význam schopnosti využívat relevantní informace, využívání informačních a komunikačních technologií nebude již konkurenční výhodou, ale podmínkou přežití, budou se zvyšovat nároky na manažerské dovednosti podnikatelů i zaměstnanců
• (8) schopnost realizace inovačních záměrů malých a středních podniků bude limitována jejich kapitálovou vybaveností a podmínkou realizace těchto projektů bude získání vnějších zdrojů financování
• (9) bude docházet k významným změnám konceptů podnikání: bude klesat podíl podnikatelských konceptů založených na tradicionalistickém pojetí rodinné firmy, poroste význam konceptu podnikání jako činnosti směřující k vybudování prosperujícího podniku za účelem jeho pozdějšího prodeje; podniky se budou spojovat do horizontálních a vertikálních sítí a uskupení, cenou za vyšší konkurenceschopnost bude snížení relativní samostatnosti jednotlivých podnikatelských subjektů
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
19
• (10) průměrná velikost podniků v segmentu malých a středních podniků se bude zvyšovat, dojde ke změně relací v počtu samostatně podnikajících fyzických osob, drobných podniků (mikrofirem), malých podniků a středních podniků.
• (11) ekonomickým rozvojem poroste terciérní a kvartérní sektor a jejich podíl na tvorbě HDP. Rozvinuté země už dnes vytlačují standardizovanou hromadnou a ekologicky náročnou výrobu do jiných zemí.
• (12) příležitosti pro etablování a rozvoj inteligenčního podnikání.
• (13) rapidně poroste poptávka po sociálních službách.
• (14) v důsledku hyperkonkurence budou pokračovat velké podniky se snižováním fixních nákladů a celkové režie. Bude pokračovat zeštíhlování a růst produktivity práce v primárním a sekundárním sektoru. Také v důsledku toho, že velké podniky budou snižovat rizika.
• (15) technologické inovace vytvoří podmínky pro vývoj a komercionalizaci nových výrobků a služeb.
• (16) naskýtá se velká příležitost pro MSP, které mají předpoklady pro tvorbu a nabídku flexibilních, personifikovaných, šitých na míru a místně specifických služeb.
• (17) nová, zejména informační technologie vytvoří podmínky, ale i potřeby pro „sebezaměstnání“
• (18) vznik a rozvoj „business servisu“, tj. nárůst nabídky služeb pro podnikatele a podnikavé lidi.
• (19) objevují se nové tržní rozvojové trendy. Zákazníci vyžadují individuální přístup při uspokojování jejich zvláštních potřeb. Jednotlivé segmenty trhu budou stále útlejší.
• (20) uplatnění seniorů v podnikání.
C 1.3. Analýza Karlovarského kraje a podnikatelského prostředí
ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE
V rámci struktury trendů a změn prostředí je primárně nezbytné akceptovat jejich globální charakter ve vztahu k cílové skupině subjektů pro tento projekt. Pro jeho lokalizaci je rozhodující vztah regionálních trendů a změn a změnám v jeho spádové oblasti Karlových Varů (obr.1). Vyhodnotit je nezbytné i synergií podnikatelské sféry k trhu práce. Nedílnou součástí je vyhodnocení vazby podnikatelské sféry se strategickými záměry Karlovarského kraje .
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
20
Obr.1. Struktura trendů/změn prostředí
Analýza vnějšího prostředí je nepřetržitou činností v rámci strategického, taktického i operativního řízení. Schopnost reagovat na dynamiku vnějších změn globalizujícího se světa je základem pro řešení aktuálních problémů rozvoje firem v rámci regionu.. Základem procesu je získávání informací z vnějšího prostředí a vysledování základních změn a trendů jejich vývoje. Změny a trendy jsou těmi veličinami, které se musí stát limitujícími faktory pro chování podnikatelských subjektů (obr.2.).
Obr.2. Metodický postup analýzy vnějšího prostředí
Pro jednotlivé vnější oblasti analýzy (trendy/změny prostředí, trendy/změny oboru, konkurence, partneři a spojenci, substituty) byly vymezeny následující základní charakteristiky pro další realizaci výstupů strategického záměru.
Globální změny a trendy
MAKROPROSTŘEDÍ
Regionální změny/trendy
Lokální změny/trendy
Synergie podnikatelské
sféry
Synergie trhu práce
Synergie strategie regionu
Synergie strategie měst a obcí
Změny/trendy v oboru
Veřejnost
Spojenci Zákazníci
Konkurenti
Substituty
PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY
Geografické změny/trendy
Kulturně sociální změny/trendy
Politicko sociální změny/trendy
Přírodní změny a trendy
E
kono
mic
ké z
měn
y/tr
endy
D
emog
rafic
ké z
měn
y/tr
endy
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
21
C 1.3.1. Místní změny/trendy
Výchozí základnu pro vymezení trendů a změn vnějšího prostředí regionálních a lokálních změn tvoří data vycházející z trendu vývoje Karlovarského kraje ( tab.6. a tab.7. v tabulkových přílohách). Na jejich základě a na základě konzultací s představiteli samosprávy ve spádové oblasti lze konstatovat následující skutečnosti za hodnocené referenční období let 1997 až 2003 (oficiální statistická data). Souběžně byla sestavena prognóza na základě výběrových statistických šetření pro období 2004 až 2005. Geografické faktory jsou územně charakteristické dlouhodobou stagnací počtu obcí a
podílu městského obyvatelstva, který je vysoce nad průměrnou úrovní ČR a její hustotou osídlení. V rámci organizace je region charakteristický růstem počtu podnikatelských subjektů, především obchodních společností a soukromých podnikatelů. Faktory přírodního prostředí jsou charakteristické změnou struktury zemědělské činnosti. Typický je pokles intenzity výroby a převod na lesní a ostatní kultury. Region vykazuje největší podíl nezemědělské půdy v rámci ČR jako významného faktoru pro další rozvoj cestovního ruchu (produkty regenerace a volného času). Stav životního prostředí se výrazně zlepšuje jak prostřednictvím zavádění ekologických technologií v rámci průmyslové výroby, tak přechodem na extenzivní hospodaření v rámci zemědělství. Obnova krajiny postižené důlní těžbou prostřednictvím rekultivací vede k návratu k původní extenzivní formě hospodaření (louky, pastviny, lesy). Daný trend výrazně podporuje cestovní ruch (nová centra turistiky – nové produkty turistiky a rozvoje lázeňství).
Demografické faktory signalizují stagnaci počtu obyvatel a mírné tempo procesu
stárnutí. Ve srovnání s průměrem ČR vykazuje region výrazně nižší míru procesu stárnutí populace. Souběžně však probíhá proces migrace kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami života, která je kompenzována migrací napojenou na růstové, resp. substituční obory (cestovní ruch, proces stárnutí populace ve standardních činnostech těžby surovin a průmyslových oborů vázaných na cestovní ruch). Důsledkem daných procesů je stagnující kvalifikační struktura trhu práce a ohrožení obnovy kvalifikovaných pracovních sil v tradičních oborech.
Ekonomické faktory na makroekonomické úrovni lze charakterizovat v běžných cenách
ekonomickým růstem, který kopíruje inflaci. Souběžně dochází k oslabování ekonomické úrovně regionu v porovnání s průměrem České republiky (startérem ekonomického růstu i přes vysokou míru zadlužení je hlavní město Praha). Investice v hodnoceném období jsou charakteristické mírným růstem (největšími investicemi jsou obnova technologií v rámci těžebních společností a majetku v rámci cestovního ruchu). V rámci odvětvové ekonomiky vázané na reálnou tvorbu HDP je zřejmý vývoj průmyslu a stavebnictví ve výši inflace (stagnace). Trh cestovního ruchu vykazuje pokles podílu zahraniční komodity v oblasti potenciálně rozvojových trhů (Rusko,Arabský trh) z důvodu jak vnějších změn politických faktorů (válka v Iráku), tak vytváření vnitřních bariér (vízová povinnost tzv. rizikových zemí).
Jednotlivé kulturně sociální faktory v rámci hodnocené oblasti jsou z hlediska mobility
pracovních sil charakteristické nízkou mírou obnovy a výstavby bytového fondu v oblastech s nejvyšším ekonomickým růstovým potenciálem trhu (poloviční úroveň proti průměru státu jako celku). Daný trend vytváří nízkou mobilitu pracovní síly v rámci regionu, především ve vazbě na utlumené obory v rámci bývalého Agrokomplexu a
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
22
služeb dopravně hůře dostupných oblastí. Jednotlivé klasické kulturní segmenty vykazují růst u veřejných zařízení (proces zvyšování počtu zařízení na vrub jejich koncentrace a snižování fixních výdajů (divadla, kina, muzea a veřejné knihovny). Otevřeným problémem se tak stává systém přerozdělování veřejných prostředků s ohledem na jejich přímou ekonomickou účinnost. Oblast zdravotnictví vykazuje dlouhodobě stabilní rozsah nemocniční péče a stavu lékařů. Vývoj směrovaný na provozování nemocnic prostřednictvím společností s ručením omezeným s kontrolou zřizovatele lze z hlediska snižování fixních nákladů považovat za správný. Pozitivním rysem je růst počtu lůžek včetně odborných léčebných ústavů. Kritickým zůstává úroveň vysokého školství, které je zabezpečováno fakticky jedinou státní fakultou, fakulta technického zaměření není v kraji zastoupena vůbec. Výrazným rizikem je stagnace výzkumu a vývoje v oborech balneologie a průmysl.
technologií tradičních oborů . Politicko sociální faktory jsou limitovány jak již uvedenou nízkou mírou bytové
výstavby (souběžný efekt) na straně jedné, tak růstem rozsahu sociálních služeb (počet zařízení), jejichž rozsah činnosti je na úrovni průměru republiky. Diferenci nevykazuje ani průměrná úroveň důchodů. Mzdová úroveň je výrazně pod úrovní průměru České republiky. Hladina cen bytů a spotřebního zboží v zónách cestovního ruchu se přitom pohybuje na úrovni oblastí s nejvyšším tempem ekonomického růstu (Praha). Míra nezaměstnanosti na průměru ČR má v souladu s předchozí analýzou strukturální charakter.
C 1 3.2.Synergie oborů
V rámci synergie oborů je základní prioritou vymezení struktury místního hospodářského systému v návaznosti na jednotlivá odvětví (obory) národního hospodářství. V jeho rámci (obr.3.) je základem vytváření následujícího efektu společné synergie jednotlivých oborů – odvětví činnosti.
Obr.3. Celková struktura synergie oborů
Odvětví stability, diversifikace a postupného útlumu Intenzivní zemědělství
Těžba surovin Výroba energií a plynu z prvotních surovin
Podpůrná růstová odvětví Ostatní průmyslová odvětví
Infrastrukturní služby Ostatní veřejné služby
Odvětví vyvolaného růstu Tradiční lázeňská průmyslová odvětví
Dopravní infrastruktura Nová investiční odvětví
Prvotní růstová odvětví Cestovní ruch a lázeňství
Obnova infrastruktury měst a obcí Obnova krajiny
Vazby existujícího systému – dlouhodobá synergie Směr rozvoje oborů
Směr přesunu kapacit
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
23
Ze struktury hospodářského systému jsou zřejmé dvě protichůdné oblasti hospodářských směrů: Na straně jedné synergické efekty plynoucí z úzké provázanosti cestovního ruchu a lázeňství s tradičními obory výroby skla, porcelánu, keramiky a potravinářství (daný závěr koresponduje s analytickými výstupy Karlovarského kraje a města Karlových Varů), na straně druhé existence tak nesourodé struktury hospodářství, vedoucí k protisynergickým efektům (viz. též kapitola C 1.3.4 – Synergie strategie Karlovarského kraje.)
Významným specifikem KV kraje je hospodářská, ekonomická i sociální významnost cestovního trhu. V rámci strategie cestovního ruchu je s ohledem na rozdílné priority zahraničních hostů (lázeňský a regenerační, turistický pobyt) souběžně třeba realizovat diverzifikaci jednotlivých produktů podle cílových trhů. (viz tab. č.8 v tabulkových přílohách)
C.1.3.3. Synergie trhu práce
Dynamika vývoje míry nezaměstnanosti na lokálním trhu práce je charakteristická dlouhodobou stagnací (tab.10. v tabulkových přílohách). Daný závěr koresponduje se skutečností stálého podílu uchazečů z disponibilní pracovní síly a jejího obratu (zařazení a vyřazení uchazeči). Rizikovým faktorem se stává klesající podíl aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) z pohybu trhu. Daná skutečnost orientuje řízení na zvýšení její účinnosti prostřednictvím přechodu na systém investičních pobídek na region dlouhodobě vázané podnikatelské sféry v tradičních odvětvích. Nerespektování požadavku je rizikem vnějšího prostředí a znamená snížení synergie trhu práce a zvýšení jeho nestability. Charakteristickým rysem trhu práce jsou dlouhodobě neobsazená místa kvalifikovaných dělnických profesí (tab.11.). Tato místa tvoří více jak 90 % celkových volných míst. Daná situace signalizuje ohrožení plynulé obnovy lidských zdrojů v dělnických profesích a je nezbytné ji považovat za prioritu pro synergii trhu práce.
Tab.11. Struktura stavu dlouhodobě neobsazených pracovních míst podle profesí Stav k 31.12. 2004
Ukazatel Celkem volná místa
Dlouhodobě volná místa Podíl (%)
Celkový dlouhodobý počet volných pracovních míst 521 185 35,51 Svářeči 42 32 76,19 Kvalifikovaní stavební dělníci 31 8 25,81 Stavební dělníci 24 18 75,00 Dělníci keramické výroby 31 28 90,32 Provozní pracovníci stravování 20 9 45,00 Pracovníci ochrany a ostrahy 20 20 100,00 Prodavači v obchodech 20 8 40,00 Mechanici, opraváři elektrických zařízení 13 13 100,00 Přadlák 14 14 100,00 Lékaři 13 13 100,00 Technici 15 12 80,00 Hudebníci, instrumentalisté 10 10 100,00
Z to
ho d
louh
odob
é pr
ofes
e
Celkem profese 253 185 73,12
Celková synergie trhu práce prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vykazuje účinnost v rozmezí od 0,70 do 0,80 % z celkové disponibilní pracovní síly (tab.12. v tabulkových přílohách). Daná skutečnost znamená, že role Úřadu práce spočívá v roli
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
24
administrátora. Daná situace je vždy ohrožením v případě cyklických výkyvů průmyslových trhů a vzniku strukturální nezaměstnanosti.
Výše uvedenou situaci svými parametry neřeší ani opatření Evropských sociálních fondů (ESF) a prostředky poskytované na období let 2004 – 2006 v rámci Karlovarského kraje (tab.13 v tabulkových přílohách). Jejich dopad na zaměstnanost je již předem plánován na ovlivnění 0,70%. Synergie trhu práce tak má v rozhodující míře tržní charakter. Systém u plánování personální obnovy je tak směrován na podnikatelskou sféru. V této souvislosti je nezbytné charakterizovat i zahraniční trh práce (tab.14. v tabulkových přílohách) ve spádové oblasti. Ten je charakteristický vyrovnanou bilancí práce občanů jiných států v oblasti a práce jejích občanů v EU. V dané souvislosti lze místní trh práce hodnotit z tohoto hlediska jako pružný a schopný akceptovat změny národnostní struktury pracovních sil (daný závěr souvisí i s nízkou mírou religiozity v rámci sociální struktury obyvatelstva).
C.1.3.4.Synergie strategie Karlovarského kraje
V návaznosti na dosah působnosti projektu považujeme za nezbytné vymezit jeho pozici v návaznosti na strategii rozvoje Karlovarského kraje jako vyšší organizační jednotky (NUTS III.). Obnovený Program rozvoje Karlovarského kraje (PRKK) byl zpracován na základě aktualizovaných statistických dat v prvním pololetí roku 2004. Plán je napojen na Společný regionální operační program (SROP) Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jednotlivé Operační programy resortních ministerstev. Vlastní zpracování provedl odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje. Členění programu bylo provedeno v následující struktuře problémových okruhů.
1. Průmysl a služby
2. Zemědělství a venkov
3. Lidský potenciál
4. Doprava a technická infrastruktura
5. Životní prostředí, ochrana přírody a krajiny
6. Cestovní ruch a lázeňství.
Struktura programu vykazuje oproti standardům EU a cílovému procesnímu modelovému řešení řadu kritických míst (slabých stránek). Na tomto místě jsou konkretizovány skutečnosti mající přímý dopad na strategický záměr a jeho synergii. V jeho rámci provedená analýza SWOT definuje následující silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení (kapitola C 1.5).
Pro jeho fungování jsou zásadní následující cíle a prioritní opatření. Výrazným nedostatkem výstupů je velká roztříštěnost cílů, opatření a priorit, která může vést k nekoordinovanému systému řízení rozvoje.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
25
HLAVNÍ CÍL: 1. Zvýšení konkurenceschopnosti podniků při zachování tradičních oborů a
víceoborové struktury hospodářství s využitím moderních technologií a s důrazem na zvýšení produktivity práce v souladu se zásadami udržitelného rozvoje.
2. Příprava hospodářství na fungování v EU a zvládnutí problémů s tím spojených.
3. Vytváření příznivého prostředí pro investory.
DÍLČÍ CÍLE: 1. Dosažení účinné podpory podnikání, zejména MSP
o Rozvoj malého a středního podnikání (MSP)
2. Zvyšování technologické úrovně inovace výroby, zavádění ekologicky šetrných technologií o Zavádění nových technologií, výrobkové a organizačních inovace o Propojení výzkumu a vývoje s výrobní sférou, podpora vzniku a rozvoje
technologických center
3. Příprava podnikatelských subjektů na vstup do EU, tvorba projektů k čerpání podpor z ČR a EU o Příprava podnikatelských subjektů po vstupu ČR do EU o Příprava podnikatelských subjektů na tvorbu projektů a čerpání podpor a dotací
v období po vstupu ČR do EU
4. Vytváření nových pracovních příležitostí a podpora stávajících konkurenceschopných podnikatelských subjektů o Rozvoj tradičních výrobních odvětví a služeb o Podpora investic do regionu o Vytvoření a provázání systému celoživotního vzdělávání se současnými i
budoucími potřebami trhu práce
PRIORITNÍ OPATŘENÍ:
1. Rozvoj malého a středního podnikání (MSP)
2. Propojení výzkumu a vývoje s výrobní sférou, podpora vzniku a rozvoje technologických center
3. Příprava podnikatelských subjektů na tvorbu projektů a čerpání podpor a dotací v období po vstupu ČR do EU
4. Vytvoření a provázání systému celoživotního vzdělávání se současnými i budoucími potřebami trhu práce
Z výše uvedených bodů lze odvodit, že i když program rozvoje Karlovarského kraje jednoznačně podporuje tradiční odvětví, je silně vázán na existující strukturu podnikatelských aktivit, což může vést ke stagnaci a konzervaci stávajícího stavu a v nedostatečné míře k vyrovnávání meziregionálních rozdílů.
K problematice rozvoje Karlovarského kraje, dokumentu PRKK a pozadí strategického rozhodování na krajské úrovni v této oblasti je v příloze uvedeno vyjádření zástupců Krajského úřadu KK.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
26
C 1.4. Srovnání Karlovarského kraje s ČR a vybraným krajem – kraj Plzeňský
Pro nezávislé posouzení KV kraje bylo využito analýzy kraje, provedené Institutem průmyslového managementu Plzeň spol. s r.o., vypracované v roce 2006.
Celá analýza je přílohou č. 1 této studie
Komparativní metoda za použití statistických ukazatelů se opírá o standardní metody vyšetření významnosti odvětví v regionu. Pro tento účel byla použita celá řada uznávaných ukazatelů, mezi které patří:
• Absolutní ukazatele odvětví přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb
• Lokalizace odvětví v regionu pro přidanou hodnotu, zaměstnanost a tržby
• Růstový potenciál odvětví (přidaná hodnota, zaměstnanost, tržby)
• Produktivita práce z přidané hodnoty Nejprve bylo provedeno základní posouzení regionu v rámci celostního hospodářství dle základních makroekonomických faktorů, absolutních hodnot počtu podnikatelských subjektů, počtu subjektů v rámci jednotlivých odvětví, základních geografických faktorů apod.
Kraj Karlovarský Stejně jako z naší analýzy vyplývá, že KV kraj je geograficky jedním z nejmenších krajů, jeho plocha zaujímá pouhých 4,2 % rozlohy celé ČR. Celkový počet obyvatel v KV kraji tvoří jen necelé 3% počtu obyvatel ČR.
Objem HDP vyprodukovaného KV krajem tvoří necelé 2,4% HDP celé ČR. Pokud hodnoty přepočítáme na výši HDP na obyvatele, pak produkce HDP v KV kraji je nejmenší v ČR
(viz tab. 1. v příloze – Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji, strana 3-4)
Kraj Plzeňský: Z pohledu geografického je rozlohou více než dvojnásobný, stejně tak jeho vyprodukované HDP . Přepočet HDP na 1 obyvatele ukazuje vyšší hodnotu o cca 40 tis. Kč /rok.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
27
C 1.4.1. Základní ukazatele odvětví při srovnání KV kraje a Plzeňského kraje hovoří takto: Jak vyplývá z tabulky 3 v příloze č.1 – analýza KV kraje, základní rozdíly v tržbách odvětví rozdělených dle OKEČ jsou tyto:
OKEČ 14 – díly sokolovské uhelné oblasti a karlovarské oblasti těžení kaolínu je KV kraj významným zaměstnavatelem osob pracujících v těžbě a úpravě nerostných surovin, zaměstnává 5584 osob ( Plzeňský kraj jen 750) a generuje 7100 mil. tržeb/rok. Jeho přidaná hodnota je větší než 3,8 mil. Kč / rok.
OKEČ 15 – výroba potravinářských výrobků – KV kraj generuje za rok pouze ¼ tržeb PZ kraje v tomto odvětví, stejně je tomu tak se zaměstnaností ( KV kraj 2,2 tis obyvatel) a PH.
OKEČ 20 – zpracování dřeva – stejně jako u OKEČ 15 jsou všechny hodnocené ukazatele KV kraje o ¾ menší než PZ kraje.
OKEČ 25 – plastikářský a pryžový průmysl – zde převládá KV kraj ve všech zmiňovaných ukazatelích, počet zaměstnanců v tomto odvětví je více než dvojnásobný než v PZ kraji, stejně je tomu tak u generování přímých tržeb z tohoto odvětví.
OKEČ 26 – ač se předpokládá, že KV kraj jako hlavní vývozce výrobků ze skla a porcelánu v ČR bude generovat vysoké hodnoty v tomto odvětví, ve srovnání s PZ krajem si zdaleka nevede nejlépe.
PZ zřejmě díky výrobkům z keramických hmot určených pro stavební průmysl převažuje značně svými hodnotami – dosahuje dvojnásobných tržeb z odvětví a téměř dvojnásobné přidané hodnoty při stejné zaměstnanosti v odvětví. Tento fakt je pro OKEČ 26, které tvoří v KV kraji jedno z nejvýznamnějších odvětví alarmující.
U OKEČ 27, 28, 29 je jasná převaha opět PZ kraje. A to ve všech sledovaných hodnotách.
OKEČ 32 – výroba radiových , televizních zařízení je v KV kraji zhruba 50 % podíl zaměstnaných osob než v PZ kraji. Hodnota přímých tržeb, která je vyprodukována v PZ kraji je téměř desetinásobná, než v našem regionu!
U OKEČ 45 – stavebnictví a G – obchodu je situace velmi podobná, v zásadě všechny sledované hodnoty v obou významných odvětvích jsou v PZ kraji dvojnásobné než v kraji KV.
Poslední sledovaný OKEČ- 55 Ubytování a stravování. Ač KV kraj je významným lázeňským regionem, nejvýznamnějším v ČR a je zde vysoký podíl návštěvníků z řad cizinců, celkové generované tržby u KV kraje v tomto odvětví jsou ani ne poloviční než v kraji PZ. Přidaná hodnota odvětví je v kraji KV vyšší zhruba o 50 % než v kraji PZ a tyto hodnoty jsou dosahovány při téměř stejném počtu zaměstnaných osob v obou regionech.
Pokud srovnáme index růstu – tabulka 2 Analýzy KK, týkající se počtu registrovaných služeb dle jednotlivých odvětví:
V zásadě se index u zpracovatelských odvětví významně neliší, v PZ kraji je o 3% vyšší ( absolutní číslo 8 tis. podnikatelských subjektů), což je dáno počtem potenciálních uchazečů o vstup do podnikatelské sféry ( počet obyvatel je v PZ kraji o 145 tis . vyšší než v KV kraji) . Pokud bychom přepočetli počet nových podnikatelských subjektů na 100 obyvatel, pak by hodnota dosahovaná KV krajem byla vyšší než hodnota v kraji PZ
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
28
Největší rozdíl v počtu nově vytvořených podnikatelských subjektů je v OKEC 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n., kde v PZ kraji je index růstu o 15 % vyšší než v kraji KV.
C 1.4.2. Srovnání lokalizace odvětví – vyhledání největších rozdílů v KV kraji a PZ kraji Jak je patrno ze struktury počtu podnikatelských subjektů v porovnávaných krajích je možno očekávat největší rozdíly při sledování tohoto ukazatele v odvětví
- Těžba a úprava ostatních nerostných surovin- OKEČ 14,
- Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17,
- Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18,
- Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25,
- Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26,
- Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) – OKEČ 28,
- Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. – OKEČ 36,
- Stavebnictví - OKEČ 45,
- Ubytování a stravování – OKEČ 55. Výše zmíněná odvětví jsou pro KV kraj rovněž nejdůležitější z pohledu hospodářské a sociální přenosnosti.
C 1.4.3. Vyhodnocení růstového potenciálu odvětví z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb: Metodika odhaluje odvětví, která mají významnou dynamiku růstu. Zatímco bylo zjištěno, že těžba a úprava ostatních nerostných surovin je v regionu silně koncentrována, tak z pohledu růstu v regionu vykazuje obor stabilní postavení. Za dynamicky rostoucí lze považovat odvětví „Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru“ vykazující 100% růst sledovaných charakteristik. Obdobnou dynamiku vykazují také obory „Výroba pryžových a plastových výrobků“, „Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.“, „Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů“.
Následující ukazatel pak vyhodnotí, zda je tento růst lokální, nebo zda odvětví roste na celostátní úrovni.
Viz tabulka č. 6 v příloze č.1 - Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji. C 1.4.4. Srovnání dosahovaných hodnot v produktivitě práce z přidané hodnotě v rámci ČR, Plzeňského a Karlovarského kraje U odvětví OKEČ 14, 15, 18, 24, 25, 30 a 55 je dosahováno v KV kraji vyšší produktivity práce z přidané hodnoty, než je udávaný celorepublikový průměr. Nejvyšší pozitivní rozdíl je u odvětví 15 a 30.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
29
Naopak v produktivitě práce značně zaostávají za celorepublikovým průměrem odvětví z OKEČ 21 a 26. Nejhůře je na tom produktivita práce z odvětví 45 – Stavebnictví, kde je dosahováno produktivity práce nižší o 42%.
Ostatní odvětví mají produktivitu práce s mírnými odchylkami na stejné úrovni jako je republikový průměr.
Srovnání provedeno na základě tabulky č. 8 v příloze č.1 - Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji.
C 1.5. SWOT analýza Karlovarského kraje
Formulace
Siln
é st
ránk
y
• Diverzifikovaná struktura hospodářských odvětví • Existence tradičních výrobních odvětví (porcelán, sklo, hudební nástroje,
strojírenství, textilní výroba) • Značné nerostné bohatství (hnědé uhlí, kaolin, keramické suroviny,
kámen) • Geografická blízkost s SRN • Rozvinutá energetika • Koncentrace lázeňských míst a center cestovního ruchu • Velký rozsah přírodních léčivých zdrojů (minerálních vod, peloidů) • Nízké náklady na pracovní sílu • Existence funkční hospodářské komory v potřebné struktuře • Rostoucí objem výkonů ve službách • Dostatečný rozsah ploch pro další rozvoj výroby, služeb a bydlení • Řada společných projektů propojených s veřejným sektorem a regiony
Sasko, Horní Falc
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
30
Slab
é st
ránk
y o
blas
tí
• Zaostávání v zavádění nových technologií • Nedostatek vlastních technologických a výrobních kapacit především
malých firem • Nedostatečné propojení výroby, výzkumu a vývoje a školství • Nedostatečná spolupráce obcí, podnikatelů, komor a dalších subjektů • Nedostatek investičních zdrojů • Nedostatečné marketingové aktivity firem i kraje jako celku • Malá zkušenost s realizací rozvojových projektů • Vysoký stupeň opotřebení základních výrobních prostředků • Velký rozsah útlumových odvětví • Nižší úroveň vzdělanosti • Nižší podíl prací s vyšší přidanou hodnotou oproti celostátnímu průměru • Neexistence velké průmyslové zóny • Neexistence univerzity v lokalitě KV kraje • Diverzifikace odvětví vedoucích k protisynergickým hospodářských
efektům • Hospodářství v regionu dosahuje nízkých makro i mikroekonomických
hodnot • Vysoký podíl ekonomických subjektů s vlastnickou zahraniční strukturou
Příle
žito
sti
• Rozvoj hospodářské spolupráce s regiony SRN • Rozvoj průmyslových parků a zón • Možnost využití existujících ploch pro rozvoj investic • Rozvoj činnosti institucí na podporu podnikání • Vytváření podnikatelských inkubátorů a inovačních center, sítí MSP a to i
přes hranice • Zintenzivnění transferu technologií • Rozšiřování subdodavatelských aktivit zejména MSP • Programy a projekty revitalizace krajiny • Rozšířená nabídka státních podpůrných programů pro SZ Čechy • Řízená imigrace odborníků – techniků i dělníků • Využití výhodné polohy vzhledem k EU • Větší zapojení silných národnostních menšin • Pozice významného regionu v srdci Evropy s orientací na cestovní ruch a
lázeňství • Možnosti transferu know-how v průmyslu i dalších odvětvích • Rozšiřovaní přes hraniční sítě kontaktů a příprava dalších, zejména
zrcadlových projektů • Získání strategických investorů
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
31
Ohr
ožen
í obl
astí
• Útlum některých tradičních oborů výroby (hudební nástroje, strojírenství,
porcelán, textilní průmysl) • Vysoké zastoupení konfliktních průmyslových odvětví (těžba, energetika) • Velké procento firem provádějících práci ve mzdě pro zahraniční firmy • Vliv majetkové struktury podniků – strategická rozhodování prováděna
zahraničními vlastníky • Rostoucí konkurence na světových trzích • Výkyvy kurzu koruny bez vazby na skutečnou výkonnost ekonomiky • Nutnost spolupráce s Ústeckým krajem v rámci NUTS II Severozápad • Zvyšující se náklady na pracovní sílu
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
32
C 1.6. Specifika Karlovarského kraje
C 1.6.1. Geografické a přírodní aspekty
- Karlovarský kraj je jedním z nejmenších v rámci ČR
- počet obyvatelstva tvoří jen 2,9% celkového obyvatelstva ČR
- blízkost ze SRN značně ovlivňuje strukturu hospodářství v lokalitě (vysoký podíl firem ze zahraniční majetkovou účastí, velký počet firem, které se zaměřují výhradně na práci ve mzdě, rozhodovací procesy podniků s touto strukturou řízeny zahraničím, rozvoj firem řešen financováním ze zahraničí
- existence nerostných surovin ovlivňuje nosnou strukturu podnikatelských subjektů
- existence minerálních léčivých vod vede k vysoké centralizaci cestovního ruchu a lázeňství
C 1.6.2. Demografické aspekty
- vysoká migrace kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami života
- ve srovnání s průměrem ČR vykazuje region výrazně nižší míru procesu stárnutí populace
- stagnující kvalifikační struktura trhu práce
- ohrožení obnovy kvalifikovaných pracovních sil v tradičních oborech
- celková nižší úroveň vzdělanosti, jazykové vybavenosti (především anglický jazyk) C 1.6.3. Ekonomické aspekty
- oslabování ekonomické úrovně regionu v porovnání s průměrem České republiky
- objem HDP vyprodukovaného KV krajem tvoří necelé 2,4% HDP celé ČR
- produktivita práce v KV kraji nedosahuje celostátního průměru
- vysoká lokalizace tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem, nízkou produktivitou práce, existencí substitutů a světových konkurentů (textil, sklo, porcelán)je hrozbou pro kraj
- významné protisměrné efekty dané hospodářskou strukturou (lázeňský průmysl x těžební a chemický průmysl) vedou k ekonomické roztříštěnosti regionu, zpomalování tempa růstu a rozvoje hospodářství
C 1.6.4. Kulturní a sociální aspekty
- nízká míra obnovy a výstavby bytového fondu
- nízká mobilita pracovní síly v rámci regionu
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
33
- zdravotnictví vykazuje dlouhodobě stabilní rozsah nemocniční péče a stavu lékařů
- růst počtu lůžek včetně odborných léčebných ústavů
- úroveň vysokého školství
- stagnace výzkumu a vývoje v oborech balneologie a průmyslových technologií tradičních oborů
C 1.6.5. Politicko-sociální aspekty
- hladina cen bytů a spotřebního zboží v zónách cestovního ruchu kraje se pohybuje na úrovni oblastí s nejvyšším tempem ekonomického růstu (Praha)
- mzdová úroveň je výrazně pod úrovní průměru České republiky
- míra nezaměstnanosti má strukturální charakter C 1.6.6. Podnikatelské prostředí
- Karlovarský kraj a jeho dopravní infrastruktura. Pozemní doprava: Téměř absolutní absence dálniční sítě na území kraje nás řadí k regionům s nejmenším počtem km dálniční sítě v ČR Silnice II. a III. tříd jsou ve špatném technickém stavu.
Železniční doprava – neexistence přímého železničního spojení s Prahou. Hlavní železniční tah je veden přes Cheb a Plzeň na straně jedné a Karlovy Vary , Most, Ústí nad Labem na straně druhé.
Lodní doprava – v KV kraji nejsou velké vodní toky, jichž by bylo možné využívat pro lodní přepravu
Letecká doprava – V Karlových Varech byla dokončena letiště, výsledkem je moderní, středně velké letiště vhodné pro osobní přepravu a malá nákladní letadla.
- KV kraj nemá na svém území žádnou státní univerzitu nebo VŠ Pobočka státní školy – a to Západočeské univerzity, fakulty ekonomické je v Chebu, její kapacita je zhruba 500 žáků studujících bakalářské studijní obory.
Ostatní VŠ jsou z řad soukromých vysokých škol.
Ani jedna z nich není zaměřena na technické obory
- Neexistence výzkumných pracovišť Jediné výzkumné pracoviště v KV kraji zaměřené na výrobu porcelánu dlouhodobě utlumuje svou činnost a přeorientovává se na zkušební činnosti. Tento ústav je pod patronací největší společnosti na výrobu porcelánu v kraji – Karlovarský porcelán a.s..
Výzkumná pracoviště a ústavy bývají často navázána na univerzity, VŠ případně významné technicky zaměřené průmyslové podniky.Absence výzkumu v kraji vyplývá jako logická.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
34
- Postoj municipalit a samospráv Většina zástupců místních samospráv systematicky nekoordinuje rozvojové plány měst a obcí s potřebami a směrem rozvoje podnikatelských subjektů. V oblasti této spolupráce existuje významný prostor pro zlepšení (podnikatelské inkubátory, klastry, regenerace brownfields, apod.)
- Organizace podporující podnikání v KV kraji V KV kraji je dostatečný počet organizací spolupracujících s podnikatelskou sférou. Jejich struktura je zaměřena na tyto základní oblasti:
- právní poradenství ( Soukromé právní firmy )
- finanční poradenství ( bankovní subjekty, nezávislé finanční poradenské firmy, RPIC - RPCP aj)
- obecné poradenství pro podnikatele ( Regionální hospodářská komora Poohří , Regionální rozvojová agentura EGRENSIS aj.)
- specializované poradenské firmy ( dotační poradenství , poradenství v oblasti řízení kvality produktů a služeb, banchmarking, marketing a pod.) Některé z těchto specializovaných firem mají v kraji pouze pobočky, jejich sídla jsou však v jiných krajích. Tento fakt nijak výrazně neovlivňuje kvalitu a rozsah nabízených poradenských služeb
- odborné vzdělávání je zabezpečováno celou řadou státních i soukromých institucí a středisek
C 1.6.7. Regionálně zaměřené státní politiky
- Většina státních politik (i v rámci programů podpory spolufinancovaných z ERDF) není regionálně diferencovaná a tedy nebere v úvahu specifika jednotlivých regionů. To může mít za následek minutí se účinkem vzhledem ke snížení regionálních rozdílů.
KV kraj a jeho hospodářství je specifické svými potřebami. Většina podnikatelských subjektů se potýká s potřebou prosté obměny používaných technologií či rekonstrukce dosavadních využívaných objektů. Jen výjimečně firmy spolupracují s některým z vývojových či výzkumných pracovišť v ČR.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
35
C 1.7. Shrnutí kapitoly
Globální hospodářské, sociální, kulturní a ekonomické trendy a změny jsou pozvolna přijímány a akceptovány. Flexibilita kraje je velmi malá, to je dáno velkou koncentrací tradičních odvětví a podniků v nich působících. Tento fakt je na jedné straně silnou stránkou kraje, na straně druhé jeho slabinou.
Absence hybné síly v podobě univerzity, významného průmyslového podniku apod. vede k pomalému transferu technologií a know - how.
Region je natolik specifický, že komplex těchto specifik může mít zásadní dopad na rozvoj celého kraje.
Mezi hlavní specifika patří: - nízký počet firem z oblasti zpracovatelského průmyslu (jen 8 580 subjektů)
- vysoký podíl firem ze zahraniční majetkovou účastí, velký počet firem, které se zaměřují výhradně na práci ve mzdě, rozhodovací procesy podniků s touto strukturou řízeny zahraničím, rozvoj firem řešen financováním ze zahraničí
- celková nižší úroveň vzdělanosti
- vysoká koncentrace podniků tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem
- celková roztříštěná struktura hospodářství v regionu, která nemá synergické efekty, spíše naopak
- absolutní absence technické univerzity a výzkumných či vývojových pracovišť v kraji
- nedostatečné dopravní napojení kraje ovlivňuje rozhodování případných investorů
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
36
C.2. MOŽNOSTI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V České republice je po vstupu do EU možno využít celkem 5 operačních programů. Stručný
popis těchto programů a úroveň jejich využití jsme se pokusili popsat v následujících
odstavcích.
C 2.1 Operační Program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
C 2.1.1 Obecný popis
Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (dále jen OP Zemědělství)
představuje rozpracování 5. prioritní osy Národního rozvojového plánu České republiky
(NRP) na období 2004 – 2006. Účelem vzniku a zpracování OP Zemědělství je podpora
zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podpora lesního a vodního
hospodářství, a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova.
Cílem tohoto operačního programu je, v souladu s cíli Národního rozvojového plánu, podpořit
trvalý hospodářský růst i růst kvality života obyvatel, který bude založen zejména na:
• zvyšování konkurenceschopnosti odvětví,
• zajištění zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů,
• snižování rozdílů v sociálních podmínkách,
• zachování kulturní krajiny,
• ochraně a zlepšování životního prostředí.
OP Zemědělství v zásadě pokračuje v politice podpory zemědělského sektoru z uplynulého
období, a to včetně orientace předvstupního programu SAPARD, a zároveň se zaměřuje i na
nové oblasti podpory. Jak vyplývá ze strategie a strategických cílů OP Zemědělství, počítá OP
za přispění technické pomoci především:
se zlepšením konkurenceschopnosti sektoru zemědělství,
se zaváděním a zlepšením welfare (pohody) hospodářských zvířat,
s ochranou a zlepšováním životního prostředí,
s podporou potenciálu pracovních míst,
s novou orientací rozvoje venkova.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
37
OP Zemědělství využívá finanční prostředky ze dvou strukturálních fondů - Evropský
orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) a Finanční nástroj pro podporu rybolovu
(FIFG). Pro období 2004 – 2006 byla alokována částka veřejných zdrojů (podpora z EU +
z národních zdrojů) v celkové výši přesahující 250 mil. €, z toho více než 240 mil. € jde právě
z EAGGF a 10 mil. € z FIFG.
C 2.1.2 Priority a opatření OP Zemědělství
V rámci OP Zemědělství se financují 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti
podopatřeními/aktivitami z fondu EAGGF a FIFG. Souhrnný přehled je uveden níže:
Priorita I - Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Přehled opatření a podopatření/aktivit:
1.1.Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků
Podopatření/aktivita 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům
1.1.2. Prohlubování diverzifikace zemědělských činností
1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing
1.3. Lesní hospodářství
Podopatření/aktivita 1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření 1.3.2. Investice do lesů 1.3.3. Sdružování majitelů lesa 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd
Priorita II - Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání
Přehled opatření a podopatření/aktivit:
2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí
Podopatření/aktivita 2.1.1. Pozemkové úpravy 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství
2.2. Odborné vzdělávání
2.3. Rybářství
Podopatření/aktivita 2.3.1. Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb 2.3.2. Chov vodních živočichů - akvakultura
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
38
2.3.3. Činnosti prováděné odborníky v rybářství a propagační opatření
Priorita III - Technická pomoc Přehled opatření
3.1. Technická pomoc
C 2.1.3 Realizace OP Zemědělství
Řídícím orgánem pro OP Zemědělství je Ministerstvo zemědělství České republiky.
Ministerstvo zemědělství zodpovídá za realizaci OP Zemědělství a za komunikaci s Řídícím
orgánem Rámce podpory Společenství, s EK i s Ministerstvem financí (jakožto Platebním
orgánem a ústředním orgánem zodpovědným za finanční kontrolu). OP Zemědělství bude
monitorován Monitorovacím výborem OP Zemědělství.
C 2.1.4 Koneční příjemci pomoci
Příjemcem dotací z OP Zemědělství jsou:
Priorita I
• fyzické a právnické osoby nebo osoby zapsané do evidence samostatně hospodařících
rolníků, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby provozované jako soustavnou
a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení
zisku,
• vlastník lesa nebo nájemce lesa, vlastník veřejných lesů, sdružení s právní
subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů
• vlastník pozemku, pokud pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje, sdružení
s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků
Priorita II • pozemkové úřady,
• vlastníci pozemků – fyzické a právnické osoby, včetně obcí,
• soukromě hospodařící zemědělec,
• místní akční skupina (MAS), fyzická nebo právnická osoba, obec, svazek obcí,
podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace za podmínky, že působí v území,
pro které je připravena rozvojová strategie,
• zemědělci, pracovníci lesního hospodářství, a zpracovatelé produktů rostlinné i
živočišné výroby,
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
39
• státní instituce,
• producentské organizace a subjekty vyrábějící produkty z ryb (právnické i fyzické
osoby)
Priorita III • Ministerstvo zemědělství České republiky
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
40
C 2.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)
C 2.2.1 Obecný popis
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvoří základ pro realizaci podpory z
Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období
2004 - 2006.
Globálním cílem operačního programu Rozvoj lidských zdrojů je dosažení vysoké a stabilní
úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně
vyloučených skupin obyvatelstva, a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů
udržitelného rozvoje.
Souběžně s řešením problematiky rozvoje lidských zdrojů jsou v OP RLZ uplatňovány také
čtyři průřezové politiky celospolečenského významu, tzv. horizontální témata, jejichž
prostřednictvím dochází k propojení všech specifických i globálních cílů napříč celým
programem.
Horizontální témata nebo-li principy jsou:
• rovné příležitosti,
• udržitelný rozvoj,
• informační společnost
• a podpora místním iniciativám.
Jednou z cest, jak dosáhnout těchto cílů, je účelné využití finanční pomoci, v ČR je to
Evropský sociální fond, který umožňuje čerpání těchto prostředků prostřednictvím OP RLZ.
Celková alokace finančního veřejné podpory byla stanovena ve výši 422,43 mil EUR (ESF
poskytne 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR je spolufinancováno ze státního rozpočtu).
C 2.2.2 Priority a opatření OP RLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů vymezuje celkem 4 priority a 10 Opatření, které
svým rozsahem pokrývají následující oblasti: aktivní politiku zaměstnanosti, integraci
specifických skupin ohrožených sociální exkluzí (sociálním vyloučením), rovnost příležitostí
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
41
pro muže a ženy na trhu práce, rozvoj celoživotního učení a zvýšení adaptability zaměstnanců
a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Rozdělení priorit
a Opatření v programu OP RLZ zobrazuje následující přehled:
C 2.2.3 Realizace OP RLZ
Řízení OP RLZ probíhá podle dohodnuté implementační struktury, která zahrnuje v řídící
rovině Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) jako Řídící orgán (ŘO) celého
OP RLZ a Zprostředkující subjekty (ZS), kterými jsou pro vybraná Opatření Správa služeb
zaměstnanosti MPSV (SSZ), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Nadace
rozvoje občanské společnosti (NROS).
Řídící orgán deleguje na tyto implementační orgány některé činnosti, zejména výběr projektů,
uzavírání závazků, monitorování, kontrolu projektů a ověřování žádostí o platby. ZS budou
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
42
také zajišťovat odpovídající informovanost konečných uživatelů (příjemců pomoci) partnerů
o možnostech financování z příslušných opatření OP RLZ a jeho propagaci.
Dalším článkem v implementační struktuře jsou koneční příjemci (KP), u nichž se pomoc
z ESF realizuje.
C 2.2.4 Koneční příjemci pomoci
1. Jednotlivci
o Uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené
nezaměstnaností
o Absolventi škol a mladiství, lidé se zdravotním postižením, lidé nad 50 let
věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, lidé pečující
o členy rodiny
o Matky s malými dětmi, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnané ženy,
ženy ohrožené nezaměstnaností, ženy se základním vzděláním nebo bez
vzdělání, ženy v předdůchodovém věku
o Osoby sociálně znevýhodněné, migranti, azylanti, etnické menšiny, děti
a mládež pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí či pobývající
v zařízeních pro ústavní a ochranou výchovu
o Žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, zájemci o další studium na SŠ a VOŠ; učitelé,
ředitelé škol, odborní pracovníci ve školství, výchovní poradci
o Zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání
2. Organizace a instituce
o Orgány služeb zaměstnanosti, spolupracující organizace a jejich pracovníci
o Poskytovatelé sociálních služeb, pracovníci sociálních služeb, dobrovolníci
o Organizace vytvářející osvětové programy, ženské organizace
o Nevládní neziskové organizace
o ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení organizace MŠMT, vzdělávací a poradenské
instituce
o VŠ, instituce výzkumu a vývoje
o Orgány státní správy, kraje a obce, veřejné instituce, profesní sdružení,
zástupci zaměstnavatelů, asociace zaměstnavatelů, organizace sociálních
partnerů
o Podniky, zvláště malé a střední
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
43
Specifikace žadatelů v rámci OP RLZ
1. Nepodnikatelské subjekty
Žádost mohou podat obce, svazky obcí, kraje, organizace zřizované obcemi nebo kraji,
organizační složky státu a jimi zřizované organizace a nestátní neziskové organizace.
2. Podnikatelské subjekty
Fyzické nebo právnické osoby, podávající žádost v rámci grantových schémat, které
musí doložit svou právní subjektivitu (popsáno v Programovém dodatku OP RLZ).
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
44
C 2.3 Operační program Infrastruktura
C 2.3.1 Obecný popis
Operační program Infrastruktura (OPI) zahrnuje rozvojové priority resortu dopravy a resortu
životního prostředí v České republice, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních
fondů Evropské unie v rámci Cíle 1.
OPI rozvíjí prioritní osu č. 2 Národního rozvojového plánu České republiky – Rozvoj
dopravní infrastruktury a prioritní osu č. 4 – Ochrana a zkvalitňování životního prostředí. OPI
je podporován ze strukturálního fondu – Evropského fondu regionálního rozvoje. Doplňuje se
s ostatními operačními programy. Řídícím orgánem pro OPI je Ministerstvo životního
prostředí (MŽP). Operativní provádění OPI pro sektor životní prostředí zajišťuje
zprostředkující subjekt pro implementaci: Státní fond životního prostředí (SFŽP). Funkci
zprostředkujícího subjektu pro implementaci v sektoru doprava vykonává Odbor
mezinárodních vztahů a EU na Ministerstvu dopravy (MD).
Implementace OPI má přispět k dosažení jednotlivých specifických cílů Národního
rozvojového plánu (NRP) České republiky:
a) vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů,
b) zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při
současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel,
c) přiblížení se ke standardům ES v oblasti životního prostředí,
d) vyvážený rozvoj regionů
Globálním cílem OPI je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a
zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s
důrazem na naplňování standardů EU.
Specifickými cíli OPI jsou:
• zlepšení parametrů dopravní infrastruktury celostátního a nadregionálního významu a
zajištění souladu se standardy EU a dalšími relevantními parametry,
• zlepšení životních podmínek v ČR redukcí negativních vlivů dopravy na životní
prostředí,
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
45
• Kvalitativní zlepšení dílčích složek životního prostředí.
C 2.3.2 Priority a opatření OPI
Priorita 1: Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu
Opatření 1.1: Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů
Opatření 1.2: Výstavba a modernizace silnic I. třídy
Opatření 1.3: Modernizace civilních letišť nadregionálního významu
Opatření 1.4: Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest
Priorita 2: Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí
Opatření 2.1: Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního
prostředí
Opatření 2.2: Podpora kombinované dopravy
Opatření 2.3: Podpora zaváděni alternativních paliv
Opatření 2.4: Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního
prostředí z hlediska dopravy
Priorita 3: Zlepšování environmentální infrastruktury
Opatření 3.1: Obnova environmentálních funkcí území
Opatření 3.2: Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství
Opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší
Opatření 3.4: Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží
Priorita 4: Technická pomoc
Opatření 4.1: Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OPI
Opatření 4.2: Ostatní výdaje technické pomoci OPI
C 2.3.3 Realizace OP Infrastruktura
Řídícím orgánem pro OP Infrastruktura je Ministerstvo životního prostředí České republiky.
Řídící orgán pro OP Infrastruktura odpovídá za provádění programu. Řídící orgán deleguje
výkony některých činností v sektoru životního prostředí na Státní fond životního prostředí
(SFŽP) a v sektoru dopravy na Ministerstvo dopravy. Operativní provádění OP Infrastruktura
zajišťuje Zprostředkující subjekt pro implementaci – Státní fond životního prostředí pro
sektor životní prostředí a Zprostředkující subjekt pro sektor doprava – Odbor mezinárodních
vztahů a EU Ministerstva dopravy ČR.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
46
C 2.3.4. Koneční příjemci pomoci
Konečnými příjemci pomoci v rámci OP Infrastruktura mohou být obce, sdružení obcí, kraje,
společnosti vlastněné obcemi, státní a příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace
a soukromé subjekty.
Vzhledem k vymezení přípustných projektů a žadatelů v rámci priority 1 jsou z ní soukromé
podnikatelské subjekty prakticky vyloučeni. Totéž platí až na výjimku (právnické osoby
provozující dopravu v rámci opatření 2.3) i v prioritě 2. V rámci priority 3 jsou podnikatelské
subjekty vyloučeny v opatření 3.1 a 3.2.
Podnikatelé jsou přípustnými žadateli v opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany
ovzduší, kategorie A: Využívání šetrných technologií při spalování (zavádění šetrných
technologií ve spalovnách nebezpečného odpadu) a kategorie B: Snižování emisí těkavých
organických látek (účinné zachycování emisí a nízkoemisní technologie), nikoliv však už
v kategorii C: Využívání obnovitelných zdrojů energie. Dále mohou soukromé podnikatelské
subjekty žádat o podporu v opatření 3.4: Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží,
kategorie A: Vybudování integrovaného systému sběru a recyklace odpadů (zařízení pro
třídění odpadů, úpravu, recyklaci, dekontaminaci, sběrné dvory, apod.).
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
47
C 2.4 Společný regionální operační program (SROP)
C 2.4.1 Obecný popis
Společný regionální operační program (SROP) je jedním z pěti operačních programů
pro čerpání finančních prostředků (dotací) ze strukturálních fondů.
SROP se zaměřuje na podporu aktivit spadajících především do působnosti krajů a obcí a jeho
cílem je dosáhnout vyváženého rozvoje regionů.
Důraz je v rámci SROP kladen na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje
regionů, který bude vycházet z iniciativ veřejného, neziskového a soukromého sektoru.
Program bude založen na eliminaci faktorů, které překážejí rozvoji potenciálu regionu a na
využití výhod, které poskytují příležitosti pro ekonomický růst.
Globálním cílem SROP je dosažení trvalého a vyváženého rozvoje regionů ČR i růstu kvality
života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit
s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality
infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.
Specifickými cíli SROP jsou:
1. Zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel a vytvářením
nových pracovních příležitostí.
2. Všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování
ochrany životního prostředí.
3. Zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na
celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu
uplatnění.
4. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých
investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
48
C 2.4.2 Priority a opatření SROP
Společný regionální operační program je realizován prostřednictvím pěti priorit a jedenácti
opatření. Souhrnný přehled priorit a opatření SROP je patrný z následujícího schématu:
C 2.4.3 Realizace SROP
Řídícím orgánem SROP je příslušný odbor Ministerstva pro místní rozvoj, kterým je Odbor
řídícího orgánu SROP a JPD Praha. Řízení programu je zajišťováno ve dvou základních
úrovních, kterými jsou:
a) Řídící orgán, který nese celkovou odpovědnost za realizaci programu a
b) Regionální rady (celkem 7 orgánů podle jednotlivých regionů NUTS 2), na které
ministerstvo deleguje výkon některých řídících funkcí
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
49
Zprostředkujícím subjektem, na jehož bedra je delegováno provádění operativního řízení
programu, je Centrum pro regionální rozvoj ČR, které v jednotlivých regionech NUTS 2
zřídilo své regionální pobočky.
C 2.4.4 Koneční příjemci pomoci
Příjemci dotací ze SROP jsou:
Priorita I – kraje, jakožto gestoři grantových schémat; konečnými uživateli pomoci jsou
drobní, malí a střední podnikatelé.
Priorita II – kraje, resp. organizace zřizované kraji, obce, svazky obcí, NNO. Priorita III - kraje, obce, svazky obcí, organizace zřízené kraji a obcemi, nestátní neziskové
organizace, státem zřízené organizace.
Priorita IV - státem zřízené organizace (např. CzechTourism), nestátní neziskové organizace,
kraje, svazky obcí v přirozených turistických regionech, obce, malé a střední
podniky (odvětví cestovního ruchu), organizace zřizované kraji nebo obcemi.
Priorita V – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Podnikatelé mají příležitost získat podporu ze SROP prostřednictvím grantových schémat,
které vyhlašují kraje v rámci 1. a 4. priority. Projekty se mohou ucházet o podporu po
vyhlášení konkrétních výzev k předkládání projektů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
50
C 2.5 Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)
C 2.5.1 Obecný popis
Operační program průmysl a podnikání (OPPP) rozpracovává příslušnou část národního
rozvojového plánu (NRP) na léta 2004 až 2006, zaměřenou na oblast hospodářského rozvoje,
charakterizovanou 1. prioritní osou NRP: Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a
podnikatelských služeb.
Cílem podpory v rámci OPPP je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně
vyrábějící průmysl, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti a podpořit
potřebné strukturální změny tak, aby ČR na konci následujícího programovacího období
dosáhla významného pokroku při přibližování k ekonomické úrovni regionů v EU. Pro
zajištění vytyčených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu
inovačních aktivit v průmyslu, restrukturalizaci a trvalé snižování nákladů, zejména
zvyšováním efektivnosti využití energií.
Globálním cílem OPPP, který odpovídá 1. prioritní ose NRP je zvýšení konkurenceschopnosti
průmyslu a podnikatelských služeb. Globální cíl lze dále upřesnit jako:
• optimální vývoj českého průmyslu a dosažení jeho úrovně srovnatelné s evropskými
zeměmi;
• zvýšení hospodářské výkonnosti za současného zvýšení zaměstnanosti a sociální
soudržnosti a dosažení 75 % průměru HDP EU do konce následujícího
programovacího období Evropské unie tj. do roku 2013.
Specifické cíle OPPP odpovídají potřebám v jednotlivých oblastech působnosti a jsou
provázány s konkrétními opatřeními.
Operační program průmysl a podnikání je financován pouze z jednoho zdroje, a to
z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF). Z tohoto fondu bylo pro OPPP
vyčleněno přibližně 261 mil. €, což představuje cca 18 % z celkového objemu prostředků,
alokovaných ze SF EU pro Českou republiku v rámci cíle 1.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
51
OPPP se dělí na dvě věcné priority:
1. Rozvoj podnikatelského prostředí – je hlavní prioritou OPPP, pokrývající opatření,
týkající se rozvoje nových a modernizace stávajících průmyslových lokalit a rozvoje
podnikatelských inkubátorů, technologických parků, infrastruktury v oblasti
aplikovaného výzkumu a vývoje, transferu technologií a modernizaci institucionální
struktury pro podporu podnikání.
2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků – tato priorita se zabývá zejména programy
podpory, zacílenými na přímou investiční podporu a poradenské služby, zvyšující
konkurenceschopnost podniků, při specifické pozornosti malým a středním podnikům
C 2.5.2 Priority a opatření OPPP
Jak už bylo výše zmíněno, dělí se Operační program Průmysl a podnikání na dvě věcné
priority a prioritu třetí – Technickou pomoc. Souhrnný stav priorit a opatření ukazuje
následující přehled:
Priorita I – Rozvoj podnikatelského prostředí
1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace
1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury
1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání
1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb
Priorita II – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků
2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních podniků
2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a služeb
2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie
Priorita III – Technická pomoc
3.1 Technická pomoc při řízení a implementaci programu
3.2 Ostatní technická pomoc
Pro období 2004 – 2006 je v rámci OPPP vyhlášeno 11 programů.
Pro Prioritu 1 Rozvoj podnikatelského prostředí to jsou:
• PROSPERITA
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
52
• REALITY
• ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA
• KLASTRY
Pro Prioritu 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků to jsou:
• START
• KREDIT
• ROZVOJ
• MARKETING
• INOVACE
• ÚSPORY ENERGIE
• OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
U většiny programů se jedná o nevratné dotace. U programů Start a Kredit lze získat
zvýhodněné úvěry. Program Inovace umožňuje kombinaci obou těchto forem. Pro
podnikatelské subjekty činí podpora v této 2. prioritě formou dotace nejvýše 46 %
uznatelných nákladů projektu.
Stručný popis jednotlivých programů podpory z OPPP
PROSPERITA
Tento program je realizován v rámci opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum,
vývoj a inovace. Cílem programu je podpora infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje,
zejména vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer
technologií. Podpora je poskytována na zřízení a rozvoj těchto zařízení, zajištění jejich
činnosti a poskytování cenově výhodných služeb pro MSP.
Příjemci podpory jsou právnické osoby (obce, univerzity, podniky apod.). Podpora je
poskytována formou dotace.
REALITY
Tento program je realizován v rámci opatření 1.2 Rozvoj podnikatelského prostředí. V rámci
programu jsou podporovány projekty přípravy, rozvoje a regenerace podnikatelských
nemovitostí. Podpora se poskytuje na rekonstrukci stávajících objektů pro podnikatelské účely
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
53
(tzv. brownfields) i na vybudování nových nebo rozvoj stávajících průmyslových zón (tzv.
greenfields). Důraz je kladen na podporu brownfields.
Příjemci podpor mohou být obce, svazky obcí, kraje, rozvojové společnosti a MSP. Podpora
je poskytována formou dotace.
ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA
Tento program je realizován v rámci opatření 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů
v průmyslu a podnikání. V rámci programu jsou podporovány projekty stavební rekonstrukce
a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, díle projekty výstavby nových
oborových školících zařízení, sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů.
Dalším cílem programu je umožnit pořízení školících pomůcek a školících programů,
sloužících k odbornému vzdělávání.
Příjemci podpory mohou být podnikatelské subjekty, jež se mohou účastnit programu
samostatně nebo ve spojení s dalšími subjekty (územní samospráva, podnikatelská sdružení
nebo vzdělávací instituce). V případě pořízení školících pomůcek či programů mohou být
příjemci podpory rovněž vzdělávací instituce samostatně. Podpora je poskytována formou
dotace.
KLASTRY
Tento program je realizován k naplnění cílů opatření 1.4 Rozvoj poradenských a informačních
služeb. V rámci programu jsou podporovány projekty na vyhledávání vhodných firem pro
klastry, zakládání a rozvoj klastrů na regionální i nadregionální, či přeshraniční úrovni. Cílem
je podporovat vzájemnou spolupráci členů klastru na společných projektech v oblasti
výzkumu a vývoje, nákupu a prodeje, společné propagace, průzkumu trhů a konkurence a
rozšířit spolupráci s výzkumnými organizacemi a institucemi terciárního vzdělávání, s cílem
zvýšit konkurenceschopnost, inovace a ekonomický růst členů klastru.
Příjemci podpor jsou klastry – právnické osoby. Podpora je poskytována formou dotace.
START
Tento program je realizován v rámci opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních
podniků. Cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů fyzických i
právnických osob, vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem.
Podporováno je pořízení hmotného i nehmotného majetku a v menší míře i financování zásob
a provozní náklady. Podpora je poskytována formou zvýhodněných úvěrů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
54
KREDIT
Tento program je realizován k naplnění cílů opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a
středních podniků. Cílem programu je umožnit realizaci rozvojových podnikatelských
projektů malých podniků s kratší historií. Je podporováno pořízení hmotného a nehmotného
investičního majetku a v menší míře i financování zásob a provozní náklady. Podpora je
poskytována formou zvýhodněného úvěru.
ROZVOJ
Tento program je realizován opět v rámci opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních
podniků. Cílem programu je napomoci rozvoji konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu.
Jedná se zejména o zvyšování jejich technologické úrovně i zdokonalování procesů řízení
firem. Podpora je poskytována formou dotace.
MARKETING
Tento program je posledním programem, který naplňuje cíle opatření 2.1 Zakládání a rozvoj
malých a středních podniků. Program podporuje zvyšování konkurenceschopnosti českých
firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby
propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí apod. Příjemci podpory
jsou podnikatelské subjekty, které již vyvíjely exportní činnost. Podpora je poskytována
formou dotace.
INOVACE
Tento program je realizován v rámci opatření 2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a
služeb. Program je zaměřen na podporu projektů, zaměřených na zvýšení technických a
užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování
služeb, nebo na zavedení pokrokových metod řízení, provedení významných změn
organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele či jiných netechnických
inovací.
Příjemci podpory mohou být podnikatelské subjekty. Podpora je poskytována formou dotace,
MSP i formou zvýhodněného úvěru.
ÚSPORY ENERGIE
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
55
Tento program je realizován v rámci opatření 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší
využití obnovitelných zdrojů energie. Tento program podporuje projekty vedoucí ke snižování
energetické náročnosti v průmyslových podnicích, pomocí snížení energetické náročnosti
procesů, spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování
energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) apod.
Příjemci podpory mohou být MSP z oblasti zpracovatelského průmyslu. Podpora je
poskytována formou dotace.
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Tento program naplňuje cíle opatření 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využití
obnovitelných zdrojů energie. V rámci tohoto programu jsou podporovány projekty zavádění
výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie, jako např. projekty
výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie,
projekty kombinované výroby elektřiny a tepla, využívajícím k výrobě obnovitelný zdroj
energie apod.
Příjemci podpory mohou být malé a střední podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu
nebo podnikatelské subjekty, které podnikají či mají záměr podnikat ve výrobě elektrické či
tepelné energie z obnovitelných zdrojů na území ČR. Podpora je poskytována formou dotace.
Tyto obecné charakteristiky a podmínky jednotlivých programů byly vyhlášeny pro celé
zkrácené období 2004 – 2006, nicméně v době zpracování této studie jsou finanční zdroje
některých programů vyčerpané. Od října 2006 se dokonce zastavil příjem žádostí o dotace
z OPPP úplně tak, aby rozhodnutí o dotaci bylo vydáno nejpozději do 31.12.2006. Samotná
realizace projektů může probíhat až do poloviny roku 2008 a poslední žádosti o platbu musí
být předány do října 2008.
C 2.5.3 Realizace OPPP
Za správné a efektivní řízení OPPP je odpovědný řídící orgán pod dohledem Monitorovacího
výboru. Funkci řídícího orgánu plní Odbor strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a
obchodu. Monitorovací výbor vykonává dohled nad realizací programu a monitoruje
využívání všech prostředků v rámci programu. Platební orgán je především odpovědný za
kontrolu finančních toků ze strukturálních fondů a certifikaci výdajů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
56
Centrálním zprostředkujícím subjektem je CzechInvest, který také vytváří, řídí a zajišťuje
fungování sítě regionálních pracovišť, kde probíhá administrace projektů a komunikace s
(případnými) žadateli. Ostatními zprostředkujícími subjekty, které budou hrát roli při
implementaci programu jsou:
- Česká energetická agentura
- CzechTrade
- Českomoravská záruční a rozvojová banka
C 2.5.4 Koneční příjemci pomoci
Příjemci dotací a zvýhodněných úvěrů z OPPP jsou:
Priorita I – univerzity, výzkumné ústavy, vědeckotechnická pracoviště, orgány veřejné
správy (včetně obcí a krajských úřadů) a soukromý sektor,
o Obce, svazy obcí či krajské úřady a soukromé společnosti zapojené do
výstavby podnikatelských nemovitostí,
o vzdělávací instituce včetně univerzit, místní a regionální úřady, neziskové
organizace, sdružení, fungující klastry a jednotlivé společnosti. V případě
regionálních vzdělávacích zařízení budou upřednostňovány společné projekty
vzdělávacích institucí, podniků, zástupců veřejné správy a dalších regionálních
subjektů.
o CzechInvest, CzechTrade, podniky, skupiny podniků tvořící klastry, veřejné
instituce (včetně regionálních a místních úřadů), svazy podniků a profesní
sdružení.
Priorita II – malé a střední podniky, ČMZRB
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
57
C 2.6 Využití ostatních operačních programů
Na základě provedené analýzy čerpání u všech výše zmiňovaných operačních programů lze
všeobecně konstatovat, že ve všech programech se počet podaných žádostí, počet schválených
projektů i výše přidělených dotační peněz za Karlovarský kraj pohybuje na nejnižších
pozicích statistik.
Výjimku tvoří tzv. grantová schémata, kdy jsou finanční prostředky přerozdělovány
krajskými úřady. Zde Karlovarský kraj dosahuje lepších pozic, jak je patrné z následujícího
grafu.
SROP - podané žádosti
0 100 200 300 400 500 600
Střední čechy
Ústecký kraj
Královéhradecký kraj
Plzeňský kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
kraj
počet žádostí
GRANTOVÉINDIVIDUÁLNÍ
Vzhledem k tomu, že údaje, získané pro analýzu čerpání finančních prostředků ze
strukturálních fondů jsou z různých zdrojů často velice odlišné, nelze získané výstupy
prezentovat jako stoprocentně věrohodné a mohou sloužit pouze k orientačnímu zhodnocení
situace.
Proto zde uvádíme jen údaje za OP Průmysl a podnikání, ostatní přehledy počtu schválených
žádostí jsou z důvodu rozdílnosti statistického vykazování uvedeny pouze v příloze jako
podkladový materiál.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
58
C 2.7 Využití OP Průmysl a podnikání
Dosavadní čerpání finančních prostředků z jednotlivých programů OPPP vychází z databáze,
která je volně přístupná na internetových stránkách zprostředkujícího subjektu OPPP vládní
agentury Czechinvest. Data jsou platná ke dni 19.10.2006.
Počet přijatých
žádostí do OPPP
(k 19.10.2006)
Počet přijatých
žádostí na 100 tis.
obyvatel (k
31.3.2006)
Počet přijatých
žádostí na 10 tis.
ekonom. subjektů
Karlovarský kraj 108 35,48 14,26
Plzeňský kraj 321 58,14 25,14
ČR celkem 4 633 45,16 19,32
Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní výpočty
V zájmu zachování co nejčerstvějších údajů nejsou relativní údaje v tabulce absolutně přesné;
počet obyvatel i počet ekonomických subjektů jsou brány k 31.3. 2006, kdežto počty přijatých
žádostí jsou aktuální k 19.10.2006. Odchylka je však velice nepatrná.
Na základě údajů v tabulce je zřejmé, že je Karlovarský kraj ve využívání dotací a
zvýhodněných úvěrů pod průměrem ČR, ve srovnání s Plzeňským krajem je tento rozdíl ještě
markantnější. A to jak v přepočtu na obyvatele, tak v přepočtu na počty ekonomických
subjektů.
Graf: Přehled počtu přijatých žádostí do OPPP
35,48
58,14
45,16
14,26
25,1419,32
0
10
20
30
40
50
60
Počet přijatých žádostí na100 tis. obyvatel
Počet přijatých žádostí na10 tis. ekonom. subjektů
Srovnání počtu přijatých žádostí
Karlovarský kraj Plzeňský kraj ČR celkem
Zdroj: vlastní výpočty
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
59
V mezikrajovém srovnání bylo za Karlovarský kraj nejméně žádostí, nejvíce jich je
v Moravskoslezském – více než 6krát tolik.
Tabulka: Přehled přijatých žádostí do OPPP za kraje k 19.10.2006
Počet přijatých
žádostí
Počet vyřazených
žádostí
Počet schválených
žádostí
Jihočeský 289 96 150
Jihomoravský 664 206 338
Karlovarský 108 32 62
Královehradecký 336 105 173
Liberecký 163 44 84
Moravskoslezský 692 204 406
Olomoucký 318 98 166
Pardubický 373 120 164
Plzeňský 321 93 181
Středočeský 453 167 187
Ústecký 259 77 122
Vysočina 288 92 150
Zlínský 368 122 184
ČR celkem 4633 1457 2367
Zdroj: Czechinvest
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
60
Přehled čerpání za jednotlivé programy
Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí
Tato priorita obsahuje 4 programy, které jsou zaměřeny na rozvoj podnikatelského prostředí –
Prosperita, Reality, Školící střediska a Klastry. Přehled dosavadního zájmu v podobě
podaných žádostí je uveden níže:
Tabulka: Přehled přijatých žádostí do programů OPPP k 19.10.2006 – Priorita 1
PROSPERITA REALITY ŠKOL. STŘEDISKA KLASTRY
Karlovarský 0 4 1 5
Plzeňský 1 56 2 1
ČR celkem 70 228 106 85
Zdroj: Czechinvest
Jak je z tabulky patrné, v programu Prosperita nemá Karlovarský kraj žádné zastoupení
v podaných žádostech. Je to důsledek především nedostatku subjektů, které by se mohli do
projektů v této oblasti zapojit. V kraji nepůsobí žádná vysoká škola technického směru,
nesídlí zde ani aktivní výzkumné ústavy, jejichž činnost by zapadala do sféry OPPP, a žádná
instituce veřejného sektoru z obdobných důvodů aktivní také nebyla.
Ve vztahu k počtu přijatých projektů jsou aktivní zejména „univerzitní“ regiony. Nejvíce
žádostí bylo podáno v Jihomoravském kraji (20), dále ve Středočeském a Zlínském kraji (11).
Neplatí to však obecně, neboť spolu s Karlovarským krajem nebyl ani jeden projekt podán
v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji je doposud v tomto programu podán 1 projekt (a to i
přesto, že v Liberci i Plzni je vysoká škola technického směru).
V programu Reality je rozdíl mezi Karlovarským a Plzeňským krajem propastný.
V Karlovarském kraji byly podány 4 žádosti, kdežto v Plzeňském kraji 56. Je však nutno říci,
že Plzeňský kraj byl v tomto ohledu nejaktivnější mezi všemi kraji. Druhý nejaktivnější kraj
je Moravskoslezský (33). Karlovarský kraj je na posledním místě.
V zájmu o program Školící střediska jsou oba srovnávané kraje na posledních místech,
nejlépe je na tom Moravskoslezský kraj, který dosud podal 20 žádostí.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
61
V programu Klastry je Karlovarský kraj přibližně na průměru mezi kraji, s 5 žádostmi je na
tom stejně jako Královehradecký, Středočeský či Olomoucký kraj. Nejaktivnější je
Moravskoslezský, naopak nejméně aktivní je Plzeňský kraj.
Tato pozice Karlovarského kraje je významně ovlivněna podporou klastrových iniciativ,
kterou poskytl Krajský úřad Karlovarského kraje. To ukazuje na skutečnost, že pokud je
informace a podpora dobře směrovaná, přinese také odpovídající výsledek.
Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků
Tato priorita obsahuje 7 programů, které se zaměřují na rozvoj konkurenceschopnosti českých
podniků – Rozvoj, Marketing, Inovace, Úspory energie, Obnovitelné zdroje energie, Start a
Kredit. Přehled dosavadního zájmu v podobě podaných žádostí je zde:
Tabulka: Přehled přijatých žádostí do programů OPPP k 19.10.2006 – Priorita 2
Rozvoj Marketing Inovace Úspory Energie
Obnovitelné zdroje energie
Start Kredit
Karlovarský 18 5 10 3 5 15 42
Plzeňský 33 20 13 2 19 31 143
ČR celkem 747 666 331 47 165 898 1290
Zdroj: Czechinvest
Největší zájem ze strany žadatelů je o zvýhodněné úvěry v programech Start a Kredit a o
nevratné dotace v programu Rozvoj. Tento trend je patrný ve všech krajích ČR. Tyto
programy jsou tedy z hlediska žadatelů správně zacíleny a obsahově nejvíce sladěny
s potřebami největší části MSP.
Za pozornost stojí ovšem program Inovace, ve kterém bylo v Karlovarském kraji zamítnuto
všech 10 podaných žádostí. Procento odmítnutých žádostí v tomto programu je u všech krajů
vysoké, ale nikde se nestalo, že by neuspěl ani jeden projekt. Přestože inovační potenciál
firem v Karlovarském kraji není příliš velký (souvisí to např. s nedostatečnou infrastrukturou
pro výzkum a vývoj), skutečnost, že nebyl podpořen ani jeden projekt, je varovná.
Velký důraz na podporu inovací v připravovaném OPPI může mít za následek nízké využití
tohoto programu podnikateli v Karlovarském kraji.
V ostatních programech se Karlovarský kraj drží ve spodních patrech žebříčku krajů,
nejvýrazněji se to projevuje v programech Marketing a Start.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
62
D TERÉNNÍ ŠETŘENÍ
D1 ÚVODNÍ INFORMACE
Skutečnost, že v průběhu let 2004 – 2006 je v Karlovarském kraji ze strany malých a
středních podniků (MSP) vykazován nejnižší zájem ze všech krajů v České republice
o využití programů podpory ze Strukturálních fondů EU a speciálně z OPPP, vyvolala potřebu
zjištění příčin a důvodů souvisejících s tímto stavem.
Ke zjištění příčin nízkého zájmu podnikatelských subjektů o využití a čerpání prostředků
z programů OPPP bylo zadáno vypracování analyzující a hodnotící studie s názvem:
„Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji – studie příčin“
Zpracováním studie bylo pověřeno Regionální poradenské centrum Poohří.
D2 ZADÁNÍ STUDIE
Postup při zpracování studie vycházel z tohoto zadání:
D 2.1. Cíle studie 1) Zjistit příčiny malého zájmu MSP v Karlovarském kraji o využití programů
z Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) a následujícího programového
období Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI).
2) Zmapovat úroveň informovanosti MSP v Karlovarském kraji o možnostech, cílech a
využití Strukturálních fondů EU se zaměřením na uvedené operační programy.
3) Zmapovat podnikatelské, investiční a inovační plány a potřeby MSP v Karlovarském
kraji v následujícím plánovacím období.
4) V rámci studie osloveným MSP v Karlovarském kraji podat stručnou a přehlednou
informaci o cílech a možnostech využití strukturálních fondů se zaměřením na OPPP
(OPPI), s cílem zvýšit znalosti MSP o možnostech, cílech a využití těchto programů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
63
D 2.2. Provedení studie Průzkum byl realizován formou osobní návštěvy a pohovoru zkušeného poradce se znalostí
problematiky Strukturálních fondů a operačních programů u stanoveného okruhu malých a
středních podnikatelů v celém regionu Karlovarského kraje a ve stanovené oborové struktuře.
Dotazovaný (stanovený) vzorek MSP bude vybrán dle aktuálního počtu podnikatelských
subjektů v jednotlivých oblastech regionu.
D 2.3. Zaměření pohovorů a kladených otázek 1) Jaká je informovanost MSP v Karlovarském kraji o strukturálních fondech a
Operačním programu průmysl a podnikání a možnostech jejich využití
2) Jaký je mezi MSP v Karlovarském kraji o tyto fondy a programy zájem, zda zvažují,
či zvažovali podání žádosti o dotaci, co je vedlo k případnému nepodání žádosti
3) Jaké je u MSP v Karlovarském kraji povědomí o možnosti využít poradenských služeb
RPIC, RHK atd. při vyhledávání vhodných dotačních programů a realizaci žádostí a
akcí.
4) Zjištění investičních a rozvojových plánů MSP pro plánovací období 2007 - 2013
D 2.4. Harmonogram
ČERVEN 2006 Formulace a upřesnění zadání, uzavření smlouvy s objednatelem
ČERVENEC 2006 Zpracování dotazníkům, formulářů a tabulek pro pohovory
Stanovení okruhu respondentů v regionálním a oborovém
členění
Projednání a schválení návrhů objednatelem
ČERVENEC – ZÁŘÍ 2006 Terénní práce s MSP
ŘÍJEN 2006 Zpracování výsledků studie a jejich vyhodnocení, projednání
výsledků s objednatelem
LISTOPAD 2006 Spolupráce při prezentaci pro MV OPPP
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
64
D3 PŘÍPRAVA TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ Přípravné práce obsahovaly tyto základní činnosti a aktivity:
• Vytipování okruhu vhodných respondentů z řad MSP v regionálním a oborovém
členění (dle OKEČ) – cílové skupiny
• Příprava strukturovaných dotazníků, formulářů a tabulek na základě stanovených
okruhů, dle kterých probíhaly interview s respondenty za účelem zjištění příčin
nezájmu o dotační tituly,
• Projednání a schválení připravených dokumentů objednatelem.
D 3.1 Cílová skupina
Cílovou skupinou bylo cca 500 oslovených respondentů z Karlovarského kraje, a to MSP
z oblasti zpracovatelského průmyslu a případní další vybraní respondenti.
Při výběru respondentů byla použita tři základní kritéria:
- Geografické – tak, aby bylo pokryto celé území Karlovarského kraje
- Velikostní – podle počtu zaměstnanců
- Odvětvové – dle OKEČ
Takto stanovenou cílovou skupinu jsme dále dělili na dvě předem početně nedefinované části,
a to podle kritéria, zda respondent již někdy žádost o podporu podal nebo nepodal.
1. Geografické (regionální) kritérium
Pro rozdělení počtu dotazovaných z regionálního hlediska jsme zvolili správní území obcí
s rozšířenou působností.
Kvóty pro dotazníkovou akci Obvod ORP Počet dotázaných Aš 25 Cheb 90 Kraslice 20 Mariánské Lázně 50 Karlovy Vary 165 Sokolov 95 Ostrov 55
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
65
Toto členění je založeno na podílu počtu ekonomických subjektů jednotlivých obcí
s rozšířenou působností na celkovém počtu těchto subjektů v kraji.
2. Velikostní kritérium Byly stanoveny počty oslovených respondentů podle počtu zaměstnanců a typu subjektu.
Rozložení subjektů dle typu typ % podíl DP – 0-9 zam. 23 MP – 10-49 zam. 45 SP – 50-249 zam. 25 VP – 250 + zam. 6 obce 1-2 subj./ORP
V rámci šetření byly zjišťovány i názory několika velkých podniků (přestože nesplňují
kritérium MSP) a také obcí, neboť i ony mohou být příjemcem dotací z OPPP. Toto bude
zajímavé i vzhledem k tomu, že v nadcházejícím plánovacím období EU pro roky 2007 –
2013 je plánováno vyšší zaměření podpory na nepřímé dotace pro podnikatele (např. zlepšení
podnikatelského prostředí, navazující podnikatelské infrastruktury atd.).
3. Kritérium dle OKEČ
Z hlediska oboru působení byly stanoveny počty malých a středních podniků pro obory
charakteristické pro Karlovarský kraj. Orientační rozložení dle OKEČ je v následující tabulce:
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
66
Rozložení dotazníkového šetření v rámci obcí s rozšířenou působností
OKEČ Počet
oslovených firem
Aš Cheb Mariánské Lázně Sokolov Karlovy Vary Kraslice Ostrov
14 -Těžba a úprava ost. nerost. surovin 0 0 0 0 0 0 0 0
15 - Výroba potravinářských výrobků 5 0 1 1 1 2 0 0
17-19 - Výroba textil. a kožených výrobků 20 5 5 2 2 2 3 1
20-22, 36 - Zpracování dřeva a papíru 45 3 10 7 8 12 2 3
24, 25 - Chemický a plastikářský průmysl 20 1 3 1 5 6 1 3
26 - Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 30 0 2 4 7 12 0 0
28 -29 - Strojírenství 75 3 12 6 16 23 2 8
30-33 - Elektroprůmysl 50 2 6 3 7 18 2 12
45 - Stavebnictví 80 3 12 8 17 30 2 8
50-52 – Obchod 145 5 34 16 28 45 5 12
70, 72, 73 – Nemovitosti, výpočetní technika, výzkum a vývoj 30 4 7 6 5 11 3 4
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
67
Karlovarský kraj v rozložení podnikatelských subjektů je značně nevyvážený. Pro potřeby
OPPP a této studie nebylo nutné přesně dodržet procentuální podíl oslovených firem
z jednotlivých OKEČ. Předběžně byla provedena korekce, která posílila postavení firem
z oblasti průmyslu a úplně vyloučila subjekty, které působí v oblasti služeb pro cestovní ruch.
Celkové kvóty pro dotazníkové šetření byly pro snazší orientaci rozděleny geograficky podle
průmyslového zaměření jednotlivých mikroregionů. Bylo ovšem zájmem tyto poměry
přibližně dodržet za kraj a studii jako celek, v rámci dílčích obvodů ORP bylo toto kritérium
pomocné.
Stanovování cílové skupiny respondentů jsme konzultovali se zástupci důležitých aktérů
regionálního rozvoje v Karlovarském kraji; na jednání byli přítomni zástupci Krajského úřadu
Karlovarského kraje i RK Czechinvest.
Jednotliví respondenti byli vybráni z databází podnikatelských subjektů Albertina – firemní
monitor, databází od ČSÚ, Hospodářské komory a Czechinvestu (internetové stránky,
Regionální kancelář Czechinvestu v Karlových Varech).
D 3.2 Dotazníky a Plán průzkumného šetření
Byly zpracovány dotazníky, které sloužily tazatelům jako návod a osnova jejich řízeného
rozhovoru s respondenty. K dispozici byly dva typy dotazníků podle cílových skupin
v závislosti na tom, zda již měli ve své podnikatelské činnosti zkušenost s podáním žádosti o
podporu (skupina I) nebo neměli (skupina II).
Celková podoba dotazníků, včetně nabízených možných odpovědí, je uvedena v příloze.
Současně byl zpracován i Plán průzkumného šetření, který mj. obsahoval:
• metodické pokyny provádění terénního šetření,
• instrukční list pro tazatele,
• seznam otázek pro skupiny I a II.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
68
D 3.3 Tazatelé
Vlastní terénní šetření (řízené pohovory s vybranými respondenty) realizovalo celkem 17
tazatelů. Tazatelé byli vybráni z řad odborných poradců se zkušenostmi s prací s MSP a se
znalostí jednotlivých programů OPPP.
Všichni tazatelé byli proškoleni a instruováni o cílech zpracovávané studie a metodě
provádění pohovorů. Tazatelé byli seznámeni s „Plánem průzkumného šetření“, který
obsahoval všechny potřebné informace k úspěšnému provádění pohovoru. Celé znění tohoto
plánu je uvedeno v příloze.
Všichni tazatelé byli vybaveni pro svá terénní šetření navštívenkami, průkazkou s pověřením
k provádění průzkumu; podepsali prohlášení o mlčenlivosti, které je zavazovalo zachovávat
mlčenlivost o všech údajích a informacích, které v rámci pohovorů získají, a to vůči třetím
osobám (pouze pro potřeby této studie).
Podmínkou zařazení tazatele do terénního šetření bylo úspěšné absolvování zkušebního testu,
ověřujícího úroveň jeho znalostí o strukturálních fondech EU, a speciálně OPPP.
D4 VLASTNÍ TERÉNNÍ ŠETŘENÍ Vlastní terénní šetření obsahovalo tyto činnosti:
• Kontaktní pohovory s MSP, domluvení schůzky
• Osobní návštěvy poradců se znalostí problematiky SF u respondentů
a. Interview s respondenty
b. Stručná informace o možnostech využití strukturálních fondů s předáním
propagačních materiálů o OPPP
c. Prodiskutování investičních a inovačních záměrů a plánů respondentů
v následujícím programovacím období
D 4.1 Kontaktní pohovory
Na základě kritérií, stanovujících cílové skupiny, byli vybráni konkrétní respondenti a ti byli
telefonicky kontaktováni. Byli stručně seznámeni s prováděným terénním šetřením a byli
požádáni o osobní schůzku a v případě souhlasu byl dohodnut závazný termín.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
69
D 4.2 Osobní návštěva
Tazatel navštívil respondenta v naprosté většině případů v sídle jeho firmy, vedl s ním
pohovor, ve kterém se snažil získat všechny potřebné informace tak, aby byl schopen vyplnit
připravený dotazník. V některých případech byla zvědavost respondentů tak vysoká, že
k vyplnění dotazníku došlo přímo v průběhu pohovoru.
Tazatel stručně seznámil respondenta s podmínkami a pravidly čerpání dotací ze
strukturálních fondů EU, pohovořil s ním o současném stavu a o připravovaných programech
v novém plánovacím období, specielně o přípravách OPPI. Ve většině případů byla podána i
podrobnější informace k některým programům dle přání a požadavku respondenta.
Závěrečná část schůzky byla věnována dotazům, zaměřeným na připravované investiční a
rozvojové plány jednotlivých respondentů, jejich představám o dalším rozvoji firmy a
směrování podnikatelských aktivit do budoucna.
Po skončení návštěvy byly získané informace (výsledky pohovoru) zaznamenány do
připravených dotazníkových formulářů a samostatně byly zaznamenány případné poznatky a
informace, získané nad rámec připraveného dotazníku otázek a odpovědí.
Takto zpracované dotazníky byly v elektronické podobě zaslány projektovému týmu
k dalšímu zpracování a vyhodnocení.
D5 VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ŠETŘENÍ Samotný průběh šetření probíhal podle připraveného Plánu průzkumného šetření, který
obdržel každý ze žadatelů. Tato vnitřní směrnice sloužila jako návod pro postupování tazatele
k úspěšnému splnění cíle, tj. k realizaci osobního pohovoru. Tento postup však nebylo možné
uplatnit v každém jednotlivém případě interview, každý tazatel byl nucen alespoň několikrát
reagovat na nepříznivý vývoj rozhovoru, který často směřoval pryč od nastolených témat.
Průběh šetření byl u každého tazatele podobný, přesto se množství a kvalita získaných
informací často věcně lišila. Ačkoliv byly pro dané otázky připraveny v dotaznících
jednotlivé kolonky, některé informace se svým charakterem nehodily nikam zaznamenat.
Proto jsou zde uvedeny postřehy a závěry o průběhu šetření.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
70
V rámci terénního šetření bylo osloveno 579 podnikatelských subjektů a podařilo se domluvit
a realizovat celkem 485 osobních schůzek.
Poměrně neočekávaným problémem hned na začátku dotazníkového šetření byl výběr
vhodných respondentů. Na mnohé podnikatelské subjekty, které jsme vyhledali
prostřednictvím různých předem stanovených databází, jsme nenalezli žádný kontakt
(telefonní číslo či e-mail). Tyto firmy jsme tedy nemohli kontaktovat.
Největší zájem o osobní schůzku a tím i o podrobnější informace byl ze strany větších firem.
Větší zájem projevili také podnikatelé s 5 a více zaměstnanci. V průběhu šetření se ukázalo,
že úspěšnost kontaktního pohovoru byla závislá na informaci, kterou respondent dostal.
V případě, že jsme nabízeli podání informací, klient projevoval zvýšený zájem. Při zmínce o
terénním šetření zájem respondentů významně klesal. Někteří respondenti sjednání schůzky
odmítli.
Nejčastějšími důvody odmítnutí osobní schůzky bylo to, že je daná problematika nezajímá, že
se o ní nechtějí bavit, neboť systému nevěří nebo že nemají rozhodovací pravomoc (strategii
určuje většinou zahraniční mateřská společnost). Setkali jsme se i s názorem, že respondent
nechtěl vytvářet „žádné statistiky“ a ztrácet tak svůj čas. V několika případech se nám stalo,
že oslovený podnikatel tak dlouho posouval termíny osobních schůzek, až to pro obě strany
nebylo aktuální.
Osobní kontakty proběhly bez zvláštních problémů. Výjimečně jsme se setkali s naprosto
odmítavým postojem typu „Jestli nám rovnou nenesete peníze, tak si ani nesedejte“. Většina
kontaktovaných byla ochotná poslechnout si poskytnuté informace. Velmi je zaujal především
list se stručným přehledem o jednotlivých programech OPPP 2004 – 2006, na kterém
konkrétně viděli, jaká pomoc byla podnikatelům poskytována, vč. podmínek, specifik a
omezení.
Na závěr je nutné konstatovat, že podnikatelé, pokud ke schůzce svolili, byli potěšeni
osobním setkáním s odborným poradcem, který se s nimi o problematice strukturálních fondů
(zejména OPPP) bavil a nastínil jim aktuální možnosti čerpání dotací a navrhované směry
vývoje. I pro další období by uvítali podávání přehledných a stručných informací v této
formě. Takto získaná informace by mohla být impulsem, který by podnikatelské subjekty dále
motivoval k větším aktivitám v této oblasti.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
71
E VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Tato kapitola obsahuje vyhodnocení jednotlivých otázek v členění dle typu dotazníku (skupin respondentů). V rámci terénního šetření vypadal vzorek oslovených subjektů takto:
SLOŽENÍ VZORKU RESPONDENTŮ: Podle velikosti podniku:
Velikost podniku (počet zaměstnanců)
43,1%
37,3%
17,5%2,1%
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Velikost podniku (počet zaměstnanců) počet subjektů podíl
0-9, mikropodnik 209 43.1 %
10-49, malý podnik 181 37.3 %
50-249, střední podnik 85 17.5 %
Více než 250, velký podnik 10 2.1 %
celkem 485 100.0 %
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
72
Podle odvětví OKEČ:
Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ)
9 2540
2418
78
5170
97
4231
Výroba potravinářských výrobků Výroba textilních a kožedělných výrobkůZpracování dřeva a papíru Chemický a plastikářský průmyslVýroba ostatních nekovových minerálních výrobků Strojírenství Elektroprůmysl StavebnictvíObchod Nemovitosti, ICT, výzkum a vývojJiný obor
Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ) počet subjektů podíl
Výroba potravinářských výrobků 9 1.9 %
Výroba textilních a kožedělných výrobků 25 5.2 %
Zpracování dřeva a papíru 40 8.2 %
Chemický a plastikářský průmysl 24 4.9 %
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 18 3.7 %
Strojírenství 78 16.1 %
Elektroprůmysl 51 10.5 %
Stavebnictví 70 14.4 %
Obchod 97 20.0 %
Nemovitosti, ICT, výzkum a vývoj 42 8.7 %
Jiný obor 31 6.4 %
celkem 485 100.0 %
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
73
Podle lokality podniku (sídla, popř. provozovny):
Lokalita podniku (obvod ORP)
6 42
114
120
144
2831
Aš Cheb Mariánské lázně Sokolov Karlovy Vary Kraslice Ostrov
Obvod ORP Počet subjektů podíl
Aš 6 1.2 %
Cheb 42 8.7 %
Mariánské lázně 114 23.5 %
Sokolov 120 24.7 %
Karlovy Vary 144 29.7 %
Kraslice 28 5.8 %
Ostrov 31 6.4 %
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
74
DOTAZNÍK I - ROZBOR: - odpovídali respondenti, kteří již někdy žádali o podporu Celkový počet respondentů: 96 Celkový počet podaných projektů: 108
Úspěšnost žadatelů
3331%
6661%
98%
neuspěl uspěl v řízení
Mezi dotazovanými je úspěšnost v podávání projektů téměř dvoutřetinová. To samozřejmě
nevypovídá o úspěšnosti žadatelů v Karlovarském kraji obecně, neboť zatímco identifikační
údaje úspěšných žadatelů jsou obvykle zveřejněny a žadatele tak lze jmenovitě kontaktovat
(cíleně byli kontaktováni úspěšní žadatelé programu OPPP), u neúspěšných žadatelů toto
neplatí a ve vzorku se vyskytli víceméně náhodně.
Ti žadatelé, kteří podali více projektů, se mohou vyskytovat ve více kategoriích.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
75
Obor podnikání úspěšných žadatelů
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Strojírenství
Stavebnictví
Zpracování dřeva a papíru
Jiný obor
Obchod
Elektroprůmysl
Výroba textilních a kožedělných výrobků
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Služby pro cestovní ruch
Chemický a plastikářský p
růmysl
Obor
Poče
t
1
Data
Uspěl
Obor podnikání neúspěšných žadatelů
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Elektroprůmysl
Zpracování dřeva a papíru
Obchod
Jiný obor
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Strojírenství
Stavebnictví
Výroba potravinářských výrobků
Výroba textilních
a kožedělných vý
robků
Služby pro cesto
vní ruch
Obor
Poče
t
1
Data
Neuspěl
Je patrné, že v úspěšnosti oborů jsou rozdíly. Nejúspěšnější jsou strojírenské firmy a za nimi
stavební, naopak podniky z oblasti elektroprůmyslu byly nejméně úspěšné. Firmy zabývající
se výrobou dřeva nebo obchodem se v úspěšnosti nacházejí kolem průměru, ale podaly více
projektů než firmy z ostatních oborů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
76
Úspěšnost žadatelů dle velikosti
0
5
10
15
20
25
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik
Více než 250, velkýpodnik
poče
t pro
jektů
Uspěl
Neuspěl
Relativně nejúspěšnější jsou malé podniky (10-49 zaměstnanců) relativně nejméně úspěšné
velké a střední podniky. Jasná závislost mezi velikostí a úspěšností není patrná.
Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z některého operačního programu?
Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z některého operačního programu?
7.8%
2.3%
2.3%
2.3%
3.9%
3.9%
3.9%
5.5%
5.5%
7.8%
7.8%
10.2%
17.2%
19.5%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0%
Jinak (tištěné materiály, inzerce)
Z televize
Z Regionální rozvojové agentury
Z jiné regionální organizace
Z denního tisku
Z odborného tisku
Ze seminářů, konferencí
Z Czechinvestu
Z Krajského úřadu
Neformální cestou od kolegů
Náhodně
Z Hospodářské komory
Na internetu
Od soukromého poradce nebo poradenské firmy
%
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
77
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 128. Někteří respondenti si nebyli jisti, který ze
zdrojů byl ten prvotní, proto uvedli dvě odpovědi. Je vidět, že nejvíce prvotních informací
pochází od soukromých poradců a poradenských firem. To není příliš překvapující, neboť tito
jsou obvykle osobně zainteresováni na zpracovávání projektů a poradenstvím se živí. Velká
část respondentů získává informace přímo z internetu, zde je zřejmá převaha tohoto
informačního zdroje. Dalšími významnými zdroji informací a prvních rad je Hospodářská
komora a neformální mezilidské kontakty. Poměrně velká část dotazovaných uvádí přijetí
náhodného prvotního impulzu, jehož zdroj již nejsou schopni určit, přičemž posléze již
informace získávali aktivním hledáním a dotazováním (internet, HK, CI, apod.). Relativně
malý vliv mají ostatní média (tisk, televize, rozhlas). Odpovědi se samozřejmě nevylučují,
neboť i informace do médií (internet, tisk) musela vložit nějaká organizace (MPO, CI, HK,
apod.), nicméně tato otázka mapuje zdroj prvotních informací tak, jak si ho pamatuje
dotazovaný.
Otázka č. 1a: Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z OPPP?
Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z OPPP?
21.2%
19.7%
12.1%
10.6%
9.1%
4.5%
4.5%
4.5%
3.0%
3.0%
3.0%
1.5%
1.5%
1.5%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0%
Od soukromého poradce nebo poradenské firmy
Na internetu
Náhodně
Z Hospodářské komory
Z Czechinvestu
Z televize
Z jiné regionální organizace
Neformální cestou od kolegů
Z denního tisku
Z Regionální rozvojové agentury
Z Krajského úřadu
Z odborného tisku
Ze seminářů, konferencí
Jinak (tištěné materiály, inzerce)
%
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
78
Tato otázka nebyla samostatně formulována, jedná se o výběr odpovědí za projekty podané do
OPPP. Celkový počet odpovědí je 66 za 57 projektů od 50 žadatelů, kteří alespoň 1 projekt
podali do OPPP.
Zdroje informací úspěšných žadatelů
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
Na internetu
Od soukromého poradce nebo poradenské firmy
Z Hospodářské komory
Z denního tisku
Z odborného tisku
Jinak (tištěn
é materiály, inzerce)
Z televize
Z Czechinvestu
Neformální cestou od kolegů
Ze seminářů, konferencí
Z Krajského úřadu
Náhodně
Z Regionální rozvojové agentury
Z jiné regionální organizace
Zdroj informací
poče
t
1
Data
Uspěl
Zdroj informací neúspěšných žadatelů
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Na internetu
Od soukromého poradce nebo poradenské firmy
Z denního tisku
Z televize
Z odborného tisku
Náhodně
Z Czechinvestu
Neformální cestou od kolegů
Z Hospodářské komory
Jinak (tištěn
é materiály, inzerce)2
Ze seminářů, konferencí
Z Krajského úřadu
Z Regionální rozvojové agentury
Z jiné regionální organizace
Zdroj informací
Poče
t
1
Data
Neuspěl
V těchto grafech jsou odpovědi na otázku č.1 rozděleny podle úspěšnosti žadatelů. Je vidět, že
v oblasti získání prvotní informace o programech podpory se úspěšní a neúspěšní žadatelé
významně neliší.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
79
Zdroje prvotních informací žadatelů dle velikosti / 1
0
2
4
6
8
10
12
Odsoukromého
poradce neboporadenské
firmy
Na internetu ZHospodářské
komory
Neformálnícestou od
kolegů
Náhodně ZCzechinvestu
Z Krajskéhoúřadu
0-9,mikropodnik
10-49, malýpodnik
50-249,střednípodnik
Více než250, velkýpodnik
Zdroje prvotních informací žadatelů dle velikosti / 2
0
2
4
6
8
10
12
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velkýpodnik
Od soukromého poradce nebo poradenské f irmy Na internetu
Z Hospodářské komory Neformální cestou od kolegů
Náhodně Z Czechinvestu
Z Krajského úřadu
Zdroje informací se příliš neliší ani dle velikosti žadatelů. Je patrná mírná tendence
k systematickému vyhledávání (internet, hospodářská komora, CzechInvest) u větších firem.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
80
Otázka č. 2: Víte o tom, že existují další operační programy, v rámci kterých můžete žádat o dotaci?
Znalost dalších operačních programů na podporu podnikání
78%
70%
50%
42%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
%
2.Víte o tom, že existují další operační programy,v rámci kterých můžete žádat o dotaci?
78% 70% 50% 42%
SROP OP RLZ OP RVMZ OPI
Tato otázka postihuje odpovědi od 50 žadatelů, kteří podali svůj projekt v rámci OPPP.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
81
Otázka č. 3: Co vás vedlo k podání žádosti o podporu?
Důvody k podání žádosti o podporu
42.7%
26.2%
12.2%11.0%
4.3%
0.6%
3.0%
0.0%
5.0%
10.0%
15.0%
20.0%
25.0%
30.0%
35.0%
40.0%
45.0%
%
3.Co vás vedlo k podání žádosti o podporu? 42.7% 26.2% 12.2% 11.0% 4.3% 0.6% 3.0%
Možnost rozvoje podniku
Potřeba řešit praktické problémy
Výhodná podnikatelská
příležitost
Zvýšení zisku v budoucích
letech
Možnost expanze na
nové trhyNáhoda Jiný důvod
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 164, to je proto, že významná část respondentů
uvedla více než jeden důvod (obvykle „možnost rozvoje podniku“ spolu s „potřebou řešit
praktické problémy“, „výhodnou podnikatelskou příležitostí“ nebo „zvýšením zisku v příštích
letech“). V konkrétních případech je často možné daný projekt (například pořízení nového
strojního vybavení) kvalifikovat i jako rozvoj podniku i jako potřebu řešit praktické
problémy, případně jiný důvod. V každém případě expanzivní firmy z hlediska trhů se
vyskytovaly ve výrazné menšině.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
82
Otázka č. 4: Domníváte se, že váš projekt by byl efektivnější, kdyby byl podpořen investicí státu, kraje, obce, například do infrastruktury (silnice) či jiného doplňujícího projektu?
Pomohla by Vašemu projektu doplňková investicí státu, kraje či obce?
Ano; 52.1%
Ne; 47.9%
Zde je vidět, že ačkoliv se jedná o soukromé individuální podnikatelské projekty, které
v naprosté většině případů nejsou vázané na jinou společnost nebo instituci, vidí více než
polovina žadatelů prostor pro zvýšení efektivity svých projektů spoluprací s veřejnou správou
či místní samosprávou. Mezi nejčastěji zmiňovanými doplňkovými projekty byla zejména
kvalifikovaná pracovní síla (vazba na vzdělávání a fungování trhu práce) a infrastruktura
(příprava podnikatelských objektů, kapacita inženýrských sítí, příjezdové komunikace, apod.).
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
83
Otázka č. 5: Jaký máte celkový názor na programy podpor podnikání?
Názory na programy podpor podnikání
45.8%
33.3%
11.5%
9.4%
Možnost jak podpořit rozvoj našeho podniku Dobrý nástroj pro rozvoj MSP
Málo pomáhají rozvoji MSP Jiný názor
V této otázce každý respondent uvedl právě jednu odpověď. Mezi respondenty, kteří již
podali alespoň jednu žádost o dotaci z nějakého operačního programu, převažuje pozitivní
smýšlení o programech podpory. Téměř polovina v nich vidí především příležitost pro vlastní
podnik, ovšem třetina považuje programy za dobrý nástroj obecně. V jiných názorech jsou
skryté povětšinou odpovědi s výhradami, jako např. „není to pro každého“, „efektivita pomoci
je výrazně snížena administrativní zátěží“, apod.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
84
Názory na programy podpor dle velikosti žadatelů / 1
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Dobrý nástroj prorozvoj MSP
Možnost jak podpořitrozvoj mého
(našeho) podniku
Málo pomáhají rozvojiMSP
Jiný názor
0-9,mikropodnik
10-49, malýpodnik
50-249,střednípodnik
Více než250, velkýpodnik
Názory na programy podpor dle velikosti žadatelů / 2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik
Více než 250, velkýpodnik
Dobrýnástroj prorozvoj MSP
Možnost jakpodpořitrozvoj mého(našeho)podniku
Málopomáhajírozvoji MSP
Jiný názor
Názory na programy podpor se příliš neliší podle velikosti žadatelů, v případě převažujících
malých a středních podniků je rozložení shodné. Mírně se vymykají drobní podnikatelé, kteří
nepovažují programy podpor za dobrý nástroj obecně, byť si v systému prostor pro sebe našli.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
85
Otázka č. 6: Máte plán dalšího rozvoje podniku? Otázka č. 7: Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít opět některého z OP?
Další plán rozvoje
AnoAno
NeNe
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ne 6.3% 17.7%
Ano 93.8% 82.3%
6.Máte plán dalšího rozvoje podniku? 7.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít opět některého z OP?
Převážná většina dotazovaných má v nějaké podobě připravený plán dalšího rozvoje podniku.
Těch, kteří už žádný další rozvoj neplánují, nebo se nad ním doposud nezamýšleli, je výrazná
menšina. Konkrétní podoba plánů se ovšem výrazně liší, v některých případech se jedná o
konkrétní kroky, pro něž je už připraven časový harmonogram, na opačné straně ovšem stojí
obecné představy dalšího směřování v příštích letech. Kvalita (konkretizace) rozvojových
plánů nebyla dále statisticky evidována.
Výrazná převaha dotazovaných též předpokládá, že ve svém dalším rozvoji opět využije
některé z nabídek programů podpory. Zde je podíl kladných odpovědí o něco nižší, neboť už
část respondentů vidí své rozvojové plány jako nepodporovatelné z operačních programů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
86
Otázka č. 8: Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?
8.Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?
5.2%
3.1%
6.3%
7.3%
10.4%
10.4%
11.5%
12.5%
13.5%
15.6%
31.3%
39.6%
52.1%
55.2%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%
Jiné
Ochrana duševního vlastnictví
Změna nebo zavedení nového oboru podnikání
Výzkum a vývoj
Expanze na nové trhy
Spolupráce s jinými podniky (klastry, aliance)
Ekologie
Informační a komunikační technologie
Energie a jejich úspora, alternativní zdroje
Rozšíření marketingových činností
Investice do odborného růstu pracovníků
Investice do technického rozvoje a inovací
Investice do budov
Investice do strojního zařízení
%
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 263 – většina respondentů uváděla více než jedno
zaměření rozvojového plánu. Výrazně převažují investice do hmotného majetku, do strojů i
nemovitostí (výrobní prostory, sklady). I za třetí položkou v pořadí – „technický rozvoj a
zavedení inovací“ se povětšinou skrývají investice do hmotného majetku, byť můžou být
kombinované s dalšími druhy nákladů a je zde zdůrazněn kvalitativní pokrok oproti
stávajícímu stavu. Může být překvapující, že více než polovina dotazovaných uvádí investice
do budov, které jsou ve své podstatě neziskové. Tady je třeba uvést, že mezi těmito
investicemi jsou i drobné rekonstrukce a stavební úpravy (některé zároveň zahrnuty do bodu
„úspora energií“). Poměrně významný je ovšem i podíl firem, které sice vznikly už
v devadesátých letech a od té doby úspěšně působí na trhu, nicméně stále obývají tehdy
získané nemovitosti z počátku nebo první poloviny 20. století. Tyto stavby sice nevyhovují
ani svými parametry ani svým uspořádáním, nicméně je nad finanční možnosti vlastníků
objekty kompletně rekonstruovat, nebo vyměnit za nové postavené na míru. Ačkoliv se
poměrně často objevují i investice do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve
významné části případů – zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do
100 tis.Kč (různé kurzy a školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
87
Rozvojové plány dle velikosti žadatelů
0
5
10
15
20
25
Stroje
Budov
y
Rozvo
j, ino
vace
Lidsk
é zdroj
e
Marketi
ng
Energi
eIC
T
Ekologie
Nové t
rhy
Spolup
ráce
V a V
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Rozvojové plány podnikatelů se mírně liší podle jejich velikosti. U drobných a malých
podniků jsou nejsilněji zastoupeny plány investic do podnikatelských nemovitostí, tyto jsou u
středních podniků až na čtvrtém místě. Naopak středně velké firmy hned po strojním zařízení
znatelně upřednostňují investice do lidského kapitálu a technického rozvoje (opět zejména
stroje, ale též inovace). Plány na investice do úspor energií/obnovitelných zdrojů nebo
ekologických projektů se u drobných podnikatelů vůbec nevyskytují, zato u větších firem jsou
zastoupeny významně.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
88
Otázka č. 9: Za hlavní nedostatky programu, ve kterém jste žádali o dotaci,
považujete:
9. Za hlavní nedostatky programu, ve kterém jste žádali o dotaci, považujete:
10.3%
8.5%
1.2%
1.8%
2.4%
2.4%
3.0%
7.3%
7.3%
15.8%
40.0%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0%
Žádné zásadní nedostatky neshledávám
Jiné nedostatky
Nízká publicita a malá všeobecnáinformovanost veřejnosti
Byrokracie, nevstřícný přístup úředníků,obtížná komunikace
Těžko lze dosáhnout na minimální výšidotace
Nutnost předfinancování z jiných zdrojů
Systém je pomalý, všechno moc dlouhotrvá
Cíle programu neodpovídaly našimpotřebám, nebo jen částečně
Skupina příjemců je nevhodnědefinovaná
Na program jsou vyčleněny omezenéfinanční prostředky
Náročná a složitá příprava žádosti,vysoká administrativní zátěž
%
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 165. Z toho 66 odpovědí (tj. 2/3 všech
dotazovaných) uvádělo okamžitě administrativní zátěž a složitost žádosti jako hlavní problém.
Více než polovina z nich uvedla ještě další nedostatky, které považuje za podstatné. 17
dotazovaných z celkového počtu 96 uvedlo, že neshledává žádné zásadní nedostatky.
Omezené finanční prostředky uváděli jako hlavní problém zejména ti žadatelé, jejichž projekt
nebyl z důvodu vyčerpání prostředků podpořen, anebo kteří již nestihli do některého
z programů podat žádost, protože byl pro převis projektů uzavřen.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
89
Názory na hlavní nedostatky programů dle velikosti žadatelů / 1
0
5
10
15
20
25
30
35
Náročná asložitá přípravažádosti, vysokáadministrativní
zátěž
Na program jsouvyčleněnyomezenéfinanční
prostředky
Cíle programuneodpovídaly
našim potřebám,nebo jenčástečně
Skupinapříjemců jenevhodnědefinovaná
Jiné nedostatky Žádné zásadnínedostatky
neshledávám
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Názory na hlavní nedostatky programů dle velikosti žadatelů / 2
0
5
10
15
20
25
30
35
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velkýpodnik
Náročná a složitá příprava žádosti, vysoká administrativní zátěž
Na program jsou vyčleněny omezené f inanční prostředky
Cíle programu neodpovídaly našim potřebám, nebo jen částečně
Skupina příjemců je nevhodně definovaná
Jiné nedostatky
Žádné zásadní nedostatky neshledávám
Názory na hlavní nedostatky programu, ve kterém žádali o dotaci, se významně neliší podle
velikosti žadatele. (V těchto grafech jsou vybrány pouze názory přesahující 5 % četnost
výskytu.)
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
90
Otázka č. 10. Jsou formuláře a informace o programech podpor lehce dostupné? Otázka č. 11. Jsou formuláře a informace o programech srozumitelné? Otázka č. 12. Publikované programy podpor jsou napsány srozumitelně? Otázka č. 13. Byly programy, probíhající podle výzev k předkládání žádostí, vyhlášeny v dostatečném časovém předstihu? Otázka č. 14. Víte, kde najdete informace o úspěšných žadatelích? Otázka č. 15. Víte, kde najdete informaci o počtu přijatých a nepřijatých žádostí o podporu? Otázka č. 16. Byli jste seznámeni s důvody proč vaše žádost nebyla přijata? Otázka č. 17. Měli jste možnost komunikovat s posuzovatelem žádosti po odmítnutí? Otázka č. 18. Je zpracování žádosti odborně a věcně náročné? Otázka č. 19. Museli jste zpracování žádosti zadat externí organizaci? Otázka č. 21. Je dost času pro zpracování žádosti (v případě, že byla vyhlášena časově omezená výzva)? Otázka č. 23. Ve struktuře orgánů zodpovědných za programy se orientuji.
Implementace programů podpory
AnoAno
Ano
Ano
Ano AnoAno
Ano
Ano
Ano Ano
Ano
NeNe
Ne
Ne
Ne NeNe
Ne
Ne
Ne Ne
Ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ne 32.3% 44.8% 53.1% 38.6% 58.3% 61.5% 48.5% 63.6% 10.4% 28.1% 31.9% 61.5%
Ano 67.7% 55.2% 46.9% 61.4% 41.7% 38.5% 51.5% 36.4% 89.6% 71.9% 68.1% 38.5%
10. Jsou formuláře a informace
11. Jsou formuláře a informace
12. Publikované programy
13. Byly programy, probíhající
14. Víte, kde
najdete
15. Víte, kde
najdete
16. Byli jste
seznámeni
17. Měli jste
možnost
18. Je zpracování
žádosti
19. Museli jste
zpracování
21. Je dost času pro
zpracování
23. Ve struktuře orgánů
Celkový počet odpovědí na otázky č. 16 a 17 je 33 = počet zamítnutých žádostí. Na otázku č.
13 je 88 odpovědí a na otázku č. 21 je 91 odpovědí, ostatních projektů se zřejmě netýkaly
časově omezené výzvy. Na ostatní otázky je 96 odpovědí, každý respondent odpověděl buď
„Ano“ nebo „Ne“. V těchto odpovědích se opět objevuje nízká informovanost („Víte, kde
najdete informace o úspěšných žadatelích?“ – Ne: 58 %, „Víte, kde najdete informace o počtu
přijatých a nepřijatých žádostí o podporu?“ – Ne: 61 %), ale je třeba mít na paměti, že většina
žadatelů se o tyto informace ani nezajímá. Výsledky v oblasti srozumitelnosti se pohybují
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
91
kolem 50 %, tady je zřejmě opět vazba na administrativní i odbornou a věcnou náročnost,
kterou považuje za vysokou celých 90 % žadatelů. V návaznosti na to si téměř ¾
dotazovaných nechávaly žádost zpracovat od jiné firmy či organizace.
Otázka č. 20. Uveďte prosím typ externí organizace, pokud jste se na ni obrátil se žádostí o prvotní informace o programech podpory
20. Uveďte prosím typ externí organizace, pokud jste se na ni obrátil se žádostí o prvotní informace o programech podpory
3.0%
4.0%
7.1%
11.1%
36.4%
38.4%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0%
Jiná organizace
Krajský úřad Karlovarského kraje
Regionální kancelář Czechinvest
Hospodářská komora
RPIC
Soukromá poradenská firma
%
Na tuto otázku máme celkem 99 odpovědí. Odpovědi se částečně překrývají, neboť někteří
žadatelé hledali prvotní informace u více než jedné externí organizace (jeden žadatel uvedl
dokonce 4). Naopak někteří žadatelé (celkem 15) neuvedli žádnou odpověď, neboť si veškeré
informace hledali výhradně vlastními silami. Soukromé poradenské firmy a RPIC výrazně
převažují nad ostatními typy externích zdrojů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
92
Otázka č. 22: Vstupní požadavky na žadatele o dotaci považujete za:
Názory na vstupní požadavky na žadatele
56.3%
42.7%
1.0%
Hodně náročné Reálné Málo náročné
Do převažujícího názoru o velké náročnosti se promítá jak věcná náročnost v podmínkách a
požadavcích (rating, nutnost zajištění finančních prostředků k podpisu smlouvy, apod.), tak
pocit náročnosti a administrativní složitosti (u všech žadatelů).
Názory na vstupní požadavky dle velikosti žadatelů
0
5
10
15
20
25
30
Hodně náročné Reálné Málo náročné
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Mezi malými podniky je výrazně vyšší zastoupení názoru, že vstupní požadavky na žadatele
jsou hodně náročné. U ostatních velikostních kategorií je tento názor zastoupen přibližně
stejně jako názor, že vstupní požadavky jsou reálné.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
93
Otázka č. 24: Využili jste již někdy dříve program podpory? Otázka č. 26: Pokud toto není váš první projekt podpory, soudíte, že podmínky programu pro rok-2006 jsou:
24. Využili jste již někdy dříve program podpory?26. Pokud toto není váš první projekt podpory, soudíte, že podmínky programu pro rok-2006 jsou:
50
14
30
2
46
Ne Náročnější Srovnatelné Méně náročné
Zhruba polovina žadatelů využila možnosti programů podpory opakovaně. Významná část
z nich uvádí, že požadavky v roce 2006 jsou náročnější, ovšem tady se často srovnává
nesrovnatelné. Jen velmi málo žadatelů (do 5 %) žádalo opakovaně ve stejném programu
podpory. Obvykle se jedná o různé programy, které je obtížné srovnat, anebo o případy, kdy
si žadatel nechal první žádost zpracovat externí organizací a další pak už zpracovával sám.
V takovém případě jsou podmínky náročnější spíše subjektivně.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
94
Otázka č. 25. Do jakého programu podpory jste podali žádost?
25. Do jakého programu podpory jste podali žádost?
22
31
0
0
1
2
3
4
5
6
7
11
16
0 5 10 15 20 25 30 35
Jiný
SROP 1.1
Prosperita
Obnovitelné zdroje energie
Klastry
Školící střediska
Reality
Start
Úspory energie
Inovace
Marketing
Rozvoj
Kredit
%
Ze 108 podaných projektů od 96 respondentů jich 55 bylo v OPPP, 31 v SROP (GS pro MSP
a DP, opatření 1.1) a 22 v jiném OP. V rámci programu Kredit a SROP 1.1 se zúčastnilo
významné množství žadatelů (cca 2/3), kteří spadají do kategorie drobných podnikatelů nebo
předkládali projekt, jenž by v ostatních tematicky zaměřených programech OPPP nebylo
možné podpořit.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
95
Otázka č. 27: Pokud byl váš projekt zamítnut, uveďte důvody
27. Pokud byl váš projekt zamítnut, uveďte důvody
16.2%
13.5%
10.8%
8.1%
2.7%
32.4%
16.2%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0%
Věcný obsah projektu
Finanční rozpočet projektu
Finanční zdraví podniku (rating)
Formální nedostatky projektu
Nekvalitní služba externí organizace
Jiné důvody
Neznáme důvody
%
Celkový počet odpovědí je 37 (ke 33 zamítnutým projektům), někteří respondenti uvedli dva
důvody. Mezi jinými důvody se často vyskytují omezené finanční prostředky v rámci
programu, respektive nízké bodové hodnocení projektu. Jeden respondent uvedl jako důvod
nekvalitní službu externí organizace, u které si nechal projekt zpracovat. Žádný z respondentů
neuvedl jako důvod neúspěchu vlastní nezkušenost.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
96
Otázka č. 29. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?
29. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?
34.2%
24.7%
19.6%
12.0%
2.5%
7.0%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0%
Jde o nenávratnou finanční dotaci
Máme možnost uskutečnit projekty většíhorozsahu
Můžeme uskutečnit projekty, které bychomjinak nerealizovali
Projekt má příznivé vedlejší efekty (vyššíkvalifikaci pracovníků, vyšší kvalitu apod.)
Dostáváme možnost exportní expanze dozahraničí
Jiné
%
Mezi podanými projekty výrazně převažovaly žádosti o dotaci nad zvýhodněnými úvěry,
takže největší přínos žadatelé vidí právě v získání nenávratné dotace. Z hlediska důsledku si
pak cení zejména možnosti realizace projektu ve větším rozsahu a dříve, než by si mohli
dovolit bez dotace. Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 158, většina žadatelů uvedla
více než jednu odpověď. Obvykle po prvotní reakci „peníze“ z průběhu dalšího rozhovoru
vyplynul jejich efekt – tedy rozšíření nebo urychlení projektu, popřípadě realizace projektu,
který by se bez dotace pravděpodobně neuskutečnil.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
97
DOTAZNÍK II - ROZBOR:
- odpovídali respondenti, kteří dosud nežádali o podporu
Celkový počet respondentů: 389
1. Uveďte prosím proč jste doposud nežádal (nežádali) o dotaci nebo zvýhodněný úvěr z Operačního programu Průmysl a podnikání nebo jiného programu
1. Uveďte prosím proč jste doposud nežádal (nežádali) o dotaci nebo zvýhodněný úvěr z Operačního programu Průmysl a podnikání nebo z jiného programu?
46.3%
45.0%21.1%
18.3%17.2%
17.0%17.0%
14.7%
14.4%11.6%
10.5%10.3%
10.0%9.8%
8.5%
7.2%6.4%6.2%
3.3%
1.0%11.6%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0% 50.0%
O programech podpor nemám (nemáme) informaceZpracování žádosti je administrativně a odborně náročné
Je malá naděje, že podporu dostaneme
Stávající programy neřeší naše potřebyJe dlouhý čas mezi zahájením projektu a příjmem podpory
Zpracování žádosti je neúměrně drahéDoba od podání žádosti do schválení projektu je dlouhá
Vyhovovalo by nám jiné zaměření programůPodmínky na trhu nemusí dovolit splnění závazných kriterií
Nabízené programy neodpovídají našim potřebám
Nedostatečná odborná a personální kapacitaNepotřebuji (nepotřebujeme) žádnou podporu
Obáváme se, že systém poskytování podpor je málo průhlednýPublikované programy podpor jsou málo srozumitelné
Nedostatečná finanční kapacita pro spolufinancování projektuMinimální podpora je příliš vysoká
Nesplňujeme kriteria pro přiznání dotace
Preferujeme klasické úvěry, leasing a podobněJe pro nás těžké dostát informační povinnosti
Maximální podpora je příliš nízkáJiné důvody
%
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 1195 – většina respondentů uváděla více odpovědí.
Cílem otázky bylo co nejpodrobněji zmapovat příčiny malého počtu žádostí o podporu
v Karlovarském kraji. Příčiny viděné očima žadatelů jsou jednoznačně především
v informovanosti a náročnosti procesu. Problému informovanosti jsme se věnovali zvlášť za
účelem zjistit pravděpodobné příčiny nevyhovujícího stavu. Co se týče náročnosti zpracování
žádosti, je nemile překvapivé, že téměř polovina dotazovaných ji považuje za bariéru
předložení projektu, ačkoliv se s ní ještě podrobně nesetkali. Ve vzorku bylo zhruba 5 %
žadatelů, kteří projekt zpracovávali, ale z nějakého důvodu poté nepodali – například proto, že
nebyli schopni žádost v termínu dokončit, nebo získali dojem, že by pravděpodobně neuspěli.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
98
Důvody nepodání žádosti dle velikosti respondentů
0
20
40
60
80
100
120
Nedostatekinformací
Odborná aadministr.náročnost
Malá nadějezískánípodpory
Programyneřeší naše
potřeby
Doba mezizahájením a
příjmempodpory
Zpracovánížádosti je
drahé
Schváleníprojektu
dlouho trvá
Vyhovovaloby nám jinézaměřeníprogramů
Přísnázávaznákriteria
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Nedostatek informací uvádějí jako nejvýznamnější důvod zástupci drobných podnikatelů. Pro
malé a střední podnikatele je významnější uváděnou bariérou odborná a administrativní
náročnost.
V grafu jsou uvedeny pouze ty důvody nepodání žádosti, které se v odpovědích vyskytly
celkem více než 50 x. V případě malých podniků byla ještě poměrně často uváděna
nedostatečná odborná a personální kapacita (22 odpovědí), ale tato odpověď byla u ostatních
skupin zastoupena výrazně méně.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
99
2. Uveďte prosím jaké zaměření programů podpory by pro vás bylo zajímavé a užitečné
2. Uveďte prosím jaké zaměření programů podpory by pro vás bylo zajímavé a užitečné
45.5%
39.1%
22.4%
20.8%
13.6%
10.3%
7.7%
4.9%
8.5%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0% 50.0%
Rozšíření podniku
Technický rozvoj a inovace
Udržení podniku na trhu
Lidský kapitál
Projekt nechystám, potřebuji dotaci naběžnou činnost.
Marketing
Expanze podniku do zahraničí
Podnikatelská nemovitost (výstavba,rekonstrukce)
Jiné
%
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 672. Většina respondentů uvedla více než jednu
odpověď, přičemž se poměrně často opakovala kombinace dvou nejčastějších odpovědí –
„rozšíření podniku“ a „technický rozvoj a inovace“. Za těmito body se obvykle skrývají
investiční projekty do hmotného majetku – strojů a zařízení nebo budov (sklady, výrobní
prostory). Pod „udržením podniku na trhu“ se rozumí obvykle provozní financování, ale též
nezbytná modernizace a obnova strojního parku nebo prodej podniku.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
100
Požadované zaměření programů dle velikosti respondentů
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Rozšířenípodniku
Technickýrozvoj ainovace
Udrženípodniku na
trhu
Lidský kapitál Dotaci naběžnoučinnost.
Marketing Expanze dozahraničí
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Opět je patrný částečný rozdíl v názorech drobných a větších podniků. Zatímco pro větší
podniky je nejzajímavější technický rozvoj a inovace (i když ne příliš výrazně), u drobných
podnikatelů je na prvním místě jednoznačně rozšíření podniku (následované udržením
podniku na trhu). Opět významně je mezi drobnými podnikateli zastoupen zájem o dotace na
běžnou činnost, který je u větších podniků významně nižší. Naproti tomu investice do
lidského kapitálu jsou u malých a středních (to ještě výrazněji) na třetím místě, kdežto u
drobných podniků až páté v pořadí. Tento rozdíl je opět patrný mezi oblastmi
marketing/expanze do zahraničí. Je zřejmé, že drobní podnikatelé řeší do značné míry jiné
problémy než větší podniky.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
101
3. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?
3. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?
65.0%
31.9%
29.8%
13.4%
3.1%
2.6%
3.1%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0%
Jde o nenávratnou finanční dotaci
Lze uskutečnit projekty, které by jinaknešlo realizovat
Lze uskutečnit projekty většího rozsahu
Projekt má příznivé vedlejší efekty(například vyšší kvalifikaci pracovníků,
vyšší kvalitu výrobků apod.)
Dostává se možnost exportní expanzedo zahraničí
Nezná programy, nelze hodnotit
Jiné %
Počet odpovědí na tuto otázku je 579. Většina (2/3) potencionálních žadatelů vidí
v programech podpory možnost získání nenávratné dotace. Po doplňující otázce, jaký vliv
získání dotace může mít na jejich chování, se obvykle přiklonili k některé z dalších možností
(realizace jiných projektů nebo ve větším rozsahu, než by si mohli dovolit bez dotace).
Příznivé vedlejší efekty vidí v podpůrných programech (ať už přímo nebo po doplňující
otázce) jen každý sedmý respondent.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
102
4. Využili jste již někdy dříve program podpory?
4. Využili jste již někdy dříve program podpory?
Ano; 8.0%
Ne; 92.0%
Naprostá většina respondentů ve vzorku doposud nevyužila žádný z programů podpory a
nedostala žádnou dotaci.
5. Víte o tom, že existují tyto operační programy pro podporu podnikání??
Znalost operačních programů na podporu podnikání
41.4%39.3%
32.6%30.8%
20.8%
0.0%
5.0%
10.0%
15.0%
20.0%
25.0%
30.0%
35.0%
40.0%
45.0%
%
5. Víte o tom, že existují tyto operační programy pro podporu podnikání?
41.4% 39.3% 32.6% 30.8% 20.8%
OPPP SROP OP RVMZ OP RLZ OPI
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
103
Tato otázka mapuje povědomí o operačních programech na úrovni alespoň základní znalosti
(zná pojem, ví čeho se zhruba program týká, ale obvykle nezná podrobnosti) mezi
potencionálními žadateli. Přibližně 60-80 % dotazovaných poznalo některé ze jmen
operačních programů, ale většinou o nich měli jen mlhavou představu a často nedokázali
jednotlivé programy odlišit. Pouze asi 40 % dotázaných (v případě OPPP a SROP) věděla o
jmenovaných OP programech více – například kdo přijímá žádosti, rozhoduje o poskytnutí
podpory, na co lze žádat, apod. (To zhruba koresponduje s odpověďmi na 1. otázku, kde nízká
úroveň informací byla udávána jako hlavní bariéra podání žádosti.)
Znalost operačních programů dle velikosti respondentů
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
OPPP SROP OPRVMZ OPRLZ OPI
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Je patrná tendence rostoucích znalostí s rostoucí velikostí podniku. Výjimkou je SROP
(zřejmě souvisí s možnostmi uplatnění) a OPI. Drobní žadatelé znají SROP nejvíce ze všech
OP možná i díky publicitě ze strany kraje – existenci grantových schémat pro DP a rozvoj
cestovního ruchu.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
104
6. Jaký máte celkový názor na programy podpor podnikání?
Názory na programy podpor podnikání
33.00%
32.75%
28.25%
6.00%
Možnost jak podpořit rozvoj našeho podniku Dobrý nástroj pro rozvoj MSP
Málo pomáhají rozvoji MSP Jiný názor
Tato otázka má za cíl u potencionálních žadatelů zmapovat jejich všeobecnou náklonnost
k programům podpory podnikání. Celkový počet odpovědí (400) přesáhl velikost vzorku, to
proto, že někteří respondenti trvali na odpovědi: „Je to možnost jak podpořit rozvoj našeho
podniku a je to vcelku dobrý nástroj podpory MSP“ respektive „Málo podporují rozvoj MSP,
nicméně pro nás je to možnost, jak podpořit rozvoj našeho podniku“. V jiných názorech jsou
zahrnuty nejrůznější výhrady a složitější formy odpovědí typu: „Je to dobrý nástroj, ale je
špatně zaměřený, takže moc nepomáhá“ apod.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
105
Názory na programy podpor dle velikosti respondentů
0
10
20
30
40
50
60
Programy podpory jsoudobrý nástroj pro rozvoj
malého a středníhopodnikání
Programy podpory jsoumožnost jak podpořit
rozvoj mého (našeho)podniku
Programy podpory málopomáhají rozvoji malého a
středního podnikání.
Jiný názor
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Malí a střední podnikatelé jsou příznivěji nakloněni programům podpory než drobní
podnikatelé. U drobných se výrazněji projevuje nedůvěra v systém a malá naděje, že budou
moct některý z programů využít.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
106
7.Máte plán dalšího rozvoje podniku?
9.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít některého z OP?
Další plán rozvoje
Ano
Ano
Snad, možná
Snad, možná
Ne Ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ne 12.3% 13.4%Snad, možná 36.2%Ano 87.7% 50.4%
7.Máte plán dalšího rozvoje podniku? 9.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít některého z OP?
Převážná většina dotazovaných má v nějaké podobě připravený plán dalšího rozvoje podniku.
Těch, kteří už žádný další rozvoj neplánují, nebo se nad ním doposud nezamýšleli, je výrazná
menšina. Konkrétní podoba plánů se ovšem výrazně liší, v některých případech se jedná o
konkrétní kroky, pro něž je už připraven časový harmonogram, na opačné straně ovšem stojí
obecné představy dalšího směřování v příštích letech. Kvalita (konkretizace) rozvojových
plánů nebyla dále statisticky evidována.
Zhruba polovina dotazovaných předpokládá, že ve svém dalším rozvoji bude moct využít
některého z programů podpory. Významná část z nich tak usuzuje na základě provedeného
rozhovoru, kdy byly respondentům podány jak základní obecné informace k programům
podpory, tak podrobné informace z oblastí, v nichž vidí respondenti svůj budoucí rozvoj.
Třetina dotazovaných by ráda nějaký z programů podpory využila, ale záleží zde ještě na
jiných okolnostech (konkrétní podmínky vyhlášených programů, dostatek prostředků na
spolufinancování, aktuální situace podniku v době otevřené pro podávání žádostí, apod.)
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
107
8. Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?
8. Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?
50.1%
47.3%
22.1%
21.6%
20.6%
14.7%
11.1%
9.8%
9.5%
7.2%
3.3%
2.1%
1.3%
8.2%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%
Investice do budov
Investice do strojního zařízení
Investice do technického rozvoje a zavedení inovací
Investice do odborného růstu pracovníků
Rozšíření marketingových činností
Změna oboru podnikání nebo zavedení nového oboru podnikání
Expanze na nové trhy
Informační a komunikační technologie
Ekologie
Energie a jejich úspora, alternativní zdroje
Spolupráce s jinými podniky (klastry a aliance)
Výzkum a vývoj
Ochrana duševního vlastnictví
Jiné
%
Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 890 – většina respondentů uváděla více než jedno
zaměření rozvojového plánu. Výrazně převažují investice do hmotného majetku, do strojů i
nemovitostí (výrobní prostory, sklady). I za třetí položkou v pořadí – „technický rozvoj a
zavedení inovací“ se povětšinou skrývají investice do hmotného majetku, byť můžou být
kombinované s dalšími druhy nákladů a je zde zdůrazněn kvalitativní pokrok oproti
stávajícímu stavu. Může být překvapující, že polovina dotazovaných uvádí investice do
budov, které jsou ve své podstatě neziskové. Tady je třeba uvést, že mezi těmito investicemi
jsou i drobné rekonstrukce a stavební úpravy (některé zároveň zahrnuty do bodu „úspora
energií“). Poměrně významný je ovšem i podíl firem, které sice vznikly už v devadesátých
letech a od té doby úspěšně působí na trhu, nicméně stále obývají tehdy získané nemovitosti
z počátku nebo první poloviny 20. století. Tyto stavby sice nevyhovují ani svými parametry
ani svým uspořádáním, nicméně je nad finanční možnosti vlastníků objekty kompletně
rekonstruovat, nebo vyměnit za nové postavené na míru. Ačkoliv se na čtvrtém místě objevují
investice do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve významné části případů –
zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do 100 tis.Kč (různé kurzy a
školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
108
Zaměření rozvojového plánu / 1
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Budovy Stroje Rozvoj,inovace
Odbornýrůst
pracovníků
Marketing Změnaoboru
podnikání
Expanzena nové
trhy
ICT Ekologie Energie
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Rozvojové plány podnikatelů se mírně liší podle jejich velikosti. U drobných podnikatelů jsou
nejsilněji zastoupeny plány investic do podnikatelských nemovitostí, následovány investicemi
do strojního vybavení a marketingových aktivit. U malých a středních podniků mírně
převládá plán investic do strojního zařízení nad investicemi do nemovitostí, následně do
technického rozvoje (opět zejména stroje, ale též inovace) a poté do odborného růstu
pracovníků.
Zaměření rozvojového plánu / 2
01020
30405060
708090
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik
Více než 250, velkýpodnik
Budovy Stroje Rozvoj, inovace
Odborný růst pracovníků Marketing Změna oboru podnikání
Expanze na nové trhy ICT Ekologie
Energie
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
109
10. V případě, že byste někdy v budoucnu žádal o dotaci z některového fondu, jste si jist, že byste potřeboval
10. V případě, že byste někdy v budoucnu žádal o dotaci z některého fondu, jste si jist, že byste potřeboval
77.9%
74.6%
7.5%
4.1%
4.1%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0% 90.0%
Odbornou pomoc se zpracovánímprojektu
Přehledné a stručné informace oprogramech a jejich podmínkách
Realizaci doplňkového projektu zestrany obce, kraje nebo státu
Společný postup s jinýmipodnikatelskými subjekty (například
klastr, nebo výrobní či obchodní aliance)
Jiný názor%
Počet odpovědí na tuto otázku je 654 – většina dotazovaných uvádí zároveň požadavek na
„přehledné a stručné informace“ a na „odbornou pomoc se zpracováním projektu“. Požadavek
na pomoc dokonce mírně převažuje nad požadavkem na informace, celé ¾ potencionálních
žadatelů si není jisto tím, že by byli schopni sami efektivně a s maximální nadějí na úspěch
projekt zpracovat a podat si žádost.
Je zřejmé, že podnikatelé očekávají pomoc při zpracování podkladů k žádosti o dotaci.
Z porovnání s odpověďmi na otázku náročnosti zpracování žádosti a administrativy projektů
vyplývá, že nedostatek externí poradenské pomoci podnikatelům může být vážnou bariérou
využívání programů podpor.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
110
Pro podání žádosti potřebujete: / 1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Odbornou pomoc sezpracováním projektu
Přehledné a stručnéinformace
Realizaci doplňkovéhoprojektu ze strany obce,
kraje nebo státu
Společný postup s jinýmipodnikatelskými subjekty
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Pro podání žádosti potřebujete: / 2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik
Více než 250, velkýpodnik
Odbornou pomoc se zpracováním projektu
Přehledné a stručné informace
Realizaci doplňkového projektu ze strany obce, kraje nebo státu
Společný postup s jinými podnikatelskými subjekty
U velkých podniků převládá potřeba přehledných a stručných informací, menší podniky by
více uvítaly přímou odbornou pomoc se zpracováním projektu.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
111
11. Za hlavní nedostatky programů podpor považujete
11. Za hlavní nedostatky programů podpor považujete:
67.6%
32.9%
20.1%
17.0%
5.7%
3.9%
0.8%
4.1%
9.0%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0%
Náročná a složitá příprava žádosti,vysoká administrativní zátěž
Cíle programu neodpovídají našimpotřebám, nebo jen částečně
Nemožnost splnění podmínekvymezujících příjemce podpory
Na program jsou vyčleněny omezenéfinanční prostředky
Žádné zásadní nedostatky neshledávám
Nízká publicita, malá všeobecnáinformovanost o možnostech
Nutnost předfinancování projektu zjiných zdrojů
Nedokáže posoudit
Jiné nedostatky%
Počet odpovědí na tuto otázku je 626, většina dotazovaných uvádí jako hlavní nedostatek
vysokou administrativní zátěž (byť se s ní osobně pravděpodobně nesetkali!) a ještě jiný
důvod. Pocit složitosti a náročné administrativy se i mezi těmi, kteří osobně žádný projekt
k podpoře nezpracovávali, objevuje často, opakovaně a je vnímán i jako bariéra podání
projektu. Tento faktor nebyl v terénním šetření blíže sledován, takže lze jen obecně říct, že se
tu projevuje pravděpodobně především vliv neformálního šíření informací mezi známými a
obchodními partnery (setkali jsme se nejednou s názorem, že „ten žádal a měl s tím dva roky
starosti, do toho jsme se tedy nehrnuli“), ale dost možná i vliv médií, které více prezentují
negativní zkušenosti.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
112
Za hlavní nedostatky programů podpor považujete / 1
0
20
40
60
80
100
120
140
Náročná asložitá přípravažádosti, vysokáadministrativní
zátěž
Cíle programuneodpovídají
našim potřebám,nebo jenčástečně
Nemožnostsplnění
podmínekvymezujících
příjemcepodpory
Na program jsouvyčleněnyomezenéfinanční
prostředky
Jiné nedostatky Žádné zásadnínedostatky
neshledávám
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik
Za hlavní nedostatky programů podpor považujete / 2
0
20
40
60
80
100
120
140
0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik
Více než 250, velkýpodnik
Náročná a složitá příprava žádosti, vysoká administrativní zátěž
Cíle programu neodpovídají našim potřebám, nebo jen částečně
Nemožnost splnění podmínek vymezujících příjemce podpory
Na program jsou vyčleněny omezené f inanční prostředky
Jiné nedostatky
Žádné zásadní nedostatky neshledávám
Názory na hlavní nedostatky programů podpor se ve vzorku neliší v závislosti na velikosti
podniku respondenta. Rozložení názorů je obdobné ve všech sledovaných velikostních
skupinách.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
113
F ZÁVĚRY
Na základě zanalyzovaných faktografických údajů a výsledků terénního šetření byly
vyvozeny příčiny nízkého zájmu o využití programů podpor mezi MSP v Karlovarském kraji.
Zároveň jsou v této kapitole uvedeny i předpokládané oblasti rozvoje a investičních potřeb
navštívených respondentů.
OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY
• Velikost kraje. Karlovarský kraj je s rozlohou 3315 km2 druhým nejmenším krajem
po kraji Libereckém. Z tohoto faktu vyplývá i počet obyvatel kraje, který je dokonce
nejnižší mezi kraji ČR. S tím koresponduje i nízký počet ekonomických subjektů,
který je v relativním vyjádření na 1000 obyvatel na předních příčkách mezi kraji
(248), přesto v absolutním vyjádření je to v mezikrajovém porovnání nejméně.
Z tohoto počtu se pak rekrutují potenciální žadatelé o podporu z OPPP. Tímto faktem
je tedy Karlovarský kraj znevýhodněn a absolutní počet podaných projektů (žádostí o
podporu) lze očekávat mezi nejnižšími. Relativní počet žádostí tento ukazatel
neovlivňuje.
• Karlovarský kraj má specifickou strukturu ekonomiky. Tato struktura,
z objektivních důvodů, poskytuje jen malou možnost využít synergických (vzájemně
podpůrných, stimulujících) efektů mezi podniky různých odvětví. Existence
minerálních léčivých pramenů orientuje Karlovarský kraj na lázeňství a cestovní ruch,
které nejsou pro podporu z OPPP příliš relevantní. V kraji tak působí vedle sebe tato
významná odvětví:
- odvětví těžby surovin (vytěžené suroviny se v kraji zpracovávají jen
v omezené míře)
- chemický průmysl (zpracovává suroviny vyprodukované v jiném kraji)
- zpracovatelský průmysl
- lázeňství a cestovní ruch
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
114
Přitom zejména vzájemný vliv lázeňství a cestovního ruchu vůči chemickému a
těžebnímu průmyslu je výrazně negativní. Navíc je podpora těmto odvětvím v rámci
OPPP výrazně omezena. Tato odvětvová diferenciace tak Karlovarský kraj pro
využití OPPP opět znevýhodňuje.
• Majetková struktura podniků. Řada podniků, zejména v příhraničních oblastech, je
vlastněna zahraničními vlastníky. Centrála společnosti je v zahraničí, a dceřiné firmy
v Karlovarském kraji jsou často orientovány pouze na výrobky s nízkou přidanou
hodnotou nebo pracují „ve mzdě“. Strategické rozhodovací procesy podniků s touto
strukturou jsou řízeny zahraničím. Cizí vlastníci mají menší zájem vyhledávat české
programy podpory ať už pro administrativní náročnost nebo pro další závazky, které
jsou s podporou spojeny.
• Významná lokalizace tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem,
nízkou produktivitou práce, existencí substitutů a světových konkurentů (textil,
sklo, porcelán). Při zaměření OPPP na inovativní firmy mají zmíněná tradiční odvětví
nižší šanci na úspěšný projekt.
• Nepříznivé demografické aspekty kraje. Karlovarský kraj je postižen vysokou
migrací kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami.
Tato absence lidských zdrojů je následně bariérou rozvoje kraje i přípravy
rozvojových projektů a získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU.
• Nízká atraktivita regionu. Velké investory kraj odrazuje, je zde málo příležitostí pro
rozvoj subdodavatelského sektoru. Pro to existuje několik důvodů:
- špatná dopravní dostupnost,
- nedostatek kvalifikované pracovní síly
- neexistence vysoké školy technického směru
- protisměrné efekty různých odvětví
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
115
PŘÍČINY Z POHLEDU RESPONDENTŮ
• Informovanost. Téměř polovina všech dotazovaných respondentů uvedla
informovanost jako nejvýraznější překážku k podání žádosti o podporu. Z náhodně
vybraného vzorku respondentů, kteří takto odpověděli (viz. kvalitativní dotazník
v příloze) vyplývá, že většina podnikatelů nemá informace o programech podpor,
protože je sami nevyhledávají, příp. apriori nedůvěřují systému rozdělování dotací.
Další skupina respondentů uvádí, že nemají časovou ani personální kapacitu pro
vyhledávání smysluplných a komplexních informací. Tato tvrzení jen potvrzují první
vysvětlení o pasivitě respondentů při získávání informací.
• Administrativní a finanční náročnost zpracování žádostí. Tato překážka byla
druhou nejrozšířenější (včetně odborné náročnosti zpracování), což překvapuje
zejména u té skupiny respondentů, kteří doposud nežádali o podporu z OPPP či jiného
zdroje podpory. Je vidět, že negativní informace a „reklama“ se šíří velmi rychle a
ovlivňují i podnikatele, kteří se zpracováváním žádostí o podporu nemají zkušenosti.
U těch respondentů, kteří již mají zkušenosti s předkládáním projektů, byla tato
odpověď uváděna jako hlavní nedostatek programu podpory, do kterého žádali.
• Průhlednost a důvěra v systém. Tato možnost v podstatě navazuje na míru
informovanosti, resp. na nedostatečně zacílenou informovanost. Respondenti, kteří
v tomto smyslu odpovídali, zároveň přiznávali nedostatek informací o celém systému,
jejich mínění bylo ovlivněno celou řadou faktorů, zejména negativní mediální
publicitou nebo vlivy z neformálních zdrojů (mezilidských kontaktů).
• Systém financování a spolufinancování. Tato příčina vycházela z faktu, že žadatel o
dotaci musí nejprve realizaci projektu zajistit z vlastních zdrojů (příp. z cizích zdrojů –
nejčastěji komerčním úvěrem), a následně získá procentuální podíl celkových
uznatelných nákladů až po vyúčtování a dokončení akce. Často byla zmiňována
nepružnost bankovních ústavů při poskytování investičních úvěrů, zdlouhavost
nezbytných procedur nebo nemožnost průběžného nebo zálohového financování
z evropských fondů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
116
• Pokrytí potřeb MSP v kraji nabídkou programů podpor (oboustranně). Tato
skutečnost vychází ze zjištěných plánovaných rozvojových potřeb dotazovaných
podnikatelů. Je patrné, že podnikatelé řeší v první řadě stav a modernizaci svého
investičního majetku (strojů, zařízení a budov) – tedy problémy na úrovni základní
existence a až teprve následně přemýšlejí o investicích do kvalitativně vyšších
rozvojových oblastí (lidských zdrojů, marketingu, úspor energie, apod.). Nabídka
programů podpory tvorby či obnovy investičního majetku není podle respondentů
dostatečná. Na druhou stranu podnikatelé nevyužívají stávající zaměření programů
tak, aby harmonizovali své podnikatelské plány s podmínkami těchto programů.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
117
OBLASTI ROZVOJE MSP Touto oblastí se zabývala konkrétní otázka z dotazníkového šetření. Ukázalo se, že většina
podnikatelských subjektů je do budoucna orientována na investice do hmotného majetku, ať
už je to strojní vybavení nebo rekonstrukce budov. Je to dáno i tím, že významné množství
firem podniká v prostorách, které získaly v začátcích svého podnikání a které díky finanční
náročnosti nejsou doposud kompletně zrekonstruovány.
Dalším rozvojovým směrem je investice do technického rozvoje a inovací, čímž je v podstatě
myšlena opět investice do hmotného majetku, i když je zde znát kvalitativní pokrok oproti
stávajícímu stavu.
Co se týče investic do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve významné části
případů – zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do 100 tis. Kč (různé
kurzy a školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).
Z vyhodnocených odpovědí vyplývá zájem podnikatelů o odbornou pomoc s přípravou
projektů při podávání žádostí o podporu v rámci realizace rozvojových záměrů firem. Pro
vyšší využití programů podpory podnikatelů v následujícím plánovacím období EU je vhodné
posílit dostupnost poradenských služeb (zejména RPIC) pro podnikatele.
8.Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?
5.2%
3.1%
6.3%
7.3%
10.4%
10.4%
11.5%
12.5%
13.5%
15.6%
31.3%
39.6%
52.1%
55.2%
0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%
Jiné
Ochrana duševního vlastnictví
Změna nebo zavedení nového oboru podnikání
Výzkum a vývoj
Expanze na nové trhy
Spolupráce s jinými podniky (klastry, aliance)
Ekologie
Informační a komunikační technologie
Energie a jejich úspora, alternativní zdroje
Rozšíření marketingových činností
Investice do odborného růstu pracovníků
Investice do technického rozvoje a inovací
Investice do budov
Investice do strojního zařízení
%
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
118
G DOPORUČENÍ
V této kapitole uvádíme navrhované kroky a opatření ke zlepšení situace a odstranění
zjištěných příčin nízkého zájmu o využití programů podpor s ohledem na nově se utvářející
zaměření programů podpory MSP v plánovacím období 2007 – 2013.
1. Cílená informovanost.
Z průzkumu mezi žadateli (skupina 1) i mezi potencionálními žadateli (skupina 2) vyplývá, že
přímo na žadatele směrované konkrétní informace mají zdaleka největší efekt. Tyto informace
by měly být pokud možno co nejvíce konkrétní, tedy například email odkdy je vyhlášen jaký
program podpory, s jakým zaměřením, kde lze získat další informace a poradenskou pomoc,
nebo přehledné tabulky s dostupnými programy a jejich základními podmínkami.
Pozvánky na seminář nebo všeobecné informace, které neobsahují alespoň základní
podmínky, se obvykle u menších firem minou účinkem. Naproti tomu průzkum ukázal, že
přímá informační a poradenská pomoc je výrazně efektivnější a její dostupnost je podnikateli
požadována a očekávána.
2. Hledat cesty ke snížení administrativní náročnosti spojené s čerpáním dotací.
Je zřejmé, že systém veřejné podpory musí být průhledný a kontrolovatelný, což určitou
administrativu navíc vyžaduje. Každá administrativa však podnikatele orientované na
přínosnost vynaloženého úsilí odrazuje, tento negativní efekt je navíc silnější u menších
firem. Proto by měl být pečlivě vážen nejen objem administrativních požadavků, ale též
okamžik, ve kterém budou vyžadovány. Některé dokumenty je tak třeba možno vyžadovat až
k podpisu smlouvy a snížit tak neužitečné nároky na neúspěšné žadatele. Optimální z hlediska
žadatele je co nejdříve v průběhu procesu výběru stanovit bod vyřazování (případně více
takových bodů) tak, aby každý, kdo k tomuto bodu úspěšně dospěje, měl prakticky jistotu, že
jeho projekt bude podpořen. Velké množství neúspěšných projektů, či takových, které čekají
v zásobníku projektů, jestli zbudou peníze (a přesto musely být zpracovány v plném rozsahu),
nepřispívají příliš k přitažlivosti programu podpory.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
119
3. Součinnost v plánování – sladit potřeby MSP v kraji s nastavením programů.
Je-li cílem některého systému programů podpor snižovat regionální rozdíly, je nezbytné, aby
dané programy byly svými podmínkami nastaveny více na potřeby konkrétního regionu, jehož
úroveň hodláme pozdvihnout, než na ostatní priority. Je třeba ověřit, že konkrétní program
podpory bude mít v cílovém regionu dostatečný prostor pro uplatnění, respektive že bude mít
větší uplatnění, než v ostatních regionech, které jsou méně potřebné.
Je samozřejmě možné postupovat zároveň i opačným směrem a v cíleném regionu
provádět patřičné informační, poradenské a jiné podpůrné aktivity tak, aby cílové subjekty
zaměřovaly svoje rozvojové plány do oblastí a činností, které budou soustředěně
podporovány. Toto však může mít ve větší míře šanci na úspěch pouze tehdy, jsou-li základní
problémy a potřeby cílových subjektů uspokojivě vyřešeny.
4. Podpora infrastruktury – dopravní, podnikatelské nemovitosti.
Patřičná infrastruktura je jednou ze základních potřeb podnikatelských subjektů. Podpora
infrastruktury obvykle přináší sice hůře vyčíslitelný, ale zato plošný pozitivní dopad pro více
či všechny subjekty v daném území (např. dopravní infrastruktura). Podnikatelská
infrastruktura však zahrnuje nejenom dopravu, ale i toky informací, služeb a příslušný prostor
pro podnikání – výrobní, skladový, manipulační. Každá z těchto složek ačkoliv není výrobní,
tak napomáhá vytváření hodnot. Naopak při jejich nedostatečnosti je potenciální produktivita
snížena.
Z pohledu podnikatelů se jeví infrastruktura v regionu stále jako nedostatečná. Bylo by
vhodné podporu směrovat do všech oblastí podnikatelské infrastruktury, tedy dopravní,
komunikační, sítí, objektů i podpůrných služeb.
Z průzkumu vyplynulo, že polovina podnikatelů potřebuje zlepšit své vlastní podnikatelské
zázemí. Bez dostatečného zázemí lze jen obtížně realizovat kvalitativně vyšší projektové
záměry.
5. Vést potenciální žadatele k zájmu o národní priority.
Významná část subjektů vnímá podporu v jednoduchém formátu „můžeme využít –
nemůžeme využít“. Programy podpor považuje za cílené na subjekty, nikoliv na priority. Ptají
se, jestli mohou žádat, nikoliv na co mohou žádat. V okamžiku, kdy jsou jednoznačně dané
cíle (např. „investujte do nejmodernějších technologií, my vám na ně přispějeme“, nebo
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
120
„přihlaste se do systému vzdělávání zaměstnanců“ apod.) a související podmínky podpory,
žadatelé mohou lépe posoudit přínosnost priorit pro vlastní aktivity.
Je v zájmu řídících orgánů podporovat všeobecnou informovanost MSP o vhodnosti sladění
jejich podnikatelských rozvojových cílů se strategickými prioritami regionu a státu.
6. Zvážit možnost uplatnění grantových schémat, řešících regionální problémy.
V celorepublikové konkurenci se stejnými pravidly zaměřenými na podporu těch nejlepších
mají často větší šanci uspět rychle se rozvíjející firmy z míst, kde se více podniků navzájem
podporuje díky ekonomickým vazbám, než osamocené subjekty z méně rozvinutých a
strukturálně postižených regionů. Grantové schéma, zaměřené na priority regionu a omezující
konkurenci lokálně na daný region či jeho část, může podporu k vyrovnání regionálních
rozdílů směrovat přesněji.
7. Řešit možnost průběžného nebo zálohového financování.
Nedostatek finančních prostředků je často obtížně překonatelnou bariérou při realizaci větších
investičních plánů s dlouhodobější návratností. Opět zejména menší firmy s nižším obratem
mají problém získat investiční úvěr na celou nebo podstatnou část hodnoty investice.
Zálohová platba, možnost etapizace projektu, nebo určitá forma průběžného financování
mohou usnadnit realizaci přínosného projektu, který by jinak pro nedostatek prostředků
nemohl být realizován a zbrzdil další rozvoj žadatele nebo lokality.
8. Zaměřit se na podniky s potenciálem vývojových aktivit a jejich propojení
s vysokými školami a výzkumnými ústavy.
I v regionu, kde v současnosti probíhá jen minimum vývojových aktivit a neexistují
výzkumná centra, jsou podniky s potenciálem rozvoje těchto činností. Je třeba tyto podniky
vyhledat a zejména v počátcích jim dopomoci vytvořit perspektivní zázemí pro uplatnění
kvalifikované pracovní síly. Potencionálním zaměstnancům či partnerům je třeba tyto firmy
ukázat jako místo jejich možného uplatnění.
V místě, kde je málo vysoce kvalifikovaných a pokrokových aktivit, může být přínosnější
udržení stávajících a jejich další rozvoj nad snahou přivádět úplně nové.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
121
9. Hledat cestu pro větší uplatnění nepřímých dotací a měkkých projektů.
Směřuje-li obecně tendence systémů podpory ekonomických aktivit k nepřímým dotacím a
neinvestičním projektům, je třeba na to potencionální žadatele upozornit a připravit.
K maximálnímu využití tohoto typu programů podpor je potřebné zajistit řízenou a
koordinovanou součinnost soukromého a veřejného sektoru. Je možné například přichystat
vzory typických podporovatelných projektů, grantová schémata s jednoduššími pravidly pro
menší projekty, podmínky sdružení stejnorodých potřeb více žadatelů do jednoho projektu a
podporovat spolupráci veřejné správy a místních samospráv s podnikateli.
V rámci průzkumu byli osloveni starostové všech obcí s pověřeným obecním úřadem. Reakce
starostů obcí byly vesměs vysoce pozitivní, většina z nich se poprvé dozvěděla, že
v některých opatřeních OPPP je přijatelným žadatelem také obec. Na tuto informaci reagovali
vstřícně, což může být příslibem do nového plánovacího období.
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
122
PODĚKOVÁNÍ
Za zpracování studie patří velký dík všem pracovníkům Regionálního poradenského centra
Poohří, které jako sdružení právnických osob tvoří pracovníci společností AB AKCIMA s.r.o.
Cheb, ABRI s.r.o. Těšovice, RHK Poohří Sokolov a Sancho Panza s.r.o. Karlovy Vary.
Nemalou měrou přispěli svojí pomocí, radou i prací pracovníci Institutu průmyslového
managementu Plzeň spol. s r.o. a odborný konzultant Ing. Miloš Brachtl.
Závěrem děkujeme za názory a metodickou pomoc pracovníkům Krajského úřadu
Karlovarského kraje a RK CzechInvestu Karlovy Vary.
Za realizační tým:
Ing. Martin Cirkl, Monika Halačová, Ing. Bohdan Vaněk
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
123
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ:
A: PUBLIKACE
1. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Společný regionální operační program ČR na léta 2004-2006 – Programový dokument, prosinec 2003, Praha
2. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Společný regionální operační program ČR na léta 2004-2006 – Programový dodatek, říjen 2005, Praha
3. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004-2006, prosinec 2003, Praha
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Programový dodatek k Operačnímu programu Průmysl a podnikání na léta 2004-2006, duben 2004, Praha
5. Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR: Operační program Infrastruktura, prosinec 2003, Praha
6. Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR: Operační program Infrastruktura – Programový dodatek, prosinec 2005, Praha
7. Ministerstvo zemědělství ČR: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, březen 2004, Praha
8. Ministerstvo zemědělství ČR: Programový dodatek k operačnímu programu „Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství“, duben 2004, Praha
9. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Operační program rozvoj lidských zdrojů pro ESF 2004 - 2006, listopad 2003, Praha
10. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Operační program rozvoj lidských zdrojů – Programový dodatek, květen 2004, Praha
11. Krajský úřad Karlovarského kraje: Program rozvoje Karlovarského kraje 2004 – 2006, červen 2004, Karlovy Vary
12. Institut průmyslového managementu, spol. s r.o.: Analýza Karlovarského kraje, 2006, Plzeň
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
124
B: OSTATNÍ ZDROJE
NÁZEV ZDROJE PŮVOD ZDROJE REFERENČNÍ OBDOBÍ
Statistická data a informace v oboru klastru ČSÚ, Odborný výbor EP 2001 – 2004
Zprávy o situaci na trhu práce Úřad práce Karlovy Vary 2001 – 2004
Statistická data a informace Karlovarský kraj ČSÚ Karlovy Vary 1997-2003, šetření 2004-2005
Informace o cestovním ruchu Informační centrum Karlovy Vary 2001 – 2004
Výstupy dotazníkového šetření Podnikatelské subjekty z KV kraje 2006
Výstupy z osobních konzultací a pohovorů Obce a města KV kraje 2006
www.czechinvest.org CzechInvest 2006
www.kr-karlovarsky.cz Krajský úřad Karlovarského kraje 2006
www.strukturalni-fondy.cz Ministerstvo pro místní rozvoj 2006
www.mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu 2006
www.mpsv.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí
2006
www.mze.cz Ministerstvo zemědělství 2006
www.mmr.cz Ministerstvo pro místní rozvoj 2006
http://www.opinfrastruktura.cz/web Ministerstvo životního prostředí 2006
Albertina – firemní monitor ČR Albertina data s.r.o.
Datebáze Hospodářské komory Sokolov
Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN
125
PŘÍLOHY:
1) Příloha č. 1 Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji
2) Příloha č. 2 Tabulkové přílohy
3) Příloha č. 3 Operační programy
4A) Příloha č. 4A Dotazník I.
4B) Příloha č. 4B Dotazník II.
5) Příloha č. 5 Plán průzkumného šetření
6) Příloha č. 6 Kvalitativní dotazník
7) Příloha č. 7 Test
8) Příloha č. 8 Prohlášení o mlčenlivosti
9) Příloha č. 9 Vyjádření Krajského úřadu Karlovarského kraje