STUDIE PROVEDITELNOSTI - Přestavlky u Čerčan STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘESTAVLKY – ZÁSOBENÍ...

STUDIE PROVEDITELNOSTI

PŘESTAVLKY – ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ŘÍJEN 2019

Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost

Nábřežní 4, Praha 5, 150 56

Přestavlky – zásobení pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod Studie proveditelnosti

__________________________________________________________________________________ Zakázka č.: 4165/002 říjen 2019 str. 3

VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost

Nábřežní 4, 150 56 Praha 5 - Smíchov

DIVIZE 02

tel: 257 110 296 fax: 257 319 398

e-mail: [email protected]

PŘESTAVLKY – ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

OBEC PŘESTAVLKY

STUDIE PROVEDITELNOSTI

Zpracoval: Ing. Mgr. Pavel Dvořák

Ing. Martin Kříž

Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02

V Praze, dne 4. 10. 2019



1 ÚVOD...................................................................................................................... 6 Identifikační údaje ............................................................................................................. 6 Úvod a účel předkládané dokumentace ........................................................................... 7 Cíle předkládané dokumentace ........................................................................................ 7 Seznam podkladů ............................................................................................................. 8

2 PRŮZKUM A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ......10 Popis území ..................................................................................................................... 10 Přírodní poměry............................................................................................................... 12

2.2.1 Geomorfologické a geologické poměry .......................................................................... 12 2.2.2 Hydrogeologické poměry ................................................................................................ 15 2.2.3 Hydrologické poměry ...................................................................................................... 16

Území se zvláštní ochranou, poddolované území, důlní činnost ................................... 17 Územní limity ................................................................................................................... 18 Technická vybavenost obce ............................................................................................ 19

2.5.1 Zásobení pitnou vodou .................................................................................................... 19 2.5.2 Spotřeba vody ................................................................................................................. 20 3 VYHODNOCENÍ SOUČASNÝCH KONCEPČNÍCH MATERIÁLŮ .........................21

Územní plán obce ........................................................................................................... 21 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje ............................................. 23

3.2.1 Vodovodní síť .................................................................................................................. 23 3.2.2 Kanalizační síť ................................................................................................................. 24

Projektové dokumentace................................................................................................. 24 Vyhodnocení koncepčních materiálů .............................................................................. 25

3.4.1 Vodovod .......................................................................................................................... 25 3.4.2 Kanalizace ....................................................................................................................... 25 4 VÝHLEDOVÝ STAV POČTU OBYVATEL .............................................................26 5 NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ – OSADA BORKA ...........................................27

Bilance potřeby vody – zásobení pitnou vodou .............................................................. 27 5.1.1 Specifická potřeba vody QSPV ......................................................................................... 27 5.1.2 Ztráta vody ...................................................................................................................... 27 5.1.3 Průměrná denní potřeba vody Qp ................................................................................... 27 5.1.4 Maximální denní potřeba vody Qd,max ............................................................................. 28 5.1.5 Maximální hodinová potřeba Qh,max ................................................................................ 28 5.1.6 Roční množství potřebné vody V .................................................................................... 28

Výpočet objemu vodojemu pro spotřebiště..................................................................... 28 5.2.1 Objem vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost ................................................ 29 5.2.2 Objem vody potřebný pro dobu trvání oprav .................................................................. 30 5.2.3 Objem vody pro požární účely ........................................................................................ 31 5.2.4 Stanovený objem vodojemu ............................................................................................ 31

Technické řešení ............................................................................................................. 32 5.3.1 Vodovodní distribuční síť ................................................................................................ 32 5.3.2 Tlakové pásmo ................................................................................................................ 34 5.3.3 Požární zabezpečení ...................................................................................................... 35 5.3.4 Zdroj pitné vody ............................................................................................................... 35 5.3.4.1 Variantní návrh č. I - Vodovodní řad PŘESTAVLKY ...................................................... 35 5.3.4.2 Variantní návrh č. II - Vodovodní řad ČERČANY ........................................................... 36 5.3.4.3 Podvarianta č. II .............................................................................................................. 38 5.3.4.4 Variantní návrh č. III - Vlastní zdroj vody ........................................................................ 38 5.3.4.5 Variantní návrh č. IV – vodovodní přivaděč Lštění ......................................................... 39 5.3.4.6 Další varianty ................................................................................................................... 41 6 NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ – PŘESTAVLKY, KANALIZACE .....................42

Výpočet zatěžovacích parametrů na ČOV ...................................................................... 42 6.1.1 Přítok odpadních vod ...................................................................................................... 42 6.1.2 Bilance znečištění ........................................................................................................... 43 6.1.3 Přípustné znečištění povrchových a odpadních vod ...................................................... 44

Technické řešení ............................................................................................................. 45 6.2.1 Kanalizační systém Přestavlky ....................................................................................... 45 6.2.1.1 Varianta A ........................................................................................................................ 46



6.2.1.2 Varianta B ........................................................................................................................ 48 6.2.1.3 Varianta C ....................................................................................................................... 49 6.2.1.4 Varianta D ....................................................................................................................... 50

Způsob čištění odpadních vod ........................................................................................ 51 6.3.1 Obecní čistírna odpadních vod ....................................................................................... 51 6.3.2 Domovní čistírna odpadních vod .................................................................................... 53 7 NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ – PŘESTAVLKY, VODOVOD ..........................54 8 MAJETKOPRÁVNÍ ELABORÁT ............................................................................55

Dotčené pozemky ........................................................................................................... 55 8.1.1 Kanalizační síť Přestavlky ............................................................................................... 55 8.1.2 Doplnění vodovodní sítě Přestavlky: .............................................................................. 59 8.1.3 Vodovodní síť Borka ....................................................................................................... 60 8.1.4 Přívodní řady ze zdrojů pitné vody pro osadu Borka ...................................................... 61

Realizovatelnost jednotlivých opatření z hlediska dotčení jiných subjektů .................... 62 8.2.1 Podmínky z hlediska územního rozvoje ......................................................................... 62 8.2.2 Podmínky Lesy ČR, s.p................................................................................................... 62 8.2.3 Podmínky KSÚS Středočeského kraje ........................................................................... 62 8.2.4 Podmínky Policie ČR ...................................................................................................... 62 8.2.5 Podmínky správců inženýrských sítí ............................................................................... 63 8.2.6 Podmínky právnických a soukromých osob .................................................................... 63 9 INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ NÁKLADY ..................................................................64

Metodika .......................................................................................................................... 64 Kanalizační část - Přestavlky .......................................................................................... 66 Vodovodní část - Přestavlky ........................................................................................... 69 Vodovodní část - Borka ................................................................................................... 70 Provozní náklady ............................................................................................................. 73

9.5.1 Kanalizační část .............................................................................................................. 73 9.5.1.1 Čistírna odpadních vod ................................................................................................... 73 9.5.2 Čerpací stanice na kanalizaci ......................................................................................... 73 9.5.3 Vodovodní část................................................................................................................ 74 9.5.3.1 Automatická tlaková stanice (ATS) ................................................................................. 74 9.5.3.2 Odběr vody ...................................................................................................................... 74 10 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ...................................................................................75

Operační program Životní prostředí ................................................................................ 75 Ministerstvo zemědělství ................................................................................................. 76 Krajské dotační prostředky ............................................................................................. 77

10.3.1 Středočeský infrastrukturní fond ..................................................................................... 77 10.3.2 Středočeský Fond životního prostředí a zemědělství ..................................................... 78

Podpora na kanalizační a vodovodní přípojky ................................................................ 78 Pokrytí vlastních zdrojů a investorství ............................................................................ 78 Vyhodnocení efektivity variant s ohledem na možnosti financování .............................. 79

11 SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ ...................................................................................80 Shrnutí navrhovaných opatření ....................................................................................... 80

11.1.1 Kanalizace Přestavlky ..................................................................................................... 80 11.1.2 Vodovod Přestavlky ........................................................................................................ 82 11.1.3 Vodovod Borka ................................................................................................................ 82

Vyhodnocení a doporučení navrhovaných opatření ....................................................... 84 12 NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU PŘÍPRAVY INVESTICE .........................................86

Časový harmonogram ..................................................................................................... 86 Etapizace stavby ............................................................................................................. 86 Propočet projektové přípravy .......................................................................................... 87 Změna PRVKÚK ............................................................................................................. 87

13 ZÁVĚR ...................................................................................................................88 14 PŘÍLOHOVÁ ČÁST ...............................................................................................90



1 ÚVOD

Identifikační údaje

Název akce: Přestavlky – zásobení pitnou vodou, odkanalizování

a čištění odpadních vod Kraj: Středočeský Okres: Benešov Místo: k.ú. Přestavlky u Čerčan (735191) Investor/Objednatel: Obec Přestavlky u Čerčan Přestavlky u Čerčan 48 257 23 Přestavlky u Čerčan Kontaktní osoba: Jan Mikulanda (starosta obce) tel.: 317 777 822 email: [email protected] IČO: 00232564 Stupeň projektové dokumentace: Studie proveditelnosti Odvětví stavby: Vodní hospodářství Zpracovatel dokumentace: Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Nábřežní 4, 150 56 Praha 5 – Smíchov Divize 02 Kontaktní osoba - projektant: Ing. Martin Kříž Odpovědný projektant: Ing. Mgr. Pavel Dvořák tel.: 257 110 308 / 257 110 357 e-mail: [email protected] [email protected] IČO: 47116901

mailto:[email protected]



Úvod a účel předkládané dokumentace

Předložený materiál je zpracován na základě objednávky mezi objednatelem obcí Přestavlky u Čerčan a zhotovitelem společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (číslo zhotovitele 02-O-4165-8798/19) ze dne 4. 6. 2019. Účelem dokumentace je vypracování studie proveditelnosti s ohledem na technické možnosti odkanalizování a zásobení pitnou vodou v obci Přestavlky u Čerčan a osady Borka, kde v současné době celková nebo dílčí vodohospodářská infrastruktura chybí. Koncepční materiál navrhne možnosti řešení uvedené problematiky a stanoví další postupné kroky podle možností financování a projektové připravenosti.

Cíle předkládané dokumentace

Stanoveny jsou tyto dílčí cíle, jenž jsou předmětem plnění: A. Zajištění a analýza podkladů řešeného území

zajištění hydrologických dat - hydrologické poměry území údaje z geofondu ohledně inženýrskogeologického průzkumu údaje o výškopisu lokality (digitální model terénu) popis stávajícího stavu území, definování řešeného území rešerše dokumentací vodárenského případně kanalizačního systému podklady o stávajícím vodohospodářském systému

B. Bilance potřeby vody a zdrojů, bilance odpadních vod

stanovení potřeby vody pro obyvatelstvo, občanská vybavenost, průmysl, ZD, ostatní výpočet potřeby vody pro celou lokalitu bilance zdrojů - analýza celkové kapacity stávajících zdrojů

určení současného množství odpadních vod určení výhledových stavů s ohledem na předpokládaný rozvoj obce zohlednění možnosti nárůstu produkce odpadních vod atd.

C. Varianty technického řešení vodovodního a kanalizačního systému

Předpokládá se zpracování tří základních koncepcí zásobení pitnou vodou: o využití vlastních zdrojů, o napojení na místní vodovod v lokalitě, o napojení na skupinový vodovod v okolí obce (stávající nebo připravovaný).

Technické varianty pro kanalizaci a ČOV budou zpracovány vzhledem k možnostem variantního řešení kanalizačního systému a ČOV. Předpokládá se rozpracování 3 až 4 variant technických řešení kanalizace:

o centrální ČOV, gravitační kanalizace o centrální ČOV, kombinovaná kanalizace o několik menších ČOV o decentralizovaný systém čištění OV

Navržená technická řešení budou ve vazbě na platný územní plán obce.

D. Inženýrská činnost

majetkoprávní elaborát s vyznačením dotčených pozemků pro vybranou variantu projednání s dotčenými subjekty, tj. připojení na vodovod popis a zhodnocení rizik navrhovaných opatření v souvislosti majetkoprávních vztahů

a platnou legislativou ČR vazba na PRVKUK a územní plán obce projednání návrhů se zadavatelem, schválení optimální varianty



E. Náklady navržených opatření a etapizace stavby, možnosti financování

ocenění navrhovaných variant řešení propočet investičních nákladů odhad nákladů přípravných prací, projektové dokumentace DUR, DSP, DPS návrh etapizace stavby, možný harmonogram orientační návrh provozních nákladů jednotlivých variant doporučení možných dotačních titulů pro financování vodovodu, kanalizace a ČOV,

včetně základních ekonomických propočtů

F. Doporučení dalšího postupu přípravy

doporučení optimální varianty stanovení dalšího postupu a vyvolaných prací (informace o případné nutnosti změny

PRVKUK, nutnosti změny územního plánu atd.)

Seznam podkladů

1. Platné zákony, ČSN a předpisy související s vodním hospodářstvím, především:

Zákon o vodách č. 254/2001 Sb.

Zákon o vodovodech a kanalizací č. 274/2001 Sb.

ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky

ČSN 75 5401 - Navrhování vodovodního potrubí

ČSN 73 0873 - Požární bezpečnost staveb, zásobování požární vodou

ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání technického vybavení

ČSN 75 6402 - Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel

2. Studie zásobování pitnou vodou osady Borka (P. R. I. s.r.o. - Ing. Vyšinka, studie

proveditelnosti, 02/2019)

3. Kanalizace a ČOV Přestavlky u Čerčan (Ing. Datel, DÚR, 01/2010)

4. Úprava vodovodu na pozemcích č. parc. 966/3 a 976/7 (P. R. I. s.r.o. - Ing. Vyšinka,

DPS, 03/2018)

5. Rekonstrukce dešťové kanalizace a splaškové kanalizace - Přestavlky p.č. 966/1 a

966/2 (Ing. Datel, DSP, 11/2016)

6. Přestavlky u Čerčan, RÚ Vepří - I. etapa kanalizace a vodovodu (Ing. Datel, DSP,

09/2009)

7. k.ú. Přestavlky u Čerčan, pozemek parc.č. 402/1 - vyhodnocení čerpací zkoušky (Ing.

Vodička, HG zpráva, 12/2018)

8. k.ú. Přestavlky u Čerčan, pozemek parc.č. 625/10 - vyhodnocení čerpací zkoušky

(Ing. Vodička, HG zpráva, 12/2018)

9. Aktualizace provozního řádu Přestavlky (VODOMONT - Jan Bejček, PŘ, 02/2010)

10. Přestavlky - vrt, parc.č. 625/10 (VRV, a.s. - Ing. Mgr. Dvořák, DUR+DSP, 09/2019)

11. Vodovod Lštění (VRV, a.s. - Ing. Brábník, SP, 07/2018)

12. Hydraulické posouzení vodovodní sítě obce Čerčany (VRV a.s. - Ing. Krupička, Ph.D.,

HP, 01/2018)

13. Skupinový vodovod Benešov - Sedlčany, komplexní posouzení přivaděče (Ing. Kasal,

Ph.D. a spol. 08/2018)

14. Rozhodnutí KHS Středočeského kraje, č. j. KHSSC35509/2011

15. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (Hydroprojekt CZ a.s.,

06/2004, aktualizace 08/2008) a mapová aplikace PRVK Středočeského kraje

16. Územní plán Přestavlky u Čerčan (Ing. arch. Horváthová, Ing. akad. arch. Foglar,

09/2018)

17. Hydrologické údaje povrchových vod (ČHMÚ, hydrologické údaje, 09/2019)



18. Česká geologická služba - útvar Geofond (vrty - základní informace, 08/2019)

19. Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury obcí - aktualizace (Ministerstvo

pro místní rozvoj ČR, kolektiv RTS, a.s. Brno a AQUATIS, a.s. Brno, 09/2019)

20. Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny

objektů, (Ministerstvo zemědělství, 2010)

21. Digitální zákresy sítí technické infrastruktury

22. Provozní údaje - vodné a stočné 2018

23. Geodetické zaměření lokality

- poloha vrtů, VDJ Vepří, přívodní řad, umístění ČOV a příjezdové komunikace,

uliční profily obce, budoucí zástavba Vepří

24. Základní vodohospodářská mapa ČR (Český úřad zeměměřický a katastrální, 1994)

25. Ortofotomapa ČR (veřejně dostupný zdroj)

26. ČUZK - Český úřad zeměměřičský a katastrální (podklad KN)

27. Analýza výškopisu - DMR 5G

28. Mapové podklady z webových aplikací

29. Vyjádření dotčených orgánů (2019)

30. e-mailová komunikace

31. osobní konzultace

- Jan Mikulanda (starosta obce Přestavlky)

- Ladislav Bursík (bývalý starosta obce Přestavlky)

- Ing. Blanka Anderlová (zaměstnanec VRV, a.s.)

- Ing. David Brábník (zaměstnanec VRV, a.s.)



2 PRŮZKUM A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Popis území

Obec Přestavlky a osada Borka jsou situovány cca 900 m západně od urbanizovaného území obce Čerčany. Oba sídelní útvary spolu s dalšími odlehlými osadami spadají pod jeden katastrální celek, tj. Přestavlky u Čerčan (# 735191).

Obrázek 1 - Situace širšího území (zdroj: mapový podklad ČUZK)

Obcí vede hlavní silnice II. třídy č. 109 (směr Poříčí nad Sázavou - Chocerady), na kterou se napojují místní komunikace v obci. V širším okolí vedou dopravní dálniční koridory D1 a D3. Přibližně 1,5 km od osady Borka vede významný 4. tranzitní železniční koridor. Řešená lokalita je v centrální (historické) části obce charakteristická vesnickým rázem zástavby rodinných domů, statků a usedlostí: v okrajových částech obce se jedná především o novou zástavbu rodinných domů. Dále se zde nachází fotovoltaická elektrárna, fotbalové hřiště a při SV okraji obce zemědělský areál AGRO Přestavlky, a.s. Osada Borka je charakteristická smíšenou zástavbou starších rekreačních chat a nových rodinných domů. Občanská vybavenost obce je tvořena obecním úřadem, budovou České pošty, hasičskou zbrojnicí, jedním hostincem a jedním obchodem s potravinami. Zástavba obce leží v nadmořské výšce cca 390 až 440 m; zástavba osady Borka ve výšce cca 360 až 395 m n. m. Osídlení a zástavba obce je hustá. V osadě Borka je zástavba rozptýlená; situovaná mimo hlavní komunikaci č. II/109 a ležící vně lesních pozemků. V oblasti kolem obce Přestavlky a osady Borka pramení a protékají dva vodní toky, potok Doubravice (Kněžatický potok) a potok Borka. Na toku Doubravice a jeho bezejmenných přítoků se vyskytuje kaskáda několika záchytných vodních nádrží a rybníků. Pověřeným správcem obou místních vodních toků jsou Lesy ČR, státní podnik.

Dálnice D1

Sázava

Osada Borka

Přestavlky

Čerčany

Dálnice D3

Železniční koridor (4. tranzitní)

Doubravice



Obrázek 2 – Situace zájmového území (zdroj: mapový podklad ČUZK)

Počet obyvatel s trvale hlášeným pobytem v zájmové lokalitě činí cca 377. Počet zahrnuje všechny sídelní útvary na katastrálním území. Údaje pochází od Českého statistického úřadu a jsou aktuální ke dni 1. ledna 2019. Níže je uveden vývoj obyvatelstva v dané lokalitě za posledních cca 50 letech.

Tabulka 1 – Vývoj počtu obyvatel v obci Přestavlky (zdroj: ČSÚ)

Rok (stav k 1.1.) 1970 1980 1991 2001 2010 2015 2017 2019

Počet obyvatel 307 262 251 256 284 339 363 377

Ze znázorněného trendu je patrný významný růst počtu obyvatel a to přibližně od přelomu tisíciletí. V posledních několika letech je trend růstu spíše pozvolnější. Podrobnější rozdělení podle sídelních celků z údajů poskytnutých obcí ze dne 28. srpna 2019 je následující:

Přestavlky cca 250 obyvatel osada Borka cca 50 obyvatel + 85 rekreantů

0

50

100

150

200

250

300

350

400

1991 2001 2010 2015 2017 2019

Vývoj obyvatelstva v obci Přestavlky od roku 1991

Silnice č. II/109

Osada Borka

Přestavlky Potok Doubravice

Potok Borka

Čerčanský p.



Přírodní poměry

2.2.1 Geomorfologické a geologické poměry

Z hlediska morfologie terénu se jedná o členitější a svažitější území. Mezi dvěma vrchy Vepří a Častovka vzniká sedlo, které dělí území obce na dvě dílčí svahovité oblasti. Sklonitost terénu zájmového území spadá jedním směrem východně od sedla k toku Doubravice, druhým směrem západně až SZ od sedla k toku Borka. Osada je taktéž svahovaná SZ směrem k toku Borka. Nejvyšších nadmořských výšek je dosahováno na vrcholu kopce Vepří, a to přibližně 481 m n. m.; nejnižších výšek je dosahováno v západní části v osadě Borka, a to přibližně 345 m n. m. Pro znázornění sklonitosti terénu zájmového území byl zpracován digitální model reliéfu.

Obrázek 3 – Přestavlky, digitální model reliéfu 5G (nástroj TIN)

Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.



Obrázek 4 – Borka, digitální model reliéfu 5G (nástroj TIN)

Z hlediska geologie je území budováno horninami soustavy Českého masivu krystalinika a prevariského paleozoika v různých vývojích dle situování lokality (permokarbonské granity či neoproterozoický horniny – metadroby, metaarkózy) s různými kvartérními pokryvy.

Obrázek 5 – Geologická mapa území (zdroj: mapová aplikace České geologické služby)

Legenda:

6 nivní sediment (hlína, písek, štěrk), kenozoikum (kvartér) 7 smíšený sediment, kenozoikum (kvartér) 13 nezpevněný sediment (kamenitý, hlinito-kamenitý), kenozoikum (kvartér) 690 metamorfit (metadroby), proterozoikum 692 metamorfit (břidlice), proterozoikum 1783 hlubinný magmatit (granodiorit, tonalit, diorit), paleozoikum (karbon-perm)

13

1783

Borka

690

7

692

6

692

Vrt BR-1

13

690

1783

7

Vrt K10-08

Vrt PH-1

Vrt PH-2

690



Pro přesnější petrografický popis zájmové lokality byly použity údaje z archivu Geofondu České geologické služby. Dle dostupných podkladů byla provedena rešerše nejbližších a vhodně situovaných geologických nebo hydrogeologických vrtů – lokace viz obr. 5.

Tabulka 2 – Popis petrografie v provedených vrtech v zájmové lokalitě (zdroj: archiv Geofondu)

Název vrtu:

K10-08

Rok vyhotovení: 1964 Nadmořská výška: 404,60 m n. m.

Ustálená HPV: Druh HPV: suchý vrt

Souřadnice Y: 723152 m (JTSK) X: 1071829,5 m (JTSK)

Geologický profil vrtu:

Hloubka (m) Horniny Stratigrafie

0,0 – 0,3 humózní písčitá hlína kvartér

0,3 – 1,1 jílovitá hlína, rohovec v úlomcích kvartér

1,1 – 2,3 červený jíl -

2,3 – 7,0 silně navětralá břidlice, žula proterozoikum

Název vrtu:

BR-1

Rok vyhotovení: 2007 Nadmořská výška: 386 m n. m.

Ustálená HPV: 13,40 m (372,60 m n. m.) Druh HPV: ustálená

Souřadnice Y: 724398 m (JTSK) X: 1071424 m (JTSK)



0,0 – 0,3 humózní hlína kvartér

0,3 – 3,0 hlinitá suť svahová kvartér

3,0 – 4,0 zvětralý granitoid svrchní proterozoikum

4,0 – 35,0 pevný granitoid svrchní proterozoikum

Níže jsou vedeny údaje z průzkumných hydrogeologických vrtů poskytnutých obcí.

Název vrtu:

PH-1



Souřadnice Y: 722398,72 m (JTSK) X: 1071339,34 m (JTSK)



0,0 – 0,5 vegetační vrstva, humózní hlína kvartér

0,5 – 6,0 písčito-kamenitá hlína kvartér

6,0 – 8,0 zvětralá hornina paleozoikum

8,0 – 45,0 granodiorit paleozoikum

Název vrtu:

PH-2



Souřadnice Y: 724439,22 m (JTSK) X: 1071952,58 m (JTSK)



0,0 – 0,5 vegetační vrstva, humózní hlína kvartér

0,5 – 6,0 písčito-kamenitá hlína kvartér

6,0 – 8,0 zvětralá metadroba proterozoikum

8,0 – 30,0 metadroba proterozoikum



2.2.2 Hydrogeologické poměry

Území spadá do hydrogeologického rajonu č. 6320 - Krystalinikum v povodí Střední Vltavy; oblast Horní Vltavy. Zájmové území se nachází v jeho SV části. Všeobecně se v daném HG rajonu vyskytuje volná hladina podzemní vody. Propustnost podloží je převážně puklinové. Transmisivita neboli průtočnost horninovým podloží bývá nízká; cca 1x10-4 m2/s a méně. Území je litologicky tvořeno převážně granitoidy. Mineralizace území se pohybuje v řádech 0,3 až 1 g/l; typ chemizmu je tvořen prvky Ca – Mg – HCO3 – SO4. Širší oblast řešeného území se vyznačuje výskytem podzemní vody, která vyžaduje složitější úpravu. Regionálně nejvíce kvalitu podzemní vody ovlivňuje vápník - Ca. Dalším limitujícím faktorem nepříznivě ovlivňující kvalitu podzemní vodu v lokalitě je výskyt dusíků v různých formách - NO3, NO2 nebo NH4.

Obrázek 6 – Hydrogeologická mapa širšího území (zdroj: mapová aplikace České geologické služby)

U průzkumných HG vrtů PH-1 a PH-2 z roku 2018 byly provedeny čerpací zkoušky a rozbory vody. Rešerše stanovených parametrů podzemní vody v zájmovém území je uvedena níže.

Tabulka 3 – Hydrogeologické vlastnosti zájmového území

Název

vrtu

Terén

(m n. m.)

Ustálená

HPV

(m n. m.)

Hloubka

PV (m)

Vydatnost

čerpání

Qmax (l/s)

Propustnost

prostředí k

(m/s)

Transmisivita

T (m2/s)

Doporučená

hloubka

čerpadla (m)

PH-1 394,00 390,10 3,9 4,0 8,2x10-5 3,3x10-3 32,4

PH-2 368,00 360,70 7,3 0,2 2,7x10-8 1,7x10-6 50,7

Směrná roční potřeba vody dle přílohy č. 12 Vyhlášky 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., činí 35 m3. Využitelné množství vody z vrtané studny PH-1 pokryje potřebu pro cca 3 500 osob; z vrtané studny PH-2 se pokryje potřeba cca 170 osob. Použití vody pro pitné účely musí splňovat parametry dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb. včetně souvisejících předpisů. Rozbory vody prokázaly zvýšený výskyt dusičnanů NO3 v obou vrtech!! Limitní hodnota daná vyhláškou je 50 mg/l, ve vrtu PH-1 byla zjištěna hodnota 66 mg/l, ve vrtu PH-2 hodnota 111 mg/l. Rozbory dále prokázaly překročení mezních hodnot v počtech mikrobiologických kolonií při zvýšených teplotách. Ve vodě z vrtu PH-2 byl navíc zaznamenán výskyt koliformních bakterií a mírně byly překračovány doporučené hodnoty vápníků a hořčíku (Ca + Mg).

Vrt PH-1

Vrt PH-2



2.2.3 Hydrologické poměry

S ohledem na členitou morfologii terénu prochází katastrálním územím obce tři pomyslné rozvodnice 4. řádu. Území je tak rozděleno na tři dílčí hydrologická povodí, tj. povodí toku Doubravice, toku Borka a Čerčanského potoku. Všechny potoky protékají katastrálním území, nikoliv však hustější zástavbou obce. Pro další účely studie bude blíže zaměřeno pouze na potok Doubravice.

Obrázek 7 – Základní vodohospodářská mapa širšího území (zdroj: HEIS VÚV)

Délka toku Doubravice činí cca 2,9 km. Pramen potoku se nachází při východním okraji končící zástavby obce. Přibližně 500 m je trasa vedena východním směrem. Následně se tok stáčí severním směrem, kde se do něj vlévá pravostranná bezejmenná vodoteč. V těchto místech se nachází kaskáda několika záchytných vodních nádrží. Pod kaskádou nádrží se do toku vlévá několik dalších bezejmenných vodotečí. Tok dále prochází místní části Doubravice, za níž se přibližně po 600 metrech vlévá pod jezem Poddubí jako levostranný přítok do řeky Sázavy. Pověřeným správcem místních vodních toků jsou Lesy ČR, státní podnik. Záplavové území není stanoveno. Potok Doubravice je nebližší vodotečí s ohledem na stanovenou lokalitu plánované ČOV Přestavlky v územní plánu obce. V budoucích výhledech obce se počítá s touto vodotečí jako recipientem vypouštěných odpadních vod z této ČOV. Místo zaústění odtoku z ČOV je navrženo u soutoku s pravostranným bezejmenným přítokem (viz profil ČHMI), kde se předpokládá větší vodnost toku. Základní hydrologické údaje povrchových vod v řešeném území – profil ČHMI:

Název toku: Doubravice (Kněžatický potok) ČHP: 1-09-03-1220 ID VT: 10240598 délka toku: cca 2,93 km dílčí plocha povodí: cca 2,00 km2 celková plocha povodí: cca 5,04 km2 dlouhodobý průměrný průtok (Qa): 9 l/s dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek (Pa): 668 mm třída přesnosti dat dle ČSN 75 1400: IV. zdroj dat: ČHMÚ – 09/2019

Borka Doubravice

Sázava

Čerčanský p.

Profil ČHMI

Rozvodnice



Tabulka 4 – Údaje N-letých průtoků QN (Doubravice - profil ČHMI)

Profil Staničení

(ř. km) Plocha (km2)

Q1 (m3/s) Q2

(m3/s) Q5

(m3/s) Q10

(m3/s) Q20

(m3/s) Q50

(m3/s) Q100

(m3/s)

soutok 2,3 2,00 1,80 2,20 3,00 3,80 4,80 6,50 8,10

Tabulka 5 – Údaje M-denních průtoků Qm (Doubravice - profil ČHMI)

Qm 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364

(l/s) 22 14 11 8,7 7,2 5,9 5,0 4,1 3,4 2,7 2,0 1,3 0,9

Hydrologické údaje byly odvozeny z pozorovaných hodnot profilu mimo zájmový vodní tok nebo mimo jeho povodí. Charakteristiky maximálních průtoků byly odvozeny ze srážek.

Tabulka 6 – Pravděpodobnostní charakter hydrologických údajů

Třída spolehlivosti

Orientační charakteristika

Orientační hodnoty střední kvadratické chyby v %

Qa Q1-10 Q20-100

IV

Hydrologické údaje odvozené z pozorovaných hodnot do profilu mimo pozorovaný vodní tok nebo mimo jeho povodí pokud je nelze zařadit do třídy III. Charakteristiky maximálních průtoků odvozené ze srážek

30 40 60

Území se zvláštní ochranou, poddolované území, důlní činnost

V zájmové lokalitě se nenachází žádné území se zvláštní ochranou, poddolované území či důlní činnost. Nejbližším výskytem chráněného území je poddolovaná oblast Vranov – Bezděkov po těžbě železných rud, situovaná cca 1,8 km od okraje zástavby obce a evropsky významná lokalita Dolní Sázava, stanovena podél toku řeky Sázava.

Obrázek 8 – Širší situace chráněných území v okolí (zdroj: mapová aplikace AOPK ČR)

EVL Dolní Sázava

Poddolovaná oblast

Vranov - Bezděkov



Územní limity

Zastavěným územím obce vede potrubí dálkového vodovodního přivaděče - štolový přivaděč Želivka. První ochranné pásmo štolového přivaděče činí 500 m od osy potrubí na obě strany za účelem ochrany jeho stavebních konstrukcí před mechanickým poškozením. V tomto pásmu je nutné posuzovat veškeré trhací práce malého i velkého rozsahu ve smyslu platných zákonů a předpisů. Druhé ochranné pásmo činí 2 000 m na každou stranu od osy přivaděče za účelem ochrany kvality dopravované vody.

V prvním ochranném pásmu je nutné posuzovat:

trhací práce, při kterých jednotlivé nálože přesáhnou 50 kg trhavin, a celková nálož přesáhne 200 kg současně odpalovaných trhavin

provádění podzemních staveb, tunelování atp., kdy jednotlivé nálože přesáhnou 10 kg trhavin a celkové množství současně odpalovaných trhavin přesáhne 100 kg, v souvislé výstavbě však jen 30 kg trhavin

trhací práce při destrukcích, kdy celkové množství současně odpalovaných trhavin přesáhne 10 kg na destrukci celého objektu

Hlavní nežádoucí činnosti a zásady v území podél štoly jsou:

rozsáhlejší zemní nebo skalní práce (hluboké výkopy, silniční zářezy apod.) otvírka lomů, velkých zemníků stavba podzemních objektů (štoly, tunely, kaverny, sklady apod.) zřizování hlubších vrtaných studní a hloubení vrtů obecně (hloubka > 8 m) použití trhacích prací, vyvolávání seismických účinků zřizování skládek, ČOV nebo kanalizačních systémů zřizování staveb a provozů s ropnými deriváty (čerpací stanice PHM) zřizování staveb a provozů s jinými látkami, které mohou způsobit kontaminaci pitné

vody činnost mající za následek vznik rozsáhlejších polí bludných elektrických proudů,

produktovody, kabely s vysokým napětím Budoucí ČOV Přestavlky se nachází v prvním ochranném pásmu štolového přivaděče. Pro ochranná pásma je závazná Vyhláška Okresního úřadu Benešov (č. j. Vod: 231 – 1980/99 z 21. 5. 1999). Do horninového prostředí v ochranném pásmu nesmí být zaváděny kapaliny nebo jiné látky, jejichž případný únik by mohl kontaminovat okolí horninového prostředí a ovlivnit jeho hydrologický režim. V OP štolového přivaděče lze provádět jakékoli stavební záměry pouze s písemným souhlasem vlastníka a provozovatelem vodovodu. Na území se nachází pozemky určené k plnění funkci lesa (PUPFL). Ochranné pásmo od okraje lesa činí 50 metrů. Umístění staveb ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa je podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů dle 48 odst. (2) písm. c) lesního zákona. V případě dotčení lesního pozemku je potřeba zažádat o vynětí dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon) v platném znění. Vynětí pozemků je zpoplatněno. Využití lesních pozemků k jiným účelům je možné pouze na základě povolení orgánu státní správy lesů. Žádost je vyřizována ve správním řízení (je vydáváno správní rozhodnutí) a musí obsahovat povinné náležitosti (některé vypsány viz níže) dle vyhlášky č. 77/1996 Sb.

podrobné zdůvodnění požadavku s uvedením údajů o uvažovaném použití PUPFL komplexní výpočet náhrad škod na lesních porostech a předpoklad zvýšených

provozních nákladů výpočet poplatku za odnětí vyjádření vlastníka a nájemce dotčených PUPFL vyjádření odborného lesního hospodáře

Dalšími prostorovými limity jsou trasy stávajících inženýrských sítí, které mají stanovena ochranná pásma. Dále se často uplatňuje dodržování odstupových vzdálenosti uvedených v normě ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“.



Technická vybavenost obce

Obec má vybudované rozvody sdělovacích a silových kabelů. Sdělovací optické a metalické kabely jsou dle místní situace vedeny jako podzemní či nadzemní; vlastníkem a správcem sítě je CETIN, a.s. Silové elektrické kabely do 1 kV (nízké napětÍ) jsou dle místní situace též vedeny jako podzemní či nadzemní, silové kabely do 35 kV (vysoké napětí) jsou vedeny jako nadzemní, převážně mimo zastavěnou část obce). Provozovatelem elektrické sítě je ČEZ Distribuce, a.s. Obec není plynofikována. V dřívějších letech (1960 – 1965) proběhla výstavba vodovodní sítě s vlastním zdrojem pitné vody a vodojemu. Vodovodní síť je od té doby postupně rozšiřována; trasy řadů jsou vedeny veřejnými i soukromými pozemky. Vlastníkem vodovodní sítě je obec Přestavlky u Čerčan, provozovatelem AGRO Přestavlky, a.s. Osada Borka zásobena pitnou vodou z obecního vodovodu není. Splašková kanalizace v současné době v obci vybudována není; byly realizovány pouze dílčí nezprovozněné úseky. Stavba kanalizace s čistírnou odpadních vod je uvažována v budoucích výhledech obce v sídelním celku Přestavlky. V obci je vybudována pouze kanalizace dešťová za účelem odvodnění komunikace, případně přilehlých střešních ploch. Dešťová kanalizace je zaústěna do Doubravického potoku.

2.5.1 Zásobení pitnou vodou

Vodovod slouží k zásobení obce Přestavlky pitnou vodou. Do vodovodu je dodávána voda z podzemních zdrojů situovaných v katastrálním území Přestavlky. První (dřívější) zdroje, kopané studny KS1 a KS 2, jsou hluboké 12 a 15 m, celková vydatnost cca 0,28 l/s. Ve studních je osazeno ponorné čerpadlo GRUNDFOS SP 3A-60, příkon 3,7 kW. Z KS2 se přečerpává do KS1 a odtud do VDJ. Druhými (novějšími) zdroji jsou vratné studny P1 a P2 o hloubce 34,8 a 39,4 m; obě o využitelné vydatnosti 0,6 l/s. Ve studních je osazen stejný typ čerpadla. Tento novější vodní zdroj je ovládán přímo z VDJ pomocí elektrod. Voda je z odběrných studní následně čerpána výtlačným řádem rPE DN 63 mm (výtlak V1 a V2) v celkové délce 1 460 m do zemního vodojemu. Na výtlačném řadu je osazena vodoměrná sestava pro měření odebírané podzemní vody. Nový zemní VDJ o objemu 213 m3 (448,50 / 451,44 m n. m.), kóta terénu 452,50 m n. m., byl realizován v roce 2007. Vodojem je osazen jako VDJ před spotřebištěm. Ve vodojemu je prostor pro dávkování chlornanu sodného k zajištění zdravotní nezávadnosti vody dodávané do spotřebiště. Dávkování je prováděno čerpadlem EH-B10-VC-S. Stavba vodojemu je monolitická, zastropená. Jedná se o prefabrikované panely s tepelnou izolací. Součástí VDJ je manipulační komora. Mezi VDJ a vodními zdroji je položen ovládací (CYKY 12 x 1,5 mm) a silový kabel (AYKY 4B x 35 mm); doplňování pitné vody do VDJ probíhá automaticky. Zásobní řad z VDJ do spotřebiště je proveden z LT DN 100 v celkové délce 362 m (řad A). Po obci jsou rozvedeny řady v profilech rPE DN 50 a DN 63 (převážná část), případně LPE DN80, o celkové délce cca 4 822 m. Na zásobních řadech v obci je vybudováno min. 96 kusů vodovodních přípojek o celkové délce 1 715 m (stav k roku 2010). Elektroměr pro VDJ a vodní zdroj je osazen v elektrickém rozvaděči, který je umístěn v místním kravíně parc.č. st. 488. Kapacitní údaje:

vydatnost prvního zdroje (kopané studny KS-1 a KS-2): cca 0,28 l/s (24 m3/den) vydatnost druhého zdroje (vratné studny P1 a P2): cca 0,75 l/s nynější celková kapacita všech zdrojů: cca 1,0 l/s výroba vody za rok 2009: 15 000 m3/rok (0,48 l/s) počet zásobovaných obyvatel k roku 2006: cca 250



Tabulka 7 – Seznam vodovodních řadů dle materiálu, délky v metrech (zdroj: Provozní řád vodovodu)

ŘAD LT 100 rPE 50 rPE 63 LPE 80

Výtlak V1 635

Výtlak V2 824

Řad A 362

A1 60

A2 30

B 809

B1 163

B2 132

B3 44

B4 50

B5 38

B6 42

B7 148

C 657

C1 175

D 180

E 61

F 132

B8 280

Celkem 494 494 3 554 280

Uváděné dimenze jsou typu DN, tj. vnitřní průměr potrubí. Dle informací z obce výtlačný řad PE d63 mm, vedený z prostoru dvou vrtaných studní P1 a P2, je v období vyšších odběrů nekapacitní, respektive tlakové a místní ztráty velmi výrazně snižují účinnost dotování vody do vodojemu z těchto zdrojů. V době 09/2019 byly realizovány projekční přípravy ve formě sloučené dokumentace pro získání ÚR a SP v rámci posílení zdrojů pitné vody. Jedná se o realizaci nového jímacího vrtu na pozemku parc.č. 625/10 a přiváděcího výtlačného řadu PE 100RC d75x6,8 mm v délce cca 118 m s napojením ve vodoměrné šachtě do stávajícího výtlaku z vrtů P1 a P2.

2.5.2 Spotřeba vody

Jedná se o ústní informace poskytnuté zástupci obce:

obvykle průměrná spotřeba vody: 60 m3/den spotřeba vody v letním období: 100 – 120 m3/den podíl odběru místního ZD: cca ½ denní spotřeby

o druh / počet dobytka: cca 200 krav (dojnic) o spotřeba vody 1 ks dobytka: cca 100 l/den

fakturovaná voda za rok 2018: 13 873 m3/rok (0,44 l/s)

povolený odběr vody: 30 000 m3/rok

cena vodného, stočného: 27,26 Kč/m3 bez DPH



3 VYHODNOCENÍ SOUČASNÝCH KONCEPČNÍCH MATERIÁLŮ

Územní plán obce

Územní plán obce stanovuje urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačují hranice současně zastavěného území obce. Obec Přestavlky u Čerčan má nově zpracovaný platný územní plán z roku 09/2018. Pro koncept navrhovaných technických řešení odkanalizování a zásobení pitnou vodou v dané lokalitě je nutné vyhodnotit předpokládaný budoucí rozvoj sídelních celků. Do výpočtů hydraulických parametrů bude zahrnuto předpokládané navýšení počtu obyvatel s trvalým pobytem. Určené plochy pro budoucí rodinné a smíšené bydlení jsou v ÚP tečkovaně vyšrafovány. V maximální míře byla snaha zpracovatelů studie navrhnout technická řešení ve vazbě na ÚP obce. Níže jsou uvedeny údaje a koncepce, týkající se vodohospodářské infrastruktury a budoucího rozvoje v sídle Přestavlky:

Obrázek 9 - Koordinační výkres obce Přestavlky (zdroj: ÚP obce)

Vymezená plocha pro ČOV

VDJ

ČS

VT3

VT4.2

VT4.1

Štolový přivaděč



Přestavlky:

v ÚP je vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury (TI – Z12) pro umístění čistírny odpadních vod a komunikace (východní část obce),

zásobování pitnou vodou je zajištěno obecním vodovodem s vlastními zdroji vody a vodojemem (VDJ) na území obce,

vodovod zajišťuje dostatečnou kapacitu i pro uvažovaný rozvoj, navržena je oddílná splašková kanalizace a mechanicko-biologická ČOV (veřejně

prospěšná stavba VT1), ze západní části sídla budou splaškové OV přečerpávány čerpací stanicí (ČS) do východní části stokové sítě (veřejně prospěšná stavba VT2),

spolu s veřejně prospěšnými stavbami VT1 (ČOV) a VT2 (ČS) jsou dále vymezeny kanalizační řady mimo komunikaci (VT4.1 a VT4.2) a výtlačný řad mimo veřejnou komunikaci (VT3) – jedná se o vymezené veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 odst. 1 písm. a), b) SZ.,

předpokládaný vývoj počtu obyvatel v obci se odhaduje zhruba na 450 až 500 osob, při úvaze 3 obyv. na 1 RD se odhaduje výstavba cca 40 nových nemovitostí.

Osada Borka:

zásobování pitnou vodou bude z místních zdrojů, rozšíření vodovodu do sídel Čistec a Doubravice 1. díl není uvažováno; tato sídla

budou i nadále zásobována pitnou vodou z vlastních zdrojů (domovních studní), výhledově je uvažováno s napojením lokality Borka,

v lokalitě Z31 vzniknou 1 až 2 RD (nynější stav – jeden celistvý pozemek), v lokalitě Z32 vzniknou cca 3 nové RD (dle nynější parcelizace v KN).

Obrázek 10 - Koordinační výkres osady Borka (zdroj: ÚP obce)



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování a odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Je zpracován v souladu s § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Následující text je převzat z karty obce Přestavlky u Čerčan (CZ021.3201.2101.0035.01). V roce 2008 proběhla změna v návaznosti na plánovanou přestavbou zemního VDJ. Změna je v textu podtržena. Osada Borka svojí vlastní kartu obce nemá.

3.2.1 Vodovodní síť

Stávající stav:

Obec přes opakované urgence neposkytla žádné podklady pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Dle telefonického sdělení zástupce obce je v obci zásobování vodou zajišťováno obecním vodovodem, na který je napojeno 100% obyvatel. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je obec Přestavlky u Čerčan. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou 2 x vrty. Z vrtů je voda čerpána výtlačným řadem - PE, délky 0,840 m - do vodojemu (VDJ) Přestavlky u Čerčan. Vydatnosti vrtů nejsou známy. VDJ Přestavlky u Čerčan – zemní, 1 x 135 m3. Rok uvedení do provozu neuveden. Údaje o hladinách ve VDJ nebyly poskytnuty. Z VDJ je voda vedena přívodním gravitačním řadem do obce - délka 0,748 km. Po obci je voda rozváděna řady o celkové délce 2907 m. Celková délka přívodních a rozvodných řadů je 4118 m (dle poskytnutých podkladů). Protokol o rozboru vzorku pitné vody odebrané ze sítě hromadného zásobování nebyl vlastníkem / provozovatelem poskytnut.

Zemní vodojem 1x135 m3 z roku 1953 byl vyzděn z cihel. Vlivem zemní eroze dochází k poruchám vnějšího líce, který je navíc bez isolace proti zemní vlhkosti. To způsobuje poruchy těsnosti vodojemu. Podle odborného posudku je oprava investičně náročnější než nový vodojem. Proto obec připravuje stavbu nového vodojemu.

Výhledový stav:

Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti.

Změnou je navržena výstavba nového zemního vodojemu, který bude umístěn tak, aby byl zvýšen tlak vody v horní části obce. Vodojem je navržen o objemu 213 m3. Navýšení objemu vodojemu odpovídá nárůstovému trendu obyvatel obce.

Obrázek 11 – Orientační přehled vodovodní sítě dle PRVKUK (zdroj: mapová aplikace PRVK SK)

VDJ Zdroje vody

ATS

Štolový přivaděč

Změna PRVK 2015



Poznámka:

V orientačním přehledu je vyznačen objekt ATS s přívodním řadem z místní části Vranovská Lhota (tmavší modrá barva) – jedná se o změnu PRVKUK z roku 2015, týkající se ohledně výstavby nedalekého skupinového vodovodu CHOPOS. Zdrojem vody bude štolový přivaděč ze Želivky.

3.2.2 Kanalizační síť

Stávající stav:

Obec přes opakované urgence neposkytla žádné podklady pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje – dle telefonického sdělení zástupce obce se v obci nenachází splašková kanalizace a ČOV, splaškové odpadní vody od trvale žijících obyvatel jsou v 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Splaškové odpadní vody od přechodně bydlících obyvatel jsou v 100% případů akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. V obci neexistuje dešťová kanalizace. Pro odvádění povrchových vod v obci jsou užívány příkopy, strouhy a propustky.

Výhledový stav:

V obci je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná gravitační kanalizace v celkové délce 3,80 km bude vybudována z kameninových nebo plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Součástí kanalizační sítě je i jedna čerpací stanice a výtlačné řady DN 90 v celkové délce 500 m. Celková délka gravitačních a výtlačných řadů je 4 500 m. Stávající kanalizace bude nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod. Pro čištění splaškových vod je uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod. Navrhujeme mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s nitrifikací. Na čistírnu budou přiváděny oddílnou kanalizací pouze splaškové vody. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi doplněnými jímkou na zachycování písku. V případě, že na čistírnu budou odpadní vody přečerpány, bude čerpací stanice vybavena mělnícím čerpadlem a uzpůsobena i jako objekt pro zachycení písku. Toto řešení zcela nahradí mechanickou část čistírny, je provozně osvědčeno na mnoha čistírnách a provozovatele zbavuje problémů s hygienickým ukládáním shrabků na čistírně a s jejich následnou likvidací. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém řešen jako klasický systém s nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích. Aktivace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude odvážen k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Kněžatického potoka.

Projektové dokumentace

V roce 2010 zpracovala projektová kancelář Ing. Petr Datel projekt „Kanalizace a ČOV Přestavlky u Čerčan“ v rozsahu projekčních prací pro získání územního rozhodnutí (DÚR). Projekt rozpracovává řešení odkanalizování a čištění odpadních vod v obci. Přívodní potrubí kanalizace od nátoku na ČOV je vedeno přes soukromé pozemky podél Doubravického potoku. V projektu nebylo řešeno odkanalizování některých stávajících a výhledových lokalit. Umístění ČOV je v souladu s ÚP obce. Navržené umístění ČS na pozemku parc. č. 499/2 není v souladu s ÚP obce. V září 2019 byla vyhotovena dokumentace pro ÚŘ a SP ohledně stavby posílení vodních zdrojů v SV oblasti obce. Navržen je nový vrt na parcele 625/10 s novým přívodním řadem d75, který bude napojen ve vodoměrné šachtě na stávající přívodní řad z vrtů P1 a P2.



Vyhodnocení koncepčních materiálů

Pro získání dotace je jednou z podmínek nutný soulad technického řešení s PRVKUK. V případě návrhu nového nebo odlišného řešení oproti PRVKUK je nutné předložit na krajský úřad žádost o změnu PRVKUK včetně všech příloh dle zásad pro změny schváleného plánu. Návrh změny se nově podává pouze 2x za rok, v daném roce vždy nejpozději do 31. ledna nebo do 31. července. Pro projednávání projektové dokumentace v rámci územního a vodoprávního řízení na výstavbu vodovodních řadů je nutný soulad s územním plánem.

3.4.1 Vodovod

V koncepčním materiálu PRVKÚK Středočeského kraje není uvažováno s výstavbou vodovodní sítě v osadě Borka. Ani v rámci sídelního celku Přestavlky se neuvažuje s dílčí dostavbou vodovodní sítě. Pro získání dotace je tak nutné podat návrh změny technického řešení s aktuálními výhledovými stavy. Napojení osady Borka na vodovod a doplnění vodovodní sítě v obci Přestavlky je v souladu s obecnou koncepcí územního plánu obce. Výhledové napojení osady Borka je však zmíněno pouze v textové části, chybí grafické zpracování technického řešení.

3.4.2 Kanalizace

V koncepčním materiálu PRVKÚK Středočeského kraje je uvažováno s výstavbou ČOV a oddílné splaškové kanalizace. Uváděny jsou dílčí délky a profily potrubí, zmíněna je i ČS. Avšak při volbě jiného technického řešení odkanalizování (např.: výtlak z jedné místní části do druhé apod.), případně předpoklad délek potrubí se bude výrazně lišit, bude nutná změna PRVKUK. Odkanalizování obce Přestavlky je v souladu s územním plánem obce. Koncepčně je vymezena budoucí plocha technické infrastruktury pro ČOV a ČS a vedení kanalizace mimo veřejné komunikace. V případě volby jiného technického řešení je doporučeno zkonzultovat dané opatření se zástupci místního Městského úřadu z odboru územního plánování.



4 VÝHLEDOVÝ STAV POČTU OBYVATEL Na základě rešerše ÚP obce a získaných údajů o stavu počtu obyvatel byl odhadnut výhledový stav v budoucích letech. Odhad výhledu počtu obyvatel (VPO) byl učiněn při stanoveném maximálním využití ploch určených k rodinné zástavbě. Pro užívání nových rodinných domů byla průměrně uvažována 3 členná rodina. Stávající počet obyvatel: cca 385 z toho Přestavlky cca 250 z toho osada Borka cca 50 + cca 85 rekreantů Výhledový počet obyvatel: cca 500 (dle ÚP), tj. nárůst o cca 115 osob Většina rozvojových ploch se nachází v sídle Přestavlky. V osadě Borka se plánuje rozvoj ve dvou lokalitách, z nichž v jedné se pravděpodobně bude jednat o výstavbu 1 až 2 RD (není v současné době známo), v druhé se připravuje realizace 3 nových rodinných domů, tj. dohromady cca 15 nových obyvatel.

Tabulka 8 – Výhledový stav počtu obyvatel dle sídelních celků

Místní část

Stávající stav Výhledový stav

Druh

navrhované

VH sítě

Počet

obyvatel

s trvalým

pobytem

Počet dočasně

pobývajících

obyvatel

Počet

celkem

Počet

nových

obyvatel

Výhledový stav

počtu obyvatel

Přestavlky 250 - 250 100 350 vodovod +

kanalizace

Borka 50 85 135 15 150 vodovod

Celkem 385 115 500

Předpokládaný výhled počtu obyvatel je součet stávajícího a výhledové stavu. Dosažení cca 500 obyvatel však není přesným termínem stanoveno. Vývoj počtu obyvatel od začátku roku 2015 do začátku roku 2019 vykazuje cca 12 % nárůst, tj. 3 % za rok. Období s dosaženým předpokládaným počtem cca 500 obyvatel při úvaze zvyšování počtu o cca 12 osob za rok (3% lineární přírůstek dle trendu) se tak odhaduje přibližně k roku 2030. Vše se však bude přesněji odvíjet dle developerských projektů, stavebních příprav a realizací na vymezených plochách bytové výstavby.



5 NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ – OSADA BORKA Základní koncepce vodovodní distribuční sítě bude navržena s ohledem na možnosti financování obce a pravidel operačních programů k získání finančních prostředků z dotačních fondů. Vodovodní řady budou v maximální míře navrženy do veřejného prostoru, tj. uličních profilů a obecních cest. Dále budou rozpracovány čtyři možné varianty zajištění zdroje pitné vody pro dané území.

varianta I - vodovodní řad Přestavlky varianta II - vodovodní řad Čerčany varianta III - vlastní zdroj vody varianta IV - vodovodní řad Lštění

Bilance potřeby vody – zásobení pitnou vodou

Výpočet potřeby vody byl stanoven dle ČSN 75 5401 – Navrhování vodovodního potrubí. Dále byla použita Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb ve znění Vyhlášky č.120/2011 Sb a Směrnice č. 9/1973 Sb. Potřeba vody je množství vody udávané za časovou jednotku, potřebné pro zajištění dodávky vody pro jednotlivé odběratele. Potřeba vody není konstantní, a proto dosahuje minimálních a maximálních hodnot. Základním parametrem pro dimenzování vodovodní sítě je potřeba vody. Při výpočtech pro stávající a výhledovou potřebu pitné vody je uvažováno s počtem osob uvedených v kapitole č. 4.

5.1.1 Specifická potřeba vody QSPV

Specifická (směrná) roční potřeba vody je potřeba vody, připadající na základní spotřební jednotku (osoba, lůžko apod.). Udává se v l/jednotka/den. Pro zájmové území je počítáno s bytovým fondem rodinných domů a rekreačních chat.

Rodinné domy:

𝑄𝑆𝑃𝑉,1 = 35,0 𝑚3/𝑜𝑠𝑜𝑏𝑎/𝑟𝑜𝑘

𝑄𝑆𝑃𝑉,1 = 95,9 𝑙/𝑜𝑠𝑜𝑏𝑎/𝑑𝑒𝑛

Rekreační chaty:

𝑄𝑆𝑃𝑉,2 = 21,0 𝑚3/𝑜𝑠𝑜𝑏𝑎/𝑟𝑜𝑘

𝑄𝑆𝑃𝑉,2 = 57,5 𝑙/𝑜𝑠𝑜𝑏𝑎/𝑑𝑒𝑛

Poznámka:

Užívání rekreačních chat bylo odhadnuto na období duben - říjen, tedy 7 měsíců. V rámci stanovení směrné roční potřeby vody byl tedy použit podílový koeficient 0,6. Ve výpočtech pro maximální hodnoty potřeby vody je uvažováno s nejnepříznivějším stavem, tj. při letním období, kdy rekreanti jsou uvažováni jako trvale žijící s hodnotou potřeby vody 95,9 litrů na osobu za den.

5.1.2 Ztráta vody

Ztráta vody na vodárenských soustavách je podle směrnice uvažována ve specifické potřebě 20 %. Podíl ztráty vyjadřuje budoucí technický stav vodovodní sítě. Individuální posouzení stavu závisí na stáří, materiálu a geologickém podloží sítě. Jedná se o rozdíl mezi vyrobenou vodou a vodou fakturovanou. Jelikož není znám přesnější rozdílový údaj, uvažuje se ztráta vody na vodovodní sítí daných 20 %.

5.1.3 Průměrná denní potřeba vody Qp

Průměrná denní potřeba Qp (rozumí se v roce) je výpočtová hodnota stanovená ze specifické potřeby vody násobením příslušných jednotek, zpravidla počtem obyvatel. Pro výpočet nebylo počítáno s potřebou vody pro služby (občanská vybavenost), průmysl a zemědělství, které se v lokalitě Borka nenachází. Průměrná denní potřeba je výchozí výpočetní hodnotou.



𝑄𝑝 (𝑠𝑡𝑎𝑣) = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙 × 𝑄𝑆𝑃𝑉 = (50 × 95,9 + 85 × 57,5) × 1,2 = 11,61 𝑚3 𝑑𝑒𝑛⁄

𝑄𝑝 (𝑣ýℎ𝑙𝑒𝑑) = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙 × 𝑄𝑆𝑃𝑉 = (65 × 95,9 + 85 × 57,5) × 1,2 = 13,34 𝑚3 𝑑𝑒𝑛⁄

Letní období (nejnepříznivější stav):

𝑄𝑝 (𝑠𝑡𝑎𝑣) = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙 × 𝑄𝑆𝑃𝑉 = (135 × 95,9) × 1,2 = 15,54 𝑚3 𝑑𝑒𝑛⁄

𝑄𝑝 (𝑣ýℎ𝑙𝑒𝑑) = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙 × 𝑄𝑆𝑃𝑉 = (150 × 95,9) × 1,2 = 17,26 𝑚3 𝑑𝑒𝑛⁄

5.1.4 Maximální denní potřeba vody Qd,max

Maximální denní potřeba Qd,max je průměrná denní potřeba násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti a je to maximální potřeba jednoho dne v roce. Maximální denní potřeba je návrhovým parametrem pro dimenzování kapacity zdroje - potřebné množství vody ve zdroji ke krytí této potřeby vody, kapacity úpravny, vodovodních řadů pro dopravu vody do vodojemu a čerpacích stanic.

𝑄𝑑,𝑚𝑎𝑥 = 𝑄𝑝 × 𝑘𝑑

kde kd – koeficient denní nerovnoměrnost, pro počet obyvatel < 500 = 1,5

𝑄𝑑,𝑚𝑎𝑥 (𝑠𝑡𝑎𝑣) = 15,54 × 1,5 = 23,31 𝑚3 𝑑𝑒𝑛⁄ = 0,27 𝑙/𝑠

𝑸𝒅,𝒎𝒂𝒙 (𝒗ý𝒉𝒍𝒆𝒅) = 𝟏𝟕, 𝟐𝟔 × 𝟏, 𝟓 = 𝟐𝟓, 𝟖𝟖 𝒎𝟑 𝒅𝒆𝒏 = 𝟎, 𝟑𝟎 𝒍/𝒔⁄

5.1.5 Maximální hodinová potřeba Qh,max

Maximální hodinová potřeba vody Qh,max je největší potřeba vody po dobu jedné hodiny ve dnech, kdy je maximální denní potřeba vody, a je výchozím parametrem pro návrh potrubí zásobních řadů a rozvodné sítě v lokalitě.

𝑄ℎ,𝑚𝑎𝑥 = 𝑄𝑑,𝑚𝑎𝑥 × 𝑘ℎ

kde kh – koeficient hodinové nerovnoměrnosti v intervalu 1,8 – 2,1; zvolen 2,1

𝑄ℎ.𝑚𝑎𝑥 (𝑠𝑡𝑎𝑣) = 23,31 × 2,1 = 2,04 𝑚3 ℎ⁄ = 0,57 𝑙 𝑠⁄

𝑸𝒉,𝒎𝒂𝒙 (𝒗ý𝒉𝒍𝒆𝒅) = 𝟐𝟓, 𝟖𝟖 × 𝟐, 𝟏 = 2,27 𝑚3 ℎ⁄ = 𝟎, 𝟔𝟑 𝒍 𝒔⁄

5.1.6 Roční množství potřebné vody V

𝑉(𝑠𝑡𝑎𝑣) = 11,61 × 365 = 4 240 𝑚3 𝑟𝑜𝑘⁄

𝑉(𝑣ýℎ𝑙𝑒𝑑) = 13,34 × 365 = 4 870 𝑚3 𝑟𝑜𝑘⁄

Výpočet objemu vodojemu pro spotřebiště

Vodojem je vodárenský objekt sloužící k vyrovnání rozdílu mezi přítokem od zdroje a odběrem ve spotřebišti. Dále plní funkci udržování potřebného tlaku ve spotřebišti. Jedná se o objekt, ve kterém dochází k sekundární hygienického zabezpečení pitné vody a to pomocí dávkování chlóru. Objekt je zabezpečen proti vniku neoprávněných osob a má vlastní přípojku NN. Vodojem lze rozdělit jako věžové a zemní (na terénu, pod terénem) a dále dle technologie výstavby (prefabrikované, monolitické atd.). Návrh vodojemu probíhal dle ČSN 73 6650. Princip návrhu vodojemu je bilance mezi přítokem vody do vodojemu a odtokem vody z vodojemu. Celkový objem vodojemu se skládá ze tří dílčích objemů:

objem vody potřebný pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost objem vody potřebný pro dobu trvání oprav (6 hodin) objem vody pro požární účely



Návrh objemu vodojemu je stanoven pro nejnepříznivější stav v letním období pro výhledový stav. Vodojem bude řešen u variantních řešení č. II až IV. V rámci varianty č. III je zřejmé, že výhledová potřeba vody pro celou osadu Borka převyšuje stanovenou kapacitní hodnotu čerpaného množství z průzkumného vrtu PH-2!

Využitelné čerpané množství z vrtu: 0,2 l/s = 17,28 m3/den < 25,88 m3/den (potřeba vody) Návrh u varianty č. III bude redukován o uvažovaný počet připojených obyvatel!

5.2.1 Objem vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost

V prvním kroku se výše vypočtená hodnota maximální denní spotřeby (Qd,max = 25,88 m3/d) nerovnoměrně rozdělí do celého dne po jednotlivých hodinách z důvodu nerovnoměrného odběru vody z vodovodní sítě. K vyšším odběrům dochází v ranních hodinách mezi 6 až 8 hodinou a ve večerních hodinách mezi 18 až 20 hodinou, přičemž v nočních hodinách dochází k minimálním odběrům. Koeficient hodinové nerovnoměrnosti je závislí na počtu zásobovaných obyvatel.

Obrázek 12 – Křivka hodinové nerovnoměrnosti odběru vody

V dalším kroku se stanový přítok do vodojemu. Uvažované potřebné množství vody (25,88 m3/d) pro varianty č. II a č. IV se rovnoměrně rozdělí dle počtu čerpaných hodin do VDJ (zvoleno 24 hodin denně). Základní myšlenkou je rovnost mezi přítokem a odtokem za 24 hodin. Přebytek je tvořen rozdílem mezi přítok a odtokem. Na základě přebytku je vytvořena celková bilance, na které je patrné plnění a prázdnění vodojemu.

Obrázek 13 – Grafické znázornění výpočtu celkové bilance objemu

-5

0

5

10

15

20

25

30

0 4 8 12 16 20 24

V [

m3 ]

Čas [h]

Odtok Přítok Obalová křivka - min Obalová křivka - max



Z jednotlivých hodnot bilance se vybere nejnižší a nejvyšší hodnota a jejich absolutní hodnoty se sečtou. Výsledná hodnota je potřebný objem na akumulaci pitné vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost.

Tabulka 9 - Výpočet celkové bilance objemu

Hodina Přítok Odběr Přebytek Bilance Součtová čára

Qp (m3/h) kh (%) Qh (m3/h) (m3/h) (m3/h) P (m3) O (m3)

0 - 1 1,08 1,60 0,41 0,66 0,66 1,08 0,41

1 - 2 1,08 1,50 0,39 0,69 1,35 2,16 0,80

2 - 3 1,08 1,50 0,39 0,69 2,04 3,24 1,19

3 - 4 1,08 1,50 0,39 0,69 2,73 4,31 1,58

4 - 5 1,08 3,00 0,78 0,30 3,04 5,39 2,36

5 - 6 1,08 4,20 1,09 -0,01 3,03 6,47 3,44

6 - 7 1,08 5,00 1,29 -0,22 2,81 7,55 4,74

7 - 8 1,08 5,00 1,29 -0,22 2,60 8,63 6,03

8 - 9 1,08 5,00 1,29 -0,22 2,38 9,71 7,32

9 - 10 1,08 4,60 1,19 -0,11 2,27 10,78 8,51

10 - 11 1,08 4,20 1,09 -0,01 2,26 11,86 9,60

11 - 12 1,08 4,60 1,19 -0,11 2,15 12,94 10,79

12 - 13 1,08 4,60 1,19 -0,11 2,04 14,02 11,98

13 - 14 1,08 4,80 1,24 -0,16 1,87 15,10 13,22

14 - 15 1,08 4,60 1,19 -0,11 1,76 16,18 14,42

15 - 16 1,08 4,60 1,19 -0,11 1,65 17,25 15,61

16 - 17 1,08 4,60 1,19 -0,11 1,54 18,33 16,80

17 - 18 1,08 5,00 1,29 -0,22 1,32 19,41 18,09

18 - 19 1,08 6,50 1,68 -0,60 0,72 20,49 19,77

19 - 20 1,08 8,80 2,28 -1,20 -0,48 21,57 22,05

20 - 21 1,08 5,00 1,29 -0,22 -0,70 22,65 23,34

21 - 22 1,08 4,60 1,19 -0,11 -0,81 23,72 24,53

22 - 23 1,08 3,20 0,83 0,25 -0,56 24,80 25,36

23 - 24 1,08 2,00 0,52 0,56 0,00 25,88 25,88

Celkem 25,88 100,00 25,88

Bilance

Vmax 3,04 m3

Vmin -0,81 m3

Vprov 3,85 m3

Provozní objem vodojemu činí cca 3,85 m3.

5.2.2 Objem vody potřebný pro dobu trvání oprav

Tato část objemu ve vodojemu slouží k pokrytí odstávky dodávky pitné vody do vodojemu. Tento objem se zpravidla navrhuje na pokrytí 6-ti hodinové odstávky a stanovuje se z Qd,max.

𝑉𝑝𝑜𝑟𝑢𝑐ℎ = 𝑄𝑑,𝑚𝑎𝑥 × (6

24) = 25,88 × 0,25 = 6,47 𝑚3

Celkový objem vodojemu činí 10,32 m3.



5.2.3 Objem vody pro požární účely

Tato část objemu ve VDJ slouží jako zdroj požární vody. Výpočet je stanoven na základě potřebného průtoku požárního hydrantu pro danou lokalitu, počtu požárních hydrantů a době hašení. Požární potřeba vody „qp“ je stanovena dle ČSN 73 0873. V případě, že vodovod nebude sloužit k požárním účelům, stanovený objem se dále zanedbává. V lokalitě je uvažováno se 2 požárními hydranty s průtokem 4 l/s pro rodinné domy do 200 m2 zastavěné plochy. Doba trvání a hašení požáru je stanovena na 1 hodinu.

𝑉𝑝𝑜ž = 3,6 × 𝑞𝑝 × 𝑛 × 𝑡 = 3,6 × 4 × 2 × 1 = 28,8 𝑚3

5.2.4 Stanovený objem vodojemu

V případě, že vodovod nebude sloužit pro požární účely, je navržen objekt VDJ Borka se zásobním prostorem V = 15 m3 (jedná se o výrobní řadu). V případě, že vodovod bude sloužit pro požární účely, je navržen objekt VDJ Borka se zásobním prostorem V = 40 m3. Navržené objemy VDJ splňují dle ČSN 75 5355 požadavek 60 až 100 % objemu maximální denní potřeby vody. Navržen je zemní VDJ jednokomorový 1x15 m3 nebo dvoukomorový 2x20 m3. V dalších fázích studie bude počítáno s jednokomorovým VDJ, kde není zahrnut objem pro požární účely.



Technické řešení

Návrh distribuční sítě je koncipován jako okruhová síť s preferencí realizování zásobních řadů alespoň k objektům s číslem popisným. Zdroj vody pro osadu Borka bude navržen v několika variantních řešení. V současné době jsou jako místní zdroje pitné vody využívány soukromé kopané a vrtané studny. S ohledem na místní poměry a vybudované veřejné vodovodní sítě v okolí jsou uvažovány následující varianty s napojením na:

vodovodní řad PŘESTAVLKY (variantní návrh č. I) vodovodní řad ČERČANY (variantní návrh č. II) vlastní zdroj vody - vrtaná studna (variantní návrh č. III) vodovodní řad LŠTĚNÍ (variantní návrh č. IV)

Všeobecné návrhy předkládaných technických řešeních:

vodovodní potrubí je navrženo z materiálu PE, nejlépe PE 100 nebo PE 100RC, dimenze potrubí hlavních zásobních řadů jsou navrženy v profilu d90 a d75, dimenze potrubí vedlejších zásobních řadů jsou navrženy v profilu d63, dimenze potrubí přiváděcího řadu od různého zdroje vody bude d90 až d110, tlaková třída potrubí je doporučována SDR 11 (PN 16), vodovodní přípojky jsou navrženy z materiálu PE, profil potrubí d32 - d40, v rámci výčtu délek přípojek je uvažována pouze veřejná část, tlak v síti musí být dodržen v rozmezí 0,25 (min. 0,15) – 0,60 (max. 0,70) MPa.

5.3.1 Vodovodní distribuční síť

V místní části Borka jsou navrženy hlavní a vedlejší větve vodovodní sítě. Dle potenciální vytíženosti v rámci odběru vody a situování v síti jsou navrženy řady s vnějším profilem d63 (vedlejší větve) až d75 a d90 (hlavní větve). Z důvodu provozní spolehlivosti je vodovodní síť navržena jako okruhová, tj. provozní tlaky v síti jsou vyrovnanější, cirkulující voda snižuje riziko zdravotní závadnosti vody a v případě poruchy a odstavení jedné větve přitéká voda spotřebitelům z druhé strany. Trasa řadů je navržena do obecních a soukromých cest veřejného prostoru. Místní komunikace jsou tvořeny zpevněným a nezpevněným povrchem. Příjezdová komunikace od Přestavlk je tvořena betonovými panely; od Čerčan asfaltovým povrchem. Celkovým návrhem bude pitnou vodou zásobeno 12 rodinných domů včetně dalších 3 RD, které jsou v procesu stavebního řízení (parc.č. 467/5, 467/6 a 467/7), a 106 rekreačních objektů s číslem evidenčním. Stálý odběr vody bude zajištěn minimálně vlastníky rodinných domů, které jsou situovány při jižní a východní straně osady. Z hlediska technického provedení a možností financování je navržena postupná realizace vodovodní sítě.

1. etapa = uznatelné náklady, možnost čerpání podpory z fondů EU 2. etapa = neuznatelné náklady, obec plátcem všech finančních nákladů

V 1. etapě je navržena páteřní okruhová síť, tvořena dílčími částmi řadu „A“, „B“, „B1“ a řadu „A4“. Tento okruh je navržen v profilu d90 v celkové délce cca 756 m. Dále jsou navrženy vedlejší řady „A2“, „A5“ a „A6“ z profilu d63 v délce cca 220 m, vyvedené do postranních uliček k objektům s číslem popisným. Navržený řad „A3“ v délce cca 166 m je navržen jako dílčí součást méně vytížené okruhové sítě – navržený profil řadu d75. Od místa spoje řadu „A“ a „A4“ je řad „A“ v délce cca 195 m veden v redukovaném profilu d75 po objekt s č.p. 110, kde bude ukončen. Na koncových úsecích budou připraveny armatury pro napojení zbylé části vodovodní sítě. Místa spojů řadů se opatří šoupátkovými uzávěry. Na koncových úsecích sítě a v místech výškových lomů budou osazeny hydranty sloužící pro odvzdušnění a odkalení, případně v šachtách automatické vzdušníky a kalníky. V případě určení vodovodu pro požární účely budou v okruhové části sítě (na potrubí d90) vysazeny požární hydranty.

Dotčené pozemky: 943, 647/8, 452/34, 452/35, 466/5, 466/28, 466/18, 451/50, 452/33, 452/1, 452/27, 452/28, 452/32, 452/30, 463/11, 463/2, 463/10, 462/8, 460/23, 462/18, 462/19, 460/28



Všechny výše uvedené řady je možné zahrnout do žádosti o získání podpory z fondů EU. Řady jsou v maximální míře dotaženy k objektům s číslem popisným. Řady „A1“ a „A3-1“ v profilu d63 v celkové délce cca 54 m se doporučuje též realizovat v 1. etapě, které však budou spadat do neuznatelných nákladů. V 2. etapě je uvažována dostavba zokruhování sítě v severní a západní části osady, tvořena dílčími částmi řadů „A“, „B“ a „B1“ v profilu d75 v celkové délce 869 m. Dílčí úseky řadu „A“ jsou navrženy v cestách, situovaných na pozemcích určených k plnění funkci lesa. Na hlavní řady se napojí vedlejší řady „A7“, „B2“ a „B3“ v profilu d63 v délce cca 190 m. Redukovaný profil potrubí d63 řadu „A“ v délce cca 112 m bude ukončen u posledního objektu s č.ev. 97. Místa spojů řadů se opatří šoupátkovými uzávěry. Na koncových úsecích sítě a v místech výškových lomů budou osazeny hydranty sloužící pro odvzdušnění a odkalení, případně v šachtách automatické vzdušníky a kalníky.

Dotčené pozemky: 460/28, 601/1 (k.ú. Lštění), 459, 458/1, 458/2, 460/19, 460/3, 460/12, 453/1, 452/33, 451/1, 451/12, 451/56, 450/1, 736/4 (k.ú. Lštění), 448, 451/48, 943, 447/1 Vodovodní přípojky budou na vodovodní řády napojeny navrtávacím pasem s uzávěrem. Vodoměry budou dle podmínek budoucího provozovatele osazeny do vodoměrné sestavy ve vodoměrné šachtě za plotem na pozemku vlastníka nebo v případě splnění podmínek do podsklepené části objektu. V rámci 1. etapy se předpokládá

Date post:	02-Feb-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	9 times
Download:	0 times

STUDIE PROVEDITELNOSTI - Přestavlky u Čerčan STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘESTAVLKY – ZÁSOBENÍ...

Documents