+ All Categories
Home > Documents > Studijní opora - pc.fpe.zcu.cz · rektor UK), Komenský hledá úto išt pro JB v okolních...

Studijní opora - pc.fpe.zcu.cz · rektor UK), Komenský hledá úto išt pro JB v okolních...

Date post: 17-Aug-2019
Category:
Upload: dinhhanh
View: 214 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
80
Rozvíjení pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů praktického vyučování a odborného výcviku. CZ.1.07/1.3.08/02.0003 Studijní opora Semestrální kurz - letní semestr 2011 KPG/9DPG Dějiny pedagogiky Mgr. Pavla Soukupová
Transcript

Rozvíjení pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů praktického vyučování a odborného výcviku.

CZ.1.07/1.3.08/02.0003

Studijní opora

Semestrální kurz - letní semestr

2011

KPG/9DPG

Dějiny pedagogiky

Mgr. Pavla Soukupová

����������Vítejte na stránkách kurzu D�jiny pedagogiky.

Kurz bude rozd�len do 5 oblastí:

1. Výchova a vzd�lávání z pohledu historického

2. Významní vychovatelé a vzd�lavatelé2. Významní vychovatelé a vzd�lavatelé

3. Transformace školství u nás od r. 1774

4. Vývoj vzd�lávání u�itel� od 18. do 20. století

5. Alternativní školské systémy

����� ���

Výchova a vzd�lávání v kontextu v kontextu

historického vývoje

����������������������������������������������������������������

Po�átky výchovy souvisí s po�átky civilizace� Obsahem výchovy bylo p�edávání znalostí a tradic

� Cílem spole�nosti: p�ežít� Spol. z�ízení: kmenové, bezt�ídní spole�nost� Spol. z�ízení: kmenové, bezt�ídní spole�nost� Bezt�ídnost spole�nosti dávala právo všem na

všechno, tedy i výchova a vzd�lání bylo pro všechny� Kdo: rodi�e a sta�ešina kmene, rada starších� Jak: lidová slovesnost, nápodoba

� S p�íchodem t�ídních spole�ností (otroká�ství –Egypt, Indie, �ína – se m�ní obsah i p�ístup ke vzd�lání

������������ ������������������ ������������������ ������������������ ������

� S p�íchodem t�ídních spole�ností (otroká�ství – Egypt, Indie, �ína… – se m�ní obsah i p�ístup ke vzd�lání

V�d�ní = moc� M�ní se i výchova – pokora, pobožnost….� Cíl otroká�ské spole�nosti: posmrtný život� Cíl otroká�ské spole�nosti: posmrtný život� Kdo vzd�lává a kdo má právo na vzd�lání: vzd�lávají

duchovní , pro zámožné, panovníky, vojáky, kn�ží a ú�edníky, obchodníky a bohaté rolníky

� Vznik písma: hieroglyfické (pro kn�ží) a hieratické (jednodušší pro ú�edníky…)

Viz. blíže Cipro: Pr�vodce d�jinami výchovy, Panorama 1984, str. 5-43

�� ������������� �� ������������� �� ������������� �� �������������

� �ecko (Sparta, Athény), �ím 2000p�ed nl.-500nl� Cíl spole�nosti: kalokaghatia� Spol. z�ízení: otroká�ská spol.� Vzd�lání jen pro bohaté svobodné ob�any� Lidová slovesnost: Ezop, Homér….� Lidová slovesnost: Ezop, Homér….� Školy: elementární, gramatické, �e�nické� Obsah: Sedmero svobodných um�ní: gramatika,

rétorika, dialektika, matematika, fyzika, astronomie a múzika

� Platón (427-347), Aristoteles (384-322), Quintilianus

�� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ����� �� ������������� ������������� ������������� �����������Jaké výchovné cíle byly zd�raz�ovány v jednotlivých

obdobích?� Období královské - 8. - 6. století p. K., výchova

rodinná, domácí, poslušnost, úcta, tradice, zd�raz�ována t�lesná a pracovní výchova

� Období republikánské - 6. - 30 p.K. -p�evažuje � Období republikánské - 6. - 30 p.K. -p�evažuje výchova soukromá, pozd�ji vznikají elementární a vyšší gramatické školy podle helénského vzoru

� Období císa�ské - 30 - 476 - p�evažuje výchova státní, rozvoj gramatických a �e�nických škol, etická i praktická výchova.

� Pojetí výchovy tohoto období je velmi dob�e vyjád�en nap�íklad v díle Quintiliana – O výchov� �e�níka.

�� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ����� �� ������������� ������������� ������������� �����������Quintilianus - 35 - 95 našeho letopo�tu� Byl prvním u�itelem �e�nictví placený státem. Rovn�ž

jeho dílo je považování za první ucelené didaktické dílo, ve kterém �eší nejen otázky didaktické, ale i lidské - vztah mezi žákem a u�itelem, založený na lásce a v�d�ní.lásce a v�d�ní.

�ím se Quintilianus nejvíce zasloužil o rozvoj pedagogické teorie?

Jeho nejvýznamn�jší dílo:O výchov� �e�níka (Dvanáct knih o výchov� �e�níka), kde mimo jiné jako základ vzd�lání zd�raz�uje latinský jazyk, �e�tinu, hudbu, matematiku, didaktiku, ale také myšlenku praktického vzd�lání.

�� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ����� �� ������������� ������������� ������������� �����������Quintilianus� významný �e�ník, právník, první teoretik �ímské

výchovy� kladl d�raz na školní výchovu - vliv i na rozvoj

d�tské �e�i (pé�e o d�tskou �e�), ale i sociální výhody školní výchovyvýhody školní výchovy

� cílem výchovy - �lov�k mravn� bezúhonný� d�raz na osobnost u�itele� mírná káze� ve škole, ne t�lesné tresty� hra jako didaktický prost�edek� navrhuje 3 stupn� výchovy:

elementární, vyšší literární, prakticky �e�nický

�� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ��� ������������� ����� �� ������������� ������������� ������������� ������������ Cicero - 100 - 43 p.K. - Významný politik republikánsk. �íma. Zd�raz�uje význam �e�nictví a mravní výchovy- zejména ve spise O povinnostech (ty odvozovány ze smyslu pro pospolitost)

„ …A jako se roje v�el nesdružují proto, aby vytvá�ely �plástve, ale vytvá�ejí plástve proto, že jsou družné

povahy, tak a ješt� mnohem více lidé, pon�vadž byli svou p�irozeností p�ivedeni k tomu, aby se sdružovali, projevují schopnost jednání a myšlení….A tak tedy nad teoretickou �inností poznávací vít�zí ohled na lidskou jednotu a pospolitost…“

In Cicero, M., T., O povinnostech, Melantrich, Praha 1940, s. 26

!�"� �#�������#���������������$�����!�"� �#�������#���������������$�����!�"� �#�������#���������������$�����!�"� �#�������#���������������$�����

� Po zániku západo�ímské �íše roku 476, doprovázené zhroucením otroká�ského spole�enského �ádu, se v Evrop� a v zemích Blízkého východu utvá�í feudální �ád, který trvá v podstat� až do 16. stol.

� Oporou feudálního �ádu ve st�edov�ku se stalo � Oporou feudálního �ádu ve st�edov�ku se stalo k�es�anství.

� Církev byla po panovníkovi nejv�tším feudálem –ud�lovala sv�tským panovník�m hodnosti…

� Církev (kn�ží) se hned v po�átcích st�edov�ku zmocnili monopolu nad vzd�láváním, a tím dostalo vzd�lávání teologický ráz.

���������������%�������������������%�������������������%�������������������%����

� Po uznání k�es�anství státním náboženstvím (r 313) vyvstala pot�eba vychovat dostate�ný po�et duchovenstva.

� Zakládání škol p�i klášterech a kostelích:� Školy farní – elementární, pro d�ti zámožných rolník�� Školy klášterní – pro výchovu �ádových mnich�,

kláštery� Školy katedrální - pro výchovu sv�tských kn�ží

� Církev se ujala i výchovy dorostu vládnoucích t�íd, aby si zajistila sv�j podíl na sv�tské moci (externí forma klášterní školy)

���������������%�������������������%�������������������%�������������������%����

Principy výuky na církevních školách:� Nutnost osvojení latinské gramatiky –memorování

latinských modliteb, písní a žalm�� a základy po�t� – zpo�átku mystické vysv�tlování �ísel – jediný B�h, dv� postavy Ježíše Krista, �ísel – jediný B�h, dv� postavy Ježíše Krista, trojjedinost boha, 4 evangelisté,…., 10 p�ikázání, …, 12 apoštol� …. .

� Žáci pod individuálním vedením u�itele. Každý se zabýval jinou �inností

� Základ u�iva tvo�ilo 7 svobodných um�ní: gramatika, rétorika, dialektika (trivium), aritmetika, geometrie, astronomie, múzika (kvadrivium)

!�������&#�������'� ���(�!�������&#�������'� ���(�!�������&#�������'� ���(�!�������&#�������'� ���(�

Roku 863 p�ichází na naše území Cyril a Metod�j

� Upravují malou �eckou abecedu na hlaholici

� P�eklad bible do staroslov�nštiny

� Papež uznal slovanskou liturgii 867

� „první u�itelé národa“� „první u�itelé národa“

� Nejstarší škola v �echách vznikla v Bud�i u Zákolan (u Prahy) 940, v Praze p�i Chrámu sv. Víta (Kosmas), sv, Jiljí….

� 973 v Praze biskupství, kated. škola na Velehrad� –z�ídilMetod�j

� Rostislav�v nástupce Svatopluk vyhnal K a C z Moravy

!�"� �#�������������)�������!�"� �#�������������)�������!�"� �#�������������)�������!�"� �#�������������)�������

� Ve zp�sobech vyu�ování dominovalo imita�ní, �áste�n� instruk�ní u�ení.

� U�ení bylo chápáno jako funkce pam�ti. � Tomuto pojetí odpovídala vyu�ovací a výchovná praxe

ve které dominovaly:kladení požadavk�, mnohonásobné opakování, kladení požadavk�, mnohonásobné opakování,

memorování aj. – tzv. scholastika – filozofický sm�r st�edov�ku, opírající se o autoritu Písma, církevních otc�, Aristotelovu filosofii, upravenou pro pot�eby církve, p�edstavitel scholastiky Tomáš Akvinský (1225-1274) –dominikánský mnich.

* �������+������� #* �������+������� #* �������+������� #* �������+������� #

- soust�ed�ní lidí do m�st, potulní u�itelé, pot�eba vzd�lanosti

První univerzity:1119 Bolo�a1150 Sorbona1167 Oxford1233 Cambridge7.4.1348 Univerzita pražská - Karlova Univerzita

(Zakládací listinou založil Karel IV.)

* �� ���,����#�-����� #* �� ���,����#�-����� #* �� ���,����#�-����� #* �� ���,����#�-����� #� 4 fakulty

� Artistickou (filozofickou)� Právnickou� Léka�skou � TeologickouVstup v 15 letech, filozofickou fakultu mají povinnost

absolvovat všichni, po 2 letech titul Bc. a povinnost následující rok vést seminá�e a disputace, po dalších 2letech titul Mgr. Obsahem Sedmero svobodných um�ní Až poté byl povolen vstup na zbývající fakulty.

Doba dalšího studia 5-7 let, titul Doctor (MUDr., JUDr…)

� Vyu�ovací jazyk – latina� Možnost studia i pro zahrani�ní studenty

� Nejvíce �eši, Poláci, Bavo�i a Sasové. Každý z národ� m�l rozhodovací hlas v senátu o chodu Univerzity =>

�eši v po�átcích v po�etní nevýhod� 1 hlas :3 zahr. �eši v po�átcích v po�etní nevýhod� 1 hlas :3 zahr. hlas�m

Na popud Jana Husa vydává dne18.1.1409 Václav IV. Dekret Kutnohorský,

který upravuje tento pom�r ve prosp�ch �ech�Od r. 1409 Jan Hus rektorem UK

Posledním rektorem „svobodné“ UK p�ed obsazením jezuity byl Jan Jesénius (popraven 21.6.1621, rekatolizace)

Vliv Jednoty Bratrské – Petr Chel�ický, Jan Vliv Jednoty Bratrské – Petr Chel�ický, Jan Blahoslav, Jan Amos Komenský

� kázání v Betlémské kapli v rodném jazyce� první �eský Slabiká� (J. Blahoslav) a

metodika jeho používání� rozvoj lidového školství

����� �.�

Významní vychovatelé a vzd�lavatelé –a vzd�lavatelé –

Jan Amos Komenský

&������� ��#����������#��������( +��

Jan Amos Komenský

&������� ��#����������#��������( +���/���� ���,� �����0

u�itel národ�

Velká didaktika

200,- K�

Jan Amos Komenský

národ�

&������� ��#����������#��������( +���/���� ���,� �����0

u�itel národ�

Velká didaktika

200,- K�

Jan Amos Komenský

národ�

'� ��

...��������������� ����� ��

���� ���������������� ������

���� ���������������� ������

������������������������

���������������������������

���

�����

���

���

� �

���

�����

1��������2��� ��������� ��

� 28.3.1592 se Komenský narodil, z�ejm� v Nivnici u Uherského Brodu nedaleko Kom�a.

Údajn� rodný d�m Komenského Údajn� rodný d�m Komenského ve vesnici Kom�a, dnes je zde muzeum Komenského

P�vodn� Komenský užíval jméno Segeš po rodi�ích, pozd�ji plným jménem Comenius Hunnobrodiensis Nivanus

� V r. 1604 osi�el, pobýval u p�íbuzných ve Strážnici

� Od r. 1608 žákem školy v P�erov�, druhé jméno Amos

� 1611 - Akademie v Herbornu� Seznámil se inspiroval Johanem Heinrich (Jan Jind�ich)

Alstedem a Wofgangem Ratke– vedení vyu�ování, Alstedem a Wofgangem Ratke– vedení vyu�ování, reforma škol a vzd�l.

� Inspirace k pozd�jšímu sepsání Navržení krátké o obnovení škol v království �eském (1628)

� Inspirace Tomášem Campanellou – zkušenost a p�íroda jako zdroj poznání

� 1613 – teologická fakulta Univerzity v Heidelbergu

� 1618 – vysv�cen na kn�ze, je správcem a u�itelem bratrské školy ve Fulneku a v P�erov�

� 1621 – ohlášeno vypov�zení nekatolických duchovních, oprava 27 �eských pán� (Jan Jesénius-rektor UK), Komenský hledá rektor UK), Komenský hledá úto�išt� pro JB v okolních zemích

� 1627 – vydán císa�ský mandát proti nekatolík�m – Obnovené z�ízení zemské

� 1628 – odchod s �leny JB do Lešna vedení a vyu�ování na Lešenském gymnáziu

!���3�3����������/����� ����

� Didaktiky� Informatoria� Speciální didaktiky � Speciální didaktiky

u�ebnice pro jednotlivé ro�níky – Brána jazyk�

Sv�t v obrazech

Škola hrou

na sklonku života vydány pod spole�ným názvem Veškerá díla didaktická (Opera didactica omnia)

-�����*�� ����������

4���� ���+�����#�/����,� ����+��

� Zásada snadnosti a p�íjemnosti� Zásada u�iti najisto� Zásada d�kladnosti a komplexnosti� Zásada úsporné rychlosti� Zásada úsporné rychlosti� Zásada názornosti� Zásada postupnosti a p�im��enosti� Zásada kolektivnosti i individuálního

p�ístupu

5������������ ������������ ���������������������� ������������ ���������������������� ������������ ���������������������� ������������ �����������

5�������� �������������������������� ���������������������� !�" ����������#���������������� �#� !��

1�6���������+�4���� ��#�

„My odvažujeme se slibovati Velkou didaktiku , tj. všeobecné um�ní nau�iti všechny všemu. A to nau�iti spolehliv�, aby výsledek musil se dostavit. A nau�iti lehce, aby p�i tom ani vyu�ující ani u�ící se nem�li žádné obtíže ani nechuti, spíše však obojím aby to p�sobilo žádné obtíže ani nechuti, spíše však obojím aby to p�sobilo nejv�tší p�íjemnost.A nau�iti d�kladn�, ne povrchn� a na oko, nýbrž p�ivád�ním ku pravému v�dnímu vzd�lání, �istým mrav�m a up�ímné zbožnosti.Kone�n� ukazujme to všechno a priori, tj. ze samé podstaty v�cí tak, jako bychom ze živého pramene vedli stále tekoucí pot��ky, a ty zase sbíhajíce se v jedinou �eku, stavíme všeobecné um�ní z�izovati všeobecné školy.“ str.4

$�%�#���� &�'�#� � ��� &�'�#� � ��� &�'�#� � ��� &�'�#� � ��

��(#��������)

������������ ���� �����������������������������

���� �������������� ������������������������

������������ ��� ����������� ��� ����������!"����

#����#���� !$���%�� ����������������$�����������!���#����#���� !$���%�� ����������������$�����������!���

����� �������������������� ����������"����"����� �%�&�

'����������������$� ��"�������%������������������ ����

��� �%������ ������!�����������!������������#���������

��������"�������

(!�����������

� �)�������$�� �����!��!�$������������ ����������������!�

!�#�������������%��!*�

� ")� �������������!��������"����� ����� � !�����"���

���������� �� �!�������� ��� ����"�$����*����������� �� �!�������� ��� ����"�$����*�

� �)��%���!�������������!�������������"�� � ������!.

���� �,� ����+���

� Vytvo�il penzum didaktických zásad vedení vyu�ování� Je otcem slovn� názorné koncepce vyu�ování� Pedagogický realismus – „nic pouhou autoritou, vše d�kazem

pomocí smysl� a rozumu“� Pedagogický optimismus – všechny d�ti jsou vzd�lavatelné,

je t�eba ale jednotliv� p�izp�sobit metoduje t�eba ale jednotliv� p�izp�sobit metodu� Senzualismus – požadavek um�lé aktivity �lov�ka, smyslové

poznání, �erpat z p�írody� Synkritická metoda – srovnávací, „Omnia sponte fluant…“� Idea pansofie – všev�dy, plán založení pansofické školy, 7 t�íd� Organizace školního roku (RH, prázdniny) a metod kázn�� Vytvo�il sociáln� reformní plán výchovy, založený na

demokraticismu, p�irozené výchov� a encyklopedismu

1����2��� ��,� ����+���1����2��� ��,� ����+���1����2��� ��,� ����+���1����2��� ��,� ����+���� �����7�����89:�� �����7�����89:�� �����7�����89:�� �����7�����89:���� � ���� �;�����������#����<������;� ��� �

����� �=�

Školské reformy u nás po r. 1774po r. 1774

>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@

� Historie škol na našem území spadá do období Velkomoravské �íše v 9. a 10. století

� Od roku 1621 byly u nás všechny školy v�etn� Univerzity �ízeny církví – jezuity, až do zrušení jejich �ádu Marií Terezií roku 1773, práv� pro vážné �ádu Marií Terezií roku 1773, práv� pro vážné nedostatky ve vedení škol.

� Jezuité podporovali pouze st�ední a vyšší stupn� škol. I zde ale jejich systém kolaboval. Nižší školství zaostávalo, v�etn� forem vzd�lávání a p�ípravy u�itel�.

>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@>�����+��?� #�������99@

� Proto Marie Tererzie ustavila v r. 1773 pruského pedagoga Johana Ignátze Felbigera p�edsedou Dvorské studijní komise, pozdejšího ministerstva školství a vrchním �editelem všech rakouských škol s školství a vrchním �editelem všech rakouských škol s cílem reformovat rakousko-uherské školství a vytvo�it propracované a centráln� �ízené školské soustavy.

�99@��99@��99@��99@����� ���%���������������%���������������%���������������%���������������� A����3�B�A����3�B�A����3�B�A����3�B� ����

Vytvo�en všeobecný �ád pro normální, hlavní a triviální školy=struktura elementárních (zákl.) škol

Školy triviální – 3leté� z�ízeny p�i každé fa�e (z farních škol)� vyu�ují fará�i� ur�eny pro chudinu a m�stskou mládež� náboženství, �tení, psaní, po�ítání a základy

polního hospodá�ství nebo re�esel� vyu�ovalo se �esky a n�mecky

�99@��99@��99@��99@����� ���%���������������%���������������%���������������%���������������� A����3�B�A����3�B�A����3�B�A����3�B� ����

Školy hlavní -� v každém kraji� m�ly �editele, katechetu a 3-4 u�itele� triviální p�edmety + latina, zem�pis, d�jepis, základy � triviální p�edmety + latina, zem�pis, d�jepis, základy

hospodá�ství a pr�myslu� pouze v první t�íd� se vyu�uje �esky, v dalších

n�mecky

�99@��99@��99@��99@����� ���%���������������%���������������%���������������%���������������� A����3�B�A����3�B�A����3�B�A����3�B� ����

Školy normální – 6ti leté� v hlavních m�stech� rozší�ená osnova škol hlavních� p�íprava ú�edníku, písa��� p�íprava na gymnázium� vyu�ovalo se pouze n�mecky� tato škola se blížila již tehdy existujícím 6-tiletým

gymnáziím

!������#���,���#� � ����!������#���,���#� � ����!������#���,���#� � ����!������#���,���#� � ����

P�i normálních školách vznikaly preparandy –p�ípravky pro u�itele triviálních škol,

� nejd�íve p�lro�ní, ro�ní, pozd�ji dvouleté

r.1775-7 vydává J.I Felbiger Knihy metodní –r.1775-7 vydává J.I Felbiger Knihy metodní –metodické pokyny pro u�itele, jak vyu�ovat

� Zahá�ská metoda – u�itel píše slova a pou�ky za�áte�ními písmeny v podob� tabulek. U�ivo se pak zkouší podle zkratek

� Požadavek na vyšší vzd�lávání pedagog�

�99@��99@��99@��99@����� !�������%��������������!�������%��������������!�������%��������������!�������%������������������ 8 ��8 ��8 ��8 ���� ��� ��� ��� �

� Marie Terezie vydává patent o povinné 6-ti leté školní docházce (první povinnou školní docházku m�lo ustanoveno Prusko, kde se MT inspirovala). Nebyly ale stanoveny sankce za nepln�ní školní docházky.

Chudé d�ti byly zprošt�ny školného.� Chudé d�ti byly zprošt�ny školného.

Zásluhou této reformy um�lo až 90% obyvatelstva

�íst a psát.

<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� ����� ������������ ��+������������ ��+������������ ��+������������ ��+

� V p�edcházející kapitole jsme hodnotili vládu Marie Terezie a Josefa II. - co znamenala pro �eskou národní kulturu a školství.

� Výrazným negativním rysem byla silná germanizace, která byla d�sledn� uplat�ována zvlášt� ve vyšším školství.školství.

� �eský národ, reprezentovaný p�edevším pokrokovými u�iteli, za�al sv�j vlastenecký boj za jazyková práva. Tento boj pokra�oval od 30. let úsilím �eské buržoazie za prosazení jejích politických práv.

� Mezi nejvýznamn�jší p�edstavitele pokrokových u�itel� pat�í nap�íklad Jakub Jan Ryba, který podobn� jako �ada dalších ší�í vzd�lanost a vlastenectví, stává se národním buditelem.

<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� ����� ������������ ��+������������ ��+������������ ��+������������ ��+

� Do pop�edí zájmu se poprvé dostává odkaz J.A. Komenského jako výrazné osobnosti �eského národa

� Vychází Komenského Orbis pictus, dále nap�íklad �eská Didaktika, kterou nalezl J. E. Purkyn� v Lešn� �eská Didaktika, kterou nalezl J. E. Purkyn� v Lešn� roku 1841. František Palacký píše první životopis J.A. Komenského (n�mecky, což je vypovídající pro tehdejší dobu).

� Na objevování Komenského má zásluhy také K. S. Amerling - vydává �asopis Posel z Bud�e, zakládá u�itelský ústav Bude�, dále navrhuje reformu školství v letech 1848- 1849.

<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� �<��+�����#��?�� ����� ������������ ��+������������ ��+������������ ��+������������ ��+

Karel Slavoj Amerling – pražský lékar

� V cervnu 1848 navrhuje systém národní školy: d�ti od 2 let do školky, od 4let opatrovny,

� 6ti leté deti – p�ípravny, názorny, odlikovny, v�cnic, putovny, naukovny, pr�myslovny, ú�etny a v�domny (názvy pro jednotlivé rocníky národní školy)(názvy pro jednotlivé rocníky národní školy)

� P�eplnení množstvím p�edm�t� neodpovídajících rozumové vysp�losti detí, (Tesa� zjednodušil)

� v roce 1842 založil na Novém M�st� v Praze školu, kterou nazval Bude�. Uskutecnil si tak sv�j dávný sen o dokonalém u�ilišti, o jaké se 200 let p�ed ním pokoušel nap�íklad i J. A. Komenský. V této škole se m�la vzd�lávat jak nová generace u�itel�, tak i ženy,

�C@D��C@D��C@D��C@D����� E��� E��� E��� E��� FFFF$G�������?� ��$G�������?� ��$G�������?� ��$G�������?� ��

„Nástin organizace gymnásií a reálek“ z 16.9.1849

� V r. 1849 vyhlášena, pln� schválena v r. 1854� 8miletá gymnázia z 6tiletých

Ke gymnáziu p�ipojena 2letá filozofie jako � Ke gymnáziu p�ipojena 2letá filozofie jako p�íprava na univerzitu

� Maturita jako vstup na VŠ� Posíleno p�írodov�dné vzd�lávání, vznik reálek-

pozd�ji p�ejmenovaných na reálná gymnázia

�C8C��C8C��C8C��C8C����� H����B�H����B�H����B�H����B� %�������I%�������I%�������I%�������I�%����%����%����%���J�����J�����J�����J�����

Leopold Hasner byl tehd. ministrem kultury� Vytvo�ena nová soustava národního školství

(14.5.1868) (+právo na svobodu víry) � Zavedeny školy obecné a meš�anské

� Obecná škola – 8miletá, po 5 letech bylo možno � Obecná škola – 8miletá, po 5 letech bylo možno p�ejít na meš�anku

� Meš�anská škola – nahrazovaly 4leté školy hlavní� 8miletá gymnázia, 7mileté reálky

Vyhlášena 8miletá povinná školní docházka v�etn� sankcí pro rodi�e.

�C8C��C8C��C8C��C8C����� H����B�H����B�H����B�H����B� %�������I%�������I%�������I%�������I�%����%����%����%���J�����J�����J�����J�����

� P�edepsány zkoušky u�itelské zp�sobilosti na 4letých u�itelských ústavech

� Všem u�itel�m vypláceno služné a penze, u�itelky se ale nesm�ly provdat

�CC=��CC=��CC=��CC=����� K��?���K��?���K��?���K��?��� %��������������%��������������%��������������%��������������

– krok zp�t v povinné školní docházce� Na venkovských školách bylo zavedeno pouze

polodenní vyu�ování, 12tileté a starší d�ti nemusely od dubna do listopadu navšt�vovat školu

� U�itelé museli vykonávat dozor na hodinách náboženství� U�itelé museli vykonávat dozor na hodinách náboženství

� V u�itelských ústavech bylo omezeno vyu�ování pedagogiky a všeobecn� vzd�lávacích p�edm�t� ve prosp�ch náboženství a hry na varhany

� P�es všechna tato opat�ení nebyla církev stále ješt� spokojena a dožadovala se navrácení neomezeného vlivu na obecnou školu.

�D..��D..��D..��D..����� '����%�����������'����%�����������'����%�����������'����%�����������

� Po skon�ení 1. sv�tové války a vzniku republiky se za�aly p�ipravovat snahy o reformu �eských škol.

� Uvažovalo se o vytvo�ení jednotné m�š�anské a nižší školy st�ední. nižší školy st�ední.

� Vedly k tomu d�vody sociální, ekonomické a politické a výrazná kritika herbartismu.

Otokar Chlup - p�i Chlupov� pedagogickém seminá�i byla v Brn� roku 1925 otev�ena pokusná t�ída, kde bylo zkoumáno použití optimálních metod vzd�lávání nadaných žák�.

�D..��D..��D..��D..����� '����%�����������'����%�����������'����%�����������'����%�����������

Václav Príhoda podává návrh diferencované jednotné školy druhého stupn�

� 3 pokusné školy v Praze, u�ební látka rozd�lena na semestry

� Za�azení volitelných p�edm�t�� Za�azení volitelných p�edm�t�� D�raz na samostatnou práci žák�, samostatné

rozhodování a �ešení problémových situací (inspirace

J. Deweyem, u nejž Príhoda v USA studoval)Josef Haken – Volná socialistická škola práce 1919-

1933, Vznik pracovních škol (predchudce SOU) založených na principech Volné svobodné školy na Kladn�

�D..��D..��D..��D..����� '����%�����������'����%�����������'����%�����������'����%�����������

Malý školský zákon byl velmi nedokonalý.� P�inesl pouze nové p�edm�ty – ob�anskou

nauku a pracovní vyu�ování� Z náboženství m�li rodi�e právo své dít�

odhlásitodhlásit� Ženy mohly pracovat ve školství i po s�atku� Reálky zm�n�ny na reálná gymnázia� 1920 – založena škola vysokých studií

pedagogických v Praze, prijímány i ženy

����� �@�

Vzd�lávání u�itel� u nás v 18. a 19. století

!�"� �#������������"� ��B������!�"� �#������������"� ��B������!�"� �#������������"� ��B������!�"� �#������������"� ��B������� První známý kodex vzd�lávání u�itel� elementárních

škol v �eských zemích je sou�ástí Všeobecného školního �ádu pro n�mecké normální, hlavní a triviální školy ve všech císa�ských d�di�ných zemích z r. 1774 – Felbiger�v školský zákon

� Stát p�ebírá �ízení škol i �ízení vzd�lávání u�itel�� Stát p�ebírá �ízení škol i �ízení vzd�lávání u�itel�� Spolu se systémem lidových škol z�izuje

preparandy = vzorné hlavní školy a formuluje požadavky na u�itelovo vzd�lávání (zahá�ská metoda)

� Tím byly vytvo�eny institucionální a formální p�edpoklady pro zavedení všeobecné gramotnosti v R-U

,���#� � �����,���#� � �����,���#� � �����,���#� � ��������� 1���L���� � ���1���L���� � ���1���L���� � ���1���L���� � ���

Knihy metodní – rozpracování požadavk� na u�itelovo vzd�lávání

�Požadavek znalosti trivia a náboženství�Znalosti z d�jepisu, zem�pisu, zem�d�lství a �Znalosti z d�jepisu, zem�pisu, zem�d�lství a

industrie (pro výuku na m�stských školách)�Znalost vyu�ovacích postup� a metod(na úrovni obecných princip� i konkrétních

postup� v jednotlivých p�edm�tech)

,���#� � �����,���#� � �����,���#� � �����,���#� � ��������� 1���L���� � ���1���L���� � ���1���L���� � ���1���L���� � ���

5 �ástí pravé (normální=pro normální školy) zahá�ské metody1. Hromadné (pospolné) vyu�ování2. Pospolné �tení3. Katechetická metoda - vhodným dotazováním vést k 3. Katechetická metoda - vhodným dotazováním vést k

rozvoji logického myšlení, p�evzato z výuky náboženství

4. Tabelární metoda - u�itel vypracoval z probraného u�iva výtah, který si žáci pam�tn� osvojili

5. Písmenková �i slabiková metoda – pro pam�tní u�ení, u�itel psal na tabuli po�áte�ní písmena/slabiky slov, které si žáci m�li osvojit

!������#!������#!������#!������#

Každý uchaze� o u�itelskou pozici se musel prokázat vysv�d�ením z p�vodn� 3m�sí�ní preparandy – vzorné hlavní školy(1774) .

Toto vysv�d�ení si museli opat�it i ti u�itelé, kte�í již vyu�ovali. vyu�ovali.

Od 1849 prodlouženo studium v preparandách na 1 rok pro triviální a na 2 roky pro výuku ve školách hlavních 2leté.

(U�itelé gymnázií se od r1849 vzd�lávali na filozofických a pozd�ji (1918) p�írodov�dných fakultách, viz. dále)

�C8D��C8D��C8D��C8D����� -"� ����+�6� ��#�-"� ����+�6� ��#�-"� ����+�6� ��#�-"� ����+�6� ��#�I��������%��������JI��������%��������JI��������%��������JI��������%��������J

4leté U�itelské ústavy- SŠ bez možnosti postupu na VŠ

� M�ly praktický charakter� Vyu�ovali se p�edm�ty obecné a m�š�anské školy

+ pedagogika:+ pedagogika:� Didaktiky, teorie výchovy, d�jiny pedagogiky a školní

zákonodárství a oborové didaktiky

� Cvi�né školy – hospitace, výstupy� Zavedeny zkoušky u�. zp�sobilosti – pro školu m�š�anskou

zk. Pro obecnou šk + 2roky praxe na OŠ, pak zk. zp�sobilosti pro m�š�anskou školu

�C8D��C8D��C8D��C8D����� �����������%�������������"� ��B�����������%�������������"� ��B�����������%�������������"� ��B�����������%�������������"� ��B� Ú�ast na okresních u�itelských konferencích� Ú�ast na speciálních u�itelských kurzech� Studium �asopis� a pedagogické literatury

U�itelé požadovali VŠ vzd�láníU�itelé požadovali VŠ vzd�láníDle §42/ŠZ 1869 bylo možné z�izovat p�i technických

univerzitách u�itelské seminá�eG.A.Lindner – návrh na z�ízení pg. seminá�e,

zformuloval obsah VŠ pg. p�ípravy u�itel� M�Š(SŠ s maturitou a ped-psy modulem, délka ale jen 2 roky)(1937 Otokar Chlup – pojetí VŠ vzd�lávání u�.lidových škol- spojení

p�edm�tové a ped-psy složky.

����������*>���?���B����������*>���?���B����������*>���?���B����������*>���?���B

� Do r 1848 p�íprava na filozofické fakult�� Od r. 1849 se FF stává rovnocennou univerzitní

fakultou (v�decká �innost, PhDr.)� 1849 – provizorní zákon – SŠ u�itel se vzd�lává na FF a

volí si p�edm�ty dle vl. Uvážení, do výše pot�ebných kredit�volí si p�edm�ty dle vl. Uvážení, do výše pot�ebných kredit�

� 1856 – definitivní zkušební �ád – obor+univerzitní základ: filozofie, logika, ped., psy.

� Po státní zkoušce zkušební rok – ro�ní praxe, pak definitiva

� 1882 – pg. seminá� G.A. Lindnera na univerzit�, 4leté studium, �ekatelský rok (1922)

� 1930 p�esn�jší vymezení pot�ebných p�edm�t�, zkoušek a seminárních prací

�����������"� ��B����.�������������"� ��B����.�������������"� ��B����.�������������"� ��B����.����������������������������������

� 27.10.1945 - Z�ízení pedagogických fakult – dekretem prezidenta republiky a 9.4.1946 zákonem.Zrušeny záhy v 1950

� 1950 – dálkové studium (Ústav pro dálkové studium u�itel� na UK)

+ nov� založené:

� Vysoké školy pedagogické – vzd�lávání SŠ u�itel�� Vysoké školy pedagogické – vzd�lávání SŠ u�itel�

� Pedagogické školy pro u�itele MŠ a NŠ (OŠ)

� Vyšší pedagogické školy pro u�itele 2. st. ZŠ

� 1959 z�ízení pedagogických institut� (všechny p�vodní pg. školy byly zrušeny, v roce 1964 znovuz�ízení PF (u�. ZŠ)

� SŠ profeso�i na technických a p�írodov�dných fakultách

� Od 1976 p�íprava SŠ profesor� a PF

����� �7�

Alternativní školské systémysystémy

M�?� �������3�3������N.���.:��� ���M�?� �������3�3������N.���.:��� ���M�?� �������3�3������N.���.:��� ���M�?� �������3�3������N.���.:��� ���

� P�edstavitelé a stoupenci tohoto hnutí byli �adoví u�itelé

� Necht�li vytvo�it novou pg. teorii, ale zm�nit dosavadní praxi škol, vytvo�it „novou výchovu“

� D�raz na provázanost poznatk� s praxí� D�raz na provázanost poznatk� s praxí� Celospole�enské požadavky na zm�nu� Zrovnoprávn�ní muž� a žen� Nový styl života založený na zásadách p�irozenosti a

svobody (východiskem naturalismus J.J.Rousseaua)� Soulad zp�sobu života s p�írodou

<��+����������������#���"� ���.:��� ���<��+����������������#���"� ���.:��� ���<��+����������������#���"� ���.:��� ���<��+����������������#���"� ���.:��� ���

� Kritika tradi�ní , konzervativní školy a zp�sobu výchovy

� Kritika herbartismu (nikoli kritika J.F. Herbarta)

� Kritika p�evažujícího pam�tního zp�sobu osvojení u�iva (kritika memorování látky, mechanické u�ení, odtrženost od praktického života, p�evažující pasivita žák�)

Kritika modelu u�itele jako jediného nositele pravdy� Kritika modelu u�itele jako jediného nositele pravdy

� Kritika postoje k dít�ti jako prázdné nádob�

� Kritika pod�ízenosti žák� u�iteli, nezohledn�ní individuality, zkušeností a zájm�

� Kritika snahy o unifikaci a jednotnost

� Kritika transmisivního modelu výchovy a vzd�lávání (viz. Francesco Tonnuci – Vyu�ovat nebo nau�it, PF UK Praha, 1994 (19991)

M#�#��?������3�3��#;�������� �� ��

� Pedocentrismus - nový postoj k dít�ti, dít� v centru zájmu a �innosti (20. stol. – století dít�te, Elen Keyová)

� Zohledn�ní jeho pot�eb a zájm�� Zapojení jeho zkušeností a znalostí do výuky� D�raz na spontánní �innost d�tí , vzbuzení zájmu� D�raz na spontánní �innost d�tí , vzbuzení zájmu� Spontánní zájem vede k soust�ed�né práci a není

t�eba káze�ských prost�edk�� D�raz na vnit�ní káze� – sebekáze�, zodpov�dnost-

jako opak autoritativního vedení výchovy a vzd�lávání� Zohledn�ní individuálních vlastností, každý jsme v

n��em dob�í a n��ím p�ínosní pro ostatní

,��� �� ���� ����� ������#�"�����

� U�itel jako koordinátor� Dít� vnímáno jako partner, který se spolupodílí na

konstrukci poznatk� a pr�b�hu vyu�ování� Využití zkušeností a zájm� dít�te� Rozvoj tvo�ivosti a iniciativy, pestrost metod� Rozvoj tvo�ivosti a iniciativy, pestrost metod� Objevování, vyvozování, zobec�ování (opak pasivního

p�ebírání hotových poznatk�)� D�raz na postup, nikoli jen na výsledek� D�raz na spolupráci, pomoc, komunikaci, etiku…� Zohledn�ní pot�eb a možností dít�te

(viz. Tonucci, Vyu�ovat nebo nau�it, Praha, SPN 1994, str. 5-62)

�� ��� ������%����

� „Jako alternativní budeme chápat všechny druhy škol, bez ohledu na z�izovatele, které se odlišují od hlavního proudu standardních škol daného vzd�lávacího systému“

� Odlišnost m�že spo�ívat v jiných :� Odlišnost m�že spo�ívat v jiných :� Zp�sobech a organizaci výuky� Kurikulárních programech, cílech a obsahu vzd�lávání

(program Za�ít spolu, Zdravá škola, …)� Vztazích mezi školou a rodi�i (komunitní školy…)� Zp�sobech hodnocení výkonu žák� (slovní hodnocení…)

(viz. Pr�cha-Alternativní školy a inovace ve vzd�lávání)

�� ��� ������%����

� je zam��ena pedocentricky – výchova se zam��uje na osobu dít�te a škola vykonává všechny výchovné �innosti v souladu s individualitou dít�te

� je aktivní, kreativní, rozvíjející, tvo�ivá� usiluje o komplexní výchovu dít�te – rozvoj znalostí, � usiluje o komplexní výchovu dít�te – rozvoj znalostí,

dovedností, postoj�, návyk�, volních vlastností� je chápána jako spole�enství – formy a postupy

výchovy a vzd�lávání jsou vytvá�eny spole�n� s žáky, u�iteli i rodi�i

� provázanost u�iva s praxí a reálným životem(viz. Pr�cha-Alternativní školy a inovace ve vzd�lávání)

O����?��������3�3������%����

� vychází z antroposofie Rudolfa Steinera (1861-1925), která si všímá zákonitostí vývojových krok� dít�te a mladého �lov�ka, prom�n a rozvoje jeho vztahu ke sv�tu a jeho schopnosti u�it se.

� U�ební plán, metody a obsahy výuky waldorfské školy jsou z tohoto poznání p�ímo odvozenyjsou z tohoto poznání p�ímo odvozeny

� První škola založena v N�mecku nedaleko Študgartu pro d�ti zam�stnanc� Moltovy továrny na cigarety Waldorf-Astoria v r. 1919

� V u�ebním plánu waldorfských škol je také patrná snaha dosáhnout souladu mezi v�dou, um�ním a duchovními hodnotami, není klasický rozvrh hodin, jeden u�itel 9let

O����?��������3�3���

� Waldorfská škola byla založena jako jednotná dvanáctiletá všeobecn�-vzd�lávací škola pro d�ti všech sociálních vrstev spole�nosti. Vedle tradi�ního obsahu (vzd�lávací program waldorfských škol v �echách napl�uje vzd�lávací standardy vydané Ministerstvem školství) má waldorfská škola zajiš�ovat všestranný rozvoj dít�te v praktických a škola zajiš�ovat všestranný rozvoj dít�te v praktických a um�leckých oborech (kniha�ství, pletení, tkaní, zahradnictví, zem�m��i�ství, atd.)

� Touto rozmanitostí nabídky se cht�jí u�itelé waldorfských škol co nejvíce p�iblížit stavu, kdy každé dít� pro sebe najde v u�ebním plánu n�co v �em bude mít šanci vyniknout - zužuje se tak rozdíl mezi mén� a více nadanými nebo zru�nými.

O����?��������3�3���� Vyu�ování hlavních p�edm�t� (matematika, mate�ský jazyk a

literatura, �tení, fyzika, chemie, p�írodopis, d�jepis, zem�pis a další) probíhá v tzv. epochách - dvouhodinový vyu�ovací blok, který se ješt� dále d�lí na �ást rytmickou, vyu�ovací a vypráv�cí, je monotematický a po dobu 3 až 4 týdn� p�i n�m u�itel rozvíjí jedno dané téma (nap�. matematické operace, stavba domu, d�jiny �ecka).

� Absence u�ebnic (hotové poznatky) – epochální sešity � Absence u�ebnic (hotové poznatky) – epochální sešity (zachycují proces tvorby poznatk�, poznámky, ná�rty….)

� Další p�edm�ty (jazyky, t�lesná, pracovní a hudební výchova, eurytmie apod.) se již vyu�ují v klasických vyu�ovacích hodinách. I p�i nich se však u�itel snaží zachovat roz�len�ní na �ást rytmickou - plnou �íkadel a písni�ek, �ást vyu�ovací, ve které se probírá nová látka a �ást vypráv�cí, která by m�la t�ídu zklidnit a harmonizovat.

� Vychází z respektování k�ivky pozornosti b�hem dne, pot�eb dít�te, temperamentu a fází pozornosti a zapamatování

� Slovní hodnocení – vyjád�ení úsp�chu, pokroku a prognóz

� Místo sout�žení spolupráce a kreativita

� Eurytmie – typický znak WŠ, propojení slova, rytmu a pohybu – nap�. vytleskávání slabik apod.� V metodách, jimiž u�itelé waldorfských škol uvád�jí své žáky do

u�iva, hraje d�ležitou roli obraz, rytmus a pohyb. Organickou u�iva, hraje d�ležitou roli obraz, rytmus a pohyb. Organickou sou�ástí metod vyu�ování a u�ení mnoha p�edm�t� u�ebního plánu je ve waldorfské škole i �ada pohybových aktivit. Všechny tyto prvky, o jejichž nedostate�ném docen�ní se �asto hovo�í, tedy u�itelé waldorfských škol b�žn� využívají k napl�ování výchovných a vzd�lávacích cíl�.

� Široce propracováno je zapojení rodi�� do chodu školy

� Waldorfská pg.- více na www.iwaldorf.cz

!���3�3����'����'�� ������ I�C9:F�D7.J

� Italská léka�ka (první žena), psychiatri�ka, pozd�ji pedagožka (v r. 1950 Nobelova cena míru)

� Zastánce pedocentrismu, samostatného myšlení a rozhodování již u d�tí školního a p�edškolního v�ku

� Svobodná volba práce - dít� se samo rozhodne kdy se bude jakou �inností zabývat a jak dlouho�inností zabývat a jak dlouho

� P�ipravenost prost�edí – p�ipravené pracovní míst, didaktický materiál (sama navrhla), pom�cky

� Senzitivní fáze - období zvýšené vnímavosti na daný podn�t. Období zvýšené vnímavosti pro osvojení dané dovednosti (�tení, psaní…) Není-li takovéto období využito, senzitivita mizí

� Polarizace pozornosti – schopnost pln� se soust�edit se na ur�itou �innost po ur�itou dobu, každé dít� ji má nastavenu jinak (délka, obsah)

1. Fáze zaujetí 2.fáze hluboké práce 3. fáze útlumu a vyhasínání

Více na www.montessoricr.cz

!���3�3����/����+��������

� Zakladatel Peter Petersen (1884 – 1952), první škola vzniká p�i Univerzit� v Jen� (fakultní „cvi�ná“ škola)

� Školy rodinného spole�enství (obvyklé ozna�ení pro školy JP)� Spojení žák� do kmenových skupin 1.-3.ro�., 4.-6., a � Spojení žák� do kmenových skupin 1.-3.ro�., 4.-6., a

7.-9.r.� Spolupráce, pomoc starších mladším, vzory � Osvojování sociálních kompetencí a norem� Týdenní pracovní plán � Není klasický rozvrh hodin� Skupinová práce, kurzy a kroužky

!���3�3����4�� ����+��������

� Zakladatelka Helen Parkhurstová (žákyn� Marie Montessori)

� první škola založena v Daltonu (USA)� Zam��ena na st�ední školy

� Týdenní až m�sí�ní pracovní plán, pracovní listy Není klasický rozvrh hodin� Není klasický rozvrh hodin

� Nabídka p�ednášek, laborato�í, pracoven – rozvrh, kde se kdy jaký kurz koná

� Žák si volí sám kdy kam p�jde a jak úkoly splní� Zodpov�dnost na pln�ní úkolu nese žák� P�ezkoušení, ohodnocení PP, poté s vyu�ujícím

sestaví navazující pracovní plán na další období

4����"������ �� ��4����"������ �� ��4����"������ �� ��4����"������ �� ��

� J�va V. Základy pedagogiky, Brno: Paido 2001

� Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém, Ostrava 1995

� Pr�cha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzd�lávání, Portál 2001 (nebo Singule, F. Sou�asné pedagogické sm�ry, SPN 1992)

� Štverák, V.: Stru�ný pr�vodce d�jinami pedagogiky, Karolinum 2001 (nebo starší SPN 1983)

� Švarcová, I.: Základy pedagogiky, Praha: VŠCHT 2005 (web)

� Tonucci,F. Vyu�ovat nebo nau�it? Praha, SVI PedF UK 1991.

� Vališová,A.: Pedagogika pro u�itele, Praha: Grada 2007

� Kol. autor�. Rámcový vzd�lávací program pro základní vzd�lávání. Praha, VÚP 2005. Nebo z www.rvp.cz


Recommended