Světová ekonomika Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

Světová ekonomikaIng. Aleš Kocourek, Ph.D.

Světová ekonomika

Světová ekonomika: 2

Světová ekonomikaKunešová,Cihelková

C. H. Beck, 2006

Světová ekonomikaLebiedzik, Majerová,

NezvalComputerPress, 2007

Globalizace světovéhohospodářství

JeníčekC. H. Beck, 2002

Světová ekonomika

Světová ekonomika: 3

1) Úvod2) Teorie mezinárodního obchodu3) Integrace a globalizace4) Role mezinárodních institucí5) USA, Japonsko, Čína aj.

Světová ekonomika

Světová ekonomika: 1 - 4

Světová ekonomika = vědní disciplínaSvětové hospodářství = ekonomiky

států a regionů a vazby a vztahy mezi nimi.

Vazby a vztahy zprostředkovává mezinárodní obchod a mezinárodní pohyb výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, informace a věda).

Světová ekonomika


Etapizace vývoje:1) Neolit2) Objevení Ameriky 3) Kolonialismus4) 1. světová válka5) 2. světová válka6) 50. až 70. léta7) 80. až 90. léta8) současnost

Světová ekonomika


Etapizace vývoje:1) Neolit2) Objevení Ameriky 3) Kolonialismus (Ricardo, Mill, Marshall)

4) 1. světová válka5) 2. světová válka6) 50. až 70. léta7) 80. až 90. léta8) současnost

Světová ekonomika


Etapizace vývoje:1) Neolit2) Objevení Ameriky 3) Kolonialismus4) 1. světová válka5) 2. světová válka6) 50. až 70. léta (Charles Kindleberger)

7) 80. až 90. léta8) současnost

Teorie mezinárodního obchodu


Teorie absolutních výhodTeorie komparativních výhodZákon reciproční poptávkyObchod s méně vyspělými zeměmiProtekcionismus (celní a kvantitativní omezení zahraničního obchodu)

Teorie absolutních výhod


Anglie BelgieCukr 2 t 6 tDěla 8 ks 4 ks



Anglie BelgieCukr 2 t 6 tDěla 8 ks 4 ks

Anglie má absolutní výhodu na děla.Belgie má absolutní výhodu na cukr.



Anglie BelgieCukr 12 t = 8 ksDěla 16 ks = 4 t



Anglie BelgieCukr 1,5 t = 1 ksDěla 1 ks = 0,25 t

Anglie je ochotna zaplatitza 1 t cukru max. 4 děla.Belgie je ochotna zaplatitza 1 dělo max. 1,5 t cukru.

Teorie komparativních výhod


Anglie BeninCukr 5 t 3 tDěla 10 ks 2 ks




Anglie má absolutní výhodu na cukr i na děla.Benin má komparativní (relativní) výhodu na cukr.




Anglie má absolutní výhodu na cukr i na děla.Benin má komparativní (relativní) výhodu na cukr.



Anglie BeninCukr 6 tDěla 20 ks

Anglie nabízí 10 ks děl min. za 5 t cukru (tzn. Anglie požaduje za 2 děla alespoň 1 t cukru).Benin nabízí 3 t cukru min. za 2 děla.



Anglie prodává každá dvě děla za jednu tunu cukru

nebo víc.



Benin nabízí za každá dvě děla tři tuny cukru

nebo méně.



Směnný poměr, z něhož by profitovala Anglie i

Benin stejnoměrně, by byl dvě tuny cukru za dvě

děla.

Zákon reciproční poptávky


Poptávka Angliepo cukru je zároveň

nabídkou anglických děl.






Engelův zákon


Obchod s rozvojovými zeměmi


Znevýhodňování rozvojových zemí v mezinárodním obchodě v důsledku technického pokroku a konkurenčního postavení na světových trzích.

Snaha o substituci dovozu Snaha chránit rozvojové ekonomiky Nebo naopak snaha o exportní orientaci (determinaci)

Protekcionismusv mezinárodním obchodě


Ochranářská opatření zahrnují zvláště:

Cla (celní bariéry) Kvóty (množstevní bariéry) Mimocelní překážky obchodu

Kvóta na dovoz děl


Clo na dovoz děl


Clo na dovoz děl


Clo na dovoz děl


Clo na dovoz děl (spotřební efekt)


Clo na dovoz děl (výrobní efekt)


Clo na dovoz děl (ekonomický efekt)


Clo na dovoz děl (rozpočtový efekt)


Integrace a globalizace


Intenzifikace vazeb mezi národními ekonomikami na ekonomické, sociální, kulturní i politické úrovni.

Integrace a globalizace


Intenzifikace vazeb mezi národními ekonomikami na ekonomické, sociální, kulturní i politické úrovni.

Integrace = institucionalizovaná formaGlobalizace = volná (přirozená) forma

Teorie integrace


Integrace = „vytváření nejvýhodnějších struktur světové ekonomiky, odstraňování umělých překážek,které brání jejímu optimálnímu fungování a uváženézavádění všech žádoucíchprvků koordinace a unifikace.“

Jan Tinbergen

Klasifikace integrace


podle způsobu budováno- horizontální (EU)- vertikální (OPEC, Euratom)

podle teritoria- globální (OSN, NATO)- kontinentální (EU, AU)- lokální (ECOWAS, SADC)



podle intenzity propojení- pásmo volného obchodu- celní unie- společný trh- hospodářská unie- měnová unie- politická unie



podle intenzity propojení- pásmo volného obchodu 1962- celní unie 1986- společný trh 1992- hospodářská unie- měnová unie- politická unie

2002

Ekonomické efekty integrace












Globalizace


Fenomén 20. století charakteristický internacionalizací světového hospodářství, rostoucí interdependencí národních ekonomik a monopolizací a transnacionalizací nadnárodního podnikání podporovaný masivním technickým pokrokemv oblasti telekomunikací a informačních technologií umožňujícím dramatický nárůst globálního pohybu pracovních sil, kapitálu i vědomostí

Globalizace nabízí silný potenciál ale neskýtá žádné záruky.

Globalizace




Globalizace




Globalizace


Rostoucí otevřenost národních ekonomik (1973 objem zahraničního obchodu na globálním GDP tvořil 20 %, 2003 to bylo 55 %)

Rostoucí objemy přesunů kapitálů (do roku 2000 dosáhl kumulovaný objem FDI 6 bil. USD, v samotném roce 2000 pak 1 bil. USD.)

Rostoucí intenzita vazeb mezi obchodními a finančními subjekty se zjevným důsledkem v podobě opakujících se finančních, hospodářských a potažmo politických krizí.

Vývojové trendy


Postupné oslabování ekonomické nadvlády USA nejprve Japonskem a Evropou, později hlavně Čínou a Indií

Přesouvání tradičních (rutinních) výrob do regionů s levnou a vzdělanou pracovní silou, vč. rozvojových zemí (outsourcing x outsourcing trap).

Rozvoj specifické, technologicky nebo kvalifikačně náročně individuálně orientované výroby.

Vývojové trendy


Fragmentace výrobních procesů.

Mezinárodní přesuny v sektoru služeb (software, komunikace, účetnictví, mzdy, finanční služby), zejm. ve prospěch Indie a Číny.

Propojování kapitálových trhů, budování globální finanční sítě.

Sekuritizace, liberalizace, deregulace a elektronizace mezinárodních transakcí, růst významu provázání kapitálu, kurzůa úroků.

Pohyb pracovní síly


Klesající dopravní náklady a rostoucí kontrast mezi zemí původu a cílovou ekonomikou.

Cca 3 % světové populace žije mimo svou vlast (tzn. asi 200 mil. osob)

Největší podíl migrantů na populaci cílové země má Austrálie (25 %), Švýcarsko (23 %), dále Kanada, Německo, USA…

Fenomén tzv. remitend. Rozvojové země díky nim získávají každoročně min. 200 mld. USD.

Pohyb pracovní síly


Pohyb kapitálu


Klasifikace kapitálu na:- soukromý, státní a mezinárdoní- portfoliové investice a přímé investice- krátkodobý a dlouhodobý

Intenzivní mezinárodní rozvoj finančních a kapitálových trhů nastartovaný někdy v 80. letech bývá označován za tzv. finanční revoluci.

Klíčovým fenoménem je sekuritizace aktiv (snižování nákladů, diverzifikace rizika, vyvedení aktiv z bilancí bank a zvyšovánílikvidnosti).

Pohyb kapitálu


Země s rozvinutějším finančním sektorem zpravidla realizují vyšší růstovou dynamiku

Od 90. let 20. století panoval názor- že vysoká otevřenost finančních trhů a

malá otevřenost podnikatelského prostředí zvyšují riziko finanční krize

- že dlouhodobý kapitál má na ekonomiku pozitivnější efekt než krátkodobý

V souvislosti s aktuálním vývojem jsou tyto soudy přehodnocovány.

Pohyb kapitálu


Od roku 2000 radikální změny ve směru toků zahraničních investic (vstup Číny mezi hlavní zdroje i cíle FDI)

Do roku 2005 byly realizovány FDI v objemu cca 10 bil. USD. K hlavním cílům patří USA, UK, Německo a Čína (na obyvatele Irsko, Belgie, Hong Kong, Švédsko a Singapur)

Podpora mezinárodních toků kapitálu je svěřena do rukou agencií WB, OSN, WTO a IMF.

Mezinárodní instituce


Organizace spojených národů (UN)

Mezinárodní měnový systém a jeho vývoj

Mezinárodní měnový fond (IMF)

Světová banka a její agencie (WB)

Světová obchodní organizace (WTO)

Regionální seskupení (OECD) a elitní skupiny

Organizace spojených národů


Založena 1945 (51 členů, dnes 191)

Čtyři základní okruhy:- sekretariát (New York)- valné shromáždění

- Konference UN pro obnovu a rozvoj- Rozvojový program UN- Mezinárodní organizace UN pro výchovu, vědu a kulturu- Dětský fond UN,...

- hospodářská a sociální rada ECOSOC- externí rozvojové a finanční instituce

Mezinárodní měnový systém


= systém vazeb mezi měnami jednotlivých zemí a regionů

Od 70. let 19. století – zlatý standard

Od 30. let 20. století – zlato jako rezervní měna

1944 – konference v Bretton Woods– založení IMF a IBRD– USD jako klíčová světová měna– jen USD (příp. GBP) směnitelné za zlato– ostatní měny pevná parita

Mezinárodní měnový systém


1971 (1973) – konec zlatého standardu – vznik nové bezhotovostní měny SDR– vázání konvertibilních měn na koš USD, EUR, JPY a GBP

dnes – liberalizace a rozšíření směnitelnosti– dolarový standard (více než polovina USD bankovek mimo USA; 1,5 bil. USD, tj. 75 % světových rezerv)– kurz USD je držen krytím schodku běžného účtu přebytkem finančního účtu (> 1 bil. USD, až 10 % GDP)

Mezinárodní měnový fond


1944 – vznik v Bretton Woods– dnes 184 členů

cíle dlouhodobá kurzová stabilita podpora mezinárodní měnové

součinnosti odstraňování devizových omezení mezinárodního obchodu pomoc při přechodných obtížích s BP eliminace spekulačních výkyvů měnových kurzů

např. finanční krize v 90. letech (Thajsko, Indonésie, Jižní Korea, Rusko a Brazílie) stála IMF 100 mld. USD



financování- z členských příspěvků (na základě ekonomické výkonnosti každé země – USA, UK, Německo, Francie, Japonsko a Saúdská Arábie; 75 % splatné v LCU)

- hodnota připsaných SDR a zlata (100 mil.)

- celkem 220 mld. USD

hlasování- každá členská země má 250 hlasů a další hlas za 100 000 SDR členského vkladu



kritika nedůslednost reforem anedostatečnost tlaků vyvíjenýchze strany IMF (kondicionalita) IMF příliš tvrdě a příliš brzy tlačil země k vnitřní i vnější liberalizaci IMF na sebe převzal příliš velkou zodpovědnost, měl by své aktivity omezit přístup IMF je poplatný zájmům největších věřitelů, nekonzistentní a neprogramový



absence účinných mechanismů kprevenci finančních krizí a řízenístátních bankrotů

hromadění devizových rezerv u řady někdejších klientů IMF (např. Jižní Korea, přes 250 mld. USD)

deformované rozvržení sil uvnitř IMF (přetrvávající preference evropských států na úkor Indie, Číny, Mexika aj.)

přechod od pomoci při potížích s BP k prevenci, monitorování, konzultantské činnosti, zejm. v

měnové, nikoli kurzové oblasti

1944 – vznik v Bretton Woods (*1946)– dnes 184 členů

poslání = přispět k financování poválečné obnovy členských zemí (IBRD). Dnes spíše snaha stimulovat socio-ekonomický rozvoj, zmírňovat dopady chudoby v rozvojovém světě

v čele WB stojí prezident,tradičně občan USA (dnesRobert B. Zoellick, do r. 2007 PaulWolfowitz)

Světová banka


IBRD = Mezinárodní banka pro obnovua rozvoj

*1946 - podpora ekonomického a sociálního rozvoje

IDA = Mezinárodní rozvojová agentura*1960 - poskytování tzv. měkkých půjček pro

nejchudší země

IFC = Mezinárodní finanční korporace*1956 - podpora přílivů FDI do rozvojových

zemí a soukromého podnikání

Světová banka


MIGA = Agentura pro mnohostrannéinvestiční záruky

*1988 - podpora přílivu soukroméhokapitálu do rozvojových zemí formou garancí na tzv. neobchodní rizika

ICSID = Mezinárodní centrum pro řešení investiční sporů

*1966 - řešení sporů mezi investory a členskými zeměmi centra (aktuálně 155 členů) formouarbitráží nebo dohodami

Světová banka


dnes funguje jako specializovanáexterní agencie UN (sídlo Washington)

disponuje základním kapitálem v objemu175 mld. USD

WB (IBRD) poskytuje rozvojové půjčky se splatností 12 – 15 let úročené. Bezúročné půjčky poskytuje IDA se splatností 35 – 40 let. Půjčky jsou účelově vázány a od 80. let podléhají také pravidlům kondicionality (SAP).

Od 90. let programy boje s chudobou (HIPC nebo PRGF)

Světová banka


kritika WB se zaměřuje především naskupinu příjemců rozvojových půjček,do níž stále patří především Brazílie,Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Ruskoa Turecko)

v současné době objem nově poskytnutých půjček nepokrývá ani úroky z již splácených úvěrů a rozvojové země tak de facto financují činnost WB

prvořadým úkolem by měl být boj s absolutní chudobou a extrémní nouzí

Světová banka


od roku 1995 nástupnická organizaceVšeobecné dohody o clech a obchodu(GATT; *1948) se sídlem v Ženevě

vstupním závazkem každé členské země je otevření národního trhu konkurenci v podobě mezinárodního obchodu

mezi roky 1948 a 1994 se GATT podařilo snížit celní sazby (na desetinu), uplatnit univerzální

normy na zásadách reciprocity doložky nejvyšších výhod a dosáhnout stejného zacházení s domácími a zahraničními

výrobky

Světová obchodní organizace


dnes má WTO 149 členů



dnes má WTO 149 členů

síla WTO spočívá v prosazovacímmechanismu na základě konsensu.Spory řeší smírčí výbor.

cílem zůstává úplná liberalizace mezinárodního obchodu, nově se týká i obchodu se službami a otázek spojených s duševním vlastnictvím

jednání WTO probíhají v tzv. kolech (během 7. - tzv. uruguayského - kola zasedání 1986-1993 GATT byla založena WTO)



osmé kolo jednání začalo v roce 2001v katarském Dauhá s ambicióznímplánem zrušit zemědělské dotace a subvence, liberalizovat trh se službamia umožnit rozvojovým zemím realizovat

asymetrické výhody v mezinárodním obchodě

dále byly projednávány tzv. singapurské otázky (hospodářská soutěž, investice, transparentnost veřejných zakázek a usnadňování obchodu)

pokrok v oblasti farmaceutik (2003) a finančních služeb (již 1999)



samostatnou kapitolou je zemědělskýprotekcionismus, zvláště ze stranyrozvinutých ekonomik (1 mld. USD denně)

dopady:- 30 % příjmů zemědělců plyne z daní- neefektivní alokace zdrojů v nekonkurence- schopném oboru a neospravedlnitelná podpora vývozu- deformace cen na světových trzích poškozující pěstitele v rozvojových zemích



totální krach jednání v mexickémCancúnu (2003)

dopady:- posilování regionálních integračních celků (bilaterálních dohod a zón volného obchodu) na úkor globálních rozhovorů- sílící skepse týkající se smysluplnosti a efektivnosti jednání v rámci WTO- hrozba oživení protekcionismu (zvlášť s ohledem na superkon- kurenční Čínu a její vztahy s USA)



totální krach jednání v mexickémCancúnu (2003)

dopady:- posilování regionálních integračních celků (bilaterálních dohod a zón volného obchodu) na úkor globálních rozhovorů- sílící skepse týkající se smysluplnosti a efektivnosti jednání v rámci WTO- hrozba oživení protekcionismu (zvlášť s ohledem na superkon- kurenční Čínu a její vztahy s USA)



Čína a Indie jako nové ekonomické velmoci stále výrazně zaostávají za rozvinutými zeměmi

Světová ekonomická centra


USA jsou stále světovou hospodářskou velmocíPodílejí se: < 5 % na světové populace

> 22 % na světové produkci> 35 % na výdajích na zbrojení> 40 % na výdajích na R&D

vývoj: mírný růst v 50. a 60. letech (3,9 – 4,3 %)

stagnace v 70. letech (DPFO 78 %)

oživení v 80. letech (reaganomika; DPFO 28 %; 19 mil. nových pracovních míst, inflace ze 13 % na 4 %)

dlouhá růstová fáze od 90. let (3 %; inflace 3,7 %; nezaměstnanost pod 5 %, přebytek rozpočtu)


Spojené státy americké

označení tzv. new economy (růst produktivity, zavádění ICT a nových technologií vůbec, růst GDP při nízké inflaci)

faktory: schopnost komercionalizace inovacíochrana duševního vlastnictvíderegulace sektoru infrastrukturypropojení podnikatelského a akademic-kého prostředí (výdaje na R&D jsou bezmála 150 mld. USD = 2,7 % GDP; v EU 2 %; výdaje na ICT až 6 % GDP)

dynamické podnikatelské prostředí (založení podniku trvá 7 dní, ve Francii 66,v Německu 90)



faktory: jednotný jazyk, jednotná měnaharmonizované a liberálnější právní, produktové a hlavně pracovní standardy (na celý americký trh stačí jedno účetní oddělení apod.)

příznivější demografický vývoj (včetně

1,5 mil. přistěhovalců) a nižší hustota osídlení

díky stabilnímu bankovnímu systému a optimistickým očekáváním přežily relativně bez úhony USA jak prasknutí IT bubliny na konci

90. let, tak i 11/09/2001.



problémy před rokem 2008:- výrazný a prohlubující se schodek BP (až k 1 bil. USD)- oslabení dolaru brání mimořádná atraktivita USA pro zahraniční investory a obrovské objemy USD v rezervách centrálních bank- USA je dlužnickou ekonomikou (závazky

přesahují pohledávky o více než 2,5 bil. USD), ale přesto dochází k čistým přílivům z podnikání v zahraničí v objemech kolem 50 mld. USD ročně



problémy od roku 2008:„Dne 29. 9. 2008 nastal největší propad akcií od 2. světové války, o 777 bodů.“

- hypoteční krize- finanční krize- hospodářská krize- politická krize

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=5788http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=3404



http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=5788

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=3404

po 2. světové válce nastoupilo Japonsko na trajektorii růstu

50. - 60. léta průměrný růst GDP 9,5 %, podíl Japonska na světových exportech vzrostl mezi roky 1950 a 1971 z 1,5 % na 7,8 %.

příčiny - vznik ČLR a korejská válka a masivní pomoc ze strany USA- minimalizace výdajů na zbrojení- sociální a kulturní faktory (střídmost, šetrnost, píle, disciplína, pocit sounáležitosti s firmou, národní hrdnost, úcta k autoritám a vzdělání, seniorita,…)

Japonsko


během 70. let se hospodářský růst postupně zpomaloval pod 10 %, až ke 4 %.

v roce 1992 se růstová dynamika Japonska srovnala s dynamikou rozvinutých ekonomik jako celku (hypotéza „letících hus“)

následuje propad s opakujícími se recesemi a setrvale se zvyšující nezaměstnaností a deflací

tato situace trvá dodnes, Japonsko je jednou z nejzadluženějších rozvinutých ekonomik (dluh až 170 % GDP)

Japonsko


příčiny:- systém keiretsu = síť personálně i majetkově propojených bank, podniků a organizací veřejné správy- státní intervencionismus a vysoká míra přerozdělování a špatný demografický vývoj- podkapitalizovaný bankovní systém s nakumulovanými toxickými úvěry v objemu přesahujícím 1 bilion USD- bublinový efekt na trhu s nemovitostmi (viz USA a viz též asijská krize v 90. letech)

Japonsko


vládní stimulační balíčky nebyly úspěšné, snažily se o zachování zaměstnanosti a o resuscitaci co největšího počtu krachujících odvětví

enormní zadluženost vyčerpala fiskální instrumentárium, vydávání japonských vládních dluhopisů už nemá smysl

monetární politika stlačila úrokovou míru až na samé dno (0,1 %; past likvidity)

deflace reálně zhodnocuje závazky a ztěžuje možnost jejich splacení

Japonsko


díky systému keiretsu je pracovní trh rigidní a společně s nadbytečnými výrobními kapacitami komplikuje postavení firem

světová poptávka po japonské produkce v důsledku různých otřesů po roce 2001 kolísá

silný mandát premiéra Koizumi (80 % voličů) v roce 2005 vedl k odstartování reforem v

Japonsku symbolickým zprivatizováním Japonské pošty

Japonsko


Japonská pošta je světově největšífinanční instituce s aktivy v objemu přes 3,2 bil.USD (dvakrát větší než CitiGroup), 25 tisíci

pobočkami a více než 400 tisíci zaměstnanci

Index Nikkei, který se propadl z hodnoty 39 000 v roce 1989 až k 7 300 v roce 2003, opět ožil,

začaly se zvyšovat ceny nemovitostí a po mnoha letech se zvedá i spotřebitelská poptávka

Bankovní sektor se zbavil akcií podniků a finanční trhy se otevřely zahraničním investorům

Japonsko


Japonské vývozy po mnoha letech opět rostou, výrazně se zvyšuje podíl Číny, která již

předstihla tradičně největšího obchodního partnera, USA. Na exportních trzích konkuruje japonské zboží čínskému jen asi z 20 %.

Výdaje na R&D přesahují 3 % GDP (v USA 2,7 %,v EU 2 %, Číně jen 1,2 %)

Zásadní otázkou tak zůstává především ropa a zemní plyn. Na jejich dovozu je Japonsko (i Čína) životně závislé.

Japonsko


Nejlidnatější země světa (1,34 mld.),ekonomika s druhým největším GDP(6,988 bil. USD; 11,3 bil. USD podle PPP)

Od roku 2001 členem WTO, podílí se 20 % na světové populaci a 16 % na globálním GDP.

V roce 1978 spojení socialismu a tržního hospodářství a vyhlášení programu čtyř modernizací (zemědělství, průmysl, armáda a věda a technika).

Setrvávající dominantní postavení veřejného sektoru a komunistické strany.

Čína


V roce 1992 byl přijat program urychlování hospodářské přestavby směřovaný k větší decentralizaci.

Tempa růstu se zvýšila z 9,5 % 80. letechna 9,9 %. Průměrné tempo růstu GDP na

obyvatele dosáhlo v 90. letech 8 %.

Podíl exportu na GDP se během reformního období zčtvernásobil (z 10 % na 40 %), pětina směřuje do USA, dále Japonsko, Hong Kong a EU.

Čína


Ekonomika se otevřela zahraničním investorům, 50 % podniků je v zahraničních rukách

(dominuje kapitál z Hong Kongu, USA, Japonska, Tchaj-wanu a Singapuru).

Objem FDI každoročně přesahuje 60 mld. USD, kumulativně do roku 2000 dosáhla 350 mld.

USD (USA 1,1 bil. USD, UK 394 mld. USD)

Čína buduje tzv. zvláštní ekonomické zóny a oblasti tzv. volného obchodu, v nichž nabízí daňové, licenční, celní a administrativní úlevy.

Čína


Ekonomický rozmach lze srovnat s Japonskem v 60. a 70. letech. Čína však povzbuzuje FDI a maximálně otevírá svou ekonomiku světu.

problémy:- příjmová diferenciace (120 mil. v absolutní chudobě)

- neefektivnost hospodaření státních podniků (30 % GDP, ale 65 % zaměstnanosti a 65% domácích investic)

- malá dostupnost domácích úvěrů pro soukromý sektor- zadlužování státních podniků u státních bank

Čína


Členstvím ve WTO se Čína zavázala k celé řadě dalších reforem:

- otevření telekomunikací, pojišťovnictví, bankovnictví a vnitřního obchodu pro FDI- zrušení subvencí státním podnikům- ochrana práv duševního vlastnictví- zrušení povinné výše tuzemských subdodávek- snížení dovozních cel (zvl. u automobilů, zemědělských produktů aj.)= finální fáze hospodářských reforem

Čína


Dopady „čínského zázraku“ na světovou ekonomiku:

- razantní růst světové nabídky i poptávky- zpomalení růstu světových reálných mezd- zvyšování cen světových komodit (cement, bavlna,

uhlí, ocel, hliník, měď,…), CP i cen nemovitostí- růst ziskovosti nadnárodních korporací- tlumení inflačních tlaků (díky levné výrobě obuvi, textilu,

elektrotechniky apod.)

- krytí schodků amerického státního rozpočtu i BP v každoročním objemu přesahujícím 1 bil. USD (nákupy U.S. dluhopisů do rezerv)

Čína


Hrozby:- přehřátost ekonomiky- ekologické škody- lidská práva, snaha prosadit demokracii apod.

Čína


Indie se mezi světová centra prosadila během posledních dvou dekád 20. století

Indie je druhou nejlidnatější zemí světa (1,21 mld.), její GDP je 1,8 bil. USD (resp. 4,7 bil. USD podle PPP)

Vedle Číny představuje druhý světový megatrh s perspektivou východoasijských ekonomických zázraků.

Podílí se 17 % na světové populaci a 6 % na globálním GDP.

Indie


Do 80. let byl rozvoj Indie omezen striktní regulací hospodářských procesů a státním plánováním (růst GDP jen asi 1,5 %)

V dubnu 2007 byl zahájen 51. pětiletý plán, ale hospodářská politika doznala velkých změn.

Počáteční plánovací období totiž nebyla úspěšná (neefektivnost státních podniků, zaostávání

zemědělství, závislost na potravinové pomoci, sociální a kulturní prostředí)

Specifické překážky ekonomického rozvoje(kastovní systém, rozsáhlé hinduistické rodiny, nízká mobilitapracovní síly, specifické zvyky apod.)

Indie


Reformní kroky:- Indira Gándhíová (od 1966) a po její smrti (1984) Rádžív Gándhí nahradili socialistickou ideologii a snahy o substituci dovozu mírnou liberalizací zahraničního obchodu- v 80. letech ekonomika zaznamenala 6% růst- exportní a platební krize roku 1991 si vynutila rozsáhlé změny pod taktovkou Mánmóhana Singha (ministr financí) směrem k tržnímu systému.- uvolnění zahraničního obchodu, privatizace některých státních sektorů (zemědělství, telekomunikace)

Indie


Reformní kroky:- Liberalizace přílivu FDI a podpora rozvoje kapitálového trhu- tempo růstu dosáhlo 7,5 % (tzn. 4,2 % na obyvatele)

- koncem 20. století dosáhly FDI 2,3 mld. USD- počet osob žijících pod hranicí chudoby se snížil z 50 % na 26 %- přes politické změny zůstává kurz ekonomiky nastavený Singhem nezměněný až do současnosti

Indie


Překážky rozvoje:- překážkou intenzivnějšího pokroku je zaostalé venkovské obyvatelstvo (70 %, v Číně 60 %)

- 65 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, které se potýká s výkyvy počasí nedostatkem vody a generuje jen asi 20 % GDP- zavlažování pokrývá jen asi čtvrtinu obdělávané půdy- 160 mil. lidí nemá přístup k nezávadné vodě- jen 60 % domácností je elektrifikováno

Indie


Specifika indického přístupu:- specifický model rozvoje zaměřený na sektor služeb (SW, call centra, back-office, R&D,

design, databáze apod.) - první v Bangalore- velký počet vysokoškolsky vzdělaných techniků (300 tis. inženýrů a dalších 2,5 mil. absolventů

netechnických oborů každý rok), přestože základní školství je poddimenzované a třetina populace negramotná

- outsourcing služeb v rozvinutých ekonomikách spojený se snadnou dostupností IT služeb v Indii

Indie


Specifika indického přístupu :- rigidní pracovní trh (neumožňuje výrobním firmám nad

100 zaměstnanců propouštět) je překážkou přílivu FDI i dalšího rozvoje zejména zpracovatelského průmyslu a brání uplatnění uvolňující se prac. síly z venkova- značný podíl tzv. neorganizovaného sektoru

Indie


Proč je dosud Čína úspěšnější?- začala o více než deset let dříve- setrvale dokáže přitahovat velké objemy FDI (Indie šla spíše cestou soběstačnosti)- nabízí daňové zvýhodnění ve zvláštních zónách (jen 15 % ve srovnání se 45 % v Indii)- značná sounáležitost Číňanů podnikajících nebo žijících v zahraničí- prozatím pasivní odbory a vysoký podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě GDP (35 % v Číně, 15 % v Indii)

Indie


Perspektivy vývoje:- velké riziko sociálních, náboženských, regionálních, separatistických a dalších pnutí- vznik silné střední vrstvy s rostoucím politickým vlivem- atmosféra soutěživosti a sebedůvěry- značné rezervy v oblasti integrace do světového hospodářství i v oblasti liberalizace vnitřních trhů- rozvoj bankovnictví stimuluje spotřebitelskou i investiční poptávku a podporuje rozvoj soukromého sektoru

Indie


Perspektivy vývoje:- vynikající demografický vývoj (víc než polovina populace je mladší 25 let)- ideální jazyková vybavenost zvláště pro americké zákazníky- perspektiva zvýšení GDP na obyvatele v horizontu roku 2050 až na 35násobek

Indie


Děkuji za pozornost


Date post:	12-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	drago
View:	76 times
Download:	0 times

Světová ekonomika Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

Documents