ŠVP Zdravotnický asistent - gykovy.cz · Web viewnáměstí Svobody 50. vzdělávací instituce...

Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50

vzdělávací instituce mezinárodně certifikována International Education Society, London

(IES)

Školní vzdělávací program

Obor vzdělání: Zdravotnický asistent 53-41-M/01

Schváleno : 31.8.2010

Platnost od 1. 9. 2010Mgr. Eva Chudobová

Zřizovatel: JmK Žerotínovo náměstí 3/5 ředitelka školy

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název školy Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50

Adresa školy náměstí Svobody 50, 682 01 Vyškov

Zřizovatel Krajský úřad Jihomoravského kraje,

Název ŠVP Zdravotnický asistent

Kód a název oboru vzdělání 53-41-M/01 Zdravotnický asistent

Stupeň vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma studia 4 roky – denní studium

Jméno ředitele Mgr. Eva Chudobová

Kontakty na školu tel.: 517 350 641 mobil: 737 557 045 fax: 517 350 343

e-mail: [email protected] http://www.szsvyskov.cz

Schválení ŠVP 31.8.2010 ředitelkou školy Mgr. Evou Chudobovou č. j. 01/2010

Platnost ŠVP od 1. 9. 2010

2

http://www.szsvyskov.cz/

mailto:[email protected]

Obsah školního vzdělávacího programu

Titulní list 1

Úvodní identifikační údaje 2

1. Profil absolventa 51.1 Uplatnění absolventa v praxi 51.2 Popis výsledků vzdělávání 51.3 Způsob ukončení vzdělávání 7

2. Charakteristika vzdělávacího programu 82.1 Podmínky přijetí ke studiu 82.2 Zdravotní způsobilost 82.3 Cíle vzdělávacího programu, celkové pojetí vzdělávání 82.4 Organizace výuky a vzdělávání 92.5 Hodnocení žáků a diagnostika 132.6 Maturitní zkouška 14

3. Učební plán 153.1 Poznámky k učebnímu plánu 153.2 Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku 163.3 Rozpracování obsahu vzdělávání z RVP do ŠVP 17

4. Učební osnovy předmětů 184.1 Český jazyk a literatura 184.2 Anglický jazyk 254.3 Německý jazyk 324.4 Latinský jazyk 414.5 Dějepis 434.6 Občanská nauka 484.7 Biologie a ekologie 544.8 Fyzika 594.9 Chemie 644.10 Matematika 684.11 Tělesná výchova 734.12 Estetická výchova 824.13 První pomoc 854.14 Informační a komunikační technologie 944.15 Ekonomika 1014.16 Klinická propedeutika 1064.17 Psychologie 1114.18 Prevence a veřejné zdraví 1204.19 Somatologie 1274.20 Ošetřovatelství 1344.21 Ošetřování nemocných 1544.22 Seminář z matematiky 1764.23 Základy společenských věd 183

5. Materiální, organizační a personální podmínky vzdělávání 1875.1 Materiální podmínky vzdělávání 1875.2 Personální podmínky vzdělávání 1885.3 Organizační podmínky vzdělávání 1895.4 Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech 189

3

6. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 1916.1 Zdravotní postižení 1916.2 Zdravotní znevýhodnění 1916.3 Sociální znevýhodnění 1916.4 Mimořádně nadaní žáci 191

7. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery 193

Závěrečné informace 195

4

Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50Název ŠVP: Zdravotnický asistentKód a název oboru vzdělání: 53-41-M/01 Zdravotnický asistentDélka a forma studia: čtyřleté denní studiumStupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškouDatum platnosti: 1. 9. 2010

1. PROFIL ABSOLVENTA

1.1 Uplatnění absolventa v praxi

Absolvent se uplatní ve zdravotnických zařízeních lůžkového i ambulantního charakteru a v domácí ošetřovatelské péči; jako zdravotnický pracovník v zařízeních sociální péče, a to zejména v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postižením, zařízeních geriatrické péče a v zařízeních hospicové a respitní péče. Pod odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky poskytuje absolvent ošetřovatelskou péči a ve spolupráci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené vyhláškou MZ ČR.

Škola je držitelem mezinárodně uznávaného certifikátu International Education Society, London – IES. Tato nezávislá nadnárodní certifikační agentura v Londýně vyhodnotila školu jako spolehlivou instituci dosahující trvale dobrých výsledků. Ocenění umožní absolventovi lepší uplatnění na pracovním trhu nejen v České republice, ale i v zahraničí. Získáním certifikátu dosáhla škola dalšího cíle ve snaze usnadnit absolventu start do pracovního života.

1.2 Popis výsledků vzdělávání

1.2.1 Odborné kompetence

Odborné kompetence se vztahují k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil absolventa, jeho způsobilost pro výkon povolání. Odvíjejí se od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností absolventa.

Mezi základní odborné kompetence patří:

a) Provádět činnosti základní ošetřovatelské péče a podílet se na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče (pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru); absolvent:

sleduje a zaznamenávají fyziologické funkce; provádí komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin; pečuje o dietní a pitný režim; provádí rehabilitační ošetřovatelství, nácvik sebeobsluhy, aktivizaci dětí; zajišťuje aplikaci tepla a chladu; podílí se na přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčiv, zdravotnických prostředků

a prádla.

5

b) Poskytovat základní ošetřovatelskou péči (pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře); absolvent:

podává léčebné prostředky v rozsahu svých kompetencí; odebírá biologický materiál; provádí kyslíkovou terapii; podílí se na léčbě akutních a chronických ran; připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům, asistuje při těchto

výkonech, poskytuje ošetřovatelskou péči po těchto výkonech v rozsahu svých kompetencí.

c) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při prácid) Usilovat o co nejvyšší kvalitu své práce, výrobků, služebe) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje

1.2.2 Klíčové kompetence

Klíčové kompetence jsou chápány jako soubor vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovního uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného a odborného vzdělávání, v teoretickém a praktickém vyučování, ale také prostřednictvím dalších aktivit doplňujících výuku.

Mezi základní klíčové kompetence patří: 1. kompetence k učení, 2. kompetence k řešení problémů, 3. komunikativní kompetence, 4. personální a sociální kompetence, 5. občanské kompetence a kulturní povědomí, 6. kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám.

Absolvent v rámci těchto kompetencí:

1. Kompetence k učení

učí se efektivně, reálně si stanovuje potřeby a cíle svého vzdělávání; má pozitivní vztah k učení; ovládá různé techniky učení, různé způsoby práce s textem a dalšími zdroji,

je čtenářsky gramotný, porozumí mluveným projevům; sleduje a hodnotí svůj pokrok v učení, zná možnosti svého dalšího vzdělávání;

2. Kompetence k řešení problémů

porozumí zadání úkolu, uplatňuje různé způsoby řešení problému, při řešení problému pracuje v týmu;

3. Komunikativní kompetence

vyjadřuje se srozumitelně a přiměřeně situaci; v písemné podobě se vyjadřuje přehledně a jazykově správně, dodržuje stylistické

normy a odbornou terminologii v souladu se zásadami kultury projevu a chování; dosahuje jazykové způsobilosti pro komunikaci v cizojazyčném prostředí,

pro pracovní uplatnění; chápe výhody znalosti cizích jazyků pro celoživotní uplatnění;

4. Personální a sociální kompetence

posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, stanovuje si přiměřené priority a cíle; reaguje adekvátně na hodnocení svého okolí, adaptuje se na měnící se vnější

podmínky;

6

pracuje v týmu, podílí se na budování pozitivních mezilidských vztahů;

5. Občanské kompetence a kulturní povědomí

dodržuje zákony a společenská pravidla, jedná v souladu s morálními principy, aktivně se zajímá o politické a společenské dění, respektuje druhé i v rámci multikulturního soužití;

uznává hodnotu života, význam životního prostředí, je odpovědný za vlastní život a spoluodpovědný za bezpečnost a zdraví ostatních;

uznává a podporuje tradice a hodnoty svého národa a národů ostatních;

6. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

má odpovědný vztah ke své profesi, je připraven se přizpůsobovat změnám, získává a vyhodnocuje informace pracovních příležitostí;

má přehled o svém pracovním uplatnění, reálnou představu o podmínkách ve svém oboru, řídí se zásadami komunikace s potenciálními zaměstnavateli;

rozumí podstatě a principům podnikání;

7. Matematické kompetence

je schopen funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích;

8. Kompetence využívat informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

pracuje s osobním počítačem a jeho programovým vybavením a s dalšími prostředky ICT.

1.3 Způsob ukončení vzdělávání

Maturitní zkouška – dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí Školským zákonem a příslušným prováděcím předpisem. Podrobné informace o organizaci a obsahu maturitní zkoušky jsou uvedeny ve Školním řádu a v části 2.6.2 Profilová část maturitní zkoušky.

7


2. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

2.1 Podmínky přijetí ke studiu

Podmínky přijetí ke studiu jsou plně v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. v platném znění a vyhláškou č.671/2004 Sb. ve znění vyhlášky č.394/2008 Sb. Podmínkami pro přijetí jsou:

splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky,

splnění podmínek přijímacího řízení, splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče daného oboru stanovených vládním

nařízením.

2.2 Zdravotní způsobilost

Podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání jsou uvedeny v nařízení vlády č.689/2004 Sb. (o soustavě oborů vzdělání) ve znění pozdějších předpisů. Posouzení zdravotního stavu provádí příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní způsobilost uchazeče je povinně požadována formou potvrzení na přihlášce ke vzdělávání.

2.3 Cíle vzdělávacího programu, celkové pojetí vzdělávání

Pojetí vzdělávání ve školním vzdělávacím programu se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu 53-41-M/01 Zdravotnický asistent.

Koncepce středního odborného vzdělávání vychází z celoživotně pojatého a na principu znalostní společnosti vybudovaného konceptu vzdělávání, ve kterém je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Obecné cíle a oblasti vzdělávání se vzájemně doplňují a prolínají. Směřují zejména k dovednosti učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být a učit se společně jednat.

Cílem středního odborného vzdělávání je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách současného světa. Vzdělání směřuje k tomu, aby si žák vytvořil, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jeho schopnostem a studijním předpokladům, klíčové a odborné kompetence. Vzdělávací program poskytuje žáku širší všeobecné vzdělání a obecně přenositelné dovednosti, které mu umožní lépe se adaptovat na rychle se měnící podmínky ve společnosti, a odborné vzdělávání, které poskytuje žákovi základní odborné vědomosti nezbytné pro vytvoření požadovaných ošetřovatelských dovedností.

V oblasti klíčových kompetencí se vzdělávací program zaměřuje na rozvoj následujících dovedností: kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu

8

uplatnění a podnikatelským aktivitám, matematické kompetence, kompetence využívat prostředků informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

V oblasti odborných kompetencí se vzdělávací program zaměřuje na rozvoj kompetencí v oblasti praktických činností základní ošetřovatelské péče, na poskytování ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu, a to pod odborným dohledem a při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka, způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu. Vzdělávání se dále zaměřuje na zvládnutí ošetřovatelských výkonů a postupů, na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka při dodržování bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Žák je veden k nejvyšší kvalitě práce a služeb, ekonomickému chování v souladu se strategií udržitelného rozvoje, k pečlivosti a odpovědnosti za kvalitu své práce, k ochotě a trpělivosti při poskytování ošetřovatelské péče a jednání s pacienty. Zároveň je vzděláván tak, aby získal pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, byl schopen se celoživotně vzdělávat v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. a vyhláškou 321/ 2008 Sb. Důležitým aspektem je výchova a vzdělávání žáka k péči o vlastní zdraví a k vědomí důležitosti prevence nemocí.

2.4 Organizace výuky a vzdělávání

2.4.1 Základní informace

Výuka je z větší části organizována formou teoretických a teoreticko-praktických vyučovacích hodin ve škole. K výuce jsou využívány kmenové a odborné učebny školy. Hodiny tělesné výchovy probíhají v tělocvičně Sokola Dědice, která se nachází 50 metrů od budovy školy. Škola nemá vlastní tělocvičnu. Většina vyučovacích předmětů je doplněna exkurzemi, které umožňují žáku sledovat uplatnění teoretických znalostí v praktickém životě. Do výuky jsou zařazeny i další formy vzdělávání a mimoškolních aktivit, jako jsou kurzy, projekty, výměnné stáže, exkurze, olympiády, soutěže.

Pro usnadnění přechodu žáka ze základní školy a pro co nejrychlejší vytvoření fungujícího školního kolektivu je pro první ročník každoročně organizován adaptační kurz. V prvním ročníku je zařazen lyžařský výchovně výcvikový kurz, v druhém ročníku je organizován sportovně-turistický kurz. Oba kurzy jsou organizované tehdy, jestliže vyhovují podmínkám školy.

Žák se může zapojit do některého ze školních, národních nebo mezinárodních projektů, organizovaných pro podporu všeobecných i odborných kompetencí. Dlouhodobým školním projektem je projekt zaměřený na mezinárodní spolupráci, jazykové a odborné výměnné pobyty. Pravidelně se účastní olympiád v jazycích (český jazyk, cizí jazyk), soutěže v předlékařské první pomoci, která je organizovaná většinou v druhém ročníku, a sportovních soutěží.

2.4.2 Realizace praktického vyučování

Ve 3. a 4. ročníku je výuka doplněna odbornou, teoreticko-praktickou a praktickou výukou v přirozených podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. V těchto zařízeních se žák učí a pracuje pod odborným vedením odborných vyučujících školy, kteří jsou způsobilí k výkonu povolání všeobecné sestry a k vedení odborné praktické výuky žáků středních zdravotnických škol (zákon 96/2004 Sb.). Součástí rozvoje odborných kompetencí jsou miniexkurze a exkurze ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

Výuka je doplněna souvislou odbornou praxí v rozsahu 4 týdnů, organizovanou vždy ve 3. ročníku v červnu, posledním výukovém měsíci školního roku. Souvislá odborná praxe probíhá na vybraných zdravotnických pracovištích na základě smluvního vztahu. Tato

9

pracoviště jsou určena školou. Na souvislé odborné praxi pracuje žák samostatně, bez přímého vedení učitelů školy. Na činnost žáků dohlíží určená zodpovědná osoba, nejčastěji staniční sestra, která se také podílí i na hodnocení práce žáka.

2.4.3 Realizace klíčových kompetencí

kompetence k učení

Žák je veden k pozitivnímu vztahu k učení formou užívání různých forem práce. Ve výuce jednotlivých předmětů jsou aplikovány aktivizující vyučovací metody (diskuse, debata, brainstorming a brainwriting, hraní rolí apod.), problémové vyučování, didaktické hry, metody kritického myšlení. Je zaváděno projektové vyučování, které spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů, žákovských projektů, ve kterých jsou integrovány jednotlivé složky obsahu vzdělávání vzdělávacího programu. V rámci řešení žákovských projektů budou navozovány přímé podmínky pro samostatnější aktivní a intenzívní učební činnost žáka a uplatňovány vhodné sociálně interakční komponenty vyučování, vědomí cíle ve společné činnosti kolektivu žáků a učitele. Zdůrazněny jsou motivační činitele vyučování formulací problémových situací a řešením praktických cílů výuky.

kompetence k řešení problémů

Tyto kompetence jsou rozvíjeny s cílem řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy.

Výuka je vedena tak, aby žák hledal různá řešení problému, svoje řešení dokázal prezentovat, zdůvodnit a obhájit. Při výuce je žák motivován ke vzdělávání řešením problémových úloh z praktického života.

komunikativní kompetence

Žák je veden k vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Obhajuje a argumentuje vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň respektuje názor jiných. Do výuky jsou začleňovány metody kooperativního učení a skupinové výuky, jejich prostřednictvím je žák veden ke spolupráci při vyučování, je vytvářen prostor pro vyjadřování žáka a obhajobu jeho názorů. Žák je v písemném projevu veden k dodržování jazykové a stylistické normy i odborné terminologie. Žák se postupně zdokonaluje v kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů (ústních, tištěných, mediálních a počítačových, včetně internetu), aby je uměl vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat.

personální a sociální kompetence

Během vzdělávání je používána týmová práce žáků, která je vedena v duchu vzájemné spolupráce a pomoci při učení. Sociální kompetence jsou rozvíjeny zejména při společných třídních nebo školních akcích (kurzy, exkurze), při praktických cvičeních a úkolech (hlavně v tělesné výchově, odborné praktické výuce apod.). Žák je vedený k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sám podílí. Žák je vedený k odpovědnému přístupu k plnění svých povinností a zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Žák je zapojován do organizování činnosti školy (školní projekty, soutěže, přehlídky).Personální kompetence jsou rozvíjeny osobním příkladem pedagogů, vhodnou motivací, účastí žáka na projektovém vyučování, exkurzích, organizační přípravou akcí školy.

10

občanské kompetence a kulturní povědomí

Žák je vedený k uznávání hodnot a postojů podstatných pro život v demokratické společnosti a k jejich dodržování, k jednání v souladu s udržitelným rozvojem, k podpoře hodnot národní, evropské i světové kultury. Tyto kompetence jsou rozvíjeny účastí na školních národních i mezinárodních projektech. Ve škole je organizována mezinárodní spolupráce škol v rámci výměnného programu (Slovensko, Rakousko). Žák je vedený ke spolupráci se sociálně a zdravotně znevýhodněnými skupinami obyvatel (nezaměstnaní, lidé s handicapem apod.). Žák je vedený k ochraně životního prostředí formou projektu třídění odpadu, účastí na dnech ekologické výchovy.

kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

Žák je vedený k využívání svých osobnostních a odborných předpokladů k úspěšnému uplatnění ve světě práce, k budování své profesní kariéry, k zájmu o celoživotní vzdělávání formou účasti na exkurzích, odbornou praxí ve zdravotnických zařízeních, formou účasti v projektech i zahraničních stážích. Zapojením do projektu finanční gramotnosti získává informace o zákonitostech tržního hospodářství, jeho funkcích, ceně vykonávané práce.

matematické kompetence

Žák je vedený k funkčnímu využívání matematických dovedností v různých životních situacích, k aplikaci základních matematických postupů při řešení praktických úkolů.Tyto dovednosti jsou realizovány především formou projektového vyučování a v rámcipředmětu ICT, matematika, fyzika, ale i odborných předmětů (ošetřovatelství, ošetřování nemocných apod.)

kompetence k využívání ICT

Žák je vedený k používání osobních počítačů a internetu. V každé třídě je možné připojení k internetu. Žák ve vybraných předmětech používá při výuce aplikační software, v rámci projektového vyučování připravuje prezentace projektů pomocí prostředků informačních technologií (digitální fotoaparát, digitální kamera apod.).

2.4.4 Realizace průřezových témat

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování postojů a hodnotové orientace žáka, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie a budování občanské gramotnosti žáka. Toto vzdělávání zahrnuje vědomosti a dovednosti z následujících oblastí:

- osobnost a její rozvoj- komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů- společnost – jednotlivec – společenské skupiny, kultura, náboženství- historický vývoj - stát, politický systém, politika, soudobý svět- masová média- morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita- potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život

Pro realizaci výše uvedených oblastí jsou důležité zejména:

- důsledně prováděná etická výchova žáka jak formou výchovy při výuce, tak v rámci mimoškolní činnosti;

11

- vytvoření demokratického prostředí ve škole a ve třídě (spolupráce, vzájemné respektování, společné školní i mimoškolní aktivity, dialog, besedy);

- společné úsilí o dobré znalosti a dovednosti žáka, které jsou nezbytné pro informované a odpovědné občanské i jiné rozhodování;

- promyšlené a funkční využívání rozmanitých strategií výuky (projektové vyučování, aktivizační techniky, kooperativní učení atd.).

Člověk a životní prostředí

Udržitelný rozvoj patří mezi priority EU i naší republiky. Realizací průřezového tématu člověk a životní prostředí se zvýší gramotnost pro udržitelnost rozvoje. Vzdělávání v této oblasti poskytuje žáku znalosti a dovednosti potřebné pro pochopení principu udržitelnosti, poukazuje na vlivy činností člověka na prostředí a zdraví obecně.

Hlavními cíli tohoto vzdělávání je:

- pochopit souvislosti mezi lidskými aktivitami a problematikou životního prostředí;- pochopit postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na zdraví člověka, respektovat

principy udržitelného rozvoje;- pochopit odpovědnost za vlastní jednání, osvojit si principy šetrného přístupu k životnímu

prostředí.

Toto průřezové téma je realizováno v přírodovědném vzdělávání (biologie a ekologie), ve společenskovědním vzdělávání, v estetickém vzdělávání a vzdělávání pro zdraví, v odborném vzdělávání v oblasti vlivu pracovních činností (hygienických a technologických požadavků) na kvalitu prostředí.

Průřezové téma je realizováno v rámci teoretického a praktického vyučování a mimoškolními aktivitami. Je mu věnován prostor v samostatném předmětu biologie a ekologie, kde je zařazen samostatný blok ekologie, ale také v ostatních vyučovacích předmětech v rámci jiných tematických celků. Ve škole se realizuje také projekt třídění odpadů.

Člověk a svět práce

Základním cílem vzdělávání je příprava absolventa, který se uplatní na trhu práce. Hlavním cílem tohoto průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou co nejlépe se uplatnit na trhu práce a budovat profesní kariéru.

Žák je veden:

- k zodpovědnosti za vlastní život, k pochopení významu celoživotního vzdělávání;- ke schopnosti orientovat se ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu,

země;- ke schopnosti vyhledávat a hodnotit informace o profesní kariéře, orientovat se v těchto

informacích, uspět při jednání s potenciálními zaměstnavateli, orientovat se ve službách zaměstnanosti;

- k pochopení zákonitostí činností v rámci pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Konkrétní obsahové celky jsou zařazeny do odpovídajících vyučovacích předmětů, je mu věnována pozornost po celou dobu studia formou exkurzí do zaměstnavatelských organizací, formou odborných stáží na Úřadu práce. Při výuce tohoto tématu je používáno projektové vyučování, problémové úlohy.

12

Informační a komunikační technologie

Dovednosti v oblasti ICT mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula.Cílem tohoto průřezového tématu je naučit žáka používat základní a aplikační programové vybavení počítače.

Výuka je zaměřena především prakticky a probíhá v odborné učebně výpočetní techniky, kdy je třída rozdělená na skupiny maximálně po 15 žácích. Používání ICT je dále realizováno v běžné výuce formou užívání internetu nebo prezentací (PowerPoint) při výkladu látky, formou zadávání samostatných prací žákovi, při nichž vyhledává a zpracovává informace, při projektovém vyučování formou prezentace práce žáka.

2.5 Hodnocení žáků a diagnostika

Hodnocení žáka je stanoveno klasifikačním řádem, uveřejněné ve školním řádu. Pravidla hodnocení žáka vychází ze zákona č.561/2004 Sb. (Školský zákon), §69, §77 v platném znění a vyhlášky č.13/2005 ve znění pozdějších předpisů.

2.5.1 Klasifikační řád

Klasifikační řád upravuje:

- zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,- podrobnosti o komisionálních zkouškách,- průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

2.5.2 Podklady pro hodnocení a klasifikaci

Při hodnocení a klasifikaci výsledků výchovy a vzdělávání vycházejí učitelé zejména:

- ze soustavného diagnostického pozorování žáka; - ze soustavného sledování výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování, jeho

dochvilnosti, zájmu; - z různých druhů zkoušek (písemných, ústních, grafických, praktických, pohybových)- z ročníkových písemných, praktických zkoušek, seminárních prací;- z aktivního přístupu žáka k vyučování, zpracování zadaných úkolů, úpravy studijního

materiálu, účasti na školních akcích;- z vedení deníku praktického vyučování, záznamu o odborné praxi;- z účasti na soutěžích, přehlídkách, projektech souvisejících se vzděláváním;- z dodržování předpisů BOZP a PO.

2.5.3 Zásady pro hodnocení a klasifikaci žáka

Žák je hodnocený průběžně po celou dobu klasifikačního období. Celkové hodnocení spočívá v kombinaci různých metod, forem a prostředků hodnocení. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, zhodnotí klady i nedostatky jeho projevů, výkonů, písemností, praktických činností, výrobků. S výsledky hodnocení seznámí učitel žáka bez zbytečného odkladu.

Při hodnocení je využíváno sebehodnocení žáka.

13

2.5.4 Zveřejnění výsledků vzdělávání

Hodnocení žáka vyjádřené klasifikací (známkou) o pololetí a na konci školního roku zapíše třídní učitel na účet žáka v systému Bakalář. Průběžnou klasifikaci si zaznamenává žák do svého studijního průkazu. O jakékoliv výrazné změně prospěchu žáka je podávána zákonným zástupcům informace třídním učitelem (písemnou, ústní nebo telefonickou formou).

2.6 Maturitní zkouška

2.6.1 Společná část maturitní zkoušky

Žák je připravovaný k povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky a k následujícím volitelným zkouškám:

matematika, základy společenských věd.

2.6.2 Profilová část maturitní zkoušky

Profilová část maturitní zkoušky obsahuje předměty důležité pro výkon povolání nebo další studium. Pro tuto část maturitní zkoušky jsou stanoveny předměty povinné, předměty volitelné a předměty nepovinné.

2.6.2.1 Povinné předměty

Žák skládá profilovou část maturitní zkoušky povinně z těchto předmětů:

ošetřování nemocných – praktická zkouška. Tato část maturitní zkoušky probíhá v přirozených podmínkách zdravotnického zařízení;

ošetřovatelství – ústní zkouška.

2.6.2.2 Volitelné předměty

Žák skládá profilovou část maturitní zkoušky povinně z jednoho z těchto předmětů:

psychologie – ústní zkouška, občanská nauka, pokud si žák nezvolil základy společenských věd ve společné části

maturitní zkoušky.

2.6.2.3 Nepovinné předměty

Žák může konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky, a to z předmětů, jejichž celková hodinová dotace je alespoň 144 hodin.

14


3. UČEBNÍ PLÁN

Učební plán

Denní studium

Vyučovací předměty povinné

Počet týdenních vyučujících hodinv ročníku

celkem1. 2. 3. 4. Český jazyk a literatura1 3 3 3 3 12 Cizí jazyk 1 3 3 4 4 14 Latinský jazyk 1 - - - 1 Dějepis 2 - - - 2 Občanská nauka 1 1 1 1 4 Biologie a ekologie 1 1 - - 2 Fyzika 2 1 - - 3 Chemie 2 1 - - 3 Matematika 1 3 3 2 - 8 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Estetická výchova 1 - - - 1 První pomoc - 2(2) - - 2 Informační a komunikační technologie 2(2) 2(2) - - 4 Ekonomika - - 2 - 2 Klinická propedeutika - 2 - - 2 Psychologie 2 - 2 2(1) 2(1) 6 Prevence a veřejné zdraví 1 2 - - 3 Somatologie 4 - - - 4 Ošetřování nemocných 2 - - 12 14 26 Ošetřovatelství 2 3(2) 6(6) 6(1) 4 19 Vyučovací předměty volitelné - - - 2 2 Seminář ZSV/ MAT 1 - - - 2 Celkem Vyučovací předměty nepovinné

Celkem 31 31 34 32 128

3.1 Poznámky k učebnímu plánu:

1. Symbolem¹ jsou označeny předměty společné části maturitní zkoušky.2. Symbolem² jsou označeny předměty profilové části maturitní zkoušky, viz Školní řád. 3. Škola připravuje žáky ke společné části maturitní zkoušky z těchto povinně volitelných

předmětů: matematika, základy společenských věd.4. Z důvodu uvedeného v bodě 3 si žáci povinně volí ve 4. ročníku jeden ze dvou

volitelných předmětů: seminář ZSV, seminář MAT. 5. Pro předmět cizí jazyk si žáci vybírají cizí jazyk, který studovali na základní škole jako

15

hlavní jazyk. Mezi vyučované cizí jazyky jsou zařazeny anglický jazyk a německý jazyk v případě minimálního počtu 15 žáků.

6. Odborná praxe se organizuje v období školního vyučování, zařazuje se v rozsahu 4 týdnů ve 3. ročníku.

7. Adaptační kurz je zařazen do 1. ročníku dle podmínek školy.8. Lyžařský výcvikový kurz je zařazen do 1. ročníku dle podmínek školy.9. Sportovně-turistický kurz je zařazen do 2. ročníku dle podmínek školy.10. Obsah osnovy předmětu rozpracovávají učitelé na příslušný školní rok do tématických

plánů. V tématickém plánu je zpracováno časové rozvržení učiva, realizace klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů.

11. Škola umožňuje konzultace v každém vyučovaném předmětu v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně.

12. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s předpisy stanovenými MŠMT pro dělení tříd. Doporučené dělení je uvedeno v závorce.

3.2 Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku

Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročníkVyučování podle rozpisu učiva 33 33 32 30Adaptační kurz 1Lyžařský výcvikový kurz 1 - - -Sportovně-turistický kurz - 1 - -Odborná praxe - - 4 -Maturitní zkouška - - - 3Časová rezerva 5 6 4 4Celkem týdnů 40 40 40 37

16


3.3 ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Z RVP DO ŠVP

Škola Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50 RVP ŠVP

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Minimální počet vyuč. hodin za celou dobu vzdělání

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hodin za studium

týdenních celkový počet vyuč. hod. disponibilníchJazykové vzdělávání Český jazyk 5 160 Český jazyk a literatura 8 3 Cizí jazyk 10 384 Cizí jazyk 1 14 4Společenskovědní vzdělání 5 160

Dějepis 2 0Občanská nauka 4 1

Přírodovědné vzdělání 4 128 Biologie a ekologie 2 0Fyzika 3 2Chemie 3 2

Matematické vzdělání 7 224 Matematika 8 1Estetické vzdělání 5 160 Český jazyk a literatura 4 0

Estetická výchova 1 0Vzdělávání pro zdraví 8 256 Tělesná výchova 8 0 První pomoc 2 2Vzdělávání v ICT 4 128 Informační a komunikační 4 0 technologie Ekonomické vzdělávání 2 64 Ekonomika 2 0Základy pro poskytování ošetřovatelské péče

8 256 Klinická propedeutika 2 0Prevence a veřejné zdraví 3 1Somatologie 4 0Latinský jazyk 1 1

Ošetřovatelství a Ošetřovatelská péče 44 1408

Ošetřování nemocných 26 0Ošetřovatelství 19 1

Sociální vztahy a dovednosti 5 160 Psychologie 6 1Volitelné předměty Seminář ZSV

Seminář MAT 2 2Nepovinné předměty 0 0Disponibilní hodiny 21 608 21 Celkem 128 4096 128 21

17


4. UČEBNÍ OSNOVY PŘEDMĚTŮ

4.1 Název vyučovacího předmětu: Český jazyk a literatura

Celkový počet vyučovacích hodin: 384

Název předmětu Český jazyk a literatura

Ročník 1. 2. 3. 4. Celkem

Počet hodin týdně 3 3 3 3 12

Pojetí předmětu

Obecný cíl předmětu

Předmět český jazyk a literatura je součástí jazykové složky všeobecného vzdělávání. Cílem předmětu je prohlubovat v žácích kladný vztah k mateřskému jazyku, vést je ke komunikačním dovednostem, dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka a přispět k rozvoji jazykové kultury jak poznatky jazykovými, tak i stylistickými a literárněvědnými. Vzdělávání v tomto předmětu směřuje k tomu, aby žáci chápali význam kultury osobního projevu a aby získali přehled o kulturním (zvl. literárním) dění a vývoji.

Charakteristika učiva

Předmět obsahuje část jazykovou, slohovou a literární, všechny tři složky spolu úzce souvisí, vzájemně se doplňují. Podstatou vyučování je aktivní rozvoj vyjadřování žáků, které se opírá o stylistické poznatky a o obecnější poznání systému jazyka. Žák je vychováván ke kultivovanému jazykovému projevu, k užívání spisovné formy jazyka, k pochopení a ke správné analýze textů uměleckých i odborných. Literatura má také esteticko-výchovnou funkci, vede k celkovému přehledu o hlavních směrech a osobnostech v české a světové literatuře. Prostřednictvím vybraných děl vede žáky k aktivnímu celoživotnímu čtenářství a dalšímu vzdělávání. Je zaměřena na pochopení významu textu a porozumění jeho smyslu. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem. Literární výchova prostřednictvím vybraných literárních děl, literárních poznatků a literárněvýchovných činností uvádí žáky do světa literatury a podílí se na utváření jejich názorů, postojů, zájmů a vkusu, utváří jejich postoj k světu a jejich mravní profil. Celkově rozvíjí a kultivuje jejich duchovní život.

Pojetí výuky

Výuka spojuje teorii s praxí, důraz je kladen na práci s textem, na aktivitu žáků, na jejich samostatnou i skupinovou práci, dialog s učitelem. Vyučování je dle možností a nabídky doplňováno přednáškami v Knihovně Karla Dvořáčka.

Žáci mají také možnost navštívit večerní představení některého z brněnských divadel.

18

Hodnocení výsledků žáků

Do hodnocení je zahrnováno ústní i písemné prověřování znalostí a pochopení učiva, diktáty a slohové práce, prezentace samostatné i skupinové práce. Žáci jsou vedeni k hodnocení sebe sama i výkonu spolužáků, klasifikaci určuje učitel.

Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezi před mě to - vých vztahů

Předmět přispívá k rozvoji většiny klíčových kompetencí, především v oblasti komunikace a kulturního povědomí.

Rozvíjené klíčové kompetence:

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, je veden k tomu, aby vyhledával a zpracovával informace z různých zdrojů;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák je veden k tomu, aby porozuměl zadání úkolu, získal potřebné informace, na řešení spolupracoval s ostatními;

komunikativní kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby se vyjadřoval vhodně v projevech mluvených i psaných, aby své myšlenky formuloval srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aby dodržoval jazykové i stylistické normy, celkově vystupoval v souladu se zásadami kultury projevy a chování, aby si písemně zaznamenával podstatné myšlenky z textu i projevů jiných lidí, aby zpracovával jednoduché texty na běžná i odborná témata;

personální a sociální kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby reagoval adekvátně na hodnocení svého vystupování, zvažoval názory jiných lidí, aby přispíval k diskuzi a vytváření příjemné atmosféry ve skupině, aby nepodléhal předsudkům v přístupu k jiným lidem;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák je veden k tomu, aby jednal odpovědně, v souladu s morálními principy, aby uznával hodnoty demokracie, ctil život jako nejvyšší hodnotu, aby si uvědomoval kulturní tradice svého národa, vnímal jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;

kompetence využívat prostředků ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák je veden k tomu, aby pracoval s osobním počítačem, vytvářel pomocí něj texty v souladu s normami pro úpravu písemností, používal elektronickou poštu, získával informace z internetu.

Rozvíjená průřezová témata:

občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí i odpovědnosti, respektoval názory jiných lidí, orientoval se v médiích, vážil si materiálních i duchovních hodnot;

člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby samostatně poznával okolní prostředí a uvědomoval si odpovědnost za své jednání;

člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby se při jednání s potenciálními zaměstnavateli vhodně prezentoval ústně i písemně, aby si uvědomoval odpovědnost za vlastní život;

informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby používal osobní počítač, především textové editory a internet (vyhledávání informací, e-mail).

Rozvíjené mezipředmětové vztahy:

Vyučovací předmět je úzce spjat s dějepisem, občanskou naukou, psychologií, cizími jazyky, informační a komunikační technologií.

19

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání:

Český jazyk a literatura 1. ročník

Výsledky vzdělávání Obsah vzdělávání Počet hodin

Žák

- pracuje s normativními příručkami češtiny;

- řídí se zásadami správné výslovnosti;- v písemném projevu uplatňuje znalosti

českého pravopisu;- uplatňuje základy jazykové komunikace,

ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci;

1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

- obecná charakteristika češtiny- základy teorie jazykové komunikace,

verbální a nonverbální vyjadřování- jazyková kultura- zvukové prostředky, správná

výslovnost češtiny- hlavní principy českého pravopisu- slovní zásoba, vztahy mezi slovy

J-33

- přednese krátký projev;- sestaví jednoduché zpravodajské

a propagační útvary (např. zprávu);- převypráví příběh;- napíše dopis se všemi formálními

náležitostmi;

2. Komunikační a slohová výchova- jazykové styly a slohotvorní činitelé- slohové útvary: zpráva, oznámení,

popis- vypravování- psaní dopisů

K-33

- vyhledá a reprodukuje potřebné informace;

3. Práce s textem a získávání informací- knihovny a jejich služby- noviny, časopisy, internet

- charakterizuje základní znaky daných vývojových etap a směrů, zařadí typická díla;

- zhodnotí význam daného autora a jeho díla;

- vyjádří vlastní prožitky z příslušných uměleckých děl;

- samostatně vyhledává informace v této oblasti;

4. Literatura a ostatní druhy umění - umění jako specifická výpověď

o skutečnosti- aktivní poznávání různých druhů

umění našeho i světového- vývoj české a světové literatury

(od počátků do národního obrození) v kulturních a historických souvislostech

L-33

- rozliší umělecký a neumělecký text;- interpretuje text a debatuje o něm;- při rozboru uplatňuje znalosti poetiky;

5. Práce s literárním textem- základy literární vědy, zvl. poetiky- literární druhy a žánry- četba a interpretace literárního textu

- sleduje nabídku kulturních institucí;- vnímá hodnotu historických a kulturních

památek.

6. Kultura- kulturní a jiné zajímavosti v ČR

a regionu- vztah ke kulturním hodnotám

20



Žák- v písemném i mluveném projevu

využívá poznatků z tvarosloví;- odhaluje a odstraňuje jazykové

a stylizační nedostatky;- používá adekvátní slovní zásobu včetně

příslušné odborné terminologie;- nahradí běžné cizí slovo českým

ekvivalentem a naopak;- řídí se zásadami českého pravopisu;


- slovotvorné vztahy mezi slovy- tvoření slov, obohacování slovní - zásoby- tvarosloví, slovní druhy, mluvnické

kategorie, jejich formální stránka a komunikační funkce

- hlavní principy českého pravopisu

J-33

- vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně;

- vystihne charakteristické znaky různých druhů projevu a rozdíly mezi nimi;

- posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu;

- sestaví základní projevy administrativního stylu;

2. Komunikační a slohová výchova - funkční styl publicistický

a administrativní, jejich základní znaky

- slohové útvary: popis, pracovní postup, životopis

- grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů

- procvičování mluveného projevu

K-33

- pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů;

- sleduje denní tisk a tisk své zájmové oblasti;

3. Práce s textem a získávání informací- získávání a zpracování informací

z textu (též odborného, administrativního a publicistického, zvláště zpravodajského)

- transformace textu do jiné podoby

- charakterizuje základní znaky daných uměleckých směrů, zařadí typická díla;




4. Literatura a ostatní druhy umění- aktivní poznávání různých druhů

umění našeho i světového- vývoj české a světové literatury

19. století v kulturních a historických souvislostech

L-33

- vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi;

- text interpretuje a debatuje o něm; - při rozboru textu uplatňuje znalosti

z literární teorie a poetiky;

5. Práce s literárním textem- četba a interpretace literárního textu- metody interpretace textu- tvořivé činnosti

- popíše vhodné společenské chování v dané situaci;

- uvědomuje si hodnotu kultury regionu.

6. Kultura- kulturní aktuality v regionu- společenská výchova- ochrana a využívání kulturních

hodnot

21



Žák

- má přehled o výstavbě textu;- uplatňuje základní principy jeho

výstavby;- používá znalosti ze skladby ve svém

logickém vyjadřování; - odhaluje a odstraňuje jazykové

a stylizační nedostatky;


- vlastní jména, frazeologie- větná skladba, druhy vět

z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu

J-32


- odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového;

- vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary;

2. Komunikační a slohová výchova- projevy prakticky odborné a jejich

základní znaky, postupy a prostředky, jednoduché úřední, popř. podle charakteru oboru odborné projevy

- slohové útvary: výklad, referát- publicistika, reklama- literatura faktu a umělecká literatura- grafická a formální úprava jednotlivých

písemných projevů

K-32

- pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů;

- má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti;

3. Práce s textem a získávání informací - publicistické druhy a žánry textu- získávání a zpracovávání informací

z textu (též odborného, administrativního a publicistického, zvláště zpravodajského)

- zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby

- práce s různými příručkami pro školu i veřejnost





4. Literatura a ostatní druhy umění- aktivní poznávání různých druhů umění

našeho i světového- vývoj české a světové literatury

v kulturních a historických souvislostech

- moderní směry na přelomu 19. a 20. století ve světové a české literatuře

- změny ve společnosti a umělecké proudy od první do druhé světové války

- česká a světová literatura od první do druhé světové války

L-32


5. Práce s literárním textem- četba a interpretace literárního textu- metody interpretace textu

22

- text interpretuje a debatuje o něm; - konkrétní literární díla klasifikuje podle

základních druhů a žánrů; - při rozboru textu uplatňuje znalosti


- tvořivé činnosti

- orientuje se v nabídce kulturních institucí;- chrání a využívá kulturní hodnoty.

6. Kultura- kulturní aktuality v regionu- estetické a funkční normy při tvorbě

a výrobě předmětů používaných v běžném životě



Žák

- rozlišuje spisovný jazyk a jeho varianty; - rozpoznává stylově příznakové jevy

a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci;

- vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny; - pracuje s normativními příručkami

českého jazyka; - popíše soustavu jazyků; - řídí se zásadami správné výslovnosti; - v písemném projevu uplatňuje znalosti

českého pravopisu; - odhaluje a odstraňuje jazykové

a stylizační nedostatky; - používá adekvátní slovní zásobu včetně

příslušné odborné terminologie; - zvládá výstavbu textu; - uplatňuje znalosti ze skladby a tvarosloví

ve svém logickém vyjadřování.


- opakování a prohlubování vědomostí a dovedností z předchozích ročníků

- chování a řeč- národní jazyk a jeho členění- funkce spisovného jazyka a vývojové

změny češtiny- indoevropské jazyky, čeština a jazyky

příbuzné

J-30

- vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska;

- ovládá techniku mluveného slova, vhodně formuluje otázky i odpovědi;

- vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní (pochválit) i negativní (kritizovat, polemizovat);

- vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně;

- vystihne charakteristické znaky různých druhů projevu a rozdíly mezi nimi;

- rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup a v typických příkladech slohový útvar;

2. Komunikační a slohová výchova - opakování a prohlubování vědomostí

a dovedností z předchozích ročníků - komunikační situace, komunikační

strategie- stylová diferenciace češtiny- styl umělecké literatury- úvaha a úvahový postup

v komunikačních sférách- jazyková a stylizační cvičení z oblasti

odborné- literatura faktu a umělecká literatura - grafická a formální úprava jednotlivých

písemných projevů

K-30

23


- vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary;

- má přehled o slohových postupech uměleckého stylu;

- samostatně zpracovává informace; - čte s porozuměním;- pořizuje z odborného textu výpisky

a výtah;- dělá si poznámky z přednášek a jiných

veřejných projevů; - aktivně pracuje s jazykovými příručkami;

3. Práce s textem a získávání informací - opakování a prohlubování vědomostí

a dovedností z předchozích ročníků - práce s různými příručkami pro školu

i veřejnost, využívání médií, internetu a tisku





4. Literatura a ostatní druhy umění- aktivní poznávání různých druhů umění

našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě

- vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech (2. polovina 20. století a nejnovější tvorba)

L-30


- rozpozná literární brak;- text interpretuje a debatuje o něm; - konkrétní literární díla klasifikuje

podle základních druhů a žánrů; - při rozboru textu uplatňuje znalosti


5. Práce s literárním textem- četba a interpretace literárního textu - tvořivé činnosti

- vyjmenuje kulturní instituce a umělce regionu;

- rozpozná kýč; - rozpozná etické normy v reklamě

a propagaci.

6. Kultura- kulturní aktuality v regionu - ochrana a využívání kulturních hodnot,

zejména regionu- práce s médii

24


4.2 Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk


Název předmětu Anglický jazyk



Pojetí předmětu


Cílem výuky anglického jazyka na SŠZZE je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi jiných národností v dnešním globalizovaném světě. Cílem je rovněž pomoci žákům získat jazykové znalosti a dovednosti v takovém rozsahu a kvalitě, které odpovídají úrovni B1 – B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílem jazykového vzdělávání na SŠZZE je tedy výchova moderního člověka, schopného vnímat různorodost kultur a způsobů života, schopného tolerovat hodnoty jiných národů a rovněž schopného komunikovat a orientovat se v cizojazyčném prostředí, a tím zvýšit jeho konkurenceschopnost a mobilitu.


Vyučovací předmět AJ se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až čtvrtém ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání. Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání. Vede žáky k osvojení praktických dovedností receptivních a produktivních. Nedílnou součástí učiva je rovněž získání zeměpisného, historického a kulturního rozhledu o ČR a anglicky mluvících zemí.

Pojetí výuky

Výuka AJ navazuje na znalosti a dovednosti získané na ZŠ a probíhá v kmenových třídách, v jazykové a počítačové učebně. Při výuce jsou využívány učebnice, cizojazyčné časopisy, internetové zdroje a jiné audiovizuální pomůcky. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Ve výuce je rovnoměrně zastoupen nácvik receptivních i produktivních dovedností a schopností s důrazem na aktivní samostatnou činnost žáků.


Hodnocení výsledků žáků je pojato jako důležitý ukazatel efektivity jazykového vzdělávání. Důraz je kladen na pozitivní hodnocení a srovnání výsledků s normou, stejně tak

25

jako individuální srovnání výsledků s předchozími výsledky. Žáci jsou hodnoceni známkami na stupnici 1 až 5. Hodnocení 1 až 5 je možné doplnit ústním hodnocením.

Ke kontrole vědomostí a dovedností žáků slouží různé formy ústního i písemného, přímého i nepřímého testování.

Žák je testován a hodnocen v následujících oblastech: gramatika, slovní zásoba a její praktické užití, práce s textem, poslech, písemný a ústní projev, obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů, aktivní práce v hodinách, pravidelná příprava na výuku, vedení jazykového portfolia.

V případě, že žákům se SPU není poskytnuta upravená varianta písemného testu, je jim poskytnuta přiměřeně navýšená časová dotace na zpracování testu.

Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředměto - vých vztahů

Vyvážené zastoupení receptivních a produktivních aktivit společně s využitím široké škály forem a metod práce, jako jsou například: čtení, poslech, psaní, rozhovor, práce s internetovými zdroji, práce s informacemi, tvoření myšlenkových map, brainstorming, hraní rolí atd., umožňuje rozvoj klíčových kompetencí a zapojení průřezových témat.


kompetence k učení, tzn. jsou využívány výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují chápat důležitost schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život, propojovat probraná témata a jazykové jevy, samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v anglickém jazyce;

kompetence k řešení problémů, tzn. jsou využívány výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují řešit problémové situace v cizojazyčném prostředí, nebát se mluvit anglicky s cizincem, opsat obsah myšlenky, popřípadě použít nonverbálních prostředků k vyjádření se, chybí-li slovní zásoba;

kompetence komunikativní, tzn. jsou využívány výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují porozumět sdělením v anglickém jazyce, formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, využívat dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání a udržení kontaktu či vztahu, aktivně se účastnit rozhovorů, formulovat a obhajovat své názory a respektovat názory druhých, sdělit své myšlenky pro daný účel vhodnou písemnou formou;

občanské kompetence, tzn. jsou využívány výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují poznávat kulturu, historii a současnost v anglicky mluvících zemích, získat představu o zvycích a tradicích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je s našimi zvyky, získávat znalosti o ekologické a environmentální problematice, orientovat se v politické situaci ČR a anglicky mluvících zemí;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností a životních podmínek, efektivně se adaptuje na měnící se životní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledá informace na internetu, pracuje s nimi a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje;

kompetence odborné, tzn. jsou využívány výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují efektivně řešit základní odborné problémy v cizojazyčném prostředí.


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, dovede jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení;

26

člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, žák se orientuje v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, žák je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

člověk a životní prostředí – žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržuje zásady ochrany životního prostředí. Má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu. Orientuje se v globálních problémech lidstva, chápe zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.


Pro předmět anglický jazyk se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s dějepisem, literaturou, zeměpisem. Na druhou stranu se předmět anglický jazyk se promítá do většiny předmětů vyučovaných v mateřském jazyce.


Anglický jazyk 1. ročník


Žák- používá číslovky, vyjádří čas

a datum;- popíše člověka a jeho vlastnosti;- vyjádří svůj názor pomocí vhodných

slovních spojení; - vyjádří libost či nelibost; - rozpozná správný význam některých

slov z kontextu;- při popisu míst používá vhodná

přídavná jména a předložky;- popíše lidské tělo a mimiku;- zapojí se do jednoduché konverzace; - používá slovní zásobu potřebnou

k dorozumění se při nákupu jídla, oblečení a elektroniky;

- krátce hovoří a o sobě a své rodině;

1. Slovní zásoba, komunikace, porozumění, poslech

- personality adjectives- numbers, time, date, language words- words with more than one meaning- sport and games- adjectives to describe places- landscape, prepositions of place- shopping for food and shoes- electronic devices, useful gadgets - phrasal verbs- body language, gestures- social activities- May I introduce myself…- expressing opinion- expressing likes and dislikes

38

- tvoří otázky typu: Kdy…, Kde…, Kam…, apod.;

- používá fonetické symboly a rozlišuje mezi mluveným a psaným slovem;

- používá přítomný čas, minulý čas a vyjádří budoucnost;

- vyjádří množství;- používá člen určitý a neurčitý;- stupňuje přídavná jména;- používá způsobová slovesa;

2. Gramatika- Wh-elements- pronounciation symbols- present tense- verbs + -ing or infinitive- question tags, short answers- past tense- some, any - expressing quantity- articles- comparatives and superlatives- -ed and –ing adjectives- expressing future

35

27

- expressing posibility- phrasal verbs- modal verbs

- napíše osobnostní profil, leták, inzerát, shrnutí obsahu novinového článku, filmovou recenzi, formální i neformální dopis;

3. Psaní- a personal profile- a leaflet, advertisement- an article summary- a film review- an informal letter- a formal letter

12

- čte foneticky správně jednoduchý text;

- vystihne obsah a smysl jednoduchých textů;

- používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…);

- používá dvojjazyčný slovník.

4. Četba - aktuální články v učebnici, časopise

Bridge či na internetových stránkách

14



Žák

- popíše lidské tělo, mimiku a gestikulaci;

- zapojí se do jednoduché konverzace a promluvy týkající se oslav a kulturních tradic;

- rozšíří si slovní zásobu týkající se společenských aktivit;

- vyjádří, přijme a odmítne pozvání; - rozpozná správný význam některých

slov z kontextu;- krátce promluví o globálních

problémech a orientuje se v jednoduchých textech s touto tematikou;

- popíše různé zločiny;- identifikuje a používá různé styly

písemného projevu; - používá slovní zásobu potřebnou

k dorozumění se v knihovně a knihkupectví;

- používá některá frázová slovesa;- popíše problém, dá radu, vyjádří

nezbytnost i možnost;


- human body- body language- traditions and celebrations- social activities- global issues- crimes- phrasal verbs- colloquial expressions - written word- in a bookshop

30

2. Gramatika 30

28

- používá způsobová slovesa; - používá podmínkové věty; - vyjádří přání, hovoří o situaci,

kterou by rád změnil („Kéž by…“);- vytvoří a použije předminulý čas;- identifikuje a používá nepřímou řeč;- tvoří pasivum;- rozšíří si slovní zásobu o další

frázová slovesa;

- modal verbs- conditional sentences- wish-clauses- past perfect- reported speech- expressing quantity- the passive- verbs + -ing or infinitive- phrasal verbs

- napíše formální stížnost, esej o globálních problémech, příběh s kriminální zápletkou, recenzi knihy;

3. Psaní- a formal letter- a letter of complaint- an essay- a story- a book review

12


- vystihne obsah a smysl jednoduchých textů na aktuální téma;

- orientuje se v základních typech otázek testujících jejich dovednost čtení;





17



Žák- popíše oblečení;- hovoří o základních rozdílech

mezi národy a kulturami;- vyjádří pomocí vhodných

přídavných jmen, jak se cítí; - mluví o práci, různých

zaměstnáních, výhodách a nevýhodách práce v zahraničí;

- ptá se a odpovídá na jednodušší otázky při pohovoru do zaměstnání;

- používá slovní zásobu týkající se lidského těla včetně vnitřních orgánů a zdravotních problémů;

- hovoří o počítačích a aktivitách s tímto spojených;

- vede krátký rozhovor na téma


- clothes- nationalities- feelings- the world of work- inside of the human body- health problems, at the doctor's- computers- environmental issues and politics - idioms- phrasal verbs- collocations

35

29

životního prostředí a politiky; - vyjádří subjektivní názor,

překvapení, souhlas a nesouhlas;- používá některá ustálená slovní

spojení a frázová slovesa;- popíše příběh a používá vhodné

spojovací výrazy pro návaznost textu;

- mluví v souvětích;

- správně řadí přídavná jména ve větě; - používá adekvátní přítomný čas

pro vyjádření přítomnosti i budoucnosti;

- používá více způsobů vyjádření minulosti;

- popíše lidi, věci a místa s použitím restriktivních a nerestriktivních vztažných vět;

- užívá správně minulý a předpřítomný čas;

- pomocí podmínkových vět vyjádří spekulaci, předpověď;

- identifikuje a tvoří předbudoucí čas;

2. Gramatika- order of adjectives- present tense contrast- state and dynamic verbs- verbs + -ing or infinitive- past tense contrast- used to- some, any - exclamatory sentences- defining and non-defining relative

clauses- past simple and present perfect

contrast- conditional sentences - future perfect tense

32

- napíše osobnostní profil, formální i neformální dopis, vyprávění a esej;

3. Psaní- a personal profile- an informal letter- a formal letter – a job application- a narrative - an essay – for and against

31


- vystihne obsah a smysl jednoduchých textů;





30



Žák- používá slovní zásobu týkající se

bydlení;- používá vhodné fráze za účelem

vyjednávání, diskuze;- rozšíří si slovní zásobu v oblasti


- housing- negotiating and compromising- dating and relationships- three-part phrasal verbs

38

30

mezilidských vztahů; - používá některá frázová slovesa; - používá slovní zásobu a fráze

týkající se cestování; - krátce pohovoří o umění;- adekvátně formuluje vhodné fráze

v situacích – u lékaře, v hotelu, v obci;

- travel and transport- artists and artistic activities- compound nouns- talking about the arts - at the doctor's- at the hotel- shopping

- tvoří a používá nepřímou řeč;- využívá možnost a pravděpodobnost

za pomoci modálních sloves;- používá podmínkové věty;- používá správné předložky místa

a času;- tvoří a používá pasivum;- identifikuje a vhodně používá

nepřímé otázky;- používá vazbu have something done;- tvoří a používá věty účelové;

2. Gramatika- reported speech- modal verbs- verbs with two objects- conditional clauses- prepositions- the passive- indefinite pronouns- indirect questions- have something done- reflexive pronouns- clauses expressing purpose- determiners

38

- napíše formální i neformální typ dopisu, esej na různé téma;

3. Psaní- a formal letter – making a reservation- a formal letter – asking for

information- an essay

14

- čte foneticky správně jednodušší text;

- vystihne obsah a smysl textů na úrovni intermediate;


- používá dvojjazyčný, výkladový i internetový slovník;

- je seznámen s jazykovým korpusem.



30

31


4.3 Název vyučovacího předmětu: Německý jazyk


Název předmětu Německý jazyk



Pojetí předmětu


Výuka německého jazyka je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků tím, že systematicky rozvíjí všeobecné a komunikativní kompetence žáka, aby byl schopen reagovat a aktivně se účastnit témat běžné každodenní komunikace a rozšířit si celkový kulturní rozhled. Tím přispívá k rozvoji myšlenkových procesů a kultivaci vyjadřovacích schopností žáka týkajících se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase apod. Výuka německého jazyka si klade dvojí cíl: komunikativní a výchovně-vzdělávací, který je plněný i dalšími vyučovacími předměty.

Vstupní úroveň znalostí žáků je A1. Vzdělávací cíl a výstupní požadavky na absolventy SŠZZE jsou formulovány na referenční úrovni B1 resp. B2 společného referenčního rámce pro jazyk (CUP, 2001).


Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání.

Obsah učiva je rozdělen do čtyř kategorií:

1. Řečové dovednosti, které zahrnují:a/ receptivní řečové dovednosti (porozumění), b/ produktivní řečové dovednosti (vyjadřování), c/ interaktivní řečové dovednosti (zapojení do diskuse),d/ mediační dovednosti (písemné zpracování určitého problému).

2. Jazykové prostředky přiměřeného rozsahu:a/ slovní zásoba včetně nejběžnější frazeologie (produktivně si žák osvojí přibližně

500–600 lexikálních jednotek za rok), b/ odborná terminologie (20 %),c/ gramatika,d/ zvuková a grafická stránka jazyka.

32

3. Tematické zaměření obsahu – základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření, vztahující se k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání.

4. Reálie německy hovořících zemí a České republiky, zahrnující poznatky z geografie, národních tradic a zvyků, hospodářského a kulturního života a reagující na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události.

Pojetí výuky:

Výuka německého jazyka navazuje na vědomosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem k jejich profesnímu zaměření.

Ve výuce se procvičují všechny čtyři skupiny dovedností – čtení, psaní, mluvení (dialog a monolog) a poslech.

Vzdělávání podporuje komunikaci v cizím jazyce v oblasti občanského i profesního života. Při výuce jazyka je využíváno tradičních metod učení, které jsou obohaceny o aktivní formy získávání vědomostí – vedení rozhovorů, práce s textem, poslechové ukázky, výukové programy, skupinová práce, týmové projekty, práce s audiovizuální technikou.

Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v cizojazyčném prostředí.


Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení. Žák je hodnocen v těchto oblastech:

1. slovní zásoba, 2. ústní projev, 3. písemný projev, 4. gramatika, 5. práce s textem, 6. poslech,7. aktivita při výuce.

Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, tzn. postupné zdokonalování ústního projevu – srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby, schopnost komunikace, porozumění rodilému mluvčímu, porozumění textu, dovednosti interpretovat text, schopnost vyměňovat si informace v rozhovorech, aplikovat osvojenou slovní zásobu, společenské fráze v rozhovoru, správnost osvojených gramatických struktur uplatněných v písemném projevu.

Součástí hodnocení jsou také písemné práce a didaktické testy, které jsou zařazeny nejen k prověřování znalostí, ale i k nácviku dovedností, nezbytných ke zvládnutí maturitní zkoušky.

Hodnocení výsledů žáků vychází z Klasifikačního řádu. Důraz je kladen také na sebehodnocení žáků. Při hodnocení budou zohledňováni žáci se specifickými poruchami.

Hlavní kritéria hodnocení:

a) kultura mluveného a písemného projevu,b) lexikálně-gramatická správnost vyjadřování,c) úroveň komunikačních schopností odpovídající stupni znalostí.

33

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředměto - vých vztahů


kompetence komunikativní, tzn. žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák přijímá radu a kritiku, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, osvojí si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních aktivit, vytváří si osobitý, objektivně kritický a celkově pozitivní vztah ke společenskému dění, kultuře, literatuře a umění;

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledává informace, efektivně s nimi pracuje, kriticky je vyhodnocuje a odpovědně je uplatňuje.


občan v demokratické společnosti – v tématech zaměřených na reálie, cestování, problémy společnosti, mezigenerační problémy;

člověk a svět práce – v tématech práce a zaměstnání, vzdělávání, koníčky apod.; člověk a životní prostředí – v tématech o životním prostředí, ochraně přírody, počasí

apod.; informační a komunikační technologie – při využívání různých zdrojů informací:

z internetu, multimediálních programů, ale i verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy…) a kombinovaných textů (např. film).


V předmětu se uplatňují mezipředmětové vztahy k těmto předmětům: český jazyk a literatura, anglický jazyk (srovnávání jazykových prostředků apod.), dějepis (vysvětluje historii německy mluvících zemí), zeměpis (doplňuje výuku německého jazyka o reálie), základy společenských věd (studuje ekonomické, politické, sociální a kulturní otázky), biologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu člověk a životní prostředí), informační a komunikační technologie (využívání informačních zdrojů, internetu apod.), matematika, estetická výchova, psychologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu člověk v lidském společenství), odborné předměty – somatologie, ošetřovatelská péče, prevence nemocí, zdravotní výchova.


Německý jazyk 1. ročník


Žák- ústně i písemně popíše sebe

a svou rodinu;- pozdraví, představí se, zahájí

dialog;

1. Rodina, osobní údaje, lidé - rodinní příslušníci, osobní údaje (věk,

rodinný stav, povolání, zájmy)

- navazování kontaktů

15

34

- napíše pozdrav nebo krátký dopis z cesty;

- pojmenuje některé státy a jejich obyvatele;

- hovoří o německy mluvících zemích;

- doplní osobní dotazník, napíše krátký životopis;

- napíše jednoduchou žádost o zaměstnání;

- používá podstatná jména s určitým a neurčitým členem, rozlišuje jednotné a množné číslo;

- používá přivlastňovací a osobní zájmena v prvním pádu;

- bezchybně časuje slovesa v přítomném čase, rozlišuje tykání a zdvořilostní formu;

- rozumí číselným údajům v různém kontextu, používá je;

- tvoří věty oznamovací, otázky; - dbá na správný pořádek slov; - jednoduše vypráví, co dělal

o víkendu;

- vyslovuje foneticky správně (s menšími nedostatky) německé hlásky;

- dodržuje slovní a větný přízvuk;

- dodržuje německý pravopis;

- cestování, lidé z celého světa

- státy, národnosti, obyvatelé, jazyky

- německy mluvící země v přehledu

- formuláře, žádost o místo

Gramatika:- kategorie určenosti podstatných jmen,

vynechávání členů, pravidla užití členů, množné číslo

- osobní a přivlastňovací zájmena

- časování významových sloves v přítomném čase, slovesa mít, být a modální sloveso moci, umět

- číslovky 1–1000

- věty oznamovací a tázací- přímý a nepřímý pořádek slov ve větě- perfektum pravidelných

a nepravidelných sloves

Fonetika a ortografie:- upevňování výslovnosti přehlásek,

uzavřených samohlásek, intonace a slovního i větného přízvuku

- německá abeceda - psaní velkých písmen, vyjadřování

dlouhých a krátkých slabik v písmu, psaní ss/ß, psaní cizích slov

- hodnotí potřebnost/nepotřebnost a vzhled věcí, poradí při nákupu;

- požádá o pomoc při ztrátě nějaké věci, napíše vzkaz;

- napíše inzerát;

- používá správně příslušný tvar členu nebo zájmena v souvislosti s použitím slovesa;

- hodnotí za použití vazby ich finde;

2. Předměty denní potřeby, spolužití - předměty denní potřeby- hledání podnájmu, nákup nábytku

Gramatika:- 4. pád podstatných jmen a osobních

zájmen- tranzitivní slovesa- vazba ich finde

15

3. Bydlení, denní činnosti 20

35

- poradí při rozhodování, vyjádří možnost, nutnost a zákaz;

- domluví si schůzku, navrhne program;

- písemně i ústně podává informace o bytu (domu), kde bydlí;

- rozlišuje způsobová slovesa a chápe zvláštnosti jejich časování;

- dodržuje slovosled ve větách se způsobovým slovesem;

- časuje nepravidelná slovesa v přítomném čase;

- používá slovesa s odlučitelnou předponou;

- určí polohu předmětů, nábytku v bytě;

- vypráví o svých zážitcích, např. o vánočních prázdninách;

- možnost, povolení, nutnost, zákaz- rozhodování- schůzky

- popis bytu, domu

Gramatika: - modální slovesa, sloveso wissen

- větný rámec

- nepravidelná slovesa

- slovesa s odlučitelnou předponou

- předložky se 3. a 4. pádem

- perfektum pravidelných a nepravidelných sloves

- porozumí rozsáhlejšímu textu o dopravní nehodě;

- telefonicky přivolá pomoc, podá informace o zdravotním stavu pacienta;

- ovládá základní slovní zásobu týkající se částí lidského těla;

- používá předložky se 3. pádem a odpovídající tvar členu u podstatných jmen;

- vyjádří, kolik je hodin;- popíše nehodu;

- uvědomí si a opraví v textu (mluveném i psaném) chyby;

4. Úraz, první pomoc, lidské tělo - dopravní nehoda, přivolání sanitky,

poskytnutí první pomoci

- lidské tělo

Gramatika: - předložky se 3. pádem

- údaje o čase- perfektum sloves

Fonetika a ortografie:- korekce chyb

15

- zeptá se na cestu a vysvětlí ji;- popíše objekty ve městě

a v krajině;- napíše pozvánku s vysvětlením

cesty k místu oslavy;

- používá předložky se 4. pádem v kontextu;

- tvoří a používá řadové číslovky;

5. Orientace ve městě a v krajině - orientace - objekty ve městě a v krajině

- pozvání na oslavu s popisem cesty

Gramatika: - předložky se 4. pádem- řadové číslovky

15

36

- čte s porozuměním delší text o denním programu a reprodukuje jej;

- vypráví o svém denním programu (i v minulém čase);

- používá perfektum sloves;

6. Denní program - každodenní činnosti, popis všedního

dne- dělba práce v domácnosti

Gramatika: - perfektum pravidelných

a nepravidelných sloves – shrnutí a důkladné opakování

- perfektum sloves haben a sein- údaje o čase, části dne

19



Žák- vypráví o možnostech trávení

volného času;- obsáhleji (písemně i ústně)

informuje o tom, jak prožil prázdniny;

- užívá probrané gramatické struktury;

7. Volný čas, prázdniny - trávení volného času, popis všedního

a volného dne- prázdninové činnosti

Gramatika: - perfektum pravidelných

a nepravidelných sloves - předložky s časovými údaji

10

- hovoří o svátcích v České republice, porovná s tradicemi v německy mluvících zemích;

- vypráví o průběhu rodinné oslavy, dodržování zvyků a obyčejů;

- navrhuje vhodné dárky; - napíše přání a pozvání;

- používá probrané gramatické struktury;

8. Svátky, oslavy - oslavy, svátky, zvyky, obyčeje- slavnostní příležitosti - výběr dárků, přání, pozvání

Gramatika: - 3. a 4. pád osobních zájmen - slovesa s doplňkem v dativu- slovesa s doplňkem v akusativu

a dativu- uzavřených samohlásek, intonace

a slovního i větného přízvuku- německá abeceda - psaní velkých písmen, vyjadřování

dlouhých a krátkých slabik v písmu, psaní ss/ß, psaní cizích slov

20

- pojmenuje denní jídla, druhy potravin;

9. Stravování, zdravý životní styl - jídlo, pití, stravovací návyky- stravování, recepty

20

37

- hovoří o tom, co rád jí a pije;- pozve přátele do restaurace;- nakupuje potraviny, zeptá se

na cenu;- hovoří o zdravé a nezdravé

výživě;


- pozvání do restaurace, jídelní lístek, objednání jídla, placení

- v obchodě, v bufetu, u pokladny

- jídlo a zdraví

Gramatika:- údaje o množství- stupňování přídavných jmen a příslovcí- další nepravidelná slovesa- vedlejší věty s weil a wenn

- popisuje vzhled domu a bytu;- hovoří o výhodách a nevýhodách

bydlení ve městě a na venkově;- vybírá vhodné ubytování;


10. Domov - dům, byt, bydlení ve městě

a na venkově- vedení a zařizování domácnosti- stěhování, ubytování na dovolené

Gramatika:- udání míry- vedlejší věty s dass- infinitiv s zu- krácení vedlejších vět konstrukcí um +

infinitiv s zu- sloveso werden

25

- pojmenuje jednotlivé druhy oblečení, materiály, módní doplňky;

- vyjádří svůj názor na módní trendy;

- vyjádří své preference v oblékání;

- používá probrané gramatické struktury.

11. Móda, nakupování - móda, vkus, barvy- oblékání, druhy oblečení, jejich popis- obsah dámské kabelky, módní doplňky

Gramatika:- přídavné jméno v přívlastku- préteritum způsobových sloves- welcher – was für ein

24



Žák- popisuje školu a její vybavení;- hovoří o systému vzdělávání,

o průběhu vyučování a spolužácích;

- napíše svůj životopis;

- používá probrané gramatické

12. Škola, kariéra - systém školství, vzdělávání, volba

povolání- vyučování, spolužáci, rozvrh hodin,

režim dne- životopis

Gramatika:- zvratná slovesa- předložkové vazby

40

38

struktury; - druhý pád podstatných jmen a přídavného jména v přívlastku

- časové údaje- zájmenná příslovce

- vyjmenuje nejdůležitější hromadné sdělovací prostředky, posoudí jejich význam v životě člověka;

- vypráví o svém oblíbeném TV pořadu, filmu, hudbě;

- napíše oznámení, SMS, e-mail


13. Média - média a jejich role v dnešní společnosti

noviny, časopisy

- televize, televizní programy, rádio

- zprávy, oznámení

Gramatika:- préteritum- předložky s druhým pádem

28

- popisuje různé druhy dopravy;- vypráví o dovolené;- plánuje cestu;- rozumí předpovědi počasí,

popisuje roční období;- vyjadřuje svá přání;- poskytuje rady a doporučení;


14. Německy mluvící země - cestování po německy mluvících

zemích, poznávání zemí (památky, příroda, zvyky …)

- plánování trasy cesty, předpověď počasí

Gramatika:- vedlejší věty vztažné- větné konstrukce s es

30

- vyjádří svá přání;- hovoří o problémech života

ve stáří a péče o staré lidi;

- používá probrané gramatické struktury.

15. Generační problémy, lidé a jejich přání

- přání a sny, prosby, rady, nabídky- život ve stáří, péče o staré lidi

Gramatika:- konjunktiv slabých, pomocných

a modálních sloves, kondicionál přítomný

- zpodstatnělá přídavná jména- stupňovaná přídavná jména v přívlastku

30



Žák- popisuje své zdravotní problémy,

průběh nemoci;- návštěvu u lékaře a v lékárně;- vyjmenuje obsah lékárničky;- pojmenovává části lidského těla;

16. Sport a zdraví - zdravý způsob života- nemoci, úraz, návštěva lékaře- v lékárně, v nemocnici

- lidské tělo, fyziologické funkce

20

39

- popisuje fyziologické funkce;- vypráví o zdravém způsobu

života;- pojmenuje různé sportovní

disciplíny a zařízení;


- zdravotní pojištění

- sport, trávení volného času

Gramatika:- nepřímá otázka- perfektum způsobových sloves- tvorba slov

- informuje o svém oboru;- vypráví o svých plánech a snech

do budoucna;- pojmenuje různé druhy povolání;- informuje o různých druzích

služeb;

- ovládá probrané gramatické struktury;

17. Povolání, svět práce, služby - svět práce, povolání, hledání

zaměstnání

- služby, hospodářství

Gramatika:- trpný rod průběhový a stavový

20

- vyjmenuje některé známé osobnosti a podá základní informace o nich;

- orientuje se v hospodářských, politických a kulturních oblastech ČR;

- charakterizuje životní úroveň, problémy mladých a starých lidí;


18. Osobnosti politického a kulturního života

- německá hudba (nejznámější skladatelé – život a dílo)

- spisovatelé- politický systém, volby, historie- životní úroveň

Gramatika:- budoucí čas- konjunktiv plusquamperfekta- nicht brauchen, haben a sein ve spojení

s konstrukcí zu + infinitiv

20

- vypráví a diskutuje o možnostech kulturního vyžití v místě bydliště a jiných místech;

- hovoří o oblíbené knize;


19. Kulturní život - divadlo, kino, umění, trávení volného

času

Gramatika:- partizip I a II

30

- rozumí odborným textům;- podá základní informace o stavu

pacienta;- dokáže jednoduše komunikovat

s pacientem.

20. Odborná němčina - odborná slovní zásoba k problematice

lidské tělo, ošetřovatelství, léčebné postupy

30

40


4.4 Název vyučovacího předmětu: Latinský jazyk


Název předmětu Latinský jazyk


Počet hodin týdně 1 – – – 1

Pojetí předmětu


Výuka latinského jazyka na střední zdravotnické škole vede žáky ke schopnosti používat správně základní latinskou terminologii oboru, pochopit význam předpon a přípon, které se často vyskytují v lékařské terminologii nebo i v jiných jazycích, včetně češtiny.


Vzdělávání v tomto předmětu se soustřeďuje především na zvládnutí správné výslovnosti a na skloňování podstatných a přídavných jmen, časování sloves probíráno jen okrajově.

Pojetí výuky

Výuka je zaměřena na procvičování výslovnosti a překladu jednoduchých slovních spojení, slovní zásoba vychází z lékařské terminologie (názvy částí lidského těla, nemocí). Pro zpestření mohou být hodiny doplněny antickou mytologií.


Do hodnocení je zahrnováno ústní i písemné prověřování znalostí a pochopení učiva, důraz je rovněž kladen na aktivitu žáků v hodinách.


Předmět přispívá k rozvoji většiny klíčových kompetencí, především v oblasti komunikace.


kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, je veden k tomu, aby si uvědomoval souvislosti informací získaných z různých zdrojů;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák je veden k tomu, aby porozuměl zadání úkolu, získal potřebné informace, na řešení spolupracoval s ostatními;

komunikativní kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby se vyjadřoval vhodně v projevech mluvených i psaných, aby své myšlenky formuloval srozumitelně a souvisle;

41

personální a sociální kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby reagoval adekvátně na hodnocení svého vystupování a přispíval k vytváření příjemné atmosféry ve skupině;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák je veden k tomu, aby jednal odpovědně, v souladu s morálními principy;

odborné kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby správně používal latinskou terminologii oboru.


občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí i odpovědnosti, vážil si materiálních i duchovních hodnot;

člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby samostatně poznával okolní prostředí a uvědomoval si odpovědnost za své jednání;

člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval odpovědnost za vlastní život a výsledky své práce.


Vyučovací předmět doplňuje výuku odborných předmětů, českého jazyka a literatury i cizího jazyka.


Latinský jazyk 1. ročník


Žák- používá správnou výslovnost;- ovládá základní latinskou terminologii

(názvy částí lidského těla, nemocí), rozumí jednoduchým slovním spojením;

- vysvětlí význam nejčastějších latinských předpon a přípon.

Výslovnost a gramatika- latinská abeceda, výslovnost- skloňování latinských substantiv

a adjektiv- časování latinských sloves- tvoření slov v latině- lékařská terminologie

33

42


4.5 Název vyučovacího předmětu: Dějepis


Název předmětu Dějepis



Pojetí předmětu


Předmět poskytuje žákům základní orientaci ve vybraných meznících světových a národních dějin. Poskytuje základní orientaci ve vývoji našeho národa v kontextu vývoje lidstva a umožňuje žákům utvořit si vlastní názor na historický vývoj a smysl dějin. Napomáhá rozvíjet odolnost vůči myšlenkové manipulaci a ochotu angažovat se nejen pro vlastní prospěch, ale i pro zájmy veřejnosti. Vede žáky k efektivní práci s poznatky historické vědy, ke schopnosti získávat a kriticky vyhodnocovat informace. Žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni ocenit hodnoty jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy. Dějepis umožňuje na základě vybraných událostí pochopit základní mechanismus působení zákonitostí společenského vývoje.


Předmět se vyučuje v prvním ročníku dvě hodiny týdně. Výuka směřuje k poznání národních dějin ve vztazích a souvislostech s dějinami ostatních národů, k respektování morálky, svobody a odpovědnosti, k respektování hodnot a postojů ve vztahu k vědě, kultuře, umění, náboženství, morálce a způsobu života, k odpovědnému rozhodování a uvědomění si zodpovědnosti za život vlastní i ostatních občanů.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je převážně teoretická. V hodinách převažuje kooperativní učení, výklad, řízený rozhovor. Jsou využívány aktivizační metody jako například skupinová práce, analýza dokumentů, prezentace referátů, samostatná práce s textem a mapou, prezentace výsledků individuální i týmové práce, ústní nebo písemnou formou. Jsou využívány videokazety, názorné ukázky a prezentace převážně vytvořené studenty a vyučujícím. Zařazovány jsou referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz je kladen především na osobní aktivitu a samostatnost při získávání poznatků z učebnice či odborných časopisů. Do výuky jsou zařazeny exkurze, návštěva městské památkové rezervace a muzea.

43


Žáci jsou hodnoceni na základě kombinace ústního zkoušení a různých forem písemného zkoušení, testování teoretické i praktické práce. Nejpoužívanějšími formami zkoušení znalostí, ze kterých vycházejí podklady pro klasifikaci, je individuální i frontální ústní zkoušení, nestandardizované písemné testy, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce. Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením zkoušeného žáka i hodnocením ze strany jeho spolužáků. Konečnou klasifikaci určí učitel. Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáka spojovat získané poznatky s ostatními společenskovědnými znalostmi a na jeho dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů.



kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky, uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace;

kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aktivně se zapojuje do diskusí, formuluje, obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých v souladu se zásadami kulturního projevu a chování;

občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje;

kompetence odborné, tzn. žák si osvojuje poznatky o vývoji ekonomických principů v průběhu dějin a jejich vlivu na vývoj lidského společenství, vyhledává příslušné historické prameny a pracuje s nimi, je schopen základní orientace ve vývoji našeho národa v kontextu vývoje lidstva, získává a kriticky vyhodnocuje informace, je schopen ocenit všelidské hodnoty jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy.


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, je schopen jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení a zachovávat si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví;

člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře;

44

člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.


Pro předmět dějepis se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, estetickou výchovou, informační technologií, občanskou naukou, cizími jazyky atd.


Dějepis 1. ročník


Žák- objasní smysl poznávání minulosti

a variabilitu jejího výkladu;

1. Úvod do dějepisu - úvod do studia- pravěk – počátky lidstva

2

- lokalizuje na mapě nejvýznamnější starověké civilizace;

- uvede příklady přínosu starověkých civilizací na další rozvoj Evropy;

- vysvětlí počátky demokracie v Řecku;

2. Starověk - staroorientální starověké říše – první

státy- Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína,- Palestina- antika – Řecko a Řím

2

- obecně charakterizuje epochu středověku a jeho kulturu, společnost a hospodářství;

- objasňuje roli jednotlivých stavů ve společnosti;

- definuje úlohu církve nejen při utváření středověkých států;

- vysvětlí počátky prvních státních útvarů na našem území;

- uvědomuje si význam vzniku českého království;

- je obeznámen s významnými osobnostmi středověku (Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Karel IV., Jan Hus,…);

- objasní příčiny husitství, české reformace a jejich význam v národních dějinách;

- uvědomuje si důsledky nástupu Habsburků na český trůn;

3. Středověk - stát a společnost- církev- kultura- středověk – temná staletí- vznik západoevropských států- počátky českého státu- středověká kolonizace, vznik měst- křížové výpravy- počátky českého království- stoletá válka- nástup Lucemburků na český trůn- česká reformace a husitské hnutí- Jagellonci na českém trůně a nástup

Habsburků

9

- lokalizuje na mapě důležitá místa;4. Raný novověk - humanismus a renesance

6

45

- charakterizuje významné společenské změny;

- vysvětlí význam zámořských plaveb;- vysvětlí pojmy reformace

a rekatolizace;- objasní nerovnoměrnost historického

vývoje;- charakterizuje problémy začlenění

českého státu do habsburského soustátí;

- popíše český stavovský odboj a jeho důsledky;

- popíše význam osvícenství a osvícenských reforem;

- vysvětlí merkantilismus;

- zámořské objevy- český stát- reformace a protireformace- západní a východní Evropa- evropská reformace- nizozemská revoluce- české země před třicetiletou válkou- třicetiletá válka- anglická revoluce- Evropa ve 2. pol. 17. a na počátku

18. století- absolutismus a parlamentarismus - osvícenství Petr I. a Marie Terezie

- vysvětlí na příkladu občanských revolucí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti;

5. Velké občanské revoluce - vznik USA - Velká francouzská revoluce- napoleonské války

6

- objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci;

- popíše česko-německé vztahy;- objasní způsob vzniku národních

států;

6. Společnost a národy - národní hnutí v Čechách- česko-německé vztahy- dualismus- vznik Německa a Itálie- revoluce 1848–49- habsburská monarchie

8

- vysvětlí proces modernizace;- objasní roli dělnického hnutí v Evropě

a českých zemích;- vysvětlí rozdíly mezi různými

sociálními a ekonomickými teoriemi 19. století;

7. Modernizace společnosti - průmyslová revoluce- průmyslová revoluce v Čechách- demografický vývoj- vznik dělnického hnutí

2

- vysvětlí rozdělení světa a rozpory mezi velmocemi;

- popíše dopad války na obyvatelstvo a objasní změny ve světě;

- popíše dopad první světové války na lidi;

- vysvětlí, jak získali bolševici v Rusku moc;

- objasní cíle působení československých legií;

- vysvětlí důsledky 1. světové války a poválečné uspořádání světa;

- charakterizuje první Československou republiku, její demokracii srovná

8. Vztahy mezi velmocemi - mezinárodní vztahy před 1. světovou

válkou- příčiny 1. světové války- průběh války- české země za války- vznik ČSR- budování demokracie v ČSR- poválečné uspořádání světa a Evropy- Rusko po 1. světové válce

10

46

s poměry za tzv. druhé republiky;

- charakterizuje situaci mezi válkami a popíše mezinárodní vztahy;

- objasní vývoj česko-německých vztahů mezi dvěma světovými válkami;

- charakterizuje a srovná demokracii v ČSR za první a druhé republiky;

- vysvětlí důsledky hospodářské krize;- charakterizuje fašismus, nacismus;- vysvětlí dopad odboje na poválečný

vývoj;- popíše mezinárodní vztahy v době

mezi 1. a 2. světovou válkou, objasní cíle válčících stran, její totální charakter;

- charakterizuje válečné zločiny;

9. Demokracie a diktatura - mezinárodní vztahy ve dvacátých

a třicátých letech- ČSR v meziválečném období- totalitní režimy v Evropě- hospodářská krize- růst napětí a cesta k válce- Mnichovská dohoda- 2. světová válka- ČSR za války- válečné zločiny- holocaust- důsledky války

10

- objasní poválečné uspořádání světa a jeho důsledky pro ČSR;

- objasní pojem studená válka;- popíše projevy a důsledky studené

války;- charakterizuje režim v ČSR a jeho

vývoj v souvislostech celého východního bloku;

- popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a ekonomickou integraci;

- vysvětlí rozdíl mezi tržní a centrálně řízenou ekonomikou;

- vysvětlí rozpad sovětského bloku.

10. Svět v blocích - poválečné uspořádání světa a Evropy- ČSR 1945–1948- studená válka- ČSR 1948–1989- USA – světová supervelmoc- SSSR – světová supervelmoc- konec bipolarity- svět na konci 20. století

8

47


4.6 Název vyučovacího předmětu: Občanská nauka


Název předmětu Občanská nauka



Pojetí předmětu


Občanská nauka je součástí společenskovědní složky všeobecného vzdělávání. Cílem předmětu je žáka seznámit se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními kontexty mezilidských vztahů. Občanská nauka se podílí na přípravě žáka pro úspěšný osobní, občanský a pracovní život v demokratické společnosti. Výuka proto směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými občany, aby jednali odpovědně a uvážlivě vůči sobě i společnosti. Výuka se snaží dosáhnout toho, aby žáci jednali aktivně, samostatně, odpovědně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, jednali v souladu s morálními principy a přispívali k uplatňování demokratických hodnot. Společenskovědní vzdělávání kultivuje žáka i v oblasti historického vědomí – žák se orientuje v hlavních událostech v minulosti, uvědomuje si svou příslušnost k vlastnímu národu i k širšímu společenství Evropské unie.


Učivo občanské nauky je rozvrženo do čtyř ročníků. V každém ročníku se občanská nauka vyučuje jednu hodinu týdně. V prvním ročníku seznamuje žáky s problematikou člověka, lidského společenství, práva a ekonomie. Ve druhém ročníku se seznamují žáci se státovědou. Ve třetím ročníku je zařazena problematika mezinárodních vztahů a mezinárodních organizací EU, NATO, OSN a čtvrtý ročník se věnuje filozofii. Výuka směřuje k přípravě žáků na aktivní občanský život v demokratické společnosti, k vyvážené hodnotové orientaci žáků a odpovědnému jednání nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem. Podporuje úctu k životu jako k nejvyšší hodnotě a schopnosti kritického myšlení.

Pojetí výuky

Výuka musí být pro žáka stimulující, rozvíjet nejen intelekt žáka, ale také jeho city a charakterové vlastnosti. K demokratickému občanství vychovává nejen škola, ale i prostředí školy, třídy. Ve výuce se střídají různé vyučovací strategie od frontální výuky ke skupinové a individuální, např. analýza textů, práce s tiskem, internetem, médii.

48

Výuka je systematická, názorná, reaguje na aktuální společenská, kulturní i odborná témata, např. z oblasti politické, kulturní, společenské atd. Součástí výuky jsou společné návštěvy institucí, exkurzí, výstav, přednášek. Výuka se také zabývá sociálně-patologickými jevy, drogovou prevencí, environmentální výchovou, globálními problémy a globalizací, prohlubuje multikulturalitu, pracovní a sociální mobilitu, mediální informovanost.


Žáci jsou hodnoceni na základě kombinace ústního zkoušení a různých forem písemného zkoušení, testování teoretické i praktické práce. Nejpoužívanějšími formami zkoušení znalostí je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce.






občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých lidí, je hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu, je motivovaný k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, k sebereflexi vlastní činnosti, je informovaný o možnosti dalšího studia na VOŠ, VŠ a pracovního uplatnění;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a prezentuje;

kompetence odborné, tzn. žák si uvědomuje společenskovědní zákonitosti, fungování, vývoj a změny ve společnosti, jejich vliv na utváření lidského společenství, vyhledává příslušné informace a pracuje s nimi, kriticky je vyhodnocuje, je schopen ocenit všelidské hodnoty, jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy, je schopen základní orientace ve vývoji našeho národa v kontextu evropském i celosvětovém.

49


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, je schopen jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení a zachovávat si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví;




V předmětu občanská nauka se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, zeměpisem, informační a komunikační technologií, estetickou výchovou, cizími jazyky, psychologií, ekonomií, biologií, matematikou atd.


Občanská nauka 1. ročník


Žák- jedná v různých životních situacích

s lidmi na základě porozumění vlastní osobnosti a empatie k jiným lidem, podle zásad slušného chování a adekvátně k dané situaci;

- postupně získává dovednost samostatně studovat a racionálně se připravovat na výuku;

- vysvětlí význam celoživotního vzdělávání a pozitivního využívání volného času;

- objasní specifika důležitých sociálních útvarů a jejich význam pro člověka;

- vysvětlí na příkladech význam dobrých mezilidských vztahů a solidarity mezi lidmi;

- analyzuje zásady ochrany zdraví; - seznámí se s nejčastějšími formami

závislostí, jejich působením na lidský organismus a vysvětlí, čím jsou nebezpečné jednotlivci i společnosti;

- objasní rozdíl mezi věřícími a ateisty;

1. Člověk v lidském společenství- úvod do výuky předmětu: smysl

a význam výchovy k občanství- vzdělání pro život a celoživotní

vzdělávání, učení a volný čas- osobnost, tělesná a duševní stránka

osobnosti, vývoj a rozvoj osobnosti- etapy lidského života a jejich znaky- vliv prostředí na člověka, pravidla

slušného chování, kvalita mezilidských vztahů, komunikace

- důležité sociální útvary, rodina a její význam, volba životního partnera

- víra a ateismus, náboženství a církve, náboženské sekty

- životní spokojenost a volný čas- zdraví a jeho ochrana, životní styl- sociálně patologické jevy, nejčastější

formy závislostí

15

50

- vysvětlí, čím jsou nebezpečné náboženské sekty a náboženský fundamentalismus;

- vysvětlí význam účelného využívání volného času (umění, funkce umění);

- vysvětlí pojmy právo, právní stát, právní ochrana, právní vztah;

- popíše soustavu soudů v ČR a činnost policie, soudů, státního zastupitelství, advokacie a notářství;

- objasní rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou, způsobilost k právním úkonům, trestní odpovědnost;

- je informován o právech a povinnostech mezi dětmi a rodiči, mezi manželi, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, má přehled o příručkách a dokumentech souvisejících s touto problematikou;

- rozlišuje na konkrétních příkladech trestný čin a přestupek;

- argumentuje v problematice humanizace vězeňství a alternativních trestů;

2. Člověk a právo - občan a právo, právní stát,

spravedlnost- právní řád a právní ochrana občanů,

právní vztahy.- soustava soudů ČR- rodinné právo- občanské právo- trestní právo (hmotné, procesní)- tresty, orgány činné v trestním řízení

(policie, státní zastupitelství, vyšetřovatel, soud)

- specifika trestné činnosti a trestání mladistvých

- právnická povolání (ve smyslu co kdo dělá – na koho se obrátit).

- pracovní právo

12

- uvědomuje si význam majetku; - je informován o významu

mezilidských vztahů na pracovišti;- sestaví fiktivní rodinný rozpočet;- seznámí se způsoby ochrany majetku,

s ukládáním peněz;- má přehled o daňovém systému

a mzdové politice.

3. Člověk a ekonomika- majetek a jeho nabývání, racionální

ekonomické rozhodování - zodpovědné hospodaření s majetkem,

ukládání peněz- hospodářský život rodiny, rodinný

rozpočet- sociální zabezpečení, státní sociální

podpora, sociální pomoc.

6



Žák

- je informován o vzniku a funkci státu, národa, získávání státního občanství, o právech a povinnostech z tohoto vyplývajících;

- vyjmenuje české státní symboly a objasní jejich význam;

- charakterizuje demokratický stát (základní principy a hodnoty

4. Člověk jako občan v demokratickém státě

- stát, národ, občan, občanství, nabývání státního občanství ČR

- základní hodnoty a principy demokracie

- politické ideologie (konzervatismus, liberalismus, socialismus, nacionalismus, fašismus a nacismus, anarchismus, environmentalismus,

33

51

demokracie);- objasní fungování demokracie

v České republice a jaké má problémy (korupce, extremismus, kriminalita, „rozevírání sociálních nůžek“…);

- porovnává rozdíly ideologií;- je seznámen se základními lidskými

právy, zakotvenými v naší ústavě, a právy dětí;

- je informován o vývoji ústavního systému ČR a Ústavě ČR;

- objasní úlohu politických stran, význam svobodných voleb a občanské angažovanosti;

- vysvětlí národnostní složení obyvatelstva našeho státu, sociální skladbu společnosti a úlohu elit;

- vysvětlí na praktických příkladech, co lze považovat za politický radikalismus, extremismus a terorismus, xenofobii, včetně postojů k migrantům, azylantům, multikulturalitě;

- přistupuje kriticky k médiím (televize, rozhlas, tisk, internet…), uvědomuje si manipulativnost sdělovacích prostředků, reklamy atp.

feminismus)- politika a její úloha ve společnosti- lidská práva – vývoj a jejich

obhajování i možné zneužívání- Ústava ČR, politický systém ČR- politika, politické strany, volební

systémy a volby- parlament a zákonodárná moc- prezident a vláda – výkonná moc- občanská společnost, občanské ctnosti

potřebné pro demokracii- rasy, etnika, národy, národnosti;

společenské vrstvy, elity; populace, veřejnost, solidarita, migrace, azyl, emigrace apod., skupiny lidí na našem území, multikulturalita společnosti

- majorita a minority, klady vzájemného obohacování a problémy soužití

- migrace- politický radikalismus, nebezpečí

extremismu a terorismu pro demokratickou společnost

- struktura veřejné správy, obecní a krajská samospráva

- svobodný přístup k informacím, média (hlavně tisk, televize, rozhlas) a jejich funkce, kritický přístup k médiím.



Žák

- charakterizuje vývoj jednotlivých společensko-vědních disciplín;

5. Přehled vývoje společensko-vědních disciplín

- etika, právo, estetika, logika, sociologie, politologie

2

- charakterizuje postavení České republiky v Evropě a ve světě;

- popíše cíle a struktury OSN, EU a NATO;

- posuzuje důsledky zapojení ČR do evropských a euroatlantických struktur;

- objasňuje význam státní suverenity;- je seznámen s globálními problémy

soudobého světa;- vysvětlí pojem globalizace a její

6. Politologie, mezinárodní vztahy, Česká republika, Evropa a svět

- Česká republika a její postavení v soudobém světě; velmoci, vyspělý svět, rozvojové země a jejich problémy

- evropská integrace, zapojování ČR do EU, důsledky vstupu ČR do evropských struktur

- NATO, Armáda ČR, obranná politika České republiky

- úloha OSN, mezinárodní solidarita a pomoc

20

52

důsledky pro lidstvo, populační exploze, nedostatek pitné vody a potravin, vyčerpání přírodních zdrojů, znečištění a degradace prostředí, bezpečnost lidí; terorismus, kriminalita, násilí, jaderné a ekologické katastrofy, války; nekontrolovaný rozvoj techniky, morální slepota, tj. neschopnost odlišit dobré od zlého;

- globální problémy soudobého světa, globalizace a její důsledky

- charakterizuje nejvýznamnější světová náboženství a nová náboženská hnutí, náboženský extremismus a terorismus;

- objasní shody a rozdíly světových náboženství, náboženskou toleranci.

7. Světová náboženství- judaismus- křesťanství- islám

10



Žák

- definuje pojmy náboženství, filozofie, věda, světový názor;

- vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie;- používá vybrané filozofické pojmy;- uvědomuje si roli filozofie v životě

člověka;- je informován o důležitých

filozofických otázkách;- rozlišuje materialismus a idealismus,

pracuje s filozofickým textem, přemýšlí o významných praktických otázkách filozofie a etiky a diskutuje o nich (v mezích svých znalostí a schopností);

- zaujímá kritické stanovisko ke světu a sám k sobě;

- objasňuje odpovědnost za své názory, postoje a jednání k jiným lidem.

8. Filozofické a etické otázky v životě člověka

- lidské myšlení v předfilozofickém období, mýtus; vznik filozofie a základní filozofické problémy (ontologie, gnoseologie); hlavní disciplíny filozofie

- proměny filozofického myšlení v dějinách starověku, středověku, novověku, v 19. a 20. století

- význam filozofie v životě člověka, pro řešení životních situací

- etika a filozofická antropologie, základní pojmy etiky, mravní hodnoty a normy, mravní rozhodování a odpovědnost

- lidské jednání, pojem viny, svědomí, spravedlnost, odplata

- svobodná vůle a lidská činnost- základní mravní povinnosti člověka- život jako nejvyšší hodnota

30

53


4.7 Název vyučovacího předmětu: Biologie a ekologie


Název předmětu Biologie a ekologie


Počet hodin týdně 1 1 – – 2

Pojetí předmětu


Vzdělávání v předmětu biologie a ekologie by mělo splňovat dva hlavní cíle: Prvním z nich je poskytnout žákům komplexní pohled na existenci a vývoj živých organismů, umožnit pochopení základních projevů živé hmoty a procesů, které v ní probíhají. Tím se vytváří nezbytný obecný základ pro navazující odborné zdravotnické předměty. Druhým cílem je pochopení podstatných souvislostí vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí a v návaznosti na to pak formování jeho aktivních postojů k problémům souvisejících s udržitelným rozvojem.

Naplněním těchto cílů biologické vzdělávání vytváří jakýsi spojovací článek mezi ostatními přírodovědnými předměty, jejichž znalosti jsou nezbytným předpokladem k pochopení principů a dějů probíhajících v živé i neživé přírodě, a všemi odbornými zdravotnickými předměty, které jsou konkrétní specifikací biologických dějů vztažených na život a péči o zdraví člověka. Biologie žákům současně poskytuje racionální zdůvodnění aktivních celospolečenských postojů k ekologii a globálním problémům světa. V tomto ohledu velmi úzce souvisí s některými společenskovědními předměty (především s občanskou výchovou, ekonomií apod.).


Předmět biologie a ekologie je zařazen do výuky v 1. a 2. ročníku, v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně (tj. 66 hodin celkem). Svým obsahem se řadí mezi přírodovědné předměty. Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání.

Jednotlivé tematické celky jsou řazeny v logické návaznosti tak, aby zahrnovaly všechna témata zařazená do RVP a přitom byly splněny stanovené cíle předmětu. Vzhledem ke skutečnosti, že předmět tvoří základ pro většinu navazujících odborných předmětů, musí být zařazen na úvod vzdělávání do prvního ročníku. Zde pak musí být hned po úvodu do předmětu obsaženo téma s nezbytnými základy biochemie. Bez základních znalostí těchto chemických látek nelze biologii na potřebné úrovni probírat. V dalším tematickém celku je poměrně podrobně probrána buňka jako základní stavební a funkční jednotka živých soustav. V souvislosti s buňkou je naopak jen v nezbytně nutném rozsahu zařazeno učivo

54

o vzniku života na Zemi a přehled systému živých organismů vč. člověka. V základech genetiky získají žáci základní přehled o principech tohoto oboru a jeho využití ve zdravotnictví. V závěrečných tématech je zařazeno osvojení nejdůležitějších poznatků z ekologie a ochrany životního prostředí. Hlavní pozornost je přitom věnována pochopení dopadů civilizačních změn na životní podmínky člověka v souvislosti s jeho zdravím a udržitelným rozvojem.

Pojetí výuky

V průběhu výuky biologie žáci získávají celou řadu nových poznatků, osvojí si značné množství nových odborných biologických pojmů z obecné biologie. Prokazují porozumění vytvářením souvislostí mezi ději probíhajícími na molekulární nebo buněčné úrovni a procesy, které probíhají ve složitém organismu – v orgánech a orgánových soustavách v těle člověka (dýchání, metabolické procesy při zpracovávání a využívání živin, rozmnožování apod.). Osvojené poznatky z ekologie jsou schopni aplikovat k řešení aktuálních globálních nebo lokálních problémů. Žáci by měli umět hodnotit a používat různé zdroje informací a přiměřeně je prezentovat ostatním.

Pro rozvoj samostatných aktivit žáka jsou kromě učebních a problémových úloh zadávaných a řešených ve výuce rovněž využívány dlouhodobější domácí úkoly zaměřené na sledování cyklicky uváděných pořadů (televizních, rozhlasových) s biologickou a ekologickou tematikou, zpracovávají prezentace k průběžně probíraným obsahům vzdělávání s využitím rozličných informačních zdrojů a ICT. Součástí výuky je exkurze s biologickou nebo ekologickou tématikou (např. antropologické muzeum, centrum ekologické výchovy, závod pro recyklaci odpadů).

Hodnocení výsledků žáka

Ke zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností jednotlivých žáků jsou využívány zejména různé formy ústního a písemného hodnocení. Při skupinových metodách výuky je využíváno sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků navzájem. Při ústním hodnocení je využíváno i vlastní sebehodnocení žáka. Žák je hodnocen za aktivní účast ve vyučování a při dalších souvisejících učebních aktivitách, je hodnocena kvalita práce žáka (zpracování zadaných úkolů, dodržení obsahu a rozsahu zadané úlohy, odevzdání v termínu).

Žák je hodnocen především v těchto oblastech: pochopení a správné používání odborných biologických pojmů, chápání příčin a souvislostí mezi biologickými procesy, dovednost využívat poznatky ostatních přírodovědných předmětů (chemie, matematika, fyzika a ICT), schopnost řešit učební a problémové úlohy, zvládnutí práce s odborným textem a dalšími zdroji informací, samostatné zpracování zadané biologické problematiky a její prezentace před ostatními žáky.



kompetence k učení, tzn. žák má kladný vztah k učení a k získávání nových informací, učí se zpracovávat odborný text z odborných a populárně vědeckých periodik a nově získané poznatky prezentovat formou referátu, seminární práce, prezentace apod.;

kompetence k řešení problémům, tzn. žák zjišťuje věrohodnost různých informačních zdrojů, získává aktuální informace nutné k řešení problému, navrhuje způsob řešení, ověřuje jeho správnost;

55

komunikativní kompetence, tzn. žák se v projevech mluvených a psaných vyjadřuje na odborná témata, používá odbornou terminologii (orientuje se v textu, formuluje vlastní myšlenky, získává informace a pracuje s nimi);

občanské kompetence, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro člověka a svůj podíl na jeho tvorbě, kriticky zhodnotí konzumní způsob života, jedná v duchu udržitelného rozvoje, uznává hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních lidí, aktivně se seznamuje s globálními problémy a možnostmi jejich řešení;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák využívá ICT při vyhledávání nových informací z oboru, získané informace zprostředkuje ostatním formou prezentace.


člověk a životní prostředí – toto téma je přímo obsahem výuky; občan v demokratické společnosti – žák respektuje práva osob se znevýhodněním

(dědičné choroby, přenosné choroby, AIDS); informační a komunikační technologie – žák efektivně využívá prostředky ICT

k získávání informací a v běžném životě.

Rozvíjení mezipředmětových vztahů:

V předmětu se uplatňují velmi těsné mezipředmětové vztahy k chemii, fyzice a ICT. Poznatky z biologie jsou využívány ve všech zdravotnických odborných předmětech, ekologická témata jsou využívána především v občanské výchově.

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání

Biologie a ekologie 1.,2. ročník


Žák - charakterizuje názory na vznik a vývoj

života na Zemi; - vyjádří vlastnosti živých soustav;- popíše buňku jako základní stavební

a funkční jednotku života; - vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou

a eukaryotickou buňkou;- charakterizuje rostlinnou a živočišnou

buňku, uvede rozdíly;- popíše a vysvětlí pojmy nepohlavní

a pohlavní rozmnožování, mitóza, meióza, buněčný cyklus;

- uvede základní skupiny organizmů a porovná je;

- uvede příklady bakteriálních, virových a jiných onemocnění a možnosti prevence;

1. Základy biologie- vznik a vývoj života na Zemi- základy evoluce živých soustav - vlastnosti živých soustav- stavba živé hmoty- buňka, buněčná teorie- typy buněk- stavba a funkce buňky prokaryotické

a eukaryotické, - stavba a funkce rostlinné a živočišné

buňky- buněčné dělení, cyklus buňky - rozmanitost organizmů a jejich

charakteristika- zdraví a nemoc

25

- vysvětlí základní ekologické pojmy;- charakterizuje biotické a abiotické

2. Ekologie- základní ekologické pojmy- ekologické faktory prostředí

8

56

faktory prostředí (populace, společenstva);

- charakterizuje základní vztahy mezi organizmy ve společenstvech;

- uvede příklady potravních řetězců;- popíše podstatu koloběhu látek

a energií v přírodě;

- koloběh látek v přírodě a tok energií

- vysvětlí základní pojmy z genetiky;- charakterizuje způsob přenosu

genetické informace;- popíše metody výzkumu v genetice

a vliv na rozvoj lékařství;- charakterizuje náhlé změny genetické

informace a mutagenní vlivy;- popíše způsob zpracování rodokmenů; - sestaví rodokmen vlastní rodiny; - posoudí možnosti genetických

manipulací v lékařství a zemědělství;

3. Genetika- základní genetické pojmy- způsoby přenosu genetické

informace- praktické aplikace genetiky

v lékařství- mutace,mutagenní vlivy- somatické a gametické mutace- dědičnost u člověka,možnosti

výzkumu- genetické manipulace

11

- popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody;

- hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí;

- charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví;

- charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti;

- posoudí vliv jejich využívání na prostředí;

- popíše způsoby nakládání s odpady;- charakterizuje globální problémy

na Zemi;- uvede základní znečišťující látky

v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci;

- uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu;

- uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí;

- vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí;

- zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního

4. Člověk a životní prostředí- vzájemné vztahy mezi člověkem

a životním prostředí- dopady činnosti člověka a jejich vliv

na životní prostředí- přírodní zdroje energie a surovin- odpady - globální problémy- ochrana přírody a krajiny- nástroje společnosti na ochranu

životního prostředí- zásady udržitelného rozvoje- odpovědnost jedince za ochranu

přírody a životního prostředí

22

57

prostředí;- zhodnotí, jak on sám přispívá k ochraně

životního prostředí;- na konkrétním příkladu z občanského

života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému.

58


4.8 Název vyučovacího předmětu: Fyzika /varianta B/


Název předmětu Fyzika /varianta B/



Pojetí předmětu


Předmět fyzika přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení podstaty fyzikálních jevů a zákonů. Vysvětluje řadu jevů známých z každodenního života a má velký význam pro rozvoj dalších věd, zejména přírodních a technických. Cílem fyzikálního vzdělávání je naučit žáky využívat fyzikální poznatky v profesním i občanském životě. Fyzikální vzdělávání umožňuje žákům lépe používat a přijímat nové technické objevy a moderní technologie.


Předmět fyzika se vyučuje v 1. ročníku dvě a ve druhém ročníku jednu hodina týdně (tj. 99 hodin celkem). Žák si v 1. ročníku osvojí potřebné znalosti z mechaniky, molekulové fyziky a termiky, kmitání, vlnění a akustiky. Ve 2. ročníku si žák osvojí potřebné znalosti z elektřiny a magnetismu, optiky, fyziky atomu a vesmíru. Získá přehled o základních zákonitostech jednotlivých tematických celků a pochopí vzájemné souvislosti určitých jevů v přírodě, naučí se využívat získaných poznatků pro svůj profesní i občanský život.

Pojetí výuky

Předmět je koncipován jako teoretický s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Je používána forma výkladu, řízeného rozhovoru, skupinové diskuze, demonstračních pokusů, vyvození poznatků. Důraz je kladen na samostatnou a skupinovou práci žáků


Ke zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků se využívá ústní zkoušení individuální i frontální a různé formy písemného zkoušení. Hodnotí se schopnost analyzovat a řešit různé fyzikální problémy, správnost a přesnost vyjadřování, schopnost využití odborné terminologie, samostatnost a aktivita. Při ústním hodnocení se využívá také sebehodnocení žáka.

59


Předmět svým obsahem teoretickým i praktickým umožňuje přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Při řešení úkolů získává žák dovednosti využívat různé informační zdroje, rozlišovat realitu a model, provádět jednoduché fyzikální měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané výsledky. Při práci ve skupinách jsou naplňovány zejména sociální a komunikační kompetence.


kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládá různé způsoby práce s textem, s porozuměním sleduje mluvený projev, využívá ke svému učení různé informační zdroje;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadání úkolu, získá informace potřebné k řešení úkolu, navrhne způsob řešení, vyhodnotí dosažené výsledky;

kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně, používá odbornou terminologii, své myšlenky formuluje srozumitelně a souvisle, v písemné podobě jazykově správně, účastní se aktivně diskuzí

občanské kompetence, tzn. žák prostřednictvím tohoto předmětu jedná odpovědně, samostatně, aktivně, myslí kriticky, tvoří si vlastní úsudek, je schopen pracovat v týmu a přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák získává informace z různých zdrojů, zejména pak s využitím internetu;

kompetence odborné, tzn. žák při řešení úkolu používá odpovídající matematické a fyzikální postupy, využívá a vytváří různé formy grafického znázornění (grafy, tabulky, schémata), provádí reálný odhad výsledků řešení praktického úkolu, při praktických cvičeních používá vhodné měřící přístroje.


občan v demokratické společnosti – žák dovede jednat s lidmi, diskutovat, hledat kompromisní řešení, má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a morálního úsudku;

člověk a svět práce – žák je veden ke správné motivaci, k zodpovědnosti za vlastní život, k významu vzdělání pro život;

člověk a životní prostředí – žák je veden k chápání přírodních zákonitostí a k významu životního prostředí pro člověka.


Vyučovací předmět je úzce spjat s matematikou, chemií, biologií, ICT a ošetřovatelstvím.


Fyzika 1. ročník


Žák- používá fyzikální veličiny a jejich

jednotky;- zvolí vhodné fyzikální metody

a přístroje k jednoduchému měření;- zpracuje výsledky měření a vyvodí

1. Mechanika - fyzikální veličiny a jednotky- kinematika- dynamika- mechanická práce, výkon a energie- gravitační pole

40

60

z nich závěry;- rozliší druhy pohybů a řeší

jednoduché úlohy na pohyb hmotného bodu;

- charakterizuje volný pád jako rovnoměrně zrychlený pohyb;

- charakterizuje pojem síla a její účinky na těleso, graficky znázorní sílu;

- použije Newtonovy pohybové zákony v jednoduchých úlohách o pohybech;

- určí mechanickou práci, výkon a energii a na příkladech uvede platnost zákona zachování energie;

- popíše gravitační a tíhové pole Země;

- vysvětlí moment síly a otáčivý účinek sil na těleso;

- určí polohu těžiště tělesa jednoduchého tvaru;

- popíše vlastnosti tekutin;- charakterizuje tlak způsobený

vnější silou;- charakterizuje hydrostatický tlak,

aplikuje Archimédův a Pascalův zákon při řešení úloh;

- mechanika tuhého tělesa- mechanika tekutin

- uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek;

- změří teplotu v Celsiově teplotní stupnici a vyjádří ji jako termodynamickou teplotu;

- vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a technické praxi;

- vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy a způsoby její změny;

- řeší jednoduché příklady tepelné výměny;

- popíše principy nejdůležitějších tepelných motorů a jejich vliv na životní prostředí;

- popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi;

2. Molekulová fyzika a termika- základní poznatky termiky- pevné látky, kapaliny a plyny- tepelné stroje

18

- rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše

3. Kmitání, mechanické vlnění, akustika

- mechanické kmitání a vlnění- zvukové vlnění

8

61

jejich šíření;- charakterizuje základní vlastnosti

zvukového vlnění;- popíše základní vlastnosti zvuku

a jeho šíření v látkách;- popíše účinky a využití infrazvuku

a ultrazvuku, chápe negativní vliv hluku a ochranu před ním.

Fyzika 2. ročník


Žák- popíše elektrické pole z hlediska

jeho působení na bodový elektrický náboj a vzájemné působení nábojů;

- charakterizuje elektrický proud;- vysvětlí princip a funkci

kondenzátoru;- řeší úlohy s použitím Ohmova

zákona;- zapojí elektrický obvod podle

schématu a změří napětí a proud;- popíše princip a praktické použití

polovodičových součástek;- určí magnetickou sílu

v magnetickém poli vodiče s proudem;

- vysvětlí podstatu elektromagnetické indukce a její praktický význam;

- popíše princip generování střídavých proudů a jejich využití v energetice;

- popíše transformátory a jejich využití pro přenos elektrické energie, bezpečnost práce s elektrickými zařízeními;

1. Elektřina a magnetismus - elektrický náboj, elektrický proud

v látkách- magnetické pole- střídavý proud

16

- charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a rychlostí v různých prostředích;

- řeší úlohy na odraz a lom světla;- řeší úlohy na zobrazení zrcadly

a čočkami;- vysvětlí principy základních typů

optických přístrojů;- popíše význam různých druhů

elektromagnetického záření z hlediska působení na člověka a využití v praxi;

2. Optika - světlo a jeho šíření- optické zobrazování

10

62

- vysvětlí rozklad světla na jednotlivé barevné složky;

- popíše optickou soustavu oka, vady oka;

- popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu;

- popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony;

- vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před radioaktivním zářením;

- popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické vyžití v energetice;

- posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž se získává elektrická energie;

3. Fyzika atomu - elektronový obal atomu- jádro atomu - jaderná energie

4

- charakterizuje Slunce jako hvězdu;- popíše objekty ve sluneční soustavě;- vysvětlí příklady základních typů

hvězd;- uvede současné názory na vznik

a vývoj vesmíru.

4. Vesmír- sluneční soustava- hvězdy a galaxie

3

63


4.9 Název vyučovacího předmětu: Chemie /varianta A/


Název předmětu Chemie /varianta A/



Pojetí předmětu


Vyučovací předmět chemie je jedním z předmětů přírodovědného vzdělávání. Má funkci všeobecně vzdělávací s průpravnou funkcí k odborné složce vzdělávání. Směřuje k pochopení základů chemie, k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Cílem je naučit žáky efektivně využívat přírodovědné poznatky v profesním i běžném životě. Vedle podílu výuky chemie na formování logického myšlení rozvíjí výuka chemie schopnosti a dovednosti žáků k experimentální práci.


Učivo chemie navazuje na RVP základních škol, prohlubuje ho a jeho hlavním úkolem je přispět k pochopení učiva odborných předmětů studijního oboru. V části obecná chemie, v anorganické a organické chemii i v biochemii jsou proto zdůrazněny především poznatky související s činností zdravotnického asistenta. Chemie učí žáky chemické látky posuzovat z hlediska účinků na lidské zdraví a na životní prostředí, zabývá se i otázkou likvidace chemických materiálů.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je teoretická i praktická. V teoretických hodinách jsou využívány videokazety, názorné ukázky a prezentace jednak získané na internetu, jednak vytvořené žáky a vyučujícími. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz musí být kladen především na osobní aktivitu a samostatnost při získávání poznatků z odborných časopisů či denního tisku. V každém ročníku jsou zařazeny minimálně čtyři laboratorní cvičení žáků. V zájmu bezpečné práce žáků a ochrany jejich zdraví při práci v laboratoři je nutné respektovat všechna zákonná ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.


Hlavním kritériem hodnocení žáků je ústní projev v rámci zkoušení individuálního i frontálního a při interpretaci úloh z laboratorního cvičení, písemné prověrky, samostatné práce v laboratorních cvičeních a osobní aktivita. V hodnocení se přihlíží k hloubce

64

porozumění poznatků a ke schopnosti aplikovat chemické učivo při řešení konkrétních chemických problémů. Také se hodnotí práce se zdroji informací a zapojení do diskuse ke konkrétnímu chemickému problému. Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením žáka a hodnocením ze strany jeho spolužáků, přičemž konečnou klasifikaci určí učitel. Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáka spojovat získané poznatky s ostatními přírodovědnými znalostmi a na jeho dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů.


Vhodné spojení teoretické výuky a praktické činnosti v laboratorních cvičeních umožňuje předmětu přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Týká se to řešení úkolů ve spoluprácí s kolektivem, schopnosti získávat informace z různých zdrojů, měřit a zpracovávat výsledky měření, vytvářet prezentace pro veřejnost, řešit bezpečnostní problémy nebo bezpečně pracovat s chemikáliemi či chemickými odpady. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět a jeho udržitelný rozvoj. Studium z různých zdrojů a řešení praktických problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí.


kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá různé informační zdroje;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché přírodovědné problémy, analyzuje je, provádí měření a zpracuje a vyhodnotí výsledky;

kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, spolupracuje při řešení problémů s ostatními pracovníky týmu, vyvozuje a interpretuje závěry na základě pozorovaných dějů;

občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném;



kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi s náhledem na uplatnění principů přírodních věd, při rozhodování zohledňuje efektivní nakládání s materiály, energiemi, vodou a odpady, chápe nutnost bezpečnosti práce a dodržování hygienických podmínek jako součást péče o zdraví.



člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, žák se orientuje

65

v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, žák je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

člověk a životní prostředí – žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržuje zásady ochrany životního prostředí. Má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu. Orientuje se v globálních problémech lidstva, chápe zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.


Pro předmět chemie se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií, matematikou a fyzikou. Znalosti získané při chemickém vzdělávání se uplatňují ve všech odborných předmětech, zvláště pak v ošetřovatelství.


Chemie 1. ročník


Žák- určí význam chemie ve společnosti;- porovná fyzikální a chemické

vlastnosti různých látek;- popíše základní metody oddělování;- složek ze směsi a jejich využití

v praxi;- vyjádří složení roztoku; - popíše stavbu atomu, rozlišuje atom,

ion, molekulu;- rozlišuje prvek, izotop, nuklid,

sloučenina a používá je ve správných souvislostech;

- odvodí pomocí PSP elektronovou strukturu atomů prvků;

- vysvětlí obecně platné zákonitosti v PSP;

- vysvětlí vznik chemické vazby a její vliv na vlastnosti látek;

- používá názvy a značky vybraných chemických prvků a vzorce anorganických sloučenin;

- provádí jednoduché výpočty, které lze využít v odborné praxi;

- vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí;

1. Obecná chemie- chemie a chemická výroba- chemické látky a jejich vlastnosti- směsi a roztoky- částicové složení látek (atom,

molekula)- chemická vazba- chemické prvky, sloučeniny,

chemická symbolika, názvosloví anorganických sloučenin

- výpočty v chemii- chemické reakce, chemické rovnice - periodická soustava prvků

34

- popíše charakteristické vlastnosti nekovů, kovů a jejich umístění v periodické soustavě prvků;

- vysvětlí vlastnosti anorganických

2. Anorganická chemie- periodická soustava prvků- vlastnosti anorganických látek- vybrané prvky a anorganické

sloučeniny v běžném životě

32

66

látek (oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli);

- charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí.

a v odborné praxi

Chemie 2. ročník


Žák- zhodnotí vlastnosti uhlíku z hlediska

počtu a vlastností organických sloučenin;

- charakterizuje skupiny uhlovodíků, tvoří jejich chemické vzorce a názvy;

- uvede významné zástupce uhlovodíků, zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí;

- uvede významné deriváty a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě;

3. Organická chemie - vnitřní stavba atomu uhlíku- klasifikace a názvosloví organických

sloučenin- typy reakcí v organické chemii- uhlovodíky- deriváty uhlovodíků- heterocyklické sloučeniny- organické sloučeniny v běžném

životě a ve zdravotnické praxi- organické sloučeniny

ve farmaceutické výrobě

20

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny;

- uvede složení, výskyt a funkce nejdůležitějších přírodních látek (bílkoviny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny, biokatalyzátory);

- popíše vybrané biochemické děje;- (fotosyntézu a dýchání).

4. Biochemie- chemické složení živých organismů- přírodní látky - biochemické děje

13

67


4.10 Název vyučovacího předmětu: Matematika


Název předmětu Matematika


Počet hodin týdně 3 3 2 – 8

Pojetí předmětu


Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborném vzdělávání, v dalším studiu, v budoucím zaměstnání, ve volném čase). Výuka může být rozšířena výběrovým seminářem.


Vyučovací předmět matematika prolíná celým vzděláváním a již svou podstatou zásadně: rozvíjí logické, abstraktní a kritické myšlení, vede k myšlenkové samostatnosti, přispívá k intelektuálnímu rozvoji, formuje volní a charakterové rysy osobnosti, řeší problémové úlohy a situace z běžného života.

Pojetí výuky

Ve výuce se využívají následující formy a metody práce: metoda slovní (využití při probírání nového učiva, vysvětlení nových pojmů

a symbolů, které studenti potřebují k další práci); metoda názorně demonstrační (využití při probírání nového učiva, student názorně

vidí a pochopí metody výpočtu ukázkových praktických úloh, které lze aplikovat na dalších příkladech);

metoda problémová (možnost využití při probírání nového učiva, jedná se o zavedení problému formou matematické úlohy a postupné seznamování s jednotlivými fázemi řešení, dosažené výsledky vedou k zavedení nové poučky či matematického vztahu, který žáci dále využívají při práci);

metoda praktická (nacvičování nových dovedností, procvičování nového učiva na zadaných příkladech, práce může být samostatná či skupinová). Při výuce jsou používány další učební pomůcky: odborná literatura, PC, kalkulátor, rýsovací předměty.

68


Ke kontrole vědomostí a dovedností studentů slouží různé formy ústního a písemného hodnocení:

velká kontrolní práce (4 práce za celý školní rok, shrnutí učiva za uplynulé čtvrtletí, hodnocení správnosti postupu řešení i numerické stránky výpočtu);

malá písemná práce (následuje vždy po probrání nového učiva, hodnocení správnosti postupu řešení i numerické stránky výpočtu).



kompetence k učení, tzn. žák samostatně vyhledává informace, třídí a využívá je, volí různé postupy při řešení reálné situace, aplikuje znalosti v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě, rozvíjí svou paměť prostřednictvím numerických výpočtů a matematických algoritmů;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák provádí rozbor úlohy, vytvoří plán jejího řešení, odhadne a ověří řešení, rozvíjí samostatné uvažování a vyvozování logických závěrů, argumentuje a diskutuje při obhajování svých názorů;

kompetence komunikativní, tzn. žák se přesně vyjadřuje v ústním a písemném projevu, užívá matematického jazyka včetně symboliky, rozvíjí dovednosti přesného a estetického rýsování a komunikaci při řešení navozeného problému;

kompetence personální a sociální, tzn. žák pracuje ve skupinách, dodržuje dohodnuté postupy, má zodpovědnost za řešení problému;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák respektuje názory spolužáků, zodpovídá za vlastní rozhodování, chápe význam matematiky jako vědy ve společnosti;

kompetence pracovní, tzn. žák zodpovědně přistupuje k zadaným úkolům, dbá na přesnost řešení, úplné dokončení práce, zdokonalení grafického projevu.


člověk a svět práce – žák se učí práci s informacemi, jejich vyhledávání a hodnocení dosažených výsledků, užívat skupinovou diskuzi při řešení problému, obhájit vlastní návrh řešení;

informační a komunikační technologie – naučit se zapsat a zakreslit výsledky úloh pomocí počítačové techniky.


Z hlediska mezipředmětových vztahů se matematika nejvíce prolíná s následujícími předměty:

fyzika (převody jednotek, zapsání výsledku řešení v exponenciálním tvaru, vyjadřování neznámé ze vzorce);

informační a komunikační technologie (zapsání a zakreslení výsledků úloh do tabulek, grafy, diagramy, statistika);

ošetřovatelství (převody jednotek, trojčlenka, procentový počet, ředění a koncentrace roztoků);

chemie (převody jednotek, ředění a látková koncentrace roztoků, výpočty z chemických rovnic).

69


Matematika 1. ročník


Žák- provádí aritmetické operace v množině

reálných čísel; - používá různé zápisy reálného čísla; - používá absolutní hodnotu, zapíše

a znázorní interval, provádí operace s intervaly (sjednocení, průnik);

- řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu;

- provádí operace s mocninami a odmocninami;

- provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy a výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny;

1. Operace s čísly a výrazy - převody jednotek (exponenciální

vyjádření násobné a dílčí předpony) - číselné obory (zlomky, desetinná čísla) - absolutní hodnota reálného čísla- pojmy množina a interval (zápis

a znázornění, sjednocení a průnik intervalů)

- procentový počet (ředění roztoků) - mocniny s exponentem přirozeným

a celým- mnohočleny (operace s mnohočleny,

druhá a třetí mocnina dvojčlenu, rozklad mnohočlenu pomocí vzorce a vytýkáním)

- lomené výrazy (operace s lomenými výrazy, definiční obor)

- mocniny s racionálním exponentem, odmocniny, usměrňování zlomků

49

- rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti;

- řeší lineární a kvadratické rovnice a jejich soustavy, lineární a kvadratické nerovnice;

- třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a neekvivalentní;

- převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur, pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě;

2. Funkce a její průběh. Řešení rovnic a nerovnic

- základní pojmy – funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, monotonie, průsečíky s osami

- lineární funkce, význam parametrů - lineární funkce s absolutní hodnotou - lineární rovnice (s neznámou

ve jmenovateli, s absolutní hodnotou) - soustava 2 (3) rovnic o 2 (3) neznámých- lineární nerovnice (v součinovém

a podílovém tvaru) a jejich soustavy- iracionální rovnice - kvadratická funkce a její graf - kvadratické rovnice (vztahy

mezi kořeny a koeficienty) - kvadratické nerovnice - soustava kvadratické a lineární rovnice

50



Žák- znázorní goniometrické funkce v oboru

reálných čísel, používá jejich vlastnosti a vztahy při řešení jednoduchých

3. Funkce a její průběh. Řešení rovnic a nerovnic

- goniometrie a trigonometrie: orientovaný úhel, goniometrické funkce

50

70

goniometrických rovnic i k řešení rovinných i prostorových útvarů;

- rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti;

ostrého a obecného úhlu, jejich vlastnosti a grafy, goniometrické rovnice, řešení pravoúhlého trojúhelníka, sinová a kosinová věta, řešení obecného trojúhelníka

- exponenciální funkce a její graf- exponenciální rovnice - logaritmická funkce a její graf- logaritmy, pravidla pro počítání

s logaritmy - logaritmická rovnice - nepřímá úměra, lineární lomená funkce

- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce;

- určí posloupnost: vzorcem pro n-tý člen, výčtem prvků, graficky;

- rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost;

- provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky;

4. Posloupnosti a jejich využití - zadání posloupnosti vzorcem pro n-tý

člen a rekurentně- grafické znázornění posloupnosti- aritmetická posloupnost - geometrická posloupnost- finanční matematika (jednoduché

a složené úrokování, střádání peněz, splácení úvěru)

19

- řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti rovinných útvarů;

- užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách;

- rozlišuje základní druhy rovinných obrazců, určí jejich obvod a obsah.

5. Planimetrie- základní planimetrické pojmy - základní rovinné obrazce- kružnice, kruh a jejich části - shodná zobrazení v rovině - shodnost a podobnost trojúhelníků - jednoduché konstrukční úlohy- Euklidovy věty, Pythagorova věta - stejnolehlost

30



Žák- určuje vzájemnou polohu dvou

přímek, přímky a roviny, dvou rovin, odchylku dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, vzdálenost bodu od roviny;

- určuje povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů z trigonometrie;

6. Stereometrie- základní polohové a metrické

vlastnosti v prostoru (rovnoběžnost přímek, přímky s rovinou a 2 rovin, odchylka a kolmost přímek, kolmost přímky a roviny, odchylka přímky od roviny, vzdálenost bodu od roviny)

- tělesa (hranol, jehlan, válec, kužel, koule a její části), povrchy a objemy těles

13

71

- užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování;

- počítá s faktoriály a kombinačními čísly;

- určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým postupem;

- užívá pojmy: statistický soubor, absolutní a relativní četnost, variační rozpětí;

- čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji;

7. Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika v praktických úlohách

- variace, permutace a kombinace bez opakování

- kombinační čísla, Pascalův trojúhelník, binomická věta

- pravděpodobnost (náhodný jev, pravděpodobnost jevu, sjednocení jevů, jev opačný, jevy nezávislé)

- statistika (aritmetický průměr, modus, medián, rozptyl, odchylka), grafické znázornění statistického souboru

33

- provádí operace s vektory (součet vektorů, násobení vektorů reálným číslem, skalární součin vektorů);

- řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek;

- užívá různá analytická vyjádření přímky.

8. Analytická geometrie v rovině - vektory v rovině, operace s vektory - rovnice přímky (parametrická

rovnice, obecná rovnice, směrnicový tvar)

- vzájemná poloha dvou přímek- vzdálenost bodu od přímky

20

72


4.11 Název předmětu: Tělesná výchova

Celkový počet vyučovacích hodin: 66 hodin

Název předmětu Tělesná výchova



Pojetí předmětu


Předmět tělesná výchova přispívá ke komplexnímu zvýšení úrovně pohybových dovedností žáka s přihlédnutím k fyzickým dispozicím, zdravotnímu stavu a zájmu. Hlavním cílem je přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových schopností a formováním pozitivních vlastností osobnosti. Žáci si zdokonalují základní pohybové dovednosti v činnostech tělovýchovných i sportovních, formují kladné postoje k pohybové aktivitě, uznávají zdraví jako nejdůležitější životní hodnotu a rozpoznají základní situace ohrožující tělesné a duševní zdraví, v neposlední řadě slouží předmět regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole.


Učivo tělesné výchovy navazuje na RVP základních škol, prohlubuje ho a jeho hlavním úkolem je navázat na předchozí zkušenosti žáků, následně je rozvíjet a dosáhnout stanovených cílů. Základní učivo tvoří gymnastika, atletika, sportovní hry, lyžování a kondiční cvičení. Žáci se seznámí s problematikou ochrany člověka za mimořádných situací, a to především ve formě nácviku praktických dovedností.

Pojetí učiva

Výuka předmětu je výhradně praktická, ale doplňují ji teoretické znalosti různých sportovních disciplín. V zájmu bezpečnosti žáků v tělocvičně a na sportovištích jsou respektovány vyhlášky týkající se tělesné výchovy.


Hlavním kritériem hodnocení žáků v každém ročníku je hodnocení na základě praktického cvičení. Součástí klasifikace je i přístup žáků k tělesné výchově pomocí metody pozorování, přípravy na tělesnou výchovu – sportovní oděv a docházka. Hodnocení je v souladu s Klasifikačním řádem, který je součástí Školního řádu.


Výuka předmětu tělesná výchova rozvíjí tělesné dovednosti, udržuje a posiluje zdraví, což

73

se uplatňuje ve schopnosti efektivně vykonávat tělesnou práci, motivuje k celoživotnímu vzdělávání, posiluje důvěru ve vlastní schopnosti. Tělesná výchova vede žáka k využití tělesných cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil. Tím realizuje průřezové téma člověk a svět práce a posiluje klíčové kompetence k pracovnímu uplatnění. Během lyžařského výcvikového kurzu a sportovních dnů se realizují průřezová témata člověk a životní prostředí a posilují se klíčové kompetence sociální. Dodržováním pravidel sportovních her a soutěží se žáci učí přijímat odpovědnost a realizuje se průřezové téma člověk v demokratické společnosti.


občanské kompetence, tzn. žák má možnost zažít úspěch, při úkolech spolupracuje se spolužáky ve skupině; jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie; vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

komunikativní kompetence, tzn. žák uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení; formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace k rezervacím volnočasových aktivit; získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě internet;

odborné kompetence, tzn. žák uvažuje o otázkách zdravého životního stylu; uvědomuje si význam tělesné aktivity a její využití ve volném čase, chápe bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i klientů a zákazníků); dodržuje příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, hygienické předpisy a zásady; používá osobní ochranné pracovní prostředky podle platných předpisů pro jednotlivé činnosti; uplatňuje oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či při případném pracovním úrazu.


občan v demokratické společnosti – žák dodržuje pravidla, přijímá odpovědnost, jedná s lidmi, hledá kompromisní řešení; má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti; uvědomuje si zodpovědnost za vlastní životy, význam vzdělání pro život; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

člověk a životní prostředí – žák poznává svět a lépe mu rozumí; chápe význam životního prostředí pro člověka; dbá na ochranu a bezpečnost zdraví při práci, na zdravý životní styl;

člověk a svět práce – žák využívá tělesná cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil; posiluje kompetence k pracovnímu uplatnění; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.


V předmětu tělesná výchova se uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií, občanskou naukou, výchovou ke zdraví a první pomocí.


Tělesná výchova 1. ročník

74


Žák- dodržuje základní

organizační, hygienické a bezpečnostní zásady v TV;

- vyhledá potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu;

- dbá na všeobecný pohybový rozvoj;

1. Úvod- význam pohybu pro zdraví- hygiena a bezpečnost při TV- vhodné oblečení cvičební úbor a obutí;

zásady chování a jednání v různém prostředí; regenerace a kompenzace; vliv alkoholu, drog, mimoškolní TV aktivity

- pravidla her, závodů a soutěží - zdroje informací, dějiny tělesné kulturyTělesná cvičení - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční,

koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků

1

- rozvíjí všestrannou pohybovou přípravu;

- zvyšuje tělesnou zdatnost;- dosahuje přiměřené atletické

výkonnosti v jednotlivých disciplinách;

2. Atletika - běhy 60 m, 100 m- starty z bloků;- skok daleký - vrh koulí – 3 kg, 5 kg

6

- zvládá pohyb na hřišti s míčem;

- rozvíjí dribling, střelbu a přihrávky;

- hraje v duchu fair-play;

3. Házená- základní dovednosti jednotlivce, jednoduché

herní kombinace- hry na hřišti

10

- vysvětlí význam sebeobrany, zásady a pravidla;

- používá základní obranu;

4. Úpoly- základní sebeobrana- přetahy, přetlaky, úpolové hry, obrana

4

- osvojí si pohybové dovednosti a ovládá sportovní náčiní;

- získá znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her;

- rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, ohebnost;

5. Volejbal- odbití vrchem, spodem, podání, přihrávky, - utkání - pohybové hry ve dvojicích, trojicích, - družstvech- ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10

- rozvíjí obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti;

- orientuje se v prostoru;- rozvíjí sílu paží a dolních

končetin;- zvyšuje tělesnou zdatnost

6. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok)- šplh- cvičení s hudbou- pilates- rovnovážná cvičení

8

75

a výkonnost;- formuje problémové partie

těla;

- získá nové poznatky z organizace a pravidel florbalu;

- zvládá techniku pohybu s míčkem a holí;

- rozvíjí pohybové reakce;

7. Florbal- přihrávka, střelba, utkání- herní systém, základní pravidla, nácvik

5

- získá znalosti a dovednosti z basketbalu;

- zvládá pohyb s míčem na hřišti, přihrávky, střelbu na koš;

- vytvoří si vztah ke kolektivu, týmu;

- hraje fair-play;

8. Basketbal- dribling na místě i za pohybu, střelba,

přihrávky, rozestavění hráčů, utkání průpravné hry, střelba na koš, hra na krále

- základní herní systémy, obranný systém, dvojtakt, základní pravidla

10

- zvládá techniku skoku vysokého;

- dosahuje přiměřené atletické výkonnosti;

- rozvíjí sílu, vytrvalost, ohebnost;

9. Atletika- skok vysoký – technika, FLOP- běh 1 500m

6

- zvládá základní údery na adapteru;

- zvládá hru o zeď;- osvojí si základy hry;

10. Tenis- základní údery, technika hry, pravidla- stolní tenis – základní hra

6

- má možnost absolvovat LVK (týdenní kurz)

- volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat

11. Lyžování a snowboard (v rámci LVK)- základy sjezdového lyžování (zatáčení, - zastavování, sjíždění i přes terénní

nerovnosti) - základy běžeckého lyžování - chování při pobytu v horském prostředí - základy snowboardingu- (zatáčení, zastavení, sjíždění i přes terénní - nerovnosti)




1. Úvod- význam pohybu pro zdraví

1

76




- hygiena a bezpečnost při TV - vhodné oblečení cvičební úbor a obutí- záchrana a dopomoc; regenerace

a kompenzace; vliv alkoholu, drog, mimoškolní TV aktivity




- zvyšuje tělesnou zdatnost;- rozvíjí vytrvalost, běžeckou

rychlost a výbušnou sílu dolních končetin;


7

- zdokonaluje dribling, střelbu a přihrávky;

- rozvíjí vztah ke kolektivu;- zdokonaluje základy hry;

3. Házená- zdokonalování základních herních

dovedností, střelba ve výskoku, blok- hry na hřišti

10

- zdokonaluje pohybové dovednosti;

- ovládá sportovní náčiní;- rozvíjí pohybové reakce, sílu

svalstva paží, rychlost a ohebnost;


4. Volejbal- odbití vrchem, spodem- podání vrchem, spodem- přihrávky- utkání - pohybové hry ve dvojicích, trojicích,

družstvech- ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10





těla;

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok)- základní sestavy - šplh- cvičení s hudbou, pilatek, aerobic- rovnovážná cvičení

10


- zvládá hru na hřišti, střelbu;

6. Florbal- přihrávka, střelba, utkání- herní systém, základní pravidla, nácvik- vedení míčku, základy kombinace, turnaje

4

77

- získá znalosti z basketbalu;- orientuje se na hřišti;- zvládá dribling, střelbu,

dvojtakt;- vytvoří si vztah

ke kolektivu, týmu;




10

- zdokonaluje základy skoku vysokého;

- rozvíjí obratnost, vytrvalost, sílu, techniku;

8. Atletika- skok vysoký – technika, FLOP- běh 1 500m

4

- zvládá základní údery na adapteru, hru o zeď;

- rozvíjí základy hry;


10

- má možnost absolvovat týdenní sportovně-turistický kurz;

- chová se v přírodě ekologicky;

- zvládá manipulaci na raftu;- bezpečnost v lanovém

centru;- orientuje se s mapou

a buzolou.

10. Turistika a sporty v přírodě (v rámci sportovně-turistického kurzu)

- orientace v krajině- lanové centrum- rafty







1. Úvod- význam pohybu pro zdraví- hygiena a bezpečnost při TV- vhodné oblečení cvičební úbor a obutí- záchrana a dopomoc; regenerace

a kompenzace; vliv alkoholu, drog, mimoškolní TV aktivity



1


- rozvíjí vytrvalost, běžeckou

2. Atletika - běhy 60 m, 100 m- starty z bloků;- skok daleký

7

78

rychlost a výbušnou sílu dolních končetin;

- vrh koulí – 3 kg, 5 kg

- zvládá dribling, střelbu a přihrávky;

- zdokonaluje hru;


dovedností, střelba ve výskoku, blok- hry na hřišti

10


- ovládá sportovní náčiní;- rozvíjí pohybové reakce, sílu

svalstva paží, rychlost a ohebnost;


4. Volejbal- odbití vrchem, spodem- podání vrchem, spodem- přihrávky- utkání - pohybové hry ve dvojicích,

trojicích,družstvech- ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10





těla;

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok)- základní sestavy - šplh- cvičení s hudbou, pilates, aerobic- rovnovážná cvičení

10


- zvládá pohyb po hřišti, střelbu, přihrávky;

- volí si taktiku hry;

6. Florbal- přihrávka, střelba, utkání- herní systém, základní pravidla, nácvik- vedení míčku, základy kombinace, turnaje

5

- získá znalosti a dovednosti z basketbalu;

- vytvoří si vztah ke kolektivu, týmu




8

- zvládá skok vysoký;- rozvíjí vytrvalosti;

8. Atletika- skok vysoký, Flop- běh 1 500m

4

- zvládá základní údery na adapteru, hru o zeď;

- zdokonaluje základní hru.


9

79







1. Úvod- význam pohybu pro zdraví- hygiena a bezpečnost při TV - vhodné oblečení cvičební úbor a obutí;

záchrana a dopomoc; regenerace a kompenzace; vliv alkoholu, drog, mimoškolní TV aktivity



1

- opakuje, zdokonaluje techniku běhů;

- rozvíjí sílu, rychlost;


4

- zvládá dribling, střelbu a přihrávky;

- zdokonaluje základní hru;


dovedností, střelba ve výskoku, blok- souhra v útoku a v obraně- hry na hřišti

11


- rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, speciálně rychlost a ohebnost;

- orientuje se na hřišti;- ovládá pravidla hry;

4. Volejbal- procvičování herních dovedností- smeč, blok- utkání - pohybové hry ve dvojicích,

trojicích,družstvech- ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10





těla;

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok)- základní sestavy - cvičení s hudbou, pilatek, aerobic- příprava na přijímací zkoušky

10

- zdokonaluje naučené dovednosti;

- hraje fair-play;

6. Florbal- herní kombinace- hra

4

80

- ovládá pravidla hry;

- zvládá základní hru;- využívá naučených

dovedností;- hraje podle pravidel;




10

- zvládá základní hru.8. Tenis- základní údery, technika hry, pravidla- stolní tenis – základní hra

10

81


4.12 Název vyučovacího předmětu: Estetická výchova


Název předmětu Estetická výchova



Pojetí předmětu


Předmět poskytuje žákům základní informace z oblasti kultury, umění a dějin. Prostřednictvím poznání vybraných uměleckých děl se podílí se na hodnotové orientaci žáků, utváření jejich morálního profilu a estetického cítění. Pěstuje u žáků potřebu kulturního vyžití a života v kulturním prostředí. Učí žáky orientovat se v nabídce kulturních akcí a vede je k uvědomělé ochraně kulturního dědictví. Pomáhá žákům uplatňovat v praxi pravidla společenské etikety, vede je k respektování a toleranci v rámci společenských vztahů a prohlubuje kultivované komunikační dovednosti žáků.


Učivo estetické výchovy přispívá k získání základních poznatků z estetiky, k respektování pravidel společenské etikety, k respektování kultury národnostních menšin žijících na našem území a k poznání kulturního bohatství a metod jeho ochrany.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je teoretická i praktická. V teoretických hodinách jsou využívány videokazety, názorné ukázky a prezentace získané na internetu nebo vytvořené žáky a vyučujícím. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz je kladen především na osobní tvořivou aktivitu a samostatnost při získávání poznatků z odborných časopisů, denního tisku, kulturních exkurzí, společných návštěv kulturních institucí (knihovny, výstavy, muzea aj.).


Žák je hodnocen na základě kombinace ústního zkoušení, různých forem písemného zkoušení, teoretické i praktické práce. Nejčastěji používanými formami zkoušení znalostí, ze kterých vychází podklady pro klasifikaci, je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti a klasifikace prezentací.

Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením zkoušeného žáka i hodnocením ze strany jeho spolužáků. Konečnou klasifikaci určuje učitel.

82


Vhodné spojení teoretické výuky a praktické činnosti umožňuje předmětu přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Týká se to řešení úkolů ve spoluprácí s kolektivem, schopnosti získávat informace z různých zdrojů, vytvářet prezentace pro veřejnost. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět a jeho udržitelný rozvoj. Studium z různých zdrojů a řešení praktických problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí.



kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky;

kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;

občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje; přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje;

kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi s náhledem, dbá na uplatnění vědeckých principů, při rozhodování zohledňuje efektivní nakládání s materiály, energiemi, vodou a odpady, chápe nutnost bezpečnosti práce a dodržování hygienických podmínek jako součást péče o zdraví.


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení a zachovávat si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví;

člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře;


83


Pro předmět estetická výchova se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, informační technologií, občanskou naukou a psychologií.


Estetická výchova 1. ročník


Žák- vysvětlí pojem estetika, společenská

kultura a potřebnost jejího poznání; - uvědomuje si důležitost kultury

osobního projevu a interpretuje možnosti, jak jej ovlivňovat;

- aplikuje zásady pro každou situaci a dbá i na estetickou složku osobního projevu;

1. Společenská kultura - estetická výchova - kultura společenská a kultura osobního

projevu

2

- orientuje se v časovém i lokálním vymezení vývoje umění;

- porozumí vztahu vývoje životních podmínek, společnosti, náboženských představ a umění;

- lokalizuje významná kulturní centra;

- rozezná charakteristické znaky architektury, sochařství, malířství a užitého umění;

- orientuje se v námětech, materiálech a technikách umění;

2. Dějiny umění- umění pravěku- umění starověku- umění středověku- umění novověku- umění 18., 19. století- umění 20. století

14

- maximálně využívá své klady a schopnosti a potlačuje nedostatky;

- vytváří kontakty s druhými lidmi;- připraví mluvený projev s využitím

odborné literatury a internetu; - využívá neverbální prostředky,

komunikace, smyslové vnímání, představy i obraznosti;

- aplikuje správné držení těla, gestikulaci a mimiku, sílu hlasu i modulaci řeči;

- odhadne, jaký způsob jednání je vhodné volit ve styku s konkrétními lidmi;

3. Objevování sebe a okolí- objevování sebe, poznávání okolí,

vytváření kontaktu s druhými lidmi- umění mluvit a veřejně vystupovat,

příprava mluveného projevu, etiketa- rozvíjení smyslového vnímání, představ,

obraznosti, kontaktu s druhými lidmi neverbálními prostředky

- ovládání držení těla, pohybu, gestikulace mimiky, hlasu a řeči

- temperament

14

- aplikuje zásady nutné pro dodržování tělesné hygieny,

4. Kultura těla, hygiena a oblékání- společenské požadavky na kulturu těla,

hygienu, oblékání, stravování

3

84

oblečení adekvátního k určité společenské situaci a pro celkovou kulturu těla;

- aplikuje zásady správného stravování a stolování v simulovaných situacích;

- charakterizuje nejrůznější životní styly a porovná je;

- v simulovaných situacích prezentuje podle žádaného společenského úzu svou osobnost (i v souvislosti s trhem práce).

a stolování. - životní styl - první dojem, umění prezentovat se

na trhu práce, první kontakty, etiketa

85


4.13 Název předmětu: První pomoc

Celkový počet vyučovacích hodin: 66 hodin

Název předmětu První pomoc


Počet hodin týdně – 2 – – 2

Pojetí předmětu


Obecným cílem předmětu je seznámení s principy první pomoci, s fungováním jednotného záchranného systému, vytvářet vědomosti, znalosti a dovednosti v rámci poskytování první pomoci, naučit žáky pohotově reagovat a správně postupovat v situacích ohrožujících život, a to nejen v nemocničním prostředí, ale i v terénu, s pomůckami i bez pomůcek.

Předmět učí, jak reagovat při živelních katastrofách, teroristických útocích a jiných mimořádných situacích. Cíl předmětu vyplývá z povinnosti zdravotnického pracovníka poskytnout neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo bylo vážně ohroženo zdraví.

Charakteristika u č iva

Předmět první pomoc je vyučován ve druhém ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně (tj. 66 hodin celkem). Žáci se zde seznamují s obecnou první pomocí, což zahrnuje definici základních pojmů (základní životní funkce, resuscitace, smrt), integrovaný záchranný systém, aktivaci jednotlivých složek, obvazovou techniku, která je důležitá jak pro první pomoc v terénu, tak i pro ošetření nemocného v nemocnici. Důležitým tematickým celkem je neodkladná resuscitace, žáci si prakticky nacvičují kardiopulmonální resuscitaci bez pomůcek i s pomůckami (ambuvak). Dalšími tematickými celky jsou polohování a transport zraněných, bezvědomí, krvácení a ošetření ran. Úkolem každého tematického celku je zopakovat anatomii a fyziologii daného systému a probrat možná vzniklá zranění. Patří sem poranění hlavy a páteře, poranění břicha a hrudníku, poranění kostí a kloubů, poranění oka, překotný porod, polytrauma, nácvik situace při hromadném neštěstí, specifická poranění (oběšení, tonutí), náhlé interní stavy (akutní infarkt myokardu, dušnost, astma bronchiale a kolapsové stavy). Žáci si u každého jednotlivého poranění osvojí teoretický postup, který následně prakticky nacvičí bez pomůcek, s pomůckami a seznámí se s možnostmi ošetření při příjezdu zdravotnické záchranné služby.

Pojetí výuky

První pomoc je teoreticko-praktický předmět. Výuka je organizována v učebně první pomoci, kde se nacházejí veškeré pomůcky k této výuce. Výuka je realizována výkladem

86

a praktickými ukázkami učitele. Z vyučovacích forem převládá cvičení jednotlivých postupů. Výuka je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např. použití dataprojektoru a notebooku, nástěnných obrazů anatomie lidského těla, fotografií a schémat. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi skupinami na uvedené téma. Výuka je dále doplněna exkurzemi, např. Zdravotnická záchranná služba JmK, Hasičský záchranný sbor. Získané vědomosti a dovednosti žáci dále prezentují při kurzech PP na ZŠ a na soutěžích v PP.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje při práci v týmu a při řízené diskusi na dané téma. Při písemném, ústním a praktickém zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci teoretických a praktických poznatků na konkrétní modelové situace. Během výuky se hodnotí aktivita žáka v hodině, spolupráce s učitelem a spolužáky i domácí příprava na hodinu.

P ř ínos p ř edm ě tu k rozvoji klí č ových kompetencí , pr ůř ezových témat a mezipředměto - vých vztahů

Žáci jsou v rámci výuky první pomoci směřováni k rozvíjení dovedností řešit problémy, tzn. orientovat se v situacích ohrožení života a správně a pohotově poskytnout první pomoc nejen laickou, ale i odbornou. Výuka podporuje rozvoj personálních kompetencí žáků, a to správně odhadnout své schopnosti a možnosti, jednat odpovědně a samostatně.


kompetence k učení, tzn. žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a správně;

občanské kompetence, tzn. žák jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie; spolupracuje s ostatními;

komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; účastní se aktivně diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu chování;

odborné kompetence, tzn. žák si uvědomuje význam PP a její využití ve volném čase a chápe bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků; dodržuje příslušné právní a hygienické předpisy a zásady.


občan v demokratické společnosti – žák jedná s lidmi, diskutuje o citlivých otázkách, hledá kompromisní řešení; má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku; uvědomuje si zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

člověk a životní prostředí – žák poznává svět a lépe mu rozumí; chápe význam životního prostředí pro člověka; dbá na ochranu a bezpečnost zdraví při práci, na zdravý životní styl;

člověk a svět práce – žák využívá získané znalosti a zkušeností pro úspěšné uplatnění na trhu práce; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.


V předmětu první pomoci žák využívá znalostí a dovedností z předmětů somatologie, výchova ke zdraví, ošetřovatelství, matematika, fyzika a chemie.

87


První pomoc 2. ročník


Žák- správně používá základní

pojmy vztahujícím se k PP;- vyjmenuje linky tísňového

volání;- určí složky (IZS);- popíše způsob aktivace

a komunikace v systému;

1. Úvod do předmětu- definice základních pojmů - význam první pomoci (PP)- Integrovaný záchranný systém (IZS),

základní složky, jejich kompetence; aktivace IZS; vlastnosti zachránce

- význam první pomoci

2

- určí místa, kde se nachází školní lékárna;

- vyjmenuje základní vybavení domácí lékárny;

- vysvětlí zásady pro manipulaci;

2. Příruční lékárna- základní vybavení obsahu lékárny

v domácnosti a na pracovišti- uložení a kontrola lékárny- autolékárnička - význam příruční lékárny

2

- popíše pravidla třídění raněných;

- vyšetří raněného;- získává informace a následně

je předá;- kontaktuje ZZS;

3. Jednotný postup při poskytování PP- orientace na místě nehody- posouzení závažnosti situace- třídění raněných- zjišťování základních informací

a jejich předání- nácvik modelových situací

4

- vyjmenuje pravidla pro vyprošťování a přenášení postižených;

- popíše odsunové prostředky;- objasní důležitost polohování

a transportu raněných;- správně volí a používá polohu

postiženého;

4. Polohování a transport zraněných- pravidla a způsoby vyprošťování

postižených;- základní polohy při vyšetřování

a ošetřování zraněných, jejich indikace- zásady odsunu zraněných- odsunové prostředky, techniky odsunu

a přenášení postižených jednou nebo více osobami

- nácvik modelových situací

4

- vyjmenuje zásady pro práci s obvazy a jejich přikládání;

- popíše rizika spojená s nesprávným přiložením obvazu;

- vyjmenuje jednotlivé druhy obvazového materiálu;

- předvede základní druhy otoček;

- přikládá různé typy obvazů dle účelu;

5. Obvazový materiál, technika- druhy, význam, použití, druhy otoček,

základy obvazové techniky- šátkové obvazy - hlava, horní a dolní

končetiny - obinadlové obvazy – hlava, horní

a dolní končetiny- pružná síťovina – hlava, rameno,

hrudník, prst- prakové obvazy – nos, brada

4

88

- vymezí pojem neodkladná resuscitace;

- popíše postup KPR u dospělého a dítěte;

- rozliší pomůcky k průchodnosti dýchacích cest;

- vysvětlí, jak rozpoznat zástavu dýchání a krevního oběhu;

- zjistí příčiny neprůchodnosti dýchacích cest, nedostatečného dýchání a zástavy dechu;

- předvede KPR;- používá vhodné pomůcky

a osobní ochranné prostředky (rukavice, resuscitační roušku);

- v modelové situaci kontaktuje ZZS;

6. Neodkladná resuscitace- poruchy průchodnosti dýchacích cest

u dětí a dospělých- etické aspekty neodkladné resuscitace- pomůcky k osobní ochraně

(resuscitační rouška, dýchací maska s náustkem)

- pomůcky k rozšířené neodkladné resuscitaci

- nácvik provedení, modelové situace

8

- rozlišuje příčiny a druhy krvácení;

- vyjmenuje komplikace spojené s krvácením;

- edukuje o prevenci úrazů;- vysvětlí nutnost použití

prostředků osobní ochrany;- v modelových situacích

ošetřuje jednotlivé druhy krvácení;

- kontaktuje ZZS a podává přesné informace;

7. Krvácení- druhy krvácení;- jednotný postup při poskytování první

pomoci u zevního krvácení;- rozpoznání a poskytnutí první pomoci

při vnitřním krvácení a krvácení z tělních otvorů

- nácvik ošetření- modelové situace

4

- popíše příčiny a faktory ovlivňující rozvoj šoku;

- rozpozná příznaky šoku; - objasní význam preventivních

opatření;- v modelových situacích

používá vhodná preventivní protišoková opatření;

8. Šok- druhy, příčiny a příznaky šoku

a následné změny v organizmu- první pomoc u šokových stavů,

preventivní protišoková opatření- nácvik modelových situací

2

- vyjmenuje příčiny a příznaky poruch vědomí;

- rozliší hloubku bezvědomí;

9. Bezvědomí- vyšetření stavu vědomí, určení

kvantitativní poruchy vědomí- vyšetření postiženého v bezvědomí

2

89

- objasní závažnost stavu a význam stálého dohledu u postižených v bezvědomí;

- v modelové situaci vyšetří postiženého v bezvědomí;

- kontaktuje ZZS; podává přesné informace

- hodnocení Glasgow coma scale, sledování stavu, záznam informací

- poloha v bezvědomí- transport zraněných v bezvědomí- první pomoc při kolapsu

- popíše postupy ošetřování jednotlivých úrazů a postižení;

- rozpozná druh, stupeň, rozsah a závažnost poranění;

- v modelových situacích předvádí postupy ošetřování poranění teplem a chladem, při úpalu a úžehu;

- dodržuje zásady asepse; - kontaktuje ZZS a podává

přesné informace;

10. Poškození teplem, chladem, elektrickým proudem a chemickými látkami

- druhy poškození, stanovení druhu a rozsahu poškození

- poskytnutí první pomoci- bezpečnost a ochrana zdraví

při poskytování PP při úrazu elektrickým proudem a chemickými látkami

- poranění bleskem- ošetření ZZS- nácvik ošetření, modelové situace

4

- vyjmenuje příčiny vzniku, rozliší jednotlivé druhy ran, popíše jejich příznaky;

- vysvětlí význam dodržování zásad asepse a antisepse při ošetření rány;

- specifikuje rizika spojená se situací při poranění zvířetem (jednotlivé druhy);

- popíše postup PP a v modelových situacích volí a správně provádí vhodné ošetření podle druhu rány;


11. Rány- druhy ran (řezná, sečná, střelná, tržná,

zhmožděná, exkoriace)- zásady ošetřování jednotlivých typů

ran, pomůcky- poranění zvířetem: pokousání, bodnutí

hmyzem, kousnutí klíštětem, uštknutí jedovatým hadem

- nácvik ošetření, modelové situace

4

- popíše příznaky poranění kostí a kloubů a odvozuje jejich možné komplikace;

- správně aplikuje jednotný léčebný postup dle druhu poranění;

- uvědomuje si rizika spojená s nevhodným způsobem ošetření;

- v modelových situacích využívá dostupné prostředky k ošetřování;

12. Poranění kostí a kloubů- charakteristika, příčiny, rozdělení- obecný postup při poskytování PP

u otevřených a zavřených poranění- ošetření poraněného se zlomeninou

lopatky, klíční kosti, pažní kosti, kostí předloktí, drobných kostí zápěstí a ruky, vymknutí kloubů na horní končetině

- ošetření poraněného se zlomeninou pánve, stehenní kosti, kostí bérce a nohy, vymknutí kloubů na dolní končetině

4

90

- provádí protišoková opatření;- dodržuje zásady asepse

u otevřených poranění;- kontaktuje ZZS a podává

přesné informace;

- nácvik ošetření jednotlivých druhů zlomenin, modelové situace

- objasní nejčastější příčiny, příznaky a komplikace spojené s poraněním hlavy;

- objasní význam ochrany hlavy, komplikace spojené s poraněním;

- správně poskytuje PP; - popíše postup a prakticky

ošetří poranění;- kontaktuje ZZS; - předává přesné informace

13. Poranění hlavy a CNS- mechanismy vzniku poranění - rozdělení- klinické projevy- nejčastější komplikace- zásady poskytování první pomoci- ošetření zdravotnickou záchrannou

službou- nácvik ošetření a modelových situací

2

- objasní nejčastější příčiny, příznaky a komplikace spojené s poraněním páteře a míchy;

- předvádí jednotný postup při poskytování PP u těchto poranění;

- popíše komplikace spojené s nevhodným postupem při ošetřování;

- kontaktuje ZZS; - předává přesné informace;

14. Poranění páteře a míchy- mechanismus vzniku poranění,

příznaky, nejčastější komplikace- zásady poskytování PP u poranění

krční, hrudní a bederní páteře;- nácvik ošetření v modelových situacích

2

- objasní nejčastější příčiny, druhy a příznaky poranění hrudníku;

- popíše rizika spojená s nevhodným postupem PP;

- poskytuje PP dle jednotného systému;

- kontaktuje ZZS; - předává přesné informace;

15. Poranění hrudníku- příčiny poranění, závažnost a rozdělení

poranění- příznaky poranění hrudníku- zásady poskytování první pomoci- nácvik ošetření- modelové situace

2

- objasní příčiny; - popíše příznaky a možné

komplikace při poranění břicha a pánve;

- poskytuje PP při otevřených i zavřených poraněních břicha;

16. Poranění břicha a pánve- rozdělení poranění- definice, příznaky, možné komplikace- nejčastější náhlé příhody břišní- zásady poskytování první pomoci- modelové situace- polytrauma – charakteristika a příčiny

2

91

- kontaktuje ZZS, podává přesné informace;

- popíše příznaky a komplikace při akutních stavech v těhotenství;

- v modelových situacích poskytuje PP, demonstruje vhodnou polohu, používá vhodné dostupné prostředky pro ošetření rodičky a novorozence;


17. Překotný porod- zásady PP - nácvik ošetření – krvácení, křeče,

překotný porod- modelové situace

2

- objasní příčiny, popíše příznaky a možné komplikace;

- v modelových situacích poskytuje PP, popíše rizika spojená s nevhodným postupem PP;


18. Specifická poranění- tonutí, oběšení- nácvik ošetření- nácvik modelových situací

2

- rozliší podle příznaků běžné druhy otrav;

- popíše postup poskytování PP při otravách i u postiženého v bezvědomí;

- volí vhodný postup PP;- ukládá postižené do vhodné

polohy;- využívá dostupné prostředky

k ošetřování;- kontaktuje ZZS a podává

přesné informace;

19. Akutní otravy- nejčastější akutní otravy- příčiny, příznaky, komplikace;- zásady poskytování PP spojených

s bezvědomím a při zachování vědomí

2

- vyjmenuje obecné zásady pro případ ohrožení;

- rozliší varovné signály;- objasní, jak se chovat

při vyhlášení evakuace, průmyslové havárie, živelní pohromy a smogové situace;

- popíše vybavení pohotovostního zavazadla;

- diskutuje o problematice

20. První pomoc při mimořádných událostech

- obecné zásady pro případ ohrožení- varovné signály, pohotovostní

zavazadlo- evakuace- nezbytné opatření při havárii s únikem

chemických látek, radioaktivních látek, při živelních pohromách, zásahu biologickými zbraněmi, válečném stavu, smogové situaci

2

92

davové psychózy a agresivního chování;

- prostředky individuální ochrany

- pozná práci záchranářů na jednotlivých pracovištích;

- seznámí se s technikou; - předá načerpané informace

ostatním.

Exkurze na zdravotnickou záchrannou službu a hasičský záchranný sbor

93


4.14 Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie


Název předmětu Informační a komunikační technologie /varianta B/



Pojetí předmětu


Obecným cílem vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Rozvíjejí se také znalosti v oblasti softwarového a hardwarového vybavení počítačů. Jde v něm o vytvoření klíčových kompetencí žáků v oblasti práce s výpočetní a komunikační technikou. Žáci jsou schopni používat běžné textové a tabulkové editory, pracovat s obrázky a fotografiemi. Komunikují pomocí elektronické pošty, pracují s internetem, orientují se na webových stránkách. Výsledkem vyučovacího procesu je žák dokonale ovládající výpočetní techniku, umožňující jeho další profesní a osobnostní rozvoj.


Učivo předmětu informační a komunikační technologie prohlubuje znalosti získané v předchozím studiu a je tvořeno několika na sebe navazujícími celky:

hardware (vstupní a výstupní zařízení, základní paměť a paměťová média), operační systém Windows (ovládání OS, práce se souborem a složkou), softwarové vybavení počítačů obecně, terminologie, viry a antivirová ochrana (ochrana a zabezpečení dat), archivace, komprimace a dekomprimace, počítačové sítě (architektura sítě, princip práce v síti, přístupová práva), internet (historie, typy adres, vyhledávání dat, elektronická pošta, využití internetu

v jednotlivých předmětech), textový editor (psaní a editace textu, formátování, vkládání objektů do textu, šablony,

styly, tisk), tabulkový editor (tvorba a úpravy tabulky, výpočty, grafy, třídění, práce s jednoduchou

databází), prezentační program, algoritmizace (analýza problému, tvorba jednoduchého algoritmu pomocí vývojového

diagramu), tvorba www stránek (obsah a struktura www stránek, základy HTML jazyka), grafika (rastrová a vektorová grafika, tvorba plakátu, práce s fotografií),

94

databáze (pojem a definice relační databáze, základy práce s relační databází).

Pojetí výuky

Výuka probíhá ve speciálně upravených učebnách se skupinou 15 žáků, kteří jsou vedeni k aktivní práci s počítačovou technikou a programovým vybavením (aktivizační metody výuky, projekty). Vzhledem k převážně praktickému charakteru potřebných kompetencí je výuka organizována ve vysoké míře formou cvičení v odborných učebnách výpočetní techniky.

Metoda výkladu je vždy spojena s praktickou samostatnou činností, kde leží těžiště samotné výuky. Do výuky jsou zařazeny problémové úlohy, žáci jsou vedeni k práci na vlastních projektech v rámci probírání tematických okruhů. Počítače jsou propojeny do sítě. Ve výuce učitel využívá ve škole dostupné moderní výukové technologie, které se průběžně modernizují dle možností školy a aktuálních potřeb výpočetní techniky, v jisté míře využívá učitel v předmětu také e-learning.

Ostatní předměty využívají dovednosti žáků při práci s počítačovou technikou pro vyhledávání informací, událostí, odkazů a k jejich zpracování. Pro výuku cizích jazyků, přírodovědných i odborných předmětů se používá výukových programů. Zadaná témata, projekty, samostatné práce z odborného i všeobecného vzdělávání jsou žáky zpracovávány také pomocí počítačových programů. Žáci svoje práce pomocí počítačové techniky také prezentují před ostatními. Žáci jsou schopni pracovat s moderní technikou a jsou tak lépe vybaveni nejen pro trh práce, ale i svůj osobní život.


Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží počítačové testy, praktické práce a ústní zkoušení. Zohledňuje se také aktivita v hodinách. Hodnocení žáků vychází z klasifikační stupnice i slovního hodnocení výkonu žáka. Je dodržován individuální přístup k žákům. U žáků podporujeme sebereflexi a sebehodnocení, z nichž se učí objektivněji hodnotit sama sebe, posuzovat reálně své schopnosti a nedostatky a přijímat správné závěry a postupy pro odstranění nedostatků při učení.


Z hlediska klíčových kompetencí výuka informačních a komunikačních technologií (ICT) rozvíjí komunikativní kompetence (v rámci výuky ICT se žáci učí komunikovat prostřednictvím internetu, psát úřední i osobní dopisy, životopisy, vytvářet vlastní webové stránky, prezentace), sociální a personální kompetence (při práci na projektech se učí spolupracovat), schopnost řešit problémy (problémové úlohy). Rozvíjí se samozřejmě i kompetence k využívání prostředků ICT a efektivní práci s informacemi, kompetence k aplikaci matematických postupů a algoritmizaci při řešení praktických úkolů. Předmět ICT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a dnes do všech oblastí běžného života. Proto je dobré zvládnutí obsahu tohoto předmětu nezbytným východiskem pro další úspěšný růst osobnosti žáka po stránce pracovní i osobní.


kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje prostřednictvím internetu, píše úřední i osobní dopisy, životopisy, vytváří vlastní webové stránky, prezentace;

kompetence personální a sociální, tzn. žák spolupracuje při práci na projektech; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší problémové úlohy; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává

informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje a kriticky je vyhodnocuje.

95


Předmět ICT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a dnes do všech oblastí běžného života. Proto dobré zvládnutí obsahu tohoto předmětu je nezbytným východiskem pro další úspěšný růst osobnosti žáka po stránce pracovní i osobní.

Průřezové téma informační a komunikační technologie se prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Cílem tématu je naučit žáky prakticky a efektivně používat základní a aplikační programové vybavení počítače při studiu i v běžném životě.


Z hlediska mezipředmětových vztahů jde o předmět, který má vazby do všech oblastí lidského života a je zdrojem informací ve všech oblastech lidského dění. ICT tedy úzce souvisí se všemi předměty vyučovanými ve škole.


Informační a komunikační technologie 1. ročník


Žák- využívá počítač v síti (přihlášení,

odhlášení, zadání a změna osobního hesla);

- dodržuje zásady bezpečnosti a utajení hesla;

- uplatňuje oblasti využití prostředků výpočetní techniky ve zdravotnictví;

- pochopí souvislosti historie s vývojem výpočetní techniky a její dnešní vliv na společnost;

- vysvětlí pojem číselná a binární soustava;

1. Úvod, základy výpočetní techniky- seznámení s počítači v učebně,

uvedení do provozu, práce v síti- obsah a význam předmětu,

význam a využití počítačů- současná generace PC; základní

pojmy, teorie informace, binární soustava a důvody jejího použití; zpracování informace v počítači, jednotky informace

4

- ovládá potřebné pojmy pro práci s počítačem;

- získá základní dovednosti při práci s počítačem a přídavnými zařízeními, naučí se je obsluhovat;

2. Hardware- historie počítačů- architektura osobního počítače.- hardware – základní přehled- paměťová média- periferie- základní jednotky- digitální zařízení- ergonomie na pc

6

- ovládá základy konfigurace systému;- pochopí a používá systém ovládání

souborů a složek, respektuje autorská práva;

- je si vědom omezení při práci s programy;

- pochopí členění dat na discích;

3. Software, operační systémy- základní přehled softwaru.- charakteristika operačních

systémů- bezpečnost při práci s daty- spuštění operačního systému

a programů.- operační systém MS Windows,

10

96

- ovládá archivaci dat ;- dbá na bezpečnost při práci s daty;

přizpůsobení prostředí pro osoby s handicapem

- ovládání, práce se soubory a složkami,

- možnosti nastavení, nadstavbový program Total Commander.

- seznámí se s principem fungování elektronické pošty;

- zvládá práci s webovým rozhraním elektronické pošty;

4. Elektronická pošta- základy práce elektronické

pošty, rozdíl mezi prací poštovního klienta a webovým rozhraním elektronické pošty

4

- ovládá a využívá textový editor;- získá základní dovednosti při práci

s textem;- samostatně řeší praktické úlohy;- pořizuje, edituje a formátuje text, tvoří

tabulky;- samostatně připraví životopis, obchodní

dopis, žádost, pozvánku, dokument s obrázky, tabulkami, apod.;

- vytváří hromadnou korespondenci;- pracuje s tabulkami, grafy;- používá funkce kreslení, obtékání textu,

seskupování textu;- převádí a používá pdf soubory;- používá makra;

5. Textový editor v praktickém použití

- zahájení a ukončení práce s editorem, prostředí, nastavení, panely

- typografická a estetická pravidla- zápis, opravy a uložení textu - využití šablon- formátování textu, styly- další možnosti editoru, tisk

dokumentů- prohloubení dovedností

v textovém editoru, vkládání dalších objektů do textu, editor rovnic a jeho vlastnosti

- prohloubení dovedností práce v textovém editoru, tabulky, kreslení, sloupce, oddíl, poznámky pod čarou, obrázky, kliparty

- samostatné práce

20

- vytváří snímky prezentace s využitím průvodce a šablon;

- vkládá do snímků tabulky a grafy, obrázky v jednoduché prezentaci na odborné téma;

- zvládá nastavit vlastnosti prezentace, animace a časování snímků;

6. Tvorba prezentací, prezentace v praktickém použití

- prostředí aplikace PowerPoint, tvorba prezentace pomocí průvodce

- vkládání tabulek a grafů mezi aplikacemi textového editoru a tabulkového procesoru; vkládání obrázků

- použití vlastních animací, časování snímků, efekty animace.

6

- vytváří jednoduché www stránky;- umístí www stránku na volně přístupná

místa internetu;

7. Tvorba www stránek- wysiwyg editory- struktura www stránek- publikování na internetu

8

97

- zvládá základy práce s počítačovou grafikou;

- vytváří jednoduché samostatné práce.

8. Grafické editory- základní funkce grafických

systémů- jednoduchý bitmapový program

8

Informační a komunikační technologie 2. ročník

Žák- získá přehled o činnosti počítačových

sítí;- popíše sítě LAN, MAN, WAN,

topologie sítí a komunikaci v ní;- ovládá základní prvky počítačové sítě;- ovládá základní síťový hardware;- nastaví sdílené složky a tiskáren

v počítačové síti;

1. Počítačové sítě- typologie- lokální počítačové sítě (LAN) –

rozdělení, rychlost přenosu, ochrana dat, spolehlivost, sdílení dat, tisk a komunikace v síti

- rozsáhlé počítačové sítě (WAN), principy, spojení, rychlost přenosu

- firewall- sdílené prostředky

4

- orientuje se ve způsobech a cenách připojení na internet, protokolech, adresách uzlů a dokumentů;

- využívá služeb internetu k získání materiálů do jiných předmětů;

- vytváří záložky, prochází historii;- je si vědom nebezpečí na internetu

(kyberšikana, stalking, závadné stránky);

- užívá způsoby ochrany;- přenese a upraví informace z internetu

do textového editoru (uplatňuje vazby na zdravotnictví – odborné předměty);

- zvládá způsoby pokročilého vyhledávání informací na internetu;

- vyhodnotí věrohodnost získaných informací;

2. Internet- typy adres (URL, IP, DNS)- TCP/IP- základní informace, způsoby

připojení, adresy- vyhledávací, přenosové

a komunikační služby- elektronická pošta (práce

se složkami, adresář, vkládání a přeposílání příloh)

- chat, ICQ, konference- ochrana dat- elektronický podpis- prohlížeče, webové stránky,

hypertext- přenos informací z prohlížeče

do textového nebo grafického editoru

6

- vysvětlí funkci antivirového programu;- zvládá jeho základní konfiguraci;- vysvětlí důvody použití a možnosti

využití;- shrne a zhodnotí zásady, požadavky

a problémy při nákupu počítače a softwaru;

3. Počítače, jejich možnosti a vhodnost použití, viry

- viry, antivirová ochrana- archivace a komprese dat- nákup počítače, faktory volby

typu- programy, autorská práva, nákup

4

98

- orientuje se v prostředí aplikace tabulkového procesoru;

- ovládá základní operace v tabulce (vkládá vzorce, používá vestavěné funkce);

- využívá vzorce a jednoduché funkce;- vytvoří, upraví a vytiskne graf;- aplikuje ochranu dat (zámek buňky,

listu, sešitu);- pracuje s databází;- filtruje záznamy dle kritérií;- pracuje s makry;

4. Tabulkový procesor Microsoft Excel v praktickém použití

- úvod, funkce, základní ovládání, práce se sešitem, buňka, formáty buněk, oblasti, práce s listy, sloupci a řádky

- základní operace v tabulce- vzorce a jednoduché funkce

(matematické, statistické, časové, vyhledávací)

- řešení úloh v aplikaci Excel, tvorba grafů

- databáze, záznam pole, filtrování, řazení dat, ověření, souhrny

- kontingenční tabulky, šablony- tiskové sestavy, tisk úloh

20

- získá základní dovednosti a informace o počítačové grafice;

- získá další dovednosti při práci s počítačovou grafikou, provádí úpravy, barevné korekce, změnu rozlišení obrázku;

- osvojí si základní dovednosti při úpravě fotografií;

- ovládá základní práce v dostupném grafickém programu (tvary, obrazce, text);

- dodržuje základní zásady správné úpravy grafiky, efekty;

- používá různé typy grafických prací ve vektorové grafice (navštívenky, plakáty);

5. Grafické editory – 2. část- rastrová a vektorová grafika- jednotlivé typy programů

pro úpravu obrázků a fotografií, základní pojmy a úpravy grafických formátů

- rozlišení, panely nástrojů pro úpravy

- praktické úpravy fotografií- práce s objekty- práce s textem

8

- ukládá a zálohuje data na různé typy médií;

- převádí různé formáty audio a videosouborů;

6. Multimédia- využití dostupných programů

na discích CD-ROM, popř. DVD-ROM, vypalovací mechaniky a programy

- multimediální soubory, formáty, převody

4

- vysvětlí pojem databáze;- vytvoří jednoduché databáze;- vkládá do databáze data, prohlíží je

a upravuje, data třídí a filtruje;- zvolí a používá správné dotazy;- vytvoří formulář a sestavu, a vhodným

způsobem ji upravuje;

7. Databáze (Access)- relační databáze, jejich využití- tvorba tabulky a jejich editace- relace- import, export dat- výběrové a výkonné dotazy- formuláře- sestavy

12

99

- sestavuje algoritmy;- řeší konkrétní úlohy (dekompozice

úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce).

8. Algoritmizace- algoritmus- vlastnosti algoritmu- procedury

8

100


4.15 Název vyučovacího předmětu: Ekonomika


Název předmětu Ekonomika


Počet hodin týdně – – 2 – 2

Pojetí předmětu


Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci soukromé či příspěvkové organizace budou pohybovat.

Obecným cílem výuky předmětu je, aby žáci získali přehled, dovednosti a vědomosti z ekonomické oblasti a uměli je uplatnit v praktickém životě. Žáci si osvojí základní činnosti související se zaměstnaneckými či podnikatelskými aktivitami ve svém oboru. Výuka směřuje k tomu, aby se žáci dovedli správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života.


Předmět se vyučuje ve třetím ročníku 2 hodiny týdně. Absolvent má být nejen připraven na pracovní uplatnění ve své profesi, ale i na uplatnění nutných ekonomických přístupů jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici.

Výuka v této oblasti umožňuje rozvíjet ekonomické myšlení žáků a dává jim možnost pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získávají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU.

Pojetí výuky

Výuka směřuje k tomu, aby žák rozuměl obsahu základních ekonomických pojmů a správně je používal. Především se klade důraz na osvojení praktických dovedností, protože ekonomické vědomosti a dovednosti nejsou těžištěm vzdělání žáka, ale nutným prostředkem k jeho lepšímu uplatnění ve světě práce. Z tohoto důvodu se neklade důraz na osvojení teoretické podstaty příslušné tematiky, ale především na praktické zvládnutí dovedností, odpovídajících v podstatě činnostem živnostenského charakteru. Základem vzdělání je tedy aplikace nejnutnějších vědomostí při řešení praktických problémů a na příkladech z praxe.


101

Žáci jsou hodnoceni ústně i písemně. Kromě znalostí a dovedností je u ústního zkoušení hodnocena souvislost ústního projevu, srozumitelnost, vztahy mezi probíranými tematickými celky, pohotovost, rychlost reagování, u písemného projevu je dále hodnocena přesnost, souvislost, pečlivost, přehlednost. Při závěrečné klasifikaci se berou v úvahu i samostatné práce žáka, jako jsou referáty, projekty, aktuality. Dále je zohledněna aktivita žáka v hodině a jeho zájem o problematiku.


Vhodným propojením teoretické i praktické výuky umožňuje předmětu přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Řešením úkolů ve spolupráci s kolektivem, získáváním informací z různých zdrojů, využíváním výpočetní techniky či internetu. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali mezipředmětové vztahy. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět. Studium z různých zdrojů a řešení praktických problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí.


kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá různé informační zdroje;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák by měl být schopen porozumět zadanému úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné pro řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej;

kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;

občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam makroekonomických ukazatelů a jejich vliv na životní úroveň občanů, jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný;



kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi, řídí se zásadami vhodné komunikace s potenciálními zaměstnavateli, orientuje se v právech a povinnostech zaměstnavatelů i pracovníků, osvojí si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit.



člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák pracuje s informacemi i s příslušnými právními předpisy, orientuje se ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, má schopnost verbální prezentace při jednání s potenciálními zaměstnavateli, dovede vysvětlit základní aspekty pracovního poměru;

102

člověk a životní prostředí – žák je schopen jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické.


Pro předmět ekonomika se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s občanskou naukou, informační technologií, matematikou, zeměpisem a dějepisem.


Ekonomika 3. ročník


Žák

- používá a aplikuje základní ekonomické pojmy;

- na příkladu popíše fungování tržního mechanismu;

- posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku;

- vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny;

- stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období;

- rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky;

1. Podstata fungování tržní ekonomiky

- potřeby, statky, služby, spotřeby, životní úroveň

- výroby, výrobní faktory, hospodářský proces

- trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena

8

- posoudí vhodné formy podnikání pro obor;

- vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet;

- orientuje se v právních formách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky;

- orientuje se ve způsobech ukončení podnikání;

- na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu;

2. Podnikání- podnikání, právní formy- podnikatelský záměr- podnikání podle obchodního

zákoníku- podnikání v rámci EU

10

- rozlišuje jednotlivé druhy majetku;- orientuje se v účetní evidenci

majetku;- rozliší jednotlivé druhy nákladů

a výnosů;- řeší jednotlivé výpočty výsledku

hospodaření;- řeší jednoduché kalkulace ceny;

3. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku

- struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek

- náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku

- druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnosti zaměstnavatele

- marketing

12

103

- na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele;

- na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru;

- charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci;

- management

- orientuje se v zákonné soustavě mezd a provádí mzdové výpočty, zákonné odvody;

- vypočte sociální a zdravotní pojištění;

4. Mzdy, zákonné odvody- mzdová soustava, složky mzdy,

mzdové předpisy- daně z příjmů- systém sociálního a zdravotního

zabezpečení

10

- orientuje se v soustavě daní, v registraci k daním;

- vyhotoví daňové přiznání;- rozliší princip přímých

a nepřímých daní;- vede daňovou evidenci pro plátce

i neplátce DPH;- charakterizuje finanční trh a jeho

jednotlivé subjekty;- charakterizuje peníze a jednotlivé

cenné papíry;- používá nejběžnější platební

nástroje, smění peníze podle kursovního lístku;

- orientuje se v produktech pojišťovacího trhu, vybere nevýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby;

- vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN;

5. Daňová soustava a finanční trh- přímé a nepřímé daně- daňová evidence- peníze, platební styk v národní

a zahraniční měně, finanční trh, cenné papíry

- úroková míra

12

- vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního hospodářství ve vztahu k oboru;

- objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti;

- vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na přikladu ukáže, jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům;

- srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu;

6. Národní hospodářství a EU- struktura národního hospodářství- činitelé ovlivňující úroveň národního

hospodářství- hrubý domácí produkt- nezaměstnanost- inflace- platební bilance- státní rozpočet- Evropská unie

12

104

- na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního rozpočtu;

- chápe důležitost evropské integrace;

- zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

105


4.16 Název vyučovacího předmětu: Klinická propedeutika


Název předmětu Klinická propedeutika


Počet hodin týdně – 2 – – 2

Pojetí předmětu


Obecným cílem předmětu je seznámení žáků se základními klinickými pojmy, se základy patologické terminologie, s nejčastěji využívanými vyšetřovacími metodami. Žáci získají přehled o základních projevech nemocí vybraných systémů. Dílčím cílem předmětu je i získat přehled v základních farmakologických přípravcích, jejich formách, způsobech aplikace, nežádoucích účincích a kontraindikacích vybraných lékových skupin.

Předmět klinická propedeutika tvoří teoretický základ pro vědomosti a dovednosti, které má žák aplikovat prakticky v ošetřovatelství a ošetřovatelské praxi.


Předmět klinická propedeutika je zařazen do studia 2. ročníku a vyučuje se v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně, tj. 66 hodin celkem. Učivo tohoto předmětu vychází z okruhu Základ pro poskytování ošetřovatelské péče RVP pro zdravotnické asistenty i ze specifik regionálních partnerských zdravotnických zařízení.

Učivo předmětu klinická propedeutika je rozděleno do šesti tematických celků. V prvním celku se žáci seznamují se základními klinickými pojmy. Celek zahrnuje

základní poznatky z problematiky zdraví a nemoci, prevence a etiologie nemocí, význam a obsah lékařské anamnézy, charakteristiku pojmů diagnóza, prognóza, terapie. Další tematický celek seznamuje žáky se základy patologie, vysvětluje nejčastější patologické změny v lidském organismu, jejich příčiny a možné projevy. Třetí téma se věnuje příznakům onemocnění jednotlivých systémů. Další celek zahrnuje teoretický základ o sledování fyziologických funkcí, postupy fyzikálního vyšetření pacienta lékařem, poznatky o laboratorních, zobrazovacích, funkčních vyšetřovacích metodách, endoskopiích včetně přípravy pacienta na výkon a jeho sledování po něm. Celek týkající se obecné farmakologie a využití farmakoterapie v jednotlivých oborech seznamuje s obecnými pravidly i specifiky farmakologické terapie u onemocnění jednotlivých systémů. Poslední tematický celek se věnuje chirurgické propedeutice a seznámí žáky s chirurgickým názvoslovím, základy léčby v chirurgii, druhy ran a způsoby jejich ošetření, anestézií a organizací práce na operačním sále. Zahrnuje poznatky o významu předoperační přípravy a pooperační péče o nemocného a o možných rizikách týkajících se operačního výkonu.

106

Pojetí výuky

Předmět klinická propedeutika je teoretický předmět. Výuka je organizována v klasické učebně. Je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např. nástěnnými obrazy systémů lidského těla, schématy, výpočetní technikou – dataprojektorem a notebookem. V předmětu klinická propedeutika je využíváno tradičních i moderních výukových metod včetně práce s PC. Je nutné zohlednit individuální vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšení motivace žáků ke klinické propedeutice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody (výklad, popis, vysvětlení, rozhovor, skupinové vyučování, aktualizace učiva, projektové vyučovaní, práce s PC).

Výuku je vhodné doplnit exkurzemi (výroba léčiv v lékárně, endoskopické pracoviště, radiologické oddělení...).

Hodnocení výsledků žákůŽáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Při hodnocení

písemných testů, ústního zkoušení se využívá klasifikační stupnice 1–5. Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se uskutečňuje při týmové práci a při řízené diskuzi na určité téma. Při písemném a ústním zkoušení se zdůrazňuje porozumění učivu. Při hodnocení projektu je posuzována i schopnost spolupracovat v týmu, časové zvládnutí zadaného úkolu, komunikační dovednosti atd.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, k aplikaci průřezových témat a mezipředměto vých vztahů

Rozvíjené klíčové kompetence

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizuje si poznámky;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské znalosti při řešení problémů, spolupracuje v rámci týmového řešení problémů;

kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, formuluje a obhajuje své názory a postoje, dodržuje odbornou terminologii v písemné a ústní formě;

kompetence personální a sociální, tzn. žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, adaptuje se plynule na pracovní prostředí a zařadí se do zdravotnického týmu;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro zdraví člověka, uznává hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, má přehled o možnostech uplatnění v ošetřovatelských oborech;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje a kriticky je vyhodnocuje.

Rozvíjená průřezová témata

člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, žák se orientuje v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, žák je motivován k aktivnímu pracovnímu životu;

člověk a životní prostředí – žák si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, žák si osvojí zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví;

107

občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku;

informační a komunikační technologie – žák využívá a prohlubuje znalosti, dovednosti a schopnosti získané v samostatném předmětu k efektivnímu získávání informací, řešení úkolů a vytváření prezentací.


V předmětu se využívají znalosti ze somatologie, z ošetřovatelství, psychologie a přírodovědných předmětů ( biologie a ekologie,fyzika,chemie). Při výuce je důležitá kooperace s ostatními vyučujícími předmětů, zejména ošetřovatelství, se kterým se budou poznatky z klinické propedeutiky prolínat a ve kterém bude žák poznatky prakticky aplikovat.


Klinická propedeutika 2. ročník


Žák- vysvětlí pojem zdraví, nemoc,

diagnóza, prognóza, terapie;- objasní význam prevence nemocí;- specifikuje rozdíl mezi lékařskou

a ošetřovatelskou diagnózou;- na příkladech vysvětlí význam

kvalitně odebrané lékařské či ošetřovatelské anamnézy pro stanovení lékařské či ošetřovatelské diagnózy;

- vysvětlí nutnost znalostí klinické terminologie pro práci ZA, správně používá odbornou terminologii;

- vysvětlí a popíše možnosti ochrany před nemocí či úrazem;

- cvičně odebírá anamnézu, pracuje s jejími jednotlivými částmi;

- pracuje s odbornou literaturou;

1. Základní klinické pojmy- zdraví, nemoc- prevence nemoci- etiologie a patogeneze nemoci,

vývoj onemocnění- diagnóza, prognóza, terapie- anamnéza: osobní, rodinná,

sociální, pracovní

4

- vysvětlí podstatu, průběh, projevy a příčiny vzniku zánětu;

- charakterizuje jednotlivé formy specifických a nespecifických zánětů;

- používá odbornou terminologii;

- definuje a určí obecné vlastnosti nádorů a jejich biologické chování;

- vyjmenuje příčiny nádorového růstu a stanoví zásady prevence, vysvětlí pojem prekancerózy a objasní význam

2. Základní patologické pojmy Záněty- definice- projevy místní a celkové- imunitní děje, příčiny a význam

zánětu- klasifikace, názvosloví

Nádory- definice, obecné vlastnosti nádorů - biologické vlastnosti nádorů- vznik nádorů a jejich prevence,

prekancerózy- systematický přehled nádorů

12

108

jejich dispenzarizace v prevenci nádorových onemocnění;

- uvede biologickou a histologickou klasifikaci nádorů;

- definuje pojmy nekróza, gangréna, dekubitus, atrofie, pigmentace;

- vysvětlí příčiny vzniku a další vývoj;

- rozliší regresivní a progresivní změny;- vysvětlí pojmy regenerace, reparace,

hypertrofie, hyperplazie, metaplazie, dysplazie, transplantace;

- nepravé nádory

Regresivní a metabolické změny- nekróza- gangréna- dekubitus- atrofie- pigmentace

Progresivní změny- regenerace, reparace- hypertrofie, hyperplazie- metaplazie, dysplazie- transplantace

- rozliší objektivní a subjektivní příznaky;

- vysvětlí termíny symptom, syndrom;- používá odbornou terminologii;

- popíše a vysvětlí základní příčiny a projevy onemocnění dýchacích cest;

- popíše zánětlivé procesy dýchacích cest a plic;

- definuje poruchy vzdušnosti plic;- vysvětlí význam včasné diagnostiky

onemocnění dýchacího systému;

- vysvětlí příčiny vzniku a popíše projevy selhání oběhového systému;

- popíše projevy a následky nejčastěji se vyskytujících kardiovaskulárních chorob;

- definuje základní projevy, popíše příčiny vzniku a případné komplikace onemocnění trávícího systému;

- objasní význam zásad včasné diagnostiky onemocnění trávícího systému;

- vysvětlí základní příčiny a projevy onemocnění ledvin a močových cest;

- edukuje o významu dodržování zásad prevence onemocnění ledvin a močových cest;

3. Subjektivní a objektivní příznaky nemocí

Příznaky onemocnění dýchacích cest, plic

Příznaky onemocnění krevního oběhu, lymfy

Příznaky onemocnění trávicího systému

Příznaky onemocnění ledvin a močových cest

Příznaky onemocnění žláz endokrinního systému

14

109

- vysvětlí základní příčiny vzniku a popíše projevy hyper a hypofunkčních syndromů endokrinních žláz;

- vysvětlí odborné lékařské termíny používané při fyzikálním vyšetření;

- popíše postup při fyzikálním vyšetření;

- objasní podstatu jednotlivých vyšetřovacích metod, ve vybraných případech popíše přípravu klienta na vyšetření a ošetřovatelskou péči po vyšetření

4. Vyšetřovací metody- sledování fyziologických funkcí- fyzikální vyšetření- laboratorní vyšetřovací metody- zobrazovací vyšetřovací metody - funkční vyšetřovací metody- endoskopie

14

- vyjmenuje základní lékové skupiny, způsoby podání léků, formy léků;

- specifikuje účinky léků a jejich druhy, určí možné nežádoucí účinky;

- objasní podstatu odpovědnosti při podávání léků;

- cvičně provádí edukaci klienta o účincích a způsobu podávání léků;

- zařazuje léky do lékových skupin;- u vybraných léků uvede příklady

možných alternativ

5. Farmakologie- obecná farmakologie (účinky

léků, způsoby podání)- analgetika, hypnotika, sedativa- léky ovlivňující vegetativní

nervový systém- léky užívané v kardiologii - léky užívané v pneumologii- léky užívané v gastroenterologii- léky užívané v revmatologii- léčba diabetes mellitus- hormonální terapie- protiinfekční, protinádorová léčba

16

- charakterizuje jednotlivé chirurgické obory;

- vysvětlí postupy chirurgické léčby, definuje význam základních termínů;

- objasní základní pojmy z oblasti anestézie;

- charakterizuje předoperační, perioperační a pooperační péči;

- vysvětlí význam předoperačního - vyšetření; - popíše organizaci práce na operačním

sále, kompetence k jednotlivým úkonům na operačním sále;

- rozliší jednotlivé druhy ran.

6. Základy chirurgické propedeutiky

- chirurgické obory - terminologie chirurgických

výkonů- problematika anestezie- organizace práce na operačním

sále – druhy, hojení a ošetření ran

6

110


4.17 Název předmětu: Psychologie


Název předmětu PsychologieRočník 1. 2. 3. 4. Celkem

Počet hodin týdně – 2 1(1) 1(1) 6

Pojetí předmětu


Psychologie je jedním ze základních odborných předmětů, který spolu s dalšími odbornými předměty, zejména s předměty ošetřovatelství a ošetřování nemocných, významně rozvíjí osobnost žáka, formuje jeho vztah k povolání a rozvíjí profesní kompetence, především vztah k pacientům/klientům. Žáci jsou vedeni k osvojení vybraných vědomostí a dovedností z psychologie a jejích aplikací při řešení konkrétních problémů a situací. Významnou součástí je také rozvoj komunikativních a sociálních kompetencí žáků.


Učivo tohoto předmětu vychází z okruhu psychologie a komunikace RVP pro zdravotnické asistenty i ze specifik regionálních partnerských sociálních a zdravotnických zařízení.

Učivo poskytuje žákům ucelený přehled o teorii psychologie i potřebné odborné znalosti a praktické dovednosti uplatňované v komunikaci, interpersonálních vztazích, sebekoncepci a v neposlední řadě při řešení konkrétních situací s klienty.

Výuka psychologie a komunikace směřuje k tomu, aby žáci: chápali potřeby a chování pacienta/klienta a vhodně s ním komunikovali; uplatňovali individuální přístup k pacientům/klientům, respektoval jejich osobnost,

věk, sociokulturní a jiné zvláštnosti; uměli navazovat kontakty s lidmi a řešit vhodným způsobem různé komunikativní

a sociální situace; využívali při práci i v osobním životě poznatky z psychologie obecné, osobnostní,

vývojové, sociální a zdravotnické; uměli využívat techniky sebepoznání, sebevýchovy a učení k rozvoji vlastní osobnosti; získali vědomosti a dovednosti z oblasti péče o duševní zdraví a uměli je uplatňovat

jak při poskytování ošetřovatelské péče a vedení zdravých i nemocných k péči o zdraví, tak pro podporu vlastního zdraví;

byli připraveni pracovat v týmu a s mimořádnou psychickou i fyzickou zátěží; uměli využívat získané vědomosti a dovednosti pro plánování osobního i pracovního

života a při hledání zaměstnání.

Pojetí výuky

111

Předmět je chápán jako teoreticko-praktický, výklad učitele je propojován se cvičeními. Ve cvičení se třída dělí na skupiny, tak aby bylo možné nacvičit jednotlivé dovednosti na úroveň, která je žádoucí pro kontakt s pacienty/klienty.

Cílem cvičení je naučit žáky rozumět sám sobě i druhým lidem, adekvátně komunikovat jak v běžném životě, tak s pacienty/klienty různého typu, se spolupracovníky, s lékaři a nadřízenými a řešit situace, s nimiž se bude setkávat v osobním i v pracovním životě.

Vyučující využívá adekvátní vyučovací metody, vede žáky k aktivnímu řešení modelových situací, učí je získávat informace o klientovi/pacientovi, komunikovat s ním a vést ho ke spolupráci při poskytování ošetřovatelské péče. Žáci jsou vedeni také k dovednosti racionálně se učit a řešit problémy, hodnotit své předpoklady a výsledky, racionálně plánovat svůj osobní rozvoj. Pro prohloubení vědomostí se využívají i různé formy práce s odbornou literaturou, diskusní a jiné aktivizační metody.

Předmětu se vyučuje v celkovém rozsahu 6 týdenních vyučovacích hodin. Výuka je rozvržena do tří ročníků, přičemž ve 2. ročníku jsou obě hodiny teoretické, ve 3. a 4. ročníku je jedna hodina týdně věnována teorii a druhá má charakter cvičení.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Jsou hodnoceni nejen na základě teoretických vědomostí, ale také dovedností řešit zadané modelové a problémové situace, vyjadřovat se k dané problematice a pracovat s informacemi.

Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému, pozornost je věnována sebehodnocení žáků.

K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní zkoušení, písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy), praktické zkoušení - úroveň komunikace v modelových situacích.Při hodnocení klademe důraz zvláště na: hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky na příkladech, schopnost samostatného úsudku, schopnost přiměřené komunikace s klientem/pacientem v modelových situacích, schopnost týmové spolupráce ve skupinách.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, k aplikaci průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Rozvíjené klíčové kompetence kompetence k učení, tzn. vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci/absolventi měli

pozitivní vztah k osvojování poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky, reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, ovládat techniky učení a různé informační zdroje. Absolventi si uvědomují zodpovědnost za vlastní život a znají možnosti dalšího vzdělávání;

kompetence k řešení problémů, tzn. absolventi jsou schopni porozumět zadanému úkolu, problému a řešit jej samostatně i využívat týmovou spolupráci, jsou schopni řešit problémy v mezilidských vztazích, pracovní i mimopracovní problémy. Jsou schopni získávat informace potřebné k řešení problému, určit jádro problému, varianty řešení, uplatňovat různé metody myšlení, volit prostředky a způsoby vhodné pro řešení problému. Absolventi jsou připraveni spolupracovat při řešení problému s jinými lidmi;

kompetence komunikativní, tzn. absolventi znají pravidla efektivní a účelné komunikace, jsou připraveni vyjadřovat se přiměřeně komunikační situaci, respektovat

112

názory druhých a naslouchat. Absolventi jsou schopni účastnit se aktivně diskusí, srozumitelně formulovat a obhajovat své myšlenky, názory a postoje, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

kompetence personální a sociální, tzn. absolventi jsou připraveni posuzovat reálně své možnosti, odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si přiměřené cíle osobního rozvoje podle svých možností. Absolventi jsou připraveni pracovat v týmu, přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů, k předcházení konfliktům a pečovat o své duševní zdraví;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. absolventi uznávají postoje a hodnoty podstatné pro život v této (demokratické) společnosti, jednají zodpovědně a iniciativně ve vlastním a veřejném zájmu v souladu s morálními principy a respektováním práv a osobnosti člověka, absolventi respektují život v multikulturní společnosti, tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů, uznávají hodnotu života, uvědomují si odpovědnost za vlastní život a spoluúčast při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních lidí;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. absolventi jsou připraveni zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze, uvědomují si význam celoživotního vzdělávání, mají přehled o možnostech uplatnění v ošetřovatelských oborech;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. absolvent vyhledá, kriticky vyhodnotí, efektivně zpracuje potřebné informace a odpovědně je uplatní.


člověk a svět práce – žák získá znalosti a dovednosti k úspěšnému uplatnění na trhu práce, uvědomuje si zodpovědnost za vlastní život, chápe nutnost a aktivně se účastní kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a k společensky hodnotné zájmové činnosti (zařazené oblasti: psychologie jako věda, psychické procesy a stavy, vývoj psychiky jedince, umění komunikace a jednání s lidmi a psychologie nemocných);

občan v demokratické společnosti – žák respektuje principy demokratické společnosti, respektuje osobnost druhého člověka, žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku (zařazené oblasti: člověk jako osobnost a základy sociální psychologie – v těchto oblastech se výuka věnuje vlivům civilizace na vývoj osobnosti, sociální podstatou osobnosti a sociální interakcí; dále se zabývá sociálně-patologickými jevy, vyjednáváním a řešením konfliktů);

člověk a životní prostředí – žák si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, žák si osvojí odpovědnost za své zdraví, zásady zdravého životního stylu a duševní hygieny (zařazené oblasti: vliv civilizace na psychiku člověka a psychologie nemocných – v těchto oblastech se výuka mimo jiné věnuje vlivům prostředí na zdraví a život jak zdravotníků, tak nemocných, zabývá se zásadami zdravého životního stylu);

informační a komunikační technologie – žák získává a kriticky hodnotí informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy…) a kombinovaných textů (např. film).

113


V předmětu psychologie se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům ošetřovatelství, ošetřování nemocných, výchova ke zdraví a občanská nauka. Při výuce je proto nezbytné spolupracovat s vyučujícími všech těchto předmětů.


Psychologie 2. ročník


Žák- charakterizuje psychologii jako vědu a její

přínos pro jiné vědní obory;- na příkladech popíše praktické využití

psychologie;- definuje základní disciplíny psychologie;

1. Psychologie jako věda - předmět psychologie - odvětví psychologie - vztah k jiným vědním oborům - využití poznatků z psychologie

v praxi

4

- na příkladech rozliší základní psychické procesy, stavy a vlastnosti;

- popíše, jak se psychické procesy odrážejí v tělesných funkcích, v chování a jednání člověka;

- na příkladech vysvětlí, jak probíhá proces poznávání;

- objasní význam paměti a zapomínání;- rozliší a popíše jednotlivé druhy a typy

paměti;- vysvětlí význam posilování paměti u

starších lidí;- vyjmenuje a zdůvodní faktory, na kterých

závisí efektivita učení;- vysvětlí podstatu a význam

představivosti a fantazie, myšlení a řeči, myšlenkového řešení problému;

- popíše možnosti prevence poruch psychických procesů a stavů;

- vysvětlí význam sebepoznávání a sebehodnocení;

2. Psychické procesy, stavy a vlastnosti - třídění psychických jevů - procesů,

stavů a vlastností - poznávací procesy - paměť a učení; vybrané metody

a techniky učení - vybrané metody a techniky rozvoje

pozornosti a paměti - myšlení a řeč - procesy emoční a volní - poruchy psychických procesů a stavů - metody sebepoznávání

a sebehodnocení psychických funkcí, využití sebepoznávání pro sebevýchovu, sebevzdělávání a seberealizaci

20

- na příkladech charakterizuje faktory ovlivňující vývoj osobnosti;

- zdůvodní význam rodiny pro vývoj osobnosti;

- vysvětlí a dokumentuje na příkladech pojmy: vlohy, schopnosti dovednosti, nadání, talent, tvořivost, flexibilita;

- vymezí pojem motivace a uvede klasifikaci potřeb;

- na příkladech rozpozná projevy lidí různé povahy;

3. Člověk jako osobnost - vývoj osobnosti v procesu

socializace - struktura a rysy osobnosti - vlastnosti osobnosti – vrozené

a získané- typologie osobnosti- motivace, potřeby a jejich členění - zájmy, postoje, hodnoty, cíle - seberealizace osobnosti- utváření osobnosti; motivace a učení - poznávání a posuzování osobnosti,

24

114

- na konkrétních situacích ukáže chyby, stereotypy a předsudky v posuzování osobnosti;

- uvede příklady poruch osobnosti a možnosti jejich prevence;

chyby v soudech; stereotypy a předsudky

- požadavky na osobnost zdravotnického pracovníka

- poruchy osobnosti a jejich prevence

- definuje předmět sociální psychologie a vysvětlí význam její znalosti pro zdravotnického pracovníka;

- objasní pojem socializace;- vysvětlí rozdíl mezi sociální

a biologickou zralostí;- charakterizuje na příkladech jednotlivé

typy sociálních vztahů;- identifikuje vztahy mezi členy modelové

skupiny, třídy, pracovní skupiny (týmu), sportovního týmu atp.;

- vymezí a charakterizuje základní typy sociálních skupin;

- objasní pojem sociální adaptace; - uvede příklady poruch socializace;- pomocí příkladů ukáže možnosti

prevence a obrany před diskriminací a šikanou;

- navrhne řešení modelových konfliktních situací, návrh zdůvodní.

4. Základy sociální psychologie - sociální podstata osobnosti - sociální učení a zrání - sociální skupiny, vliv na vývoj

osobnosti - sociální vnímání, jeho vývoj - sociální interakce – vytváření

sociálních vztahů a jejich charakter - sociální adaptace, poruchy adaptace - konflikty, diskriminace, šikana,

minorita - majorita - profesionální sociální skupiny –

pozice, status, role, vedení; profesní skupiny ve zdravotnictví; zásady týmové práce

- poruchy socializace

20

Psychologie 3. ročník – teorie


Žák- vymezí základní vývojové etapy

a mezníky;- charakterizuje a porovná tělesný,

psychický a sociální vývoj v jednotlivých etapách života;

- vysvětlí, jak se specifika jednotlivých vývojových etap promítají do práce zdravotnického pracovníka;

1. Vývoj psychiky jedince - charakteristika ontogenetického

vývoje psychiky, faktory vývoje, vývojová křivka, periodizace vývoje psychiky

- charakteristika jednotlivých vývojových stádií

- vývoj a uspokojování potřeb v jednotlivých vývojových stadiích

12

- objasní pojem komunikace a rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací;

- rozliší na příkladech projevy asertivního a neasertivního chování;

- zhodnotí komunikační situaci z hlediska zásad a prostředků komunikace;

- popíše zásady vedení rozhovoru; - vysvětlí nebo ukáže na situaci, kterých

chyb se nejčastěji při rozhovoru a jednání

2. Komunikace a jednání s lidmi - pojem komunikace, její druhy

a formy- verbální a neverbální komunikace- asertivita, agresivita, pasivita,

manipulace - navazování kontaktu – verbálně,

neverbálně, vzhledem k věkovým a individuálním zvláštnostem osobnosti

20

115

s druhými lidmi dopouštíme;- definuje rozdíl mezi rozhovorem,

besedou a diskusí;- vysvětlí zásady a předpoklady úspěšné

diskuse;- najde argumenty k zadané otázce

či úkolu;- odhalí chyby a nedostatky v komunikaci

a navrhne jiné řešení;- řeší vhodným způsobem modelové

komunikativní situace.

- vytváření partnerské a skupinové citlivosti

- kulturní chování a kultura řeči - umění naslouchat druhému - rozhovor: navázání kontaktu, vedení

rozhovoru, zaujímání a projevování postojů

- beseda, diskuse; argumentace - poruchy v komunikaci

Psychologie 3. ročník - cvičení


Žák- vysvětlí pojem neuropsychický záznam

a orientuje se v jeho hodnocení;- sestaví chronologický přehled

jednotlivých her;- sestaví plán výchovného zaměstnání

přiměřený věku a schopnostem dítěte;- na modelové situaci předvede navázání

kontaktu s dítětem i s rodiči, akceptuje zvláštnosti jednotlivých vývojových etap;

- prakticky předvede babbymassage;

1. Vývoj psychiky jedince - neuropsychický záznam - činnost a hra- metodiky jednotlivých výchov- rozhovor s dítětem a rodiči- biopsychosociální zvláštnosti

vývojových etap- babymassage

12

- schematicky znázorní dělení komunikace;- na modelových situacích předvede

dovednosti nonverbální komunikace;- na modelových situacích demonstruje

pochopení nonverbálních projevů;- nácvikem posiluje své verbální

dovednosti;- v modelových situacích demonstruje

zásady navazování kontaktu;- orientuje se v příslušné literatuře;- čerpá poznatky z různých zdrojů;- objasní význam komunikace pro práci

zdravotnického asistenta.

2. Komunikace-úvod k nácviku komunikace

- druhy komunikace- nácvik nonverbální komunikace- nácvik verbální komunikace, kultura

řeči - využití verbálních a neverbálních

prostředků při navazování kontaktu- komunikace s nemocným s ohledem

na vývojové stadium- řešení modelových situací z běžného

života

20

Psychologie 4. ročník - teorie


Žák- charakterizuje základní náročné životní

situace (stres, frustrace, deprivace, vyhoření), jejich příčiny a možné

1. Vliv civilizace na psychiku člověka - náročné životní situace a jejich vliv

na člověka - stres, frustrace, deprivace, strach,

10

116

důsledky;- objasní pojem relaxace a její význam

v osobním i profesionálním životě;- vyjmenuje jednotlivé druhy relaxačních

technik;- definuje některé identifikační znaky

týrání a objasní chování jednotlivých aktérů;

- uvede možnosti obrany před násilím a vysvětlí, jak postupovat v případě zjištěné skutečnosti (či podezření);

agrese - odolnost vůči zátěži, metody

vyrovnávání se náročnými životními situacemi

- relaxační techniky- týrání a zneužívání, domácí násilí - problematika závislostí

- vysvětlí pojmy: profesionální chování, profesionální adaptace a deformace empatie, sociocentrismus, altruismus, universalismus, emoční neutralita;

- objasní význam jednotlivých požadavků, kladených na osobnost zdrav. asistenta;

- charakterizuje vztahy na pracovišti;- popíše fáze a možnosti prevence

syndromu vyhoření;

2. Psychologie zdravotnického pracovníka

- osobnost zdravotnického asistenta- vztahy na pracovišti- syndrom vyhoření a jeho prevence

4

- vysvětlí, které faktory ovlivňují psychiku nemocného;

- na příkladech rozezná různé postoje pacienta k nemoci;

- vysvětlí pojmy hospitalismus a iatrogenie;

- charakterizuje pocity a problémy pacienta/klienta v odlišném jazykovém nebo kulturním prostředí;

- vysvětlí, kterým projevům v chování pacienta/klienta je třeba věnovat pozornost a proč;

- na příkladech rozliší a zhodnotí různé přístupy a postoje zdravotnického pracovníka k pacientům/klientům (psychická evalvace a devalvace);

- popíše, jak se nemoc nebo zdravotní postižení mohou projevit v chování a jednání člověka;

- definuje potenciální problémy člověka se zdravotním handicapem;

- popíše problémy, se kterými se setkává žena v rámci ženského lékařství;

- uvede možné psychologické problémy klienta s interním onemocněním;

- zasvěceně diskutuje o problematice umírání a smrti.

3. Psychologie nemocných - vliv nemoci nebo zdravotního

postižení na psychiku člověka - psychosomatické a somatopsychické

onemocnění - subjektivní prožívání nemoci - prožívání nemoci v čase - formování vztahu nemocný –

zdravotnický pracovník - problematika hospitalismu

a iatrogenie - zvláštnosti přístupu k dospělým,

dětem, dospívajícím, cizincům a příslušníkům národnostních aj. menšin

- psychologie bolesti, strachu, úzkosti, umírání a smrti

- psychologie jedince se zdravotním postižením: mentální, tělesný a smyslový handicap

- uplatnění psychologie v chirurgii- uplatnění psychologie v gynekologii- uplatnění psychologie ve vnitřním

lékařství- psychologie v geriatrii

16

117

Psychologie 4. ročník – cvičení


Žák- vyhledá v literatuře nebo jiných zdrojích

přehled nejzávažnějších situací v životě člověka;

- na příkladech popíše fyziologické projevy stresu;

- vyjmenuje jednotlivé druhy relaxačních technik, objasní význam relaxace v osobním i profesionálním životě;

- zpracuje kasuistiku týrané, agresivní nebo závislé osoby;

- uvede příklady prevence závislostí;

1. Vliv civilizace na psychiku člověka - náročné životní situace a jejich vliv

na člověka - stres, frustrace, deprivace, strach,

agrese - relaxační techniky - meditace, arteterapie, muzikoterapie- týrání a zneužívání, domácí násilí - problematika závislostí

10

- načrtne požadavky kladené na osobnost zdravotnického asistenta

- definuje faktory, které mají vliv na pracovní výkon zdravotnického asistenta

- na modelových situacích charakterizuje projevy profesionální adaptace a deformace

2. Psychologie zdravotnického pracovníka

- - požadavky na osobnost zdravotnického asistenta

- - faktory ovlivňující pracovní výkon

- vztahy na pracovišti- profesionální adaptace a deformace- syndrom vyhoření- prevence syndromu vyhoření

4

- popíše různé odlišnosti v prožívání a chování člověka dle charakteru onemocnění;

- na příkladech rozliší jednotlivé typy přístupu k nemoci;

- v modelových situacích využívá psychologických prostředků k tišení bolesti, snižování strachu a úzkosti;

- v modelových situacích demonstruje rozdíly v postoji zdravotníka a nemocného k nemoci;

- rozpoznává negativní vlivy, které na člověka působí v průběhu nemoci;

- navrhne prevenci hospitalismu u klientů různého věku;

- schematicky znázorní vztahy vzájemného propojení psychické a somatické stránky osobnosti;

- v modelových situacích komunikuje s klienty s různými druhy handicapu;

- objasní, s jakými problémy se setkává žena v rámci ženského lékařství;

- popíše možné pocity klienta s různými

3. Psychologie nemocných - změny v prožívání a chování během

nemoci- členění nemocných podle jejich

přístupu k nemoci- bolest a reakce nemocného

na prožitky strachu a úzkosti- postoje zdravotníka a nemocného

k nemoci- nemoc jako svízelná situace- hospitalismus a nemocný- vztahy mezi tělesnou a duševní

stránkou nemoci- uplatnění psychologie v chirurgii

a ortopedii- uplatnění psychologie v gynekologii- uplatnění psychologie ve vnitřním

lékařství- psychologie v geriatrii- psychologie nevyléčitelně

nemocných a umírajících

16

118

interními onemocněními;- zasvěceně diskutuje o příčinách, které

vedou nevyléčitelně nemocného klienta k žádosti o eutanazii.

119


4.18 Název vyučovacího předmětu: Prevence a veřejné zdraví


Název předmětu Prevence a veřejné zdraví



Pojetí předmětu


Cílem vyučovacího předmětu je vést žáky k získání znalostí a dovedností potřebných pro aktivní preventivní péči o zdraví, zajištění podpory postojů žáka ke zdravému způsobu života jedince a jeho celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Učivo zprostředkuje žákům poznatky z oblasti zdravotní politiky, organizace a řízení zdravotnictví a pracovního uplatnění ve studovaném oboru, připravuje je na to, aby byli schopni vhodným způsobem ovlivňovat postoj svých pacientů/klientů i spoluobčanů k vlastnímu zdraví a podílet se na realizaci programů na podporu zdraví. Dále má předmět za úkol zprostředkovat vybrané poznatky z oblasti mikrobiologie, epidemiologie, imunologie a hygieny, potřebné k pochopení příčin onemocnění, vlivu mikroorganismů na zdraví člověka a vztahu makroorganismů k životnímu prostředí. Dalším cílem je připravit žáky na práci v prostředí se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů a prevenci infekčních chorob. Rozvíjet a podporovat jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní zodpovědnosti za zdraví.


Tematické celky obecného i specifického charakteru se vyučují v 1. a ve 2. ročníku. Učivo je koncipované ve vztahu k profilu absolventa, vychází z okruhů vzdělávání pro zdraví (péče o zdraví) a základy pro poskytování ošetřovatelské péče (ochrana veřejného zdraví, prevence nemocí a zdravotní výchova, základy radiační ochrany) RVP pro zdravotnické asistenty i z regionálních specifik. Předmět rozvíjí z hlediska odborných kompetencí předmět ošetřovatelství. V prvním ročníku se žáci seznamují se systémem zdravotní péče, se zásadami reformy systému zdravotní péče se soustavou zdravotnických zařízení, s organizací léčebně – preventivní péče, postavením občana v systému léčebně preventivní péče, financováním zdravotní péče a řízením zdravotnictví. Učivo druhého ročníku je zaměřeno na problematiku zdraví, na prevenci, zdravotní výchovu, metody výchovy ke zdraví a oblasti zdravého způsobu života. Dále podává stručný vhled do oborů mikrobiologie, epidemiologie, imunologie a hygiena.

120

Pojetí výuky

Předmět prevence a veřejné zdraví je teoreticko-praktický předmět. Výuka je realizována výkladem a diskusí, řešením modelových situací a samostatnou prací žáků. Pro výuku je vhodné využít co nejvíce konkrétních příkladů a situací, osobních zkušeností žáků, jejich zájmů v dané oblasti i aktuálních otázek týkajících se učiva. Předmět poskytuje vhodné podmínky pro projektové vyučování.

Žáci zpracují a prezentují powerpointové prezentace na zadané téma. Výuka je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např. dataprojektorem, notebookem.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Při hodnocení se využívá klasifikační stupnice.

K hodnocení žáků je možné použít různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní zkoušení, písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy), pozorování, diagnostický rozhovor.

Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení, pozornost je věnována i sebehodnocení a vzájemnému hodnocení prezentovaných výsledků prací žáků.



Výuka předmětu se podílí přiměřeným způsobem na rozvoji všech klíčových kompetencí, a to především v souvislosti s vhodnými výukovými strategiemi. Jedná se zejména o kompetence:

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizovat si poznámky;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské znalosti při řešení problémů, spolupracovat v rámci týmového řešení problémů;

kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, formuluje a obhajuje své názory a postoje, dodržuje odbornou terminologii v písemné a ústní formě;

kompetence personální a sociální, tzn. žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, adaptuje se plynule na pracovní prostředí a zařadí se do zdravotnického týmu;

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro zdraví člověka, uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, má přehled o možnostech uplatnění v ošetřovatelských oborech;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje, kriticky je vyhodnocuje.

Rozvíjení průřezových témat

člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, žák se orientuje v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, žák je motivován k aktivnímu pracovnímu životu;

121

člověk a životní prostředí – žák si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, žák si osvojí zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví;

občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Uplatnění mezipředmětových vztahů:

V předmětu Prevence a veřejné zdraví se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům somatologie, ošetřovatelství, ošetřování nemocných, první pomoc, biologie a ekologie, fyzika, chemii.


Prevence a výchova ke zdraví 1. ročník


Žák- vysvětlí termín výchova ke zdraví

a nastíní její význam pro člověka a společnost;

- identifikuje různé přístupy lidí k výchově ke zdraví;

- objasní nutnost posilování zdraví a používání různých výchovných metod v prevenci vzniku onemocnění;

- diskutuje nad realizací prevence nemocí;

1. Význam předmětu, cíle, zdraví a nemoc

- definice zdraví- determinanty zdraví

4

- vysvětlí pojem zdravotní péče a její význam pro občany a společnost;

- uvede hlavní zásady reformy systému zdravotní péče v ČR;

- objasní princip financování zdravotní péče;

- vyjmenuje orgány veřejné správy, které řídí rozvoj zdravotní péče;

- obhajuje nutnost organizování léčebně – preventivní péče a důležitost respektování práv občana při poskytování zdravotní péče;

2. Péče o veřejné zdraví- organizace léčebně – preventivní

péče - soustava zdravotnických zařízení - reforma systému zdravotní péče- postavení občana v systému - léčebně-preventivní péče a jeho

práce- práva a povinnosti občana

v době nemoci- financování zdravotní péče,

řízení zdravotnictví

8

- specifikuje základní statistické pojmy;

- pracuje s odbornou literaturou;- objasní nutnost hlášení nemoci;

3. Ukazatelé zdravotního stavu- demografie- zdravotní stav obyvatelstva ČR

a daného regionu

10

- vysvětlí funkci a cíle programů;- objasní vztah mezi mezinárodním

4. Programy na podporu zdraví- WHO (Světová zdravotnická

organizace)

10

122

a národním programem, popíše, jakým způsobem může jednotlivec přispívat k podpoře programu;

- obhajuje nutnost aplikace celosvětových i národních programů na podporu a obnovu zdraví (programu Zdraví 21. století) a porovná s regionálním programem;

- realizuje projekt programu na podporu zdraví týkající se dětí a mládeže.

- Zdraví 21- dílčí programy WHO, národní

programy, regionální programy

Prevence a veřejné zdraví 2. ročník


Žák

- vysvětlí pojem odpovědnost za vlastní zdraví;

- analyzuje legislativní normy zajišťující ochranu zdraví zaměstnanců při práci (v běžném životě, ve zdravotnictví);

- vyjmenuje jednotlivé druhy prevence a demonstruje na příkladech;

- obhajuje nutnost prevence jako základní podmínky péče o své zdraví a zdraví pacienta;

- specifikuje vlastní zodpovědnost za dodržování prevence při různých onemocněních;

1.Prevence nemocí a zdravotní výchova

- primární, sekundární a terciární prevence

- legislativní normy, zajišťující ochranu zdraví

2

- vyjmenuje formy a metody výchovy ke zdraví, uvádí příklady;

- vyjmenuje zásady výchovy ke zdraví a objasní jejich význam;

- prezentuje možnosti využití těchto metod;

2. Metody výchovy ke zdraví a jejich využití

- cíle a zásady výchovy ke zdraví- metody a prostředky výchovy

ke zdraví

3

- analyzuje pojem zdravý životní styl;- vysvětlí vztah mezi výživou

a zdravím, význam zdravé výživy pro tělesné i duševní zdraví;

- objasní vztah mezi tělesnou aktivitou, odpočinkem a spánkem a zdravotním stavem, význam zdravého pohybu a odpočinku pro tělesné a duševní

3. Oblasti zdravého způsobu života

- výživa- tělesná aktivita- odpočinek a spánek- mentální hygiena

4

123

zdraví;- objasní pojem mentální hygiena,

význam mentální hygieny pro zdraví člověka;

- aktivně vyhledává a prezentuje nové poznatky z oblasti zdravého způsobu života;

- analyzuje vliv psychosociální zátěže na tělesný stav člověka;

- popíše metody sloužící ke snížení negativního účinku stresu;

- uvede příklady negativního působení kouření na tělesné zdraví, diskutuje o škodlivosti aktivního i pasivního kouření;

- uvede základní druhy dostupných a často zneužívaných drog, analyzuje nebezpečí užívání drog a alkoholu;

- vysvětlí pojem gamblerství a diskutuje o závažnosti tohoto patologického jevu pro jedince, rodinu a společnost;

- popíše a definuje jednotlivé druhy šikany;

- pojmenuje možné důvody a situace vedoucí člověka k sebevraždě, hledá a nabízí alternativní řešení těchto situací;

4. Patologické jevy ve společnosti ovlivňující zdraví

- stres- návykové látky- kouření- alkohol- drogy- gamblerství- šikana - sebevražednost

8

- definuje pojem reprodukční zdraví;- uvede příklady pohlavních chorob; - vyjmenuje možnosti ochrany

před pohlavními chorobami; - analyzuje rizikové chování a rizikové

skupiny lidí;- vypracuje edukační materiály,

týkající se této problematiky;

5. Reprodukční zdraví a pohlavní nákazy 3

- analyzuje vliv zevního prostředí na lidský organismus;

- objasní význam stavu životního prostředí na duševní a tělesné zdraví jedince;

- kriticky posoudí stav životního prostředí daného regionu;

6. Člověk a životní prostředí 2

124

- vysvětlí význam mikrobiologie;- klasifikuje a charakterizuje

mikroorganismy;- popíše vazby mikroorganismů

s živočichy a rostlinami;- specifikuje příčiny a důsledky

rezistence mikroorganismů při léčbě infekčních onemocnění;

- vysvětlí význam znalosti imunologie;- definuje pojem imunita a popíše

jednotlivé imunitní mechanismy;- objasní rozdíl mezi specifickou

a nespecifickou imunitou a uvede příklady;

7. Základní pojmy z mikrobiologie a imunologie

- pojmy mikrobiologie a imunologie

- morfologie a fyziologie mikroorganismů

- patogenita a rezistence mikroorganismů

- možnosti diagnostiky infekčních chorob

- pojem infekce, imunita- podstata imunitních mechanismů- specifická a nespecifická

imunita- současný rozvoj oboru a jeho

postavení ve zdravotnictví

14

- vysvětlí rozdíl mezi infekčním a neinfekčním onemocněním;

- charakterizuje přínos epidemiologie jako vědní disciplíny v péči o zdraví;

- popíše zásady a základní prostředky prevence infekčních onemocnění a epidemií;

- vysvětlí význam očkování; - rozdělí infekční onemocnění podle

původu nákazy a způsobu přenosu a charakterizuje je z hlediska jejich projevů;

- definuje pojem nosokomiální nákazy, uvede jejich základní rozdělení, navrhne možnosti jejich prevence;

- vysvětlí, v čem spočívá nebezpečí použití bojových biologických prostředků a uvede příklady;

8. Epidemiologie- infekční proces a onemocnění- etiopatogeneze infekčních

chorob- prevence infekčního

onemocnění, epidemiologická opatření

- očkování a jeho význam- přehled infekčních chorob podle

původu nákazy a cesty přenosu- epidemiologická situace v ČR- nozokomiální nákazy- bojové biologické prostředky

14

- charakterizuje náplň činnosti hygienických orgánů;

- na příkladech vysvětlí hygienické požadavky týkající se životního prostředí;

- charakterizuje hlavní směry ve výživě a stravování v souvislosti s hygienickými předpisy;

- popíše, jakým způsobem je zajištěna péče o zdraví zaměstnanců

9. Základy hygieny- charakteristika oboru, úloha

hygieny v primární prevenci- orgány hygienické služby- předmět a úkoly komunální

hygieny - hygiena a bezpečnost práce

ve zdravotnických zařízeních - základní předpisy BOZP- zásady radiační ochrany při práci

zdravotnického asistenta

10

125

ve zdravotnictví v infekčním prostředí;

- objasní účinek záření na lidský organismus;

- popíše, jakým způsobem je zajištěna péče o zdraví zdravotnických pracovníků v prostředí rtg záření;

- specifikuje úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životů v mimořádných situacích;

- popíše zásady jednání jednotlivce ve vybraných krizových situacích;

- vypracuje edukační materiál, týkající se chování v konkrétní krizové situaci.

10. Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných situací

- základní úkoly ochrany - obyvatelstva při živelních

pohromách, haváriích, krizových situacích

6

126


4.19 Název předmětu: Somatologie


Název předmětu Somatologie



Pojetí předmětu


Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského organismu za fyziologických podmínek. Seznamuje žáky se základními vědomostmi z klinicky aplikované anatomie a fyziologie, histologie a biochemie. Učí základům medicínského jazyka a nomenklatury, základům odborné latinské terminologie. Prohlubuje znalosti žáků z biologie člověka a z dalších přírodovědných předmětů.

Předmět má funkci všeobecně vzdělávací a funkci průpravnou pro další odborné vzdělávání. Cílem je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat somatologii ve všech sférách života, v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání i ve volném čase. Vzdělání v oblasti somatologie člověka pomáhá rozvíjet zdravý životní styl, ale i abstraktní a analytické myšlení, logické usuzování, učí též srozumitelné a věcné argumentaci.


Předmět somatologie je zařazen do výuky v 1. ročníku, v rozsahu 4 vyučovacích hodin týdně (tj. 132 hodin celkem).

Učivo vychází ze vzdělávací oblasti Základ pro poskytování ošetřovatelské péče RVP. Výuka směřuje k tomu, aby žák uměl popsat stavbu lidského těla, prezentovat topografickou anatomii jednotlivých orgánů lidského těla, porozuměl významu a fyziologické funkci jednotlivých orgánových soustav lidského těla, osvojil si odbornou latinskou terminologii, chápal význam předmětu pro studium ošetřovatelství a dalších odborných předmětů a byl připraven osvojené poznatky podle potřeby aplikovat.

Výuka somatologie směřuje k tomu, aby žáci: získali pozitivní postoj k somatologii a zájem o ni, aplikovali své poznatky do reálného života, byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání, měli důvěru ve vlastní schopnosti, osvojili si zásady týmové práce, uvědomovali si potřebu přiměřené sociální

komunikace v týmové spolupráci.

127

Pojetí výuky

Učivo je rozvrženo do tematických celků, které přibližně odpovídají jednotlivým orgánovým soustavám. V rámci předmětu somatologie se vyučuje odborná latinská terminologie. Výuka vychází se znalostí a dovedností žáků z přírodovědných předmětů, zejména z biologie člověka, fyziky a chemie. Ve výuce se využívají výkladové metody, ale i formy samostatné a skupinové práce žáků, práce s odbornou literaturou. Důraz je kladen na názorné pojetí výuky (používání modelů, obrazů, multimediální programy).


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Ke zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností jednotlivých žáků jsou využívány různé formy ústního a písemného hodnocení. Při skupinových metodách je využíváno vzájemné hodnocení žáků. Při ústním hodnocení je využíváno i vlastní sebehodnocení žáka.

Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému, eventuelně procentuálního vyjádření, pozornost by měla být věnována sebehodnocení žáků.

Hodnotí se: - správnost, přesnost, výstižnost a stupeň pochopení dané problematiky, - schopnost samostatného úsudku, - schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie, - dovednost využívat poznatky z ostatních předmětů (chemie, biologie a ekologie,

fyzika).



kompetence k učení, tzn. žáci mají pozitivní vztah k osvojování poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, aktivně vyhledává různé informace vztahující se k předmětu somatologie, ovládá techniky učení a pracuje s různými informačními zdroji, aktivně se zapojuje do výuky, využívá a vytváří různé formy prezentace svých znalostí ze somatologie (výklad, prezentace, přednáška, referát…);

kompetence k řešení problémů, tzn. žák je schopen porozumět zadanému problému a aktivně se zapojuje do jeho řešení, vyhledává informace a navrhuje možné varianty řešení problému, provádí reálný odhad významu jednotlivých vědomostí, zkušeností, dovedností ze somatologie člověka v reálném životě, nachází odborné propojení v mezipředmětových vztazích při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a využije pro konkrétní řešení úkolů;

kompetence komunikativní, tzn. žák aktivně vstupuje do diskuse, správně používá latinskou terminologii vztahující se k somatologii, vyjadřuje se přiměřeně v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

kompetence personální a občanské, tzn. žák je připraven posuzovat reálně své možnosti, je schopen podílet se na podpoře zdravého životního stylu, uvědomuje si nutnost péče o zdraví své i ostatních pro harmonický vývoj člověka, pečuje aktivně o své zdraví, jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, myslí kriticky, tj. zkoumá věrohodnost informací a nenechává se manipulovat, tvoří si vlastní úsudek;

128

kompetence využívat prostředky ICT a efektivně pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace, získává informace z otevřených zdrojů.


občan v demokratické společnosti - žáci jsou vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku, dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení, dovedli se orientovat v masových médiích, odolávat jejich myšlenkové manipulaci;

člověk a životní prostředí - žáci jsou vedeni k tomu, aby poznávali svět a lépe mu rozuměli, chápali význam životního prostředí pro člověka, uvědomovali si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojovali si zásady zdravého životního stylu a získávali vědomí odpovědnosti za své zdraví;

člověk a svět práce - žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře;

informační a komunikační technologie - žáci jsou vedeni k tomu, aby používali základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání, pracovali s informacemi a komunikačními prostředky.

Rozvíjení mezipředmětových vztahů

V předmětu jsou uplatňovány znalosti především z biologie, fyziky, chemie a ICT. Na výuku somatologie se navazuje ve všech odborných předmětech, především v klinické propedeutice, ošetřovatelství, první pomoci, psychologii a komunikaci, veřejném zdravotnictví a výchově ke zdraví, ošetřování nemocných a odborné praxi. Při výuce je proto nezbytné spolupracovat s vyučujícími všech těchto předmětů.

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání :

Somatologie 1. ročník


Žák- charakterizuje somatologii jako vědu

a její vztah k dalším vědním oborům;- chápe přínos předmětu pro studium; - rozdělí biologické a lékařské vědy;

1. Úvod do předmětu- předmět somatologie- základní třídění biologických

a lékařských věd

2

- definuje pojmy buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava;

- třídí a charakterizuje tkáně, uvádí příklady; znázorňuje schematicky různé druhy tkání;

- správně používá anatomické názvosloví;

2. Funkční morfologie tkání- základní charakteristika buňky,

tkáně, orgánu, orgánové soustavy, organismu

- tkáně, dělení – tkáň výstelková, pojivová, svalová, nervová

8

3. Základní orientace na lidském těle 2

129

- na modelu prakticky prezentuje jednotlivé roviny a směry lidského těla;

- prakticky předvede základní pohyby;- používá odbornou latinskou

terminologii;

- roviny a směry na lidském těle- základní pohyby (extenze, flexe, - rotace, torze, abdukce, addukce)

- popíše obecnou stavbu a spojení kostí;- charakterizuje význam prvků a faktorů

ovlivňujících růst kostí;- prakticky prezentuje jednotlivé kosti

na modelu kosterní soustavy;- vysvětlí princip jednotlivých kostních

spojení, schematicky znázorní kloub;- na modelu popíše vybrané klouby těla;- popíše obecnou stavbu svalů a objasní

funkce jednotlivých svalů;- definuje a vysvětlí pojmy svalová

kontrakce, svalová práce, anaerobní a aerobní svalový metabolismus;

- prakticky prezentuje jednotlivé svalové skupiny a svaly na modelu;

- používá odbornou latinskou terminologii;

4. Pohybový systém- kostra lidského těla- kostní spoje- svalová soustava

18

- definuje pojmy krev, krevní plasma, krevní elementy, imunita, hemostáza, hematokrit, hemolýza, sedimentace, hematopoéza;

- uvádí popis a význam jednotlivých složek krve;

- vysvětlí princip určování krevních skupin a Rh-faktoru;

- vysvětlí a znázorní základní principy srážení krve, zástavy krvácení a hemolýzy;

- rozlišuje jednotlivé druhy imunity, typy imunitních reakcí;

- rozlišuje aktivní a pasivní očkování, jejich význam v prevenci infekčních chorob;

5. Krev- obecná charakteristika, funkce,

význam a složení krve a krevní plasmy

- formované elementy - krevní skupiny, Rh faktor- imunitní systém, očkování- princip srážení krve

10

- popíše stavbu stěn cév a srdce;- rozliší a popíše malý a velký krevní

oběh;- popíše a znázorní jednotlivé srdeční

oddíly, umístění chlopní a odstupy velkých cév;

6. Krevní oběh- obecné principy stavby a funkce

krevního oběhu, malý a velký krevní oběh

- stavba a funkce srdce, zevní projevy srdeční činnosti

- cévní systém krevního oběhu

12

130

- vysvětlí stručně princip funkce a řízení srdeční činnosti;

- definuje pojmy krevní tlak, puls, ozvy, minutový objem srdeční, srdeční výdej, EKG;

- popíše hlavní cévy těla, portální, koronární a mozkový oběh, objasní zvláštnosti oběhu plodu a novorozence;

- vysvětlí stavbu a funkci mízního systému;

(přehled hlavních tepen a žil) – portální oběh, koronární oběh, krevní zásobení mozku

- dynamika krevního oběhu- oběh plodu a novorozence- mízní systém, slezina

- popíše stavbu a funkci jednotlivých oddílů dýchacích cest a plic;

- vysvětlí přenos krevních plynů (kyslíku a kysličníku uhličitého) mezi plícemi, krví a tkáněmi;

- uvádí jednotlivé plicní objemy a faktory, které je ovlivňují;

- vysvětlí mechanismus a princip řízení dýchání;

- uvádí příčiny a důsledky hypoxie;

7. Dýchací systém- stavba a funkce jednotlivých oddílů

dýchací soustavy- přenos dýchacích plynů- mechanika dýchaní, řízení dýchání- plicní objemy- hypoxie

10

- prezentuje na modelu, na nástěnném obraze jednotlivé části; gastrointestinálního traktu a schematicky je znázorní;

- rozliší stavbu a funkci jednotlivých orgánů;

- rozliší mléčný a definitivní chrup, nakreslí a popíše zubní vzorec;

- objasní funkci žláz (slinné žlázy, slinivka břišní, játra) a jejich šťáv;

- charakterizuje trávení, vstřebávání a metabolismus základních živin;

- prezentuje zjištěné informace v oblasti zdravé výživy;

8. Trávicí systém- obecná stavba a funkce GIT - dutina ústní, slinné žlázy, chrup- hltan, jícen, žaludek- tenké a tlusté střevo- játra a žlučové cesty- slinivka břišní- topografie orgánů dutiny břišní- metabolismus základních živin - zdravá výživa a vliv výživy na zdraví

12

- ukáže na modelu jednotlivé orgány; - objasní stavbu a funkci ledvin;- vysvětlí princip tvorby moče;- schematicky znázorní a popíše nefron;- popíše stavbu a vysvětlí funkci

vývodných cest močových;- objasní význam správného pitného

režimu ve vztahu k diuréze;- zvládá odbornou latinskou terminologii;

9. Vylučovací systém- ledviny a vývodné cesty močové- diuréza, řízení tvorby moče- složení moče

8

131

- popíše na modelu jednotlivé části mužského a ženského pohlavního systému;

- vysvětlí funkci jednotlivých částí;- rozlišuje zevní a vnitřní pohlavní orgány

ženy i muže;- charakterizuje jednotlivé fáze

menstruačního a ovulačního cyklu;- popíše princip oplození a vývoj

zárodku, plodu;- popíše průběh těhotenství a jednotlivé

doby porodní, znaky zralého novorozence;

- uvede příklady antikoncepce;- jmenuje zásady intimní hygieny

a objasní její význam;

10. Reprodukční systém - reprodukční systém muže- reprodukční systém ženy- menstruační a ovulační cyklus- oplození a vývoj zárodku, těhotenství- porod a znaky zralého novorozence- reprodukční zdraví a plánované

rodičovství

10

- popíše jednotlivé vrstvy kůže;- vysvětlí funkci kůže;- objasní funkci přídatných kožních

orgánů;- popíše stavbu a vysvětlí funkci mléčné

žlázy;- objasní princip laktace a význam kojení;- zvládá odbornou latinskou terminologii;

11. Kožní systém- stavba a funkce kůže - přídatné kožní orgány- mléčná žláza, laktace

2

- charakterizuje jednotlivé principy řízení organizmu;

- objasní pojem hormon, žláza s vnitřní sekrecí;

- vysvětlí pojem zpětná vazba;- na modelu popíše stavbu jednotlivých

žláz s vnitřní sekrecí a popíše jejich význam a funkci;

- zdůvodní projevy deficitu nebo nadbytku hormonu u jednotlivých žláz s vnitřní sekrecí;

- zvládá odbornou latinskou terminologii;

12. Řízení činnosti organismu, látkové řízení- regulace humorální a nervová- hypothalamo-hypofyzární systém- stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí

- štítná žláza- příštítná tělíska- nadledviny- Langerhansovy ostrůvky

10

- definuje a popíše neuron;- vysvětlí podstatu vzruchu, synapse,

reflex;- ukáže na modelu jednotlivé části

centrálního nervového systému, vysvětlí jejich hlavní funkci;

- popíše obaly CNS a komorový systém a popíše jejich funkci;

13. Nervový systém- nervová buňka, vzruch- obecná stavba a funkce nervového

systému- stavba a funkce mozku- obaly CNS- stavba a funkce míchy- druhy nervových vláken, reflexní

oblouk

16

132

- vyjmenuje jednotlivé druhy nervových vláken;

- popíše stavbu páteřní míchy a vysvětlí funkci míšních nervů;

- vyjmenuje jednotlivé hlavové nervy a objasní jejich funkci;

- zvládá odbornou latinskou terminologii;- objasní význam vegetativního

nervového systému, vyjmenuje rozdíly v působení sympatiku a parasympatiku;

- objasní princip termoregulace;- definuje pojmy vyšší nervovou činnost,

spánek, paměť;

- periferní nervový systém, míšní a hlavové nervy

- vegetativní nervový systém- termoregulace- vyšší nervová činnost, spánek, paměť

- objasní pojem receptor a vyjmenuje druhy receptorů;

- na modelu popíše stavbu jednotlivých částí zrakového ústrojí a vysvětlí jejich funkci;

- vysvětlí princip základních zrakových vad (krátkozrakost, dalekozrakost);

- popíše stavbu a vysvětlí funkci jednotlivých částí sluchového a rovnovážného ústrojí;

- vysvětlí princip šíření zvuku;- popíše stavbu a vysvětlí funkci

jednotlivých částí čichového a chuťového ústrojí;

- vysvětlí pojem kožní čití a uvede příklady receptorů;

- zvládá odbornou latinskou terminologii.

14. Smyslové orgány- receptory, dělení receptorů- zrakový receptor- sluchově-rovnovážné ústrojí- čichový systém- chuť- kožní čití

8

133


4.20 Název předmětu: Ošetřovatelství


Název předmětu Ošetřovatelství


Počet hodin týdně 1/2 6 5/1 4 19

Pojetí předmětu


Obecným cílem předmětu je vést žáky k získávání teoretických poznatků a praktických dovedností v péči o zdraví, prevenci poškození zdraví a ošetřování pacientů/klientů.

Důraz se klade na vytváření sociálních dovedností a postojů žáků vyplývajících z holistického pojetí osobnosti pacienta/klienta a z problematiky multikulturního přístupu ke klientovi. Žáci jsou vzděláváni v základech teorie ošetřovatelského procesu, který je předpokladem poskytování individualizované ošetřovatelské péče.


Předmět ošetřovatelství je zařazen do studia tohoto oboru jako maturitní předmět.Učivo vychází z okruhu ošetřovatelství a ošetřovatelská péče RVP pro zdravotnické

asistenty i ze specifik regionálních partnerských zdravotnických zařízení.Učivo poskytuje žákům ucelený přehled o teorii ošetřovatelství i potřebné odborné znalosti

a praktické dovednosti z ošetřovatelských postupů v péči o pacienty/klienty v rámci ošetřovatelského procesu, a to jak v oblasti všeobecné ošetřovatelské péče, tak ošetřovatelské péče v jednotlivých klinických oborech a v komunitní péči.

Učivo se realizuje v rámci teoretické výuky společné pro celou třídu a ve výuce praktické, která probíhá v odborných učebnách a kdy je třída dělená na skupiny, ale také formou exkurzí na odborná pracoviště.

Výuka ošetřovatelství směřuje k tomu, aby žáci: jednali odpovědně a v souladu s ošetřovatelskými standardy a přijímali osobní

odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání v poskytování ošetřovatelské péče, dbali na kvalitu své práce;

vážili si života, zdraví i životních zkušeností každého jedince jako jedinečné osobnosti, získali zodpovědný vztah i ke svému vlastnímu zdraví;

dodržovali práva pacientů a etické normy pracovníků ve zdravotnictví; vhodně komunikovali se všemi pacienty/klienty, uplatňovali holistický přístup,

respektovali věková, osobnostní a kulturní specifika klientů, oprostili se od stereotypů a předsudků ve vztahu k lidem jiné víry, etnického původu nebo sociálního zázemí;

134

osvojili si zásady týmové práce, uvědomovali si potřebu přiměřené sociální komunikace v týmové spolupráci;

respektovali duchovní i materiální hodnoty společnosti, vážili si životního prostředí; pracovali bezpečně a osvojili si bezpečné pracovní postupy, dodržovali zásady

hygieny, antisepse a asepse.

Pojetí výuky

Vyučování má teoreticko-praktický charakter, výklad učitele je propojován se cvičeními. Ve cvičení se třída dělí na skupiny, aby bylo možné nacvičit jednotlivé dovednosti na úroveň, která je žádoucí pro vstup do nemocničního prostředí a kontakt s pacienty/klienty.

Vyučující využívá adekvátní vyučovací metody, vede žáky k aktivnímu řešení modelových situací, učí je získávat informace o klientovi/pacientovi, komunikovat s ním a vést ho ke spolupráci při poskytování ošetřovatelské péče. Průběžně se zařazuje vybrané učivo multikulturního ošetřovatelství zejména ve vztahu k národnostním menšinám v ČR. Soustavná pozornost se věnuje správnému nácviku jednotlivých výkonů podle ošetřovatelských standardů, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a osvojování bezpečných pracovních postupů.

Předmětu se vyučuje v celkovém rozsahu 19 hodin, výuka probíhá formou teoretických hodin i cvičení, přičemž podstatná část cvičení je soustředěná do prvních dvou ročníků, tak aby byli žáci dostatečně připraveni na praktickou výuku v nemocničním prostředí ve třetím ročníku.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí:

ústní zkoušení; písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy); praktické zkoušení – diagnostika motorických dovedností, dodržování ošetřovatelských

standardů a zásad bezpečnosti práce, úroveň komunikace v modelových situacích.Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení, pozornost je

věnována i sebehodnocení a vzájemnému hodnocení prezentovaných výsledků prací žáků. Při hodnocení klademe důraz zvláště na: hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi; schopnost využití mezipředmětových vztahů; správnost, přesnost, pečlivost a dodržování zásad bezpečnosti práce při řešení

praktických situací; schopnost samostatného úsudku a aplikace poznatků při řešení problémových úloh; schopnost přiměřené komunikace s klientem/pacientem v modelových situacích; schopnost týmové spolupráce ve skupinách; schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie.



Výuka předmětu se podílí přiměřeným způsobem na rozvoji všech klíčových kompetencí, a to především v souvislosti s vhodnými výukovými strategiemi. Jedná se zejména o kompetence:

kompetence k učení, tzn. žák získá pozitivní vztah k učení a vzdělávání, pracuje s informacemi a odborným textem;

135

kompetence k řešení problémů, tzn. žák si osvojí kritické myšlení a schopnost řešit samostatně běžné pracovní problémy, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;

sociální a personální kompetence, tzn. žák si osvojí metody týmové práce; komunikační kompetence, tzn. žák se vhodně vyjadřuje, diskutuje a argumentuje,

respektuje názory druhých; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledá,

kriticky vyhodnotí, efektivně zpracuje potřebné informace a odpovědně je uplatňuje.


občan v demokratické společnosti – žák se seznámí se zařazenými oblastmi osobnost a její rozvoj, komunikace, vyjednávání a řešení konfliktů, jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství, morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita;

člověk a životní prostředí – žák se seznámí se zařazenými oblastmi vlivy prostředí na život a zdraví člověka, zásady zdravého životního stylu, vědomí odpovědnosti za své zdraví, dodržování požadavků na bezpečnost a hygienu práce, základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání, správné nakládání s biologickými i jinými odpady, využívání úsporných postupů;

člověk a svět práce – žák se seznámí se zařazenými oblastmi soustava zdravotnického vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a možnosti profesního růstu včetně rekvalifikací, nutnost celoživotního vzdělávání, možnosti studia v zahraničí, formování vhodných pracovních a profesních vlastností, možnosti pracovního uplatnění, včetně seznámení se situací na trhu práce v regionu – exkurze do zdravotnických a sociálních zařízení;

informační a komunikační technologie – žák využívá a prohlubuje znalosti, dovednosti a schopnosti získané v samostatném předmětu k efektivnímu získávání informací, řešení úkolů a vytváření prezentací v rámci předmětu ošetřovatelství).

Rozvíjení mezipředmětových vztahů

V předmětu ošetřovatelství se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům somatologie, latinský jazyk, fyzika, matematika, chemie, klinická propedeutika, první pomoc, výchova ke zdraví, psychologie a občanská nauka.


Ošetřovatelství 1. ročník – teorie


Žák- definuje a vysvětlí pojem ošetřovatelství

i jeho jednotlivé složky;- vyjmenuje základní rysy moderního

ošetřovatelství;- charakterizuje pomocí odborné

literatury vybrané modely oš. péče;

1. Ošetřovatelství- úvod do studia předmětu- charakteristika a základní rysy

moderního ošetřovatelství

3

136

- charakterizuje vývoj ošetřovatelství, uvede některé významné osobnosti a objasní jejich přínos pro ošetřovatelství;

- sestaví přehled vývoje zdravotnického školství;

- vysvětlí současný systém vzdělávání zdravotnických pracovníků, orientuje se v současných profesních organizacích, pracuje s odborným tiskem;

- vlastními slovy interpretuje práva nemocných, dospělých i dětí;

- vyjmenuje a objasní hlavní zásady kodexu zdravotnických pracovníků;

- akceptuje potřebu zvýšených společenských nároků na osobnost zdravotnického asistenta;

2. Vývoj ošetřovatelství a vzdělávání zdravotnických pracovníků; zdravotnický asistent v ošetřovatelském procesu

- významné osobnosti ošetřovatelství- vývoj vzdělávání zdravotnických

pracovníků- kodex zdravotnických pracovníků,

práva pacientů/ klientů- profesní organizace, odborný tisk- osobnost zdravotnického asistenta

6

- uvede možná zdravotní rizika, vyplývající ze zdravotnického povolání;

- uvědomuje si nezbytnost preventivních opatření;

- sestaví a naplánuje správný režim dne, včetně aktivního odpočinku;

- je seznámen s některými jednoduchými relaxačními postupy;

3. Ochrana zdraví zdravotnického asistenta

- význam ochrany zdraví a prevence nemocí

- životní a pracovní prostředí- režim dne, pracovní zatížení,

spánek, odpočinek a pohybová aktivita

- péče o hygienu a výživu

5

- vysvětlí výhody a nevýhody různých typů ošetřovatelských jednotek;

- popíše OJ a její vybavení;- objasní pojmy vybavení, spotřební

materiál, inventář;- specifikuje požadavky na hygienu

a vysvětlí význam hygienických opatření;

4. Ošetřovací jednotka- typy, stavební uspořádání, vybavení- inventář, spotřební materiál, prádlo- udržování čistoty a pořádku na OJ- léčebný řád

3

- popíše náplň práce zdravotnického týmu;

- načrtne schéma hierarchie zdravotnických pracovníků a přiřadí jim kompetence;

- definuje a porovná jednotlivé

5.Organizace práce zdravotnického týmu

- organizace a řízení ošetřovatelské péče, zdravotnický tým a jeho cíle

- hierarchie zdravotnických pracovníků

- organizační formy ošetřovatelské péče

4

137

organizační formy ošetřovatelské péče;- objasní význam standardizace oš. péče;

- standardy ošetřovatelské péče

- definuje ošetřovatelský proces, objasní jeho význam;

- popíše fáze ošetřovatelského procesu a přiřadí k nim odpovídající ošetřovatelské činnosti;

- vytvoří a popíše jednoduché schéma ošetřovatelského procesu;

- vyjmenuje postupy vedoucí k získávání informací o nemocném, je si vědom rizik spojených s nesprávným sběrem informací;

- v modelové situaci odebere ošetřovatelskou anamnézu, stanoví hierarchii potřeb klienta a získaná data zaznamená do ošetřovatelské dokumentace;

6. Ošetřovatelský proces- charakteristika, fáze

ošetřovatelského procesu- potřeby pacientů/klientů- ošetřovatelská anamnestika,

získávání informací o klientovi, nácvik komunikativních dovedností

- ošetřovatelská dokumentace

7

- popíše postupy spojené s příjmem, překladem a propuštěním nemocného;

- zaznamenává získané informace do zdravotnické dokumentace;

- definuje pojmy sanitární filtr, nozokomiální nákazy, adaptace, maladaptace, hospitalismus;

- vysvětlí okolnosti vedoucí ke změnám psychiky hospitalizovaných klientů;

- je schopen popsat rizika spojená s poruchou adaptace na hospitalizaci a naplánuje postupy vedoucí ke správné adaptaci nemocného adekvátně k věku a osobnosti klienta;

- v modelové situaci naváže kontakt s nemocným;

- vysvětlí rizika přenosu nemocničních nákaz a možnosti jejich prevence.

7. Klient a nemocniční prostředí- první kontakt nemocného

s ošetřujícím personálem,- příjem, překlad, propuštění- edukace klienta- zdravotnická dokumentace - adaptace nemocného

na hospitalizaci, zvláštnosti u dětí, sociokulturní specifika hospitalizace

- nozokomiální infekce a jejich prevence

6

Ošetřovatelství 1. ročník – cvičení: 2 hodiny týdně, celkem 68 hodin

Výsledky vzdělávání Obsah vzdělávání Počet hodinŽák:

- klasifikuje jednotlivé druhy obvazového materiálu;

- vysvětlí a dodržuje zásady pro práci s obvazy a jejich přikládání;

- vhodně zvolí typ obvazového materiálu

1. Obvazový materiál, obvazová technika

- druhy, použití a význam obvazového materiálu

- zásady obvazové techniky- techniky obvazování jednotlivých

částí těla

12

138

dle účelu a správně přiloží obvaz na jednotlivé části těla;

- definuje pojmy dezinfekce, sterilizace, vysvětlí a dodržuje jejich postupy;

- vysvětlí pojmy expoziční doba, expirační doba;

- připraví dezinfekční roztok požadované koncentrace;

- připraví materiál ke sterilizaci a zachází správně se sterilním materiálem;

- uvede rizika vyplývající z nedodržování hygienicko-epidemiologických zásad;

2. Péče o pomůcky- dezinfekce, druhy, způsoby, druhy

dezinfekčních prostředků, jejich příprava, zásady dezinfekce a čištění pomůcek z různých materiálů

- sterilizace, její druhy a způsoby, sterilizační přístroje

- příprava materiálu ke sterilizaci - zacházení se sterilním materiálem - pomůcky k jednomu použití

10

- rozliší a popíše různé typy lůžek a jejich vybavení;

- popíše postupy vedoucí ke změně polohy nemocných v lůžku, je schopen uvést klienta v lůžku do požadované polohy s ohledem ke zdravotnímu stavu nemocného;

- vhodně volí a používá pomůcky doplňující lůžko;

- provede úpravu lůžka s nemocným i bez nemocného;

- objasní význam vhodné úpravy lůžka a polohy v lůžku pro prevenci imobilizačního poškození a uspokojení potřeby bezpečí a pohodlí nemocného;

- při úpravě lůžka i polohy s klientem vhodně komunikuje;

3. Lůžko a jeho úprava- typy lůžek pro děti a dospělé- základní vybavení lůžka, pomůcky

doplňující lůžko,- úprava lůžka bez nemocného,

s nemocným,- nácvik komunikace při praktických

činnostech - polohy nemocného v lůžku, jejich

změny – posouvání, obracení, přenášení, vertikalizace

16

- vysvětlí význam hygienické péče; - správně volí postupy při zajištění

hygienické péče a zvládá její praktické provedení u nemocných různého věku a stupně sebepéče, používá vhodné pomůcky;

- dodržuje hygienické zásady; - rozliší typy poškození kůže, objasní

jejich příčiny, volí vhodný způsob ošetření i preventivní postupy;

- vhodně komunikuje s nemocným, respektuje přirozený stud nemocného a jeho sociokulturní specifika;

- dokumentuje poskytovanou péči;

4. Hygienická péče o děti a dospělé- význam hygienické péče,

hygienické návyky- péče o osobní a ložní prádlo- ranní a večerní toaleta- péče o hygienu dutiny ústní- celková koupel, mytí vlasů- péče o kůži, prevence opruzenin

a dekubitů- hygienické vyprazdňování- mytí znečištěného nemocného- hygienická péče o kojence- některá specifika hygienické péče

daná kulturními tradicemi- vedení hygienických záznamů

18

- definuje pojem vizita, vyjmenuje druhy 5. Vizita- význam, účel, formy

6

139

vizity, vysvětlí funkci vizity;- vymezí povinnosti sestry

a zdravotnického asistenta v rámci vizity;

- objasní etické aspekty vizity, vysvětlí význam vizity pro zdravotnické pracovníky a klienty;

- připraví a používá pomůcky při vizitě, zvládá asistenci při vizitě a základním vyšetření nemocného v rámci odborné učebny;

- uvědomuje si etické aspekty vizity (možnost iatrogenie a sorrorigenie) a uvede postupy produktivní komunikace při vizitě

- povinnosti zdravotnického asistenta- sesterská vizita- záznam ordinací, etické aspekty

vizity

Ošetřovatelství 2. ročník


Žák

- vyjmenuje zásady zdravé výživy a pitného režimu, odůvodní důležitost jejich dodržování pro zdraví člověka;

- zhodnotí stav výživy pomocí BMI, orientuje se v různých typech nutričních záznamů;

- vyjmenuje druhy diet, jejich označení a přiřadí je k příslušnému stavu;

- vyplní tiskopis na objednání stravy;- uvědomuje si kulturní i individuální

specifika ve stravování nejen nemocných;

- vyjmenuje alternativní způsoby výživy nemocných, objasní jejich princip a uvede nejčastější indikace;

- popíše základní specifika výživy u dětí, vysvětlí význam kojení pro dítě i matku, poradí s nejčastějšími souvisejícími problémy

1. Výživa a ošetřovatelská péče při podávání stravy dětem a dospělým

- zásady zdravé výživy, význam dostatečné hydratace

- dietní systém- objednávání stravy na oddělení- vybraná kulturní specifika

ve stravování- podávání stravy dětem i dospělým

dle pohybového režimu a stupně sebepéče, praktický nácvik

- komunikace při podávání stravy a krmení nemocného

- hodnocení stavu výživy a vedení záznamu

- výživa u dětí, význam kojení, příprava kojenecké stravy, krmení kojence

- alternativní výživa nemocných (enterální, parenterální)

18

- definuje fyziologické a patologické hodnoty fyziologických funkcí vzhledem k věku a dalším vlivům, používá odpovídající terminologii;

- měří fyziologické funkce, hodnotí a zaznamenává naměřené hodnoty,

2. Ošetřovatelská péče při sledování fyziologických funkcí

- význam měření a dokumentace fyziologických funkcí

- měření a vážení nemocných- měření tělesné teploty, dechu,

pulsu, krevního tlaku, záznam a základní hodnocení naměřených

28

140

manipuluje s pomůckami k jejich sledování v rámci odborné učebny;

- dodržuje stanovené postupy a dbá na přesnost měření;

- orientuje se ve fyziologii a patologii vyprazdňování močového měchýře i tlustého střeva;

- makroskopicky zhodnotí moč a změří její hustotu, dodržuje zásady pro manipulaci s biologickým materiálem;

- v rámci odborné učebny na modelu zpřesňuje a koordinuje postupy při katetrizaci močového měchýře a aplikaci klyzmatu;

- při jednotlivých výkonech v modelových situacích vhodně komunikuje, akceptuje přirozený stud nemocného a jeho sociokulturní specifika;

- správně používá pomůcky pro inkontinentní pacienty, vhodně volí druh pomůcky, edukuje o způsobu jejich používání klienta a jeho rodinu;

hodnot- měření diurézy a hustoty moči,

záznam naměřených hodnot- vyprazdňování močového

měchýře a tlustého střeva- cévkování močového měchýře,

druhy katétrů, cévkování ženy, asistence při cévkování muže, permanentní katetrizace močového měchýře, výplach močového měchýře

- klyzma, druhy klyzmat, vedení záznamů

- péče o inkontinentní nemocné

- diferencuje léky podle formy, účinku a způsobu aplikace;

- definuje pojem šarže, exspirace, orientuje se v označení a názvech léků;

- vyjmenuje požadavky na uložení a manipulaci s léky, včetně některých specifik, vysvětlí důsledky nedodržení předpisů pro nakládání s léky;

- uvede základní způsoby aplikace léků a vysvětlí závislost účinku na způsobu aplikace a lékové formě;

- formuluje všeobecné zásady při podávání léků a odůvodní jejich význam;

- orientuje se v latinských označeních a zkratkách používaných ve zdravotnické dokumentaci;

- připraví pomůcky k podávání léků per os, v modelových situacích připraví a podá léky dle dokumentace;

- vede záznamy o farmakoterapii, dodržuje zásady k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zdravotnického pracovníka i klienta;

- připraví pomůcky k lokální aplikaci léků do nosu, ucha, oka, per rektum, per vaginam a na kůži, demonstruje

3. Ošetřovatelská péče při podávání a aplikaci léků

- základní pojmy, formy, označení a účinky léků

- nakládání a hospodaření s léky, opiáty

- perorální podávání léků- místní aplikace léků: konečníkem,

kůží, do spojivkového vaku, ucha, nosu

- podávání léků do dýchacích cest, inhalace, aplikace kyslíku

- příprava a aplikace injekcí do kůže, podkoží, svalu

- příprava léků a pomůcek k intravenózní aplikaci injekcí a infuzí, infuzní terapie

- transfuze a hemoterapie, příprava krevních derivátů a příslušné dokumentace

- péče o klienta v průběhu a po podání krevního derivátu

40

141

zásady jejich aplikace na modelu; - dodržuje zásady při ředění antibiotik

a přípravě injekcí k aplikaci;- orientuje se ve specifikách a rozdílech

při aplikaci základních léků podávaných s.c. a i.m. (antikoagulancia, inzuliny...), postupy správně používá na modelu;

- dodržuje zásady asepse; - v modelových situacích vhodně

komunikuje;- připraví pomůcky k zavedení periferní

i.v. kanyly, k infuzi a transfuzi; - orientuje se v příslušné dokumentaci;- vyjmenuje důvody pro infuzní terapii

a hemoterapii, uvede příklady použití infuzních roztoků a transfuzních přípravků;

- uvede možné komplikace infuzní terapie, rozliší příznaky různých typů potransfuzních reakcí;

- oceňuje bezplatné dárcovství krve a orientuje se v zásadách jeho organizace;

- vymezí pojem biologický materiál, účel jeho odběru a zákl. způsoby vyšetření;

- formuluje obecné zásady jednotlivých druhů odběrů, definuje a zdůvodní hygienické normy pro odběr a manipulaci s biol. materiálem, při práci je akceptuje;

- orientuje se v základní dokumentaci, správně vyplní žádanku a označí vzorky biologického materiálu;

- připraví pomůcky dle druhu odběru, zvládá koordinaci postupů při odběru biologického materiálu v modelových situacích;

- orientačně zhodnotí moč a přesně změří specifickou hmotnost;

- připraví pacienta na odběr a zvládá produktivní komunikaci s klientem během výkonu, respektuje přirozený stud nemocného a jeho sociokulturní specifika;

- vysvětlí zvláštnosti odběru u dětí;- vysvětlí postup při zavádění NGS

a při ošetřování klienta s NGS;

4. Ošetřovatelská péče při odběru biologického materiálu

- druhy, způsoby a zásady odběru biologického materiálu, způsoby vyšetření

- prevence přenosných chorob a bezpečnost práce při odběrech biologického materiálu

- odběr moči, sběr, orientační vyš.,- měření specifické hmotnosti - odběr stolice- odběr sputa, zvratků, zbytků

potravy, stěry, výtěry - odběr krve pod přímým vedením- odběr žaludečního a duodenálního

obsahu, výplach žaludku, zavedení nasogastrické sondy (NSG)

26

142

- definuje pojem bolest, objasní její význam, rozliší typy bolesti a popíše její charakteristiky;

- dokumentuje bolest, zvládá práci s mapou a škálami bolesti;

- uvědomuje si a respektuje kulturní a individuální specifika ve vnímání a prožívání bolesti;

- charakterizuje různé metody ovlivnění bolesti, plánuje ošetřovatelskou péči u klienta s bolestí;

5. Ošetřování nemocného s bolestí- definice a význam bolesti- hodnocení a dokumentace bolesti- kulturní a individuální specifika

vnímání a prožívání bolesti- metody mírnění bolesti, prevence

6

- objasní význam spánku pro zdraví a harmonický vývoj člověka;

- akceptuje individuální potřebu spánku u klientů různých věkových skupin;

- popíše jednotlivé poruchy spánku;- získává informace týkající se spánku

a zaznamenává je do dokumentace;- aplikuje jednoduché postupy v prevenci

a léčbě poruch spánku, uvede zásady spánkové hygieny

6. Péče o odpočinek a spánek- význam spánku, spánková hygiena- poruchy spánku - vytváření vhodných podmínek

pro odpočinek a spánek

4

- vysvětlí a správně používá základní pojmy z oboru rehabilitace;

- orientuje se v základních rhb. metodách jejich účincích;

- vymezí možnosti využití rhb. metod v práci zdravotnického asistenta a zdůvodní jejich význam;

- definuje příčiny, rizika a prevenci imobilizačního syndromu;

- v modelových situacích v odborné učebně: správně polohuje nemocné, používá pomůcky k polohování a základní techniky bazální stimulace;

- bezpečně vertikalizuje klienta;- motivuje a zapojí klienta do sebepéče;- správně provádí jednoduchá kondiční

a dechová cvičení;- provádí edukaci klienta v této oblasti;

7. Základy rehabilitace a fyzikální terapie, rehabilitační ošetřovatelství

- základní pojmy, význam, metody a účinky rehabilitace

- využití rhb. metod v práci zdravotnického asistenta

- imobilizační syndrom- polohování nemocného, základy

bazální stimulace- vertikalizace, nácvik sebeobsluhy- dechová cvičení- kondiční cvičení- aplikace tepla a chladu

18

- charakterizuje rozdíl mezi septickou a aseptickou ranou;

- pojmenuje základní chirurgické nástroje, převazový a šicí materiál;

8. Asistence při převazech ran- druhy ran- základní chirurgické nástroje,

převazový a šicí materiál - drény a drenáže

24

143

- charakterizuje typy drénů a drenáží;- vysvětlí odlišnosti ve vybavení

převazového vozíku pro aseptické a septické převazy;

- připraví sterilní stolek k menším chirurgickým zákrokům;

- připraví pomůcky k převazu rány a prakticky provádí převaz v podmínkách odborné učebny;

- dodržuje aseptické postupy při převazech ran, zvládá manipulaci se sterilním materiálem a pomůckami;

- zdůrazňuje i etické aspekty při převazu ran, akceptuje nutnost empatie a altruistického postoje ke klientovi s ránou;

- charakterizuje základní druhy moderních obvazových materiálů, orientuje se v možnostech jejich využití;

- charakterizuje druhy imobilizačních obvazů a specifika péče o klienta s imob. obvazem;

- připraví pomůcky k ošetření stomií, prakticky provádí ošetření na modelu;

- vybavení převazového vozíku- příprava sterilního stolku

k menším chirurgickým zákrokům- převaz aseptické a septické rány- moderní obvazový materiál

pro vlhké hojení ran- imobilizační obvazy- ošetřování nemocného se stomií

- charakterizuje jednotlivé druhy punkcí (sternální, břišní, hrudní, lumbální), vysvětlí jejich význam a indikaci;

- popíše přípravu klienta k jednotlivým druhům punkcí, pomůže mu v modelové situaci zaujmout polohu při punkci;

- modelově edukuje klienta o punkci, vhodně komunikuje s klientem v modelových situacích;

- připraví pomůcky k punkci- v modelových situacích asistuje

při jednotlivých punkcích;- charakterizuje péči o nemocného

po punkci.

9. Punkce- účel, druhy punkcí- příprava pomůcek a nemocného

na jednotlivé druhy punkcí- asistence při jednotlivých

punkcích- péče o nemocného po výkonu

16

144



Žák - používá terminologii vztahující se

k internímu celku;- charakterizuje úseky a charakter práce

zdravotnického asistenta na interním oddělení.

Žák v jednotlivých kapitolách - vhodně aplikuje znalosti ze somatologie,

první pomoci, klinické propedeutiky i učiva ošetřovatelství dřívějších ročníků;

- správně užívá odbornou terminologii;- charakterizuje jednotlivá onemocnění

a vysvětlí jejich patogenezi; - popíše klinické příznaky u chorob

jednotlivých systémů i u konkrétních onemocnění;

- vysvětlí mechanismy vzniku možných komplikací;

- uvede vhodné postupy pro vyšetřovací metody u jednotlivých onemocnění, včetně přípravy a následné péče;

- popíše možnosti léčby jednotlivých onemocnění;

- specifikuje hlavní zásady péče o klienta s konkrétním onemocněním;

- uvede příklady možných komplikaci při nedodržení léčebného a ošetřovatelského režimu;

- popíše preventivní postupy v rámci daných onemocnění, vypracuje edukační materiály pro klienty;

- na základě získaných vědomostí žák stanoví prioritní potřeby klientů a popíše ošetřovatelské intervence u vybraných onemocnění v modelových situacích (kazuistiky).

1.Ošetřovatelská péče u klienta na interním oddělení

- úvod do problematiky, systém interních oborů

- úseky práce, vybavení, režim- charakteristika práce sestry Ošetřovatelská péče o klienta s onemocněním dýchacích cest- zánětlivá onemocnění horních

a dolních dýchacích cest, bronchopneumonie, tuberkulóza

- chronická bronchopulmonální choroba

- astma bronchiale- akutní respirační insuficienceOšetřovatelská péče u klientů s onemocněním srdečně cévního systému- hypertenzní choroba a její

komplikace- insuficience pravého a levého

srdce- ischemická choroba srdeční,

angina pectoris, infarkt myokardu- akutní a chronické onemocnění

tepen dolních končetin- tromboflebitis, flebotrombóza- trombembolická nemocOšetřovatelská péče o klienta s chorobami trávicího ústrojí- vředová choroba žaludku

a duodena- onemocnění jater (hepatitis,

cirhosa, jaterní selhávání)- onemocnění střev (Crohnova

choroba, ulcerózní kolitis)Ošetřovatelská péče o klienta s chorobami endokrinologickými a metabolickými- diabetes mellitus, akutní

a chronické komplikace- onemocnění štítné žlázy, struma,

hypofunkce, hyperfunkceOšetřovatelská péče o klienta s chorobami krvetvorby- anémie (sideropenická,

perniciózní); krvácivé stavy

48

145

Ošetřovatelská péče o klientas chorobami ledvin a močových cest- akutní glomerulonefritis, akutní

pyelonefritis, cystitis- chronické selhání ledvin,

hemodialýza, peritoneální dialýza- urolthiasis, renální kolika- onemocnění prostaty

Žák:- uvede specifika práce na neurologii; - popíše režim neurologického odd.,

jednotlivé úseky;- charakterizuje příznaky, vyšetřovací

metody a léčbu jednotlivých neurologických onemocnění;

- určí základní postupy ošetřovatelské péče o klienta, včetně rhb. péče;

- popíše preventivní opatření a vypracuje edukační materiály pro klienty;

2. Ošetřovatelská péče o klienta na neurologickém oddělení

- úseky práce, vybavení, režim, charakter práce sestry v jednotlivých úsecích

- vyšetřovací metody, léčba- ošetřovatelská péče u těchto

chorob: - epilepsie - Parkinsonova choroba- cévní mozková příhoda- klíšťová encefalitis, Lymeská borelioza, meningitis

14

- definuje specifika péče o geriatrické klienty;

- charakterizuje zařízení pro staré a dlouhodobě nemocné občany;

- popíše nejčastější klinické příznaky geriatrických chorob, jejich průběh a léčbu;

- charakterizuje význam hospicové péče; - orientuje se v etických i ošetřovatelských

problémech péče o klienty v terminálním stadiu;

- popíše péči o mrtvé tělo;

3.Ošetřovatelská péče o klienty staré a dlouhodobě nemocné

- patofyziologie stárnutí- klinické příznaky geriatrických

chorob, jejich průběh a léčba- základní pravidla oš. péče

u starých a dlouhodobě nemocných

Ošetřovatelská péče o klienty v terminálním stadiu- hospicové hnutí- péče o umírající- péče o mrtvé tělo

8

- uvede specifika práce na chirurgickém oddělení;

- popíše režim chirurgického odd., jednotlivé úseky práce;

- charakterizuje vyšetřovací metody a léčbu chirurgických onemocnění;

- určí základní postupy ošetřovatelské péče o klienta v před i pooperačním období;

Žák v jednotlivých kapitolách- vhodně aplikuje znalosti ze somatologie,

první pomoci, klinické propedeutiky

4.Ošetřovatelská péče o klienta na chirurgickém oddělení

- úseky práce, vybavení, režim, charakter práce sestry v jednotlivých úsecích

- vyšetřovací metody, léčba- před a pooperační péče, příprava

k náhlým operacímOšetřování klienta před a po operaci trávicího ústrojí - náhlé příhody břišní (základní

rozdělení, ileozní stavy, appendicitis, pankreatitis)

- onemocnění žaludku,

48

146

i učiva ošetřovatelství dřívějších ročníků;- správně užívá odbornou terminologii;- charakterizuje jednotlivá onemocnění

a vysvětlí jejich patogenezi; - popíše klinické příznaky u chorob

jednotlivých systémů i u konkrétních onemocnění a vysvětlí mechanismy vzniku možných komplikací;

- uvede vhodné postupy pro vyšetřovací metody u jednotlivých onemocnění, včetně přípravy a následné péče;

- popíše možnosti léčby jednotlivých onemocnění, specifikuje hlavní zásady před i pooperační péče u klienta s konkrétním onemocněním;

- uvede příklady možných komplikací při nedodržení léčebného a ošetřovatelského režimu;

- popíše preventivní postupy v rámci daných onemocnění, vypracuje edukační materiály pro klienty;

- na základě získaných vědomostí žák stanoví prioritní potřeby klientů a popíše ošetřovatelské intervence u vybraných onemocnění v modelových situacích (kazuistiky)

gastrostomie- onemocnění žlučníku, biliární

kolika- onemocnění střev, péče o stomii- kýlyOšetřovatelská péče o klienta před a po operaci hrudníku- chirurgická onemocnění hrudníku- pneumothorax- hrudní sáníOšetřovatelská péče o klienta před a po operaci štítné žlázy

Ošetřovatelská péče u ženy po operaci prsu

Ošetřovatelská péče u klientas amputací

Ošetřovatelská péče u klientas traumatologickým onemocněním- zlomeniny (extenze, imobilizační

obvazy, zevní a vnitřní fixace)- poranění hlavy a páteře- poruchy vědomí

- charakterizuje ortopedickou problematiku;

- vyjmenuje nejčastější onemocnění kostí a kloubů a popíše jejich charakteristické známky;

- demonstruje základní rehabilitační techniky používané v ortopedii;

- určí vhodné postupy pro předoperační přípravu a pooperační péči u klienta;

- popíše doporučené vyšetřovací metody;- specifikuje oš. péči u jednotlivých

onemocnění

5.Ošetřovatelská péče na ortopedickém oddělení

- úseky práce, vybavení, režim, charakter práce sestry

- vyšetřovací metody, terapeutické postupy

- degenerativní a zánětlivá onemocnění kostí a kloubů

- ošetřovatelská péče o klienta s totální endoprotézou

10

- orientuje se v psychosomatickém vývoji dítěte;

- vyjmenuje práva hospitalizovaného dítěte;

- charakterizuje zvláštnosti oš. péče u dětí;- vysvětlí organizaci pediatrické péče

u nás;

6. Ošetřovatelská péče v pediatrii- úseky práce, vybavení, režim,

charakteristika práce sestry- vyšetřovací metody, léčba,

prevence - zvláštnosti ošetřovatelské péče

u dětí

28

147

Žák v jednotlivých kapitolách:- vhodně aplikuje znalosti ze somatologie,

první pomoci, klinické propedeutiky i učiva ošetřovatelství dřívějších ročníků;

- správně užívá odbornou terminologii;- charakterizuje jednotlivá onemocnění

a popíše jejich klinické příznaky;- vybere vhodné vyšetřovací metody

s ohledem na věk dítěte a popíše jejich postupy včetně přípravy a následné péče;

- uvede možnosti léčby jednotlivých onemocnění;

- specifikuje hlavní zásady péče o dítě s konkrétním onemocněním;

- popíše preventivní postupy v rámci daných onemocnění, vypracuje edukační materiály pro děti i rodiče;

- na základě získaných vědomostí stanoví prioritní potřeby dětských klientů a popíše ošetřovatelské intervence u vybraných onemocnění v modelových situacích (kazuistiky).

Ošetřovatelská péče u dětí s vrozeným a získaným onemocněním srdce- vrozené srdeční vady- revmatická horečka

Ošetřovatelská péče u dětí s onemocněním dýchacích cest- zánětlivá onemocnění- astma bronchiale- cystická fibróza

Ošetřovatelská péče u infekčních onemocnění dětského věku - charakteristika infekčních

onemocnění dětského věku- očkovací kalendář

Ošetřovatelská péče u dětí s onemocněním trávicího traktu - průjmová onemocnění- malabsorbční syndrom

Ošetřovatelská péče u dětí s onemocněním žláz s vnitřní sekrecí - diabetes mellitus

Ošetřovatelství 3. ročník – cvičení


Žák- zpracovává zadanou kasuistiku, stanoví

ošetřovatelské diagnózy a oš. plán;- v modelových situacích aktivně používá

vědomosti a dovednosti související s danou problematikou, získané ve studiu ošetřovatelství v dřívějších ročnících (rhb dýchacích cest, poklepová masáž, aplikace léků do dýchacích cest, transfuzní terapie, odběry biologického materiálu...);

1. Ošetřovatelský proces o klienta na interním oddělení

OP u klienta s onemocněním:- dýchacího systému- srdečně cévního systému - zažívacího systému

6

- zpracovává zadanou kasuistiku;- stanoví ošetřovatelské diagnózy

a ošetřovatelský plán;- na modelu předvede vhodné rhb. postupy

u klienta po CMP, včetně edukace klienta;

2.Ošetřovatelská péče o klienta na neurologickém oddělení

OP u klienta- s cévní mozkovou příhodou- s epilepsií- s infekčním neurologickým

onemocněním

4

148


a ošetřovatelský plán;- v modelových situacích aktivně používá

vědomosti a dovednosti související s danou problematikou, získané ve studiu ošetřovatelství v dřívějších ročnících (prevence imobilizačního syndromu, dekubitů, aktivizace, rhb ošetřovatelství...);

- popíše a na modelu předvede péči o mrtvé tělo;

3. Ošetřovatelská péče o klienty staré a dlouhodobě nemocné, o klienty v terminálním stadiu

6


a ošetřovatelský plán;v modelových situacích aktivně používá vědomosti a dovednosti související s danou problematikou, získané ve studiu ošetřovatelství v dřívějších ročnících (převazy, dreny a drenáže, obvazová technika – převaz pahýlu, stomie, rhb...);

4.Ošetřovatelská péče o klienta na chirurgickém oddělení

OP u klienta:- před a po operaci (git, hrudník,

štítná žláza, ablace prsu) - se zlomeninami- s amputací- s poruchou vědomí

8


a ošetřovatelský plán;- v modelové situaci pečuje o klienta s TEP- polohování, rhb., edukace;

5.Ošetřovatelská péče u klienta na ortopedickém oddělení

OP u klienta s totální endoprotézou

2


a ošetřovatelský plán;- v modelových situacích aktivně používá

vědomosti a dovednosti související s danou problematikou, získané ve studiu ošetřovatelství v dřívějších ročnících (pediatrická specifika při podávání léků, měření fyziologických funkcí, odběrů biologického materiálu, při jednotlivých vyšetřeních).

6.Ošetřovatelská péče u klienta na dětském oddělení

OP u dítěte s onemocněním:- dýchacích cest- trávicího systému- diabetes mellitus- infekčními dětskými chorobami

4

149



Žák

- charakterizuje specifika terénní oš. péče;- popíše práci sestry v ordinaci praktického

lékaře;- získává informace o přístupu

k handicapovaným klientům;

1. Práce zdravotnického asistenta v terénu, léčebných ústavech

- úseky práce, zdravotní středisko, dokumentace

- domácí péče, sociální péče- ošetřovatelská péče

u handicapovaných dětí a občanů

8

- používá terminologii vztahující se k dané problematice;

- specifikuje zvláštnosti ošetřovatelské péče u národnostních, náboženských či sociálních menšin, akceptuje jejich sociokulturní specifika;

2. Multikulturní ošetřovatelství- etické aspekty poskytování

kulturně shodné péče- specifika ošetřovatelské péče

u národnostních menšin

8

- uvede základní úseky, vybavení a práci sestry;

- používá znalosti ze somatologie a základní odborné termíny, pojmenuje základní instrumentárium;

- popíše vyšetřovací metody v gynekologii a porodnictví;

- orientuje se v základních léčebných postupech;

- popíše zásady péče o ženu před gynekologickým výkonem a po něm;

- specifikuje péči o klientku s nádorovým a zánětlivým onemocněním;

- popíše zásady péče o těhotnou, před porodem, v době porodu a po porodu;

- vysvětlí principy edukačního programu;- popíše základní postupy ošetření

novorozence;- uvědomuje si psychologické aspekty

při vyšetřeních a ošetřovatelské péči na gyn-por oddělení, a především v dětské gynekologii;

3.Ošetřovatelská péče u klientky na gynekologicko-porodnickém oddělení

- úseky práce, vybavení, charakteristika práce sestry

- odborná terminologie- vyšetřovací metodyOšetřovatelská péče u ženy:- před malou operací a po ní - po hysterektomii- se zánětlivým onemocněním

rodidel- s pohlavní chorobou- s onkologickým onemocněním- během těhotenství a porodu,

ošetření novorozence- v šestinedělí- u dívek s gynekologickým

onemocněním

20

- popíše organizaci práce v oboru, jeho specifika, režim onkologického odd.;

- používá znalosti z oblasti somatologie a dalších odborných předmětů;

4.Ošetřovatelská péče u klienta na onkologickém oddělení

- úvod, odborná terminologie- vyšetřovací metody- druhy onkologické léčby- komplikace onkologické léčby

16

150

- uvede příčiny, rizikové faktory, příznaky nádorových onemocnění;

- orientuje se v klasifikaci nádorů;- charakterizuje vhodné vyšetřovací

metody a léčbu u jednotlivých nádorových onemocnění;

- popíše nejčastější komplikace samotných onkologických chorob i jejich terapie, navrhne ošetřovatelské postupy při vzniklých komplikacích;

- formuluje problémy klienta; - popíše ošetřovatelskou péči

o onkologicky nemocné;- vysvětlí nutnost prevence nádorových

onemocnění a vyjmenuje její možnosti;- plně respektuje nezbytnost individuálního

a empatického přístupu k jednotlivým nemocným;

- určí základní sociální dovednosti pro efektivní komunikaci s klientem;

Ošetřovatelská péče u klienta s nádorovým onemocněním- prsu - plic - žaludku a tlustého střeva- leukémie

- uvede základní úseky, vybavení a práci sestry;

- používá znalosti ze somatologie a základní odborné termíny, pojmenuje základní instrumentárium;

- popíše vyšetřovací metody v ORL;- orientuje se v základní terapii;- objasní příčiny jednotlivých onemocnění;- popíše oš. péči o klienta se zánětlivým

onemocněním mandlí, ucha, s tracheostomií, v před a pooperační péči;

- charakterizuje oš. péči u klienta po úrazech, s poruchou hlasu, sluchu;

- v modelové situaci edukuje klienta v oblasti prevence poškození sluchu;

- demonstruje zásady přístupu ke sluchově postiženým;

5.Ošetřovatelská péče o klienta na otorinolaryngologickém oddělení

- úseky práce, vybavení, režim, charakteristika práce sestry

- vyšetřovací metody, základní instrumentárium

- možnosti terapie v ORL

Ošetřovatelská péče u klienta- s tonsilitis, po tonsilektomii - se zbytněním nosní mandle,

po adenektomii- s akutním zánětem středního ucha- po laryngektomii, s tracheostomií

- zásady přístupu ke sluchově postiženým

16

- popíše organizaci práce daného oboru, jeho specifika, režim infekčního oddělení;

- vysvětlí možnosti negativního vlivu na psychiku klienta;

- vyjmenuje protiepidemiologická opatření;

- uvede základní body edukace;

6. Ošetřovatelská péče o klienta na infekčním oddělení

- úseky práce, vybavení, léčebný režim, charakteristika práce sestry

- prevence, protiepidemiologická opatření

- vyšetřovací metody Ošetřovatelská péče u klienta- s infekční mononukleózou - s hepatitidou

12

151

- vyjádří vlastními slovy principy bariérové ošetřovatelské péče;

- orientuje se ve způsobech přenosu jednotlivých infekčních chorob;

- specifikuje vyšetřovací metody, terapii a oš. péči u jednotlivých onemocnění;

- určí možné hrozící komplikace;

- s alimentární nákazou - s AIDS

- charakterizuje úseky práce a specifikuje zvláštnosti oš. péče na kožním oddělení;

- orientuje se v odborné terminologii; - uvědomuje si význam preventivních

postupů zabraňujících vznikudermatovenerologických onemocnění a jejich komplikací;

- ovládá symptomatologii kožních chorob včetně základních vyšetřovacích postupů;

- uvede principy péče o kůži;- definuje léčbu a charakterizuje

specifikum oš. péče u jednotlivých onemocnění;

- popíše edukaci klienta/pacienta v péči o kůži a prevenci chorob;

- charakterizuje rizika kožních a venerologických onemocnění

7. Ošetřovatelský proces u klienta na dermatovenerologickém odd.

- úseky práce, vybavení, léčebný režim, charakteristika práce sestry

- příčiny, příznaky, vyšetřovací metody,

- léčebné postupy v dermatovenerologii

Ošetřovatelská péče u klienta- s herpes zoster- s mykózou- s psoriázou- se zánětlivým onemocnění kůže- s atopickým ekzémem- s bércovým vředem- s onkologickým onemocněním

kůže- s venerologickými chorobami

12

- popíše organizaci práce daného oboru, jeho specifika, léčebný režim;

- využívá znalosti ze somatologie a základní terminologii;

- vyjmenuje a specifikuje vyšetřovací metody;

- charakterizuje vybrané oční vady a onemocnění;

- orientuje se v základní léčbě;- definuje kroky k optimální péči

v předoperačním a pooperačním období;- specifikuje oš. péči u jednotlivých

onemocnění;- charakterizuje zásady přístupu ke zrakově

postiženým;

8. Ošetřovatelský proces u klienta na očním oddělení

- úseky práce, vybavení, režim, charakteristika práce sestry

- základní terminologie, vyšetřovací metody, léčebné postupy v oftalmologii

- zvláštnosti předoperační a pooperační péče v oftalmologii

- prevence poškození zraku, první pomoc při úrazech oka

Ošetřovatelská péče u nemocného - s kataraktou- s glaukomem

- problematika zrakově postižených

12

- popíše organizaci práce v daném oboru, jeho specifika, léčebný režim psychiatrického oboru;

- zná a akceptuje práva duševně

9. Ošetřovatelská péče na psychiatrickém oddělení

- úseky a charakter práce, vybavení, léčebný režim, specifika organizace

- práce na psychiatrickém oddělení

16

152

nemocných;- definuje zásady chování a přístupu

k duševně nemocným;- popíše příznaky, vyšetřovací metody

a léčbu vybraných psychiatrických onemocnění;

- specifikuje zásady oš. péče u jednotlivých onemocnění;

- rozpozná změny chování a identifikuje akutní stavy ;

- popíše techniky aktivizace klienta;- uvede příklady zajištění bezpečí;- seznámí se s problematikou poruch

příjmu potravy a specifikuje jejich rizika;- orientuje se problematice vzniku, léčby

a prevence závislostí

- práva duševně nemocných, zásady chování k psychiatricky nemocným

- vyšetřovací metody v psychiatrii- léčba a farmakoterapie- prevence vzniku psychiatrických

onemocnění

Ošetřovatelská péče u klienta- s demencí- se schizofrenií- s depresí- s poruchami příjmu potravy- se závislostí

153


4.21 Název vyučovacího předmětu: Ošetřování nemocných

Celkový počet vyučovacích hodin: 804 (3. ročník – 384 hodin, 4. ročník – 420 hodin)

Název předmětu Ošetřování nemocných


Počet hodin týdně – – 12 14 26

Pojetí předmětu


Obecným cílem předmětu je zprostředkovat žákům praktickou výuku v reálných podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Předmět plní funkci profesní přípravy žáků k poskytování komplexní ošetřovatelské péče o děti, mládež a dospělé v rozsahu náplně práce zdravotnického asistenta. Připravuje je na práci v prostředí se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů, prevenci infekčních onemocnění, zodpovědnosti vůči klientům, spolupracovníkům i vůči vlastnímu zdraví a na spolupráci se členy zdravotnického týmu.

Cílem předmětu je naučit žáky prakticky aplikovat ve zdravotnickém zařízení teoretické poznatky i praktické dovednosti, které získali v předmětech odborných i všeobecně vzdělávacích, prohlubovat komunikativní dovednosti žáků, pěstovat u nich schopnost empatie a dovednost navazovat sociální vztahy. Předmět umožňuje procvičovat odborné činnosti v přirozených podmínkách zdravotnických zařízení a formovat profesionální vlastnosti budoucích zdravotnických pracovníků. Žáci aplikují v praxi obecnou a odbornou ošetřovatelskou péči o nemocné děti a dospělé, uspokojují biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby klientů na podkladě ošetřovatelského procesu a individualizované ošetřovatelské péče.

Charakteristika učiva Předmět ošetřování nemocných je zařazen do studia tohoto oboru jako praktický maturitní

předmět. Učivo vychází z okruhu ošetřovatelství a ošetřovatelská péče RVP pro zdravotnické asistenty i ze specifik regionálních partnerských zdravotnických a sociálních zařízení. Předmět ošetřování nemocných je předmětem praktickým a je zařazen do výuky ve 3. ročníku v rozsahu 12 hodin týdně (tj. 384 hodin celkem) a ve 4. ročníku v rozsahu 14 hodin týdně (tj. 420 hodin celkem).

Výuka předmětu ošetřování nemocných je organizována v přirozených podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Žáci jsou rozděleni do skupin na jednotlivá klinická pracoviště. Cílem je, aby se žáci zorientovali na příslušné ošetřovací jednotce, seznámili se s organizačním a léčebným řádem jednotky, s dokumentací a aby si v praxi vyzkoušeli základní ošetřovatelské výkony. Ve 3. ročníku probíhá výuka na základních odděleních –

154

interním a chirurgickém. Skupiny žáků mají několik prvních týdnů na interním i chirurgickém oddělení stejná témata. Zaměřují se však na specifika oddělení a na cyklické prohlubování znalostí a upevňování a zpřesňování dovedností. V obou ročnících se výuka zařazuje do dopoledních i odpoledních hodin. Obsah výuky navazuje na odborné teoretické i praktické předměty předcházejících ročníků. Žák respektuje léčebný režim nemocných i harmonogram práce oddělení. Na závěr 3. ročníku absolvují žáci ucelenou praktickou výuku ve čtyřtýdenním bloku. V době této odborné praxe je výuka prováděna v šestihodinových směnách – ranní a odpolední dle vypracovaných rozpisů.

Ve 4. ročníku žáci kromě základních pracovišť (interna, chirurgie) pracují podle rozpisu na dalších pracovištích (gynekologicko-porodnické oddělení, dětské odd., ambulance, terénní péče…), kde pracují pod vedením vyučujícího nebo pověřeného pracovníka.

Výuka ošetřovatelství směřuje k tomu, aby žáci: jednali v souladu s ošetřovatelskými standardy a přijímali osobní odpovědnost za svá

rozhodnutí a jednání v poskytování ošetřovatelské péče, dbali na kvalitu své práce; vážili si života, zdraví i životních zkušeností každého jedince jako jedinečné osobnosti,

získali zodpovědný vztah i ke svému vlastnímu zdraví; dodržovali práva pacientů a etické normy pracovníků ve zdravotnictví; vhodně komunikovali se všemi pacienty/klienty, uplatňovali holistický přístup,

respektovali věková, osobnostní a kulturní specifika klientů, oprostili se od stereotypů a předsudků ve vztahu k lidem jiné víry, etnického původu nebo sociálního zázemí;

osvojili si zásady týmové práce, uvědomovali si potřebu přiměřené sociální komunikace v týmové spolupráci;

respektovali duchovní i materiální hodnoty společnosti, vážili si životního prostředí pracovali bezpečně a osvojili si bezpečné pracovní postupy, dodržovali zásady hygieny, antisepse a asepse.

Pojetí výuky Charakter výuky při osvojování vědomostí, dovedností a pracovních návyků je převážně

cyklický. Postupuje od prvního nácviku v reálných podmínkách, kterému ovšem předcházel adekvátní nácvik v modelových situacích v prostředí odborné učebny v hodinách ošetřovatelství, přes postupné procvičování a zpřesňování základních a speciálních ošetřovatelských výkonů, až ke komplexní ošetřovatelské péči o nemocné/klienty. Již od prvotního nácviku je však kladen důraz na holistické pojetí péče, to v praxi znamená, že žáci pečují o klienty po všech stránkách a jednotlivé úkony neprovádějí odtrženě, aniž by si získali o klientovi adekvátní informace, byli seznámeni s důvodem a cílem své konkrétní intervence a byli schopni za ni nést zodpovědnost. Ošetřovatelské intervence musí být v souladu s dovednostmi osvojovanými v předmětu ošetřovatelství a se znalostmi z ostatních odborných předmětů. Součástí výuky jsou exkurze a miniexkurze na specializovaných pracovištích. Žáci vypracovávají ošetřovatelské posouzení a stanovují základní ošetřovatelské problémy. Vytyčují si cíle a postupy ošetřovatelské péče. V zájmu bezpečnosti žáků a ochrany jejich zdraví při výuce je nutno respektovat všechna zákonná ustanovení o bezpečnosti a ochraně při práci. Na začátku 3. a 4. ročníku a před ucelenou praktickou výukou se žáci účastní školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vedené kompetentními pracovníky příslušných zařízení. Do tohoto školení je zahrnuta protipožární ochrana, první pomoc při úrazech, hygiena pracovního prostředí, dodržování mlčenlivosti, zákaz zneužívání tiskopisů a dokumentace.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s Klasifikačním řádem školy. K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí, hodnocení žáků musí být komplexní

155

na základě ústního a písemného zkoušení teoretických znalostí a především hodnocení praktických dovedností a organizačních schopností. Pro rozvoj samostatných aktivit žáci zpracovávají dlouhodobější úkoly zaměřené na využití odborné literatury a ICT. Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení.

Žák je hodnocen především v těchto oblastech:- teoretické znalosti,- praktické dovednosti,- komunikativní schopnosti,- pozorovací schopnosti,- organizační schopnosti,- jednání s klientem,- spolupráce s ostatními členy zdravotnického týmu,- vztah k práci.

U žáků se hodnotí také osobní úprava, důležitou složkou je i hodnocení plánování a realizace ošetřovatelských činností dle harmonogramu práce na oddělení. V hodnocení se přihlíží také k aktivnímu zájmu při uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb nemocných. Nedílnou součástí hodnocení je i úroveň osvojení teoretických znalostí a jejich aplikace do praxe. Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením žáka. Konečnou klasifikaci určí a vysvětlí učitel.



kompetence k učení, tzn. žák získá kladný vztah k učení a získávání nových poznatků, vytvoří efektivní studijní režim a podmínky, sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímá hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, získá motivaci k dalšímu celoživotnímu vzdělávání potřebnému pro výkon povolání;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské a ošetřovatelské znalosti při řešení problémů v ošetřovatelské praxi, spolupracuje v rámci zdravotnického týmu při řešení problémů;

kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje na odborné úrovni s členy zdravotnického týmu a přiměřeně s klienty, vyjadřuje své názory a postoje, používá odbornou terminologii v písemné a ústní formě, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování, používat specifické komunikativní techniky, se kterými se žák seznámil ve výuce psychologie a komunikace;

kompetence personální a sociální, tzn. žák se přizpůsobí pracovnímu prostředí klinického pracoviště, začlení se do zdravotnického týmu, reaguje adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházet osobním konfliktům, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým, rozvíjí svou schopnost empatie a žádoucích sociálních postojů (sociocentrismus, altruismus, universalismus…);

občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák jedná odpovědně a v souladu s morálními principy, poskytuje ošetřovatelskou péči v souladu s respektováním práv pacientů a osobnosti člověka, definuje tradice a hodnoty jednotlivých národních kultur a v souladu s nimi poskytuje ošetřovatelskou péči, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých, ochraňuje své zdraví a zdraví ostatních, uznává

156

hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák získá odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání a je připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, získává a vyhodnocuje informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech;

kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledává informace, efektivně s nimi pracuje, kriticky je hodnotí a odpovědně uplatňuje, používá počítačové programy ve zdravotnických zařízeních.

Rozvíjené odborné kompetence

Výuka předmětu ošetřování nemocných směřuje k tomu, aby po jejím absolvování a úspěšném složení praktické maturitní zkoušky byli absolventi schopni:

provádět činnosti základní ošetřovatelské péče a podílet se pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče, tzn. aby absolventi:1. sledovali fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávali je do dokumentace,

pečovali o vyprazdňování;2. prováděli komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin;3. rozdělovali stravu pacientům podle diet a dbali na jejich dodržování, dohlíželi

na dodržování pitného režimu;4. zajišťovali aplikaci tepla a chladu;5. prováděli rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch z imobility;6. prováděli nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta;7. podíleli se na zajištění herních aktivit dětí;8. podíleli se na přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků;9. podíleli se přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků

a prádla; poskytnout základní ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecné

sestry, porodní asistentky nebo lékaře, tzn. aby absolventi:10. podávali léčebné přípravky, s výjimkou aplikace nitrožilní, do epidurálních katétrů

a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku;11. odebírali biologický materiál, prováděli vyšetření biologického materiálu

získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky);

12. zaváděli a udržovali kyslíkovou terapii;13. podíleli se na ošetření akutní a chronické rány;14. připravovali pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle rozhodnutí

lékaře, všeobecné sestry nebo porodní asistentky při nich asistovali, poskytovali ošetřovatelskou péči při výkonech a po nich;

15. podíleli se na činnostech spojených s přijetím, přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů;

dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:16. chápali bezpečnost práce, jako nedílnou součást péče o zdraví své

i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získávání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem;

17. znali a dodržovali základní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;

157

18. osvojili si základní návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik;

19. znali systém péče o zdraví (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);

20. byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém stavu, onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc poskytnout;

usilovat o nejvyšší kvalitu své práce nebo služeb, tzn. aby absolventi:21. dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení

jakosti zavedeným na pracovišti;22. dbali na zabezpečení parametrů (standardů) kvality procesů nebo služeb,

zohledňovali požadavky pacienta/klienta;23. nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky

a s ohledem na životní prostředí.


člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní profesní život, orientuje se v možnostech celoživotního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu;

člověk a životní prostředí – žák si osvojí zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za zdraví své i druhých, osvojí si i základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání, uvědomí si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti;

občan v demokratické společnosti – žák je veden k získání vhodné míry sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, k efektivnímu jednání s lidmi bez ohledu na jejich sociokulturní příslušnost, k ochraně morálních i materiálních hodnot společnosti, k hledání kompromisů mezi osobní svobodou a sociální odpovědností, ke kritické toleranci.


V průběhu výuky ošetřování nemocných žáci používají své doposud získané teoretické vědomosti, praktické a komunikativní dovednosti v reálném prostředí. Prokazují schopnost všechny tyto vědomosti a dovednosti propojit a použít v reálných podmínkách ošetřovatelského procesu. V předmětu se především uplatňují velmi těsné mezipředmětové vztahy k ošetřovatelství, somatologii, klinické propedeutice, první pomoci, psychologii, výchově ke zdraví a biologii. Z ošetřování nemocných si naopak žáci odnesou své praktické zkušenosti, které získají během ošetřování klientů – nové poznatky, zdokonalení v ošetřovatelských výkonech, zkušenost s komunikací s klientem a se členy zdravotnického týmu. Zkušenosti a poznatky z předmětu ošetřování nemocných jsou tedy zpětně využívány především v předmětu ošetřovatelství a v psychologii.

158


Ošetřování nemocných 3. ročník Interní oddělení

Výsledky vzdělávání Obsah vzdělávání Počet hodin(Týden = 12 h)

Žák- orientuje se na interní ošetřovací

jednotce;- pracuje podle harmonogramu práce;- uvědomuje si význam léčebného řádu

a vysvětlí význam jeho znalosti pro klienty i personál;

- pečuje o lůžko bez nemocného i s nemocným;

- vyjmenuje a správně používá pomůcky doplňující lůžko;

- objasní význam správně ustlaného lůžka;

- dodržuje zásady zacházení s prádlem;

Ošetřovací jednotka, harmonogram a organizace práce na ošetřovací jednotce, léčebný řád

Péče o lůžko, pomůcky doplňující lůžko

1. týden

- zajišťuje hygienickou péči u soběstačných a částečně soběstačných klientů;

- objasní význam zabezpečení hygieny i pro soběstačné či částečně soběstačné klienty;

- orientuje se ve zdravotnické a ošetřovatelské dokumentaci;

- vysvětlí význam ošetřovatelských standardů;

Hygienická péče u soběstačných a částečně soběstačných klientů

Zdravotnická a ošetřovatelská dokumentace, standardy užívané na ošetřovací jednotce

2. týden

- zajišťuje hygienickou péči u nesoběstačných klientů;

- vyjmenuje všechny aspekty významné pro tuto péči;

- v rámci hygienické péče provádí nezbytná opatření k prevenci dekubitů a opruzenin;

- charakterizuje etický kodex pracovníků nelékařských oborů;

- vyjmenuje a vysvětlí jednotlivá práva pacientů, ve své práci je důsledně respektuje;

Hygienická péče u nesoběstačných klientů

Etický kodex pracovníků nelékařských oborů, práva pacientů

3. týden

- provádí všechny úkony nezbytné v prevenci opruzenin a dekubitů, včetně vedení dokumentace, používá antidekubitní pomůcky;

- odliší od sebe opruzeniny a dekubity;- charakterizuje jednotlivé stupně

dekubitů;

Problematika opruzenin a dekubitů – prevence, ošetřování, antidekubitní pomůcky

Ošetřovatelská anamnéza a diagnostika

4. týden

159

- ošetřuje dekubity a opruzeniny;- sbírá ošetřovatelskou anamnézu

a na jejím základě stanovuje ošetřovatelské problémy u vybraného klienta;

- správně provádí dechovou a kondiční rehabilitaci, nácvik soběstačnosti, vertikalizaci klienta;

- zajišťuje polohu klientů v lůžku, polohuje imobilní klienty, stanoví polohovací plán;

- provádí edukaci klientů o významu rehabilitace, nácviku soběstačnosti a polohování;

- plánuje, realizuje a hodnotí ošetřovatelskou péči u vybraného klienta;

Rehabilitace, nácvik soběstačnosti, polohy, polohování

Plán oš. péče, realizace a zhodnocení

5. týden

- vyjmenuje a charakterizuje druhy nozokomiálních nákaz;

- dodržuje zásady aseptického přístupu, správně pečuje o pomůcky podle druhu a materiálu;

- vysvětlí zásady dezinfekce, vyjmenuje dezinfekční prostředky, připraví příslušné dezinfekční roztoky podle dezinfekčního plánu;

- správně třídí odpad, dodržuje zásady zacházení s biologickým materiálem;

Prevence nozokomiálních nákaz

Péče o pomůcky – dezinfekce

6. týden

- vyjmenuje a charakterizuje jednotlivé diety dle dietního systému;

- objednává stravu pro nemocné;- zabezpečuje krmení částečně

soběstačných a nesoběstačných klientů; - vysvětlí význam správné hydratace

klientů, sleduje bilanci tekutin, rozpozná příznaky dehydratace;

- provádí edukaci klientů v oblasti výživy a příjmu tekutin;

Podávání stravy podle stupně soběstačnosti

Dietní systém

Hydratace klientů, bilance tekutin

7. týden

- sleduje, hodnotí a zapisuje fyziologické funkce u klientů;

- z hlediska fyziologie a patologie charakterizuje jednotlivé fyziologické funkce;


Měření fyziologických funkcí (TT, P, TK, D), jejich zhodnocení a záznam do dokumentace

8. týden

- sleduje odchod moče u klientů a bilanci tekutin, provádí záznam do dokumentace;

- vyjmenuje druhy vyšetření moče;

Sledování odchodu moče

Odběry moče na vyšetření

9. týden

160

- provádí odběry moče na různá vyšetření;

- dodržuje zásady manipulace s biologickým materiálem;

- provádí edukaci klientů v této oblasti;- používá odbornou terminologii z oblasti

vyprazdňování moče, změn v množství moče a možných příměsí, vysvětlí možné patofyziologické souvislosti;

- připraví pomůcky k cévkování ženy, muže, k zavedení permanentního katétru, k výplachu močového měchýře;

- správně provádí cévkování ženy, zavede permanentní katétr u ženy, provede výplach močového měchýře;

- připraví pomůcky k cévkování muže;- asistuje při cévkování muže;- dodržuje zásady asepse;- edukuje klienta před výkonem; - používá odbornou terminologii;

Cévkování ženy, zavedení permanentního katétru, asistence při cévkování muže, výplach močového měchýře

10. týden

- vysvětlí problematiku inkontinence, její druhy a léčbu;

- vyjmenuje pomůcky pro inkontinentní a správně je používá;

- pečuje o důslednou hygienu inkontinentních klientů a provádí prevenci možných komplikací;

- provádí rhb pánevního dna;- pečuje o psychický stav inkontinentních

klientů;- používá odbornou terminologii;

Inkontinence moče – pomůcky pro inkontinentní, rhb

11. týden

- vyjmenuje druhy odběrů biologického materiálu, připraví vhodné odběrové nádoby a žádanky k vyšetření;

- připraví pomůcky k příslušnému odběru;

- správně a šetrně provádí odběr biologického materiálu, dodržuje zásady pro zacházení s biologickým materiálem;

- zhodnotí výsledky základního vyšetření biologického materiálu;

- edukuje a vhodně komunikuje s klientem;


Odběry biologického materiálu – krve, zvratků, sputa

12. týden

- vyjmenuje zásady podávání léků;- připraví pomůcky k podávání léků;- podává léky ústy, konečníkem, kůží,

Podávání léků ústy, konečníkem, kůží, do nosu, do oka

13. týden

161

do nosu, do oka;- určí indikační skupiny léků, které

podává;- provádí edukaci klienta;- vysvětlí význam správného uložení

léků;- kontroluje expirační dobu;- vysvětlí význam vizity, popíše druhy;- charakterizuje úkoly sestry před vizitou,

během ní a po ní;- připraví pomůcky, dokumentaci

a nemocné na vizitu;- podává lékaři informace o nemocném;- plní ordinace lékaře;- používá odbornou terminologii;

Vizita

- charakterizuje druhy injekcí;- připraví pomůcky k aplikaci injekcí;- správně vyhledá místa vpichu;- šetrně a správně aplikuje s.c. a i.m.

injekce;- dodržuje zásady asepse;- v rámci aplikace injekce klienta

edukuje a vhodně s ním komunikuje; - určí indikační skupiny injekčních léků;- charakterizuje příjem, překlad

a propuštění;- spolupracuje se sestrou při příjmu,

překladu a propuštění;- vyplní překladovou zprávu;- vysvětlí význam komunikace (edukace)

s klientem při příjmu, překladu a propuštění;


Podávání léků injekcemi

Příjem, překlad a propuštění

14. týden

- vyjmenuje zásady podávání kyslíku a pomůcky používané v oxygenoterapii;

- aplikuje kyslíkovou terapii;- vysvětlí význam inhalace, provádí

přípravu a aplikuje inhalační terapii, edukuje klienta;

- vysvětlí pojem imobilizační syndrom a jeho projevy podle orgánových soustav;

- charakterizuje a prakticky provádí prevenci imobilizačního syndromu;


Aplikace kyslíku, inhalace

Prevence imobilizačního syndromu

15. týden

- provádí komplexní oš. péči o klienta;- vede oš. dokumentaci; - vysvětlí význam této péče;- provádí edukaci klientů.

Komplexní ošetřovatelská péče o klienty

Edukace klienta

16. týden

162

Ošetřování nemocných 3. ročník Chirurgické oddělení


Žák- orientuje se na chirurgické ošetřovací

jednotce;- pracuje podle harmonogramu práce;- objasní význam léčebného řádu;- pečuje o lůžko bez nemocného,

s nemocným;- vyjmenuje a používá pomůcky

doplňující lůžko;- vysvětlí význam správně ustlaného

lůžka;- dodržuje zásady pro zacházení

s prádlem;

Ošetřovací jednotka, harmonogram a organizace práce na ošetřovací jednotce, léčebný řád

Péče o lůžko, pomůcky doplňující lůžko

1. týden

- zajišťuje hygienickou péči u soběstačných a částečně soběstačných klientů;

- objasní význam zabezpečení hygieny pro částečně soběstačné klienty;

- orientuje se ve zdravotnické a ošetřovatelské dokumentaci;

- vysvětlí význam ošetřovatelských standardů;

Hygienická péče u soběstačných a částečně soběstačných klientů

Zdravotnická a ošetřovatelská dokumentace, standardy užívané na ošetřovací jednotce

2. týden

- zajišťuje hygienickou péči u nesoběstačných klientů;

- vyjmenuje všechny aspekty významné pro tuto péči;

- v rámci hygienické péče provádí nezbytná opatření k prevenci dekubitů a opruzenin;

- charakterizuje etický kodex pracovníků nelékařských oborů;

- vyjmenuje a vysvětlí jednotlivá práva pacientů, ve své práci je důsledně respektuje;

Hygienická péče u nesoběstačných klientů

Etický kodex pracovníků nelékařských oborů, práva pacientů

3. týden

- vyjmenuje a charakterizuje druhy nozokomiálních nákaz;

- dodržuje zásady aseptického přístupu;- správně pečuje o pomůcky podle druhu

a materiálu;- vysvětlí zásady dezinfekce a vyjmenuje

dezinfekční prostředky;- připraví příslušné dezinfekční roztoky

podle dezinfekčního plánu;- vysvětlí pojem sterilizace, vyjmenuje

druhy sterilizace;

Prevence nozokomiálních nákaz

Péče o pomůcky – desinfekce a sterilizace

4. týden

163

- připraví pomůcky ke sterilizaci;- dodržuje zásady zacházení se sterilním

materiálem; - správně třídí odpad, dodržuje zásady

zacházení s biologickým materiálem;

- provádí všechny úkony nezbytné v prevenci opruzenin a dekubitů, včetně vedení dokumentace, používá antidekubitní pomůcky;

- odliší od sebe opruzeniny a dekubity;- charakterizuje jednotlivé stupně

dekubitů;- ošetřuje dekubity a opruzeniny;- sbírá ošetřovatelskou anamnézu

a na jejím základě stanovuje ošetřovatelské problémy;

Problematika opruzenin a dekubitů – prevence, ošetřování, antidekubitní pomůcky

Ošetřovatelská anamnéza a diagnostika

5. týden

- správně provádí dechovou a kondiční rehabilitaci, nácvik soběstačnosti, vertikalizaci klienta;

- zajišťuje polohu klientů v lůžku, polohuje imobilní klienty, stanoví polohovací plán;

- provádí edukaci klientů o významu rehabilitace, nácviku soběstačnosti a polohování;

- plánuje, realizuje a hodnotí ošetřovatelskou péči u vybraného klienta;

Rehabilitace, nácvik soběstačnosti, polohy, polohování

Plán oš. péče, realizace a zhodnocení

6. týden

- vyjmenuje a charakterizuje jednotlivé diety dle dietního systému;

- objednává stravu pro nemocné;- zabezpečuje krmení částečně

soběstačných a nesoběstačných klientů;- vysvětlí význam správné hydratace

klientů;- sleduje bilanci tekutin, rozpozná

příznaky dehydratace;- provádí edukaci klientů v oblasti výživy

a příjmu tekutin;- používá odbornou terminologii;

Podávání stravy podle stupně soběstačnosti

Dietní systém

Hydratace klientů, bilance tekutin

7. týden

- sleduje, hodnotí a zapisuje fyziologické funkce u klientů;

- z hlediska fyziologie a patologie charakterizuje jednotlivé fyziol. funkce;

- klasifikuje poruchy vědomí, sleduje u klientů kvalitu a úroveň vědomí;


Měření a sledování fyziologických funkcí (TT, P, TK, D, vědomí), jejich zhodnocení a záznam do dokumentace

8. týden

164

- sleduje u klientů odchod moče a bilanci tekutin, provádí záznam do dokumentace;

- vyjmenuje druhy vyšetření moče, provádí odběry moče na různá vyšetření;

- dodržuje zásady manipulace s biologickým materiálem;

- provádí edukaci klientů v této oblasti;- připraví pomůcky k cévkování ženy,

k zavedení permanentního katétru, k výplachu močového měchýře;

- správně provádí cévkování ženy, zavedení permanentního katétru u ženy, výplach močového měchýře;

- připraví pomůcky k cévkování muže;- asistuje při cévkování muže;- dodržuje zásady asepse;- edukuje klienta před výkonem; - používá odbornou terminologii z oblasti

vyprazdňování moče, změn v množství moče a možných příměsí, vysvětlí možné patofyziologické souvislosti;

Sledování odchodu moče, odběry moče na vyšetření, cévkování ženy, zavedení permanentního katétru, asistence při cévkování muže, výplach močového měchýře

9. týden

- sleduje a zaznamenává odchod stolice;- zabezpečuje vyprazdňování u částečně

soběstačných a nesoběstačných klientů, preventivně působí proti zácpě;

- vyjmenuje druhy vyšetření stolice, připraví vhodné nádobky a žádanky na odběr stolice, provádí odběr stolice na vyšetření;

- připraví pomůcky pro aplikaci klyzmatu, provádí klyzma a pečuje o klienta po výkonu;

- vhodně používá dostupné pomůcky pro inkontinentní, pečuje o důslednou hygienu inkontinentních klientů a provádí prevenci možných komplikací;

- provádí rhb pánevního dna;- pečuje o psychický stav inkontinentních

klientů;- používá odbornou terminologii;

Sledování odchodu stolice, prevence zácpy, odběr stolice na vyšetření, klyzma, inkontinence moči a stolice

10. týden

- vyjmenuje zásady podávání léků;- připraví pomůcky k podávání léků;- podává léky ústy, konečníkem, kůží,

do nosu, do oka, provádí edukaci klienta;- určí indikační skupiny léků, které

podává;- kontroluje expirační dobu;- charakterizuje druhy injekcí;

Podávání léků per os, per rektum, lokální aplikace na kůži, do oka, ucha

Příprava a aplikace s.c. a i.m. injekcí

11. týden

165

- připraví pomůcky k aplikaci injekcí, správně vyhledá místa vpichu, šetrně a správně aplikuje s.c. a i.m. injekce;

- dodržuje zásady asepse;- v rámci aplikace injekce klienta edukuje

a vhodně s ním komunikuje; - určí indikační skupiny injekčních léků;

- vyjmenuje a charakterizuje druhy nejčastějších diagnostických metod;

- popíše přípravu klienta na jednotlivá vyšetření a péči po výkonu;

- prakticky provádí přípravu klienta na výkon a pečuje o něj po výkonu;

- provádí edukaci klienta v souvislosti s vyšetřením;


Příprava klientů k diagnostickým výkonům, edukace klienta

12. týden

- pojmenuje základní chirurgické nástroje a chirurgický materiál;

- popíše převazový vozík a připraví ho k převazům, provádí převazy aseptické rány, asistuje při převazech septické rány;

- zvládá obvazovou techniku;- vyjmenuje a charakterizuje druhy

moderních obvazových materiálů, vysvětlí jejich význam, pracuje s moderním; obvazovým materiálem;

- charakterizuje úkoly sestry před vizitou, během ní a po ní;

- připraví pomůcky, dokumentaci a nemocné na vizitu, podává lékaři informace o nemocném, používá odbornou terminologii;

- plní ordinace lékaře;

Chirurgické nástroje a pomůcky k převazům, druhy převazů, moderní obvazové materiály

Asistence při převazech

Vizita

13. týden

- charakterizuje jednotlivé fáze přípravy klienta k operaci, vysvětlí jejich význam;

- prakticky provádí přípravu klienta k operaci a edukaci klienta v souvislosti s operací a pooperačním režimem;

- charakterizuje ošetřovatelskou péči o klienta po operaci, vyjmenuje možné pooperační komplikace a jejich prevenci;

- monitoruje klienta po operaci a provádí u něho komplexní ošetřovatelskou péči, pořizuje záznamy do dokumentace;

- používá odbornou terminologii;- popíše povinnosti zdravotníka

při příjmu, překladu a propuštění;- spolupracuje se sestrou při těchto

Příprava klienta k operaci

Péče o klienta po operaci

Příjem překlad a propuštění

14. týden

166

činnostech; vyplní překladovou zprávu;- vysvětlí význam komunikace (edukace)

s klientem při příjmu, překladu a propuštění;

- připraví k aplikaci intravenózní injekci, asistuje při jejím podání;

- vyjmenuje druhy infuzních roztoků a možnosti jejich indikace;

- připraví pomůcky k podání infuze, včetně zavedení i. v. kanyly, asistuje při podávání infuze, pečuje o klienta před podáním infuze, během něj a po něm;

- vyjmenuje možné komplikace infuzní terapie;

- vyjmenuje druhy transfuzních přípravků a jejich indikaci;

- popíše úkoly sestry před transfuzí, během ní a po ní;

- popíše postup a vyjmenuje všechny zásady pro podávání transfuzí a vysvětlí nezbytnost jejich dodržování;

- připraví pomůcky a dokumentaci k podání transfuze;

- asistuje lékaři při podání transfuze;- provádí přípravu a edukaci klienta

před transfuzí, pečuje o něho během transfuze a po ní;

- vyjmenuje možné komplikace při podání transfuze, sleduje výskyt jejich příznaků;

- provádí edukaci klienta;- používá odbornou terminologii;

Podávání léků i. v., druhy infuzních roztoků

Transfúze, druhy transfuzních přípravků

15. týden

- vyjmenuje druhy odběrů krve, zvratků a sputa;

- připraví vhodné odběrové nádoby, žádanky a další pomůcky k příslušnému odběru;

- provádí odběr biologického materiálu na vyšetření;

- dodržuje zásady pro odběr biologického materiálu;

- zhodnotí výsledky základního vyšetření biologického materiálu;

- edukuje a vhodně komunikuje s klientem;

- provádí komplexní oš. péči o klienta, vysvětlí význam této péče, vede ošetřovatelskou dokumentaci;

- používá odbornou terminologii.

Odběry biologického materiálu – krve, zvratků, sputa

Komplexní ošetřovatelská péče o klienty na chirurgickém oddělení

16. týden

167

Ošetřování nemocných 4. ročník Interní oddělení


Žák- charakterizuje jednotlivé vyšetřovací

metody;- připravuje klienta k vyšetření, včetně

edukace, pečuje o klienta po vyšetření; - charakterizuje jednotlivá onemocnění

dýchacích cest, sleduje příznaky onemocnění;

- stanovuje ošetřovatelské problémy v dané oblasti, navrhuje a realizuje oš. plán;


Ošetřovatelská péče (OP) u klienta s chorobami dýchacích cest- vyšetřovací metody dýchacích

cest- zánětlivá onemocnění dýchacích

cest- CHOPN, astma bronchiale,

tuberkulóza

1. týden

- charakterizuje jednotlivé vyšetřovací metody;

- připravuje klienta k vyšetření, včetně edukace, pečuje o klienta po vyšetření;

- charakterizuje onemocnění oběhového systému, sleduje příznaky onemocnění;



OP u klienta s chorobami oběhového systému- vyšetřovací metody srdce

a oběhového systému- hypertenze, ICHS, srdeční

insuficience, onemocnění periferních cév

2. týden



- charakterizuje onemocnění zažívacího systému, sleduje příznaky onemocnění;



OP u klienta s chorobami zažívacího systému- vyšetřovací metody zažívacího

systému- vředová choroba žaludku

a duodena- průjmy, Crohnova choroba,

ulcerózní kolitida

3. týden



- charakterizuje onemocnění jater a žlučových cest, sleduje příznaky onemocnění;



OP u klienta s chorobami jater a žlučových cest- vyšetřovací metody- hepatitis, cirhosis, jaterní selhání - cholelithiasis, cholecystitis,

cholangitis

4. týden

168



- charakterizuje onemocnění vylučovacího systému, sleduje příznaky onemocnění;



OP u klienta s chorobami ledvin a močových cest- vyšetřovací metody ledvin

a močových cest;- zánětlivá onemocnění močových

cest, pyelonefritis, glomerulonefritis, selhání ledvin

5. týden



- charakterizuje onemocnění DM a jeho komplikace, sleduje příznaky dekompenzace, komplikací, sleduje dodržování diety a režimových opatření;

- odebírá venózní i kapilární krev na glykémii, aplikuje inzulin;

- edukuje klienta v souvislosti s dodržováním diety, režimových opatření, selfmonitorinku, aplikace inzulínu;

- charakterizuje onemocnění štítné žlázy, sleduje příznaky onemocnění;



OP u klienta s endokrinním onemocněním

- diabetes mellitus- vyšetřovací metody- kompenzovaný

a dekompenzovaný DM- akutní a pozdní diabetické

komplikace

- onemocnění štítné žlázy- vyšetřovací metody- záněty štítné žlázy, hypotyreóza,

hypertyreóza

6. týden



- charakterizuje jednotlivá onemocnění krve, sleduje příznaky onemocnění;

- připravuje klienta, pomůcky i dokumentaci k transfuzní terapii, asistuje lékaři při aplikaci transfuze, monitoruje klienta během transfuze i po ní;



OP u klienta s chorobami krve - vyšetřovací metody- anémie, leukémie, krvácivé stavy- transfuzní terapie

7. týden


- připravuje klienta k vyšetření, včetně

OP u klienta s chorobami centrálního nervového systému (CNS)

8. týden

169

edukace, pečuje o klienta po vyšetření; - charakterizuje onemocnění CNS, sleduje

příznaky onemocnění;- stanovuje ošetřovatelské problémy

v dané oblasti, navrhuje a realizuje oš. plán;

- používá odpovídající metody rehabilitačního ošetřovatelství;


- vyšetřovací metody- cévní mozková příhoda, poruchy

vědomí, poruchy hybnosti- roztroušená skleróza,

Parkinsonova choroba, Alzheimerova demence



- charakterizuje jednotlivá onemocnění pohybového systému, sleduje příznaky onemocnění;


- používá odpovídající metody rehabilitačního ošetřovatelství;


OP u klienta s chorobami pohybového systému- vyšetřovací metody - zánětlivá a revmatická

onemocnění pohybového systému

- degenerativní onemocnění pohybového systému

9. týden

- charakterizuje specifiku péče o staré a dlouhodobě nemocné klienty;

- sleduje příznaky onemocnění;- stanovuje ošetřovatelské problémy


- hodnotí míru soběstačnosti klienta;- používá odpovídající metody

rehabilitačního ošetřovatelství k udržení co nejvyšší úrovně hybnosti a soběstačnosti a k prevenci imobilizačního syndromu;

- citlivě pečuje o klienty v terminálním stádiu;

- pečuje o mrtvé tělo, seznámí se s příslušnou dokumentací.

OP u klientů starých a dlouhodobě nemocných

OP u klienta v terminálním stádiu

Péče o mrtvé tělo

10. týden

Ošetřování nemocných 4. ročník Chirurgické oddělení


Žák- charakterizuje onemocnění pohybového

systému, jednotlivé vyšetřovací a terapeutické metody;


OP u klienta s onemocněním a úrazy pohybového systému- zlomeniny končetin- imobilizační obvaz, extenze - osteosyntéza, zevní fixátor- totální endoprotéza,

1. týden

170

- stanovuje ošetřovatelské problémy v dané oblasti, navrhuje a realizuje OP;

- pečuje o klienta se zlomeninami, imobilizačním obvazem, extenzí, zevním fixátorem, po artroskopii, včetně rehabilitace a prevence komplikací z imobilizace;

- sleduje možné komplikace, edukuje klienta;

cervikokapitální protéza- artroskopie

- charakterizuje druhy úrazů hlavy, nitrolebního krvácení, stupně poruchy vědomí;



- sleduje příznaky možných komplikací;- edukuje klienta o nutnosti dodržování

klidového režimu v postkomočním období, o správném pohybovém režimu a používání korzetu při zlomeninách obratlů;

OP u klienta po úrazu hlavy a páteře- komoce, kontuze, komprese

mozku - nitrolební krvácení- poruchy vědomí- poranění páteře

2. týden

- charakterizuje jednotlivá onemocnění žlučníku a žlučových cest, popíše příznaky a možné komplikace;



- objasní podstatu ERCP, rozliší jednotlivé druhy operací žlučníku a žlučových cest;

- pečuje o klienta před a po ERCP, před operací žlučníku a žlučových cest a po ní;

OP u klienta s onemocněním žlučníku a žlučových cest- cholelithiasis, cholecystitis,

biliární kolika- péče o klienta před a po ERCP,

před operací žlučníku a žlučových cest a po ní

3. týden

- charakterizuje náhlé příhody břišní, ileózní stavy;


- stanovuje ošetřovatelské problémy v dané oblasti, navrhuje a realizuje oš. plán, používá odbornou terminologii;

- popíše přípravu klienta k urgentní operaci;

- pečuje o klienta s akutní pankreatitis, edukuje ho v oblasti režimových a dietních opatření;

OP u klienta s náhlou příhodou břišní

- zánětlivého charakteru- apendicitis, peritonitis, akutní

pankreatitis

- ileózního charakteru

4. týden

171

- sleduje vyprazdňování stolice a další možné příznaky;

- charakterizuje jednotlivé vyšetřovací metody, příčiny, typy operací žaludku, střev a konečníku;



- připraví pomůcky k ošetření stomie;- ošetřuje stomii, edukuje klienta;

OP u klienta s onemocněním žaludku a střev- vyšetřovací metody, gastroskopie,

kolonoskopie- operace na zažívacím ústrojí- péče o klienta se stomií

5. týden

- charakterizuje jednotlivé patologické stavy, vyšetřovací metody, příčiny a typy operací plic a prsu;


- pečuje o klienta s hrudním sáním;

OP u klienta před operací hrudníku a po ní- vyšetřovací metody- operace plic, prsu- pneumothorax, hrudní sání

6. týden

- charakterizuje jednotlivé patologické stavy a vyšetřovací metody cév DK;

- připravuje klienta k vyšetření a terapeutickým zákrokům, včetně edukace, pečuje o klienta po vyšetření a po zákrocích, provádí prevenci TEN;


- pečuje o klienta po amputaci DK;

OP u klienta s onemocněním žil a tepen dolních končetin- vyšetřovací metody- ischemická choroba dolních

končetin- akutní uzávěr tepen- PTA- amputace- varixy dolních končetin- trombemolická choroba (TEN)

7. týden

- charakterizuje jednotlivé stavy, vyšetřovací metody;

- připravuje klienta k vyšetření a terapeutickým zákrokům, včetně edukace, pečuje o klienta po vyšetření a po zákrocích;


- ošetřuje chronické rány, používá dostupné moderní krycí materiály, provádí záznamy v dokumentaci rány;

OP u klienta s chronickou ránou- vyšetřovací metody- diabetická noha, bércové vředy,

dekubity

8. týden

- charakterizuje onemocnění vylučovacího systému a jednotlivé vyšetřovací metody;

- připravuje klienta k vyšetření a terapeutickým zákrokům, včetně edukace, pečuje o klienta po vyšetření a po zákrocích;

OP u klienta s onemocněním vylučovacího systému- vyšetřovací metody- urolithiasis, renální kolika - onemocnění prostaty

9. týden

172

- stanovuje ošetřovatelské problémy v dané oblasti, navrhuje a realizuje oš. plán, používá odb. terminologii;

- pracuje s dokumentací;- připravuje sterilní stolek k malým

chirurgickým zákrokům;- asistuje lékaři při vyšetření

a při zákrocích;- komunikuje s klientem, používá

empatický přístup, provádí edukaci.

OP na chirurgické ambulanci - specifika a náplň práce sestry

na chirurgické ambulanci- instrumentárium na ambulanci- asistence lékaři při výkonech- práce s dokumentací

10. týden

Ošetřování nemocných 4. ročník Gynekologicko-porodnické oddělení


Žák- orientuje se na gyn-por. oddělení;- pracuje podle harmonogramu práce;- seznámí se se základním

gynekologickým instrumentáriem;- připravuje ženu k základnímu

gynekologickému vyšetření, připravuje pomůcky, asistuje lékaři;

- aplikuje léky do pochvy;- komunikuje empaticky s klientkou,

respektuje psychologická specifika hospitalizace na gyn-por.odd.;

Harmonogram a organizace práce na gyn-por. oddělení- gynekologické instrumentárium- základní gynekologické vyšetření- aplikace léků do pochvy

1. týden

- charakterizuje jednotlivá onemocnění a vyšetřovací metody

- připravuje klientku k vyšetření a terapeutickým zákrokům, včetně edukace, pečuje o klientku po vyšetření a po zákrocích;



OP u ženy se zánětlivým a nádorovým onemocněním rodidel

2. týden

- charakterizuje jednotlivé vyšetřovací metody, typy operací a zákroků;

- popíše předoperační a pooperační péči;- stanovuje ošetřovatelské problémy

v dané oblasti, navrhuje oš. plán;- realizuje oš.plán;- používá odbornou terminologii;

OP u ženy před gynekologickou operací a po ní, před malým gynekologickým zákrokem a po něm- vyšetřovací metody- předoperační a pooperační péče

3. týden

- charakterizuje problematiku fyziologického a patologického těhotenství, jednotlivé fáze porodu;

- stanovuje oš. problémy v dané oblasti

OP u ženy před porodem, během něj a po něm

Péče o novorozence

4. týden

173

a navrhuje oš. plán;- vyjmenuje zásady péče o novorozence;- spolupracuje při ošetřování

novorozence;- pečuje o ženu v šestinedělí, edukuje

o významu a základních zásadách kojení.

Ošetřování nemocných 4. ročník Dětské oddělení


Žák- seznámí se s organizací práce,

personálem a dokumentací;- rozlišuje vývojové zvláštnosti

při poskytování oš. péče u dětí;- stanovuje ošetřovatelské problémy


- vyjmenuje práva hospitalizovaného dítěte a ve své práci je respektuje;


Specifika, harmonogram a organizace práce na dětském oddělení

Charta práv hospitalizovaného dítěte

1. týden

- provádí základní ošetřovatelskou péči o kojence a batolata;

- vede ošetřovatelskou dokumentaci;- charakterizuje specifika jednotlivých

výkonů u kojenců a batolat;- plánuje a realizuje zaměstnání dětí;- edukuje rodiče hospitalizované spolu

s dětmi;

OP o kojence a batolata- hygienická péče- péče o výživu- specifika při měření

fyziologických funkcí, odběrech biologického materiálu, podávání a aplikaci léků

- zaměstnávání dětí- edukace rodičů

2. týden

- provádí základní ošetřovatelskou péči o starší děti;

- vede ošetřovatelskou dokumentaci;- charakterizuje specifika jednotlivých

výkonů u starších dětí;- plánuje a realizuje zaměstnávání dětí;

OP u starších dětí- hygienická péče- péče o výživu- specifika při měření

fyziologických funkcí, odběrech biologického materiálu, podávání a aplikaci léků

- zaměstnávání dětí- edukace rodičů

3. týden

- vyjmenuje a charakterizuje nejčastější mentální, tělesné a smyslové postižení;

- vyjmenuje kompenzační pomůcky;- stanovuje ošetřovatelské problémy


- plánuje a realizuje zaměstnávání

OP u mentálně, tělesně a smyslově handicapovaných dětí a dospělých- - druhy postižení, vady zraku a

sluchu- - kompenzační pomůcky- - zvláštnosti ošetřovatelské péče- - zaměstnávání handicapovaných

4. týden

174

handicapovaných dětí a dospělých;- vhodně komunikuje s klientem.

dětí- - specifika komunikace a - psychologického přístupu

Ošetřování nemocných 4. ročník Ambulantní a terénní zdravotní péče


Žák- charakterizuje práci sestry

u praktického nebo dětského lékaře;- orientuje se v dokumentaci;- spolupracuje se setrou při preventivních

prohlídkách;- provádí ošetřovatelské výkony;- provádí edukaci klientů;

Organizace práce u praktického nebo dětského lékaře- dokumentace- preventivní prohlídky

1. týden

- pod dohledem zdravotnického pracovníka pečuje o klienty v domácím prostředí;

- provádí rehabilitační péči;- vhodně komunikuje s klientem, provádí

edukaci.

Organizace práce v terénní ošetřovatelské péči- specifika práce- rehabilitační péče- dokumentace- edukace klientů

2. týden

175


4.22 Název vyučovacího předmětu: Seminář z matematiky


Název předmětu Seminář z matematiky


Počet hodin týdně – – – 2 2

Pojetí předmětu


Cílem předmětu je procvičit a zopakovat již získané vědomosti v předmětu matematika a pomoci žáku k maturitní zkoušce.


Předmět je zařazen do výuky ve 4. ročníku v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně. Svým obsahem se řadí mezi předměty všeobecně vzdělávací, je předmětem volitelným. Jsou v něm zařazeny všechny tematické celky středoškolského učiva matematiky, jejichž znalost se vyžaduje pro základní úroveň maturitní zkoušky z matematiky.

Vyučovací předmět seminář z matematiky rozvíjí logické, abstraktní a kritické myšlení, učí žáka matematizovat reálné situace, vytvářet úsudek a řešit úlohy z běžného života, užívat správně matematické pojmy, numericky počítat a užívat proměnnou, pracovat s rovinnými a prostorovými útvary a pracovat s matematickým modelem.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je teoretická, s využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Velký důraz je kladen na různé formy procvičování učiva a upevňování získaných vědomostí.

Ve výuce se využívají všechny formy a metody práce, které napomáhají správnému vymezení pojmů, pochopení a procvičení učiva, zejména metoda slovní (výklad, vysvětlování, popis), metoda názorně demonstrační, modely, tabulky, grafy), metoda praktická. Žáci pracují nejčastěji pod vedením vyučujícího a samostatně, využívají se i další metody práce, např. skupinová.


Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným Klasifikačním řádem školy. Při hodnocení výsledků učení je vhodné se zaměřit na hloubku porozumění látce, schopnost využití mezipředmětových vztahů a schopnost aplikace poznatků při řešení problémů.

Ke kontrole vědomostí a dovedností studentů slouží různé formy ústního a písemného hodnocení.

176



kompetence k učení, tzn. žák samostatně vyhledává informace, třídí je a využívá, volí různé postupy při řešení reálné situace, aplikuje znalosti v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě, rozvíjí paměť prostřednictvím numerických výpočtů a matematických algoritmů;

kompetence k řešení problémů, tzn. žák provádí rozbor úlohy, vytvoří plán jeho řešení, odhaduje je a ověřuje, rozvíjí samostatné uvažování a vyvozování logických závěrů, aplikuje osvojené metody problémů v jiných tématech a oblastech;

kompetence komunikativní, tzn. žák přesně vyjadřuje myšlenky v ústním a písemném projevu, užívá matematický jazyk včetně symboliky, rozvíjí dovednosti přesného a estetického rýsování, rozvíjí komunikaci při řešení navozeného problému, vyhodnocení informací kvantitativního i kvalitativního charakteru obsažených v grafech, diagramech a tabulkách, prezentuje získané výsledky;

kompetence sociální a personální, tzn. žák pracuje ve skupinách, dodržuje dohodnuté postupy, má zodpovědnost za řešení problému;

kompetence občanské, tzn. žák respektuje názory spolužáků, je zodpovědný za vlastní rozhodování, uznává význam matematiky jako vědy ve společnosti;

kompetence pracovní, tzn. žák má zodpovědný přístup k zadaným úkolům, dbá na přesnost řešení a úplné dokončení práce, zdokonaluje grafický projev.


člověk a svět práce – žák pracuje s informacemi, vyhledává je a hodnotí dosažené výsledky, při řešení problému diskutuje ve skupině, obhajuje vlastní návrh řešení;

informační a komunikační technologie – žák zapíše a zakreslí výsledky úloh pomocí počítačové techniky.


Z hlediska mezipředmětových vztahů se matematika nejvíce prolíná s následujícími předměty:

fyzika – převody jednotek, zapsání výsledku řešení v exponenciálním tvaru, vyjadřování neznámé ze vzorce;

informační a komunikační technologie – využití informačních zdrojů (internetu), zapsání a zakreslení výsledků úloh do tabulek, grafy, diagramy, statistika;

ošetřovatelství – převody jednotek, trojčlenka, procentový počet, ředění a koncentrace roztoků;

chemie – převody jednotek, ředění a látková koncentrace roztoků, výpočty z chemických rovnic.


Seminář z matematiky 4. ročník


Žák- provádí aritmetické operace

s přirozenými čísly;- rozliší prvočíslo a číslo složené,

rozloží přirozené číslo na prvočinitele;

1. Číselné obory - přirozená čísla- celá čísla- racionální čísla- reálná čísla

4

177

- užívá pojem dělitelnosti přirozených čísel a znaky dělitelnosti;

- určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel;

- provádí aritmetické operace s celými čísly;

- užívá pojem opačné číslo;- pracuje s různými tvary zápisu

racionálního čísla;- provádí operace se zlomky;- provádí operace s desetinnými čísly

včetně zaokrouhlování, určí řád čísla;- řeší praktické úlohy na procenta

a užívá trojčlenku;- znázorní racionální číslo na číselné

ose;- zařadí číslo do příslušného číselného

oboru;- provádí aritmetické operace

v číselných oborech;- užívá pojmy opačné číslo a převrácené

číslo;- znázorní reálné číslo nebo jeho

aproximaci na číselné ose;- určí absolutní hodnotu reálného čísla

a chápe její geometrický význam;- zapisuje a znázorňuje intervaly, určuje

jejich průnik a sjednocení;- užívá druhé a třetí mocniny

a odmocniny;- provádí operace s mocninami

s celočíselným exponentem;- provádí početní výkony s mocninami

a odmocninami;

- určí hodnotu výrazu;- určí nulový bod výrazu;- provádí početní operace

s mnohočleny;- rozloží mnohočlen na součin užitím

vzorců a vytýkáním;- provádí operace s lomenými výrazy;- určí definiční obor lomeného výrazu;- provádí operace s výrazy obsahujícími

mocniny a odmocniny;

2. Algebraické výrazy- algebraický výraz- mnohočleny- lomené výrazy- výrazy s mocninami a odmocninami

6

- řeší lineární rovnice o jedné neznámé;- vyjádří neznámou ze vzorce;

3. Rovnice a nerovnice- lineární rovnice a jejich soustavy- rovnice s neznámou ve jmenovateli

8

178

- užívá lineární rovnice při řešení slovní úlohy;

- řeší početně i graficky soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých, stanoví definiční obor rovnice;

- řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli o jedné neznámé;

- vyjádří neznámou ze vzorce;- užívá rovnice s neznámou

ve jmenovateli při řešení slovní úlohy;- využívá k řešení slovní úlohy grafu

nepřímé úměry;- řeší neúplné i úplné kvadratické

rovnice;- užívá vztahy mezi kořeny

a koeficienty kvadratické rovnice;- užívá kvadratickou rovnici při řešení

slovní úlohy;- řeší lineární nerovnice s jednou

neznámou a jejich soustavy;- řeší rovnice a nerovnice v součinovém

a podílovém tvaru;

- kvadratické rovnice

- užívá různá zadání funkce a používá s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, hodnota funkce v bodě, graf funkce;

- sestrojí graf funkce y = f(x);- určí průsečíky grafu funkce s osami

soustavy souřadnic;- užívá pojem a vlastnosti přímé

úměrnosti, sestrojí její graf;- určí lineární funkci, sestrojí její graf,

objasní geometrický význam parametrů a, b v předpisu funkce y = ax + b;

- určí předpis lineární funkce z daných bodů nebo grafu funkce;

- užívá pojem a vlastnosti nepřímé úměrnosti, načrtne její graf;

- řeší reálné problémy pomocí lineární funkce a nepřímé úměrnosti;

- určí kvadratickou funkci, stanoví definiční obor a obor hodnot, sestrojí graf kvadratické funkce;

- vysvětlí význam parametrů v předpisu kvadratické funkce, určí intervaly monotonie a bod, v němž nabývá funkce extrému;

- řeší reálné problémy pomocí

4. Funkce- základní poznatky o funkcích- lineární funkce, nepřímá úměrnost- kvadratické funkce- exponenciální a logaritmické funkce,

jednoduché rovnice- goniometrické funkce

10

179

kvadratické funkce;- určí exponenciální a logaritmickou

funkci, u každé z nich stanoví definiční obor a obor hodnot, sestrojí jejich grafy;

- užívá logaritmu a jeho vlastností, řeší jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice;

- v jednoduchých praktických úlohách užívá pojmů úhel, stupňová míra, oblouková míra;

- definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku;

- určí definiční obor a obor hodnot goniometrické funkce, sestrojí graf;

- užívá vlastností goniometrických funkcí;

- určí intervaly monotonie, případně body, v nichž nabývá funkce extrému;

- používá poznatky o funkcích v jednoduchých praktických úlohách;

- aplikuje znalosti o funkcích při řešení úloh o posloupnostech;

- určí posloupnost vzorcem pro n-tý člen, graficky, výčtem prvků;

- určí aritmetickou posloupnost a význam diference;

- užívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost;

- určí geometrickou posloupnost a kvocient;

- užívá základní vzorce pro geometrickou posloupnost;

- využívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích;

- řeší úlohy finanční matematiky

5. Posloupnosti a finanční matematika- základní poznatky o posloupnostech- aritmetická posloupnost- geometrická posloupnost- využití posloupností pro řešení úloh

z praxe, finanční matematika

8

- správně užívá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina, polorovina, úsečka, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé, souhlasné;

- užívá s porozuměním polohové a metrické vztahy mezi geometrickými útvary v rovině (rovnoběžnost, kolmost a odchylka přímek, délka úsečky a velikost úhlu, vzdálenosti bodů a přímek);

- rozliší konvexní a nekonvexní útvary,

6. Planimetrie

- Planimetrické pojmy a poznatky- Trojúhelníky- Mnohoúhelníky- Geometrická zobrazení

8

180

popíše a správně užívá jejich vlastnosti;

- určí objekty v trojúhelníku, znázorní je a užívá s porozuměním pojmů strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, výšky, těžnice, střední příčky, kružnice opsané a vepsané;

- při řešení úloh argumentuje s využitím poznatků vět o shodnosti a podobnosti trojúhelníků;

- aplikuje poznatky o trojúhelnících (obvod, obsah, velikost výšky, Pythagorova věta, poznatky o těžnicích a těžišti) v úlohách početní geometrie;

- řeší praktické úlohy s užitím trigonometrie pravoúhlého trojúhelníku a obecného trojúhelníku (sinová věta, kosinová věta, obsah trojúhelníku určeného sus);

- rozliší základní druhy čtyřúhelníků, pojmenuje pravidelné mnohoúhelníky;

- pojmenuje, znázorní a správně užívá základní pojmy ve čtyřúhelníku (strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, kružnice opsaná a vepsaná, úhlopříčky, výšky), popíše a užije vlastnosti konvexních mnohoúhelníků a pravidelných mnohoúhelníků;

- užívá s porozuměním poznatky o čtyřúhelníku a pravidelném mnohoúhelníku v úlohách početní geometrie;

- pojmenuje, znázorní a správně užije základní pojmy týkající se kružnice a kruhu;

- užívá s porozuměním polohové vztahy mezi body, přímkami a kružnicemi;

- aplikuje metrické poznatky o kružnicích a kruzích (obvod, obsah) v úlohách početní geometrie;

- popíše a určí shodná zobrazení (souměrnosti, posunutí, otočení);

- charakterizuje jednotlivá tělesa, vypočítá jejich objem a povrch (krychle, kvádr, hranol, jehlan, rotační válec, rotační kužel, komolý jehlan a kužel, koule a její části);

- využívá poznatků o tělesech

7. Stereometrie- Tělesa

8

181

v praktických úlohách

- určí vzdálenost dvou bodů a souřadnice středu úsečky;

- užívá pojmy vektor a jeho umístění, souřadnice vektoru a velikost vektoru;

- provádí operace s vektory (součet vektorů, násobek vektoru reálným číslem);

- užívá parametrické vyjádření přímky, obecnou rovnici přímky a směrnicový tvar rovnice přímky v rovině;

- aplikuje v úlohách polohové a metrické vztahy bodů a přímek;

8. Analytická geometrie- souřadnice bodu a vektoru na přímce- souřadnice bodu a vektoru v rovině- přímka v rovině

- užívá základní kombinatorická pravidla;

- rozpozná kombinatorické skupiny (variace, permutace, kombinace bez opakování), určí jejich počty a užívá je v reálných situacích;

- počítá s faktoriály a kombinačními čísly;

- s porozuměním užívá pojmy náhodný pokus a jeho výsledek, náhodný jev, opačný jev, nemožný jev a jistý jev;

- určí množinu všech možných výsledků náhodného pokusu, počet všech výsledků příznivých náhodnému jevu a vypočítá pravděpodobnost náhodného jevu;

- vysvětlí a používá pojmy statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, statistický znak kvalitativní a kvantitativní; rozptyl a směrodatná odchylka;

- vypočítá četnost a relativní četnost hodnoty znaku, sestaví tabulku četností, graficky znázorní rozdělení četností;

- vyhledá a vyhodnotí statistická data v grafech a tabulkách

9. Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika

4

182


4.23 Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd


Název předmětu Základy společenských věd


Počet hodin týdně – – – 2 2

Pojetí předmětu


Cílem základů společenských věd je prohloubit a aktualizovat znalosti související se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními kontexty mezilidských vztahů. Podílí se na přípravě žáka pro úspěšný osobní, občanský a pracovní život v demokratické společnosti. Výuka proto směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými občany, aby jednali odpovědně a uvážlivě vůči sobě i společnosti. Výuka se snaží dosáhnout toho, aby žáci jednali aktivně, samostatně, odpovědně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, jednali v souladu s morálními principy a přispívali k uplatňování demokratických hodnot. Společenskovědní vzdělávání kultivuje žáka i v oblasti historického vědomí - žák se orientuje v hlavních událostech v minulosti, uvědomuje si svou příslušnost k vlastnímu národu i k širšímu společenství Evropské unie.


Učivo základů společenských věd plynule navazuje na učivo probrané v občanské nauce a předmětech společensko-vědního rázu, aktualizuje je a dále prohlubuje. Výuka směřuje k přípravě žáků k maturitě a k přijímacím zkouškám na vysoké školy humanitního směru. Podporuje aktivní občanský, společenský život v demokratické společnosti, vyváženou hodnotovou orientaci žáků a odpovědné jednání nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem.

Pojetí výuky

Výuka je pro žáka stimulující, rozvíjí nejen intelekt žáka, ale také jeho city a charakterové vlastnosti. K demokratickému občanství vychovává nejen škola, ale i prostředí školy, třídy. Ve výuce se střídají různé vyučovací strategie od frontální výuky ke skupinové a individuální, např. analýza textů, práce s tiskem, internetem, médii. Výuka je systematická, názorná, reaguje na aktuální společenská, kulturní i odborná témata, např. z oblasti politické, kulturní, společenské atd. Součástí výuky jsou společné exkurze, návštěvy institucí, výstav, přednášek. Výuka se také zabývá sociálně-patologickými jevy, drogovou prevencí, environmentální

183

a rodinnou výchovou, globálními problémy a globalizací, prohlubuje multikulturalitu, pracovní a sociální mobilitu, mediální informovanost.


Hodnocení žáků se provádí na základě kombinace ústního zkoušení a různých forem písemného zkoušení, testování teoretické i praktické práce. Nejpoužívanějšími formami zkoušení znalostí jsou individuální a frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce.






občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých lidí, je hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky, podle svých schopností a možností přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly, aktivně pracuje v týmu, je motivovaný k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, je informovaný o možnosti dalšího studia na VOŠ, VŠ a pracovního uplatnění;

kompetence využívat prostředky ICT, tzn. vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje;

kompetence odborné, tzn. žák si uvědomuje společenskovědní zákonitostí, fungování, vývoje a změn ve společnosti, jejich vlivu na utváření lidského společenství, vyhledává a pracuje s příslušnými informacemi, získává je a kriticky vyhodnocuje, je schopen ocenit všelidské hodnoty jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy, je schopen základní orientace ve vývoji našeho národa v kontextu evropském i celosvětovém.


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, je schopen jednat s lidmi,

184

diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení a zachovávat si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví;




V předmětu občanská nauka se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, zeměpisem, informační a komunikační technologií, estetickou výchovou, cizími jazyky, psychologií, ekonomií, biologií a matematikou.


Základy společenských věd 4. ročník Výsledky vzdělávání Obsah vzdělávání Počet hodin

Žák- definuje člověka jako bio- psycho-

sociálně determinovaného jedince;- jedince považuje za společenskou

bytost a uvědomuje si podstatu procesu socializace;

- uvede životní hodnoty, které jsou důležité pro spokojenost jedince, význam rodiny;

- orientuje se v oblasti víry a náboženství;

- je obeznámen s aktuálními problémy práva a právní společnosti;

- vysvětlí podstatu fungování tržní ekonomie;

- vysvětlí význam a fungování mezinárodních organizací;

- definuje pojmy legislativa, exekutiva, jurisdikce;

- vymezuje stát, jeho utváření a uvádí příklady z dějin;

- charakterizuje Ústavu ČR, její vznik vývoj a význam pro ČR a jiné státy;

- je obeznámen s místní a městskou samosprávou;

- popíše shody a odlišnosti demokratických a totalitních systémů;

1. Psychologie, psychické procesy a jevy

2. Osobnost, determinanty vývoje

3. Mezilidské vztahy, komunikace, interakce

4. Sociologie, sociální psychologie, vliv prostředí na člověka

5. Vztahy mezi pohlavími, volba životního partnera, rodina

6. Víra, náboženství, sekty7. Životní spokojenost8. Občan a právo9. Soudní systém v ČR

(jurisdikce)10. Člověk, ekonomie a svět

práce (majetek, pracovní právo)

11. ČR a mezinárodní integrace (EU, RE, NATO, OSN)

12. Moc výkonná v ČR (exekutiva)

13. Moc zákonodárná v ČR (legislativa)

14. Moc veřejná – samospráva

60

185

- identifikuje politické programy a fungování politických stran;

- je si vědom významu kultury a fungování estetiky v praxi;

- orientuje se v základní problematice vzniku, vývoje filozofie a jejího významu;

- vystihne podstatu multikulturní společnosti, nebezpečí nesnášenlivosti, rasismu a xenofobie;

- definuje vývoj morálky a základní etické problémy, pojmy a postoje;

- uvědomuje si nebezpečí a důsledky planetárních problémů pro sebe a celý svět.

16. Stát17. Ústava18. Lidská práva a svobody19. Demokracie a volby20. Politologie, politika,

participace a ideologie21. Filozofie, základní

filozofické otázky a obory22. Dějiny filozofie, velké

osobnosti filozofie23. Estetika24. Uprchlictví, exil emigrace,

migrace, kultura, multikulturní společnost

25. Etika, morálka26. Planetární problémy

186


5. Materiální, organizační a personální podmínky vzdělávání

5.1 Materiální podmínky vzdělávání

Dvoupodlažní budova školy stojí v klidné části Vyškova – místní části Dědice. Součástí školy je školní dvůr, který umožňuje žákům relaxaci během poledních přestávek, v případě příznivého počasí je využíván i k výuce, hlavně tělesné výchovy.

Kmenové učebny jsou vybaveny novým nábytkem, který odpovídá hygienickým předpisům, a lze je využívat pro třídy do 30–34 žáků. Všechny učebny jsou vybaveny audiovizuální technikou (meotar, televizor, videopřehrávač), ve dvou učebnách je nainstalován dataprojektor, v ostatních třídách lze používat mobilní dataprojektory, k dispozici jsou také interaktivní tabule. Výuce cizích jazyků slouží dvě jazykové učebny.

V budově jsou dvě zařízené učebny pro výuku ošetřovatelství. Vybavení každé z nich odpovídá nárokům na výuku předmětu – lůžka pro nemocné, včetně pomůcek doplňujících lůžko, pomůcky k jednotlivým ošetřovatelským výkonům, včetně bazální stimulace, demonstrační modely, chirurgické nástroje, pomůcky a modely pro výuku první pomoci a audiovizuální technika.

Pro výuku ošetřovatelství a ošetřování nemocných je škola vybavena potřebným množstvím prádla a ochrannými pomůckami pro žáky i odborné vyučující. Praní prádla pro školu zajišťuje ústavní prádelna Nemocnice Vyškov, p. o., a to včetně ochranných pracovních oděvů žáků a odborných vyučujících.

Pro výuku předmětu psychologie – cvičení je určena samostatná učebna k nácviku psychologických dovedností.

Učebna výpočetní techniky je vybavena 16 počítači s připojením na tiskárnu a scanner. Počítačová síť je připojena na internet pomocí optického kabelu. Využití informačních a komunikačních technologií je zpracováno v ICT plánu školy.

V budově školy není tělocvična, výuka tělesné výchovy probíhá v tělocvičně Sokola Dědice, vzdálené 50 metrů. Každoročně je obnovována dohoda o pronájmu; užívání cvičebního nářadí, jehož bezpečnost je kontrolována v pravidelných intervalech, je součástí dohody o pronájmu.

Pro zázemí zaměstnanců slouží čtyři kabinety, sborovna, kabinet zástupce ředitele, kancelář školy a ředitelna. Všechny tyto místnosti jsou vybaveny počítači zapojenými do sítě, včetně tiskáren a internetového přístupu. Pro zaměstnance slouží tři kopírovací stroje.

V přízemí budovy jsou umístěny šatny pro žáky. Pro odpočinek slouží několik sedaček na chodbách každého patra.

V budově je sociální zařízení pro dívky, chlapce a zaměstnance dle hygienických norem. Sprchy jsou umístěny v prostorách u tělocvičny a v přízemí školy.

V přízemí mají žáci k dispozici školní knihovnu, která obsahuje několik stovek svazků beletrie i odborné literatury.

187

5.2 Personální podmínky vzdělávání

Pedagogický sbor ve škole je stabilizovaný, bez výrazných změn.Všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou vedeni k důslednému splnění kvalifikačních

předpokladů pro výkon svého povolání v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících i vyhlášky č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním systému. Dle aktuální potřeby výchovy a vzdělávání ve škole se uplatňují níže uvedené formy a druhy vzdělání.

Ve škole působí cca 20 pedagogických pracovníků, kteří splňují nároky spojené s potřebnou kvalifikací. V čele školy stojí ředitelka, její statutární zástupkyně a zástupkyně pro praktické vyučování.

Ve škole je zřízena funkce výchovného poradce a metodika prevence sociálně patologických jevů.

O údržbu a doplňování vybavení učeben a kabinetů se starají vedoucí odborných učeben a kabinetů v čele s hospodářkou školy.

Pedagogičtí pracovníci si pravidelně a na základě vnitrního pokynu ředitelky školy doplňují své pedagogické a odborné vzdělávání, včetně vzdělávání v oblasti informační a komunikační technologie.

5.2.1 Formy a druhy vzdělávání

5.2.1 . 1 Průběžné vzdělávání vedoucí ke splnění či prohloubení kvalifikace zaměstnance

Toto vzdělávání je realizováno aktivitami vedoucími k udržování, obnovování a doplnění kvalifikace pedagogického pracovníka:

vědecké doktorandské studium, další rozšiřující vysokoškolské studium, vysokoškolské studium, krátkodobé studium nabízených kurzů a seminářů, e-learningové studium, samostudium, studium v oblasti pedagogických věd.

5.2.1.2 Vzdělávání vedoucí ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon specializovaných a metodických činností

Pedagogičtí pracovníci se dále vzdělávají v následujících oblastech: studium pro výchovné poradce, studium pro metodiky prevence negativních jevů mezi mládeží, studium pro koordinátora ŠVP, studium pro koordinátora environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, studium pro koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Prioritou školy je splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů u všech pracovníků, jejich další vzdělávání jak v oblasti odborné, tak oblasti pedagogické, rozvoj jazykového vzdělání, rozvoj ICT kompetencí, sledování moderních trendů ve vyučovaných oborech i v oblasti pedagogiky a metodiky středoškolského vzdělávání.

Pedagogický tým pracuje s plány osobního rozvoje a je motivován ke zvyšování kariérního stupně akreditovaným a certifikovaným vzděláváním.

188

5.3 Organiza č ní podmínky vzdělávání

Organizace a průběh vzdělávání se řídí platnými předpisy, zejména zákonem č. 561 Sb., (Školský zákon) a platnými vyhláškami. Konkrétní podmínky vzdělávání na SŠZZE Vyškov, práva a povinnosti žáků, zásady klasifikace, vzdělávání podle individuálního plánu, ukončování studia a pokyny k BOZP jsou zpracovány ve Školním řádu.

Školní výuka teoretických a teoreticko-praktických vyučovacích předmětů probíhá v budově školy, výuka předmětu ošetřování nemocných probíhá ve zdravotnických a sociálních zařízeních na základě smluvního vztahu. Výuka předmětu tělesná výchova probíhá v tělocvičně TJ Sokol Dědice, která je vzdálena 50 metrů od budovy školy.

Odborná praxe je zabezpečena ve 3. ročníku v měsíci červnu v bloku čtyř týdnů na pracovištích Nemocnice Vyškov, p. o.

Průřezově jsou napříč učebním plánem zařazována témata o problematice ochrany člověka za mimořádných situací. Žáci se průběžně seznamují s opatřeními školy při vzniku mimořádné události, která se řídí zpracovaným Plánem opatření při vzniku mimořádných událostí a vyhlášení krizového stavu.

Za součást vzdělávacího procesu jsou považovány veškeré pořádané akce školy a soutěže, jichž se žáci účastní. Na tyto akce se vztahují opatření Školního řádu a související právní předpisy.

Vzdělávání podle školního vzdělávacího programu se uskutečňuje v souladu s vládními dokumenty:

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Státní informační politika ve vzdělávání Program realizace strategie rozvoje lidských zdrojů Národní program Zdraví pro 21. století

5.4 Podmínky bezpe č nosti práce a ochrany zdraví p ř i vzd ě lávacích č innostech

Podle Školského zákona poskytuje škola nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví prostřednictvím:

Školního řádu, provozního řádu odborných učeben, pokynů k výuce tělesné výchovy a k průběhu sportovních výcvikových kurzů, pokynů k odborné praxi, pokynů k průběhu exkurzí.

S těmito dokumenty je žák na začátku každého školního roku prokazatelně seznámen.

Všechny uvedené dokumenty vycházejí z platných právních předpisů, jež představují zejména:

Školský zákon č. 561/2004 Sb. Vyhláška o středním vzdělávání č. 13/2005 Sb. Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků

a studentů ve školách a školských zařízeních Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky,

alkoholem a jinými návykovými látkami č. 379/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení pro výchovu

a vzdělávání dětí a mladistvých č. 410/2005 Sb.

189

Prevence rizikového chování probíhá ve škole podle Minimálního preventivního programu, vypracovaného školním metodikem prevence v souladu s národním programem Zdraví pro 21. století.

Činnost školy při vzniku mimořádné události se řídí zpracovaným Plánem opatření při vzniku mimořádných událostí a vyhlášení krizového stavu.

190


6. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

Mezi žáky se speciálními potřebami jsou zařazeni ve smyslu Školského zákona č. 561/2004 Sb., §16, §17 žáci se zdravotním poškozením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním a žáci nadaní.

6.1 Zdravotní postižení

Zdravotním postižením je rozuměno mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Míra zdravotního postižení je vždy posuzována s požadavky na zdravotní způsobilost k výkonu povolání. Toto stanovisko vydává příslušný registrující praktický lékař (podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání jsou uvedeny v nařízení vlády č. 689/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

6.2 Zdravotní znevýhodnění

Zdravotním znevýhodněním je chápáno zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vychází ze školského zákona a vyhlášky č. 73/2005. Žáci jsou zařazeni do programu na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Učitelé jednotlivých předmětů jsou o potřebách žáka informováni třídním učitelem ve spolupráci s výchovným poradcem školy. Učitelé vytvářejí pro žáky takové metodické a hodnotící postupy, které umožňují žákovi bez závažnějších obtíží zvládat stanovené vzdělávací cíle. Dle individuálních potřeb je dán větší prostor ústnímu projevu před písemným, při testech mají žáci upravené zadání tak, aby mohli lépe doplňovat a nemuseli psát dlouhé odpovědi, mají delší čas na přípravu, hodnocení zohledňuje danou poruchu. V případě doporučení poradny je žákům umožněno psát texty na počítači. Žákům s přiznanou poruchou učení jsou uzpůsobeny i podmínky konání maturitní zkoušky.

6.3 Sociální znevýhodnění

Sociálním znevýhodněním se rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova.

Speciální vzdělávací potřeby žáka zjišťuje příslušné školské poradenské zařízení.Při práci s touto skupinou žáků využívá škola následující postupy: spolupráce se školskými poradenskými zařízeními spolupráce se speciálním pedagogem, který je zaměstnancem školy vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

191

přiměřená tolerance v jednotlivých předmětech individuální přístup k žákovi speciální technické, materiální vybavení úzká spolupráce školy s rodinou zapůjčení učebnic a dalšího studijního materiálu

6.4 Mimořádně nadaní žáci

Škola věnuje rovněž pozornost žákům nadaným. Nadaní žáci jsou tipováni učiteli jednotlivých předmětů v součinnosti s třídním učitelem a výchovným poradcem. Ve škole je upřednostňovaná metoda obohacování učiva. Žákům je nabízeno prohloubení rozšíření učiva v běžné výuce, účast na projektech a výzkumech. Žáci se zúčastňují soutěží, olympiád a projektů. Škola vychází vstříc i sportovně nebo umělecky nadaným žákům a umožňuje jejich účast na různých soustředěních. Žáci jsou povinni si po domluvě s vyučujícím doplnit všechny podmínky stanovené pro hodnocení, absence není v tomto případě důvodem pro nehodnocení.

Cílem práce školy je podchytit nadaného žáka, všestranně jej podporovat, soustavně s ním pracovat následujícími formami:

využívat ve výuce náročnější metody a postupy individuální přístup využívat projektové vyučování využívat samostudium intenzívně pracovat s informačními a komunikačními technologiemi uplatňovat skupinovou a týmovou práci odborné stáže (i v zahraničí)

192


7. CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY

V souladu s § 65 zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících předpisů uzavírá škola smlouvy se svými sociálními partnery, fyzickými a právnickými osobami. Na základě smluv dochází u těchto partnerů k vykonávání praktického vyučování a povinné odborné praxe. Nejdůležitějším sociálním partnerem je Nemocnice Vyškov, p. o.

Výuka předmětu ošetřování nemocných je organizována ve spolupráci s vedením této nemocnice. Je zabezpečena na základě smluvního vztahu školy a organizace. Vždy na začátku školního roku, před začátkem nástupu žáků na praktické vyučování, organizuje škola ve spolupráci s hlavní sestrou nemocnice školení Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Do tohoto školení je zahrnuta protipožární ochrana, první pomoc při úrazech, hygiena pracovního prostředí, dodržování mlčenlivosti, zákaz zneužívání tiskopisů a dokumentace. Žáci výuku předmětu ošetřování nemocných vykonávají pod dohledem kvalifikovaného vyučujícího, který úzce spolupracuje se staniční a vrchní sestrou daného oddělení. Žáci jsou rozděleni do skupin na jednotlivá odborná pracoviště. Ve 3. ročníku probíhá výuka na základních odděleních – chirurgie a interna. Ve 4. ročníku žáci absolvují dle rozpisu i další odborná oddělení nemocnice, tj. gynekologicko-porodnické oddělení, dětské oddělení, ORL, ambulance praktických a odborných lékařů, ve kterých pracují pod vedením pověřeného pracovníka.

Dalším významným sociálním partnerem jsou Sociální služby Vyškov, kde žáci 4. ročníku konají praktickou výuku. Výuka je realizována na Stacionáři pro handicapované klienty pod vedením pověřeného pracovníka. Ve 4. ročníku žáci absolvují praktickou výuku i v Oblastní charitě Vyškov v oblasti domácí péče o klienty. Mezi zařízeními a školou je podepsána smlouva. Stejně jako v nemocničním zařízení absolvují žáci společně před nástupem na praktické vyučování do těchto zařízení proškolení Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s příslušnými pověřenými pracovníky Sociálních služeb a Oblastní charity.

Na konci třetího ročníku žáci absolvují odbornou praxi v bloku čtyř týdnů. Výuka je realizována na pracovištích Nemocnice Vyškov, p. o. ve směnách (ranní a odpolední) dle vypracovaných rozpisů. Žáci pracují pod vedením pověřené osoby, většinou staniční nebo službu konající sestry, která také provádí záznam o praxi a hodnocení žáka.

Průběh všech aktivit praktické výuky je zaznamenáván do deníku praxe, který vyučující předmětu ošetřování nemocných průběžně kontroluje.

Škola spolupracuje s dalšími organizacemi a neziskovými sdruženími:

Pedagogickopsychologická poradna Vyškov Český červený kříž Vyškov Denní stacionář pro handicapované klienty Vyškov Sdružení diabetiků Vyškov Paprsek Vyškov Sociální služby Vyškov – Domov důchodců Oblastní charita Vyškov – Chráněné bydlení K-centrum Brno Rampa Vyškov

193

Policie Vyškov Záchranná služba Vyškov Záchranný hasičský sbor Vyškov

Formou besed a exkurzí na příslušná pracoviště škola spolupracuje i s jinými organizacemi dle aktuální nabídky.

194


ZÁVĚREČNÉ INFORMACE

Školní vzdělávací program podává celkovou představu o oboru a jeho realizaci na SŠZZE Vyškov, nejrozsáhlejší část ŠVP přitom představují učební osnovy jednotlivých předmětů, skládající se z charakteristiky předmětu a očekávaných výsledků vzdělávání. Podrobnější informace o chodu školy obsahuje Školní řád, s kterým jsou žáci každoročně seznamováni vždy na začátku školního roku, nebo jsou k dispozici na webových stránkách školy www.szsvyskov.cz, popř. www.sosvyskov.cz (mj. informace o přijímacím řízení, seznamy učebnic, ale i přihlašování/odhlašování obědů). S aktuálním děním ve škole a hodnocením žáků jsou rodiče seznamování jednak na pravidelných třídních schůzkách, jednak prostřednictvím studijních průkazů, které si žáci vedou sami.

ŠVP byl zpracován na základě platného rámcového vzdělávacího programu kolektivem autorů – učitelů SŠZZE Vyškov.

195

Date post:	11-May-2019
Category:	Documents
Upload:	vongoc
View:	215 times
Download:	0 times

ŠVP Zdravotnický asistent - gykovy.cz · Web viewnáměstí Svobody 50. vzdělávací instituce...

Documents