TAMARA HOROVÁPORTFOLIO

TAMARA HOROVÁ*1.12.1988 v Brně- 2000 - 2008 Klasické gymnasium, Brno- 2008 - současnost FA ČVUT ATBS atelier Kolařík ATOS atelier Aulík ATBP atelier Kolařík ATVZ atelier L. Ferrater, ETSAB UPC Barcelona ATSS atelier Gastón, ETSAB UPC Barcelona- kontakt: tamara.horova@gmail.com

KRYCHLEZAN Fořtlzimní semestr 2008/2009

Zadáním bylo pojednat krychli, vytvořit v ní tři úrovně propojené schodištěm nebo rampou.Prostor krychle definuji hranami vějíře a mezi jed-notlivá křídla vkládám plošiny.

ROZHLEDNA ZAN Fořtlletní semestr 2008/2009

Rozhledna na pomezní hřeben Krkonoš by podle mě měla být jednoduchá, přívětivá a vysoká tak, aby jednou byli i dlouhý se širokým bystrozrací.

BYTOVÝ DŮM V PODOLÍatelier KolaříkATBSzimní semestr 2009/2010

Parcela je na křižovatce ulic Podol-ská a Pod Vyšehradem a na křižovatce dvou prostředí.Směrem na jih je rušno, chodníky se plazí po vrstevnicích kolem hospod v neuspořádanosti měřítka. Na sever vede klidná ulice kolem kostela až do lesa a dál.Sousední domy jsou každý jiný a jinak vysoký a tomu malému na východě kouká krásná zděná stěna přímo do parcely. Za pozemkem už se terén zvedá k Vyšehradu.

Navrhuji jednoduchou kompak-tní, ale průchozí hmotu o třech podlažích. Půdorys kopíruje uliční čáru a za domem vytváří klidné místo. Uprostřed domu se potkávají dvě díry. Obě jsou vysoké podlaží a půl. Jedna je v úrovni terénu a spojuje ulici s místem za domem. Zároveň se tudy vstupuje do domu. Druhá díra dělí horní část hmoty a propouští do domu světlo.

2.NP

3.NP

1.NP

BASTION XXXI atelier AulíkATOSletní semestr 2009/2010

“JSEM STRÁŽCE DALEKÉHO BŘEHU, SÁM SEBE”

POUTNÍ MÍSTO Bastion na barokních hradbách na Karlově je dnes místo zapomenuté, vzdálené od rušných ulic, přístupné pouze pro pěší. Jeho poloha je v rámci Prahy jedinečná stejně jako jeho atmosféra. Nabízí výhled na Vyšehrad, ticho, čas. Bylo pro mě důležité povahu místa podpořit. Spojením bastionu s kostelem Svatého Jakuba Většího, patrona poutníků, vznikne malá poutní cesta - vertikála probíhající podél Vltavy. Tato stezka má být součástí pout-nických cest, které směřují do španělského města Santia-go de Compostela. I na této cestě se poutník nechá vést bronzovými dlaždicemi ve tvaru mušlí, které jsou umístěny v chodníku. Prochází Staré i Nové město a na hradbách stoupá nahoru k bastionu. Ten je přístupný pouze branou v nižší úrovni hradby. Odtud poutník pokračuje hmotou po schodech nahoru. Jeho cesta je osvětlena otvory v hradbě, které lemují schodiště. Na konci cesty se ocitá v místě ob-kresleném hrade-bní zídkou a přehlédne téměř celou Prahu. Odtud může sestoupit po širokých schodech na místo ke spočinutí, do stínu stromů. Dalšími dveřmi v hradbě se dos-tane do světnice, kde poutníkům poskytuje zázemí světský kněz. Ten se stará o poutníky a klid poustevny. V další části objektu má svůj pokoj s koupelnou. Výhledově nejatraktivnější západní část bastionu zůstává bez radikálnějších zásahů.

23

3

1

1

2

23

3

1

1

2

23

3

1

1

2

ŘEZ1:2

3

2

1

3

2

1

ŘE1:2

3

2

1

3

2

1

PLZEŇ, MEZI ŘEKOU A CENTREMatelier Kolaříkletní semestr 2009/2010

PLZEŇ v centru spořádaná, zlatem ozdobená,jinde klidná, zraněná, zelená, dopravou obklíčenáleží na soutokou dvou řek, rozpíná se ledabyle na rovině do stran, na-horu a dolů

ÚZEMÍ v těsné blízkosti hranice tvořína severu řeka,na jihu dopravní tah,na východě sportovní park,na západě most

NÁVRHzpřístupnit řeku,spojit s centrem,oživit břeh,reagovat na dopravu,vytvořit místo pro setkání, volný čas, práci, pohybprostředník LÁVKA jako symbol překročení hranice přírodní i umělé, pokračování cesty s jinou zkušeností

lávky se překlenou přes dopravní tah, protnou domy, vyústí na náměstí, jejich uzly jsou v domech

územím vede široká hlavní třída se zelení, domy vytvářejí uzavřené - otevřené prostory, volné partery propouštějí dál, břeh je kultivovaný, přes řeku vedou dvě nové lávky pro pěší

RŮŽOVÁ ULICE, PROLUKA, ZAHRADA Na Novém Městě pražském v ulici Růžová je za vysokou, zelení obrostlou zdí scho-vaná zahrada. Vrata ve zdi jsou zamčená a klíč mají jenom na faře. Z ulice jsou přes zeď vidět dvě krásné věžě - Jindřišská a věž kostela svatého Jindřicha.

DOMY KULTUŘE Na tohle místo jsem si vymyslela dva domy. Otevírají se jako vrátka do zahrady a tím i rozšiřují ulici. Mezera mezi domy odkrývá pohled na věže, zvědavé kolemjdoucí vybízí ke vstupu. Větší dům někam směřuje, někam se rozšiřuje. Stejně jako kužel světla při promí-tání. Tvar větší hmoty udává funkci objektu. Do domu umisťuji kinosál a další prostory pro kulturní dění (víceúčelový sál, galerie). V přízemí chci dobrou kavárnu, která se v létě po celé délce objektu otevře do zahrady. Menší hmota bude v parteru sloužit přijatelné komerci – obchod designem. Další podlaží připadnou administrativě objektu. V nejvyšším patře, s krásným výhledem, bude sedět pan ředitel. V ulici před domy vznikne místo pro setkání.

DOMY KULTUŘEatelier KolaříkATZBPzimní semestr 2011/2012projekt nominovaný na cenu Zimní Olověný Dušan 2012

1.NPdesign showroom

kavárna

2.NPdesign showroom

foyeršatnadenní místnost

3.NPdenní místnost

víceúčelový sál

4.NPadministrativa

galerie

5.NPadministrativa

velký sál

1

2

3

5

6

7

8

CONVERSION OF RAILROAD WORKSHOPS OF ANTIOQUIAMunicipio de Bello, Colombia

Learning from MedellinAlex Gimenez, Maria RubensEscola Tčcnica Superior d’Arquitectura de Barcelona, UPCzimní semestr 2012/2-13

Municipality of Bello lies north of Medellin and when looking at the map we would easily assume it is a part of the city. However, it is divided from it by a quebrada and a strap of industrial halls. Bello is the last stop before leaving Medellin and entering the Antio-quia countryside. The river Medellin flows around Bello’s perimeter and leaves it heading eastwards. The major traffic routes follow similar direction, but get deeper into the town. In between the river and highway I found a complex of factory buildings surrounded by empty space, the Railroad Workshops of Antioquia.These buildings, abandoned for almost 80 years, are today only a reminder of the industrialization of the early 20th century and the incredible devotion of mankind to construct railways in severe terrain conditions. In its most splendid times the railway used to unite provinces of Antioquia, Caldas and Valle del Cauca, 700 kilometers apart.Bello today with its 370 000 citizens is a mixture of 4 estratos; the largest being estrato 2 (low income) attributing for 40% of popu-lation, followed by estrato 3 (mid income) attributing for 36%, and estrato 1 (the poorest) attributing for 20%. The remainder of population is composed of the high income estrato. There are no spaces for cultural activities, or public buildings dedicated to fine arts. I believe music, painting, dance or art of any kind is a pillar of stable society and is necessary in daily life. With minimal intervention this complex could be changed into a lively place with many distinctive cultural uses: a concert hall, art workshop, dance hall or a café in an almost open space. The climate allows for some of the halls to remain open, without doors or windows. A heavy curtain can provide shielding from wind, factory roof from rain. The security steps are taken in range of interior furnishing. A convertible box serves as a bar during the day. At night it locks itself, chairs and tables.At the other side of the river, there are housing areas: Las Vegas, Alcada and Machado.

VÝZKUMNÉ CENTRUM PRO UPC, BARCELONAatelier Cristina GastónATSSletní semestr 2012/2013Escola Tčcnica Superior d’Arquitectura de Barcelona, UPC

1NP

2NP

BYT POD ŠPILBERKEMpůdní vestavba na Údolní, Brno, 2010

Moje první realizace. Uf! Investor byl trpělivý, dopadlo to dobře.

Budu spát, dokud mě můj námořník neprobudíkombinovaná technika, 200x150

Dobrá kamarádkapastel, 180x130

Fauvistapastel, 200x150