Téma V. Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS

V.1. Struktura a základní cíle tématu:

Název: Agregátní poptávka a agregátní nabídka - úvod do analýzy

A. Základní charakteristika modelu AD - AS B. Agregátní poptávka a poptávkové šoky - základní pojmy C. Vybrané koncepty agregátní nabídky v soudobé standardní makroekonomické teorii a nabídkové

šokyC1. Keynesovský p ístup k agregátní nabídce

C1.1. Keynesovský p ístup ke k ivce agregátní nabídky v krátkém období C1.2. Keynesovský p ístup ke k ivce agregátní nabídky v dlouhém období

+C1.3. Nominální a reálné rigidity v nové keynesovské ekonomii C2. Klasický model agregátní nabídkyC3. Monetaristický p ístup a další p ístupy k agregátní nabídce

D. Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS

Základní cíle:

- vstupní charakteristika makroekonomického modelu AD - AS - seznámení se základy analýzy agregátní poptávky - p ehled vybraných koncept agregátní nabídky v soudobé teoretické makroekonomii a jejich

kontroverznost- rozlišení teoretických model agregátní nabídky podle flexibility mzdových sazeb, resp. cen a

jejich základní charakteristika - nástin problematiky krátkodobé a dlouhodobé makroekonomické rovnováhy v modelu AD - AS

V.2. Klí ové pojmy a souvislosti k zapamatování:

ad A) makroekonomický model agregátní poptávka - agregátní nabídka, produkt (produkce, resp.d chod), cenová hladina (+absolutní ceny), deflátor hrubého domácího (resp. národního) produktu, index spot ebitelských cen, +obecná charakteristika a základní p edpoklady modelu,makroekonomická rovnováha v krátkém a dlouhém období, +poptávkové a nabídkové omezenísystému, +kontroverznost koncept agregátní nabídky v soudobé standardní makroekonomické teorii, +problémy modelu agregátní poptávka – agregátní nabídka

ad B) agregátní poptávka jako ekonomická kategorie a její složky, celkové plánované agregátnívýdaje (agregátní poptávka) p i pohyblivé cenové hladin , k ivka agregátní poptávky - grafická ilustrace, charakteristiky k ivky agregátní poptávky, nominální množství pen z, +reálné a nominální pen žní z statky, nominální úroková míra, ostatní finan ní aktiva (alternativní) a jejichceny, +Keynes v efekt, +selhávání mechanismu Keynesova efektu, +efekt bohatství, +efekt reálných pen žních z statk (+Pigou v efekt, resp. +Patinkin v efekt), +teoretický význam Pigouova efektu, +vztah cenové hladiny a bohatství domácností prost ednictvím cen cenných papír , stimulace exportu a p esm rování domácích výdaj , posuny k ivky agregátní poptávky, pozitivní a negativní poptávkové šoky (šoky ze strany poptávky), vliv vládní regulace, +r znápojetí ú inku vládní regulace prost ednictvím fiskální politiky, +agregátní poptávka versus tržní(díl í) poptávka

ad C) obecný pohled na agregátní nabídku, k ivka agregátní nabídky, +mikroekonomické základy k ivky agregátní nabídky, keynesovský p ístup k agregátní nabídce, keynesovský p ístup k agregátní nabídce v krátkém období, keynesovské p edpoklady ohledn flexibility (pružnosti)nominálních mzdových sazeb a cen, nominální a reálné mzdové sazby, mzdové dohody, +tvorba cen p irážkou k mzdovým náklad m, horizontální keynesovská k ivka krátkodobé agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby i ceny (extrémní keynesovská verze agregátní nabídky),+pr b h mezního fyzického produktu práce (+vývoj produktivity práce), r st náklad , r st cenové hladiny, +neokeynesovský koncept chování agregátní nabídky, pozitivn sklon ná keynesovská k ivka krátkodobé agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby (základní keynesovská verze k ivky agregátní nabídky, +základní keynesovská situace), posuny k ivky krátkodobé agregátní nabídky, nabídkové šoky (šoky ze strany nabídky), pozitivní a negativní nabídkové šoky,zm ny cen vstup , zm ny produktivity faktor a jejich disponibilního množství, nominální a reálné

1

nabídkové šoky, +kapacitotvorný a d chodotvorný efekt r stu zásoby kapitálových statk ,dlouhodobé chování agregátní nabídky v keynesovském p ístupu, pohyblivé nominální mzdovésazby v dlouhém období, skute ný (aktuální) produkt a potenciální produkt, rovnováha trh práce p i plné zam stnanosti, p ezam stnanost a podzam stnanost, stabilita cenové hladiny p i plnézam stnanosti, +stabilní míra inflace a plná zam stnanost (+míra nezam stnosti neakcelerujícíinflaci), vertikální dlouhodobá k ivka agregátní nabídky a její posuny, cyklická nedobrovolnánezam stnanost, obnovování plné zam stnanosti, odchylky skute né zam stnanosti a skute néhoproduktu, r st potenciálního produktu, +nová keynesovská ekonomie, +základní faktory nepružností (rigidit) mezd a cen, +nominální a reálné rigidity, +nepružnosti nominálních a reálnýchmezd, +p ekrývání mzdových dohod, koncept efektivnostních mezd, +hystereze na trhu práce a její formy (+inside i a outside i na trzích práce), +mzdová vyjednávání (negociace), +nepružnosticen, náklady na zm ny cen (+koncept menu costs), +problémy koordinace innosti firem,+dlouhodob trvající kontrakty firem, +explicitní a implicitní kontrakty, +mikroekonomické amakroekonomické souvislosti nepružností mezd a cen, zm ny agregátní poptávky a agregátnínabídky, stimulace agregátní poptávky, vertikální klasická k ivka agregátní nabídky, dokonalápružnost mzdových sazeb a cen v krátkém i dlouhém období, neustálá plná zam stnanost,produk ní schopnost ekonomiky p i plné zam stnanosti výrobních faktor , zm ny agregátnípoptávky p i klasické k ivce agregátní nabídky, +monetaristický p ístup k agregátní nabídce,+pen žní iluze pracovník , +do asn mylné vnímání vývoje cenové hladiny pracovníky, +modely s nedokonalými informacemi, +adaptivní o ekávání, +krátkodobá (rostoucí) a dlouhodobá(vertikální) k ivka nabídky v pojetí M. Friedmana – základní charakteristika, +p irozená úroveproduktu a p irozená míra nezam stnanosti, +dobrovolná cyklická nezam stnanostv monetaristickém pojetí agregátní nabídky, +nová klasická makroekonomie, +racionálnío ekávání, +Lucasova k ivka agregátní nabídky – základní charakteristika, +teze o neú innostimakroekonomické stabiliza ní politiky, +kontroverznost koncept agregátní nabídky v soudobéstandardní makroekonomii (v etn hospodá sko – politických implikací)

ad D) makroekonomická rovnováha, rovnovážný produkt (produkce, resp. d chod) a rovnovážná cenová hladina, krátkodobá a dlouhodobá makroekonomická rovnováha, grafické znázorn nírovnováhy pomocí modelu agregátní poptávka – agregátní nabídka, +kvantitativní rovnice jakoidentita, +Say v zákon trh , +kvantitativní teorie pen z, +neutralita pen z, kvantitativní rovnice(rovnice sm ny, +Fisherova rovnice), množství pen z v ekonomice, +pen žní hodnota transakcí,+transak ní rychlost pen z (+transak ní rychlost ob hu i obratu pen z), nominální a reálnýprodukt, zm ny nominálního produktu, množství pen z a rychlosti pen z, +rovnost sou tu temp r stu množství pen z a rychlosti pen z se sou tem temp r stu cenové hladiny a reálnéhoproduktu, tempo r stu nominálního produktu, +d chodová rychlost pen z (+d chodová rychlostob hu i obratu pen z)

V.3. Hlavní zkratky, zna ky a rovnice:

AD (resp. AE) – agregátní poptávkaAS – agregátní nabídkaE – makroekonomická rovnováhaY - reálný produkt Y* - potenciální produkt, resp. p irozená úrove produktu HDP (GDP) – hrubý domácí produktHNP (GNP) – hrubý národní produktYD (YD, DI) – disponibilní d chodP – cenová hladinaCPI - index spot ebitelských cen SRAS (SAS) – krátkodobá k ivka agregátní nabídkyLRAS (LAS) – dlouhodobá k ivka agregátní nabídkyC – spot ební výdaje domácnostíI – investi ní výdaje firemG - vládní výdaje na nákup výrobk a služebX – export (vývoz) M – import (dovoz) NX – istý export, tj. X – ML (N) – množství práceW (w) – nominální mzdová sazbaW/P (w/p)– reálná mzdová sazbaL* - rovnovážné množství práce, resp. plná zam stnanostu – míra nezam stnanosti

2

u* – p irozená míra nezam stnanostip – cena jednotky produkce a – produktivita práce, tj. Y/L b – sazba p irážky náklad na ostatní výrobní faktory, v etn zisku (resp. zisková p irážka)MC – mezní náklady firem MPPL (MPL, MPN) – mezní fyzický produkt práce (mezní produktivita práce) M – nominální pen žní zásoba (nabídka), resp. nominální pen žní z statkyM/P – reálná pen žní zásoba (nabídka), resp. reálné pen žní z statkyV – transak ní rychlost ob hu pen z (transak ní rychlost pen z), resp. d chodová rychlost pen zT – transakce

AD (AE) = C + I + G + NX p = W·(1 + b)/a M·V = P·T, resp. M·V = P·Y M (%) + V (%) = P (%) + Y (%)

V.4. Doporu ená studijní literatura:

základní:[1] - kap. 4. (4.1. - 4.5), kap. 9. (9.2.); [5] - kap. 5. (5B.), kap. 8. (8A.); [2] - kap. 23. (23.1. -

23.4.); [13] – kap. 1., kap. 3., kap. 6., kap. 14

rozši ující:[4] - kap. 31.; [14] - kap. 4. (4.2.1. - 4.2.5., 4.2.8.); [7] - kap. 7. (7.1., 7.4., 7.6.); [6] - kap. 4.

(4.5.1., 4.5.2.), kap. 9. (9.1., 9.3.), kap. 11. (11.1., 11.2.); [18] - kap. 2., kap. 3.

V.5. Otázky pravda/nepravda:

1. poptávkové šoky mají podobu zm n náklad v d sledku zm n cen vstup nebo podobu zm nyproduktivity výrobních faktor nebo jejich disponibilního množství

P N

2. klasické pojetí k ivky agregátní nabídky staví na neustálé rovnováze trhu práce p i plnémvyužití faktoru práce

P N

3. pokud pen žní zásoba vzroste o 10 % a rychlost pen z poklesne o 5 % potom se, podlekvantitativní rovnice, bude tempo r stu nominálního produktu p ibližn rovnat 5 %

P N4. cyklická nezam stnanost nedobrovolného charakteru nem že v keynesovské teorii existovat

dlouhodobP N

5. p i klasické k ivce SRAS pokles agregátní poptávky povede pouze k poklesu cenové hladiny a nominálních veli in

P N

6. teorie efektivnostních mezd vysv tluje, pro mají zam stnavatelé tendenci v recesi snižovatnominální mzdy

P N

7. v keynesovském konceptu agregátní nabídky platí, že ím bude p izp sobování nominálníchmzdových sazeb zm n ným podmínkám na trzích práce pružn jší, tím pomaleji bude dosahováno rovnovážného produktu na úrovni produktu potenciálního, resp. na úrovni plnézam stnanosti

P N8. potenciální produkt m že být vymezen jako produkt vytvo ený p i plné zam stnanosti

P N

9. základním p edpokladem monetaristického (Friedmanova) modelu krátkodobého chování agregátní nabídky jsou nedokonalé informace o vývoji cen na stran zam stnavatel (tj.

3

firem).P N

10. klasická k ivka agregátní nabídky vychází z p edpokladu dokonale pružných mezd a cen, které neustále vy iš ují všechny trhy p i plné zam stnanosti výrobních faktor

P N

11. mechanismus Pigouova efektu vysv tluje vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírouP N

12. keynesovské vysv tlení krátkodobé agregátní nabídky je založeno na p edpokladu krátkodobfixních nominálních mzdových sazeb - p íslušná k ivka krátkodobé agregátní nabídky je potomhorizontální nebo pozitivn sklon ná

P N

13. krátkodobé zm ny reálného produktu pod vlivem agregátní poptávky jsou spojeny se stabilními reálnými mzdovými sazbami

P N

14. monetaristický koncept zm n agregátní poptávky je spojen zejména se zm nami pen žnízásoby

P N15. Keynes v efekt vysv tluje vztah mezi zm nou cenové hladiny a reálného produktu,

p i emž p edpokladem zm ny produktu je zm na úrokové míry

P N

ešení:

1.N 2.P 3.P 4.N 5.P 6.N 7.N 8.P 9.N 10.P 11.N 12.P 13.N 14.P 15.P

V.6. Kvizové otázky:

1) Jsou-li p íslušné ceny a mzdové sazby absolutn nepružné, pak bude odpovídající k ivkakrátkodobé agregátní nabídky:

a) stoupající (pozitivn sklon ná)b) klesající (negativn sklon ná)c) horizontálníd) vertikálníe) žádná z nabídek není správná

2) Poptávkové šoky mohou být zp sobeny:

a) rozkolísaností investi ních výdajb) zm nami produktivity výrobního faktoru kapitálc) fiskální a m novou politikoud) rozkolísaností spot ebních výdaj domácnostíe) platí nabídky ad a), ad c) a ad d) sou asn

3) Jestliže dojde ke zdvojnásobení nominální zásoby pen z, pak podle kvantitativní rovnice cenová hladina zde (p i stabilní rychlosti pen z):

a) z stane nezm n na a reálný produkt se také nezm níb) se zvýší o více než dvojnásobek a reálný produkt vzroste c) se zvýší o mén než dvojnásobek a reálný produkt poklesned) se zdvojnásobí, ale pouze pokud se také zdvojnásobí reálný produkt e) žádná z nabídek není správná

4) Mezi negativní nominální nabídkové šoky nepat í:

a) zvýšení povinného sociálního pojišt níb) r st cen dovážených vstup díky zm n dovozních cel

4

c) likvidace ady výrobních za ízeníd) r st nep ímých daníe) zvýšení nominálních mzdových sazeb

5) Pro keynesovskou rostoucí k ivku SRAS platí, že p i neustálém r stu AD z stávají fixní:

a) reálné mzdové sazby b) nominální mzdové sazby c) nominální i reálné mzdové sazby d) mezní fyzický produkt práce e) celkové mzdové náklady

6) Který z následujících výrok není správný podle klasického modelu k ivky agregátní nabídky?

a) k ivka SRAS je zárove i k ivkou LRAS, protože chování cen vstup a vyrobeného produktu je zde stejné v krátkém i dlouhém období

b) v p ípad zm ny produktivity faktor se zde bude m nit potenciální produkt, protožedochází ke zm nám produk ní schopnosti ekonomiky p i plné zam stnanosti výrobníchfaktor

c) p i zvýšení agregátní poptávky zde z stávají reálné mzdové sazby stejné - na úrovni, která "vy iš uje" trh práce p i tzv. plné zam stnanosti

d) ceny a mzdové sazby jsou dokonale pružné a p íslušné trhy jsou neustále "vy išt ny" e) stabilita nominální mzdových sazeb je podmínkou zam stnávání více pracovník

7) Pro model AS v monetaristickém pojetí je typické, že:

a) firmy trpí tzv. pen žní iluzí b) pracovníci tvo í o ekávání cenového vývoje mechanismem racionálních o ekávání c) krátkodob i dlouhodob se produkt nachází na p irozené úrovni produktu d) nezam stnanost spojená s cyklickým kolísáním produktu má dobrovolný charakter e) nezam stnanost spojená s cyklickým kolísáním produktu má nedobrovolný charakter

+8) Podle efektu bohatství (resp. jeho ásti v podob Pigouova efektu) r st cenové hladiny (za p edpokladu konstantní nominální zásoby pen z):

a) zvyšuje reálné pen žní z statky a domácnosti proto více nakupují finan ní aktivab) snižuje reálné pen žní z statky a domácnosti proto mén nakupují finan ní aktivac) snižuje nominální výši pen žních z statk a domácnosti tak snižují spot ební výdaje d) snižuje reálnou hodnotu pen žních z statk a domácností tak snižují spot ební výdajee) snižuje reálné pen žní z statky a zvyšuje tak úrokovou míru

+9) Pokud nominální pen žní zásoba iní 1400 mld. a nominální HDP je 7700 mld. USD, pak d chodová rychlost ob hu pen z bude p ibližn :

a) - 2,8b) p ibližn 0,18

c) 5,5 d) 1400 e) 6300

10) Který z následujících faktor nezp sobuje rigidity mezd, resp. cen podle nové keynesovské ekonomie?

a) zp tný vliv nezam stnanosti na sebe samotnou b) p ekrývání uzav ených mzdových a cenových dohod c) existence náklad na zm ny cen d) problémy s koordinací inností firem p i zm nách cen e) vše výše uvedené m že vést k nepružnostem mezd, resp. cen

11) Friedman v (monetaristický) koncept mylného vnímání cenové hladiny p edpokládá, že s r stem cenové hladiny:

a) pracovníci krátkodob zam ují vývoj reálných a nominálních veli in

5

b) se pracovníci domnívají, že rostou jejich reálné mzdy pokud dochází k poklesu nominálnímezd

c) se pracovníci domnívají, že rostou jejich reálné mzdy pokud dochází k r stu nominálníchmezd

d) klesají reálné mzdy a proto pracovníci hledají lépe placenou práci a tím roste nezam stnanost

e) klesají nominální mzdy a proto pracovníci hledají lépe placenou práci a tím roste nezam stnanost

12) Pro teorii efektivnostních mezd platí, že:

a) m že vysv tlit nepružnost nominálních mezd v období poklesu reálného produktu b) m že vysv tlit, pro zam stnavatelé propoušt jí kvalifikované pracovníky v období recese c) zam stnavatelé se snaží motivovat pracovníky k dobrým výkon m a ušet it náklady na

dozord) jde o jednu z p í in rigidit nominálních mzdových sazeb zejména sm rem dole) m že vysv tlit skute nost pro firmy nesnižují mzdy v recesi z obavy p ed snížením

produktivity zam stnanc

ešení:

1) c 2) e 3) e 4) c 5) b 6) e 7) d 8) d 9) c 10) e 11) a, c 12) a, c, d, e

V.7. ešené p íklady, problémy a úkoly:

1) Uvažujte k ivku AD a její možné zm ny. Jaký vliv budou mít – za ceteris paribus – následujícíokolnosti? Vyberte správnou odpov (r st AD – posun k ivky AD doprava, pokles AD – posun k ivky AD doleva, zm na pouze poptávaného množství – posun po k ivce AD):

a) pesimistická o ekávání budoucího ekonomického vývoje b) r st míry zdan ní osobních d chodc) r st cen akciíd) r st transferových plateb vlády domácnostem e) zm na cenové hladinyf) o ekávání r stu cenové hladiny

2) Uvažujte pozitivn sklon nou k ivku SRAS a její možné zm ny. Jaký vliv budou mít – za ceteris paribus – následující okolnosti? Vyberte správnou odpov (posun k ivky SRAS doprava, posun k ivky SRAS doleva, posun k ivky SRAS nahoru, posun k ivky SRAS dol , zm na pouze nabízeného množství – posun po k ivce SRAS):

a) p echod na kvalitn jší nerostné suroviny b) pokles cenové hladiny v uzav ené ekonomice c) pokles kvalifikace domácí pracovní síly d) snížení daní z d chod výrobc e) r st ceny dovážených vstup f) zvýšení povinného sociálního pojišt ní

3) Uvažujte model horizontální k ivky krátkodobé agregátní nabídky. Za jakých základních p edpoklad je vybudován? Jak se zde budou pod vlivem r stu agregátní poptávky, za jinak stejných podmínek, v tomto modelu vyvíjet níže uvedené veli iny? Výsledek vždy vysv tlete a zm nu agregátní poptávky vyjád ete graficky.

a) zam stnanostb) cenová hladinac) reálný produkt d) mezní fyzický produkt práce e) reálné mzdové sazby

4) P edpokládejte tvorbu cen výrobk a služeb pomocí konstantní sazby p irážky k pr m rnýmmzdovým náklad m. Jak se budou ceny vyvíjet, pokud:

6

a) produktivita práce z stává konstantní a nominální mzdové sazby klesajíb) produktivita práce roste a nominální mzdové sazby z stávají konstantníc) produktivita práce i nominální mzdové sazby klesají +d) roste podíl mzdových náklad k produkci

5) Nakreslete grafy podle níže uvedených zadání (vždy uvažujte jinak stejné podmínky):

a) Správn popište osy a zakreslete dlouhodobou k ivku agregátní nabídky v keynesovském p ístupu. Uvažujte, že tato k ivka je stabilní a graficky vyjád ete r st agregátní poptávky. Znázorn te dopad na cenovou hladinu a velikost makroekonomického výstupu.

b) Správn popište osy a zakreslete klasickou k ivku agregátní nabídky. Graficky vyjád etepokles agregátní poptávky. Znázorn te dopad na cenovou hladinu a reálný produkt. Jak se zde zm ní zam stnanost?

c) Správn popište osy a zakreslete dlouhodobou k ivku agregátní nabídky v keynesovském p ístupu. Graficky vyjád ete dlouhodobou zm nu zp sobenou rozsáhlým negativnímreálným nabídkovým šokem.

6) Nakreslete grafy podle níže uvedených požadavk (vždy uvažujte jinak stejné podmínky):

a) Správn popište osy a zakreslete keynesovskou krátkodobou k ivku agregátní nabídky pro p edpoklad fixních nominálních mzdových sazeb a prom nlivé cenové hladiny. Dále grafickyvyjád ete vliv zvýšení kvalifikace pracovní síly. Jak se uvedená zm na projeví v dlouhémobdobí?

b) Správn popište osy a zakreslete k ivku agregátní poptávky a graficky vyjád ete vlivpoklesu cen akcií.

c) Správn popište osy a zakreslete k ivku krátkodobé agregátní nabídky za p edpokladufixních nominálních mzdových sazeb a fixních cen produkt . Dále graficky vyjád ete vlivsnížení plánovaných autonomních výdaj .

7) ešte následující úkoly:

a) Zakreslete k ivku dlouhodobé agregátní nabídky a vyjád ete vliv ni ivých povodní na tuto nabídku. Nezapome te popsat osy.

b) Zakreslete k ivku krátkodobé agregátní nabídky podle keynesovského konceptu (v základníverzi) a graficky vyjád ete vliv nabídkového šoku v podob náhlého výrazného zvýšení cen dovážených surovin. Nezapome te popsat osy.

c) Uvažujte model AD – AS s klasickou k ivku agregátní nabídky. Za ceteris paribus r stpen žní zásoby povede k: c1) r stu reálného produktu a r stu cenové hladinyc2) poklesu reálného produktu a poklesu cenové hladinyc3) poklesu reálného produktu a cenová hladina z stane konstantníc4) r stu reálného produktu a cenová hladina z stane konstantníc5) r stu cenové hladiny a reálný produkt z stane konstantní

d) Uvažujte keynesovskou k ivku agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby aprom nlivou cenovou hladinu. Pokles nominálních mzdových sazeb – za ceteris paribus – povede k: d1) horizontálnímu posunu k ivky SRAS doprava d2) horizontálnímu posunu k ivky SRAS doleva d3) vertikálnímu posunu k ivky SRAS dold4) vertikálnímu posunu k ivky SRAS nahoru d5) žádná z nabídek není správná

e) Graficky zakreslete k ivku agregátní nabídky p i dokonale pružných cenách všech vstup i výstup . Nezapome te popsat osy.

8) Uvažujte ekonomiku se stále rostoucí agregátní poptávkou. K ivka agregátní nabídky se zde neposunuje. Jak se r st agregátní poptávky projeví ve výši zam stnanosti, reálného produktu

7

a cenové hladiny:

a) podle názor keynesovských ekonom ?

b) podle názor monetarist ?

c) p i klasickém tvaru k ivky agregátní nabídky?

+9) P edpokládejte ekonomiku modelovanou monetaristickým konceptem k ivky agregátní nabídky. V této ekonomice dojde k r stu agregátní poptávky pod vlivem expanzivní m novépolitiky centrální banky. Zakreslete graficky a vysv tlete, jak se zde bude vyvíjet makroekonomická rovnováha:

a) v krátkém období

b) v dlouhém období

10) a) Ur ete pomocí kvantitativní rovnice, jak se p ibližn bude vyvíjet nominální HDP, pokud pen žní zásoba vzroste o 5 % a p íslušná rychlost ob hu pen z poklesne o 10 %?

+b) Jaké zjednodušující p edpoklady uvažujete v zadání ad 10) a)?

ešení:

ad 1) a) pokles AD – posun k ivky AD doleva b) pokles AD– posun k ivky AD doleva c) r st AD– posun k ivky AD doprava d) r st AD– posun k ivky AD doprava e) zm na pouze poptávaného množství (pohyb po k ivce) f) r st AD– posun k ivky AD doprava (k poptávkovým šok m viz též p . 1) v subkapitole V. 9.)

ad 2) a) posun k ivky SRAS doprava b) zm na pouze nabízeného množství (pohyb po k ivce) c) posun k ivky SRAS doleva d) posun k ivky SRAS dol e) posun k ivky SRAS nahoru f) posun k ivky SRAS nahoru (v p ípad horizontálních posun lze také používat ozna ení r st i pokles SRAS, v p ípad

vertikálních posun však nikoliv – k nabídkovým šok m viz též p . 3) v subkapitole V.9.)

ad 3) extrémní keynesovská verze k ivky SRAS operuje s ekonomikou s nevyužitými zdroji a p edpokladem fixních nominálních mzdových sazeb i cenové hladiny (tedy také reálné mzdové sazby jsou zde fixní) a má horizontální tvar a) p i posunu k ivky AD doprava se zam stnanost zvyšuje (roste reálný produkt a tedy i

zam stnanost)b) p i posunu k ivky AD doprava se P nem ní (podle p edpoklad modelu) c) p i posunu k ivky AD doprava roste reálný produkt (v keynesovské ekonomice s

nevyužitými zdroji má poptávková stimulace ekonomiky reálné dopady)d) p i posunu k ivky AD doprava se veli ina MPPL nem ní (optimum firmy maximalizující

zisk, za p edpoklad dokonalé konkurence, p i nájmu práce je dáno ve fyzickém vyjád enírovností MPPL a W/P - p i fixní W/P musí i veli ina MPPL z stat konstantní), neplatí zde tedy princip klesajících výnos z variabilního vstupu práce (jsou zde nevyužité i fixní vstupy) - podrobn ji viz doporu enou literaturu nap . [1], [7], [14]

e) p i posunu k ivky AD doprava se W/P nem ní (podle p edpokladu modelu)

8

AD0

AD1

V ekonomice, která je v hluboké recesi a firmy nevyužívají fixní kapitál (stroje a za ízení), vede r st agregátní poptávky pouze k r stu reálného produktu a cenová hladina se nem ní. K ivka agregátní nabídky má horizontální tvar a nazýváme ji extremní keynesovskou verzí. V praxi je tato situace spíše výjime ným p ípadem.

Y1

SRASP0=P1

Y0

P

Y

ad 4) a) ceny klesají (ze vzorce p = (1 + b)·W/a)b) ceny klesají (viz ešení ad a)) c) nelze jednozna n ur it (záleží na pom ru poklesu obou veli in – viz vzorec v ešení ad a)) d) ceny rostou (p = (1 + b)·W/a = (1 + b)·(W·N)/Y, kde W·N/Y p edstavuje podíl celkových

mzdových náklad na produkci – zde však nejde o podíl mezd na d chodech, struktura d chodu se nem ní)

(k tvorb cen konstantní p irážkou též viz Téma IX.)

ad 5) a) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, k ivka LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hv zdi kou), k ivka AD je klesající, r stagregátní poptávky se projeví posunem k ivky AD doprava, P vzroste, Y se nem ní(z stává na úrovni potenciálního produktu, resp. stavu plné zam stnanosti)

LRASV dlouhém období (k ivka agregátní nabídky je vertikální) vede r st agregátní poptávky pouze k r stu cenové hladiny a reálný produkt se nem ní (je na úrovni potenciálního produktu).

P

P1

AD1P0

AD0

YY*

ad 5) b) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS a AD), na svislé P, k ivka SRAS = LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hv zdi kou), k ivka AD je klesající, pokles agregátní poptávky se projeví posunem k ivky AD doleva, P klesne, Y se nezm ní, nezm ní se ani zam stnanost (ekonomika neustále operuje na úrovni plné zam stnanosti, resp. p irozené míry nezam stnanosti a na úrovni potenciálního produktu, resp. p irozené úrovni produktu) – blíže viz doporu enou literaturu [1], [14] aj.

9

ASKlasická k ivka agregátní nabídky je formulována za p edpokladu dokonale pružných nominálních mzdových sazeb a cen a ekonomika je vždy na úrovni potenciálního produktu. Pokles agregátní poptávky povede pouze k poklesu cenové hladiny a reálný produkt se nem ní (je naúrovni potenciálního produktu). Nem ní se také reálné mzdové sazby.

P

P0

AD0P1

AD1

ad 5) c) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, k ivka LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hv zdi kou), negativní reálný nabídkový šok se zde dlouhodob projeví posunem vertikální k ivky LRAS doleva (dojde k poklesu potenciálního produktu), p i nem nné AD vzroste P

YY*

Dlouhodobá AS v keynesovském pojetí je vertikální. Negativní reálný nabídkový šok, nap .snížení produktivity výrobních faktor , sníží reálnýprodukt (sou asn potenciální produkt). Sou asndojde k r stu cenové hladiny.

Y0*

LRAS1

P1

P0

Y1*

LRAS0

AD0

P

Y

ad 6) a) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS), na svislé ose P, p edpoklad m odpovídá rostoucí(pozitivn sklon ná) k ivka SRAS, zvýšení kvalifikace pracovní síly posouvá k ivkuSRAS doprava (horizontáln ), p i stejných cenách je s produktivn jšími faktory možno vyrobit v tší produkt - jde o pozitivní reálný nabídkový šok

POZITIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK

Zvýšení kvalifikace pracovní síly zvyšujeproduktivitu výrobních faktor a je tedysou asn také faktorem ovliv ující r stagregátní nabídky v dlouhém období –potenciální produkt.

SRAS0

SRAS1

P

Y

ad 6) b) na vodorovné ose m íme Y (resp. AD), na svislé ose P, k ivka AD je klesající, vlivem poklesu cen akcií se k ivka AD posouvá doleva

10

P

Pokles cen akcií vede k poklesu bohatství domácností, má sou asn vliv i na pesimistické o ekávání domácností a firem. Snížení spot ebních výdaj u domácností a snížení poptávky po investicích vedou k poklesu agregátní poptávky. NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK

AD0

AD1

Y

ad 6) c) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, p edpoklad m odpovídáhorizontální k ivka SRAS, k ivka AD je klesající, vlivem snížení plánovaných autonomních výdaj se k ivka AD posouvá doleva

V ekonomice, která je v hluboké recesi a firmy nevyužívají fixní vstupy (stroje a za ízení), vede pokles agregátní poptávky pouze k poklesu reálného produktu a cenová hladina se nem ní. K ivka agregátní nabídky má horizontální tvar a nazýváme ji extrémní keynesovskou verzí. V praxi je tato situace spíše výjime ným p ípadem.

Y1

P0=P1

Y0

P

Y

AD0

SRAS

AD1

ad 7) a) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS), na svislé ose P, k ivka LRAS je zde vertikální a vlivem povodní se posunuje doleva (zde se tedy m ní potenciální produkt)

ad 7) b) na vodorovné ose m íme Y (resp. AS), na svislé ose P, k ivka SRAS je zde pozitivnsklon ná, negativní nominální nabídkový k ivku posunuje nahoru

ad 7) c) platí c5) – blíže viz doporu enou literaturu [1], [14] aj.

ad 7) d) platí d3) – pozitivn sklon ná k ivka SRAS v základní keynesovské verzi se horizontálnposunuje díky zm nám determinant produk ní funkce, vertikáln pak p i zm nkrátkodob fixních nominálních mzdových sazeb (tyto podél celé k ivky z stávají vždy konstantní) – blíže viz doporu enou literaturu [7], [14] aj.

ad 7) e) na vodorovné ose m íme Y (resp. Y*), na svislé ose P, k ivka AS je zde vertikální(klasická AS, kdy SRAS = LRAS) na úrovni potenciálního produktu

ad 8) a) pro po áte ní r st AD m žeme uvažovat horizontální SRAS (pro fixní nominální mzdovésazby i ceny) – zde zam stnanost roste, reálný produkt roste a cenová hladina se nem ní, dále uvažujeme pozitivn sklon nou SRAS (základní keynesovská verze) –zde zam stnanost roste, reálný produkt roste a cenová hladina roste (významnou roli zde sehrávají jednotkové náklady, resp. chování mzdových sazeb – viz doporu enouliteraturu [1] aj.), v dlouhém období platí vertikální LRAS – zde p i r stu AD zam stnanost a reálný produkt z stávají konstantní a cenová hladina roste(podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [7], [14])

b) p i r stu AD zde krátkodob roste zam stnanost, reálný produkt i cenová hladinap i rostoucí SRAS (p edevším díky do asn mylnému vnímání cenové hladiny pracovníky, resp. díky pen žní iluzi na stran pracovník – blíže viz doporu enouliteraturu [1], [14] aj.), v dlouhém období však informa ní bariéra mizí, LRAS jevertikální a p i dalším r stu AD zam stnanost a reálný produkt z stávajíkonstantní (na p irozené úrovni produktu) a cenová hladina roste

c) klasická AS (SRAS = LRAS), je vždy vertikální, zde r st AD vede pouze k r stu cenové hladiny (a nominálních veli in), reálný produkt a zam stnanost se nem ní – blíže viz

11

doporu enou literaturou [1], [14] aj.

ad 9) a) Jde o Friedman v model, resp. monetaristické pojetí agregátní nabídky. Pracovnícido asn nezaznamenají r st cenové hladiny a myln se domnívají, že jim byly zvýšenyreálné mzdy. Jedná se však pouze o nár st nominálních mezd, reálné mzdy p itompoklesnou v d sledku rychlejšího r stu cenové hladiny. Posun AD doprava v d sledkuexpanzivní m nové politiky zp sobí krátkodob r st produktu (Y) a r st cenové hladiny (P). Též viz problematiku m nové politiky v Tématu XIII.

b) V dlouhém období si pracovníci uv domí pen žní iluzi, resp. pokles reálných mezd apožadují r st nominálních mezd. Jeho prosazení vyvolá r st náklad firem – tj. p íslušnýnegativní nabídkový šok. Krátkodobá k ivka agregátní nabídky se posunuje na úroveSRAS1, resp. produkt se dlouhodob vrací na p irozenou úrove produktu (Y*), která je charakteristická rovnováhou na trhu práce p i plném využití faktoru práce (nejsou zde „tlaky“ na r st ani pokles mezd – srov. s vymezením p irozené míry nezam stnanosti v Tématu VIII.) a cenová hladina roste. V mén pokro ilých kursech makroekonomie bývá asto ztotož ován spíše keynesovský pojem potenciální produkt (resp. plná zam stnanost) s monetaristickou p irozenou úrovni produktu (resp. p irozenou mírou nezam stnanosti) – srov. doporu enou literaturu [1], [4], [5], [7],[14].

ad b) v dlouhém období se ekonomika vrací na p irozenouúrove produktu (Y*) p i vyššícenové hladin (P2) pod vlivem p íslušné zm ny SRAS.

ad a) expanzivní m nová politikavede krátkodob k r stuagregátní poptávky (AD1). Reálnýprodukt (Y1) a cenová hladina (P1)krátkodob vzrostou.

SRAS1LRAS

Y1

SRAS0

P0

P1

P2

Y*

AD1

AD0

P

Y

ad 10) a) ve zjednodušené podob platí, že: M (%) + V (%) = P (%) + Y (%), tempo r stu M·V je tedy stejné jako tempo r stu nominálního produktu (P·Y), z toho dostaneme p ibližnýpokles tempa r stu nominálního produktu o 5 % (5 – 10), blíže viz doporu enouliteraturu [1]

b) pro zjednodušení zde nap . p edpokládáme stejné tempo vývoje všech transakcíjako je tempo vývoje nominálního HDP apod. – kvantitativní rovnici viz Téma XIII. (též viz doporu enou literaturu [1], [7], [13], [15] aj.)

V.8. Doporu ené p íklady, úkoly a nám ty k diskuzi:

1) Vyberte správné odpov di:

a) Pro rovnovážnou úrove produktu v modelu AD - AS platí, že: a1) neexistují tlaky na jeho zm nua2) neexistuje nadm rná agregátní nabídkaa3) neexistuje nedostate ná agregátní poptávka a4) jde o úrove produktu nabízeného firmami p i ur ité cenové hladin , p i které je tento

produkt stejn velký jako agregátní poptávka a5) jde o úrove produktu nabízeného firmami p i ur ité cenové hladin , p i které je tento

produkt stejn velký jako celkové plánované reálné výdaje p i téže cenové hladin

b) Pro makroekonomickou rovnováhu ilustrovanou modelem AD – AS platí, že:b1) jde o kombinaci rovnovážné úrovn produktu a rovnovážné cenové hladinyb2) ke zm n této rovnováhy dochází vlivem poptávkových šok vyjád ených posunem

k ivky AD b3) ke zm n této rovnováhy dochází vlivem nabídkových šok vyjád ených posunem

12

k ivky AS b4) se m že jednat o rovnováhu krátkodobou, která se nap . vlivem situace na trhu práce

bude postupn m nit do jiných rovnovážných situacíb5) se m že jednat o rovnováhu dlouhodobou, kdy je reálný produkt na své potenciální

úrovni a zam stnanost je charakterizována plnou zam stnaností (resp. existencí pouze p irozené míry nezam stnanosti)

2) Vysv tlete:

a) Uvažujte k ivku agregátní poptávky v uzav ené ekonomice a pokuste se shrnout p í inynep ímé závislosti vztahu mezi vývojem cenové hladiny a objemem poptávaného produktu.

+b) Jak bude k ivka agregátní poptávky vypadat pokud budete uvažovat otev enostekonomiky?

3) Jaký vliv budou mít (za ceteris paribus) na k ivku agregátní poptávky níže uvedené zm ny?Rozlište pohyb k ivky (v podob r stu i poklesu AD) a pohyb po k ivce.a) r st úrokové míryb) vyšší míra zdan ní d chod podnikc) r st populaced) pokles domácí cenové hladinye) r st bohatství domácnostíf) r st zahrani ního d chodu

4) Jaký vliv budou mít (za ceteris paribus) na pozitivn sklon nou k ivku krátkodobé agregátní nabídky níže uvedené zm ny? Rozlište pohyb k ivky (v podob posunu nahoru i dol , resp.doprava a doleva) a pohyb po k ivce.a) r st daní z d chod podnikb) pokles cen vstupc) r st domácí cenové hladinyd) p iliv pracovní síly ze zahrani íe) snížení nominálních mzdových sazebf) pokles vybavenosti pracovní síly kapitálem zvyšující produktivitu faktoru práce

5) Vyberte správné odpov di u následujících úkol (vždy sklon = sm rnice):a) sklon krátkodobé k ivky agregátní nabídky p i stabilních nákladech na jednotku produkce je:

a1) 0 a2) kone né íslo v tší než 0 a3) menší než 0 a4) nekone noa5) žádná z nabídek neplatí

b) sklon dlouhodobé k ivky agregátní nabídky je: b1) 0 b2) menší než 0 b3) 1 b4) nekone nob5) žádná z nabídek neplatí

c) sklon k ivky krátkodobé agregátní nabídky pro fixní reálné mzdové sazby je: c1) 0 c2) 1 c3) nekone noc4) – 1 c5) žádná z nabídek neplatí

6) a) Vysv tlete, pro je klasická k ivka agregátní nabídky znázor ována svislá. +b) Popište mechanismus zajiš ující v p ípad klasické k ivky agregátní nabídky neustálou

rovnováhu na trhu práce p i plném využití faktoru práce.

+7) Uvažujte keynesovské verze k ivky krátkodobé agregátní nabídky. a) Platí zde zákon klesajících výnos ze vstupu práce? Pro ?b) Podle jakého kritéria se firmy orientují na trzích práce? Jaké p edpoklady zde uvažujete?

c) Pro je v konceptech k ivky agregátní nabídky klí ovým vstupem práce? Který základní faktor rozhoduje o tvaru k ivky agregátní nabídky? Diskutujte.

13

8) Uvažujte k ivku SRAS v keynesovské základní verzi a k ivku AD.a) Jak se zde projeví r st zásoby kapitálových (investi ních) statk ? Jaké efekty zde budou mít

p íslušné investice? Graficky znázorn te.+b) Jakými faktory keynesovští ekonomové vysv tlují nepružnosti mezd a cen? Jak lze

nepružnosti mezd a cen rozd lit? Diskutujte a uvád jte konkrétní p íklady nominálních areálných rigidit.

+9) P edpokládejte model AD – AS s k ivkou dlouhodobé agregátní nabídky v klasickém pojetí a zam stnanost neustále na úrovni tzv. plné zam stnanosti (resp. p irozené mírynezam stnanosti). Nech se nyní potenciální produkt díky ekonomickému r stu zvýší. Co se podle kvantitativní rovnice stane s cenovou hladinou? Vysv tlete a precizujte p edpoklady.

10) Pomocí kvantitativní rovnice ur ete, jak se bude p ibližn vyvíjet nominální HNP, pokud pen žní zásoba poklesne o 10 % a p íslušná rychlost ob hu poklesne o 3 %?

ešení:

ad 1) a) platí a1), a2), a3), a4), a5)b) platí b1), b2), b3), b4), b5)

ad 2) a) K ivka AD má klesající pr b h (tedy nap . s r stem P klesají reálné celkové plánované výdaje, resp. rovnovážný reálný Y). Vysv tlení m že být uskute n no pomocí mechanismu Keynesova efektu (v keynesovském sv t ) nebo pomocí mechanismu efektu bohatství v podob nap . Piqouova efektu (nebo efektu reálných pen žníchz statk ) ve sv t neoklasické ekonomie. Efekt bohatství m že být také zprost edkovántrhem cenných papír (tzv. Metzler v efekt). K ivka AD je obvykle kreslena v nelineárnípodob – v neoklasickém sv t má potom podobu rovnoosé hyperboly. V pokro ilejšíchkursech makroekonomie je k ivka AD precizn odvozována nap . pomocí modelu IS – LM. Podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [7], [14], [15]. Též viz p . 2) v subkapitole V.9.

b) Problematika k ivky AD v otev ené ekonomice je složitou záležitostí pokro ilejších kursmakroekonomie – k ivka AD je odvozována nap . pomocí modelu IS – LM – BP (vizdoporu enou literaturu [7], [14], [15] aj.). Zde k ivku AD v otev ené ekonomice op tzjednodušen p edpokládáme klesající se složkami AD (resp. AE) = C + I + G + NX.P i poklesu domácí cenové hladiny roste poptávka zahrani ních subjekt po našich relativn levn jších produktech, m že také dojít k tomu, že poklesne domácí poptávka po relativn dražších dovozech a p íslušné výdaje budou p esm rovány na domácí produkci. Blíže viz též Téma VII. a XII.

ad 3) a) pokles ADb) pokles ADc) r st ADd) r st pouze poptávaného množství (pohyb po k ivce)e) r st ADf) r st AD

ad 4) a) posun k ivky SRAS nahorub) posun k ivky SRAS dolc) pokles pouze poptávaného množství (pohyb po k ivce)d) posun k ivky SRAS dopravae) posun k ivky SRAS nahoruf) posun k ivky SRAS doleva

ad 5) a) platí a1)b) platí b4)c) platí c1) – v p ípad klasické k ivky AS jsou sice reálné mzdové sazby také stále stejné

(vy iš ující neustále trh práce p i plném využití faktor práce), ale tato k ivka je budována za p edpokladu dokonale flexibilních mzdových sazeb a všech cen (zde jde o jiný úhel pohledu) – srov. Téma VIII.

ad 6) a) Vertikální pr b h klasické AS odráží p edpoklady v podob dokonale pružných mzdových sazeb a všech ostatních cen vstup a výstup , všechny trhy jsou zdeneustále „vy išt ny“ p i plném využití všech vstup – ekonomika neustále operuje na

14

úrovni potenciálního produktu (zde SRAS = LRAS). b) Trh práce je neustále v rovnováze p i plné zam stnanosti faktoru práce (resp. na úrovni

p irozené míry nezam stnanosti), což zajiš ují dokonale pružné mzdové sazby. Nap .p i r stu AD v tomto modelu roste P, na trhu práce klesá W/P, ale okamžit (zde p edpokládáme okamžité bez asové p izp sobování) roste W, takže W/P z stává na p vodní úrovni a trh práce je tedy neustále „vy išt n“ p i plném využití faktoru práce.Podrobn ji viz doporu enou literaturu nap . [1], [14]. K trh m práce viz též Téma VIII.

ad 7) a) V p ípad horizontální k ivky SRAS (extrémní keynesovská verze) je veli ina MPPL

konstantní (též viz ad 7) b)) – tj. zákon klesajících výnos ze vstup práce zde neplatí,a to vzhledem k p edpokladu nevyužitých zdroj (ekonomika operuje pod potenciálním produktem) – zde uvažujeme i nevyužití ostatních vstup (nap . kapitálu). P i r stupo tu jednotek práce (p i ostatních vstupech fixních) nedochází k poklesu mezní produktivity faktoru práce (neklesá vybavenost práce ostatními vstupy). V p ípadrostoucí k ivky SRAS (základní keynesovská verze) operujeme s dalším zapojenímvstupu práce a již pln fungujícím fixním vstupem kapitálu – veli ina MPPL zde již klesá(tempo poklesu MPPL pak také ovliv uje velikost sklonu k ivky SRAS - podrobn ji viz doporu enou literaturu [14] aj.) a tedy zákon klesajících výnos platí. Zopakujte si vše o principu klesajících výnos z variabilního vstupu z kurs standardní mikroekonomie – viz doporu enou literaturu [13], [20], [23].

b) P i najímání služeb vstupu práce firmami p edpokládáme maximalizaci celkového ekonomického zisku a pohyb na dokonale konkuren ních trzích. Firmy tedyv nominálním vyjád ení najímají takové množství práce, kdy W (= MFCL) = MRPL (= MPPL·cena produkce), resp. v reálném vyjád ení platí, že: MPPL = W/P (podrobn ji viz doporu enou literaturu [13], [14], [23]). Zopakujte si vše o chování firem na trzích práce z kurs standardní mikroekonomické teorie – viz doporu enou literaturu [13], [20], [23].Trhy práce viz též Téma VIII.

c) K ivky AS jsou v pokro ilejších kursech makroekonomie precizn odvozovány p edevšímpomocí produk ní funkce a trhu práce. V krátkém období obvykle aplikujemestandardní jednofaktorovou makroekonomickou produk ní funkci Y = f (L). P i tom p edpokládáme, že mzdové náklady jsou rozhodující složkou náklad firem (viz tvorbu cen p irážkou – srov. p . 4) v subkapitole V.7.). Poukázat lze také na d ležitostfaktoru práce z hlediska jeho sociálního významu atd. Za makroekonomickou k ivkou AS se potom nachází p íslušné mikroekonomické zakotvení – podrobn ji viz doporu enouliteraturu [7], [14] aj. Ve standardních u ebnicích bývají rozdíly mezi jednotlivými koncepty k ivky AS (p edevším SRAS) asto redukovány na stupe flexibility mzdových sazeb (nominálních i reálných) – tj. na rychlost p izp sobování trh práce. Tento pohled pak, mimo jiné, také implikuje pojímání keynesovského sv ta jako speciálního p ípadu(pro nepružnosti, resp. nevyužité zdroje i krátké období) obecn jšího neoklasického modelu (pro pružné mzdy a ceny a „vy išt né“ trhy). Blíže viz doporu enou literaturu [6], [7], [8], [14], [18] aj.

ad 8) a) na ose x m íme Y (resp. AS a AD), na ose Y pak P, k ivka SRAS je rostoucí, k ivka ADklesající, r st zásoby kapitálových statk (stroj , budov, za ízení aj.) se projeví v AS jako reálný nabídkový šok, což je spojeno se zvýšením výrobních kapacit (tzv. kapacitotvornýefekt), p íslušné investice se projeví i v AD jako zvýšení celkových výdaj což je spojeno s r stem d chod (viz Téma III. a IV.), investice jsou tedy spojeny i s tzv.d chodotvorným efektem, investice rychle posunují k ivku AD (zde doprava) a po ur itém ase i k ivku SRAS (jako pozitivní reálný nabídkový šok pak doprava) – podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [7], [14] aj., též srov. s Tématem X. ( reálnénabídkové šoky ur ují kapacitní možnosti ekonomiky – jde o faktory ovliv ující velikost samotného potenciálního produktu, resp. faktory ekonomického r stu)

b) standardn bývají krátkodob nepružné nominální mzdové sazby vztahovány k mzdovýmdohodám, explicitním i implicitním (nap . v tradi ní neokeynesovské ekonomii – vizdoporu enou literaturu [6], [8], [11], [18], [22]), nová keynesovská ekonomie se snaží precizn ji pomocí mikroekonomických základ vysv tlovat nepružnosti mezd a cen (a to v etn makroekonomických d sledk nap . pro kolísání produktu a nezam stnanosti), zde lze rozlišovat nominální rigidity (mzdové a cenové dohody, p ekrývání mzdových dohod,„menu costs“, nepružné mezní náklady apod.) a reálné rigidity (nekoordinovanost mezd a cen, existence efektivnostních mezd i modely insiders – outsiders) – viz doporu enouliteraturu [1], [4], [13]. Podrobn ji též viz Mankiw, N. G., Romer, D. (eds.): NewKeynesian Economics. Volume 1,2. Cambridge, MIT Press 1992.

ad 9) podle kvantitativní rovnice m žeme o ekávat pokles cenové hladiny (M·V = P·Y, z toho P =

15

(M·V)/Y), p edpokladem je nem nné množství pen z (M) a konstantní rychlost pen z (zde d chodová – V) – podrobn ji viz doporu enou literaturu [14], [15]

ad 10) tempo r stu nominálního produktu poklesne p ibližn o 13 %

Doporu ené domácí úkoly:

zde – p . 3, 4, 5, 6 (a), 7, 10; dále V.9 p . 3, 7, 10

[1] - s. 90/cv. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8; [17] - s. 142/p . 2, s. 143/p . 3, 4; [5] - s. 100/ot. 4; [2] - s.507/p . 1, 2; [15] - s. 158/p . 1; [4] - s. 679/p . 5; [7] - s. 200/ot. 1, 4, s. 201/ot. 9

V.9. Grafické úkoly, schémata a dopl ování:

1) Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na k ivku agregátní poptávky níže uvedené zm ny? Rozlište r st a pokles agregátní poptávky a využijte kategorie poptávkový šok.Výsledek vždy vysv tlete a vyjád ete graficky.a) snížení vládních nákupb) r st úrokové míryc) snížení da ových sazeb

2) Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na k ivku agregátní poptávky níže uvedené zm ny? Rozlište r st a pokles agregátní poptávky a využijte kategorie poptávkový šok.Výsledek vždy vysv tlete a vyjád ete graficky.a) r st cen akciíb) r st populacec) zvýšení cenové hladiny v uzav ené ekonomice

3) Opravte následující schémata vysv tlující klesající pr b h k ivky agregátní poptávky v uzav enéekonomice a pojmenujte p íslušný mechanismus:

a) pokles cenové hladiny pokles reálných pen žních z statk r st bohatství domácnostípokles spot ebních výdaj pokles agregátní poptávky r st rovnovážného produktu

b) pokles cenové hladiny pokles reálných pen žních z statk pokles poptávky po pen zích r st poptávky po ostatních finan ních aktivech pokles ceny ostatních finan ních aktiv

pokles úrokové míry r st investic, resp. autonomní spot eby aj. r st agregátnípoptávky pokles rovnovážného produktu

4) Uvažujte model rostoucí keynesovské k ivky agregátní nabídky. Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na tuto k ivku agregátní nabídky níže uvedené skute nosti? Rozlište posunyk ivky agregátní nabídky a využijte kategorie nominální a reálný nabídkový šok. Výsledek vždy vysv tlete a vyjád ete graficky.a) prudké zvýšení cen dovážené ropy na sv tových trzíchb) pokles daní z d chod výrobc

c) podstatné zdokonalení technické úrovn stroj

5) Uvažujte model rostoucí keynesovské k ivky agregátní nabídky. Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na tuto k ivku agregátní nabídky níže uvedené skute nosti? Rozlište posunyk ivky agregátní nabídky a využijte kategorie nominální a reálný nabídkový šok. Výsledek vždy vysv tlete a vyjád ete graficky.a) mimo ádné zhoršení klimatických podmínekb) zm na kursu národní m ny snižující ceny dovážených vstup

c) snížení domácí cenové hladiny

6) Graficky znázorn te chování agregátní nabídky:a) podle keynesovského p ístupu v dlouhém období a vyjád ete vliv poklesu disponibilního

množství pracovníkb) podle klasického p ístupu v krátkém období a vyjád ete vliv r stu produktivity výrobního

faktoru kapitálu

16

7) V následujících p ípadech zakreslete p íslušné k ivky, p ípadn jejich zm ny. Vždy uvažujte jinak stejné podmínky a nezapome te popsat osy.a) Uvažujte keynesovský p ípad k ivky agregátní nabídky pro fixní reálné mzdové sazby. b) Uvažujte základní keynesovskou verzi k ivky agregátní nabídky. c) Uvažujte monetaristickou verzi k ivky agregátní nabídky pro krátké období. d) Uvažujte klasickou k ivku agregátní nabídky pro krátké období.e) Uvažujte základní keynesovskou verzi k ivky agregátní nabídky a vyjád ete vliv poklesu

nominální mzdové sazby. f) Uvažujte základní keynesovskou verzi k ivky agregátní nabídky a vyjád ete vliv r stu

produktivity výrobních faktor .

8) Graficky znázorn te pomocí modelu AD – AS vliv nabídkového šoku v podob zm nynominálního m nového kursu zdražující dovozy na úrove rovnovážného produktu a cenové hladiny. Uvažujte krátké období, rostoucí jednotkové náklady produkce a neúplné využití výrobních faktor ve výchozí rovnovážné situaci.

9) Prove te následující úkoly (vždy uvažujte ceteris paribus):a) Graficky znázorn te k ivku AD a vyjád ete vliv poklesu cen akcií.b) Graficky znázorn te k ivku SRAS za p edpokladu vždy dokonale „vy išt ných“ trh a

vyjád ete vliv poklesu AD na cenovou hladinu a reálný produkt c) Graficky znázorn te pomocí modelu AD – AS vliv nabídkového šoku v podob zdokonalení

technické úrovn používaných stroj na úrove rovnovážného produktu a cenové hladiny.Uvažujte krátké období, rostoucí jednotkové náklady produkce a neúplné využití výrobních faktor ve výchozí rovnovážné situaci.

10) Správn dopl te (vždy uvažujte ceteris paribus):

a) Je-li skute ná míra nezam stnanosti vyšší než p irozená míra nezam stnanosti, potom zvýšení AD podle keynesovského p ístupu v základní keynesovské verzi povede k tomu, že se cenová hladina … a reálný produkt se ….

b) Keynesovské vysv tleni k ivky SRAS je založeno na fixních … mzdových sazbách, podmín nými mzdovými dohodami, p íslušná k ivka SRAS je … nebo rostoucí.

c) R st nominálních mzdových sazeb vede p i keynesovském tvaru k ivky SRAS (v základní verzi) k … posunu k ivky SRAS a výroba stejného Y je potom spojena s … náklady a vyšší cenovou hladinou.

d) Makroekonomická rovnováha v dlouhém období je v modelu AD – AS také charakterizována zam stnaností na úrovni tzv. … zam stnanosti (resp. … mírou nezam stnanosti).

e) V klasickém pojetí má k ivka SRAS tvar … a je zárove i k ivkou … , nebo chování cen vstup a produktu je zde stejné i v dlouhém období.

f) V monetaristickém vysv tlení k ivky AS se operuje s tím, že dlouhodob je udržována p irozená míra nezam stnanosti a … úrove produktu a do asn … o ekávání pracovníkjsou korigována.

+g) Podle koncepce „menu costs“ mohou být náklady na zm nu cen … než p ínosy plynoucí ze zm ny cen a výrobci proto se zm nami cen otálejí – i malé „menu costs“ tak mohou vést k … výkyv m v produkci a zam stnanosti.

h) V p ípad extrémní keynesovské verze k ivky SRAS s poklesem AD objem nabízené produkce … a cenová hladina se ….

ešení:

ad 1) a) povede k posunu k ivky AD doleva (k poklesu AD, komponenta G je její p ímousou ástí) - jde o negativní poptávkový šok

17

Snížení vládních nákup povedek poklesu agregátní poptávky.NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK

AD0

AD1

P

Y

b) povede k poklesu investi ních výdaj (vlivy mohou být i na C, G i NX) a tedy k posunuk ivky AD doleva (k poklesu AD) - jde o negativní poptávkový šok

R st úrokové míry neumož uje realizovatn které investi ní projekty, klesne poptávka po investicích a klesá agregátní poptávka. Domácnosti m žou také za ítvíce spo it a snížít tak spot ební výdaje.NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOKAD0

AD1

P

Y

c) u domácností povede k r stu osobního disponibilního d chodu a tím i C (u firem m že mít vliv na r st poptávky po investicích) a tedy k posunu k ivky AD doprava (k r stu AD) - jde o pozitivní poptávkový šok

Pokles da ových sazeb bude znamenat r st disponibilního d chodu a domácnosti za nou více spot ebovávat. Firmy zvýší svoje zisky a mohou tak více investovat – poroste poptávka po investicích. POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK

AD1

AD0

P

Y

(ad a) – ad c) – zde všude z definice uvažujeme horizontální posuny k ivky AD, proto lze také hovo it o r stu i poklesu AD, obvykle všude p edpokládáme nevyužité zdroje – podrobn jiviz doporu enou literaturu [7], [14] aj.)

ad 2) a) povede k r stu bohatství domácností a tím k r stu C a tedy k posunu k ivky ADdoprava (k r stu AD) - jde o pozitivní poptávkový šok

Y

AD0

P

AD1

R st cen akcií vede k r stu bohatství domácností, má sou asn vliv i na optimistická o ekávání domácností a firem.POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK

b) povede k r stu C (p ípadn i bytové výstavby) a tedy k posunu k ivky AD doprava (k

18

poklesu AD) - jde o pozitivní poptávkový šok

AD0

AD1 estic

POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK

R st populace povede k r stu spot ebníchvýdaj domácností a pravd podobnpovede k r stu investic díky vyšší poptávce po novém bydlení (výstavba nových byt a dom je složkou invv HDP).

P

Y

c) povede k poklesu poptávaného množství, klesající k ivka AD se zde nem ní (jde opohyb po k ivce AD sm rem nahoru) – nejedná se o poptávkový šok

(ad a) – ad b) – zde všude z definice uvažujeme horizontální posuny k ivky AD, proto lze také hovo it o r stu i poklesu AD, obvykle všude p edpokládáme nevyužité zdroje – podrobn ji viz doporu enou literaturu [7], [14] aj.)

ad 3) a) pokles P r st M/P r st bohatství domácností r st C r st AD r st Y (jde o mechanismus Pigouova efektu – podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [7], [14]),zde zjednodušen r st AD znamená r st poptávaného množství produkce (což by bylop esn jší a správn jší ozna ení)

b) pokles P r st M/P pokles poptávky po pen zích r st poptávky po ostatních finan ních aktivech r st ceny ostatních finan ních aktiv pokles úrokové míry r stI, resp. C aj. r st AD r st Y (jde o mechanismus Keynesova efektu - podrobn jiviz doporu enou literaturu [1], [7], [14]), zde zjednodušen r st AD znamená r stpoptávaného množství produkce (což by bylo p esn jší a správn jší ozna ení)

ad 4) a) povede k posunu k ivky SRAS nahoru, stejný produkt je vyráb n s vyššími náklady a ty se promítají do vyšších cen - jde o negativní nominální nabídkový šok (v podob r stunáklad v d sledku r stu cen vstup )

dy firem.

NEGATIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK

R st cen dovážené ropy na sv tových trzíchzvyšuje náklady firem a vyvolá posun k ivkyagregátní nabídky. Zm ny ceny ropyvýznamn ovliv ují i vývoj eské ekonomiky,která je zna n závislá na dovozu ropy.Zm ny cen ropy významn ovliv ují indexdovozních cen R a následn i nákla

SRAS1

SRAS0

P

Y

b) povede k posunu k ivky SRAS dol , pokles daní z d chod výrobc umožní snížení cen - jde o pozitivní nominální nabídkový šok

POZITIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK

Pokles daní z d chod výrobc umož ujedaný objem produkce nabízet p i nižší cenovéhladin . Dalším vysv tlením ú inku zm ndaní na produkci firem se v nuje zejménaekonomie strany nabídky, která zd raz ujevliv da ových sazeb na motivaci k podnikaní(podrobn ji viz Téma X.).

SRAS0

SRAS1

P

Y

19

c) povede k posunu k ivky SRAS doprava, p i stejných cenách je s produktivn jšími faktory možné vyrobit v tší produkt - jde o pozitivní reálný nabídkový šok

POZITIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK

Uvedené zdokonalení umož uje snížit firmámnáklady a vyráb t tak více. Zdokonalenítechnické úrovn stroj zvyšuje produktivituvýrobních faktor a je tedy sou asnfaktorem ovliv ujícím r st agregátní nabídkyv dlouhém období (potenciální produkt) – vizTéma X. (zde odhlížíme od p ípadných kolísánípotenciálního produktu v krátkém období).

SRAS0

SRAS1

P

Y

(ad a) – ad c) – v p ípad nominálních nabídkových šok se k ivka AS posunuje nahoru nebo dol , tj. vertikáln , v p ípad reálných nabídkových šok potom doprava i doleva, tj. horizontáln )

ad 5) a) povede k posunu k ivky SRAS doleva - jde o negativní reálný nabídkový šok (zdezkoumáme pouze krátkodobé efekty a odhlížíme od možných dopad na potenciální produkt – srov. Téma X.)

NEGATIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK

Zhoršení klimatických podmínek sníží nap .produkci firem v zem d lském sektoru azp sobí tak snížení výroby a agregátnínabídky. M že mít podobu katastrofálníhosucha, neúrodného roku, i povodní (nap .v R v roce 2002), které zp sobily ztráty vevýrobních faktorech a tím i produkci firem.

SRAS1

SRAS0

P

Y

b) povede k posunu k ivky SRAS dol - jde o pozitivní nominální nabídkový šok

c) povede ke snížení nabízeného množství, k ivka SRAS se nem ní (jde o pohyb po k ivce sm rem dol ) – nejedná se o nabídkový šok

POZITIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK

Firmy zde nakupují „levn jší„ zahrani ní m nua tedy nap . i suroviny a klesají tak ceny vstup , což umož uje snižovat náklady (srov. p . 4) a) zde). Zhodnocení kursu domácí m nymá však i negativní ú inky, protože naše exporty jsou „dražší“ a tedy i ménkonkurenceschopné. To negativn ovliv ujes ur itým asovým odstupem isté exporty a agregátní poptávku (blíže viz Téma IV., VII.).

SRAS0

SRAS1

P

Y

(ad a) – ad b) – v p ípad nominálních nabídkových šok se k ivka AS posunuje nahoru nebo dol , tj. vertikáln , v p ípad reálných nabídkových šok potom doprava i doleva, tj. horizontáln )

ad 6) a) k ivka LRAS je vertikální a dojde k jejímu posunu doleva (tj. klesá potenciální produkt)

20

LRAS1 LRAS0P

Y0*Y1* Y

b) k ivka SRAS je vertikální a dojde k jejímu posunu doprava (tj. roste potenciální produkt)

SRAS0 SRAS1P

Y1*Y0* Y

ad 7) a) b)

Y

SRAS

P SRAS

Y

P

c) d) SRAS

Y

P SRAS

Y Y

P

e) f)

SRAS0 (W1)SRAS1 (W0)P

Y

SRAS0 (W0)SRAS1 (W0)P

Y

(ad b), ad c), ad e), ad f) – rostoucí k ivku SRAS lze kreslit v lineární i nelineární podob ; ad b), ad e), ad f) – podél k ivky SRAS v základní keynesovské verzi je konstantní W; ad f) –jde o horizontální posun beze zm ny W, podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [14] aj.)

21

ad 8) na ose x zachycujeme Y (resp. AD, AS), na ose y zachycujeme P, k ivka AD je klesající,k ivka SRAS má pozitivní sklon, uvedený nominální negativní nabídkový šok posune k ivku SRAS vertikáln nahoru (dojde ke snížení k SRAS), zm ny AD zde neuvažujeme – tj.zde Y klesá a P roste, konkrétní aplikace modelu AD – AS viz pokro ilejší kursy makroekonomie, resp. též viz Témata XIII., XIV. (blíže viz doporu enou literaturu [7], [14] aj., též srov. [4], [5])

ad 9) a) na ose x m íme AD (resp. Y), na ose y m íme P, k ivka AD je klesající (obvykle ji kreslíme nelineární – srov. p . 2) v ásti V.8.), zm na posouvá k ivku AD doleva

b) na ose x m íme Y (resp. AS), na ose y m íme P, k ivka AD je klesající, k ivka SRAS je vertikální (klasická AS), pokles AD vyjád íme posunem k ivky AD doleva, zdepoklesne P a reálný produkt a zam stnanost se nem ní

c) na ose x m íme Y (resp. AD, AS), na ose y m íme P, k ivka AD je klesající, k ivkaSRAS je rostoucí, uvedený pozitivní reálný nabídkový šok posouvá k ivku SRAS doprava, zde Y roste a P klesá

(ad a) – ad c) – grafy viz doporu enou literaturu [1], [5], [14] aj.)

ad 10) a) zvýší, zvýšíb) nominálních, horizontálníc) vertikálnímu, vyššímid) plné, p irozenoue) vertikály, LRASf) p irozená, mylnág) vyšší, velkýmh) klesá, nem ní

V.10. Vybrané reálie:

Vybrané makroekonomické ukazatele ekonomiky R

20011. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok 1. Q 2. Q3. Q4. Q rok

meziro ní zm na v mld. Kv %

Úhrn. poptávka a nabídka 68,3 56,2 42,3 36,4 203,211,2 8,4 6,2 4,8 7,5

složky vliv složek v p. b.

Domácí poptávka

z toho: spot . domácností

tvorba hrubého

fixního kapitálu

10,7

5,6

6,0

17,6

7,7

10,7

15,4

7,2

8,1

16,9

8,4

8,9

60,6

28,9

33,7

1,8

0,9

1,1

2,6

1,1

1,6

2,3

1,1

1,2

2,2

1,1

1,1

2,2

1,1

1,2

Vn jší poptávka 57,6 38,6 26,9 19,5 142,6 9,4 5,8 3,9 2,6 5,3Domácí nabídka

z toho: HDP

1,4

12,8

11,5

13,9

8,1

13,2

4,6

11,8

25,6

51,7

0,2

2,1

1,7

2,1

1,2

1,9

0,6

1,6

0,9

1,9

Vn jší nabídka 66,9 44,7 34,2 31,8 177,611,0 6,7 5,0 4,2 6,6

2000 20011. Q 2. Q3. Q4. Q rok 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok

HDP

Domácí poptávka

Spot eba domácností

Tvorba fixního kapitálu

-0,8

2,8

3,1

1,4

0,2

2,6

3,3

1,1

1,8

2,2

2,4

0,9

2,1

2,5

2,6

0,6

0,9

2,5

2,8

1,0

4,7

3,9

3,9

1,8

5,4

3,6

3,7

1,4

6,1

3,7

3,7

2,6

6,6

2,6

3,3

0,1

5,7

3,4

3,6

1,4

22

Vn jší poptávka

Domácí nabídka

Vn jší nabídka

1,1

-0,5

6,5

2,8

0,4

6,8

3,8

2,3

5,4

2,9

2,6

3,7

2,7

1,2

5,5

0,2

4,9

0,2

-0,3

5,4

-1,7

-0,4

6,7

-3,3

-2,7

6,2

-7,0

-0,9

6,1

-3,1

Pramen: eský statistický ú ad, http://www.czso.cz

V.11. Použitá a další doporu ená literatura:

+BARRO, R. J.: Macroeconomics. 5. vydání. Cambridge, MIT Press 2000.BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy. 8. vydání. Fort Worth, Hartcourt 1999.+BLAUG, M.: Economic Theory in Retrospect. 5. vydání. Cambridge, Cambridge University Press 1999.+BURDA, M., WYPLOSZ, Ch.: Macroeconomics. A European Text. 3. vydání. Oxford, Oxford University Press 2001.BUREŠOVÁ, M., BURIANOVÁ, J., KADE ÁBKOVÁ, B.: Makroekonomie. Cvi ebnice. Praha, FinEco 1999.+CAHLÍK, T.: Makroekonomie. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1998.DOLAN, E. G., LINSEY, D. E.: Economics. 6. vydání. Orlando, Dryden Press 1988.+DORNBUSCH, R., FISCHER, S.: Makroekonomie. 6. vydání. Praha, SPN a Nadace Economics 1994.EATWELL, J., MILGATE, M., NEWMAN, P. (eds.): The New Palgrave A Dictionary of Economics. Volume 1, 2, 3, 4. New York, Palgrave Publishers 2002.+FELDERER, B., HOMBURG, S.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita 1995.+FRAIT, J., ZEDNÍ EK, R.: Makroekonomie. Ostrava, VŠB - TU 1996.FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002.GILLESPIE, A: P ehled EKONOMIE. Praha, Portál 2002.+GORDON, R. J.: Macroeconomics. 8. vydání. New York, Addison - Wesley 2000.HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. p epracované vydání. Slaný, Melandrium 2002.HOLMAN, R.: Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2002.+HOLMAN, R.: Mikroekonomie. St edn pokro ilý kurz. Praha, C. H. Beck 2002.+HOLMAN, R. a kol.: D jiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 2001.HYMAN, D. N.: Macroeconomics. 4. vydání. Boston, Irwin 1997.+KADE ÁBKOVÁ, B.: Úvod do makroekonomie. Neoklasický p ístup. Praha, C. H. Beck 2003.+KEYNES, J. M.: Obecná teorie zam stnanosti, úroku a pen z. Praha, SAV 1963.LIPSEY, R. G., COURANT, P. N., PURVIS, D. D., STEINER, P. O.: Economics. 10. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 7. vydání. Slaný, Melandrium 2002.+MACH, M.: ešené problémy ke kursu Makroekonomie II. Jino any, H + H 1992.+MACH, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. ást. Slaný, Melandrium 2001.+MACH, M.: Makroekonomie. Pokro ilejší analýza. 3. ást. Slaný, Melandrium 2002.MACH, M., HELÍSEK, M.: Standardy p edm t Makroekonomie I a Makroekonomie II. Praha, VŠE v Praze 1997.+MANKIW, N. G.: Macroeconomics. 3. vydání. New York, Worth Publishers 1997.MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999.+MANKIW, N. G., ROMER, D. (eds.): New Keynesian Economics. Volume 1,2. Cambridge, MIT Press 1992.+PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvi ebnice pro základní a st ednpokro ilý kurz. Slaný, Melandrium 1998.+ROMER, D.: Advanced Macroeconomics. 2. vydání. New York, Mc Graw-Hill 2001. RUFFIN, R. J., GREGORY, P. R.: Principles of Economics. 6. vydání. New York, Addison - Wesley 1996.RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie - základní kurs. 5. vydání. Slaný, Melandrium 2002.SALIN, P.: Makroekonómia. Bratislava, Elita 1995.SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995.SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D., MANDEL, M. J.: Economics. 15. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita 2000.

23

+SIR EK, P.: Pr vodce d jinami standardních ekonomických teorií. 2. rozší ené a dopln névydání. Slaný, Melandrium 2003 (resp. 1. vydání, tamtéž 2001).SIR EK, P.: EKONOMIE. Pro p ijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. Praha, Oeconomica – Nakladatelství VŠE v Praze 2003.SIR EK, P., NE ADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvi ebnice. Slaný, Melandrium 2001.+SIR EK, P., BABIN, J. I.: Makroekonomická teorie II. Pracovní sešit. Slaný, Melandrium 2004 (v p íprav ).+SNOWDON, B., VANE, H. R.: A Macroeconomics Reader. London, Routledge 1999.+SOJKA, M.: Monetarismus a nová klasická makroekonomie. Politická ekonomie, 1994, . 4.+SOJKA, M.: Kdo byl kdo. Sv toví a eští ekonomové. Praha, Libri 2002.+SOJKA, M. a kol.: D jiny ekonomických teorií. 2. vydání. Praha, VŠE v Praze 1998.+SOJKA, M. a kol.: D jiny ekonomických teorií. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1999.+SOUKUPOVÁ, J., HO EJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 3. dopln né vydání.Praha, Management Press 2002.SPENCER, D. E.: Study Guide Parkin Economics. New York, Addison - Wesley Publishing Company 1990.YOHE, G. W.: Study Guide to Accompany Samuelson - Nordhaus Economics (13. vydání). New York, Mc Graw - Hill Book Company 1989. ŽÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. 2. dopln né a rozší ené vydání. Praha, Linde 2002.

24

25