Tenké střevo.Tlusté střevo.

Somatologie

Tenké střevo – intestinum tenue Dlouhé 3-5 metrů Probíhá zde hlavní část trávení a vstřebávání živin Části: Duodenum – dvanáctník – navazuje na pylorus,

obkružuje hlavu pankreatu, ústí zde přes papillu Vateri vývody žlučových cest a pankreatu, je zde svalový svěrač – Odiho svěrač

Jejunum – lačník – část střeva spíše vlevo nahoře Ileum – kyčelník – spíše vpravo dole, ústí do slepého

střeva přes Bauhimskou chlopeň, nachází se zde Meckelův divertikl – výchlipka tenkého střeva (zbytek embryonální tkáně) – sídlo patologických změn, podobně jako apendix

Tenké střevo – intestinum tenue Stavba stěny: 1. sliznice – vybíhá v řasy a klky (villi) – hlavní

štěpení a resorpce potravy, velká plocha – asi 40 m2, pohyby klků – účinkem hladké svaloviny se smršťují – rychlejší cirkulace krve a lymfy – bohaté pleteně kapilár a začátek lymfatických cév

- v duodenu a 1.části jejuna jsou řasy kruhovité, otáčí obsahem a dokonale jej promíchají – hlavní štěpení potravin

- v 2.části jejuna a v ileu – nižší řasy – resorpce rozštěpených látek do krevního a lymfatického oběhu

Tenké střevo – intestinum tenue Sliznice – pokračování: Obsahuje žlázky – produkce střevní šťávy Složení: Voda Proteáza – enzym erepsin – štěpí bílkoviny na

aminokyseliny Střevní amyláza – štěpí cukry na jednoduché – glukóza,

fruktóza, galaktóza Střevní lipáza – štěpí tuky na glycerol a MK 1 – 3 litry/den Slabě zásaditá Produkce je řízena reflexně Dokončuje štěpení B, C, T za pomoci pankreatické šťávy a

žluče

Tenké střevo – intestinum tenue 2. podslizniční vazivo – řídké, bohaté na

cévní a mízní pleteně 3. svalovina – hladká, 2 vrstvy – vnitřní

kruhová, zevní podélná – peristaltické a kývavé pohyby – za 1 minutu 10 peristaltických vln

4. peritoneum – kryje jejunum i ileum, vytváří závěs – mesenterium – fixace střeva k zadní stěně břišní

Ileus – neprůchodnost střev – onemocnění – akutní a nebezpečné

Tlusté střevo – colon, intestinum crassum konečný, asi 1,5 metru dlouhý úsek GIT Dokončuje se zde zpracování chymu –

vstřebávání vody, kvasné a hnilobné procesy – vytváří se stolice (faeces)

Části tlustého střeva: 1. Caecum – slepé střevo Nejobjemnější část tlustého střeva, začátek Ileocekální – Bauhimská chlopeň – slizniční

řasa v místě přechodu tenkého střeva do tlustého

Červovitý výběžek – appendix vermiformis – výchlipka caeca, délka 10 – 15 cm, velké množství mízní tkáně = záněty, jeho poloha i délka jsou variabilní – McBurneyův bod – na spojnici pupku a pravého trnu kyčelního – asi 4cm od trnu – při zánětu bolestivost

Části tlustého střeva: 2. colon ascendens – vzestupný tračník – vpravo,

přirostlý k zadní stěně břišní, vstřebává se zde nejvíce vody 3. colon transversum – příčný tračník – pohyblivý, kříží

dutinu břišní zprava doleva 4. colon descendens – sestupný tračník – vlevo,

přirostlý k zadní stěně břišní 5. colon sigmoideum – esovitá klička – v levé jámě

kyčelní, pohyblivá, připomíná písmeno S 6. rectum – konečník – probíhá před kostí křížovou, na

povrch těla ústí análním otvorem – anus – řitní otvor, sliznice složená do 3 řas – střední řasa – tvořená hladkou svalovinou – přídatný svěrač rekta – není ovládaný vůlí; zevní ústí – 2 svěrače – vnitřní – hladká svalovina – neovládán, zevní – příčně pruhovaná svalovina – ovládán vůlí

- v podkoží – hodně žilních pletení - Hemoroidy

Stavba stěny tlustého střeva: 1. sliznice – tvoří poloměsíčité řasy,

nevybíhá v klky 2. podslizniční vazivo – řídké, obsahuje

cévní a nervové pleteně 3. svalovina – teniae – pruhovité zesílení

podélné vrstvy svaloviny, haustra – polokruhovité výdutě mezi teniemi

4. seróza- peritoneum (viscerale, parietale) – kryje tlusté střevo až ke konečníku

Funkce tlustého střeva: Posun chymu pomocí peristaltických a

propulzních pohybů Zahuštění – resorpcí vody a anorganických látek Střevní baktérie – Escherichia coli, produkují

vitamín K a některé vitamíny skupiny B – kvasné bakterie – C, T, celulóza (vzniká alkohol a plyny – vodík, methan, oxid uhličitý); hnilobné procesy – hlavně bílkoviny – vytváří jedovaté látky (fenol, sirovodík, MK a tzv. mrtvolné jedy) – sliznice je chráněna hlenem

Tvorba plynů

Stolice: Obsah – nestrávené zbytky potravy, hlen,

voda, mrtvé bakterie a odloučené epitelové buňky – záleží na skladbě potravy

Barva – podmiňují žlučová barviva Zápach – způsobuje indol, skatol, a

sirovodík

Vyprazdňování stolice – defekace: Reflexní děj Souvisí s činností recta a análního otvoru Obvykle 1x za 24 hod. Nahromadění stolice v ampuli konečníku –

zvýšení tlaku – pocit nucení na stolici – ochabují svěrače – napínání břišních svalů a bránice – zvýšení tlaku na anální otvor – vyprázdnění

Množství – 150 až 300 g Defekační reflex lze potlačit vůlí – opakovaně

vede k zácpě Holzknechtovy pohyby – velké pohyby tlustého

střeva – 1 – 3x denně – posun 5cm za hodinu