Teorie blahobytu, Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, mikroekonomická role státu, konstituováníkonstituování vzdělanostní společnostivzdělanostní společnosti
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFSMikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS
Jiří Mihola, [email protected] , www.median-os.cz, 2010Jiří Mihola, [email protected] , www.median-os.cz, 2010
Téma 3Téma 3
ObsahObsah
3.1 Základy teorie blahobytu
3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu
3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota
3.1 Základy teorie blahobytu
3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu
3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota
ObsahObsah
3.1 Základy teorie blahobytu 3.1.1 Podstata teorie blahobytu,3.1.2 Vztah mezi rovností a
efektivností, 3.1.3 Všeobecná ekonomická
rovnováha a společenské optimum v ekonomii produktivní spotřeby
3.1 Základy teorie blahobytu 3.1.1 Podstata teorie blahobytu,3.1.2 Vztah mezi rovností a
efektivností, 3.1.3 Všeobecná ekonomická
rovnováha a společenské optimum v ekonomii produktivní spotřeby
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytu Teorie blahobytu se snaží Teorie blahobytu se snaží
odpovědět na otázku, jak odpovědět na otázku, jak zajistit větší míru zajistit větší míru spravedlnostispravedlnosti
ve společnosti. ve společnosti.
Pracuje s mikroekonomickým Pracuje s mikroekonomickým aparátem a využívá myšlenku aparátem a využívá myšlenku
redistribuceredistribuce..
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytu
Teorie blahobytu vyšla ze snahy Teorie blahobytu vyšla ze snahy domysletdomyslet některé některé důsledky důsledky
konceptu všeobecné rovnováhykonceptu všeobecné rovnováhy..
Teorie blahobytu se zabývá Teorie blahobytu se zabývá porovnáváním užitkůporovnáváním užitků jednotlivých jednotlivých
členů či členů či společenských skupinspolečenských skupin. .
Body na křivce dosažitelného užitku Body na křivce dosažitelného užitku (hranici užitkových možností)(hranici užitkových možností)
Co můžeme říci o rozdělení, které odpovídá bodu A, a o rozdělení, které odpovídá bodu B, na křivce dosažitelného užitku?
U1A/U2
A>>U1B/U2
B
spotřebitel 1
sp
otř
eb
itel 2
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytuV případě rozdělení, které V případě rozdělení, které
odpovídá odpovídá bodu Abodu A, má 1. , má 1. spotřebitel mnohem větší užitek spotřebitel mnohem větší užitek
než 2. spotřebitel.než 2. spotřebitel.
V případě rozdělení, které V případě rozdělení, které odpovídá odpovídá bodu Bbodu B, se užitek , se užitek
spotřebitelů příliš neliší.spotřebitelů příliš neliší.
Body na smluvní křivce u efektivnosti ve Body na smluvní křivce u efektivnosti ve směněsměně
V bodu A bude 1. spotřebitel spotřebovávat výrazně více statků Q´1 i Q´2 než 2. spotřebitel.
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytu
Ve společnosti jsou výrazné majetkové Ve společnosti jsou výrazné majetkové rozdíly - část společnosti je rozdíly - část společnosti je bohatábohatá, a , a
část je naopak část je naopak chudáchudá. .
To má řadu nepříznivých dopadů jako: To má řadu nepříznivých dopadů jako: společenská nestabilita, kriminalita společenská nestabilita, kriminalita
vyvolaná chudobou, zhoršené vyvolaná chudobou, zhoršené podmínky pro výchovu značné části podmínky pro výchovu značné části
populace apod.populace apod.
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytu Každé rozdělení bohatství je Každé rozdělení bohatství je
výsledkem ekonomických procesů. výsledkem ekonomických procesů. Lze zkoumat, zda určitou Lze zkoumat, zda určitou
(sociálně orientovan(sociálně orientovanouou)) redistribucíredistribucí prostřednictvím prostřednictvím státustátu
(veřejného sektoru)(veřejného sektoru) nelze dosáhnout nelze dosáhnout vhodnějšívhodnější
ekonomické situace.ekonomické situace.
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytu
Body na hranici užitkových možností Body na hranici užitkových možností UPF jsou paretoefektivní.UPF jsou paretoefektivní.
Ne každé rozdělení užitku podle dané Ne každé rozdělení užitku podle dané teorie však musí být spravedlivé.teorie však musí být spravedlivé.
Spravedlnost se přitom chápe jako Spravedlnost se přitom chápe jako exogenní faktor modelu a posuzuje se exogenní faktor modelu a posuzuje se
z normativního hlediska.z normativního hlediska.
Příčiny majetkových rozdílůPříčiny majetkových rozdílů• Osoba disponuje Osoba disponuje schopnostmischopnostmi, kterými jiný , kterými jiný
nedisponuje, takže je výrazně produktivnější než nedisponuje, takže je výrazně produktivnější než jiná.jiná.
• Osoba své bohatství Osoba své bohatství zdědilazdědila..
• Osoba Osoba zabraňujezabraňuje druhému spotřebiteli, aby využil druhému spotřebiteli, aby využil svých schopností a příležitostí k získání bohatství.svých schopností a příležitostí k získání bohatství.
• Osoba je vážně Osoba je vážně nemocnánemocná..
• Osoba je Osoba je pohodlnápohodlná a nechce využívat a nechce využívat svých výrobních faktorů svých výrobních faktorů (např. nechce pracovat).(např. nechce pracovat).
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytuJeremy BenthamJeremy Bentham (1748 – 1832), (1748 – 1832),
anglický filosof a ekonom, anglický filosof a ekonom, zakladatel zakladatel Teorie utilitarismuTeorie utilitarismu..
John RawlsJohn Rawls [r[róóls] ls] (1921 – 2002), (1921 – 2002), americký filosof, zakladatel americký filosof, zakladatel
Teorie spravedlnostiTeorie spravedlnosti..
Společenskou indiferenční křivku WSpolečenskou indiferenční křivku Wdefinuje Stiglitz jako množinu kombinací užitků společenských skupin, která poskytuje společnosti
stejnou úroveň blahobytu. Pohybem po společensky Pohybem po společensky
indiferentní křivce se indiferentní křivce se zvyšujezvyšuje užitek užitek jedné skupiny obyvatel na úkor jedné skupiny obyvatel na úkor
sníženísnížení užitku jiné skupiny užitku jiné skupiny obyvatel, obyvatel, celkový užitek celkový užitek
společnosti však zůstává společnosti však zůstává zachovánzachován..
Pokud se posune Pokud se posune celácelá W W zvyšuje se užitek zvyšuje se užitek obouobou skupin obyvatel a tedy i skupin obyvatel a tedy i
celkový celospolečenský celkový celospolečenský užitekužitek..
Tvary společensky indiferenčních křivekTvary společensky indiferenčních křivekA: Robinson se užitku vzdává, dokud tím Pátek nezískává stejný
užitek. W je tvořena přímkou s úhlem 45 °.
B: Snížení užitku Robinsona U2 vede ke zvýšení užitku U1 Pátka.
C: Žádné zvýšení užitku Robinsona, či Pátka neospravedlňuje sebemenší snížení Pátkova, či Robinsonova užitku. Indiferenční křivka má tvar písmene L.“
realitě nejvíce odpovídá případ B
Bod dotyku společenské indiferenční křivky Bod dotyku společenské indiferenční křivky W a W a křivky dosažitelného užitku UPFkřivky dosažitelného užitku UPF
B - bod blaženosti - užitky obou subjektů se v tomto bidě předpokládají přibližně stejné.
SníženíSnížení společenského užitku v důsledku společenského užitku v důsledku přerozdělovánípřerozdělování
Společnost se ve snaze dostat se z A do B dostává do bodu I, který se nachází pod hranicí křivky
dosažitelného užitku.
ztráta efektivnosti způsobena
přerozdělováním
přerozdělování způsobuje demotivaci
Pohyb po hranici produkčních možností Pohyb po hranici produkčních možností PPF.PPF. Hodnocení výhodnosti tohoto pohybu je problematické.Hodnocení výhodnosti tohoto pohybu je problematické.
Společnost může preferovat spotřebu hrušek před spotřebou jablek a naopak.
Pro posouzení výhodnosti pohybu je potřeba
* porovnatelnost obou statků
* preferenci jednoho statku
musíme řešit soulad musíme řešit soulad preferencí všeobecného preferencí všeobecného
zájmu a zájmu zájmu a zájmu spotřebitelůspotřebitelů
Pohyb po hranici užitkových možností Pohyb po hranici užitkových možností UPF.UPF. Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické.Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické.
Nelze říci, že přesun z bodu A1 do bodu B, respektive z bodu A2 do bodu B je paretooptimální.
porovnávání těžko porovnávání těžko měřitelných měřitelných
subjektivních užitků subjektivních užitků spotřebitelů je obtížnéspotřebitelů je obtížné
společenské preference určitých skupin obyvatelstva
jsou problematické
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytuStejně jako na hranici produkčních Stejně jako na hranici produkčních
možností možností PPFPPF nelzenelze o nějaké kombinaci o nějaké kombinaci statků ležící na této hranici říci, že je statků ležící na této hranici říci, že je
lepší než druhá, tak i na hranici lepší než druhá, tak i na hranici užitkových možností užitkových možností UPFUPF nelzenelze o o nějaké kombinaci rozdělení užitků nějaké kombinaci rozdělení užitků
ležících na této hranici říci, že je lepší ležících na této hranici říci, že je lepší než druhá.než druhá.
Podstata teorie blahobytuPodstata teorie blahobytuTeorie blahobytu se zabývá porovnáním Teorie blahobytu se zabývá porovnáním
užitků určitých užitků určitých skupin osobskupin osob, přičemž , přičemž předpokládá, že předpokládá, že zvýšení užitku určité zvýšení užitku určité
skupiny osobskupiny osob prostřednictvím prostřednictvím přerozdělování je přerozdělování je společensky přijatelnéspolečensky přijatelné, ,
pokud toto zvýšení užitku pokud toto zvýšení užitku je větší než je větší než poklespokles užitku jiné skupiny osob. užitku jiné skupiny osob.
Závěry této teorie jsou však diskutabilní.Závěry této teorie jsou však diskutabilní.
Sporné předpoklady teorie Sporné předpoklady teorie blahobytublahobytu
• Identifikace není založena na Identifikace není založena na paretovských zlepšeních.paretovských zlepšeních.
• Vychází ze sporného způsobu definovaní Vychází ze sporného způsobu definovaní křivky společenského blahobytu křivky společenského blahobytu WW..
• Předpokládá se řešení dilematu Předpokládá se řešení dilematu efektivnosti a rovnosti.efektivnosti a rovnosti.
• Především však platí, že dosažení bodu Především však platí, že dosažení bodu blaženosti nutně předpokládá redistribuční blaženosti nutně předpokládá redistribuční roli státu. roli státu.
Tradiční chápání vztahu rovnosti a Tradiční chápání vztahu rovnosti a efektivnosti efektivnosti
V bodě A preferujeme rovnost před efektivností. V bodě B preferujeme efektivnost před rovností.
Vztah mezi efektivností a rovností dle P. Vztah mezi efektivností a rovností dle P. GočevaGočeva
Pokud mezi body 0 až A zvyšujeme jak rovnost, tak zároveň efektivnost
Možný vztah rovnosti a efektivnostiMožný vztah rovnosti a efektivnosti Možný tvar mezi rovností a efektivností v případě
přerozdělování od chudých k bohatým
Např. feudální či otrokářský systém
Vztah mezi rovností a efektivnostíVztah mezi rovností a efektivností
Zvýšení užitku s cílem dosáhnout větší Zvýšení užitku s cílem dosáhnout větší rovnostirovnosti je obvykle je obvykle doprovázeno doprovázeno
poklesem efektivnostipoklesem efektivnosti daného systému. daného systému. Mezi rovností a efektivností ale nemusí být Mezi rovností a efektivností ale nemusí být
jednoznačný vztah – jsou situace, kdy lze jednoznačný vztah – jsou situace, kdy lze přerozdělováním přerozdělováním zvyšovatzvyšovat jak rovnost, jak rovnost,
tak efektivnosttak efektivnost, ale i situace, kdy , ale i situace, kdy v důsledku přerozdělování v důsledku přerozdělování rovnost i rovnost i
efektivnost klesáefektivnost klesá. .
Hranice současné hodnoty budoucího příjmuHranice současné hodnoty budoucího příjmu Předpokládejme, že spotřeba má podstatným způsobem
produktivní charakter. Každý svým rozhodováním Každý svým rozhodováním maximalizuje současnou hodnotu budoucího příjmumaximalizuje současnou hodnotu budoucího příjmu.
Pak místo o hranici dosažitelného užitku
můžeme hovořit o hranici současné hodnoty budoucího příjmu!
Všeobecná ekonomická rovnováhaVšeobecná ekonomická rovnováha
Hranice příjmových možností Hranice příjmových možností Y´PFY´PF znázorňuje veškeré kombinace znázorňuje veškeré kombinace maximální současné hodnoty maximální současné hodnoty
budoucíchbudoucích příjmů 1. a 2. spotřebitele. příjmů 1. a 2. spotřebitele.
Tato hranice má konkávní tvar, který je Tato hranice má konkávní tvar, který je důsledkem vzácnosti zdrojů a zákona důsledkem vzácnosti zdrojů a zákona
klesajících mezních výnosůklesajících mezních výnosů. .
Všeobecná ekonomická rovnováhaVšeobecná ekonomická rovnováhaPro výpočet současné hodnoty budoucího
příjmu se potom používá vzorec:
Operace se nazývá diskontování.
PV (Y) je současná hodnota budoucího příjmu,
FVj (Yj´) je budoucí příjem obdržený za j období od současného,
j є <1; n> n je počet období
i je tržní úroková míra daného období v desetinném tvaru
Hranice současné hodnoty budoucího příjmuHranice současné hodnoty budoucího příjmu Paretovské změny na hranici současné hodnoty
budoucího příjmu z hlediska bodů této hranice.
paretovské zlepšení nastává pouze za určitých
podmínek
Paretovské zlepšení na hranici dosažitelného Paretovské zlepšení na hranici dosažitelného příjmu a bod optimapříjmu a bod optima
Proč je posun z bodu A do bodu E paretovským zlepšením:
Všeobecná ekonomická rovnováhaVšeobecná ekonomická rovnováha• 1. spotřebitel se vzdal části svého budoucího důchodu 1. spotřebitel se vzdal části svého budoucího důchodu ΔY´ΔY´11..
• To umožnilo 2. spotřebiteli získat větší přírůstek budoucího To umožnilo 2. spotřebiteli získat větší přírůstek budoucího důchodu ve výši důchodu ve výši ΔY´ΔY´22. Jinými slovy: . Jinými slovy: ΔY´ΔY´22 > ΔY´ > ΔY´11..
• Tento přírůstek Tento přírůstek ΔY´ΔY´22 si lze představit jako součet si lze představit jako součet ΔY´ΔY´11 a a samotného paretovského zlepšení, které uvedenou změnou samotného paretovského zlepšení, které uvedenou změnou vzniklo.vzniklo.
ΔY´ΔY´22 = ΔY´ = ΔY´11 + paretovské zlepšení + paretovské zlepšení..• O hodnotu paretovského zlepšení se mohou podělit oba O hodnotu paretovského zlepšení se mohou podělit oba
spotřebitelé.spotřebitelé.
• Bod optima Bod optima EE je na hranici příjmových možností je na hranici příjmových možností Y´PFY´PF, , konkrétně je to bod, kde se přímka vedená pod úhlem 45° konkrétně je to bod, kde se přímka vedená pod úhlem 45° dotýká hranice příjmových možností. dotýká hranice příjmových možností.
Všeobecná ekonomická rovnováhaVšeobecná ekonomická rovnováha
Na hranici příjmových možností Na hranici příjmových možností Y´PFY´PF lze lze dosáhnout paretovského zlepšení obou dosáhnout paretovského zlepšení obou
spotřebitelů – lze zvýšit současnou hodnotu spotřebitelů – lze zvýšit současnou hodnotu budoucího příjmu jednoho spotřebitele tak, budoucího příjmu jednoho spotřebitele tak,
aby se nesnížila současná hodnota budoucího aby se nesnížila současná hodnota budoucího příjmu 2. spotřebitele. příjmu 2. spotřebitele.
Bod optima na Bod optima na Y´PFY´PF leží v bodě, kde se leží v bodě, kde se Y´PFY´PF dotýká přímky spojující obě osy a svírající dotýká přímky spojující obě osy a svírající
s každou z os úhel 45 stupňů.s každou z os úhel 45 stupňů.
Děkuji za pozornost.Děkuji za pozornost.
Teoretický seminář VŠFSTeoretický seminář VŠFS
Jiří MiholaJiří Mihola
[email protected] [email protected] www.median-os.cz
