TfZHOVOJV NtNJKE ZPRAVODAJ OB01NLJ MtrTA T~HOW(H JVINO /~ OKOLrLlfTY

30. i'Jjen 1992 Cislo 6 Rocnfk II.

Starosti starosty nejen s vodou Problemy s vodou v nasem meste jsou skutecne dlouhodobe

a pi'ida-Ii se k nim minoradne suche leto jako bylo to letosni, pak se neprijemnosti kolem vody a vodovodu mnohokrate znasobf. Bohuzel museli jsme pristoupit k nepopularnimu opati'eni tj, ome­zit dodavku vody a tim vlastne zabranit skutecnemu vypadku do­davky vody. K nejhorsimu nedoslo a ja velmi ocenuji vasi discipli­novanost. Stejne tak ocenuji i nasazeni pracovniku JiVaK, ktei'f pracuji na upravne Otevek a Valcha a kteri delali skutecne maxi­mum.

Pravdou je, ie letosni leta bylo mimoradne suche, ale nas "vodni problem" je zakopany ve vodo­vodnich zarizenich. Cela leta jsme cekali na dokoneeni vys­tavby vodojemu a upravny v Ote­veku. Provoz byl zahajen koncem minuleho roku, zatim vsak zku­sebnf. 0110 nenitotii ve stavu, aby mohlo byt zkolaudovano defini­tivne.

Zakladnim dOvodem je ta sku­tecnost, ie vytlacne potrubi - mezi vrtem u Lhotky a vlastni upravnou - nebylo provedeno podle projektu z plasticke hmoty. Vzhledem k diktatu dodavatele v minulosti, pristoupil JiVaK na podminky stavebni organizace a nechal uloiit potrubi ocelove (v race 1988). A jeste ke vsemu, prave v te dobe, nafidil hlavni hy­gienik, ie u vodovodniho potrubi nesmi byt pouiivany vniUni na­tery. Takze v zemi leii hole oce­love roury, ktere voda pomalu ale jiste rozpousti. Aekoli se jedna a velmi kvalitni podzemni vodu, obsahuje kyslienik uhlieity (zdravy neskodny - beine obsaieny v na­pojich) , ktery na sebe ielezo vaie. Voda ve vrtu obsahuje pri­bliine 1 mg pfirodniho ieleza na litr. Do upravny v Oteveku vsak priteka voda ,s obsahem ieleza 10x viHsim. Zelezo je v upravne odstraneno, takie voda ve vodo­vodni siti splr'luje normu pro pit­nou vodu. Pro nas neprijemnym vysledkem je ta skuteenost, ie upravna neni schopna dodat mestu takove mnoistvi vody, ktere ve spickach potrebujeme, a to prave v dusledku nutnosti od­bouravat to velike mnoistvi ie­leza.

Clanek uverejneny pred nedav­nem v Deniku Jihoeeska pravda

prave a tomto stavu inform oval nepresne. Zminene mnoistvi ie­leza prichazi na upravnu, nikoliv do vodovodni site.

Dalsi vaina vyhrada ke stavbe je, ie vytlaene potrubi je rozpous­teno. Roene se jedna a stovky ki­

log ramO ieleza, eimi se zakonite sniiuje jeho iivotnost. Uskuteenil jsem v teto neprijemne zaleiitosti s vedenim JiVaK a okresnim ura­dem nekolik jednanf. V soueas­nosti jsou pripraveny varianty re­seni; do konce zafi bude rozhod­nuto a definitivnim zpusobu. vy­sledkem jednani je pisemny pris­lib JiVaK a zahajeni uprav do konce dubna 1993. Jedna se a nasledujici moinosti:

a) vymena potrubi - predsta­vuje 8 - 10 mil. Kes. Krome penez ma dalsi neznamou - projednani s vlastniky pozemku. Na useku

5 kilometrO se jedna a desitky vlastniku.

b) provedeni tzv. cementace potrubi v cene prbllzne 2,5 mil. Kes. Na tuto variantu muie byt pristoupeno v pripade, ie firma prevezme minimalne 10letou za­ruku. Vlastni realizace by potom trvala 3 mesice.

Proloze v pr(Jbehu pfistiho roku dojde k pTivatizaci JiVaK, prejdou vsechny vodovodni a kanalizaeni site na mesto. Bude zaleiet na ro­zhodnuti mestskeho zastupitel­stva, zda nad ternito siteml 21f(-

Pokraeovani na str. 2)

Oeti z III. MTS Budovatelska dekujf svef"(lu prvn(mu sponzoru - OOHL!ZECfMU VYBORU V TR. SVI­NECH - za vylet do Novyeh Hrado, kde se seznamily s lidovou tradie( - masopustn( koledou. Kolednfei pro deti udelali kolecko, zataneovali si s nimi. Oeti si mohly i vyzkouset klobouk z roiicek a vse, eo ke kolede pam pozorne sledovaly. Nesmfme zapomenout, ie vnfmani a seznamovanr se s /idovymi tradieemi daneho re­gionu nenasilnou formou, napomaha vytvaiet lasku k rodnemu kraji.

Hledame dalsfsponzory, ktei(by byli oehotni piisprvat die svyeh moinostina zpestienfvyehovne 6innosti v nasf mateiske skole. Svym sponzorom se deti odmen! reklamou na svyeh batOiefeh, ktere nosi pri roz­nyeh pfileiitosteeh. Myslime si, ie to muie byt pro podnikatele a firmy v nasem meste zaj(mavy a napadity druh reklamy. •

Jmenem deti dekuji za sponzorovany vylet uCitelky III. MTS.

" C{ bude poliklinika? Mestske zastupitelstvo na svem zasedani 7. 7. '92 odsouhlasilo

moiny zpusob prevodu majetku polikliniky v Trhovych Svinech bez­uplatne na nase mesto.

Protoie se tento zolmer shoduje s predstavou pracovniku polikliniky, bylo rozhodnuto nevypracovavat konkureneni privatizaeni projekt. Ve­deni polikliniky zadalo soukrome firme vypracovani zakladniho privati­zaeniho projektu, jehoi obsahem je zolmer mestskeho zastupitelstva. Jako pFfioha k tomuto projektu bylo zaslano stanovisko mesta, kde jsou uvedeny duvody, proe chceme budovy a vnitrni zaffzeni prevest do majetku mestu bezuplatne.

Mesto by tento majetek pronajfmalo lekarum i ostatnimu zdravotnic­kemu personalu se snahou 0 rozsireni zdravotnickych sluieb.

Na otazku, ktera je v zahlavi elanku, nelze zatim odpovedet. je moine, ie jsou podany konkureneni projekty a teprve ministerstvo pro privatizaci rozhodne 0 budoucfm vlastniku.

Ing. Josef Masek

Oznameni flnan60r (Jfrld V TtnovYcn $v1t1ectt

bude po$kytovat lnlormace odanl ~ pfldane hodnoty IWde JIOnd61i od 12-15,30 h

a kaidou s!fedU cd 12-16.3(J h potfnale fijnem v kancelaR Co 305.

Z jednanl zastupitelstva Zastupitelstvo se na svych zasedanf usneslo: • povolit vystavbu cihelny v Trhovych Svinech, ale jen pod podmfn­kou , ze ~ihoceske cihelny vybudujf cast obchvatove komunikace sme­rem na Ceske Budejovice a dodrzi vsechny ekologicke zasady - pOlO. tento bod byl projednan za ueasti zastupcO Jihoceskych cihelen uz na pracovnim zasedanf zastupitalstva 2. 7. 1992. • pronajmout bezplatne na 10 let sklepeni radnice firme JTA, s. r. o. z C. Budejovic za ueelem zffzeni vinam y a restaurace - firma pozado­val a bezplatny najem na 20 let, takie Je !reba vyckat na jejf vyjadren i k danemu rozhodnuti. • ponechat stankovy prodej nadale pouze na trinici s vyjimkou pouti. Vyse f,loplatku je stanovena : na trznici 30 Kes/m 2 a na namllsti 60 Kcs/m2 . • ohledne privatizace polikliniky: a) pOiadat 0 vraceni stare budovy polikliniky a tuto prfpadnau resliluci zahrnout do zakladnfho privatizaenfho projektu. b) zpracovat privatizacni projekt na prevedeni nove budovy a zafizeni do majetku mesta bezplatnym prevodem. c) v privatizaenim projektu poiadovat prevedeni nemoviteho majetku veetne vybaveni. • prodat formou draiby mestske domy c. p. '79 a '87 v Trocnovske ulici a dum e. p. 118 na namesti veetne pozemku. • nabidnout k prodeji pozemek c. 161 (po byvalem soudu) za beznou cenu 400 Kes/m2 pri dodrzenf zameru, ktery slouii potrebam mesta a zahajeni vystavbY. • pronajmout budovu "Prioru" na 5 let p. Juraskovi za roenf najemne 150 000 Kes. • ponechat po upravach (zapusteni asi 20 cm) na puvodnim mfste novinovy stanek p. Kollara. • vypovedet z mestskych rybniku najemni vztah Stalnimu rybcHstvi Hluboka nNI. 5 vyjimkou Novy, Hamersky, StaMv a Trnfk (pfijatelne najemne). • vyeistit v roce 1993 mestske studne a provest upravu prostranstvf u studanky pod stadi6nem.

prostredku. Dfky vyberovemu ri­zenf na dodavatel e se podarilo sra­zit cenu na 1,5 mil. Kes (nabfdky se pohybovaly v rozmezi 1 ,5 - 4,6 mil. Kes). V dobe, kdy pisi tuto infor­maci , je tesne pred podepsanim hospodarske smlouvy. Vldile, jak je dobre, ze konkurence ve staveb­nictvi jiz dobre funguje.

Jsem si val ice dobre vedom ob­tiii , ktere kaida leto proiivaji ob­cane se zasobovanim vodou na Rejlech. Mame zpracovanou pro­jektovou dokumentaci, mame uzemnf rozhodnutl. ale iel ne­mame penize. UsiloVne se sna­iime je ziskat, bohuiel zatim bez­vysledne.

Vodovody a kanalizace jsou pouze jednou z oblasti, kterou se m~stsky urad, mestska rada a za­stupitelstvo zab9vaji. Problemu a slarosti je nepomerne vice. Jen pFipomenu centralni kotelnu, ktera je na hranie; svych moinosti, zate­pleni bytoveho fondu , skladka od­padu a dalsi a dalsi. 0 tech zase nekdy pffsle .

Zaverem bych se chtel venovat vskutku aktualnimu problemu a to technickym sluibam. Za posledni dva roky jmenovala mestska rada

uz tretiho reditele. Ne snad, ze by bylo nejakou obzvlastni radosti po­radat vyberove fizeni, ale protoze to byla nutnost. Pri poslednfm rozhodnuti 0 zmene byl nejprve hledan redit!71 primo z rad zamest­nancO TS. Clovek, 0 kterem jsme presvedceni, ze by fun kci zvladnul, ji vsak neprijal. Takie bylo vypsano posledni vyberove rizeni, do kte­reho se prihlasilo celkem 7 IJcha­zeeu. Mestska rada vybrala z pri­hlasenych v~emi hlasy pana Fran­tiska Va!uta. Oproti svym pred­chLldcum bude mit situaci a to teiSi, ze problemy, ktere se nere­sily, zcela zakonite narostly. A na­vic vysel v zaveru mesice zaff sez­nam organizacf, zaloienych ob­cami, klare budou privatlzovilnY. Jsou v nem uvedeny vSechny TS. Dosud nen i jasne, v jaksrn rozsahu k pr;vatizaci dojde a nakolik bu­deme moci jako mesto tento pro­ces ovlivnit. Ale jak pana Val uta znam, vim, ze se problemu nebojf a z boje neutika. Preji mu v praci uspech. Sobe a nam vsem, aby technicke sluiby konecn~ fungo­valy k nasi pine spokojenostl.

Ing. F. Sirasky

Vsimli jstesi take? Cast byvale Orobne provozovny zm(zela a naje­j(m mfste zaca/a Vysla vba da/~( casti nove polikliniky.

Starosti starosty nejen svodou (Pokraeovlmi ze str . 1) di vlastni spravu ci s nimi vstoupi do pfipravovane akciove spolee­nosh. Osobne davam prednost prvn( variante, protoie od vlastnic­tvi Ize ocekavat pffnos. A to prine] ­menSim v tom, is odpisy tech to za­ffzen(budou pouzlty zde v miste na postupnou obnovu a tim bude do­chazet ke snliovanr ztrat a buds i lepSi hospodarnost.

Af u! se situBce vyvine jakkollv, budou nutne V teta oblasti znacne investlce. bez kterYch je jakykoli rozvoj mesta nemoi ny. Predevsim alespo,,1 . elapa rekonstrukce eis­tirny odpadn(c;h vOd v castee 5 mil. Kes. JIVaK ma tuto akci sice v planu se zahajenim leSle v letos­nim podzimu ale zd je to re­alne . . . Zalim to nszni zcsla jeste ani vedeni podnlku. Dalsrvelml vy­znamnou investicf bude tzv. "pra­vobreini sberac" - kanalizace podel Farskeho potoka. Vobou pN­padech se jedna 0 rozhodujfcf akce. Krome toho, ie limitujf dalsi rozvoj podnikatelskych aktivit, bude stat zaneeiMovani vody tvrde pokutovat. Ve vsech vyse uvede­nych pripadech se jedna 0 zaN­zeni, ktera zatim mestu nepatri.

Muzeme je tedy ovlinnovat pouze omezene. Zato vsak muieme ui dnes uvaiovat 0 nejvhodnejsich resenfch pro budoucnost. Co vsak muieme V teto oblasti ovlivnit okamiite (je uz rozhodnuto a pri­pravuje se), je instalace vodomeru v mestskych by1ech ( si 300 bytu) na teplou a studenou vodu. Jsou podepsany smlouvy S8 dvllma na­zavislymi firmaml a do konce roku by melo byt osazeno minlmalne 100 bytu vodomery. Zbytek pak v prubehu 1. etvrtleli 1993.

Aekoliv si ve h1este eaSlo steiu­jeme na zasobovanf pllnou vodou , na jejf kvalilu a v lete hrozici nedos­tatek, daleko sVlzelnej5f sltuace je v neklerYch m stnich castech. Tam voda neni vubec, nebo v kvalite velmi spalne. Jedna se pfedevsfrn o Rankov, Rejtu, Sv. Trojlci.

Pro letosni rok se nam podarilo (is me jedna ze dvou obcf v okrese) ziskat prostredky z tzv. ekologicke miliardy. V rijnu bude tedy zaha­jena vystavba vodovodu Rankov s dokoncenim v dubnu 1993. Jedna se 0 stavbu die rozpoClu za 2,6 mili6nu korun. Od statu jsme ziskali 1,2 mil. Kes , zbytek musime vlozit z vlastnfch mestskych

-2­

Chcete se stat take Arne dem Schwarzeneg ere ?• Od letosniho hilta k tomu mate mozhost! Va 5tavebn(m uti ­

listi 51 totlz pronaJal prostory a zarlzeni Petr Sulista (jinak ucitel lelesne vychovy) a zi'{dll zde prvni FITNESS KLUB, c II IIdove posilovnu, na Trhovosvinensku. Vsechna ona slazite: posilo­veci zarlzeni a pr/stroje, ktere jsme az dasud mohr! vidal ien ve filmach, prevazne amerlcke provenience ci u Pouzara v C. Bu­dejovic{ch, mUieme videt a vyzkouset i v Trhovych Svinech.

ASI neJen 18 16em byl pfekva pen pomerna nlzkou cenou vslupnaho i pi'!lemnym prosti'e­d(m, ktere Petr vytvoHl z polovlny neutulne te locvi~ny a z. byvale klubovny, kde se muiema obC:er ­sMt u dobre zasobeneho baru. Kromt'! beznych napoju z.de la­kaznfk dostane I specialni vltamf­nova napoJ8. Kdfspozici jscu sa· mozrejme i we. satny a sprchy

Protoze lento druh podnikfln i Je z.atfm doSI neobvykly, zajimali jsme se 0 ne) podrobneji a plall jsme se : • Petre, co (e vubec pfivedlo na napad zlfdit ve meste Fitness klub. Bylo sloZi{(3j§( se k tomvhle napadv odhodlat 61 realizoval ho?

UZ: pred dvema lety jsem si byl zacvicil ve start3m Fitness centru u Pouzara. Vlastne jsem tam sel len lak ze zvedavosti. chlsi isem sl vyzkousel Jestli tento zpusob cVlteni Je skuteene lak fajn. jak jsme S9 u6iJi na Peda~oglcke fa­kulle. Muslm prlZnat, is me to uptne fascinovalo, protaze po ce­lou dabu cviesni lsem uplns vy­pustll z htavy veskere problemy a dokonce me po nl'Jkalika na­v!!itevach prestala balel krcni pater Vlas\J19 ui lady me na ­padla, ie by bylo dobre neeo po­

dobneho udelat na nasem uCi, listl.

Zpocatku ]S9m myslel na nase iaky na moinesl prfblltit jim i ilny druh telesne kultury nei je pouze alletlka a mitove I1ry.

Naslesti 16em S6 selka l s po, chopenim u vedeni skoly ktere investovalo nemaloll castku do pomerne draheho vybavenL Asi pred pul rokem nas napadlo. is by byla skoda nedat moinosl za· cviCtt si vsem jak muzum tak ie­nam ze sirokeho okol(

A abych odpovedel na to, co bylo t~gl, pak samozi'ejme tenhle mllJ sen reailzovat. Vsak 10 znas, bahs", po uradech Je ne­kdy skutecna unavne. • KoJik tady mas posilovacich stroju? Mohl bys Je otenatum strucne popsal a alespon u tech hlavn/ch prozracii/ Jejich u~el ')

V sQucasne dObe disponu ­Jeme des eli strop (nektere z nich jsou vfceu~e!ove), stepperem, bicyklern Jinak mame nekollk druhu lavieek, lednorucn i a obourucnl cinky a ruzne de­pinky Uoel jednotllvycll strojLJ a cvlku mohu le.zko papsat, po­nevadi: potfebuji vedet za jakym ucelem cvi~enec prise I Podle taho taprve sestav(m cvlcebn , program.

Ale place jen ve zkratce k pasl ­lovac{m pffstrojum Snaiili jsme Sf:! vyjit vstfic jak muzum, lak za­nam. Na ctyFech slro)fch procvi ­CUj9me dolnr koncellnY vcetne bokU a hyidovych svalu, u dal ­sich prsn i svaly, hrudnlk, ra ­mena zada i ruce . Ale lak jsem uz i'akl na zacatku, na nekterYch slrej(ch Ize procvi6it v(ce partlf. Jako priklad mah u uvesl kladku, na ktere Ize cvlcll mlnlmalne de­set cviku

Podle linancn i situace alajmu se samozrejme snaz.fme doph'lo ­vat a rozSiPavat. Ponevadz zada jsou nelslabsim clankem mnoha IIdl , mame v souCasnasti v p lanu nakup dvau zadovych strolu . Po­stupne se snaifme doplriovat i tlnky Zaclname take uvaiovat o zi'lzen f aeroblku a podia zalmu preJn k nQve forme aerobniho cvieenl , ktsr}rm J9 step- aerobik nebo-Ii cvtcenl rla aerobick~m

schudku • Jake odborne sluiby poskytu· je§ ztJkazntkovi, jes(lIze k toM pi'ijde poprve?

Cvicenec, kterji k nam pfichazl poprve, se nemusf vubec nrceho oMvat Mus! mit hlavne chut a urcitoLJ davku vUle I<tera je M ­postradatelna Nejprve musim zjis\it , 5 Jekym cflem k nam pri ­chazf

Jestli pfibrat na svalove hmals. hubnou!. upravit urcile partie nebo cvicll kondicne. Podle taho pak sestavfme cvi ­cebni pian , k1ery by mel cvicenec dodrzovat. Tento plan Ie pouze nflVodem a ki:lZdy si ho muze po

urcite daM upravit podia toho , co mu vice vyhovuje. Pak zajemce seznamim s technikou prova­denf cvlku a dale ui zalez( len a jan na nem samotnem. Nabr­zlme lei dosl siroky sortiment vi , taminavYch a proteinovych na­poJu Snai.l1J jsme se vYJlt vSlric siroke vei'ejnosti ada! 00 neJnizsi vstupne, ackoliv do~lo k urcltemu zdrai:eni vody a elektrrny a pat ­rime k jednomu 1. nejvelsich fit -center v kraji. Za jednu cvicebn l jednotku (90 min .) Jsme stanovll i cenu 15 Kes, mesicnl perna­mentka (2.4 navstev) stojf 140 Kes. Samozfelme, u nas JSou vsechny rady a cvicebni plany zdarma. • I a posilov{m( se dfl mluvit jako a sportu, pokud ho ovsem 6loll~k provozvje soUslaline. ,laky mas nazor na kullJ.Jristiku?

Posilavan{ je ast nejpristup ­nels i sport, protoze se da provo­zoval v kaidem veku Je to ts­lesna aklivlta, k!era ma tu vy ­hodu, ze u nr nen i pOlreba te­lesne zdatnasti a zrucnosU Takie jl muze provadet clovak, klerji zadny sport nikdy neprovo ­zoval a Je Sl vedom sva mens! la­lesns zdatnosti KUl!urista typu Arnolda Schwarzeneggera je pfedstavitelem vrcholne formy lohole spartu. Je veliky rozdli ve­novat sa kondicnfmU posllovan f a kulturistice. Arnold z nas preste nebude, pokud leuze po maxl ­malnich svalech nepodridlme dakonale iivolospravu, to je vY' louceni tuKu, moucnych jidel a al ­Koholu. Musr se nadmerne kon ­zumoval bflkoviny, vitaminy , aminokyseliny a slolky, klare podminuj( stavbu svalove hmoty. Strava u vrchalovych kullurlstu tvoFf 70 % uspechu. Samo­zfejrne , ie se nam pri kondicnfm cVlceni postava upravi do poza­dovane formy, ale nlkoliv do te kl1 lturistlcKyextremn i. • Jsou (vym; ~kazm1<y pouz e muii nebo sam vi proniklo i zen­ske poko/en!?

V souCasne dobe chadi vice ehlapci a muil Ale pomalu se za­Cinaj! prosazoval I zeny. Zeny ISOU alii mnohem vice os\)'­chave a maji mensi vOli nez muzi, takie mnohe jsou hned po prvnr navSleve zKlamany, ze S9 jim postava okamzrte neupravila. NeuvedomuJi sl, ze prvni vys­ledl<y IZEI pozorovat ai po deli!\! dobe. Ale je to ops, individualnf, prolaze mezi ienami a d(vkami u.i mame nekoliK slalych, poctive

(Dokoncem na slr: 7)

-3-­

MYSLENKY KDNESKU... Byl to, myslim Aristoteles,

ktery definoval cloveka jako politicke zvire. Myslenka je naramne moudra: neni jenom docela jasno, minil-li tim Aris­toteles, ze clovek je podivne zvffe, ktere dela politiku, nebo, ze clovek, kterY dela po­litiku, je s odpustenim zvire. Oboji vyklad ma neco pro sebe.

Prominte, obycejne se do politiky mnoho nepletu, jelikoz se v ni prakticky nevyznam.

dikalneji si stezuji na dezo­latni pomery, na neblahe ukazy a vubec na tu celou lumparnu. Nasledkem toho v ocfch politickeho publika kazdy rezim je spatny, slaby, prodany, zpatecnicky, ka­tastrofalnf a proste prasivy.

Je vubec podivno, ze tolik lidf unese zivot v pomerech tak nekonecne spatnych. Po­slouchate-li je, dovite se, ze republika je prodana Zidum nebo Nemcum, ui'ady jsou

v

Uako emblemem strasne situ­ace) u nohou. Nuze, je dobre pro metai'e i pro stat myslet na kostEl. Kdyby kazde Kosta bylo dobre a mohlo byt zftra jeste lepsi, hled'te, pak nejsou po­mery tak spatne. Kdo vede svou vec, byf jeji obecny uzi­tek byl sebe omezenejsf, s ne­jakym uspechem, musibYt tak trochu politiekym optimistou. Defetismus je vlastne prak­ticka lenost. A nyni mi rek­nete: Nu, s takhle malicherne praktickym loktem se na poli­tiku nesmf jit. Politlka, to jsou velke a vselidske idealy, to jsou narodnf hodnoty, socialni

vaci. Jsou Izi, neposvecuji-li a nevykupujHi nas soukromy a osobnf zivot.

Neverfm v nacionalismus cloveka, kterY d~la necista svou praci, nebof Kazda prace je narodnf. Neverfm v SOciaJIS­mus eloveka, ktery ma neciste vztahy k lidem, nebof kazdy vztah je soeialni. A chce-Ii kdo spaslt a polepsit svet svym ve­likym politickym ideafem, af nejprve spasf a polepsf sebe sama a ten uzky okruh zivota, kterY osobne vyplnuje. Pro mne verejna cinnost reznl­kova je dobra distribuce dob­reho masa a nikoliv jeho

Karel Capek: Politi eke zvire Malo sleduji politiku, ale vice sleduji lidi. A tu mne pfekva­puje, jak ohromnou abstraktnf duveru a jak naruzivou kon­kretnf neduveru maji lide k po­litice, vlade, spolec9nskemu radu a podobne. Obeene a za­sadne veri temei' kaidy {:Io­vek fantasticky, ze je mozna. nejakil vlada nebo politicka forma, ktera by "to dala do po­radku" a smetla vse, eemu se ri'ka z1oi'ad, byrokracie a ne­spravedlivost a mizerie, za­vedla razem "ty prave po­mary", vse rozresila, upravila, spasila, vybudovala a zkratka ze sve moci zarfdila takovy ja­kysi raj na zemi. A efm radikal­. neji lide v rr v nejaky pofiticky nebo hospodarsky raj, tim ra-

Kdy budou prazdniny? Prvni dny volna ve skolnim roce 1992/93 budou mit zaci a studenti od 29. 10. do 2. 11.

Vanoeni prazdniny zaCfnaji 23. prosince a konei 3. ledna 1993.

Pololetf bude ukoneeno ne­jen prevzetrm vysvedeeni, ale i jednim dnem volna - 29. 1. 1993.

Jarni prazdniny budou trvat tyden a budou v okr~se Tabor 22.-26.. 2., v okrese C. Budejo­vice, C. Krumlov, Pelhrimov, Pisek a Strakonice ve dnech 1.-5. 3. a v okresech Pracha­tice a J. Hradec 8.-12. brezna.

Velikonoeni prazdniny bu­dou od 9. do 13. dubna a hlavni - letni prazdniny zacinaji 1. 7. 1993.

(dus)

zkorumpovane, parlament shnily, katastrofa za dvermi a vubec ze nastava konec sveta. Kdybych tomu uveril , musil bych se jft obesit na prvni osice v nejeernejsim zoufalstvi. Ale myslim si: kdy­bych byl jenom metarem a chystal se jen k tomu, ze dnes vecer spravfm kouskem dratu sve koste, aby lepe metlo, musil bych verit, ze nenf vse ztraceno: preste proto, ze mohu jeste spravit sve koste, aby lepe metlo. Ale kdybych veril, ze je vse ka­tastrofalne ohrozeno a ze "zftra se to sesype", nemohl bych uz spravit sve koste a te­kal bych na koneenou po­hromu se spatnym kostetem

problemy aideje humanitni a same ohremne veci a za­sady, 0 ktere se tu krvave bo­juje. Prye s politickym utilita­rismem, af zije politika zasad a idealu! - Mate pravdu, nic v zivote nen f dOlezitejsiho nez zasady a Idealy. Jenom je, proboha vas prosfm, nesve­i'ujte Jen a jen politice. jejich mfsto js predevsfm v osobnim zivote. Vel'fm v idealnf hod­notu naclonaJismu, ale chtel bych , aby ji bylo vidE'lt v me asabnf praci. Vei'fm v idealnf hodnotu sociallsmu, ale chtel bych ji vyuz it ve svem pomeru k lide sveho ekalf. Idealy, hodnoty, zasady - prominte - to jsou ryze mravni a i'ekl bych dokonce nabozenske

plsnf nacional ismus; ten je jeho osobnf pi'ednosti, pro kterou muze pi'ijft i do nebe. Avsak jeho politicka zasluha je dobi'e krajet a vazit. Poli­ticka zasluha literala je dobi'e psM

Kazda iivnosl, dokonce i sama politika, muze byl ne­sporne politicky uiitecna. Ba i ten starY. trochu vagnr opti­mismus 0 "chude pastuchove chysce" muzeme prijmout s nekolika vyhradami ; aby ten pastucha nebyl chudy a aby vyrabel prima syr ; pak rozhodne "vfce pro vlast muze einiti", nei pul tuctu taborO fa­lesnych Ziiku .

Lidove noviny, 24. 12. 1922

vt'i)'(CI(..'( i}rtAN 'J)~"'OIC.~" oHOC+iU: Ni~Jl iSi\AoIC: SY~IJ&rlA..f".,.1IM ""'$ l'r&.

IIYf-IO'PNtJst! ­ .

Krtsba Vladimir Jminek

-4­

Kopana v nasem meste 70leta Tak jaka narusila druha sve­

tava valk cely spolecensky zi­'lot naSi zem~ , poznamenala i sport. Mtadl Iide proifvali va­leena leta prevazm'j na praci v Nemecku a v Rakausku. Tato z.la doba p stlhla i radu hracO trhovosvinenskeho SK. kterf musell oa nekollk let na totbal zapomenout. Jen nekolika, ktei'f by II v sousednfm Ra kousku, se podarilo abcas do­stat se domu a nekdy si i zahrat. A tak v doM valky v TrhoyYch Svinech folbal i iI. Bylo ta leike , ale hralo se .

V race 1941 hral SK Trhove Svlny mistrovske zapasy III. tf idy v budejovlckem okrsku Ucastnrky sautElie byla mui­stva ze Veelne, VeleSina, Ka­menne/'lo Ujezda, Holubova Hrdejovlc, Plane, Borovan a Ceskych Budejovic. Spor­tavnf uspechy muzstva byly rozdnne V roce 1941 skonollo druzstvo ve sve skuplne tFeti za SK Planou a SK Calofrig 80ro­vany, kterY soulez vyhral

V roce 1942 vyhralo muzslvo opularn f trhovosvinensky tur­

naj , kdyz porazilo muzslvo Bo­rovan 1:0, SK Novou Ves 5:1 a ve finale DSK Rimov 4:2.

V roce 1943 hralo muistvo v budejovlckem okrsku skupinu A za utastl SK Borovany, SK Kamenny Ujezd, SK Nov Vas. SK Vcelntl, aSK $evetfn a SK Holubov. Po v(tezstvf v teto sku­pine postoupilo muistvo do II tridy, kterOlJ hralo ai do roku 1946.

Povalecna leta byla pro trho­vosvi nenskou kopanou velmi uspesntl. vroce 1946 vyhral S Trhove Sviny II. Irfdu a postou­

pil do I. trfdy Jlhoceske zupy 101­balove , coz byla v te dob ' nejvyss( soutez v kraji.

Soupefi naliich folbalJstli byly t?kov~ oddfly jako MAl Sez.

st(, CAFK Pfsek, DSK Tabor, Maraton Pelhfimov, SK Pacov, Stadi6n CB. SK Volyne. Olavan Katovice, SK SoMslav AFK Blalnci. SK Suche Vrbne, Slo­van N Etenk a SK Adamov.

V Ie doM hra/i: J. Ousak, A. Pasek, J. Bartyzal, K. Klejna, M Roule, K. Kuchar, F. Vrchota, F. Curda, J. Stojdl, J. Kyrian , B. OstrY, J. Capek, E.

a K. Sedlak, F. Stojdl , F Kollar, B. $tojdl, J . Steinbauer, F Jis­kra, K. Ousak. Koranda, K. Kol­lar, K. Pasek.

T atosautez vyzadovala vetS! prip ravu a dastatek hracu . Vpo­valacnem obdobi se nepodatilo vyresl! v~s pi'ipravu mladych, a lak po odchodu starSlch hracu nastal pokles vykonnosh muz­stva. Druzstvo se ;zlskem 8 bodu sk6rem 32: 150 po roce z I. trrdy sestoupilo. Tim skon­clio jedno z neJuspesnejs(ch ab· dobl trhovosvinenske kopane

Ing . .J RANDA PoMr Trhovych Svinu

Rok 1940 - stOj fC/ z/eva: Jiskra, Kollar, Steinbauer, F. titojd/, B. Stojd/, klecIer zle a: Curda, Capek, J. Kyrian, lezfcI z/eva Roule, Dusak, Kuchar

Spolece ka kr nika

Narozeni Richard Naster naf. 17.8. 1992 Lukas Lejsek nar. 1. 9.1992 Anlonin Svitak nar. 4. 9 1992

Osmdesatnici

T. Sviny. Sidliste 749 T Sviny, Todne 14 T Sviny, Budovalelska 959

Anna Scheichenostova - 22. IIstopadu 1992 Chvalkov 41 ,

Devadesatileti Karel Camra - 8. 11 1992 Chvalkov41 Aliheta Stanislavova - 19. 11. 1992 Chvalkov 41

Stavba hfiste na "Ferendici'

-5­

."

Z historie • • • EMILHACHA 7/ V cele Druhe republiky

Ve ttvrtek 24. listopadu 1938 uvei'ejnil rannr tisk zpravu 0 kandi­dature presidenta Nejvysslho spravn(ho soudu JUDr. Emlla Ha­chy na urad prezidenta republlky zaroven s jeho strucnym i ivotopi­sem. N rodni shromaideni bylo svolllno na stredu 30. listopadu a program schuze absahoval pou ­he dva body: volbu a sl ib prezi­denta republiky. Den pi'ed volbou byli v tisku vyzvani majilele domu, aby v den prezidentske volby vy ­vasil! statnf vlajky.

Zasedani poslan eke sne­novny v Rudolfinu zacalo 30. 11. o pul jedenaete dopaledne. Pri­tomni byli predseda vlady gen. Jan Syrovy, J. l1so, clenove vlady, pi'edseda pi'fpravneho vy ­boru Narodni jednoty R. Beran, praZsky arclbiskup kardinal dr Kaspar, praisky diplomaticky sbor, zastupci tisku a fada test­nyeh hostu. Volba zaeala v 11 ho­din a ffdll ]I predseda snemovny Jan Malypetr. Pro Hachu se z 312 odevzdanyeh hlasu vyslovilo 272 hlasu, ledy vice net polrebne Ifi piHiny (ke zvolenf by jieh stacilo 163) . Prazdne hlasovaei Ifstky odevzdall pouze komunlste a ne­kollk jednotlivcu. Byvalym zastup cum SdP udelll pradseda "dovele­nou' Pro Hachu hlasovalo i 58 slovenskyeh zastupeu, takie byl podIe ustavni hstiny t podia za· kona 0 autonomil Siovenska zvo­len prezidentem esko - sloven­ske republiky. Schuze byla po oznamenl vysledku volby na­

kTi3tko pferusena a pfedseda v!ady Syrovy odjel do budovy Nej­vyssiho spravniho soudu pro Ha­ehu, kte,y tam oeekilVal svuj bu­c10uci osud. Kdyt kratce po dva­ncicte vstoupil do snemovni sine, oznamil mu Jan Malypetr oli­cu~In{~ , ie byl zvolen prezidentem republ lky a pozadal ho. aby podle § 65 ~tavni listiny slozi l prezi­dentsky slib. Jehoz text znel : "SII buji na svou cest a svedomi, ie budu dbci:ti blaha repubhky a jej fhEl lidu a budu selriti ustavnich i ji­nyah zakonu Po tomto aktu mu pl'itomni provolalt trikrat sl' vu a v pul jedne uz adesel novy prezi­dent vykonat pied Rudollinum pi'ehlidku vojska Na Hrade. kam he doprovodili Syrovy, Tiso a Re­yay, pak ve 12.50 hodm zavlala prezidenlskci: slandarta.

Podle vzpomfnKy L. Feiera­banda Haoha lesne po svem zvo­lani prohlasi l ..Je mi 66 leI. pfipra­voval jsem se na odpocinek a tasll jsem se na nej . Misto lohe mam byt preziclentem republiky v dnes­nleh lezkyeh dobach. V nichz se nevi dnes, co vSe muze by! zitra Je to ve,lka obef, ale prinesu Ii. je-li to nutne v zaJmu naroda a statu."

Kdyi byl 1. prosmce 1938 Ru­dolt Serar prezidentem Hachou jmenovan do cela nove vlady, liSle netut;iI, ie mu zhruba za pet let (po svem propuManl z koncen· traenlho labora) napfSe dopis a v nem mimo jins I tulo vatu: p' • • prosll jsem Vas casto v duchu za odpustimi, ie jsem zavinil uve­den! Vase v urad."

Programovy politlcky projev

Pani Milada Radlova - Hachova.

Hacha neucinil. ale vymluvnym a jasnym geste~ bylo, kdyi hned den po sve volbe navstivil hroby ..zakladatelu eSA" k. Kramare, A. Svehly aT. G. Masaryka a poklo· nil se jejich pamlilce.

Gratulacl ke zvoleni preziden· lem repubfiky zaslal Hachovi mezi jinymi I E. Benes. Haeha mu dopi­sem z 10. proslnce 1938 (ktery Benes cituje va svych Pameteeh) odpovedel: "Pane prezidente( !), Vas laskavy list mne dojal , ale take povzbudll v mem ukolu, kle,y jsem pfilal zdrahave a s velkym sebezaprenim jako tvrdy pffkaz povinnosti. Tesil jsem se na sve skromne soukromf a na lilerarn i praci. site davn9 zallby. Povin­nosti me nynejsf funkce dopadaj( na mne velmi letce, nebot jsem si vedom sve nedostaleenosti. Sna­trm S9 v mezich svYch sil. . . a le­91m se nadeji ze ma lunkce je jen pfechodne povahy a ie v do­hledne dobe bude se mne snala. Jsem Si vedom. ie budu brzy pfisne posuzovclrr, ale soucas­nost neni snad nikdy sehopna spravedliveho soudu."

Jak hodnolill Haehovo zvolenf nakler! jeho soucasnrei? Napr. pozdel§i osobni tajemnik Bene­suv v exllu E. Taborsky napsal:

..Jako slalislce jinych jsem se uprimne radoval , kdyt byl zvolen Hacha a nikofi ChvalkoYskY. Be­ran ci kdo jtny .. .Kdyi nie jineho loi doulejme ie aspon bude mit dobrou vul i a i.e snad zabrani nej ­horSlmu..."P. Drtina, dalSf Be­nesuv elovek, situaci videl lak, i.e tim, ie politici sahli po nestranf­kovi a "po osobe prezidenta Nej­vyssiho spravnfho soudu, nepo­ehybne chtel i zduraznit, ie prece vseehno pfizpusobovani naeislic­kemu dominujicimu postavenf ve slredn Evrope jsou rozhodnuti Udriet u nas pravn f fad i spravedl­nosl demokratickeho statu . .."

Ukoly vlady Druhe republiky byly temer nadlidske a nevdecne. T ehdeisi politlci doslali do rukou republiku polilicky I hospodai'sky zhroucenou, navie s podlomenou obeanskou moriilkou. Vnllrni i vnejsf slabost statu si vynuco­vala kompromisy Jak napsal Pa­vel TIgnd, ..Fizenf taklo opusle­naho zpusloseneho stalu nekdo pfevzil muse/. Byl to nulne ukol nevdecny Muzove, kteff to bUme na sebe vzall - Hacha, Beran, Gemy, Felerabend a oslaln i, l1am

*f&KLAOATI:LSTVI GRAP'ICKYCH :4vOOO

V. NEUBERT A SYNOvE PRAHA tvl. KOOIlOY& 1040 - TELO QH "to.a1

_.-1--....._­ob'.Z1 p... ld.nlJl r.publllc,

Dr. EMiLA HACHY I . ......___.:m.a__ . ,. &tHO

2. ....... un...11&» __ .. . • 1£ ....­

1-..., ..... s.w.. ~_ ... . 11"­................. --~ af...-................~....~_ ....

l.poe4lIlj. "' . "~II_ 4 ••h .ILCiou •••• ..-,tJ ".__

•• p'.cu,.",w 0111__",. OtN.I.... ' iI.a •••••tt-S., 'w.• ••••1" •••_J~ _ ....ljI.e.

Podnlkavy n kladatel ryc/~/e reagovaf na Hachovu valbu.

nemusi byt sympaliCti, vsak take povale6na komunisticka propa­ganda Ie k nepoznan(zkarikovala, ale jlste je, ie byli vfe vedeni du­chem vlasteneeke povlnnoSli nei politickou ctiiadosti, spis pohoto­vos I k obell nei vyhledem na ka ­rieru. "

Cele etyri masice mezi volbou Hachy a zffzenim protektoratu byly vyplneny snahou bran!t se prfmemu i neprfmemu natlaku na­cistlckeho N~mecka Ones a dennl! bylo nutn~ vyhovovat po­zadavkum Berlina a zarover'i jim vyhovova1 v mire jen nejnutnej~i. Stal, ci to, co z naho zbylo, se 06i ­vidne rozpadal.

Tuto skutecnost si mil Hacha nepochybne uvedomoval Odei­tujme si cast z ieho vanocniho projevu z roku 1938. ktery se do­choval v archivu Gs. rozhlasu: "...Na sklonku ro u, plneho ne­pokoje a bolestnych ohelf, ehlsl bych 0 svatcfeh mrru a radosli Hci yam nekolik slov. Poprve z mista, na nei mne postavila ustavne projevena vule naroda a poznani vlastni povinnosli. Rados!n' na­lada vanoeni, vypestovana stale­tou tradici, nedovoluje nam zapo­men out na smutek. (e,y nas vse ­chny sVII'a a nemuze mne po­hnoul\ , abyeh snaZil se budit ko ­nejsive nadeje pro prit;ll leta Ale jsou taM svella v tomlo nasem narodnim soumraku Jsme stAle na svem kusu zeme, lako jsme na nem dele nez lisieiletL Marne i na­dale svilJ vlastnr stat. jenz jsme pred necelym ctvrtstolelim jeste

(Pokracovani na Sir 8)

-6­

Chcete se take stat Arnoldem chwarzeneggerem? (Dokoneenf ze str. 3) cvieicfch navstevnic. Jak uz jsem se zmif'loval, hod ­lame zavest aerobik, kter-y je ve spojenf s posilovanfm idealnf kombinace pro snf­zen! hmotnostl a pro upravu problemovych par­tif zenskeho tela. Je ne­smys l myslet si, ze postavu Ize zlepsit pauze dietami, protoie redukcnf dieta, ani ta holywoodska, v zadnem prfpade nezpevn f povo­lene hyzd'ove, briSnt a ste­hennf svaly a ani ne­odstranf celulitidu. I pri cvi ­een( se str va upravit musf, predevsim jde 0 odstranen( tuku z nasich jfdelnfcku, Ie sebety-ranf hladem nenl treba . • A jeste posJednf otazku: Co mut e posiJovanf dat normalnfmu v/oveku, ktery sleduje sport spise na tele­v;zn( obrazovce ?

Cloveku, ktery se nikdy aktivne sportu nevenoval , alespon pocit, ie udelal neco pro sve zdravL A jes't­IiZe vydrzf minimalne 2-3krat tydne, tak toho pro

sve zdravf udela hodne. Nejenze se bude cftit lepe po psyohicke strance a za­pomene na kazdodenn l problemy, ale zleps! i svoji ·fyzickou kondiei a pri sledo­vanf sportovnieh prenosu ho nebudou bolet zada.

Na zaver bych chtel fici , aby se IIde oprostill od predsudku a nebali se cvi­cit. Prj normalnfm zpu obu zivoto pravy a cvieenl nas obr Schwarzenegger ne­mus pronasledovat. • Svalnat'ich Arnoldu se

tu as; spfse nedo~kame. ale presto: MOZ OST TADY EXrSTUJEf CO VY NA TO, VAZENf TELE­VIZNi SPORTOVCI!

Za zajfmave informace dekuje

FrantiSek Slfpka

Piljemne posezel71 po namahavem cVlcem

Nove druhy do Velmi vyznamna plodina, nemela v zahradce chybet.

ktera by nem la v zadne za­ V dobe kvetu je obsypana hez­hradce chybet. je cerna ARO­ kymi bllymi, .. nebo ruzovymi NIE (cernoplody jerab). Jeji kvitky. Plody, kterymi jsou plody obsahuj i velmi cenne vatve obsypany majl velmi latky, COl pozname i podle kosu kratkou 9topku (3 az 5 mm), a spacku , kteri davaji amnii rijemnou, sl dce navinulou prednost pfed oslaln(mi zrajl­ chuf. Hodl se pro primy kon­cfmi plody. Da se velmi dobra zum i pro vsechny druhy uprav, zpracovavat ru znymi zpusoby. vynikajicf je diem. Plody majf ti'eba susenfm, nebo pece nim malinkou pecicku. ze ktere po na pekaci , pak pinene do skle­ vysazeni vyroste stromek senic. Vyn ikajfcf chuf ma sfava, zachovan ' mi puvodnlmi vlast­obzvlasf ve smesi s rybfzem nostmi . Kvete a plod f pravi­a malinami. Skl ize ne malvicky delna kazdy rok. v kvetu je odo­se nekazi, proto muieme s je­ Inejsi nez normalnf visne. Je jich zpracova.nim pockat i neko­ mozne a doporucovane, rou­Ilk tYdnu. Cerna aronie se

bovat jl na svestkovou podnoi. mnoif roubovan fm na plany je­rab , ale i rizkovanim. Jeji velkou pfednostf je, ie kvete ai po • vsech mrazech, tedy nezmrza

V poslednich letech sa rozs i­a zatfm odolava vsem nemo­ruje pestovan i beztrnych odrudcem. Rezem dbame jen proti

pi'ilisnemu zahusteni uvniti' ko­ ostruzi niku pod nazvy Blacki , T hornfree a dalsfch. Jejich vy­runy. • hony jsou hladke, netrni te,

Ani VISEN PLSTNAT A by s dobrou plodnostf, dorustajicf

asich zahrad-ek ai desetimetrov delky. Ostru­ Je to vzprfmeny kef, ktery do­iin fk. stejne jako malinfk ma rusta az do vysky 2-3 metru. dvoulety vyvojovy cyklus. Proto Kvete behem mllsfce cervna hned po sklizni odi'ezava:me a cervence ruzovymi ai fia lo ­vsechny dvou lete, odplozene vymi , velkymi kvety. Plody jSOU vYhony. Najare pak odslranime zflrive cervene Sfpky, kulovile. slabe vyhony a ponechame jan o prumeru 3 em. Duinina ma 3-4 nejsilnejSi. PodIe zpusobu vybornou, lahodnou chut. hodi peslovanf js zkracujeme na 3-5 se k vyrobe marmelad a susene metru a pokud 58 oa nlch vy vo ­ na caj . Tento nenarocny kef se ril v pfedeslem roce obrost za­ da pestovat i na horsfch pu ­krc'ttlme je] na 2-4· pupeny. dach , stninrch, snasi i polostfn , Mnoi! se bud kflien im, nebo plodf na jednoletem i dvoulelem zakofer'iovanfm vrcholu leto ­ obrostu. Slare vyhony se vyre­rostu. Dekorativnim vzhledem zavaj(, nove se zakracujf na i plodnost i jSou bElZtrne struii ­ 3-5 pupenO. niky peknym dopliikem zahrady s pouzltfm na ruzns loubi, per­ •goly. k zakryti slen , k ozdobe al­tanu i k vyvazov· ni na dratenky Vsechny tyto nove dr~h~ a podpery. Plody jsou vhodne ovocnych dfevin se vyznacujl primo k jidlu , na Sfavy a kom­ velkym obsahem velmi cen­poty. nych latek, duleiitych pro

zdravf. Protoie pusobi velmi

• dekorativne, majf otevrenou cestu do vsech zahradek.

Ruie Jablfckova Karpatia ob­sahuje ai 1600 mg vitam {nu C. B. Zachar

-7­

DOLBY STEREO i u nas V druhe polovine mesi~ cervence t. r. bylo uvedeno do provozu

v nasem kine reprodukc~f zafizeni DOLBY STER!;,O, mimochodem druhe v byvalem jihoceskem kraji po kine Vesmir v Ceskych Budejovi­cich.

Prednosti lohoto zvukoveho systemu, ktery nas filmovy divak mohl od do by uvedenf do provozu posoudit, jsou zrejme: reprodukcnf zarf­zeni DOLBY STEREO zarucuje vysokou kvalitu zvuku jak v dialogu, hudbe tak i v efektech. Svetovemu uznanf se dostalo tomuto systemu ve spojenf se specialnfmi efekty u prflezitosti uvedeni takovych filmu, jako byly napr. Hvezdne valky nebo Apokalypsa, v soucasne dobe af jiz jde 0 Terminatora nebo Top Gun.

Zvukovy system v kinech rna pochopitelne svou historii. Prvnf zvu­kove filmy s optickym zaznamem zvuku spaWIi divaci jiz koncem dva­catych let. Upros\fed tricatych let uz nebyly zvukove filmy zadnou no­vinkou. V padesatych letech se objevila nova metoda zaznamu filmo­veho zvuku jako alternativa optickeho zaznamu: byl to zaznam magne­ticky, ktery se stal vyraznym pokrokem, nebof poskytovallepsf kvalitu zvuku oproti konvencnim optickym stopam. Umoznil tez dvojitou zvu­kovou stopu pozadovanou pro stereozvuk, protoze zivotnost kopif v pomeru ke kopiim s optickym zaznamem byla kratka, doslo z financ­nich duvodu k omezeni poctu magnetickych kopif. V polovine sedmde­satych let byl konecne na svete zvukovy system DOLBY STEREO. Ale nejnovejsi vyvoj v teto do be ve svete vrcholi digitalnfm, sestikanalovym zvukovym zaznamem. Pro nas to je zatim "hudba" budoucnosti. A tak zaverem tohoto pfispevku preji vsem nasim vernym filmovym di­vakum pekne zazitky nejen pri navsteve filmu opatrenych zvukovym zaznamem DOLBY STEREO. K. Hasek

CHCETE, ABY SE 0 vAs VEDELO?

~ pauMlnl poplat&k 20 Kas ottskneme vaSe im~no. oPtlr podnlkat~lske ¢innosti a adresu.

Nevahejte! Va~ich sluleb muze vyuzil pquz.e ten, kdo 0 vas vfl

• VVUZIJTE REKLAMY V NASEM lISTE!

PloSna inzerce v ramecku - 6Kts za 1 cm2~ za 1 radek textu - 1 0 Kes,

za celostrfmkoyY inzerat - 1000 Kcs

Nez:apomente, ze dobra refdama ,e pl'edpokladem(lspesneho podnlkllnf!

/

Z historie • • • EMIL HACHA 7/ (Dokoncenf ze str. 6) nemeli. Ve velke vichrici, jez nami tolik otrasla, stojfme nadale po­hromade a pracujeme. Po prudke krizi , ktera zachvatila nase souziti s bratry Siovaky a Podkarpato­rusy, nalezli jsme se a muzeme ziti v dobre vuli ..." I pres znacnou snahu, nalezt v soucasnem vyvoji alespor'i nektera pozitiva, je pesi­misticky ton Hachovy reCi vice nez patrny. Nebyl rozhodne clo­vekem naivnfm a nedelal si zadne iluze 0 budoucim vYvoji.

Take vlada si byla vedoma ne­bezpeei nemecke okupace (os­tatne informace es. zpravodajske sluzby byly jednoznacne) a byla ochotna ke vsem moznym i ne­dustojnym ustupkum. Nemecko nas vsak uz neuznavalo za diplo­matickeho partnera, byli jsme pro

ne "rozkladajfcim se statem". Kdyz byl Chvalkovsky v lednu 1939 u Hitlera v Berline, sefval ho ten jako slouhu (jak se vyjadfili clenove ministrova doprovodu): Praha pry dela podle Hitlera vse­chno naschval, vsude se rozva­luji Benesovci a Zidi a navic se po Berlfnu zada zaruka pomnichov­skych hranic, 0 cemz nemuze byt ani feci. Jednoznacneji se Hitler vyjadfit nemohl.

I vnitropoliticky bylo stale zrej­mejSf, ze Tiso a jeho druzi tajne podporovanf nacistickymi em i­sary - usiluji 0 odtrzeni Siovenska a ze proticeska nalada na Sioven­sku, denodenne zivena lud'ackym tiskem, sflf. Na pocatku brezna se prazska vlada - na popud ministra gen. Eliase - konecne rozhodla

dalsf ministri byli 9. brezna 1939 zbaveni vladnfch funkci a v noci na 10. bfezna pfebrala moc na Siovensku es. armada, ktera od­zbrojila ludackou gardu i dalsf po­lovojenske utvary. 11. brezna ve­cer jmenoval pak Hacha novou slovenskou autonomnf vladu v eele s K. Sidorem. V noci na 13. bfezna byl vsak Tiso pozvan Hitle­rem do Berlfna a den nato tam zvlastnim letadlem z Vfdne sku­tecne odletel - byl prijat se vsemi poctami vyhrazenymi hlave statu. Na 14. brezna byl svolan sloven­sky snem, aby rozhodl, 0 cern uz bylo rozhodnuto: 0 vyhlasenf sa­mostatneho slovenskeho statu.

Kdyz se cs. vlada dovedela 0

pozvani Josefa Tisa do Berlfna, rozhodla, aby se Hacha osobne

pro ostry zakrok: Tiso a nekterf . pokusil odvratit Hitlera od jeho za­

.~'~ .. el ;"r~ ~<___. Lf. ~~ r;74 ~,.--;4.

~i~ .{ ~~/~ ~ ~~b~, ,~v~. ~~/~fo~~

N I-'?t-<~/ ~-J..~ r~j7l/;:' ~-t;,~ /4~ ;( ~~ ../4F"

,4 1-41""'""1 ~'Ul ""i'" P4;d ~·u ..•

rt:..7"4~

meru odtrhnout Siovensko od re­publiky. F. Chvalkovsky volal ihned do Berlfna zadost presi­denta Hachy 0 navstevu, ale Nemci se drzeli Ribbentropovy in­strukce z 11. brezna: "Nebyt k za­stizenf", takze souhlas s navste­vou byl zamerne zdrzovan. Teprve 14. bfezna 1939 ve 13 ho­din oznamil nemecky vyslanec Henke, ze Hitler s Hachovou navstevou souhlasf. UZ hodinu pfedtfm vsak schvalil slovensky snem osamostatnenf a odtrzeni od Prahy. 0 osudu republiky bylo rozhodnuto.

(pokracovani pffste)

Pozn. redakce: V letosnim roce uplynulo 120 let od narozenf Emila Hachy.

Rukopisy tohoto Cfsla predimy do tiskaren dne 14. rfjna 1992.

TRHOVOSVINENSKE lISTY Zpravodaj obcanu mesta Trhovych Svinu a okol! Vydava Mestsky urad v Trhovych Svinech Pfedseda redakcnf rady Frantisek Slfpka Odpovedna redaktorka Mgr. Marie Duskova Naklad 400 vytisku Tisk: Jihoceske tiskarny, a. s. Ceske Budejovice Cena tohoto vytisku 3,50 Kcs

Vynatek z dopisu dr. E. Hachy zaslaneho mestu Tr. Sviny