PRESLIA (PRAHA) 39 : 421~431, 1967

METODIKA VEDECKE PRACE

Metody a eile studia rozsirenf rostlin na ricnfm pobrezi Methoden und Ziele der Pflanzenverbreitungsanalyse an Flussufern

Karel Kopecky Botanicky i'.LRtav USAV, Pr{ü10nice u Prahy

Doslo 23. ledna 1967

Abstrakt - Der Autor analysiert die Gesichtspunkte, die man Lei der Erforschung der Pfianzenvorhreitung an Ufern von Wasserläufen apliziernn kann. Er schlägt oinfäch o Methoden des Vorzeichnons der Verbreitung einzelner Ufer- und Wasserpflanzen vor, um diC'se Angaben für ein weiteres spezialisiertes zönologisches, ökologisches, karpobiologisches, pAanzengeo­graphisches, bioklimatologisches und florogenetisches Studium besser awmützen ~u können. Er führt die Begriffe „e u r y s a 1 8 u t i s c h o r und s t e n o s a l o u t i s c h e r" Uferbezirk ein, die don ökologischen Einfluss einer bedeutcrnlcn oder mässigcn W asser standsschwankung in einom b est immten Uferbezirk charakterisieren. Diese B0griffe sind den Bogriffrm „lotiseher" und „lonitisch er" Uferbezirk von TuIENEMANN (1912), zwecks Unterscheidung eines starkfm oder sehwadwn Einflusses der Wasserströmung auf die Uferökotopo, analog.

Pti studiu rozsfrenf rostlin nelze setrvavat jen na klasickem metodickem pojetf zemepisne registrace lokalit. Aplikacf jednoduchych observacnich metod Ize zakladnf fl.oristicky material zpfosnit a doplnit o udaje pouzitelne ve specialisovanych oborech botaniky. Hlediska a registracnf metody, kte­rych pouzijeme pfi studiu fl.ory urciteho utvaru V krajine, nebudou ovsem jednotna, ale budou podfizena jeho specifickym zvlastnostem. Vyzkum 'fl.6ry skalnich sten je tfoba zametit jinym smerem nez vyzkum fl.6ry naspu zelez­nicnich tratf, zemedelskych kultur nebo pob:fozi vodnich toku. - Pokusfm se naznacit, jakymi hledisky a jakymi smery je mozno zamefit studium roz­sffeni rostlin na ficnim a potocnfm pobfezi.

Vyznam V!Hlniho toku pro Rcknl arni a l'OCAntni florogenusi ohlaRti, ktorou prot6ld, jo znacny. V püv0<lni. tdov<"'kem jnn Huilo ovlivn6n6 krajine tvofily ficni systemy vyznamn6 komunilrncni spojc co(nych 1'1Jstlin na volk<'.i vzdalenost,i. ELLRNJm RG (1963 : 358) hovoH o pöti zakladnich foktornch, propüj(·ujicich vodnhnu toku a joho udoli ülolm dülozit6 1nigracni cer;ty. Vzhlodcm k tomu, fo i'.tdoll fok - a zojrn6na velkyeh :!'ok - byla od pra.davna dülditym centrom lidsk6ho osidleni, jsrnc opra.vn6ni k törnto ptl1;i z!'tkladnim faktorl°nn pi'.·ipojit jostü sesty, antrop icky . • Jodinoenost a rnimoradny vyznam :foky a ffcniho üdoli v kmnploxnirn rozboru vogotaco urcit6 obla.r"Li vystizno ,~hrnuje pojcrn „1· i c n i f o n o m o n", zavndeny .ll~N JKF.M (JENiK, SLAvfrrov.A ot, al 1. 1H64 : 67) .

• Tcn m11-loldnry pHro<lni ütvar podleha V krajine tok r y ehlym zrnenam jako reka a je ji pobfozi. Pod v liv0m „tvof'iv6" a „niCiv6" öinnosti :i"cky zanika.ji a opot na jinem iniste vznikaji vhodn{L :st,r1noviste jcdnotlivych rostl in i celych porostu urcitoho typu. 0 n<'ustalem. pohybu (stehovani) pobfoZ.ni vcg0tacn, ktore patfi mozi nejvyznarnnojsi a svyrn zpi'1sob<'m jedinocnf) jcvy na Hcnim pohfoZ.i , hovoH jii CitAMPTON (1911 , viz SrncmTST mm : 4 1) . Oznacujo vogetacni jednotk.v na fo'.':uim pobfu'l.i jako „ , V an d 0 r forma t i o n P n " (viz t.ez ELLENBERG H)63 : 361 ). Podtrhuje tak jako jndon z prvnich botanikü vyznam dynamiekyf'h hlcdisek ph studiu p obfozni vegotace, casto noclocencnych V pracfoh pozd(Jjsich auton°t.

Hlavn:imi faktory, urcujicimi specificnost dynamickych zmen vegetace Hcniho pobfozi jsou V 0 d 11 f p r 0 u d a k 0 lf s a n f V 0 d n f h 1 a d in y.

421

Vzajemna akcni souvislost obou jmenovanych faktoru je znacna. Je easto obtifoe rozhodnout o tom, ktery z nich ma pro slozeni vegetace na urcitem stanovisti V urCitem casovem intervalu prvofady vyznam. Presto zaznamy o vyskytu jednotlivych druhu pobfeznich a vodnich rostlin ve vztahu k temto faktorum, poHzene na zaklade jednoduchych observacnich metod pfimo V terenu, jsou velmi zadouci.

A) Zaznamy o rozsffen.i rostlin na podelnem pro:filu vodniho toku

R:iCni pobfezi je V ruznych mistech vystaveno ruzne silnemu vlivu prou­deni vody, coz zavisi hlavne na: a) spadu hladiny feky, b) na sifoe koryta, a na c) poloze zkoumane casti pobfezi vzhledem k proudnici. - Zavislost na spadu hladiny a sifoe koryta feky lze vhodne znazornit na p 0 de l n e m p r 0 f i 1 u t 0 k u (obr. 1), zavislost polohy lokality vzhledem k proudnici (zejmena v obloucich meandru) na p f i c n e m pro f i l u t ok u. Zatim eo spad a ifüka koryta :feky jsou zjistitelne z vodohospodarskych planu nebo i z podrobnejsi mapy, a to pro cely tok nebo jeho urcitou cast, meni se poloha pob:feznich lokalit vzhlcdem k proudnici ve velmi kratkych usecich trati toku. V hrubych rysech plati zasada, ze voda V koryte proudi tim rychleji, cim je vetsi spad a Cim je V danem useku koryto uzsL Na zaklade grafickeho znazor­neni lze proto na podelnem profilu foky rozliSit useky toku s relativne silnym a relativne mirnym proudenim vody. Po pfikladu klasicke prace THIENE­

MANNOVY ( 1912) lze prvni v nejsirsim slova smyslu oznacit jako „loticke", druhe jako „leniticke" (viz obr. 1). Na takto pripravene graficke podklady lze zanaset zjistene lokality pobfeznich nebo vodnich rostlin jednotlivymi body nebo plnou, carkovanou ci teckovanou carou podle hustoty vyskytu sledova­neho druhu. Opakovanim inventarisace rostlin po nekolika letech lze ziskat nejen pfehled 0 zmenach druhoveho slozeni pobfefoi vegetace, ale ve vetsine pfipadu i o pficinach techto zmen pokud pfimo souviseji se zmenami vodniho toku.

Volrni napadne zm6ny druhoveho .slozoni pobfozni a voclni vcgotaco lzu napf. 7.aznammiat brzo po r ogula ci r ek y , po vybudovani jezu n obo j ine vodohospucl1ti-sk6 stavby v ur6it6m useku porlelneho profiJu. Rozsifonim koryta toku a snffonim spihlu hla<liny vystavbou jc7.Ü jsou zpra­vidla vytvofony vhorlne podmfnky pro invasi pobfeinich a vodnir~h clruhü typiekych pro lc-niti<'ke e k:otopy, ktere zdo pfod um(dou upravou n erostly. Z obr. l plynn, fo clruhy Hydro chnris morsns ­ranae, .Lemna minor, Glyccria ruJ_ttatica, Bntomus itmbcllcttus, A corus calamns, 87mru1ini'1.//rn erec ­turn aj. so rozsffily v kory t e a na pob fo zi regulovanych ÜsPk i'.t toku Orlinn t oprvo sckumlarnö. -- Tyto udaj e o s ifoni rostlin jsou ccnnö pro poznani jojich aut<'kolog ickyd1 vlasLnost ,f. jakoz i pro rckr)l1strukci plivodniho s loznni pob!·u:ln.i a vodni vogetaco v dan{11n üzmni .

Pri studiu rozSifeni pobfeznich a vodnich rostlin na p o de l n e m pro­f i 1 u vodniho toku sledujerne zpravidla nasledujici vztahy a zavislosti:

1. Vztah rozsifeni rostlin k nadmofske vysce, tvaru a exposici Hcniho udoli.

Svütlost fi cniho udoli a jd 10 exposico vüc i s ve tovyrn s trana1n ovlivtmjo proRt,[·()drti<'tvirn co tny d1 foktort'i (sv et e lne p oclmfnky' , V7.clusnÖ proudöni, toplota a vlhkos t V7.<luclrn, pCuln6 -h y drolog ick 6 podminky atd.) vysk y t mnohych pohi·o:lni ch rost lin . N a pi'. 8alix trirm<lra, ktc1ra byva povaZ.Ov{1na za pfovaznö nizinny clruh, provazi v u soku pfochorln&hu Rni7.eni spttdu ioku jihoi':1·sk6 ßlanico m ezi AlbreC'htice rni a Spaloncem Hen.i koryto 1noandrujid Il[I, ut)OVI'(•n{J nahorni plos i116 v na,dmofokyeh v ysl<:lwh nacl 770 rn. Carex buelcii, ktora byv(1 rovni'~z povazovana za r ßlativn e t oplomilny druh n[zin a pahorkatin, slodujo pis<:ite bfohy s tfodni a horni Oravy v usccfoh 8 0 s irokym, k jihu a jihozapadu otevfonym udolim az k pfohrado a zasalmj o V klimaticky drsne obla:;ti s t fo clni M,sti toku Bile Ornv y az clo nadmor·sk e vysky pfos 700 m.

422

r=-' 1 1 1

rusti i l

1 1

Tiche Orlice, 245 m n. m. ustf Oediny, 235 m n.m.

Ti 1 ~ 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 30 km 20

0 10 0 ~ 0

1 1

:r2 0-04! ' 1 1 1

spdd hladiny V o/oo 0·01-0·02

0·5 0 ·1 0'03 regul. prÜm. s/rka koryta V m regulace

15 30,25 10 - 25 35-50 c::::I _______________________ ....... „ ••• LOT.: LfN:

1 1

, __ 1

·--1

1• ••

'-· 1

1 1

1 , __

LOT.

Potamogeton natans

Hydrocharis morsus - ranae

Lemna minor

Phragmites communis

Glyceria aquatica

Sparganium erectum

Acorus calamus

LEN.

·····----

, _______ _

:--.: Butomus umbellatus 1 1

' ~~!.~0~a- ~'!J~o.!Jc:.. _ - - - - - - - - - - - - ~ - ... Carex buek ii i

Poa palustris _____ ..... ___________________________ --· -· 1 Phalaris arundinacea ·-------------------------------·- . -·-

Obr. l. - Podelny profil dolniho toku Orli(!t' k on s t.ruovany porllf' podrobnych vodohospodM·skych planü. V i'1socich. k 1l" bylo k oryto feky roz8ifrno a kde byl spO.d hladiny Rnifrn vystavbou jezü. so druhot,ni'i roz;'.; il·i ly pohi:·cznl a vndni roRtliny cltarakteristiek& pro lonit,i('k6 n. s tcnoRaleutieke t• lwtopy (fr rvon l ~lfi+).

V u sl. innych, i'l7.k.y clt a hluhoko zai"iznutych (tclolich klesa v pobl·1' zni ch pormit<'ch \tcast n 6ktorfch svutlomilnych drnlu"t (vrby, Calamagrostis JJseiulophragrnitcs . Ocirex bitl'kii a j.); jine <l ruhy 7.1lo n:wpak cloxahnji m axima rozs ifoni (Carcln-ns personatci, Valeriana o.fficinalis ssp. sam­lmcijolia), u 1la l:'.;i<'h jo tato zavis lost mone vyrazna (Phalaris arnndinacea , P elasites officinalis, lt1entha longijolia nhl.).

423

c: Q.>

E ~

1 1 1

Q..

50

E V) ~ :::J c:: (._

Q.> Q) ...c: -C Q) ......, N ""tj u N ~ (._

~ (._ c: OJ 0 ~ 0 0 0 ~ :::::;. ~ eo

1 -C V) __. ...c: ~

CJ ..Q V) (J C/) 0 ':::J C/) n::i

111111111111~ 1111111114111111111111~, ,; 11M1 '' "11111111111* .....

1

delka toku V f<m 1 1

40 30 1

1 1

20 10 nadmorska viska V m

849 57 5 4sa 3g9 J5s 302 280 220 1 1 1 1

' 1 Lycopus europaeus 1

: Sparganium erectum 1

: fvtentha aq_uatica 1 : Rorippa amphibia 1 : fvtimulus guttatus •••••• ___________ ••• • • ____ _ 1 1 Rumex aquaticus 1 ····----------------------------------------------

' ifvtentha longifolia '······················· ·········-- ··········----······ 1 1 Petasites of f icinalis 1 :_c_h_a_er_o_p_h_y_ll_u_m __ h_irs~tJ;!.~- _________ ---- __ _ 1 1 Phalaris arundinacea

Obr. 2. - Roz~ifrni n ekterych pohi'·<· :l.nich rost li n m ezi nultym az osrnactyficaLy 1n km toku i"cky 8chwarza v jihovyd10dnim p fo dhoH Duryn sk üho L<'::;u (corvcn eu 1964). Kons truovU.no pudle turiRtil'ke mapy. f:'Hf·ka uc.loli je Rch cnmt if•ky vyznacena 8rafMi.

Znalost, drulwv{Jho slofoni pnhl·c·zni a n ivn i v cgcta('n rni p oc.l6lnych profil cwh t.oku urcite casti J"ieniho sysLemu je cc•nnou pomuckou pro stanovf'ni bioklimn.ti<'k6. pl011 ln.ü-hytl rologickt'i a ('('IlOlog iC'kc} clif'Pronciaco jAdnotlivych Henid1 a po toen id1 udoli (Hrov . Nn;M ANN l!)ß:~ , 1964).

2. Vztah rozßifeni rostlin k vlastnost em pudniho subst ratu, pfedevsim k jeho mechanickemu slofoni, k tere je vysledkem ruzne intensity a ruzneho charak­teru erosne-akumulacnich procesu V zavislosti na rychlosti proudu .

424

Na clolnim toku :l·eky, kde sedimentuji pfevazne jemnozrnne plaveniny, vznikaji odatopy, jejichz pudne-hydrologicke vlastnosti davaji predpoklady k rozSifeni pobfofaich druhu jinych okologickych narokli noz vlastnosti hrubozrnnych nap1avü na hornim a stfednim toku (srov. obr. 2). Na pobfezi dolnich toku votSich fok vznikaji pochninky vyhovujici s ifeni druhü typickych pro pobi'o:/,i , ,stojatych vod" v souladu s principom ekocenoticke konvergence pobfoznich okotopu stojatych a ttJkoucieh vod v nizinach (viz KoPECKY 1967a).

3. Vztah rozs:ifeni rostlin k intensite prouden:i vody v koryte.

Lzo hovoVit o usecich toku, kde jsou pfevaznö rozsifony druhy (organismy) oznaeovane ne ­ktoryrni autory jako relativne rheofilni a rolativnö rheofobni (ROLL 1938, GESSNE R 1955 : : 294 - 298, AMBÜHL 1959, ZIMMERMANN 1961 aj. - blizsi vysvetleni viz clale).

4. Vztah rozSifoni rostlin k transportu diaspor tekouci vodou.

Tekouci voda je idealnim dopravnim prost.fodkom pro gonorativni i vegotativni diaspory rostlin n ojri'tznejs ich okologiekych naroku (HAGENE 1937). Pfomistovani celych rostlin nobo je,jich ülornkü s adventivnimi pupony umoznujo rychle sifoni i onech druhü, jojichz plody a se ­rnona ztraceji volmi rychle kHcivost (napf. vrby) noho druhü, jej ichz gcnerativni reprodukce ju u omuzna Ci ki lne ornezena (triploidni Acorus calwrnus, nektere clruhy rodu Helianthus). Druhy rrmozici. so pfcvazn6 prostfodnictvim vegetat,ivnich diaspor nobo druhy bythisohydrochorni (viz LnoTs1cA. ot KoPECKY 1966) siH se po vodn,hn toku z urCitych vychozil'h C'cnter. Znazornöni casrwe pm;loupnosti 8ii·eni rnt podelnem profilu i"cky vcetnt) je jich pfitoku je connym podkladem pro karpobiologi ckö studium (viz napf. P n:r;ywrsuu 1964, LHO'l'sJ<A et KoPECKY 1966). -- Kromo druh1'1 nautohy deochorn[ch (viz MüLLRR-SCHNEIDElt 1936) sii'i se tekouci vodou fada druhü Lypicky anmnochorniel1. Jsou to hlavnö ty druhy, jimz ekologil'ky a <:enologicky vyhovuji holö nobo jon fi<Lcn porostlo Heu[ naplavy (Myricaria yermanica, Epilobiurn dodonlm; -- viz obr. 3 -­a mnoho dalsieh) . Do teto skupiny pifaluRi fada a lpinskych a doalpinskych Llruhi'1 oznacovanych jako , , Ge birgssC"hwemmlinwi" ne bo , ,Alpcnschwcmm lingo'' (napf. Campcinula cochleariifolia, GmJsophila, repens, Arabis alpina - v iz obr. 3). Dobre inforrnaeo o sifoni i"cchto rostlin podel vodnic~h tokli z hor do nizin podavaji mapky znazori\ujini pocot clruhi't a cetnost jojinh vy:-;kytu v ureitych l'tsecich trati toku (viz WALAs 1938). Podel vodnich tokü scstupuji take nüktcre druhy rozsihme jon V nrCite oblasti horni nobo stfodni casti povodi. Dobrym pHkladcm müfo byt Cardaminopsi8 haüeri ssp. halleri na Luznici a Litavö (viz iez DENKJm J964).

Druhy, jcjichz cliaspory so vyhradrn~ neho pfovazne sifi tdrnuei vodou se zpraviula prozradi po v~:afi~)k~rn ztuizo~neni lok~lit na podelnem. p~o:filu fok~ ~cm:?rne rn-Jro~ horni hrv~~ici svoh.a rozs1Ten1, cast.o totoznou s rmstmn, kdo do hlavn1ho lioku ust.i pr1t.ok "'ktc,roho se ro7.sll'ily' (napr. horni hraniC(\ rozsir·cni Rori]Jpa amphibia na fccc Rchwurza (NDH) so uhlas[ s üstim pravo­strann6ho pfitokn Lichte - obr. 2; rozRifoni lmpatiens ylandul~fern nn hornim toku Oclry a na stfodnirn tnku Svrai,ky - viz LHOTSKA et KoPEC'KY 1966 : :377 -- :378, ro7.sifon[ Echinor.ystis lo/Ja,tn na üoskoslovenskych frkach -- vi:r, SLAViK et LnoTSRA Hlü7).

5. Vztah hydrogra:ficke site k postupu a k rychlosti sifen:i adventivnich druhu v povod:i.

Tlydrograficki sit jo soucasne komunikaeni siti mnohych advent.ivuich druhü, ktcre sc stavaji bud trvftlou, uubo pfochodnou slozkou pobfo~nich cenos (Mirnulus uuttatns, lmpatiens glanduli ­f era.), nebo so z Hcniho pobfozi sfri dale na jine typy stanovi{;t a naopa.k (Solidayo serotina, Arrnoracia rn8ticana, Bidens frondosus, cetne druhy rodu Aster , Hel1:anthvs atd.) . Zachyconi souca:meho sliavu rozsifoni a casoveho sledu postupu adventivü podel vodnich toku je proto dülczityrn podkla.clom pro zpfosneni obrazu soudobeho vyvojo kvc'\tony v danem üzomi (napr. HEJNY 1948, P RISZTE lt 1958, SoKOI'I' et SCHOLZ 1966, KorECK)c H)67b aj.). Vyznam vodnich toku jako bözne costy sihmi aclventivu stoupa se vzrüstajici lmstotou komunikacni sitö v ficnich {1dolich.

6. Zmeny v rozsifoni rostlin ve vztahu k vodohospodafskym upravam a zne­cisteni toku.

Grafickym znazornonirn rn• podelnem profilu toku dobfo vynilmou udajo o sireni ncbo üstupu uekterych druht1 v üsecich tokn pfod a po rcgulaci koryta, pi'i stavbö jezü, pfi znr~ i'~istovani t.oku odpaclnirni vodami atd. Pozoruhodna zavislost cxistuje napf. m ezi r egulacemi toku a ma­Rovym sironirn nökterynh noofyt. Solidago serotina a druhy rouu H elianthus na stfeclni a dolni Becvo se rnasovo rozsifily soucasne s regulaci foky, nasledkem dovastace pi-irozenyeh pobreznich

425

762

1230.&

Ä1686

Ä1252

1805 2050 Ä „

Okm 5 f 0 15 2125 = = = = - • Obr. 3. - Epilobium dodonaei (cerne krouZky) a Arabis alpina (prazdnc krouzky) so sm na stfodni t ok Oravy p fe vazne z lcvostranneho horsk eho pHtoku, Studcneho potoka (srpen 1966).

fytocen os . Ste jna zavi Rlos t byla zji s t ona n a stfodnim Sanu (jv. Polsko ). Naopak V töch usocich fi cniho pobfoZi, kde s i cenosy zachuvavaji s v\Lj phrozeny charaktcr, je omezena rychla cxpanse i onech n.eofytnich druhu, ktor e jsou povafovany za konkurencn o v ulmi si lne. H.ozsah autorem p ozoro vane malo Loka lity Solidago serotina a Impatiens glandulifera na pravem bfohu Divoke Orlice p o<l zalesn on ou strani m 0zi osadami Chotiv a Svetla u Tyni~lttl n. Orl. se v le tech 1960 az 1965 n ozvot s il. - Vodohospudafake {1pravy toku maji naopak za na8luclck ryc:h ly ustup mnohych puvodnich rlruhu p obfoznich ros tlin. Udajo o r ozsifoni J11yrica,ria germanica n,a Vsutinske B eeve (HOHRER 1:t MAY E: Jt 1835, viz POSPiSIL 1!)64 : 142) ph~d voclohospodil-skou uptavou toku jso u V so uea sne <loh{• t akflm pfokvapujici. - Cenne zazna m .v 0 zmonuch V rozs ifon[ pobi'·Ei znich a vodnich <lruhu na Aafo (8 vy carsko) v pn'.lht:~hu poRlcdnich 70 lot publikoval STA LJ FFER (HHil).

Tak e ZIWCLS tOVltni toku mlpa clnimi vo<l.ami mufo hyt pi"'Lc inou üs tupu n oho 8ii'·<·n[ n ekt;or,ytdl p ohrd ni ch a v o llnich r o::it li.n. Z prakticky c:h dl'1vo<l i'1 hyv{1 v 6t8i pozornos t v onov{ma llizsim rm; t.lin ft rn ( 1-IORN UNC: 195H), H'·c bafo Lil oha makrol'y t, v :-mrnocistici so1wpno„ti toku jo z.naena (K o ru:-;- 1961). Z1106ist(·ni t.oku splai'.;ko v .ymi vocl:Lmi m~1 prlzniv,y stimnlujl<>i vliv na rozvoj porostü nitrofilni eh p r1l>fc• zni<-h 11 vodni<-h clru.hü (;1,11:1.mky h y p1·rLrofie u p opnlaci .Phnlnris nrnndi-1iri,cp,n, Olyr;p, rirL aqw ü icn n. Urtieri clio fr n poü 1'1s tlrn kanalisa enir:h vod V B oronn<\ s irC'ni por·osti'L Britrachi nm .flnitrins v s iln() zn0c ii'.;tcm,ych v orlftc h strt> <lniho t oku Saale v N IHt n.t.<l.). Oclpuclni v ocly ch fl mick rfüo a nwtalnrg i<'k eho pr runyR lu p i'.'tsflbi naopak v oLs iuou d ostruki'·n t„ Fc• nn ly n. t.c'Szk6 minr-ra ln[ o] Pjn jROll ca s Lon pficino u u<lurnir{mi priroznn {) vodni. a pobi\ 'lzn[ vc •g<'tal'n (vePtn/' clf<·vin ) v rnn1Jha kilqrn0Lrovern t'1sr·k11 t rati tnku p ocl ;1,rlroj 0m :t.nd"i8U'mi (uapr. Bilinu) .

B) Z a z n am y o r o z s 1 r e n i r o s t l in n a p r i c n e m pro f i 1 u vodniho toku

Zaznamy tohoto druhu lze s vyhodou graficky znazornit na schematu p f i c n eh 0 p r 0 f i l u vodniho toku, konstruovanem vzdy pro urcity kratky usek trati feky (obr. 4). Na nacrtku pf.icneho profilu se pfiblifoe vyznaCi poloha proudnice a jednotlive stupne pobfozi (dolni a horni subripal, dolni a horni ripal - viz KoPEUKY 1966 : 214). Vetsinou v8ak vystacfme s vyznacenim polohy (vysky) stanoviste sledovane rostliny vzhledem k linii

426

prumerne rocni a povodnove hJadiny. Polohu techto linii v konkretnim pfic­nem profilu lze aproxirnativne zjistit podle udaju nejblizsiho vodoctu, p:l'icemz bererne V uvahu zmeny sifky a hlou bky Heniho koryta. Pfi nizkem vodnim stavu lze s dostatecnou pfesnosti posoudit intensitu kolisani hladiny pfirno v terenu podle zfetelnych stop, ktere zanechala voda na pobfefoich skalach, na jednotlivych balvanech v koryte, na rnostnich pilifich, na hlinitych, hlu­boko zafiznutych bfezich, na spodni casti kmenu vrb a pod. Stejnym zpuso­bern je zjistitelna vyska rnaxirnalniho dosahu vodni hladiny pfi povodni (jilem zabarvena stopa vodniho sloupce, chuchvalce suche travy, stopy bahna atd.).

Udaje o poloze stanoviste sledovaneho druhu vzhledem k prurnerne vodni hladine se zaznarnenavaji bud' graficky, nebo pfipojenim zvoleneho syrnbolu ke jrnenu druhu V zapisniku. Pfi grafickem zaznamu lze s vyhodou pouzit take naertku podelneho profilu, doplneneho daty 0 zmenach Sifky a hloubky koryta. V trati toku, kde se V urcitych vzdalenostech stfidaji a) useky s uzkym a relativne melkym korytern a useky b) s hlubokym a sirokym korytem, je rozsah (amp}ituda) kolfsanf Vodnf hladiny V usecfoh a) Vzdy nepornerne vetsf nez V usecich b). Zkusenosti dokazuji, ze slozeni vegetace V usecich oznace­nych jako a) je zpravidla odli8ne od useku b) - viz obr. 1 a 4. Okrsky pobfezi vystavene behem roku silnemu kolisani vodni hladiny oznacuji jako e ur y­s a l e u t i c k e ( odvozeno z feckych slov saleuo = kolisati, eurys = siroky) v protikladu k okrskum s malou amplitudou vykyvu vodni hladiny (fecky stenos = uzky, omezeny), ktere oznacuji jako s t e n 0 s a 1 e u t i c k e (srov. s obdobnyrn clenenim pobfeznich ekotopu na loticke a leniticke, zave· denym THIENEMANNEM, 1912, na zaklade rozdilu v intensite proudeni vody). übe skupiny ekotopu se lisi vyskytem cetnych pobfeznich druhü a ruznych typu cenos. Stenosaleuticke ekotopy vyznacuji se napadnou pfevahou druhü typickych pro „stoj ate vody" ( Glyceria aquatica, Rumex hydrolapathum, Phragmites communis aj.), zatim eo ekotopy eurysaleuticke hosti druhy pova· Züvane za typicke pruvodce „tekoucich vod" (nektere druhy vrb, Phalaris arundinacea, Carex buekii, Myricaria germanica, Calamagrostis pseudo­phragmites aj .).

Ekologicky vliv kolisani vodnf hladiny se easto prolina s ekologickym vli­vem vodniho proudu. Stenosaleuticke ekotopy byvaji zpravidla vyvinuty v usecfch koryta s relativne mirnym proudenim vody, ekotopy eurysaleuticke V usocich s vetSi rychlosti proudu. Vzajernne stHdani lotickych - lenitickych a eurysaleutickych - stenosaleutickych ekotopu v kratkych usecich trati toku Cini mnohotvarne ekologicke podrninky ovlivnujici druhove slozeni vegetace na ifonim a potoenim pobfozi mnohem slozitejsimi, noz je tomu na pobfezi vodnich nadrzi (pokud nesouviseji s fü~ni nebo potoeni inundaci). Zde lzo pravdepodobne hledat kofeny nazoru, ze ve stfedni Evrope neni zastoupen zadny druh vyssi rostliny, ktery by byl rozsi:fon jen na „tekoucich" nebo „stojatych" vodach (srov. GESSNER 1955 : 293) . Rozli8ovani „tekou­cich" a „stojatych" Vüd V topografickem slova smyslu ma vsak S ekologickeho hlediska jen symbolicky a velmi nepfosny vyznam (viz KoPECKY 1966).

Pfi studiu rozsifeni vodnich a pob:fofoich rostlin na p i· i c n e m p r o f i 1 u vodniho toku sledujeme zpravidla nasledujici vztahy a zavislosti:

1. V ztah rozsifeni rostlin k intensite proudeni vody v koryte. Z:kusonosti uk:azuji, Ze nektere druhy jsou vice rozsireny V lot;irkych okr,.;ri ch (Batrnchimn

jluitans, Agrostis stolonifera ssp. prorepen8, Calamagrost·is psendophragmites) jiue v lt' rliti<'kych

427

1 1 1 V) E Cl 1 1 ·c: 1

(JJ 1 ::::; V)

CJ '- E V) ::; (/) _z

Cl (JJ .~ c E Cl

a ~ ::; Cl E tJ c:: CJ 0 ·~ ~ E (..) __, 1 :a (J ~ ::; a :_.::-; CJ ~ 1 '-c V) Cl Ö) V) ~ (J c:s ..Q '-:::i t: ...a c:: ~ ~ E 0 '- ....... .3 (l,) (/) E (/) E c CJ V)

V) :::i 2 Cl.> c::l ::; ::; .E ::; ::; Cl ...a ::'.' .2 ~ CJ ·;:: (/) (/) Cl E ·r:: tJ .~ :::::.. -C. ·c: C:l :::i Cl.. ...a )( 0 CJ 0)

~ E Cl Cl c:: Cl Cl.> __, ::; 0 Cl.> :::::.. '- Cl (.) .B

c: 0 Cl CJ L. L. c:: -+--> '- :::...,, C:l E cf & ::;

~ Cl a d5 et G b} ::; (l,)

(._) 1

y (._) cn --J 1 1 1 1 1 1 • • ' 1

1

Obr. 4. - Schema vortikalniho rozii ir·cni n ükterych pobi'·0znich a vod nich druhu na pficnem profilu dolni Orlice m czi tfetim az p etactyh catym delkovym km toku (cervcn 1964). -- V. H.: prumerna vyska povodno­ve hladiny; P. H.: prümorna rocni hladina ; N. H.: prumernc1. vyska hladiny v obdobi minima lnich prü.toku. - 1 lotick 6 a ouryRalcuti<'k6 okrsky pobfozi, 2 leniti cke a stcnosaleu ticke okrsky pob.foii.

V.H.

©

P.H.

V H. Q)

P.H.

N.H.

okrscich ficniho koryta a p o 1Jfo7. i (I'otamogeton natans, L emna minor, Glyceria aqu.atfra, aj.). Rozcleleni vodniho toku na okrsk y k oryta a pobro7. i s r cla t.ivno s ilnym a s rclu.tivnc Rla.bym proudi'·nim so nahizi ze jmena v pficn ych profilech ficnieh zrl.kr•1ti'L Proud1'lni jo fü•j HilncJjsi pri PrOclovanem narnzOVElrtl (vysüpUtffi) hfohu, rnlativne IlCjHlabHt p.fi naplaVOVl1llEllll (j ot;epnfrn) bfehu ohranicen em ficni plazi (v pojotl POPOVA Jn61). V z {1 d n e m p r- i p ade Vs a k n 01z0 OUU cast k oryta a pobfdi lozki pfi josepnim hfohu povafovu.t vzcly za Jonitidwu a caRt pfi vyscpnim bfchu vzdy za loti ck rm. Konccna klaRifikaco jo zavisla nn. charaktcru zmcn Sifäy a sp aclu toku na podeln6m profi.lu. J o-1 i koryto v zakrutu uMi n cbo jo-li spad hladiny vötsi n ci v pl-il ehlem vyso polofon6m uscku traLi toku, bJ-v{1 promlcni vody za kazdeho vodnlho stavu pri ohou bfozich zakrutu pomorno rych16 a naopak. Proto jROU p :l-i joscpnim bl-nhn zftkrutu casto vyvinuty porosty druhü povafovanych n oktorymi hntaniky za rolativno rhoofilnf , zatimco

428

druhy r olativne rheofobni chybeji. ,Je t ody zrejme , ze k e spravnemu pochopeni zavislosti v roz ­sifoni rostlin na pricnem profüu urcite casti toku je nutna d obra znalost profilu podelnoho .

Posuzovani vztahu rozs lfoni rostlin k inten site vodniho proudu je velmi komplikovano rocnimi vykyvy hladiny v foce. R olativni rheofilnost n e bo rheofobnost pobfeznich a vodnich rostlin jo nutno posuzovat n a zaklado vlivu okolog ick.oho prostr·otli proudici n ob o s tagnujici vody pfimo na tyto organismy bühem jojich ontogonose a nikoliv jm1 podk1 sumU.rnieh vysledkü vlivu proudiei nobo stagnujici vody na jejich soucasne stanoviste vcetno obdohl, kdy zde jes t e n orostly. Skntoc­nost, fo urc it.e druhy makrofyt rostou v obdobi minirn{tlniho vodniho stavu na stanovisti, ktere je beh om povorH10vych prut,okt"1 phiplavono proudici vodou, nesvodci jeste o jojich r elativ ni i·hoofilnosti (.fada jednolotych, rychlll so vyvij<-Jjicich druhü: Ohenopodium rubrurn, Ohenopodi1-1,m glaucnm, Polygonnm brittingeri aj.).

Nojdö.lezitojsi pHcinou rozdilu v plosnem rozsahu, hustotö i druhove m c;lofoni porosti'.L makrofyt v lotickych a lonit,ickych ekotopoch je 1 i rn i t u j i c i v l i v v o d n i h o p r o u d u n a m o z n o s t u c h y c e n i a da 1 s i h o v y v o j e d i a s p o r (e c es e ). V tomto ohlodu je vliv tokouci vody podobny vlivu vzdusneho proudeni. V mistech, kdo proudöni ochabujo, do­chazi k sedimontaci unMenych materialU veotno diaspor rostlin. Tato mista lzo v pfones~n6m slova smyslu oznaeovat jako, ,smetistö diaspor". Podobne jako hovofimo o navetrne a zavetrne strano urcite pfokazky lez[ci v ceste vzdusnernu proudeni, lze hovoht o „naproudni" a „za­proudni" c<l.sti koryta a pobfozi toku v pfipade, je-li proucleni vlivem jakekoliv pfekaZky vy­chylovano z idealni clrahy.

Zavislost rozSifoni pobfofoich rostlin na morfologii koryta je zfejma (viz KoPJ<JCKY 1965) . Narazovy (vysepni) bfoh byva casto st,rmy, b e z rozsahlejsich horizontalnich ploch vhodnych pro rozvoj pobfofoi vegotace. Naopak stupii.ovite pfirt"tstajici ficni plaz a bfehovy val pfi jesepnim bfehu poskytuj i dostatek vhodnych stanovist.

2. Vztah rozsifeni rostlin k ampJitude kolisani vodniho stavu.

Stojno jako v pfodchozim pfipado je nutno venovat prvofodou pozornost vytrvalym druhüm; zastoupon( konkuecJnCUCl slabych jodnoletych druhÜ V Urcitem stupni pobfoZi jo VLCO zavisle na rychlost.i jojich ontogen'.)tickeho vyvoje a ua je jich konkurencnich vztazich k ostatnim ceno­biontum. - Prvni skupinu tvofi druhy, ktore jsou rozsifeny pfova:Znö V horni casti ripalniho stupne pobfozi, zaplavovanem jen v obdobi zvysonych pri'.Ltokli (Oalystegia 8epium, Fagopyrum dumetorum, 01tcuba,lus baccifcr, Oarex b1ie!cii, Rorippa austriaca aj.). Jsou t.o vesrnos makrofyta charaktoriRticka votvonyrn. volmi hlubokym kofonovym systernom, jsoucim i v obdobi mini­malnich prütoktl V pfim6m kontaktu s hlaclinou spodni vocly (srov. obr. 4). - Do druhe skupiny lze zafadit druhy zasahujici jak do rip<i.lniho, tak i do horni casti subrip11lniho stupne pobfozi (Phalaris ar1indinacea, Po(L pal-ustris, Mentha longifolia, Mentha aquatica, Oalamagrostis pseudo­phragmites). Druhy prvni a druho skupiny lzo povafovat, za charaktoristicke pro eurysaleuticke okotopy pobfozi. - Tfeti skupinu tvoi"i druhy, kter6 jsou vüc i vyrazn6mu kolisani voclni hladiny citlive. Na rozdil od druh1'1 p[·odchozich skupin n esnMmji hlavne pfechoclne vyschn.uti p11clniho fmbstratu do znacmo hloubky v obclobi rninimalnich prt'itokt'i. Crmtrum jojich rozsif0ni lozi proto v horni b l.sti subripalniho a dolni ca<it, i ripalnfho stupnö s t enosaleutickych okrsku pobfezi (Glycerin aqnatica, Nasturtinm officinale, Acorus calarnus aj.).

Shrnut, i

Studium roz;;ifoni rostlin na Hcnim pobfezi ma znacn y vyznam pro cet.ne dilCi obory botaniky. Vzhled om k tornu, fo uclaj e r .Jg istrujic i jen ze rnepisnou polohu lokalit rost lin jsou pro hlubM rozbory pobfozni v ogetaco mene pouzite lne, uvadi autor jodnoduc ho m otod y a hlocliska pfi fio ­rist,ick6rn vyzkumu snadno aplikovatolna. Takto zpfosn on e uda je o rozsifon.i pobfoznich a vodnich nstlin pfodstavuji dobrou bas i pro sp:)cialisovane conologiek6, f)kolog ick {) , karpobiologicke, fy t.ogoogrnJiek e , florogonotick:t'1 a bioklimaticke studium n a pobi'·(1z i fek y a v jojim {uloli. - Dük­.t,it,yrni faktory, ktere ovlivr\uji a u <i mür i"mji druhov6 s lozeni, vyvoj a migraci pobfozni v ogotace, jsou voclni proud a Jwlisani voclni hladiny. Tyto faktory, ktere jsou za. pi'txlom urcen.ych klima ­tiek_ych a hydrolng ickych podminek p ovocl[ V p och1Latß zaviRle ll11 Rpadu hladiny fok y , na sifcn a }i!oubco koryta, lzo sn adno vyznacit n.a p 0 d 0 l Jl e In p l' 0 f i l U V 0 d 11 l h 0 t Ok U

podlo pfosnfch vodohospodarskych podkladü n e bo jen p od le podrobrn~j s i 1napy a pozorova.ni V t,01·61111. V urc itych lV'l fl cich toku (zojmona V zakrutcoh m fla n<lri'.L) je t'.1colnfi grafick e zn azorntmi p r i c n 6 h o pro f i l u t ok n doplnon o udaji o k olisani hladiny a polozo proudnice. - Podh-i uved on ych hledisok je ffiOZUO vodn[ tok n ebo jeho cast rozclcnit na Usek y charakteriRticke rolativnö velkou a r olativn.e malou r ychlos ti proudu (loticke a lnnitieke ekotop y - TrrrnNr: ­MANN 1912). Stcjnö clulezite je pfiblizne rozliseni useku toku, kde b ehem r oku do chazi k relat.ivne znacnemu kolisani vodn[ hladiny (trati toku s malou s ii-kou a hloubkou kory ta) od liseki'.L s l'C' -

429

lativne maly m kolisanim hladiny (trati toku se sirok y m a hlubokym kory t em) . Ekotopy v ysta­ven e zn acn emu k olisani v odni hladiny oznacuj e a u tor jako e u r y s a l e u t i c k e na rozdil od ek otop u s t e n o s a 1 e u t i c k y c h, kde j e rocni a mplituda vyk yvu hladiny r e lativn e mala. P o zak roslen i lokalit Rled ova n yoh p o bfoznich a vodni ch r ostlin na t akto p l-ipravon em schernatu p od6lneh o a phcn eh o profilu (o br . 1 , 2 a 4) j e mo.Zno sn adnoji s loclovat za vi slosti, kter e b y jina k 1nohly uniknout. p ozornosti .

Z u sa m. m o nfa ss un. g

D as S t.u rlium d er V erbre itung von Pfla nzen a n Flussufern h a t für viole T oilföch er d e r Botanik e ine w ic h t ig e B ed eu tung. Im Hinblick cla ra.uf, dass florist isch e Angab en gnwöhnl ich nur di( \ geogra phisch e L age !k r L ok rtli täten en t h a lten , s irul s ie für e ine e ingoh endorc An a lyse d er U for ­vegetat ion w eniger anwendbar; d er Autor m ach t d a h or auf e infach e Methoclf·n und Gesiehts­punkte a u firrnrksam , rlie boi d er floris tisch en F or Rchung le ich t benütz t word C'n k önnen. Die pri.izis ier t en Angal> on über di e V erbre itung von U fer- und Wassorpfl a nznn bie t e n e ine gut.o Grundlage für die zön ologisel w, ök ologisch e , karpohiolog isch e, phytogeographisch e, florogen e­tisch e und bioklimatisch o F or Rchung an Flussu forn und ·n Flusstälern.

Die W a s s e r s t r ö m u n g und die vV a s s c r s t an d s s c h w a n k u n g sind di o w ic h t igst e n Faktoren, dü) rlic Art cmzu sarnmon sotzung. di e Entw i<'klun g nnd Migra tion d er Ufer vogetat iun boo influsst' ll unrl bes tim!Tlon . Dit>sfl F a ktornn , die lwsondcr s v om Gofä llo d es F lusswasser spiognls , von d er Bre it e und Ticfo <lC's B otks a bhä ng ig Rind , k a nn m a n a m L ä n gs­p r o f i 1 d es W as so r l a uf o s n ach gr•n a u on wassor w ir tsch a f t li clw n U n torlagen oclPr nur ~1n H and eirn'r d otailli Prtm·l·n K a rte und n aolt B llohachtung im TC'rrain lc i<'ht, vnrze ichn0n . 1•\i.r bost immto Flussstnwk.Pn (inc; besondern für Miian.dor w indungen) iRt e ine graphiRdH~ Ver ­a nsdta ulichung d ns Flu ss q u (l r pr o f i 1 s . orgünzt, durch clio mitt.l ur o lloch w a sRerlini(' , d ie in ittlorc' N iod !-rwasscrlini P, di o j ä lu-li ch c Mittc1Jwassorlinio uncl die L ago !lC's S trornst.ri chcs zwcckmässig. Nach d on angoführ t t'•n Gesichtspunktm t k ann m a n d on W asserlauf o clor st)iiu·n T e il n ac h cl1• e r ,·la t iv grnssnn ockr re lativ kl(~ in0n Sduwlligk~l it d C'r S trömung in lo t isch e und kni ­t.isc}w Ufo rhcz irko (THrn N" 1·: ~1ANN 1Hl2) c intc il (•n. Ebnn so wichtig is t c inu anniLlwrndo Untor ­sd i.n idung <lPr Flu.:;sR t T'l ' ('kDn. an d on en w ä hrcrnl d cR J a hres o ine r e lativ gr oskc vVaRS('l'Stands ­S('h wankung (Str r> ckm rn it oincr g!· ringun B rn it<> und Tiofc d m; B et t<'s ) en tst eh t. von sokheu mi t 1lin er r ,.i lat iv gPringen \Vasst•r stan Llsschwa nkung (S t r o<'lw n mi t, hroite m und ti(•fo m B ett e ). Die e in·n· bodPu tellllL'n W uss0r :->tan:l sschwankung a usgesetzten UforhPzirk· hezn ichnot d er Autor a ls , ,e ur ysa l P u t. i sc h c" zurn Unter Rchiecl von „ s t. c n osa l c u t i sc h o n " U fe r ­bez irken, wo di <' .Jahrns~tmplitudn <lor WassPrstarnlsschwankung rela tiv kle in ist . -- Nach u inPr E int ragung dt )r Ufor - und \Vassnrpfla n zun -Lokali täton in e in so v orber e it etes Seh oma d es L äu gs­und Q uorpro G.l s d os W asRorla u fos (s. Abb . 1. 2 und 4) k ann man v or :-whi Pd <•n o Abh i.in g igk nitf'n, <lie son s t. <lnr Aufmorksarnk Pit Pn tgelwn könnten , l(' i(:h t.r·r Vl'rfol gcn.

A n1 L ä n gs pr o fil tl t' s W as s f' r l a uf <' s vnrfol g t. man die fo lgenden Ahhä ngig ­ke it1'n: 1. Die B !·z iohung d ('J' V(·rlm~ itung v on Pf-l anzon zur Snchöho, Form und E x pos ition d oR Tales; 2 . cl ie B ozi ehung <h)r Pflanz1)n vrl rhr1•it ung zu d en Eigen sch a ft<'n <lcH B od l'n substratos (Ch a r a k t e r clos E rosio ns -Akkumul a t ion sprozt'SR<>s ): 3. die B eziehung (lur Pfl an'.l.onvml>roitung zue T.nton s iti.it. <ler \ Vasst• rs t. r ö mung im B Ptk; 4 . rlie B nzip,J1ung d nr Vfl a n zon vnrbroitung '.l.Ulll Tra n spo rt <ler Diaspor t~ n durch fliossl'ndes vVaciRor ; o. rli o H nziehung d os li y drogra plii sdicn Nd'l.l'S zu m For tsr.hrn itcn unrl zur Soltn0.lligk eit dPr Ausbroit ung acl v<'ntiv('r Ar t.Nt im Ei1n u gRgd1i<•l : fi. cli 1 ~ AndPrungen in rlor Vorhro itung von Pfl anzen in bezug a uf clio WaKsnrwirtselrn.ft (H.oguli c·­rungf'n. V Prnnre ini gnng clun ~h Ahw iiRser usw.).

Am Q 11 1• r pro f i 1 <l <' s Wa sse r 1 auf o K v<• rfolg t man di< ' fuol gond('n Ahhi.iugig ­k e iton : I . Di <' fk zidiung dm· V od1roitung v on Pflan:1.Pn zur Jnkns it ä t d1 ·r V1' a sst•rs tri"inmng im F lusc; hetk; 2. rli r· Boz it· hung cl rff V crbrnit un g vun Pflunzl' n z. 1u· A m pli t 11Cl 1· !for \Vassnrst.ands­sc h wankun g .

L i t <' r i.1 t. 1t r i..

A\1B ÜHJ . H. ( l!J f:i 9 ): Di fl Jk<kuLun g d e r SL rörnun g a ls i)kol og is <'lw r F a.k t.ur. 2 1 : 133 - 270.

N<'l1 w<' iz . Z . H _v drnl.

1 h:NK l ·~ R M . ( 1 !)64) : Ü hor <lio Einwa ndorung d or ßrzhlumu (Cardarnin op s is liall('J'i) in di o TiilPr <l oR Ail'g t> rl a nrl <·s . - Natur u . H e imat, Müns ter. 24 : 3!i - :~ 8.

1-<~ LL~~N B E R<: H. (HH:i3) : Vogo tation Mitte le uropas mit dnn Alpnn. - St.uttgurt, nd . Ulmnr . S. l lii s 943 .

{;gs1·rn 1•: tt F . (19 t:iG): H y<lrn botunik , I. ß crlin , od . D i:u t. Ak a d. cl. \'\'iss. R. 1 517 . H AGENß P . (L937) : Ohsor vil,tions ot exp ~iriflnc ·<'S sur la migr a tion <l<' s <'SlW<"t's d m; allu v ions

Auvia lns. - Bull. R<' i. B o urgogn A, 1937/7 : 101 -- 106.

4.30

HEJNY S. (1948): Zdomacnoni. dvojzubce listnateho (Bidens frondosus L.) v CSR. Cs. botan. Listy, Praha, 1 : 56 --· 63.

HORNUNG H. . (195!)) : Floristisch -ökologische Untersuchungen a n d er Echaz unter b esondorrw Berücksichtigung d er V erunreinigung J.urd1 Abwüs;;f'J' . · - Arch. H y drobiol. , Stuttgart, 55 : 52 - 126.

J:ifäiK J., SLAViKovA J. et all. (HJ64): StfoJ.ni Vltava a jcji ph~hrady z hlediska gcobotanick()ho . -in Sborn. : Vogotaöni problemy ph budovani vodnicli clt)l, s . 67 ·- 100. ed . CSAV, Praha.

KoKIN K. A. (1961): 0 filtrujuscej roh vysscj vodnoj rostitdnm;ti v processach samooCisecniju. r eki Moskvy. Naue. Dokl. vyss. Skoly biol. Inst ., Moskva, l!J61 /4 : 104 - 108.

KOPECKY K. (Hl65) : Einfluss dn Ufor - und vVassermakroph yL<m-Vegf'tation auf die Morphologio d es Flussbett<-)S e inigt)!" tsehoehoslnwnkischr·ff Flüsst'. Arcl1. Hydrobiol., Stuttgart, 61 : : 137 - 160. ( 1966): Ökolog isc he Hauptun torsdiiede zwiscl wn Höhrichtgosellsch a ftcn füesscnder und stehender Binnengewü,ss<'r Mitteleuropas. -- .Folia gr,ohot .. phytotax., Praha, 1 : 193 - 242 . ( 1 ~)67 a): Mitte leuropiiisch u FlussröJ irich tgesellschaftcn d es Pha laridion arundinaceao-Vor­bandos. - Lilm10log ir-a, B erlin , 5 : 39-79. (1967b): Die flussb(-~gleitr:nde Nnophy tongosolls< '.haft Jmpatienti-Rolid a.ginctum in Mitto l­mähren. - Proslia, Praha, 39 : 151 166.

LHOTSKA M . e t KoPECKY K. (HHi6): Zur V erbre itungsb iolog ie und Phytoz(inulogie von Impatien s glanclulifora H.oy le an d en Flusssyst e rnon clor Svitava , Svratka und obC'ren Odra. - - Proslia, Pra.ha, 38 : 376 ---385.

MÜLLER-SCHNEIDER P. (1936): Übe r Sarnrnenvorhrnitung durf'h tlcn H egen. -- BPr. schwciz. botan. Ges. 4G : 181 - 190. - .

NrnMANN E. (HH)3) : Dio n a türlidto Uforvegetation in ihnT B edeutung für Uforb epf\anzung und ingnni Anrbiolog isc l1 e Massnalnrnm. -- Z. Landeskultur 4 : l 87 - 20ß.

- (J 964): Bniträg(~ zur V<'getations- und StandortRgeographie in oinom Ge birgsquerschnitt über d on mittlnrcn Thüringer vValcl . -- Arch. Naturschutz, Berlin , 4 : 3 - 50.

Popov I. V. (1961 ): Metocliö l~skio mmovy issledovanij rus lovogo proccssa. · - L uningrad, ed. Gi<lrornutunizd. , ;;. 1 - 205 .

Posl'is tr, V. (1!}64): Dir~ Mührisd w Pforte, e ino pfl a nz<·ngeograpliische StuJ.ie. - Acta, Musci Moraviac. Sl'i. nat. , Brno, 4!) : 103 - 190.

PRl~YWISCH K. (1964): Vorläufige Nachricht übur die Ausbre itung d es Drüsigen Springkrauts (Impntions glandulifora Hoylo) im W es<'r gebiet. - Natur. u . H eimat, Münster, 24: 101 --~ 104.

PmszTER S. (1958): E<'hino(~yst i s lobata im Mitteldonau-Beck en . - Bauhinia, Basel, 1 : 136 bir:; 143 .

H,OLL H. (1938): Die Pfüinwngcst~lh:;cha.ftnn ostholsteiniselwr FliossgcwässPr . - Arch. Hydrobiol., Stuttgart, 34 : 15H -- 305 .

SrnoHIST H.. ( 1!)13) : Die Awmwiildcr dt'r Aaro mit b esonderer Berück s ichtigung ihrer genetischen Zusainmenhanges mit anderon fluss bogluit endon Pflanzengcsollschaftcn. Mitt. aargauisch. naturforsch . Ces„ Aarau, l 91 :~/13 : 1 - 182.

SLAViK B. et LHOTHKA M. (1967): Zur Chorologic und V erbreitungsbiologie d er Art E chinocystis lohata (Mi ch x .) Torr . ot Gray .. b esonders in der Tschechoslowake i. -- (Rukopis.)

S'l'ATJFFI•at U . (1961): V oriindorung0n in ll< 'r Flora d es Aargaus. Mitt . aargauisch. naturforsch. Ges ., Aarau, 196l/2fi: 36 -- 57~ -

SnKOPP H. e t SCHOLZ H. (196fi) : Neue Untorsuchungcu über Rurne x triangulivalYis (Do.nser) R och . L in Dout.8chland. -- B or. D eut . botan. Ges. 78 : 455 - 465.

THIENEMANN A. (1912): Der B e rgbo.ch d es Sauorlandos. - Intm·n . R evue Ges. Hydrobiol., Suppl. 4 5 (1912) : 1 -- 125.

WALAS J . (1938) : \V~dr<'>wki r6slin g6rskich wzcHuz rzek tatrzariskif'h . Prace Mater. Fizjogr . Woj . krak6w. i kif'io<'., Krakow~ 3 : 1 -- 131. [viz tez: WALAS J. (1938) : Wanderungen d er Gebirgspflanzc'n längs der Tatra-FlüsHn. -- Bull. Acarl. polon., Sei. math. -natur., Ser. B.: 59 bis 80.]

ZtMMERMANN P . (l!HH): Experimentelle Untersuchungen über die ökologisehe Wirkung der Strömungsg()schwindigkeit auf die L e ben sgemeinscha ften clPs fliossend0n \VassPr s. --·· S chweiz. Z. Hyrl.rol. 22 : 1 81 .

431