62
PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Monika Baráková VYUŽITÍ TVORBY SOUČASNÝCH AUTORŮ VE VÝUCE HUDEBNÍ VÝCHOVY NA 2. STUPNI ZŠ
PEDAGOGICKÁ FAKULTAKATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Monika Baráková
VYUŽITÍ TVORBY SOUČASNÝCH AUTORŮ VE VÝUCE
HUDEBNÍ VÝCHOVY NA 2. STUPNI ZŠ
Olomouc 2013 Vedoucí bakalářské práce: doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v
seznamu literatury.
V Olomouci dne Monika Baráková
Podpis:
Poděkování:
Děkuji doc. PaedDr. Pavlovi Režnému, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce,
za všechny rady a připomínky, ale také za jeho čas, ochotu a trpělivost.
Obsah:
1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
2. METODIKA HUDEBNÍ VÝCHOVY . . . . . . . . . . . . . 6
2.1. Složky hudební výchovy . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.1.1. Hlasový výcvik na ZŠ . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2.1.2. Instrumentální složka hudební výchovy . . . . . . . . . . . 8
2.1.3. Improvizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
2.1.4. Hudebně pohybová výchova . . . . . . . . . . . . . . 9
2.1.5. Poslech hudby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
2.2. Organizace učebního procesu v hudební výchovy . . . . . . . . . 11
2.3. Vyučovací pomůcky pro hudební výchovu . . . . . . . . . . . 11
3. ŽÁNROVÁ PESTROST V HODINÁCH HUDEBNÍ VÝCHOVY . . 12
3.1. Lidová píseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.1.1. Folk music . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
3.1.1.1. Folk song . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.1.1.2. Folk rock . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.2. Muzikál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM . . . . . . . . . . . . . . . 23
5. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6. SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY . . . . . . . . . . . . 39
7. PŘÍLOHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
1. ÚVOD
Důvod, proč jsem si zvolila bakalářskou práci na téma: Využití tvorby současných
autorů v hudební výchově na 2. stupni ZŠ je ten, že jako budoucí učitelka chci vědět a mít
přehled o tom, do jaké míry a jestli vůbec, se v hodinách hudební výchovy využívá tvorba
současných autorů. Zejména se chci zaměřit na tvorbu lidovou a její úpravy a na tvorbu
muzikálovou.
Myslím si, že v dnešní době je hudební výchova dosti opomíjený předmět a že ji z větší
části vyučují pedagogové, kteří se v tomto oboru mnoho nepohybují. Hodina hudební
výchovy se pak často mění v hodinu, které vládnou žáci a interaktivní pomůcky nebo se tato
hodina využije jako náhradní za nějaký jiný předmět. Hodiny jsou často nevyvážené, často v
nich převládá buď jenom zpěv či poslech hudby, nebo dokonce samotný zpěv i chybí. Učitelé
mnohdy žáky zabaví různými nahrávkami a poslechy, které trvají celou vyučovací hodinu a
žák se pak z hudební výchovy mnoho nového nedozví.
Podle mého názoru by měla být hodina hudební výchovy hodinou, na kterou se žáci těší
a kterou si společně s učitelem užijí. Měla by to být oddechová hodina, v které vládne
pohodová atmosféra, ze které žáci nemají strach, ale naopak, při které se žáci uvolní a zároveň
se i něco naučí.
V této práci se zaměřím na metodiku hudební výchovy, která je důležitou a podstatnou
složkou vyučování. Dále se pak budu zabývat samotnými složkami hudební výchovy. V
dalších kapitolách se zmíním o lidové hudbě a jejich úpravách, písničkářích a muzikálech.
Těžištěm mé práce bude dotazník. Na základě tohoto dotazníku provedu průzkum mezi
dětmi 2. stupně ZŠ a budu se snažit zjistit, jestli žáci znají úpravy lidových písní a zda s nimi
v hudební výchově pracují, dále pak jaké znají muzikály a písničky z muzikálů nebo jestli
určité písničky znají spíše v rámci hudební výchovy nebo je znají z domova apod.
Zaměřila jsme se na tyto okruhy z toho důvodu, protože si myslím, že lidová hudba a
zvláště její úpravy jsou málo využívané, ačkoli existuje mnoho kvalitních a povedených
úprav, kterými můžeme žáky nalákat na tuto líbivou hudbu a ne je slovem lidová hudba nebo
písničkář například odradit.
5
2. METODIKA HUDEBNÍ VÝCHOVY
Metodika je obecně brána jako nauka o metodě vyučování určitého oboru. Dalo by se
říci, že se jedná o jakýsi "pracovní postup" nebo teorii vyučování, podle které je dobré se řídit.
Stejně jako ostatní předměty, tak i hudební výchova má svoji metodiku.
Pro učitele hudební výchovy je důležité nejen jeho hudební nadání, ale především
učitelovy metodické kvality, které jsou v tomto povolání mnohdy rozhodujícími o kvalitě jeho
práce. Nejlepší výsledek je ten, když se tyto dvě věci snoubí dohromady, tj. hudební nadání a
metodická odbornost. Každý učitel má svoje postupy a zkušenosti, kterých by měl využívat
tak, aby konečný výsledek a snažení učitele i žáků, bylo co nejlepší. Zároveň by se ale měl
učitel řídit zásadou, že v hudební výchově neplatí: "Čím více naučíš, tím lépe," ale naopak:
"Čím lépe naučíš, tím je to více."1
Hudební výchova na základní škole by měla:
- naučit žáky krásně zpívat tak, aby zpěv přinášel žákovi silný estetický zážitek
- maximálně rozvinout hudební schopnosti žáka
- dát dětem radost ze zpěvu a hudby, aby se na hodiny hudební výchovy těšily
- poslechem hudby vychovávat kulturního posluchače hudby všech forem, žánrů a období 2
2.1. Složky hudební výchovy
Původně se hudební výchova jmenovala zpěv, protože do konce minulého století byla
činnost v hudební výchově čistě vokální a nic jiného kromě zpěvu se v hodinách neučilo. S
postupem času a hudebním rozvojem se však obsah předmětu rozšiřoval. Přibyla hudební
nauka, intonace, poslech hudby a později i hra na hudební nástroje, improvizace a hudebně
pohybová výchova. Dnešní hudební výchova obsahuje tedy tyto složky:
1. zpěv s hlasovým výcvikem, intonací, rytmem a hudební teorií
2. hra na hudební nástroje
3. improvizace1 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 32 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 3
6
4. hudebně pohybová výchova
5. poslech hudby
2.1.1. Hlasový výcvik na ZŠ
Hlavním prvkem hudební výchovy je zpěv. Je proto důležité, aby se žáci naučili dobře
zpívat a jejich zpěv byl na jakési úrovni. Díky správné práci s hlasem docílíme i toho, že se
žákům bude jejich vlastní zpěv líbit.
Na mnoha školách bohužel dochází k tomu, že se zpěv nevyučuje odbornými
metodami. Hlas se neprocvičuje pravidelně a žáci nevědí, jak svůj hlas používat. Může se pak
stát i to, že si žák nesprávnou prací s hlasem svůj hlas zkazí.
Musíme mít na paměti, že ve třídě pracujeme s větším kolektivem. Proto se nemůžeme
každému žákovi věnovat konkrétně a není v naší moci, abychom kontrolovali pěvecký výkon
každého žáka.
„Cílem hlasového výcviku na základní škole je dát žákům základní pěvecké dovednosti a
návyky, odstranit případné závady ve zpěvu i v řeči a uchovat zdravě tvořený hlas pro celý
život nebo pro případný později další výcvik.“ 3
Jelikož chceme, aby si žák osvojil pěvecké návyky, je důležité, aby byl hlasový výcvik
zařazen v každé hodině. K procvičování může sloužit soubor hlasových cvičení, která by se
měla v každé hodině opakovat a časem se žákům zautomatizovat. Pravidelně by se měl
procvičovat dech, hlavový tón, výslovnost a hlasový rozsah.
Hudební výchovy a společného sborového zpěvu se týká také práce s nezpěváky, se
kterou se ve třídě určitě setkáme. Při práci s těmito žáky je třeba dbát na několik věcí:
- dosáhnout toho, aby se spolužáci „nezpěvákům“ neposmívali
- s „nezpěváky“ postupovat po malých krocích a postupně je všechny zvládat
- intenzivně a individuálně se těmto žákům věnovat4
3 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 12
4 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex , 2010, s. 64
7
Pokud s těmito poučkami začneme hned od začátku, určitě se setkáme s úspěchem.
Platí známá zásada: „Jen špatný učitel má ve své třídě nezpěváky.“5
2.1.2. Instrumentální složka hudební výchovy
K nám se tato praxe využití hudebního nástroje dostala s myšlenkami Carla Orffa, který
vymyslel a nechal dětem vyrobit snadno ovladatelné nástroje a poradil jim, jak se pomocí
těchto nástrojů mohou samotné děti doprovodit.6
Abychom mohli instrumentální stránku hudební výchovy provozovat, potřebujeme
příslušné hudební nástroje. Když škola nevlastní orffovské nástroje, zvonkohry, xylofony
nebo metalofony, dají se místo těchto nástrojů použít nástroje elektronické, jako například
keybord, který je skoro na každé škole. Keybord má také tu výhodu, že má větší výběr barev
tónů.
Ve výuce se také počítá s hrou na zobcovou flétnu, kterou dětem kupují sami rodiče.
Flétna má v hudbě své poslání, protože splňuje několik funkcí:
- levná pořizovací cena
- předstupeň hry na náročnější dechový nástroj
- možnost kolektivní hry
- snadné začátky hry
- ideální pro elementární nástrojovou výuku
- spolehlivá učební pomůcka učitele7
Flétna je výborným pomocníkem při doprovodu písniček. Díky hře na flétnu, zpestříme dětem
hodinu a naučíme je i lépe dýchat.
Nejen flétna, ale i další hudební nástroje, které v hudební výchově použijeme, oživí
celou hodinu. Hudební výchova se tak stane atraktivnější a začne bavit i ty žáky, které od
hudební výchovy může odrazovat zpěv.
2.1.3. Improvizace
5 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 646 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 677 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Motanex, 2010, s. 67
8
V improvizaci se řídíme pravidlem střídání, a to učitel – žák, později i žák – žák.
Metodická řada improvizace se skládá z řady „her“, kterými se postupně žáci vedou hravou
formou k tvoření.
1. hra na ozvěnu
2. hra na otázku a odpověď
3. dvoudílná forma písňová a – a – b – a
4. rondo A B A C A8
Díky improvizaci rozvíjíme v žácích jejich hudební schopnosti. Improvizací výrazně
procvičujeme a zlepšujeme hudební paměť, pak také rytmus, metrum, hudební sluch nebo
tonální cítění. Improvizace je dobrým prvkem pro rozvoj fantazie, která k hudbě bezesporu
patří. Tím, že žáci sami vymýšlí a tvoří hudební formy, pochopí tyto formy lépe a získají tak
jiný rozhled o hudbě a její tvorbě.
Učivo improvizace musíme rozdělit podle náročnosti. Na nižším stupni si vystačíme
s hrami na ozvěnu a otázku a odpověď a od pátého ročníku už můžeme zařadit i jednodílnou
formu a – b. Na druhém stupni zařadíme dvoudílnou formu a rondo.
2.1.4. Hudebně pohybová výchova
Pohyb k člověku neodmyslitelně patří a je jeho každodenní potřebou. Pomocí pohybu
dokážeme vyjadřovat také své emoce a pocity. Proto se dá pohyb spojit i s hudebními prvky a
toto všechno lze kombinovat. Na hudební doprovod můžeme provádět pohybové prvky jako
cval, běh, poskoky a různé otočky. Žáci mohou změnou pohybu reagovat na hudbu, hudební
nástroje. Výhodou je to, že pro zpestření výuky se mohou hudebně doprovázet i samotní žáci,
kteří si vyberou libovolné nástroje a zbytek třídy na hudební doprovod reaguje. Můžeme pak
vymýšlet pohybové aktivity na rytmus, dynamiku apod.
K hudbě také neodmyslitelně patří tanec, se kterým zde můžeme žáky seznámit.
Začínáme od jednoduchých tanců na dvě doby a postupně přecházíme k tancům třídobým. U
starších žáků se můžeme pokusit o nácvik společenských tanců.
8 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 75
9
S hudebně pohybovou činností je spojeno také dirigování. Výuku začínáme napřed
jednodušším taktováním – ukazování nástupů, tempa a konce skladby. K dirigování
přecházíme na vyšším stupni. U dirigování pak procvičujeme správné držení rukou,
dirigentský postoj a dirigentská gesta. Můžeme zapojovat jak jednu, tak obě ruky – záleží na
dovednosti žáků. Když tyto prvky probereme teoreticky, zapojíme je hned prakticky do
písniček.9
2.1.5. Poslech hudby
Ačkoli se může zdát, že hudbu slyšíme všude kolem nás, nesplňuje v nás takové pocity
a emoce, jaké by měla. Většinou se totiž jedná o takové hudební žánry, které splňují funkci
hudební kulisy.
Jestliže chceme, aby se žák na hudbu soustředil a zaposlouchal se do ní, musíme ho to
nejprve naučit. Je to však úkol nelehký. Učitel musí také pamatovat na několik hledisek,
pomocí kterých je třeba skladbu vybrat. Musí dbát na uměleckou stránku ukázky, ukázka
musí splňovat i didaktickou funkci a zejména to musí být skladba přiměřená dle věku žáků –
zpravidla se jedná o délku skladby. (Učitel při poslechu využívá především hudbu
reprodukovanou).
Abychom žáky k poslechu nějak motivovali, zadáme jim před poslechem nějaký úkol,
který by se měli žáci snažit splnit. Může to být například upozornění na nástroje, které se
v ukázce ozvou nebo na opakování melodií apod. Když skladba dohraje, provedeme společně
s žáky rozbor skladby – ptáme se na připravené otázky a dojmy, které při skladbě měli.
Skladbu můžeme opětovně přehrávat a tím utvrdíme samotný poslech a celou skladbu.
Na skladbě je nejdůležitější to, aby se vryla žákům do paměti, popřípadě aby si ji žáci
oblíbili.
2.2. Organizace učebního procesu v hudební výchově
Abychom v hudební výchově dosáhli dobrých výsledků, musíme s žáky neustále
opakovat a tím rozvíjet dovednosti, které jsme již žáky naučili. Tím docílíme toho, že se tyto
9 BLAŽKOVÁ, O., LIŠKOVÁ, Y. Metodika výuky hudební výchovy na 2. stupni základních škol a středních
školách z pohledu pedagogické praxe – náměty pro začínající učitele. Ostrava, 2010. s. 53 – 58
10
dovednosti stanou jakýmsi návykem a usnadní nám to práci. Je proto dobré, si každou hodinu
rozvrhnout a naplánovat.
Učební plán si učitel vytváří na začátku školního roku. Musí brát v potaz také to, co se
už třída naučila, nebo naopak, jestli má třída například nějaké nedostatky z předchozího
ročníku. Při tvorbě toho plánu by měl mít učitel také na paměti celoroční chod školy – svátky,
prázdniny, apod. Rozdíly jsou také mezi jednotlivými měsíci. Učitel musí počítat s tím, že
např. začátek a konec školního roku jsou hodiny méně vydatné, protože se žáci nedovedou na
výuku tolik soustředit.
Těžištěm hodiny bude vždy zpěv, nesmíme však zapomínat na ostatní disciplíny jako
intonaci, rytmus, improvizaci a poslech. Když si učitel správně rozvrhne režim hodiny, docílí
toho, že v hodině bude vládnout klid a pohoda a nebude v rozpacích, co kdy vyučovat.10
2.3. Vyučovací pomůcky pro hudební výchovu
Může se zdát, že hudební výchova není na pomůcky náročná, ale opak je pravdou. Je
důležité, aby v učebně hudební výchovy, byla alespoň jedna strana tabule nalinkovaná
notovou osnovou. Další nezbytnou pomůckou je klavír, popřípadě keybord. Tento nástroj je
potřebný k doprovodům písniček, udávání tónů, k rytmickým cvičením atd. Důležitou
pomůckou je již zmíněná zobcová flétna, kterou by měl vlastnit každý žák a dále můžeme
využít i nástrojů, na které se učí hrát žáci v ZUŠ.
Nejsou to však pouze hudební nástroje, které jsou v hodinách důležité. Dá se využít i
pomůcek k procvičování intonace – intonační tabulka, k rytmickému procvičování mohou
posloužit rytmické kostky, kostečky, rytmická stavebnice či rytmické domino. Pro nácvik
písniček poslouží nástěnné písňové tabule. Nesmíme také zapomenout na učebnice hudební
výchovy.11
3. ŽÁNROVÁ PESTROST V HODINÁCH HUDEBNÍ
VÝCHOVY
10 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 8611 DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, 2010, s. 86 – 89
11
Hudební výchova má výhodu v tom, že se v jejich hodinách může využít široká škála
hudebních žánrů a různých ukázek, kterými lze zaujmou žáky všech věkových kategorií.
V následujícím textu jsem se snažila poukázat na některé kapely, soubory či
písničkáře, kteří pracují s lidovou písní a používají ji v zajímavých úpravách. Zmíněn je i
muzikál. Tento výběr může sloužit jako námět k hodinám hudební výchovy a poslouží snad i
jako inspirace dalším budoucím pedagogům. (U následujících zmiňovaných interpretů nebylo
cílem o nich vypsat veškeré dosavadní informace nebo dokonce shrnout celou jejich tvorbu.
Zmíněn je pouze výčet některých skladeb, které by se daly v hudební výchově použít.)
3.1. Lidová píseň
Existuje mnoho definicí, co je to lidová píseň. Co autor, to jiná definice. Víme, že
lidová píseň, je písní zcela anonymní, tudíž neznáme jejího autora. Já jsem si vybrala definici
podle J. Smolky: „Lidová píseň je zpěvní žánr, jehož nositeli byly hlavně venkovské a městské
vrstvy, které se vyznačují specifickými formálními rysy, daným typovým základem tvůrčího a
interpretačního procesu.“12
lidovka – „stylově-žánrový druh populární hudby, který na rozhraní dvacátých a třicátých let
nově sloučil starší tradice venkovského a městského folklóru. Přizpůsobil tradici požadavkům
lidových vrstev měst i venkova a hudební produkty začlenil do profesionální tvůrčí a
distribuční sféry.“13
Nejstarší písňové památky, které byly zaznamenávány, vznikaly zpravidla nahodile, a
to k praktickým nebo kronikářským potřebám. V 16. a 17. století, se začíná rozvíjet zájem o
sbírání písní.
Roku 1631 měla velký význam rukopisná sbírka Anny Vitanovské z Vlčkovic, ve které
nalezneme prvky folklóru. Mezi sběratele tohoto období patřil i Jan Amos Komenský, který
své texty shromáždil do kancionálu. Zaznamenával také folklórní materiál jako přísloví,
slovní hříčky, říkadla nebo ukolébavky.
Mezi roky 1741 - 1816 je důležitá tvorba Františka Jana Vaváka. Ten shromažďoval
písňový materiál, ve kterém hrála důležitou roli lidová a pololidoví píseň.
12 SMOLKA, J. Malá encyklopedie hudby. Praha, 198313 MATZNER, A. A KOL. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, 1980, s. 216
12
Autorem první zmínky o významu české lidové písně byl básník V. Hanka (1791 -
1861). Hanka se snažil lidové písně napodobovat a některé z jeho textů zlidověly. Na V.
Hanku pak navázalo mnoho dalších a později známých sběratelů, jako byli J. Dobrovský
(1753 - 1829), K. J. Erben (1811 - 1870), F. Sušil (1804 – 1868), F. Bartoš (1837- 1906) a
další významná jména.
Uznávanou osobností byl také František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852). Jeho dílo
Slovanské národní písně, jsou výborem písní všech slovanských národů. Čelakovský patřil
k těm, kteří písně nejen sbírali, ale také upravovali, třídili a nově přetvářeli.
K dalším sběratelským „pokladům“ patří sbírka písní Františka Sušila, Moravské
národní písně s nápěvy do textů vřazenými, která obsahuje téměř 2400 písní. Sušil tyto písně
osobně zapisoval. V těchto písních se snažil zaznamenat všechno tak, jak to slyšel. Převažují
zde zejména melodie nad texty.
Na dílo Františka Sušila navázal sběratelskou činností František Bartoš. Bartoš vydal
soubory moravských a slezských písní s názvy Nové národní písně moravské a Národní písně
moravské nově nasbírané. Díky svým pracím o lidových tradicích se stal zakladatelem
moravské folkloristiky a etnografie.
V letech 1811 - 1870 nad ostatními vyčnívala tvorba Karla Jaromíra Erbena. Erben
vydal díla Písně národní v Čechách a Prostonárodní české písně a říkadla. V těchto písních
upozorňuje na lidské životy, zvyky a slavnosti. Erben z několika verzí písní složil vždy jednu
verzi, kterou pak považoval za nejlepší. Jeho dílo je pak považováno za významné a v české
sběratelské tvorbě má hluboké kořeny.
Mezi výrazné sběratele patřil i například Čeněk Holas (1855-1939). Mezi jeho
nejhlavnější tvorbu patří sbírka České národní písně a tance. Tato sbírka obsahuje kolem 2000
nápěvků s texty, které jsou z různých oblastí republiky. Je zde zachycena i ukázka lidové
nástrojové hry.
K nejaktuálnějším upravovatelům a sběratelům patří např. Atonín Tučapský (1928).
K lidovým písním má vřelý vztah a z jeho tvorby je to znát. Napsal několik cyklů úprav
lidových písní. Upravuje písně pro sólové hlasy (soprán, alt, baryton, bas) hlasy
s doprovodem, dětské sbory, ženské sbory, mužské sbory, smíšené sbory i písně jiných
národností. Převážnou tvorbu však zaujímá tvorba pro smíšené sbory.
Úpravy jsou nejčastěji určeny pro sbory a capella, popřípadě s doprovodem klavíru nebo
jiného nástroje a slouží často k pedagogickým účelům.14
14 Antonín Tučapský. Mgr. Michael Korbička, Ph.D. [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z:
http://www.antonintucapsky.com/
13
(Toto byl pouze krátký výčet některých autorů, kteří se zabývali sběratelskou činností.
Ve skutečnosti jich je mnohem více, ale zmínka o všech sběratelích by rozsahově byla na
obsáhlejší práci.) Většina z těchto autorů se snažila lidovou píseň definovat, ale zjistili, že
definice je velmi problematická.
Autorem lidové písně byl většinou nadaný jedinec, který je nám však dnes neznámý.
Buď se jeho píseň ujala, nebo ne. Jestliže se píseň ujala, zpívaly ji nejméně dvě až tři generace
a tak se stala lidovou. Když písně zaznívaly, měly jakousi okamžitou podobu, která zanikala
společně s dozněním písničky. Postupem času pak vznikají různé sloučeniny několika písní a
každá jejich interpretace se stává originální. Objevil se tedy poznatek, že hledání prvního
znění nejstarší písně, z kterého byly varianty písniček odvozovány, by nemělo smysl.15
Využití lidových písní v hudební výchově:
V dnešní škole se na českou a moravskou lidovou píseň téměř zcela zapomnělo. Je to tím,
že většina učitelů od zpěvu lidové písně ustupuje. Důvod je ten, že lidová píseň je zastaralá a
žáci o ni nejeví zájem.
Mnoho učitelů zřejmě zapomíná na to, že hudba oblasti blues, soulu, country nebo western
a folk jsou svým původem velmi blízké lidové tvorbě. Mají závažnější myšlenkové sdělení a
mohou tak mít značnou výchovnou hodnotu, protože se světově dotýkají jak národních, tak
celosvětových problémů. Učitel tedy může vhodně zdůraznit tuto příbuznost s lidovou
tvorbou a díky folkovým písním nebo spirituálům může přivést žáky k zájmu o lidovou píseň.
Při výběru lidové písně by se měl učitel však vyhnout písním, které jsou dětem příliš
vzdálené, nebo k jejich pochopení žák ještě rozumově nedospěl. Musíme mít na paměti, že
skutečnou hloubku lidové písně, je schopen žák rozeznat mnohdy až v postpubertálním věku.
Aby z písně měl žák správný prožitek, je dobré využít instrumentálního doprovodu nebo
vícehlasu, který se dnes ve školách bohužel využívá ojediněle.16
Vhodnou inspirací, jak seznámit žáky s krásami lidové hudby, může být např. soubor
Hradišťan.15 POLEDŇÁK, I. Lidová píseň a hudební výchova. Olomouc, 1997, s. 93 - 95
16 POLEDŇÁK, I. Lidová píseň a hudební výchova. Olomouc, 1997, s. 33 - 35
14
Hradišťan
Hradišťan je moravský hudební cimbálový soubor. Je to jedna z nejstarších a
nejznámějších moravských kapel u nás. Spolu s cimbálovým souborem byl založen i soubor
taneční a oba tyto soubory vznikly v roce 1950.
Tento soubor sleduje lidové umění a folklór, pracuje se sbírkami Fr. Sušila a Fr. Bartoše. V
hudbě tohoto souboru se také prolíná lidová hudba s hudbou vážnou a spolupracují i s
osobnosti z folkové scény. Toto profesionální těleso pracuje s lidovou tradicí a filozofickými
odkazy. Jejich tvorba ale nestojí pouze na lidové tradici. Inspiruje se i světovou hudbou.
Za svoji existenci vydal Hradišťan asi 30 CD a 4 zpěvníky s názvy Studánko rubínko, Jiří
Pavlica - písně Hradišťanu, Hrajeme si u maminky, O slunovratu. Všechny tyto zpěvníky
obsahují notové zápisy, akordové značky a některé i říkadla a básničky.
3.1.1. Folk music
„Původní hnutí za obrodu anglosaské lidové písně, usilující o její návrat do života
prostřednictvím aktualizující interpretace, používajících i nových, soudobých výrazových
prvků a zdůrazňující dynamický charakter lidové písně.“17
Předchůdci tohoto hnutí byli především sběratelé lidových písní – John Alan Lomax a
jeho syn Alan Lomax. Patřil k nim i Pete Seeger, který sbíraný text aktualizoval pomocí
interpretace. Postupem času pak oblíbenost tohoto hnutí vzrůstala. Byly zakládány
poloprofesionální a později profesionální skupiny, objevili se i sólisté a jak skupiny, tak
sólisté, potom tento lidový repertoár uplatňovali v komerčnějších stylizacích. Hnutí se
rozšířilo hlavně mezi vysokoškolskými studenty. Autoři čerpali z lidových tradic a rozšiřovali
tak populární typ autora – interpreta, který pracuje s vlastní písničkou, která pak dostává
osobitější ráz. Postupem času se pak do folk music začaly vměšovat prvky rocku.
17 MATZNER, A. A KOL. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, 1980, s. 95
15
U nás to jsou představitelé skupin jako Spirituál kvintet, Kamelot, Brotosauři, Nezmaři a
další. A řadíme sem i písničkáře - Vladimíra Merta, Karel Kryl, Jaromír Nohavica, Tomáš
Klus atd.
Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica, je český písničkář, skladatel a překladatel. Od roku 1981 se živí jako
umělec na volné noze. I přes to, že nemá žádné hudební vzdělání, hraje výborně na flétny,
housle, kytaru a tahací harmoniku. Na všechny tyto nástroje se naučil hrát sám.
V březnu 1982 se probojoval mezi českou folkovou špičku a ve folku a folklóru se
mistrně pohybuje.
Ve své tvorbě využívá prvky slovanské melodiky a náměty mnoha písní jsou ze
slovanského prostředí. Nechává se inspirovat také ruskou romantickou literaturou. Těsně
spolupracuje s literaturou a poezií vůbec. Nohavicovou velkou výhodou nebo dokonce
předností je to, že má velmi bohatý slovník, dokáže se vyjádřit jak knižními výrazy, tak
spisovnou češtinou, obecnou češtinou a v jeho textech nalezneme i vulgarismy.
Jaromír Nohavica tvoří také pro děti. Píše říkanky, lidové chorály a popěvky. V
Nohavicově repertoáru najdeme také několik lidových písní a spoustu dalších, ve kterých je
vliv lidové písně evidentní.
Na pódiu ho můžeme spatřit i se skupinou Čechomor, se kterou často spolupracuje.
Je to zkrátka nadaný a mnohostranný umělec, který na naší hudební scéně představuje
folkového zpěváka a dalo by se říci, že je ochoten pro své přesvědčení položit svůj život.
3.1.1.1. Folk song
„Původně anglický výraz pro jakoukoliv lidovou hudbu.“18
Ve 40. letech vystoupilo v Americe několik sběratelů, folkloristů, písničkářů a ti se
snažili nějakým způsobem oživit starší lidové písně. Pořádaly se tak koncerty lidových písní a
18 MATZNER, A. A KOL. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, 1980, s. 96
16
na nich se střídalo většinou několik zpěváků a pěveckých skupin a ti pak učili posluchače
písničky. Písně dostaly modernější úpravy a náměty byly čerpány z hudebního folklóru.
Hranice mezi folk songem a moderní populární hudbou se téměř setřela a v 60. letech se
folk song stal součástí moderní populární hudby.
3.1.1.2. Folk rock
„Folk rock je hudební styl, vzniklý integrací folkového revivalu s hnutím rockových skupin,
uprostřed 60. let.“ 19
Zahraničním představitele folk rocku je především Bob Dylan, který folkový výraz
obohatil doprovodem rockové skupiny, změněným frázováním a také typickou barvou hlasu.
U nás je představitelem folk rocku např. kapely Fleret, Čechomor, AG Flek, Nerez aj.
Čechomor
Čechomor, dříve nazývaný Českomoravská hudební společnost, dostal při svém
zrození, do vínku jedinečný dar, a to spojit českou a moravskou lidovou písničku s moderním
rockovým projevem. Tato skupina využila toho, že je náš národ plný hudebního folklóru a
doslova narvaný skvělými melodiemi, z kterých samotní muzikanti těží.
Skupina funguje od roku 1988 a za tu dobu napsala a vydala mnoho vynikajících
písniček. Čechomor pořádá také unikátní projekty, které jsou spojeny právě s lidovou tvorbou.
Jedním z projektů a tvorby Čechomoru je např. jejich album:
Čechomor Proměny (Jaz Coleman) - projekt spojení lidové hudby, komorního orchestru a
současných hudebních trendů pod taktovkou angličana Jaze Colemana. Patří sem písničky
jako Proměny, Slunéčko, Mezi horami, Dobře ti je Janku, Zdálo sa ně zdálo, Hruška, Svatba,
Voják, Velické zvony, Větříček aj.
19 MATZNER, A. A KOL. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, 1980, s. 96
17
Písně z hradů a zámků - písničky z českých, moravských a slezských hradů i zámků. Tyto
folklórní předlohy dostaly pestrý kabát v podobě nových aranží, úprav či propojení lidové i
právě napsané části skladeb a textů. Tento hudební projekt jde ve stopách kombinace
mluveného slova a muziky.
Fleret
Fleret, dříve Šperhák a Šperk, je kapelou, která pochází z valašských Vizovic. Už
samotné místo, odkud pocházejí, je místem, které je plné folkloru. V této kapele se d roku
1982 vystřídalo mnoho výborných muzikantů, mezi které patřil i např. Vlasta Redl. Kapela
dlouho dobu spolupracovala s folklóristkou a zpěvačkou lidových písniček – Jarmilou
Šulákovou.
Od roku 1982 vydali sedmnáct alb a dva zpěvníky. Kapelu můžeme označit doslova za
moravský živel, který výrazně ovlivnil současný folk.
Typicky moravsky lidové jsou i názvy jejich písniček a alb:
Sbohem galánečko (1989) Tož vitajte, ogaři! (1991) Secondhand za hubičku (1993) Zafúkané (1994) Fleret & Jarmila Šuláková (1995) Z hůry dané (1997) Tož vitajte, ogaři! + bonus (1998) Tož tadyk ju máte (1999) Tož ščasné a veselé (2000) To najlepší - Kurnikšopatožtojo (2001) Trnkostroj (2003) Pumkanonem (2004) Zapřahajte žebřiňák (2006) DVD Fleret - live koncert (2007) Až zavřu dvéři (2009) O krásách Valašska (2011) Umělci na šňůře (2013)
18
3.2. Muzikál
Muzikál je současná podoba mluveného, zpívaného a tanečního divadla a všechny
tady ty prvky se vzájemně propojují.
19
Jakousi vývojovou fází, než muzikál vznikl, byla opera comique, ballad opera, singspiel
a později opereta. Vznik muzikálu je spojen s kulturou USA, přesněji s New Yorkem a jeho
Broadwayem.
Za první muzikály jsou považovaný muzikály s názvem Show Boat, neboli Loď
komediantů, z roku 1627 a muzikál Oklahoma (tvůrci R. Rodgers a O. Hammerstein) z roku
1943. Pod vlivem Oklahomy a dalších děl těchto tvůrců muzikál prochází dalším vývojem.
Do muzikálu se postupem času dostává spolu s L. Bernsteinem i jazz – West Side Story
(1957). Světového ohlasu pak dosahuje právě West Side Story a My Fair Lady (1956, podle
díla Pygmalion od G.B.Shawa).
V 60. letech, kdy muzikál vstupuje do nové vývojové etapy, zaujímají jeho počátky
univerzální a světovou formu, která rychle zdomácněla v divadelní kultuře mnoha národů.
S tím spočívá i krize v ekonomické oblasti – růst nákladů a finančního rizika, které je spojeno
s uvedením novinek na jeviště Broadwaye.
Jak už bylo zmíněno, tak se muzikály rozrostly i mimo Ameriku. V Anglii získal
výrazný úspěch např. muzikál Jesus Christ Superstar (1971).
U nás patří k nejznámějším muzikálům Starci na chmelu (1964). Písničky z tohoto
muzikálu brzy zlidověly, především hlavní melodie Milenci v texaskách. K dalším
významným muzikálům patří Dáma na kolejích (1966), Hvězda padá vzhůru (1974) nebo Noc
na Karlštejně (1973).
Z tvorby divadel malých forem můžeme do oblasti muzikálu řadit i některá díla J.
Suchého a J. Šlitra – Člověk z půdy (1959), Jonáš a tingl tangl (1962), Dobře placená
procházka (1965).20
K dnešním nejhranějším a nejznámějším muzikálům patří:
domácí muzikály: světové muzikály:
Ať žije rokenrol!
Angelika Bídníci
Baron prášil Oliver!
20 MATZNER, A. A KOL. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, 1980, s. 286 - 288
20
Balada pro banditu Mary Poppins
Bílý dalmatin Cabaret
Cikáni jdou do nebe Cats
Carmen Čarodějky z Eastwicku
Casanova Evita
Děti ráje West Side Story
Dáma s kaméliemi Singin' in the Rain
Dracula Hair
Edward Kelley Hello, Dolly!
Excalibur Chicago
Galileo Jekyll & Hyde
Golem Jesus Christ Superstar
Hamlet Kráska a zvíře
Jack Rozparovač Mamma Mia!
Johanka z Arku Pomáda
Kat mydlář Phantom of the Opera
Kapka medu pro Verunku My Fair Lady
Kleopatra …
Krysař
Kvaska
Koločava
Láska je láska
Lucrezia Borgia
Markéta Lazarová
Mona Lisa
Monte Cristo
Radúz a Mahulena
Rebelové
Robin Hood
Svět plný andělů
Tajemství
Touha
Tři mušketýři
Zorro
21
…
4. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM
Jádrem bakalářské práce je tento dotazníkový průzkum. Cílem tohoto průzkumu je
zjistit, zda je v hodinách hudební výchovy využívaná tvorba současných autorů, a to zejména
tvorba lidová a muzikálová. Dotazuji se žáků např. na to, zda jsou v hodinách hudební
výchovy seznamováni s lidovou hudbou, jestli zpívají lidové písničky nebo jejich úpravy,
22
které vytvořili současní hudební autoři. Ptám se jich také na tvorbu muzikálovou a na
konkrétní muzikály, které znají apod.
K průzkumu byli vybráni žáci druhého stupně základní školy. Dotazník mi byl vrácen
od 150 žáků.
V dotazníku jsem použila otázky:
uzavřené – žáci měli možnost na výběr z již daných odpovědí
otevřené – žáci měli možnost volné odpovědi
Otázka č. 1:
Co nejčastěji v hodinách hudební výchovy děláte?
Tuto otázku jsem položila z toho důvodu, protože mě zajímá, jaká je nejčastější náplň
hudební výchovy.
Žáci měli na výběr ze tří možností:
zpíváme
probíráme učivo
23
posloucháme hudbu
zpívámeprobíráme učivoposloucháme hudbu
68%
17%
15%
Shrnutí:
Na příslušném grafu vidíme, že se v hodinách hudební výchov y nejčastěji zpívá. Tuto
možnost označilo 68% žáků. Jak jsme se již dozvěděli v 1. kapitole, tak zpěv by měl
vyplňovat většinu času hudební výchovy, takže jsem s výsledky spokojená. 17% žáků pak
označilo, že nejčastěji v hudební výchově probírají učivo a 15% žáků tvrdí, že v hodinách
nejčastěji poslouchají hudbu.
Otázka č. 2:
Diskutujete v hodinách hudební výchovy o lidové hudbě?
Cílem této otázky je zjistit, jestli je do hodin hudební výchovy zařazena i hudba lidová.
Žáci měli na výběr ze dvou možností:
ano
ne
24
ano ne
61%
39%
Shrnutí:
Z grafu je patrné, že 61% procent žáků druhého stupně základních škol v hodinách hudební
výchovy o lidové hudbě s učitelem diskutuje, zbylých 39% žáků o lidové hudbě s učitelem
nedebatuje. Myslím si, že lidová hudba je základem hudby všeobecně a že tento výsledek je
poněkud neuspokojivý.
Otázka č. 3:
Jakou hudbou se v hudební výchově zabýváte nejčastěji?
Žáci měli na výběr ze tří možností. Mohli zvolit hudbu
lidovou
populární nebo
vážnou.
25
lidovouvážnoupopulární
52%
23%
25%
Shrnutí:
Výsledky této otázky mě překvapily, jelikož když jsem se v předchozí otázce zeptala na to,
jestli v hodinách diskutují o lidové hudbě, tak žáci hodně odpovídali, že ne. Přesto když jsem
se tázala, jakou hudbou se v hodinách zabývají nejčastěji, tak odpověděli z 52%, že hudbou
lidovou. Dalo by se říci, že poněkud vyrovnaná pak byla hudba vážná – 25% s hudbou
populární – 23%.
Otázka č. 4:
Znáš nějaké autory české lidové hudby?
S předchozími otázkami souvisí i tato otázka na lidovou hudbu. Žáci měli možnost výběru
ano – ne.
26
anone
57%
43%
Shrnutí:
57% žáků na tuto otázku odpovědělo, že nějaké současné autory české lidové hudby zná a
43% odpovědělo, že žádného autora lidové hudby nezná. Jelikož jsem se neptala na žádná
konkrétní jména autorů, nemohu posoudit, jestli žáci odpovídali pravdivě, nebo ne.
Otázka č. 5:
Znáš úpravu písniček Ej ráno nebo Teče voda teče od Antonína Tučapského?
27
Antonín Tučapský je významný hudební skladatel a jeho jméno je často spojováno i
s mnoha úpravami lidových písniček. Zajímalo mě, jestli se žáci v hudební výchově s tímto
jménem nebo těmito známými úpravami písniček setkali.
Žáci měli možnost výběru ano - ne.
anone
74%
26%
Shrnutí:
Ačkoli je jméno Antonína Tučapského spojováno především se sborovou a vokální
hudbou, tak 74% žákům toto jméno nic neříká a nejspíše je nikdy neslyšeli a tyto písničky ani
nikdy nezpívali. Našla se však i světlá výjimka žáků – 26%, kteří se s tímto jménem někdy
setkali. Možná se jedná o žáky, kteří navštěvují ZUŠ a jeho úpravy písniček zde zpívají.
Otázka č. 6:
Učili jste se v hudební výchově o souboru Hradišťan?
28
Na soubor Hradišťan jsem se tázala z toho důvodu, protože hudba tohoto souboru vychází
především z lidové tradice a je velice poutavá. Tento soubor využívá zejména typické lidové
nástroje.
Žáci měli možnost výběr ano - ne.
anone90%
10%
Shrnutí:
Z toho výsledku jsem byla velice zklamaná. Převážná většina žáků, celých 90% procent,
označila možnost, že se v hudební výchově o tomto souboru neučili, nejspíše ani tento název
souboru nikdy neslyšeli. Pouze 10% procent dotazovaných žáků zaznačilo odpověď, že se
s tímto jménem v hudební výchově setkali. Znají od tohoto souboru nejčastěji písničku
Modlitba za vodu, která patří mezi jejich nejznámější. Myslím si, že těch 90% žáků, kteří se
s touto hudbou v hudební výchově nesetkali, je ochuzeno o velký hudební zážitek.
Otázka č. 7:
Zpívali jste někdy v hudební výchově písničku Zafúkané od kapely Fleret?
29
Kapela Fleret je další lidovější moravskou kapelou a jelikož z Moravy pocházím a
dotazníky vyplňují žáci z tohoto okolí, tak mě zajímá, jestli o této kapele něco vědí. Fleret
spolupracoval i s Jarmilou Šulákovou, se kterou nazpívali právě známou písničku Zafúkané.
anone72%
28%
Shrnutí:
Z grafu vyplývá, že 72% žáků tuto písničku nikdy nezpívalo. V hudební výchově ji někdy
zpívalo pouhých 28% procent dotazovaných. Z tohoto výsledku bychom si mohli vyvodit, že
se v hodinách o této kapele učí a mají alespoň nějakou představu o tvorbě a stylu této kapely.
Otázka č. 8:
Znáš skupinu Čechomor?
30
Otázku na skupinu Čechomor jsem položila z toho důvodu, protože i tato skupina patří
mezi ty, které se zabývají především lidovými písničkami, a to jak moravskými, českými,
slezskými, ale i slovenskými. Žáci měli na výběr ze tří možností – zda skupinu vůbec znají a
jestli ji znají z hodin hudební výchovy nebo jiného prostředí.
Shrnutí:
Z následujícího grafu se dovídáme, že 56% žáků skupinu Čechomor zná, ale bohužel ne
z hodin hudební výchovy. 22% procent dotazovaných se s touto skupinou v hudební výchově
už někdy setkala a zbylých 22% procent o této skupině zřejmě nikdy neslyšelo. Můžeme být
alespoň spokojeni s tím, že větší část žáků ví, že taková skupina existuje, i když většinu
poznatků z hudební výchovy nemají.
Když jsem se dotazovala na písničky, které od této skupiny znají, tak nejčastějšími
odpověďmi byly Proměny, Husličky, Velické zvony, Zabili Janka, Mezi horami, Slunéčko
nebo Hruška.
Otázka č. 9:
Znáš písničkáře Jaroslava Nohavicu?
31
K lidové hudbě toto jméno bezesporu patří. Tento písničkář patří mezi nejúspěšnější u nás
a tak mě zajímá, jestli je ve škole dostatečně zmiňován. Žáci měli na výběr ze tří možností –
zda skupinu vůbec znají a jestli ji znají z hodin hudební výchovy nebo jiného prostředí.
ano, znám, ale ne z odin hudební výchovyano, znám z hodin hudební výchovyneznám
55%38%
7%
Shrnutí:
Na první pohled je patrné, že 55% žáků bohužel nezná Jaroslava Nohavicu z hodin
hudební výchovy. 38% žáků se v hodinách o tomto písničkáři dovědělo a je zde i 7% žáků,
kteří se s tímto jménem zřejmě nikdy nesetkali. Výsledky jsou poněkud znepokojující, jelikož
o kom jiném, než o tomto písničkaří by se měli v hodinách hudební výchovy učit a zpívat jeho
písničky.
Otázka č. 10:
Kterou písničku od něho znáš nebo ji zpíváte?
32
Žáci měli na výběr z těchto možností:
Tři čuníci Mám jizvu na rtu
Když mě brali za vojáka Spatřil jsem kometu
Hlídač krav Jdou po mně jdou
Tři čuníciKdyž mě brali za vojákaHlídač kravMám jizvu na rtuSpatřil jsem kometuJdou po mně jdou
36%
24%
20%
11%6%3%
Shrnutí:
Za nejznámější nebo nejvíc zpívanou písničkou byla označena písnička Tři čuníci – 36%. I
když bych řekla, že tato písnička bude oblíbená zejména na prvním stupni základní školy, tak
zvítězila i mezi žáky vyšších ročníků. 24% žáků označilo za často zpívanou písničku Když mě
brali za vojáka. Písnička Hlídač krav je zřejmě taky oblíbenou – 20%. Dále byly vybrány
skladby Mám jizvu na rtu, Spatřil jsem kometu a Jdou po mně jdou.
Otázka č. 11:
Učíte se v hodinách hudební výchovy o muzikálech?
33
Otázky ohledně muzikálu mě zajímají proto, že by to mohl být na druhém stupni
oblíbenější žánr než např. opera a protože v dnešní době je muzikál velmi rozšířenou a také
populární formou představení.
anone
60%
40%
Shrnutí:
Z grafu můžeme posoudit, že 60% žáků se v hodinách hudební výchovy o muzikálech učí a
debatuje, kdežto i když je muzikál v dnešní době tak rozšířený, tak se o něm 40% žáků ve
škole neučí a v hudební výchově tento žánr neprobírají.
Otázka č. 12:
Zpíváte v hudební výchově písničky z muzikálů?
34
Písničky z muzikálů jsou dnes slyšet všude okolo nás. Melodie těchto písní jsou líbivé a
často se nám vryjí do paměti. A právě zpívání písniček z muzikálů může být cestou k tomu,
jak hodiny hudební výchovy oživit.
anone
68%32%
Shrnutí:
V mých odhadech jsem se zřejmě mýlila. Na otázku, jestli se v hodinách hudební výchovy
zpívají muzikálové písně, odpovědělo sice 32% žáků, že ano, ale zbylých 68% procent
dotazovaných odpovědělo, že v hodinách muzikálové písně nezpívají.
Otázka č. 13:
Napiš alespoň 2 muzikály, které znáš.
35
Na tuto otázku mohli žáci odpovídat libovolně. Nebyli omezeni pouze na domácí muzikály
a mohli se zmínit i o muzikálech zahraničních.
neznámBídníciDraculaKleopatraJesus Christ SuperstarDěti rájeTři mušketýřiostatní
19%
14%
13%
10%9% 8%7%
20%
Shrnutí:
Z grafu je patrné, že žáci nejvíce znají muzikál Dracula, který napsalo 20% dotazovaných.
Následuje muzikál Jesus Christ Superstar, označený 19% žáků. Dále žáci znají muzikál Děti
ráje - 14% a muzikál Kleopatra – 13%. 9% žáků napsalo, že zná muzikál Tři mušketýři a
10% žáků vepsalo muzikál Bídníci. Objevily se zde také odpovědi, že 8% žáků nezná žádný
muzikál. Mezi další muzikály, které se v dotazníku objevily, patří např. muzikály Carmen,
Vlasy, Pomáda, West Side Story, My Fair Lady a další. Z výsledků můžeme posoudit, že žáci
přehled o muzikále mají, ale znají spíše jména starších muzikálů, které však u nás patří mezi
nejúspěšnější.
5. ZÁVĚR
36
Ve své práci jsme se především snažili vyzkoumat to, jestli se na základních školách
využívá tvorba současných autorů. Zaměřili jsme se zejména na autory, kteří pracují s lidovou
písní (jelikož si myslím, že ta je v dnešní době v hodinách hudební výchovy dosti opomíjená)
a také na to, zda se v hudební výchově využívá muzikál a muzikálové písničky.
Jelikož se v práci a v dotazníkovém průzkumu zabýváme lidovou písní a jejími úpravami,
tak jsme jakou druhou kapitolu zvolili právě téma lidové písně. Zabývali jsme se
charakteristikou lidové písně, zmínili jsme se i o sběratelích, kteří lidové písně sbírali nebo
sbírají. Pár řádků bylo věnováno i tomu, jak se dá s lidovou písní pracovat. Protože pod
lidovou tvorbu patří i folková muzika, která z lidové písně vychází, padla zmínka i o
folkovém směru a bylo vypsáno i několik skupin, souborů, kapel a písničkářů, kteří se této
hudbě věnují a díky kterým by se dala lidová hudba v hodinách hudební výchovy lépe
přiblížit žákům.
V druhé kapitole jsme se zaměřili na metodiku hudební výchovy, podle které by se měl
každý pedagog hudební výchovy řídit. Byly popsány také jednotlivé složky hudební výchovy,
které by měly být ve výuce vyvážené a hlavně správně používané, jako například zpěv, který
je často chybně vyučován.
Třetí kapitola se obrací k lidové písni. Lidová píseň je totiž jednou z nejvýznamnějších
složek hudby. Vypovídá nám o tom, jak lidé žili v minulosti a můžeme si díky ní utvořit obraz
o životě a kultuře, která zde byla před mnoha staletími. Texty lidových písní pojednávají
většinou o problémech, radostech, ale i starostech, které lidé v minulosti měli. Zpívá se v nich
o lásce, nenávisti, smutku, smrti i práci, zkrátka o běžných lidských pocitech, které se životem
souvisí. A právě proto by se ani ve škole nemělo na tyto texty zapomínat, protože se žáci díky
nim mohou dovědět spoustu nových věcí, které v dnešní době neznají. Výborně se dá využít i
nářečí, které je ve většině písniček používáno.
V další kapitole jsme se zmínili o muzikále. Ve zkratce byl popsán vývoj tohoto žánru
nejen ve světě, ale i u nás. Vyjmenovali jsme také několik světových a domácích muzikálů,
které jsou u nás nejznámější a nejhranější. Myslím si, že výběr vhodného muzikálu může být
správnou cestou k tomu, jak žáky seznámit s líbivou, populární a kvalitní hudbou.
Podstatnou částí mé bakalářské práce je dotazníkový průzkum. Žáci druhého stupně
byli dotazováni i na to, kterou hudbou se v hudební výchově zabývají nejvíce a co tvoří
většinu náplně hodin. Žáci se vyjádřili k těmto otázkám tak, že v hodinách hudební výchovy
často zpívají, což je jenom dobře. Z průzkumu jsme se dověděli i to, že děti mají ponětí o
lidové hudbě. Obávám se ale toho, že většinu těchto dětí tvoří žáci ZUŠ, ve které se s lidovou
písní určitě setkávají.
37
Dále nás zajímalo to, jestli žáci znají hudebníky jako například soubor Hradišťan, skupinu
Čechomor, Fleret nebo písničkáře Jaroslava Nohavicu. Ze zjištění, které vyplynuly
z dotazníku, jsme byli nepříjemně překvapeni. Žáci sice označili, že tato jména někdy slyšeli,
ale ne z hodin hudební výchovy. Vytyčený cíl, který jsme tedy chtěli prozkoumat, jsme
splnili. Nejznámější autoři, kteří s lidovou písní pracují, se v hodinách hudební výchovy téměř
nevyužívají. Myslím si, že toto je úskalí celého problému, protože co jiného, než písničky a
hudba těchto autorů, může žákům více vypovědět o lidové tvorbě? Hudba těchto hudebních
uskupení je totiž určitě líbivá a chytlavá a co se týče textů, tak zejména texty Hradišťanu mají
nepředstavitelnou hloubku a charakter, a to stojí za zamyšlení.
Výsledky průzkumu ohledně muzikálu, jsou téměř obdobné jako u lidové písničky.
Z dotazníku plyne, že učitelé děti sice s muzikálem v hudební výchově seznamují, ale pouze
z teoretického hlediska. Prakticky se pak muzikálu a písničkám věnují z menší části, což pak
ztrácí veškerý význam celé výuky.
Jsem velmi ráda, že jsem vypracovávala zrovna takové téma bakalářské práce, protože do
budoucna alespoň vím, o co jsou žáci v hudebních výchovách ochuzeni.
Jestli se jednou stanu pedagogem na základní škole, tak se budu snažit co nejvíce využívat
témata lidové písně a muzikálu. Moje práce tak může pomoci nejenom mně, ale snad i dalším
budoucím pedagogům, kteří si z tohoto výzkumu mohou vzít příklad.
Domnívám se, že by učitelé měli být právě těmi, kteří děti s typem takové hudby
seznamují a využijí ji především ve škole, neboť pouze tady mohou mít nad výukou a
výběrem skladeb pevnou ruku. S velmi malou pravděpodobností si totiž žáci takový styl
hudby pustí sami doma. Světlou výjimku pak mohou tvořit koncerty zmiňovaných uskupení,
které by mohly být pro žáky nezapomenutelným zážitkem.
6. SEZNAM CITOVANÉ LITERAURY
DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy. 1. vydání. Ostrava: Montanex, 2010,
95 s. ISBN 978-80-7225-329-6.
38
HOLOUŠOVÁ, D. - KROBOTOVÁ, M., a kol. Diplomová a závěrečná práce. 2.vyd.
Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 2005. 117 s. ISBN 80-244-1237-3.
MATZNER, Antonín a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. [Díl 1].
Část věcná. 1. vydání. Praha : Supraphon, 1980, 374 s.
OSOLSOBĚ, Ivo. Muzikál je, když...1. vydání. Praha : Editio Supraphon, 1967, 192 s.
brožura.
POLEDŇÁK, Ivan. Lidová píseň a hudební výchova. Olomouc: Hanex, 1997, 189 s.
Musica. ISBN 80-85783-16-9X.
PROSTĚJOVSKÝ, Michael. Muzikál expres : malý průvodce velkým muzikálem. 1.
vydání. Brno : Větrné mlýny, 2008, 487 s. ISBN 978-80-86907-50-5.
SMOLKA, Jaroslav a kol. Malá encyklopedie hudby. 1. vydání. Praha: Editio
Supraphon, 1983, 736 s.
[online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/synergie/dok/opory/metodika-vyuky-hudebni-vychovy-na-2-stupni-zakladnich-skol-a-strednich-skolach-z-pohledu-pedagogicke-praxe-namety-pro-zacinajici-ucitele.pdf
KORBIČKA, Michael. [online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z:
http://www.antonintucapsky.com/dilo-a-tucapskeho/lidove-pisne-a-upravy/
[online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.hradistan.cz/uvod.htm
[online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.nohavica.cz/
[online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.cechomor.cz/
[online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.fleretmusic.cz/
[online]. [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.muzikaly.org/
39
7. PŘÍLOHA:
Nevyplněný dotazník:
Využití tvorby současných autorů ve výuce hudební výchovy na 2. st. ZŠ Pro žáky 2. supně ZŠ
Pokyny k vyplnění: Zakroužkujte Vámi vybranou odpověď nebo využijte možnosti napsat svoji
vlastní odpověď
1) Co nejčastěji v hodinách hudební výchovy děláte?
zpíváme
probíráme učivo
posloucháme hudbu
2) Diskutujete v hodinách hudební výchovy o lidové hudbě?
ano
ne
3) Jakou hudbou se v hudební výchově zabýváte nejčastěji?
lidovou
vážnou
populární
4) Znáš nějaké autory české lidové hudby?
ano
ne
5) Znáš úpravu písniček Ej ráno nebo Teče voda teče od Antonína Tučapského?
ano
ne
6) Učili jste se v hudební výchově o souboru Hradišťan?
ano
ne
7) Zpívali jste někdy v hudební výchově písničku Zafúkané od kapely Fleret?
ano
ne
8) Znáš skupinu Čechomor?
ano, znám, ale ne z hodin hudební výchovy
ano, znám z hodin hudební výchovy§
neznám
9) Znáš písničkáře Jaroslava Nohavicu?
ano, znám, ale ne z hodin hudební výchovy
ano, znám z hodin hudební výchovy
neznám
10) Kterou písničku od něho znáš nebo ji zpíváte?
Tři čuníci
Když mě brali za vojáka
Hlídač krav
Mám jizvu na rtu
Spatřil jsem kometu
Jdou po mně jdou
11) Učíte se v hodinách hudební výchovy o muzikálech?
ano
ne
12) Zpíváte v hudební výchově písničky z muzikálů?
ano
ne
13) Napiš alespoň 2 muzikály, které znáš.
.......................................................................................................................................................
ANOTACE
Jméno a příjmení: Monika Baráková
Katedra: Hudební výchova
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.
Rok obhajoby: 2013
Název práce: Využití tvorby současných autorů ve výuce hudební výchovy na 2. stupni ZŠ
Název v angličtině: Use of the work of contemporary artists in teaching music education at the 2nd primary school
Anotace práce: Bakalářská práce se zabývá výzkumem využití tvorby současných autorů na 2.stupni ZŠ. Práce představuje metodiku hudební výchovy, zabývá se lidovou písní a je zde zmínka o muzikálu. Práce poskytuje i výčet několika skupin a souborů, které se zabývají využitím lidové písně.
Klíčová slova: hudební výchova, lidová píseň, úprava lidové písně, folklór, muzikál, písničkář, metodika hudební výchovy
Anotace v angličtině: This thesis deals with the use of research works of contemporary authors in 2nd grade elementary school. This work presents a methodology of music education, dealing with folk songs and there is mention of a musical. The work also provides a list of several groups and files that deal with the use of folk songs.
Klíčová slova v angličtině: Music education, folk song, folk song treatment, folklore, musical, song, methodology of music education
Přílohy vázané v práci: Nevyplněný dotazník
Rozsah práce: 43
Jazyk práce: Český jazyk
