| Date post: | 09-Mar-2016 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | knihovna-medii |
| View: | 218 times |
| Download: | 3 times |
klientský magazínIBM Česká republika
2/2012
IBM 2012 Global CEO Study:nejdůležitější jsou technologie, lidé a trh
Digitální ekonomika se v ČR podceňuje
Sociální sítě převálcujítelefon i e-mail
Shrnutí kulatého stoluna téma IBM CEOStudy 2012
možná jste překvapeni novou
podobou magazínu Think.
Věříme, že příjemně. Protože
dobře víme, jak velkou hodnotu
má váš čas, rozhodli jsme se
obsah magazínu Think zúžit.
Jsme si vědomi toho, že
novinky dnes nejrychleji získáte
prostřednictvím elektronických
distribučních kanálů, jako je
např. facebooková stránka IBM
či Twitter, papír je však papír.
Přesto, že dnes máme
k dispozici tablety a čtečky,
stále si řadu informací rádi
přečteme na obyčejném
papíru. Doufám, že tištěný
Think vám přinese milé chvilky
právě tohoto druhu.
Kdybyste si jej přece jen chtěli
přečíst v elektronické podobě,
pak najdete PDF verze všech
nových i předchozích vydání na
našem webu.
Součástí nové podoby Thinku
je, že se každé číslo zaměřuje
na jedno hlavní téma. V tomto
vydání se jím stala aktuální
studie IBM CEO Study 2012.
Chybět samozřejmě nebudou
zásadní novinky aktivit IBM jak
v České republice, tak ve
světě. Změna obsahu Thinku
jde ruku v ruce s jeho novým
vzhledem. Uvítáme vaše
náměty jak k obsahu, tak ke
grafické podobě Thinku.
Bude-li to v našich silách, do
dalších vydání je zapracujeme.
Letošní rok pro nás z hlediska
ekonomické situace připravil
velké množství výzev; zároveň
není lehké předpovědět, co nás
čeká v roce 2013. Je proto
zásadní, abychom naplno využili
potenciál, který nám umožní
rozvoj. Věříme, že IBM CEO
Study 2012, které se věnuje
tento Think, pro vás bude
atraktivním zdrojem informací,
a možná se jí dokonce podaří
vaši firmu či organizaci inspirovat
v tom, kam se vydat dál.
Přeji všem dobré nápady
a energii pro jejich realizaci
Vladek Šlezingr
generální ředitel
IBM Česká republika
Úvodník Think 3
Stručněji a přehledněji Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
Téma
5 Data versus informace6 Sociální sítě převálcují telefon i e-mail
12 Digitální ekonomika se v ČR podceňuje13 Chytré organizace chtějí aktivní a kreativní zaměstnance16 Namísto cenové konkurence bychom měli vsadit na znalosti
CIO
18 Informační technologie nejsou jen páteří, ale i mozkem
Střípky
20 Afrika získá výzkumnou laboratoř IBMVědci vidí vazby v molekuláchNejrychlejší superpočítač IBM se jmenuje SequoiaIBM X-Force 2012: sílí hrozby v prohlížečích a na sociálních sítíchKompetenční centrum na VŠERychlejší odhalení pandemiíWatson pomůže s odbornou přípravou lékařůInstitut pro chytřejší energie
Odpovědnost
23 Inspirujeme žáky ke studiu technických oborů Do World Community Grid se může zapojit každýJak přilákat ženy do sektoru IT?Společně pro chytřejší planetu: dobrovolníci IBM
Projekt IBM Marketing and Communications:
Vydavatel IBM Česká republika, spol. s r.o.
V Parku 2294/4148 00 Praha 4 – Chodov
Interní řízení projektu: Eva Zehnálková
a Ivana Ježková, IBM Česká republika
Redakce, grafické zpracování a produkce:
Bison & Rose ve spolupráci se studiem Cellula,
Jan Kadeřábek
Think na webu: ibm.com/cz/think
Náklad:3 500 ks
© Copyright:IBM Corporation 2012
Uzávěrka čísla: 22. 10. 2012
Registrace: MK ČR E 6983, ISSN 1803-4527
Fotografie – pokud není uvedeno jinak –
poskytla společnost IBM.
Veškerá práva vyhrazena.
Používáme papír, pro jehož výrobu bylopoužito dřevo z lesů obhospodařovaných
přírodě blízkým způsobem podle standardůFSC (Forest Stewardship Council).
Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci,
je bez písemného souhlasu IBM zakázáno.Loga společností, produkty a služby
uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem.
Think Obsah4
obsah
Téma Think 5
versusDatainformace
Informace kolem nás sviští takovýmtempem a v takovém množství, že je
velmi těžké rozpoznat ty důležité a využítje ve svůj prospěch. Přitom ten, kdo to
zvládne, získá konkurenční výhodu. A jejedno, zda jde o jednotlivce, nebo celou
organizaci. Ostatně to dokumentujíi výsledky CEO Study 2012, kterou IBM
nedávno představila. Právě výsledkůmtéto studie i jejich aplikaci se věnuje celé
nové vydání magazínu Think.
Společnost IBM vydává pravidelně studii názorůgenerálních ředitelů a ředitelek z celého světa naekonomický a společenský vývoj. Letos se ve vícenež 1 700 rozhovorech objevily také názory dvoudesítek českých manažerů. V reakci na výsledkyglobálního výzkumu vydávaného pod názvem IBM 2012 Global CEO Study uspořádala českápobočka IBM kulatý stůl se zástupci akademického,veřejného a byznys sektoru, aby diskutovalio možnostech zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Ve shodě s výsledky studie seúčastníci debaty zaměřili na dvě oblasti – pracovnísílu a využití digitálních technologií.
Technologie, dovednosti lidí a tržní faktory
Za nejdůležitější externí faktor, který
bude v horizontu tří až pěti let
ovlivňovat jejich organizaci, označilo
letos 71 procent generálních ředitelů
technologie, které se tak dostaly do
Think Téma6
IBM 2012 GlobalCEO Study: nejdůležitější jsou technologie, lidé a trh
Co si myslí generální ředitelé firem a organizací působících po celém světě? Na co si dávají
pozor a kde vidí potenciál pro další rozvoj? To vše se můžete dozvědět ve studii IBM 2012
Global CEO Study.
2004
Your Turn
Global CEO Study 2012Navazujeme na poznatky a zjištění z posledních osmi let
2006
Expandingthe Innovation
Horizon
2008
The Enterpriseof the Future
2010
Capitalizingon Complexity
2012
Leadingthrough
Connections
456 rozhovorů 765 rozhovorů
1 130 rozhovorů1 541 rozhovorů
1 709 rozhovorů
Hlavní kompetencí je schopnost reakce
Zlepšování interníchschopností jako první
krok k růstu
Obchodní model založený
na inovacích Do popředí externí
spolupráce Inovace musí mít
podporu top managementu
Nutnost interních změn
Zákazníci jsou klíčemk diferenciaci
Inovace obchodních modelů a globální
propojování
Nutnost kreativního
vedeníZnovuobjevení zákaznických
vztahůBudování efektivního
provozu
Nejdůležitějším faktorembudoucího úspěchu
je technologie.Organizace potřebují
sofistikovanější analýzy. Posílení pozice zaměstnanců.
Nutnost větší otevřenostia transparentnosti.
Komunikace se zákazníkem se přesouvá na sociální sítě
čela žebříčku. V první studii přitom byly
až šesté. To dovednosti lidí (69 procent)
se celkem stabilně drží na druhém
místě, pouze v předchozí studii (2010)
byly čtvrté. Naopak tržní faktory, které
byly vždy na prvním místě, letos klesly
na třetí příčku (68 procent). Nicméně
mezi jednotlivými faktory jsou jen
minimální rozdíly v řádu jednotek
procentních bodů.
Ve všech aspektech řízení organizace
od finanční stránky přes konkurenci
až po její provoz se generální ředitelé
nejvíce zaměřují na získání hlubších
poznatků o zákaznících.
Na tento účel, tedy do schopnosti
organizace extrahovat významné
informace o zákaznících z dostupných
dat, vyhrazuje sedm z deseti
generálních ředitelů značné investice.
Tváří v tvář datové explozi si generální
ředitelé uvědomují potřebu sofistikovanější
podnikové analýzy, která podchytí data
sledovaná on-line, na mobilních telefonech
a v sociálních médiích. Tradičně se pro
lepší porozumění zákazníkům používaly
konsolidace a analýza transakcí
a aktivit z celé organizace. Pokud ale
chtějí zůstat generální ředitelé v obraze,
musejí si utvořit holistickou představu
o zákazníkovi, která vychází z toho, jaké
interakce má s okolním světem, nejen
s jejich organizací. Schopnost rozvíjet
hodnotu na základě dat silně koreluje
s výkonností organizace. Při získávání
informací a vyvozování závěrů z dat
jsou nadprůměrné organizace dvakrát
lepší než podprůměrné. Navíc dokážou
o 84 procent lépe uplatnit tyto
poznatky v praxi.
Otevřenost jako klíčový princip
V konkurenčním boji pomůže
organizacím podle názoru CEOs
otevřenost. O 30 procent výše hodnotí
tento faktor ředitelé organizací patřících
mezi nejlépe fungující organizace oproti
těm podprůměrným. Otevřenosti
napomáhá právě i využívání sociálních
médií jako nepostradatelného prostředku
spolupráce a inovací. Firmy, které přijímají
nové modely fungování, těží z kolektivní
inteligence a interních sociálních sítí, což
jim umožňuje formulovat nové myšlenky
a řešení na zvýšení ziskovosti a růstu.
Ještě důležitější je připravenost na řízení
změn, kterou považuje za důležitou
69 procent ředitelů úspěšných firem.
To je dokonce o 73 procent vyšší podíl
než v případě podprůměrných organizací.
K navázání užších vazeb se zákazníky,
partnery a s novou generací
zaměstnanců budou CEOs prosazovat
využívání sociálních sítí namísto e-mailu
a telefonu. Nyní přitom využívání
sociálních sítí pro kontakt s klienty
potvrzuje pouhých 16 procent
generálních ředitelů, ale v následujících
třech až pěti letech se toto číslo vyšplhá
na 57 procent. Zatímco jsou tedy dnes
sociální média ze všech metod interakce
se zákazníky nejméně používaná,
v následujících pěti letech se stanou
druhou nejvýznamnější interakční
metodou hned za osobním kontaktem.
Vedení a řízení bude stát na spolupráci
Zatímco v předchozích desetiletích se
rozvíjel způsob řízení firem tzv. shora,
nyní se posouvá směrem ke spolupráci.
Aby mohly organizace využít předností
Téma Think 7
technologické faktory
dovednost lidí
tržní faktory
makroekonomické faktory
regulace trhu a firem
globalizace
socioekonomické faktory
životní prostředí
geopolitické faktory
IBM 2012Global CEO Study Jde o pátou edici v řadě Global CEO
Study, kterou IBM provádí každé dva
roky. První studie byla vydána v roce
2004. Konzultanti IBM se při její přípravě
osobně setkávají s velkým počtem
generálních ředitelů (CEO – Chief
Executive Officer), aby mohli lépe
porozumět jejich výzvám, cílům
a plánům do budoucna, a to ve stále
provázanější ekonomice. Na jejich dotazy
odpovídalo mezi zářím 2011 a lednem
2012 v celkem 64 zemích celého světa
1 709 generálních ředitelů, vedoucích
manažerů a lídrů z veřejného sektoru
z 18 různých odvětví. Během dvanácti
let, kdy se pět vydání studie
připravovalo, se uskutečnilo přes
5,5 tisíce rozhovorů s generálními řediteli.
Vedle CEO Study připravuje IBM také
další studie zaměřené na CIO (Chief
Information Officer – ředitelé IT), CFO
(Chief Financial Officer – finanční
ředitelé), CHRO (Chief Human Resource
Officer – ředitelé lidských zdrojů), SCO
(Supply Chain Officer – ředitelé
distribučních služeb) a CMO (Chief
Marketing Officer – ředitelé marketingu).
Všechny tyto studie, tzv. C-suite Studies,
připravuje IBM Institute for Business Value
a je možné je zdarma získat na webu
IBM: ibm.com/services/cz/cs/c-suite/
Think Téma8
propojenosti umožňující snadnou
spolupráci, je třeba nabídnout
zaměstnancům ty správné nástroje.
Technologie jsou klíčovým prostředkem
pro vytvoření prostředí usnadňujícího
a podporujícího spolupráci bez ohledu
na geografické hranice.
Generální ředitelé mění charakter své
práce, přidávají k ní výrazné prvky
otevřenosti a transparentnosti a posilují
pozici zaměstnanců. Mění tak dosavadní
étos řízení a vedení, který převládal
u moderních korporací více než sto let.
To má zásadní dopad nejen na vedení
firem, ale i na jejich organizaci, manažery
a zaměstnance. Týká se také univerzit,
obchodních škol nebo dodavatelů
informačních technologií. Podle výzkumu
IBM hodlá více než polovina generálních
ředitelů (53 procent) využít technologie
na prohloubení partnerství a spolupráci
s externími subjekty a 52 procent z nich
se chce zaměřit na podporu intenzivní
interní spolupráce.
„Jeden z nejzávažnějších výsledků
našeho výzkumu se týká toho, jak
generální ředitelé rozumí důsledkům
a vlivu sociálních médií,“ prohlásila
viceprezidentka IBM Global Business
Services Bridget van Kralingen. „Místo
toho, aby se neustále naříkalo, že lidské
vztahy jsou stále méně osobní, hovoří
tento přístup naopak silně ve prospěch
jejich prohlubování. Dynamické sociální
sítě dokážou uchopit kolektivní inteligenci
a využít nové modely spolupráce.“
Větší otevřenost však není bez rizika.
Zaměstnanci se proto pro efektivní
chod organizací v tomto prostředí musí
ztotožnit s podnikovými hodnotami
a posláním a přijmout je za své.
K tomu je zapotřebí dát zaměstnancům
k dispozici soubor principů, podle
nichž se mohou řídit při každodenním
rozhodování.
Jaké dovednosti hledat?
Které dovednosti budou klíčové pro
dobré fungování organizací v čím
dál komplexnějším a provázanějším
prostředí? Podle CEOs budou mezi ty
dnes
16 %
za 3–5 let
57%
Ředitelé začínajívyužívat sociální sítěProcento generálních ředitelů(CEO), kteří využívají sociální sítě jako nástroj pro kontakt se zákazníky.
Pouze 16 procent generálníchředitelů využívá sociální sítě ke kontaktu se svýmizákazníky, ale toto číslo sechystá během příštích tří až pětilet narůst na 57 procent.
klíčové patřit spolupráce (75 procent),
komunikace (67 procent), kreativita
(61 procent) a flexibilita (61 procent).
K zajištění další generace pracovní
síly musejí organizace aktivně
přijímat ty, kteří vynikají při práci
v otevřeném a týmovém prostředí.
Vedení musí zároveň vypracovávat
a podporovat postupy, které pomáhají
zaměstnancům se zlepšovat, například
podněcovat vývoj nekonvenčních
týmů, prosazovat metody zážitkového
učení a upevňovat neformální
zaměstnanecké sítě a neformální
skupiny přinášející vysokou přidanou
hodnotu.
Trend širší spolupráce se netýká jen
samotných korporací, ale má i přesah
do vztahů s externími partnery.
Partnerství má nyní nejvyšší prioritu.
O partnerství uvažovala v roce 2008
zhruba polovina generálních ředitelů
dotázaných v rámci průzkumu IBM.
V současnosti jsou to už více než
dvě třetiny.
Česká vláda v loňském rocepřipravila a schválila Strategiimezinárodní konkurence-schopnosti. Jak tento materiálhodnotíte?To, že se strategiekonkurenceschopnosti připravila,napsala a odsouhlasila, je obrovskýkrok kupředu. Je nutné otevřenědebatovat o tom, že je potřebazlepšit institucionální prostředí,a navíc navrhnout konkrétní krokyv jednotlivých oblastech.Je také dobře, že se ve strategiipoužívají hodnocení Světovéhoekonomického fóra (WEF), nechybízaměření na jednotlivé pilíře a říkáse, kde je potřeba přidat. Strategieobsahuje jednotlivé projekty,definuje, kdo je za ně zodpovědnýi jaké mají být výsledky.I manažersky je to tedy velký posun kupředu.
Kde vidíte naopak rezervy? Prostor pro zlepšení vidím předevšímv tom, že strategie je v tuto chvílistatická. Předpokládá totiž, že zvýšíme-lisvou výkonnost v jednotlivýchsledovaných oblastech, automaticky sestaneme konkurenceschopnějšími. A toje samozřejmě pravda jen do určité míry.Podobné parametry měření podleWEF budou mít totiž i jiné státy. My ale musíme nabídnout nějakoupřidanou hodnotu, která investorypřesvědčí, že mají jít právě do Českérepubliky. A tato dimenze podlemého ve strategii chybí.
Co by mohlo být takovoupřidanou hodnotou? Může to být nějaká specializace.Můžeme říkat, že Česká republika jevýborné místo pro investice, protožeinvestorům pomůže dostat se dál navýchod, že máme západní kořenya východní know-how.
Přidaná hodnota může mít alei sektorový charakter. Můžemenapříklad říci, že sice nejsme obrovskázemě, ale máme kvalifikované lidia můžeme poskytovat high-techkvalifikované služby po celém světě.Je potřeba si v několika dimenzích říci,co je ta přidaná hodnota, a to se podlemě zatím nestalo.
Do priorit, které Evropskákomise stanovuje členskýmzemím jako mantinely probudoucí čerpání evropskýchfondů, se promítá i tzv. digitálníagenda, která je součástístrategie Evropa 2020. NakolikČesko tyto priority reflektuje? Jednotlivé operační programy jsemneviděla, takže se k tomu nemohuvyjádřit. Česká republika ale v tutochvíli nemá žádnou digitální strategiiani digitální agendu. Na ministerstvuvnitra existuje pouze velmi omezenáagenda Digitální Česko, která se týká
jednoho ministerstva, či dokoncejeho několika odborů.
V čem je Digitální Českoomezené? Digitální Česko se v podstatě týkápouze rozšiřování sítí, jeho součástíje jedna webová stránka a částtýkající se e-Governmentu. A to je zkrátka málo.Nejdůležitější je, aby se inteligentnítechnologická řešení začala používatk řešení současných problémů. Svět je propojen, existují spoustysenzorů, máme k dispozici ohromnémnožství informací, se kterýmineumíme pracovat, a to vše je potřeba řešit. Týká se tozdravotnictví, problémů v oblastiživotního prostředí nebooptimalizace služeb. Zde všude lzevyužít digitálních technologií. O tomje ale potřeba debatovat a říci si, coČeská republika chce řešit a jak.A to se zatím neděje.
Digitální ekonomikase v ČR podceňuje Budoucí konkurenceschopnost České republiky by se
měla opírat nejen o tradiční průmysl, ale také
o poskytování služeb založených na nejmodernějších
technologiích, říká Milena Jabůrková, která má v IBM
Česká republika na starosti vládní programy.
Tent
o ro
zhov
or v
yšel
vm
agaz
ínu
EurA
ctiv.
Think Téma 9
Think Téma10
Podpora zaměstnancůNejúspěšnějšíspolečnosti našlyrovnováhu meziotevřeností a kontroloua umí se vypořádati s velkými změnami
Jak podpořit zaměstnance prostřednictvím otevřenosti?
1. Zaměňte seznamy pravidelsdílenými hodnotami
• Nebojte se konfrontovat a využítkulturní realitu
• Vytvořte hodnoty, se kterými se budou moci zaměstnanciidentifikovat
• Přehodnoťte systémy kontroly
2. Vychovávejte talentya zaměstnance pro zítřek,nikoli dnešek
• Vytvářejte nekonvenční týmy,využijte přednosti diverzních týmů
• Prosazujte metody „zážitkovéhoučení“
• Podporujte zaměstnanecké sítěa skupiny
3. Poskytněte prostředky kespolupráci napříč organizací
• Zapojte nástroje pro „social business“
• Nebojte se pobídekpodporujících spolupráci
• „Knihy přání a stížností“ nebylytak špatným nápadem, oprašte je
Zapojení zákazníků naindividuální bázi Úspěšné společnosti seodlišují schopností využítdata, pochopitsouvislosti a potépatřičně reagovat
Jak využít data k pochopenízákazníků?
1. „Velká data“ odhalískutečnosti, o kterých jste neměli tušení
• Podívejte se „ven“, jinaknebudete mít celkovou představu
• Poskládejte jednotlivé části• Naučte zaměstnance využívat
prediktivní analytické nástroje
2. Naslouchejte a mějte napaměti cíl dříve, než zareagujete
• Naslouchejte na individuální bázi• Získejte přehled o tom, co si
zákazníci myslí• Zareagujte relevantně
a s dostatečnou rychlostí
3. Buďte tam, kde vás zákazníciočekávají
• Mobilita mění vše• Spojte fyzický a digitální svět• Nabídněte mimořádnou
(přidanou) hodnotu
Inovace v oblastispolupráce Úspěšné společnosti se nebojí spolupracovatza účelem inovací a najít tak novépříležitosti
Jak mohou organizacespolupracovat efektivnějia využít tak potenciál inovací?
1. Od základu změňte přístupke spolupráci
• Odlište se využitím sociálních sítí• Rozšiřte záběr spolupráce• Hledejte nové způsoby řízení
spolupráce
2. Vytvořte osobnějšípartnerství
• Rozšiřte odpovědnost za řízenívztahů
• Budujte vztahy na všechstupních organizace
• Vašimi „partnery“ nemusí býtjenom tradiční organizace
3. Porušte tradiční hranicespolupráce
• Nebojte se nekonvenčníchspojení
• Přemýšlejte jako „narušitel“• Inovujte v rámci celého
ekosystému
Firemní aplikace míří na mobilní zařízeníV roce 2014 bude zhruba 90 procent organizací podporovat
fungování firemních aplikací na mobilních zařízeních.
zdroj: agentura Gartner
Oblasti s potenciálem pro rozvoj organizací V rámci IBM Global CEO Study lze nalézt inspiraci pro rozvoj vlastní organizace. Jako klíčové oblasti
s velkým potenciálem rozvoje studie identifikovala následující tři.
Stejně jako CEO Study 2012 říká, že
hlavním kapitálem firem jsou jejich lidé,
a aby mohly organizace naplno využít
jejich talentu, musí podporovat kreativitu
a snažit se naplno využít jejich potenciál.
„Pablo Picasso kdysi řekl, že se všichni
rodíme kreativní, ale je těžké si kreativitu
udržet do dospělosti. Kreativitu proto
nemusíme trénovat, ale spíše rozvíjet.
Dnes je však kreativita mnohdy vnímána
spíše jako záležitost, která do práce
nepatří,“ říká Louis Richardson.
Chytré organizace chtějí aktivní a kreativní zaměstnance
Téma Think 11
Kdy se vám naposledy stalo, že jste měli prázdnou e-mailovou schránku? Jakou máte dnes
a zítra šanci, že nestrávíte hodiny na různých schůzkách, poradách a konferenčních hovorech,
jen abyste aktualizovali stav nějakého projektu? Neobáváte se, že pracujete na řešení
problému, který ve vaší organizaci už někdo jiný řešil? Je vůbec možné se od takových otázek
oprostit? Americký odborník na sociální sítě ze společnosti IBM Louis Richardson si myslí, že
dnes už řešení máme – sociální sítě. Právě ty podporují komunikaci a otevřenost, které jsou
základními předpoklady pro podporu aktivity a kreativity zaměstnanců.
Řešení IBM se prosazujeVíce než 60 firem z žebříčku 100 největších
amerických firem časopisu Fortune
využívá řešení IBM pro social business;
je mezi nimi i osm z deseti největších
obchodníků a bank.
zdroj: agentura Gartner
Co říkají na CEO Study 2012 její účastníci z ČR?
„Měl jsem možnost vyjádřit se k zásadnímotázkám současného ekonomického vývojea očekávám zajímavou konfrontaci svýchnázorů s názory odborníků a manažerůz různých oborů i zemí.”Milan Vašina, generální ředitel T-Mobile Czech Republic
Think Téma12
BYODpřichází Využívání vlastních zařízení zaměstnanců pro napojení
do podnikové sítě (BYOD – Bring Your Own Device) je
další velkou výzvou pro organizace. Ředitelé IT musí
připravit podmínky, aby byla zachována bezpečnost
firemních dat, ochrana osobních údajů, ale přitom
zůstalo využívání firemních aplikací jednoduché.
zdroj: agentura Gartner
Manažer už není generál
V posledních letech se zásadně
mění role manažerů. Zatímco ještě
donedávna fungovali spíše jako
generálové, kteří rozhodovali
a vyžadovali přesné plnění svých
příkazů, dnes se jejich role posouvá.
„Manažer se stává spíše mentorem
a kolegou, který svým podřízeným
pomáhá a podněcuje je k hledání řešení.
A první průzkumy ukazují, že to funguje
a že lidé, kteří mají volnost, pracují lépe,“
doplňuje Louis Richardson.
Samozřejmě je třeba, aby organizace
těmto způsobům práce nebránila, ale
naopak je podporovala. Něco jiného je
malá firma, kde všichni sedí v jedné
Co říkají na CEO Study 2012
její účastníci z ČR?
„K účasti na CEO Study2012 mě přesvědčilajednak skutečnost, žeza ní stojí IBM, společnosts dlouholetou tradicí,a jednak jsem chtělvyužít příležitostizúčastnit se takrozsáhlého průzkumu.Jeho výsledky mohoubýt pro člověka v mépozici určitou inspirací.”Martin Baxa, primátor města Plzně
Co říkají na CEO Study 2012 její účastníci z ČR?
„Studie IBM je zajímavá v tom, že probíhá vedvouletých cyklech, což nám umožňuje zjistit,jaký je skutečný stav věcí od počátku krizev roce 2008. Nesmíme zůstat stát na místěa vyčkávat, co nám doba přinese. Každý z násnese zodpovědnost za to, jakým směrem sespolečnost ubírá.” Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank ČR
kanceláři či jedné budově, a něco
jiného velká korporace, která má své
zaměstnance na různých místech
republiky či světa. Tam už hrají
nezastupitelnou roli i technologie, které
spolupráci a sdílení informací umožňují
a usnadňují.
Zapojte zaměstnance
Sociální podnikání (Social Business)
představuje způsob vedení podniku
zaměřený na aktivní zapojení všech
zaměstnanců, otevřenou komunikaci
a aktivní přístup. Veškerá komunikace
by měla být transparentní a on-line,
v reálném čase.
„Sociální podnikání rozhodně
nepředstavuje jen nový způsob,
jak vytvářet a ukládat dokumenty
a komunikovat. Prostřednictvím
nástrojů sociálních sítí se lidé mohou
leccos dozvědět, ale také dát o sobě
vědět ostatním,“ vysvětluje Louis
Richardson. „Pokud položíte otázku
prostřednictvím e-mailu, telefonu nebo
chatu, víte o ní jen vy a příjemce.
Když ji položíte ve fóru, na wiki či
prostřednictvím sociální sítě, může se
k otázce vyjádřit kdokoliv a kdokoliv
posléze může najít jak otázku, tak
odpověď a případnou doplňující
diskuzi.“
Téma Think 13
Co na CEO Study 2012 říká zástupce IBM?
Především je zapotřebí přestat vnímat informačnítechnologie jako nákladovoupoložku, jako nástroj provnitřní řízení firmy či řízenínákladů. Investice do IT jenutné posuzovat stejně jakojiné investice do rozvoje firmy – s tím, že výnosinvestice do IT může býtvelký a návratnost velicerychlá. Správné využitíinformací, které ve firměmáme, může mít zásadní vlivna rozvoj firmy a její obchodnístrategii, na lepší znalostzákazníků, a tím samozřejměi na obchodní výsledky.Jiří Bavor, výkonný ředitel,
IBM Česká republika
IBM pomáhá firmámvyužívat sociální sítě Chytré organizace už zjistily, že jejich on-line
aktivity jim pomohou zvýšit povědomí o nich,
a dokonce mohou přinést i nové obchodní
příležitosti. Před tím, než se organizace vrhne
na sociální sítě, by měla vytvořit srozumitelný
plán jejich využití, aby předešla selhání
v této oblasti.
Společnost IBM nabízí vzdělávací programy
a různé další formy pomoci pro neziskové
organizace a obchodní partnery, aby
mohli začít využívat sociální sítě.
Pro malé a střední firmy a obchodní partnery
jsou připravené programy a služby, které jim
pomohou rozvíjet a prohlubovat dovednosti
pro rozvoj obchodních příležitostí
prostřednictvím sociálních sítí v podniku.
Strategické poradenství od IBM Business
Global Services pomáhá organizacím lépe
využít sociální obchodní nástroje pro vnitřní
i vnější účely. Pomáhá také definovat přínosy
podnikání s využitím sociálních sítí
a zjednodušuje řešení případných potíží.
Technické certifikační programy pomáhají
ověřit a prokázat dovednosti v oblasti využití
sociálních sítí. Jejich absolventi jsou
připraveni, aby mohli plánovat a provádět
instalace, konfigurace a každodenní úkoly
spojené s provozem softwarového řešení pro
sociální sítě.
V rámci IBM PartnerWorld (program pro
obchodní partnery IBM) mají uživatelé přístup
do diskusních fór zaměřených na přínosy
a způsoby využití sociálních sítí při podnikání,
případové studie a další informace.
Efektivitana cestáchZaměstnanci na cestách by měli nejen mít přístup k e-mailu
a kalendáři, ale také možnost využívat ostatní firemní systémy,
aby mohli spolupracovat a přicházet s novými nápady a být
efektivnější kdykoliv, kdekoliv, na jakémkoliv zařízení.
zdroj: agentura Gartner
Sociální sítě převálcují telefon i e-mailI tak by se dal definovat jeden ze závěrů IBM 2012 Global CEO Study.
Ovšem nic není černobílé a podobných závěrů by se na základě
jedné z nejpreciznějších studií názorů generálních ředitelů předních
firem a institucí z celého světa dalo vytvořit více. V každém případě
jde o velmi inspirativní čtení, které je navíc záznamem očekávání
budoucího vývoje s pěti vydáními studie. Díky zhruba osmileté historii
už je také možné porovnávat závěry z jednotlivých studií
a vysledovat z nich celkové směrování.
Think Téma14
Téma Think 15
E-mailrozhodně neumíráV roce 2009 přenesl internet zhruba 11,4 bilionu
e-mailů, v roce 2014 by to mělo být 12,9 bilionu.
E-mail rozhodně neztrácí nic na své síle, byť mnozí
lidé začali někdy upřednostňovat sociální sítě.
zdroj: agentura IDC
Až donedávna se globalizace projevovala
především v oblasti obchodu a ekonomiky.
Vyrostly globální značky, které se snaží
působit prakticky po celém světě. Kulturní
globalizace si s tou obchodní a ekonomickou
nezadá, a proto lidé po celém světě znají
přední hudební interprety i filmové trháky.
Globalizace ale pokračuje až na osobní
úroveň. Ještě před deseti lety byl okruh
našich přátel a známých poměrně omezený
a vesměs to byli lidé, kteří se pohybovali
v nějaké dostupné vzdálenosti od nás – a to
zvláště v Evropě. S rozvojem technologií,
a zejména pak sociálních sítí ale okruhy
známých razantně narostly. Dnes tak máme
přehled o všech svých blízkých kolezích ze
všech předchozích zaměstnání, víme,
co a kde dělají naši spolužáci z univerzity
i střední školy. Můžeme navázat
a prostřednictvím technologií nejen udržovat,
ale i rozvíjet vztahy s lidmi, které potkáme na
různých konferencích, a to bez ohledu na to,
ve které zemi žijí. Leckdo by možná namítl,
že tyto vztahy jsou povrchní a nemají takovou
váhu jako dlouholetá osobní přátelství, ale
oč je pevnější přátelství s někým, koho vidíme
jednou za pár let, než s někým, o kom víme
celou řadu informací, které o sobě zveřejní
třeba na některé ze sociálních sítí, a s nímž se
třeba i právě tam občas o něčem pobavíme?
Právě tento razantní nástup technologií,
které se v osobním kontaktu lidem
osvědčují, zásadně ovlivní (a už ovlivňuje)
i chod a fungování organizací. A myslí si to
nejen jejich generální ředitelé, ale potvrzují
to i výsledky dalších studií, které IBM mezi
vrcholovými manažery firem po celém
světě realizovala.
„Svět je stále složitější a změny rychlejší. A jiné už to asi nebude,“ začal Daniel Münich, ekonom CERGE-EI,
aby navázal důrazem na vzdělání, které je podle něj klíčem k dalšímu růstu. Bohužel pak už jen dokladoval, že
právě vzdělání zatím v České republice není prioritou. Učitelé s 15 lety praxe si v průměru vydělávají jen polovinu
toho, co jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci. Malá finanční atraktivnost učitelské profese se promítá i do
velmi nízkého zájmu o ni, zejména mezi těmi talentovanějšími. Velmi nízká úroveň učitelských platů v ČR je dána
relativně malým objemem výdajů na základní a střední školství, které jsou pod průměrem obdobně ekonomicky
vyspělých zemí; a za posledních deset let se tento trend nezměnil.
Think Téma16
Co má Česká republika udělat, aby byla konkurenceschopnáv evropském i světovém měřítku? Jak nastartovat ekonomikuzemě, která se stále nevzpamatovala z recese?
To byly hlavní otázky, jimiž se zabývali
účastníci kulatého stolu. Uspořádala ho
společnost IBM ve spolupráci s institutem
CERGE-EI v polovině října 2012 u příleži-
tosti představení výsledků CEO Study
2012. V sále byli vedle ředitelů firem
a organizací i zástupci akademické sféry,
státního a veřejného sektoru a neziskových
organizací.
V sále panovala shoda na tom, že by se
Česká republika měla soustředit na
vzdělávání a měla by mít kvalitní strategii
konkurenceschopnosti. Ta by měla reflek-
tovat klíčové trendy, které jsou popsané
právě i v IBM CEO Study 2012.
Při stanovení strategických cílů je nutné sle-
dovat ty země, které vedou žebříčky
konkurenceschopnosti. Je třeba inspirovat
se nejen v Evropě, ale podívat se i do světa
(Singapur, Čína,…).
„S kolegy jsme se shodli, že posílit
konkurenceschopnost lze i bez
velkých investic ze státního
rozpočtu. Bohužel se nám to zatím
nedaří,“ řekl hned v úvodu Radek
Špicar, ředitel think tanku Aspen
Institute Prague. Podle něj je třeba
soustředit se zejména na dvě
oblasti: lidské zdroje a informační
technologie.
Namísto cenovékonkurencebychom měli vsadit na znalosti
Pracovníci se stávají mobilnímiV roce 2013 bude na světě 1,19 miliardy tzv. mobilních pracovníků. Během roku
2012 překročí počet zařízení připojených k internetu hranici jednoho bilionu
a v roce 2015 naroste objem dat přenášených mobilními sítěmi dvacetkrát.
zdroj: agentura IDC
„Ztrácíme dech na cestě kupředu, což je dáno zčásti i tím, že přirozeně konvergujeme k vyvinutějším ekonomikám a tím ztrácíme
konkurenční výhodu, ale nejvíc nás brzdí zaostávání ve výzkumu a vývoji a zavádění inovací do výroby,“ přišel s vysvětlením současné
situace Jiří Jirka, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro ekonomiku. Podle něj se česká výroba nachází převážně v nižších
patrech globálních hodnotových řetězců, kde je menší přidaná hodnota i menší podíl výzkumu a vývoje a poměrně vysoká závislost
na rozhodování zahraničních centrál. Cenová konkurenceschopnost se už pomalu vytratila, a proto bychom podle Jiřího Jirky měli
„přepnout“ na znalostní ekonomiku. „Někdy mám pocit, jestli nemáme příliš mnoho různých strategií, dokonce existuje dokument
pro vytváření strategií. Ale možná trochu zapomínáme na to, abychom ty strategie také naplňovali,“ postěžoval si ještě Jiří Jirka.
Pozitivnější informace chtěl auditoriu přednést Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní
rozvoj, který má na starosti evropské fondy. Nastínil tak hlavní myšlenky, podle kterých bude
probíhat nastavení strukturálních fondu ̊ pro příští období: méně priorit, podpora fungujícího trhu,
ekonomicky kvalitní projekty s dobře měřitelnými cíli a jejich snadnější příprava i realizace. „Podlejednoho bruselského think tanku mají z krátkodobého hlediska největší přínos investice doinfrastruktury, ale z dlouhodobého hlediska to jsou lidské zdroje a výzkum a vývoj,“ uvedl a potvrdil
tak i výsledky CEO Study 2012. „My ale zatím tak rozvinutí nejsme a dobudovat klíčovouinfrastrukturu stále ještě potřebujeme. Fondy chceme nastavit tak, aby podpořily vizi Českérepubliky jako atraktivní země pro investory i pro život.“
Téma Think 17
„Co nám chybí? Nemyslím si,
že je to analytické myšlení,
kreativitu také ještě máme.
Ale chybí nám akceschopnost.
S realizací řady dobře
navržených a dobře
zargumentovaných návrhů na
zvýšení konkurenceschopnosti
se ještě ani nezačalo,“
uzavřel oficiální část debaty
prof. Jiří Voříšek, vedoucí
katedry informačních
technologií Vysoké školy
ekonomické.
„Před dvěma lety jsme měli podobné setkání u příležitosti publikace výsledků
CEO Study 2010 a bohužel musím konstatovat, že mnohé z toho, o čem jsme
tehdy mluvili, se zatím nevyřešilo,“ uvedl svůj příspěvek Vladek Šlezingr,
generální ředitel společnosti IBM Česká republika. „Měli bychom vědět, kam
chceme směřovat, a činit potřebné kroky, abychom se tam dostali. Pokud s tím
nezačneme, budeme se nadále v nejrůznějších žebříčcích propadat.“
Ke vzdělanosti coby nejdůležitějšímu klíči ke zvýšení konkurenceschopnosti se
vrátil i Vladimír Staňura, předseda představenstva ČMSS. „Potřebujeme
tu mít lidi, kteří budou flexibilní, umí pracovat týmově, komunikovat a mají sociální
inteligenci,“ uvedl Vladimír Staňura a přidal ještě jeden podnět pro zvýšení
konkurenceschopnosti: „Snažme se, aby na nejvyšších pozicích ve firmách
i institucích bylo více žen, přimlouvám se dokonce za kvóty, protože ze své
manažerské praxe vím, že to sice jde, ale velmi pomalu.“
Informační technologie v posledních
letech dospěly a dnes jsou nezbytnou
součástí pro fungování prakticky každé
organizace. Ani výroba už se bez IT
neobejde – moderní stroje jsou řízeny
složitými systémy, které nejen určují, co
a jak se bude vyrábět, ale řídí i dodávání
a objednávání surovin a dalších
záležitostí. Díky důsledné aplikaci IT
mohou i výrobní firmy upravovat
v podstatě každý kus výrobku přesně
podle požadavků zákazníka – a to velmi
jednoduše a rychle.
„Informační technologie se stávají
partnerem, nebo dokonce centrem
firemní infrastruktury. Svět IT za
posledních několik let velmi vyspěl
a stává se klíčovou komoditou, na které
závisí úspěch firmy,“ potvrzuje Karel
Šťastný, odborník na expertní
integrované systémy IBM.
Dnes už mají správci IT k dispozici
nástroje, které umožní zjistit, kde a jak IT
v organizaci pomáhají, a dokonce lze
jejich přínos ocenit nejen celkovou
částkou, ale jejím rozkladem až třeba
k jednotlivým oddělením. Díky tomu je
pak možné přesněji spočítat, jaké
investice do IT přinesou organizaci
největší užitek. Nejde jen o cestu
k dalšímu zefektivnění chodu
organizace, ale také nové možnosti,
které dobré nasazení přinese: od
efektivnější komunikace se zákazníky
přes možnost lepší spolupráce uvnitř
i vně organizace až třeba po
personifikaci služeb či výrobků.
„V okamžiku, kdy firma řeší strategické
plány, měl by se na rozhodování podílet
někdo zodpovědný za technologie.
Chce-li firma nasazovat nové systémy
a aplikace, musí začlenit IT do
poradních hlasů. IT se stávají
neoddělitelnou součástí oblastí, ve
kterých dosud nebyly považovány za
klíčové – například v marketingu,“ myslí
si Karel Šťastný.
Informační technologie nejsou jen páteří, ale i mozkem
Think CIO18
Informační technologie začaly do firem pronikat ve druhé polovině minulého
století jako podpůrné systémy, které pomáhaly převážně s účetními operacemi
a později s dalšími a dalšími záležitostmi. Až donedávna byly (a někde stále
ještě jsou) vnímány jako podpůrný nástroj, který pouze pomáhá zajistit
fungování organizace. To se ale mění a úspěšné firmy už IT staví do centrální
role. Znalosti možností technologií a jejich využití se stávají důležitým know-how,
které by mělo být vlastní celému vedení společnosti, nikoliv jen řediteli IT.
Opravdu úspěšné firmy musí být pružné a rychlé, a to už bez IT nejde.
V průměru se více než rozpočtu na IT vynaloží na provoz a údržbu.
IT profesionálů mázkušenosti s prostojipři upgradu firemníinfrastruktury v řáduminut až dnů.70 %
55 %
Data máme, jen je využít
Obrovský potenciál se ukrývá v datech,
která už organizace mnohdy mají. Zatím
jsou ale roztříštěné a nepříliš provázané.
Mnohde se data duplikují, jinde chybí.
Objem dat přitom neustále prudce
roste. V převážné většině jde
o nestrukturovaná data, která se obtížně
zpracovávají. „Pokud dokážeme tuto
obrovskou studnici dat vytěžit, pomohlo
by to optimalizovat mnoho procesů.
Systémy nebudou dělat rozhodnutí za
vás, ale pomohou vám ukotvit váš názor
nebo zvážit jiný, který jste původně ani
CIO Think 19
IBM PureSystems IBM se vývojem a přípravou integrovaných
expertních systémů nabízených pod názvem
IBM PureSystems zabývá několik let, přičemž
navazuje na své předchozí zkušenosti.
Celkové investice do této oblasti včetně
akvizic různých technologií i celých firem
přišly v posledních letech na zhruba tři
miliardy dolarů.
Díky integrovanému řešení a jednotné správě
celého systému nemusí správci studovat
každou součást systému a ověřovat jeho
kompatibilitu, protože fungování celku
garantuje IBM.
IBM PureSystems jsou ideálním základem
privátního cloudu, jehož zprovoznění zabere
zhruba čtyři hodiny. Hotové řešení totiž stačí
připojit do elektřiny a do síťové infrastruktury.
Pokročilé funkce cloudu dokážou monitorovat
kolísání nároků na pracovní zátěž aplikací
a pružně provádět škálování podle
aktuálních požadavků s efektivním využitím
vzorců odborných znalostí. Kombinace
produktů IBM PureSystems a IBM SmartCloud
Services dává podnikům do rukou nástroj
k naplňování strategie flexibilního
a bezpečného hybridního cloudu.
ibm.com/cz/expertsystems
Hlavní přednosti PureSystems konsolidace systémů a aplikací znamená nižší provozní náklady
optimalizace výkonu, rozšiřitelnosti a spolehlivosti aplikací
inovace prostřednictvím rychlejšího nasazení nových
aplikací a služeb
urychlení implementace zabezpečených a integrovaných
prostředí cloudu
Téměř společností mají zpoždění při zaváděnínových informačních technologií.
nebrali v úvahu,“ doplňuje Jan
Kleindienst, šéf výzkumu IBM v Praze.
Velmi rychle jsme si také zvykli na to, že
můžeme sledovat pohyb zboží prakticky
po celém světě. Čím dál více se zavádí
různé tzv. rodné listy, které umožní
vysledovat stopu koncového výrobku až
k základním surovinám. Je to
mimořádně důležité v sektoru
zdravotnictví, ale methanolová aféra
ukazuje, že něco podobného by se
hodilo i v jiných oblastech. Například
v případě alkoholu by využití čipů RFID
umožnilo nejen sledovat pohyb
produktu od výroby až na pult prodejen,
ale současně by znemožnilo falšování
kolků. Nejde přitom o žádné speciální
technologie, ale o prověřená řešení.
A jak je to s IT ve vaší organizaci? Je
páteří, nebo už se stává mozkem
a dodává vám důležité informace pro
rozhodování?
Více informací:
Karel Šťastný, [email protected]
2/3
4až 6měsíců
může trvat jen nastavení HW a SW infrastruktury.
I II III IV V VI
VII VIII IX X XI XII
Novou výzkumnou laboratoř otevře
společnost IBM v Keni. IBM Research –
Africa v Nairobi se stane už dvanáctou
globální laboratoří IBM. Půjde zároveň
o vůbec první takové zařízení IBM na
africkém kontinentu.
Centrum vzniká ve spolupráci s keňským
ministerstvem pro informatiku, komunikaci
a technologie a bude provádět základní
a aplikovaný výzkum zaměřený na řešení
problémů relevantních pro Afriku. Zároveň
bude přispívat k budování vědecké
Afrika získá výzkumnoulaboratoř IBM
Nejrychlejší superpočítač IBMse jmenuje Sequoia
IBM Sequoia používaný Národním institutem Lawrence Livermora
v Kalifornii je nejrychlejším superpočítačem na světě. Vyplývá to
z žebříčku TOP500 zveřejněného na konferenci ISC’12 v Hamburku.
Sequoia používá mikroprocesorovou architekturu Power, která se
běžně využívá také v komerčních podnikových systémech.
Nejrychlejším evropským superpočítačem je další stroj IBM –
SuperMUC z Leibnizova výpočetního centra (Leibniz-
Rechenzentrum) v Mnichově. Ten je navíc prvním komerčně
dostupným superpočítačem chlazeným horkou vodou.
Počítač Sequoia dokáže procesovat úlohy rychlostí 16 petaflops.
Pro srovnání – systém dosahující rychlosti 10 petaflops dokáže
spustit simulaci reakce lidského srdce na nový lék do dvou dnů.
Systému o výkonu jeden petaflop by stejný výpočet trval dva roky.
Systém o výkonu 16 petaflops dokáže nabídnout například
čtyřicetinásobné zlepšení při předvídání zemětřesení.
Expertům z IBM se
poprvé podařilo rozlišit
chemické vazby
v jednotlivých
molekulách pomocí
metody známé pod
názvem bezkontaktní
mikroskopie atomárních
sil (AFM). Tyto výsledky
posouvají výzkum
používání molekul
a atomů do oblasti
nejmenších rozměrů.
Vědci z IBM ve svém
dřívějším výzkumu
použili mikroskop
atomárních sil
s hrotem zakončeným
jedinou molekulou
oxidu uhelnatého (CO),
který funguje jako silná
lupa. Díky tomu mohli
vědci detekovat
jednotlivé vazby, které
se liší pouhými
3 pikometry neboli
3 × 10-12 metru, což
představuje asi jednu
setinu průměru atomu.
Vědci se pokoušejí
Think Střípky20
Vědci vidí vazby v molekulách
Umístění první výzkumnélaboratoře na africkémkontinentu.
TOP500
#1 16+
Nairobi, Keňa
žebříček nejrychlejšíchsuperpočítačů na světě
SEQUOIAIBM POWER (LLNL) výkon
v petaflops
může nabídnout až 40násobnézlepšení při předpovědíchzemětřesení a doporučení
bezpečných únikových tras
1,55x rychlejší a 2,49x energeticky efektivnější1
#3 8+MIRAIBM POWER (ANL)
výkon v petaflops
v rámci projektu Mira nabídnevědcům každý rok více než
pět miliard hodin výpočetního času
#4 3SuperMUC(LRZ) výkon
v petaflops
energie z chlazení superpočítače se využívá k vyhříváníbudov kampusu, což provozovateli ročně
ušetří 1,25 milionu $
Jednotka petaflop představuje kvadrillion neboli 1015 instrukcí za vteřinu.1 v porovnání s druhým nejrychlejším superpočítačem na světě2 v porovnání se zařízením chlazeným vzduchemLLNZ: Lawrence Livermore National Lab; ANL: Argonne National Lab; LRZ: Leibniz Supercomputing Centre
celý je chlazen vodou, díkyčemuž je o 40% efektivnější
pomáhá s vývojem materiálů, které by měly prodloužitdojezd elektromobilů až na 500 mil (805 km)
služby příští generacemobilních telefonů
propojí miliony lidív 17 afrických zemích
lidé mohou využít mobilnítelefony k boji
s padělanými lékykontrolou předpisu během
několika vteřin
mobilní telefonypřinesly milionům lidí první možnost
využívat mobilníbankovní
služby
zlepšení veřejné bezpečnostive městech díky lepší koordinaci v případě krizí či havárií
služby informačníchtechnologií snižujíkojeneckouúmrtnost a zvyšujíúroveň gramotnosti mezi chudými
12 výzkumných laboratoří
IBM X-Force 2012: sílí hrozby v prohlížečích a na sociálních sítích
Kompetenční centrum na VŠEFakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické
v Praze (VŠE) a společnost IBM Česká republika založily
nové kompetenční centrum pro Smarter Commerce neboli
chytřejší obchodování. Studenti se tak mohou podílet na
reálných obchodních a vědecko-výzkumných projektech již
během studia a nasbírat tak cenné zkušenosti.
„Společnost IBM vnímáme jako inovativního partnera, který
v mnoha směrech udává směr vývoje v oblasti technologií.
Koncept chytřejšího obchodování je příkladem
vizionářského přístupu IBM, který nejen můžeme pomoci
rozvíjet, ale zároveň pro jeho realizaci i připravovat budoucí
absolventy,“ říká docent Ota Novotný, vedoucí
kompetenčního centra na FIS VŠE.
Střípky Think 21
„vidět“ atomy
a molekuly
a manipulovat s nimi,
aby prohloubili lidské
poznání a posunuli
hranice výrobních
možností na úroveň
nanometrů. IBM je
průkopníkem
nanovědy
a nanotechnologií od
roku 1981, kdy vědci
z IBM Research
v Curychu Gerd Binnig
a Heinrich Rohrer
vyvinuli řádkovací
tunelový mikroskop.
Za ten získali v roce
1986 Nobelovu cenu
za fyziku.
Ostrý nárůst případů zneužití internetových prohlížečů a nekončící obavy
o zabezpečení hesel na sociálních sítích ukazují výsledky pravidelného
půlročního průzkumu rizik IBM X-Force 2012. Poukazuje také na značné
rozpory mezi rozšířením mobilních zařízení a připraveností podnikových
programů BYOD (Bring your own device neboli Přines si vlastní zařízení).
Od posledního vydání zprávy X-Force došlo k výraznému nárůstu malwaru
a škodlivých aktivit na webu. „Jsme svědky nárůstu velice sofistikovaných
a cílených útoků, zejména na počítače Mac a na hesla stránek sociálních sítí,“
říká Clinton McFadden, vedoucí manažer pro výzkum a vývoj v IBM X-Force.
Rychlejší odhalení pandemií
Společnost IBM spolupracuje s americkými zdravotními
úřady na zpracování objemných lékařských dat, aby
pomohla vytvořit nový systém informování o případech
ohrožujících veřejné zdraví v reálném čase. Pomůže tak lépe
zvládnout rozsáhlé epidemie infekcí, jako jsou například
černý kašel nebo různé typy chřipky.
Nyní dochází kvůli zpoždění nebo nejednotnosti zadávání
dat od jednotlivých lékařů k duplikacím a neúplným
informacím. Experti z IBM Research pracují na tom, aby se
data v odpovídajícím formátu z elektronického
zdravotnického registru dala jednoduše sdílet místními,
krajskými, státními i federálními úřady tak, aby mohly rychleji
reagovat na mimořádné zdravotní situace.
Inovace v Africe poskytují vládám,podnikatelům i lidem nástroje ke zlepšení jejichživota způsobem, jaký dosud nebyl možný. Ulice Nairobi jsou čtvrté
nejzatíženější na světě
ze 3 na 5 milionůje předpokládaný nárůst počtuobyvatel Nairobi v letech 2012–2020
pokročilá analýzavědci IBM sbírají, třídí a v reálném čase získávají různé vstupy jakou jsou informaceo počtu vozidel, stavu silnic a počasí, abyzlepšili celkový stav dopravy v Nairobi i dalšíchměstech
40 minutprůměrná doba, kterouobyvatel Nairobi strávív dopravě
méně než 50 %ulic Nairobi mápevný povrchNová laboratoř IBM se
bude zabývat základníma aplikovanýmvýzkumem, který by mělpomoci řešit problémyvýchodní Afriky, jako jsounapříklad dopravní zácpy.
a technologické základny pro celý kontinent.
Zaměří se zejména na tři klíčové oblasti –
veřejný sektor nové generace, chytřejší
města a rozvoj lidského potenciálu.
Think Střípky22
rychle zpracovat velké objemy dat
a nabídnout správné odpovědi pomůže
lékařům získávat potřebné informace.
V medicíně je totiž informací velmi
mnoho a neustále přibývají další a další.
Spíše než se memorovat nové
informace z učebnic, odborných
časopisů a konferencí, měli by
se studenti medicíny učit vlastní
zkušeností: z konkrétních popsaných
případů různých pacientů, jejich
analýzou, předkládáním hypotéz
Klinika v americkém Clevelandu využije
pro odbornou přípravu lékařů předností
systému IBM nazvaného Watson, který se
proslavil jako neporazitelný soupeř
v soutěži Jeopardy! (její českou obdobou
je televizní soutěž Riskuj). Tým vědců IBM,
který se podílel na vybudování systému,
bude spolupracovat se specialisty kliniky,
fakultou a studenty medicíny na zlepšení
schopností Watsona v oblasti medicíny.
Schopnost systému Watson analyzovat
význam a kontext mluveného jazyka,
a následně hledáním a propojováním
informací z referenčních zdrojů, aby
mohli potíže pacienta správně a rychle
identifikovat a vybrat ten nejvhodnější
způsob léčby či lékařského zásahu.
„Praxe medicíny se mění, a tak by se
měl změnit i způsob výuky lékařů.
V lékařských případech bychom se měli
více spoléhat na schopnosti lidí rychle
najít a aplikovat vhodné znalosti.
Nalezení a zhodnocení různých cest
popsaných v lékařských knihách
a materiálech je základem pro správnou
identifikaci potíží a jejich
vhodnou léčbu,“ uvedl
Dr. David Ferrucci
z IBM a hlavní řešitel
projektu Watson.
Watson pomůže s odbornoupřípravou lékařů
Institut pro chytřejší energie
Společnost IBM založila Smarter Energy
Research Institute (Institut pro výzkum
chytřejších energií), který se bude
zaměřovat na výzkum a vývoj v oblasti
energií. Prvními členskými organizacemi
se staly firmy Hydro-Québec (Kanada;
jeden z největších světových
provozovatelů vodních elektráren),
Alliander (Nizozemsko; hlavní
nizozemský distributor elektřiny se
specializací na obnovitelné zdroje)
a DTE Energy (USA; energetická firma).
Kombinace zkušeností a expertízy IBM
v oblasti matematických a počítačových
věd s bohatými inženýrskými
a provozními zkušenostmi energetických
firem v rámci institutu by mělo přinést
inovativní řešení v pěti základních
oblastech. Každá ze zapojených firem
se soustředí na jednu či dvě z nich.
optimalizace v případě výpadků sítí: minimalizace času, kdy jsou klienti bez dodávek energií
optimalizace řízení zdrojů: zlepšení alokace prostředků a provozních nákladů při údržběa rozvoji distribučních sítí
integrace zdrojů obnovitelné energie a distribuovaných výroben elektřiny: snahao naplnění cílů stanovených regulátorem a současně zajištění stability v rámci distribuční sítě
kontrola stavu sítí: detekce anomálií v celé síti v reálném čase zlepší odolnost vůčivýpadkům, spolehlivost a kvalitu dodávek energií
propojení účastníků: připravit model zapojení klientů a jejich spolupráce s dodavateli
Příliš mnoho informací:dilema lékařských dat
200xV roce 2020 budou mítlékaři k dispozici
více medicínských dat,než kolik vůbec můžečlověk zpracovat*
A bude hůře… Objem medicínskýchdat se každých pět let
zdvojnásobí
zlepšení péče o pacienta.81% lékařů nenajde měsíčně
ani 5 hodin, aby zvládali přísun nových informací
Odpověď? IBM Research a klinika v Clevelanduvyužijí systém IBM Watson pro výukustudentů medicíny.
Watson jim pomůževyhledat informace, aby mohli rozhodnouto nejvhodnějším řešení pro
Studenti také pomohouučit a zkoušet Watsona,aby se tak dále zlepšilyjeho schopnosti.
IBM Research
Smarter Energy Research Institute
společná výzkumnáagenda, společné
investice, společnéinovace, sdílený
úspěch
Energetika a veřejné služby
Think Odpovědnost 23
Programem Věda má budoucnost, který motivuje mladé lidi
ke studiu přírodních a technických oborů a probíhá formou
plánované partnerské spolupráce firmy a školy, prošly už
desítky dětí. Absolvovaly exkurze do kanceláří IBM,
diskuzní stoly se zaměstnanci nebo workshopy
s programováním legorobotů.
Společnost IBM také zavedla
projekt mentoringu, v rámci
kterého se zaměstnanci firmy
věnují jednotlivým žákům
a snaží se jim pomoci
v kariérním rozhodování.
Inspirujeme žáky ke studiu technických oborů
Již tradiční iniciativa, jejímž cílem je
zvýšit procento žen pracujících
v oboru informačních technologií,
proběhla i v roce 2012 pod názvem
Dívčí letní škola IT. V jejím rámci mají
dívky možnost seznámit se
s technologiemi, naučit se mnoho
nového a zjistit, zda v tomto oboru
chtějí budovat svou kariéru. Vedle
brněnského VUT se letos do projektu
zapojila i ČVUT v Praze.
Jak přilákat ženy do sektoru IT?
Do World CommunityGrid se může zapojit každýRegistrací do počítačové sítě World Community Grid,
u jejíhož zrodu stála IBM, může kdokoliv poskytovat
volnou kapacitu svého počítače pro humanitární
výzkum. Mezi podporovanými projekty je mimo jiné
hledání léčby AIDS, svalové dystrofie nebo rakoviny.
V roce 2012 proběhla rozsáhlá komunikační kampaň,
která do virtuálního gridu přivedla desítky dalších
uživatelů a tím přinesla humanitárnímu výzkumu
stovky týdnů výpočetního času.
Za rok 2012 se do dobrovolnických aktivit zapojilo
150 dobrovolníků z řad zaměstnanců IBM. Zároveň firma
v rámci svého grantového programu umožnila aktivním
dobrovolníkům požádat o grant pro neziskovou organizaci,
se kterou spolupracovali. Prostřednictvím těchto grantů bylo
mezi neziskovky rozdáno více než půl milionu korun.
Společně pro chytřejšíplanetu: dobrovolníci IBM
www.vedamabudoucnost.cz
www.darujspravne.cz
www.fit.vutbr.cz/holky/
www.zapojimse.cz
Jak neztratit spojení v čím dál propojenějším světě
IBM, logo IBM, ibm.com, Chytřejší planeta a ikona planety jsou ochrannými známkami společnosti International Business Machines registrované v řadě zemí světa. Ostatní názvy produktů a služeb mohou být ochrannými známkami společnosti IBM nebo jiných firem. Aktuální seznam ochranných známek společnosti IBM naleznete na webových stránkách www.ibm.com/legal/copytrade.shtml. © International Business Machines Corporation 2012.
Pro dnešní ředitele a ředitelky firem a představitele veřejného sektoru znamená technologický pokrok
mnohem více než jen inovace v oblasti hardwaru a softwaru. Jde jim především o inovaci, která by podpořila
vzájemnou spolupráci a komunikaci. Náš výzkum prokázal, že přední představitelé organizací vnímají
technologie jako hlavní faktor umožňující spolupráci a posilující vzájemné vztahy.
Jak ale těchto spojení nejlépe využít, abyste vytvořili nové příležitosti a možnosti?
Odpověď najdete v publikaci „Leading Through Connections: Insights from the 2012 IBM Global CEO Study“.
Do výzkumu se zapojilo více než 1 700 generálních ředitelů a ředitelek firem všech velikostí a představitelů
veřejného sektoru z 64 zemí reprezentujících 18 průmyslových odvětví. Jejich poznatky utvářejí jedinečný
a komplexní náhled, jak současné vedení společností reaguje na nepředvídatelnost čím dál propojenější
ekonomiky. Současně také vysvětlují, kde vidí největší příležitost prosadit se a uspět.
Pojďme společně vytvářet chytřejší planetu.
Přehled nejzajímavějších poznatků z výzkumu nazvaný „Leading Through Connections: Insights from
the 2012 IBM Global CEO Study“ najdete na stránce ibm.com/cz/ceostudy2012.
Chytřejší podnikání vyžaduje chytřejší myšlení
Nejnovější přírůstek v sérii IBM studií názorů nejvýznamnějších představitelů organizací.
