Téma 1

Zkušenosti s evropskými normami

Michal Varaus

Vysoké učení technické v Brně

26.-27.11.2013, České Budějovice

Evropské normy pro silniční

stavební materiály - TC227

Petr Svoboda

David Matoušek

Michal Varaus

Sdružení pro výstavbu silnic Praha,

VUT v Brně

Evropská normalizace a její dopad na situaci

v České republice

2013 → revize výrobkových norem pro stavbu vozovek

Normy pro kamenivo

Normy na CB kryt a směsi stmelené hydraulickými pojivy

Normy na asfaltové směsi

Změny v přístupu → nařízení Evropského parlamentu

č. 305/2011 o přijetí CPR (Construction Product Regulation =

Nařízení o stavebních výrobcích) → Udržitelnost čerpání

přírodních zdrojů

Nahrazuje CPD (Construction Product Directive = Směrnice o

stavebních výrobcích)

3

Zkušenosti s 1. generací norem

Laboratorní zkoušky – asfaltové směsi

Zavedení nových/modifikovaných zkušebních postupů

ČSN EN 12697-5 Stanovení maximální objemové hmotnosti

ČSN EN 12697-11 Stanovení afinity mezi pojivem a kamenivem

ČSN EN 12697-12 Stanovení odolnosti zkušebního tělesa vůči

vodě ITSR

ČSN EN 12697-22 Zkouška pojíždění kolem

ČSN EN 12697-44 Odolnost proti kopírování trhlin

ČSN EN 12697-46 Nízkoteplotní vlastnosti

4

Zkušenosti s 1. generací norem

Změny v zaběhnuté praxi - ITT Zkoušky typu

ITT → zkoušky typu (laboratoř / obalovna)

ITT obalovna = větší přiblížení praxi

ITT laboratoř → návrh 3 sad těles místo 5 sad

Opakování ITT po 5 letech dostačující

Možnost aplikace na skupiny příbuzných výrobků

5

Časový harmonogram přijetí norem

Duben – říjen 2013 → připomínkování nových anglických verzí

Listopad – březen 2014 → přijetí/zamítnutí připomínek

Duben 2014 → jednání o zamítnutých připomínkách

2. polovina 2014 → zpracování finální verze

Konec roku 2014 → konečné hlasování

2015 → přechodné období pro zpracování předpisů na národní

úrovni

6

2. generace norem

Národní přílohy výrobkových norem 2.generace

ÚNMZ (Ústav pro normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví) → metodika

Odkaz na národní přílohu v EN → přípustné ji zpracovat

Pokud není v EN odkaz → zpracuje se ČSN

Pro doplňující informace → poznámky pod čarou

Důsledek opatření

TNK 147 Navrhování a provádění vozovek → U všech

výrobkových norem budou zrušeny národní přílohy

Požadavky budou převedeny do norem na provádění

stavebních prací (ČSN 73 6121) 7

Revize norem pro asfaltové směsi

ČSN EN 13108-1 Asfaltový beton

1. generace pro → empirický i funkční přístup

Možnosti dalšího pokračování v 2. generaci

1. Ponechat empirický a funkční přístup jako v první generaci

2. Použít výhradně funkční přístup

3. Použít výhradně empirický přístup

4. Nadefinovat do norem empirické a funkční zkoušky a

vymezit, které zkoušky nelze vzájemně kombinovat

8

Požadavky na kamenivo → revize normy ČSN EN 13043

Sblížení s normami EN 12620 Kamenivo do betonu

EN 13242 Kamenivo pro nestmelené směsi

Sjednocení kategorií u jednotlivých parametrů (výrobci kameniva)

Sjednocena hranice pro drobné kamenivo d/D D ≤ 4, d = 0

Všechny frakce, kde d > 0 je hrubé kamenivo např. 1/4, 2/4

Zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování →

možné provádět i v přítomnosti soli

Zvláštní požadavky jsou stanoveny na hodnocení kameniva z

ocelářské strusky

9

Požadavky na kamenivo → revize normy ČSN EN 13043

Nutno změnit požadavky na nasákavost / mrazuvzdornost /

trvanlivost

Návrh: pro směsi S, + → Nasákavost WA24 max. 1 %;

pokud ⟩ 1 % → Mrazuvzdornost F2

Nevyhovující kategorie methylenové modři → přejít na

zkoušku ekvivalent písku (nutno upravit postup) →

provádění srovnávacích zkoušek

10

2. generace norem – revize národních příloh

Požadavky na pojiva – zpřehlednění tabulky v ČSN EN 13108-1

Umožnění používání předmíchaných pojiv

11

2. generace norem – revize národních příloh

Požadavky na asfaltové směsi – ČSN EN 13108-1

Pro obrusné vrstvy nepoužívat směsi “S“

Směsi ACO 11+, ACO 11 – od TDZ II, hutnit 2 x 50 údery

upravit obor zrnitosti → posunout, spodní mez směrem nahoru

(přidání 0/4, popř. moučky + přidat asfaltové pojivo)

Cíl → dosáhnout větší trvanlivosti směsí

Srovnávací zkoušky → vyzkoušet směsi ACO 11+ při 50oC a

60oC – stanovit mezní hodnoty pro zkoušku odolnosti proti

trvalým deformacím

12

2. generace norem – revize národních příloh

2. generace norem – revize národních příloh

Meze pro přidávání R-materiálu – ČSN EN 13108-1

Pro obrusné vrstvy ACO 11+ připustit 15 – 20 % R-materiálu

Pro ložní vrstvy → max. 50 % R-materiálu

Pro podkladní vrstvy → max. 70 % R-materiálu

Přidávání R-materiálu nad 20 % vyžaduje:

Důkladnou homogenizaci, ideální → frézování po vrstvách

Průběžné sledování vlastností pojiva (pen, KK)

Dávkování asfaltu 70/100, nebo použití omlazovačů pojiva

13

Změny ve specifikacích

silničních asfaltových pojiv v

kontextu vývoje evropských

norem

Jiří Plitz

PARAMO, a.s.

Nemodifikované silniční asfalty ČSN EN 12591

Jediná skupina pojiv mající úplnou specifikaci druhů

Od revize v roce 2009 je harmonizovanou normou

Tabulka A → vlastnosti povinné ve všech zemích

Tabulka B → každá země si může vlastnost zvolit

(v ČR zvolen bod lámavosti)

Při další revizi v roce 2014 → změna přílohy ZA

Není jasné posuzování trvanlivosti

Pouze RTFOT je nedostatečné

PAV nekoreluje se stárnutím ve vozovce

15

Speciální silniční asfalty - ČSN EN 13924

Revize 2011 → rozdělení normy na část 1,2

Část 1 → Tvrdé silniční asfalty, zatím není jasné, zda-li

funkční specifikace budou v ČR povinné, TSA 10/20, 15/25

Část 2 → Multigrádové asfalty → vyšší penetrační index

očekává se formální hlasování v ČR MG 20/30, 35/50, 50/70

Polymerem modifikované asfalty - ČSN EN 14023

Revize 2010 → harmonizovaná norma

Požadavky na konzistenci pro střední a zvýšené užitné tepl.

Pokryto zatím empirickými zkušebními metodami

V NA specifikováno 11 druhů,

Při další revizi se počítá se zavedením funkčních zkoušek

(DSR, BBR, MSCRT) → 2018

16

Ředěná a fluxovaná pojiva - ČSN EN 15322

Zavedena 2010

Požadavky pokrývají obecné vlastnosti pojiv, vlastnosti po

zpětném získání, vlastnosti po PAV

Do textu EN 15322 přenesen postup řízení výroby

Změněna NA → nový druh fluxovaný přírodním fluxovadlem

Kationaktivní asfaltové emulze ČSN EN 13808

Zavedena 2005 → harmonizovaná norma, 17 druhů emulzí

Revize 2013 → hodně změn: změněny třídy obsahu pojiva,

štěpitelnosti, upraveny třídy mísitelnosti s filerem a

cementem, u měkkých pojiv zavedena penetrace při 15oC,

rozšířeny třídy bodu měknutí a třídy koheze

Stárnutí pojiv se provádí zkouškou PAV

17

Hutnění asfaltových směsí v

laboratoři: vliv zhutnění na

chování asfaltových směsí

Petr Mondschein

Jan Valentin

ČVUT v Praze, Katedra silničních staveb

Hutnění asfaltových směsí

Základní parametr → mezerovitost / obj. hmotnost

Mezerovitost má rozhodující vliv na chování vrstvy a k-ce

S rostoucí mírou zhutnění → > tuhost, životnost, nižší únava

Zhutnitelnost → závisí na složení asfaltové směsi

Zhutnitelnost ovlivňuje B %, poměr fileru a pojiva, podíl

hrubého kameniva, Dmax ve vazbě na tloušťku, teplota

Hutnění v laboratoři

Marshallův, lamelový nebo segmentový zhutňovač, gyrátor

19

Marshallův pěch / rázový zhutňovač

Starý typ s dřevěným blokem dle ČSN 73 6160

Nový typ dtto ČSN EN 12697-30

Nový typ s ocelovou nohou ČSN EN 12697-30

2008 → srovnávací zkoušky pěchů s dřevěným blokem →

stejné ρssd , pěchy dle ČSN možné používat až do roku 2013/14

Nový pěch s ocelovou nohou → vyšší obj. hmotnosti

20

Srovnávací zkoušky - mezerovitost

Starý typ dle ČSN 73 6160 x nový typ s ocelovou nohou

ČSN EN 12697-30

Směs ACO 11 s pojivem 50/70, 2x25, 2x50, 2x75 úderů

ACO 11 S 2x75 údery Vm = 2,5 – 4,0 % → 0,6 % = 40 %

vliv na složení směsi

21

Srovnávací zkoušky – míra zhutnění, moduly

Míra zhutnění = ρssd vývrt / ρssd přeform.

ACO 11 S – míra zhutnění = 98 – 100 % → rozdíl 17 kg/m3 →

40 % z předepsaného intervalu

Moduly tuhosti IT-CY a ITS → zhutnění ovlivňuje mecha-

nické a reologické vlastnosti směsí

22

Srovnávací zkoušky – moduly tuhosti

2x75 úderů = 100 % zhutnění (8 913 MPa),

2x50 úderů = 98,7 % (8 358 MPa)

2x25 úderů = 96,8 % (5 912 MPa)

Ukazuje se, že kritickou hodnotou míry zhutnění je 98 %

Další práce ACO 11S s nízkoteplotními přísadami

Opět potvrzeny závěry o výrazném zhoršení parametrů pod 98 %

Závěr → cílem je vyvolat diskuzi o změně požadavků na míru

zhutnění v ČSN 73 6121

→ dva typy pěchů → návrh a kontrola → zavádějící výsledky

(směs navržena na hranici mezerovitosti)

23

Laboratorní zrychlená metoda

na měření protismykových

vlastností povrchu vozovek

Jaroslava Dašková

Leoš Nekula

Tomáš Matějka

Petr Svoboda

VUT v Brně, Měření PVV,

CONSULTEST s.r.o., PRAGOPROJEKT a.s.

Současný stav

Zavedení zrychlené lab. metody podle prEN 12697-49

k měření protismykových vlastností a jejich vývoje

Metoda Wehner/Schulze (W/S)

Zkušební zařízení → laboratorní vzorky i vývrty

1. rok úkolu TAČR → výběr úseků s různými povrchy

Cíl projektu

Posouzení asf. krytů i CB krytů – nových i déle užívaných

Posouzení různých druhů kameniva (všech frakcí) pro asf.

směsi nebo CB kryty

25

CB kryty – různé stáří a různé povrch. úpravy

Striáž, tažená juta, silonová košťata, vymývaný beton, tryskání

Počáteční měření – 2 cykly

Dlouhodobá měření → vývoj protismykových vlastností

Kameniva

Pískovec, droba, rula, žula, melafyr, porfyr, čedič, vápenec

26

Výsledky vývoje protismykových vlastností

Asfaltové kryty – vývoj součinitele tření

27

Výsledky vývoje protismykových vlastností

Kameniva – porovnání součinitele tření

28

Závěr

Zařízení W/S se používá pro posouzení životnosti povrchů

vozovky z hlediska protismykových vlastností

Z lab. měření je vidět vliv celkového složení asf. vrstev,

protože součinitel tření je vyšší než hodnoty ohladitelnosti

použitého kameniva

Zajímavá mohou být měření ohladitelnosti směsi kameniva

odolného a méně odolného proti ohlazení → ekonomický

dopad

Problematická laboratorní výroba těles z CB → nerovnosti

povrchu, vysoké abrazivní účinky

Zkouška W/S přináší výsledky s vysokou vypovídací schop-

ností → předpověď vývoje protismykových vlastností

29

Vliv povrchových vlastností

vozovky na nehodovost

Tomáš Matějka

Zdeněk Mudrych

CONSULTEST s.r.o.

Současný stav

Sledování vývoje vlastností povrchu → důležité parametry

s ohledem na bezpečnost silničního provozu

Správci sítí → orientace na měření povrchových vlastností

→ údržba a opravy havarijních úseků

S ohledem na nedostatek financí → nevyhovující úseky

opravovány neefektivně

Místo komplexní opravy → několikanásobná provizorní

oprava

31

ŘSD – pilotní projekt

2012 – 2013 se zlínskou správou ŘSD řešen pilotní projekt

na komplexní diagnostiku silnic I. třídy

V rámci projektu → měření protismykových vlastností,

podélných nerovností (IRI), poruch → klasifikace dle TP87

Data přenesena do interaktivní mapy → výpis poruch +

nehodovosti na jednotlivých úsecích

Protismykové vlastnosti → Griptester dle ČSN 73 6177:2009

60 km/h extravilán a 40 km/h intravilán

Podélné nerovnosti → Laserový profilometr → IRI → jízdní

stopy + makrotextura

32

Výsledky měření

Nejrizikovější úseky → před křižovatkami, přechody pro

chodce, směrové oblouky, úseky ve stoupání, klesání

Závislost brzdné dráhy na rychlosti

33

Způsoby možných zlepšení

Aplikace různých technologií podle parametrů úseku

Tryskání tlakovou vodou → CB kryty (zlepšení III – IV stupně)

Nátěrové technologie → Rocbinda

Emulzní kalové zákryty → AC/CB kryty

Asfaltové směsi modif. pryžovým granulátem

Ekonomická analýza

- krátké úseky 1 Kč vložená → 10 – 20 Kč socioekonomické

úspory

- sledovaný nehodový úsek u Vyškova po BPÚ → škody

sníženy z 4 mil. Kč na 150 000 Kč

34

Přínos programů zkoušení

způsobilosti pro silniční

stavitelství

René Uxa

ASPK s.r.o., Brno

Všeobecné informace

Zpracování článku → 20-leté zkušenosti ASPK, s.r.o.

Popsány → změny v organizaci zkoušení, zjištění vyplývající

z výsledků zkoušení

MPZ → nejúčinnější nástroj externí kontroly laboratoří

MPZ → zkoušky identických mat. s odkazem na akreditaci

podle ČSN EN ISO/IEC 17043

Pro ověření způsobilosti (nízká opakovatelnost, reproduk.) →

MD vyhlásit samostatné MPZ

V následujících grafech → rozsah MPZ od roku 1995

36

Počet účastníků MPZ v jednotlivých oblastech

37

MPZ – asfaltové směsi: vývoj počtu zkušebních

metod/vzorků

S ohledem na vyhodnocení úspěšnosti → redukce počtu

vzorků s důrazem na jednodušší, méně problematické

materiály

38

MPZ – hodnocení výsledků

Dlouhodobě nevyhovující výsledky u penetrace

ASPK projedná se zástupci zpracovatele normy změny

hodnot reprodukovatelnosti

39

Změna Z1 normy ČSN 72 1006

Kontrola zhutnění zemin a

sypanin

Jaroslav Hauser

GEOSTAR, s.r.o., Brno

Změny

Revize řady norem v oboru PK → ČSN 72 1006

Úprava názvosloví dle ostatních předpisů

Z textu je vypuštěna Hilfova metoda kontroly zhutnění

Zrušeny části, které jsou obsaženy v normě ČSN 73 6133

Nově zavedena informativní příloha

41

Změny

Nejvíce změn u statické zatěžovací zkoušky kruhovou deskou

V praxi → přisuzována velká vypovídací schopnost

- povrchní znalost metodiky

- nekritické používání Edef2/ Edef1 místo míry zhutnění D

42

Změny

V roce 1998 → nový postup statické zatěžovací zkoušky

V praxi → problémy s odlišnostmi od původní zkoušky

Např. : vyvození napětí 500 kPa v I. stupni u všech materiálů

např. u ŠD na prachovité hlíně → porušení podloží

Modul materiálu je platný pouze pro určitý obor napětí

43

Změny

Rozdělení metody SZZ na 2 postupy

1. postup → jemnozrnné zeminy → max. napětí 250 kPa

2. postup → hrubozrnné zeminy → max. napětí 500 kPa

Max. hodnoty zatlačení budou vyšší pro jemnozrnné zeminy

Přesněji definován materiál na vyrovnání → písek 0,1 -1 mm

Přidání nové kapitoly Bibliografie → seznam souvisejících

předpisů „nižší úrovně“ než vlastní norma

Velké množství změn → doporučeno provést kompletní revizi

normy ČSN 72 1006

44

Děkuji za pozornost

45