'Tomáš Havlíček' 74474@mail · Web viewv = 40 -60 cm Crataegus laevigata 18 ......

O z n á m e n í z á m ě r upodle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

leden 2008O B S A H

Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném zněníRealizace místního ÚSES v k.ú.Kněžpole

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.........................................................................................................4B. ÚDAJE O ZÁMĚRU.........................................................................................................................4

B.I. Základní údaje...............................................................................................................................4B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona č.100/2001 Sb..............................4B.I.2. Kapacita záměru.....................................................................................................................4B.I.3. Umístění záměru....................................................................................................................4B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry......................................................5B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a

hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí..........6B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru................................................6B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...................................11B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků..................................................................11B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato

rozhodnutí vydávat..............................................................................................................11B.II. Údaje o vstupech........................................................................................................................11

B.II.1. Zábor půdy..........................................................................................................................11B.II.2. Odběr a spotřeba vody........................................................................................................13B.II.3. Surovinové a energetické zdroje.........................................................................................13B.II.4. Doprava..............................................................................................................................14

B.III. Údaje o výstupech....................................................................................................................15B.III.1. Emise do ovzduší..............................................................................................................15B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění.....................................................................15B.III.3. Kategorizace a množství odpadů.......................................................................................15B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií..................................17B.III.6. Ostatní...............................................................................................................................17

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...............................18C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...............................18

C.I.1. Přírodní podmínky dotčeného území...................................................................................18C.I.1.1. Geologické a geomorfologické podmínky...................................................................18C.I.1.2. Klimatické podmínky...................................................................................................18C.I.1.3. Hydrologické podmínky...............................................................................................19

C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny........................................................................................20

C.II.1. Ovzduší...............................................................................................................................20C.II.2. Půda....................................................................................................................................20C.II.3. Voda....................................................................................................................................20C.II.4. Příroda a krajina..................................................................................................................20

C.II.4.1. ZCHÚ, VKP, Natura 2000, přírodní parky.................................................................20C.II.4.2. Územní systém ekologické stability............................................................................21C.II.4.3. Krajinný ráz.................................................................................................................21

C.II.5. Biosféra...............................................................................................................................22Fauna a flóra..............................................................................................................................22Biogeografie (zdroj: Culek a kol.: Biogeografické členění ČR I.,II., 1996,2001)....................28

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...31D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby

trvání, frekvence a vratnosti).....................................................................................................31D.I.1. Vlivy na veřejné zdraví........................................................................................................31

D.I.1.1. Hluk..............................................................................................................................32D.I.1.2. Emise............................................................................................................................32D.I.1.3. Mikroklima...................................................................................................................32D.I.1.4. Urbanizovaná území.....................................................................................................32D.I.1.5. Psychická pohoda.........................................................................................................33

D.I.2. Vlivy na složky životního prostředí.....................................................................................33

2


D.I.2.1. Ovzduší.........................................................................................................................33D.I.2.2. Půda..............................................................................................................................33D.I.2.3. Voda.............................................................................................................................34D.I.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje..........................................................................35D.I.2.5. Příroda a krajina...........................................................................................................36

D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci..........................................................38D.II.1. Rozsah vlivů na veřejné zdraví..........................................................................................38D.II.2. Rozsah vlivů na životní prostředí.......................................................................................38

D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice.................39D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.............40D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů

...................................................................................................................................................41E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.............................................................................41F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE.....................................................................................................................41G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU..........42H. PŘÍLOHY........................................................................................................................................43ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ:.........................................................................................44

3


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

Oznamovatel: ing. Lubomír Vítek IČ: - Bydliště: Jiříkov – Kněžpole 19, PSČ 793 51 Břidličná

tel.: +420 602782243 e-mail: [email protected]

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona č.100/2001 Sb.

Realizace skladebných částí místního územního systému ekologické stability (ÚSES) v k.ú. Kněžpole

Záměr je podle přílohy č.1. kategorie II k zákonu č. 100/2001 Sb., bodu 1.4. Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.Příslušným orgánem provádějícím posouzení je Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 117, 702 18 Ostrava, oddělení životního prostředí a zemědělství, oddělení hodnocení vlivů na životní prostředí a lesní hospodářství.

B.I.2. Kapacita záměru

Oznámení je zpracováno na vybudování vodní nádrže s litorálním pásmem a izolovanými tůněmi a dále výsadbu zeleně v okolí navrhované vodní plochy a podél toku Sitky níže po proudu na pozemcích oznamovatele.

B.I.3. Umístění záměru

Kraj: SeveromoravskýOkres: Bruntál Obec s rozšířenou působností: Rýmařov Obec: JiříkovKatastrální území: Kněžpole, kód k.ú. 667111p.č. 1087/2, 1087/3, 1087/5, 1087/11, 610/1, 612/1, 1061, 602, 660, 844/1, 844/2, 51/2, 53/1, 610/6, 690/1

Skladebné částí ÚSES se nacházejí jihovýchodně od obce Kněžpole v údolní nivě pravostranného přítoku vodního toku Sitka. V situaci katastrální mapy, viz kap. F, příloha 1 Mapa s umístěním stavby.

4


B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Zájmový prostor se nachází kolem pravostranného přítoku toku Sitka v blízkosti obce Kněžpole a je na dolním konci ohraničen místní komunikací, na horním konci zástavbou obce. Z konfigurace terénu a šířky údolní nivy vyplynul návrh technického řešení biocentra a biokoridoru podél vodního toku. V dolní části, kde je údolní niva poměrně úzká, je navrženo realizovat biokoridor s ponecháním vodního toku bez úprav, vybudováním vodních tůní na levém i pravém břehu toku v místech v současnosti podmáčených.Ve střední a horní části údolní nivy je navrženo realizovat biocentrum s vodní plochou a litorálním pásmem. Cílem je vytvořit mozaiku mokřadních a vodních biotopů jako funkční součásti místního ÚSES v souladu s územním plánem obce Kněžpole (koncept řešní).Na lokalitu, na které bude prováděna výstavba vodní nádrže s příslušejícími objekty, je přístup ze silnice Kněžpole–Veveří po polní cestě na parcele č. 1061. Silnice Kněžpole- Veveří je připojena na silnici č. II/445 Šternberk- Kněžpole–Rýmařov. Polní cesta na parcele č.1061 je vedena na mostek přes pravostranný přítok toku Sitka a dále na druhou stranu údolí. Z polní cesty je přístup na pozemky, na nichž se bude provádět výstavba nádrže.Celkově délka navrhované přeložky (revitalizace) činí 380 m, plocha nově realizované vodní plochy činí 1,28 ha a plocha realizovaných šesti tůní činí 0,2 ha.Pro vybudování vodní plochy, periodických tůní, přeložku vodního toku a realizaci výsadeb se počítá s trvalým záborem na ploše cca 3,0 ha.

Kumulace záměru s jinými záměry se nepředpokládá.

5


B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Zdůvodnění potřeby záměru:

Realizací skladebných částí lokálního ÚSES budou docíleny tyto ekologické efekty:

V řešeném území budou vytvořeny příznivější podmínky pro život vodních a mokřadních živočichů vázaných na stojaté vody a jejich litorální zónu

Zvýší se ekologická stabilita území Významně se zvýší retenční schopnost území. Celkově dojde ke zvýšení druhové biodiverzity v řešeném území a okolí. Dojde k obnovení zaniklých biotopů

Lokalita pro realizaci skladebných částí lokálního ÚSES byla vybrána s ohledem na skutečnost, že se jedná o pozemky investora, což umožňuje realizovat vymezené lokální biocentrum č.8A a vymezený lokální biokoridor č.12C. Jedná se o mimořádnou příležitost, kdy je možné realizovat veřejně prospěšná opatření i bez zpracování komplexních pozemkových úprav, ve kterých by na výše uvedená opatření byla snaha získat pozemky ze státního nebo obecního vlastnictví. Vzhledem ke skutečnosti, že zahájení a následné zpracování KPÚ v k.ú. Kněžpole není v nejbližších letech reálné, byla by bez osvíceného investora, který má zájem o zvýšení ekologické stability krajiny, realizace výše uvedeného lokálního biocentra a biokoridoru naprosto nereálná. Záměr byl proto zpracován v jedné variantě. Za variantní řešení je možno považovat nulovou variantu, tj. případ, že by se výše uvedená krajinná opatření nerealizovala. Dle doposud zjištěných skutečností lze předpokládat jednoznačně za vhodnější variantu s realizací skladebných částí lokálního ÚSES.

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Návrh technického řešení záměru vychází ze zpracované projektové dokumentace k územnímu řízení firmou POYRY ENVIROMENT ,a.s., Brno. Zodpovědný projektant ing. Vladimír Vinkler.Podnik je oprávněn ke zpracování dokumentace stavby na základě živnostenského listu vydaného Živnostenským úřadem města Brna pod č.j. 22/14072/00/0 ze dne 26.4.1993 a doplněného dalšími rozhodnutími téhož úřadu ze dne 7.12.1993 a 11.1.1995. Podnik je zapsán v obchodním rejstříku u OS Brno, oddíl B ,vložka 775. Dodavatel stavby: bude vybrán na základě výběrového řízení.

Stavebně technické řešeníStavba je členěna na následující stavební objekty (SO) :SO 01 Přeložka pravostranného přítoku toku SitkaSO 02 Hráz nádrže SO 03 Úpravy v nádrži SO 04 Výpustný objekt nádrže SO 05 Odběrný objekt

6


SO 06 Vzdouvací objekt na pravostranném přítoku toku SitkaSO 10 Vodní tůněSO 11 Přeložka el. vedení VNSO 12 Výsadby zeleně

Popis jednotlivých stavebních objektů:

SO 01 Přeložka pravostranného přítoku toku SitkaV současnosti protéká vodní tok přibližně středem údolní nivy. Z důvodu navrhované výstavby vodních nádrží bude třeba vodní tok přemístit na okraj údolní nivy. Navrženo je vést trasu přeložky toku po levé straně údolí. Přeložka bude vedena od navázání na stávající koryto a dále podél hráze nádrže. Nad nádrží bude trasa přeložky vedena tak, aby navázala na stávající koryto toku. Délka navrhované přeložky činí 380 m, délka stávající trasy vodního toku je 365 m.Podélný sklon toku bude i po přeložení přibližně odpovídat stávajícímu stavu. Podélný profil přeložky je navržen následovně:km 0,087 - 0,151 1,47% 0,151 – 0,356 1,17 % 0,356 – 0,467 2,11 %

Příčný řez koryta přeložky toku je navržen lichoběžníkový se šířkou dna 0,5 m a sklonem svahů 1:2. Před výkopem koryta se provede sejmutí humusu na tl. 0,2 m. Svahy se ohumusují na tl. 0,15 m a osejí.Stávající opevnění koryta, které je provedeno v úseku nad přemostěním na polní cestě, se odstraní v rámci objektu SO 03.Na přeložce toku bude vybudován vzdouvací objekt pro odběr vody do nádrže . Vzdouvací objekt je navržen v km 0,450 dle staničení přeložky toku. Břehový porost kolem přeložky toku je třeba vysadit tak, aby bylo umožněno provádět čištění koryta toku.

SO 02 Hráz nádrže Na stávající polní cestě, která se v současnosti již nepoužívá, bylo vybudováno přemostění vodního toku jako betonový most o světlosti 4,0 m. Nádrž je navržena v prostoru nad přemostěním asi v délce 300 m. Hráz nádrže se zaváže do rostlého terénu ve svahu asi 20 m nad přemostěním. Trasa hráze je potom vedena napříč stávajícího koryta toku a dále se stáčí do souběhu s navrhovanou přeložkou toku. Na ukončení nádrže se hráz zaváže do rostlého terénu mezi stávajícím korytem toku a jeho přeložkou. Celková délka hráze činí 390,4 m.Koruna hráze je navržena na kótě 600,10 m n.m. V hrázi bude vybudován bezpečnostní přeliv situovaný při pravostranném zavázání hráze do terénu nad přemostěním toku. Délka přelivu je navržena 20,0 m s bočními svahy 1:5. Přeliv se opevní záhozem z lomového kamene a odpad od přelivu se zaústí do průtočného profilu přemostění. Bezpečnostní přeliv je navržen jako otevřený, přímý. Konstrukce hráze se provede se šířkou 3,0 m v koruně, svahy ve sklonu 1:3 na návodní straně a ve sklonu 1:2 na vzdušné straně hráze.Hráz je navržena ze zeminy jako homogenní konstrukce. Zhutnění zeminy, která se bude dovážet z prostoru výkopu v nádrži (předpokládá se do hráze těžit zeminu ze svahové polohy). Posouzení vhodnosti zeminy do násypu je třeba provést před zahájením výstavby hráze. Zemina se zhutní na 95 % dle zkoušky Proctor Standard. Před budováním hráze se provede sejmutí humusu na tl. 0,4 m. Dále se provede zavazovací ozub se šířkou ve dně 3,0 m

7


a sklonem svahů 1:1. Zemina se odtěží a znovu se do zavazovacího ozubu nahutní zemina vhodná do konstrukce hráze. Před sypáním násypu se pro-vede zhutnění podloží. Po nasypání hráze se provede urovnání násypů a opevní se na návodní straně svah po úroveň kóty 599,40 m n.m. pohozem z kamene záhozového na tl. 0,3 m. Pod pohoz se provede filtrační vrstva ze štěrkopísků na tl. 0,2 m. Opevnění se opře o záhozovou patku z lomového kamene. Zbývající část svahu , koruna hráze a vzdušná strana hráze se ohumusuje na tl. 0,15 m a oseje.Při vzdušné patě hráze se zřídí patní drén z perforovaného potrubí DN 150 s filtračním obsypem. Drén se vyústí do odpadního kanálu pod výpustným objektem z nádrže. Na drénu se vybudují kontrolní šachtice po 30 m z betonových skruží DN 1000, které se zakryjí betonovým poklopem.V km 0,033 dle staničení hráze se vybuduje výpustný objekt ( SO 04).

SO 03 Úpravy v nádrži Dno nádrže se vybuduje na kótě 596,10 m n.m. při vtoku do výpustného objektu a bude zahloubeno pod úroveň stávajícího terénu. Dno bude spádováno směrem ke konci vzdutí a to ve sklonu 0,1 %. Na konci vzdutí se vybuduje litorální pásmo se svahem o sklonu 1:10. Na ukončení vzdutí se upraví terén tak,aby se umožnil vtok části povodňového průtoku do nádrže při povodni na toku nad nádrží.V příčném směru od hráze směrem do stávajícího svahu se sklon dna upraví na 1 % a zaváže se do svahu sklonem 1:6 až 1:10. Svah se upraví a nad hladinou 599,00 m n.m. se oseje. Vytvoří se tím široké litorální pásmo sahající od konce vzdutí u zaústění přívodního kanálu téměř až po zavázání hráze nádrže do terénu.Součástí úprav v nádrži bude odstranění stávajícího opevnění koryta potoka v rozsahu nádrže, které je vybudováno z trávobetonových tvárnic. Před hloubením nádrže se provede sejmutí humusu na tl. 0,2 m. Po výstavbě nádrže se upraví terén v okolí nově vzniklé břehové čáry na šířku 3,0 m a oseje se.

SO 04 Výpustný objekt nádrže V km 0,033 staničení hráze nádrže se vybuduje výpustný objekt,který bude mít za účel vypouštění vody z nádrže, jednak bude sloužit na převádění nízkých přítoků do nádrže dále pod nádrž. Bude vyústěn do prostoru stávajícího přemostění toku, kde se upraví koryto s navázáním na stávající koryto toku pod přemostěním.Výpustný objekt je navržen jako trubní objekt z betonového potrubí DN 400 o délce 17,5 m. Na vtoku do potrubí se vybuduje uzavírací šachta s vtokovými křídly. Uzavírací šachta bude sloužit na manipulaci s hladinami v nádrži. Bude v ní osazeno kanálové šoupátko na ruční pohon pod podlahou. Dále zde budou drážky pro osazení dřevěných dluží pro případ potřeby provést provizorní hrazení vtoku. Před vtokem do šachty se osadí ocelové česle. Vstup do šachty se zakryje ocelovým nebo dřevěným poklopem. Na uzavírací šachtě se osadí zábradlí z ocelových trubek. Pro přístup k uzavírací šachtě se z koruny hráze vybuduje přístupová lávka.Konstrukčně je uzavírací šachta a vtoková křídla navržena z betonu C 30/37. Dno vtoku se odláždí dlažbou z lomového kamene. Na vyústění potrubí se zřídí betonové čelo.Potrubí se vyústí do vývařiště opevněného dlažbou z lomového kamene. Betonové potrubí výpustného objektu se uloží do betonového lože.Odpadní kanál pod výpustným objektem se vybuduje se šířkou dna 0,5 m a sklonem svahů 1:1,5. Pata svahu se opevní rovnaninou z lomového kamene. Zbývající část svahu se ohumusuje a oseje.Zakládání objektu se předpokládá s ohledem na možnost výskytu málo únosných zemin v podloží v pažené jámě, kde se použijí pažnice Union a po výstavbě objektu uzavírací šachty

8


se ponechají ve výkopu jako ochrana podzákladí proti vytláčení podloží a jeho prolomení.

SO 05 Odběrný objektZ přeložky vodního toku se zřídí přívodní kanál,kterým bude voda z toku odtékat do nádrže. Koryto přívodního kanálu je navrženo se šířkou dna 1,0 m a sklonem svahů 1:1,5. Svahy se ohumusují a osejí. Na přívodním kanálu se vybuduje odběrný objekt sestávající z trubního objektu o DN 400 a délce 5,0 m. Na vtoku do objektu se vybuduje zalomené čelo, kde se zřídí drážky pro osazení dluží.V případě potřeby se osazením dluží bude možno regulovat vtok vody do nádrže. Před vtokem a na výtoku z objektu se provede opevnění koryta dlažbou z lomového kamene. Potrubí se uloží do betonového čela. Pro možnost přejezdu přes odběrný objekt, se zde zřídí zpevněná cesta z drceného kameniva na délku 6,5 m. Na odbočení přívodního kanálu z toku se provede opevnění pohozem z lomového kamene.

SO 06 Vzdouvací objekt na pravostranném přítoku toku SitkaNa přeložce vodního toku se zřídí vzdouvací objekt,který umožní odebírat vodu do nádrže č.1.Vzdouvací objekt zavzduje hladinu v toku na kótu 601,10 m n.m., odběr do nádrže má navrženou kótu dna 600,90 m n.m. Konstrukčně je vzdouvací objekt navržen z dřevěné kulatiny,ze které se vytvoří dvojitá stěna .Mezi stěnami se provede jílové těsnění. V přelivné hraně se provede výřez,kterým se bude přepouštět minimální zůstatkový průtok dále do koryta toku pod vzdouvacím objektem. Za přelivnou hranou se zřídí balvanitý skluz umožňující tlumení energie přepadající vody. Dále bude pomocí skluzu umožněna migrace vodních živočichů tokem do výše ležícího úseku. Na ukončení skluzu bude zřízen vývar. Balvanitý skluz se provede jako zához z lomového kamene hmotnosti do 200 kg s proštěrkováním a urovnáním líce. Opevnění koryta toku pod vývarem se provede pohozem ze záhozového kamene.

SO 10 Vodní tůně

V prostoru níže pod přemostěním toku je navrženo vybudovat vodní tůně na levém břehu a částečně i na pravém břehu vodního toku. Vodní tůně jsou navrženy v počtu 6 ks. s nepravidelným půdorysem. Jejich hloubka je navržena tak, aby byla zajištěna hloubka vody 1,2 m pro zimní období. Tůně budou napájeny podzemní vodou průsakem. Sklony svahů v tůních jsou navrženy 1:3 až 1:6. Zemina z prostoru tůní se odveze mimo území údolní nivy.

SO 11 Přeložka el. vedení VNStávající nadzemní el. vedení VN prochází přibližně středem údolní nivy a je nezbytné jej přeložit, aby bylo možné vybudovat navrhované nádrže. Navrženo je proto provést přeložení vedení tak, aby procházelo přibližně v souběhu s přeložkou vodního toku a bylo umístěno tak, že ochranné pásmo el. vedení nebude zasahovat do prostoru přeložky vodního toku. Délka navrhované přeložky činí 600 m.Stávající vedení je tvořeno holými vodiči 3 x 70/11 mm2 vedenými na betonových sloupech. Navrhovaná trasa přeložky naváže na stávající sloup na trase vedení a bude vedena v souběhu s přeložkou vodního toku a připojí se na stávající vedení v prostoru nad nádrží. Dále bude třeba provést přepojení odbočující trasy asi v polovině délky přeložky el. vedení. Celkem se navrhuje demontovat 10 sloupů, celková délka vodičů AlFe 3x70/11 mm2 pro demontáž je 1750 m.Pro nové vedení se počítá s osazením 10 ks betonových sloupů podle ČSN 34 8601 do betonových základů, jejichž rozměry musí být navrženy podle ČSN 33 3301. Jako vodiče budou použita lana AlFe o průřezu 70/11-1 mm2. Lana budou ukončena v kotevních kuželových svorkách. Celková délka vodičů AlFe 3x70/11-1 mm2 činí 1800 m.

9


SO 12 Výsadby zeleně

Návrh nových výsadebKeřeVýsadby keřů jsou umístěny především ve svažitých částech řešené lokality, v prostoru mezi navrhovanou vodní plochou a pastvinami a také v prostoru pod silnicí a v nivě přítoku Sitky. Předpokládá se výsadba prostokořenného (vyjímečně obalovaného) sadebního materiálu bez výměny půdy do jamek o velikosti 0,02 m3. Výsadba bude provedena ve skupinách. Zálivka bude prováděna dle potřeby a důsledná ochrana sazenic po výsadbě i v prvních letech bude nevyhnutná.Použité druhy: Viburnum opulus (kalina obecná), Crataegus laevigata (hloh obecný), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix aurita (vrba ušatá).StromyVzrostlé stromy budou vysázeny především v jihozápadní části řešeného území, v prostoru mezi navrhovanou vodní plochou a stávající komunikací (součást lokálního biocentra). Zde budou použity lesnické sazenice, poloodrostky nebo odrostky o velikosti 150 – 200 cm výšky. Navrženo je použít dub letní, olši lepkavou a střemchu hroznovitou.Dále bude vysazeno několik vzrostlých stromů v prostoru mezi přítokem Sitky a zbytky původního obytného stavení. Opět budou použity lesnické sazenice, poloodrostky nebo odrostky o velikosti 100 – 120 cm výšky. Také je navržena výsadba kolem stávající místní komunikace.Navrženo je použít lípu srdčitou a jasan ztepilý. Vzdálenosti stromů jsou již projektovány na cílový stav. V obou případech bude použito alejových stromů s balem velikosti 175 – 200cm výšky. Všechny nově vysázené vzrostlé stromy budou kotveny ke třem kůlům. Alejové stromy budou mít chráněný kmen chráničkami z cortexu (nebo jutovou bandáží). U vysazených stromů bude vytvořena kořenová mísa. Doporučuje se její mulčování (posečená tráva). U ostatních dřevin (lesnické sazenice) je navržena ochrana chráničemi z rákosu. Zálivka bude prováděna dle potřeby a důsledná ochrana sazenic po výsadbě i v prvních letech bude nevyhnutná.

Použitý sortiment dřevin:Vzrostlé solitérní stromy

český název Latinský název Počet ks Lípa srdčitá v = 175 -200 cm LP

Tilia cordata11

Jasan ztepilýv = 175 - 200 cm JS

Fraxinus excelsior L.10

Celkem 21 ks.

Stromy - lesnické sazenice (odrostky) český název Latinský název Počet ks Olše lepkaváv = 100-120 cm OL

Alnus glutinosa16

Dub letní v = 100 - 120 cm DBL

Quercus robur28

Střemcha hroznovitá STHv = 100-120 cm

Padus racemosa 6

Třešeň ptačí TRv = 100-120 cm

Cerasus avium5

Celkem 55 ks.

10


Keře Český název latinský název Počet ksKalina obecná KALV= 40-60 cm

Viburnum opulus53

Vrba popelavá VRPv = 40 -60 cm

Salix cinerea12

Vrba ušatá VRUv = 40 -60 cm

Salix aurita15

Hloh obecný HHv = 40 -60 cm

Crataegus laevigata18

Celkem98 ks

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení stavby: IV.čtvrtletí 2008 Dokončení stavby: 2009

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj: Moravskoslezský Obec: Jiříkov

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Oznámení záměru bude sloužit jako podklad pro následující rozhodnutí: - územní rozhodnutí: Stavební úřad, Městský úřad Rýmařov - stavební a vodoprávní povolení: Stavební úřad, Vodoprávní úřad OŽP a RR, Městský

úřad Rýmařov

B.II. Údaje o vstupech Skladebné části ÚSES pro výstavbu a svůj „provoz“ potřebují jen minimální vstupy surovin a energií. Materiálové vstupy jsou omezeny pouze na fázi výstavby.

B.II.1. Zábor půdy

Navrhovaná realizace skladebných částí ÚSES se dotýká pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu.Dotčené pozemkyparcela výměra LV druh pozemku vlastník KN čís. m2 číslo

1087/5 1029 10002 trv. travní porost ČR - Pozemkový fond Praha1087/11 257 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19610/1 6770 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19612/1 10834 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19602 10924 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19660 20423 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19

844/1 10876 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19

11


844/2 109 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 1951/2 6476 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 1953/1 20772 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19610/6 148 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19690/1 24686 84 trv.travní porost Vítek Lubomír Ing.,Kněžpole 19

Pro vybudování vodní plochy, periodické tůně, přeložku vodního toku a realizaci výsadeb se počítá s trvalým záborem na ploše cca 3,0 ha. Dle ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, se na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu. Celá plocha dotčená trvalým odnětím přitom splňuje tuto definici. Výpočet odvodů proto ve smyslu § 9 odst. 5 písm. d) není nutno provádět a odvody se nepředepisují.Půdy v severovýchodní části lokality (pod pastvinou) byly zařazeny do BPEJ 8 50 11. Jedná se o hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49. Zpravidla středně těžké až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. Sklonitost, expozice: mírný sklon 3°- 7°, všesměrná expozice, Skeletovitost : slabě skeletovité (10-25%), Třída ochrany ZPF : IVJihozápadní část, kromě nivy přítoku Sitky je zastoupena půdami zařazenými do BPEJ – 8 37 56, mělké hnědé půdy na všech horninách. Lehké, v ornici většinou štěrkovité až kamenité, v hloubce 0.3 m silně kamenité až pevná hornina. Výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí). Skeletovitost : středně skeletovité (25-50%), Třída ochrany ZPF : V Převážná část nivy přítoku Sitky BPEJ – 8 71 01. Jedná se o glejové půdy při terasových částech úzkých niv. Středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky. Sklonitost, expozice: rovina 0°- 3°, všesměrná expozice, Skeletovitost : slabě skeletovité (10-25%). Třída ochrany ZPF : V

Vynětí ze ZPF a stanovení kritérií bude vydáno orgánem ZPF KÚ Moravskoslezského kraje.

V prostoru navrhovaných úprav v nádrži se provede sejmutí ornice a podorničí na tl. 20 cm, která se uloží na mezideponii a její část se použije na ohumusování svahů koryta, přeložky toku a tělesa hrází. Přebytek ornice se použije pro zúrodnění půdy na zemědělských pozemcích. Předběžně se počítá s bilancí ornice a podorničí uvedenou v tabulce.Zemina z výkopu navrhované přeložky koryta toku a z prostoru nádrže se částečně použije na budování zemní hráze vodní nádrž v zájmové lokalitě v závislosti na jejich vhodnosti na zabudování do tělesa hráze. Přebytek zeminy se odveze na úpravy terénu dle pokynů OÚ Jiříkov. Obdobně se počítá s použitím zeminy z výkopu vodních tůní. Předběžně se počítá s bilancí zeminy uvedenou v tabulce.

Bilanční tabulky jsou vypracovány po jednotlivých objektech navrhované stavby.

12


Bilance ornice a podorničí

13


SO sejmutí rozprostř. rozprostř. přebytekOrnice+pod. ve svahu v rovině

m3 m3 m3 m31 564 377 1872 2398 291 176 19313 1728 17284 14 3 115 31 7 1 2310 224 224

celkem 4959 678 177 4104

Bilance zeminy

SO výkop násyp nedostat. přebytek odvoz

m3 m3 m3 m3 km1 1200 1 1199 0,52 4478 6463 19853 8820 2 8818 24 126 94 32 25 46 29 17 26 31 1 30 210 1700 1700 0,5

celkem 16401 6590 1985 11796

Realizací záměru nedojde k záboru půdy určené k plnění funkce lesa.

B.II.2. Odběr a spotřeba vody

Zabezpečení zdroje užitkové vodyPotřeba užitkové vody při výstavbě, tj. dodávka vody pro stavební účely je možná případně přímo z toku. Další potřeba během výstavby může vzniknout v sociálním zařízení. Jako sociální zařízení (WC a svačinárna) bude možno využít zařízení investora, rekreační objekt.

Tato problematika bude řešena až ve fázi jednání mezi investorem a dodavatelem stavby.

Zabezpečení zdroje pitné vody

Potřeba vody a její zabezpečení bude upřesněna dle dohody s dodavatelem stavby.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje

Elektrická energiePřípadné napojení na el. energii se provede po dohodě s rozvodnými závody na místní distribuční síť. Stavba si nevyvolává potřebu el.energie. Podrobněji je problematika rozvedena v projektové dokumentaci pro územní řízení. Plyn

14


Napojení na rozvod plynu si stavba nevyžaduje. Surovinové zdroje Pro realizaci záměru bude ze surovinových zdrojů potřeba kamenivo a beton. Detailní potřeba bude upřesněna v prováděcím projektu. Hloubení vodní nádrže a periodických tůní a doprava zemin bude prováděna stroji s naftovými motory. Celková spotřeba nafty není doposud vyčíslena. Bude záviset na použité mechanizaci.

Jiné surovinové nebo energetické zdroje nelze zatím specifikovat ani kvantifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o realizaci skladebných částí lokálního ÚSES, záměr nevyvolává, ani nevyžaduje žádnou další související trvalou výstavbu. Pro zabezpečení provozuschopnosti bude možno využít stávající rekreační objekt v majetku investora.

B.II.4. Doprava

Doprava související se záměrem bude probíhat po silnici II. třídy č.445 Šternberk – Kněžpole – Rýmařov.

Období výstavby Na lokalitu, na které bude prováděna výstavba vodní nádrže s příslušejícími objekty, realizace tůní a přeložka toku, je přístup ze silnice Kněžpole – Veveří po polní cestě na parcele č. 1061. Silnice Kněžpole - Veveří je připojena na silnici č. II/445 Šternberk - Kněžpole – Rýmařov. Polní cesta na parcele č.1061 je vedena na mostek přes pravostranný přítok toku Sitka a dále na druhou stranu údolí. Z polní cesty je přístup na pozemky, na nichž se bude provádět výstavba nádrže s příslušejícími objekty, realizace tůní a přeložka toku.Období provozuDopravní napojení v období provozu zůstane na stávající úrovni.

Pro realizaci skladebných částí lokálního ÚSES nebyla zpracována rozptylová studie vzhledem k tomu, že doprava bude vedena v dostatečné vzdálenosti mimo zastavěné území obce a provoz nebude směrován přes obec.

Celkem se vytěží 16 400 m3 zeminy, potřeba do násypů činí 6590 m3, přebytek zeminy, kterou bude třeba odvézt na vzdálenost do 2 km na uložení mimo lokalitu činí 11800 m3. Přesuny uvnitř staveniště mezi jednotlivými objekty se předpokládají do 500 m.

V současné době je v jednání odběr vytěžené zeminy odběratelem pro rekultivační a jiné práce. Nepředpokládá se její prodej.

Další nároky na dopravní či jinou infrastrukturu z uvedeného záměru neplynou.

B.III. Údaje o výstupech

15


B.III.1. Emise do ovzduší

Omezené množství emisí do ovzduší vznikne pouze ve fázi výstavby. Při probíhajících pracích dle harmonogramu výstavby (výkopové práce, betonáž, hutnění materiálů atd.) bude ovzduší lokálně znečištěno prachem a emisemi z dopravy. V době výstavby a těžby zemin pro vyhloubení vodní nádrže s příslušejícími objekty, realizace tůní a přeložku toku budou plošným zdrojem znečištění ovzduší emise prachu a výfukových plynů použité mechanizace. Tyto emise budou vznikat při pojezdu nákladních automobilů v prostoru staveniště hlavně při úpravě nádrže, dále částečně provozem stavebních strojů a mechanizmů na staveništi. Zvýšená prašnost je obvyklým projevem každé stavební činnosti. Dle náročnosti výstavby bude tento jev soustřeďován na místo výstavby. Působení tohoto zdroje bude nárazové.V období provozu se nepředpokládá působení bodových ani liniových zdrojů znečištění ovzduší

B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění

Odpadní vody splaškové V období provozu budou vznikat vody splaškové v případě využití rekreačního objektu investora, a to pro sociální účely. Tato problematika bude upřesněna po výběru dodavatele stavby a jeho zajištění soc. zařízení.

Dešťové vody Dešťové vody z okolních ploch budou svedeny do vodní nádrže, tůní a vodního toku.

B.III.3. Kategorizace a množství odpadů

Období výstavby Odstraňování odpadů ze stavby zajistí dodavatel stavby nebo investor dle stávající platné legislativy, tj. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a vyhlášky MŽP ČR č. 503/2004 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, kterou se mění Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů. O veškerých odpadech bude vedena evidence dle stávající platné legislativy. Pro výstavbu nebudou používány materiály, u kterých není znám způsob jejich zneškodňování. Odpady budou shromažďovány utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií a nebude docházet k jejich míšení. Jak při samotné realizaci, tak při přípravných pracích, mohou vznikat odpady. V případě vzniku nebezpečných odpadů (např. zemina znečištěná úniky ropných látek ze stavebních mechanizmů) bude postupováno dle výše uvedených předpisů. Odpady znečištěné škodlivinami budou zařazeny do kategorie N a bude s nimi nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů bude provedeno v souladu s vyhláškou č. 502/2004 Sb., kterou se mění Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Zneškodnění provede odborná firma vlastnící platné oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady. Odpad bude předán pouze osobě oprávněné k jeho převzetí.

Při nakládání s odpadem bude důsledně dbáno na to, aby nebylo ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno či poškozování životní prostředí a nebudou překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními předpisy. Zemina, která bude použita ke zpětným záhozům nebo terénním úpravám, bude předem zbavena veškerých znečišťujících látek.

16


U kolaudačního řízení budou předloženy doklady o způsobu využití nebo odstranění odpadů vzniklých v průběhu stavby.

Tabulka: Přehled hlavních druhů odpadů, které mohou vzniknout při výstavbě

Katalogové Název a druh odpadu Kategorie Původ odpadu

číslo odpadu

13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje

N realizace stavebních prací

15 01 02 Plastový obal O stavebnictví- zbytky ze stavby

15 01 04 Kovové obaly O stavebnictví- zbytky ze stavby

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N stavebnictví- zbytky ze stavby

15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály( včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami)

N realizace stavebních prací

17 01 01 Beton O stavebnictví- zbytky ze stavby

17 05 14 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O Odtěžená zemina

20 02 02 Biologicky rozložitelný odpad O kompostování

20 03 99 Komunální odpady jinak blíže neurčené O provoz zařízení staveniště

Období provozu V období provozu se nepředpokládá produkce odpadů vzniklých při údržbě vodní nádrže, tůní a vodního toku. Odpad bude vznikat při údržbě zelených ploch, především nových výsadeb zeleně a stávajících lučních společenstev.

Tabulka: Přehled odpadů, které mohou vznikat při provozu a údržbě

Katalogové Název a druh odpadu Kategorie Původ odpadu

číslo odpadu

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O kompostování

S těmito výše uvedenými odpady bude nakládáno souladu se stávající platnou legislativou. Množství odpadů není možno v současné době vymezit.

B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Při výstavbě by mohlo dojít k havárii z provozu dopravních prostředků a to úniku olejů nebo pohonných hmot. Při zabezpečení provozu není předpoklad těchto havárií, přesto pokud by k takové situaci došlo, bude postupováno dle stávajících předpisů.

17


Během provozu se nepředpokládá vznik havárie.

B.III.6. Ostatní

Hluk a vibracePři realizaci vodní nádrže, tůní a revitalizaci vodního toku budou používány mechanizmy na odstranění zemin, dále na úpravu dna nádrže, břehů a okolí. Při těchto činnostech vzniká hluk. Na základě zvážení všech důležitých aspektů, tj. vzdálenost od obytné zástavby, výjezd vozidel mimo obec a mimo zastavěné území obce, nebylo přistoupeno ke zpracování hlukové studie. Pokud by tento požadavek vyvstal, bude tato zpracována ke stavebnímu řízení.

Období výstavby Za zdroj hluku působící v době výstavby je možno považovat hluk z automobilové dopravy a stavebních mechanizmů. Tento hluk však bude působit pouze po časově omezenou dobu, mimo sobot a nedělí a mimo noční dobu a v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a od občanské vybavenosti. Vzhledem k tomu, že výjezd vozidel bude směrován mimo obec a mimo zastavěné území obce, bude tento hluk značně omezen.

Období provozuV období provozu se kromě hluku ze sekaček při občasném kosení trávy, hlukové zatížení nepředpokládá. Zde bude zvažována možnost kosení vymezených ploch ručně a ve vymezenou dobu, aby nedošlo k narušení hnízdění ptáků a reprodukci ostatních živočichů.

Doplňující údaje

V prostoru realizace krajinných opatření, ani při jejich dalším provozu nebudou používány jakékoliv zdroje radioaktivního nebo elektromagnetického záření. Použité stavební materiály musejí mít měrnou hmotnostní aktivitu radonu nižší, než je limit stanovený vyhláškou MZd č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.

Před započetím výstavby nebude prováděno měření radonu dané lokality.

Kácení zeleně Realizace skladebných částí lokálního ÚSES nevyvolá žádný požadavek na asanaci krajinné zeleně.

Zásah do VKPK zásahu do VKP bude před vydáním územního rozhodnutí vedeno na základě žádosti investora samostatné správní řízení dle § 4 zákona o ochraně přírody.

18


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

C.I.1. Přírodní podmínky dotčeného území

C.I.1.1. Geologické a geomorfologické podmínky

Geologické podloží širšího okolí řešeného území budují především prvohorní slepence a břidlice karbonského stáří. Podle regionálního geomorfologického členění (Demek J. a kol., 1987) je řešené území řazeno ke geomorfologickému celku Nízký Jeseník, podcelku Bruntálská vrchovina a okrsku Břidličenská pahorkatina. Břidličenská pahorkatina je členitá pahorkatina budovaná břidlicemi a drobami převážně andělskohorských vrstev. Má mírně zvlněný reliéf se široce zaoblenými hřbety a většinou široce rozevřenými údolími.

Navrhovaná realizace krajinných opatření je situována do údolní nivy toku.

Zde se předpokládá výskyt organogenních povodňových jílů a hlín. Konzistence zemin se předpokládá tuhá, místy je třeba počítat s měkkou konzistencí zemin. Jíly a hlíny se předpokládá zařadit do třídy F6 – CL až F5 - ML ve smyslu ČSN 73 1001.Při posuzování vhodnosti zemin do navrhovaných násypů hráze vodní nádrže je třeba se řídit příslušnými ustanoveními ČSN 75 2410. Předpokládá se, že část zemin, zejména z podmáčeného území údolní nivy, nebude splňovat požadavky vhodnosti pro použití do násypů. Spíše se dá počítat s tím, že budou vhodnější zeminy z podsvahových deluvií nebo těžené přímo ve svahu přilehlém k údolní nivě. Nevhodné zeminy v podloží hrází, které by nevyhovovaly z hlediska únosnosti po zatížení vybudovaným hrázovým tělesem, bude třeba z podloží odstranit (zeminy organogenního původu měkké konzistence, zbytky organických sedimentů apod.).Pro zakládání výpustného objektu je třeba počítat s možností, že bude třeba zajistit stabilitu podloží zřízením vertikálního prvku na návodní straně objektu.Pro výkopové práce se počítá se zatříděním z hlediska těžitelnosti :tř. 1,2 – 50 %tř. 3 - 50 %

C.I.1.2. Klimatické podmínky

Podnebí je díky značné rozloze a vertikální členitosti Nízkého Jeseníku jako celek klimaticky velmi rozrůzněn. Řešené území, které navazuje na hornomoravský úval, patří do teplejších variant mírně teplé klimatické oblasti MT 11, MT 10 a MT 9 (E. Quitt, 1975). V biochoře mírně teplých až chladných hlubokých zářezů (údolí vodního toku Oslava a jeho přítoků a údolí Paseckého potoka) se výrazně projevují rozdíly expozičního klimatu, zejména mezi teplejšími svahy jižními a chladnějšími severními. Je zde také patrná klimatická inverze - zastíněná údolní dna jsou chladnější a vlhčí než údolní svahy v navazující členité vrchovině. V okolí obcí Těchanov, Sovinec, Křížov a Jiříkov převládají chladnější varianty MT 7 a MT 2. Rozdílné expoziční klima, opět zejména mezi severními a jižními svahy, zde podmiňuje výskyt společenstev různých vegetačních stupňů ve stejné nadmořské výšce.

19


Klima chladné ploché vrchoviny v okolí obcí Arnoltice, Huzová, Kněžpole a Stránské spadá do chladné oblasti CH 7 a lze sem zařadit i nepříliš plošně rozsáhlé lokality náležící k biochoře chladných podmáčených sníženin. Širší okolí řešeného území leží na rozhraní chladné oblasti CH 7 a mírně teplé oblasti MT 7.Na větších plošinách jsou podmínky pro vývoj přízemních teplotních inverzí. Regionální teplotní inverze sem zpravidla nezasahují, nejsilnější inverze jsou na dnech údolí.

Klimatická oblast MT 7 má normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.Klimatická oblast CH 7 má velmi krátké až krátké léto. Mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé. Jaro je mírně chladné a podzim je mírný. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou.

Charakteristika klimatických oblastí:

Charakteristiky klimatické oblasti MT7 CH7Počet letních dnů 30-40 10-30Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více 140-160 120-140Počet mrazových dnů 110-130 140-160Počet ledových dnů 40-50 50-60Průměrná teplota v lednu -2 až -3 -3 až -4Průměrná teplota v červenci 16-17 15-16Průměrná teplota v dubnu 6-7 4-6Průměrná teplota v říjnu 7-8 6-7Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 120-130Srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 500-600Srážkový úhrn v zimním období 250-300 350-400Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 100-120Počet dnů zamračených 120-150 150-160Počet dnů jasných 40-50 40-50

C.I.1.3. Hydrologické podmínky

Hydrologicky řešené území leží na severním okraji povodí toku Sitka. Sitka pramení západně od Rýžoviště ve výšce 668 m n.m., ústí do Oslavy v 215 m n.m., plocha povodí je 118,8 km2, délka toku je 35 km, průměrný průtok u ústí je 0,81 m3.s-1.

Podle mapy Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000 (V. Vlček,1971) náleží území do oblasti středně vodné se specifickým odtokem 6-10 l.s-1.km-2. Nejvodnější měsíc je březen, retenční schopnost je malá, odtok středně rozkolísaný, koeficient odtoku je dosti vysoký. Podle mapy Regiony Mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží celé řešené území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů v květnu a červnu, s nejnižšími stavy v září až listopadu s přechodným poklesem červenci nebo srpnu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je 1,51 – 2,00 l.s-1.km-2.

20


C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

C.II.1. Ovzduší

Dle aktuálních údajů uvedených ve Věstníku MŽP 12/2005 vymezujících oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2004 plyne, že obvod územní působnosti stavebního úřadu Rýmařov není v současné době oblastí s nadměrně znečištěným ovzduším.

C.II.2. Půda

Substrátem jsou slabě zvrásněné kulmské droby, břidlice, vzácněji i slepence. Rozdíly mezi těmito horninami se příliš neprojevují.Půdy jsou převážně hlinité s kamenitou příměsí. Převažují kyselé kambizemě, na plošinách slabě oglejené, vzácněji se objevují pseudogleje. Půdy mají světle okrovou nazelenalou barvu.Další údaje v kapitole B.II. Údaje o vstupech – půda.

C.II.3. Voda

Nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území je vodní tok Sitka (č. povodí 2-02-02-022/0), který pramení u severovýchodních hranic řešeného území v katastru Stránské. Protéká podél části této hranice a dále se stáčí k obci Huzová, kde na jižních hranicích opouští bruntálský okres a pokračuje do katastru Mutkov v Olomouckém kraji. Cestou přibírá několik přítoků, mezi nimiž je významnější např. Veverský a Arnoltický potok i bezejmenný pravostranný přítok toku Sitka, na kterém budou realizovány řešené krajinné úpravy. Pro zjištění průtokových poměrů v toku byly vyžádány údaje o hydrologických datech pro pravostranný přítok toku Sitka na ČHMÚ pobočka Ostrava. Pro profil hráze navrhované nádrže jsou udávány tyto údaje:číslo hydrologického pořadí: 4 – 10 – 03 - 0710plocha povodí: A = 3,38 km2dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí: 760 mmdlouhodobý průměrný průtok: Qa = 32 l/s

N- leté průtokyN – let 1 2 5 10 20 50 100Q (m3/s) 2,33 3,66 5,65 7,28 9,03 11,5 13,5

M-denní průtokyM-dní 30 60 90 180 270 330 355 364průtok (l/s) 80 54 37 18 9,2 4,8 2,8 1,5

C.II.4. Příroda a krajina

C.II.4.1. ZCHÚ, VKP, Natura 2000, přírodní parky

Realizace skladebných částí ÚSES je navržena mimo zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (ZCHÚ, CHKO, památné stromy, Natura 2000 atd.) a záměr nebude mít vliv na lokality soustavy Natura 2000 (viz stanovisko OOP). Stavba se nachází ve VKP ze zákona, kterým je údolní niva, v níž je stavba umístěna.

21


Dle sdělení odboru životního prostředí při MěÚ Rýmařov nejsou v širším okolí výstavby registrovány žádné významné krajinné prvky. V blízkosti stavby cca 180 m prochází hranice (komunikace Kněžpole Veveří) Přírodního parku Sovinecko, který byl zřízen k ochraně krajinného rázu vyhláškou č, 1 OÚ Olomouc ze dne 25.1.1994.

C.II.4.2. Územní systém ekologické stability

Jako základní podklad pro zpracování skladebných částí ÚSES v zájmovém území byl použit územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES v ČR (dále jen ÚTP), který vypracovala Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, v roce 1996. Řešené území je součástí místního ÚSES, regionální a nadregionální ÚSES v blízkosti stavby není vymezen. Plánovaná realizace vychází z generelu ÚSES pro k.ú. Kněžpole, který byl zpracovaný v červenci 1994 Alfaprojektem Olomouc. Generel ÚSES byl upřesněn v rámci zpracování konceptu územního plánu obce Kněžpole.

Situace: Generel ÚSES (zdroj OPRL 2001)

C.II.4.3. Krajinný ráz

Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Místo krajinného rázu, dotčené posuzovaným záměrem jsou všechna místa, ze kterých potenciálně mohou být tyto stavby vidět. Místo krajinného rázu tedy odpovídá obvykle určitému areálu.

22


Vymezení místa krajinného rázu:Místo krajinného rázu jako území, které může být zkoumanou stavbou pohledově ovlivněno, je z hlediska dálkových pohledů okruh okolo staveniště o poloměru 8 km a v případě blízkých, interiérových pohledů kruh o poloměru 2 km.

Míra dochovanosti krajinného rázu v daném místě: Krajinný ráz lze místě stavby charakterizovat jako dobře dochovalý.

Stanovení míry ochrany krajinného rázu místa:

V posuzovaném místě je z hlediska krajinného rázu vyhlášeno v blízkosti území Přírodního parku Sovinecko, které ze zákona vyžaduje zvýšenou ochranu krajinného rázu. Území, která tvoří širší krajinotvorné horizonty, jsou chráněna takto: ZKC s dobře dochovaným krajinným rázem mají vysoký stupeň ochrany, ZKC s částečně dochovaným krajinným rázem mají nadprůměrný stupeň ochrany a ZKC s málo dochovaným krajinným rázem základní stupeň ochrany. V ostatním území jsou chráněny ZKC s dobře dochovaným krajinným rázem na vysokém stupni, ZKC s částečně dochovaným krajinným rázem na základním stupni ochrany a ZKC s málo dochovaným krajinným rázem mají nejnižší stupeň ochrany.

Vliv na krajinný ráz:

Posouzení zásahů do krajinného rázu se zabývá vlivy stavby či jiné změny v krajině na její krajinný ráz. Vyhodnocuje velikost ovlivněného místa krajinného rázu (vymezeného pomocí základních a nadřazených krajinářských celků) a míru narušení jeho typických znaků (a tedy i vlivu na jeho stávající míru dochovanosti). Na tomto základě, podle stanoveného stupně ochrany daného místa, doporučuje posouzení další postup připravované realizace.

C.II.5. Biosféra

Fauna a flóra

Zájmové území spadá do přírodní lesní oblasti (PLO) 29 Nízký Jeseník. Lesnatost krajiny je této přírodní lesní oblasti je průměrná (36 %), současná druhová skladba je silně pozměněná, převažují zde jehličnaté porosty (79 %), listnaté porosty tvoří 21 %. Z dřevin jsou nejvíce zastoupen smrk (67 %), borovice (4 %) a modřín (5,5 %), z listnatých dřevin je nejčetnější buk (9 %), dub letní (3 %). Keřové patro převážně není vyvinuto. Zdravotní stav porostů je většinou dobrý, převážná část ploch PLO je zařazena do imisního pásma D (90,4 %).

Základním typem potenciální přirozené vegetace je mozaika bučin květnatých, a to strdivkových (Melico-Fagetum) nebo kostřavových (Festuco-Fagetum) a acidofilních bikových (Luzulo-Fagetum), které na obohacených místech doplňují ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Pro řešené území je přirozenou potenciální vegetací kostřavová bučina (Festuco altissimae-Fagetum).Celkově je flora uniformní, s převahou vodních, mokřadních, bažinných a lužních druhů.

Potenciální vegetace je pro potřeby ÚSES charakterizována skupinou typů geobiocénů:

4-5 BC-C (4)5a Faxini-alneta superiora /jasanové olšiny vyššího stupně/.Charakteristické rysy ekotopu:

23


Úzké údolní nivy potoků a horních toků řek a prameniště ve vrchovinách a hornatinách obvykle v nadmořských výškách 350 až 600 m, v mírně teplých a chladných klimatických oblastech. Mezoklima je chladnější a vlhčí, často se jedná o inverzní polohy až mrazové kotliny. Půdní poměry jsou podobné jako v jasanových olšinách n. st., i zde převládají fluvizemě typické a fluvizemě glejové, na prameništích humózní gleje.Přírodní stav biocenóz:Hlavní dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa), z vyšších poloh sem může zasahovat olše šedá (Alnus incana), přistupují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Jednotlivě se může vyskytovat i smrk (Picea abies), dosahující často nad hlavní stromovou úroveň. V podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), z keřů krušina olšová (Frangula alnus), kalina obecná (Viburnum opulus), bez hroznatý (Sambucus racemosa), z horských poloh sem sestupují i růže alpská (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra). Z keřovitých vrb jsou časté jíva (Salix caprea), vrba ušatá (S. aurita), vrba nachová (S. purpurea), vrba trojmužná (S. triandra), vrba popelavá (S. cinerea).Podobně jako v jasanových olšinách n. st. se v druhově bohaté synusii podrostu s vysokou pokryvností mísí mokřadní, vlhkomilné a mezofilní druhy, k dominantám patří druhy s nitrofilní tendencí. Vždy se uplatňují druhy s těžištěm výskytu ve vyšších vegetačních stupních, nejčastěji krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bažinná (Crepis paludosa), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kuklík potoční (Geum rivale), kozlík bezolistý (Valeriana sambucifolia), knotovka červená (Melandrium album), vzácněji i žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), oměj různobarvý (Aconitum variegatum), lipnice oddálená (Poa remota), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum) aj. Pravidelně se až spoludominantně vyskytují bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). třtina šedavá (Calamagrostis canescens), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (C. rivulare) a netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). Z lesních mezofytů bývají nejčastější starček Fuchsův (Senecio fuchsii), čistec lesní (Stachys sylvatica), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), roztroušeně se zde vyskytují vysoké kapraďorosty - kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samice (Athyrium filix-femina), vzácně i pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) aj. Z mechorostů jsou nejčastější měříky (Plagiomnium affine, P. undulatum), bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), drabík stromkovitý (Climacium dendroides), pobřežnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) aj. Lem kamenitých potoků zpravidla tvoří mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), řeřišnice hořká (Cardamine amara), ostřice oddálená (Carex remota). Tyto druhy jsou charakteristické i pro prameništní fytocenózy. Především na prameništích a v pramenných úsecích toků se vyskytují lokality bohatých populací bledule jarní (Leucojum vernum), dále zde rostou vrbina hajní (Lysimachia nemorum), devětsil bílý (Petasites albus), čarovník alpský (Circaea alpina) aj.Význam a ohrožení :Jasanové olšiny v. st. mají prioritní význam vodohospodářský, a to jak kvalitativní, tak i kvantitativní. Velmi často se vyskytují ve významných vodohospodářských oblastech. Přírodě blízké nivní louky a břehové porosty přispívají k ochraně vod před znečištěním, mají i velký retenční význam. Břehové porosty stabilizují koryta toků. Prameništní i nivní přírodě blízké biocenózy jsou výjimečně významné pro zachování diverzity vlhkomilných a mokřadních druhů organismů, z nichž mnohé patří mezi velmi vzácné a zvláště chráněné. Nepominutelný je i význam estetický, neboť přírodě blízké břehové porosty, nivní louky a mokřadní lada v

24


nivách tvoří páteř harmonické zemědělsko-lesní krajiny vrchovin a nižších částí hornatin. V rozlehlých lesních komplexech s převažujícími druhově chudými jehličnatými monokulturami je do úzkých pruhů jasanových olšin soustředěno několikanásobně vyšší druhové bohatství rostlin i živočichů.Přímé ohrožení představují především regulace toků, spojené se zahloubením koryta a poklesem podzemní vody. Vážné ohrožení působí splachy z okolních zemědělských kultur, k eutrofizaci a ruderalizaci přispívá nejen hnojení, ale i vyústění drenážních systémů z agrocenóz do potočních niv. Břehové dřevinné lemy bývají často nevhodně jednorázově mýceny s následnou výsadbou jednořadých, převážně jasanových linií. Na svém postupu z nižších poloh i sem již často zasahují invazní neofyty, zejména netýkavka žláznatá, zejména v západních Čechách a na severní Moravě i bolševník velkolepý.

V zájmovém území byl proveden průzkum jarního. letního a podzimního aspektu vegetace (v průběhu roku 2006). Dále byly využity údaje zjištěné z dostupné literatury.

DRUHOVÉ SLOŽENÍ POROSTŮ (identifikační druhy)

Alchemilla vulgaris L. kontryhel obecnýArtemisia vulgaris L. pelyněk černobýlCampanula rotundifolia L. zvonek okrouhlolistýCirsium arvense (L.) SCOP pcháč osetCirsium palustre (L.) SCOP pcháč bahenníDactylis glomerata L. srha říznačkaEquisetum palustre L. přeslička bahenníEpilobium hirsutum L. vrbovka chlupatáFestuca arundinacea SCHREB kostřava rákosovitáFilipendula ulmaria (L.) MAXIM tužebník jilmovýGalium aparine L. svízel přítulaGalium verum L. svízel syřišťovýGalium palustre L. svízel bahenníGeranium palustre TORN kakost bahenníHypericum perforatum L. třezalka tečkovanáJuncus bufonius L. sítina žabíJuncus effusus L. sítina rozkladitáKnautia arvensis (L) COULT. chrastavec rolníLeontodon autumnalis L. s. l. pampeliška podzimníLuzula sylvatica (HUDS.) GAUD. bika lesníMelandrium album (P. MILL)GARCKE knotovka bíláMyosotis palustris (L.) NATHH. pomněnka bahenníPetasites hybridus (L.) GAERTN., MEYER et. SCHERB.

devětsil lékařský

Phalaroides arundinacea (L.) MOENCH chrastice rákosovitáPhleum pratense L. bojínek lučníPlantago lanceolata L. jitrocel kopinatýPlantago major L. jitrocel většíPoa trivialis L. lipnice obecnáPolygonum persicaria L. rdesno červivecPolygonum amphibium L. rdesno obojživelnéPotentilla anserina L. mochna husí

25


Rumex obtusifolius L. šťovík tupolistýScirpus sylvaticus L. skřípina lesníTaraxacum officinale Wiggers agg. smetanka lékařskáUrtica dioica L. kopřiva dvoudomáVeronica beccabunga L. rozrazil potoční

Dřevinybříza bělokorá Betula pendula Rothjeřáb ptačí Sorbus aucuparia L.lípa malolistá Tilia cordata Millerjavor klen Acer pseudoplatanus L.olše lepkavá Alnus glutinosa Gaertn. ostružiník sivý Rubus caesius L.maliník obecný Rubus idaeus L.

Žádný ze zjištěných druhů nenáleží mezi druhy zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Zoologický průzkum V současné době není řešená lokalita zvláště významná pro život vodních a mokřadních živočichů. Vzhledem k záměru vybudovat nové rybníky a tůně, je možno ji označit jako potencionálně významnou pro život vodních a mokřadních živočichů. Za významné je možno označit přítomnost stávajícího vodního toku, mokřadu a rozsáhlého lesního společenstva.Vzhledem k přítomnosti výše uvedených společenstev se dá předpokládat rychlé osídlení nových vodních ploch vodními a mokřadními živočichy.Na základě požadavku AOPK Ostrava byl zpracován hydrobiologický a ichtyologický průzkum lokality. Zpracovatel RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Mrštíkovo nám. 53, 779 00 Olomouc.

Hydrobiologie Na zájmovém úseku bezejmenného pravostranného přítoku Sítky u Kněžpole byla zaznamenána přítomnost 26 taxonů vodních bezobratlých. Tento počet je možno označit na takto malém toku za poměrně vysoký. Zvláště druhově bohatými skupinami jsou zejména jepice a chrostíci. Početní dominantou zoobentosu je zde jednoznačně blešivec potoční (Gammarus fossarum). Mezi početné zástupce patří dále larvy jepic rodu Rhitrogena a Baetis, dále schránkatí chrostíci rodu Apatania a larvy pakomárů (Chironomidae). Zjištěné společenstvo zoobentosu zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U všech taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou. Žádný z nalezených taxonů nelze označit za vzácný či ohrožený. Druhová diverzita společenstva vyjádřená indexem diverzity (H = 2,28) je jen průměrná, což je dáno zejména výraznou početní dominancí blešivců.

Ichtyologie v zájmovém úseku toku byla zjištěna přítomnost dvou druhů ryb - pstruha obecného potočního (Salmo trutta m. fario) a vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus). Ulovení jedinci pstruha dosahovali velikosti od 5 do 16 cm, což odpovídá věkové kategorii 1+ a 2+. Větší kusy se na lokalitě nevyskytují v důsledku malé vodnosti toku a nedostatku hlubších míst s úkryty. Vranka pruhoploutvá byla zjištěna v poměrně vysoké početnosti, ve všech běžných věkových kategoriích (velikost 4 - 12 cm), včetně juvenilních jedinců.

26


Pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario) je nejběžnějším druhem pstruhového pásma našich toků. Je to sportovně vysoce ceněná ryba, je objektem hospodaření ze strany sportovních rybářů. Pstruh potoční je teritoriálním druhem ryby vyžadujícím dostatečné množství úkrytů v korytě toku. Nevhodné vodohospodářské úpravy koryt se proto negativně podepisují na početnosti a velikostní struktuře jeho populací. Jeho přítomnost na lokalitě indikuje čistou a dostatečně prokysličenou vodu. Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) je typickým obyvatelem pstruhového pásma toku. Je spolehlivým indikátorem vysoké kvality vody a celkové zachovalosti vodního prostředí. Jelikož vranky nemají plynový měchýř, jsou velmi špatnými plavci. Fragmentace toku příčnými objekty je faktorem negativně ovlivňující populace vranek (znemožnění migrací). Vzhledem ke své zranitelnosti je vranka pruhoploutvá zařazena do vyhlášky č. 395/92 Sb. zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mezi živočichy zvláště chráněné v kategorii ohrožených druhů.

Obojživelníci (Amphibia) ropucha obecná Bufo bufo druh ohroženýskokan hnědý Rana temporariačolek horský Triturus alpestris druh silně ohrožený čolek obecný Triturus vulgaris druh silně ohroženýčolek karpatský Triturus montandoni druh kriticky ohrožený

U čolka karpatského výskyt nepotvrzen, je ale pravděpodobné, že se v povodí Sitky a jejich přítocích vyskytuje (dříve v lokalitě pravidelně pozorován). Je možné, že se jednalo o křížence. Čolek karpatský se často vyskytuje společně s čolkem obecným (s nímž se i kříží) nebo horským. S výjimkou skokana hnědého jde o druhy zvláště chráněné, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb.

Za stávajícího stavu neposkytuje řešená lokalita vhodné podmínky k trvalejšímu pobytu těchto druhů. Realizace doporučeného cílového stavu tyto podmínky vytvoří, s dlouhodobou perspektivou populací jednotlivých druhů, které se zde postupně usadí.

Plazi (Reptilia) slepýš křehký Anguis fragilis druh silně ohroženýještěrka obecná Lacerta agilis druh silně ohrožený

Druhy patřící mezi zvláště chráněné živočichy, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb.

Ptáci (Aves) Řád: dravci (Accipitriformes) káně lesní (Buteo buteo) - druh je na lokalitě pravidelně pozorován. Jednotliví ptáci i vícero jedinců najednou, zejména při přeletech a kroužení nad poli a pastvinami, pří lovu, i při vysedávání na vyvýšených místech, zejména pak na stromech okolo místní komunikace, jakož i na přítomných sloupech VN . Hnízdí v okolních lesích. krahujec obecný (Accipiter nisus) - hojný, běžně se vyskytujíci drobný dravec velikosti hrdličky, hnízdí v okolních jehličnatých lesích. Je často pozorován prakticky po celý rok, zejména pak při lovu drobných ptáků v zahradách, při alejích stromů, v remízech v polích, tak využívá i břehové porosty místních vodotečí. Totéž obdobně platí o jeho větším příbuzném jestřábu lesním (Accipiter gentilis).

27


Řád: sokoli (Falconiformes) poštolka obecná (Falco tinnunculus) - obecný malý druh sokola, hojně hnízdí v otevřené krajině se skupinami stromů, polními lesíky. Hnízdí od měsíce dubna, ve volné krajině bývá hnízdo umístěno vysoko na stromech, často používá starých hnízd vran. V celém okolí se celoročně vyskytuje a je běžně pozorována, zejména v polích, tak i na samotné zájmové lokalitě. Zde je pozorována zejména při přeletech nad lokalitou, při lovu, při vysedávání na vyvýšených místech, zejména pak na sloupech VN, na stromech okolo vodního toku a okolo silnice. Hnízdění právě na zájmové lokalitě zjištěno nebylo.

Řád: měkkozobí (Columbiformes) Rovněž i příslušníci řádu měkkozobých, zejména holub hřivnáč (Columba palumbus) a méně početný holub doupňák (Columba oenas), se na všech okolních polích a pastvinách pravidelně vyskytují pří sběru potravy, a to jednotlivci, páry i velká smíšená hejna hřivnáčů a doupňáků čítající řádově sta jedinců. Tak se stává zejména v jarním období při příletu a potom v době po hnízdění, v letních měsících, před odletem. Dalšími ze zástupců řádu, kteří jsou běžně pozorováni pří sběru potravy na všech okolních polích, pastvinách a polních cestách, nevyjímaje ani zájmovou lokalitu, je jednotlivě, v párech, nebo v malých skupinách se vyskytující hrdlička divoká (Streptopelia turtur) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto).

Řád: pěvci (Passeriformes) skřivan polní (Alauda arvensis) - Běžný a hojný, od brzkého jara do pozdního podzimu všude na polích a pastvinách se vyskytující, hnízdící druh. Hnízdí 2x ročně od dubna do července. hnízdo je umístěno na zemi. Hnízdní výskyt bývá zjišťován zejména podle třepotavého letu v toku a typického zpěvu trvajícího nepřetržitě po celé minuty. ťuhýk šedý (Lanius excubitor) - Druh opakovaně, na mnoha okolních lokalitách, v polích pozorovaný, zájmovou lokalitu nevyjímaje. Řídce, jednou ročně v dubnu až červnu, hnízdí v otevřené krajině se skupinami stromů, keřů. Často sedá na vyvýšených místech a vyhlíží kořist. Předpokládám hnízdění, hnízdo bývá umístěno na stromech a keřích. přičemž stromy a keře okolo potoka dobrou možnost hnizdění poskytují. brambomíček hnědý (Saxicola rubetra) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) se běžně vyskytují a hnízdí obvykle na okrajích polí a pastvin, v porostech suchých vysokých plevelů, bodláků a křovin, zejména pak okolo polních cest a příkop, na plochách ležících ladem. Vysedávají často na vyvýšených místech, na vrcholcích keřů, bodlácích, vyčnívajících stéblech, zdržují se často na zemi. Skytá hnízda jsou umístěna na zemi v důlku. Oba bramborníčci jsou v hnízdní době přítomní na mnoha okolních lokalitách, pozorováni byli i na zájmové lokalitě. straka obecná (Pica pica) a vrána obecná šedá (Corvus corone cornix) jsou obecně přítomnými a hnízdícími druhy čeledi krkavcovitých (Corvidae) všude v okolí, zájmovou lokalitu nevyjímaje. Straky i vrány hnízdí od dubna; velká svrchu krytá hnízda strak jsou zhotovena z klacíků, umístěna jsou nízko na stromech a v keřích. Vrány staví hnízda z větví a klacků, umisťují je vysoko v korunách stromů. Nalezeno bylo jedno hnízdo straky obecné. Jak vrána obecná, tak i straka obecná slídí po potravě, zvl. po drobných savcích, ptácích a jejich vejcích (hnízdech), po hmyzu a vůbec všem živém, co zvládnou ulovit, jakož i po uhynulých živočiších, na všech polích a pastvinách v okolí, zájmové lokality nevyjímaje.

V břehových porostech přítoku Sitky, byly dále zjištěny následující druhy pěvců, tyto je nutno považovat za druhy na lokalitě hnízdící : - konipas bílý (Motacilla alba) - rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)

28


- budníček větší (Phylloscopus trochilus) - červenka obecná (Erithacus rubecula) - drozd zpěvný (Turdus philomelos) - drozd kvíčala (Turdus pilaris) - kos černý (Turdus merula) - mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) - sýkora babka (Parus palustris) - sýkora modřinka (Parus caeruleus) - sýkora koňadra (Parus major) - brhlík lesní (Sitta europaea) - šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) - strnad obecný (Emberiza citrinella) - dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) - pěnkava obecná (Fringilla coelebs) - zvonek zelený (Carduelis chloris) - stehlík obecný (Carduelis carduelis) - čížek lesní (Carduelis spinus) - konopka obecná (Carduelis cannabina) - zvonohlík zahradní (Serinus serinus) - vrabec polní (Passer montanus)

Za stávajícího stavu poskytuje řešená lokalita omezené podmínky k trvalejšímu pobytu druhů vázaných na vodní a mokřadní společenstva. V cílovém stavu je možné očekávat především rozvoj populací avifauny vázaných na vodní a mokřadní společenstva.

Biogeografie (zdroj: Culek a kol.: Biogeografické členění ČR I.,II., 1996,2001)

1.54 NÍZKOJESENICKÝ BIOREGION

1. Poloha a základní údaje

Bioregion se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska, zabírá geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního okraje) a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha je 2529 km2.

Bioregion je tvořen náhorními plošinami na kulmu se sítí údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Bioregion je hercynského charakteru, se zřetelným pronikáním prvků společenstev karpatské i polonské podprovincie. Centrum rozšíření zde má autochtonní sudetský modřín. Převažuje biota 4., bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3., dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5., jedlovo-bukového stupně, s ochuzenými horskými společenstvy. Potenciální vegetace je řazena do květnatých, na východě bikových bučin, v údolích se suťovými lesy. Nejvyšší polohy náleží do horských bučin a podmáčených smrčin. Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním bioregionům.

V lesích převažují kulturní smrčiny, na svazích jsou četné rozsáhlejší bučiny a suťové lesy, místy jsou vlhké louky a mezofilní pastviny.

2. Horniny a reliéf

Bioregion představuje rozsáhlé, litologicky jednotvárné území budované spodním karbonem v kulmském vývoji, tj. břidlicemi, drobami a místy slepenci. Z pokryvů se uplatňují především svahoviny, okrajově i sprašové hlíny.

29


Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou charakter plošiny oddělené 150 - 330 m vysokým okrajovým zlomovým svahem od okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany kromě severozápadu vodní toky, které se u okrajů plošiny do ní intenzivně zařezávají. Plošina má výškovou členitost členité pahorkatiny, tj. zde 100 - 150 m. Okrajové svahy mají ráz členité (až ploché vrchoviny) s výškovou členitostí 170 - 300 m, místy i charakter ploché hornatiny s členitostí 300 - 360 m. Nejnižším bod leží u Martinova na okraji nivy Opavy - asi 215 m, nejvyššími jsou Slunečná - 800 m a Dobřečovská hora u Rýmařova - 809 m. Typická výška bioregionu je 300 - 710 m.

3. Podnebí

Podnebí je mírně teplé až chladnější, většinou dobře dotované srážkami: Šternberk na jihozápadním okraji má 7,9°C, 645 mm; na plošině má Bruntál 6,2°C, 678 mm; Mor. Beroun 6,2°C, 828 mm; Rýmařov 5,8°C, 842 mm. Na nejvyšších vrcholech pak klesá teplota pod 5°C. Místním jevem, ale značně rozšířeným, jsou inverze v údolních zářezech.

4. Půdy

Ve vyšších oblastech, zvláště na západě, převládají dystrické kambizemě, na hřbetu Slunečné je uváděn i kambizemní podzol. Na plošinách naprosto převládají kyselé typické kambizemě, často oglejené až pseudoglejové. Na okrajových svazích převažují typické kambizemě nad kyselými typickými kambizeměmi.

5. Biota

Bioregion se nachází z větší části v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 75. Jesenické podhůří, dále zaujímá jihozápadní a jižní okraj fytogeografického podokresu 74b. Opavská pahorkatina a severozápadní cíp fytogeografického podokresu 76b. Tršická pahorkatina. Menší část bioregionu leží již v oreofytiku ve fytogeografickém okrese 98 Nízký Jeseník.

Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až montánní.

Potenciálně převládají květnaté bučiny (Melico-Fagetum, Dentario enneaphylli-Fagetum a v minulosti patrně více rozšířené Festuco-Fagetum). K velmi pozoruhodným jevům náležejí i porosty s pravděpodobně autochtonním modřínem (Larix decidua). Na chudších podkladech, zejména v severní části bioregionu, se nacházejí ostrůvky acidofilních bučin svazu Luzulo-Fagion. Vzhledem k hospodářským zásahům je však v současnosti minimální vegetační kontrast mezi podhorskými (Luzulo-Fagetum) a horskými acidofilními typy (Calamagrostio villosae-Fagetum), zvláště když mnohé montánní diagnostické druhy sem nezasahují, jako např. bika lesní (Luzula sylvatica). Z údolních luhů je v úzkých údolích nejčastější Carici remotae-Fraxinetum, při větších tocích fragmentárně Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae a v okrajových částech v kontaktu s dubohabřinami i Stellario-Alnetum glutinosae. Primární bezlesí pravděpodobně chybí.

Z typicky vyvinutých cenóz náhradní přirozené vegetace jsou zachovány v pramenných oblastech zbytky rašelinných luk (Caricion fuscae), často v kontaktu s porosty svazu Molinion, v údolních polohách pak vlhké louky svazu Calthion (zejména Cirsietum rivularis, Polygono-Cirsietum palustris). Poměrně rozšířené jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion (zvláště Trifolio-Festucetum rubrae, ojediněle i Phyteumato-Festucetum) a smilkové louky a pastviny svazu Cynosurion a Violion caninae (zvláště Polygalo-Nardetum a Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis). Ve východní části jsou charakteristická keříčková společenstva svazu Genistion a na expozičně podmíněných ekotopech lemy Trifolion medii.

Flóra je poměrně bohatá, s četnými oreofyty, sestupujícími od severozápadu, zejména do údolí vodních toků. Patří k nim např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kamzičník

30


rakouský (Doronicum austriacum), vranec jedlový (Huperzia selago), kozlík trojený (Valeriana tripteris), růže alpská (Rosa pendulina), zimolez černý (Lonicera nigra) a kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum). Na severovýchod pronikají některé subtermofyty ze Slezské nížiny, např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochna šedavá (Potentilla inclinata), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), jehlice trnitá (Ononis spinosa), devaterník vejčitý (Helianthemum ovatum), jetelovec chlumní (Amoria montana), čekánek obecný (Colymbada scabiosa) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). V celém bioregionu jsou však roztroušeny mnohé obecně rozšířené druhy východní části ČR, např. pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), svízel potoční (Galium rivale), s. Schultesův (G. schultesii), svízelka lysá (Cruciata glabra) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum). Poměrně silně jsou zastoupeny druhy se subatlanskou tendencí, např. blatěnka vodní (Limosella aquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis), pavinec modrý (Jasione montana), sleziník severní (Asplenium septentrionale), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bledule jarní (Leucojum vernum), violka bahenní (Viola palustris), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), v minulosti i rozchodník pýřitý (Sedum villosum). K typickým druhům vlhkých luk patří hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), srpice barvířská (Serratula tinctoria), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), upolín evropský (Trollius altissimus), hadí kořen větší (Polygonum bistorta), kosatec sibiřský (Iris sibirica) a zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), vzácně i starček bažinný (Senecio paludosus). K dalším zajímavým druhům je možno počítat pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum). Mezi boreokontinentální druhy náležejí ďáblík bahenní (Calla palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Submediteránní druhy a meridionální prvky prakticky téměř chybí.

Bioregion představuje nejvýchodnější výspu hercynské podhorské fauny, do níž ovšem již zřetelně zasahují vlivy sousedících podprovincií. Z polonské je to např. myšice temnopásá, mnohem větší počet druhů sem zasahuje z karpatské podprovincie (čolek karpatský, z měkkýšů např. vřetenatka nadmutá nebo vřetenovka vosková). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma.

Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus montandoni). Plazi: zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), vřetenatka Vestia ranojevici, řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), vřetenovka vosková (Cochlodina cerata opaviensis).

Biochory v řešeném území: Řešené území spadá do biochory 4BM Erodované plošiny na drobách 4. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.20, 1.22, 1.39, 1.49, 1.52, 1.54, 3.4.Jedná se typ pahorkatin a vrchovin středních a východních Čech, ale především střední a severní Moravy. Dohromady jej buduje 46 většinou velkých segmentů s průměrnou plochou 26,9 km2 a celkovou plochou 1237 km2. Typ tvoří jádro bioregionu Drahanského (1.52) s 437 km2 a Nízkojesenického (1.54), kde leží dokonce 688 km2.

31


D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Stavba je umístěna mimo současně zastavěné území obce, plocha je využívána jako trvalé travní porosty.

Lokalita umístění je mimo všechna chráněná území podle zákona č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a mimo ostatní plochy s chráněnými zájmy.

Za možné vlivy lze uvažovat s vlivy na urbanizovaná území zahrnující vliv na funkce sídla, vliv na kulturní a estetické hodnoty a vliv na psychickou pohodu obyvatelstva.

Vliv realizace skladebných částí ÚSES působící na složky životního prostředí jsou pozitivní. V období výstavby z negativních vlivů se může jednat pouze o mírné znečištění ovzduší v době stavby emisemi ze související dopravy a potenciální možnost havárie - únik ropných látek ze dopravních a stavebních mechanismů do půdy a popř. do vody.

D.I.1. Vlivy na veřejné zdraví

Realizací záměru investora při dodržení všech stanovených podmínek, které jsou v rámci posuzování předmětného záměru v lokalitě stanoveny a při důsledné kontrole ze strany dotčených správních úřadů, není předpoklad, že by záměr představoval zdravotní riziko pro obyvatelstvo.

Dle posouzení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, uvedeném ve stanovisku ze dne 26.7.2007 pod č.j. HOK/BR-183/215.8/07 nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány ochrany veřejného zdraví podle zák. č 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Vzhledem k tomu, že záměrem investora je realizace skladebných částí lokálního ÚSES, nepředpokládá se provozem vznik negativních vlivů na životní prostředí či zdraví obyvatel.

Realizací opatření během hloubení nádrže, tůní, revitalizaci vodního toku a přesunů zemin, při dodržování všech předpisů je možno jakákoliv zdravotní rizika eliminovat. Stávající úroveň zabezpečení eliminace negativních vlivů na prostředí a obyvatelstvo spojené se záměrem je na takovém stupni technického zabezpečení, že je možno očekávat minimální dopad na obyvatelstvo.

Částečně během realizace výstavby může dojít k narušení faktoru pohody vlivem používání mechanizmů. Jedná se o jev přechodný, časově omezený a zanedbatelný. Za předpokladu dodržování základní technologické kázně ze strany provozovatele není předpoklad narušení faktoru pohody nad únosnou míru ani za provozu vodní nádrže.

V řešeném území a jeho okolí se nachází pouze jediná nemovitost, kterou obývá investor řešených krajinných opatření. Ostatní nemovitosti nejsou obydleny z důvodu havarijního stavu. Jedná se prakticky o rozvaliny, pozůstatek německého osídlení.

32


VLIVY ZÁMĚRU NAVEŘEJNÉ ZDRAVÍ, KULTURNÍ A ESTETICKÉ HODNOTY

A NA PSYCHICKOU POHODU OBYVATELSVA

Hluk Emise Mikroklima Funkce sídla

Kultur. pam./

kultur.děd.

Architektonická struktura a

architektura

Estetické hodnoty

Psychická pohoda

ÚSES s s 1 + 0 0 1 1Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 mírný negativní vliv, – velmi mírný negativní vliv, 0 bez vlivu či zanedbatelný vliv, + velmi mírný pozitivní vliv, 1 mírný pozitivní vliv, 2 významný pozitivní vliv s – dočasný negativní vliv stavební fáze

D.I.1.1. Hluk

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Předpokládá se dočasný mírný negativní vliv zvýšeného hluku vznikajícího po dobu

stavební fáze. Jedná se o hluk z nákladní dopravy a provozu stavebních mechanismů v souvislosti se stavebními a zemními pracemi. Tento hluk bude omezen pouze na pracovní dny. Intenzita tohoto vlivu je vzhledem k předpokládanému malému množství dopravovaného materiálu hodnocena jako nízká.

- Se stavební fází VE souvisí vibrace z nákladní dopravy uskutečňovaná po trasách vedoucích sídly. Intenzita tohoto vlivu bude malá.

- Po uvedení do provozu bude význam hlukové zátěže zanedbatelný.

Investor bude tuto dopravu směrovat mimo zastavěného území obce. Při realizaci bude rovněž respektována ochrana volně žijících ptáků s ohledem na dobu hnízdění v řešeném i v přilehlém území

D.I.1.2. Emise

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Předpokládá se dočasný mírný negativní vliv zvýšených emisí vznikajících po dobu

stavební fáze. Jedná se o emise z nákladní dopravy a provozu stavebních mechanismů v souvislosti se stavebními a zemními pracemi. Tento zdroj bude omezen pouze na pracovní dny. Intenzita tohoto vlivu je vzhledem k předpokládanému časovému úseku prací hodnocena jako nízká.

- Se stavební fází související s vibracemi z nákladní dopravy uskutečňované po trasách mimo sídla. Intenzita tohoto vlivu bude malá.

- Po uvedení do provozu zátěž nebude.

D.I.1.3. Mikroklima

Vznikem nových vodních ploch se předpokládá pozitivní ovlivnění daného mikroklimatu.

D.I.1.4. Urbanizovaná území

Vlivy na urbanizovaná území zahrnují ovlivnění základních funkcí sídla (bydlení+občanská vybavenost, výroba, rekreace, dopravní a technická infrastruktura), dále vliv na kulturní hodnoty (kulturní a archeologické památky, urbanistická struktura a architektura sídla) a estetické hodnoty. Podmínky pro rekreaci v k.ú. Kněžpole a širším okolí jsou v současnosti velmi dobré. Vliv na kulturní a archeologické památky, urbanistickou strukturu a architekturu sídla se

33


nepředpokládá. Archeologické nálezy však nejsou vyloučeny, neboť za území archeologického zájmu je považováno celé území ČR.

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Očekává se mírný pozitivní vliv na funkce rekreace (přírodně a technicky zdařilé dílo se

může stát novodobou atraktivitou lákající určitou skupinu návštěvníků). - Očekává se mírný pozitivní vliv na estetické hodnoty území. Vznikem nové vodní plochy

se zvýší atraktivita území. Tento vliv úzce souvisí s hodnocením vlivu na krajinný ráz, viz kap. D.I.2.4.

- Potenciální negativní vliv na archeologické památky musí být vyloučen obvyklými preventivními opatřeními (ohlašovací povinnost zemních prací).

D.I.1.5. Psychická pohoda

Předpokládají se příznivé dopady na psychickou pohodu obyvatel vznikem nového přírodě blízkého prvku.

D.I.2. Vlivy na složky životního prostředí

VLIVY ZÁMĚRU NASLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – stav a návrh

Ovzduší Půda VodaPříroda a

krajina-krajinný ráz

Biota

ÚSES s/0 p/ p/2 0/2 0/2Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 mírný negativní vliv, – velmi mírný negativní vliv, 0 bez vlivu či zanedbatelný vliv, + velmi mírný pozitivní vliv, 1 mírný pozitivní vliv, 2 významný pozitivní vliv s – dočasný negativní vliv stavební fázep – potenciální negativní vliv stavební fáze – lze eliminovat prevencí a rámcovým havarijním plánem

D.I.2.1. Ovzduší

Vlivy na ovzduší budou omezeny pouze na stavební fázi, vlastní provoz nemá na kvalitu ovzduší žádný vliv. Jedná se o realizaci krajinných opatření, kdy provoz dopravních prostředků bude směrován mimo zastavěné území obce a s ohledem na četnost vozidel a vzdálenost od obce nebyla zpracována rozptylová studie možného zatížení a ovlivnění ovzduší.

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Výstavba bude mít ve stavební fázi na čistotu ovzduší mírný negativní vliv (zemní a

stavební práce – prachové částice, související nákladní doprava - výfukové plyny). - Vznikem nových vodních ploch se předpokládá pozitivní ovlivnění daného mikroklimatu.

Celkově se ovlivnění klimatu v širším okolí nepředpokládá

D.I.2.2. Půda

Realizací skladebných částí lokálního ÚSES je navrženo na kulturách trvalý travní porost, vlastní staveniště je dáno pozemky určenými pro realizaci vodní nádrže a tůní. Pro vybudování vodní plochy, periodické tůně, přeložku vodního toku a realizaci výsadeb se počítá s trvalým záborem na ploše cca 3,0 ha, půdy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany.

34


Toto odnětí není Dle ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění se na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu. Celá plocha dotčená trvalým odnětím přitom splňuje tuto definici. Výpočet odvodů proto ve smyslu § 9 odst. 5 písm. d) není nutno provádět a odvody se nepředepisují.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebude mít zamýšlená výstavba a realizace skladebných části lokálního USES negativní vliv na zemědělský půdní fond. Jedná se o půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití.

Realizací záměru se nepředpokládá ovlivnění stability či eroze půdy, ani se nepředpokládá negativní ovlivnění půd. Realizací dojde ke změně využití pozemků investora dotčených stavbou.

Realizací záměru nedojde k záboru půdy určené k plnění funkce lesa.

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Potenciální negativní vliv na půdu souvisí s možností úniku pohonných hmot z pracovních

strojů a mechanismů v době stavby, čímž by mohlo dojít ke znečištění půdy ropnými látkami (pohonné hmoty a maziva).

D.I.2.3. Voda

1. Realizace vodní nádrže a revitalizace vodního toku je vodním dílem ve smyslu § 55 odst. 1 písmo a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném zněni.

2. Dle stanoviska Povodí Moravy Brno„je uvedený záměr v souladu se zájmy hájenými Směrným vodohospodářským plánem. Uvedený záměr je tedy možný . Z hlediska dalších zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, souhlasíme s uvedeným záměrem za těchto podmínek:

Stavba bude odsouhlasena přímým správcem dotčeného bezejmenného pravostranného přítoku Sitky.

Přímému správci VVT Sitky, tj. provozu Olomouc, bude oznámeno zahájení a ukončení prací.

Stavbou ani jejím provozem nesmí dojít k ohrožení ani ke zhoršení jakosti povrchových a podzemních vod ani ke zhoršení odtokových poměrů v předmětné lokalitě.

V toku pod nádržemi bude vždy zachován minimální zůstatkový průtok (MZP). K vodoprávnímu řízení bude doložen výpočet velikosti výřezu v přelivné hraně vzdouvacího objektu, který má zajišťovat převedení MZP. Bude posouzena výška spodní hrany výřezu v závislosti na výšce dna odběrného objektu. Toto posouzení bude provedeno oprávněnou osobou (s autorizací pro vodohospodářské stavby).

Provozovatel nádrží musí mít zpracovaný manipulační a provozní řád stanovující manipulaci při normálních i mimořádných podmínkách.

Provozovatel nádrží je povinen udržovat dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a vodohospodářských a jiných chráněných zájmů (vodní zákon § 59 odst. 1), písmo b).

35


3. Dle vyjádření správce pravobřežního přítoku toku Sitky, který je veden jako hlavní meliorační zařízení /HMZ Rýmařov –Stránské „Nemáme zásadních námitek proti realizaci lokálního ÚSESu za předpokladu, že nově vybudované investice nebudou předávány do naší správy a před zahájením prací bude určen správce těchto zařízení.“

Záměr výstavby vodní nádrže si vyžádá zrušení : Části stávajícího pravostranného přítoku Sitky. Z důvodu navrhované výstavby

vodních nádrží bude třeba vodní tok přemístit na okraj údolní nivy. Navrženo je vést trasu přeložky toku po levé straně údolí. Nad nádrží č.1 bude trasa přeložky vedena k navázání na stávající koryto toku. Délka navrhované přeložky činí 380 m, délka stávající trasy napřímeného vodního toku je 365 m.

Jedná se o revitalizaci části toku, který byl v roce 1979 zcela nevhodně upraven. Úpravy byly provedeny v délce 1,280 km. V úseku nad mostem bylo kromě napřímení toku provedeno jeho opevnění vegetačními tvárnicemi.

vydání povoleni k nakládáni s vodami podle § 8 odst. 1 písmo b) bodu 2 a 5 vodního zákona a o vydáni stavebního povoleni podle § 15 odst. 1 vodního zákona k samotné stavbě vodní nádrže a přeložky části vodního toku investor požádá příslušný vodoprávní úřad. K oběma žádostem investor předloží náležitosti, požadované § 2 a 6 vyhl. MZe č. 432/2001 Sb. v platném znění.

Mimo tyto náležitosti investor předloží: Vodní dílo musí technickým provedením splňovat požadavky vyhlášky MZe č.

590/2002 Sb.. o technických požadavcích pro vodní díla. Manipulační a provozní řád vodního díla s náležitostmi podle vyhl. MZe č. 195/2002

Sb., Při realizaci bude zajištěna ochrana vodních poměrů zamezením odnosu půdy do

vodního toku (§ 27 vodního zákona). K vypouštění ryb a ostatních vodních živočichů nepůvodních, geneticky nevhodných a

neprověřených populací přirozených druhů do vodní nádrže, tůní a do vodního toku je podle § 35 odst. 4 vodního zákona nutný souhlas příslušného vodoprávního úřadu. S tímto zásahem investor nepočítá.

Celkově bude zrevitalizováno 0,380 km toku, bude realizována vodní nádrž o zatopené ploše při maxim.hladině 1,28 ha a periodické tůně o výměře 0,2 ha.Při realizaci vodní nádrže bude zachován minim. zůstatkový průtok ve vodním toku pod odběrným objektem Q 330 m = 4,8 l/s

Negativní vlivy na kvalitu povrchové a podzemní vody se nepředpokládají a to jak při výstavbě, tak i provozu samotném. Realizací skladebných částí lokálního ÚSES bude optimalizován vodní režim a revitalizován nevhodně upravený vodní tok.

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- Potenciální negativní vliv na vodu souvisí s výše uvedenou možností znečištění půdy a

sekundárně vody ropnými látkami.- Pozitivním účinkem bude zvýšení retence vody v nivě přítoku potoka Sitky

D.I.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje

U horninového prostředí je možno předpokládat, že vlivem provozu vodní nádrže nedojde k negativnímu ovlivnění horninového prostředí. V průběhu výstavby budou realizována veškerá technická opatření tak, aby se minimalizovala možnost vzniku havárie s únikem vodě

36


nebezpečných látek, jak do vod podzemních, tak povrchových a nedošlo ke kontaminaci horninového prostředí.

Vzhledem k charakteru projektovaných prací jsou navrženy pro období výstavby následující podmínky:

veškeré mechanismy provádějící práce spojené s hloubením výkopů budou v náležitém technickém stavu zamezujícím úkapu olejů a pohonných hmot na bázi ropných produktů, které by mohly způsobit znečištění krycích sprašových hlín.

k tvarování břehů a dna bude užito původní výkopové zeminy, která musí být předem zbavena veškerých znečišťujících látek přebytečná zemina bude uložena na vymezenou mezideponii

Za dodržení výše uvedených podmínek se nepředpokládá negativní ovlivnění přírodních zdrojů.

D.I.2.5. Příroda a krajina

Jedná se o realizaci lokálního biocentra LBC 8A a lokálního biokoridoru LBK 12C , které jsou v současné době reprezentovány vlhkomilnými lučními společenstvy lemujícími částečně upravený drobný vodní tok Sitka.

Záměr realizace skladebných částí lokálního ÚSES byl již ve fázi investičního záměru konzultován s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Ostravě viz. vyjádření ze dne 2.8. 2007. Navrhovaný záměr byl již ve fázi investičního záměru AOPK podporován a byly stanoveny podmínky pro zpracování realizačního projektu. Tyto podmínky byly splněny.Realizační projekt byl předán AOPK ČR Ostrava za účelem zpracování posudku pro čerpání finančních prostředků na realizaci krajinných opatření ze SFŽP ČR pro opatření v rámci Programu péče o přírodní prostředí. Dne 25.10. 2007 byl zpracován posudek AOPK ČR Ostrava (Mgr. Zdeňka Hrdá). Dle tohoto posudku, AOPK ČR středisko Ostrava doporučuje realizovat záměr „realizace skladebných částí lokálního ÚSES v k.ú. Kněžpole a přidělit finanční prostředky ve výši 58,6% celkových nákladů tj. 8 720 848 Kč. V případě, že investor odstraní vytknuté nedostatky bude navrženo přidělení ve výši 100%. Jednalo se o zvětšení litorálního pásma u vodní nádrže č.1, vypuštění realizace vodní nádrže č.2 a požadavek nezahrnovat přeložku vedení VN do podporovaného opatření. Veškeré výše uvedené požadavky byly investorem respektovány a realizační projekt byl v listopadu 2007 aktualizován. V této době se investor na základě nových skutečností rozhodl žádat o finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí, kde investor realizace lokálního biocentra a lokálního biokoridoru může dosáhnout na dotace ve výši - od evropských strukturálních fondů až 85%, - od SFŽP max. 4%,- státní rozpočet 1%.Z výše uvedeného je možné vyvodit, že i v případě žádosti o finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí, AOPK ČR středisko Ostrava doporučí realizovat záměr a přidělit finanční prostředky na realizaci skladebných částí lokálního ÚSES v maximální výši.Rovněž ve Stanovisku KÚ Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. MSK 195511/2007 realizaci skladebných částí lokálního ÚSES v k.ú. Kněžpole podporuje a doporučuje.KÚ Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. MSK 195511/2007, rovněž konstatuje, že záměr nebude mít významný vliv na ptačí oblasti, ani na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. Tato stanoviska jsou přiložena v dokladové části příloh této dokumentace.

37


S ohledem na stávající stav dotčených pozemků se předpokládá, že realizace záměru jednoznačně pozitivně ovlivní faunu a flóru.Dojde ke zvýšení biodiverzity a stupně ekologické stability území. Zvýšení biodiverzity znamená zvýšení počtu druhů rostlin a živočichů, vyskytujících se v daném území. Budou obnoveny následující druhy biotopů:- vodní plochy- tůně a periodické tůně - refugium obojživelníků v době rozmnožování,- liniová a soliterní dřevinná vegetace s významem ekostabilizačním a krajinotvorným,- luční společenstva,- pobřežní vegetace - rákosina,- lesní remízky.

Současně dojde ke zlepšení podmínek pro výskyt některých vzácnějších a zvláště chráněných druhů. Významnější zvýšení početnosti lze očekávat především u některých druhů vázaných alespoň částí životního cyklu na znovu obnovený biotop mělčích stojatých vod. Jde zejména o některé druhy obojživelníků, resp. žab a některé druhy vodních rostlin. Významná je také podpora chráněné ohrožené vranky pruhoploutvé.Konečným důsledkem nového využití území tedy bude zvýšení počtu vyskytujících se druhů organismů a zvýšení ekologické stability území.

Záměr výstavby vodní plochy a tůní se částečně projeví ve změně místní topografie, bude docházet k úpravám terénu, tj. vytvoření vodních ploch. Realizací se zlepší vodohospodářské poměry v okolí a dané klima. Nový vstup do území bude představovat pouze lokální změnu topografie. Stavba bude řešena v úrovni terénu a částečně pod úrovní, neboť se jedná o zahloubenou nádrž a tůně. Nutno však podotknout, že změna místní topografie je pouze pomyslná, neboť nebude mít vliv na výškovou gradaci daného okolí. Vlivy na krajinu se očekávají jednoznačně pozitivní, zlepší se vodní režim okolí, ekologická stabilita území a dojde k nápravě sledovaného vodního toku, který byl znehodnocen po stránce morfologické, provedenými úpravami koryta. Výrazně se projeví i zvýšení estetiky daného prostředí. V pojetí hodnocení krajinného rázu lze za dotčené území považovat nejen vlastní místo stavby, ale prakticky jakékoliv místo v krajině, ze kterého bude změna krajinného rázu patrná. Míra zásahu staveb do krajinného rázu se hodnotí ze tří základních hledisek:

Ovlivnění v dálkových pohledech – nadřazených krajinářských celcích (NKC): V dálkových pohledových souvislostech se uplatňují pouze dominantní typické znaky krajinného rázu. Stavba realizace ÚSES v k.ú. Kněžpole nebude patrná.

Ovlivnění v blízkých pohledech – základních krajinářských celcích (ZKC): V detailním posouzení je v základním krajinářském celku krajinný ráz dobře dochovaný. V blízkých pohledech bude navrhovaná stavba viditelná především z bezprostředního okolí a okraje přírodního parku Sovinecko. Navrhovanou výstavbou krajinný ráz v blízkých pohledech nebude narušen, lze předpokládat po zapojení vysázených dřevin i vodních ploch pozitivní vliv na krajinný ráz.

Ovlivnění významných krajinotvorných horizontů: Území navržené pro stavbu skladebných částí ÚSES neleží na žádném významném krajinotvorném horizontu.

Očekávané vlivy, pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a vratnost:- negativní vlivy na krajinu a krajinný ráz se nepředpokládají.

38


D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci V předešlé kapitole byly identifikovány předpokládané vlivy záměru na veřejné zdraví a životní prostředí a mnohé vlivy byly hodnoceny jako zanedbatelné nebo potenciální. Rozsah vlivů byl stanoven pouze pro vlivy významnější.

D.II.1. Rozsah vlivů na veřejné zdraví

Hluk

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Intenzita vibrací z nákladní dopravy vedoucí sídly bude závislá na hmotnosti nákladu, rychlosti vozidla a kvalitě povrchu vozovky, pravidelné průjezdy sídly se nepředpokládají.

Urbanizovaná území

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Nebyl nalezen vliv na funkci urbanizovaného území. Vliv na funkci rekreace bude mít vliv místní.

Estetické hodnoty

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Vliv na estetické kvality (včetně krajinného rázu) bude mít místní rozsah.

D.II.2. Rozsah vlivů na životní prostředí

Ovzduší

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Dočasný negativní vliv nastane pouze ve stavební fázi, ve fázi provozu vliv nenastane. Rozsah negativních vlivů ve stavební fázi bude vzhledem k době stavby a předpokládané nízké intenzitě dopravy mírný a lokální, srovnatelný se stavební činností podobného rozsahu, včetně související mírně zvýšené nákladní dopravy.

Půda

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Trvalý mírný negativní vliv v důsledku záboru ZPF i potenciální možnost havárie spojená s únikem ropných látek do půdy bude mít pouze lokální dopad. Ve fázi provozu vliv na půdu nenastane.

Voda

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Potenciální vliv havárie spojené s únikem ropných látek do vody (povrchové i podzemní) by mohl mít lokální až regionální rozsah pouze v době výstavby.

Ve fázi provozu se předpokládá pozitivní vliv vzhledem ke zvýšené retenční schopnosti krajiny.

39


Příroda a krajina

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Výstavbou skladebných částí ÚSES nedojde k významné změně krajinného rázu. Rozsah vlivu bude pouze místní a pozitivní.

Biota

Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci:Významný pozitivní vliv na biotu bude mít lokální dopad. Zvýší se biodiverzita území, vzniknou nové možnosti rozmnožování živočichů, včetně zvláště chráněných. Mírný negativní vliv bude omezen na stavební fázi.

Celkové hodnocení vlivů: Kritérium Významnost vlivů

Vlivy na obyvatele obce Kněžpole Mírný pozitivní vliv - zvýšení estetické hodnoty dané lokality a okolí, vznik ploch využitelných ke krátkodobé rekreaci

Vlivy na ovzdušíMírný negativní vliv - pouze v období výstavby zvýšená prašnost a emise

Vlivy na vodu Pozitivní vliv - zvýšení retenční schopnosti řešeného území

Vlivy na půduMírný negativní vliv – zábor ZPF

Vlivy na faunu a floruPozitivní vliv – zvýšení biodiverzity a stupně ekologické stability území

Vlivy na chráněné části přírodyPozitivní vliv - rozšíření rozmnožovacích míst zejména pro obratlovce (ryby, obojživelníky a ptáky)

Vlivy na ekosystémyPozitivní vliv - posílení funkce již stávajících ekosystémů a znovuobnovení zaniklých ekosystémů

Vlivy na kulturní památky Bez vlivů

Vlivy na strukturu a funkční využití územíPozitivní vliv - zlepšení krajinného rázu, vytvoření podmínek pro krátkodobou rekreaci

Z uvedeného přehledu jednoznačně vyplývá pozitivní vliv plánovaného záměru realizace skladebných částí lokálního ÚSES v k.ú. Kněžpole.

D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranicePřeshraniční vliv nenastane.

40


D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

Záměr svým zaměřením, počítá s opatřeními, která je nutno učinit z hledisek technických a rovněž stávající platné legislativy, aby nedošlo k narušení ekologické stability dané oblasti. Návrh opatření:- nádrž nebude užívána k chovu ryb, kachen a k intenzivní rekreaci - nejde však o úplné

vyloučení těchto činností, jako o jejich omezení tak, aby uvedené krajinotvorné a ekologické efekty byly zachovány. Krmení ryb a hnojení rybníků je však zakázáno, na pozemcích nádrže není přípustné umísťovat rekreační a podobné objekty a nádrž nebude z důvodu zachování volného pohybu živočichů oplocena,

- při zemních pracích může dojít k usmrcení některých drobných živočichů. Lze jen apelovat na pracovníky, kteří budou zejména první fázi zemních prací provádět, aby alespoň větší a snadno chytitelné živočichy, například obojživelníky, plže aj. přemístili do nejbližšího okolí, na plochu, kam už stavba nebude zasahovat,

- vlastní realizace vodní nádrže a periodických tůní bude probíhat mimo období rozmnožování obojživelníků a v mimohnízdní době ptáků, kteří zde mohou hnízdit,

- skrývka ornice a podorničí bude prováděna vzhledem k ochraně ptáků v mimohnízdní době ptáků, kteří zde mohou hnízdit tzn. v období srpen – únor,

- všechny dřeviny rostoucí mimo les v širším okolí staveniště budou chráněny před možným poškozením (oděrky, úprava výšky terénu v okolí dřevin, poškození kořenů, zhutňování půdy v okolí dřevin atd.),

- realizované výsadby sadovnických výpěstků a lesnických sazenic budou chráněny proti zvěři rákosovým chráničem (nebo z pletiva),

- pro výsadby bude použit materiál, který svým původem bude odpovídat lesní oblasti 29, - kulturní vrstva půdy bude skrývána odděleně, investor se postará o její hospodárné využití

a řádné využití pro účely rekultivace, budou učiněna opatření, aby během manipulace se zeminami nedošlo k jejich znehodnocení (kontaminaci) a zcizení, dále budou učiněna opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt,

- bude zabezpečen souhlas k zásahu do VKP v samostatném řízení před vydáním územního rozhodnutí dle § č zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 v platném znění,

- bude zabezpečen souhlas s odnětím zemědělského půdního fondu dle § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF a ve znění pozdějších předpisů,

- před zahájením stavby bude zabezpečeno povolení vyjímky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění (zvláště chráněné druhy živočichů),

- odpadové hospodářství bude v souladu se současně platnou legislativou,- při vzniku nebezpečných odpadů bude postupováno dle současně platné legislativy,- při nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno či poškozováno

životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy,

- zemina použitá při terénních úpravách či tvarování dna a břehů bude prosta veškerých znečišťujících látek,

- při výkopových a stavebních pracích budou mechanizační prostředky zabezpečeny proti úniku ropných látek do prostoru,

- v případě havárií s únikem ropných látek do podzemních vod budou neodkladně zahájeny sanační práce a bezodkladně informovány orgány státní správy,

- bude zpracován manipulační a provozní řád vodního díla s náležitostmi podle vyhl. MZe č. 195/2002 Sb.,

41


- opatření k eliminaci ztrát archeologických památek v souvislosti s realizací návrhů vyplývají z ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Záměr provedení zemních prací je investor povinen oznámit v době přípravy stavby a v dostatečném předstihu před vlastním zahájením zemních prací místně příslušné oprávněné organizaci (např. Archeologický ústav AV ČR) a umožnit jí nebo jinému oprávněnému subjektu provedení záchranného archeologického výzkumu. Doporučená forma oznámení je písemná s vyznačením místa plánovaného staveniště.

D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivůPodklady, předložené oznamovatelem lze hodnotit jako dostatečné pro specifikaci očekávaných vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí a pro zpracování oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 1. Záměr byl zpracován v jedné variantě. Předložená varianta je tedy již optimalizovanou

verzí s minimem možných negativních vlivů dle pokynů Agentury ochrany přírody a krajiny..

2. Z posudku AOPK ČR středisko Ostrava a vyjádření ostatních dotčených orgánů státní správy vyplynuly požadavky a doporučení, která budou do stavebního, vodoprávního řízení vyřešena a zapracována.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Situace stavby v katastrální mapě v měřítku 1:5000 2. Vyjádření obce Jiříkov

42


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERUOznamovatel: ing. Lubomír Vítek, Jiříkov – Kněžpole, PSČ 793 51 BřidličnáNázev záměru: Realizace skladebných částí ÚSES, biocentrum 8A a biokoridor

12C Charakter a kapacita: biotechnická opatření, plocha 1,28 ha vodní plocha, 0,2 ha tůně,

biokoridor 380 m Umístění záměru: k.ú. Kněžpole

Oznámení je zpracováno pro záměr „Realizace skladebných prvků lokálního ÚSES“ v blízkosti obce Kněžpole. Plánovaná realizace vychází z generelu ÚSES pro k.ú. Kněžpole, který byl zpracovaný v červenci 1994 Alfaprojektem Olomouc. Generel ÚSES byl upřesněn v rámci zpracování konceptu územního plánu obce Kněžpole.V území, se v současnosti nachází v údolní nivě pozemky, s trvalými travním porosty, využívané pro pastvu dobytka.

Cílem investora je realizace vymezených a zpřesněných skladebných části lokálního ÚSES. Jejich předpokládaným hlavním efektem je zvýšení biodiverzity a stupně ekologické stability území. Zároveň dojde ke zlepšení podmínek pro výskyt některých vzácnějších a zvláště chráněných druhů flory a fauny. Významnější zvýšení početnosti lze očekávat především u některých druhů vázaných alespoň částí životního cyklu na znovu obnovený biotop mělčích stojatých vod. Jde zejména o některé druhy obojživelníků, resp. žab a některé druhy vodních rostlin. Konečným důsledkem nového využití území tedy bude zvýšení počtu vyskytujících se druhů organismů a zvýšení ekologické stability území. Pozitivním účinkem bude také zvýšení retence vody v nivě přítoku potoka Sitky.Navrhovaná opatření směřují k obnově následujících biotopů:

- vodní plochy, navržena je vodní nádrž o rozloze cca 1,2 ha s výpustným a odběrným objektem,

- tůně a periodické tůně - refugium obojživelníků v době rozmnožování, vodní tůně jsou navrženy v počtu 6 ks s nepravidelným půdorysem,

- liniová a soliterní dřevinná vegetace s významem ekostabilizačním a krajinotvorným, liniová a soliterní dřevinná vegetace je navržena především na ploše lokálního biokoridoru a v prostoru nad přeložkou vodního toku,

- luční společenstva, zůstávají zachována, především se jedná o luční společenstva pod silnicí,

- pobřežní vegetace - rákosina, jedná se o litorální pásmo nově navrhované vodní nádrže,

- lesní remízky, jde o výsadby především v jihozápadní části řešeného území, v prostoru mezi navrhovanou vodní plochou a stávající komunikací (součást lokálního biocentra).

Vliv realizace skladebných částí lokálního ÚSES byl hodnocen z hlediska:- vlivu na obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů- vlivu na ovzduší a klima- vlivu na hlukovou situaci- vlivu na podzemní a povrchové vody- vlivu na půdu a horninové prostředí- vlivu na krajinný ráz

43


- vlivu na floru, faunu a ekosystémy- vlivu na hmotný majetek a kulturní památky

Návrh stavby se skládá z těchto objektů: SO 01 Přeložka pravostranného přítoku toku SitkaSO 02 Hráz nádrže SO 03 Úpravy v nádrži SO 04 Výpustný objekt nádrže SO 05 Odběrný objektSO 06 Vzdouvací objekt na pravostranném přítoku toku SitkaSO 10 Vodní tůněSO 11 Přeložka el. vedení VNSO 12 Výsadby zeleně

Vlivy na veřejné zdraví a životní prostředí: Stavba je umístěna v neurbanizovaném území, mimo plochy předpokládaného rozvoje obce a v dostatečné vzdálenosti od obytných objektů. Lokalita plánované výstavby se nachází mimo zvláště chráněná území podle zákona 114/92 Sb. v platném znění. Z vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí byly nalezeny většinou mírné negativní vlivy související se stavební fází a minimálním záborem ZPF půd ve IV. třídě ochrany.

Závěr: Při zpracování Oznámení byly popsány všechny požadované charakteristiky a ukazatele vlivu záměru na životní prostředí. Předložený výstup odpovídá úrovni stávajících projekčních podkladů, evidenci jiných zájmů na využívání území a znalosti základních složek životního prostředí dané oblasti a dotčené lokality. Při zpracování Oznámení nebyly zjištěny skutečnosti vylučující realizaci hodnoceného záměru. Při dodržení všech zákonných norem a předpisů je možno považovat danou realizaci skladebných částí lokálního ÚSES za veřejně prospěšné opatření, které jednoznačně přispěje ke zvýšení ekologické stability řešeného území.

H. PŘÍLOHY 1. Stanovisko stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. 2. Stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000. 3. Kopie autorizačního osvědčení dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. (pokud oznámení vypracovala osoba, která je držitelem této autorizace) a jména osob, které se podílely na zpracování oznámení.

44


ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ:

Zpracovatel oznámení:Doc.ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brnooprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993

Adresa zpracovatele oznámení:LÖW & spol.,s.r.o.Vranovská 102614 00 Brnotel.: 545576250; 723948742e-mail: [email protected]

Spolupráce:Dr. Pavel Hartl, CSc., LÖW & spol.,s.r.o.Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol.,s.r.o.

Podpis zpracovatele oznámení:

Datum zpracování oznámení: leden 2008

45


46

Date post:	01-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	dangnga
View:	219 times
Download:	4 times

'Tomáš Havlíček' 74474@mail · Web viewv = 40 -60 cm Crataegus laevigata 18 ......

Documents