Ih \NTTI HYRY

"D"vadc:s~t lest."I.Aplltll, !ana mu vrátila drobné a on si odnesl piroh, masovou polévku, sklenici mléka,

nO' IIvidlicku a paplrový ubrousek ke stolu. Usrkl polévku, vidlickou strcil kousek pirohu doUtl o n3pllso mléka. Je toho trochu moc najednou, mléko a polévka, uvažoval a jedl piroh a usr-~Avalpol6vkua upljelmléko.Vstala krácelmezistolykedverlm.U stolusedeli muži,melipred'Ibou I~hvepiva a šálky s kávou. Když vyšel ven, zamlril pres koleje a otvorem v plote rovnouk druh6mu n6stuplštl, chvilku se procházel a pak se zastavil u svého vlaku a cekal na odjezd.

N3 nhtupl!tl stáli a procházeli se lidé. Videl ty, kterl nastupovali, i ty, kterl prišli ty druhéd()provodlt, a Jiné, kteri stáli u schudku. Dlval se zvlášte na muže, který stál jednou nohou naI"ml, druhou na schudkách, držel se pevne zábradll a dlval se ke stánku s novinami. Takovéollo~la t:1kovýpostoj, uvažoval. Vypadábezradný. Je takový jako já- ale ne, Jájsem prece jiný,I' s. Ilospoll snaflm, a tak se mi nakonec podarl ze všeho dostat, ale jak se nekdo takový, jakoJI I."hlo mut, muže z neceho dostat?

Dých61\srdce mu bez prestánl bije. Kdybyse však na chvlli zastavilo, už by nikdy nezacalo bit,10 by byl konec tohoto muže. Nervy, mozek, tkáne a oci, všechno by se smichalo dohromady.

U nAkladnlhovagónu stály ješte vozlky a mužové zvedali bedny a veci z vozlku na vagóny.AI lohl" skonci, vlak vyjede. Tamhle je výpravcl. Má cervenou cepici, lak se v ni asi citil

Kdy! mutové zavreli dvere nákladnlho vozu, výpravci l1Íávlnad hlavou zelenou lampouIIvlllkSGdal do pohybu stejným smerem, kterým prijel do stanice. Pomalu nablral na rychlosti,'II pod61por6nu, pod silnicnlm mostem, zacal zatácet doleva a on stál u dverl a dlval se ven.1,lIvr.1dvofe a dival se oknem. Stál u okna dverl. Videl lokomotivu, vagóny, petrolejové nádrže,sloupy, koleje, dráty ve vzduchu, domy, cihlovou stavbu transformátoru a svetla na ulicichA v oknech.

MAmzustat tady a dlvat se ven, jak vlak jede, na všechno, co je k videni, nebo se mám jlt posa-dit do chodbickya dlvat se ven oknem. Když tu zustanu, utece to drlv a splš pak usnu. Pak už1115111bude zase o porádný kus kratšl. Dlval se oknem do chodbicky, na druhém konci vagónuslAIIdva muti. Na skle dverl byla nálepka, na niž bylo napsáno ..Eura". Otocil se a dival se oknem.Nad hofcl!lm okrajem dverl byl knofllk, kolem neho kovový rámecek. Šel do chodbicky. Krácelthodblckou a kymácel se, jak se kymácel vagón, a pohyboval se soucasne s vlakem po kolejich.Vana,okna, lidé, sklápeci sedadla, uvažoval a sklopil sedadlo a posadil se na ne a zacal se pressklo dlvat ven. Takhle to je, uvažoval. A nikdy nebylo nic jiného a nikdy nic Jiného nebude.J.n takhle Je to správné. Videl domy na svazich vedle trati. Pokoušel se nahlédnout okny do Jed-noho z ntch. Záclony} kamna, kuchyn, kredenc. lidé, kterl v dome bydli. Dum zmizel. Tamhlela druhý. Nic nenl videt, pred domem jsou kere a plot. Cekal na dalši dum. Tady je. Vokne~oukované záclony, mezi nimi otvor, v pokoji nenl nikoho videt. Vedle domu smrky. TamhleIII111"dam, velká mistnost, dvere, na druhé strane okno, pres mlstnost jde žena. Bilá prkna.~ornln, kour, kere. Na zemi seno, v lese smrky, tamhle je cesta, na svahu seno. Sedel a dlval seIlr" sklo,cekale na dalšl domy, stojlci bllzko tratI. Divalse na ruzná mlsta a stromy a pokoušel semysllit na ne.

Vzpomnelsl na koroptve na pollch. Pole je otevrený kus zeme, na nemž je v zime snih a v létetllm roste neco obili nebo trávy a koroptev je tvor, který krlcl v lese. Mezi dvema mocály,v smrkovém lese koroptev vzlétá a. usedá na vetev. Za smrky zaclnala otevrenejšl krajina.byly tu borovice a trsy trávy byly nižšl. Když jsem se vracel ze školy, snežilo a nade mnou pre-lat610hOJnokoroptvi, zdálo se, že mlrl k poli. Tehdy jsme uvažovali o tom, že bychom mohlid6t pfcd dvere stodoly slt, až koroptve budou uvnitr. .

Dlval so pred sebe na záclonu. Dival se oknem ven. Videl pole, les, domy, telegrafnl tyce,kllfc, obili, prlkopy a trávu. Venku se stmlvalo. Uleli jsme už pekný kousek cesty a ted Je chvilesoumr:1ku.

Chvile soumraku Je ve mne a ve mne je i chvenl vagónu, i stromy, které jsou venku:stavby,ty~e, obili, prlkopy a tráva na temné zemi, a Já nemohou na nic myslet a nic nemohu delat.

] Pak vstal a šel do kupé. Na prostrednlm lužku ležel muž a druhý pod nim. Svlékl kabát apovllsllho na hácek, nechal boty na podlaze a vyšplhal se na nejvyššl lužko a rozsvltillampicku.Vnl pytamo z kufriku. který ležel na policce, a položil si je za sebe. Rozepnul si kalhoty, sundal

- ~ ~ ~

.-\~TTI HYR Y 47

si kravatu a povesil ji na hácek na protejšl stene. Svlékl si košili. oblékl si kabátek od pyžamaa povesil košili na stejný hácek, Odstrcil pokrývku, vysoukal se z kalhot a posadil se na proste-radlo. Natáhl si spodek pyžama a uložil kalhoty a ponožky na policku. Premýšlel, co by cetl,vzal z policky za hlavou aktovku, vyndal z ni noviny a dal aktovku zase na mlsto. Pritáhl si po-krývku až na prsa, natáhl se, na prstech cltil chladné prosteradlo.

Cesta už pokrocila pekne daleko. ješte kdyby uplynul kousek - a pak prijde spánek. A ránobych mohl býtna mlste. Co je nového, rekl sám k sobe a otevrel noviny. ..A když je pak konecneuvidite na scéne, muslte se ptát: Co vlastne chtel autor divákovi rlcil ... Když jsem se dlvaln'aprvnl z tech nových baletu, Jež byly nastudovány speciálne pro Edinburgh, necitil Jsemv srdciani sebemenšl záchvev vzrušeni ci citu. Kruh lásky, který predvedl skandinávský soubor, bylhloupost sama." Mel pred ocima jen bilou stránku.

Precetl ješte napreskácku nekolik zpráv, premýšlel trochu, položil noviny na polickuza hlavou a zhasl svetlo. V kupé bylo tma. Kde to jsem, uvažoval.Dole pode mnou ležldva muži.Vagón, prekližkový strop. Dotkl se rukou steny a stropu. To je zpOsob, jak prinutit cas, abyplynul. Myslet názorne. Kupé, na stene hácky, láhev s vodou, sklenice, rucniky, kohoutek navodu, na jedné strane v rade za sebou kupé, na druhé chodbicka, kola pod vagónem a vagóna vlak pohybujlci se po kolejich. Venku Je témer tma, vzduch sycl a hvlzdá, venku je železnice.Co je tam, tam venku, a Jsem já uvnitr? já jsem uvnitr, v tomhle kupé.

Venku jsou možná smrky. Co Je smrkl Uvnitr bilé drevo, na nemž jsou letokruhy, u korenutlustši, ke korune se zužullci. V zemi koreny, které majl taky kOru a které jsou uvnitr bilé.KOra a vetve. Na vetvich Jehlici, velice husté jehlici. A v korunách smrku šuml vitr. Oves. Ko-reny v zemi, stvol ve vzduchu. Na podzim zrnI. jecmen. Koreny, stéblo, osiny; klas kolébajlcise ve vzduchu.

Obrátil ~e na bok ke stene. Naslouchal stejnomerným úderum kol, otácejlclch se po kolejich.Bylo slyšet'skrlpáni a rovnomerné klapáni od dveri. Za stenou bylo slyšet škrábáni a dusáni,to asi na druhé strane bije o stenu ruka nebo noha. Za stenou ležl lidé. Právev tomhle mlste nadruhé strane steny nekdo ležl.. Prál si, aby prišel spánek, ale rlkal si zároven, že ted nemužeprijlt, nebot on je vzhOru, mysli, kdyby alespánek prece prišd, byl by už u clfe,až byse probudil.Ale jsem ješte tak daleko, ackoliv jsem už ujel pekný kousek cesty, uvažoval. Kdybytady v téhlestene byl otvor. je to presne uprostred vagónu, je docela možné, že ve vedlejšimkupé jsou ženy.Ale ženy bývajlcasto na druhém konci vagónu.Tam ted spi. Nebo jsou vzhuru a leži. Pak tu nenrnic, pro co se vzrušovat, i kdyby ve stene byl otvor. Ale co asi za touhle stenou jel Stejne Jedobré, že jsou na svete zajlmavé \feci. Dotkl se prsty u nohou topné trubky na konci lužka, aletrubka nebyla horká. je teprve konec zári. Snlh snlh snlh snlh snlh, nebe. Mohou tu být lesnlptáci, jiste tu nekde jsou. Obycejnl lesnl ptáci.

Zdálo se mu, že cas plyne pomalu. Já jsem ted na tomto miste, ani o kousek dál, ani nikde na.žád.némJiném mlste. Jak to prijde, že clovek muže být najednou jen na jednom mistel Cesta ply-ne tak rychle, jak rychle se pohybuje vlak.Jak Je to možné, že clovek muže vždy nejak být, ted,vcera, zltra, každou chvili, porád nejak je.

Kdy to naprlklad všechno zacalo? Nebo tady neco bylo odevždyl A jestli to z neceho zacalo-co bylo to nlco? To prece už tady muselo existovat predtlm? Vždy tu bylo neco predtlm,ale co to mohlo být, že to vždycky existovalol To nenl možné, predstavit si, že to bylovždycky,ani si ale nemužeš predstavit, že to nekde zacalo. já bych ted nemel vubec myslet. Když myslimna neco, o cem mysllm. že bych na to nemel myslet, tak mysllm na to, o cem myslim, že bychna to nemel myslet.

Avšak cas plyne pomalu, vubec nic se nedeje, a to unavuje a nudi. Clovek by se mel v každémokamžiku znovu narodit. Nebot pak, nakonec, stejne usneš. a když se probudlš, budeš na zcela.jinémmlste,všechnobude úplne jin~. .

Co kdybych si predstavil. že jsem na nejakém úplne jiném mlste, kde už jsem kdysi byl?Oci mel zavrené, ležel na levém boku, zády ke stene. Tohle je vojfnské lužko. Tam nad hla-

vou je strop, který je šedivý a nlzký. Ležlm na palande. Ležrm na hcrejšf palande. za mou hla-vou je dalš!dvouposchodová palanda a tam u druhé steny jsou dam dve lužka.V rohu jsou kamna.na stene policky na prilby a dvere, které vedou do chodby baráku. Tamhle na posteli za mouhlavou, nadolejši palande ležl Valtteri Lirídgren.Nad nim, na horejšl palande,je Veikko Alaniemi.který je v civilu pekarem v Kemi. Pod oknem jsou skrlnky. dal~1mezi postelemI. Skrín zamnou

48 HIROŠI I WATA

dosahuje až k trubce potrubl vedoudho podél zdi. Na okne malé ctvercové tabulky. Za oknemborovice. V druhých mlstnostech. v celém baráku jsou lidé. Brzy budeme muset zase nekam vy-razit.

On vlak je po celý cas ve svém kupé. Ale kdyby tak mohl být nekde jinde. naprlklad tam v ar-m~de.Tehdy se všechno zdálo stejne nesnadné jako ted to tady. To. co je. nezdá se nikdy niclm.Alekdybytak bylo to. co nemaže být. Uvažoval. že k tomu. co je. by mel mlt clovek takový vztah.20 když se to nezdá niclm. tak to nemusl být vabec. Kdyby tu tak nebyly vabec žádné myšlenky.Vycerpal jsem všechny myšlenky a ted jsem volný.

Jsem doma. Tam jsou kamna. okna. stal. na zemi prkna. Venku. v rohu vedle domu je smrk.Cesta. kameny. kousek dál kere. Stmlvá se. ale zltra ráno bude svetlo. Silnice a prlkopy na oboustranách silnice. školnl sklep a studna jsou taky venku.

Vllml si. že vlak zpomaluje. Prijde stanice. rekl si. Vlak se nakonec zastavil. Ted nejede. cestaneublhá. uvažoval. Ale mohu si predstavit. že ted jede vlak velice rychle vpred. i když se veskutecnosti ani nehne. Letl vzduchem pres nejaké more. Jede. jede. je slyšet jen svištenl vzdu-chu. Jede-Ii tak velkou rychlosti. ublhá cesta rychle. a až se zase vrátl na koleje. dosedne na zema pojede pomaleji. ale když už je tak pozde. tak jsem už ujel porádný kus cesty. Kdybych jenusnul. byl bych naráz u dle. ale spánek nepricházl.

Slyšel lidské hlasy. rinceni a cinkáni. Vlak se dal do pohybu. Jede tlmhle smerem. Mohu si alemyslet. že jede na opacnou stranu. Jedu opacným smerem. Ted jede zpátky a nenl žádný rozdilv tom. kdy bude v dli. Tam Je nahoru a tam Je dola. Ale já si budu myslet. 'Že dola nenl vabectam dole. ale tam. na stranu; dola Je skrz tuhle stenu. Vlak mlrl primo dolO. ale tomu je težkoverit. Když zeme táhne tam. tak se zdá. že dola Je tam.

Tak je to lepšl. když mysllm.že všechny veci jsou. co jsou. Tady v kufru na policce jsou knihy.laty a paplry a tady v aktovce Jsou knihy a v pytliku tri koblihy. Strop vagón\ je zakrivenýa pod nim je policka. Vagón má prepážky. podvozek a kola. Dýchal a dtil se dostatecne klidný.aby mohl usnout.

Plot. plot. kere. rlkal si. Krácel po pešine. vracel se zpátky k silnici.

Preložil Jon Petr Ve/koborský