TURECKO

Bc. Monika Kašíková, učo: 371994

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti) Hlavní město – Ankara Počet obyvatel: 75 627 384 Gramotnost: 94 % celkové populace Národnostní složení: Oficiální statistiky

neuvádějí. Odhad: Turci 80 %, Kurdové 17 %, ostatní 3 % (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další).

Náboženské složení: 99,7% muslimové.  Úřední jazyk: turečtina kurdština se používá v běžném neoficiálním styku

zejména na jihovýchodě Turecka

Základní informace

Parlamentní republika 12. června 2011 se konaly poslední

parlamentní volby vyhrála vládnoucí AKP se ziskem 49 %

hlasů v první polovině roku 2012 přikročila vláda k

některým reformám očekávaným EU v současné době probíhá jednání mezi EK a

tureckou vládou

Politický systém

prezident volený tajným hlasováním Velkého národního shromáždění na 7 let

28. srpna 2007 byl zvolen na sedm let 11. prezidentem Turecké republiky dosavadní ministr zahraničí Abdullah Gül

hlasování se mohou zúčastnit jen ti poslanci, kteří dosáhli 40 let věku a mají vysokoškolské vzdělání

HLAVA STÁTU

Ve své řeči při otevření parlamentu na začátku října 2012 se Gül přihlásil k principům sekularismu, demokracie, právního státu a sociální spravedlnosti a zdůraznil význam zachování těchto principů v zemi

vstup Turecka do EU označil za imperativ

Nejvyšší orgán zákonodárné i výkonné moci Má jednu poslaneckou sněmovnu se 400

poslaneckými místy Poslanci jsou voleni na 5 let ve všeobecných

volbách Poslancem může občan TR po dosažení 30

let Přímé a tajné volby byly uzákoněny v roce

1946 V čele Turecké republiky stojí ministerský

předseda

VELKÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

První turecká ústava byla vyhlášena 23.prosince 1976 – její zásady nebyly uskutečněny

po buržoazní revoluci v letech 1908 – 1909 byla platnost ústavy obnovena

20. ledna 1921 vydán ústavní zákon O základních organizacích

vládní shromáždění přijalo 1. listopadu 1922 zákon o zrušení sultanátu

29. Října 1923, bylo Turecko prohlášeno republikou

ÚSTAVA - historie

První ústava Turecké republiky byla přijata v Národním shromáždění dne 20.dubna 1924

Po vojenském převratu v roce 1960 byla vyhlášena druhá Turecká republika a byl vypracován nový text ústavy

Nový text ústavy byl schválen všelidovým referendem 9. července 1961, Platnost skončila v září 1980

V listopadu 1982 byla přijata nová ústava

Kritika ústavy z roku 1982 byla v roce2011 styčným bodem ve volební kampani všech politických stran

Vítězná AKP nezískala potřebnou ústavní většinu – hledání spojenců

vytvoření Ústavní usmiřovací komise Proces vytváření nové ústavy jde však

daleko pomaleji, než se původně očekávalo Ústavní návrh měl být předložen k veřejné

rozpravě na počátku roku 2013

Tvorba nové ústavy

Ústavní usmiřovací komise doposud vypracovala přesně 125 ústavních článků – jen na 30 se shodla

V nové ústavě by měla být ošetřena základní práva občanů Turecka, včetně práv menšinových

Sepsání nové a demokratické ústavy je jednou z podmínek kurdské strany pro pokračování mírového procesu

národnostně kompaktní stát většinu obyvatel tvoří Turci Kurdové, Arméni, Arabové, Řekové, Albánci,

Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další

Arméni Před první světovou zde žilo mnoho příslušníků

tohoto starobylého národa Dnes v Turecku Armény téměř nenajdete Masový odsun a genocida - během první

světové války a vzniku Turecké republiky

MENŠINY

Aramejci Odlehlé oblasti JV Turecka Aramejština byl údajně rodný jazyk Ježíše

Krista -> dnes téměř mrtvý jazyk dnešní Aramejci jsou stále velmi ortodoxní

křesťané Nejznámějším středisko aramejské kultury

je klášter Deyrul Zafran poblíž města Mardin

Arabové při hranicích Sýrie žije nezanedbatelná

menšina Arabů; Žijí především ve městě Sanli Urfa a okolních vesničkách

Arberešové téměř dvoumilionová menšina původně muslimští obyvatelé Albánie do Turecka se vystěhovali před srbským

útlakem v první polovině 20. století dnes dokonale asimilovaní, od Turků

nerozeznatelní

Kurdové

největší národnostní menšina v Turecku – asi 20 mil. obyvatel – největší národ bez státu

obývají V a JV oblasti země při hranicích Íránu, Iráku a Sýrie = Kurdistán

národ indoevropský donedávna neuznávána kurdská národnost Kurdové byli oficiálně označováni jako horští

Turci Bezpečnostní situace v tureckém Kurdistánu se

v posledních 10 letech radikálně zlepšila

Konflikt propukl na počátku 80. let problém dlouhodobě ohrožující vnitřní suverenitu

turecké vlády vyžádal si již přes 40 000 mrtvých V minulosti několikrát došlo k zastavení bojů a

mírovým jednáním, všechny pokusy skončily neúspěšně -> Partyzánská válka

začátek roku 2013 - započaty nové rozhovory mezi uvězněným vůdcem PKK Abdullahem Öcalanem (ostrov Imrali) a vládnoucí AKP

Öcalan je držen v naprosté izolaci od roku 1999 -> není již zcela dobře seznámen s realitou; stále má obrovskou autoritu

Turecko-kurdský mírový proces

PKK je vedena jako teroristická organizace Mírový proces rozdělil tureckou politickou

scénu Na jedné straně AKP+PKK – chtějí sjednotit

Turecko; na druhé straně CHP+MHP (považují Öcalana za symbol teroru)

Únor-Erdogan odmítá zastavení akcí tureckých ozbrojených sil, dokud PKK nesloží zbraně -> Öcalan posílá 3 dopisy – oficiální ukončení bojů

ustanovení tzv. Komise moudrých úkolem by mělo být vysvětlovat veřejnosti

jednotlivé kroky v mírovém jednání mezi centrální vládou a PKK

BENEŠ, V.: 2006. Evropská unie a Turecko: krize důvěry? In: Mezinárodní politika, č. 11, s. 10-12

PETRÁČEK, Z.: 2007. Turecko na evropské cestě. In: Mezinárodní politika, č. 9, s. 20-21

Turecko http://www.turecko.org/ Klímová, Nikola. Současná vnitropolitická

situace v Turecku [online]. E-polis.cz, 16. květen 2013. [cit. 2013-11-24]. Dostupné z http://www.e-polis.cz/ze-zahranicniho-deni/816-soucasna-vnitropoliticka-situace-v-turecku.html

Zdroje

Děkuji za pozornost!