MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

TUŢORELY

(ILUSTRACE K VYBRANÝM BÁSNÍM JANA SKÁCELA)

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYPRACOVALA:

MARKÉTA LOPRAISOVÁ

VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:

DOC. JAN BRUŢEŇÁK

Brno 2010

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s

Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s

právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

…………………………………………………………………………

Markéta Lopraisová

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM

LOPRAISOVÁ, Markéta. Tuţorely. Brno, 2010. 24 stran. Masarykova

univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí

bakalářské práce doc. Jan Bruţeňák.

ANOTACE

Bakalářská práce Tuţorely popisuje mé osobní setkání s dílem Jana Skácela,

jeho ţivot a dílo. Dále se zmiňuji o cimbálové kapele Hradišťan, která se

dotýká Skácelovy poezie. Nejobsáhlejší kapitolou je popis vlastní práce, je

rozdělena do několika tematických kategorií, ve kterých zmiňuji pouţité

materiály, prostředky, techniky, způsoby práce, zpracování ilustrací, jejich

úpravy a samotné realizování. V textu najdete i pár zmínek k historii daných

témat, ale i odborné vysvětlení některých pojmů. Práce obsahuje ilustrace

s krátkými popisky, jak vznikly. Na konci naleznete seznam zdrojů,

ze kterých jsem čerpala informace a inspiraci.

SYNOPSIS

The bachelor’s thesis “Tuţorely“ describes the way I discovered Jan Skácel

and found out information about his life and his work. Further I write about

cymbal band Hradišťan as they are influenced by Skacel's poetry. The most

important part of my paper is dedicated to my work. It is divided into

subcategories in which I mention sources I used, materials, techniques,

different ways of work, elaboration of illustrations, their processing and final

execution. You can find remarks on history of used themes within the paper

as well as explanations of technical terms. There are also illustrations

suplemented by short legend which shows the way how illustrations were

created. At the end of the paper you can find a list of sources, most of which

I used to draw inspiration from.

KLÍČOVÁ SLOVA

Ilustrace, kniţní ilustrace, ilustrace poezie, báseň, malba tuší, kresba tuší

KEYWORDS

Illustration, book illustration, poetry illustration, drawing illustrators, poem,

painting with ink, drawing with ink

Poděkování:

Děkuji všem, kteří mi pomáhali s bakalářkou prací, především doc. Janu

Bruţeňákovi za odborné vedení, trpělivost, podporu, cenné rady a informace,

které mi poskytl. Dále vděčím doc. Jiřímu Eliškovi, který mi pomáhal s tiskem

a drobnými úpravami. Děkuji za technické zázemí a pracovní místo Vojtěchu

Jurčekovi.

OBSAH:

1. ÚVOD ........................................................................................... str. 6

2. JAK JSEM SE DOSTALA K POEZII ................................................... str. 7

3. JAN SKÁCEL .............................................................................. str. 8-9

3.1. ţivot

3.2. o díle

4. CIMBÁLOVÁ KAPELA HRADIŠŤAN ................................................ str. 10

5. VLASTNÍ PRÁCE (zpracování, technika a pouţité materiály) .... str. 11 - 22

5.1. papír

5.2. malba vodovými barvami – akvarel

5.3. kombinovaná technika

5.4. písmo

5.5. ilustrace

5.6. zpracování

5.6.1. grafické programy

5.6.2. realizace autorské kníţky

6. ZÁVĚR ....................................................................................... str. 23

7. POUŢITÁ LITERATURA ......................................................... str. 23 - 24

6

Nejkrásnější básně jsou ty, které ještě nebyly napsány.

Jan Skácel

1. ÚVOD

Podnětem pro vytvoření ilustrací, které tvoří stěţejní část mé bakalářské

práce, je zaujetí a hluboké oslovení básněmi Jana Skácela, který ţil, byl a

zemřel v Brně.

Hlavní částí mé bakalářské práce jsou monochromatické ilustrace černou tuší.

Výtvarným projevem se snaţím zachytit pocity a obrazy, které ve mně Skácel

a jeho některé básně při čtení vyvolávají: hloubku, citlivost, vnímavost, úctu,

pokoru a zamyšlenost k okolí, ať uţ k přírodě, folklóru, městu, nebo k místu,

kde se vyskytoval. To jsem se snaţila vyjádřit i odpovídající technikou –

kresbou nebo malbou tuší a jejím lavírováním. Kaţdá ilustrace je doplněna

graficky upraveným textem básně, na kterou byla vytvořena. Tímto čtenář

získává alespoň částečnou moţnost pochopit, jak na mě básně působí a

získává příleţitost rozšířit si obzory o Skácelovo dílo.

7

2. JAK JSEM SE DOSTALA K POEZII

Komercí až k poezii:

Přes reklamu k básni. Takto lze stručně definovat mé první a neuvědomělé

setkání se Skácelem. Setkání, které mě přimělo pátrat a poznat jeho poezii.

Neţ vysvětlím toto “setkání“, chci zmínit, ţe ačkoliv o tom málokdo z nás ví a

ani netuší, právě tímto způsobem poznali jen zlomek básně, který mnoho lidí

oslovil. Tímto prostředkem se stala televizní reklama na vodu Toma Natura.

Báseň, jeţ je zhudebněna cimbálovou kapelou Hradišťan, báseň s názvem

Modlitba za vodu.

Díky tomuto poznání jsem se zaujetím pokračovala v pátrání a zjistila nejen

název kapely, která mě zaujala hlasem zpěváka, hudebními nástroji a

především textem písně. Postupem času jsem se dostala k albu O slunovratu

od jiţ zmíněné skupiny Hradišťan, disk jedna obsahuje ze všech písní dvanáct

zhudebněných básní Jana Skácela. Na druhém disku je jedinečný záznam, kde

je hostem Hradišťanu. Tímto jsem získala jedinečnou moţnost nejen “vidět“

Skácela v básních, ale i slyšet jeho hlas, projev vzpomínky z dětství a názory

na recitaci, hudbu a mnoho jiných témat. Přebal CD obsahoval především pro

mě jednu danou nejcennější informaci, a to ţe texty převzali. A tak mé další

kroky následovaly do knihovny k oddělení poezie, k širšímu a hlubšímu

poznání Skácelových básní.

8

3. JAN SKÁCEL

V následujících dvou kapitolách se stručně zmíním o

ţivotě a díle jednoho z nevýznamnějších moravských

básníků dvacátého století.

3.1. život

Jan Skácel se narodil 7. 2. 1922 ve Vnorovech na Stráţnicku a na Moravě

strávil téměř celý ţivot. Po maturitě vystřídal různá zaměstnání. Roku 1942 byl

v Rakousku totálně nasazen jako dělník. První báseň mu vyšla roku 1945

v Rovnosti, kde se později stal redaktorem kulturní rubriky. V letech 1945 -

1948 studoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a dějiny umění,

studia nedokončil. V letech 1963 - 1969 byl šéfredaktorem časopisu Host do

domu. Po roce 1970 měl zákaz publikovat, i přesto se nadále a pouze věnoval

literatuře. Zemřel 7. listopadu 1989 a je pochován na čestném pohřebišti

Ústředního hřbitova v Brně.

3.2. dílo

Jeho dílo je mou inspirací.

Ţivotopis jsem čerpala z webové stránky Literární doupě (2010):

Jan Skácel uveřejnil své první dílo roku 1938 ve Studentském časopise. Po

válce se věnoval jak poezii, tak publicistice a psal téţ pro rozhlas. Roku 1957

byla vydána prvotina Kolik příleţitostí má růţe, která ho představila jako jiţ

zralého básníka. Ve sbírkách Co zbylo z anděla (1960) a Hodina mezi psem a

vlkem (1962) je výrazná baladičnost a inspirace folklórem. Jedenáctý bílý kůň

(1964, rozšířeně 1966) je soubor kurzívek, tzv. malých recenzí psaných v té

době pro časopis Host a Československý rozhlas. V dalších dílech z 60. let

(Smuténka, 1965, Metličky, 1968) Skácel upouští od dosud převládajícího

volného verše a volí i tradiční strofickou a veršovou formu.

V počátcích tzv. normalizace mohl Jan Skácel publikovat jen v samizdatu. V

80. letech vyšly Malé recenze a fejetony, otiskované v Hostu do domu. Aţ

roku 1981 publikuje oficiálně doma, vyšla sbírka Dávné proso, následovala

Naděje s bukovými křídly (1983, zahrnuje dvě původně samizdatové knihy,

9

později vydané v zahraničí: Chyba broskví, Toronto, 1978, a Oříšky pro

černého papouška, Hamburk, 1980), sbírka čtyřverší, návratů do kraje dětství

a ohlasů moravských písní. V 80. letech vyšlo ještě Odlévání do ztraceného

vosku (1984) a Kdo pije potmě víno (1988), a také knihy poezie pro děti:

tituly Kam odešly laně (1985) a Proč ten ptáček z větve nespadne (1988) jsou

inspirovány dílem Josefa Čapka, Uspávanky (1983), lyrické básně s epickými

prvky, ve kterých pracuje i s tradičními pohádkovými motivy.

U nás byl Skácel oficiálně oceněn, ostatně jako většina umělců, aţ po smrti, v

roce 1992 získal Zlatou plaketu za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a

roku 2002 se stal in memoriam čestným občanem města Brna. Roku 1989

obdrţel dvě významná evropská ocenění: V Itálii převzal Petrarkovu cenu a

Svaz slovinských spisovatelů jej vyznamenal cenou Vilenica 89.

Skácel často pouţívá metafory, které mě zdánlivou jednoduchostí šokují a

přitom okouzlují, např. „krvácí vlčí máky v obilí“. Básně jsou výrazově úsporné

a při tom tak výstiţné. Verš bývá velice zhutnělý a ve své délce výstiţný

s ostrou pointou. Sbírka Naděje s bukovými křídly je tvořena právě těmito

miniaturami, jiţ před lety mě nejvíce zaujala miniatura 52 (Skácel, 2008, str.

112).

Často vyskytující se téma je příroda a s ní spojená roční období a projevy

počasí, především častým motivem je podzim a déšť. Další výrazný námět je

venkovské prostředí a krajina, kde přebýval. Z básní vyplývá jeho kladný vztah

k přírodě a zdrţenlivost k městu. Píše o tichu a pokoře, v pozdějších letech o

strachu, bolesti a smrti, které s jemností popisuje, a verše tak vyvolávají v

člověku melancholii a podněcují k zamyšlení. Milostná poezie se v díle Skácela

téměř neobjevuje, a pokud ano, vystihuje ji tato citace: „Citový obsah je

vysloven prostě, zdrţenlivě, často v náznaku.“ (Blahynka, 1985, str. 559)

Tak jako někoho dokáţe dojmout hudba, film či fotografie, mě dojmou

Skácelovy básně. Často mě přimějí k zamyšlení a opětovnému čtení.

10

4. CIMBÁLOVÁ KAPELA HRADIŠŤAN

Pro mě tato hudební skupina nabyla důleţitosti jako jeden z prvotních

zprostředkovatelů a interpretů díla Jana Skácela. I jejich hudba měla vliv na

některé mé ilustrace.

Charakteristiku skupiny Hradišťan (2010) jsem převzala z jejich webových

stránek:

„Hradišťan patří mezi nejznámější moravské cimbálové kapely, vznikl roku

1950 a pochází z Uherského Hradiště. Je ojedinělým hudebním tělesem s

vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým ţánrovým

záběrem a netradičním repertoárem, jehoţ inspiračním zdrojem se stal folklór.

Od roku 1978 je hlavním uměleckým vedoucím a tvůrčí osobností Hradišťanu

Jiří Pavlica, houslista a hudební skladatel. Pod jeho vedením se začal soubor

postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá

si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu.

Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela

převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O

Člověku…). Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemţ jeho filosofická

podstata zůstává zachována.

Vedle společných vystoupení se hudební i taneční sloţka Hradišťanu ubírají

svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadţánrovému

hudebnímu pojetí.

Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým

tělesům nejen ve svém regionu. Je častým hostem TV pořadů, domácích i

zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i váţné hudby.“

11

5. VLASTNÍ PRÁCE

Tato část je rozdělena do několika tematických kategorií, ve kterých popíši

pouţité materiály, prostředky, techniky, způsoby práce, zpracování ilustrací,

jejich úpravy a samotné realizování.

V textu najdete i pár zmínek k historii daných témat, ale i odborné vysvětlení

některých pojmů.

5.1. papír

Jedním z nejrozšířenějších a nejdostupnějších podkladů je papír, který jsem

pouţila na samotné ilustrace i autorskou kníţku jimi tvořenou.

„Papír je zplstěná směs rostlinných vláken s přísadou klíţidel a plnivých látek.

Hlavní součástí rostlinných látek je celulóza. (…) Dalším činidlem, na němţ

závisí jakost papíru, je délka vlákna. (…) Rostlinná vlákna se dělí na lněná a

bavlněná (nejhodnotnější), dřevní buničina a dřevní ubrus. Dále se papír

zpracovává ručně. Ruční papír je velice kvalitní a nejvhodnější pro umělecké

potřeby. Pokrok dvacátého století podpořil výrobu, a tím vzniká strojový papír,

který se vyrábí ze stromů jehličnanů.“ (Slánský, 2010)

Na malbu tuší jsem pouţívala různé druhy papíru. První pokusy jsem zkoušela

na klasický papír o gramáţí 80 g/m2, tento druh papíru byl jediný, který jsem

měla v danou dobu dostupný. Jelikoţ jsem dříve nikdy nevytvářela aktivně a

spontánně volné malby tuší nebo akvarelem, neměla jsem vhodnější základní

materiál. Papír jsem často celý vlhčila pomocí houbičky na nádobí. I přes

upevnění nebo přilepení po celém obvodu na pevnou dřevěnou podloţku voda

způsobovala, ţe se papír výrazně kroutil, krabatěl, ţmolkovatěl, vytvářel

ohyby, aţ zlomy. Tyto “neţádoucí“ efekty občas zajímavě dotvářely a vytvářely

samotné malby. Po pár ilustracích jsem přešla na trochu silnější a hrubší papír

Fabriano 120 g/m2 o rozměrech A4, se kterým se mi pracovalo nejhůře. Pro

další zpracování jsem si pořídila lepený akvarelový blok Aquacal 250 g/m2 a

rozměrech A4, který se choval výrazně odlišně. Především co se týče savosti a

následného rozpíjení tuše. V průběhu tvorby jsem vyzkoušela více druhů

papírů, nejčastěji jsem pouţívala jiţ zmíněný Aquacal a Klasik 230 g/m2.

Akvarelový papír Klasik má ze všech nejhrubší a výraznou povrchovou

strukturu. Tím dává malbám určitou charakteristickou zvláštnost a ovlivňuje

nanášenou tuš, její vrstvení, rozpíjení, vytírání, vsakování a umoţňuje více

času na práci vzhledem k pomalejšímu zasychání. Tento papír je mi ze všech

nejpříjemnější a velice ráda ho pouţívám, především pro jiţ zmíněnou

strukturu, která zajímavě dotváří ilustrace. Fragmenty struktury jsem se

12

snaţila ponechat aspoň částečně viditelné i přes úpravu v grafických

programech.

5.2. malba vodovými barvami - akvarel

V této kapitolce se stručně zmíním o malbě vodovými barvami a technice

akvarelu. To především z důvodu, ţe malba tuší bývá do této skupiny

zařazována.

Jiţ v Egyptě se pouţívala malba jednoduchými vodovými barvami, je to jedna

z nejstarších technik, která se hojně rozšířila v období renesance. Do této

skupiny se řadí akvarel a kvaš.

„Akvarel je technika lazurních nánosů silně pojených vodových barev. (…)

Pojidlem barev je arabská guma nebo její kombinace s tragantem, u levných

výrobků to bývá dextrin. (…) Technika akvarelu dovoluje rozmývání barev a

také jejich vymývání a smývání štětcem nebo kartáčkem. Maluje-li se na

navlhčeném papíře, vznikají rozplývavé přechody barevných nánosů

neobyčejné měkkosti.“ (Slánský, 2010)

Samotná práce tuší je technologicky velice podobná práci s akvarelem.

5.3. kombinovaná technika

Ilustrace jsem vytvářela kombinovanou technikou, malováním tuší,

lavírováním a kresbou štětcem. Nejprve se zmíním o tuši jako samotné, co to

je, z čeho se dříve vyráběla a z čeho se vyrábí dnes.

„Více jak 2000 let se tuš vyrábí z rozemletých sazí borového dřeva, rybího a

pergamenového klihu. Následně se do této hmoty přidává voda s růţovou silicí

a výsledný produkt se vtlačuje do dřevěných forem, kde vysychá. Dnes se

černá tuš vyrábí z uhlíkového pigmentu v šelaku nebo uhlíkového pigmentu se

syntetickou pryskyřicí. Mimo klasických černých a bílých tuší se vyrábí i tuše

barevné, které jsou více transparentní s velmi čistou barvou. Oproti černé tuši

na světle ale většinou časem mírně blednou.

Tuš je pouţívána hlavně v kresbě s pery či malbě štětcem, velké vyuţití má v

tradiční kaligrafii.“ (Art slovník, 2010)

Černou tuš jsem pouţívala tekutou a nanášela pomocí plochých i kulatých

syntetických štětců různých velikostí. Ty jsem jakoţto studentka volila

především z důvodu výrazně niţších cen. K aplikování, roztírání a tupování

tuše a vody jsem pouţívala molitanové houbičky, které jsem si přizpůsobovala

13

dle potřeby zastřiháváním. Tuš jsem často rozmývala, abych získala různé

odstíny šedi, a tím vytvářela lavírovanou malbu a kresbu štětcem. Kromě

lavírování jsem tuš rozpíjela na navlhčeném papíře.

5.4. písmo

Písmo je nedílnou součástí mé bakalářské práce, ať uţ praktické nebo

teoretické. Je to jedna z forem sdělování informací a setkáváme se s ním

všude. Je mnoho druhů písem odlišujících se: typem, řezem, druhem, aj.

V praktické části mé bakalářské práce jsem pouţila jednotný typ písma:

Myriad Pro Cond . U písma jsem upravovala pouze velikost. Dále jsem měnila

sazbu textu básní, která se vţdy odvíjela od dané ilustrace, pouţité sazby: na

praporek (zleva, zprava), do nakloněných řádků, na křivku, do šikmých řádků

a volná (nepravidelná) sazba.

Velikost písma a sazbu textu jsem vţdy upravovala v programu Corel Draw 12

individuálně zpracovávala ke konkrétní ilustraci podle citu.

5.5. ilustrace

Ilustrace výtvarně doprovází knihu, dělí se na vědeckou a uměleckou podle

funkce, kterou zastává. Vědecká ilustrace bývá nejčastěji kresba nebo

fotografie a doplňuje a objasňuje text. Umělecká ilustrace se dále dělí na:

literární, dekorativní, propagační, vědeckou a dětskou.

Své ilustrace bych zařadila do kategorie dekorativní, ale i literární, jelikoţ text

doplňuje a doprovází ho, nejpodstatnější je samotná vnímavost tvůrce a

čtenáře.

„Tuţorel“ – je novotvar, který jednoslovně vyjadřuje techniku mé tvorby.

Tento pojem vznikl na základě práce s černou, ale i barevnu tuší, kterou jsem

zprvu pouţívala jako akvarelové barvy. Jelikoţ se mi během vznikajících

ilustrací tento název vryl pod kůţi a začala jsem ho běţně pouţívat a

seznamovat s ním i své okolí, rozhodla jsem se, ţe takto pojmenuji tuto

bakalářskou práci, které je tato technika základem.

14

Básně jsem vybrala ze sbírek Básně (I) a Básně (II):

22

„to není kaňka… černá jak tuţ“

Nad touto ilustrací jsem nemusela uvaţovat, jasně mě oslovila.

Na papír jsem vytvářela kaňky tuší, které jsem následně skenovala, jednu si

vybrala a upravila velikost a umístění ve formátu v kompozici s textem.

Text jsem zalomila na praporek zprava.

52

Další nádherná miniatura. Na tuto ilustraci jsem pouţila papír navlhčený po

celé ploše a následně lavírovala kulatým tenkým štětcem jednotlivé “kapky“,

které jsou hřebíky. Linii padajícího deště jsem pouţila pro sazbu textu básně.

15

Babí léto

Nechala jsem se unést tím, jak vše odlétá a dynamicky to vyjádřit kresbou.

Pouţila jsem papír Klasik, na který jsem nanášela neředěnou tuš štětcem.

Hrubá struktura podkladu mi pomohla snadno vyjádřit kůru stromu a pomocí

molitanových houbiček jsem obtiskovala listy. Text básně jsem umístila na

křivku vytvořenou podél kmene.

Báseň která odmítá mít název

Naštěstí neodmítá být ilustrována a podle posledních veršů vyobrazuji jemný

déšť a bodláky, které jsem kreslila tenkým kulatým štětcem. Na rostliny jsem

pouţila neředěnou tuš. Kapky jsem dělala pomocí pravítka jemně obarvenou

vodou tuší. Umístění veršů jsem řešila u této ilustrace poměrně dlouho,

jelikoţ jsem chtěla nechat sjednocenou velikost písma a vodorovné umístění,

kolmé na stonky rostlin.

16

Bez názvu

Dle posledního verše jsem jemnou lavírovanou malbou vyobrazila jehlu

s ouškem zlomeným a báseň usadila na praporek zprava, kolmo k horní linii

jehly.

Čistota

Profil husy s roztaţenými křídly do klínu jsem nakreslila světlou linkou a

vnitřek jsem pomocí hodně mokré houbičky a rychlých, opakovaných tahů

rozmyla natmavo. Sazbu textu jsem provedla na křivku podél křídla.

17

Déšť

Delší báseň o tam jak prší ve městě. Liniemi deště jsem vyobrazila siluetu

domů, podle kterých jsem i umístila text.

Flétnista

Je tma a papír je zabarven tuší, kterou jsem částečně vytřela hadříkem, a

tím vytvořila hrášky seřazené do otvorů flétny. Text jsem zalomila doleva.

18

Kunštátská neděle

„…a chmýří pampelišek odlétá“

Tato ilustrace je popisnější, v liniích jsem nakreslila chmýříčka, která jsem

obklopila textem básně.

Kvetoucí alej

Naředěnou tuší a širším plochým štětcem jsem namalovala siluetu aleje.

Podél korun stromů na křivku jsem jako květy umístila v jedné dlouhé linii

báseň.

19

Modlitba

Neboli báseň, kterou ţádá o vodu, a proto je text umístěn podél dlaně.

Pracovala jsem s minimálně ředěnou tuší a plochými štětci.

Modlitba za vodu

Asi nejznámější Skácelovu báseň jsem vyjádřila tenkými liniemi neboli

prameny vlasů sklánějících se poutníků.

20

Sníh, kdyţ se brzy stmívá

Ilustraci jsem rozdělila do tří pásů: sníh, noc a mezi tím struny kytary, do

které jsem vsunula verše. Papír jsem pouţila vlhčený, a tím docílila rozpití

horního pásu.

Večer na předměstí

Stíny laní, více rozředěnou tuší. Sazba textu je na praporek zprava pro

vyváţení kompozice.

21

Vteřina v lednu

Tuto báseň můţe nejlépe vystihnout jen čistý papír.

22

5.6. zpracování

V následujících odstavcích vás podrobněji seznámím s průběhem zpracování

ilustrací, postupem, ale i komplikacemi, které nastaly při tisku.

5.6.1. grafické programy

Malby a kresby tuší jsem skenovala v rozlišení 300 dpi a v odstínech šedi,

jelikoţ různé druhy papíru při barevném skenování byly výrazně

rozpoznatelné, a to především odlišnou barevností. Následovně jsem

ilustrace upravovala v grafickém programu Corel (Corel Draw 12 a Corel

Photo-paint 12). V těchto grafických programech jsem hlavně měnila jas,

kontrast, ořez a rozměry, které jsem sjednocovala u všech ilustrací na

stejnou velikost, výjimečně jsem ilustrace deformovala, abych docílila

potřebných rozměrů. Pomocí Corel Draw jsem vkládala a graficky upravovala

texty básní. Jak jsem se jiţ zmínila, jako základní písmo, které jsem si určila

a u všech ilustrací pouţila, je Myriad Pro Cond. Do samotných oskenovaných

výtvorů jsem se snaţila co nejméně zasahovat, abych nezměnila jejich

původní charakter.

5.6.2. realizace

Po grafické úpravě následoval tisk na inkoustové tiskárně. Tiskla jsem na

předem připravený formát papíru o gramáţi 190 g/m2 a rozměrech: 125 mm

x 480 mm. Při tisku se vyskytly komplikace, které byly během celé tvorby

bakalářské práce nejvýraznější, a tím komplikovaly další zpracování. Tiskárna

při výběru papíru nebyla nikdy zcela přesná a ilustrace netiskla podélně, ale

mírně šikmo. Nebyl by to problém, pokud by to takto vytiskla u všech stejně.

Vzhledem k rezervním okrajům papíru jsem mohla tento nedostatek aspoň

částečně odstranit tím, ţe jsem kaţdou ilustraci zvlášť odměřovala a řezávala

na školní řezačce. Posledním krokem je pevná vazba na levé straně.

23

6. ZÁVĚR

Tato bakalářská práce je jen stručné shrnutí mnoha informací, poznatků,

vjemů, dojmů a pocitů, které jsem nabyla během jejího tvoření.

Komplexnější zaměření mi rozšířilo obzory. Nejvíce mě obohatily informace

získané během konzultací s doc. Janem Bruţeňákem, který znal Jana Skácela

osobně.

Textová část pro mě byla přínosná ohledně nových informací, které jsem

byla nucena získat, rozhodně toho nelituji. Dále jsem předloţila své vlastní

pocity, které nelze zcela sdělit. Snaţila jsem se výstiţně popsat postupy

práce a její průběh.

Praktická část pro mě byla ohledně osobního rozvoje nejpřínosnější. Osvojila

jsem si práci s tuší, grafickými programy a ilustrování, se kterými jsem měla

jen základní zkušenosti. Před samotným vytvářením ilustrací jsem intenzivně

trávila čas u Skácelových básní, které jsem si ještě více zamilovala.

Moţnost vytvoření této bakalářské práce hodnotím velice pozitivně a doufám,

ţe bude obohacující pro její čtenáře.

7. ZDROJE

7.1. literatura

BLAHYNKA, Milan a kolektiv. Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha:

Československý spisovatel, 1985. 830 stran.

HLAVSA, Oldřich a Wick, Karel. Typographia – Písmo ilustrace kniha), Vydání

1. SNTL - Nakladatelství technické literatury. Praha, 1976 352

stran.

OUKAL J. a kolektiv, Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd.

Nakladatelství: SPN-pedagogické nakladatelství, 2004. 390 stran.

ISBN: 80-7235-311-X.

PARRAMÓN, José M. Velká kniha o akvarelu, 1. vydání. Nakladatelství

Svojtka a Vašut, 1995 ISBN: 80-7180-061-9.

PARRAMÓN, José M. a FRESQUET G. Jak malovat akvarel. 1. vydání.

Nakladatelství Svojtka a Vašut, 1995. ISBN: 80-7180-027-9.

24

SKÁCEL, Jan. Básně (I). 4.vydání. BLOK, s. r. o., Brno, 2008. 296 stran.

ISBN: 80-7029-119-2.

SKÁCEL, Jan. Básně (II). 3. vydání. BLOK, s. r. o., Brno, 2008, 466 stran.

ISBN: 80-86868-34-9.

SMITH, Ray. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů.

ISBN: 80-7209345-6.

7.2. internet

ART SLOVNÍK [online]. Citováno 17. 4. 2010, 22:19. Dostupné na internetu:

<http://www.artnews.cz/slovnik.php?akce=slovo&id=51>.

ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace, Písmo [online]. Dokument ve formátu

Adobe PDF – 21 stran. Citováno 17. 4. 2010, 22:12. Dostupné na

internetu: <http://www.jirieliska.cz/schoolbooks/pismo/>.

ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace, Písmo 2 [online]. Dokument ve formátu

Adobe PDF – 16 stran. Citováno 17. 4. 2010, 22:12. Dostupné na

internetu: <http://www.jirieliska.cz/schoolbooks/pismo-a-graficky-

design/>.

HRADIŠŤAN [online]. Citováno 18. 4. 2010, 12:12. Dostupné na internetu:

<http://www.hradistan.cz/charakteristika.htm>.

LITERÁRNÍ DOUPĚ [online]. Citováno 17. 4. 2010, 14:41. Dostupné na

internetu: <http://ld.johanesville.net/skacel>.

MATURITA [online]. Citováno 6. 4. 2010, 15:15. Dostupné na internetu:

<http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7170&pageTitle

=Jan%20Sk%E1cel>.

SLÁNSKÝ, Bohuslav. Technika v malířské tvorbě: malířský a restaurátorský

materiál [online]. Dokument ve formátu Adobe PDF, 116 stran.

Citováno 17. 4. 2010, 22:02. Dostupné na internetu:

<http://www.digibooks.cz/store/digibooks_cz/Output/page5_1.htm>