MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY
TUŢORELY
(ILUSTRACE K VYBRANÝM BÁSNÍM JANA SKÁCELA)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VYPRACOVALA:
MARKÉTA LOPRAISOVÁ
VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:
DOC. JAN BRUŢEŇÁK
Brno 2010
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s
Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
…………………………………………………………………………
Markéta Lopraisová
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM
LOPRAISOVÁ, Markéta. Tuţorely. Brno, 2010. 24 stran. Masarykova
univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí
bakalářské práce doc. Jan Bruţeňák.
ANOTACE
Bakalářská práce Tuţorely popisuje mé osobní setkání s dílem Jana Skácela,
jeho ţivot a dílo. Dále se zmiňuji o cimbálové kapele Hradišťan, která se
dotýká Skácelovy poezie. Nejobsáhlejší kapitolou je popis vlastní práce, je
rozdělena do několika tematických kategorií, ve kterých zmiňuji pouţité
materiály, prostředky, techniky, způsoby práce, zpracování ilustrací, jejich
úpravy a samotné realizování. V textu najdete i pár zmínek k historii daných
témat, ale i odborné vysvětlení některých pojmů. Práce obsahuje ilustrace
s krátkými popisky, jak vznikly. Na konci naleznete seznam zdrojů,
ze kterých jsem čerpala informace a inspiraci.
SYNOPSIS
The bachelor’s thesis “Tuţorely“ describes the way I discovered Jan Skácel
and found out information about his life and his work. Further I write about
cymbal band Hradišťan as they are influenced by Skacel's poetry. The most
important part of my paper is dedicated to my work. It is divided into
subcategories in which I mention sources I used, materials, techniques,
different ways of work, elaboration of illustrations, their processing and final
execution. You can find remarks on history of used themes within the paper
as well as explanations of technical terms. There are also illustrations
suplemented by short legend which shows the way how illustrations were
created. At the end of the paper you can find a list of sources, most of which
I used to draw inspiration from.
KLÍČOVÁ SLOVA
Ilustrace, kniţní ilustrace, ilustrace poezie, báseň, malba tuší, kresba tuší
KEYWORDS
Illustration, book illustration, poetry illustration, drawing illustrators, poem,
painting with ink, drawing with ink
Poděkování:
Děkuji všem, kteří mi pomáhali s bakalářkou prací, především doc. Janu
Bruţeňákovi za odborné vedení, trpělivost, podporu, cenné rady a informace,
které mi poskytl. Dále vděčím doc. Jiřímu Eliškovi, který mi pomáhal s tiskem
a drobnými úpravami. Děkuji za technické zázemí a pracovní místo Vojtěchu
Jurčekovi.
OBSAH:
1. ÚVOD ........................................................................................... str. 6
2. JAK JSEM SE DOSTALA K POEZII ................................................... str. 7
3. JAN SKÁCEL .............................................................................. str. 8-9
3.1. ţivot
3.2. o díle
4. CIMBÁLOVÁ KAPELA HRADIŠŤAN ................................................ str. 10
5. VLASTNÍ PRÁCE (zpracování, technika a pouţité materiály) .... str. 11 - 22
5.1. papír
5.2. malba vodovými barvami – akvarel
5.3. kombinovaná technika
5.4. písmo
5.5. ilustrace
5.6. zpracování
5.6.1. grafické programy
5.6.2. realizace autorské kníţky
6. ZÁVĚR ....................................................................................... str. 23
7. POUŢITÁ LITERATURA ......................................................... str. 23 - 24
6
Nejkrásnější básně jsou ty, které ještě nebyly napsány.
Jan Skácel
1. ÚVOD
Podnětem pro vytvoření ilustrací, které tvoří stěţejní část mé bakalářské
práce, je zaujetí a hluboké oslovení básněmi Jana Skácela, který ţil, byl a
zemřel v Brně.
Hlavní částí mé bakalářské práce jsou monochromatické ilustrace černou tuší.
Výtvarným projevem se snaţím zachytit pocity a obrazy, které ve mně Skácel
a jeho některé básně při čtení vyvolávají: hloubku, citlivost, vnímavost, úctu,
pokoru a zamyšlenost k okolí, ať uţ k přírodě, folklóru, městu, nebo k místu,
kde se vyskytoval. To jsem se snaţila vyjádřit i odpovídající technikou –
kresbou nebo malbou tuší a jejím lavírováním. Kaţdá ilustrace je doplněna
graficky upraveným textem básně, na kterou byla vytvořena. Tímto čtenář
získává alespoň částečnou moţnost pochopit, jak na mě básně působí a
získává příleţitost rozšířit si obzory o Skácelovo dílo.
7
2. JAK JSEM SE DOSTALA K POEZII
Komercí až k poezii:
Přes reklamu k básni. Takto lze stručně definovat mé první a neuvědomělé
setkání se Skácelem. Setkání, které mě přimělo pátrat a poznat jeho poezii.
Neţ vysvětlím toto “setkání“, chci zmínit, ţe ačkoliv o tom málokdo z nás ví a
ani netuší, právě tímto způsobem poznali jen zlomek básně, který mnoho lidí
oslovil. Tímto prostředkem se stala televizní reklama na vodu Toma Natura.
Báseň, jeţ je zhudebněna cimbálovou kapelou Hradišťan, báseň s názvem
Modlitba za vodu.
Díky tomuto poznání jsem se zaujetím pokračovala v pátrání a zjistila nejen
název kapely, která mě zaujala hlasem zpěváka, hudebními nástroji a
především textem písně. Postupem času jsem se dostala k albu O slunovratu
od jiţ zmíněné skupiny Hradišťan, disk jedna obsahuje ze všech písní dvanáct
zhudebněných básní Jana Skácela. Na druhém disku je jedinečný záznam, kde
je hostem Hradišťanu. Tímto jsem získala jedinečnou moţnost nejen “vidět“
Skácela v básních, ale i slyšet jeho hlas, projev vzpomínky z dětství a názory
na recitaci, hudbu a mnoho jiných témat. Přebal CD obsahoval především pro
mě jednu danou nejcennější informaci, a to ţe texty převzali. A tak mé další
kroky následovaly do knihovny k oddělení poezie, k širšímu a hlubšímu
poznání Skácelových básní.
8
3. JAN SKÁCEL
V následujících dvou kapitolách se stručně zmíním o
ţivotě a díle jednoho z nevýznamnějších moravských
básníků dvacátého století.
3.1. život
Jan Skácel se narodil 7. 2. 1922 ve Vnorovech na Stráţnicku a na Moravě
strávil téměř celý ţivot. Po maturitě vystřídal různá zaměstnání. Roku 1942 byl
v Rakousku totálně nasazen jako dělník. První báseň mu vyšla roku 1945
v Rovnosti, kde se později stal redaktorem kulturní rubriky. V letech 1945 -
1948 studoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a dějiny umění,
studia nedokončil. V letech 1963 - 1969 byl šéfredaktorem časopisu Host do
domu. Po roce 1970 měl zákaz publikovat, i přesto se nadále a pouze věnoval
literatuře. Zemřel 7. listopadu 1989 a je pochován na čestném pohřebišti
Ústředního hřbitova v Brně.
3.2. dílo
Jeho dílo je mou inspirací.
Ţivotopis jsem čerpala z webové stránky Literární doupě (2010):
Jan Skácel uveřejnil své první dílo roku 1938 ve Studentském časopise. Po
válce se věnoval jak poezii, tak publicistice a psal téţ pro rozhlas. Roku 1957
byla vydána prvotina Kolik příleţitostí má růţe, která ho představila jako jiţ
zralého básníka. Ve sbírkách Co zbylo z anděla (1960) a Hodina mezi psem a
vlkem (1962) je výrazná baladičnost a inspirace folklórem. Jedenáctý bílý kůň
(1964, rozšířeně 1966) je soubor kurzívek, tzv. malých recenzí psaných v té
době pro časopis Host a Československý rozhlas. V dalších dílech z 60. let
(Smuténka, 1965, Metličky, 1968) Skácel upouští od dosud převládajícího
volného verše a volí i tradiční strofickou a veršovou formu.
V počátcích tzv. normalizace mohl Jan Skácel publikovat jen v samizdatu. V
80. letech vyšly Malé recenze a fejetony, otiskované v Hostu do domu. Aţ
roku 1981 publikuje oficiálně doma, vyšla sbírka Dávné proso, následovala
Naděje s bukovými křídly (1983, zahrnuje dvě původně samizdatové knihy,
9
později vydané v zahraničí: Chyba broskví, Toronto, 1978, a Oříšky pro
černého papouška, Hamburk, 1980), sbírka čtyřverší, návratů do kraje dětství
a ohlasů moravských písní. V 80. letech vyšlo ještě Odlévání do ztraceného
vosku (1984) a Kdo pije potmě víno (1988), a také knihy poezie pro děti:
tituly Kam odešly laně (1985) a Proč ten ptáček z větve nespadne (1988) jsou
inspirovány dílem Josefa Čapka, Uspávanky (1983), lyrické básně s epickými
prvky, ve kterých pracuje i s tradičními pohádkovými motivy.
U nás byl Skácel oficiálně oceněn, ostatně jako většina umělců, aţ po smrti, v
roce 1992 získal Zlatou plaketu za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a
roku 2002 se stal in memoriam čestným občanem města Brna. Roku 1989
obdrţel dvě významná evropská ocenění: V Itálii převzal Petrarkovu cenu a
Svaz slovinských spisovatelů jej vyznamenal cenou Vilenica 89.
Skácel často pouţívá metafory, které mě zdánlivou jednoduchostí šokují a
přitom okouzlují, např. „krvácí vlčí máky v obilí“. Básně jsou výrazově úsporné
a při tom tak výstiţné. Verš bývá velice zhutnělý a ve své délce výstiţný
s ostrou pointou. Sbírka Naděje s bukovými křídly je tvořena právě těmito
miniaturami, jiţ před lety mě nejvíce zaujala miniatura 52 (Skácel, 2008, str.
112).
Často vyskytující se téma je příroda a s ní spojená roční období a projevy
počasí, především častým motivem je podzim a déšť. Další výrazný námět je
venkovské prostředí a krajina, kde přebýval. Z básní vyplývá jeho kladný vztah
k přírodě a zdrţenlivost k městu. Píše o tichu a pokoře, v pozdějších letech o
strachu, bolesti a smrti, které s jemností popisuje, a verše tak vyvolávají v
člověku melancholii a podněcují k zamyšlení. Milostná poezie se v díle Skácela
téměř neobjevuje, a pokud ano, vystihuje ji tato citace: „Citový obsah je
vysloven prostě, zdrţenlivě, často v náznaku.“ (Blahynka, 1985, str. 559)
Tak jako někoho dokáţe dojmout hudba, film či fotografie, mě dojmou
Skácelovy básně. Často mě přimějí k zamyšlení a opětovnému čtení.
10
4. CIMBÁLOVÁ KAPELA HRADIŠŤAN
Pro mě tato hudební skupina nabyla důleţitosti jako jeden z prvotních
zprostředkovatelů a interpretů díla Jana Skácela. I jejich hudba měla vliv na
některé mé ilustrace.
Charakteristiku skupiny Hradišťan (2010) jsem převzala z jejich webových
stránek:
„Hradišťan patří mezi nejznámější moravské cimbálové kapely, vznikl roku
1950 a pochází z Uherského Hradiště. Je ojedinělým hudebním tělesem s
vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým ţánrovým
záběrem a netradičním repertoárem, jehoţ inspiračním zdrojem se stal folklór.
Od roku 1978 je hlavním uměleckým vedoucím a tvůrčí osobností Hradišťanu
Jiří Pavlica, houslista a hudební skladatel. Pod jeho vedením se začal soubor
postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá
si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu.
Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela
převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O
Člověku…). Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemţ jeho filosofická
podstata zůstává zachována.
Vedle společných vystoupení se hudební i taneční sloţka Hradišťanu ubírají
svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadţánrovému
hudebnímu pojetí.
Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým
tělesům nejen ve svém regionu. Je častým hostem TV pořadů, domácích i
zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i váţné hudby.“
11
5. VLASTNÍ PRÁCE
Tato část je rozdělena do několika tematických kategorií, ve kterých popíši
pouţité materiály, prostředky, techniky, způsoby práce, zpracování ilustrací,
jejich úpravy a samotné realizování.
V textu najdete i pár zmínek k historii daných témat, ale i odborné vysvětlení
některých pojmů.
5.1. papír
Jedním z nejrozšířenějších a nejdostupnějších podkladů je papír, který jsem
pouţila na samotné ilustrace i autorskou kníţku jimi tvořenou.
„Papír je zplstěná směs rostlinných vláken s přísadou klíţidel a plnivých látek.
Hlavní součástí rostlinných látek je celulóza. (…) Dalším činidlem, na němţ
závisí jakost papíru, je délka vlákna. (…) Rostlinná vlákna se dělí na lněná a
bavlněná (nejhodnotnější), dřevní buničina a dřevní ubrus. Dále se papír
zpracovává ručně. Ruční papír je velice kvalitní a nejvhodnější pro umělecké
potřeby. Pokrok dvacátého století podpořil výrobu, a tím vzniká strojový papír,
který se vyrábí ze stromů jehličnanů.“ (Slánský, 2010)
Na malbu tuší jsem pouţívala různé druhy papíru. První pokusy jsem zkoušela
na klasický papír o gramáţí 80 g/m2, tento druh papíru byl jediný, který jsem
měla v danou dobu dostupný. Jelikoţ jsem dříve nikdy nevytvářela aktivně a
spontánně volné malby tuší nebo akvarelem, neměla jsem vhodnější základní
materiál. Papír jsem často celý vlhčila pomocí houbičky na nádobí. I přes
upevnění nebo přilepení po celém obvodu na pevnou dřevěnou podloţku voda
způsobovala, ţe se papír výrazně kroutil, krabatěl, ţmolkovatěl, vytvářel
ohyby, aţ zlomy. Tyto “neţádoucí“ efekty občas zajímavě dotvářely a vytvářely
samotné malby. Po pár ilustracích jsem přešla na trochu silnější a hrubší papír
Fabriano 120 g/m2 o rozměrech A4, se kterým se mi pracovalo nejhůře. Pro
další zpracování jsem si pořídila lepený akvarelový blok Aquacal 250 g/m2 a
rozměrech A4, který se choval výrazně odlišně. Především co se týče savosti a
následného rozpíjení tuše. V průběhu tvorby jsem vyzkoušela více druhů
papírů, nejčastěji jsem pouţívala jiţ zmíněný Aquacal a Klasik 230 g/m2.
Akvarelový papír Klasik má ze všech nejhrubší a výraznou povrchovou
strukturu. Tím dává malbám určitou charakteristickou zvláštnost a ovlivňuje
nanášenou tuš, její vrstvení, rozpíjení, vytírání, vsakování a umoţňuje více
času na práci vzhledem k pomalejšímu zasychání. Tento papír je mi ze všech
nejpříjemnější a velice ráda ho pouţívám, především pro jiţ zmíněnou
strukturu, která zajímavě dotváří ilustrace. Fragmenty struktury jsem se
12
snaţila ponechat aspoň částečně viditelné i přes úpravu v grafických
programech.
5.2. malba vodovými barvami - akvarel
V této kapitolce se stručně zmíním o malbě vodovými barvami a technice
akvarelu. To především z důvodu, ţe malba tuší bývá do této skupiny
zařazována.
Jiţ v Egyptě se pouţívala malba jednoduchými vodovými barvami, je to jedna
z nejstarších technik, která se hojně rozšířila v období renesance. Do této
skupiny se řadí akvarel a kvaš.
„Akvarel je technika lazurních nánosů silně pojených vodových barev. (…)
Pojidlem barev je arabská guma nebo její kombinace s tragantem, u levných
výrobků to bývá dextrin. (…) Technika akvarelu dovoluje rozmývání barev a
také jejich vymývání a smývání štětcem nebo kartáčkem. Maluje-li se na
navlhčeném papíře, vznikají rozplývavé přechody barevných nánosů
neobyčejné měkkosti.“ (Slánský, 2010)
Samotná práce tuší je technologicky velice podobná práci s akvarelem.
5.3. kombinovaná technika
Ilustrace jsem vytvářela kombinovanou technikou, malováním tuší,
lavírováním a kresbou štětcem. Nejprve se zmíním o tuši jako samotné, co to
je, z čeho se dříve vyráběla a z čeho se vyrábí dnes.
„Více jak 2000 let se tuš vyrábí z rozemletých sazí borového dřeva, rybího a
pergamenového klihu. Následně se do této hmoty přidává voda s růţovou silicí
a výsledný produkt se vtlačuje do dřevěných forem, kde vysychá. Dnes se
černá tuš vyrábí z uhlíkového pigmentu v šelaku nebo uhlíkového pigmentu se
syntetickou pryskyřicí. Mimo klasických černých a bílých tuší se vyrábí i tuše
barevné, které jsou více transparentní s velmi čistou barvou. Oproti černé tuši
na světle ale většinou časem mírně blednou.
Tuš je pouţívána hlavně v kresbě s pery či malbě štětcem, velké vyuţití má v
tradiční kaligrafii.“ (Art slovník, 2010)
Černou tuš jsem pouţívala tekutou a nanášela pomocí plochých i kulatých
syntetických štětců různých velikostí. Ty jsem jakoţto studentka volila
především z důvodu výrazně niţších cen. K aplikování, roztírání a tupování
tuše a vody jsem pouţívala molitanové houbičky, které jsem si přizpůsobovala
13
dle potřeby zastřiháváním. Tuš jsem často rozmývala, abych získala různé
odstíny šedi, a tím vytvářela lavírovanou malbu a kresbu štětcem. Kromě
lavírování jsem tuš rozpíjela na navlhčeném papíře.
5.4. písmo
Písmo je nedílnou součástí mé bakalářské práce, ať uţ praktické nebo
teoretické. Je to jedna z forem sdělování informací a setkáváme se s ním
všude. Je mnoho druhů písem odlišujících se: typem, řezem, druhem, aj.
V praktické části mé bakalářské práce jsem pouţila jednotný typ písma:
Myriad Pro Cond . U písma jsem upravovala pouze velikost. Dále jsem měnila
sazbu textu básní, která se vţdy odvíjela od dané ilustrace, pouţité sazby: na
praporek (zleva, zprava), do nakloněných řádků, na křivku, do šikmých řádků
a volná (nepravidelná) sazba.
Velikost písma a sazbu textu jsem vţdy upravovala v programu Corel Draw 12
individuálně zpracovávala ke konkrétní ilustraci podle citu.
5.5. ilustrace
Ilustrace výtvarně doprovází knihu, dělí se na vědeckou a uměleckou podle
funkce, kterou zastává. Vědecká ilustrace bývá nejčastěji kresba nebo
fotografie a doplňuje a objasňuje text. Umělecká ilustrace se dále dělí na:
literární, dekorativní, propagační, vědeckou a dětskou.
Své ilustrace bych zařadila do kategorie dekorativní, ale i literární, jelikoţ text
doplňuje a doprovází ho, nejpodstatnější je samotná vnímavost tvůrce a
čtenáře.
„Tuţorel“ – je novotvar, který jednoslovně vyjadřuje techniku mé tvorby.
Tento pojem vznikl na základě práce s černou, ale i barevnu tuší, kterou jsem
zprvu pouţívala jako akvarelové barvy. Jelikoţ se mi během vznikajících
ilustrací tento název vryl pod kůţi a začala jsem ho běţně pouţívat a
seznamovat s ním i své okolí, rozhodla jsem se, ţe takto pojmenuji tuto
bakalářskou práci, které je tato technika základem.
14
Básně jsem vybrala ze sbírek Básně (I) a Básně (II):
22
„to není kaňka… černá jak tuţ“
Nad touto ilustrací jsem nemusela uvaţovat, jasně mě oslovila.
Na papír jsem vytvářela kaňky tuší, které jsem následně skenovala, jednu si
vybrala a upravila velikost a umístění ve formátu v kompozici s textem.
Text jsem zalomila na praporek zprava.
52
Další nádherná miniatura. Na tuto ilustraci jsem pouţila papír navlhčený po
celé ploše a následně lavírovala kulatým tenkým štětcem jednotlivé “kapky“,
které jsou hřebíky. Linii padajícího deště jsem pouţila pro sazbu textu básně.
15
Babí léto
Nechala jsem se unést tím, jak vše odlétá a dynamicky to vyjádřit kresbou.
Pouţila jsem papír Klasik, na který jsem nanášela neředěnou tuš štětcem.
Hrubá struktura podkladu mi pomohla snadno vyjádřit kůru stromu a pomocí
molitanových houbiček jsem obtiskovala listy. Text básně jsem umístila na
křivku vytvořenou podél kmene.
Báseň která odmítá mít název
Naštěstí neodmítá být ilustrována a podle posledních veršů vyobrazuji jemný
déšť a bodláky, které jsem kreslila tenkým kulatým štětcem. Na rostliny jsem
pouţila neředěnou tuš. Kapky jsem dělala pomocí pravítka jemně obarvenou
vodou tuší. Umístění veršů jsem řešila u této ilustrace poměrně dlouho,
jelikoţ jsem chtěla nechat sjednocenou velikost písma a vodorovné umístění,
kolmé na stonky rostlin.
16
Bez názvu
Dle posledního verše jsem jemnou lavírovanou malbou vyobrazila jehlu
s ouškem zlomeným a báseň usadila na praporek zprava, kolmo k horní linii
jehly.
Čistota
Profil husy s roztaţenými křídly do klínu jsem nakreslila světlou linkou a
vnitřek jsem pomocí hodně mokré houbičky a rychlých, opakovaných tahů
rozmyla natmavo. Sazbu textu jsem provedla na křivku podél křídla.
17
Déšť
Delší báseň o tam jak prší ve městě. Liniemi deště jsem vyobrazila siluetu
domů, podle kterých jsem i umístila text.
Flétnista
Je tma a papír je zabarven tuší, kterou jsem částečně vytřela hadříkem, a
tím vytvořila hrášky seřazené do otvorů flétny. Text jsem zalomila doleva.
18
Kunštátská neděle
„…a chmýří pampelišek odlétá“
Tato ilustrace je popisnější, v liniích jsem nakreslila chmýříčka, která jsem
obklopila textem básně.
Kvetoucí alej
Naředěnou tuší a širším plochým štětcem jsem namalovala siluetu aleje.
Podél korun stromů na křivku jsem jako květy umístila v jedné dlouhé linii
báseň.
19
Modlitba
Neboli báseň, kterou ţádá o vodu, a proto je text umístěn podél dlaně.
Pracovala jsem s minimálně ředěnou tuší a plochými štětci.
Modlitba za vodu
Asi nejznámější Skácelovu báseň jsem vyjádřila tenkými liniemi neboli
prameny vlasů sklánějících se poutníků.
20
Sníh, kdyţ se brzy stmívá
Ilustraci jsem rozdělila do tří pásů: sníh, noc a mezi tím struny kytary, do
které jsem vsunula verše. Papír jsem pouţila vlhčený, a tím docílila rozpití
horního pásu.
Večer na předměstí
Stíny laní, více rozředěnou tuší. Sazba textu je na praporek zprava pro
vyváţení kompozice.
21
Vteřina v lednu
Tuto báseň můţe nejlépe vystihnout jen čistý papír.
22
5.6. zpracování
V následujících odstavcích vás podrobněji seznámím s průběhem zpracování
ilustrací, postupem, ale i komplikacemi, které nastaly při tisku.
5.6.1. grafické programy
Malby a kresby tuší jsem skenovala v rozlišení 300 dpi a v odstínech šedi,
jelikoţ různé druhy papíru při barevném skenování byly výrazně
rozpoznatelné, a to především odlišnou barevností. Následovně jsem
ilustrace upravovala v grafickém programu Corel (Corel Draw 12 a Corel
Photo-paint 12). V těchto grafických programech jsem hlavně měnila jas,
kontrast, ořez a rozměry, které jsem sjednocovala u všech ilustrací na
stejnou velikost, výjimečně jsem ilustrace deformovala, abych docílila
potřebných rozměrů. Pomocí Corel Draw jsem vkládala a graficky upravovala
texty básní. Jak jsem se jiţ zmínila, jako základní písmo, které jsem si určila
a u všech ilustrací pouţila, je Myriad Pro Cond. Do samotných oskenovaných
výtvorů jsem se snaţila co nejméně zasahovat, abych nezměnila jejich
původní charakter.
5.6.2. realizace
Po grafické úpravě následoval tisk na inkoustové tiskárně. Tiskla jsem na
předem připravený formát papíru o gramáţi 190 g/m2 a rozměrech: 125 mm
x 480 mm. Při tisku se vyskytly komplikace, které byly během celé tvorby
bakalářské práce nejvýraznější, a tím komplikovaly další zpracování. Tiskárna
při výběru papíru nebyla nikdy zcela přesná a ilustrace netiskla podélně, ale
mírně šikmo. Nebyl by to problém, pokud by to takto vytiskla u všech stejně.
Vzhledem k rezervním okrajům papíru jsem mohla tento nedostatek aspoň
částečně odstranit tím, ţe jsem kaţdou ilustraci zvlášť odměřovala a řezávala
na školní řezačce. Posledním krokem je pevná vazba na levé straně.
23
6. ZÁVĚR
Tato bakalářská práce je jen stručné shrnutí mnoha informací, poznatků,
vjemů, dojmů a pocitů, které jsem nabyla během jejího tvoření.
Komplexnější zaměření mi rozšířilo obzory. Nejvíce mě obohatily informace
získané během konzultací s doc. Janem Bruţeňákem, který znal Jana Skácela
osobně.
Textová část pro mě byla přínosná ohledně nových informací, které jsem
byla nucena získat, rozhodně toho nelituji. Dále jsem předloţila své vlastní
pocity, které nelze zcela sdělit. Snaţila jsem se výstiţně popsat postupy
práce a její průběh.
Praktická část pro mě byla ohledně osobního rozvoje nejpřínosnější. Osvojila
jsem si práci s tuší, grafickými programy a ilustrování, se kterými jsem měla
jen základní zkušenosti. Před samotným vytvářením ilustrací jsem intenzivně
trávila čas u Skácelových básní, které jsem si ještě více zamilovala.
Moţnost vytvoření této bakalářské práce hodnotím velice pozitivně a doufám,
ţe bude obohacující pro její čtenáře.
7. ZDROJE
7.1. literatura
BLAHYNKA, Milan a kolektiv. Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha:
Československý spisovatel, 1985. 830 stran.
HLAVSA, Oldřich a Wick, Karel. Typographia – Písmo ilustrace kniha), Vydání
1. SNTL - Nakladatelství technické literatury. Praha, 1976 352
stran.
OUKAL J. a kolektiv, Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd.
Nakladatelství: SPN-pedagogické nakladatelství, 2004. 390 stran.
ISBN: 80-7235-311-X.
PARRAMÓN, José M. Velká kniha o akvarelu, 1. vydání. Nakladatelství
Svojtka a Vašut, 1995 ISBN: 80-7180-061-9.
PARRAMÓN, José M. a FRESQUET G. Jak malovat akvarel. 1. vydání.
Nakladatelství Svojtka a Vašut, 1995. ISBN: 80-7180-027-9.
24
SKÁCEL, Jan. Básně (I). 4.vydání. BLOK, s. r. o., Brno, 2008. 296 stran.
ISBN: 80-7029-119-2.
SKÁCEL, Jan. Básně (II). 3. vydání. BLOK, s. r. o., Brno, 2008, 466 stran.
ISBN: 80-86868-34-9.
SMITH, Ray. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů.
ISBN: 80-7209345-6.
7.2. internet
ART SLOVNÍK [online]. Citováno 17. 4. 2010, 22:19. Dostupné na internetu:
<http://www.artnews.cz/slovnik.php?akce=slovo&id=51>.
ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace, Písmo [online]. Dokument ve formátu
Adobe PDF – 21 stran. Citováno 17. 4. 2010, 22:12. Dostupné na
internetu: <http://www.jirieliska.cz/schoolbooks/pismo/>.
ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace, Písmo 2 [online]. Dokument ve formátu
Adobe PDF – 16 stran. Citováno 17. 4. 2010, 22:12. Dostupné na
internetu: <http://www.jirieliska.cz/schoolbooks/pismo-a-graficky-
design/>.
HRADIŠŤAN [online]. Citováno 18. 4. 2010, 12:12. Dostupné na internetu:
<http://www.hradistan.cz/charakteristika.htm>.
LITERÁRNÍ DOUPĚ [online]. Citováno 17. 4. 2010, 14:41. Dostupné na
internetu: <http://ld.johanesville.net/skacel>.
MATURITA [online]. Citováno 6. 4. 2010, 15:15. Dostupné na internetu:
<http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7170&pageTitle
=Jan%20Sk%E1cel>.
SLÁNSKÝ, Bohuslav. Technika v malířské tvorbě: malířský a restaurátorský
materiál [online]. Dokument ve formátu Adobe PDF, 116 stran.
Citováno 17. 4. 2010, 22:02. Dostupné na internetu:
<http://www.digibooks.cz/store/digibooks_cz/Output/page5_1.htm>