Univerzita Hradec Králové
Přírodovědecká fakulta
Katedra biologie
Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví
Bakalářská práce
Autor: Kateřina Kotalová
Studijní program: N1501 Biologie
Studijní obor: Systematická biologie a ekologie
Vedoucí práce: PharmDr. Barbora Voxová
Odborný konzultant: doc. RNDr. František Malíř, Ph.D.
Hradec Králové červenec 2015
Univerzita Hradec Králové
Přírodovědecká fakulta
Zadání bakalářské práce
Autor: Kateřina Kotalová
Studijní program: N1501 Biologie
Studijní obor: Systematická biologie a ekologie
Název práce: Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví
Název práce v AJ: Aflatoxins, possible effect on human and animal
health
Cíl a metody práce: Cílem práce je sepsat literární rešerši
o aflatoxinech, jejich toxicitě a vlivu na zdraví lidí
i zvířat včetně nemocí, které mohou způsobovat,
informovat o prevenci a ochraně zdraví před
těmito látkami, porovnat situaci výskytu
aflatoxinů v České republice, sousedních zemích
a ve světě.
Garantující pracoviště: Katedra biologie Přírodovědecké fakulty UHK
Vedoucí práce: PharmDr. Barbora Voxová
Konzultant: doc. RNDr. František Malíř, Ph.D.
Oponent: Ing. Vladimír Dvořák, Ph.D.
Datum zadání práce: 20. 1. 2015
Datum odevzdání práce:
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem
v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, z kterých jsem
vycházela.
V Hradci Králové dne Jméno a příjmení
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala PharmDr. Barboře Voxové za vedení mé
bakalářské práce, cenné rady a odborný dohled. Děkuji také doc. RNDr.
Františku Malířovi PhD. za trpělivost při výběru tématu bakalářské práce a
odbornou konzultaci.
Anotace
KOTALOVÁ, K. Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví. Hradec Králové,
2015. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové.
Vedoucí bakalářské práce PharmDr. Barbora Voxová.
Aflatoxiny jsou v přírodě běžně se vyskytující mykotoxiny, které jsou
produkované toxigenními vláknitými houbami rodu Aspergillus. Jedná se
o látky s velmi vysokou toxicitou. Cílem práce je zaměřit se především
na aflatoxiny B1, B2, G1, G2, M1, M2, jejich výskyt a možný vliv na zdraví lidí
a zvířat včetně onemocnění, která mohou způsobovat.
Klíčová slova
Aflatoxiny, mykotoxiny, zdraví lidí, zdraví zvířat, nemoci
Annotation
KOTALOVÁ, K. Aflatoxins, possible effect on human and animal health. Hradec
Králové, 2015. Bachelor thesis at Faculty of Science University of Hradec
Králové. Thesis supervisor is PharmDr. Barbora Voxová.
Aflatoxins are naturally commonly occurring mycotoxins, which are produced
by toxigenic filamentous fungi of the genus Aspergillus. These are substances
with a very high toxicity. The aim of this thesis is to focus mainly on aflatoxins
B1, B2, G1, G2, M1, M2, their occurrence and possible impact on human
and animal health, including diseases that can cause.
Keywords
Aflatoxins, mykotoxins, human health, animal health, illness
Obsah
Úvod ............................................................................................................................................... 9
1 Aflatoxiny ......................................................................................................................... 10
1.1 Charakteristika ...................................................................................................... 10
1.2 Výskyt ........................................................................................................................ 11
1.3 Aflatoxiny v potravinách .................................................................................... 12
1.3.1 Faktory ovlivňující růst plísně ............................................................... 13
1.4 Historie ..................................................................................................................... 14
1.5 Chemická charakteristika .................................................................................. 15
2 Původci ............................................................................................................................. 16
2.1 Aspergillus flavus ................................................................................................... 16
2.2 Aspergillus parasiticus ......................................................................................... 17
3 Dělení aflatoxinů ........................................................................................................... 19
3.1 Aflatoxin B1 ............................................................................................................. 19
3.1.1 Chemická struktura ..................................................................................... 20
3.2 Aflatoxin B2 ............................................................................................................. 21
3.2.1 Chemická struktura ..................................................................................... 21
3.3 Aflatoxin G1 ............................................................................................................. 22
3.3.1 Chemická struktura ..................................................................................... 22
3.4 Aflatoxin G2 ............................................................................................................. 23
3.4.1 Chemická struktura ..................................................................................... 23
3.5 Aflatoxin M1 ............................................................................................................ 23
3.5.1 Chemická struktura ..................................................................................... 24
3.6 Aflatoxin M2 ............................................................................................................ 25
3.6.1 Chemická struktura ..................................................................................... 25
4 Vliv aflatoxinů na zdraví lidí ..................................................................................... 26
4.1 Typy onemocnění způsobené aflatoxiny ..................................................... 29
5 Vliv aflatoxinů na zdraví zvířat................................................................................ 31
5.1 Typy onemocnění způsobené aflatoxiny ..................................................... 33
6 Ochrana zdraví, prevence .......................................................................................... 34
7 Výskyt aflatoxinů v ČR a okolních zemích ........................................................... 36
7.1 Hradec Králové ...................................................................................................... 40
7.2 Polsko ........................................................................................................................ 41
7.3 Rakousko .................................................................................................................. 42
7.4 Německo ................................................................................................................... 43
8 Výskyt aflatoxinů ve světě ......................................................................................... 44
Diskuze ....................................................................................................................................... 46
Závěr ............................................................................................................................................ 48
Seznam použité literatury ................................................................................................... 49
Zkratky ....................................................................................................................................... 55
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 56
Seznam obrázků ...................................................................................................................... 57
9
Úvod
Aflatoxiny se vyskytují po celém světě a svými toxickými, mutagenními
a karcinogenními účinky ohrožují nejenom zdraví lidí, ale i zvířat. Aflatoxinům
a dalším mykotoxinům je věnována pozornost již od 60. let 20. století a od této
doby jsou stále předmětem studií a výzkumu. Producentem těchto toxických
látek jsou mikroskopické houby rodu Aspergillus a vyskytují se především
v potravinách a krmivech. Vznikají při pěstování, skladování, uchovávání
i transportu surovin z odlehlých oblastí, v podmínkách, které jsou ideální pro
růst plísní a následnou produkci mykotoxinů. Při konzumování
kontaminovaných potravin dochází k toxikózám a dalším vážným
onemocněním, které mohou ve výjimečných případech, po požití vysoké
koncentrace aflatoxinů, vést k závažným poškozením orgánů nebo až ke smrti
jedince. Proto je důležitost tohoto tématu velmi vysoká. Cílem práce je vytvořit
souhrn informací o aflatoxinech v podobě literární rešerše z dostupných
odborných zdrojů, uvést, jaký mají aflatoxiny vliv na zdraví lidí i zvířat, včetně
onemocnění, která způsobují, přiblížit a porovnat situaci o výskytu aflatoxinů
v České republice, sousedních zemích a ve světě. Důležitým prvkem práce je
kapitola ochrana zdraví a prevence, kde jsou sepsány procesy dekontaminace
aflatoxinů, informace o výskytu aflatoxinů v potravinách a soupis potravin,
kterých se případně vyvarovat, užitečné rady, jak se před těmito látkami
chránit nebo nejlépe, zcela se jim vyhnout. Je důležité upozornit na škodlivost
aflatoxinů a informovat o tom, jak zabezpečit před těmito toxiny zdraví své
i svých domácích i hospodářských zvířat.
10
1 Aflatoxiny
1.1 Charakteristika
Aflatoxiny jsou toxické látky, které se řadí mezi mykotoxiny, a jsou
produkovány toxigenními vláknitými houbami rodu Aspergillus, zejména
druhy Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Jedná se o v přírodě běžně se
vyskytující toxiny nacházející se v potravinách a krmivech všude na Zemi.
Aflatoxiny jsou patrně nejvíce známými a nejvíce vědecky prozkoumanými
mykotoxiny na celém světě [25]. Dosud bylo popsáno přibližně 20 aflatoxinů,
z nichž byly postupně identifikovány 4 přirozeně se vyskytující: aflatoxin B1
(dále též AFB1), AFB2, AFG1 a AFG2 [33]. Nejznámější aflatoxiny B1 a G1 byly
objeveny již v roce 1963 [3] spolu s aflatoxiny B2 a G2. Takto nazvané jsou
proto, že při chromatografii první z nich vytváří na tenké vrstvě skvrnu, která
fluoreskuje modře (blue) a druhý zeleně (green) [33]. Číselný index
znázorňuje pořadí v chromatografickém poli směrem od cíle ke startu.
Pozornost bude také věnována aflatoxinům M1 a M2, metabolitům, které byly
později nalezené v mléce dojnic krmených kontaminovanou potravou
aflatoxinem B1 a B2 [49]. Jedná se o hydroxy deriváty AFB1 a AFB2. Název je
odvozen od anglického Milk. V kontaminovaných produktech bývá nejvíce
zastoupen aflatoxin B1. Po metabolické přeměně se v intoxikovaném
organismu mohou objevit další druhy aflatoxinů (P1, Q1) [35].
Aflatoxiny a veškeré mykotoxiny jsou produkovány mikroskopickými
(Micromycetes) nebo makroskopickými (Macromycetes) houbami.
Mikromycety zasahují významným způsobem do života lidí tím, že mohou
napadat živou tkáň a tím způsobovat mykózy, vyvolávat hyperaktivní imunitní
odpověď organismu (alergie) na různé chemické látky, které produkují, nebo
vyvolat onemocnění [33]. Běžně se nazývají plísně a jejich lehké spory se
snadno šíří ovzduším, vodou nebo například prostřednictvím hmyzu[22].
Mykotoxiny makromycet vyvolávají po požití často i smrtelné otravy. Do těla
se dostanou nejčastěji záměnou druhů hub při jejich sběru v přírodě.
11
Primárním zdrojem aflatoxinů jsou rostlinné produkty a různé výrobky
z nich. Dalším zdrojem jsou produkty živočišné, např. maso, játra, mléko.
V nich se nachází rezidua z krmiv [49].
1.2 Výskyt
V našich klimatických podmínkách není výskyt aflatoxinů tak častý
[41], ale rok od roku může kolísat v závislosti na klimatických podmínkách,
proto je důležité jejich výskyt pravidelně sledovat [23]. Růst toxigenních plísní
a biosyntéza aflatoxinů závisí na vhodném substrátu, vlhkosti, pH, teplotě,
přítomnosti kyslíku, obsahu stopových prvků [41], zejména Zn a Mn, [3].
Ideálními podmínkami, za kterých dochází ke kolonizaci plísně a jejího růstu,
jsou vlhkost vyšší než 14% a teplota 25°C nebo vyšší [41]. Pokud plísně takové
prostředí najdou, vytvoří porosty (myceliální kolonie tvořené hyfami –
jednotlivými vlákny), často viditelné pouhým okem. [22]. Vzhledem
ke zmíněným ideálním podmínkám pro růst patogenních kmenů rodu
Aspergillus je kontaminace aflatoxiny problémem především tropických
a subtropických oblastí [49]. Z těchto oblastí k nám mohou být aflatoxiny
dováženy v sóji, hrachu, prosu, ořechách [41], obilí, včetně kukuřice, kávových
a kakaových bobech, olejninách, semenech, mandlích nebo krmných směsích
pro zvířata. Většinou nejsou konzumovány jednotlivě, ale v potravě se
vyskytují spolu s dalšími mykotoxiny, např. ochratoxiny, trichoteceny,
námelovými alkaloidy, patuliny apod. [49]. Problematika aflatoxinů se týká ale
i potravin a krmiv středoevropského původu [13].
V přírodě mykotoxiny plní nezastupitelnou roli destruentů.
Nejčastěji se vyskytují v půdě a na organických zbytcích.
12
1.3 Aflatoxiny v potravinách
Aflatoxiny a veškeré mykotoxiny se do potravy dostávají obvykle
ze základních potravinářských surovin, které již toxické látky obsahují [11].
V takovém případě většinou nejsou k dispozici informace o pěstování,
skladování ani transportu [20]. Druhou možností je tvorba toxigenních látek
za příznivých podmínek přímo v potravinách [11], které se nacházejí v našich
krajinných oblastech [20]. V zemědělských provozech se vytváří ideální
podmínky pro přemnožení plísní v různých zapomenutých koutech skladišť
nebo na různých místech uvnitř skladovacích sil, kde se díky střídání teploty
sráží vlhkost. Vznik ideálních podmínek může nastat také při dlouhodobém
skladování pytlovaných krmných směsí a granulátů [46].
Nejvíce jsou plísněmi napadány rostlinné produkty kyselého
charakteru, jako jsou jahody, jablka, rajčata, jižní ovoce, obiloviny nebo
olejniny [20]. Některé rostlinné produkty mají přirozený obranný systém,
např. éterické oleje, rostlinná antibiotika (fytoncid), které je chrání
v nezpracovaném stavu před napadením [11]. Ideální substrát pro výskyt
plísní je sypký a vlhký. Kmeny Aspergillus se nevyskytují ani v plísňových
sýrech, pokud k jejich výrobě nebylo použito již kontaminované mléko [46].
Potraviny po nákaze mění svou barvu, konzistenci a projevují se na nich
další vnější změny, které můžeme pozorovat. Nicméně zde probíhají také
změny vnitřní, které se nedají přímo zjistit a které závisí na intenzitě látkové
výměny dané plísně. Při zpracování napadených surovin dochází ke snížení
biologické hodnoty, ale také k hromadění produktů metabolismu, které se
projevují organolepticky, tzn. hořkou a palčivou chutí. „Bylo zjištěno, že bujný
růst plísně není totožný se silnou tvorbou aflatoxinů, kdežto sotva znatelný
plísňový povlak produkuje v potravinách jejich zvýšené množství,“ uvádí
Hrdlička [11].
Přítomnost aflatoxinů byla prokázána v celé řadě potravin, avšak
samotný výskyt kmenů Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus
na potravinách nepodmiňuje tvorbu toxinů [11].
13
Aflatoxiny se nevyskytují pouze v hyfách plísní, ale také v okolním
substrátu. Během několika dní může toxin proniknout do celé potraviny
(chléb, pečivo, těsto, marmeláda, sušené ovoce a další) [11] až do hloubky
několika centimetrů ve vysokých koncentracích [8].
„Při sledování výskytu aflatoxinů v poživatinách byla prokázána
přítomnost aflatoxinů zejména v arašídech a výrobcích z nich.“ [44]. Objevují se
ale i v obilovinách, olejninách, masných výrobcích, mléku [28] a veškerých
surovinách, které podléhají ideálním podmínkám pro výskyt plísní. Zejména
aflatoxiny B1 a M1 byly prokázány v syrovém i konzumním mléce, tvrdých
sýrech a dětské výživě [2].
Jak uvádí Ostrý [32]„největší produkce aflatoxinu B1 (AFB1) a aflatoxinu
G1 (AFG1) byla zjištěna při sedmidenním uchování chleba v mikrotenovém sáčku
při pokojové teplotě“. Proto je důležité vyvarovat se plesnivým potravinám
v domácnostech. Okrajování plísně také není vhodná volba pro její odstranění,
protože její vlákna migrují a zasahují hluboko do potraviny a lidské oko není
schopno tyto mikročástice plísně pozorovat. Mykotoxiny totiž mohou být
distribuovány i do relativně zdravého pletiva [30].
1.3.1 Faktory ovlivňující růst plísně
Jsou-li všeobecně vhodné podmínky pro růst plísně, zvyšuje se obsah
aflatoxinů v potravě již po 1 až 2 dnech. Produkce je mimo jiné ovlivňována
také teplotou, u chlazených surovin je produkce aflatoxinů minimální. Pokud
se zvyšuje teplota, dochází k výrazné produkci aflatoxinů během krátké doby,
zvláště je-li přítomno mycelium. Na druhou stranu jsou aflatoxiny stabilní
do 140 – 160 °C. Nedoporučuje se používat např. plesnivou mouku při pečení
chleba. Aflatoxiny se působením tepla nerozkládají a zůstaly by v upečeném
chlebu. Dalším faktorem je hodnota pH. Aspergillus flavus roste od pH 2,5 po 8.
Nejproduktivnější bývá v rozmezí pH 5-7. Přidá-li se k potravinářským
surovinám sacharóza, je tvorba aflatoxinů výrazně snížena, spíše se
nevyskytuje vůbec. Tvorbu aflatoxinů omezuje také chlorid sodný (kuchyňská
14
sůl), přesněji omezuje přechod aflatoxinů z hyf do substrátu. Koncentrace soli
v rozmezí od 2 do 10 % sice nezamezuje růstu plísně, ale případně vzniklý
aflatoxin není přítomen v takovém množství, jako bez přídavku soli.
Nejdůležitějším faktorem pro růst plísní je vlhkost. Jak dále uvádí Hrdlička
[11], nejspodnější hranice je 15 % vody, např. u obilí. Novější poznatky však
uvádí Nedělník [30], který tvrdí, že pokud vlhkost klesne pod 12 %, životní
cyklus plísní se zastaví.
1.4 Historie
Akutní toxické účinky aflatoxinů jsou v současnosti pozorovatelné
pouze ve výjimečných případech, ale přesto k těmto situacím dochází [25].
Aflatoxiny byly poprvé identifikovány začátkem 60. let 20. století v okolí
Londýna ve Velké Británii ve spojitosti s epidemií, při které zahynuly statisíce
krůtích mláďat. Otrava se projevila anorexií, letargií a ochablostí křídel. Jelikož
se nejednalo ani o virové ani bakteriální agens, označilo se onemocnění jako
intoxikace [33] a nejdříve neznámá choroba byla nazvána Turkey X Disease.
Po roce se již podařilo zjistit příčinu tohoto onemocnění [6]. Bylo prokázáno,
že v drcené podzemnici olejné, dovezené z Brazílie a konzumované těmito
mláďaty, byla nalezena toxická substance identifikovaná jako metabolit plísně
Aspergillus flavus [26], proto se toxin označil podle svého producenta
Aspergillus flavus pomocí počátečních písmen - Aspergillus flavus toxins [19].
Jak uvádí Malíř a Ostrý [25], mezi známé otravy, způsobené aflatoxiny,
patří otrava z roku 1988 v Malajsii, kdy během čínské slavnosti zemřelo 13
dětí, které požily nudle kontaminované aflatoxiny. K dalším otravám
aflatoxiny došlo v Keni v roce 2004, kde zemřelo 125 lidí po konzumaci
aflatoxiny kontaminované kukuřice.
15
1.5 Chemická charakteristika
Chemicky jsou aflatoxiny definovány jako komplexní organické látky
s odlišnou chemickou strukturou [27]. Jedná se o polycyklické, nesaturované
a vysoce substituované kumariny nebílkovinné povahy [25]
s difuranomarinovým skeletem. „Mechanismus toxického účinku aflatoxinu B1
je poněkud komplikovaný, protože látka sama není toxická. Toxickou se stává
až po metabolické aktivaci mikrozomálními cytochrom P450 dependentními
oxidázami na aktivní metabolit AFB1-8,9-epoxid“ [33]. Tento epoxidový derivát
je mnohem reaktivnější než původní aflatoxin a váže se na buněčné
makromolekuly, bílkoviny, RNA a DNA [25].
16
2 Původci
Při produkci aflatoxinů se uplatňují především vláknité mikroskopické
houby rodu Aspergillus [25]. Jedná se o vřeckovýtrusé houby [49].
2.1 Aspergillus flavus
Aspergillus flavus je vřeckovýtrusá houba z čeledi Trichocomaceae
běžně se vyskytující v přírodě, např. v půdě jako saprofyt. Pro rod Aspergillus
jsou typické konidiofory hustě pokryté fialidami [17]. A. flavus je významným
původcem toxigenních metabolitů, z nichž nejznámější jsou právě aflatoxiny,
dále sterigmatocystiny a cyklopiazonové kyseliny [14]. Jedná se
o nejvýznamnější oportunní patogen člověka, tzn. původce nemoci, který
využívá příležitosti a vyčkává na oslabení jedince, kterého napadne. Způsobuje
kožní mykózy, orgánové infekce až po smrtící diseminované (roztroušené)
infekce.
Zárodky A. flavus byly nalezeny v ovzduší Nigérie, Texasu, Barcelony,
dále v bytech Londýna, v centrálním Skotsku, v jeskynních Jihomoravského
krasu a ve státech USA, jako jsou například Virginia, Maryland nebo Georgia.
Ve vodě byl tento druh nalezen v Jaderském moři, v sedimentu některých
japonských řek, v pitné vodě ve Zlíně nebo v plaveckých bazénech v Egyptě (ve
všech z 50 testovaných). Dále se druh A. flavus vyskytuje v zemině,
potravinách, krmivech atd. [14]. Nejhojněji se vyskytuje mezi 26°
a 35°zeměpisné šířky [4].
17
Obr. č. 1: Aspergillus flavus, (převzato z:
http://www.mycology.adelaide.edu.au/Fungal_Descriptions/Hyphomycetes_
(hyaline)/Aspergillus/flavus.html)
Tabulka č. 1: Systematické zařazení druhu Aspergillus flavus:
Říše Oddělení Řád Čeleď Rod Druh
Fungi Ascomycota Eurotiales Trichocomaceae Aspergillus Aspergillus
flavus
2.2 Aspergillus parasiticus
Aspergillus parasiticus je vřeckovýtrusá houba, velmi podobná druhu
A. flavus zmiňovanému výše. Jedním z diferenciálně diagnostických znaků
těchto dvou druhů je to, že Aspergillus parasiticus je kromě aflatoxinu B1 a B2
také producentem aflatoxinů G1 a G2. Kolonie A. parasiticus mají tmavší odstín
zelené barvy než A. flavus, kratší konidiofory a ježovité konidie. A. parasiticus
způsobuje mykotoxikózy stejně jako kmen A. flavus, taktéž producent
aflatoxinů. Avšak zatím se nikdo nesnažil posoudit a odlišit, do jaké míry se
v chronickém nebo akutním působení tohoto mykotoxinu u člověka podílí
právě kmen Aspergillus parasiticus [15]. Podle [15] není ani potřeba toto
odlišení zjišťovat.
18
Kolonie A. parasiticus se vyskytují v ovzduší, např. v Kuvajtu, Egyptě
a Indii v ovzduší parků, ulic či jezer. Nejvyšší počet byl zaznamenán v červnu,
potom postupně klesal do října, kdy bylo pozorování ukončené. Ve vodě byl
tento druh nalezen v Egyptě v 1 vzorku z padesáti. Dále se vyskytuje
v potravinách, zemině apod. [15].
Obr. č. 2: Aspergillus parasiticus (převzato z:
http://www.icrisat.org/aflatoxin/aflatoxin.asp)
Tabulka č. 2: Systematické zařazení druhu Aspergillus:
Říše Oddělení Řád Čeleď Rod Druh
Fungi Ascomycota Eurotiales Trichocomaceae Aspergillus Aspergillus
parasiticus
19
3 Dělení aflatoxinů
3.1 Aflatoxin B1
Aflatoxin B1 je biologicky nejvýznamnější aflatoxin považovaný
za jeden z nejsilnějších a nejvíce známých karcinogenů [25]. Je prokázáno,
že aflatoxin B1 představuje zvýšené riziko ohrožení organismu (jak celkové,
tak orgánové), a to buď příjmem kontaminovaných potravin, nebo při různých
chorobných stavech, které narušují fyziologické detoxikační schopnosti [23].
Mezi toxické účinky AFB1 patří hepatotoxicita, imunotoxicita, mutagenita,
karcinogenita, teratogenita. První příznaky u nakažených lidí jsou úbytek
hmotnosti až anorexie, pocit neklidu, zvýšení teploty. Akutní toxicita
aflatoxinem B1 může vyvolat akutní hepatitidu se zvracením, bolestí břicha
až smrt. Akutní letální dávka pro dospělého údajně činí 10-20 mg AFB1 [25].
Jak uvádí Suchý a Herzig [41], v játrech a plicích uvnitř organismu dochází
k biotransformaci aflatoxinu B1, která vede k tvorbě aktivních epoxidů. Tyto
látky se váží na makromolekuly (proteiny, DNA) a tím způsobují buněčnou
toxicitu a poškození DNA. Po intoxikaci dochází k poklesu vitamínu A v játrech
a je narušen jaterní metabolismus lipidů (hyperlipémie). Podle Malíře
a Ostrého [25] nese mnohem větší riziko chronická toxicita daným
aflatoxinem, která vede k rozvoji rakoviny, potlačení imunity a dalším
patologickým účinkům, např. u samic změny na vaječnících a pokles objemu
ejakulátu a hmotnosti gonád u samců [41]. Aflatoxikózu může zesílit
vitamínová deficience (např. pyridoxin), podvýživa, alkoholismus a infekční
onemocnění. Dle epidemiologických studií je prokázáno až 600 000 úmrtí
ve světě na rakovinu jater, především v Číně, jihovýchodní Asii a subsaharské
Africe. Je odhadnuto, že riziko karcinomu se zvyšuje 10x vlivem AFB1,
a infekční hepatitida, která ve vyjmenovaných oblastech často spolupůsobí
s aflatoxinem B1 na lidstvo, zvyšuje rizikový faktor také 10x. Pokud tyto dva
faktory spolu působí současně, riziko se zvyšuje až 100x [25].
20
Aflatoxin B1 může být přijímán orálně, intraperitoneálně nebo
intravenózně. Je rychle absorbován a dostává se do krve, odkud je rychle
eliminován. Dále putuje do jater a odtud majoritní exkreční cestou
do žlučového systému a minoritní exkreční cestou do ledvin, kde je vylučován.
Z krve je odstraněno až 65% vstupní dávky aflatoxinu a do žlučového systému
se vylučuje během 90 minut [25].
K aflatoxinu B1 jsou velice citlivá káčata, odolné jsou naopak myši.
Při perorálním podání dochází u experimentálních zvířat k těžkým nekrózám
jater [33].
3.1.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H12O6
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_B1.htm):
Popis: nažloutlé krystaly
Teplota tání: 268°C
Barva fluorescence: modrá
Zdroj: A. flavus, A. parasiticus, A. nominus
21
3.2 Aflatoxin B2
3.2.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H14O6
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_B2.htm):
Popis: bílé jehlice
Teplota tání: 310°C
Barva fluorescence: modrá
Zdroj: A. flavus, A. parasiticus, A. nominus
22
3.3 Aflatoxin G1
3.3.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H12O7
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_G2.htm):
Popis: krystalické zelené jehlice
Teplota tání: 258°C
Barva fluorescence: zelená
Zdroj: A. parasiticus, A. nominus
23
3.4 Aflatoxin G2
3.4.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H14O7
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_G2.htm):
Popis: bezbarvé jehlice
Teplota tání: 237-240 °C
Zdroj: A. parasiticus, A. nominus
[10]
3.5 Aflatoxin M1
Aflatoxin M1 je metabolit aflatoxinu B1. Byl nalezen v kravském mléce
roku 1960, avšak jeho strukturní vzorec byl objasněn až o šest let později.
Vzniká hydroxylací AFB1, konkrétně je 4-hydroxyderivátem AFB1
a ve srovnání s tímto toxinem je méně toxický a karcinogenní. Aflatoxin M1 se
váže na proteinové složky mléka, do organismu se dostává konzumací
kontaminovaných mléčných výrobků [29]. Pokud je odstraněna přítomnost
aflatoxinu B1 z krmné dávky, vymizí v mléce hladina Aflatoxinu M1 [41].
24
Ve studii Veselé et al. [48] bylo v roce 1980 po dobu necelých 3 měsíců
analyzováno 67 vzorků konzumního mléka. Aflatoxin M1 byl nalezen v 9
vzorcích v množství 0,05 – 0,10 µg v litru mléka. Nalezené množství
nepředstavuje vážné ohrožení pro zdraví člověka, ale kontaminované mléko
by již nevyhovovalo jako surovina pro výrobu sušené mléčné kojenecké
výživy. Jak uvádí Suchý a Herzig [41]: „Současná maximální akceptovatelná
množství AFM1 v mléce jsou 10 – 50 ng/kg.“
3.5.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H12O7
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_M1.htm,
upraveno):
Popis: bezbarvé pravoúhlé destičky, metabolit AFB1
Teplota tání: 299 °C
Barva fluorescence: modrá
Zdroj: A. parasiticus, A. nominus
25
3.6 Aflatoxin M2
3.6.1 Chemická struktura
Sumární vzorec: C17H14O7
Strukturní vzorec (převzato z www.fermentek.co.il/aflatoxin_M2.htm):
Popis: Bezbarvé pravoúhlé destičky
Teplota tání: 293 °C
Barva fluorescence: modrá
Zdroj: A. parasiticus, A. nominus
[10]
26
4 Vliv aflatoxinů na zdraví lidí
Aflatoxiny jsou pro lidský organismus velmi nebezpečné. Vedle
toxických účinků mají i účinky mutagenní, teratogenní, imunosupresivní
a karcinogenní. Kvůli prokázané karcinogenitě a akutním toxickým účinkům
u zvířat i u člověka jim je věnována větší pozornost, než ostatním
mykotoxinům [25]. Mezi nejsilnější karcinogeny patří aflatoxiny B1, B2, G1
a G2 (dle Mezinárodní agentury IARC WHO se sídlem v Lyonu). Na možnost
karcinogenního rizika aflatoxinů pro člověka upozornili v roce 1962 Le Breton
a Fraysinet několikaletou epidemiologickou studií v Africe a Asii v oblastech
s vysokou incidencí primárního karcinomu jater. Byla prokázána přímá
závislost mezi tímto nádorem a stupněm kontaminace potravy [6].
Toxicita aflatoxinů klesá v pořadí: AFB1˃AFG1˃AFB2˃AFG2˃M1.
Přitom odpověď organismu na aflatoxiny je závislá na živočišném druhu,
pohlaví, věku, způsobu výživy a dalších faktorech, což zřejmě souvisí
s rychlostí a způsobem biotransformace, přítomností hormonů a různými
faktory prostředí, v němž organismus vyrůstá. Obecně platí, že citlivost vůči
aflatoxinům se snižuje s věkem (u dětí je extrémní vnímavost do 1 roku)
a samice bývají méně citlivé než samci [49]. Nejcitlivější bývají tedy samčí
mláďata. Nicméně případy intoxikace aflatoxinem u dospělých jsou také
známy. Z roku 1972 je znám případ 56letého muže, který zemřel na otravu
aflatoxinem po požití velkého množství kontaminovaných ořechů. V Indii
v roce 1975 byla popsána aflatoxikóza u 40 osob, z nichž třetina zemřela
po požití kontaminované kukuřice. Dalším případem je 33letý muž, který
pytloval zaplísněné obilí a onemocněl hepatocerebrálním syndromem. V jeho
séru byl nalezen aflatoxin [7].
Akutní i chronická toxicita se projevuje především v játrech,
kde dochází k tukovatění tkáně a k proliferacím žlučovodů, dále také
ke krvácivým nekrózám a k mozkovým otokům [47]. V mnohých případech
dochází k poškození ledvin, kde vznikají nekrózy v tubulech (glomeruly
zůstávají nezměněny) a nadledvin (dochází k hemoragii a nekróze) [49].
27
Jak uvádí Veres [47], aflatoxiny napadají také slezinu. To však nevzbudilo
hlavní zájem o aflatoxiny. Velmi brzy byly usvědčeny jako jedny z nejsilnějších
karcinogenů – látek vyvolávající zhoubné bujení [42], které vedou k tvorbě
rakovinných nádorů.
Hlavní cestou absorpce aflatoxinu je určitě alimentární intoxikace [7] –
požití jedů v potravě [34]. Jak uvádí Dvořáčková [7], nelze vyloučit cestu
intrauterinní (nitroděložní), kdy byl aflatoxin nalezen v orgánech dvou 3 dny
starých novorozenců, jejichž matky pracovaly v JZD, kde je možnost styku
s touto toxickou látkou velmi pravděpodobná, a také cestu inhalační,
kde popisuje dva případy plicního karcinomu s pozitivním nálezem aflatoxinu
ve vzorcích plic. V prvním případě šlo o pracovníka, který se delší dobu
zabýval detoxikací kontaminovaného krmiva, v druhém případě šlo
o zemědělského pracovníka. Další nákazy inhalační cestou byly podle Malíře
et al. [23] zjištěny u mlynářů, pracovníků v mísírnách krmiv a u laboratorních
pracovníků.
Detekovatelné množství aflatoxinů může po požití zůstat v tkáních
a tělesných tekutinách jen krátkou dobu, proto negativní důkaz výskytu
nevylučuje dřívější aflatoxinovou intoxikaci [12].
Tabulka č. 3: Maximální limity pro výskyt aflatoxinů
ve vybraných potravinách v Evropské unii [50]:
Potraviny Maximální limity (µg/kg)
Aflatoxiny B1 Suma B1,
B2, G1, G2
M1
Jádra podzemnice olejné a ostatní
olejnatá semena, lískové ořechy a para
ořechy, jež mají být před použitím k
lidské spotřebě nebo před použitím
jako potravinová složka tříděna nebo
jinak fyzikálně ošetřena.
8
15
-
Mandle, pistácie a meruňková jádra, jež
mají být před použitím k lidské
spotřebě nebo před použitím jako
12
15
-
28
potravinová složka tříděna nebo jinak
fyzikálně ošetřena.
Skořápkové plody, sušené ovoce,
kukuřice a rýže, jež mají být před
použitím k lidské spotřebě nebo před
použitím jako potravinová složka
tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny.
5
10
-
Lískové ořechy a para ořechy určeny
k přímé lidské spotřebě nebo k použití
jako potravinová složka.
5
10
-
Sušené ovoce a výrobky z něj
zpracované, obiloviny a výrobky z nich
vycházející určené k přímé lidské
spotřebě nebo k použití jako
potravinová složka.
2
4
-
Syrové mléko, tepelně ošetřené mléko a
mléko pro výrobu mléčných výrobků
-
-
0,050
Koření: pepř (plody, černý a bílý pepř),
muškátový oříšek, zázvor, kurkuma,
chilli, kayenský pepř, paprika
5
10
-
Počáteční a pokračovací kojenecká
výživa
-
-
0,025
Dietní potraviny pro zvláštní léčebné
účely určené speciálně pro kojence
0,10
-
0,025
29
4.1 Typy onemocnění způsobené aflatoxiny
Aflatoxiny mohou svými účinky u člověka způsobovat několik druhů
nemocí. Zde jsou popsány nejzávažnější z nich:
Aflatoxikóza - Nadměrný příjem aflatoxinů organismem má za
následek otravy zvané aflatoxikóza. Při jednorázové aplikaci látek do
těla dochází k akutní aflatoxikóze. Typické, ale nespecifické, projevy
akutní aflatoxikózy jsou žloutenka, nízká teplota, deprese, anorexie a
průjem. [4]. Dochází k částečnému poškození jater, v extrémním
případě k selhání jejich funkce [35]. U zvířat se akutní toxicita projevuje
buď úhynem bez jakýchkoliv příznaků, nebo s příznaky anorexie,
deprese, anemie, krvácení a dyspnoe [41]. Akutní toxicita všech
mykotoxinů je relativně nízká. Naopak bývá nebezpečná spíše
v chronickém působení [33], kdy se do těla dostávají toxické látky
opakovaně. Často je spojována s hepatocelulárním karcinomem [4].
Aflatoxikóza hrozí i nepřímo konzumováním plesnivých potravin, kdy
se aflatoxiny dostávají do těla v mléčných a masných produktech takto
krmených zvířat [37]. Je také prokázán transplacentární přenos
aflatoxinu B1 z matky na dítě [25].
Reyův syndrom - neboli encefalopatie a tuková degenerace jater [10.
]Encefalopatie je odborné označení pro narušení mozkových funkcí
důsledkem selhávání jater [34]. Toto onemocnění je velmi
problematické. Bylo spojováno s aflatoxiny, protože byly tyto toxické
látky nalezeny u všech pacientů s Reyovým syndromem v Thajsku,
na Novém Zélandu, ve Spojených státech a bývalém Československu
[4]. I když s největší pravděpodobností se nejedná o nemoc způsobenou
samotnými aflatoxiny, ale společně se zde uplatňují další faktory,
zejména virové infekce [7]. Jedná se o onemocnění dětského věku
a probíhá ve dvou fázích. První se jeví jako virová respirační infekce,
o několik hodin později přechází do druhé fáze spojené se zvracením.
Morfologickým nálezem byla steatóza (ztučnění) orgánů a edém mozku
[6]. Aflatoxiny (především B1) byly prokázány u dětí v Thajsku v roce
30
1971 jak v potravě, kterou děti před smrtí požily (kojenecká mléčná
výživa, např. Sunar, Malcau a dětská krupička v bývalém
Československu), tak v jejich orgánech [6].
Karcinom jater – neboli hepatocelulární karcinom je nádorové
onemocnění jater. V současnosti v různých státech Afriky a Asie [7]
představuje primární karcinom jater 30-50 % všech zhoubných
nádorů, oproti tomu je tento nádor relativně vzácný v Evropě a USA,
i když jeho výskyt v posledních 25 letech vzrostl [6].
kvašiorkor (kwashiorkor) – onemocnění způsobené těžkou
poruchou výživy, zejména nedostatkem bílkovin v potravě. Nejčastěji
se vyskytuje v rozvojových zemích, zvláště pak v Africe u malých dětí,
nejčastěji do 5 let [21], které přijímají dostatečné množství potravy,
ale hlavně sacharidů. Nedostatkem bílkovin v krvi dochází k edémům
(otokům), děti mají zvětšená bříška a pohublé končetiny. Trpí průjmy
a celkově špatným vývojem. Kvašiorkor byl zjištěn hlavně v Etiopii, ale
i v dalších afrických zemích, kdy v tělních tekutinách dětí (krev a moč)
bylo nalezeno toxikologicky významné množství aflatoxinů [19].
Tabulka č. 4: Výskyt kwashiorkoru podle věku [21]:
Věk Počet nemocných %
2-6 měsíců 21 2
6-12 měsíců 174 15
1-2 roky 516 45
2-3 roky 271 24
3-4 roky 80 7
4-5 roky 53 5
5-9 roků 24 2
9-20 roků 2 0, 2
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že největší procento výskytu tohoto
onemocnění je mezi 1-2 rokem, tedy v batolecím věku [21].
31
5 Vliv aflatoxinů na zdraví zvířat
Aflatoxiny působí na zvířata, především hospodářská a homoiotermní [39]
stejně jako na lidi, proto je důležité i jim věnovat pozornost. Aflatoxiny se do
těla zvířat dostávají především kontaminovaným krmivem, které nebylo
dobře konzervováno nebo skladováno, a zvláště pokud se nacházelo v teplém
a vlhkém prostředí, ideálním pro růst plísní. V České republice je každý
zodpovědný výrobce krmiv zaregistrován a schválen SÚJB (Státní ústav pro
jadernou bezpečnost), konkrétně na oddělení pro kontrolu zákazu
biologických zbraní. Toto oddělení vykonává dozor nad nakládáním s VRAT,
což je zkratka pro vysoce rizikové biologické agens a toxiny, kam patří
aflatoxin a trichothecenové toxiny. Tito výrobci si kontrolují obsah např.
aflatoxinů v nakupovaných surovinách a k jejich stanovení používají
laboratorní kity s tzv. pozitivním vzorkem [16]. V České republice se
v krmivech podle druhu pohybují limity v rozmezí 5 – 50 µg/kg aflatoxinu B1.
Aflatoxiny jsou primárně hepatotoxické (napadají játra). Ostatní
mykotoxiny mohou napadat i jiné systémy u zvířat, a to i několik systémů
najednou. V těle zvířat jsou aflatoxiny převedeny na jiný toxický metabolit,
který se vylučuje do mléka. Těžké ekonomické ztráty v důsledku přítomnosti
aflatoxinů se vyskytují např. u drůbeže, kdy dochází ke snížené produktivitě
a nemocím [4].
Aflatoxiny napadají převážně hospodářská zvířata. Nejcitlivější bývají
vůči těmto látkám drůbeží mláďata, hlavně krůťata a kachňata. Vnímaví
mohou být i koně a prasata. Mezi tolerantnější zvířata vůči aflatoxinům patří
přežvýkavci, nejodolnější bývají ovce [41]. Rozsáhlé experimenty prokázaly,
že aflatoxiny jsou schopné snížit odolnost řady živočišných druhů proti
bakteriálním, houbovitým a parazitárním infekcím [4].
32
Vliv aflatoxinů na jednotlivá hospodářská zvířata [41] :
Skot – příznaky po požití kontaminovaného krmiva jsou omezený
příjem potravy, snížená produkce mléka, zvýšený výskyt potratů a
embryonální mortality, zánět dělohy nebo snížená imunita.
Drůbež – příznaky nakažení mykotoxiny jsou zhoršený růst, snížený
příjem krmiva, atrofie vaječníků, snížená líhnivost a deformovaná
vejce, ztučnění jater, snížený počet bílých krvinek a T-lymfocytů nebo
nižší koncentrace fagocytů.
Prasata – po požití mykotoxinů se projevují příznaky jako nechutenství,
poruchy reprodukce, průjmy či zvracení.
Tabulka č. 5: Nejvyšší přípustný obsah AFB1 v krmivech dle vyhlášky
194/1996 Sb. (Vyhláška Ministerstva zemědělství, zákon o krmivech) [41]:
Krmivo obsah aflatoxinů
bavlníkové semeno, podzemnice
olejná, kokosová moučka, kukuřičné
zrno, palmové jádro a produkty
jejich zpracování
20 µg/kg
kompletní a doplňková krmiva pro
skot, ovce, kozy s výjimkou telat,
jehňat a dojnic
50 µg/kg
kompletní krmiva pro prasata a
drůbež s výjimkou mláďat
20 µg/kg
doplňková krmiva pro prasata a
drůbež s výjimkou mláďat
30 µg/kg
doplňková krmiva pro dojnice
v laktaci, kozy v laktaci a ovce
v laktaci
5 µg/kg
ostatní krmné suroviny 50 µg/kg
ostatní kompletní a doplňková
krmiva
10 µg/kg
33
5.1 Typy onemocnění způsobené aflatoxiny
Aflatoxikóza - Otrava způsobená nadměrným příjmem aflatoxiny.
Onemocnění aflatoxikóza a veškeré mykotoxikózy jsou důkladněji
prostudované u zvířat, než u lidí. Prvním experimentálním zvířetem
použitém v rané studii aflatoxikózy byl pstruh, u kterého se
předpokládalo, že bude na aflatoxiny reagovat poměrně citlivě [4].
Onemocnění jater – I u zvířat aflatoxiny napadají primárně játra [42].
Aflatoxiny jsou velmi silnými toxiny a mnoho zvířecích druhů, které
jsou vystavené těmto mykotoxinům, ukazují znaky jaterního
onemocnění v rozmezí od akutní po chronický stupeň. Ponoření rybího
potěru nebo jiker do roztoku o koncentraci 0,5 miliontiny aflatoxinu B1
vedlo po 9 měsících z 30-40% k výskytu hepatocelulárního karcinomu
[4]. Nádor jater byl v pokusech na krysách vyvolán stoprocentně při
koncentraci aflatoxinu v krmivu 0,1 mg, při koncentraci 7x nižší se pak
nádor vytvořil u 20% krys [42].
34
6 Ochrana zdraví, prevence
Vzhledem k velmi vysoké toxicitě a jiným výše zmíněným účinkům
aflatoxinů je velmi důležité pravidelně kontrolovat potraviny i krmiva,
sledovat původ, zacházení, skladování i transport potravin dovezených
z oblastí, kde se aflatoxiny nejčastěji vyskytují vzhledem k ideálním
podmínkám pro růst kmenů rodu Aspergillus, původcům těchto toxigenních
látek. Samozřejmě nejlepší způsob ochrany zdraví lidí i zvířat by bylo úplné
zabránění výskytu mykotoxinů v krmivech i surovinách. V praxi se nejedná
o příliš lehký úkol. Veškeré technologie a postupy, které by vedly
k bezpečnému, rychlému a snadnému odstranění aflatoxinů, jsou stále
předmětem výzkumu [39]. Aflatoxiny jsou látky velmi termostabilní, tzn.
pasterizace ani var v neutrálním prostředí je nerozloží. „Rovněž pokus využít
ultrafialového záření ke snížení toxicity krmiva z burských oříšků
kontaminovaných aflatoxiny byl neúspěšný“ [18]. Při chemické dekontaminaci
se spíše využívá reakcí založených na citlivosti aflatoxinů vůči oxidaci
a nestabilnosti při nízkých i vysokých hodnotách pH. Metoda pro snížení
obsahu aflatoxinů se nazývá amoniakalizace, kdy působí NH4OH za zvýšeného
tlaku při teplotě 118°C. Určité výsledky také přináší adiční reakce s alkoholem
v kyselém prostředí [49]. Nejspolehlivější a nejpraktičtější způsob, jak
zabránit aflatoxinům a ostatním mykotoxinům, aby se dostaly do těla, jsou
preventivní opatření. Preventivní opatření by podle Suchého a Herziga [41]
měla zabránit infekci již při pěstování a sklizni krmiv a to střídáním plodin
v osevních postupech, zpracováním půdy, protiplísňovým opatřením
(použitím fungicidů), stejně jako zabránit výskytu plevele, škůdců a chorob. Je
potřeba dbát na kvalitní ošetření a uskladnění krmiv po sklizni, protože
ke kontaminaci dochází především tehdy, kdy není obilí dostatečně vysušeno
nebo během skladování stoupne vlhkost. Zvláště u cereálií je potřeba do 48
hodin po sklizni snížit vlhkost pod 14%. Prevence zabraňuje také kontaminaci
a růstu plísní při skladování a konzervaci krmiv. Důležitými kroky, jak ochránit
krmiva před kontaminací, je zajistit méně než 14% vody v krmivu, uskladňovat
suroviny v suchém prostředí (do 65% relativní vlhkosti), minimalizovat
35
přístup O2, pravidelně odstraňovat zbytky starých krmiv ze skladovacích
prostor. V průběhu výroby, transportu a uskladnění krmiv je dobré zajistit
takové podmínky, aby se zabránilo jejich kontaminaci sporami, růstu plísní
a tím produkci mykotoxinů. Tato ochrana potravin je ale velmi obtížně
uskutečnitelná.
36
7 Výskyt aflatoxinů v ČR a okolních zemích
V České republice je dovoz surovin a potravin přísně kontrolován.
Například z Brazílie jsou podle Evropské unie kontrolovány para ořechy
ve skořápce nebo směsi ořechů či sušeného ovoce. Z Číny jsou kontrolovány
hlavně arašídy a pražené arašídy o čisté hmotnosti převyšující 1 kg, dále pak
podzemnice olejná. Z Íránu bývají dováženy a kontrolovány pistácie a pražené
pistácie, z Turecka fíky, lískové ořechy, pistácie, směsi ořechů a sušeného
ovoce, mouka, krupice a další. Určená místa dovozu musí splňovat určitá
kritéria. Musí zde být přítomní vyškolení pracovníci k provádění předních
kontrol zásilek potravin, dostupnost odborných pokynů pro odběr vzorků
a jejich zasílání do laboratoře, možnost vykládky a odběru vzorků
na zastřešeném místě, dostupnost skladovacích místností, úředních laboratoří
pro analýzu aflatoxinů a další [50].
Vzhledem k tomu, že v České republice dříve nebyla k dispozici aktuální
data o míře kvalitativní a kvantitativní kontaminace potravin vláknitými
mikromycety a o výskytu toxigenních mikromycetů, které produkují aflatoxiny
a ochratoxin A, byla v letech 1999–2001 připravena studie MYKOMON v rámci
projektu Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu
k životnímu prostředí. Cílem studie bylo získat informace o aktuální míře
kontaminace potravin uvedenými mikromycety v ČR. Výzkum byl zaměřen
na potraviny, které byly v minulosti u nás i ve světě kontaminovány
toxigenními mikromycety. Vzorky byly zakoupeny náhodně v tržní sítí ČR. Tím
došlo k simulaci reálných situací při nákupu potravin spotřebitelem [31].
V každém roce bylo ve 4 termínech odebráno 25 druhů komodit na 12
odběrových místech v ČR. To představuje 300 jednotlivých kusů potravin [31].
37
Tabulka č. 6: Přehled odebraných potravin v České republice [31]:
Odběrový termín Potravina Počet odebraných
vzorků
1. salám Vysočina,
salám Selský,
salám polosuchý,
salám Poličan,
rozinky,
těstoviny,
rýže
7x12 = 84
2. sýr Eidam 1x12 = 12
3. paprika sladká,
kmín,
pepř černý
3x12 = 36
4. čočka,
fazole,
hrách,
ořechy vlašské,
arašídy,
mouka polohrubá,
mouka hladká,
mouka hrubá,
vločky ovesné,
kroupy,
krupice dětská,
krupice dětská
instantní,
čaj ovocný,
čaj černý
14x12 = 168
Celkem 300
V roce 2001 byla prokázána přítomnost potenciálně toxinogenních
mikromycetů Aspergillus flavus ve 13 vzorcích (18%) uvedených typů
potravin.
38
Tabulka č. 7: Frekvence výskytu potenciálně toxinogenních kmenů
Aspergillus flavus v potravinách v roce 2001 [31]:
Potravina Počet vzorků
(pozitivní/celkem)
%
čaj černý 4/12 33
čaj ovocný 1/12 8
kmín 1/12 8
mouka hladká 1/12 8
pepř černý 5/12 42
vločky ovesné 1/12 8
Celkem 13/72 18
Potenciálně toxinogenních kmenů Aspergillus flavus bylo 13 z celkových
72 vzorků. Z tohoto výsledku bylo všech 13 vzorků potravin zkoumáno
a zjistilo se, které druhy jsou toxigenní a které ne. „Jejich toxinogenita byla
ověřena stanovením produkce aflatoxinů na testovací živné půdě (YES médiu)
metodou HPTLC“ [31]. Jedná se o vysoce výkonnou tenkostěnnou
chromatografii, která má mnoho výhod: je citlivější, a je možné zkoumat více
vzorků najednou [1].
Tabulka č. 8: Frekvence výskytu toxinogenních kmenů u izolovaných
kmenů Aspergillus flavus z potravin, na základě výsledků stanovení jejich
toxicity v roce 2001 [31].
Potravina Počet kmenů
Aspergillus flavus
(toxinogenní/celkem
%
čaj černý 3/4 75
čaj ovocný 1/1 100
kmín 1/1 100
mouka hladká 0/1 0
pepř černý 5/5 100
vločky ovesné 0/1 0
celkem 10/13 77
39
Výsledky
Ze všech 25 druhů bylo vybráno 6, které prokazovaly potenciální výskyt
toxigenních kmenů Aspergillus flavus. Celkem se jednalo o 13 vzorků. Z těchto
zkoumaných kusů prokazovalo toxicitu 10 vzorků potravin. Vzhledem k tomu,
že původně bylo odebráno 300 vzorků potravin, nejedná se o příliš vysoké
číslo výskytu toxinogenních kmenů. Avšak z výsledků vyčteme, že v České
republice se tyto mikromycety v potravinách nacházejí a tomu by se podle
mého názoru mělo zabránit zcela.
Další studie byly celosvětově zaměřeny na aflatoxin M1 v mléku
a mléčných produktech. Byly stanoveny limity maximálního obsahu aflatoxinu
M1 v mléku, kojenecké výživě a sýru. V Rakousku a Německu je maximální
obsah aflatoxinu M1 0, 05 µg/l. Stejný limit je určen v Nizozemí, Itálii
a Švýcarsku. Například ve Francii je tento limit posunut až na 0, 2 µg/l.
V kojenecké výživě je maximální obsah aflatoxinu M1 rovněž pro Rakousko
a Německo totožný, jedná se o 0, 01 µg/kg. V Itálii a Nizozemí je limit aflatoxinu
M1 v kojenecké výživě 0, 05 µg/kg [9].
Dále byly odebrány vzorky mléka od farmářských zvířat v různých
zemích. Výsledky jsou znázorněny v následující tabulce.
Tabulka č. 9: Výskyt a množství aflatoxinu M1 v mléku zvířat
v sousedních zemích České republiky [9].
Rok Země Typ mléka Počet
vzorků
Počet
pozitivních
vzorků
Rozsah
obsahu
AFM1
(µg/l)
1980 Rakousko sušené 837 468 0,03 – 0,69
1981 Německo kravské 60 4 0,1 – 6,5
1982 Polsko kravské 22 11 0,01 – 0,25
40
7.1 Hradec Králové
Podle studie docenta Malíře et al. [24], která probíhala během referencí
a odborných činností IPH (Institute of public health) v Hradci Králové v letech
2000-2004, byl zkoumán mimo jiné výskyt aflatoxinů B1, B2, G1, G2 a M1
v syrových produktech a potravinách. Výsledky jsou znázorněny v tabulce č. 10
a 11.
Tabulka č. 10: Výskyt aflatoxinů B1, B2, G1, G2 v syrových produktech
a potravinách v Hradci Králové v roce 2000-2004 [24]:
Potravina počet
vzorků
počet
pozitivních
vzorků
% minimum
(µg/kg)
maximum
(µg/kg)
Arašídy 893 72 8,1 4,0 540,0
Pistácie 30 2 6,7 4,0 62,2
Mandle 26 0 - - -
Cereálie 72 0 - - -
Slad 148 3 4,2 0,4 0,8
Cereální
kaše
75 0 - - -
Pšeničná
mouka
77 2 2,6 0,9 1,4
Sušené
mléko
140 2 1,4 0,6 0,9
Dětská
výživa
210 0 - - -
41
Tabulka č. 11: Výskyt aflatoxinu M1 v potravinách v Hradci Králové
v roce 2000-2004 [24]:
Potravina počet
vzorků
počet
pozitivních
vzorků
% minimum
(µg/kg)
maximum
(µg/kg)
Mléko 118 1 0,9 - 0,5
Mléčná
kaše
52 0 - - -
7.2 Polsko
V Kujavsko-pomořském vojvodství v Polsku bylo cílem studie stanovit
kontaminaci aflatoxiny B1, B2, G1, G2 v 84 vzorcích vybraných koření. Materiál
pro tuto studii zahrnoval 43 vzorků koření pepře, chilli, muškátového oříšku,
zázvoru a kurkumy, které byly shromážděny v roce 2011, a 41 vzorků
shromážděných v roce 2012. Koření byla zakoupena v náhodně vybraných
obchodech v Bydgoszczi [45].
Tabulka č. 12: Odebrané vzorky v Polsku [45]:
Typ koření Počet vzorků
v roce 2011
Počet vzorků
v roce 2012
Země původu
Pepř 5 6 Španělsko, Jižní
Afrika
sladká paprika 6 6 Španělsko, Jižní
Afrika
Černý pepř 6 6 Vietnam,
Indonésie
Bílý pepř 6 5 Vietnam,
Indonésie
Chilli 5 5 Španělsko, Indie,
Čína
42
Muškátový
oříšek
5 5 Indonésie,
Grenada
Zázvor 5 4 Čína, Nigérie
Kurkuma 5 4 Indie
Celkem 43 41 -
Aflatoxiny byly nalezeny v 63,1% analyzovaných vzorků.
Kontaminovaný byl převážně pepř, muškátový oříšek a kurkuma. Maximální
limit pro obsah aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 je 10 µg/kg. Limit byl překročen
v jednom vzorku muškátového oříšku, kde byl obsah aflatoxinů 16, 91µg/kg,
a v jednom vzorku pepře, kde byl zjištěn obsah aflatoxinů 12, 1 µg/kg. Nejnižší
míra kontaminace byla zjištěna u černého pepře.
Při další studii bylo zkoumáno 366 vzorků arašídů dovezených
do Polska z Brazílie a Indie v letech 1984-1986, které měly být použity do
krmiv pro zvířata. V arašídech byly analyzovány aflatoxiny B1 a B2. Průměrná
míra kontaminace byla pro aflatoxin B1 71 µg/kg a pro aflatoxin B2 16µg/kg
[40].
7.3 Rakousko
V rakouském hlavním městě, Vídni, bylo analyzováno 81 vzorků rýže
pro možný obsah aflatoxinů. Ty byly odebrány na různých trzích ve Vídni
a obsahovaly rýži basmati, celozrnnou rýži, dlouhozrnnou rýži, krátkou rýži
nebo například burizony. Z výsledků vyplynulo, že ze všech vzorků jich bylo
aflatoxiny kontaminováno 24. Podle výsledků byl rozsah kontaminace uveden
mezi hodnotami 0,45 µg/kg a 9,86 µg/kg u aflatoxinu B1 a 1,5 µg/kg
u aflatoxinu B2, který byl zjištěn pouze v jednom vzorku. Aflatoxiny G1 a G2
nebyly ve vzorcích detekovány. Tři vzorky překročily maximální limity obsahu
aflatoxinu stanovené Evropskou unií [38].
43
7.4 Německo
V Německu byly analyzovány výrobky ze sóji pro mykotoxiny. Dohromady
bylo odebráno 50 vzorků sójových jídel, z toho bylo 25 vzorků vysoce
proteinové sójové mouky a 1 vzorek ze sójových slupek získaných
z potravinářského průmyslu v Německu. Aflatoxin B1 byl zjištěn u 32 vzorků,
ale maximální koncentrace byla pouze 0,41 µg/kg. Ze vzorků bylo dále
zkoumáno množství dalších mykotoxinů, především ochratoxinu A,
zearalenonu a deoxynivalenolu [46].
44
8 Výskyt aflatoxinů ve světě
Ve světě se aflatoxiny vyskytují převážně v tropických a subtropických
oblastech, protože zde jsou ideální podmínky pro růst plísní a produkci
toxigenních látek. Zde dochází k přemnožení kmene Aspergillus během sklizně
nebo před ní a při skladování obilovin, olejnin, nebo například bobů. Pro rozvoj
plísní je příznivý také dlouhodobý transport surovin, např. v lodních
prostorách [47]. Dle tvrzení FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) je 25%
celosvětové sklizně zemědělských plodin napadeno mykotoxiny [16]. To má
vliv na zdraví lidí i zvířat.
V USA se testováním na přítomnost aflatoxinů v potravinách a krmivech
zabývá FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv). Každoročně kontroluje okolo
300 vzorků dovážených potravin a 200 vzorků dovážených krmiv. Tímto
úřadem byly zveřejněny výsledky vzorků pozitivních na aflatoxiny v období let
1987-1997. Kontaminovanými potravinami byly například mandle, para
ořechy, kukuřičná mouka, fíky, arašídy a mnoho dalších. Z krmiv byla
zastoupená kukuřice a bavlníková mouka [4]. Zajímavým bylo ve Spojených
státech amerických zjištění, že konzumace AFB1 v kukuřici a potravinách
na arašídovém základě byla z hlediska rakoviny jater významnější oproti
příjmu AFM1 v mléce a mléčných výrobcích [23].
Tabulka č. 13: Výskyt významných aflatoxigenních druhů rodu
Aspergillus sekce Flavi v potravinách v zahraničí [31]:
Druh Potravina
Aspergillus flavus kukuřice, čirok, rýže, oves, pšenice
(pšeničná zrna, pšeničná mouka),
obiloviny a výrobky z obilovin, chléb,
těstoviny, otruby, ječmen
boby, sója mungo, sójové boby, hrách,
čerstvé ovoce, citrusy, rajčata, liči,
ananas, granátová jablka
45
ořechy, ořechy kemiri, arašídy,
pistácie, pekanové ořechy, lískové
ořechy, vlašské ořechy, kokosové
ořechy, betelové ořechy
pepř, černý pepř, koriandr
zpracovaná masa, uzená masa, šunky,
slanina, šunky ze Španělska, africké
rybí výrobky, sušené, uzené nebo
solené ryby z jichovýchodní Asie
mléko, sýr
Aspergillus parasiticus sójové boby
arašídy, lískové ořechy, vlašské
ořechy, pistácie, pekanové ořechy
zpracovaná masa
Aspergillus tamarii pšenice, ječmen, čirok, kukuřice, rýže
sójové boby, zelené kávové boby,
černé fazole, sója mungo, kopra
arašídy, pistácie, pekanové ořechy,
lískové ořechy, vlašské ořechy,
betelové ořechy, kopra, kakao,
palmové jádro, kešu, ořechy kemiri
koření, pepř
masné výrobky, solené sušené ryby,
uzené sušené ryby
46
Diskuze
Výskyt aflatoxinů je celosvětovým problémem, který je od samého
počátku jejich objevení předmětem výzkumu. Sice je jejich výskyt omezen
hlavně na teplé oblasti, ale do České republiky a ostatních zemí se většina
surovin (i kontaminovaných) neustále dováží. Hlavním problémem je výživa
hospodářských zvířat, u kterých aflatoxiny způsobují řadu onemocnění a mají
ekonomický dopad na jejich reprodukci. Konzumací živočišných výrobků se
případná kontaminace krmiv dostává až do organismu lidí. Aflatoxiny jsou
staré jako lidstvo samo, jenom se o nich dříve nevědělo. Od té doby, co byly
aflatoxiny objeveny a popsány, se neustále zkoumají a zároveň se zdokonalují
metody, jak jejich výskyt a produkci minimalizovat, případě úplně odstranit,
ale vzhledem k jejich vysoké odolnosti je tento problém stále nevyřešený.
Za rizikové potraviny můžeme považovat všechny v minulosti
kontaminované. Patří sem téměř všechny obilniny, olejniny, luskoviny
a produkty z nich vyrobené [41]. Z výše uvedených tabulek můžeme vyčíst,
že maximální limity u potravin jsou nižší než maximální limity u krmiv.
U potravin jsou tolerantnější limity například u mandlí a pistácií, kde je
maximální limit aflatoxinů 15 µg/kg. Naopak nejnižší maximální hodnoty
výskytu aflatoxinu B1 jsou u kojenecké výživy a dietních potravin, kde je
maximální povolené množství aflatoxinu M1 0,025 µg / kg. Aflatoxiny napadají
často stejné nebo podobné druhy potravin a surovin. To je na jednu stranu pro
lidi výhodné, protože vědí, kterým potravinám se případně vyvarovat
a ochránit tak své zdraví. Na druhou stranu není tato prevence stoprocentně
spolehlivá. Jak je již v textu zmíněno, aflatoxiny se mohou do organismu dostat
také jinými cestami, než jen požitím kontaminovaných potravin.
K porovnání kontaminace potravin aflatoxiny v České republice
a Polsku je dobré uvést příklad černého pepře, kdy v České republice bylo
odebráno 5 vzorků v roce 2001 a všechny vzorky prokázaly přítomnost
toxinogenních kmenů Aspergillus flavus. V Polsku byl naopak prokázán
nejmenší výskyt aflatoxinů ve vzorcích černého pepře, v porovnání s ostatními
47
druhy koření v roce 2011 a 2012. V Polsku bylo při hodnocení koření odebráno
84 vzorků, z nich bylo kontaminováno aflatoxiny 63,1 %, což je 53 vzorků
koření. V Rakousku bylo pozorováno 81 vzorků různých druhů rýže
s výslednou kontaminací 24 vzorků. Jedná se o mnohem lepší a přijatelnější
výsledek než u polského koření. V Německu při stanovení množství aflatoxinů
ve výrobcích ze sóji bylo prokázáno 32 kontaminovaných výrobků z 50
odebraných. Jedná se o 64 % napadených výrobků, což procentuálně odpovídá
výsledkům napadených koření aflatoxiny v Polsku. V České republice byly
zkoumány různé druhy potravin, např. salámy, rozinky, těstoviny, rýže,
mouky, čaje, koření, krupice, luštěniny a další. Jako potenciálně toxinogenní se
jevily vzorky čaje, pepře, mouky, kmínu a vloček, přičemž aflatoxiny byly
prokázány pouze u čajů, kmínu a pepře. Z uvedených dopadla nejlépe asi Česká
republika, vzhledem k procentu nakažených potravin z množství odebraných
vzorků.
V červnu 2014 byl problém aflatoxinů řešen v Srbsku, kde místní
veterinární správa zjistila obsah aflatoxinu M1 v konzumním mléce. Ačkoli
byla limitní hranice překročena až o 200%, nebylo ohroženo zdraví občanů.
Kontaminované bylo pravděpodobně mléko dojnic [5]. Dalším, ne tolik
aktuálním problémem, bylo v roce 2008 dovezení pražených arašídů
na hranice České republiky. Státní zemědělská a potravinářská inspekce
ve spolupráci s Celní správou tuto dodávku zadržela z důvodu nalezeného
nadměrného množství aflatoxinů. Dodávka arašídů byla vrácena zpět
do Vietnamu, odkud byla původně poslána, tudíž se vůbec nedostala do
obchodní sítě a neohrozila zdraví občanů České republiky [43].
V budoucnu bude potřeba věnovat pozornost dekontaminaci potravin
napadených aflatoxiny. Chemická dekontaminace (ozonizace, metoda
čpavkování apod.) může potraviny znehodnotit a snížit jejich kvalitu.
Výhodnější by bylo využívat biologických a přirozených metod, aby se
zachovala hodnota potravin.
48
Závěr
Práce je zaměřena na jednu z nejvýznamnějších skupin mykotoxinů -
aflatoxiny. V úvodu je zmíněn obecný popis a seznámení s aflatoxiny, dále
kmeny, které aflatoxiny produkují, a typy nejdůležitějších vyskytujících se
aflatoxinů. Důležitým prvkem je také vliv na zdraví lidí a zvířat. V práci jsou
vyjmenovaná a podrobněji popsaná onemocnění, která mohou aflatoxiny
způsobovat. U lidí i u zvířat mohou v nadměrných dávkách zapříčinit i smrt.
Dále jsou vypsány potraviny vyskytující se v České republice, okolních zemích
i ve světě, ve kterých se aflatoxiny mohou nejčastěji a opakovaně nacházet,
včetně maximálního možného množství výskytu podle legislativy, která tato
množství povoluje. Na závěr jsou uvedeny nejdůležitější informace týkající se
odstranění těchto toxinů z potravin a preventivním opatřením, jak aflatoxinům
zabránit v infikování potravin již při pěstování a sklizni. Dekontaminace a
detoxikace je stále tématem pro vědecké výzkumy, stejně tak jako léčba
onemocnění způsobených těmito látkami.
Práce je přínosná pro všechny, kteří se zajímají o své zdraví, neboť
poukazuje na nebezpečnost toxických mikroskopických látek vyskytujících se
v potravinách, které jsou běžně konzumovány. Proto je důležité vědět, jak jsou
tyto látky škodlivé, co mohou v organismu způsobovat a jak se jim vyvarovat.
V práci jsou obsaženy užitečné rady, jak snížit a minimalizovat obsah
aflatoxinů v surovinách při jejich pěstování, sklizni, transportu i skladování.
Může být významným příspěvkem pro změnu jídelníčku a preventivní
opatření pro ochranu zdraví.
49
Seznam použité literatury
1. ARUP, Ulf, EKMAN, Stefan, LINDBLOM, Louise, MATTSSON, Jan-Eric.
High performance thin layer chromatography (HPTLC), an improved
technique for screening lichen substance. Lichenologist [online]. 1993,
25(1), 61-71 [cit. 29. 6. 2015]. Dostupné z: doi:
http://dx.doi.org/10.1006/lich.1993.1018.
2. BARTOŠOVÁ, Andrea. Mykotoxiny a jejich vliv na lidský organismus
(online). Zlín, 2011. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve
Zlíně, Fakulta technologická, obor Technologie a řízení v gastronomii.
Vedoucí práce Ing. Václav Forman (cit. 21. 5. 2015). Dostupné z:
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/18467/bartošova_20
11_bp.pdf?sequence=1
3. BETINA, Vladimír. Mykotoxíny: chémia - biológia - ekológia. 1. vyd.
Bratislava: Alfa, 1990. 284 s. Edícia potravinárskej literatúry. ISBN 80-
05-00631-4.
4. Council for agricultural Science and Technology. Mycotoxins: risks in
plant, animal, and human systems. Ames, Iowa: Council for Agricultural
Science and Technology, 2003. 199 s. ISBN 1887383220.
5. Černý Tomáš. Aflatoxiny – problém a jeho testování. In: biopro.cz
[online]. Praha: 26. 6. 2014. 23. 6. 2015 [cit. 24. 6. 2015]. Dostupné z:
http://www.biopro.cz/bulletin/buletin-zemedelci/bulletin-
aflatoxiny-aktualni-problem/.
6. DVOŘÁČKOVÁ, Ivana, MALÍŘ, František. Mykotoxiny a lidské zdraví.
Časopis českých lékárníků. 2001, 73(5), 22-24. ISSN: 1211-5134
7. DVOŘÁČKOVÁ, Ivana. Mykotoxikózy a člověk. Československá hygiena.
1982, 5, 302-306. ISSN: 0009-0573.
8. FRAGNER, Jiří. Aflatoxiny. Výživa lidu. 1974, 8, 119-121. ISSN: 0042-
9414.
9. GALVANO, Fabio. Occurrence and stability of aflatoxin M1 in milk and
milk products. A worldwide review. Journal of food Protection [online].
1996, 59(10), 1079-1090. Dostupné z:
50
http://www.researchgate.net/profile/Fabio_Galvano/publication/23
2031508_Occurrence_and_stability_of_aflatoxin_M1_in_milk_and_milk
_products._A_worldwide_review/links/0fcfd50729ca8c1a7b000000.p
df.
10. HRDINA, Vratislav, HRDINA, Radomír, JAHODÁŘ, luděk, MARTINEC,
Zdeněk, MĚRKA, Vladimír. Přírodní toxiny a jedy. 1. vyd. Praha: Galén,
2004. 302 s. ISBN 80-246-0823-5.
11. HRDLIČKA, Jiří. Prevence potravinářských surovin a potravin vůči
mykotoxinům. Výživa lidu. 1983, 2, 21-22. ISSN: 0042-9414.
12. HUBÁLEK, F., GROSSMANN, Vojtěch, DOLEŽALOVÁ, V. Problematika
včasné biochemické diagnostiky akutní intoxikace aflatoxiny.
Československá hygiena. 1982, 1, 20-29. ISSN: 0009-0573.
13. JESENSKÁ, Zdena. Aflatoxiny, aflatoxikozy a aflatoxin produkujúce
kmene v podmienkach strednej Európy: problém a stanovisko.
Československá hygiena. 1982, 5, 307-314. ISSN: 0009-0573.
14. JESENSKÁ, Zdena. Mikromycéty – povodci mykóz, mykotoxikóz a
alergií (II). Remedia: Klinická mikrobiologie. Praha: Panax, 1998, 2(5),
144-148. ISSN: 1211-7684.
15. JESENSKÁ, Zdena. Mikromycéty – povodci mykóz, mykotoxikóz a
alergií (II). Klinická mikrobiologie. 1998, 2(8), 265 – 266. ISSN: 1211-
7684.
16. JIRÁSEK, Jan. Mykotoxiny – neviditelná hrozba v krmivech pro psy a
kočky. Veterinární lékař. 2014, 12(2), nestr. ISSN: 1214-3774.
17. KALINA, Tomáš, VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné
organismy v současné biologii. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s.
ISBN 80-246-1036-1.
18. KLEINWÄCHTER, V., KOUKALOVÁ, B. Detoxikace aflatoxinů
ultrafialovým zářením. Československá hygiena. 1982, 5, 297-301. ISSN:
0009-0573.
19. KONEČNÁ, Jana. Aflatoxiny, jejich výskyt, význam a stanovení [online].
Brno, 2008. 77 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita,
Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení
51
mikrobiologie. Vedoucí práce Ing. Martin Krsek, CSc. (cit. 29. 5. 2015).
Dostupné z https://is.muni.cz/th/183824/prif_b/aflatoxiny.pdf
20. KOUDELA, S. Príspevok k hodnoteniu aflatoxínovej kontaminácie
potravín. Československá gastroenterologie a výživa. Bratislava: 1974, 4, 295-
296. ISSN: 0009-0565.
21. KRATKOVÁ, Edita. Kwashiorkor. Praktický lékař. 1962, 42(8), 345-348.
ISSN 0032-6739.
22. KUBÁTOVÁ, Alena. Houby v našich domácnostech aneb o čem doma
víte i nevíte. Živa [online]. Praha: Academia, 2012, 5, 224-228 [cit. 25.
5. 2015]. ISSN 0044-4812. Dostupné z:
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/houby-v-nasich-domacnostech-
aneb-o-cem-doma-vite-i.pdf
23. MALÍŘ, František, OSTRÝ, Vladimír, ČERNÁ, Marie, KAČEROVSKÝ,
Jaroslav, ROUBAL, T., ŠKARKOVÁ, Jarmila, BRNDIAR, M., FIXA, Petr. Stav
sledování významných biomarkerů mykotoxinů (ochratoxinu A,
aflatoxinu M1) u populace v České republice. Časopis lékařů českých.
2004, 143(10), 691-696. ISSN: 0008-7335.
24. MALÍŘ, František, OSTRÝ, Vladimír, GROSSE, Yann, ROUBAL, Tomáš,
ŠKARKOVÁ, Jarmila, RUPRICH, Jiří. Monitoring the mycotoxins in food
and their biomarkers in the Czech Republic. Molecular nutrition food
research. 2006, 50(6), 513-518. ISSN: 1613-4125.
25. MALÍŘ, František, OSTRÝ, Vladimír. Aflatoxiny – toxické účinky u
člověka. Kontakt. 2012, 14(1), 85-93. ISSN: 1212-4117.
26. MANN, John. Jedy, drogy, léky. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 203 s.
ISBN 80-200-0508-0.
27. MARTINETZ, Dieter, LOHS, Karlhein. Poison: sorcery and science, friend
and foe. 1. vyd. Leipzig: Edition Leipzig, 1987. 175 s. ISBN 3-361-00137-
4.
28. MENGEROVÁ, Olga. Výživa a choroby jater. Diagnóza v ošetřovatelství.
2013, 9(2), 32-34. ISSN: 1801-1349
29. NEDĚLNÍK, Jan, MORAVCOVÁ, Hana. Studium obsahu aflatoxinu M1 ve
vzorcích mléka z distribuční sítě ČR v letech 2004-2005. Sbírka
vědeckých prací VUP Troubsko 15 [online]. 2005, 27-32.
52
30. NEDĚLNÍK, Jan. Aflatoxin a podobná sebranka. Nebezpečné
mykotoxiny houbových organismů. Vesmír. 2014, 93(9), 498-500. ISSN:
0042-4544.
31. OSTRÝ, Vladimír, ŠKARKOVÁ, Jarmila. Metodické doporučení
k mikrobiologickému zkoušení potravin a pokrmů. Kultivační metoda
průkazu aflatoxinogenních mikromycetů (plísní) Aspergillu flavus a
Aspergillus parasiticus v potravinách a pokrmech. Acta hygienica,
epidemiologica et microbiologia. 2003, 1, 4-28. ISSN: 0862-5956.
32. OSTRÝ, Vladimír. Chléb – epidemiologicky riziková potravina?
Toxinogenní mikromycety a mykotoxiny: nebezpečí, které na nás číhá
v domácnostech. Zprávy centra hygieny potravinových řetězců v Brně.
Brno: 1998, 7(1), 13-15. ISSN: 1211-8311.
33. PATOČKA, Jiří a kol. Vojenská toxikologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004.
178 s. ISBN 80-247-0608-3.
34. PETRÁČKOVÁ, Věra, KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. 1.
vyd. Praha: Academia, 2001 dotisk. 834 s. ISBN: 80-200-0982-5.
35. POHANKA, Miroslav, 2008. Aflatoxiny. In: toxicology.cz [online].
PATOČKA, Jiří, 29. 6. 2008. [cit. 26. 6. 2015]. Dostupné z:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=177.
36. POHANKA, Miroslav, JUN, Daniel, KUČA, Kamil. Aflatoxiny. Zpravodaj
vojenské farmacie. 2007, 17(3), 41-43. ISSN: 1213-8029.
37. PROKEŠ, Jaroslav. Základy toxikologie: obecná toxikologie a
ekotoxikologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 248 s. ISBN 80-7262-301-X.
38. REITER, Elisabeth Victoria, VOUK, Florian, BÖHM, Josef, RAZZAZI-
FAZELI, Ebrahim. Aflatoxins in rice – A limited survey of products
marketed in Austria. Food control [online]. 2010, 21(7), 988-991 [cit.
28. 6. 2015]. ISSN: 0956-7135. Dostupné z: doi:
10.1016/j.foodcont.2009.12.014
39. SKLÁDANKA, Jiří, NEDĚLNÍK, Jan, ADAM, Vojtěch, DOLEŽAL, Petr,
MORAVCOVÁ, Hana, DOHNAL, Vlastimil. Forage as a Primary Source of
Mycotoxins in Animal Diets. International journal of Enviromental
Research and Public Health [online]. 2011, 8(1), 37-50 [cit. 15. 6. 2015].
53
ISSN: 1660-4601. Dostupné z: http://www.mdpi.com/1660-
4601/8/1/37/htm
40. STRZELECKI, Edward L., CADER-STRZELECKA, Blandyna. A survey of
aflatoxin levels in peanut meal importad into Poland for animal
feedingstuffs. Food Additives & Contaminants [online]. 1988, 5(4), 597-
599 [cit. 25. 6. 2015]. Dostupné z: doi: 10.1080/02652038809373723
41. SUCHÝ, Pavel, HERZIG, Ivan. Plísně a mykotoxiny, prevence jejich
vzniku a dekontaminace v krmivech. Vědecký výbor výživy zvířat.
Praha: 2005, 1-25.
42. ŠLÉGL, J. Mykotoxiny v potravinách a rakovina. Zdraví. 1983, 3, 6. ISSN:
0139-5629.
43. ŠMÍDTOVÁ, Martina. Inspekce zadržela další arašídy s aflatoxiny. In:
szpi.gov.cz [online]. Brno: 12. 3. 2008. [cit. 26. 6. 2015]. Dostupné z:
http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001900&docType=A
RT&nid=11435
44. TUREK, Bohumil, Gregarová-Matyášová, J. K výskytu aflatoxinu
v poživatinách. Československá hygiena. 1982, 5, 270-274. ISSN: 0009-
0573.
45. TWARUŽEK, Magdalena, BLAJET-KOSICKA, Anna, GRAJEWSKI, Jan.
Occurence of aflatoxins in selected spices of Poland. Journal für
Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit [online]. 2013, 8(1-2),
57-60 [cit. 25. 6. 2015]. ISSN: 1661-5867. Dostupné z: doi:
10.1007/s00003-013-0813-4
46. VALENTA, Hana, DÄNICKE, Sven, BLÜTHGEN, A. Mycotoxins in Soybean
Feedstuffs Used in Germany. Mycotoxin Research [online]. 2002, 18(2),
208-211 [cit. 29. 6. 2015]. ISSN: 0178-7888. Dostupné z: doi:
10.1007/BF02946097
47. VERES, Karel. Mykotoxiny – nový civilizační faktor?. Vesmír. 1986, 5,
254-256, ISSN: 0042-4544.
48. VESELÁ, D., VESELÝ, D., KUSÁK, Vlastimil. Nález aflatoxinu M1
v konzumním mléce. Československá hygiena. 1982, 5, 282-284.
ISSN:0009-0573.
54
49. VIŠŇOVSKÝ, Peter et al. Farmakologie látek znečišťujících životní
prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 106 s. ISBN 80-7184-407-1.
50. Zákon č. 1152/2009 Sb. ze dne 27. listopadu 2009, Nařízení komise. In:
Úřední věstník Evropské unie.
55
Zkratky
AFB1 – Aflatoxin B1
AFB2 – Aflatoxin B2
AFG1 – Aflatoxin G1
AFG2 – Aflatoxin G2
AFM1 – Aflatoxin M1
AFM2 – Aflatoxin M2
A. flavus - Aspergillus flavus
Zn - Zinek
Mn - Mangan
Apod. – a podobně
Atd. – a tak dále
RNA - ribonukleová kyselina
DNA - deoxyribonukleová kyselina
JZD – Jednotné zemědělské družstvo
SÚJB - Státní ústav pro jadernou bezpečnost
VRAT - Vysoce rizikové biologické agens a toxiny
FAO - Organizace pro výživu a zemědělství
USA - Spojené státy americké
FDA - Úřad pro kontrolu potravin a léčiv
56
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Systematické zařazení druhu Aspergillus flavus
Tabulka č. 2: Systematické zařazení druhu Aspergillus parasiticus
Tabulka č. 3: Maximální limity pro výskyt aflatoxinů ve
vybraných potravinách v Evropské unii
Tabulka č. 4: Výskyt kwashiorkoru podle věku
Tabulka č. 5: Nejvyšší přípustný obsah AFB1 v krmivech dle vyhlášky
194/1996 Sb. (Vyhláška Ministerstva zemědělství, zákon
o krmivech)
Tabulka č. 6: Přehled odebraných potravin v České republice
Tabulka č. 7: Frekvence výskytu potenciálně toxinogenních kmenů
Aspergillus flavus v potravinách v roce 2001
Tabulka č. 8: Frekvence výskytu toxinogenních kmenů u izolovaných
kmenů Aspergillus flavus z potravin, na základě výsledků
stanovení jejich toxicity v roce 2001
Tabulka č. 9: Výskyt a množství aflatoxinu M1 v mléku zvířat
v sousedních zemích České republiky
Tabulka č. 10: Výskyt aflatoxinů B1, B2, G1, G2 v syrových produktech a
potravinách v Hradci Králové v roce 2000-2004
Tabulka č. 11: Výskyt aflatoxinu M1 v potravinách v Hradci Králové
v roce 2000-2004
Tabulka č. 12: Odebrané vzorky v Polsku
Tabulka č. 13: Výskyt významných aflatoxigenních druhů rodu
Aspergillus sekce Flavi v potravinách v zahraničí
57
Seznam obrázků
Obr. č. 1: Aspergillus flavus
Obr. č. 2: Aspergillus parasiticus
