UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHAfarmaceutickyasistent.cz/wp-content/uploads/2011/... ·...

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA

Bakalářské kombinované studium

2008 – 2011

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Hana Pavlasová

Přístupy k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů.

Praha 2011

Vedoucí bakalářské práce:

PhDr. Iva Borská, CSc.

COMENIUS UNIVERSITY PRAGUE

Bachelor Combined Studies

2008 - 2011

BACHELOR THESIS

Hana Pavlasová

Approaches to continuing professional development of

pharmaceutical assistants

Prague 2011

The Bachelor Thesis Work Supervisor:

PhDr. Iva Borská, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je mým původním autorským dílem,

které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem

při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.

V Praze dne 13. února 2011 Hana Pavlasová

Poděkování

Chtěla bych poděkovat paní PhDr. Ivě Borské, CSc. za její vlídné a profesionální

vedení při zpracování této bakalářské práce.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá přístupem zaměstnavatele k celoţivotnímu vzdělávání

farmaceutického asistenta jako nelékařského zdravotnického pracovníka, na kterého

jsou kladeny stále větší poţadavky týkající se odborných znalostí, především v oblasti

volně prodejných léčiv a doplňků stravy. Teoretická část charakterizuje vývoj

vzdělávání dospělých a s tím související činnosti andragoga. Popisuje historický vývoj

oboru farmaceutický asistent, který ovlivnil současný postoj a aktivitu zainteresovaných

osob v procesu vzdělávání. Praktická část zpracovává získané informace o názoru

samotných asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem a komparaci přístupu

státní a nestátní organizace. Závěr této práce obsahuje shrnutí výsledků, jejich analýzu a

návrh moţného řešení.

Klíčové pojmy

Andragogika, celoţivotní vzdělávání, farmaceutický asistent, farmaceutický laborant,

formy vzdělávání, lékárník, lékárenský laborant, motivace, nelékařský zdravotnický

pracovník, nestátní zdravotnické zařízení, proces vzdělávání, seberealizace, státní

zdravotnické zařízení, vzdělávání dospělých.

Annotation

This bachelor thesis deals with an employer’s approach to lifelong learning of a

pharmaceutical assistant as a paramedical worker, on whom greater and greater

requirements are imposed concerning expert knowledge, particularly in the area of over-

the-counter pharmaceuticals and diet supplements. The theoretical part characterizes the

development of adult education and the related activity of an andragogy specialist. It

gives an account of the historical development of the pharmaceutical assistant as a field

of study, which influenced the current attitude and activity of people involved in the

education process. The practical part processes the information acquired about the

opinion of the assistants themselves on the employer’s support of education and on the

comparison of the attitude of a state and non-state organization. The conclusion of this

thesis contains a summary of results, their analysis and a suggestion of a possible

solution.

Key words

Andragogy, lifelong learning, pharmaceutical assistant, pharmaceutical laboratory

assistant, forms of education, pharmacist, pharmacy laboratory assistant, motivation,

paramedical worker, non-state medical facility, educational process, self-fulfilment,

state medical facility, adult education.

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................ 8

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 10

1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ............................................. 10

1. 1 Role andragoga ........................................................................................ 11

1. 2 Celoţivotní vzdělávání ............................................................................ 12

2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT ............................ 15

2. 1 Farmaceutický laborant ............................................................................ 15

2. 2 Farmaceutický asistent ............................................................................. 18

2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť ......................................................... 19

3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI ............................................. 21

3. 1 Úloha managementu ................................................................................ 23

3. 2 Aktivita farmaceutických asistentů .......................................................... 23

3. 3 Legislativní podpora ................................................................................ 24

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 25

4. Cíl průzkumu.......................................................................................... 25

4. 1 Metody průzkumu .................................................................................... 25

4. 2 Analýza dat dotazníkového šetření .......................................................... 27

4. 3 Dílčí doplnění výsledků ........................................................................... 36

ZÁVĚR............................................................................................................. 48

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................. 50

8

ÚVOD

Předmětem této bakalářské práce je porovnání přístupu k celoţivotnímu

vzdělávání farmaceutických asistentů ze strany dvou odlišných vlastnických subjektů

(státní organizace a soukromého vlastníka), z pohledu samotného farmaceutického

asistenta, chápání důleţitosti průběţného doplňování vědomostí a navrţení doporučení

pro praxi celoţivotního profesního vzdělávání. Toto téma bylo zvoleno především

proto, ţe celosvětový vývoj spěje k utváření znalostní společnosti, kde celoţivotní

vzdělávání představuje zásadní změnu v chápání dospělých.

Obor farmaceutický asistent patří mezi nelékařské zdravotnické pracovníky, kde

udrţování a rozšiřování odborných vědomostí a znalostí je beze sporu podmínkou pro

zajištění kvalitní zdravotní péče. Také dynamický rozvoj farmacie jako vědy vyţaduje

nejen stále větší a ucelenější znalosti získané pregraduálním vzděláním, ale zároveň je

potřebné průběţné doplňování nových informací a poznatků v průběhu výkonu tohoto

povolání. V současné době, kdy klient lékárny má právo poţadovat plně dostačující

odborné informace k expedovaným léčivým přípravkům a doplňkům stravy, nelze tuto

profesi vykonávat bez dalšího vzdělávání během výkonu praxe.

Cílem této práce je získat informace o současném přístupu k celoţivotnímu

vzdělávání farmaceutických asistentů pracujících ve státních a soukromých

organizacích, jejich orientace v legislativních poţadavcích týkajících se vzdělávání a

míry vlastní iniciativy farmaceutických asistentů v procesu sebevzdělávání, podpora

celoţivotního vzdělávání zaměstnavatelem, funkce a význam andragogiky a identifikace

problémů souvisejících s praxí. Zároveň také komparace vzájemného propojení

ekonomického a odborného růstu této profese.

Pro získání potřebných informací byla zvolena metoda pozorování se zaměřením

na rozdíly jednotlivých pracovišť, pracovní náplň farmaceutických asistentů včetně

legislativních změn ve vzdělávání týkajících se tohoto nelékařského zdravotnického

oboru. K upřesnění a doplnění dat byl pouţit kvantitativní průzkum formou

dotazníkového šetření.

9

Dotazník s dichotomickými a trichotomickými otázkami ANO – NE – NEVÍM.

Výhodou uzavřených otázek bylo jednoduché vyplnění odpovědí, nasměrování

respondenta na poţadované informace a relativně snazší analýza výsledků. Formulaci a

výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost, tak aby odpovědi poskytly

poţadované informace. Neméně důleţitý byl i výběr oslovených respondentů včetně

zvolené formy oslovení. Pro získání objektivních dat bylo nejvhodnějším řešením

poţádat o spolupráci při výběru respondentů Sekci farmaceutických asistentů při České

asociaci sester – SFA/ČAS, jako dobrovolnou profesní organizaci, hájící zájmy

farmaceutických asistentů. Tím bylo zamezeno moţnému neţádoucímu zkreslení

výsledků způsobeného přímým oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich

vedoucích pracovníků nebo vlastníků.

10

TEORETICKÁ ČÁST

1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

Vzdělávání dospělých je dnes nejen nástrojem rozvoje, ale stává se nezbytným i

pro vlastní existenci člověka. Průběţné rozšiřování kompetencí je cestou k výrazně

lepšímu a snazšímu uplatnění na trhu práce. Rozmach vzdělávání dospělých jak ve

světě, tak v českých zemích je zaznamenán aţ v 19. století. S tím souvisí i současný

význam vzdělávání s mnohými nedostatky, především v nepřesném vymezení

kompetencí a společenských rolí. Zároveň nejsou nastaveny dostatečné motivační

faktory. Bohuţel mnohdy je zcela ignorován historický vývoj ve snaze vytvořit zcela

nový a lepší systém. Patrné je to zvláště v legislativě, kde po novelizaci zákonů se

mnohdy vracíme zpět k téměř původnímu znění. Výrazně efektivnější se jeví způsob

navázání na předchozí zkušenosti teoretické i praktické a tyto dále rozvíjet dle

poţadavků současnosti. Například meziválečný vývoj podpořil rozvoj především

podnikového vzdělávání, kde vzorovým modelem byl takzvaný Baťův systém

vzdělávání. Baťa jako první chápal důleţitost dalšího odborného vzdělávání. V období

let 1948 aţ 1989 byla celá oblast vzdělávání charakteristická svou podřízeností

propagandě Komunistické strany. Po společenské změně v roce 1989 se převáţná

většina struktur rozpadla a vzdělávání dospělých se podřídilo zákonům trhu. Společně

s dynamickým vývojem společnosti se i vzdělávání dospělých stalo významným

společenským tématem. (Palán, Langer, 2008).

„ Vzdělávání lze však definovat i jako proces všestranné humanizace a kultivace

člověka zahrnující procesy socializace, enkulturace a personalizace. Vzdělávání je tak

chápáno velice široce, nejde jen o hromadění vědomostí, ale o široce pojatý rozvoj

člověka s cílem umožnit mu co nejoptimálnější zapojení do života společnosti, o

pochopení příčin a následků včetně tvorby nových hodnot“ (Kohout, 2007, s. 22).

V současné době globalizace je všeobecně chápána aktuálnost potřeby vzdělávání

dospělých. Osobnost dospělého člověka se vyznačuje nejen změnami fyziologických a

11

psychických funkcí, ale i změnami v oblasti duševní výkonnosti. Důleţitá je u

dospělých především motivace, ať uţ pozitivní nebo naopak jevy demotivující. Na

rozdíl od dětí dospělý očekává konkrétní informace, které mu pomohou řešit jeho

problémy především na poli trhu práce, ale i v osobním ţivotě.

„Dospělý je rozhodnut vzdělávat se, pokud je přesvědčen o tom, že mu nové vědění

pomůže vyřešit jeho problémy, že mu přinese úspěch a pracovní spokojenost. Dítě si

takovéto otázky neklade“ (Hladílek, 2009, s. 147).

Pro správnou orientaci v problematice vzdělávání dospělých je potřeba ujasnění a

chápání alespoň základních pojmů. Na poli teorie se objevuje celá řada nových termínů,

které musí být chápány zcela jednoznačně. Mezi základní pojmy patří pojem

andragogika a pojem celoţivotní vzdělávání.

1. 1 Role andragoga

„Andragoga nejdříve spatřujeme jako cestovního zástupce ve věcech vzdělávání,

který svou klientelu aktivně vyhledával a vyučoval tam, kde o jeho služby měli zájem.

Byl veden snahou zprostředkovávat lidem vědění, osvětu – zkrátka informace z mnoha

oblastí (politiky, kultury, vědy apod.)“ (Palán, Langer, 2008, s.117).

Postupem času a zejména s rozvojem integrálního pojetí andragogiky, chápeme

andragoga jako poradce či konzultanta v procesech souvisejících se vzděláváním

dospělých. Své činnosti vykonává dnes přímo v konkrétních organizacích, nebo bez

stálého angaţmá, mnohdy i v několika firmách zároveň. Ke kompetencím andragoga

v současnosti řadíme především činnosti metodické, manaţerské a marketingové.

Důleţitá je i orientace na zákazníka namísto orientace produktové. V praxi to znamená

tvorbu takových vzdělávacích akcí, které vycházejí z poţadavků, potřeb a cílů

zákazníka. Názvů pro profesi andragoga máme v současné teorii i praxi velké mnoţství.

Lektor, řídící výukový proces a podílející se na přípravě vzdělávací akce, trenér, který

pomáhá při praktickém osvojování dovedností, kouč, zabývající se vzděláváním přímo

na pracovišti. Instruktor, jako odborný poradce vedoucí teoretickou, ale především

12

praktickou přípravu v určitém oboru. Nezbytná je také schopnost adaptability na změny

a flexibilita. (Palán, Langer, 2008).

„Andragog se stává nikoliv tím, kdo poznatky předává, ale kdo radí, pomáhá či

usnadňuje (facilituje) jejich získávání a pochopení“ (Palán, Langer, 2008, s.118).

„Od výsledků učení se především očekává, že budou plnit vícero funkcí

v národních vzdělávacích systémech, v uznávání předchozího učení, udělování kreditů,

kvalitě, učebních plánech, klíčových životních kompetencích, hodnověrnosti pro

zaměstnavatele atd., a taktéž v modernizaci vzdělávání a odborné přípravy, neboť

reforma systémů spočívá v tom, že do sebe pojme celoživotní učení jako komplexní

celek“ (Veteška, 2009, s. 15).

Z poţadavků na výsledky učení a kompetencí andragoga je zřejmé i uplatnění této

profese v praxi. Konkrétně pro farmaceutického asistenta je činnost andragoga

významná pro aplikaci nových poţadavků legislativy na celoţivotní vzdělávání do

praxe a s tím související tvorba a zajištění vzdělávacích akcí na odpovídající odborné

úrovni, poradenská činnost při zvyšování kvalifikace a odborníka vedoucího nejen

teoretickou, ale i praktickou přípravu v daném oboru. Zvláště pro poradenskou činnost

je nezbytná schopnost naslouchání a porozumění klientům. Obor farmaceutický asistent

je procentuelně malá část nelékařských zdravotnických pracovníků s velmi specifickou

náplní práce, kde znalost dynamických změn ve vzdělávání je základní podmínkou pro

andragogické činnosti týkající se tohoto oboru.

Dryden (2008, s. 9) uvádí, ţe „Dokud neporozumíte svým klientům z jejich

perspektivy, nebudete schopni jim toto porozumění předložit zpátky a oni se nebudou

cítit pochopeni. A když se klienti necítí pochopeni, úspěch poradenství je vážně

ohrožen“

1. 2 Celoživotní vzdělávání

Pojem celoţivotního vzdělávání není ve své podstatě ničím novým. Jako první

přišel s konceptem celoţivotního učení Jan Amos Komenský, který svou teorií o

13

vzdělávání pro všechny bez jakékoli diskriminace včetně diskriminace věkové jasně

ukázal na důleţitost průběţného doplňování znalostí během všech etap ţivota člověka.

„První, čeho si přejeme, je, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzděláván

nejeden člověk nebo několik nebo mnoho, nýbrž všichni lidé ve spolek i každý zvlášť,

mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, muži i ženy, zkratka každý, komu se

stalo údělem narodit se člověkem, aby konečně jednou bylo celé lidské pokolení

vzděláno po všech věkových stupních, stavech, pohlavích a národech“ (Palán, Langer,

2008, s. 12).

Celoţivotní vzdělávání je v současné době významným tématem, kterým se

zabývá celá řada dokumentů celosvětových, dokumentů Evropské unie i dokumentů

přijatých v ČR. Současná doba vyţaduje od jednotlivce převzetí zodpovědnosti za svou

vlastní budoucnost. S rozvojem informačních a masově mediálních technologií stoupá i

nabídka svobodné volby vlastní ţivotní dráhy. Je však potřeba být připraven i na moţná

rizika. Nástrojem ke sniţování těchto rizik můţe být právě celoţivotní vzdělávání.

Evropskou radou na zasedání v Lisabonu v roce 2000 přijatý významný dokument

„Memorandum o celoživotním učení“ (v českém překladu dostupný v roce 2001),

formuloval šest základních myšlenek rozhodujících pro celoţivotní vzdělávání:

Nové základní dovednosti pro všechny

Více investic do lidských zdrojů

Inovace ve vyučování a učení

Oceňování učení

Přehodnocení poradenství

Přiblíţit učení domovu

Důraz je kladen vedle tradičních vzdělanostních kompetencí na kompetence mající

interdisciplinární charakter. Uvádí pojem informační gramotnost, zahrnující schopnost

14

pracovat s informačními prostředky, jazykovou gramotnost a v neposlední řadě i

gramotnost občanskou, která přispívá k posílení sebedůvěry, sebekontroly a schopnosti

úspěšně zvládat rizikové ţivotní situace. (Hladílek, 2009).

Společnost Donath-Burson-Marsteller ve spolupráci se společností Factum Invenio

a Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR provedla v roce 2009 průzkum

k problematice vzdělávání dospělých. Cílem bylo popsat hlavní problémy v České

republice, jaké jsou hlavní motivátory a bariéry ve vzdělávání dospělých. Dle shrnutí

výsledků bylo tímto průzkumem zjištěno, ţe odborná veřejnost upozorňuje na to, ţe je u

nás problematice vzdělávání věnováno mnohem méně pozornosti neţ v zahraničí.

„Odborníci se shodují v tom, že současná ekonomická recese má dva hlavní efekty-

příjmový a motivační. Na jedné straně dochází u firem k seškrtání výdajů (obdobně se

chovají i rodiny), a snižuje se tak poptávka po vzdělávání. Výpadek firemních příjmů je

současně nahrazován evropskými prostředky. Na druhé straně panuje na pracovním

trhu větší konkurence a roste snaha udržet si pracovní místo, recese tedy posiluje zájem

veřejnosti o vzdělávání. Lidé jsou „nuceni“přehodnotit svou pozici na trhu práce.

(Donath-Burson-Marsteller, 2009, s. 4 [online]).

Aktualizace znalostí a dovedností je v dnešní době tedy nezbytností pro rozvoj

profesního, společenského ale i soukromého ţivota. Motivací je bezesporu nejistota

zaměstnání ale i ambice jedince. Aktivita většiny lidí však směřuje spíše do

neformálního a zájmového vzdělávání, systematicky se vzdělává pouze minimum.

(Tamtéţ, s. 4)

15

2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT

Přístup k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů významně ovlivnil

historický vývoj tohoto oboru, hlavně změny jak v pregraduálním, tak postgraduálním

studiu.

Profese farmaceutického asistenta prošla řadou vývojových změn. Broncová

(2003) uvádí, ţe do roku 1950 neexistovalo ţádné odborné teoretické vzdělávání a

tehdejší lékárenští laboranti získávali poznatky pouze praxí pod vedením lékárníka.

Téhoţ roku byli ale zařazeni mezi zdravotnické pracovníky a bylo nutné jejich odborné

vzdělání. Vznikla podniková Odborná škola n. p. Medika v Českém Krumlově, která se

po roce transformovala na větev pro lékárenské laboranty na Střední zdravotní škole v

Brně. Nejprve jako tříleté studium s maturitou, které od roku 1955 přešlo na studium

čtyřleté. S postupem času stoupala poptávka po této profesi a zákonitě vznikalo toto

studium i v dalších městech. V roce 1956 v Bratislavě, v roce 1961 v Praze a dále

v Ostravě, Ústí nad Labem, Karlových Varech, Kolíně a Hradci králové. Uplatnění

těchto pracovníků však nebylo pouze v lékárnách a proto došlo v roce 1971 ke změně

označení této profese z lékárenského na farmaceutického laboranta.

2. 1 Farmaceutický laborant

„ Také pro farmaceutické laboranty platí od roku 1950 požadavek udržovat své

odborné znalosti na soudobé úrovni. Nyní mají možnost další pomaturitní specializace

v oborech lékárenství, technologie léčiv, kontrola léčiv nebo např. zásobování

prostředky zdravotnické techniky“ (Broncová, 2003, s. 118).

Pracovní náplň farmaceutických laborantů byla upravena platnými právními

předpisy ministerstev zdravotnictví ČSR a SSR.

Mezi stěţejní činnosti patřilo především:

Zpracování naváţených léčiv do lékových forem

16

Expedice volně prodejných léčiv

Expedice zdravotnických prostředků

Po kontrole farmaceutem expedice léků pro zdravotnická zařízení

Podle náplně práce byli rozděleni do tří skupin:

Farmaceutický laborant pro zvlášť náročné práce

Farmaceutický laborant pro náročné práce

Farmaceutický laborant

Toto rozdělení nebylo však dostačující, a proto závazné opatření pro odměňování

zdravotnických pracovníků uvádí funkce:

Vedoucí farmaceutický laborant

Farmaceutický laborant specialista na úseku lékárenství

Farmaceutický laborant specialista na úseku technologie léků

Farmaceutický laborant specialista na úseku zásobování zdravotnickými

potřebami

Farmaceutický laborant specialista na úseku farmaceutické analýzy

Farmaceutický laborant

K výkonu uvedených funkcí s výjimkou poslední bylo podmínkou získání předepsaného

specializačního studia. (Solich, 1986).

Z výše uvedeného vyplývá, ţe pro výkon této profese byla dána jasná pravidla jak

ve způsobu vzdělávání, tak i odměňování. To, co bychom mohly v této době postrádat,

je existence kontinuálního celoţivotního vzdělávání.

Dalším významným mezníkem ve vývoji této profese byl bezesporu rok 1989 a

jím započaté společenské změny. Bylo potřeba upravit negraduální i postgraduální

studium farmaceutických laborantů tak, aby odpovídalo poţadavkům trhu práce a bylo

17

v souladu s poţadavky ostatních států Evropy. Společně s otevřením hranic byly

hledány takové formy vzdělávání, které by umoţňovaly pracovní uplatnění i mimo

území naší republiky. V této době vznikaly různé dobrovolné profesní organizace.

Jednou z prvních byla Česká komora farmaceutických laborantů, zaloţená v roce 1991

v Praze a registrovaná na Ministerstvu vnitra pod registračním číslem VSC/1-7128/91-

R. Její úlohou bylo mimo jiné i zajišťování odborné a etické úrovně výkonu povolání,

ochrana odborných, sociálních, ekonomických a právních zájmů svých členů, a

v neposlední řadě také úzká spolupráce s Českou lékárnickou komorou.

Zákon České národní rady ze dne 19. března 1992 o zdravotní péči v nestátních

zdravotních zařízeních s účinností od 15. dubna 1992 upravil podmínky a rozsah

poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních a podmínky

provozování nestátních zařízení. Touto právní úpravou byly dány podmínky pro vznik

soukromých zdravotnických zařízení a postupně se tak rozšiřovala síť soukromých

lékáren a laboratoří.

Dobu provázelo velké nadšení z moţnosti vlastní seberealizace v soukromém

sektoru. Společně s otevřením hranic se také výrazně rozšířila nabídka nových léčiv a

technologií. Stěţejními poţadavky se stala informační a jazyková gramotnost, která

dosud nebyla při výkonu této profese zapotřebí. Prioritou se stává privatizace lékáren.

Pro nečinnost zaniká Česká komora farmaceutických laborantů. Veškerá spolupráce

s ministerstvem zdravotnictví při tvorbě nové legislativy, týkající se pracovních

činností, vzdělávání i finančního ohodnocení je vázána především na Českou

lékárnickou komoru. Teprve 14. 11. 2000 byla zaloţena Sekce farmaceutických

laborantů. Zaměřila se intenzivně na připomínkování nově vznikajícího zákona

96/2004Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských

zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní

péče. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Do tohoto zákona byly

transformovány poţadavky na pregraduální i postgraduální vzdělávání všech

nelékařských povolání, včetně farmaceutických laborantů. (Sekce farmaceutických

asistentů, 2010, [online]).

V roce 2005 dochází k transformaci středoškolského studijního oboru

farmaceutický laborant na studium na vyšší odborné škole zdravotnické (VOŠZ).

18

Současně je provedena i změna názvu absolventů této školy na diplomovaný

farmaceutický asistent. Tento název je pouţíván dosud. (Vyšší odborná škola

zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 2010, [online]).

2. 2 Farmaceutický asistent

V současné době jsou činnosti a způsob vzdělávání oboru definovány legislativně

zákonem 96/2004Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), společně

s doplňujícími vyhláškami. Současně je tímto zákonem dána i povinnost celoţivotního

vzdělávání nelékařským zdravotnickým pracovníkům. V §72 tohoto zákona jsou

popsány činnosti detašovaného pracoviště ministerstva zdravotnictví ČR tzv. „Registru

zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez

odborného dohledu a hostujících osob“ a zákon také uvádí nově pojem „Osvědčení

k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ (tzv. registraci) a podmínky

pro vydání tohoto osvědčení.

Zůstává otázkou, zda má být registrace povinná k výkonu nelékařských

zdravotnických povolání, tedy i k výkonu činnosti farmaceutického asistenta, či zůstat

dobrovolným aktem, jak je tomu doposud. Pro povinnou registraci vypovídá i fakt, ţe

v současné době neexistuje ţádný legislativní tlak ani motivace na kontinuální

vzdělávání a celoţivotní vzdělávání je tedy závislé pouze na uvědomělosti konkrétního

jedince. Zákon sice dává moţnost průběţného doplňování odborných znalostí nabídkou

různých forem vzdělávacích akcí, ale bohuţel k této činnosti nemotivuje ekonomicky.

Mnohdy je to právě naopak. Návratnost nákladů vloţených do průběţného vzdělávání u

této profese není ţádná. Zároveň je řešena otázka i další úpravy v pregraduálním

vzdělávání a to transformací studia VOŠZ na bakalářské neprostupné studium na

vysoké škole. (Sekce farmaceutických asistentů, 2010, [online]).

Příkladem problému způsobeného nedokonalou legislativou je jiţ dlouhou dobu

nefunkční specializační studium jako jedna z důleţitých forem postgraduálního

vzdělávání. Tato forma studia není ničím novým, naopak byla převzata z minulých let,

kdy fungovala bez větších problémů a zavedený systém jasně určoval jak výkon

19

činností, tak ekonomický efekt pro absolventa. Po neodborných zásazích v legislativě na

sebe jednotlivé vyhlášky nenavazují a co více, opět se po absolutoriu studia vytratil do

nenávratna ekonomický efekt. Specializace jiţ není zaměstnavatelem vyţadována na

výkon dané funkce, jak tomu bylo dříve. V lednu tohoto roku vešlo v platnost Nařízení

vlády č. 31/2010Sb. které stanovuje jednotlivé specializační obory. Bohuţel vyhláška,

která stanoví druh pracovních činností k tomuto studiu, dosud nebyla schválena, stejně

jako nejsou uveřejněny ve Věstníku ministerstva zdravotnictví vzdělávací programy

těchto specializací a není tedy moţné vzdělávacími institucemi tyto programy

akreditovat a umoţnit tak farmaceutickým asistentům absolutorium. (nconzo - Home.cz,

2008-2010, [online]).

Jednoznačně lze tedy konstatovat, ţe legislativa ovlivňující celoţivotní vzdělávání

farmaceutických asistentů v dnešní podobě má závaţné nedostatky a neodráţí základní

myšlenku Memoranda o celoţivotním učení: „oceňování učení.“

2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť

Pro účely této práce je rozhodující specifikace státního a nestátního

zdravotnického zařízení, ve kterém provádí výkon své činnosti farmaceutický asistent.

JUDr. Adéla Drdlová (2009) ve svém článku pod názvem „Provozování zdravotnických

zařízení“ uvádí, ţe pod pojmem zdravotnické zařízení z širšího úhlu pohledu nalezneme

celek tvořený určitými hmotnými, nehmotnými a osobními sloţkami, jenţ je určený a

způsobilý k výkonu zdravotní péče. Vedle movitých věcí typu nábytku a přístrojů sem

lze zařadit i know how, které bývá vyjádřeno vztahem mezi zdravotníkem a pacientem.

Pojem „provozování zdravotnického zařízení“ v uţším pojetí zahrnuje vazbu

zdravotníka a pacienta a s tím související otázky, jako například ochrana lékařského

tajemství. Širší hledisko tento termín spojuje s vnějším světem. Udává postavení vůči

ostatním státním i nestátním subjektům, se kterými zdravotnické zařízení spolupracuje.

Klíčovou úlohu má v tomto ohledu stát, jehoţ prvořadým úkolem by mělo být vytváření

takového prostředí, aby se zdravotnické zařízení mohlo co nejlépe realizovat. To

20

znamená poskytnutí kvalitní legislativy, která zajistí vlastní činnost, ale zároveň umoţní

i rozvoj zdravotnických zařízení.

Dále uvádí, ţe zdravotnická zařízení lze rozdělit na zařízení státu, obcí a zařízení

provozovaná soukromými subjekty (fyzickými nebo právnickými osobami).

Zdravotnickým zařízením jsou například hygienické stanice, zařízení ambulantní péče,

nemocnice, odborné léčebné ústavy a zařízení lékárenské péče, které slouţí k zajištění

léků a zdravotnických potřeb nemocným.

Státní zdravotnická zařízení - tato zařízení zřizuje ministerstvo

zdravotnictví a to jako rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci.

Nestátní zdravotnická zařízení – jejich činnost upravuje zákon 160/1992

Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Pro vznik

nestátního zdravotnického zařízení je nutné vydání rozhodnutí o registraci

krajským úřadem (ve zvláštním případě mohou registraci vydat i jiné

orgány uvedené v zákoně) v místě provozování nestátního zařízení. (JUDr.

Adéla Drdlová, 2009, [online]).

Farmaceutický asistent můţe tedy pro výkon svého povolání zvolit jak státní, tak i

nestátní zdravotnické zařízení. Uplatnění je především v lékárnách, ale i v laboratořích.

Kromě veřejnosti známé lékárenské činnosti má dnes své uplatnění i při přípravě

radiofarmak a cytostatik. Jedná se o vysoce specializované odborné činnosti, které

vyţadují neustálé doplňování nových poznatků v této oblasti.

21

3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI

Motivace občanů pro další vzdělávání je stěţejním problémem většiny států

Evropské unie. Demotivačními faktory dalšího vzdělávání jsou především přetrvávající

nízká prestiţ vzdělávání, nízké finanční ohodnocení výše kvalifikovaných pracovníků,

nízká podpora vzdělávání ze strany firem, neznalost efektů vzdělávání ze strany firem a

neexistující systém finanční podpory dalšího vzdělávání. (Palán, Langer, 2008).

Nakonečný (1996, s. 148) o pojmu motivace uvádí „ Nicméně to, co je o motivaci

známo dovoluje určitá, byť omezená zobecnění, která mohou být aplikována v praxi. V

klinicko-psychologické praxi, v psychologii řízení sociálních systémů organizace a

v jiných oborech aplikované psychologie je koncept motivace nepostradatelný, protože

umožňuje chápat psychologicky důvody lidského chování a tak je do jisté míry

v žádoucím smyslu usměrňovat či měnit. Bez konstruktu motivace, který někteří

psychologové pokládají za nadbytečný, by psychologický vliv na lidské chování, ať už se

uplatňuje prostředky psychologickými (psychoterapie), pedagogickými nebo jinými

nebyl možný.

Je tedy zřejmé, ţe motivace je velmi důleţitý a nepostradatelný činitel, kterému je

nezbytné věnovat velkou pozornost. Vhodnou a cílenou motivací je moţné dosáhnout

vytčených cílů a zároveň výrazného zlepšení spolupráce v pracovním kolektivu. Tato

spolupráce je závislá na úrovni sociálních hodnot jednotlivých zaměstnanců.

Nakonečný, (1996), popisuje sociální hodnoty jako vyjádření subjektu pozitivními

reakcemi na chování a postoje druhých lidí. Rozšiřuje myšlenku o poznání, ţe největším

pozitivním efektem jsou postoje a chování lidí, kteří svými činy a projevy zvyšují pocit

naší vlastní hodnoty tzv. evalvace ega. Naopak devalvace – sniţování hodnoty našeho já

podceňováním, zesměšňováním nebo ignorací je obecně chováním druhých, které nás

uráţí.

Od vedoucího pracovníka se tedy očekává, ţe bude mít základní znalosti

psychologie, sociologie a bude schopen volit správnou formu motivace s respektováním

osobnosti motivovaného. Ideální je typ člověka, který je schopen sám sebe průběţně

motivovat k činnostem zvyšujícím jeho kvalifikaci. Bohuţel v praxi se ukazuje, ţe

22

právě takový jedinec nebývá ekonomicky zaměstnavatelem doceněn, protoţe jeho

hodnoty jsou především prestiţ a společenský status. Právě tyto společenské hodnoty

úzce souvisí s celoţivotním vzděláváním.

Rozhodující úlohu ve formování přístupu zaměstnanců k dalšímu vzdělávání hraje

firemní kultura dané organizace. Jasně definovaná strategie firmy dává zaměstnanci

moţnost vytvoření vlastního názoru na uplatnění a profesní růst v organizaci. Mezi

nejdůleţitější a hlavní motivační činitele patří finanční odměna přímo úměrná

vynaloţenému úsilí a kvalitě odevzdané práce. Velký význam má i správné načasování

při vyplácení odměn.

„Očekávání okamžité odměny může mít větší motivační sílu než očekávání odměny

časově velmi vzdálené, ale závisí to na druhu motivace a zřejmě také na typu osobnosti

(někteří lidé jsou zaměřeni na okamžitá uspokojení, jiní jdou trpělivě a vytrvale za

vzdálenějšími cíli). (Nakonečný, 1996, s. 104).

Pokud budeme vycházet z myšlenky, ţe v dnešní době se můţe a v podstatě musí

vzdělávat kaţdý, je nutná identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují účast na

dalším vzdělávání. V první řadě je to charakteristika osobnosti, která je ovlivňována

okolím, ţivotní situací a rozhodující jsou samozřejmě podmínky vytvořené danou

společností. Vzhledem k tomu, ţe motivy nejsou dané jednou pro vţdy, je základem

pro jejich tvorbu zkušenost s učením ve škole. Špatné zkušenosti odrazují potenciální

účastníky vzdělávání dospělých. Rozhodující je také fakt, ţe u dospělých učení probíhá

v důsledku řešit určité problémy, např. akceptace druhých, zlepšení sociální pozice a

nikoli za účelem uspokojení z poznání. Hlavním důvodem se stává výkon profese, čímţ

se ztrácí jeho dobrovolnost. Nezbytná je tedy propagace a uznání nutnosti celoţivotního

vzdělávání.

„Především je potřeba, aby stát a jeho představitelé jednoznačně deklarovali

potřebu, užitečnost a výhodnost dalšího vzdělávání“ (Palán, Langer, 2008, s. 87).

23

3. 1 Úloha managementu

„Klíčovým problémem na vedoucích místech je, jak dalece by vedoucí pracovník

(jmenovaný čí zvolený) měl sdílet rozhodovací procesy s ostatními členy týmu či kolegy.

Samozřejmě je to otázka širší – nakolik bychom měli činit rozhodnutí po samostatné

úvaze a nakolik bychom se měli radit? ( Adair, 2007, s. 31)

O tom, ţe manaţer je zásadním prvkem ovlivňujícím produktivitu znalostních

pracovníků, kterými bezesporu farmaceutičtí asistenti jsou, není pochyb. Výzkum v této

oblasti vychází z velkého mnoţství analýz, které je potřeba brát váţně. Mezi hlavní

úkoly manaţera patří vysvětlit pracovníkům, co se od nich očekává, zajistit materiální a

technické vybavení a v neposlední řadě umoţnit zaměstnanci dělat to, co umí, co mu

jde.

„Dobrý manažer je schopen identifikovat potenciál svých pracovníků a nebránit

jim v dalším rozvoji. I za předpokladu, že je v budoucnu ztratí. (Mládková, 2008, s. 32)

Lze tedy závěrem konstatovat, ţe podpora celoţivotního vzdělávání

zaměstnavatelem by měla patřit mezi základní hodnoty organizace.

3. 2 Aktivita farmaceutických asistentů

Vývoj farmacie, mnoţství nových léčivých látek stejně jako neustále se rozšiřující

nabídka doplňků stravy vyţaduje neustálé doplňování znalostí. Není moţné poskytovat

kvalitní informace o účincích léčiv, jejich dávkování, kontraindikacích a toxicitě bez

průběţného doplňujícího studia. Pro samotné farmaceutické asistenty to není ţádné

novum a většina z nich byla a je v tomto směru aktivní bez ohledu na legislativní

poţadavky. Potvrzuje to i zkušenost s předáváním vysoce odborných informací

poţadovaných pacientem - klientem při expedici volně prodejných léčiv. Je ale také

nutné zdůraznit rozdíly ve znalostech asistentů v jednotlivých lékárnách. Lékárny, které

jsou součástí velkých obchodních center se svým sortimentem liší od poliklinických

nebo nemocničních lékáren. S tím úzce souvisí i odborné znalosti asistentů.

24

3. 3 Legislativní podpora

Na rozdíl od předchozích let, kdy byla pozornost věnována především

pregraduálnímu vzdělávání a další studium v průběhu výkonu praxe bylo pouze vlastní

iniciativou asistenta, je nyní zákonem stanovena moţnost tzv. „Registrace nelékařských

zdravotnických pracovníků“ mezi které patří i farmaceutický asistent.

Přesné vymezení poţadavků, které musí asistent splnit, aby mohl poţádat

detašované pracoviště ministerstva zdravotnictví v Brně o „ Osvědčení k výkonu praxe

bez odborného dohledu“ tj. registraci popisuje zákon 96/2004Sb. o podmínkách

získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a

k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Mezi tyto

povinnosti, které je potřeba doloţit k ţádosti, je i povinnost získání 40 kreditů

z celoţivotního vzdělávání formou danou zákonem (odborné semináře, konference,

kongresy, publikace článků, přednášky a pedagogická činnost).

Bohuţel zatím tato registrace je pouze dobrovolným aktem. Ve státních

organizacích, kde je vyplácena mzda dle platných mzdových tarifů je motivace dána

navýšením platové třídy pro registrované asistenty. V soukromé sféře není ekonomická

výhodnost registrace legislativně stanovena. Zaměstnavatel není tedy povinen k této

skutečnosti přihlíţet při stanovení výše platu. Celoţivotní vzdělávání zůstává tedy

převáţně na iniciativě jednotlivých asistentů a míře pochopení zaměstnavatele.

V poslední době je hodně diskutovaným tématem tzv. velká novela zákona 96/2004Sb.,

která by měla odstranit nedostatky působící nemalé problémy v praxi. Pro

farmaceutické asistenty bude podstatné stanovení formy pregraduálního studia, kde je

uvaţováno o transformaci studia z vyšší odborné školy na bakalářské studium.

V návaznosti na tuto změnu je potřeba samozřejmě upravit i rozsah specializačního

vzdělávání a stanovit jasná pravidla pro celoţivotní vzdělávání, které je pro tuto profesi

nezbytné.

Hlavním cílem odborných poradců, podílejících se na tvorbě novely by mělo být

vypracování návaznosti tří částí nezbytných pro akceptaci vzdělávání veřejností. Jasné

stanovení obsahu studia, následných kompetencí a finančního ohodnocení.

25

PRAKTICKÁ ČÁST

4. Cíl průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit míru podpory celoţivotního vzdělávání

farmaceutických asistentů zaměstnavatelem a komparace přístupu státní a

nestátní sféry.

V počáteční fázi průzkumu byla stanovena hypotéza:

Vzhledem k tomu, že neustálé doplňování odborných znalostí

farmaceutického asistenta je pro zaměstnavatele ekonomickým přínosem – je

celoživotní vzdělávání potvrzené registrací v registru ministerstva zdravotnictví

podporováno jak státní, tak soukromou organizací.

4. 1 Metody průzkumu

Metoda pozorování - byla zvolena pro porovnání základních rozdílů mezi

jednotlivými typy pracovišť

Jednalo se o pozorování plánované, příleţitostné a nekontrolované. V průběhu dvou

týdnů bylo pozorováno celkem 6 náhodně vybraných pracovišť farmaceutických

asistentů (lékáren), z toho 3 státní (nemocniční lékárny) a 3 soukromé. Zjištění byla

zapisována.

Zápis z průzkumu metodou pozorování:

Datum konání průzkumu: 13 – 25. 10. 2010

Zaměření vlastního pozorování: 3 lékárny státní, 3 soukromé, všechny pozorované

lékárny se sídlem v Praze.

Zaměstnanci lékáren: pozorování bylo zaměřeno na činnost farmaceutického asistenta a

vliv typu pracoviště na tyto činnosti.

26

Pozorováním bylo zjištěno, ţe činnost farmaceutického asistenta v nemocniční (státní)

lékárně souvisí především se zajištěním péče o pacienta konkrétní nemocnice. Tato

činnost úzce souvisí s odbornými znalostmi nejen ve farmakologii, nutné jsou

vědomosti o technologickém postupu při přípravě parenterální výţivy a v neposlední

řadě i přípravě cytotoxických léčiv. Expedice volně prodejných léčiv je převáţně

orientována na klinicky ověřená léčiva. Doplňky stravy a kosmetika jsou v těchto

lékárnách nabízeny v omezeném mnoţství. Stěţejní činností je výdej léčiv na lékařský

předpis.

Činnost farmaceutického asistenta v soukromé lékárně je zaměřena především na

příjem, skladování a expedici volně prodejných léčiv, kosmetiky a doplňků stravy. Této

činnosti jsou přizpůsobeny i prostory pracoviště. Část sortimentu je nabízena formou

samoobsluţného prodeje, kdy klient lékárny má moţnost si sám vybrat jím poţadovaný

produkt a informace k správnému pouţití přípravku tzv. dispenzační minimum získá při

platbě. Stěţejní činností je většinou expedice volně prodejných léčiv, hlavně však

kosmetiky a doplňků stravy. Výdej léčiv na lékařský předpis závisí na tom, zda je

v okolí lékárny ordinace lékaře.

Závěrem lze konstatovat, ţe stěţejní činnosti farmaceutických asistentů jsou závislé na

typu pracoviště. S tím souvisí i potřeba průběţně doplňovaných vědomostí.

Dotazníkové šetření mělo poskytnout informace o názoru samotných

asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem.

Byl pouţit dotazník s uzavřenými otázkami tj. ANO – NE – NEVÍM. Formulaci a

výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost. Neméně důleţitý byl i

výběr oslovených respondentů včetně zvolené formy oslovení. O spolupráci při výběru

respondentů byla poţádána Sekce farmaceutických asistentů při České asociaci sester –

SFA/ČAS, jako dobrovolná profesní organizace, hájící zájmy farmaceutických

asistentů. Tím bylo zamezeno neţádoucímu zkreslení výsledků způsobeného přímým

oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich vedoucích pracovníků nebo

vlastníků.

27

Dotazník byl vyvěšen na internetové adrese www.vyplnto.cz a přesná adresa včetně

průvodního dopisu se zdůvodněním dotazníkové akce a stručnými pokyny k vyplnění a

odeslání byla rozeslána členem výboru SFA/ČAS na kontaktní adresy asistentů.

Elektronická forma dotazníku byla zvolena z důvodu zjištění anonymity respondentů.

4. 2 Analýza dat dotazníkového šetření

Šetření probíhalo v období: 12. 8. 2010 – 27. 8. 2010

Délka průzkumu: 360 hodin

Počet respondentů: 88

Počet otázek: 8/8

Zobrazení otázek: celý dotazník najednou

Průměrná doba vyplňování: 2 minuty

Otázky:

1) Pracujete ve sféře?

2) Jsou vám známy legislativní poţadavky na celoţivotní vzdělávání FA?

3) Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA?

4) Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání (registraci)?

5) Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání FA?

6) Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?

7) Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek?

8) Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení neţ FA bez

registrace?

28

1. otázka: Pracujete ve sféře?

ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ GLOBÁLNĚ

soukromé 53 60.23% 60.23%

státní 35 39.77% 39.77%

Mezi respondenty byly obě poţadované sloţky. Větší část respondentů pracuje

v soukromé sféře. Poměr farmaceutických asistentů pracujících ve státní nebo soukromé

sféře je pro účinky průzkumu dostačující.

29

2. otázka: Jsou vám známy legislativní požadavky na celoživotní vzdělávání FA?


ano 79 89.77% 89.77%

nevím 7 7.95% 7.95%

ne 2 2.27% 2.27%

Z výsledku odpovědí je zřejmé, ţe samotní asistenti mají velký zájem o legislativní

vývoj týkající se tohoto oboru. 7,95% odpovědí – nevím – poukazuje spíše na kritičnost

těchto respondentů vůči svým schopnostem sledovat a chápat legislativní změny.

30

3. otázka: Považujete celoživotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA?


ano 83 94.32% 94.32%

ne 3 3.41% 3.41%

nevím 2 2.27% 2.27%

Farmaceutičtí asistenti si plně uvědomují důleţitost průběţného doplňování

odborných znalostí při výkonu praxe této zdravotnické nelékařské profese.

31

4. otázka: Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného

dohledu (registraci)?


ano 84 95.45% 95.45%

ne 4 4.55% 4.55%

Většina respondentů své celoţivotní vzdělávání má oficiálně potvrzeno registrací

v registru Ministerstva zdravotnictví. Můţe tedy pouţívat označení

„REGISTROVANÝ/Á.

32

5. otázka: Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoživotní vzdělávání FA?


ano 73 82.95% 82.95%

ne 9 10.23% 10.23%

nevím 6 6.82% 6.82%

Většina farmaceutických asistentů se domnívá, ţe vedoucí pracoviště podporuje

celoţivotní vzdělávání.

33

6. otázka: Vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?


ano 47 53.41% 53.41%

ne 35 39.77% 39.77%

nevím 6 6.82% 6.82%

Přesto, ţe zaměstnavatelé dle výsledku předchozí otázky převáţně podporují

celoţivotní vzdělávání, tak „Osvědčení o registraci“ jako oficiální potvrzení této

činnosti mnohdy nepoţadují.

34

7. otázka: Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek?


ne 63 71.59% 71.59%

ano 23 26.14% 26.14%

nevím 2 2.27% 2.27%

Poplatky za registraci jsou převáţně hrazeny samotnými asistenty. Zaměstnavatel

přispívá pouze v 26,14%.

35

8. otázka: Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční

ohodnocení než FA bez registrace?


ne 42 47.73% 47.73%

ano 24 27.27% 27.27%

nevím 22 25% 25%

Bohuţel ekonomické ohodnocení celoţivotního vzdělávání, jehoţ kvalita je

potvrzena registrací je dle výsledků pouze ve 27%.

36

4. 3 Dílčí doplnění výsledků

Podrobnější analýzou zajímavých souvislostí a závislostí bylo zjištěny 2 zajímavé

souvislosti u 2 otázek:

1. otázka: Pracujete ve sféře?

odpověď soukromé:

o 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 6.

vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?

6. otázka: Vedoucí na vašem pracovišti požaduje registraci FA?

odpověď ano:

o 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 8.

má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční

ohodnocení než FA bez registrace?

o 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi státní na otázku

1. pracujete ve sféře?

Z porovnání těchto 2 otázek je patrné, že:

Zaměstnavatel v soukromé sféře nepoţaduje registraci.

Registraci poţadují ve státní sféře a zároveň ji i finančně hodnotí.

37

K dalšímu doplnění a upřesnění dat získaných dotazníkovým šetřením byla pouţita čtyř

polní tabulka.

Pojmy pouţité v tabulce:

Succedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části A

Non Succedent - respondenti, kteří nesplňují podmínky definované v části A

Antecedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části B

Non Antecedent - respondenti , kteří nesplňují podmínky definované v části B

Implikace - vyplývání, podmíněný výrok typu- jestliţe, pak z toho plyne

Ekvivalence - stejná platnost, rovnocennost

Porovnány byly odpovědi respondentů ze soukromé a státní sféry .

38

Antecedent (část B):

otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro

obor FA?

o odpověď: ano

Succedent (část A):

otázka č.1/ Pracujete ve sféře?

o odpověď: soukromá

Succedent Non Succedent Součet

Antecedent 49 34 83

Non Antecedent 4 1 5

Součet 53 35 88

Odchylka od průměru : - 1,98%

V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu

60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 59,04%.

Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na část A.

Podpora: 49 (support)

Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 49 respondentů – výsledek lze

pouţít.

Spolehlivost implikace: 59,04% (confidence)

U 59,04% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe

bude platit succedent. Síla implikace je nízká.

Spolehlivost ekvivalence: 56,82% (e-confidence)

U 56,82% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.

Síla ekvivalence je nízká.

39


otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro

obor FA?

o odpověď: ano



o odpověď: státní


Antecedent 34 49 83


Součet 35 53 88

Odchylka od průměru : + 2,99%



Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části

A.



pouţít.





U 40,18% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu .


40


otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní

vzdělávání FA?

o odpověď: ano





Antecedent 39 34 73


Součet 53 35 88




Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A.



pouţít.







41


otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní

vzdělávání FA?

o odpověď: ano





Antecedent 34 39 73


Součet 35 53 88






Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít.


U46,58% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude

platit succedent. Síla implikace je nízká.


U 54.55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.


42


otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?

o odpověď: ne





Antecedent 33 2 35


Součet 53 35 88




Antecedent silně podporuje succedent – odpovědi v části B silně zvyšují

pravděpodobnost výroku v části A.



pouţít.



bude platit succedent. Síla implikace je střední.

Spolehlivost ekvivalence: 75% (e-confidence)

U 75% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.

Síla ekvivalence je střední.

43


otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA?

o odpověď: ne





Antecedent 2 33 35


Součet 35 53 88




Antecedent silně omezuje succedent – odpovědi v části B silně sniţují



Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek je

bezcenný.


U 5,71% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude

platit succedent. Síla implikace je nízká.

Spolehlivost ekvivalence: 25% (e-confidence)

U 25% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu.


44


otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší

finanční ohodnocení neţ FA bez registrace?

o odpověď: ne





Antecedent 35 7 42


Součet 53 35 88




Antecedent podporuje succedent – odpovědi v části B zvyšují pravděpodobnost

výroku v části A.



pouţít.



bude platit succedent. Síla implikace je střední.


U 71,59% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu .

Síla ekvivalence je střední.

45


otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší


o odpověď: ne





Antecedent 7 35 42


Součet 35 53 88




Antecedent silně omezuje succedent – odpovědi v části B silně sniţují



Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít.






Síla ekvivalence je nízká

46


otázka č.4/ Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického

povolání bez odborného dohledu(registraci)?

o odpověď: ano


otázka č.8/ Má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší


o odpověď: ano


Antecedent 23 1 24


Součet 84 4 88







pouţít.



bude platit succedent. Síla implikace je vysoká.


U 29,55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a

succedentu. Síla ekvivalence je nízká.

47

Z analýzy dotazníku vyplynulo, že:

mezi respondenty byly zástupci obou sfér - státní i soukromé,

poměr respondentů z jednotlivých sfér byl pro účely průzkumu dostačující,

asistenti průběţně sledují legislativní vývoj týkající se tohoto oboru,

asistenti si uvědomují důleţitost průběţného doplňování znalostí v tomto oboru,

většina asistentů má celoţivotní vzdělávání potvrzeno registrací v registru MZ,

většina uvádí, ţe zaměstnavatel podporuje průběţné vzdělávání FA,

registrace, jako doklad o vzdělávání je poţadována pouze v 53,41%,

registrační poplatek je hrazen převáţně samotnými asistenty, zaměstnavatel

finančně nepřispívá,

poţadavek registrace je převáţně ve státní sféře a je zároveň ekonomicky

ohodnocen,

v soukromé sféře převáţně nemá registrace návaznost na ekonomické hodnocení

asistentů.

Definovaná hypotéza byla dotazníkovým šetřením potvrzena pouze částečně.

Zaměstnavatelé dle vyjádření respondentů sice podporují celoživotní vzdělávání

farmaceutických asistentů, avšak zaměstnavatelé v soukromé sféře nevyžadují

oficiální doklad o kvalitě tohoto vzdělávání (registraci).

48

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo získání a zpracování dat vypovídajících o

názorech farmaceutických asistentů týkajících se podpory celoţivotního vzdělávání

tohoto nelékařského zdravotnického oboru zaměstnavatelem. S přihlédnutím

k historickému vývoji oboru potvrdit nebo vyvrátit danou hypotézu, ţe zaměstnavatelé

jak ve státní tak soukromé sféře si uvědomují ekonomický přínos celoţivotního

vzdělávání. Proto také poţadují oficiální potvrzení o průběţném vzdělávání – registraci.

V současnosti prochází tato profese řadou legislativních změn, které jsou rozhodující

pro její další existenci a rozvoj. Vzhledem k transformaci poţadavků Evropské unie je

potřebné najít vhodný způsob začlenění do evropského modelu vzdělávání a pokud lze,

i moţnost uplatnění v ostatních státech evropského společenství. Bohuţel se jedná o

minoritní obor, který je posuzován v mnohém společně s jinými nelékařskými obory, a

tak se velmi často stává, ţe jsou rušeny nebo nahrazovány části zákona velmi důleţité

pro tento obor nevyhovujícími paragrafy.

Pozorováním bylo zjištěno, ţe některé činnosti vykonávané farmaceutickými

asistenty ve státních (nemocničních) lékárnách jsou odlišné od činností farmaceutických

asistentů pracujících v soukromé sféře. Převaze konkrétních činností by měla odpovídat

i volba dalšího průběţného vzdělávání, které zaměstnavatel podpoří, ať uţ finančně

nebo moţností studijního volna. Důleţité je, aby kvalita nabízených vzdělávacích akcí

odpovídala poţadavkům praxe, znalosti získané studiem byly pro zaměstnavatele

známkou ekonomického přínosu a tím ho motivovaly ke spoluúčasti na financování

celoţivotního vzdělávání.

Dotazníkové šetření ukázalo, ţe většina zaměstnavatelů podporuje celoţivotní

vzdělávání, ale finančně na studium nepřispívá. Z toho vyplývá, ţe zaměstnavatelé si

jsou vědomi ekonomického přínosu vzdělávání, ale vyuţívají především vlastní aktivity

asistentů. Zároveň zákonem daná moţnost registrace a tím oficiální potvrzení

celoţivotního vzdělávání není, především v soukromé sféře, poţadována. Toto je

důsledek nedostatků v platné legislativě, která sice dává moţnost celoţivotního

vzdělávání, vymezuje základní pravidla, ale chybí zde návaznost na finanční

ohodnocení takových studijních aktivit. Nejjednodušším prostředkem k nápravě by bylo

doplňující vyhláškou jasné vymezení činností, které nelze vykonávat bez registrace tj.

49

bez Osvědčení k výkonu činnosti bez odborného dohledu. Vzhledem k dynamickému

vývoji farmacie je nezbytné, aby znalosti farmaceutických asistentů byly průběţně

doplňovány. Spolehnout se pouze na vlastní iniciativu samotných asistentů je pro praxi

nedostačující. Nelze ani předpokládat morální přístup zaměstnavatelů. Řešením je jasné

legislativní vymezení pravidel, která stanoví nejen formy celoţivotního vzdělávání

asistentů, ale také jasně definují jeho návaznost na ekonomické ohodnocení.

Prioritou do budoucna je odstranění zásadních názorových odlišností odborníků

ovlivňujících existenci a rozvoj oboru, jasné vymezení činností farmaceutických

asistentů a k těmto činnostem zabezpečení kvalitních vzdělávacích programů. Neustálé

změny v poţadovaném pregraduálním vzdělání a nejasná definice dalšího celoţivotního

vzdělávání, jsou pro asistenty demotivujícím prvkem a výrazně sniţují prestiţ této

profese. Přínosem pro nalezení správného řešení je moţnost vyjádření spokojenosti či

nespokojenosti samotných asistentů. Participace prostřednictvím kolektivního

zastupování, např. profesní organizací, by při rozhodujících jednáních výrazně zlepšila

přenos informací o poţadavcích vycházejících z praxe a tím pomohla eliminovat chyby

a nedostatky v legislativě.

.

50

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie

ADAIR, John. Jak se správně rozhodovat a řešit problémy. 1.vyd. Brno: Computer

Press a.s., 2007. 82 s. ISBN 978-80-251-1779-8.

ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1.vyd.

Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3.

ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 442 s.

ISBN 978-80-247-2890-2.

ed. BRONCOVÁ, Dagmar. Historie farmacie v Českých zemích. 1.vyd. Praha: MILPO ,

2003. 174 s. ISBN 80-86098-30-3.

DRYDEN, Windy. Poradenství. 1.vyd. Praha : Portál, 2008. 120 s. ISBN 978-80-7367-

371-0.

HLADÍLEK, Miroslav. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých.

2.vyd. Praha : UJAK, 2009. 186 s. ISBN 978-80-86723-75-4.

KOHOUT, Karel. Základy obecné pedagogiky. 2.vyd. Praha : UJAK, 2007. 152 s. ISBN

978-80-86723-38-9.

MLÁDKOVÁ, Ludmila . Management znalostních pracovníků. 1.vyd. Praha :

C.H.Beck, 2008. 134 s. ISBN 978-80-7400-013-3.

NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1996. 270

s. ISBN 80-200-0592-7.

51

PALÁN, Zdeněk; LANGER, Tomáš . Základy andragogiky. 1.vyd. Praha : UJAK,

2008. 184 s. ISBN 978-80-86723-58-7.

SOLICH A KOL., Jan. Lékárenství. Praha: Avicenum, 1986. 416 s. Ed.: 86 90 19.

Články z periodik

KRAMPEROVÁ, Hana. Vzdělávání z projektu EU. Florence. Leden 2009, roč.5, 1, s.

46. ISSN 1801-464X.

VETEŠKA, Jaroslav. Nové pojetí a sociální rozměr paradigmatu v kurikulu vzdělávání

dospělých. Andragogická revue. 2009, roč.1, č. 1/2009, s. 12-25. ISSN 1804-1698.

Webové stránky

Česká asociace sester [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Sekce farmaceutických

asistentů. Dostupné z WWW: <http://www.cnna.cz/sekce-a-regiony/1/>.

Donath-Burson-Marsteller [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Vzdělávání dospělých v

ČR. Dostupné z WWW: <www.dbm.cz>.

DRDLOVÁ, Adéla. EPRAVO.CZ [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Provozování

zdravotnických zařízení. Dostupné z WWW: <www.epravo.cz/top/clanky/provozovani-

zdravotnickych-zarizeni-55601.html>.

Home-nconzo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Legislativa. Dostupné z WWW:

<http://www.nconzo.cz/web/guest/168>.

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola [online]. 2010 [cit.

2010-12-26]. Historie. Dostupné z WWW:

<http://www.antee.cz/szspraha1/index.php?nid=6880&lid=CZ&oid=1154717>.

52

Legislativa

Česko. Zákon 96 ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti

k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s

poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

nelékařských zdravotnických povoláních). In Sbírka zákonů. ročník 2004, částka 30, s.

1452-1479. Dostupný také z WWW:

<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb030-04.pdf>.

Česko. Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. In Sbírka

zákonů. 1992, částka 35, s. 914-922. Dostupný také z WWW:

<http://portal.gov.cz/zakon/160/1992>.

Česko. Nařízení vlády 31 ze dne 11. ledna 2010 o oborech specializačního vzdělávání a

označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. In

Sbírka zákonů. ročník 2010, částka 10, s. 338-347. Dostupný také z WWW:

<http://www.mvcr.cz/soubor/sb010-10-pdf.aspx>. ISSN 1211-1244.

Jméno autora: Hana Pavlasová

Obor: Vzdělávání dospělých

Forma studia: Kombinovaná

Název práce: Přístupy k celoživotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů

Rok: 2011

Počet stran textu bez příloh: 53

Celkový počet stran příloh: 0

Počet titulů české literatury a pramenů: 16

Počet titulů zahraniční literatury a pramenů: 0

Počet internetových zdrojů: 5

Vedoucí práce: PhDr. Iva Borská, CSc.

Date post:	06-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	11 times
Download:	0 times

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHAfarmaceutickyasistent.cz/wp-content/uploads/2011/... ·...

Documents