Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Filozofickaacute fakulta

Katedra filozofie

Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl

(The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius

in the Light of Their Greatests Works)

Magisterskaacute diplomovaacute praacutece

Diplomant Bc Jan Čiacutežek

filozofie ndash historie Olomouc 2010

Vedouciacute praacutece

Doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Jan Čiacutežek

Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Olomouc 2010

Jedno je všiacutem

ale

všechno neniacute jedno

Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za

užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech

V Prostějově dne helliphelliphelliphellip

helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek

Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute

rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich

setkaacuteniacutech mimo ně

Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i

těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů

vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute

podporu

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism

Jan Čiacutežek

Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Olomouc 2010

Jedno je všiacutem

ale

všechno neniacute jedno

Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za

užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech

V Prostějově dne helliphelliphelliphellip

helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek

Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute

rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich

setkaacuteniacutech mimo ně

Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i

těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů

vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute

podporu

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism

Jedno je všiacutem

ale

všechno neniacute jedno

Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za

užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech

V Prostějově dne helliphelliphelliphellip

helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek

Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute

rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich

setkaacuteniacutech mimo ně

Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i

těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů

vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute

podporu

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism

Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za

užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech

V Prostějově dne helliphelliphelliphellip

helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek

Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute

rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich

setkaacuteniacutech mimo ně

Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i

těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů

vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute

podporu

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism

Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute

rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich

setkaacuteniacutech mimo ně

Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i

těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů

vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute

podporu

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism

- 1 -

Obsah

1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2

2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7

22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15

223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16

224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24

225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26

226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29

227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute

systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

41

3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47

322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54

323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57

324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67

325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78

42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86

43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92

44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93

5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99

Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104

- 2 -

1 Uacutevod

Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře

dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska

Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě

pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia

zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr

k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy

reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie

renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež

položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět

Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla

v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute

vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny

spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2

Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-

filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi

Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute

historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho

na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute

zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez

granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o

1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja

- 3 -

zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou

provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4

Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia

del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5

Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny

ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi

Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute

aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp

jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute

spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž

se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska

Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu

důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato

diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět

V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute

Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž

je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute

argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat

problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze

pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět

Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze

třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho

Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute

lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute

pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute

postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u

Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute

na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)

Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely

- 4 -

Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s

kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem

naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje

zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute

ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž

však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by

ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě

ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně

bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti

utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony

povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10

Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose

Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-

filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem

filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a

Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna

zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je

ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci

rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho

filosofickyacutech stanovisek

Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia

českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech

8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece

- 5 -

naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci

v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute

Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je

primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de

universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem

překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do

českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14

Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury

Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je

na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho

badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de

universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće

Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus

Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute

publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15

Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o

naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku

Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina

Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi

vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla

Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17

12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury

- 6 -

Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie

(kapitola 6)

Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a

jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce

- 7 -

2 Francesco Patrizi

21 Stručnaacute biografie18

Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo

PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute

z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek

šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409

pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na

Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině

či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i

skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho

vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21

Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute

vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho

osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika

vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho

vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem

18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23

- 8 -

způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho

Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute

zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na

rodnyacute Cres22

V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou

fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani

zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval

Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute

jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute

zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl

kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě

rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala

zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24

Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25

Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute

roku 1553 v Benaacutetkaacutech26

Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy

působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze

kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi

funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po

sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof

katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle

zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho

22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29

- 9 -

barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že

praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho

působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute

vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute

vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30

V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o

samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash

Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu

v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu

na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232

Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem

v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i

diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona

Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos

qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)

Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et

physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista

(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de

universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof

nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj

vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33

29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb

- 10 -

V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute

Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho

života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti

posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny

v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)

1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33

- 11 -

22 Nova de universis philosophia

221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed

per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum

universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute

sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno

roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech

diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece

Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později

staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De

rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž

ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma

knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce

pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute

podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38

Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je

předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku

158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40

Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech

světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež

36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43

- 12 -

se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno

dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět

knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech

fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a

Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45

Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat

svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a

Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem

sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute

zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě

staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se

domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi

vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet

po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy

muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti

tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute

Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže

Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho

zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto

rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem

důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute

jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval

že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se

41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45

- 13 -

zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se

začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho

filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i

negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho

antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za

nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada

nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute

ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute

indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou

apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna

na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech

katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však

podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři

Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute

čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje

Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na

zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho

diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace

předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49

- 14 -

vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska

filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem

typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54

Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho

vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše

vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem

původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute

pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o

bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu

ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute

opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo

odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec

podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu

disonanciacute57

V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze

čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute

straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie

jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě

Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech

třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza

okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem

celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla

54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 15 -

publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute

čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky

šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie

(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech

čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)

K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu

filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60

222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie

Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia

Panaugie označuje sveacute diacutelo jako

bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti

verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis

oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque

experimentis comprobavitldquo61

Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho

přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie

O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již

dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži

Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje

bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori

Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam

Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam

Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62

59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a

- 16 -

Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute

završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a

křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho

zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute

aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et

lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute

(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně

Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo

tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech

uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie

Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane

fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba

poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost

jakeacutekoliv autoritě66

223 Hierarchie jsouciacuteho

bdquoAnte Primum nihil

Post Primum omnia

A Principio omnia

Ab Uno omnia

A Bono omnia

A Deo Uno Trino omnia

Deus Bonum Unum Principium Primum

idem

Ab Uno Unitas primaria

Ab Unitate primaria Unitates omnes

63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93

- 17 -

Ab Unitatibus Essentiae

Ab Essentiis Vitae

A Vitis Mentes

A Mentibus Animi

Ab Animis Naturae

A Naturis Qualitates

A Qualitatibus Formae

A Formis Corporaldquo67

Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce

již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za

uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na

miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash

Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o

univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky

orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho

jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem

komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena

Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek

z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute

všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro

tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash

unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a

uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est

67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141

- 18 -

appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)

současně

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita

fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73

Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet

nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74

Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit

v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň

(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria

ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji

dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute

72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37

- 19 -

bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint

superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et

essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80

Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež

naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze

prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem

systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou

bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama

představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho

Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat

život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou

pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces

intelektuldquo81

Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena

čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se

vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute

Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute

s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)

Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost

a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a

vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82

80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55

- 20 -

Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve

středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i

tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84

bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea

Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter

utramqueldquo85

Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a

jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem

a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici

triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87

Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute

emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak

vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute

formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute

myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute

83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51

- 21 -

hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni

emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu

principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)

stupňů

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93

Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute

tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně

seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash

tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele

na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96

Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu

rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen

problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i

horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu

bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem

sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine

apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum

latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97

91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b

- 22 -

Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute

horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas

primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše

přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu

essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od

nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na

uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99

Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou

podobou Patriziho uacutevah

bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui

quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100

Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)

světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz

Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem

vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas

primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]

essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud

opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento

naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute

bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita

lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et

natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et

formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102

98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c

- 23 -

Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute

prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103

bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t

alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus

enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur

soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum

omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam

sit in corporibus validioremldquo104

Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a

řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby

trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně

rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy

(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute

scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby

bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je

tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli

geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106

Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis

philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz

Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute

podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute

z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků

rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke

druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute

argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu

Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143

- 24 -

ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se

světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak

ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute

z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof

jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i

bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již

v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae

připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme

tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru

bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108

V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti

224 Čtyři principy

Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de

universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně

podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie

bdquoHaec omnia sunt in Spacio

Heac omnia sunt in Lumine

Haec omnia sunt in Caloreldquo109

Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za

odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že

vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple

(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie

Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje

107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie

- 25 -

jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash

tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled

zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel

aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda

vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež

ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie

konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec

omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis

philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv

netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor

Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru

V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash

forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash

essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace

obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute

v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute

rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho

pojetiacute skutečnosti

V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně

prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech

prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši

pozornost

111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61

- 26 -

225 Prostor

Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval

spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio

mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě

staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech

Pancosmie118

Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho

Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119

Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy

podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120

bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse

videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia

Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic

latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit

coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se

ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu

intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121

Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a

uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122

Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou

charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost

118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d

- 27 -

bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis

illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori

naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123

I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash

rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen

jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti

bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant

sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124

Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute

nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125

Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm

obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126

bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo

categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est

Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est

intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127

Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)

svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale

123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a

- 28 -

rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi

prostupnyacute128

V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest

nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129

Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna

zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř

těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute

hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto

myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně

odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve

stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž

předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute

existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute

muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum

Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132

bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica

per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem

způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet

rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134

128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler

- 29 -

Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti

peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů

věciacute135

V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit

jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa

nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho

renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta

Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)

přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho

Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-

filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi

pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca

Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami

chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se

s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137

226 Světlo

Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů

druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek

z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice

světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis

philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo

prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77

- 30 -

lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet

nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute

teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute

rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie

tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi

vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje

Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem

publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech

možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako

samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute

obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum

V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska

jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de

universis philosophia

Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu

Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141

1 De luce142

2 De diaphano143

3 De radiis144

4 De lumine145

138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d

- 31 -

5 De opaco146

6 De aereo lumine147

7 De coelesti luce et lumine148

8 De luce et lumine supercoelesti149

9 De lumine incorporeo150

10 De fonte et patre luminum151

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute

rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux

prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat

tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku

kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153

bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo

fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a

Deoldquo154

Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli

oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje

paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute

146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c

- 32 -

bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a

prima in eam figuram conformataldquo155

Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii

bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in

rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156

Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a

zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje

explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi

světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech

Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor

bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen

unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158

O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute

zmiacutenky159

Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech

představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute

honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje

155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b

- 33 -

bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem

supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat

regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia

permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet

Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel

sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel

augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat

Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit

Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160

Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute

koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za

prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute

prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky

světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh

naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je

totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do

neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem

žaacutednyacute odpor161

Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162

Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou

již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade

tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou

netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou

korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem

jsoucnem164

160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28

- 34 -

Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a

světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned

v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute

jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)

bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo

distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis

Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque

opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer

aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165

Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo

schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak

zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze

privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute

bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et

luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167

Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute

protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)

interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve

vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši

pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se

pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare

tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet

prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že

165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d

- 35 -

Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a

reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute

Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů

na čtyřech

bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine

splendor A splendore nitorldquo170

Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute

postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171

bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit

quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172

Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy

a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio

Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem

ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech

třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi

konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně

jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto

přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie

bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt

gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi

esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab

identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem

170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus

- 36 -

primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum

retulitldquo176

Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře

nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto

jsoucen177

Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech

charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a

čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute

filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute

pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)

je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute

koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute

bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscendaldquo179

Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute

adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na

prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl

bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab

incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De

incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum

Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum

176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71

- 37 -

Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate

visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181

Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute

roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s

rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)

poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet

tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in

tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182

Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze

analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi

latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo

figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i

naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam

causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof

přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185

Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux

prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad

primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute

nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228

kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu

Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho

nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu

uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však

Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se

181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70

- 38 -

v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ

charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem

poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189

Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a

existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech

subjektů190

V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou

vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o

světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako

bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191

V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou

poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady

filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně

připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje

dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena

Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste

Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv

předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se

188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114

- 39 -

prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash

a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma

Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele

221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute

tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec

227 Teplo a tok

Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm

(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno

židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto

světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně

jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197

bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi

eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198

Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se

světlostiacute199

Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem

neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi

V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)

194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83

- 40 -

jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň

pozemskyacute200

Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip

pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru

světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž

je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde

universalis Fluorldquo202

Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem

prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok

(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako

ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však

tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia

antitypia)205

Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem

způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě

zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma

bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium

quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam

ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a

200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a

- 41 -

Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam

materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206

Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud

forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele

228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem

V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše

nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden

koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii

jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech

emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens

jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena

a v laacutetce jako formy208

Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem

prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo

Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)

nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi

principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech

tělesnyacutech entit

bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi

corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209

206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131

- 42 -

Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210

Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute

dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež

vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute

či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem

semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru

V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur

Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou

semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa

sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet

nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět

sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze

temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem

neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash

postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen

210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95

- 43 -

proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute

prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218

Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci

Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo

několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře

teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho

přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy

ndash světlost a teplo219

Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute

zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle

Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute

jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash

lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě

(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a

světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se

netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220

bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non

qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad

quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente

via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi

ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo

ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad

lucem Patris infinitamldquo221

218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191

- 44 -

Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě

a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222

Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho

ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu

s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy

Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu

našimi smysly223

Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute

ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum

pojmenovaacutevaacute

bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum

sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo

Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto

explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik

proklamovaneacutemu antiaristotelismu224

Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha

s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti

srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li

na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza

stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute

vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy

nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se

222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195

- 45 -

vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i

světlosti225

Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho

stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem

sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226

Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či

concordia

bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique

tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν

cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla

in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum

perfectionem tum conservationem non conferatldquo227

Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute

descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč

univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti

je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a

vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu

vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute

225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c

- 46 -

Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen

emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi

konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute

filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně

nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však

mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři

zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu

vzniku celeacuteho univerza230

230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65

- 47 -

3 Jan Amos Komenskyacute

31 Biografickaacute poznaacutemka

Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i

odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho

vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute

oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou

poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos

Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako

Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti

tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by

Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute

32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica

321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu

Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione

consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho

teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově

231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533

- 48 -

nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute

naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto

světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute

projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny

Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute

s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso

Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute

povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237

Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat

jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi

podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena

na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute

všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238

Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech

toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute

Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech

dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout

s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve

236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106

- 49 -

sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku

1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele

intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho

pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje

v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až

později241

Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-

teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy

spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho

elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval

o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia

Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle

zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k

teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243

Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a

Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během

Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro

vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů

diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a

Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i

240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545

- 50 -

skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do

Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245

Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash

Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude

schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho

plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute

Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246

Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem

Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na

dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute

exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o

uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich

snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247

Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a

komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento

bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem

Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z

Nizozemiacute248

Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a

teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech

čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a

vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu

a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326

- 51 -

Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o

naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute

(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud

jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho

zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi

učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a

naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti

dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah

bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o

filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete

sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253

Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a

zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ

lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech

věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy

v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash

možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou

o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute

myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho

249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25

- 52 -

snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo

vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe

viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257

Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi

nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a

naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž

by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada

velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho

explicitniacutech vyjaacutedřeniacute

bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute

(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů

začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258

V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o

struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi

věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem

prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně

zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259

Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech

věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu

touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o

cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute

naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme

257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48

- 53 -

v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a

prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez

naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute

poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem

označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a

co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261

Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk

srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute

Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou

čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o

bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash

přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme

jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute

vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o

všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263

Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho

formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace

v niacutež se tvrdiacute

bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu

raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho

filosofickeacuteholdquo264

Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku

držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou

terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou

nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny

260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32

- 54 -

Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo

jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět

Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a

pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute

bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž

korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista

Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana

žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje

s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267

322 Panegersia

V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech

dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho

přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno

přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute

naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute

naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde

lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271

Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je

nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi

věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka

od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a

vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute

schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute

265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10

- 55 -

(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)

zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele

něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž

pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů

lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274

O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat

bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi

a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe

a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275

Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a

sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute

dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276

bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se

za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně

poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277

bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho

lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute

lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše

jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo

k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech

věciacute280

274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307

- 56 -

Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute

že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo

doposud

bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob

uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu

dobrovolnostildquo281

Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit

od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno

je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti

zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho

obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283

Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se

na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a

politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute

k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o

naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a

prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud

neaplikovanyacutem286

281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261

- 57 -

Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute

všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho

snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude

zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute

celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute

nejbliacuteže288

Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla

bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy

našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu

abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je

pod tvou mociacuteldquo289

323 Panaugia

Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem

uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by

všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou

verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde

Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem

dalšiacutech čaacutestiacute Porady290

Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute

metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu

Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako

v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute

podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již

během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum

287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie

- 58 -

Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však

možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu

těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie

Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol

I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet

II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma

III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost

IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu

V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve

světě

VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu

Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli

VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež

naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech

VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute

světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech

rozumu a viacuteře

IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci

o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute

X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je

panharmonie

XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho

světla

XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu

XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto

rozumoveacuteho světla

XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě

všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno

rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a

posleacuteze Panorthosii

XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby

duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků

- 59 -

XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo

V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by

naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech

bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela

jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na

všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a

obšťastňovalaldquo 293

V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje

když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute

z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute

za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294

bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit

neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku

k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295

Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute

užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle

moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296

bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak

aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany

pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji

uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a

rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297

Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute

Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7

- 60 -

zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute

naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma

jejich poznaacuteniacute zabraňuje298

Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute

nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž

přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem

přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute

jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)

Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute

odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter

neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301

Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy

lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje

rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla

v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303

bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute

časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co

maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo

snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při

panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute

důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304

Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute

naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše

jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305

298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26

- 61 -

Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci

dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho

umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute

značně nobilitniacute pozice

Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie

člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty

Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem

determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute

kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute

dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]

rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi

smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute

miacutesto zrak308

Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu

zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a

poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla

bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo

maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu

vstřiacutecldquo 309

bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost

a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute

jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310

306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX

- 62 -

Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako

předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute

označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311

Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem

světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze

všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi

prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich

všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po

všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314

Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako

nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315

bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute

že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro

člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316

Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute

moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute

nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je

vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash

neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317

311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v

- 63 -

bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci

objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je

zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak

každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]

Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem

světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318

Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky

rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě

složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute

poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute

(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost

takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto

světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem

poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320

Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute

dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto

Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem

otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284

- 64 -

jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute

Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho

naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322

bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute

společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou

stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně

Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a

Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM

VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323

Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko

jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko

neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho

dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je

umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako

by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy

Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326

Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se

cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute

různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat

rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve

stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na

čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute

naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute

Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze

to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato

metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že

321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6

- 65 -

Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho

vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328

Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě

syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho

ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři

metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a

jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329

bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl

součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3

synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle

nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330

Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla

mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě

užiacutevat

bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak

nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute

327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1

- 66 -

jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a

samotnyacutech našich omylůldquo332

Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje

jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334

Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute

všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem

panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-

fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti

nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336

Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je

soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro

potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich

Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute

průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje

paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute

světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute

paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340

Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu

Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute

paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a

druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute

metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu

různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute

332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13

- 67 -

bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute

tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět

to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute

rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem

rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342

V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo

s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně

s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343

Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po

okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344

Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost

uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy

(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již

předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom

okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho

současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu

smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347

324 Pansofia Pampaedia Panglottia

Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek

uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute

univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a

jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute

zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348

342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1

- 68 -

Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude

reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a

celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna

v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla

nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby

se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit

ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli

nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka

o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky

budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352

bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho

světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A

VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem

mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli

světlem ciacuterkveldquo353

Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se

pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady

Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem

sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro

349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21

- 69 -

dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie

naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro

něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto

pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a

v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354

Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak

k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně

prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute

bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak

odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco

smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je

sjednocujiacuteldquo355

Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i

dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute

existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute

až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356

V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže

Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze

byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až

k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy

v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů

gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash

354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10

- 70 -

tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek

bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359

Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy

zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360

Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek

představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v

metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům

Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již

Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum

disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute

bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si

žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute

jsme [hellip]ldquo362

Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute

bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho

Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute

svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako

fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje

s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae

synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce

vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již

roku 1633 v Lipsku364

358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14

- 71 -

Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute

přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o

procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli

kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365

bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla

žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od

věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem

navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm

Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž

jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366

Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu

předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat

jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367

Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka

duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla

jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho

těla369

Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů

odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute

nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly

paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute

koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem

Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země

365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14

- 72 -

vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost

všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece

podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku

se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima

oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa

andělskeacuteho374

bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem

tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli

nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375

Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento

mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu

duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379

Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute

z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380

371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133

- 73 -

Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute

(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381

Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute

opětovně navracejiacute k Bohu382

bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem

zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem

neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute

obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383

Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u

Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je

podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385

To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze

rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a

polobytiacute386

bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože

teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute

z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež

že ani je ani neniacuteldquo387

Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně

jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i

přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna

ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve

381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49

- 74 -

věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi

věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak

znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty

sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem

rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla

velikosti a malosti atd389

325 Panorthosia a Pannuthesia

Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora

předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy

šesteacute čaacutesti Konzultace390

bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem

o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute

pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute

panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu

světu na prospěchldquo 391

Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo

všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392

je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy

nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto

(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou

politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute

388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1

- 75 -

stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v

bdquojednotneacutem souladuldquo395

bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute

a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom

po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali

byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli

luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly

Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho

staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396

Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však

panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj

světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a

politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397

Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute

aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně

všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398

Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost

jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že

filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400

Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho

přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho

světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a

jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)

ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401

395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53

- 76 -

Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402

Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem

důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec

nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak

nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami

v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž

svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406

Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407

usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky

mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen

sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem

potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408

Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash

sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je

vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde

Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou

šiacuteřeniacute poznaacuteniacute

bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute

mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete

že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky

ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje

cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes

oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy

v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409

402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII

- 77 -

V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme

zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně

rozšiacuteřenyacutem světlem410

410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405

- 78 -

4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute

Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute

systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose

Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes

dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute

zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů

neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute

Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech

oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem

sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela

pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash

odlišujiacute

41 Totožnosti

Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech

koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro

Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem

panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal

z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však

pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho

londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i

koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho

systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413

411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia

- 79 -

což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47

- 80 -

Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem

filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech

vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla

v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute

fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a

světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute

knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je

poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu

zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž

věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416

Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash

shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu

(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho

coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute

uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla

Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba

analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho

procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute

NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji

prohlašuje

bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho

konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem

vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle

toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho

jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute

ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď

v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418

414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7

- 81 -

Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech

důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je

totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash

tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis

cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje

chorvatskyacute myslitel420

Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje

Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy

bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi

věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421

Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute

smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute

aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli

(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)

zdroji ndash Bohu422

Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem

naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu

Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech

charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-

teologickeacute koncepci

bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute

(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi

419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351

- 82 -

protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je

VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423

Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii

bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est

Uno-mnialdquo424

Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků

filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze

shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena

v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech

filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu

Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech

meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute

(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)

bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo

Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425

Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane

teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech

prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)

Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho

všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli

vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426

Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž

v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)

lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem

předpokladem

423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie

- 83 -

Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak

vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na

recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak

v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se

ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami

Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić

jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje

bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto

důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako

Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-

pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry

teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů

v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se

u Patriziho nevyskytuje428

Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho

působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho

naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze

komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn

terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při

konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy

z řeckeacuteho prefixu -pan429

427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija

- 84 -

Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou

myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich

nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel

(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux

universalis) opacum paprsek (radius) umbra430

V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je

v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato

skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech

osobnostiacute

Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak

Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-

filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež

takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu

světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost

(lumen432)433

Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u

Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět

shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute

světelneacute stupně emituje435

Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce

vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436

Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě

věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech

koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do

tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a

u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25

- 85 -

neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437

Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute

spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute

triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash

vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě

s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita

Komenskeacuteho

Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-

filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus

Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438

Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na

Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše

světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože

je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440

Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda

explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň

podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442

Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem

zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute

odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho

opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu

437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s

- 86 -

spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu

novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem

pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem

přiacutestupu444

42 Analogie

Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech

teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech

analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků

Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445

Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash

završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že

oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma

myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit

tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute

před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i

přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich

diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17

stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448

Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech

principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem

103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54

- 87 -

Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti

Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je

vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje

diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449

Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem

vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute

vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a

Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450

Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako

mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje

v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme

449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O

- 88 -

že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze

vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452

Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž

za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453

Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči

obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a

zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud

neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454

Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba

rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky

bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos

vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et

corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non

figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455

Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata

ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě

neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456

Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich

epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten

v nekonečneacutem prostoru457

novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět

- 89 -

Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute

stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho

osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)

V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši

bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat

tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459

J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem

duchem460

bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute

spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi

spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven

z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461

Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute

Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o

oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt

materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)

- 90 -

bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i

nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud

nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462

V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba

mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi

jednotlivyacutemi entitami

Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et

se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores

colores sapores et similialdquo463

Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem

směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako

proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a

chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464

Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle

Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute

silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech

sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a

politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv

462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia

- 91 -

hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů

paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda

ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute

zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash

Franceska Patriziho

Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je

konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm

srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod

vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se

však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co

je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa

Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute

kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše

z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469

nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10

- 92 -

43 Rozdiacutely

Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba

filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet

zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech

filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely

vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali

Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje

nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o

Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např

při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova

smyslu)472

Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech

diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho

myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute

bytnosti totiž světlaldquo473

Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute

slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu

empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute

přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso

rotuje kolem vlastniacute osy475

470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52

- 93 -

V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich

hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako

nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476

44 Doplněniacute

Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A

Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se

Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si

však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash

prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo

philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478

Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu

Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky

Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato

otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute

nezodpověditelnou479

Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž

ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a

zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech

chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o

naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech

chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160

- 94 -

Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na

Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň

podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum

pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute

koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů

bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse

aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi

Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes

artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra

sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias

Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in

publicum edendoldquo480

Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute

knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již

italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum

pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute

přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius

setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let

sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho

diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku

Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho

filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem

si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute

480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27

- 95 -

Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech

k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku

1668)484

Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho

chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech

ohledů485

483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293

- 96 -

5 Zaacutevěr

V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho

filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho

vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti

vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute

myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute

Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou

světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do

jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho

poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)

poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie

o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute

metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a

současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze

vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu

filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute

prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute

jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu

inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho

přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů

Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis

philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu

dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia

s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše

nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich

kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů

(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)

Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž

vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u

chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u

Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem

pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě

- 97 -

tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež

stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece

Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho

pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je

však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute

dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem

lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde

svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak

vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487

bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet

diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl

světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho

světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488

Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem

systeacutemu naacuteležiacute489

V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět

na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův

vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a

teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa

Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute

konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis

philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě

486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82

- 98 -

věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti

(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec

O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto

diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute

naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash

tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost

revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute

v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během

sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute

vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose

- 99 -

6 Seznam použityacutech pramenů a literatury

61 Prameny

- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose

Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264

- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana

Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha

1992

- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho

Sv 18 Praha 1974 s 71-145

- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non

per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria

Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo

Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić

Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom

metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se

razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se

naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari

Zagreb 1979

62 Literatura

- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb

2001

- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana

et historica č 51 1994 XXIV s 143-148

- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia New York 1941

- 100 -

- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis

Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature

and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169

- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho

Praha 1987

- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In

Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s

11-43

- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu

Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50

1993 roč XXIII s 26-34

- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos

Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta

Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85

- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970

- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In

Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33

- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena

misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific

Thought Zagreb 2000

- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei

Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI

Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-

125

- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su

Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del

rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331

- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et

historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36

- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64

2000 roč XXX s 22-29

- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et

historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20

- 101 -

- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et

historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196

- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et

historica č 41 1990 roč XX s 100-105

- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004

- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und

einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In

Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7

(XXXI) Praha 1987 s 5-26

- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971

roč I s 11-38

- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In

Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89

- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977

- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005

- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia

Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58

- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968

- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et

historica č 29 1985 roč XV s 97-111

- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988

- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987

- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia

Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50

- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33

1987 roč XVII s 5-25

- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004

- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007

- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56

1996 roč XXVI s 25-36

- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě

a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39

- 102 -

- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der

Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance

Darmstadt 1999 s 173-187

- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle

einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash

Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band

24 Bamberg 2005 s 147-160

- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008

- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A

Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č

63-64 2000 roč XXX s 36-41

- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca

Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute

konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty

k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998

- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003

- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada

o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564

- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28

- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia

Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9

- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958

- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17

stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20

- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha

2006

- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of

Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi

platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195

- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje

doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38

- 103 -

- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische

Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998

- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana

Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15

- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell

sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII

s 91-111

- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do

slobode mišljenja Zagreb 1997

- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru

Zagreb 1992

- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis

philosophica č 22 1996 s 343-355

- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000

- 104 -

Anotace

Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle

jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho

k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno

nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute

lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho

Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou

filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů

mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho

s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem

Autor Bc Jan Čiacutežek

Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho

ve světle jejich vrcholnyacutech děl

Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Počet znaků 133 884

Počet přiacuteloh 0

Počet titulů použiteacute literatury 65

Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě

věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie

metafyzika světla světlo panaugia triadismus

- 105 -

Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John

Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like

Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A

Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its

first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de

universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at

last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their

common features or analogies and differences between them My thesis also deals with

the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work

Author Bc Jan Čiacutežek

Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc

Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in

the Light of Their Greatests Works

Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD

Number of text characters 133 884

Number of appendices 0

Number of works cited and works consulted 65

Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum

emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the

Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism