UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ...

-1/105-

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA – KATEDRA CHEMIE

Opora pro kombinované navazující magisterské studium

Učitelství chemie pro ZŠ a SŠ

ŠKOLNÍ POKUSY

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D.

Doc. PaedDr. Markéta Pečivová, CSc.

Ústí nad Labem 2014

-2/105-

ÚVOD

Tato publikace má sloužit studentům kombinovaného navazujícího magisterského studia

v programu Chemie studijního oboru Učitelství chemie pro ZŠ a rovněž pro studijní obor

učitelství chemie pro SŠ. Publikace je koncipována jako doplňující učební text pro kurz Školní

pokusy. Cílem kurzu je nácvik pokusů, které by budoucí učitelé mohli provádět v průběhu výuky

na školách. Text obsahuje návody pro základní chemické pokusy, z nichž některé se budou konat

v rámci dvou šestihodinových bloků společných laboratorních cvičení.

Vzhledem k tomu, že se všechny uvedené úlohy nebudou moci z časových důvodů

realizovat, je tento kurz koncipován takto:

V prvním bloku posluchači prakticky realizují pět předepsaných experimentů z oblasti

chemie anorganické a pět experimentů vztahující se k chemii organické a biochemii.

1. Vliv plošného obsahu na rychlost reakce

2. Příprava kyslíku, jeho důkaz a příprava některých oxidů

3. Slučování sodíku s chlorem

4. Příprava dusíku a důkazy některých jeho vlastností

5. Elektrolýza roztoku chloridu sodného s oddělením elektrod

6. Důkaz vodíku, kyslíku, uhlíku a halogenů

7. Příprava a vlastnosti a důkaz ethylenu

8. Příprava a vlastnosti acetylenu

9. Příprava různě vonících esterů

10. Rozlišení redukujících a neredukujících sacharidů

Ve druhém bloku si každý posluchač vybere z určeného seznamu tři až pět experimentů

(podle počtu posluchačů), které předvede demonstračně ostatním přítomným s didaktickým

rozborem.

Přiložené návody jsou vodítkem pro správné a bezpečné provedení příslušných chemických

experimentů. Uvedené návody pro jednotlivé experimenty je možné konfrontovat s jinými zdroji.

Z provedených experimentů je třeba písemně vypracovat protokoly a v určeném termínu je dodat

vedoucímu kurzu. Součástí protokolů budou rovněž také vypracované otázky, které budou

posluchačům zadány až při výběru konkrétního pokusu.

Zápočet bude udělen za splnění:

1. realizaci předepsaného počtu úloh,

2. za vypracování protokolů z jednotlivých úloh,

3. za napsání zápočtové písemné práce na předepsaný počet bodů.

-3/105-

LITERATURA:

Povinná literatura:

PEČIVOVÁ, M., MACHAČNÝ, J. Školní chemické pokusy. Ústí nad Labem: PF UJEP,

1994.

PEČIVOVÁ, M., BRŮHA, T. Školní pokusy z organické chemie. Ústí nad Labem: PF UJEP,

1994.

MOKREJŠOVÁ, O. Praktická a laboratorní výuka chemie. 1. vyd., Praha: Triton, 2005.

ISBN 80-7254-726-7

ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J., HUDEČEK, J., ŠÍMOVÁ, J. Chemické pokusy pro

školu a zájmovou činnost. Praha: Prospektum, 2000.

ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J. Didaktika a technika chemických pokusů. Praha: UK,

1997.

Jakékoliv vhodné chemické tabulky

Doporučená literatura:

VACÍK, J., ET AL. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, 1995.

BANÝR, J., BENEŠ, P., ET AL. Chemie pro střední školy. Praha: SPN, 1995

Platné učebnice chemie pro školy střední, zejména gymnaziální

-4/105-

SEZNAM POKUSŮ

ANORGANICKÁCHEMIE

1. Rychlost rozpouštění

2. Filtrace přes různý materiál

3. Oddělení modré skalice od síry

4. Dělení barviv na křídě

5. Kruhová chromatografie

6. Extrakce karotenoidů z mrkve

7. Rozlišení destilované, pitné a

minerální vody

8. Důkaz kyslíku jako složky vzduchu

9. Složení vzduchu

10. Zkoumání plamene

11. Co vzniká při hoření svíčky

12. Hoření hořčíku ve vodě

13. Model hasicího přístroje

14. Hašení plamene oxidem uhličitým

15. Reakce koncentrované a zředěné HCl

se zinkem

16. Reakce HCl s práškovým železem při

různé teplotě

17. Reakce HCl s kusovým a práškovým

vápencem

18. Reakce HCl s kusovým a práškovým

železem

19. Hoření cukru

20. Rozklad peroxidu vodíku

21. Příklad katalyzované reakce

22. Reakce uhličitanu sodného s chloridem

amonným

23. Reakce síranu měďnatého s práškovým

zinkem

24. Barvy indikátorů

25. Přeměna vody na víno

26. Neutralizace

27. Tajné písmo

28. Řada napětí kovů

29. Elektrolýza CuCl2

30. Elektrolýza NaCl

31. Reakce neušlechtilého kovu s

kyselinou

32. Demonstrace „třaskavého plynu“

33. Rozhoření žhnoucí třísky

34. Příprava a vlastnosti chloru

35. Rozpustnost jodu

36. Reakce jodu se sulfanem

37. Jodové hodiny

38. Důkazy halogenidů

39. Reakce chloru s mědí a železem

40. Příprava sirného květu a plastické síry

41. Rozpustnost síry v různých

rozpouštědlech

42. Barevné sulfidy

43. Horoskop z lahve

44. Vlastnosti kyseliny sírové

45. Rozpustnost amoniaku ve vodě

46. Reakce kovů a oxidů kovů s kyselinou

dusičnou

47. Ohnivé písmo

48. Vlastnosti aktivního uhlí

49. Důkaz vydechovaného oxidu

uhličitého

50. Plamenové zkoušky

51. Pokusy se sodíkem, hoření sodíku

52. Příprava některých sloučenin mědi

řadou na sebe navazujících reakcí

53. Amfoterní vlastnosti hliníku

54. Příprava hydroxidu hlinitého

55. Na hliníku rostou vlasy

56. Zkouška statečnosti

57. Demonstrace difúze

58. Kouzelný inkoust

59. Změny barev látek při tření

60. Elektrografická analýza vzorku kovů

-5/105-

ORGANICKÁCHEMIE, MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY A BIOCHEMIE

1. Důkaz uhlíku a vodíku v organických sloučeninách

2. Důkaz polarity některých organických sloučenin

3. Rozpustnost tuhých alkanů

4. Příprava a vlastnosti ethenu (ethylenu)

5. Příprava a vlastnosti ethynu (acetylenu)

6. Beilsteinova zkouška

7. Příprava chlorethanu

8. Rozlišení methanolu od ethanolu

9. Důkaz ethanolu v alkoholickém nápoji

10. Důkaz zplodin vznikajících hořením ethanolu

11. Důkaz vody v ethanolu

12. Příprava ethanolátu sodného

13. Reakce glycerolu

14. Porovnávání různé viskozity u alkoholů

15. Důkaz a vlastnosti fenolu

16. Reakce formaldehydu

17. Příprava a reakce acetaldehydu

18. Redukční účinky kyseliny mravenčí

19. Oxidace kyseliny vinné

20. Příprava různě vonících esterů

21. Důkaz železa v použitém motorovém oleji

22. Rozlišení stolního a motorového oleje

23. Měření teploty vzplanutí použitého a nepoužitého oleje a petroleje

24. Působení tenzidů na povrchové napětí olejů ve vodě

25. Vlastnosti polyethylenu

26. Depolymerace polyethylenu

27. Příprava syntetické pryskyřice

28. Důkaz glukosy v přírodním materiálu

29. Důkaz škrobu v bramborové hlíze

30. Příprava a vlastnosti mýdla

31. Oddělení tuku z přírodního materiálu

32. Důkaz dusíku a síry vázaných v bílkovině

33. Důkazy bílkovin

34. Štěpení škrobu v ústech

35. Rozklad celulosy

36. Důkaz vitaminu C

37. Karbonizace dřeva

38. Příprava pergamenu

-6/105-

I. Anorganická chemie

-7/105-

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UJEP, KATEDRA CHEMIE

ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: SMĚSI Zařazení:

Název úlohy: Rychlost rozpouštění Čas:

Chemikálie:

síran měďnatý (CuSO4 .5H2O), voda

Pomůcky:

Petriho misky (6 kusů), skleněná tyčinka, igelitová folie, meotar

Návod:

Připravíme 6 Petriho misek (min. stačí 4), do každé nalijeme následující látky:

1. vodu o teplotě 15°C a CuSO4 .5H2O (jemně rozetřená) (15 minut)

2. vodu rovněž o teplotě 15°C a CuSO4 .5H2O (jemně rozetřené) a tuto směs mícháme

skleněnou tyčinkou (1,5 minuty)

3. teplou vodu (cca 40 až 50°C) a CuSO4 .5H2O (jemně rozetřená) (5 minut)

4. teplou vodu (cca 40 až 50°C) a CuSO4 .5H2O (jemně rozetřená) tuto směs mícháme

skleněnou tyčinkou (0,5 minuty)

5. vodu a vložíme větší krystal CuSO4 .5H2O

6. hrubě rozemletý CuSO4 .5H2O a vodu

Pozorujeme změny u 1,2 a 3,4 a 5,6 misky a srovnáváme.

Upozornění, poznámky:

Bez míchání ve studené vodě trvá pokus dlouho, ponechat stranou a nečekat na výsledek.

-8/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Filtrace přes různý materiál Čas:

Chemikálie:

1. voda (25 ml)

2. písek (lžička na každou kádinku)

Pomůcky:

Laboratorní stojan, držák, kádinka, nálevka, různé filtrační materiály (filtrační papír, gáza,

vata, látka)

Návod:

Sestavíme filtrační aparaturu a filtrujeme směs vody a písku, na několika uvedených filtračních

materiálech. Určíme účinnost filtračního materiálu, dle zbarvení filtrátu a rychlosti filtrace.

Přes filtrační papír probíhá filtrace nejpomaleji, ale filtrát je čirý. Přes vatu probíhala filtrace o

něco déle a filtrát byl mírně zakalen, přes gázu pak proběhla ihned s mnoha nečistotami ve

filtrátu.


-9/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Oddělení modré skalice od síry Čas:

Chemikálie:

1. Voda (25 ml)

2. síran měďnatý (CuSO4 .5H2O, lžička)

3. síra (S, lžička)

Pomůcky:

Laboratorní stojan, kádinka (2krát 250 cm3

), nálevka, filtrační papír, krystalizační miska.

Návod:

Připravíme si směs síranu měďnatého se sírou v poměru 1:1. K takto připravené směsi

přilijeme vodu a tím rozpustíme síran měďnatý, síra se ve vodě nerozpustí. Tuto směs

filtrujeme přes filtrační papír, na němž se zachytí síra. Pro lepší výtěžek je vhodné vymýt

kádinku, kde byla směs síry a síranu měďnatého. Roztok modré skalice necháme volně

krystalizovat do druhého dne. Takto máme oddělené obě složky, které ukážeme žákům

(krystal skalice a síru na filtračním papíře).

Dbáme na správné provedení: Filtrační papír přesahuje nálevku, stonek nálevky se dotýká

stěny kádinky.

Upozornění, poznámky, otázky:

Používat malé objemy, filtrace trvá moc dlouho.

-10/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Dělení barviv na křídě Čas:

Chemikálie:

Ethanol, technický

Pomůcky:

Lihový fix (černý, hnědý), křída, kádinka (150 cm3), Petriho miska

Návod:

Vezmeme jednu celou křídu. Vybereme jeden fix (nejlépe hnědý, fialový či černý) a po

obvodu křídy nakreslíme proužek (tak 2 cm od konce křídy). Do malé kádinky nalijeme

ethanol. Do této kádinky postavíme křídu, tak aby barevný proužek byl více dole. Pozor,

ať není hladina ethanolu v kádince výše než nakreslený proužek fixu. Kádinku přiklopíme

hodinovým sklíčkem a pozorujeme. Je nutné zastavit chromatografii 1 cm od konce křídy.

Tento pokus lze úspěšně aplikovat i s vodou (pokud je barvivo fixu rozpustné ve vodě).


Hnědý fix by se měl skládat z červené, modré a zelené (dohromady azurová) a žluté.

Po vyschnutí křídy je možné ji nadále použít.

používat vždy odpovídající typ fixu a činidla (ethanol - lihový fix apod.)

-11/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Kruhová chromatografie Čas:

Chemikálie:

Ethanol (10 - 20 ml)

Pomůcky:

Lihový fix (černý, hnědý), filtrační papír, kádinka (150 cm3)

Návod:

Z filtračního papíru vystřihneme pokud možno kruh o průměru 5 cm a v jeho prostředku

vytvoříme otvor, do kterého vložíme napevno srolovaný filtrační papír, který vytvoří

knot. Na kruhový filtrační papír vyneseme přibližnou kružnici o poloměru 1,5 cm. Takto

připravený papír vložíme do kádinky s ethanolem tak, aby knot zasahoval asi z 1/3 do

ethanolu. Po knotu vzlíná ethanol a přechází na kruh z filtračního papíru a jako v

předchozím případě po papíru ethanol unáší jednotlivé složky barviva fixu. Tento proces

přerušíme ve chvíli, kdy ethanol dosáhne hranice asi 1 cm od okraje, na kruhovém papíře

vzniká typický příklad chromatogramu.


-12/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Extrakce karotenoidů z mrkve Čas:

Chemikálie:

Voda, ethanol, aceton, mrkev

Pomůcky:

Zkumavky (3x), stojan na zkumavky, gumové zátky, struhadlo, kádinka (250 cm3)

Návod:

Do kádinky nastrouháme připravenou mrkev. Nastrouhanou mrkev rozdělíme do tří

zkumavek (stačí je naplnit do čtvrtiny). Do jedné zkumavky nalijeme vodu a do druhé

ethanol a do třetí aceton. Zkumavky uzavřeme přilnavou zátkou. Zkumavky řádně

protřepeme, alespoň po dobu tří minut. Ve vzorku číslo jedna nedojde k extrakci

karotenoidů (nebo jen nepatrně), vzorek číslo dvě se začíná barvit karotenoidem a dochází

k extrakci, nejvíc se vyextrahuje v acetonu.

Ve vodě se extrahuje málo karotenoidů, v ethanolu více a nejvíce v acetonu (oranžová

barva roztoku).


mrkve je lepší nastrouhat, aby se extrahovalo něco i ve vodě

lepší extrakční činidlo je aceton

-13/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Rozlišení destilované, pitné a minerální vody Čas:

Chemikálie:

Voda (destilovaná, pitná, minerální - 50 ml), klasické mýdlo

Pomůcky:

Zkumavky (3 kusy), stojan na zkumavky, struhadlo, kádinka (250 cm3)

Návod:

Do kádinky nastrouháme mýdlo a rozpustíme jej v ethanolu, nastrouhané mýdlo vpravíme

do zkumavek v přibližně stejném množství. Poté do každé zkumavky přilijeme stejné

množství jednotlivých vzorků vody.


pozor na to, aby minerální voda nebyla stolní (pod 1000 mg/l rozpuštěných látek) a

voda z vodovodu nebyla příliš tvrdá (nelišila by se od stolní)

-14/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz kyslíku jako složky vzduchu Čas:

Chemikálie:

Pomůcky:

Kádinky (250 a 500 cm3), 2 svíčky, zapalovač, azbestová síťka.

Návod:

Na azbestové síťky umístíme dvě přibližně stejně velké svíčky a zapálíme je, poté je

přiklopíme kádinkami o různém objemu a pozorujeme, která svíčka zhasne rychleji.


-15/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Složení vzduchu Čas:

Chemikálie:

Vápenná voda, ethanol.

Pomůcky:

Širší skleněná nádoba, skleněný zvon se zábrusovou zátkou, korková zátka, vata,

špendlík.

Návod:

Do širší skleněné nádoby nalijeme vápennou vodu (příprava rozpuštěním Ca(OH)2 ve

vodě a následnou filtrací na Büchnerově nálevce). Na její hladinu položíme větší

korkovou zátku, na které byl špendlíkem připevněn chomáč vaty namočený v ethanolu.

Vatu zapálíme a zátku s hořící vatou přiklopíme skleněným zvonem s otevřeným hrdlem,

zvon zazátkujeme. Skleněný zvon si předem viditelně rozdělte na pět objemových dílů

lihovým fixem. Hladina vystoupá přibližně do jedné pětiny.

.


Zvon je potřeba přiklápět velmi opatrně, dochází k utopení korkové zátky, zahašení

plamene.

-16/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HOŘENÍ Zařazení:

Název úlohy: Zkoumání plamene Čas:

Chemikálie:

Pomůcky:

Laboratorní kahan, sirky, špejle, laboratorní kleště, kovové pletivo jemné

Návod:

Zapálíme kahan a do nesvítivé části vložíme sirku na kleštích a sledujeme její vzplanutí.

Jako další sledujeme vzplanutí špejle v nesvítivé části plamene. Poté do kleští umístíme

pletivo a nasuneme jej nad kahan, ten poté zapálíme a pozorujeme rozložení plamene a to

tak že sledujeme rozžhavení pletiva ve spodní části plamene, poté ochladíme a sledujeme

rozžhavení ve střední části plamene.

Do středu vnitřního viditelného kužele plamene plynového kahanu zasuneme

skleněnou trubičku, ke druhému konci přiložte zapálenou špejli, která na krátkou dobu

zapálí malý plamínek.


Vzhledem k delší práci s otevřeným ohněm je dobré si připravit a pracovat v

termoizolačních nehořlavých rukavicích.

-17/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HOŘENÍ Zařazení:

Název úlohy: Co vzniká při hoření svíčky Čas:

Chemikálie:

Pomůcky:

Svíčky různých velikostí a tvarů a materiálů, zapalovač, azbestové sítky (2 kusy).

Návod:

Svíčky rozestavíme na azbestové síťky a zapálíme. Poté žáky necháme posoudit, zda má

vliv tvar a velikost svíčky na velikost a intenzitu plamene. Poté je vhodné vysvětlit, že

plamen jsou hořící páry parafinu (přírodní nebo umělý) který se taví a vzlíná po knotu.

Spalováním parafínu vznikají horké těkavé plyny, které jsou lehčí než vzduch a proto

stoupají vzhůru a určují směr plamene (proto plamen vždy hoří vzhůru).

Oxid uhličitý dokážeme zaváděním plynů hořící svíčky přes nálevku do promývačky

s vápennou vodou, která e napojena na vývěvu. Voda je dokázána orosením nálevky.


Je třeba dát pozor na potřísnění odkapávajícím zbytkem parafínu.

-18/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HOŘENÍ LÁTEK Zařazení:

Název úlohy: Hoření hořčíku ve vodě Čas:

Chemikálie:

Hořčík (Mg, větší kousek, zhruba 1x1 cm), voda, FFT indikátor

Pomůcky:

Erlenmayerova baňka, laboratorní kleště, kahan, zapalovač, skleněná vana

Návod:

Do skleněné vany (Erlenmayerovy baňky) nalijeme vroucí vodu a přikápneme pár kapek

FFT. Nad kahanem zapálíme hořčíkový plíšek a vhodíme jej do baňky s vroucí vodou.


Je nutné dbát zvýšené opatrnosti při vhazování hořčíku do baňky a vyvarovat se toho, aby

hořčíkový plíšek upadl mimo nádobu. Je vhodné použít ochranné brýle.

Voda musí vřít (zhruba 5 minut)

-19/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HAŠENÍ Zařazení:

Název úlohy: Model hasícího přístroje Čas:

Chemikálie:

Hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda), koncentrovaná kyselina chlorovodíková (HCl),

saponát, voda

Pomůcky:

Odsávací baňka (1 dm3), zkumavka, nálevka, gumová zátka

Návod:

Odsávací baňku asi do poloviny naplníme nasyceným (lépe přesycený) roztokem

hydrogenuhličitanu sodného a přidáme 10 cm3 kapalného saponátu. Do odsávací baňky

pak postavíme zkumavku s 15 cm3 koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Baňku

uzavřeme zátkou. Potom ji obrátíme dnem vzhůru, aby se oba roztoky smíchaly. Vzniká

pěna, která stříká bočním vývodem z odsávací baňky.


Je nezbytné nasměrovat boční vývod tak, aby směřoval do bezpečné zóny (nedošlo k

potřísnění žáků).

Přesycený roztok NaHCO3 a půl zkumavky HCl a více saponátu (1:1 s kyselinou).

Používat pryžové zátky. Vyzkoušet předem bez chemikálií, jestli tam zkumavka sedí.

-20/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HAŠENÍ Zařazení:

Název úlohy: Hašení plamene oxidem uhličitým Čas:

Chemikálie:

Hydrogenuhličitan sodný, kyselina chlorovodíková

Pomůcky:

Kádinka (500 cm3), petriho miska, skleněná vana, svíčky různé délky, zapalovač

Návod:

Do kádinky nalijeme nasycený roztok hydrogenuličitanu sodného a přidáme kyselinu

chlorovodíkovou. Vzniká oxid uhličitý. Ve skleněné vaně zapálíme svíčky různé velikosti

a pomalu přilíváme oxid uhličitý.

Lze udělat tak, že na NaHCO3 v kádince naliji HCl, přiklopím Petriho miskou a vzniklý

oxid uhličitý pak naliji na plamen svíčky.


Je nutné dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s kyselinou. Na podobném principu

pracuje detekce oxidu uhličitého ve vinných sklepích.

Kyselinu chlorovodíkovou lze nahradit octem nebo kyselinou citronovou.

-21/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV KONCENTRACE Zařazení:

Název úlohy: Reakce koncentrované a zředěné HCl se

zinkem Čas:

Chemikálie:

Kyselina chlorovodíková (koncentrace 1%, 20 – 30%, zhruba půl zkumavky), zinek

(půlka malé lžičky)

Pomůcky:

Zkumavky (2 kusy), držák na zkumavky, plastová lžička, kádinky (150 cm3)

Návod:

Do kádinek si připravíme roztoky kyselin. Do dvou zkumavek vpravíme 1 pecičku zinku

a přidáme roztoky kyselin, sledujeme průběh a rychlost reakce.


Je třeba dbát bezpečnostních pravidel při ředění kyseliny a při manipulaci s roztoky

kyseliny. Také je vhodné dbát zvýšené opatrnosti při reakci ve druhé zkumavce, aby

nedošlo k potřísnění.

-22/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV KONCENTRACE Zařazení:

Název úlohy: Reakce HCl s práškovým železem při různé

teplotě Čas:

Chemikálie:

práškové železo, kyselina chlorovodíková (10%)

Pomůcky:

Zkumavky (2 kusy), laboratorní stojan s příslušenstvím, kádinky (2 * 250 cm3, 150 cm

3),

plastová lžička.

Návod:

Do kádinky si připravíme roztok kyseliny chlorovodíkové. Do stojanu upevníme dvě

zkumavky, pod které umístíme kádinky s horkou vodou a s vodou obsahující ledovou

tříšť. Do zkumavek přidáme roztok kyseliny chlorovodíkové a práškové železo.





Železo by mělo být hrubší, voda vroucí.

-23/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV PLOŠNÉHO OBSAHU Zařazení:

Název úlohy: Reakce HCl s kusovým a práškovým vápencem Čas:

Chemikálie:

Kyselina chlorovodíková (c = 3 mol/dm3), práškový uhličitan vápenatý a kusový vápenec

(přírodní znečištěný uhličitan vápenatý)

Pomůcky:

Aparatura pro vyvíjení plynů, odměrný válec (250cm3), vana, stopky (hodinky se

sekundovou ručičkou), trubička k jímání plynů nad vodou.

Návod:

Sestavíme aparaturu pro vyvíjení plynů nad vodou. Do odsávací zkumavky (1) vpravíme

2 g práškového uhličitanu vápenatého a do dělící nálevky (2) odměříme 5 cm3 zředěné

kyseliny chlorovodíkové. Do odměrného válce naplněného vodou jímáme nad vodou

vznikající plyn. Okamžitě začneme měřit čas a zaznamenáme dobu, kdy vznikne 100 cm3

plynu. Pokus opakujeme s kusovým vápencem a zjištěné časové údaje porovnám.


V případě žákovského provedení v hodině, lze pokus uskutečnit v jednodušším

uspořádání, pouze ve zkumavkách. Žáci odměří do jedné zkumavky 1,0 g kusového

vápence a do druhé 1,0 g práškového uhličitanu vápenatého. Do obou zkumavek potom

najednou přiliji 5 cm3 kyseliny chlorovodíkové. Měří čas, za který zreaguje všechen

uhličitan.

Provedení s jímáním plynu nad vodou spíše jako laboratorní cvičení.

-24/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV TEPLOTY Zařazení:

Název úlohy: Reakce HCl s kusovým a práškovým železem Čas:

Chemikálie:

Kusové a práškové železo, kyselina chlorovodíková (10 %)

Pomůcky:

Zkumavky (2 kusy), držák na zkumavky, plastová lžička, kádinky (150 cm3)

Návod:

Do kádinky si připravíme roztok 10 % kyseliny chlorovodíkové. Do zkumavek

umístěných v držáku nejdřív lijeme kyselinu chlorovodíkovou a poté vložíme práškové a

kusové železo. Sledujeme, v jakém rozsahu probíhá rekce.





Práškové železo nesmí být moc jemné, pak je vše černé a není nic vidět. Kyselinu moc

neředit, lepší koncentrovanější.

-25/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV KATALYZÁTORU Zařazení:

Název úlohy: Hoření cukru Čas:

Chemikálie:

Kostkový cukr, popel (krbový, cigaretový - lepší).

Pomůcky:

Kahan, laboratorní kleště, zapalovač

Návod:

Chemickými kleštěmi vložíme do plamene kahanu kostku řepného cukru (sacharosy). Tak

ověříme jeho hořlavost. Potom jinou kostku cukru posypeme popelem z cigaret, vložíme

ji do plamene kahanu a sledujeme, zda hoří i po vyjmutí z plamene (obr).


Je třeba dbát opatrnosti při manipulaci s roztaveným cukrem. Dobré je upozornit žáky na

vznikající karamel (poznají podle vůně).

Cukr obalit v popelu (lžička popelu na 1 kostku).

-26/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VLIV KATALYZÁTORU Zařazení:

Název úlohy: Rozklad peroxidu vodíku Čas:

Chemikálie:

Peroxid vodíku, oxid manganičitý (MnO2), prášková měď

Pomůcky:

Zkumavky (2 kusy), držák na zkumavky, plastová lžička

Návod:

Do dvou zkumavek nalijeme peroxid vodíku, do první přidáme práškovou měď, do druhé

pak oxid manganičitý. Pozorujeme průběh reakce.


Peroxid nesmí být prošlý !!!

-27/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: CHEMICKÉ REAKCE Zařazení:

Název úlohy: Příklad katalyzované reakce Čas:

Chemikálie:

Peroxid vodíku (w = 0,1), pentahydrát síranu měďnatého (w = 0,1), koncentrovaný roztok

amoniaku.

Pomůcky:

3 kádinky, 2 odměrné zkumavky, pipeta, stopky.

Návod:

Příprava katalyzátoru: K 10 ml roztoku síranu měďnatého přidáme po kapkách roztok

amoniaku, až vznikne tmavě modrý roztok síranu tetraamminměďnatého.

Do jedné kádinky nalijeme 10 ml roztoku připraveného katalyzátoru a do druhé 10 ml

roztoku síranu měďnatého. Do obou přidáme najednou 10 ml peroxidu vodíku.

Pozorujeme průběh reakce.


Pokus demonstruje vliv katalyzátoru na chemickou reakci velmi průkazně a je ho

tedy možné zařadit do tematického celku kvalitativní a kvantitativní stránka

chemických reakcí.

-28/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: CHEMICKÉ REAKCE - endo Zařazení:

Název úlohy: Reakce uhličitanu sodného s chloridem

amonným Čas:

Chemikálie:

Uhličitan sodný (Na2CO3), chlorid amonný (NH4Cl)

Pomůcky:

Kádinky (3 x 250 cm3), teploměr, skleněná tyčinka, plastová lžička.

Návod:

Do dvou kádinek si připravíme roztoky 20g uhličitanu sodného a 2g chloridu amonného

v přibližném objemu 100 cm3. V obou kádinkách změříme teplotu. Poté vlijeme obsah

obou kádinek do třetí a za stálého míchání odečítáme teplotu v této kádince.


-29/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: CHEMICKÉ REAKCE - exo Zařazení:

Název úlohy: Reakce síranu měďnatého s práškovým zinkem Čas:

Chemikálie:

Síran měďnatý (CuSO4 . 5H2O, 10%), práškový zinek (3g)

Pomůcky:

Kádinka (150 cm3), plastová lžička, skleněná lodička, skleněná tyčinka, teploměr

Návod:

Do kádinky si připravíme asi 50 cm3 10 % roztoku síranu měďnatého. Na lodičce si

odvážíme přibližně 1 až 3 g práškového zinku. Tento pak po malých dávkách za stálého

míchání přisypáváme do kádinky s roztokem síranu měďnatého a při tom sledujeme, jak

stoupá teplota.


Pokud dojde k nasypání celého množství práškového zinku do roztoku síranu měďnatého,

hrozí akumulace tepla v jednom místě kádinky a její následné roztržení.

-30/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: CHEMICKÉ REAKCE – acidobazické Zařazení:

Název úlohy: Barvy indikátorů Čas:

Chemikálie:

Kyselina (sírová, ocet), zásada (hydroxid sodný, mýdlo)

Pomůcky:

Zkumavky (10 kusů), držák na zkumavky, bílý papír.

Návod:

Zkumavky rozdělíme v držáku do dvou sérií. V jedné bude roztok kyseliny ve druhé

roztok zásady. Poté do každé série přikapáváme jednotlivé indikátory a sledujeme

barevnou změnu proti bílému podkladu v obou prostředích.


Roztoky indikátorů v ethanolu !!!

-31/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Přeměna vody na víno Čas:

Chemikálie:

Kyselina (chlorovodíková, sírová), hydroxid sodný nebo 10% roztok NH3, FFT silný

roztok

Pomůcky:

Kádinky (4 x 250 cm3) – pro lepší efekt lze použít skleničky na víno, lahev od vína bez

etikety

Návod:

Do řady si připravíme 4 skleničky na víno a láhev na víno bez etikety, první a třetí

skleničku vypláchneme silným roztokem FFT a čtvrtou koncentrovanou kyselinou. Na

dno lahve přidáme trochu koncentrovaného roztoku NaOH nebo roztok NH3, před žáky

lahev od vína naplníme vodou z kohoutku. Pravou rukou naléváme vodu do 1. a 3.

skleničky a levou rukou do 2. a 4. skleničky, poté 1. skleničku nalijeme do 4. skleničky.

lahev na dně NH3


1

FFT

2

3

FFT

4

kys.

-32/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Neutralizace Čas:

Chemikálie:

Zředěné roztoky - hydroxid sodný (NaOH), kyselina chlorovodíková (HCl), FFT

Pomůcky:

Kádinky (2 krát 250cm3) nebo zkumavky, nálevka, plastová lžička, skleněná tyčinka

Návod:

Do kádinek (zkumavek) si připravíme koncentrované roztoky hydroxidu sodného a

kyseliny chlorovodíkové. Oba roztoky pomalu za stálého míchání přiléváme k sobě, a

sledujeme, jak se kádinka zahřívá. Je možné kádinku přiklopit nálevkou a sledovat, jak

kondenzuje voda na jejích stěnách.


Je možné provádět jako titraci FFT od zbarvení do odbarvení

Používat zředěné roztoky, jinak je reakce moc bouřlivá.

-33/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: CHEMICKÉ REAKCE – srážení Zařazení:

Název úlohy: Tajné písmo Čas:

Chemikálie:

Roztoky chemikálií o w=0,1 nebo roztoky látek uvedených v tabulce

Pomůcky:

Filtrační papír, plochý štětec (6 -7 cm), malířský kulatý štětec

Návod:

Inkoustem napíšeme na filtrační papír za použití slabého štětce příslušný nápis. Po jeho

zaschnutí lze písmo vyvolat pomocí odpovídající vývojky. Je-li vývojkou roztok, lze jej

nanášet buď plochým štětcem, nebo jemným rozprašovačem. Jsou-li vývojkou páry, lze

písmo vyvolat jeho vsunutím do nádoby s parami vývojky.


Lze použít i sulfanovou vodu jako vývojku a roztoky kationtů tvořící barevné sulfidy.

-34/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: ELEKTROCHEMIE Zařazení:

Název úlohy: Řada napětí kovů Čas:

Chemikálie:

Roztoky (c = 0,5 mol.dm-3

) soli: dusičnan měďnatý, dusičnan stříbrný, dusičnan olovnatý,

kousek (zrnko, hoblinka, drátek) hořčíku, zinku, železa, mědi

Pomůcky:

Tečkovací destička nebo podložní sklíčko, bílý podklad, 3 kapátka

Návod:

Na tečkovací desku, či podložní sklíčko dáme kousek kovu (ve formě drátku, či hobliny,

zrnka nebo granule. Ke každému kovu postupně přidáme roztoky soli (hořčík, zinek,

železo a měď a roztoky dusičnanu měďnatého, dusičnanu olovnatého a dusičnanu

stříbrného). Proti bílému podkladu pozorujeme změny zbarvení užitého roztoku případně

i vylučování jiného kovu.


Nejlepší je používat práškové formy kovů.

-35/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Elektrolýza CuCl2 Čas: 10 minut

Chemikálie:

Nasycený roztok chloridu sodného, roztok jodidu draselného (w=0,05), roztok

fenolftaleinu, roztok škrobu

Pomůcky:

Kádinka (500 cm3), menši květináč, uhlíková a železná elektroda, zdroj stejnosměrného

napětí (12 - 24 V), dělená pipeta na 10 cm3, zkumavky

Návod:

Roztok chloridu měďnatého (w = 0,1) nalijeme do U trubice ve stojanu, do jejíchž ramen

zasuneme čisté uhlíkové elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí a

necháme elektrolýzu 10 minut probíhat. Po skončení elektrolýzy opatrně vyjměte katodu

z roztoku a měď vyloučenou na jejím povrchu seškrábejte na krystalizační misku. Na

měď přikápneme kyselinu dusičnou a pozorujeme. Chlor v prostoru anody dokážeme

jodidoškrobovým papírkem.


-36/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Elektrolýza NaCl Čas:

Chemikálie:

Roztok chloridu sodného (w=0,20), roztok fenolftaleinu, roztok jodidu draselného

(w=0,05), roztok škrobu (w=0,01)

Pomůcky:

Petriho miska (kádinka), železný hřebík, tyčinka z uhlíku, zdroj stejnosměrného napětí

(plochá baterie), banánky, elektrické vodiče

Návod:

Elektrolýza bez oddělení katodického a anodického prostoru: Do krystalizační

misky nalijeme asi 50 ml nasyceného roztoku NaCl. Do roztoku ponoříme očištěný

železný hřebík a zapojíme jej jako katodu a tyčinku z uhlíku jako anodu. Elektrody

připojíme na zdroj stejnosměrného napětí, asi po 2 minutách proud přerušíme a do

katodického prostoru přidáme asi 2 kapky fenolftaleinu a k anodě stejné množství roztoku

KI a škrobu. Pozorujeme.

Elektrolýza chloridu sodného za oddělení prostoru katody a anody: Postupujeme

stejně jako v první části pokusu, pouze oddělíme před začátkem elektrolýzy katodický a

anodický prostor tvrdou lepenkou. Pozorujeme a porovnáme oba pokusy.


-37/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VODÍK Zařazení:

Název úlohy: Reakce neušlechtilého kovu s kyselinou Čas:

Chemikálie:

Kyselina chlorovodíková (15 ml), práškový zinek (2 malé lžičky)

Pomůcky:

Dělící nálevka, odsávací baňka, kádinka (250 cm3), skleněná vana, plastová lžička,

gumová hadice

Návod:

Sestavíme aparaturu pro vývoj plynu. Z dělicí nálevky pozvolna přikapáváme kyselinu

chlorovodíkovou na zinek. Pozorujeme, že se při styku těchto dvou látek vyvíjí bezbarvý

plyn – vodík. Vodík zavádíme do baňky vyvážené na váhách a zavěšené dnem vzhůru.

Lze do odsávací baňky nalít kyselinu a umístit zinek, vodík se jímá bočním vývodem

přímo do zkumavky.


Hustota vodíku je 14,5krát menší než hustota vzduchu, a proto ho jímáme do nádob

otočených dnem vzhůru.

-38/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: VODÍK Zařazení:

Název úlohy: Demonstrace „třaskavého plynu“ Čas:

Chemikálie:

Pomůcky:

Zkumavka, kahan, kádinka, aparatura na vývoj vodíku, zapalovač

Návod:

Vodík jímáme nad vodou do zkumavky, která je zpoloviny naplněna vodou a zpoloviny

vzduchem. Zkumavku se směsí vodíku a vzduchu pod vodou uzavřeme palcem a

přisuneme ji k plameni kahanu. Palec oddálíme a hrdlo zkumavky přisuneme k plameni.

Výbuch směsi ve zkumavce s typickým „štěknutím" dokazuje vodík, který se vzduchem

tvoří výbušnou směs. Vodík jímáme nad vodou do zkumavky, která je zpočátku zcela

naplněna vodou. Provedeme opět zkoušku na výbušnost jako v předchozím pokusu.

Pokud plyn nevybuchuje, zkouška dokazuje, že v aparatuře již není vzduch. Nyní

můžeme vodík na konci aparatury zapálit. Nad plamenem vodíku přidržíme suchou

kádinku.

Lze do odsávací baňky nalít kyselinu a umístit zinek, vodík se jímá bočním vývodem

přímo do zkumavky.


-39/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: KYSLÍK Zařazení:

Název úlohy: Rozhoření žhnoucí třísky Čas:

Chemikálie:

Kyslík, měď, zinek, oxid manganičitý (MnO2)

Pomůcky:

Varná baňka s plochým dnem, špejle, kahan, zapalovač

Návod:

Do baňky zasuneme třísku se žhnoucím koncem. Do baňky nalijeme roztok peroxidu

vodíku (5 cm3) a zkoušku žhnoucí třískou opakujeme. Do baňky s peroxidem vodíku

přidáme oxid manganičitý (0,05 g) a směs promícháme krouživým pohybem baňky,

kterou zazátkujeme. Po 2 až 5 minutách opět zasuneme do baňky žhnoucí třísku. Lze

vyzkoušet i jiné látky, naoř. Cu nebo Zn.


-40/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HALOGENY Zařazení:

Název úlohy: Příprava a vlastnosti chloru Čas:

Chemikálie:

Manganistan draselný, kyselina chlorovodíková, hydrogenuhličitan sodný

Pomůcky:

Odměrný válec, dělící nálevka, kádinka, vata, gumová zátka, plastová lžička, list rostliny

Návod:

Na dno laboratorního válce vložíme chemickými kleštěmi malou kádinku nebo kelímek s

pevným manganistanem draselným (asi 1 lžičkou). Válec uzavřeme zátkou, kterou prochází

stopka dělicí nálevky naplněné koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, a do trubice

vložíme smotek vaty navlhčený nasyceným roztokem sody. Kyselinu pozvolna přikapáváme

do kádinky. Proti bílému pozadí (např. listu papíru) pozorujeme.

Do válce s chlorem zasuneme pruh filtračního papíru s vodným roztokem barviva (např.

inkoustem).


Pozor! Chlor je velmi jedovatý, leptá sliznice. Pokusy s chlorem provádíme v digestoři nebo

zajistíme řádné větrání učebny. Přebytečný chlor odstraňujeme, např. jeho reakcí s roztokem

sody.

Používat malá množství, jinak vyběhne reakce z válce.

Lze udělat také přímo ve válci /na dno manganistan a zalít HCl, vše v malých množstvích).

-41/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Rozpustnost jodu Čas:

Chemikálie:

Pevný jod, asi 10%-ní roztok jodidu draselného, destilovaná voda, benzen, ethanol, chloroform

Pomůcky:

Zkumavky, kapátko

Návod:

Do pěti zkumavek umístíme krystalek jodu a přilijeme k němu asi 2cm3 rozpouštědla (voda,

ethanol, benzen, chloroform, roztok jodidu draselného). Pozorujeme rozpustnost a zbarvení

roztoků.


-42/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Reakce jodu se sulfanem Čas:

Chemikálie:

Roztok jodu (w=0,01), jodid draselný, pevný sulfid železnatý, kyselina chlorovodíková

(w=0,20).

Pomůcky:

Reagenční válec, zařízení na vývin sulfanu.

Návod:

Do roztoku jodu (připravený přidáním několika krystalů jodidu ke směsi jodu ve vodě)

v reagenčním válci zavádíme sulfan (připravený reakcí kyseliny chlorovodíkové se sulfidem

železnatým). Pozorujeme proběh reakce a povahu produktů.


Sulfan je toxický plyn, proto je nutné pracovat v digestoři se zapnutým odtahem. Má

redukční účinky.

-43/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Jodové hodiny Čas:

Chemikálie: Roztok jodičnanu draselného (w=0,0017), roztok siřičitanu sodného (w=0,0008), koncentrovaná

kyselina sírová, škrobový maz (w=0,0005), nasycený roztok thiosíranu sodného, fenolftalein,

roztok hydroxidu sodného (c=1 mol/dm3), roztok kyseliny sírové (w=0,80).

Pomůcky: 6 kádinek (přibližně stejné velikosti), skleněná tyčinka.

Návod: Nejprve nalijeme do kádinek roztoky podle obrázku. Do kádinek A až D nalijeme pouze asi 5 ml

roztoků. Pak postupujeme podle obrázku, pozorujeme průběh a povahu reaktantů a produktů.

.


-44/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkazy halogenidů Čas:

Chemikálie:

Vzorky s chloridovými, bromidovými nebo jodidovými anionty, dusičnan stříbrný,

Pomůcky:

Kapátko, tečkovací destička

Návod:

K připraveným roztokům chloridu, bromidu a jodidu přidáme roztok dusičnanu

stříbrného. Pozorujeme barvu sraženin a jejich chování na světle. Suspenze jednotlivých

halogenidů stříbra rozdělíme do dvou sad zkumavek.

Do jedné sady přilijeme roztok thiosíranu sodného. Sledujeme rozpustnost sraženin.

Do druhé sady přilijeme roztok amoniaku. Sledujeme rozpustnost sraženin.


-45/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Reakce chloru s mědí a železem Čas:

Chemikálie:

Železný prášek, voda, měděná spirála, manganistan draselný, kyselina chlorovodíková

(w=0,2).

Pomůcky:

Spalovací lžička, dva reagenční válce se zabroušenými okraji a přibroušenými

skleněnými deskami, vyvíjecí aparatura na chlor, kahan, praný písek.

Návod:

Rozžhavený měděný drát stočený do spirály vsuneme do nádoby s najímaným chlorem

(připraveným reakcí manganistanu s kyselinou chlorovodíkovou), na jehož dno dáme asi

centimetrovou vrstvičku písku. Spirála začne žhnout a odkapávat žhavý chlorid měďnatý,

proto je nutno dát předem na dno válce písek. Po skončení reakce spirálu vytáhneme a

nalijeme do válce asi 10 ml vody. Pozorujeme výslednou reakci a zbarvení.

Totéž provedeme s práškovým železem na spalovací lžičce. Po skončení reakce lžičku

vyjmeme a do válce nalijeme asi 10 ml vody. Pozorujeme vzniklé zbarvení.


Pokus demonstruje reaktivitu chloru vůči kovům, je také vhodný pro názornou ukázku

vzniku komplexních sloučenin. Vyplývá z něj také, že komplexní sloučeniny kationů

kovů mohou, ale také nemusejí mít stejnou barvu jako analogické nekomplexní

sloučeniny.

-46/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: SÍRA Zařazení:

Název úlohy: Příprava sirného květu a plastické síry Čas:

Chemikálie:

Pevná síra

Pomůcky:

Zkumavka, kádinka (250 cm3), držák na zkumavky, kahan, zapalovač, porcelánový

kelímek

Návod:

Ve zkumavce pozvolna zahříváme krystalickou síru (zhruba do třetiny). Pozorujeme, jak

krystalická síra kapalní a při tavení tmavne. Z kapaliny se uvolňují páry, které u ústí

zkumavky kondenzují, a vzniká žlutá, prášková síra (sirný květ).

V porcelánovém kelímku (zkumavce) zahřívejte síru zbylou z první části pokusu, až

vznikla hnědá viskózní kapalina. Tu nalijte tenkým proudem do vany s vodou. Ztuhlou

hmotu vyndejte z vody a vyzkoušejte její plastičnost.


Pokus je nutno provádět v digestoři (při zahoření vzniká oxid siřičitý). Je názorný, pro

sledování krystalů z nasyceného roztoku síry v toluenu je však potřebný mikroskop.

Lepší nechat déle tát a nechat chvilku ustát, bude to tekutější. Správně by se pokus měl

provádět v tavícím kelímku, ale jelikož ho značně znečistí, zkumavka je lepší.

-47/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Rozpustnost síry v různých rozpouštědlech Čas:

Chemikálie:

Pevná síra, voda, toluen, sirouhlík

Pomůcky:

Zkumavky (3 kusy), držák na zkumavky, plastová lžička

Návod:

Do tří zkumavek umístěných v držáku nalijeme jednotlivá rozpouštědla. Poté vsypáváme

jemně nadrcenou síru a pozorujeme, zda se rozpouští.


Tento pokus je nutné provádět v digestoři!!! Toluen a sirouhlík jsou toxické a nevábně

vonící látky proto je nutné pracovat v digestoři a s ochrannými pomůckami.

-48/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Barevné sulfidy Čas:

Chemikálie:

Pevná síra (prášek, 4g), práškové železo (7 g), voda

Pomůcky:

Zkumavka, držák na zkumavku, kahan, zapalovač, plastová lžička

Návod:

Do zkumavky vsypeme jemně drcenou síru a poté přidáme práškové železo a přelijeme

malým množstvím vody. Porovnáme hustotu.

Směs síry a železa zahříváme ve zkumavce, dokud nedojde k reakci veškerého množství

všech složek.


-49/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Horoskop z lahve Čas:

Chemikálie:

Sulfid železnatý (FeS), kyselina chlorovodíková (HCl), síran měďnatý (CuSO4), síran

železnatý (FeSO4)

Pomůcky:

Tmavá láhev, kádinka, zátka, papírové kartičky, štěteček

Návod:

Do hnědé (tmavé láhve) nasypeme sulfid železnatý, přilijeme zředěnou kyselinou

chlorovodíkovou a dobře zazátkujeme. Na papírové kartičky napíšeme koncentrovaným

roztokem modré nebo zelené skalice krátké horoskopy. Písmo necháme zaschnout.

Obecenstvu necháme vytáhnout svůj osud na kartičce. Kartičku srolujeme a vsuneme do

láhve a zazátkujeme tak, aby zátka držela kartičku v hrdle. Po několika okamžicích

kouzlení kartičku vyjmeme a horoskop je zviditelněný.


Láhev musí být neprodyšně uzavřena (pozor, sulfan je jedovatý plyn), k pokusu je vhodné

přinést láhev již naplněnou sulfanem.

-50/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Vlastnosti kyseliny sírové Čas:

Chemikálie:

Kyselina sírová, cukr, voda

Pomůcky:

Hodinové sklo (3 kusy), kádinky (3krát 250 cm3), skleněná tyčinka, teploměr, analytické

váhy

Návod:

Na hodinová skla (lépe v Petriho misce) s kostkou cukru, bavlněnou tkaninou a filtračním

papírem přidáme několik kapek koncentrované kyseliny sírové. Pozorujeme.

Do vody v kádince pozvolna přiléváme po tyčince koncentrovanou kyselinu sírovou a

měříme teplotu vznikajícího roztoku. Vždy přiléváme kyselinu do vody opatrně a za

stálého míchání.

Dlouhodobým pokusem sledujeme, jak se mění hmotnost otevřené nádoby s

koncentrovanou kyselinou sírovou. Pokus trvá nejméně 24 hodin.


Dehydratační účinky lze demonstrovat reakcí kyseliny sírové s CuSO4.5H2O, který bělá.

-51/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: DUSÍK Zařazení:

Název úlohy: Rozpustnost amoniaku ve vodě (amoniková

fontána) Čas:

Chemikálie:

Koncentrovaný roztok amoniaku, lihový roztok fenolftaleinu.

Pomůcky:

Vana, baňka, destilační baňka, vata, skleněné trubičky, zátka, indikátorový papírek,

kahan, stojan s příslušenstvím.

Návod:

Do kulaté varné baňky nalijeme 10 ml amoniaku, utěsníme

zátkou s procházející trubičkou (zhruba 20 cm) a amoniak

odpaříme nad kahanem. Po krátké době baňku otočte trubičkou

dolů a ponořte ji do vany s roztokem FFT nebo methylenové

modři.


-52/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Reakce kovů a oxidů kovů s kyselinou dusičnou Čas:

Chemikálie:

Kyselina dusičná, práškový zinek, prášková měď, oxid měďnatý, oxid zinečnatý

Pomůcky:

Zkumavky (4 kusy), držák na zkumavky, plastová lžička,

Návod:

Ve zkumavkách provedeme reakci 20% roztoku kyseliny dusičné se zinkem a s mědí.

Pozorujeme, že kyselina dusičná reaguje se zinkem i s mědí. Vzniká bezbarvý oxid

dusnatý, který se vzdušným kyslíkem ihned vytváří hnědý oxid dusičitý. Jestliže po

ukončení reakcí odpaříme roztoky, získáme jako druhé produkty bílý dusičnan zinečnatý

a modrý dusičnan měďnatý.

Ve zkumavkách provedeme reakci oxidu zinečnatého a oxidu měďnatého s kyselinou

dusičnou. Kyselina reaguje s oběma oxidy. Pozorujeme průběh a charakter vzniklých

produktů. Děje vyjádříme chemickými rovnicemi.


S kyselinou dusičnou je nutné pracovat s nejvyšší obezřetností. Způsobuje žluté skvrny na

kůži !!!

HNO3 má oxidační vlastnosti, při reakci s kovy vznikají NOX

Při reakci s mědí dává zředěná NO, koncentrovaná NO2 (hnědý)

-53/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Ohnivé písmo Čas:

Chemikálie:

Dusičnan draselný

Pomůcky:

Skleněná deska, tenký štětec na malovaní, kelímkové kleště, ohnivzdorná podložka,

železný drát, hořák, filtrační kleště, ohnivzdorná podložka, železný drát, hořák, filtrační

papír

Návod:

Nasyceným roztokem dusičnanu draselného (320 g na litr při 20° C) jedním tahem

napíšeme na papír položený na skleněné desce nápis nebo kresbu. Takto připravený a

usušený papír uchopíme do kleští a v místě kresby se ho dotkneme rozžhaveným drátem

(špejlí).


Hořící papír nutno držet nad ohnivzdornou podložkou. Zapaluje-li se přímým plamenem,

je nutné, aby kresba končila na okraji papíru. V tomto místě ji lze potom zapálit.

Nedělat duté tvary (vypadne to)

-54/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: UHLÍK Zařazení:

Název úlohy: Vlastnosti aktivního uhlí Čas:

Chemikálie:

Aktivní uhlí (spódium), brom

Pomůcky:

Varná baňka se zábrusovým uzávěrem, zábrusový uzávěr, mazací tuk, plastová lžička

Návod:

Do baňky s parami bromu nasypeme lžičku aktivního uhlí. Baňku zazátkujeme a její

obsah mírně protřepeme. Proti bílému pozadí pozorujeme.


Brom je vysoce toxická látka absorbující se i pokožkou proto je nutné dodržovat

obzvláště pečlivě bezpečnostní předpisy.

-55/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: UHLÍK Zařazení:

Název úlohy: Důkaz vydechovaného oxidu uhličitého Čas:

Chemikálie:

Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), voda, oxid uhličitý (CO2)

Pomůcky:

Kádinka (250 cm3), skleněná trubička nebo brčko

Návod:

V kádince si připravíme roztok vápenného mléka (nasyceny roztok hydroxidu

vápenatého) a zfiltrujeme na vápennou vodu. Roztok poté probubláváme vydechovaným

vzduchem z plic.


Umístím-li suchý led do vody, vyvalí se páry oxidu uhličitého (kouzla v TV).

Oxid uhličitý lze připravit tepelným rozkladem CaCO3 nebo jeho reakcí se

zředěnou HCl.

-56/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: KOVY Zařazení:

Název úlohy: Plamenové zkoušky Čas:

Chemikálie:

Vzorky kovů (lithium, sodík, draslík, vápník, stroncium, baryum, rubidium, cesium,

tantal, měď), kyselina chlorovodíková

Pomůcky:

Kahan, platinový drátek, zapalovač, kádinka (150 cm3), kobaltové sklo

Návod:

Platinový drátek vyčistíme opakovaným ponořením do HCl a vyžíháním v plameni

kahanu. Drátek je čistý, jestliže nijak nezabarvuje plamen, do kterého je vsunut. Několik

krystalků pevného vzorku (nebo roztoku) nabereme na očko na konci drátku a vložíme do

vnějšího okraje nesvítivé části plamene.


-57/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Pokusy se sodíkem Čas:

Chemikálie:

Sodík, voda, n-hexan, FFT, prášková síra

Pomůcky:

Odměrný válec, skleněné vana, filtrační papír, nůžky, skleněná tyčinka, nůž, pinzeta,

porcelánová miska, kahan, trojnožka, azbestová síťka, lžička, zápalky

Návod:

Hoření sodíku

Kousek sodíku umístíme do porcelánové misky a misku zahříváme kahanem. Sodík se

taví a poté hoří svítivě žlutým plamenem. Na produkt vzniklý spálením sodíku opatrně

přisypáváme práškovou síru.

Chemické jojo

Do odměrného válce nalijeme asi 5-8 cm vrstvu vody s přídavkem fenolftaleinu. Poté

přelijeme stejnou vrstvou látky s menší hustotou, která nereaguje se sodíkem (n-hexan).

Nakonec vhodíme do válce kousek sodíku (nebrat do ruky!) asi o velikosti hrachu.

Zkáza Titaniku

Do jedné třetiny skleněné vany naplněné vodou nalijeme 1ml roztoku fenolftaleinu. Na

hladinu vody umístíme „parníček“ z filtračního papíru. Do každého „komínu parníčku“

dáme malý očištěný kousek sodíku. Pozorujeme probíhající děje. Pro lepší efekt je dobré

do vody přidat FFT.


Sodík je uchováván pod vrstvou petroleje, je nutné, aby tato vrstva vždy překrývala celý

povrch sodíku. Manipulaci se sodíkem provádíme vždy v co nejmenším množství. Sodík

je nutné před reakcí osušit od petroleje otřením o filtrační papír.

Při reakci produktu hoření sodíku s práškovou sírou je výsledná látky nejprve sytě žlutá,

později bledne. Se sírou reaguje jen čerstvě připravený produkt.

-58/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava některých sloučenin mědi řadou reakcí Čas:

Chemikálie:

Síran měďnatý (w = 0,05), hydroxid sodný (w = 0,05), kyselina dusičná (w = 0,15),

kyselina chlorovodíková (w = 0,15), kyselina octová (w = 0,15)

Pomůcky:

Zkumavky, odměrný válec, lžička, filtrační nálevka, stativ s příslušenstvím, filtrační

papír, kádinka, skleněná tyčinka, hodinová skla.

Návod:

Do zkumavky nalijeme 10 cm3 roztoku síranu měďnatého a k němu po kapkách přidáme

6 cm3 hydroxidu sodného až do úplného vysrážení produktu. Zkumavku se vzniklou

sraženinou opatrně zahříváme (obličej si chraňte štítem). Pevný produkt oddělíme od

kapaliny filtrací a rozdělíme jej do tří zkumavek. Do každé ze tří zkumavek přidáme asi

6 cm3 kyseliny chlorovodíkové, dusičné, octové. Třetí zkumavku mírně zahřejeme.

Jednotlivé roztoky ze zkumavek částečně odpaříme v sušárně a pak necháme volně

krystalizovat na odpařovacích miskách. Suché produkty zvážíme. Popište barvy a

chemické složení jednotlivých produktů.


Pokus demonstruje rozdíly mezi jednotlivými měďnatými solemi a k jeho zvládnutí jsou

potřebné některé znalosti o vlastnostech mědi, základní laboratorní dovednosti a také

znalost bezpečnosti práce.

-59/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Amfotermní vlastnosti hliníku Čas:

Chemikálie:

Síran hlinitý (síran hlinitodraselný), hydroxid draselný, kyselina chlorovodíková,

amoniak, jíl

Pomůcky:

kádinky (4 x 250 cm3), odměrné válce, hliníková folie

Návod:

K roztoku síranu hlinitého nebo síranu hlinitodraselného přilijeme jen málo zředěného

roztoku hydroxidu draselného (asi 8%), vzniká sraženina. K jedné části suspenze

přilijeme zředěnou kyselinu chlorovodíkovou, ke druhé části suspenze přilijeme do

zkumavky navíc roztok hydroxidu draselného, až se sraženina „rozpustí". Trochu tohoto

roztoku zahřejeme na hodinkovém sklíčku, aby se voda vypařila. Je možné zkusit

dodatečně reakci původního roztoku síranu hlinitého v destilované vodě univerzálním

indikátorovým papírkem.

Do dvou skleněných válců nalijeme obyčejnou vodu mírně zakalenou jílem. Do jednoho z

válců nalijte roztok chloridu hlinitého a zamícháme. Odlijeme polovinu obsahu tohoto

válce a přilijte trochu koncentrovaného roztoku amoniaku, obsah ve válci dobře

promícháme. Porovnáme vzorky ve válcích.

Do zkumavek s kyselinou a hydroxidem vhodíme malý kousek hliníku (folie),

pozorujeme reakci v obou roztocích.


Vznik hydroxidu hlinitého hydrolýzou síranu hlinitého a adsorpce koloidních částeček ve

vodě na jemné vločky hydroxidu hlinitého je princip čiření vody v úpravě vody říční ve

vodu pitnou.

POZOR, s koncentrovanou kyselinou prudká reakce.

-60/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava hydroxidu hlinitého Čas:

Chemikálie:

Síran hlinitý (Al2(SO4)3), hydroxid sodný, voda

Pomůcky:

Kádinky (600 cm3

a 150cm3

), skleněná tyčinka, univerzální indikátor

Návod:

K 50 cm3

0,1 M roztoku síranu hlinitého vlijeme asi 5 cm3

koncentrovaného roztoku

hydroxidu sodného a řádně promícháme. Nejprve změříme pH u roztoku síranu hlinitého

a poté u roztoku hydroxidu hlinitého který jsme vyredukovali.


-61/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Na hliníku rostou vlasy Čas:

Chemikálie:

Hliník (alobal), dusičnan rtuťnatý Hg(NO3)2 nebo jiná rozpustná rtuťnatá sůl

Pomůcky:

Kapátko nebo pipeta, hadr, hliníková folie

Návod:

Kápnete-li na hliníkovou destičku roztok rtuťnaté soli nebo necháte-li chvíli působit na

hliníkový plech kovovou rtuť, začnou na plechu velmi rychle narůstat bílé vlásky. Setřete-

li je hadrem, objeví se za chvíli znovu.


Sloučeniny rtuti jsou jedovaté, pokus může provádět pouze vyučující, pokus není vhodný

pro demonstraci vzhledem k špatné viditelnosti na větší vzdálenost.

-62/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Zkouška statečnosti - železo Čas:

Chemikálie:

Thiokyanatan draselný (KSCN), chlorid železitý (FeCl3)

Pomůcky:

2 ks misek, vata, příborový nůž

Návod:

Připravíme do dvou kádinek koncentrované roztoky thiokyanatanu draselného a chloridu

železitého. Pomocník nyní může podstoupit indiánskou zkoušku statečnosti. Část jeho těla

(např. zápěstí) potřeme dezinfekčním roztokem (roztok chloridu železitého). Potom

dezinfikujeme i kuchyňský nůž, ale roztokem thiokyanatanu. Tahy tupou stranou nože

vytváříme na těle oběti krvavé stopy.


Efektní pokus, roztoky musí být hodně koncentrované, pro thiokyanatan se dříve používal

název rhodanid.

-63/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Demonstrace difúze Čas:

Chemikálie:

Manganistan draselný, voda

Pomůcky:

Odměrný válec, kulatý filtrační papír, plastová lžička

Návod:

Odměrný válec naplníme až po okraj vodou a na hladinu položíme filtrační papír, který

necháme nasát vodu. Na papír nasypeme menší množství manganistanu draselného a

pozorujeme průběh děje.


Lze provádět ve válci se studenou a teplou vodou, přičemž rychlejší bude difuze v teplé

vodě.

-64/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Kouzelný inkoust Čas:

Chemikálie:

Chlorid kobaltnatý (CoCl2.6H2O), lze hodně zředěný

Pomůcky:

Štětec, filtrační papír, svíčka nebo kahan, Petriho miska

Návod:

Napišeme štětcem namočeným do roztoku chloridu kobaltnatého na papír zprávu. Jakmile

text zaschne, je písmo neviditelné. Při zahřátí nad plamenem se objeví modré písmo.

Jakmile se papír navlhčí, písmo opět zmizí. Objevování a mizení písma lze opakovat.


-65/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Změna barev látek při tření Čas:

Chemikálie:

Thiokyanatan draselný, heptahydrát síranu kobaltnatého, ethanol, voda.

Pomůcky:

Dvě třecí misky s tloučkem, ptačí pero, váhy se závažím, filtrační nálevka s filtračním

papírem, dvě kádinky 100 cm3, krystalizační miska.

Návod:

V jedné třecí misce tloučkem jemně rozetřeme 7 g thiokyanatanu draselného a ve druhé 5

g heptahydrátu síranu kobaltnatého. Obě rozetřené látky smícháme. Potom třeme vzniklou

růžovou směs tloučkem v porcelánové misce.

Vzniklý produkt rozpustíme v 10 ml ethanolu a poté ještě 3 ml ethanolu třecí misku

vypláchneme. Vzniklé roztoky slijeme a po 10 minutách zfiltrujeme, filtrát necháme

volně krystalizovat. Vzniklé jehlicovité, dlouhé, tmavě modré krystaly rozpustíme ve

vodě.


-66/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Elektrografická analýza vzorků kovů Čas:

Chemikálie:

Jodid draselný (w = 0,05), hexakyanoželeznatan draselný (w = 0,02), thiokyanatan

draselný (w = 0,05), vodný roztok amoniaku (w = 0,15), kyselina octová (w = 0,1),

dimethylglyoxim (nasycený roztok v ethanolu), dusičnan draselný (w = 0,05), dichroman

draselný (w = 0,1), železný hřebík, měděný drát, zinek, olovo, nikl, stříbrný předmět.

Pomůcky:

Elektrograf, baterie, filtrační papír, kapátka.

Návod:

Jednou z metod, kterou lze prokázat přítomnost vybraných kovů ve vzorcích je anodické

rozpouštění kovů a přechod jejich kationů do roztoku. Pracuje se s elektrografem.

Hliníková destička položená na izolantu (sklo, dřevo) je pól záporný (katoda), na kladný

pól zdroje je připojen větší železný hřebík (anoda). Zdrojem stejnosměrného napětí je

plochá baterie.

Na destičku elektrografu položíme dvojitě složený kousek filtračního papíru a kapátkem

přikápneme elektrolyt, který je zároveň roztokem důkazového činidla. Na filtrační papír

s činidlem položíme vyčištěný a ethanolem odmaštěný vzorek kovu. Pomocí hrotové

elektrody (hřebíku) uzavřeme elektrický obvod a elektrolyticky rozpouštíme kov nebo

slitinu 10 – 20 minut. Pro důkazy jednotlivých kovů slouží roztoky následujících činidel

přidané na filtrační papír. Na základě zjištěných barevným změn na filtračním papíře

určete, jaké kovy jsou obsažené v mincích:

Železo: KSCN.

Měď: K4[Fe(CN)6].

Olovo: KNO3 + KI.

Nikl: dimethylglyoxim v ethanolu + NH3,

Stříbro: K2Cr2O7.


-67/105-

II. Organická chemie

makromolekulární látky

a

biochemie

-68/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: ÚVOD DO ORGANICKÉ CHEMIE Zařazení:

Název úlohy: Důkaz uhlíku a vodíku v organických

sloučeninách Čas:

Chemikálie:

Organická látka (fenol, cukr), vápenná voda, oxid měďnatý, síran měďnatý bezvodý

Pomůcky:

Porcelánová miska, skleněná nálevka, skleněná trubička, promývačka, vodní vývěva

2 zkumavky, skelná vata, pinzeta, třecí miska s tloučkem, L-trubice, vrtané zátky, stojan,

kahan, kádinka 100 ml

Návod:

První varianta: Sestavíme aparaturu podle obrázku. Na porcelánovou misku dáme asi 2g

organické látky a zahřejeme ji. Unikající plyny zavádět pomocí vodní vývěvy do čiré

vápenné vody.

Druhá varianta: Do stojanu upevníme vodorovně zkumavku. Na její dno vpravíme lžičku

směsi sacharózy a CuO v poměru asi 1:2. Zhruba do poloviny vodorovné zkumavky

umístíme lžičku bezvodého síranu mědnatého. Lehce utěsníme skelnou vatou a zkumavku

uzavřeme zátkou s trubičkou, která vede do kádinky naplněné čerstvou vápennou vodou.

Po sestavení aparatury pozvolna zahříváme směs sacharosy s CuO.


-69/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: ÚVOD DO ORGANICKÉ CHEMIE Zařazení:

Název úlohy: Důkaz polarity některých organických

sloučenin Čas:

Chemikálie:

Hexan, ethanol, voda,…

Pomůcky:

Dvě byrety, dvě kádinky, ebonitová tyč nebo dlouhé pravítko.

Návod:

Upevníme dvě byrety do stojanu tak, aby jejich spodní konec byl asi 30 cm nad pracovní

deskou. Pod byrety postavíme kádinky. Jednu byretu naplníme hexanem a druhou

ethanolem. Intenzivním třením nabijeme ebonitovou tyč (dlouhé pravítko) statickou

elektřinou a otevřeme kohoutky obou byret. K tenkým proudům kapaliny přiblížíme

nabitou tyč na vzdálenost asi 5 – 10 cm. Pozorujeme, co se děje s proudem kapalin.


Místo ethanolu můžeme použít také propanol, či některý nižší halogenovaný kapalný

uhlovodík.

-70/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: UHLOVODÍKY Zařazení:

Název úlohy: Rozpustnost tuhých alkanů Čas:

Chemikálie:

Vosk (parafinová svíčka), voda, ethanol, toluen, tetrachlormetan (CCl4), chloroform

Pomůcky:

Zkumavky (3 kusy), držák na zkumavky, struhadlo, kádinka (600 cm3), plastová lžička

Návod:

Do kádinky nastrouháme vosk, ten rozdělíme po malých lžičkách do zkumavek a přidáme

vybraná rozpouštědla. Sledujeme průběh reakce.


-71/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava a vlastnosti ethenu (ethylenu) Čas:

Chemikálie:

Ethanol (2 ml), koncentrovaná H2SO4 (5 ml)

Pomůcky:

Frakční baňka, dělící nálevka, kádinky, trojnožka, síťka, kahan, špejle

Návod:

Do baňky (kádinky) s ethanolem přikapáváme velmi opatrně koncentrovanou kyselinu

sírovou. Dehydratací ethanolu vzniká ethen, který jímáme do zkumavky dnem vzhůru.

Ethen ve zkumavce můžeme zapálit, dále lze dokázat dvojnou vazbu při reakci

s bromovou vodou.


Lze i ve větším měřítku (50 ml ethanolu do frakční baňky s pískem na dně, 50 ml

kyseliny), pomalu přikapávat a chladit ve vodě s ledem. Plyn jímat nad vodou do válce.

-72/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava a vlastnosti ethynu (acetylenu) Čas:

Chemikálie:

Acetylid vápenatý, Bayerovo činidlo, bromová voda, želatina (w = 0,01), Tollensovo

činidlo, Cu činidlo na acetylen

Pomůcky:

Kónická baňka (NZ, 500 cm3), 2 kádinky (400 cm3), odměrná zkumavka, dělící nálevka

s trubicí k vyrovnání tlaku (NZ), 3 promývačky, 2 skleněné válce, pneumatická vana,

saponát

Návod:

Sestavíme aparaturu podle obrázku

(nejprve bez promývačky). Do baňky

vhodíme několik větších kousků acetylidu

vápenatého a uzavřeme ji dělící nálevkou

naplněnou vodou. Přikapáváme opatrně a

pomalu (plynule) vodu z nálevky, plyn

jímáme do vody se saponátem, přičemž

bubliny zapalujeme špejlí. Lze napojit i

promývačku s bromovou vodou, která se

bude odbarvovat.


Acetylidy jsou v suchém stavu třaskavé, po ukončení pokusu je potřeba promývačky

ihned vymýt.

-73/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HALOGENDERIVÁTY Zařazení:

Název úlohy: Beilsteinova zkouška Čas:

Chemikálie:

Organické deriváty halogenidů, oxid vápenatý, kyselina dusičná, dusičnan stříbrný

Pomůcky:

Měděné pletivo (spirála), kahan, zapalovač, zkumavka, držák na zkumavky

Návod:

Žíháme měděnou síťku tak, až přestane barvit plamen. Na rozžhavenou síťku stříkneme

trochu zkoušené látky. Pozorujeme zbarvení plamene.


-74/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HALOGENDERIVÁTY Zařazení:

Název úlohy: Příprava chlorethanu Čas:

Chemikálie:

Ethanol (w = 0,96), chlorid sodný, kyselina sírová (w = 0,96), měděná spirála.

Pomůcky:

Baňka (250 ml), skleněná trubička na konci zúžená, špejle.

Návod:

Do baňky odvažíme 5 g jemně rozetřeného chloridu

sodného, přidáme 10 ml ethanolu a opatrně přilijeme 7

ml koncentrované kyseliny sírové. Baňku ihned

zazátkujeme gumovou zátkou, kterou prochází nahoře

zúžená trubička (obrázek). Pozvolna zahříváme směs v

baňce. Unikající plyny zapálíme hořící špejlí. Do

plamene vložíme měděnou spirálu a pozorujeme

zbarvení plamene.


Do baňky je třeba vhodit molekulové síto nebo střep z nepolévaného porcelánu pro

zabránění vzniku utajeného varu. Pokus je nutno provádět v digestoři nebo na dobře

větraném místě (vznik chlorovodíku).

-75/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: HYDROXYDERIVÁTY Zařazení:

Název úlohy: Rozlišení methanolu od ethanolu Čas:

Chemikálie:

Ethanol (w = 0,96), methanol, tetraboritan disodný, konc. kyselina sírová, hydroxid sodný

(w = 0,05), roztok jodu v jodidu draselném

Pomůcky:

3 střední porcelánové misky, kádinka (50 cm3), kádinka (250 cm3), odměrný válec (10

cm3), pipeta (2 cm3), pipeta (1 cm3), 2 zkumavky, špejle

Návod:

Boraxová zkouška

Do první porcelánové misky dáme 10 cm3 ethanolu a do druhé stejné

objem methanolu. K oběma přidáme 0,1 g tetraboritanu disodného.

Opatrně hořící špejlí zapálíme obsah obou misek. Pozorujeme zbarvení

plamenů. Do třetí porcelánové misky odměříme 10 cm3 ethanolu, boraxu a

dále přidat 0,5 cm3 koncentrované kyseliny sírové. Hořící špejlí obsah

misky zapálíme. Pozorujeme barvu plamene a porovnáme ji s oběma

předchozími pokusy.

Jodoformová zkouška

K 1 cm3 ethanolu a 1 cm

3 methanolu ve dvou zkumavkách nalijeme 2 cm

3

roztoku hydroxidu sodného. Do obou zkumavek přidáme nasycený roztok

jodu v jodidu draselném tak dlouho, pokud mizí hnědé zabarvení

způsobené jódem. Mírně zahřejeme ve vodní lázni. Sleduejme změny ve

zkumavkách a vůni produktu.


Pozor, methanol je zvláště nebezpečný jed! Místo dekahydrátu tetraboritanu disodného

lze použít kyselinu trihydrogenboritou. Protože hrozí nebezpečí prasknutí porcelánových

misek u pokusu 1, je vhodné umístit misky do větší nádoby s pískem na dně.

-76/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz ethanolu v alkoholickém nápoji Čas:

Chemikálie:

Alkoholický nápoj (vícestupňové pivo, víno)

Pomůcky:

Varná baňka (NZ; 250 cm3), vzdušný chladič (trubička, zhruba 50 cm), špejle, varné

kamínky

Návod:

Do varné baňky nalijeme asi 100 cm3 alkoholického nápoje a přidáme varné kamínky.

Baňku uzavřeme vzdušným chladičem a opatrně zahříváme k varu. U horního konce

chladiče přidržujeme hořící špejli (obr).


Místo kahanu je bezpečnější použít elektricky vytápěné topné hnízdo. Hořící špejli je

nutno přidržovat brzy po začátku zahřívání. Aby hořel ethanol u horního konce trubice

déle, je vhodné zkoumaný alkoholický nápoj alkoholem obohatit. Vhodným

alkoholickým nápojem je vícestupňové pivo.

U piva jsou pak na dně chuchvalce koagulovaných bílkovin.

-77/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz zplodin vznikajících hořením ethanolu Čas:

Chemikálie:

Vápenná voda, ethanol (w = 0,96)

Pomůcky:

Promývačka, skleněná nálevka, lihový kahan

Návod:

Sestavíme aparaturu podle obr. 8. Do promývačky nalijeme 30 cm3 vápenné vody,

zapálíme lihový kahan a plynné zplodiny nasáváme do promývačky pomocí vývěvy.

Pozorujeme změny v promývačce


-78/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz vody v ethanolu – nehořlavý kapesník Čas:

Chemikálie:

Ethanol (C2H5OH), voda, CuSO4 (vyžíhaná modrá skalice)

Pomůcky:

Bavlněný kapesník, kádinka 500 ml, chemické kleště, žíhací kelímek, triangl

Návod:

Čistý kapesník namočíme do 50 % roztoku etanolu. Přebytečný roztok z kapesníku jemně

vymačkáme, uchopíme kleštěmi za roh a zapálíme. Jakmile plamen uhasne, můžeme dát

neporušený kapesník prohlédnout.

Přikápnutím ethanolu na vyžíhanou modrou skalici (žíháme v kelímku a na trianglu) se

síran zbarví modře na CuSO4.5H2O.


Kapesník nesmí být mastný a okraje roztřepané.

-79/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava ethanolátu sodného Čas:

Chemikálie:

Zkumavka, hodinové sklo, špejle, univerzální indikátorový papírek.

Pomůcky:

Ethanol, sodík, uhličitan draselný.

Návod:

Do svisle upevněné zkumavky nalijeme 2 cm3 ethanolu. Do něj postupně vhodíme

několik kousků očištěného a osušeného sodíku velikosti hrachu. Vznikající plyn opatrně

zapálíme u ústí zkumavky.

Po vychladnutí přilijeme do zkumavky malé množství destilované vody a pomocí

indikátorového papírku změříme pH roztoku.

Do vzniklého roztoku přidáme asi 2 g pevného uhličitanu draselného pro převedení

vzniklého ethanolátu sodného na ethanol. Po delším stání se opět oddělí uvolněný ethanol.

Ethanol dekantujeme a na hodinovém sklíčku zapálíme.


Při práci se sodíkem je nutno dbát na to, aby nedošlo k jeho kontaktu s vodou. Při lití

destilované vody k ethanolátu ve zkumavce postupovat opatrně, neboť mohou nebezpečně

reagovat zbylé částečky sodíku s vodou.

-80/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Reakce glycerolu Čas:

Chemikálie:

Síran měďnatý (w = 0,1), hydroxid sodný (w = 0,1), Tollensovo činidlo, hydrogensíran

draselný, glycerol.

Pomůcky:

Odměrný válec (10 cm3), 2 zkumavky, dělící nálevka, třecí miska s tloučkem, azbestová

síťka, proužek filtračního papíru.

Návod:

VZNIK GLYCERÁTU MĚDI - do zkumavky nalijeme 1 cm3 roztoku síranu měďnatého

a srážíme jej roztokem hydroxidu sodného tak dlouho, dokud nevzniká modrá sraženina.

Sraženinu protřepeme malým množstvím glycerolu.

DŮKAZ GLYCEROLU - do zkumavky nasypeme 1 g pevného hydrogensíranu

draselného a 1 cm3 glycerolu. Vzniklou směs opatrně zahříváme. Do ústí zkumavky

vložíme proužek filtračního papíru namočeného do Tollensova činidla.

OXIDACE GLYCEROLU - na 5 g jemně rozetřeného manganistanu draselného na

azbestové síťce opatrně přikapáváme asi 10 kapek glycerolu z dělicí nálevky. Vyčkáme

20 až 30 sekund.


Oxidaci glycerolu je nutno provádět v digestoři.

-81/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Porovnání různé viskozity u alkoholů Čas:

Chemikálie:

Propanol, ethandiol, glycerol.

Pomůcky:

3 stejné byrety (50 cm3), 3 kádinky, stopky.

Návod:

Tři stejné byrety upevníme ve stojanech, uzavřeme kohouty, podstavíme kádinkami.

První byretu naplníme 25 cm3 propanolu, druhou stejným objemem ethandiolu a třetí opět

stejným objemem glycerolu. Připravíme si stopky, najednou otevřeme výpustní kohouty u

všech třech byret a změříme dobu vytékání jednotlivých alkoholů z byret.

Sloučenina Propanol Ethandiol Glycerol

Čas (s)


Ethandiol je jedovatý, otrava se projevuje nevolností a zvracením, používá se jako

rozpouštědlo.

-82/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz a vlastnosti fenolu Čas:

Chemikálie:

fenol, hydroxid sodný (w = 0,05), kyselina chlorovodíková (w = 0,1), bromová voda,

amoniak (w = 0,1), chlorid železitý (w = 0,1)

Pomůcky:

odměrný válec (10 cm3), dělená pipeta (5 cm

3), sada zkumavek, univerzální indikátorový

papírek

Návod:

Do zkumavky s vodným roztokem fenolu přidáme několik kapek roztoku chloridu

železitého.


Pozor fenol je jedovatá látka a žíravina (resorbuje se i pokožkou). První pomoc při

poleptání pokožky fenolem: postižené místo omýt vodou a otřít lihem. Pokud je fenol v

krystalické formě, je třeba jej ponořit asi na 20 minut do lázně s horkou vodou.

-83/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: KARBONYLOVÉ SLOUČENINY Zařazení:

Název úlohy: Reakce formaldehydu Čas:

Chemikálie:

Formaldehyd (w = 0,35 - 0,40), oxid vápenatý, Schiffovo činidlo, thymolový roztok,

kyselina chlorovodíková (w = 0,36), formalinová pastilka (nebo pevný paraformaldehyd

vytvořený na dně láhve s roztokem formaldehydu).

Pomůcky:

Dělená pipeta (10 cm3), kádinka (250 cm

3), odvodná trubička, 3 zkumavky, zátka,

ochranné brýle, filtrační aparatura, špejle.

Návod:

HEXAMERIZACE FORMALDEHYDU - ve velké zkumavce smícháme 2 g práškového

oxidu vápenatého s 5 cm3 formaldehydu a opatrně zahříváme k varu. Použijeme

ochranných brýlí. Jakmile směs začne vřít, ihned odstraníme zkumavku z plamene

kahanu. Pozorujte probíhající děj a sledujte barevnou změnu.

Za účelem zkoumání reakčního produktu ohřejeme ještě jednou krátce zkumavku v její

horní třetině a opatrně přičichneme k unikajícím parám.

Po vychladnutí do zkumavky přidáme trochu vody, protřepeme, zfiltrujeme a s filtrátem

provedeme thymolovou reakci (přidáme 3 kapky alkoholového roztoku thymolu a 10 cm3

kyseliny chlorovodíkové, vše zahříváme asi 5 minut ve vroucí vodní lázni).

DEPOLYMERACE PARAFORMALDEHYDU -

v suché zkumavce opatřené zátkou s odvodnou

trubičkou zahřejeme opatrně paraformaldehyd

(obrázek). Vznikající páry zavádíme do zkumavky

s roztokem Schiffova činidla. Po chvíli

odzátkujeme zkumavku a pokusíme se unikající

páry zapálit hořící špejlí. Pozorujte.


Pokusy s formaldehydem je nutno provádět v digestoři nebo dobře větrané místnosti!

Místo zkumavky se Schiffovým činidlem lze použít filtrační papírek namočený do

Schiffova činidla. Papírek se vkládá do ústí zkumavky. Schiffovo činidlo je třeba mít

čerstvě připravené.

-84/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: KARBONYLOVÉ SLOUČENINY Zařazení:

Název úlohy: Příprava a reakce acetaldehydu Čas:

Chemikálie:

Ethanol

Pomůcky:

měděný nebo platinový drátek, kádinka (150 cm3), zkumavka

Návod:

V plameni kahanu zahřejeme očištěný měděný plech a vložíme ho do kádinky s

ethanolem. Pozorujeme změny na povrchu měděného plechu. Zahřátý oxid mědnatý

reaguje s ethanolem a vzniká z něj červeno-hnědá měď. Pokus opakujeme a opatrně

přičichneme.

Nad hladinou ethanolu v kádince přidržujeme nahřátou platinovou spirálu. Pozorujeme.

Provedeme důkaz acetaldehydu Tollensovým činidlem nebo Schiffovým činidlem (ve

zkumavce k acetaldehydu přidáme činidlo, ponoříme do kádinky s horkou vodou).


-85/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: KARBOXYLOVÉ KYSELINY Zařazení:

Název úlohy: Redukční účinky kyseliny mravenčí Čas:

Chemikálie:

Koncentrovaná kyselina mravenčí, dusičnan stříbrný (w = 0,05), manganistan draselný (w

= 0,06), kyselina sírová (w = 0,10), oxid chromový, vápenná voda.

Pomůcky:

Odsávací zkumavka (NZ), zátka (NZ), pipeta (1 cm3), kádinka (600 cm

3), větší

odpařovací miska, 2 zkumavky, trubice tvaru L.

Návod:

REAKCE S ROZTOKEM DUSIČNANU STŘÍBRNÉHO - v odsávací zkumavce

zahřejeme 1 cm3 kyseliny mravenčí s 1 cm

3 roztoku kyseliny sírové a s 1 cm

3 roztoku

dusičnanu stříbrného. Vznikající zplodiny zavádíme do zkumavky s vápennou vodou.

REAKCE S MANGANISTANEM DRASELNÝM - k 1 cm3 kyseliny mravenčí v

odsávací zkumavce přidáme 1 cm3 kyseliny sírové a roztok manganistanu draselného (1

cm3). Zkumavku uzavřeme zátkou a opatrně zahříváme. Vznikající plynné zavádíme do

zkumavky s vápennou vodou.

REAKCE S OXIDEM CHROMOVÝM - z hlediska bezpečnosti postavíme vyšší kádinku

do širší odpařovací misky. Do této kádinky nalijeme kyselinu mravenčí asi do výše 2 cm.

Opatrně do kádinky nasypeme špachtličku pevného oxidu chromového. Pozorujte změny.


Místo kyseliny mravenčí můžeme také použít kyselinu šťavelovou.

-86/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Oxidace kyseliny vinné Čas:

Chemikálie:

vinan draselno-sodný (c = 3 mol dm3), peroxid vodíku (w = 0,06), chlorid kobaltnatý

(c = 0,3 mol dm3)

Pomůcky:

5 kádinek (600 cm3) s hodinovými skly, 4 kádinky (25 nebo 50 cm

3), stopky,

teploměr (150 oC), odměrné válce (250 cm

3, 100 cm

3 a 25 cm

3),

Návod:

Nejprve naplníme 5 kádinek (600 cm3) 200 cm

3 roztoku vinanu draselno-sodného a

připraveným roztokem peroxidu vodíku. Je třeba dodržet poměr roztoků 3:1.

Čtyři kádinky o objemu 25 cm3 naplníme 15 cm

3 roztoku chloridu kobaltnatého.

Kádinky (600 cm3) přikryjeme hodinovými skly a čtyři z nich zahříváme tak, aby v jedné

byl roztok teplý asi 45 oC, ve druhé asi 55

oC a ve třetí a čtvrté asi 65 - 75

oC. Pátá

kádinka slouží jako kontrolní a její roztok má teplotu místnosti.

Seřadíme kádinky podle stoupající teploty a do prvních čtyř vlijeme pokud možno

najednou připravené roztoky chloridu kobaltnatého. Při nalévání je třeba použít

ochranných brýlí, neboť reakce probíhá dosti bouřlivě!! Po nalití roztoku kádinky

přikryjeme hodinovými skly a pozorujeme barevné změny. Pátá kádinka zahřátá na

teplotu 65 - 70 oC slouží jako kontrolní. Po skončení reakce ve čtyřech kádinkách

nalijeme trochu roztoku z jedné z nich do páté kádinky kontrolní zahřáté na teplotu 65 -

70 oC, přikryjeme hodinovým sklem a pozorujeme.


-87/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava různě vonících esterů Čas:

Chemikálie:

Hydrogenuhličitan sodný (uhličitan draselný), kyselina mravenčí, octová, propionová,

salicylová, konc. kyselina sírová, ethanol, methanol, butanol, propanol, pentanol.

Pomůcky:

3 dělené pipety (5 cm3), sada zkumavek (Petriho misky), 3 hodinová skla, špachtle

Návod:

Do zkumavky odměříme 1 cm3 organické kyseliny a 1,5 cm

3 alkoholu. K této směsi

přidáme opatrně 3 kapky koncentrované kyseliny sírové. Zkumavku s připravenou směsí

upevníme do držáku a za neustálého opatrného protřepávání zahřejeme k varu. Po

vychladnutí nalijeme vzniklý produkt na hodinové sklíčko s trochou pevného

hydrogenuhličitanu sodného. Posléze opatrně ke sklíčku přivoníme a snažíme se popsat

vzniklou vůni.


Při použití kyseliny salicylové pracovat s množstvím, které se vejde na špičku

špachtličky. Vedle uvedených esterů lze připravit analogicky i další s jinými typickými

vůněmi. Nejvíce páchne kyselina máselná (pozor), ale estery voní krásně.

-88/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: Syntetické oleje Zařazení:

Název úlohy: Důkaz železa v použitém motorovém oleji Čas:

Chemikálie:

Použitý motorový olej, butanol, propan-2-ol, butan-2-on, koncentrovaná kyselina dusičná,

thiokyanatan draselný, destilovaná voda.

Pomůcky:

Baňka, odměrný válec, kádinka, porcelánová miska, pipeta, ochranný štít.

Návod:

Ve varné baňce smícháme 30 ml použitého motorového oleje, 30 ml butanolu, 15 ml

propanolu a 15 ml butanonu. Skleněnou tyčinkou směs důkladně promícháme. Po chvíli

se vytvoří tmavá sraženina a kal. Horní vrstvu kapaliny odlijeme a na zbylý kal

přikápneme 5 ml kyseliny dusičné. Vzniklou směs opatrně zředíme destilovanou vodou

asi na pětinásobek původního objemu a zfiltrujeme. K části filtrátu přidáme několik

krystalků thiokyanatanu draselného.


Reakce je značně exotermní a bouřlivá, proto je nutno pracovat v digestoři, případně

použít i štít.

Kyselinu dusičnou je nutno přidávat opatrně, po částech. Pokus je poněkud rizikový,

vhodný jako demonstrační.

-89/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: PŘÍRODNÍ LÁTKY (BIOCHEMIE) Zařazení:

Název úlohy: Rozlišení stolního a motorového oleje Čas:

Chemikálie:

Vzorky motorového oleje použitého, nepoužitého a vzorky stolního oleje

Pomůcky:

Kovový nebo porcelánový kelímek s víčkem, písková lázeň v misce, kahan se

sporoplaménkem (nebo Landmanův kahan), teploměr o rozsahu do 350 °C, nádoba s

pískem na hašení.

Návod:

Do kelímku nalijeme tolik látky, aby jeho hladina byla asi 1 cm pod okrajem kelímku.

Kelímek umístíme do písku a písek přihrneme ke kelímku. Do měřené látky zasuneme

teploměr tak, aby jeho banička byla uprostřed látky. Teploměr upevníme do stojanu

pomocí zátky. Pískovou lázeň zahříváme. Zápalnost par látky zkoušíme malým

plaménkem, jímž občas musíme přejíždět v rovině horního okraje kelímku. Plamen musí

být v horizontální rovině horního okraje kelímku a nesmí se dotýkat hladiny látky.

Poznamenáme si teplotu vzplanutí par dané látky, při níž se páry vzněcují, ale při

oddáleni plamene zhasínají.


Pokud není k dispozici některý z uvedených kahanů, je možné použít trubičku z

dmuchavky, či gumovou hadici uzavřenou zátkou, kterou prochází injekční jehla. Pokud

dojde k zapálení vzorku, kelímek přikrýt víčkem a odstavit kahan. Osvědčilo se provádět

tyto pokusy zejména jako simultánní žákovské pokusy.

-90/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Měření teploty vzplanutí použitého a

nepoužitého motorového oleje a petroleje Čas:

Chemikálie:

Vzorky motorového oleje použitého, nepoužitého.

Pomůcky:

Porcelánový kelímek s víčkem, písková lázeň v misce, kahan, teploměr, nádoba s pískem

na hašení.

Návod:

Do kelímku nalijeme tolik látky, aby její hladina byla asi 1 cm pod okrajem kelímku.

Kelímek umístíme do písku a písek přihrneme ke kelímku. Do měřené látky zasuneme

teploměr tak, aby jeho banička byla uprostřed látky. Teploměr upevníme do stojanu a

pískovou lázeň zahříváme. Zápalnost par látky zkoušíme malým plaménkem, jímž občas

přejíždíme v rovině horního okraje kelímku. Stanovíme teplotu vzplanutí.


Použitý motorový olej má nižší teplotu vzplanutí, jeho používáním dochází k částečnému

krakování, proto obsahuje uhlovodíky s kratšími uhlíkovými řetězci.

-91/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Působení tenzidů na povrchové napětí olejů

na vodě Čas:

Chemikálie:

Obarvený olej (např. Sudanem III), detergent (roztok mýdla, anebo Jar)

Pomůcky:

2 kádinky (500 ml), 2 odměrné baňky (100 ml), kapátko

Návod:

Zcela naplněné odměrné baňky obarveným olejem ponořte opatrně do dvou kádinek

s vodou. Po chvíli přidejte do jedné kádinky roztok mýdla, anebo kapku Jaru. Pozorujte.


-92/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: SYNTETICKÉ LÁTKY Zařazení:

Název úlohy: Vlastnosti polyethylenu Čas:

Chemikálie:

Polyethylen (brčko), ethanol, voda

Pomůcky:

Kádinka, zkumavka, držák na zkumavku, polyethylenová lahev (brčko, fólie), skleněné

destičky, kahan, zapalovač, chemické kleště

Návod:

Do kádinky s vodou a do kádinky s ethanolem vložíme kousek polyethylenu. Pozorujeme,

zda na vodě a v ethanolu plave nebo ke dnu.

Na nahřátou zkumavku navineme proužek polyethylenu (např. polyethylenové láhve). Po

zchladnutí pozorujeme, že polyethylen částečně změnil svůj tvar.

Dvě polyethylenové fólie stiskneme k sobě mezi dvě skleněné destičky tak, aby

přečnívaly. Přečnívající část opatrně zahřejeme malým plamenem kahanu. Po zchladnutí

pozorujeme, že se fólie spojily.

Kousek polyethylenu uchopíme do chemických kleští a vložíme do plamene kahanu.

Pozorujeme barvu plamene, čadivost a zápach produktů hoření.


-93/105-


ŠKOLNÍ POKUSY

Tematický celek: SYNTETICKÉ LÁTKY Zařazení:

Název úlohy: Depolymerace polyethylenu Čas:

Chemikálie:

Polyethylen, bromová voda

Pomůcky:

Široká odsávací zkumavka, promývačka, skleněná vana, skleněné trubičky, saponát,

špejle

Návod:

Sestavíme aparaturu podle obr. Do odsávací zkumavky odvážíme kousky polyethylenu o

hmotnosti 3 g. Do promývačky nalijeme 30 cm3 zředěné bromové vody (slabě žlutý

roztok). Odsávací zkumavku zahříváme a plynné zplodiny tvořící bubliny se pokusíme na

hladině vody ve vaně hořící špejlí zapálit.


Po ukončení reakce je třeba ihned odpojit odsávací zkumavku od promývačky, aby

nedošlo k nasátí kapaliny z promývačky do zkumavky.

-94/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava syntetické pryskyřice Čas:

Chemikálie:

resorcinol, formaldehyd (w = 0,4), hydroxid draselný (w = 0,2)

Pomůcky:

větší zkumavka, odměrná zkumavka

Návod:

Ve zkumavce rozpustíme 0,5 g resorcinolu v 5 cm3 vody, přidáme 3 cm

3 formaldehydu a

1 cm3 roztoku hydroxidu draselného. Směs zahříváme opatrně slabým plamenem kahanu,

až směs začne vřít. Pak zkumavku vyjmeme z plamene. Na stěnách zkumavky lze

pozorovat kapky vody. Hmota ve zkumavce se stává viskózní a mění se v červenou

pryskyřici. Po rozbití zkumavky je produkt zpočátku elastický, ale za několik hodin

ztvrdne.


Pozor na nebezpečí utajeného varu. Pokus provádět v digestoři

-95/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz glukosy v přírodním materiálu Čas:

Chemikálie:

Med nebo ovocná šťáva, síran měďnatý, hydroxid sodný

Pomůcky:

Zkumavky, držák na zkumavku, kahan, zapalovač, kádinka

Návod:

Do zkumavky ke 3 cm3 roztoku medu nebo ovocné šťávy přidáme 1 cm

3 10% roztoku

síranu měďnatého a 2 cm3 20% roztoku hydroxidu sodného. Směs protřepeme a

zahříváme k varu. Při zahřívání se směs kalí a vylučuje se žlutý, oranžový, popř. až

červený oxid měďný Cu2O.


Opatrně, moc nevařit, jen zahřát.

-96/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz škrobu v bramborové hlíze Čas:

Chemikálie:

Brambora, jod, voda

Pomůcky:

Nůž, struhadlo, kádinka, Erlenmayerova baňka, plátno, nálevka

Návod:

Očištěnou bramborovou hlízu nastrouháme, protřepeme s 20 cm3 vody a směs filtrujeme

vymačkáním přes plátno. Filtrát protřepeme a nalijeme do 100 cm3 vroucí vody. Po

ochlazení vzniklého roztoku k němu přidáme několik kapek 1 % roztoku jodu.

Pozorujeme zbarvení.


-97/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava a vlastnosti mýdla Čas:

Chemikálie:

Živočišný tuk (sádlo, hera), ethanol, hydroxid sodný (40%)

Pomůcky:

Kádinky, azbestová síťka, trojnožka, petriho miska, zkumavky, potravinářská barviva a

vůně, formičky na cukroví.

Návod:

Do kádinky s roztokem loje (10 g) v ethanolu (25 cm3) přidáme 40% roztok hydroxidu

sodného (25 cm3). Kádinku zakryjeme odpařovací miskou se studenou vodou a

zahříváme ji na síťce s azbestem tak, aby směs nevzkypěla. Po 10 až 15 minutách

zahřívání ukončíme a do směsi přidáme nasycený roztok chloridu sodného (lépe rovnou

sypký NaCl, zhruba lžičku). Po zchladnutí pozorujeme, že se na povrchu směsi vytvořila

vrstva mýdla. Mýdlo dáme do formy a necháme zatvrdnout.

Část připraveného mýdla protřepeme s destilovanou vodou ve zkumavce. Pozorujeme, že

se tvoří bohatá pěna. Zkoušíme další typy vody na tvrdost.


-98/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Oddělení tuku z přírodního materiálu Čas:

Chemikálie:

Přírodní zdroj tuků (semena – mák, slunečnice len), voda, nepolární rozpouštědla (benzin)

Pomůcky:

Třecí miska s tloučkem, filtrační papír, jemnozrnný křemenný písek.

Návod:

Na dno třecí misky vložíme filtrační papír kruhového tvaru, poté do třecí misky nasypeme

semena a jemný písek. Tuto směs intenzivně třeme do té doby, než se na filtračním papíře

nevytvoří tuková skvrna. S takto extrahovaným tukem je možné provádět další

experimenty (rozpustnost x nerozpustnost ve vodě a nepolárních rozpouštědlech).


Jemnozrnný písek je použit pro zdrsnění povrchu třecí misky, tj. zvýšení účinnosti tření.

-99/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz dusíku a síry vázaných v bílkovině Čas:

Chemikálie:

vaječný bílek, hydroxid sodný, dusičnan olovnatý

Pomůcky:

zkumavky, držák na zkumavku, kahan, zapalovač, FFT papírek

Návod:

K roztoku vaječného bílku ve zkumavce přilijeme stejný objem 40% roztoku hydroxidu

sodného a směs rozdělíme do dvou zkumavek. Směs v první zkumavce opatrně zahříváme

k varu. Do ústí zkumavky vložíme vlhký fenolftaleinový papírek.

Do druhé zkumavky přidáme 5% roztok dusičnanu olovnatého (2 cm3) a směs opatrně

zahříváme.


-100/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkazy bílkovin Čas:

Chemikálie:

Vejce, kyselina dusičná, amoniak, hydroxid sodný, síran měďnatý.

Pomůcky:

zkumavky, držák na zkumavku, kahan, zapalovač

Návod:

xantoproteinová reakce

K roztoku vaječného bílku (2 cm3) ve zkumavce přidáme koncentrovanou kyselinu

dusičnou (1 cm3) a vzniklou směs opatrně zahřejeme k varu. Potom přidáme malé

množství koncentrovaného roztoku amoniaku.

biuretová reakce

Ve zkumavce smícháme stejné objemy roztoku vaječného bílku a 10% roztoku hydroxidu

sodného. Ke směsi po kapkách přidáváme 1 % roztok síranu měďnatého.


Xantoproteinová reakce - Roztok vaječného bílku ve vodě připravíme tak, že bílek z

jednoho slepičího vejce protřepeme s desetinásobným objemem 0,75% vodného roztoku

chloridu sodného a směs zfiltrujeme přes dvakrát přeloženou gázu. Lze provádět přímo na

natvrdo uvařený bílek.

-101/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Štěpení škrobu v ústech Čas:

Chemikálie:

Chléb

Pomůcky:

Nůž, prkénko

Návod:

Chléb nakrájíme na malé kousky a dlouhodobě sledujeme změnu chuti v ústech, přes

prvotní slanou chuť až ke koncové nasládlé chuti po 4 až 5 minutách.


-102/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Rozklad celulózy Čas:

Chemikálie:

Kyselina sírová (w = 0,8), hydroxid sodný (w = 0,2), Fehlingovo činidlo I, II.

Pomůcky:

Odměrný válec (cm3), 2 kádinky (250 cm

3), arch filtračního papíru o velikosti 10 x 10 cm,

skleněná tyčinka, zkumavky, pH papírek, odměrná zkumavka.

Návod:

Dva listy filtračního papíru roztrháme na malé kousky a smícháme v kádince s 15 cm3 roztoku

kyseliny sírové. Tyčinkou mícháme, dokud se listy filtračního papíru nerozpadnou. Hmotu

smícháme s 50 cm3 vody a vaříme po dobu 15 minut. Poté z této směsi odlijeme 2 cm

3 roztoku

a přidáme asi 0,5 cm3 hydroxidu sodného, aby byla směs alkalická. Provedeme zkoušku na

redukující monosacharidy Fehlingovým činidlem.


Pozor, lístky filtračního papíru mohou jen nabobtnat. Vypařenou vodu během varu směsi je

třeba dolévat. Při důkazu Fehlingovým činidlem je potřeba směs zahřívat na vodní lázni!

-103/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Důkaz vitaminu C Čas:

Chemikálie:

Přírodní materiál (citron, jablka), jod, dusičnan stříbrný

Pomůcky:

Nerezové struhadlo, kádinky, čisté plátno, zkumavky, držák na zkumavky

Návod:

Přírodní materiál (např. citron, jablko, bramborovou hlízu) nastrouháme na struhadle z

nerezové oceli a vzniklou kaši vymačkáme přes čisté plátno. V získaném roztoku

dokazujeme přítomnost vitaminu C žlutohnědým roztokem jodu nebo s roztokem

dusičnanu stříbrného.


-104/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Karbonizace dřeva Čas:

Chemikálie:

dřevěné piliny

Pomůcky:

U-trubice (NZ), skleněná trubička, jádro s postranní olivkou (NZ; 14/23), pneumatická

vana, železná retorta

Návod:

Sestavíme aparaturu podle obrázku. Železnou retortu zcela naplníme dřevěnými pilinami

a zahříváme. Unikající plynné produkty se pokusíme na konci aparatury zapálit. Po

ukončení pokusu změříme univerzálním indikátorovým papírkem pH roztoku v U-trubici.


Během pokusu dojde ke značnému znečištění U-trubice. Proto je vhodné používat vždy

jednu vybranou U-trubici, která se po ukončení pokusu v digestoři vypálí v nesvítivém

plamenu kahanu.

-105/105-


ŠKOLNÍ POKUSY


Název úlohy: Příprava pergamenu Čas:

Chemikálie:

roztok kyseliny sírové (w = 0,75), vodný roztok amoniaku (w = 0,01), kousky filtračního

papíru (celulóza) velikosti 5x10 cm,

Pomůcky:

4 kádinky (250 cm3), pinzeta, žehlička, nůžky, odměrný válec (100 cm

3), stopky, filtrační

papír (25x25 cm)

Návod:

Do první kádinky nalijeme 200 cm3 vychladlého roztoku kyseliny sírové, do další vodu,

do třetí vodný roztok amoniaku a do čtvrté opět vodu. Kousky filtračního papíru

uchopené pomocí pinzety nejprve vložíme na 10 sekund do kádinky s roztokem kyseliny

sírové, poté vnoříme tento filtrační papír na 1 minutu do druhé kádinky s destilovanou

vodou a dále jej na stejnou dobu ponoříme do třetí kádinky s roztokem amoniaku a

nakonec do čtvrté kádinky, kde je opět destilovaná voda. Po vyjmutí vysušíme

upravovaný filtrační papír mezi dvěma většími filtračními papíry. Upravovaný filtrační

papír takto částečně zbavený vody položíme na podložku z lepenky a přiměřeně teplou

žehličkou do sucha vyžehlíme.


Date post:	22-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ...

Documents