Univerzita Palackého v Olomouci Přírodov ědecká fakulta ... · 1. Úvod zahrnující hlavní a...

Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta

Katedra Geografie

Petr ŠAJNA

Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Olomouc 2008

2

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci sestavil sám a uvedl jsem veškerou použitou literaturu i příslušné prameny, z nichž bylo čerpáno. V Olomouci 30.4.2008 …………………………

3

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Václavu

Touškovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při sepisování této diplomové práce.

4

Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie Školní rok: 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Student

Petr Šajna

Obor

Tělesná výchova – zem ěpis

Název práce:

Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989

Population development in Moravskoslezský region af ter 1989

Zásady pro vypracování:

Cílem diplomové práce je ověřit, zda republikové trendy ve vývoji obyvatelstva se

projevují v regionu postiženém útlumem profilujících průmyslových odvětví.

Struktura práce:

1. Úvod zahrnující hlavní a dílčí cíle práce včetně ověřovaných hypotéz.

2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR.

3. Použité zdroje dat a zvolená metodika.

4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických

a řetězových indexů.

5. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 – hodnocení příčin: porodnost, úmrtnost,

stěhování (tři období, a to 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006).

6. Vývoj struktury obyvatelstva (podle pohlaví a věku, vzdělání, atd.).

7. Závěr včetně naznačení očekávaných trendů.

8. Shrnutí (v angličtině).

5

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách:

1. etapa – prostudování odborné literatury k řešenému tématu + rešerše

v rozsahu zhruba 3 – 5 stran: 31. ledna 2008.

2. etapa – zajištění dat pro zpracování práce a jejich počáteční analýza: 30.9.

2008.

3. etapa – zpracování analýzy dlouhodobého i současného vývoje: 31. ledna

2009

4. etapa – zpracování analýzy struktury obyvatelstva: 31.3. 2009.

Rozsah grafických prací: grafy a kartogramy dokumentující vývoj a strukturu

obyvatelstva

Rozsah pr ůvodní zprávy: 50 – 80 stran textu obsahujícího řadu tabulek + práce

včetně všech příloh v elektronické podobě.

Seznam odborné literatury: Publikace katedry demografie a geodemografie UK

v Praze (Pavlík, Rychtaříková, Bartoňová a Kučera), katedry sociální geografie a

regionálního rozvoje UK (Čermák, Drbohlav), katedry regionálního rozvoje a veřejné

ekonomiky VŠB-TU v Ostravě (Šotkovský) a Centra pro regionální rozvoj MU v Brně

(Seidenglanz) + publikace ČSÚ a články v časopisu Demografie.

Vedoucí diplomové práce: Doc.RNDr. Václav Toušek, CSc.

Datum zadání diplomové práce: 30.9. 2007

Termín odevzdání diplomové práce: 28.4. 2009

vedoucí katedry vedoucí diplomové práce

6

Obsah

1. Úvod ……………………………………………………………………………………. 8

2. Přehled literatury zabývající se vývojem počtu obyvatelstva v ČR..……............ 10

3. Zdroje dat a použité metody práce …………………………………………………. 11

3.1. Zdroje dat ……………………………………………………….................. 11

3.1.1 Data Českého statistického úřadu………………………............ 11

3.1.2 Data z publikací…………………………………………………... 12

3.1.3 Data z webových stránek……..…………………………………. 12

3.2. Zvolená metodika …..……………………………………………………… 13

4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 ………………............. 16

4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991 ..… 16

4.2 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v letech

1869 – 1991………………………………………………………………………. 17

4.3 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let

1869 – 1991 dle bazických indexů ………………………….……….………… 19

4.4 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let

1869 – 1991 dle řetězových indexů …………………..………………..……... 21

4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje

v letech 1869 – 1991 ……………….………………………………………….... 23

5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v letech 1991 – 2006 …...…..... 26

5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje

v období let 1991 – 2006 …………………………………………………......… 27

5.2 Pohyb obyvatelstva v MS kraji v období let 1991 – 2006 ………............ 28

5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji….………………………… 30

5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji…..….……………………… 31

5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji ……………………… 32

5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji ………………….. 33

5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech MS kraje v období let 1991- 2006 …….. 34

5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského

kraje v období let 1991 – 2006 ……….……………….…….…………….……. 36

5.4.1 Porodnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje

v období let 1991 – 2006 ………………………………………..….…… 36

7

5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje

v období let 1991 – 2006 …………………………...……………...…….. 38

5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech ORP Moravskoslezského

kraje v období let 1991 – 2006 …………………..……………………… 40

5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP

Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995...………………… 42


Moravskoslezského kraje v období let 1996 – 2000 ..………………… 43


Moravskoslezského kraje v období let 2001 – 2006 …………………...44

5.5 Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje

v letech 1991 – 2006 ………………………………………………….…………. 46

6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku

a vzdělání …………………………………………………………..…………................. 49

6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví …………………………………... 49

6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech

1991, 2001 a 2006 ……...……………………….............................................. 50

6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání

v letech 1991, 2001 a 2006……………………............................................... 52

7. Závěr ……………………………………………………………………………………. 54

8. Shrnutí (v angličtině) ……………………………………..……………...……………. 56

9. Použité zdroje ………………………………………………………………………….. 57

10. Příloha

8

1. Úvod

Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a je jedním ze

14 krajů. Nachází se v něm 299 obcí, zahrnujících 5 statutárních měst, 35 měst, 3

městyse a 256 obcí, které tvoří 6 okresů – Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový

Jičín, Opava a Ostrava – město. Do 31. 12. 2002 působilo v kraji 6 okresních úřadů –

v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě; v okrese Ostrava-město

vykonával působnost okresního úřadu Magistrát města Ostravy. Od 1. 1. 2003

v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR bylo v kraji ustanoveno 22 nových

administrativních center - obcí s rozšířenou působností, z nichž největším z hlediska

počtu obyvatel je Ostrava. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze

5 427 km2 a je tak šestým největším krajem. Podle posledních údajů ze dne 30. 6.

2007 v něm bylo zaznamenáno 1 249 522 obyvatel, z toho 48,8% mužů a 51,2%

žen. Stává se tak nejlidnatějším krajem České republiky. Moravskoslezský kraj má

16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000 a 3 města nad 60 000 obyvatel, mezi

která patří Ostrava, Havířov a Karviná. Hustota zalidnění v kraji je 230 osob/km2,

největší je v okrese Ostrava – město – 1 466 osob/km2, nejmenší v Bruntále – 63

osob/km2. Okres Ostrava – město má největší počet obyvatel v Moravskoslezském

kraji, v kterém žije více než 337 000 lidí. V kraji převažují osoby bez náboženského

vyznání, kterých je 52,3%, v menšině jsou věřící, kteří čítají 40,2% a 7,5% bylo

nezjištěno. Moravskoslezský kraj charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, která

činí 10,7%. Průměrná měsíční mzda je vypočítána na necelých 20 000 Kč.

Z hlediska přírodních a geografických podmínek je krajina Moravskoslezského

kraje velmi rozmanitá. Na západě se rozpíná masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším

vrcholem Praděd (1 492m n. m.), navštěvovaný turisty v každém ročním období, na

jihovýchodě vystupují Moravskoslezské Beskydy s nejdeštivějším místem kraje

Lysou horou (1 323m n. m.). Dalším geomorfologickým celkem je Opavsko –

Ostravská pánev, zahrnující nejnižší bod kraje (198m n. m.), kde řeka Odra, patřící

k úmoří Baltského moře, opouští území ČR, a se svými přítoky Opavou, Ostravicí,

Olší je největší řekou v kraji. Tradičním dopravním spojením s ostatním územím

České republiky je Moravská brána. V Moravskoslezském kraji se nachází 3

chráněné krajinné oblasti – Beskydy, Jeseníky a Poodří, 6 národních přírodních

9

památek, 10 národních přírodních rezervací, 52 přírodních památek a 57 přírodních

rezervací.

Hlavním cílem mojí diplomové práce je zhodnotit vývoj obyvatelstva

v Moravskoslezském kraji po roce 1989 až do konce roku 2006. Práce je doplněna

komparační analýzou řady ukazatelů, vyjadřujících situaci ve vývoji obyvatelstva

(porovnávanými územními jednotkami byla území Moravskoslezského kraje, okresů

Moravskoslezského kraje, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a České

republiky). Zadání diplomové práce stanovilo několik dílčích cílů práce, a to

následovně:

a) analyzovat vývoj počtu obyvatel v období let 1869 – 1991

(v Moravskoslezském kraji, okresech a dvaceti největších městech kraje

v letech sčítání lidu, včetně bazických a řetězových indexů),

b) provést zhodnocení vývoje počtu obyvatel v období let 1991 – 2006

(v Moravskoslezském kraji, okresech kraje, dvaceti největších městech

a správních obvodech obcí s rozšířenou působností),

c) zhodnotit vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví, věku

a vzdělání,

d) ověřit hypotézy související s klesající porodností a prodloužením střední

délky života.

Pro splnění těchto cílů bylo nutné získat velké množství dat a informací o

vývoji počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republice. Jednalo se

především o data Českého statistického úřadu a publikací, zabývajícími se těmito

údaji.

10

2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR

Literatury věnující se vývoji obyvatelstva v České republice je hned několik.

Většinou se jedná o publikace kateder vysokých škol anebo o literaturu vydávanou

Českým statistickým úřadem.

Největší zásluhu na publikaci vědecko-výzkumných prací, věnujících se vývoji

obyvatelstva České republiky, v rámci vysokých škol, mají Univerzita Karlova v Praze

a její katedry demografie a geodemografie, sociální geografiie a regionálního rozvoje,

dále VŠB – TU v Ostravě a její katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky,

a také Masarykova Univerzita v Brně a její pracoviště – Centrum pro regionální

rozvoj. Katedra demografie a geodemografie UK v Praze vydala „Population

Development in the Czech Republic 1990 – 2002“, na které se podíleli Z. Pavlík, M.

Kučera, D. Bartoňová a kol. V této publikaci se autoři věnují změnám ve věkové

struktuře, pohybu i počtu obyvatel v daném období s dodatkem, obsahujícím

prognózu vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2050. Obyvatelstvu, zejména

jeho migraci se na Univerzitě Karlově v Praze věnují i Z.Čermák a D. Drbohlav, kteří

působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Již zmínění autoři, tedy

D. Bartoňová a M. Kučera se také podíleli na publikaci „Domácnosti ve sčítání lidu

2001“, která vystihuje mimojiné počet obyvatel v daném roce. M. Kučera ve

spolupráci s L. Fialovou se podíleli na publikaci „Demografické chování obyvatelstva

České republiky během přeměny společnosti po roce 1989“, která obsahuje

podrobný pohled na pohyb obyvatelstva v České republice. Dalšími autory jsou I.

Šotkovský, pracující na katedře regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU

v Ostravě a D. Seidenglanz publikující v Centru pro regionální rozvoj MU v Brně.

Velký podíl na vydaných publikacích, zabývajících se vývojem obyvatelstva

České republiky, má Český statistický úřad. ČSÚ vydal mnoho publikací, statistických

ročenek, bulletinů, přehledů, výročních zpráv i lexikonů, obsahujících vývoj

obyvatelstva ČR. Jedním z nejobsáhlejších děl je „Historický lexikon obcí České

republiky 1869 – 2005“, na kterém se podíleli Růžková J., Škrabal F.a kol. Je v něm

zaznamenáno velké množství informací o vývoji obyvatelstva v jednotlivých obcích,

okresech, krajích a také České republice nejen po roce 1989, ale také v období před

tímto rokem, dokonce od roku prvního moderního sčítání lidu u nás v roce 1869.

11

3. Použité zdroje dat a zvolená metodika

3.1 Zdroje dat

V diplomové práci jsou použita data z více zdrojů. Jsou jimi Český statistický

úřad, publikace zabývající se vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje

a České republiky a webové stránky.

3.1.1 Data Českého statistického úřadu

Data Českého statistického úřadu můžeme rozdělit do tří základních skupin.

Jedná se o data ze sčítání lidu, domů a bytů, data z regionů, měst a obcí, tedy

stránek krajských pracovišť a data z databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích

Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006“ ČSÚ z krajského pracoviště Ostrava,

2007.

Sčítání lidu, domů a bytů, se provádí v intervalu deseti let. Poslední sčítání se

uskutečnilo 1. března 2001. V diplomové práci jsou nejvíce užita data z let 1991,

2001. Předmětné sčítání organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci

s kraji a obcemi. Pro analýzu vývoje obyvatelstva nám tyto údaje poskytují informace

především o struktuře obyvatelstva dle velikostních skupin obcí, hlavních

charakteristik, pohlaví, dle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání. Tato data nám

slouží k přehledu vývoje obyvatelstva, avšak nevýhodou je jejich neaktuálnost.

Z regionů, měst a obcí nám data poskytují informace o Moravskoslezském

kraji a jeho okresech ve vývoji počtu obyvatel dle základních výsledků sčítání lidu,

domů a bytů, dle pohlaví a věku, dle nejvyššího ukončeného vzdělání od věku 15 let.

Tato data jsou již vcelku objektivní a aktuální, lze z nich přesně analyzovat jakoukoliv

strukturální charakteristiku obyvatelstva určenou zadáním diplomové práce.

Data z databáze nám slouží k přesnému vyjádření charakteristik vývoje

obyvatelstva Moravskoslezského kraje, okresů i jednotlivých obcí, z hlediska počtu

obyvatel, narozených, zemřelých, migračního salda a celkového přírůstku v daném

období.

12

3.1.2 Data z publikací, zabývajících se vývojem počtu obyvatel Moravskoslezského

kraje a České republiky

Informace, které jsem užil v diplomové práci, jsem získal z publikace katedry

demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze „Vývoj obyvatelstva České

republiky v letech 1990 – 2002“. Pro období předešlé, tedy 1869 – 1991, jsem použil

data z Historického lexikonu obcí České republiky (1. díl), obsahující informace o

České republice, krajích, okresech a obcích, až do roku 2005.

3.1.3 Data z webových stránek

Data z webových stránek jsem použil především do úvodu diplomové práce

pro základní charakteristiku Moravskoslezského kraje a jeho jednotlivé údaje užil

v dalších kapitolách. Jedná se o internetové stránky zabývající se přímo

charakteristikou Moravskoslezského kraje a jeho příslušného území.

13

3.2 Zvolená metodika

Při analýze vývoje počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji jsem nejvíce

používal metodu komparativní analýzy. Touto metodou bylo porovnáváno sledované

území, tj. Moravskoslezský kraj, jak s územími menšími – okresy, obce a správní

obvody obcí s rozšířenou působností, tak s územím větším – Česká republika.

V úvodu mé práce jsem také srovnával postavení Moravskoslezského kraje v rámci

České republiky s kraji ostatními a vyvodil příslušný závěr. Hlavními ukazateli vývoje

obyvatelstva jsou počet obyvatel, pohyb obyvatelstva a struktura obyvatel dle věku,

pohlaví a vzdělávání. Pro tyto ukazatele jsou důležité údaje o osobách narozených,

zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a údaje celkového přírůstku.

Pro období let 1869 – 1991 byla zvolena metoda bazických indexů z údajů pro

území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Metoda bazických

indexů vychází z údaje prvního roku měřeného období, který je stanoven jako

základní hodnota, tedy 100%. Údaje z jednotlivých let se ve vzorci dávají do čitatele,

údaj z prvního roku sledovaného období (1869) do jmenovatele a celý vzorec se

násobí 100, aby výsledná hodnota vyšla v procentech.

Vzorec pro výpočet bazických indexů vývoje obyvatelstva sledovaného

období:

Ol Bi = ---------- x 100, kde Op Bi………………. bazický index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Op……………… počet obyvatel při prvním sčítání v roce 1869

Další metodou, zvolenou pro analýzu vývoje, je metoda řetězových indexů,

která se počítá pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje.

Vychází vždy z roku předešlého sčítání, který je stanoven jako základní hodnota,

tedy 100%. To znamená, že do čitatele napíšeme sledovaný údaj z roku, pro který

14

zjišťujeme řetězový index, do jmenovatele vždy údaj z předešlého roku, celý vzorec

vynásobíme 100, a dostaneme tak hodnotu řetězového indexu.

Vzorec pro výpočet řetězových indexů vývoje obyvatelstva sledovaného

období:

Ol Ři = ---------- x 100, kde Sp Ři……………….. řetězový index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Sp……………… počet obyvatel při sčítání předešlém

V období 1991 – 2006 jsem zvolil výše zmiňovanou metodu bazických indexů

pro srovnání počtu obyvatel v roce 2006 k roku 1991. Dalším ukazatelem, který jsem

použil, byla metoda relativních údajů. Vychází z údajů absolutních, které se

přepočítávají na údaje relativní, a to tak, že údaj absolutní se vydělí středním stavem

obyvatel daného období a následně vynásobí 1000.

Vzorec pro výpočet relativních údajů vývoje obyvatelstva sledovaného období:

AÚ RÚ = ---------- x 1000, kde SS RÚ………………...relativní údaj AÚ………………...absolutní údaj SS………………...střední stav obyvatelstva

Další metodou, která byla užita v tomto období, byl index maskulinity. Ten

vyjadřuje podíl počtu mužů na 1000 žen v daném období. To znamená, že počet

mužů se vydělí počtem žen a celý vzorec se vynásobí 1000.

15

Vzorec pro výpočet indexu maskulinity sledovaného období:

PM Im = ---------- x 1000, kde PŽ Im……………….. index maskulinity PM……………….počet mužů PŽ………………. počet žen

Poslední metodou, kterou jsem zvolil v diplomové práci, je metoda výpočtu indexu

stáří. Ta vyjadřuje stárnutí či omlazení populace ve sledovaném období. Do čitatele

zapíšeme počet obyvatel ve věku 65 a více, do jmenovatele počet obyvatel ve věku

0 – 14 a celý vzorec vynásobíme 100. Tak získáme hodnotu indexu stáří.

Vzorec pro výpočet indexu stáří sledovaného období:

PO 0 - 14 Is = -------------- x 100, kde PO 65+ Is……………….. index stáří PO……………... počet obyvatel

16

4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991

pomocí bazických a řetězových indexů

4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v le tech 1869 -1991

Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 je

charakteristický pravidelným růstem, až na výjimku mezi lety 1930 – 1950, která je

specifická svým poklesem. Tento úbytek je způsoben 2. světovou válkou a také

územní ztrátou Moravskoslezského kraje. Po tomto období se začal

Moravskoslezský kraj postupně rehabilitovat a počet obyvatel se opět zvyšoval, což

bylo v souladu s vývojem obyvatelstva České republiky. V roce 1961 přesáhl hranici

1 milionu. V dalších letech překročil hranici 1,1 milionu a v roce 1991 žilo

v Moravskoslezském kraji dokonce přes 1,2 milionu obyvatel. Lze konstatovat, že

počet obyvatel Moravskoslezského kraje se od roku 1869 do roku 1991 dvojnásobně

zvýšil.

Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991

Moravskoslezský kraj

0

200000

400000

600000

800000

1000000

1200000

1400000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991


Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

17

4.2 Vývoj po čtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v ob dobí let

1869 – 1991

V jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období let 1869 – 1991

dochází k rozdílným průběhům ve vývoji počtu obyvatel. V okrese Bruntál žilo na

začátku období téměř o 50 000 obyvatel více než při sčítání v roce 1991, kdežto

okres Ostrava – město se naopak rozrostl o 300 000 lidí.

Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 1

Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 143 985 148 047 147424 141 337 140 940 133 195 Frýdek - Místek 108 404 116 709 122 589 132 765 142 115 141 857 Karviná 48 037 60 069 71 982 105 503 137 252 155 067 Nový Jičín 108 833 112 825 117 141 123 807 134 718 128 746 Opava 116 346 126 283 133 420 143 366 151 686 154 719 Ostrava - město 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 ČR 7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480


Pro Moravskoslezský kraj je vyznačeno všech šest okresů a jejich postupný

vývoj při sčítání obyvatelstva pro období let 1869 – 1921 v tabulce 1. V roce 1869

žilo v České republice přes 7,5 milionu obyvatel, z toho více než 500 000 obyvatel

v Moravskoslezském kraji. Největší podíl v Moravskoslezském kraji v tomto roce měl

okres Bruntál, a to 143 985 obyvatel. V roce 1880 se počet obyvatel v ČR zvýšil

přibližně o 700 000, v rámci kraje to bylo o 56 000. Největší měrou stále přispíval

okres Bruntál a nejméně obyvatel žilo v okrese Ostrava – město. V roce 1890 byl

nárůst počtu obyvatel poněkud menší, v České republice přesáhl hranici 8,5 milionu,

z toho přibližně 680 000 žilo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce obyvatel bylo

zaznamenáno opět v okrese Bruntál. Ze sčítání z roku 1900 můžeme zjistit, že

v České republice žilo přes 9,3 milionu obyvatel a v Moravskoslezském kraji 790 000.

Největší měrou přispívaly okresy Ostrava – město, Opava a Bruntál. Roku 1910 bylo

na území Moravskoslezského kraje zaznamenáno téměř 900 000 obyvatel a v rámci

celé ČR počet obyvatel překonal hranici 1 milionu. V roce 1921 měl Moravskoslezský

kraj přes 900 000 obyvatel, tudíž došlo k navýšení. V ČR se počet obyvatel snížil, a

to o 67 000, přesto přesahoval 1 milion.

18

Od roku 1930 do roku 1991, což je další sledované období, můžeme

shlédnout růst počtu obyvatel v daných okresech, Moravskoslezském kraji i celé ČR.

Výjimkou je výkyv mezi lety 1930 – 1950, který zaznamenává vysoký úbytek

obyvatel, který je zapříčiněn světovou válkou, územní ztrátou a tudíž i úbytkem

obyvatelstva.

Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 2

Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991

Bruntál 140 874 82 837 90 283 91 894 99 836 99 870 Frýdek - Místek 161 877 160 579 183 372 201 866 220 758 227 522 Karviná 169 583 159 382 212 086 272 657 284 761 284 558 Nový Jičín 136 838 116 314 132 449 139 445 153 529 158 767 Opava 164 241 132 880 156 275 163 774 176 133 180 638 Ostrava - město 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 ČR 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215


Od roku 1950 mají hodnoty počtu obyvatel stoupající tendenci. V roce 1950

počet obyvatel v České republice klesl pod 9 milionů a v Moravskoslezském kraji

dokonce pod 870 000. V následujícím období sčítání obyvatel se jejich počet v kraji

i České republice opět zvýšil a překonal hranici 1 milionu, respektive 9,5 milionu, a

byl tak zaznamenán největší růst počtu obyvatel v kraji i České republice. Roku 1970

se na počtu obyvatel Moravskoslezského kraje nejvíce podílel okres Ostrava –

město, který zaznamenal zvýšení počtu obyvatel o 43 000. Dalšími okresy, nejvíce

se podílejícími na vývoji počtu obyvatel, byly Karviná a Frýdek – Místek, které

přesáhly hranici 200 000 obyvatel. V roce 1980 sčítání zaznamenalo další nárůst,

v České republice se počet obyvatel zvýšil na 10 300 000 a v Moravskoslezském

kraji na 1 250 000. Nejvyšší počet byl zaznamenán opět v okrese Ostrava – město.

Roku 1991 se počet mírně zvýšil v kraji i v republice. Největším okresem byla

Ostrava – město, nejmenším Bruntál, který měl jako jediný pod 100 000 obyvatel.

V období let 1950 – 1991 se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně jak v kraji,

tak v republice. Největší podíl na počtu obyvatel v rámci kraje měl okres Ostrava –

město.

Z celkového vývoje počtu obyvatel okresů v Moravskoslezském kraji

pro období let 1869 – 1991 můžeme usoudit, že největší nárůst obyvatelstva je

v okrese Ostrava – město, nejmenší v Bruntále. Ostrava – město byla v roce 1869

19

nejmenším z okresů Moravskoslezského kraje, avšak její rapidní nárůst zvýšil

populaci v okrese téměř 8 krát. Naopak k celkovému úbytku došlo v okrese Bruntál,

který se snížil o 33% obyvatel. U všech okresů je v obrázku 2 znázorněn specifický

pokles křivky mezi lety 1930 – 1950, který je zapříčiněn 2. světovou válkou a ztrátou

území, která měla velký vliv na úbytek obyvatel.

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991


4.3 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kra je v období let 1869 -

1991 dle bazických index ů

Klesající i rostoucí vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje, většiny

okresů kraje i České republiky, má z hlediska bazických indexů podobnou tendenci.

Rozdílné hodnoty však ukazují na skutečnost, že se počet obyvatel v kraji zvyšoval

rychleji. Jedině okres Opava měl přibližně stejné hodnoty jako ČR a nejvíce tak

charakterizoval vývojové tendence v České republice.

0

50000

100000

150000

200000

250000

300000

350000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky

počet

oby

vate

l

Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

20

Tab. 2: Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 1

Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921

Bruntál 100 102,8 102,4 98,2 97,9 92,5 Frýdek - Místek 100 107,7 113,1 122,5 131,1 130,9 Karviná 100 125,0 149,8 219,6 285,7 322,8 Nový Jičín 100 103,7 107,6 113,8 123,8 118,3 Opava 100 108,5 114,7 123,2 130,4 133,0 Ostrava - město 100 145,4 218,9 374,5 482,1 514,1 Moravskoslezský kraj 100 109,9 120,0 140,3 158,2 161,6 ČR 100 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3

Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.

V okrese Bruntál můžeme vidět klesající hodnoty od roku 1869 do roku 1921,

ale například u Ostravy je zjevný nárůst při každém sčítání obyvatel. U všech okresů

je charakteristický přírůstek v každém období sčítání, jen pro okres Bruntál je typický

úbytek. Nejvyšší nárůst zaznamenala Ostrava – město, která dosáhla zvýšení až

o 850 %. V kraji se počet obyvatel mezi lety 1869 – 1921 zvýšil o 50 % dle bazických

indexů.

Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 2

Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991

Bruntál 97,8 57,5 62,7 63,8 69,3 69,4 Frýdek - Místek 149,3 148,1 169,2 186,2 203,6 209,9 Karviná 353,0 331,8 441,5 567,6 592,8 592,4 Nový Jičín 125,7 106,9 121,7 128,1 141,1 145,9 Opava 141,2 114,2 134,3 140,8 151,4 155,3 Ostrava - město 568,8 559,1 658,8 769,9 834,4 848,2 Moravskoslezský kraj 176,0 153,8 182,3 206,8 222,8 226,6 ČR 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2


Od roku 1930 do roku 1950 je patrný úbytek obyvatelstva. Největší rozdíl je

v okrese Bruntál, kde tato skutečnost byla způsobena také ztrátou pohraničních

oblastí, které získalo Německo. Od roku 1950 je stoupající tendence počtu obyvatel

zřejmá ve všech okresech, nejvíce opět v okrese Ostrava – město, který se stal

průmyslovým střediskem s množstvím pracovních příležitostí. V okrese Bruntál,

který má nejmenší zastoupení, je necelých 70% obyvatelstva v porovnání s rokem

1869, kdežto v okrese Ostrava – město se počet obyvatel zvýšil přibližně 8,5 krát. V

kraji došlo ke zvýšení na 227% a v České republice na 136%.

21

Pro srovnání jsem vytvořil graf počtu obyvatel dle bazických indexů pro

Moravskoslezský kraj a Českou republiku. V Moravskoslezském kraji je nárůst počtu

obyvatel větší než v České republice. Zvýšení počtu obyvatel v kraji je více než

dvojnásobné, kdežto v republice je o necelých 50 %.

Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (bazické indexy; rok 1869 = 100)


4.4 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kra je v období let 1869 -

1991 dle řetězových index ů

Z hlediska řetězových indexů, vypočítaných pro okresy Moravskoslezského

kraje, kraje samotného a České republiky, lze konstatovat, že vývojový trend všech

uvedených území by byl podobný, avšak hodnotově by se České republice podobal

pouze okres Opava.

0

50

100

150

200

250

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky

bazi

cké

inde

xy v

%

Moravskoslezský kraj ČR

22

Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 1

Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921

Bruntál 100 102,8 99,6 95,9 99,7 94,5 Frýdek - Místek 100 107,7 105,0 108,3 107,0 99,8 Karviná 100 125,0 119,8 146,6 130,1 113,0 Nový Jičín 100 103,7 103,8 105,7 108,8 95,6 Opava 100 108,5 105,7 107,5 105,8 102,0 Ostrava - město 100 145,4 150,5 171,1 128,7 106,6 Moravskoslezský kraj 100 109,9 109,2 116,9 112,8 102,2 ČR 100 108,7 105,4 108,2 107,5 99,3


Ve většině okresů Moravskoslezského kraje by křivka počtu obyvatel dle

řetězových indexů kulminovala v roce 1900, poté mírně klesala. To znamená, že

mezi lety 1890 – 1900 byl zaznamenán největší nárůst počtu obyvatel. U okresu

Bruntál největší hodnota byla naměřena v roce 1880, která jako jediná přesahovala

100 %, avšak největší rozdíl byl mezi lety 1900 – 1910, kde se nárůst zvýšil o 4%.

Hodnoty u ostatních okresů se pohybovaly ve většině případů nad 100%, kromě

údajů z roku 1921 pro Nový Jičín a Frýdek – Místek.

Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 2

Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991

Bruntál 105,8 58,8 109,0 101,8 108,6 100,0 Frýdek - Místek 114,1 99,2 114,2 110,1 109,4 103,1 Karviná 109,4 94,0 133,1 128,6 104,4 99,9 Nový Jičín 106,3 85,0 113,9 105,3 110,1 103,4 Opava 106,2 80,9 117,6 104,8 107,5 102,6 Ostrava - město 110,6 98,3 117,8 116,9 108,4 101,6 Moravskoslezský kraj 108,9 87,4 118,6 113,4 107,7 101,7 ČR 106,6 83,3 107,6 102,5 104,9 100,1


Mezi lety 1930 a 1950 je zřejmý úbytek počtu obyvatel, jehož příčina je

objasněna již v předešlých tabulkách a grafech. Od roku 1950 do roku 1961 se

hodnoty zvyšovaly na maximum, poté klesaly až na hodnoty uvedené pro rok 1991.

Největší rozdíl můžeme opět spatřit mezi lety 1950 a 1961, kde v roce 1961 byl

přírůstek nejvyšší.

23

Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (řetězové indexy; rok 1869 = 100)

0

20

40

60

80

100

120

140

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991

roky

řetě

zové

inde

xy v

%


ČR


Graf vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republiky,

zhotovený dle řetězových indexů, znázorňuje podobnou křivku u obou sledovaných

oblastí, začínajících i končících blízko hranice označující 100%. Nejvyšší hodnota

Moravskoslezského kraje je v roce 1961, u České republiky v roce 1880. Největší

rozdíly jsou definovány pro obě křivky v období let 1930 – 1950.

4.5 Vývoj po čtu obyvatel v nejv ětších m ěstech Moravskoslezského kraje

v letech 1869 – 1991

Na vývoji obyvatelstva Moravskoslezského kraje se nejvíce podílela jeho největší

města, především Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava.

Samozřejmě, že při sčítání v různých letech se pořadí a podíly těchto měst měnily,

pro názornost jsem vybral 20 největších měst roku 1991 a srovnal s celkovým

vývojem Moravskoslezského kraje.

24

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 1

Roky Města 1869 1880 1890 1900 1910 1921

Ostrava 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Havířov 5 173 5 379 5 900 7 223 10 409 11 765 Karviná 8 900 11 895 16 305 24 195 29 880 35 748 Frýdek - Místek 13 617 14 989 17 413 20 902 22 914 22 473 Opava 27 011 32 105 35 698 42 043 47 361 49 366 Třinec 7 484 9 811 11 201 13 181 14 187 16 112 Orlová 3 875 6 332 7 806 15 820 21 116 23 513 Český Těšín 5 423 7 439 8 492 10 656 13 214 14 559 Nový Jičín 13 262 15 354 16 945 17 853 20 415 19 237 Krnov 10 644 14 247 17 502 18 399 20 909 21 648 Kopřivnice 3 090 3 193 3 833 5 309 6 396 7 071 Bohumín 4 515 5 448 6 414 13 297 19 572 23 289 Bruntál 6 848 7 895 8 117 8 060 8 443 8 597 Hlučín 4 711 5 034 5 298 5 652 5 729 6 218 Frenštát pod Radhoštěm 6 563 6 107 5 767 5 757 6 178 5 432 Studénka 3 817 3 971 4 264 4 889 5 946 6 673 Frýdlant nad Ostravicí 3 758 4 062 4 091 4 051 4 590 4 668 Rýmařov 9 864 9 624 9 101 8 978 9 062 8 339 Příbor 6 281 6 545 6 634 7 242 8 354 7 811 Bílovec 6 487 6 934 7 080 7 467 7 749 6 831 Celkem 189 921 232 492 282 353 385 524 468 508 497 788 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 % Moravskoslezského kraje 33,7 37,5 41,7 48,7 52,5 54,6


Prvním obdobím pro údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech

Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální

vyjádření těchto hodnot, jsem stanovil období let 1869 – 1921. Největšími městy

tohoto období byly Ostrava, Opava, Karviná, Orlová a Bohumín. Ostrava

zaznamenala největší nárůst, přibližně o 160 000 mezi lety 1869 – 1921. Nejvyšší

rozdíl byl v období let 1890 – 1900, kdy se Ostrava rozrostla o 60 000 obyvatel.

V této tabulce je ve sledovaném období znázorněno procentuální zastoupení

největších měst na počtu obyvatel celého Moravskoslezského kraje, a jak je vidno,

došlo k úměrnému zvýšení. V roce 1869 to bylo pouhých 33,7%, kdežto v roce 1921

až 54,6%, to znamená, že 20 největších měst Moravskoslezského kraje se podílelo

více než polovinou na počtu obyvatel.

25

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 2

Roky Města 1930 1950 1961 1970 1980 1991

Ostrava 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Havířov 12 782 12 898 51 103 82 068 85 946 86 297 Karviná 37 645 38 465 49 418 78 546 78 334 68 405 Frýdek - Místek 26 379 27 002 31 364 42 608 55 191 63 808 Opava 54 263 40 663 48 091 53 269 58 778 62 815 Třinec 19 466 21 610 27 660 36 154 39 750 40 309 Orlová 24 847 23 863 21 543 24 268 28 733 36 339 Český Těšín 17 620 17 036 18 462 18 549 22 155 27 721 Nový Jičín 20 396 19 647 21 905 20 481 24 405 26 460 Krnov 24 075 18 956 21 493 22 643 25 463 25 436 Kopřivnice 7 276 7 829 9 689 12 917 19 044 24 102 Bohumín 25 408 19 705 21 833 22 223 25 177 23 686 Bruntál 9 905 7 623 8 239 9 686 14 029 16 800 Hlučín 6 685 7 191 10 446 13 786 14 526 14 390 Frenštát pod Radhoštěm 5 691 6 348 7 754 8 582 9 853 11 166 Studénka 7 105 5 685 7 627 10 173 10 790 10 736 Frýdlant nad Ostravicí 5 558 5 677 6 702 8 013 9 229 9 718 Rýmařov 9 886 6 697 6 992 7 586 9 174 9 405 Příbor 7 701 6 149 7 409 8 378 9 878 8 887 Bílovec 7 422 5 404 6 380 6 615 7 215 7 552 Celkem 549 638 514 239 638 407 783 716 869 743 901 403 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 % Moravskoslezského kraje 55,4 59,3 62,1 67,2 69,2 70,5


Druhá část tabulky uvádí údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech

Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální

vyjádření těchto údajů mezi lety 1930 – 1991. Největšími městy v tomto období jsou

Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava. Od roku 1930, kdy bylo 55,4%

obyvatelstva soustředěno do největších měst, pokračuje vzrůstající procentuální

podíl obyvatel největších měst k počtu obyvatel Moravskoslezského kraje až na

70,5%.

26

5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let

1991 – 2006

Moravskoslezský kraj je rozdělen na 6 okresů, jsou jimi Bruntál, Frýdek –

Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Největšími okresy z hlediska

rozlohy jsou Bruntál, který má přes 1 600 km2 a Frýdek – Místek (téměř 1 300 km2).

Naopak k nejmenším řadíme Ostravu – město s 214 km2 a Karvinou s 347 km2.

Ovšem z pohledu počtu obyvatel je velikost okresů zcela jiná.

Obr. 5: Územní členění Moravskoslezského kraje na okresy

Pramen: http://www.risy.cz/mapy_moravskoslezsky_kraj Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle údajů ze

statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty počtu

obyvatel Moravskoslezského kraje dosahovaly v roce 1994, přibližně 1 286 000,

nejmenší v roce 2006 a to necelých 1 250 000. Největší úbytek obyvatel kraje je mezi

27

roky 2000 a 2001, který činil více než 100 000 obyvatel.

Obr. 5: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006

1 230 000

1 240 000

1 250 000

1 260 000

1 270 000

1 280 000

1 290 000

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

roky

počet

oby

vate

l

MS kraj

Pramen: www.czso.cz

5.1 Vývoj po čtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v ob dobí let

1991 – 2006

V okresech Moravskoslezského kraje došlo během sledovaného období ke

značným změnám ve vývoji počtu obyvatel. Zvolil jsem údaje z let 1991, 1996, 2001

a 2006. Následně jsem vypočítal bazický index let 2006 a 1991 pro porovnání vývoje

počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České

republiky.

Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006

Roky Území 1991 1996 2001 2006 index 2006/1991

Bruntál 99 870 101 104 100 691 98 173 98,3 Frýdek - Místek 227 522 211 480 226 818 209 585 92,1 Karviná 284 558 286 902 279 436 275 754 96,9 Nový Jičín 158 767 154 105 159 925 151 957 95,7 Opava 180 638 178 725 181 405 176 684 97,8 Ostrava - město 327 371 320 567 316 744 337 197 103,0 MS kraj 1 278 726 1 252 883 1 265 019 1 249 350 97,7 ČR 10 302 215 10 309 137 10 230 060 10 287 189 99,9

Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. (údaje z let 1991 a 2001); Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

28

V období let 1991 – 1996 klesl počet obyvatel v okresech Frýdek – Místek,

Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. V Bruntále a Karviné se naopak mírně zvýšil.

Celkový údaj pro Moravskoslezský kraj se snížil přibližně o 26 000. Mezi lety 1996

a 2001 se počet obyvatel snížil v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava – město. Ke

zvýšení došlo v okresech Frýdek – Místek, Nový Jičín a Opava. V tomto období se

zvýšil počet obyvatel i v Moravskoslezském kraji téměř o 13 000. Největší podíl na

této statistice měl okres Frýdek – Místek, který zaznamenal nárůst o více než 15 000.

V období let 2001 – 2006 došlo k úbytku obyvatel ve všech okresech kromě okresu

Ostrava – město, kde byl nárůst o 20 000. V celkovém údaji pro kraj se počet

obyvatel dostal pod hranici 1, 25 milionu. Z hlediska bazických indexů pro rok 1991 a

2006 můžeme konstatovat, že jediný okres Ostrava – město se dostal přes hranici

100%. Nejmenší ukazatel je vypočítán pro Frýdek – Místek – 92,1%.

V Moravskoslezském kraji ukazuje bazický index hodnotu 97,7% a pro Českou

republiku téměř 100%.

5.2 Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v o bdobí let 1991 - 2006

V kapitole pohybu obyvatelstva Moravskoslezského kraje jsem se soustředil na údaje

o počtu osob narozených, zemřelých, přirozené měně, migračním saldu

a celkovém přírůstku.

Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)

Rok Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo Celkový přírůstek

1991 17291 13883 3408 -803 2605 1992 16042 13784 2258 218 2476 1993 15874 13508 2366 -768 1598 1994 14029 13380 649 -154 495 1995 12666 13758 -1092 -26 -1118 1996 12072 13109 -1037 -562 -1599 1997 11876 13210 -1334 -129 -1463 1998 11589 12880 -1291 -719 -2010 1999 11355 12788 -1433 -1048 -1048 2000 11239 12830 -1141 -1801 -2942 2001 11292 12986 -1694 -2086 -3780 2002 11398 13066 -1668 -1584 -3252 2003 11517 13347 -1830 -511 -2341 2004 11783 13005 -1222 -1431 -2653 2005 12177 12991 -814 -1674 -2488 2006 12381 12657 -276 -1203 -1479 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.

29

Za 16leté období se v Moravskoslezském kraji narodilo přes 200 000 osob,

nejvíce v roce 1991 – přes 17 200, nejméně naopak v roce 2000, a to přibližně

11 200. Zemřelých v tomto období bylo o 7 000 více než narozených, největší

úmrtnost se zaznamenala v roce 1991, téměř 14 000, nejmenší úmrtnost byla v roce

2006, přes 12 600. V poslední době měla úmrtnost klesající tendenci. Přirozená

měna je logickým vyústěním rozdílu narozených a zemřelých a v konečném výsledku

vychází záporně, a to -6601. Kladných hodnot dosahovala jen v letech 1991 – 1994,

pak už následovaly hodnoty záporné. Dalšími údaji pro výše uvedenou tabulku jsou

hodnoty migračního salda. Tyto hodnoty jsou výsledkem rozdílu osob přistěhovalých

a vystěhovalých. Jsou ve všech letech záporné, což je důkazem o převaze

vystěhovalých z Moravskoslezského kraje. Za období 1991 – 2006 se vystěhovalo

o 14 281 obyvatel více než přistěhovalo. Poslední hodnoty v tabulce 6 jsou údaje

o celkovém přírůstku, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Za 16leté

období je výsledek -20 882. Kladné hodnoty jsou jen pro období 1991 – 1994, poté

následují hodnoty záporné.

Tab. 7: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)

Roky Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační saldo Přirozený

přírůstek (úbytek)

1991 13,5 10,8 2,7 -0,6 2,0 1992 12,5 10,7 1,8 0,2 1,9 1993 12,4 10,5 1,8 -0,6 1,2 1994 10,9 10,4 0,5 -0,1 0,4 1995 9,9 10,7 -0,8 0,0 -0,9 1996 9,4 10,2 -0,8 -0,4 -1,2 1997 9,3 10,3 -1,0 -0,1 -1,1 1998 9,1 10,1 -1,0 -0,6 -1,6 1999 8,9 10,0 -1,1 -0,8 -1,9 2000 8,8 9,7 -0,9 -1,4 -2,3 2001 8,9 10,3 -1,3 -1,7 -3,0 2002 9,0 10,4 -1,3 -1,3 -2,6 2003 9,2 10,6 -1,5 -0,4 -1,9 2004 9,4 10,4 -1,0 -1,1 -2,1 2005 9,7 10,4 -0,7 -1,3 -2,0 2006 9,9 10,1 -0,2 -1,0 -1,2 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0


Tabulka 7 vychází z hodnot tabulky předešlé, údaje jsou však relativní. Nejvyšší

hodnoty narozených, zemřelých i přirozené měny nalezneme v roce 1991, nejmenší

v roce 2000, akorát pro přirozenou měnu je největší rozdíl v roce 2003, -1,5%.

30

5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji

Porodnost Moravskoslezského kraje se pohybuje v nadprůměrných hodnotách

ve vztahu k ostatním krajům České republiky. Například v roce 2001 se narodilo

v Moravskoslezském kraji hned po kraji Středočeském nejvíce obyvatel České

republiky.

Obr. 6: Porodnost v Moravskoslezském kraji a ČR

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

roky

°%

Porodnost v MS kraji

Porodnost v ČR

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

Vývoj porodnosti Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 je obdobný

v porovnání s údaji pro Českou republiku. Křivky vývoje porodnosti u MS kraje a ČR

se kopírují, tudíž údaje naměřené pro Moravskoslezský kraj a pro Českou republiku

jsou velice podobné. Křivky dosahují největších hodnot v roce 1991, pak klesají do

roku 1996 (respektive do roku 2000), do roku 2002 mají konstantní hodnoty a pak

mírně stoupají až do roku 2006.

31

5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji

V úmrtnostní statistice Moravskoslezský kraj dominuje. Úmrtnost se sice

snižuje, avšak rovina úmrtnosti je stále vysoká. V relativních údajích se hodnoty

podobají údajům pro Českou republiku, dokonce jsou nižší, což znamená, že existuje

více krajů, kde úmrtnost je vyšší.

Obr. 7: Úmrtnost v Moravskoslezském kraji a ČR

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

roky

°%

Úmrtnost v MS kraji

Úmrtnost v ČR


V obrázku 7 jsou znázorněny křivky úmrtnosti charakteristické pro

Moravskoslezský kraj a Českou republiku. Mají sestupnou tendenci do roku 2000,

pak mají vzestupnou fázi do roku 2003 a poté opět mírně klesají. Stále však dosahují

vyšších hodnot než u porodnosti. Proto je zřejmé, že přirozená měna je záporná.

32

5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji

Obr. 8: Migrační saldo v Moravskoslezském kraji

-2,0

-1,5

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

roky

°% Migrační saldo v MS kraji


Zaměřil jsem se na zhodnocení migračního salda v Moravskoslezském kraji

pro období let 1991 – 2006. Tyto relativní údaje vložené do grafu mají několik po

sobě následujících vzestupných a sestupných tendencí, které pouze v jednom

případě, a to v roce 1992, dosahují plusových hodnot. Od roku 1992 do roku

následujícího křivka klesá pod úroveň -0,5%. Poté do roku 1995 stoupá a dosahuje

téměř hranice, rozdělující kladné a záporné hodnoty. Mezi roky 1995 a 1996 křivka

klesá, poté opět stoupá. Od roku 1997 až do roku 2001 prudce klesá až pod hranici -

1,5°%, což je minimum migra čního salda pro období 1991 – 2006. Hodnoty poté

rostou až do roku 2003, kdy se křivka dostává nad hodnotu -0,5°%. V období 2003 –

2005 má křivka sestupnou tendenci a pak mírně stoupá v roce 2006, téměř na

úroveň -1,0°%.

33

5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji

Jednou z nejdůležitějších charakteristik je celkový přírůstek obyvatel, což je

rozdíl přirozené měny a migračního salda. Proto jsem zhotovil graf celkového

přírůstku. V něm můžeme shlédnout, jak si Moravskoslezský kraj stojí v porovnání

s Českou republikou.

Obr. 9: Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji a ČR

-4,0

-3,0

-2,0

-1,0

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

roky

°%

Celkový přírůstek (úbytek) vMS kraji

Celkový přírůstek (úbytek) vČR


Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny křivky charakterizující celkový přírůstek

obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky. Obě křivky mají podobný

průběh – sestupnou tendenci mezi lety 1992 – 2001 ( kromě období 1996 – 1998 pro

Českou republikou, tam byla jemně stoupající ), kde vidíme jejich minimum. Poté

křivka určená pro Českou republiku stoupá až do roku 2006, u Moravskoslezského

kraje jen do roku 2003, pak mírně klesá do roku 2004 a v období let 2004 – 2006 má

opět vzestupnou tendenci. Lze konstatovat, že rok 2006 je maximum z hlediska

celkového přírůstku vztahujícího se k hodnotám pro Českou republiku, pro

Moravskoslezský kraj je maximem rok 1991.

34

5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991-

2006

Abychom mohli jednoznačně určit, které území se nejvíce podílí na pohybu

obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, musíme kraj rozdělit na okresy. V nich už

rozpoznáme jednotlivé rozdíly v pohybu obyvatel.

Tab. 8 : Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)

Okresy Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo Přirozený přírůstek

Bruntál 16947 15059 1888 -2769 -881

Frýdek - Místek 34036 35867 -1831 2496 665

Karviná 44262 47051 -2789 -5467 -8256

Nový Jičín 25829 24619 1210 272 1482

Opava 28639 28587 52 -851 -799

Ostrava 54868 59999 -5131 -7962 -13093

MS kraj 204581 211182 -6601 -14281 -20882 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

Na celkovém součtu narozených osob v Moravskoslezském kraji se za období

let 1991 – 2006 nejvíce podílel okres Ostrava – město, ve kterém se narodilo téměř

55 000 lidí. Nejméně se jich narodilo v okrese Bruntál, necelých 17 000. Vzhledem

k celkovému počtu obyvatel v okrese Ostrava – město je logické, že zde bylo nejvíce

zemřelých, a to 60 000. Nejméně opět v okrese Bruntál. Velké rozdíly mezi okresy

můžeme spatřit v údajích přirozené měny. Kladných hodnot dosahují okresy Bruntál,

téměř 1 900, Nový Jičín a také Opava. Záporné hodnoty jsou naměřeny v okresech

Frýdek – Místek, Karviná a Ostrava – město. Údaje migračního salda nám ukazují

převážně záporné hodnoty, což znamená větší počet vystěhovalých obyvatel než

přistěhovalých. Více přistěhovalých je pouze ve Frýdku – Místku a Novém Jičíně.

Podobná statistika je i u celkového přírůstku, který vychází z přirozené měny,

migračního salda.

35

Tab. 9: Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)

Okresy Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo Přirozený přírůstek)

Bruntál 10,7 9,5 1,2 -1,8 -0,6 Frýdek - Místek 10,1 10,7 -0,5 0,7 0,2 Karviná 9,9 10,5 -0,6 -1,2 -1,8 Nový Jičín 10,6 10,1 0,5 0,1 0,6 Opava 10,1 10,1 0,0 -0,3 -0,3 Ostrava 9,9 10,9 -0,9 -1,4 -2,4 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0


V tabulce 9 jsou vypočítány údaje v relativních hodnotách, které vychází z hodnot

tabulky 8. Vzhledem k rozdílným poměrům hodnot tabulky 8 a středním stavům

jednotlivých okresů nejvyšších hodnot dosahuje okres Bruntál, nejnižších Karviná

a Ostrava – Město. V kategorii zemřelých dominuje naopak Ostrava – město,

nejmenší hodnoty jsou vypočítány pro okres Bruntál. Údaje přirozené měny jsou

vypočítány z hodnot tabulky 8 a převažují záporné hodnoty. Výrazně kladné jsou jen

u okresu Bruntál. U migračního salda a celkového přírůstku převažují záporná čísla,

jen u Frýdku – Místku a Nového Jičína jsou údaje kladné.

Tab. 10: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)

Období Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo Celkový

přírůstek 1991 - 1995 75902 68313 7589 -1533 6056 1996 - 2000 58131 64817 -6686 -4259 -10945 2001 - 2006 70548 78052 -7504 -8489 -15993 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882


Pohyb obyvatelstva Moravskoslezského kraje za 16leté období lze rozdělit do

tří období: 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006. Nejvyšší porodnost byla

v období 1991 – 1995 (i přesto, že poslední období je šestileté), kdy se v kraji

narodilo téměř 76 000 obyvatel. Nejnižší naopak v období let 1996 – 2000, kdy byl

značný pokles až na 58 000, zapříčiněný nižší porodností. V období 2001 – 2006

bylo nejvíce zemřelých, nejméně v letech 1996 – 2000. V období 1991 – 1995 vidíme

kladné hodnoty u přirozené měny a celkového přírůstku, jinak je zbytek hodnot

záporných.

36

Relativní údaje už ne zcela korespondují s údaji absolutními. Vzhledem ke

středním stavům obyvatelstva je nutno s touto skutečností počítat.

Tab. 11: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)

Období Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo Celkový

přírůstek

1991 - 1995 11,8 10,7 1,2 -0,2 0,9 1996 - 2000 9,1 10,1 -1,0 -0,7 -1,7 2001 - 2006 9,4 10,3 -1,0 -1,1 -2,1 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0


Ve všech statistikách pro 16leté období má nejvyšší číselné údaje období let 1991 –

1995. Období 1996 – 2000 a 2001 – 2006 jsou hodnotově srovnatelné.

5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozší řenou

působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006

Moravskoslezský kraj je v rámci 6 okresů rozdělen na 22 správních obvodů

obcí s rozšířenou působností ( Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod

Radhoštěm, Frýdek – Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov,

Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava,

Rýmařov, Třinec a Vítkov ).

5.4.1 Porodnost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností

Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006

V Moravskoslezském kraji se v období let 1991 – 2006 narodilo 204 581

obyvatel, nejvíce však v prvním pětiletí, kdy jejich počet byl téměř 76 000. Největší

podíl živě narozených v období 1991 – 1995 měl správní obvod obce s rozšířenou

působností Ostrava, ve kterém se narodilo přibližně 20 000 osob a vzhledem ke

svému počtu obyvatel se podílel nejvíce v každém období, za stanovené 16leté

období dosáhl více než 25% celkově narozených v Moravskoslezském kraji. Nejnižší

hodnoty byly zjištěny v obcích s rozšířenou působností Vítkov, Rýmařov a Frenštát

pod Radhoštěm, kde počet živě narozených nepřesáhl ani 3 000.

37

Tab. 12: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)

ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -2006

1-Bílovec 1577 1285 1496 4358

2-Bohumín 1701 1378 1659 4738

3-Bruntál 2620 1999 2301 6920

4-Český Těšín 1621 1322 1615 4558

5-Frenštát p. Radhoštěm 1116 820 1017 2953

6-Frýdek - Místek 6826 5020 6103 17949

7-Frýdlant nad Ostravicí 1140 860 1127 3127

8-Havířov 5718 4219 4983 14920

9-Hlučín 2170 1766 2045 5981

10-Jablunkov 1560 1199 1410 4169

11-Karviná 4641 3367 3943 11951

12-Kopřivnice 2697 1976 2487 7160

13-Kravaře 1220 961 1226 3407

14-Krnov 2692 2095 2445 7232

15-Nový Jičín 2936 2388 2840 8164

16-Odry 1198 893 1102 3193

17-Opava 6063 4805 5906 16774

18-Orlová 3232 2368 2495 8095

19-Ostrava 19833 15302 19566 54701

20-Rýmařov 1117 756 922 2795

21-Třinec 3303 2640 2977 8920

22-Vítkov 921 712 883 2516

MS kraj 75902 58131 70548 204581 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

V relativních hodnotách dosahují nejvyšší hodnoty za období 1991 – 2006

ORP Bruntál, Jablunkov, Bílovec a Vítkov. Naopak nejnižší hodnoty, vzhledem ke

středním stavům jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou

vypočítány pro ORP Frýdlant nad Ostravicí, Havířov a Hlučín.

38

Tab. 13: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)

ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -

2006

1-Bílovec 12,3 10,0 9,6 10,7 2-Bohumín 11,1 9,0 9,2 9,7 3-Bruntál 13,3 10,0 9,8 11,0 4-Český Těšín 11,4 9,4 9,9 10,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 12,0 8,7 9,0 9,9 6-Frýdek - Místek 12,5 9,2 9,3 10,2 7-Frýdlant nad Ostravicí 10,4 7,8 8,4 9,0 8-Havířov 11,3 8,3 8,4 9,2 9-Hlučín 10,9 8,9 8,6 9,4 10-Jablunkov 13,4 10,2 10,0 11,2 11-Karviná 12,0 8,9 8,8 9,7 12-Kopřivnice 12,7 9,3 9,9 10,6 13-Kravaře 11,9 9,2 9,8 10,4 14-Krnov 12,5 9,6 9,5 10,5 15-Nový Jičín 12,3 9,8 9,8 10,7 16-Odry 12,7 9,9 10,4 10,6 17-Opava 11,7 9,3 9,6 10,1 18-Orlová 13,1 9,6 8,8 10,2 19-Ostrava 11,3 8,8 9,6 9,7 20-Rýmařov 12,6 8,7 9,0 9,9 21-Třinec 11,6 9,3 8,9 9,8 22-Vítkov 12,7 9,8 10,4 10,8 MS kraj 11,8 9,1 9,4 10,1

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností


V období let 1991 – 2006 zemřelo v Moravskoslezském kraji více než 211 000

obyvatel. Je zřejmé, že přirozená měna dosahuje záporných hodnot, neboť za dané

období je zemřelých osob o téměř 7 000 více. Počty zemřelých se poměrně stejným

dílem rozdělily do tří etap 16letého období. Mezi lety 1991 – 1995 zemřelo

v Moravskoslezském kraji přes 68 000 obyvatel. Nejvíce v ORP (19 819), pak ve

Frýdku – Místku a Opavě (u všech přes 5000), nejméně v ORP Vítkov, Odry

39

a Rýmařov (vše pod 1 000). V období let 1996 – 2000 bylo sečteno celkem 64 817

zemřelých. U nejvyšších i nejnižších vypočítaných hodnot se objevují ORP shodné

s ORP období předešlého. Mezi lety 2001 – 2006 zemřelo nejvíce obyvatel v rámci

všech tří období, přičemž je nutno vzít v úvahu, že toto období je šestileté. Celkem

se jednalo o 78 000 obyvatel. Nejvíce obyvatel zemřelo v ORP Ostrava, přes 21 000,

nejméně v Rýmařově – 915.

Tab. 14: Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)

ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991

- 2006 1-Bílovec 1383 1283 1600 4266 2-Bohumín 1890 1742 2243 5875 3-Bruntál 1822 1610 2178 5610 4-Český Těšín 1399 1300 1572 4271 5-Frenštát pod Radhoštěm 1074 1115 1266 3455 6-Frýdek - Místek 5786 5491 6228 17505 7-Frýdlant nad Ostravicí 1527 1433 1688 4648 8-Havířov 4681 4559 5641 14881 9-Hlučín 1819 1816 2460 6095 10-Jablunkov 1288 1218 1528 4034 11-Karviná 4648 4149 4905 13702 12-Kopřivnice 1879 1794 2182 5855 13-Kravaře 1023 1033 1179 3235 14-Krnov 2078 2064 2676 6845 15-Nový Jičín 2604 2605 2862 8071 16-Odry 999 950 1014 2963 17-Opava 5435 5157 6295 16887 18-Orlová 2683 2604 3035 8322 19-Ostrava 19819 18346 21861 60026 20-Rýmařov 764 725 915 2404 21-Třinec 3055 3007 3786 9848 22-Vítkov 657 816 938 2411 MS kraj 68313 64817 78052 211182


Při součtu hodnot ze všech tří období zjistíme, že na 211 000 zemřelých

Moravskoslezského kraje se největší měrou podílely ORP Ostrava, Frýdek – Místek,

Opava, Karviná, nejméně zemřelo v ORP Rýmařov, Vítkov, Odry a Kravaře.

Vypočítané relativní hodnoty zemřelých ve správních obvodech obcí s rozšířenou

působností můžeme srovnat s relativními hodnotami Moravskoslezského kraje.

Zjistíme, že například ORP Karviná, Nový Jičín, Ostrava, Třinec, výrazně převyšují

hodnoty kraje, naopak ORP Bruntál, Kopřivnice, Rýmařov a Vítkov jsou daleko nižší.

40

Téměř shodné hodnoty s Moravskoslezským krajem nalezneme u ORP Bílovec, kde

v každém období se liší minimálně.

Tab. 15: : Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)

ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 - 2006

1-Bílovec 10,8 10,0 10,3 10,4 2-Bohumín 12,4 11,4 12,5 12,0 3-Bruntál 9,2 8,1 9,2 8,9 4-Český Těšín 9,8 9,3 9,6 9,4 5-Frenštát p. Radhoštěm 11,5 11,8 11,2 11,6 6-Frýdek - Místek 10,6 10,0 9,5 10,0 7-Frýdlant nad Ostravicí 14,0 13,0 12,6 13,3 8-Havířov 9,3 9,0 9,5 9,2 9-Hlučín 9,2 9,1 10,3 9,6 10-Jablunkov 11,1 10,3 10,8 10,8 11-Karviná 12,0 10,9 10,9 11,1 12-Kopřivnice 8,9 8,4 8,7 8,6 13-Kravaře 9,9 9,9 9,4 9,8 14-Krnov 9,6 9,5 10,4 9,9 15-Nový Jičín 10,9 10,7 9,9 10,6 16-Odry 10,6 10,5 9,6 9,8 17-Opava 10,5 10,0 10,2 10,2 18-Orlová 10,8 10,5 10,7 10,5 19-Ostrava 11,2 10,5 10,7 10,6 20-Rýmařov 8,6 8,4 9,0 8,5 21-Třinec 10,7 10,6 11,3 10,8 22-Vítkov 9,0 11,2 11,0 10,4 MS kraj 10,7 10,1 10,3 10,4

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností


Rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých osob, tedy migrační saldo, je další

z charakteristik Moravskoslezského kraje a správních obvodů obcí s rozšířenou

působností, které se věnuji v této kapitole. Ze statistických údajů vyplývá, že migrační

salda Moravskoslezského kraje za 16leté období, i za období dílčí, jsou záporná. Je

to samozřejmě způsobeno i mírou nezaměstnanosti, a tedy odstěhováním se za

pracovní příležitostí. Míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 16% ve většině

okresů, což je velmi závažná skutečnost. Největší nezaměstnanost byla v obcích

Karviná, Doubrava, Petřvald a Horní Suchá, kde byly vypočítány hodnoty vyšší než

41

20%. Moravskoslezský kraj má v evidenci 20% nezaměstnaných v celé České

republice a okres Karviná přispívá 33% hodnotám MS kraje. Je to jedna z hlavních

příčin vystěhování obyvatel z kraje. Existují však ORP, ve kterých je vypočteno

kladné migrační saldo ve všech obdobích, například v ORP Frenštát pod Radhoštěm,

Frýdlant nad Ostravicí či Bohumín. Naopak nejmenší hodnoty jsou u ORP Ostrava,

Český Těšín, Rýmařov a Orlová.

Tab. 16: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 - 2006

1-Bílovec -130 47 -16 -99 2-Bohumín 551 73 310 934 3-Bruntál 203 -537 -820 -1154 4-Český Těšín -646 -348 -650 -1644 5-Frenštát p. Radhoštěm 574 347 285 1206 6-Frýdek - Místek -229 -354 503 -80 7-Frýdlant nad Ostravicí 780 675 1078 2533 8-Havířov 999 -710 -733 -444 9-Hlučín -20 194 344 518 10-Jablunkov 189 134 93 416 11-Karviná -1048 -981 -420 -2449 12-Kopřivnice -223 -209 -529 -961 13-Kravaře 149 204 239 592 14-Krnov 284 -14 -499 -229 15-Nový Jičín 713 96 -318 491 16-Odry -45 -31 -282 -358 17-Opava -44 -585 -1011 -1640 18-Orlová -239 -354 -1271 -1864 19-Ostrava -2496 -1544 -4207 -8247 20-Rýmařov -413 -369 -604 -1386 21-Třinec -252 -36 173 -115 22-Vítkov -190 43 -154 -301 MS kraj -1533 -4259 -8489 -14281


Z relativních údajů vyčteme nejvyšší hodnoty u Frenštátu pod Radhoštěm,

Frýdlantu nad Ostravicí, naopak nejnižším migračním saldem v relativních číslech

dominuje Rýmařov a Český Těšín. Nejbližší hodnoty k údajům pro Moravskoslezský

kraj za období 1991 – 2006 najdeme u Bílovce a Havířova, avšak v dílčích obdobích

se zmíněné ORP hodnotám kraje neblíží.

42

Tab. 17: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)

ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -

2006 1-Bílovec -1,0 0,4 -0,1 -0,8 2-Bohumín 3,6 0,5 1,7 5,8 3-Bruntál 1,0 -2,7 -3,5 -5,1 4-Český Těšín -4,5 -2,5 -4,0 -11,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 6,2 3,7 2,5 12,4 6-Frýdek - Místek -0,4 -0,6 0,8 -0,3 7-Frýdlant nad Ostravicí 7,1 6,1 8,1 21,3 8-Havířov 2,0 -1,4 -1,2 -0,6 9-Hlučín -0,1 1,0 1,4 2,3 10-Jablunkov 1,6 1,1 0,7 3,4 11-Karviná -2,7 -2,6 -0,9 -6,2 12-Kopřivnice -1,1 -1,0 -2,1 -4,1 13-Kravaře 1,4 2,0 1,9 5,3 14-Krnov 1,3 -0,1 -1,9 -0,7 15-Nový Jičín 3,0 0,4 -1,1 2,3 16-Odry -0,5 -0,3 -2,7 -3,5 17-Opava -0,1 -1,1 -1,6 -2,9 18-Orlová -1,0 -1,4 -4,5 -6,9 19-Ostrava -1,4 -0,9 -2,1 -4,4 20-Rýmařov -4,7 -4,2 -5,9 -14,8 21-Třinec -0,9 -0,1 0,5 -0,5 22-Vítkov -2,6 0,6 -1,8 -3,8 Ms kraj -0,2 -0,7 -1,1 -0,7


5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností

Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995

V letech 1991 – 1995 přirozená měna Moravskoslezského kraje dosahovala

kladných hodnot, což je příznivé zjištění, protože to deklaruje fakt, že se v kraji

narodilo více obyvatel než zemřelo. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou

působností se vyskytly záporné hodnoty pouze u ORP Bohumín, Karviná a Frýdlant

nad Ostravicí. Nejvyšší přirozená měna byla v ORP Frýdek – Místek a Havířov (vše

přes 1 000). Celková přirozená měna pětiletého období je vyčíslena na 7589.

Migrační saldo kraje a jednotlivých ORP už nebylo tak příznivé, mezi lety 1991 –

1995 totiž převládali vystěhovalí nad přistěhovalými. Rozdíl v kraji byl -1533. Nejvíce

vystěhovalých bylo v ORP Ostrava a Karviná. Převažující přistěhovalí byli zjištěni

43

například u ORP Havířov, kde bylo migrační saldo 999. Celkový přírůstek odpovídá

rozdílu těchto hodnot a lze konstatovat, že údaj pro Moravskoslezský kraj byl

vypočítán přes 6 000.

Tab. 18: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995 (absolutní údaje)

ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek

1-Bílovec 194 -130 64 2-Bohumín -189 551 362 3-Bruntál 798 203 1001 4-Český Těšín 222 -646 -424 5-Frenštát pod Radhoštěm 42 574 616 6-Frýdek – Místek 1140 -229 911 7-Frýdlant nad Ostravicí -398 780 382 8-Havířov 1071 999 2070 9-Hlučín 351 -20 331 10-Jablunkov 287 189 476 11-Karviná -7 -1048 -1055 12-Kopřivnice 818 -223 595 13-Kravaře 197 149 346 14-Krnov 550 284 834 15-Nový Jičín 332 713 1045 16-Odry 199 -45 154 17-Opava 618 -44 574 18-Orlová 549 -239 310 19-Ostrava 67 -2496 -2429 20-Rýmařov 353 -413 -60 21-Třinec 248 -252 -4 22-Vítkov 147 -190 -43 MS kraj 7589 -1533 6056

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností


Údaje z let 1996 – 2001, tedy migrační saldo, přirozená měna i celkový

přírůstek, už nebyly tak příznivé jako u období předešlého. V těchto letech

převažovali jednoznačně zemřelí nad narozenými, a to skoro o 7 000 v kraji,

vystěhovalí nad přistěhovalými o 4 200 a celkový přírůstek, z toho vyplývající, byl

téměř -11 000. Příčinou této skutečnosti byly špatné životní podmínky, ať už

zdravotní klima či nedostatek pracovních míst.

44



1-Bílovec -1 47 46 2-Bohumín -364 73 -291 3-Bruntál 389 -537 -148 4-Český Těšín 22 -348 -326 5-Frenštát pod Radhoštěm -295 347 52 6-Frýdek - Místek -471 -354 -825 7-Frýdlant nad Ostravicí -570 675 105 8-Havířov -340 -710 -1050 9-Hlučín -50 194 144 10-Jablunkov -11 134 123 11-Karviná -782 -981 -1763 12-Kopřivnice 182 -209 -27 13-Kravaře -72 204 132 14-Krnov -33 -14 -47 15-Nový Jičín -227 96 -131 16-Odry -135 -31 -166 17-Opava -336 -585 -921 18-Orlová -236 -354 -590 19-Ostrava -2919 -1544 -4463 20-Rýmařov 31 -369 -338 21-Třinec -367 -36 -403 22-Vítkov -101 43 -58 MS kraj -6686 -4259 -10945


5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností


Posledním dílčím obdobím je rozmezí let 2001 – 2006, v této době došlo

k ještě většímu navýšení záporných hodnot. V přirozené měně až takový rozdíl nebyl,

vzhledem k tomu, že se jedná o šestileté období, ale v migračním saldu, které bylo

téměř dvojnásobné od období let 1996 – 2000, a v celkovém přírůstku ano. Ve všech

těchto statistických údajích dominovala Ostrava, kde jak je známo, životní podmínky

i prostředí nejsou příliš dobré.

45



1-Bílovec -108 -16 -124 2-Bohumín -584 310 -274 3-Bruntál 123 -820 -697 4-Český Těšín 43 -650 -607 5-Frenštát pod Radhoštěm -249 285 36 6-Frýdek - Místek -125 503 378 7-Frýdlant nad Ostravicí -546 1078 532 8-Havířov -658 -733 -1391 9-Hlučín -415 344 -71 10-Jablunkov -102 93 -9 11-Karviná -962 -420 -1382 12-Kopřivnice 305 -529 -224 13-Kravaře 47 239 286 14-Krnov -314 -499 -813 15-Nový Jičín -45 -318 -363 16-Odry -25 -282 -307 17-Opava -386 -1011 -1397 18-Orlová -540 -1271 -1811 19-Ostrava -2106 -4207 -6313 20-Rýmařov 7 -604 -597 21-Třinec -809 173 -636 22-Vítkov -55 -154 -209 MS kraj -7504 -8489 -15993


46

Tab. 21: Webová typologie pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006

ORP 1991-1995 1996-200 2001-2006

1-Bílovec A D F 2-Bohumín D E E 3-Bruntál B H H 4-Český Těšín H H H 5-Frenštát pod Radhoštěm C D D 6-Frýdek - Místek A F D 7-Frýdlant nad Ostravicí D D D 8-Havířov B G G 9-Hlučín A D E 10-Jablunkov B D E 11-Karviná G G F 12-Kopřivnice A H H 13-Kravaře B D C 14-Krnov B F G 15-Nový Jičín C E G 16-Odry A F G 17-Opava A G G 18-Orlová A G G 19-Ostrava H F G 20-Rýmařov H H H 21-Třinec H F E 22-Vítkov H E G % A 31,8 0,0 0,0 % B 22,7 0,0 0,0 % C 9,1 0,0 4,5 % D 9,1 27,3 13,6 % E 0,0 13,6 18,2 % F 0,0 22,7 9,1 % G 4,5 18,2 36,4 % H 22,7 18,2 18,2

Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM], vlastní výpočty.

5.5 Pohyb obyvatelstva v nejv ětších m ěstech Moravskoslezského kraje

v období let 1991 – 2006

Na pohybu obyvatelstva se největší měrou podílelo 20 nejlidnatějších měst

Moravskoslezského kraje. Ostrava dosahovala nejvyšších hodnot ve všech

statistikách. Nejzajímavější statistikou je však procentuální podíl dvaceti největších

měst na hodnotách uvedených pro Moravskoslezský kraj. V největších městech se

narodilo i zemřelo téměř 145 000 obyvatel, což je přibližně 70 % kraje. Přirozená

47

měna je však 10%. Největší nárůst je spatřen v migračním saldu a celkovém

přírůstku, kdy hodnoty jsou přibližně dvojnásobné.

Tab. 22: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)

Města Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo

Celkový přírůstek v

MS kraji

Bílovec 1514 1467 47 1 48

Bohumín 3833 4520 -687 230 -457 Bruntál 3181 2294 887 167 1054

Český Těšín 4483 4179 304 -1765 -1461 Frenštát pod Radhoštěm 1863 2086 -223 425 202

Frýdek - Místek 10742 9210 1532 -6110 -4578

Frýdlant nad Ostravicí 1443 2354 -911 852 -59 Havířov 12888 12455 433 -1903 -1470

Hlučín 2336 2208 128 -34 94 Karviná 10654 12006 -1352 -4414 -5766

Kopřivnice 4302 2553 1749 -2047 -298 Krnov 4172 4049 123 -141 -18

Nový Jičín 4755 4731 24 -521 -497

Opava 9992 9646 346 -4888 -4542 Orlová 6285 4707 1578 -3873 -2295

Ostrava 51054 55307 -4253 -10558 -14811 Příbor 1403 1609 -206 296 90

Rýmařov 1526 1297 229 -760 -531

Studénka 1753 1618 135 -478 -343 Třinec 6405 6939 -534 -1609 -2143 Celkem 144584 145235 -651 -37130 -37781 MS kraj 204581 211182 -6601 -14281 -20882

% z MS kraje 70,7 68,8 9,9 260,0 180,9 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

V tabulce 22 jsou uvedeny údaje relativní, které vycházejí z tabulky předchozí.

Součet hodnot 20 měst je obdobný údajům pro Moravskoslezský kraj. Opět

markantních rozdílů dosahují údaje o procentuálním zastoupení měst v kraji pro

migrační saldo a celkový přírůstek.

48

Tab. 23: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)

Města Narození Zemřelí Přirozená

měna Migrační

saldo

Celkový přírůstek v

MS kraji

Bílovec 11,3 10,9 0,3 0,0 0,4 Bohumín 10,3 12,1 -1,8 0,6 -1,2 Bruntál 11,3 8,1 3,2 0,6 3,7 Český Těšín 10,3 9,6 0,7 -4,1 -3,4 Frenštát pod Radhoštěm 10,4 11,7 -1,3 2,4 1,1 Frýdek - Místek 10,8 9,3 1,5 -6,1 -4,6 Frýdlant nad Ostravicí 9,3 15,2 -5,9 5,5 -0,4 Havířov 9,4 9,1 0,3 -1,4 -1,1 Hlučín 9,4 8,9 0,5 -0,1 0,4 Karviná 10,1 11,4 -1,3 -4,2 -5,5 Kopřivnice 11,4 6,7 4,6 -5,4 -0,8 Krnov 10,3 10,0 0,3 -0,3 0,0 Nový Jičín 10,8 10,7 0,1 -1,2 -1,1 Opava 10,2 9,8 0,4 -5,0 -4,6 Orlová 11,3 8,5 2,8 -7,0 -4,1 Ostrava 10,0 10,9 -0,8 -2,1 -2,9 Příbor 9,6 11,0 -1,4 2,0 0,6 Rýmařov 10,5 8,9 1,6 -5,2 -3,6 Studénka 10,5 9,6 0,8 -2,9 -2,0 Třinec 9,6 10,5 -0,8 -2,4 -3,2 Celkem 10,2 10,2 -0,1 -2,6 -2,7 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 % z MS kraje 100,7 98,0 30,6 370,4 257,7


49

6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání 6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví

Pro charakteristiku vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví

jsem stanovil roky 1991, 2001 a 2006. V roce 1991 žilo v kraji téměř 1, 300 000

obyvatel, z toho 628 000 mužů a 656 000 žen. Mužů bylo tedy méně, necelých 49%,

žen přes 51%, což odpovídá i celorepublikovému trendu. V České republice žilo

10 300 000 obyvatel a z toho jen 5 000 000 mužů, takže procentuální část odpovídá

48,5%. Podíl mužů v Moravskoslezském kraji se v průběhu 16 let výrazně nezměnil,

rozdíly byly až na setinná místa. V České republice už to tak nebylo, v roce 2001 se

podíl mužů zvýšil na 48,7% a v roce 2006 už to bylo 48,8%. Stále však převyšuje

podíl žen na populaci ČR. Index maskulinity, tedy poměr mužů a žen, počítaný na

1000 žen, se v Moravskoslezském kraji také příliš neměnil. V roce 1991 ukazoval

hodnotu 957,1, roku 2001 954,9 a roku 2006 dosahoval údaje 957,6. V České

republice se index maskulinity postupně zvyšoval. Za 16leté období to bylo o 10

mužů – z 943 na 953.

Tab. 24: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006

Roky MS kraj ČR

1991 - % muži 48,9 48,5

1991 - index maskulinity 957,1 943,0

2001 - % muži 48,9 48,7

2001 - index maskulinity 954,9 949,3

2006 - % muži 48,9 48,8

2006 - index maskulinity 957,6 953,2 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.

Když se podíváme na podíl mužů za jednotlivé okresy, zjistíme, že maximální

rozdíl je 1%. Největší zastoupení mužů v roce 1991 měl okres Bruntál, a to 49,4%,

ale například okresy Opava a Ostrava – město se pohybovaly pod úrovní

Moravskoslezského kraje. V roce 2001 se trend nezměnil, stále největší procento

mužů žilo v okrese Bruntál a nejmenší v Ostravě – město, přesněji 48,3%. Roku

2006 se žádné změny neudály, a tak hodnoty na destinná místa byly shodné s rokem

2001.

50

Tab. 25: Muži v okresech Moravskoslezského kraje dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006

Okresy 1991 2001 2006

Bruntál 49,4 49,2 49,2

Frýdek - Místek 49,1 49,0 49,0

Karviná 49,1 49,1 49,1

Nový jičín 49,1 49,0 49,0

Opava 48,8 48,8 48,8

Ostrava - město 48,4 48,3 48,3

MS kraj 48,9 48,8 48,8 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.

6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991,

2001 a 2006

Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji dle věkové struktury se během

období 1991 – 2006 výrazně změnil. V roce 1991 připadalo na věkovou skupinu 0 –

14 let 21,5% obyvatel, o deset let později se tento údaj snížil na 16,8% a v roce 2006

klesl dokonce na 14,7%. Střední věková skupina, která je ve věku 15 – 64, měla

v roce 1991 dvoutřetinové zastoupení, deset let poté už jich bylo přes 70% a v roce

2006 přesně 71,6%. Lidí, kterých bylo starších 64 let bylo 11% v roce 1991, roku

2001 12,4% a v posledním období 13,7%. Tyto hodnoty korespondují s údaji České

republiky. Lze říci, že populace, jak v Moravskoslezském kraji, tak v České republice,

stárne.

Tab. 26: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006 (relativní údaje)

Roky (věk) MS kraj ČR

1991 – (0-14) 21,5 21,0

1991 – (15-64) 67,5 66,3 1991 – (65+) 10,9 12,6 1991 – index stá ří 50,9 60,2 2001 – (0-14) 16,8 16,2 2001 – (15-64) 70,8 70,0 2001 – (65+) 12,4 13,8 2001 – index stá ří 74,3 85,2 2006 – (0-14) 14,7 14,4 2006 – (15-64) 71,6 71,2 2006 – (65+) 13,7 14,4 2006 - index stá ří 93,5 100,2


51

Dokazuje to i průměrný věk v okresech Moravskoslezského kraje, kdy se během 16

let zvýšil o několik procent. Největší rozdíl mezi rokem 1991 a 2006 byl v okrese

Bruntál a činil 5,4%. Nejvyšší věkový průměr ve všech měřených letech byl

v Ostravě, v roce 2006 překročil 40 let.

Tab. 27: Průměrný věk okresech Moravskoslezského kraje v letech 1991, 2001 a 2006

Okresy 1991 2001 2006

Bruntál 33,7 37,2 39,1

Frýdek - Místek 35,3 38,2 39,6

Karviná 35,1 38,1 39,7

Nový Jičín 34,6 37,4 39,0

Opava 35,0 38,2 39,6

Ostrava - město 36,0 38,8 40,1

MS kraj 34,9 38,0 39,5 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.

Index stáří je dalším ukazatelem stárnutí populace, je to poměr nejstarší věkové

skupiny, tedy 65+ a věkové skupiny 0 – 14 vyjádřený v procentech. Vybral jsem pro

informaci rok 2001 s věkovou strukturou obyvatel. Index stáří ve všech okresech

dosahuje hodnot přes 80%, nejmenší hodnota je v okrese Bruntál – 80,4% a největší

v Ostravě – město – 99,8%.

Tab. 28: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje dle věku

Okresy 0-14 15-64 65+ index stáří

Bruntál 14 963 71 179 12 031 80,4

Frýdek - Místek 31 266 149 230 29 089 93,0

Karviná 39 552 198 676 37 526 94,9

Nový Jičín 23 445 108 809 19 703 84,0 Opava 26 056 125 378 25 190 96,7

Ostrava - město 48 104 241 088 48 005 99,8 MS kraj 183 386 894 360 171 544 93,5


52

6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovn ě vzdělání

v letech 1991, 2001 a 2006

Složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání se rozděluje na základní vzdělání,

střední bez maturity, střední s maturitou a vysokoškolské. Úroveň vzdělání se

v Moravskoslezském kraji i v České republice zvyšuje, což je příznivá informace. Od

roku 1991 ubyl podíl obyvatel se základním vzděláním z 37% na 21% (2006).

V ostatních úrovních vzdělání se podíl zvyšoval, nejvíce je to zřejmé ve středním

vzdělání s maturitou, kde během 16 let se podíl zvýšil o 9%. Vysokoškoláků také

přibylo a vysokoškolského vzdělání v roce 2006 mělo 9,1% obyvatel. V České

republice byly údaje obdobné, snad jen kromě základního vzdělání v roce 1991, kde

byl podstatně nižší podíl.

Tab. 29: Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006

Roky Úroveň vzdělání MS kraj ČR

1991 Základní vzdělání 37,0 26,1

Střední bez maturity 35,9 43,2

Střední s maturitou 21,0 21,4

Vysokoškolské 6,1 9,4




Vysokoškolské 7,8 8,7




Vysokoškolské 9,1 10,9 Pramen: www.czso.cz

Když srovnáme údaje pro Moravskoslezský kraj a jednotlivé okresy v roce

2001, zjistíme, že rozdíly ve složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání v daných

okresech se až tak neliší. Hodnoty pro základní vzdělání se pohybují kolem 25%,

střední bez maturity okolo 40%, střední s maturitou 25% a vysokoškolské 7%.

Nejvyšší podíl na vysokoškolském vzdělání má okres Ostrava – město, a to přes

10%.

53

Tab. 30: Složení obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2001

Okresy Úroveň vzdělání %

Bruntál Základní vzdělání 29,9 Střední bez maturity 39,8 Střední s maturitou 24,9 Vysokoškolské 5,4 Frýdek - Místek Základní vzdělání 25,3 Střední bez maturity 38,8 Střední s maturitou 28,1 Vysokoškolské 7,8 Karviná Základní vzdělání 29,2 Střední bez maturity 39,3 Střední s maturitou 25,2 Vysokoškolské 6,4 Nový Jičín Základní vzdělání 25,7 Střední bez maturity 40,8 Střední s maturitou 26,6 Vysokoškolské 6,9 Opava Základní vzdělání 27,3 Střední bez maturity 40,4 Střední s maturitou 25,2 Vysokoškolské 7,0 Ostrava - město Základní vzdělání 26,2 Střední bez maturity 35,9 Střední s maturitou 27,4 Vysokoškolské 10,5 MS kraj Základní vzd ělání 27,1 Střední bez maturity 38,7 Střední s maturitou 26,4 Vysokoškolské 7,8

Pramen: www.czso.cz

54

7. Závěr

Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení situace vývoje obyvatelstva

v Moravskoslezském kraji po roce 1989. Tento cíl byl splněn v předchozích

kapitolách. Mezi dílčí cíle patří analýza vývoje počtu obyvatelstva v období let 1869 –

1991, zhodnocení vývoje počtu obyvatel v letech 1991 – 2006, a také naznačení

očekávaného vývoje obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v nejbližším období.

V období let 1869 – 1991 došlo k dvojnásobnému navýšení počtu obyvatel

v Moravskoslezském kraji. Od prvního sčítání v tomto období až po rok 1991 se

počet obyvatel postupně zvyšoval, až na období let 1930 – 1950, kde vlivem 2.

světové války, ztráty území i obyvatel se počet obyvatel výrazně snížil.

Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle

údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. V roce 1991 dosahoval počet

obyvatel Moravskoslezského kraje přes 1 270 000. V roce 2006 to bylo necelých

1 250 000 obyvatel. Došlo tedy ke snížení počtu obyvatel v období let 1991 – 2006.

Největším městem Moravskoslezského kraje se stala Ostrava, ve které v roce 2006

žilo přes 337 000 obyvatel.

Důležitým faktorem, zvyšujícím úroveň Moravskoslezského kraje, je zvýšení

vzdělání. Od roku 1991 do roku 2006 se zvýšily hodnoty podílu vysokoškolského

vzdělání a také středního vzdělání s maturitou, což ukazuje na zvýšení úrovně

vzdělání v Moravskoslezském kraji.

Dalším cílem této práce bylo ověřit hypotézy klesající porodnosti a prodloužení

střední délky života. Porodnost Moravskoslezského kraje v období 1991 – 2006

opravdu klesla, ikdyž v období let 2002 – 2006 zaznamenala menší nárůst, přesto

nedosahuje tak vysokých hodnot, jako na začátku období. Nejdůležitějším faktorem

byl odklad rodičovské funkce do pozdějšího věku, proto se tato skutečnost tolik

projevila na klesající porodnosti. Hypotéza prodloužení střední délky života

v Moravskoslezském kraji byla potvrzena a za nejvýznamnější faktor je považováno

zkvalitnění léků a lékařských přístrojů, tedy oblast zdravotnictví. Stárnutí populace je

charakteristický jev nejen pro Moravskoslezský kraj, ale i Českou republiku. Z tohoto

důvodu, bude muset stát uvolnit více rozpočtu pro zvýšení kapacity zařízení sociální

péče.

Dílčí cíl diplomové práce byl také naznačit prognózu vývoje počtu obyvatel pro

následující období. Prognózy, které byly publikovány pro období let 2003 – 2007,

55

byly pesimistického rázu, protože předpovídaly větší úbytek obyvatelstva

Moravskoslezského kraje, než ve skutečnosti byl. Například v roce 2003 byla

prognóza počtu živě narozených stanovena na hodnotu 11 295, kdežto ve

skutečnosti se v tomto roce živě narodilo 11 552 lidí, což je o 257 více, než stanovila

prognóza, V každém následujícím roce se ve skutečnosti narodilo více obyvatel než

předpovídaly prognózy, v roce 2007 se živě narodilo o 1 720 obyvatel více, než

stanovila prognóza pro tento rok. Jenom za období let 2003 – 2007 se narodilo o

3 763 obyvatel více než stanovila prognóza pro toto období. Proto usuzuji, že

předpověď pro rok 2050, která uvádí., že v Moravskoslezském kraji bude méně než 1

milion obyvatel, je pesimistická. Jsem přesvědčen, že v roce 2050 i vzhledem ke

vzrůstající porodnosti bude v Moravskoslezském kraji minimálně 1 100 000 obyvatel.

Je zřejmé, že Moravskoslezský kraj má záporný celkový přírůstek, tudíž počet

obyvatel v kraji do roku 2050 klesne, ale myslím si, že tento pokles nebude tak

značný.

Pozitivní vliv na vývoj obyvatelstva v kraji má především příliv zahraničních

investorů, a to zejména do průmyslových zón, postupně vznikajících. Většina těchto

zón ještě není maximálně využita, a proto se v blízké budoucnosti dá očekávat

příchod dalších investorů a s tím spojený nárůst počtu pracovních míst. Například

v průmyslové zóně Nové Pole, v okrese Karviná, byla zahájena výstavba nové haly

jihokorejské firmy Sejong. V této továrně se budou vyrábět výfuky pro automobilku

Hyundai v Nošovicích a měla by zaměstnávat až 250 lidí. Dva důležité faktory je

potřeba zlepšit, aby se počet přistěhovalých osob trvale zvýšil. Jsou jimi nedostatek

pracovních míst a nízký počet vysokých škol.

56

8. Shrnutí (Sumarry)

The aim of this diploma thesis is to valorize population development in

Moravskoslezský region after 1989. The development of the amount of population in

Moravskoslezský region was compared with the development of the Czech Republic.

I made analysis of the population development within region, ïndividual districts, the

biggest cities and administrative areas ORP. The work deals with changes in amount,

movement and also structure of inhabitants due to age groups, sex and obtained

education. This thesis is focused on a period after 1989 but it’s also supplied with a

data from the period 1869 to 1989. Partial goal of this work is expected prediction of

the population development.

Keywords: Moravskoslezský region, population development, amount of

inhabitants, population movement, population structure.

57

9. Použité zdroje

1. RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869

– 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.

2. PAVLÍK Z., KUČERA M. (eds. ) Populační vývoj České republiky 1990-2002.

Praha: Katedra demografie a geodemografie přírodovědecké fakulty UK, 2002.

3. Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 –

2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].

4. PAVLÍK, Z., KUČERA M.: Populační vývoj na přelomu 20. a 21. století. Praha:

Karolinum, 1999

5. PAVLÍK Z., KUČERA, M. (eds.): Populační vývoj České republiky - 1994-2001.

Praha: Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita

Karlova v Praze, 1995-2001.

6. KUČERA, M., ŠIMEK, M.: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce (1996-1999).

Demografie č. 3(4) ročníků 1997-2000.

7. Věk a vzdělání populace v Moravskoslezském kraji [online]. Poslední revize 23. 4

2008 [cit.2007-07-31] Dostupné z: <

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FF4/$File/310307020.xls>

8. Věk a vzdělání populace v České republice [online]. Poslední revize 13.8. 2007

[cit.2007-07-31] Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/3103-07>

9. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. Poslední revize

[cit.2007-07-26] Dostupné z: <http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/aktual/ep-1>

58

10. Statistická ročenka České republiky 2007 [online]. Poslední revize 29.2. 2008

[cit.2008-03-01] Dostupné z:

<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-0400>

11. Složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku v roce 2006 [online].

Poslední revize 8.8. 2007 [cit.2007-07-26] Dostupné z: <

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE2E4/$File/0001070402.xls>

12. Věk a vzdělání populace [online]. Poslední revize 13.8. 2007 [cit.2007-07-31]

Dostupné z:

<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FF4/$File/310307020.xls>

13. Oficiální stránky Moravskoslezského kraje [online]. Poslední revize neuvedena.

Dostupné z: < http://www.kr-moravskoslezsky.cz/fakta.html>

14. [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z:

<http://popin.natur.cuni.cz/html2/index.php?item=8.4.e>

15. [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z: <http://popin.natur.cuni.cz/

html2/publications/papers/popdev02cz/population_development_czech_all.pdf>

16. [online]. Poslední revize 24.4. 2008 [cit.2008-04-24] Dostupné z: <http://www.czso.cz> 17. Vývoj obyvatelstva v roce 2006 [online]. Poslední revize 8.8. 2007 [cit.2007-07-

26] Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/4007-07>

18. Demografická ročenka okresů České republiky 1991 až 2006 [online]. Poslední

revize 6.12. 2007 [cit.2007-12-19] Dostupné z: <

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/4034-07-1991_az_2006-130>

19.. Věk a vzdělání populace v ČR [online]. Poslední revize 23. 4 2008 [cit.2007-07-

31] Dostupné z:

<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FD2/$File/310307001.xls

59

PŘÍLOHY

60

SEZNAM PŘÍLOH

1. Počet narozených v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006

(relativní údaje)

2. Počet zemřelých v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní

údaje)

3. Migrační saldo v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní

údaje)

61

Příloha 1

62

Příloha 2

63

Příloha 3

Date post:	02-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	trinhtu
View:	214 times
Download:	0 times

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodov ědecká fakulta ... · 1. Úvod zahrnující hlavní a...

Documents