Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Katedra Geografie
Petr ŠAJNA
Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989
Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
Olomouc 2008
2
Tímto prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci sestavil sám a uvedl jsem veškerou použitou literaturu i příslušné prameny, z nichž bylo čerpáno. V Olomouci 30.4.2008 …………………………
3
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Václavu
Touškovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při sepisování této diplomové práce.
4
Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Přírodovědecká
Katedra: Geografie Školní rok: 2007/2008
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Student
Petr Šajna
Obor
Tělesná výchova – zem ěpis
Název práce:
Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989
Population development in Moravskoslezský region af ter 1989
Zásady pro vypracování:
Cílem diplomové práce je ověřit, zda republikové trendy ve vývoji obyvatelstva se
projevují v regionu postiženém útlumem profilujících průmyslových odvětví.
Struktura práce:
1. Úvod zahrnující hlavní a dílčí cíle práce včetně ověřovaných hypotéz.
2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR.
3. Použité zdroje dat a zvolená metodika.
4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických
a řetězových indexů.
5. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 – hodnocení příčin: porodnost, úmrtnost,
stěhování (tři období, a to 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006).
6. Vývoj struktury obyvatelstva (podle pohlaví a věku, vzdělání, atd.).
7. Závěr včetně naznačení očekávaných trendů.
8. Shrnutí (v angličtině).
5
Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách:
1. etapa – prostudování odborné literatury k řešenému tématu + rešerše
v rozsahu zhruba 3 – 5 stran: 31. ledna 2008.
2. etapa – zajištění dat pro zpracování práce a jejich počáteční analýza: 30.9.
2008.
3. etapa – zpracování analýzy dlouhodobého i současného vývoje: 31. ledna
2009
4. etapa – zpracování analýzy struktury obyvatelstva: 31.3. 2009.
Rozsah grafických prací: grafy a kartogramy dokumentující vývoj a strukturu
obyvatelstva
Rozsah pr ůvodní zprávy: 50 – 80 stran textu obsahujícího řadu tabulek + práce
včetně všech příloh v elektronické podobě.
Seznam odborné literatury: Publikace katedry demografie a geodemografie UK
v Praze (Pavlík, Rychtaříková, Bartoňová a Kučera), katedry sociální geografie a
regionálního rozvoje UK (Čermák, Drbohlav), katedry regionálního rozvoje a veřejné
ekonomiky VŠB-TU v Ostravě (Šotkovský) a Centra pro regionální rozvoj MU v Brně
(Seidenglanz) + publikace ČSÚ a články v časopisu Demografie.
Vedoucí diplomové práce: Doc.RNDr. Václav Toušek, CSc.
Datum zadání diplomové práce: 30.9. 2007
Termín odevzdání diplomové práce: 28.4. 2009
vedoucí katedry vedoucí diplomové práce
6
Obsah
1. Úvod ……………………………………………………………………………………. 8
2. Přehled literatury zabývající se vývojem počtu obyvatelstva v ČR..……............ 10
3. Zdroje dat a použité metody práce …………………………………………………. 11
3.1. Zdroje dat ……………………………………………………….................. 11
3.1.1 Data Českého statistického úřadu………………………............ 11
3.1.2 Data z publikací…………………………………………………... 12
3.1.3 Data z webových stránek……..…………………………………. 12
3.2. Zvolená metodika …..……………………………………………………… 13
4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 ………………............. 16
4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869 – 1991 ..… 16
4.2 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v letech
1869 – 1991………………………………………………………………………. 17
4.3 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let
1869 – 1991 dle bazických indexů ………………………….……….………… 19
4.4 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let
1869 – 1991 dle řetězových indexů …………………..………………..……... 21
4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje
v letech 1869 – 1991 ……………….………………………………………….... 23
5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v letech 1991 – 2006 …...…..... 26
5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje
v období let 1991 – 2006 …………………………………………………......… 27
5.2 Pohyb obyvatelstva v MS kraji v období let 1991 – 2006 ………............ 28
5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji….………………………… 30
5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji…..….……………………… 31
5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji ……………………… 32
5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji ………………….. 33
5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech MS kraje v období let 1991- 2006 …….. 34
5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského
kraje v období let 1991 – 2006 ……….……………….…….…………….……. 36
5.4.1 Porodnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje
v období let 1991 – 2006 ………………………………………..….…… 36
7
5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje
v období let 1991 – 2006 …………………………...……………...…….. 38
5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech ORP Moravskoslezského
kraje v období let 1991 – 2006 …………………..……………………… 40
5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP
Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995...………………… 42
5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP
Moravskoslezského kraje v období let 1996 – 2000 ..………………… 43
5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP
Moravskoslezského kraje v období let 2001 – 2006 …………………...44
5.5 Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje
v letech 1991 – 2006 ………………………………………………….…………. 46
6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku
a vzdělání …………………………………………………………..…………................. 49
6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví …………………………………... 49
6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech
1991, 2001 a 2006 ……...……………………….............................................. 50
6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání
v letech 1991, 2001 a 2006……………………............................................... 52
7. Závěr ……………………………………………………………………………………. 54
8. Shrnutí (v angličtině) ……………………………………..……………...……………. 56
9. Použité zdroje ………………………………………………………………………….. 57
10. Příloha
8
1. Úvod
Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a je jedním ze
14 krajů. Nachází se v něm 299 obcí, zahrnujících 5 statutárních měst, 35 měst, 3
městyse a 256 obcí, které tvoří 6 okresů – Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový
Jičín, Opava a Ostrava – město. Do 31. 12. 2002 působilo v kraji 6 okresních úřadů –
v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě; v okrese Ostrava-město
vykonával působnost okresního úřadu Magistrát města Ostravy. Od 1. 1. 2003
v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR bylo v kraji ustanoveno 22 nových
administrativních center - obcí s rozšířenou působností, z nichž největším z hlediska
počtu obyvatel je Ostrava. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze
5 427 km2 a je tak šestým největším krajem. Podle posledních údajů ze dne 30. 6.
2007 v něm bylo zaznamenáno 1 249 522 obyvatel, z toho 48,8% mužů a 51,2%
žen. Stává se tak nejlidnatějším krajem České republiky. Moravskoslezský kraj má
16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000 a 3 města nad 60 000 obyvatel, mezi
která patří Ostrava, Havířov a Karviná. Hustota zalidnění v kraji je 230 osob/km2,
největší je v okrese Ostrava – město – 1 466 osob/km2, nejmenší v Bruntále – 63
osob/km2. Okres Ostrava – město má největší počet obyvatel v Moravskoslezském
kraji, v kterém žije více než 337 000 lidí. V kraji převažují osoby bez náboženského
vyznání, kterých je 52,3%, v menšině jsou věřící, kteří čítají 40,2% a 7,5% bylo
nezjištěno. Moravskoslezský kraj charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, která
činí 10,7%. Průměrná měsíční mzda je vypočítána na necelých 20 000 Kč.
Z hlediska přírodních a geografických podmínek je krajina Moravskoslezského
kraje velmi rozmanitá. Na západě se rozpíná masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším
vrcholem Praděd (1 492m n. m.), navštěvovaný turisty v každém ročním období, na
jihovýchodě vystupují Moravskoslezské Beskydy s nejdeštivějším místem kraje
Lysou horou (1 323m n. m.). Dalším geomorfologickým celkem je Opavsko –
Ostravská pánev, zahrnující nejnižší bod kraje (198m n. m.), kde řeka Odra, patřící
k úmoří Baltského moře, opouští území ČR, a se svými přítoky Opavou, Ostravicí,
Olší je největší řekou v kraji. Tradičním dopravním spojením s ostatním územím
České republiky je Moravská brána. V Moravskoslezském kraji se nachází 3
chráněné krajinné oblasti – Beskydy, Jeseníky a Poodří, 6 národních přírodních
9
památek, 10 národních přírodních rezervací, 52 přírodních památek a 57 přírodních
rezervací.
Hlavním cílem mojí diplomové práce je zhodnotit vývoj obyvatelstva
v Moravskoslezském kraji po roce 1989 až do konce roku 2006. Práce je doplněna
komparační analýzou řady ukazatelů, vyjadřujících situaci ve vývoji obyvatelstva
(porovnávanými územními jednotkami byla území Moravskoslezského kraje, okresů
Moravskoslezského kraje, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a České
republiky). Zadání diplomové práce stanovilo několik dílčích cílů práce, a to
následovně:
a) analyzovat vývoj počtu obyvatel v období let 1869 – 1991
(v Moravskoslezském kraji, okresech a dvaceti největších městech kraje
v letech sčítání lidu, včetně bazických a řetězových indexů),
b) provést zhodnocení vývoje počtu obyvatel v období let 1991 – 2006
(v Moravskoslezském kraji, okresech kraje, dvaceti největších městech
a správních obvodech obcí s rozšířenou působností),
c) zhodnotit vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví, věku
a vzdělání,
d) ověřit hypotézy související s klesající porodností a prodloužením střední
délky života.
Pro splnění těchto cílů bylo nutné získat velké množství dat a informací o
vývoji počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republice. Jednalo se
především o data Českého statistického úřadu a publikací, zabývajícími se těmito
údaji.
10
2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR
Literatury věnující se vývoji obyvatelstva v České republice je hned několik.
Většinou se jedná o publikace kateder vysokých škol anebo o literaturu vydávanou
Českým statistickým úřadem.
Největší zásluhu na publikaci vědecko-výzkumných prací, věnujících se vývoji
obyvatelstva České republiky, v rámci vysokých škol, mají Univerzita Karlova v Praze
a její katedry demografie a geodemografie, sociální geografiie a regionálního rozvoje,
dále VŠB – TU v Ostravě a její katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky,
a také Masarykova Univerzita v Brně a její pracoviště – Centrum pro regionální
rozvoj. Katedra demografie a geodemografie UK v Praze vydala „Population
Development in the Czech Republic 1990 – 2002“, na které se podíleli Z. Pavlík, M.
Kučera, D. Bartoňová a kol. V této publikaci se autoři věnují změnám ve věkové
struktuře, pohybu i počtu obyvatel v daném období s dodatkem, obsahujícím
prognózu vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2050. Obyvatelstvu, zejména
jeho migraci se na Univerzitě Karlově v Praze věnují i Z.Čermák a D. Drbohlav, kteří
působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Již zmínění autoři, tedy
D. Bartoňová a M. Kučera se také podíleli na publikaci „Domácnosti ve sčítání lidu
2001“, která vystihuje mimojiné počet obyvatel v daném roce. M. Kučera ve
spolupráci s L. Fialovou se podíleli na publikaci „Demografické chování obyvatelstva
České republiky během přeměny společnosti po roce 1989“, která obsahuje
podrobný pohled na pohyb obyvatelstva v České republice. Dalšími autory jsou I.
Šotkovský, pracující na katedře regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU
v Ostravě a D. Seidenglanz publikující v Centru pro regionální rozvoj MU v Brně.
Velký podíl na vydaných publikacích, zabývajících se vývojem obyvatelstva
České republiky, má Český statistický úřad. ČSÚ vydal mnoho publikací, statistických
ročenek, bulletinů, přehledů, výročních zpráv i lexikonů, obsahujících vývoj
obyvatelstva ČR. Jedním z nejobsáhlejších děl je „Historický lexikon obcí České
republiky 1869 – 2005“, na kterém se podíleli Růžková J., Škrabal F.a kol. Je v něm
zaznamenáno velké množství informací o vývoji obyvatelstva v jednotlivých obcích,
okresech, krajích a také České republice nejen po roce 1989, ale také v období před
tímto rokem, dokonce od roku prvního moderního sčítání lidu u nás v roce 1869.
11
3. Použité zdroje dat a zvolená metodika
3.1 Zdroje dat
V diplomové práci jsou použita data z více zdrojů. Jsou jimi Český statistický
úřad, publikace zabývající se vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje
a České republiky a webové stránky.
3.1.1 Data Českého statistického úřadu
Data Českého statistického úřadu můžeme rozdělit do tří základních skupin.
Jedná se o data ze sčítání lidu, domů a bytů, data z regionů, měst a obcí, tedy
stránek krajských pracovišť a data z databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích
Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006“ ČSÚ z krajského pracoviště Ostrava,
2007.
Sčítání lidu, domů a bytů, se provádí v intervalu deseti let. Poslední sčítání se
uskutečnilo 1. března 2001. V diplomové práci jsou nejvíce užita data z let 1991,
2001. Předmětné sčítání organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci
s kraji a obcemi. Pro analýzu vývoje obyvatelstva nám tyto údaje poskytují informace
především o struktuře obyvatelstva dle velikostních skupin obcí, hlavních
charakteristik, pohlaví, dle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání. Tato data nám
slouží k přehledu vývoje obyvatelstva, avšak nevýhodou je jejich neaktuálnost.
Z regionů, měst a obcí nám data poskytují informace o Moravskoslezském
kraji a jeho okresech ve vývoji počtu obyvatel dle základních výsledků sčítání lidu,
domů a bytů, dle pohlaví a věku, dle nejvyššího ukončeného vzdělání od věku 15 let.
Tato data jsou již vcelku objektivní a aktuální, lze z nich přesně analyzovat jakoukoliv
strukturální charakteristiku obyvatelstva určenou zadáním diplomové práce.
Data z databáze nám slouží k přesnému vyjádření charakteristik vývoje
obyvatelstva Moravskoslezského kraje, okresů i jednotlivých obcí, z hlediska počtu
obyvatel, narozených, zemřelých, migračního salda a celkového přírůstku v daném
období.
12
3.1.2 Data z publikací, zabývajících se vývojem počtu obyvatel Moravskoslezského
kraje a České republiky
Informace, které jsem užil v diplomové práci, jsem získal z publikace katedry
demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze „Vývoj obyvatelstva České
republiky v letech 1990 – 2002“. Pro období předešlé, tedy 1869 – 1991, jsem použil
data z Historického lexikonu obcí České republiky (1. díl), obsahující informace o
České republice, krajích, okresech a obcích, až do roku 2005.
3.1.3 Data z webových stránek
Data z webových stránek jsem použil především do úvodu diplomové práce
pro základní charakteristiku Moravskoslezského kraje a jeho jednotlivé údaje užil
v dalších kapitolách. Jedná se o internetové stránky zabývající se přímo
charakteristikou Moravskoslezského kraje a jeho příslušného území.
13
3.2 Zvolená metodika
Při analýze vývoje počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji jsem nejvíce
používal metodu komparativní analýzy. Touto metodou bylo porovnáváno sledované
území, tj. Moravskoslezský kraj, jak s územími menšími – okresy, obce a správní
obvody obcí s rozšířenou působností, tak s územím větším – Česká republika.
V úvodu mé práce jsem také srovnával postavení Moravskoslezského kraje v rámci
České republiky s kraji ostatními a vyvodil příslušný závěr. Hlavními ukazateli vývoje
obyvatelstva jsou počet obyvatel, pohyb obyvatelstva a struktura obyvatel dle věku,
pohlaví a vzdělávání. Pro tyto ukazatele jsou důležité údaje o osobách narozených,
zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a údaje celkového přírůstku.
Pro období let 1869 – 1991 byla zvolena metoda bazických indexů z údajů pro
území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Metoda bazických
indexů vychází z údaje prvního roku měřeného období, který je stanoven jako
základní hodnota, tedy 100%. Údaje z jednotlivých let se ve vzorci dávají do čitatele,
údaj z prvního roku sledovaného období (1869) do jmenovatele a celý vzorec se
násobí 100, aby výsledná hodnota vyšla v procentech.
Vzorec pro výpočet bazických indexů vývoje obyvatelstva sledovaného
období:
Ol Bi = ---------- x 100, kde Op Bi………………. bazický index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Op……………… počet obyvatel při prvním sčítání v roce 1869
Další metodou, zvolenou pro analýzu vývoje, je metoda řetězových indexů,
která se počítá pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje.
Vychází vždy z roku předešlého sčítání, který je stanoven jako základní hodnota,
tedy 100%. To znamená, že do čitatele napíšeme sledovaný údaj z roku, pro který
14
zjišťujeme řetězový index, do jmenovatele vždy údaj z předešlého roku, celý vzorec
vynásobíme 100, a dostaneme tak hodnotu řetězového indexu.
Vzorec pro výpočet řetězových indexů vývoje obyvatelstva sledovaného
období:
Ol Ři = ---------- x 100, kde Sp Ři……………….. řetězový index Ol………………. počet obyvatel při libovolném sčítání Sp……………… počet obyvatel při sčítání předešlém
V období 1991 – 2006 jsem zvolil výše zmiňovanou metodu bazických indexů
pro srovnání počtu obyvatel v roce 2006 k roku 1991. Dalším ukazatelem, který jsem
použil, byla metoda relativních údajů. Vychází z údajů absolutních, které se
přepočítávají na údaje relativní, a to tak, že údaj absolutní se vydělí středním stavem
obyvatel daného období a následně vynásobí 1000.
Vzorec pro výpočet relativních údajů vývoje obyvatelstva sledovaného období:
AÚ RÚ = ---------- x 1000, kde SS RÚ………………...relativní údaj AÚ………………...absolutní údaj SS………………...střední stav obyvatelstva
Další metodou, která byla užita v tomto období, byl index maskulinity. Ten
vyjadřuje podíl počtu mužů na 1000 žen v daném období. To znamená, že počet
mužů se vydělí počtem žen a celý vzorec se vynásobí 1000.
15
Vzorec pro výpočet indexu maskulinity sledovaného období:
PM Im = ---------- x 1000, kde PŽ Im……………….. index maskulinity PM……………….počet mužů PŽ………………. počet žen
Poslední metodou, kterou jsem zvolil v diplomové práci, je metoda výpočtu indexu
stáří. Ta vyjadřuje stárnutí či omlazení populace ve sledovaném období. Do čitatele
zapíšeme počet obyvatel ve věku 65 a více, do jmenovatele počet obyvatel ve věku
0 – 14 a celý vzorec vynásobíme 100. Tak získáme hodnotu indexu stáří.
Vzorec pro výpočet indexu stáří sledovaného období:
PO 0 - 14 Is = -------------- x 100, kde PO 65+ Is……………….. index stáří PO……………... počet obyvatel
16
4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991
pomocí bazických a řetězových indexů
4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v le tech 1869 -1991
Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991 je
charakteristický pravidelným růstem, až na výjimku mezi lety 1930 – 1950, která je
specifická svým poklesem. Tento úbytek je způsoben 2. světovou válkou a také
územní ztrátou Moravskoslezského kraje. Po tomto období se začal
Moravskoslezský kraj postupně rehabilitovat a počet obyvatel se opět zvyšoval, což
bylo v souladu s vývojem obyvatelstva České republiky. V roce 1961 přesáhl hranici
1 milionu. V dalších letech překročil hranici 1,1 milionu a v roce 1991 žilo
v Moravskoslezském kraji dokonce přes 1,2 milionu obyvatel. Lze konstatovat, že
počet obyvatel Moravskoslezského kraje se od roku 1869 do roku 1991 dvojnásobně
zvýšil.
Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991
Moravskoslezský kraj
0
200000
400000
600000
800000
1000000
1200000
1400000
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Moravskoslezský kraj
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
17
4.2 Vývoj po čtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v ob dobí let
1869 – 1991
V jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období let 1869 – 1991
dochází k rozdílným průběhům ve vývoji počtu obyvatel. V okrese Bruntál žilo na
začátku období téměř o 50 000 obyvatel více než při sčítání v roce 1991, kdežto
okres Ostrava – město se naopak rozrostl o 300 000 lidí.
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 1
Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 143 985 148 047 147424 141 337 140 940 133 195 Frýdek - Místek 108 404 116 709 122 589 132 765 142 115 141 857 Karviná 48 037 60 069 71 982 105 503 137 252 155 067 Nový Jičín 108 833 112 825 117 141 123 807 134 718 128 746 Opava 116 346 126 283 133 420 143 366 151 686 154 719 Ostrava - město 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 ČR 7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
Pro Moravskoslezský kraj je vyznačeno všech šest okresů a jejich postupný
vývoj při sčítání obyvatelstva pro období let 1869 – 1921 v tabulce 1. V roce 1869
žilo v České republice přes 7,5 milionu obyvatel, z toho více než 500 000 obyvatel
v Moravskoslezském kraji. Největší podíl v Moravskoslezském kraji v tomto roce měl
okres Bruntál, a to 143 985 obyvatel. V roce 1880 se počet obyvatel v ČR zvýšil
přibližně o 700 000, v rámci kraje to bylo o 56 000. Největší měrou stále přispíval
okres Bruntál a nejméně obyvatel žilo v okrese Ostrava – město. V roce 1890 byl
nárůst počtu obyvatel poněkud menší, v České republice přesáhl hranici 8,5 milionu,
z toho přibližně 680 000 žilo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce obyvatel bylo
zaznamenáno opět v okrese Bruntál. Ze sčítání z roku 1900 můžeme zjistit, že
v České republice žilo přes 9,3 milionu obyvatel a v Moravskoslezském kraji 790 000.
Největší měrou přispívaly okresy Ostrava – město, Opava a Bruntál. Roku 1910 bylo
na území Moravskoslezského kraje zaznamenáno téměř 900 000 obyvatel a v rámci
celé ČR počet obyvatel překonal hranici 1 milionu. V roce 1921 měl Moravskoslezský
kraj přes 900 000 obyvatel, tudíž došlo k navýšení. V ČR se počet obyvatel snížil, a
to o 67 000, přesto přesahoval 1 milion.
18
Od roku 1930 do roku 1991, což je další sledované období, můžeme
shlédnout růst počtu obyvatel v daných okresech, Moravskoslezském kraji i celé ČR.
Výjimkou je výkyv mezi lety 1930 – 1950, který zaznamenává vysoký úbytek
obyvatel, který je zapříčiněn světovou válkou, územní ztrátou a tudíž i úbytkem
obyvatelstva.
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991; část 2
Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Bruntál 140 874 82 837 90 283 91 894 99 836 99 870 Frýdek - Místek 161 877 160 579 183 372 201 866 220 758 227 522 Karviná 169 583 159 382 212 086 272 657 284 761 284 558 Nový Jičín 136 838 116 314 132 449 139 445 153 529 158 767 Opava 164 241 132 880 156 275 163 774 176 133 180 638 Ostrava - město 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 ČR 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
Od roku 1950 mají hodnoty počtu obyvatel stoupající tendenci. V roce 1950
počet obyvatel v České republice klesl pod 9 milionů a v Moravskoslezském kraji
dokonce pod 870 000. V následujícím období sčítání obyvatel se jejich počet v kraji
i České republice opět zvýšil a překonal hranici 1 milionu, respektive 9,5 milionu, a
byl tak zaznamenán největší růst počtu obyvatel v kraji i České republice. Roku 1970
se na počtu obyvatel Moravskoslezského kraje nejvíce podílel okres Ostrava –
město, který zaznamenal zvýšení počtu obyvatel o 43 000. Dalšími okresy, nejvíce
se podílejícími na vývoji počtu obyvatel, byly Karviná a Frýdek – Místek, které
přesáhly hranici 200 000 obyvatel. V roce 1980 sčítání zaznamenalo další nárůst,
v České republice se počet obyvatel zvýšil na 10 300 000 a v Moravskoslezském
kraji na 1 250 000. Nejvyšší počet byl zaznamenán opět v okrese Ostrava – město.
Roku 1991 se počet mírně zvýšil v kraji i v republice. Největším okresem byla
Ostrava – město, nejmenším Bruntál, který měl jako jediný pod 100 000 obyvatel.
V období let 1950 – 1991 se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně jak v kraji,
tak v republice. Největší podíl na počtu obyvatel v rámci kraje měl okres Ostrava –
město.
Z celkového vývoje počtu obyvatel okresů v Moravskoslezském kraji
pro období let 1869 – 1991 můžeme usoudit, že největší nárůst obyvatelstva je
v okrese Ostrava – město, nejmenší v Bruntále. Ostrava – město byla v roce 1869
19
nejmenším z okresů Moravskoslezského kraje, avšak její rapidní nárůst zvýšil
populaci v okrese téměř 8 krát. Naopak k celkovému úbytku došlo v okrese Bruntál,
který se snížil o 33% obyvatel. U všech okresů je v obrázku 2 znázorněn specifický
pokles křivky mezi lety 1930 – 1950, který je zapříčiněn 2. světovou válkou a ztrátou
území, která měla velký vliv na úbytek obyvatel.
Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
4.3 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kra je v období let 1869 -
1991 dle bazických index ů
Klesající i rostoucí vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje, většiny
okresů kraje i České republiky, má z hlediska bazických indexů podobnou tendenci.
Rozdílné hodnoty však ukazují na skutečnost, že se počet obyvatel v kraji zvyšoval
rychleji. Jedině okres Opava měl přibližně stejné hodnoty jako ČR a nejvíce tak
charakterizoval vývojové tendence v České republice.
0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
350000
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky
počet
oby
vate
l
Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město
20
Tab. 2: Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 1
Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921
Bruntál 100 102,8 102,4 98,2 97,9 92,5 Frýdek - Místek 100 107,7 113,1 122,5 131,1 130,9 Karviná 100 125,0 149,8 219,6 285,7 322,8 Nový Jičín 100 103,7 107,6 113,8 123,8 118,3 Opava 100 108,5 114,7 123,2 130,4 133,0 Ostrava - město 100 145,4 218,9 374,5 482,1 514,1 Moravskoslezský kraj 100 109,9 120,0 140,3 158,2 161,6 ČR 100 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
V okrese Bruntál můžeme vidět klesající hodnoty od roku 1869 do roku 1921,
ale například u Ostravy je zjevný nárůst při každém sčítání obyvatel. U všech okresů
je charakteristický přírůstek v každém období sčítání, jen pro okres Bruntál je typický
úbytek. Nejvyšší nárůst zaznamenala Ostrava – město, která dosáhla zvýšení až
o 850 %. V kraji se počet obyvatel mezi lety 1869 – 1921 zvýšil o 50 % dle bazických
indexů.
Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 2
Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Bruntál 97,8 57,5 62,7 63,8 69,3 69,4 Frýdek - Místek 149,3 148,1 169,2 186,2 203,6 209,9 Karviná 353,0 331,8 441,5 567,6 592,8 592,4 Nový Jičín 125,7 106,9 121,7 128,1 141,1 145,9 Opava 141,2 114,2 134,3 140,8 151,4 155,3 Ostrava - město 568,8 559,1 658,8 769,9 834,4 848,2 Moravskoslezský kraj 176,0 153,8 182,3 206,8 222,8 226,6 ČR 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
Od roku 1930 do roku 1950 je patrný úbytek obyvatelstva. Největší rozdíl je
v okrese Bruntál, kde tato skutečnost byla způsobena také ztrátou pohraničních
oblastí, které získalo Německo. Od roku 1950 je stoupající tendence počtu obyvatel
zřejmá ve všech okresech, nejvíce opět v okrese Ostrava – město, který se stal
průmyslovým střediskem s množstvím pracovních příležitostí. V okrese Bruntál,
který má nejmenší zastoupení, je necelých 70% obyvatelstva v porovnání s rokem
1869, kdežto v okrese Ostrava – město se počet obyvatel zvýšil přibližně 8,5 krát. V
kraji došlo ke zvýšení na 227% a v České republice na 136%.
21
Pro srovnání jsem vytvořil graf počtu obyvatel dle bazických indexů pro
Moravskoslezský kraj a Českou republiku. V Moravskoslezském kraji je nárůst počtu
obyvatel větší než v České republice. Zvýšení počtu obyvatel v kraji je více než
dvojnásobné, kdežto v republice je o necelých 50 %.
Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (bazické indexy; rok 1869 = 100)
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
4.4 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kra je v období let 1869 -
1991 dle řetězových index ů
Z hlediska řetězových indexů, vypočítaných pro okresy Moravskoslezského
kraje, kraje samotného a České republiky, lze konstatovat, že vývojový trend všech
uvedených území by byl podobný, avšak hodnotově by se České republice podobal
pouze okres Opava.
0
50
100
150
200
250
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky
bazi
cké
inde
xy v
%
Moravskoslezský kraj ČR
22
Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 1
Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921
Bruntál 100 102,8 99,6 95,9 99,7 94,5 Frýdek - Místek 100 107,7 105,0 108,3 107,0 99,8 Karviná 100 125,0 119,8 146,6 130,1 113,0 Nový Jičín 100 103,7 103,8 105,7 108,8 95,6 Opava 100 108,5 105,7 107,5 105,8 102,0 Ostrava - město 100 145,4 150,5 171,1 128,7 106,6 Moravskoslezský kraj 100 109,9 109,2 116,9 112,8 102,2 ČR 100 108,7 105,4 108,2 107,5 99,3
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
Ve většině okresů Moravskoslezského kraje by křivka počtu obyvatel dle
řetězových indexů kulminovala v roce 1900, poté mírně klesala. To znamená, že
mezi lety 1890 – 1900 byl zaznamenán největší nárůst počtu obyvatel. U okresu
Bruntál největší hodnota byla naměřena v roce 1880, která jako jediná přesahovala
100 %, avšak největší rozdíl byl mezi lety 1900 – 1910, kde se nárůst zvýšil o 4%.
Hodnoty u ostatních okresů se pohybovaly ve většině případů nad 100%, kromě
údajů z roku 1921 pro Nový Jičín a Frýdek – Místek.
Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 - 1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 2
Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Bruntál 105,8 58,8 109,0 101,8 108,6 100,0 Frýdek - Místek 114,1 99,2 114,2 110,1 109,4 103,1 Karviná 109,4 94,0 133,1 128,6 104,4 99,9 Nový Jičín 106,3 85,0 113,9 105,3 110,1 103,4 Opava 106,2 80,9 117,6 104,8 107,5 102,6 Ostrava - město 110,6 98,3 117,8 116,9 108,4 101,6 Moravskoslezský kraj 108,9 87,4 118,6 113,4 107,7 101,7 ČR 106,6 83,3 107,6 102,5 104,9 100,1
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
Mezi lety 1930 a 1950 je zřejmý úbytek počtu obyvatel, jehož příčina je
objasněna již v předešlých tabulkách a grafech. Od roku 1950 do roku 1961 se
hodnoty zvyšovaly na maximum, poté klesaly až na hodnoty uvedené pro rok 1991.
Největší rozdíl můžeme opět spatřit mezi lety 1950 a 1961, kde v roce 1961 byl
přírůstek nejvyšší.
23
Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 – 1991 (řetězové indexy; rok 1869 = 100)
0
20
40
60
80
100
120
140
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
roky
řetě
zové
inde
xy v
%
Moravskoslezský kraj
ČR
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty.
Graf vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republiky,
zhotovený dle řetězových indexů, znázorňuje podobnou křivku u obou sledovaných
oblastí, začínajících i končících blízko hranice označující 100%. Nejvyšší hodnota
Moravskoslezského kraje je v roce 1961, u České republiky v roce 1880. Největší
rozdíly jsou definovány pro obě křivky v období let 1930 – 1950.
4.5 Vývoj po čtu obyvatel v nejv ětších m ěstech Moravskoslezského kraje
v letech 1869 – 1991
Na vývoji obyvatelstva Moravskoslezského kraje se nejvíce podílela jeho největší
města, především Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava.
Samozřejmě, že při sčítání v různých letech se pořadí a podíly těchto měst měnily,
pro názornost jsem vybral 20 největších měst roku 1991 a srovnal s celkovým
vývojem Moravskoslezského kraje.
24
Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 1
Roky Města 1869 1880 1890 1900 1910 1921
Ostrava 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Havířov 5 173 5 379 5 900 7 223 10 409 11 765 Karviná 8 900 11 895 16 305 24 195 29 880 35 748 Frýdek - Místek 13 617 14 989 17 413 20 902 22 914 22 473 Opava 27 011 32 105 35 698 42 043 47 361 49 366 Třinec 7 484 9 811 11 201 13 181 14 187 16 112 Orlová 3 875 6 332 7 806 15 820 21 116 23 513 Český Těšín 5 423 7 439 8 492 10 656 13 214 14 559 Nový Jičín 13 262 15 354 16 945 17 853 20 415 19 237 Krnov 10 644 14 247 17 502 18 399 20 909 21 648 Kopřivnice 3 090 3 193 3 833 5 309 6 396 7 071 Bohumín 4 515 5 448 6 414 13 297 19 572 23 289 Bruntál 6 848 7 895 8 117 8 060 8 443 8 597 Hlučín 4 711 5 034 5 298 5 652 5 729 6 218 Frenštát pod Radhoštěm 6 563 6 107 5 767 5 757 6 178 5 432 Studénka 3 817 3 971 4 264 4 889 5 946 6 673 Frýdlant nad Ostravicí 3 758 4 062 4 091 4 051 4 590 4 668 Rýmařov 9 864 9 624 9 101 8 978 9 062 8 339 Příbor 6 281 6 545 6 634 7 242 8 354 7 811 Bílovec 6 487 6 934 7 080 7 467 7 749 6 831 Celkem 189 921 232 492 282 353 385 524 468 508 497 788 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 % Moravskoslezského kraje 33,7 37,5 41,7 48,7 52,5 54,6
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
Prvním obdobím pro údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech
Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální
vyjádření těchto hodnot, jsem stanovil období let 1869 – 1921. Největšími městy
tohoto období byly Ostrava, Opava, Karviná, Orlová a Bohumín. Ostrava
zaznamenala největší nárůst, přibližně o 160 000 mezi lety 1869 – 1921. Nejvyšší
rozdíl byl v období let 1890 – 1900, kdy se Ostrava rozrostla o 60 000 obyvatel.
V této tabulce je ve sledovaném období znázorněno procentuální zastoupení
největších měst na počtu obyvatel celého Moravskoslezského kraje, a jak je vidno,
došlo k úměrnému zvýšení. V roce 1869 to bylo pouhých 33,7%, kdežto v roce 1921
až 54,6%, to znamená, že 20 největších měst Moravskoslezského kraje se podílelo
více než polovinou na počtu obyvatel.
25
Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 – 1991; část 2
Roky Města 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Ostrava 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Havířov 12 782 12 898 51 103 82 068 85 946 86 297 Karviná 37 645 38 465 49 418 78 546 78 334 68 405 Frýdek - Místek 26 379 27 002 31 364 42 608 55 191 63 808 Opava 54 263 40 663 48 091 53 269 58 778 62 815 Třinec 19 466 21 610 27 660 36 154 39 750 40 309 Orlová 24 847 23 863 21 543 24 268 28 733 36 339 Český Těšín 17 620 17 036 18 462 18 549 22 155 27 721 Nový Jičín 20 396 19 647 21 905 20 481 24 405 26 460 Krnov 24 075 18 956 21 493 22 643 25 463 25 436 Kopřivnice 7 276 7 829 9 689 12 917 19 044 24 102 Bohumín 25 408 19 705 21 833 22 223 25 177 23 686 Bruntál 9 905 7 623 8 239 9 686 14 029 16 800 Hlučín 6 685 7 191 10 446 13 786 14 526 14 390 Frenštát pod Radhoštěm 5 691 6 348 7 754 8 582 9 853 11 166 Studénka 7 105 5 685 7 627 10 173 10 790 10 736 Frýdlant nad Ostravicí 5 558 5 677 6 702 8 013 9 229 9 718 Rýmařov 9 886 6 697 6 992 7 586 9 174 9 405 Příbor 7 701 6 149 7 409 8 378 9 878 8 887 Bílovec 7 422 5 404 6 380 6 615 7 215 7 552 Celkem 549 638 514 239 638 407 783 716 869 743 901 403 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 % Moravskoslezského kraje 55,4 59,3 62,1 67,2 69,2 70,5
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
Druhá část tabulky uvádí údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech
Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální
vyjádření těchto údajů mezi lety 1930 – 1991. Největšími městy v tomto období jsou
Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava. Od roku 1930, kdy bylo 55,4%
obyvatelstva soustředěno do největších měst, pokračuje vzrůstající procentuální
podíl obyvatel největších měst k počtu obyvatel Moravskoslezského kraje až na
70,5%.
26
5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let
1991 – 2006
Moravskoslezský kraj je rozdělen na 6 okresů, jsou jimi Bruntál, Frýdek –
Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Největšími okresy z hlediska
rozlohy jsou Bruntál, který má přes 1 600 km2 a Frýdek – Místek (téměř 1 300 km2).
Naopak k nejmenším řadíme Ostravu – město s 214 km2 a Karvinou s 347 km2.
Ovšem z pohledu počtu obyvatel je velikost okresů zcela jiná.
Obr. 5: Územní členění Moravskoslezského kraje na okresy
Pramen: http://www.risy.cz/mapy_moravskoslezsky_kraj Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle údajů ze
statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty počtu
obyvatel Moravskoslezského kraje dosahovaly v roce 1994, přibližně 1 286 000,
nejmenší v roce 2006 a to necelých 1 250 000. Největší úbytek obyvatel kraje je mezi
27
roky 2000 a 2001, který činil více než 100 000 obyvatel.
Obr. 5: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006
1 230 000
1 240 000
1 250 000
1 260 000
1 270 000
1 280 000
1 290 000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
roky
počet
oby
vate
l
MS kraj
Pramen: www.czso.cz
5.1 Vývoj po čtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v ob dobí let
1991 – 2006
V okresech Moravskoslezského kraje došlo během sledovaného období ke
značným změnám ve vývoji počtu obyvatel. Zvolil jsem údaje z let 1991, 1996, 2001
a 2006. Následně jsem vypočítal bazický index let 2006 a 1991 pro porovnání vývoje
počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České
republiky.
Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006
Roky Území 1991 1996 2001 2006 index 2006/1991
Bruntál 99 870 101 104 100 691 98 173 98,3 Frýdek - Místek 227 522 211 480 226 818 209 585 92,1 Karviná 284 558 286 902 279 436 275 754 96,9 Nový Jičín 158 767 154 105 159 925 151 957 95,7 Opava 180 638 178 725 181 405 176 684 97,8 Ostrava - město 327 371 320 567 316 744 337 197 103,0 MS kraj 1 278 726 1 252 883 1 265 019 1 249 350 97,7 ČR 10 302 215 10 309 137 10 230 060 10 287 189 99,9
Pramen: RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 – 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. (údaje z let 1991 a 2001); Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
28
V období let 1991 – 1996 klesl počet obyvatel v okresech Frýdek – Místek,
Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. V Bruntále a Karviné se naopak mírně zvýšil.
Celkový údaj pro Moravskoslezský kraj se snížil přibližně o 26 000. Mezi lety 1996
a 2001 se počet obyvatel snížil v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava – město. Ke
zvýšení došlo v okresech Frýdek – Místek, Nový Jičín a Opava. V tomto období se
zvýšil počet obyvatel i v Moravskoslezském kraji téměř o 13 000. Největší podíl na
této statistice měl okres Frýdek – Místek, který zaznamenal nárůst o více než 15 000.
V období let 2001 – 2006 došlo k úbytku obyvatel ve všech okresech kromě okresu
Ostrava – město, kde byl nárůst o 20 000. V celkovém údaji pro kraj se počet
obyvatel dostal pod hranici 1, 25 milionu. Z hlediska bazických indexů pro rok 1991 a
2006 můžeme konstatovat, že jediný okres Ostrava – město se dostal přes hranici
100%. Nejmenší ukazatel je vypočítán pro Frýdek – Místek – 92,1%.
V Moravskoslezském kraji ukazuje bazický index hodnotu 97,7% a pro Českou
republiku téměř 100%.
5.2 Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v o bdobí let 1991 - 2006
V kapitole pohybu obyvatelstva Moravskoslezského kraje jsem se soustředil na údaje
o počtu osob narozených, zemřelých, přirozené měně, migračním saldu
a celkovém přírůstku.
Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)
Rok Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo Celkový přírůstek
1991 17291 13883 3408 -803 2605 1992 16042 13784 2258 218 2476 1993 15874 13508 2366 -768 1598 1994 14029 13380 649 -154 495 1995 12666 13758 -1092 -26 -1118 1996 12072 13109 -1037 -562 -1599 1997 11876 13210 -1334 -129 -1463 1998 11589 12880 -1291 -719 -2010 1999 11355 12788 -1433 -1048 -1048 2000 11239 12830 -1141 -1801 -2942 2001 11292 12986 -1694 -2086 -3780 2002 11398 13066 -1668 -1584 -3252 2003 11517 13347 -1830 -511 -2341 2004 11783 13005 -1222 -1431 -2653 2005 12177 12991 -814 -1674 -2488 2006 12381 12657 -276 -1203 -1479 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
29
Za 16leté období se v Moravskoslezském kraji narodilo přes 200 000 osob,
nejvíce v roce 1991 – přes 17 200, nejméně naopak v roce 2000, a to přibližně
11 200. Zemřelých v tomto období bylo o 7 000 více než narozených, největší
úmrtnost se zaznamenala v roce 1991, téměř 14 000, nejmenší úmrtnost byla v roce
2006, přes 12 600. V poslední době měla úmrtnost klesající tendenci. Přirozená
měna je logickým vyústěním rozdílu narozených a zemřelých a v konečném výsledku
vychází záporně, a to -6601. Kladných hodnot dosahovala jen v letech 1991 – 1994,
pak už následovaly hodnoty záporné. Dalšími údaji pro výše uvedenou tabulku jsou
hodnoty migračního salda. Tyto hodnoty jsou výsledkem rozdílu osob přistěhovalých
a vystěhovalých. Jsou ve všech letech záporné, což je důkazem o převaze
vystěhovalých z Moravskoslezského kraje. Za období 1991 – 2006 se vystěhovalo
o 14 281 obyvatel více než přistěhovalo. Poslední hodnoty v tabulce 6 jsou údaje
o celkovém přírůstku, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Za 16leté
období je výsledek -20 882. Kladné hodnoty jsou jen pro období 1991 – 1994, poté
následují hodnoty záporné.
Tab. 7: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)
Roky Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační saldo Přirozený
přírůstek (úbytek)
1991 13,5 10,8 2,7 -0,6 2,0 1992 12,5 10,7 1,8 0,2 1,9 1993 12,4 10,5 1,8 -0,6 1,2 1994 10,9 10,4 0,5 -0,1 0,4 1995 9,9 10,7 -0,8 0,0 -0,9 1996 9,4 10,2 -0,8 -0,4 -1,2 1997 9,3 10,3 -1,0 -0,1 -1,1 1998 9,1 10,1 -1,0 -0,6 -1,6 1999 8,9 10,0 -1,1 -0,8 -1,9 2000 8,8 9,7 -0,9 -1,4 -2,3 2001 8,9 10,3 -1,3 -1,7 -3,0 2002 9,0 10,4 -1,3 -1,3 -2,6 2003 9,2 10,6 -1,5 -0,4 -1,9 2004 9,4 10,4 -1,0 -1,1 -2,1 2005 9,7 10,4 -0,7 -1,3 -2,0 2006 9,9 10,1 -0,2 -1,0 -1,2 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
Tabulka 7 vychází z hodnot tabulky předešlé, údaje jsou však relativní. Nejvyšší
hodnoty narozených, zemřelých i přirozené měny nalezneme v roce 1991, nejmenší
v roce 2000, akorát pro přirozenou měnu je největší rozdíl v roce 2003, -1,5%.
30
5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji
Porodnost Moravskoslezského kraje se pohybuje v nadprůměrných hodnotách
ve vztahu k ostatním krajům České republiky. Například v roce 2001 se narodilo
v Moravskoslezském kraji hned po kraji Středočeském nejvíce obyvatel České
republiky.
Obr. 6: Porodnost v Moravskoslezském kraji a ČR
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
14,0
16,0
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
roky
°%
Porodnost v MS kraji
Porodnost v ČR
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Vývoj porodnosti Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 je obdobný
v porovnání s údaji pro Českou republiku. Křivky vývoje porodnosti u MS kraje a ČR
se kopírují, tudíž údaje naměřené pro Moravskoslezský kraj a pro Českou republiku
jsou velice podobné. Křivky dosahují největších hodnot v roce 1991, pak klesají do
roku 1996 (respektive do roku 2000), do roku 2002 mají konstantní hodnoty a pak
mírně stoupají až do roku 2006.
31
5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji
V úmrtnostní statistice Moravskoslezský kraj dominuje. Úmrtnost se sice
snižuje, avšak rovina úmrtnosti je stále vysoká. V relativních údajích se hodnoty
podobají údajům pro Českou republiku, dokonce jsou nižší, což znamená, že existuje
více krajů, kde úmrtnost je vyšší.
Obr. 7: Úmrtnost v Moravskoslezském kraji a ČR
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
14,0
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
roky
°%
Úmrtnost v MS kraji
Úmrtnost v ČR
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
V obrázku 7 jsou znázorněny křivky úmrtnosti charakteristické pro
Moravskoslezský kraj a Českou republiku. Mají sestupnou tendenci do roku 2000,
pak mají vzestupnou fázi do roku 2003 a poté opět mírně klesají. Stále však dosahují
vyšších hodnot než u porodnosti. Proto je zřejmé, že přirozená měna je záporná.
32
5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji
Obr. 8: Migrační saldo v Moravskoslezském kraji
-2,0
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
roky
°% Migrační saldo v MS kraji
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Zaměřil jsem se na zhodnocení migračního salda v Moravskoslezském kraji
pro období let 1991 – 2006. Tyto relativní údaje vložené do grafu mají několik po
sobě následujících vzestupných a sestupných tendencí, které pouze v jednom
případě, a to v roce 1992, dosahují plusových hodnot. Od roku 1992 do roku
následujícího křivka klesá pod úroveň -0,5%. Poté do roku 1995 stoupá a dosahuje
téměř hranice, rozdělující kladné a záporné hodnoty. Mezi roky 1995 a 1996 křivka
klesá, poté opět stoupá. Od roku 1997 až do roku 2001 prudce klesá až pod hranici -
1,5°%, což je minimum migra čního salda pro období 1991 – 2006. Hodnoty poté
rostou až do roku 2003, kdy se křivka dostává nad hodnotu -0,5°%. V období 2003 –
2005 má křivka sestupnou tendenci a pak mírně stoupá v roce 2006, téměř na
úroveň -1,0°%.
33
5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji
Jednou z nejdůležitějších charakteristik je celkový přírůstek obyvatel, což je
rozdíl přirozené měny a migračního salda. Proto jsem zhotovil graf celkového
přírůstku. V něm můžeme shlédnout, jak si Moravskoslezský kraj stojí v porovnání
s Českou republikou.
Obr. 9: Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji a ČR
-4,0
-3,0
-2,0
-1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
roky
°%
Celkový přírůstek (úbytek) vMS kraji
Celkový přírůstek (úbytek) vČR
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny křivky charakterizující celkový přírůstek
obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky. Obě křivky mají podobný
průběh – sestupnou tendenci mezi lety 1992 – 2001 ( kromě období 1996 – 1998 pro
Českou republikou, tam byla jemně stoupající ), kde vidíme jejich minimum. Poté
křivka určená pro Českou republiku stoupá až do roku 2006, u Moravskoslezského
kraje jen do roku 2003, pak mírně klesá do roku 2004 a v období let 2004 – 2006 má
opět vzestupnou tendenci. Lze konstatovat, že rok 2006 je maximum z hlediska
celkového přírůstku vztahujícího se k hodnotám pro Českou republiku, pro
Moravskoslezský kraj je maximem rok 1991.
34
5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991-
2006
Abychom mohli jednoznačně určit, které území se nejvíce podílí na pohybu
obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, musíme kraj rozdělit na okresy. V nich už
rozpoznáme jednotlivé rozdíly v pohybu obyvatel.
Tab. 8 : Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)
Okresy Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo Přirozený přírůstek
Bruntál 16947 15059 1888 -2769 -881
Frýdek - Místek 34036 35867 -1831 2496 665
Karviná 44262 47051 -2789 -5467 -8256
Nový Jičín 25829 24619 1210 272 1482
Opava 28639 28587 52 -851 -799
Ostrava 54868 59999 -5131 -7962 -13093
MS kraj 204581 211182 -6601 -14281 -20882 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Na celkovém součtu narozených osob v Moravskoslezském kraji se za období
let 1991 – 2006 nejvíce podílel okres Ostrava – město, ve kterém se narodilo téměř
55 000 lidí. Nejméně se jich narodilo v okrese Bruntál, necelých 17 000. Vzhledem
k celkovému počtu obyvatel v okrese Ostrava – město je logické, že zde bylo nejvíce
zemřelých, a to 60 000. Nejméně opět v okrese Bruntál. Velké rozdíly mezi okresy
můžeme spatřit v údajích přirozené měny. Kladných hodnot dosahují okresy Bruntál,
téměř 1 900, Nový Jičín a také Opava. Záporné hodnoty jsou naměřeny v okresech
Frýdek – Místek, Karviná a Ostrava – město. Údaje migračního salda nám ukazují
převážně záporné hodnoty, což znamená větší počet vystěhovalých obyvatel než
přistěhovalých. Více přistěhovalých je pouze ve Frýdku – Místku a Novém Jičíně.
Podobná statistika je i u celkového přírůstku, který vychází z přirozené měny,
migračního salda.
35
Tab. 9: Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)
Okresy Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo Přirozený přírůstek)
Bruntál 10,7 9,5 1,2 -1,8 -0,6 Frýdek - Místek 10,1 10,7 -0,5 0,7 0,2 Karviná 9,9 10,5 -0,6 -1,2 -1,8 Nový Jičín 10,6 10,1 0,5 0,1 0,6 Opava 10,1 10,1 0,0 -0,3 -0,3 Ostrava 9,9 10,9 -0,9 -1,4 -2,4 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
V tabulce 9 jsou vypočítány údaje v relativních hodnotách, které vychází z hodnot
tabulky 8. Vzhledem k rozdílným poměrům hodnot tabulky 8 a středním stavům
jednotlivých okresů nejvyšších hodnot dosahuje okres Bruntál, nejnižších Karviná
a Ostrava – Město. V kategorii zemřelých dominuje naopak Ostrava – město,
nejmenší hodnoty jsou vypočítány pro okres Bruntál. Údaje přirozené měny jsou
vypočítány z hodnot tabulky 8 a převažují záporné hodnoty. Výrazně kladné jsou jen
u okresu Bruntál. U migračního salda a celkového přírůstku převažují záporná čísla,
jen u Frýdku – Místku a Nového Jičína jsou údaje kladné.
Tab. 10: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (absolutní údaje)
Období Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo Celkový
přírůstek 1991 - 1995 75902 68313 7589 -1533 6056 1996 - 2000 58131 64817 -6686 -4259 -10945 2001 - 2006 70548 78052 -7504 -8489 -15993 Celkem 204581 211182 -6601 -14281 -20882
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Pohyb obyvatelstva Moravskoslezského kraje za 16leté období lze rozdělit do
tří období: 1991 – 1995, 1996 – 2000 a 2001 – 2006. Nejvyšší porodnost byla
v období 1991 – 1995 (i přesto, že poslední období je šestileté), kdy se v kraji
narodilo téměř 76 000 obyvatel. Nejnižší naopak v období let 1996 – 2000, kdy byl
značný pokles až na 58 000, zapříčiněný nižší porodností. V období 2001 – 2006
bylo nejvíce zemřelých, nejméně v letech 1996 – 2000. V období 1991 – 1995 vidíme
kladné hodnoty u přirozené měny a celkového přírůstku, jinak je zbytek hodnot
záporných.
36
Relativní údaje už ne zcela korespondují s údaji absolutními. Vzhledem ke
středním stavům obyvatelstva je nutno s touto skutečností počítat.
Tab. 11: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991 - 2006 (relativní údaje)
Období Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo Celkový
přírůstek
1991 - 1995 11,8 10,7 1,2 -0,2 0,9 1996 - 2000 9,1 10,1 -1,0 -0,7 -1,7 2001 - 2006 9,4 10,3 -1,0 -1,1 -2,1 Celkem 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Ve všech statistikách pro 16leté období má nejvyšší číselné údaje období let 1991 –
1995. Období 1996 – 2000 a 2001 – 2006 jsou hodnotově srovnatelné.
5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozší řenou
působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006
Moravskoslezský kraj je v rámci 6 okresů rozdělen na 22 správních obvodů
obcí s rozšířenou působností ( Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod
Radhoštěm, Frýdek – Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov,
Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava,
Rýmařov, Třinec a Vítkov ).
5.4.1 Porodnost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006
V Moravskoslezském kraji se v období let 1991 – 2006 narodilo 204 581
obyvatel, nejvíce však v prvním pětiletí, kdy jejich počet byl téměř 76 000. Největší
podíl živě narozených v období 1991 – 1995 měl správní obvod obce s rozšířenou
působností Ostrava, ve kterém se narodilo přibližně 20 000 osob a vzhledem ke
svému počtu obyvatel se podílel nejvíce v každém období, za stanovené 16leté
období dosáhl více než 25% celkově narozených v Moravskoslezském kraji. Nejnižší
hodnoty byly zjištěny v obcích s rozšířenou působností Vítkov, Rýmařov a Frenštát
pod Radhoštěm, kde počet živě narozených nepřesáhl ani 3 000.
37
Tab. 12: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)
ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -2006
1-Bílovec 1577 1285 1496 4358
2-Bohumín 1701 1378 1659 4738
3-Bruntál 2620 1999 2301 6920
4-Český Těšín 1621 1322 1615 4558
5-Frenštát p. Radhoštěm 1116 820 1017 2953
6-Frýdek - Místek 6826 5020 6103 17949
7-Frýdlant nad Ostravicí 1140 860 1127 3127
8-Havířov 5718 4219 4983 14920
9-Hlučín 2170 1766 2045 5981
10-Jablunkov 1560 1199 1410 4169
11-Karviná 4641 3367 3943 11951
12-Kopřivnice 2697 1976 2487 7160
13-Kravaře 1220 961 1226 3407
14-Krnov 2692 2095 2445 7232
15-Nový Jičín 2936 2388 2840 8164
16-Odry 1198 893 1102 3193
17-Opava 6063 4805 5906 16774
18-Orlová 3232 2368 2495 8095
19-Ostrava 19833 15302 19566 54701
20-Rýmařov 1117 756 922 2795
21-Třinec 3303 2640 2977 8920
22-Vítkov 921 712 883 2516
MS kraj 75902 58131 70548 204581 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
V relativních hodnotách dosahují nejvyšší hodnoty za období 1991 – 2006
ORP Bruntál, Jablunkov, Bílovec a Vítkov. Naopak nejnižší hodnoty, vzhledem ke
středním stavům jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou
vypočítány pro ORP Frýdlant nad Ostravicí, Havířov a Hlučín.
38
Tab. 13: Živě narození ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)
ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -
2006
1-Bílovec 12,3 10,0 9,6 10,7 2-Bohumín 11,1 9,0 9,2 9,7 3-Bruntál 13,3 10,0 9,8 11,0 4-Český Těšín 11,4 9,4 9,9 10,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 12,0 8,7 9,0 9,9 6-Frýdek - Místek 12,5 9,2 9,3 10,2 7-Frýdlant nad Ostravicí 10,4 7,8 8,4 9,0 8-Havířov 11,3 8,3 8,4 9,2 9-Hlučín 10,9 8,9 8,6 9,4 10-Jablunkov 13,4 10,2 10,0 11,2 11-Karviná 12,0 8,9 8,8 9,7 12-Kopřivnice 12,7 9,3 9,9 10,6 13-Kravaře 11,9 9,2 9,8 10,4 14-Krnov 12,5 9,6 9,5 10,5 15-Nový Jičín 12,3 9,8 9,8 10,7 16-Odry 12,7 9,9 10,4 10,6 17-Opava 11,7 9,3 9,6 10,1 18-Orlová 13,1 9,6 8,8 10,2 19-Ostrava 11,3 8,8 9,6 9,7 20-Rýmařov 12,6 8,7 9,0 9,9 21-Třinec 11,6 9,3 8,9 9,8 22-Vítkov 12,7 9,8 10,4 10,8 MS kraj 11,8 9,1 9,4 10,1
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006
V období let 1991 – 2006 zemřelo v Moravskoslezském kraji více než 211 000
obyvatel. Je zřejmé, že přirozená měna dosahuje záporných hodnot, neboť za dané
období je zemřelých osob o téměř 7 000 více. Počty zemřelých se poměrně stejným
dílem rozdělily do tří etap 16letého období. Mezi lety 1991 – 1995 zemřelo
v Moravskoslezském kraji přes 68 000 obyvatel. Nejvíce v ORP (19 819), pak ve
Frýdku – Místku a Opavě (u všech přes 5000), nejméně v ORP Vítkov, Odry
39
a Rýmařov (vše pod 1 000). V období let 1996 – 2000 bylo sečteno celkem 64 817
zemřelých. U nejvyšších i nejnižších vypočítaných hodnot se objevují ORP shodné
s ORP období předešlého. Mezi lety 2001 – 2006 zemřelo nejvíce obyvatel v rámci
všech tří období, přičemž je nutno vzít v úvahu, že toto období je šestileté. Celkem
se jednalo o 78 000 obyvatel. Nejvíce obyvatel zemřelo v ORP Ostrava, přes 21 000,
nejméně v Rýmařově – 915.
Tab. 14: Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)
ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991
- 2006 1-Bílovec 1383 1283 1600 4266 2-Bohumín 1890 1742 2243 5875 3-Bruntál 1822 1610 2178 5610 4-Český Těšín 1399 1300 1572 4271 5-Frenštát pod Radhoštěm 1074 1115 1266 3455 6-Frýdek - Místek 5786 5491 6228 17505 7-Frýdlant nad Ostravicí 1527 1433 1688 4648 8-Havířov 4681 4559 5641 14881 9-Hlučín 1819 1816 2460 6095 10-Jablunkov 1288 1218 1528 4034 11-Karviná 4648 4149 4905 13702 12-Kopřivnice 1879 1794 2182 5855 13-Kravaře 1023 1033 1179 3235 14-Krnov 2078 2064 2676 6845 15-Nový Jičín 2604 2605 2862 8071 16-Odry 999 950 1014 2963 17-Opava 5435 5157 6295 16887 18-Orlová 2683 2604 3035 8322 19-Ostrava 19819 18346 21861 60026 20-Rýmařov 764 725 915 2404 21-Třinec 3055 3007 3786 9848 22-Vítkov 657 816 938 2411 MS kraj 68313 64817 78052 211182
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Při součtu hodnot ze všech tří období zjistíme, že na 211 000 zemřelých
Moravskoslezského kraje se největší měrou podílely ORP Ostrava, Frýdek – Místek,
Opava, Karviná, nejméně zemřelo v ORP Rýmařov, Vítkov, Odry a Kravaře.
Vypočítané relativní hodnoty zemřelých ve správních obvodech obcí s rozšířenou
působností můžeme srovnat s relativními hodnotami Moravskoslezského kraje.
Zjistíme, že například ORP Karviná, Nový Jičín, Ostrava, Třinec, výrazně převyšují
hodnoty kraje, naopak ORP Bruntál, Kopřivnice, Rýmařov a Vítkov jsou daleko nižší.
40
Téměř shodné hodnoty s Moravskoslezským krajem nalezneme u ORP Bílovec, kde
v každém období se liší minimálně.
Tab. 15: : Zemřelí ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)
ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 - 2006
1-Bílovec 10,8 10,0 10,3 10,4 2-Bohumín 12,4 11,4 12,5 12,0 3-Bruntál 9,2 8,1 9,2 8,9 4-Český Těšín 9,8 9,3 9,6 9,4 5-Frenštát p. Radhoštěm 11,5 11,8 11,2 11,6 6-Frýdek - Místek 10,6 10,0 9,5 10,0 7-Frýdlant nad Ostravicí 14,0 13,0 12,6 13,3 8-Havířov 9,3 9,0 9,5 9,2 9-Hlučín 9,2 9,1 10,3 9,6 10-Jablunkov 11,1 10,3 10,8 10,8 11-Karviná 12,0 10,9 10,9 11,1 12-Kopřivnice 8,9 8,4 8,7 8,6 13-Kravaře 9,9 9,9 9,4 9,8 14-Krnov 9,6 9,5 10,4 9,9 15-Nový Jičín 10,9 10,7 9,9 10,6 16-Odry 10,6 10,5 9,6 9,8 17-Opava 10,5 10,0 10,2 10,2 18-Orlová 10,8 10,5 10,7 10,5 19-Ostrava 11,2 10,5 10,7 10,6 20-Rýmařov 8,6 8,4 9,0 8,5 21-Třinec 10,7 10,6 11,3 10,8 22-Vítkov 9,0 11,2 11,0 10,4 MS kraj 10,7 10,1 10,3 10,4
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006
Rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých osob, tedy migrační saldo, je další
z charakteristik Moravskoslezského kraje a správních obvodů obcí s rozšířenou
působností, které se věnuji v této kapitole. Ze statistických údajů vyplývá, že migrační
salda Moravskoslezského kraje za 16leté období, i za období dílčí, jsou záporná. Je
to samozřejmě způsobeno i mírou nezaměstnanosti, a tedy odstěhováním se za
pracovní příležitostí. Míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 16% ve většině
okresů, což je velmi závažná skutečnost. Největší nezaměstnanost byla v obcích
Karviná, Doubrava, Petřvald a Horní Suchá, kde byly vypočítány hodnoty vyšší než
41
20%. Moravskoslezský kraj má v evidenci 20% nezaměstnaných v celé České
republice a okres Karviná přispívá 33% hodnotám MS kraje. Je to jedna z hlavních
příčin vystěhování obyvatel z kraje. Existují však ORP, ve kterých je vypočteno
kladné migrační saldo ve všech obdobích, například v ORP Frenštát pod Radhoštěm,
Frýdlant nad Ostravicí či Bohumín. Naopak nejmenší hodnoty jsou u ORP Ostrava,
Český Těšín, Rýmařov a Orlová.
Tab. 16: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje) ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 - 2006
1-Bílovec -130 47 -16 -99 2-Bohumín 551 73 310 934 3-Bruntál 203 -537 -820 -1154 4-Český Těšín -646 -348 -650 -1644 5-Frenštát p. Radhoštěm 574 347 285 1206 6-Frýdek - Místek -229 -354 503 -80 7-Frýdlant nad Ostravicí 780 675 1078 2533 8-Havířov 999 -710 -733 -444 9-Hlučín -20 194 344 518 10-Jablunkov 189 134 93 416 11-Karviná -1048 -981 -420 -2449 12-Kopřivnice -223 -209 -529 -961 13-Kravaře 149 204 239 592 14-Krnov 284 -14 -499 -229 15-Nový Jičín 713 96 -318 491 16-Odry -45 -31 -282 -358 17-Opava -44 -585 -1011 -1640 18-Orlová -239 -354 -1271 -1864 19-Ostrava -2496 -1544 -4207 -8247 20-Rýmařov -413 -369 -604 -1386 21-Třinec -252 -36 173 -115 22-Vítkov -190 43 -154 -301 MS kraj -1533 -4259 -8489 -14281
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
Z relativních údajů vyčteme nejvyšší hodnoty u Frenštátu pod Radhoštěm,
Frýdlantu nad Ostravicí, naopak nejnižším migračním saldem v relativních číslech
dominuje Rýmařov a Český Těšín. Nejbližší hodnoty k údajům pro Moravskoslezský
kraj za období 1991 – 2006 najdeme u Bílovce a Havířova, avšak v dílčích obdobích
se zmíněné ORP hodnotám kraje neblíží.
42
Tab. 17: Migrační saldo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)
ORP 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2006 Celkem 1991 -
2006 1-Bílovec -1,0 0,4 -0,1 -0,8 2-Bohumín 3,6 0,5 1,7 5,8 3-Bruntál 1,0 -2,7 -3,5 -5,1 4-Český Těšín -4,5 -2,5 -4,0 -11,0 5-Frenštát p. Radhoštěm 6,2 3,7 2,5 12,4 6-Frýdek - Místek -0,4 -0,6 0,8 -0,3 7-Frýdlant nad Ostravicí 7,1 6,1 8,1 21,3 8-Havířov 2,0 -1,4 -1,2 -0,6 9-Hlučín -0,1 1,0 1,4 2,3 10-Jablunkov 1,6 1,1 0,7 3,4 11-Karviná -2,7 -2,6 -0,9 -6,2 12-Kopřivnice -1,1 -1,0 -2,1 -4,1 13-Kravaře 1,4 2,0 1,9 5,3 14-Krnov 1,3 -0,1 -1,9 -0,7 15-Nový Jičín 3,0 0,4 -1,1 2,3 16-Odry -0,5 -0,3 -2,7 -3,5 17-Opava -0,1 -1,1 -1,6 -2,9 18-Orlová -1,0 -1,4 -4,5 -6,9 19-Ostrava -1,4 -0,9 -2,1 -4,4 20-Rýmařov -4,7 -4,2 -5,9 -14,8 21-Třinec -0,9 -0,1 0,5 -0,5 22-Vítkov -2,6 0,6 -1,8 -3,8 Ms kraj -0,2 -0,7 -1,1 -0,7
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995
V letech 1991 – 1995 přirozená měna Moravskoslezského kraje dosahovala
kladných hodnot, což je příznivé zjištění, protože to deklaruje fakt, že se v kraji
narodilo více obyvatel než zemřelo. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou
působností se vyskytly záporné hodnoty pouze u ORP Bohumín, Karviná a Frýdlant
nad Ostravicí. Nejvyšší přirozená měna byla v ORP Frýdek – Místek a Havířov (vše
přes 1 000). Celková přirozená měna pětiletého období je vyčíslena na 7589.
Migrační saldo kraje a jednotlivých ORP už nebylo tak příznivé, mezi lety 1991 –
1995 totiž převládali vystěhovalí nad přistěhovalými. Rozdíl v kraji byl -1533. Nejvíce
vystěhovalých bylo v ORP Ostrava a Karviná. Převažující přistěhovalí byli zjištěni
43
například u ORP Havířov, kde bylo migrační saldo 999. Celkový přírůstek odpovídá
rozdílu těchto hodnot a lze konstatovat, že údaj pro Moravskoslezský kraj byl
vypočítán přes 6 000.
Tab. 18: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 1995 (absolutní údaje)
ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek
1-Bílovec 194 -130 64 2-Bohumín -189 551 362 3-Bruntál 798 203 1001 4-Český Těšín 222 -646 -424 5-Frenštát pod Radhoštěm 42 574 616 6-Frýdek – Místek 1140 -229 911 7-Frýdlant nad Ostravicí -398 780 382 8-Havířov 1071 999 2070 9-Hlučín 351 -20 331 10-Jablunkov 287 189 476 11-Karviná -7 -1048 -1055 12-Kopřivnice 818 -223 595 13-Kravaře 197 149 346 14-Krnov 550 284 834 15-Nový Jičín 332 713 1045 16-Odry 199 -45 154 17-Opava 618 -44 574 18-Orlová 549 -239 310 19-Ostrava 67 -2496 -2429 20-Rýmařov 353 -413 -60 21-Třinec 248 -252 -4 22-Vítkov 147 -190 -43 MS kraj 7589 -1533 6056
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 1996 - 2000
Údaje z let 1996 – 2001, tedy migrační saldo, přirozená měna i celkový
přírůstek, už nebyly tak příznivé jako u období předešlého. V těchto letech
převažovali jednoznačně zemřelí nad narozenými, a to skoro o 7 000 v kraji,
vystěhovalí nad přistěhovalými o 4 200 a celkový přírůstek, z toho vyplývající, byl
téměř -11 000. Příčinou této skutečnosti byly špatné životní podmínky, ať už
zdravotní klima či nedostatek pracovních míst.
44
Tab. 19: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1996 – 2000 (absolutní údaje)
ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek
1-Bílovec -1 47 46 2-Bohumín -364 73 -291 3-Bruntál 389 -537 -148 4-Český Těšín 22 -348 -326 5-Frenštát pod Radhoštěm -295 347 52 6-Frýdek - Místek -471 -354 -825 7-Frýdlant nad Ostravicí -570 675 105 8-Havířov -340 -710 -1050 9-Hlučín -50 194 144 10-Jablunkov -11 134 123 11-Karviná -782 -981 -1763 12-Kopřivnice 182 -209 -27 13-Kravaře -72 204 132 14-Krnov -33 -14 -47 15-Nový Jičín -227 96 -131 16-Odry -135 -31 -166 17-Opava -336 -585 -921 18-Orlová -236 -354 -590 19-Ostrava -2919 -1544 -4463 20-Rýmařov 31 -369 -338 21-Třinec -367 -36 -403 22-Vítkov -101 43 -58 MS kraj -6686 -4259 -10945
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského kraje v období let 2001 - 2006
Posledním dílčím obdobím je rozmezí let 2001 – 2006, v této době došlo
k ještě většímu navýšení záporných hodnot. V přirozené měně až takový rozdíl nebyl,
vzhledem k tomu, že se jedná o šestileté období, ale v migračním saldu, které bylo
téměř dvojnásobné od období let 1996 – 2000, a v celkovém přírůstku ano. Ve všech
těchto statistických údajích dominovala Ostrava, kde jak je známo, životní podmínky
i prostředí nejsou příliš dobré.
45
Tab. 20: Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 2001 – 2006 (absolutní údaje)
ORP přirozená měna migrační saldo celkový přírůstek
1-Bílovec -108 -16 -124 2-Bohumín -584 310 -274 3-Bruntál 123 -820 -697 4-Český Těšín 43 -650 -607 5-Frenštát pod Radhoštěm -249 285 36 6-Frýdek - Místek -125 503 378 7-Frýdlant nad Ostravicí -546 1078 532 8-Havířov -658 -733 -1391 9-Hlučín -415 344 -71 10-Jablunkov -102 93 -9 11-Karviná -962 -420 -1382 12-Kopřivnice 305 -529 -224 13-Kravaře 47 239 286 14-Krnov -314 -499 -813 15-Nový Jičín -45 -318 -363 16-Odry -25 -282 -307 17-Opava -386 -1011 -1397 18-Orlová -540 -1271 -1811 19-Ostrava -2106 -4207 -6313 20-Rýmařov 7 -604 -597 21-Třinec -809 173 -636 22-Vítkov -55 -154 -209 MS kraj -7504 -8489 -15993
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
46
Tab. 21: Webová typologie pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v období let 1991 - 2006
ORP 1991-1995 1996-200 2001-2006
1-Bílovec A D F 2-Bohumín D E E 3-Bruntál B H H 4-Český Těšín H H H 5-Frenštát pod Radhoštěm C D D 6-Frýdek - Místek A F D 7-Frýdlant nad Ostravicí D D D 8-Havířov B G G 9-Hlučín A D E 10-Jablunkov B D E 11-Karviná G G F 12-Kopřivnice A H H 13-Kravaře B D C 14-Krnov B F G 15-Nový Jičín C E G 16-Odry A F G 17-Opava A G G 18-Orlová A G G 19-Ostrava H F G 20-Rýmařov H H H 21-Třinec H F E 22-Vítkov H E G % A 31,8 0,0 0,0 % B 22,7 0,0 0,0 % C 9,1 0,0 4,5 % D 9,1 27,3 13,6 % E 0,0 13,6 18,2 % F 0,0 22,7 9,1 % G 4,5 18,2 36,4 % H 22,7 18,2 18,2
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM], vlastní výpočty.
5.5 Pohyb obyvatelstva v nejv ětších m ěstech Moravskoslezského kraje
v období let 1991 – 2006
Na pohybu obyvatelstva se největší měrou podílelo 20 nejlidnatějších měst
Moravskoslezského kraje. Ostrava dosahovala nejvyšších hodnot ve všech
statistikách. Nejzajímavější statistikou je však procentuální podíl dvaceti největších
měst na hodnotách uvedených pro Moravskoslezský kraj. V největších městech se
narodilo i zemřelo téměř 145 000 obyvatel, což je přibližně 70 % kraje. Přirozená
47
měna je však 10%. Největší nárůst je spatřen v migračním saldu a celkovém
přírůstku, kdy hodnoty jsou přibližně dvojnásobné.
Tab. 22: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (absolutní údaje)
Města Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo
Celkový přírůstek v
MS kraji
Bílovec 1514 1467 47 1 48
Bohumín 3833 4520 -687 230 -457 Bruntál 3181 2294 887 167 1054
Český Těšín 4483 4179 304 -1765 -1461 Frenštát pod Radhoštěm 1863 2086 -223 425 202
Frýdek - Místek 10742 9210 1532 -6110 -4578
Frýdlant nad Ostravicí 1443 2354 -911 852 -59 Havířov 12888 12455 433 -1903 -1470
Hlučín 2336 2208 128 -34 94 Karviná 10654 12006 -1352 -4414 -5766
Kopřivnice 4302 2553 1749 -2047 -298 Krnov 4172 4049 123 -141 -18
Nový Jičín 4755 4731 24 -521 -497
Opava 9992 9646 346 -4888 -4542 Orlová 6285 4707 1578 -3873 -2295
Ostrava 51054 55307 -4253 -10558 -14811 Příbor 1403 1609 -206 296 90
Rýmařov 1526 1297 229 -760 -531
Studénka 1753 1618 135 -478 -343 Třinec 6405 6939 -534 -1609 -2143 Celkem 144584 145235 -651 -37130 -37781 MS kraj 204581 211182 -6601 -14281 -20882
% z MS kraje 70,7 68,8 9,9 260,0 180,9 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
V tabulce 22 jsou uvedeny údaje relativní, které vycházejí z tabulky předchozí.
Součet hodnot 20 měst je obdobný údajům pro Moravskoslezský kraj. Opět
markantních rozdílů dosahují údaje o procentuálním zastoupení měst v kraji pro
migrační saldo a celkový přírůstek.
48
Tab. 23: Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1991 – 2006 (relativní údaje)
Města Narození Zemřelí Přirozená
měna Migrační
saldo
Celkový přírůstek v
MS kraji
Bílovec 11,3 10,9 0,3 0,0 0,4 Bohumín 10,3 12,1 -1,8 0,6 -1,2 Bruntál 11,3 8,1 3,2 0,6 3,7 Český Těšín 10,3 9,6 0,7 -4,1 -3,4 Frenštát pod Radhoštěm 10,4 11,7 -1,3 2,4 1,1 Frýdek - Místek 10,8 9,3 1,5 -6,1 -4,6 Frýdlant nad Ostravicí 9,3 15,2 -5,9 5,5 -0,4 Havířov 9,4 9,1 0,3 -1,4 -1,1 Hlučín 9,4 8,9 0,5 -0,1 0,4 Karviná 10,1 11,4 -1,3 -4,2 -5,5 Kopřivnice 11,4 6,7 4,6 -5,4 -0,8 Krnov 10,3 10,0 0,3 -0,3 0,0 Nový Jičín 10,8 10,7 0,1 -1,2 -1,1 Opava 10,2 9,8 0,4 -5,0 -4,6 Orlová 11,3 8,5 2,8 -7,0 -4,1 Ostrava 10,0 10,9 -0,8 -2,1 -2,9 Příbor 9,6 11,0 -1,4 2,0 0,6 Rýmařov 10,5 8,9 1,6 -5,2 -3,6 Studénka 10,5 9,6 0,8 -2,9 -2,0 Třinec 9,6 10,5 -0,8 -2,4 -3,2 Celkem 10,2 10,2 -0,1 -2,6 -2,7 MS kraj 10,1 10,4 -0,3 -0,7 -1,0 % z MS kraje 100,7 98,0 30,6 370,4 257,7
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
49
6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání 6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví
Pro charakteristiku vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví
jsem stanovil roky 1991, 2001 a 2006. V roce 1991 žilo v kraji téměř 1, 300 000
obyvatel, z toho 628 000 mužů a 656 000 žen. Mužů bylo tedy méně, necelých 49%,
žen přes 51%, což odpovídá i celorepublikovému trendu. V České republice žilo
10 300 000 obyvatel a z toho jen 5 000 000 mužů, takže procentuální část odpovídá
48,5%. Podíl mužů v Moravskoslezském kraji se v průběhu 16 let výrazně nezměnil,
rozdíly byly až na setinná místa. V České republice už to tak nebylo, v roce 2001 se
podíl mužů zvýšil na 48,7% a v roce 2006 už to bylo 48,8%. Stále však převyšuje
podíl žen na populaci ČR. Index maskulinity, tedy poměr mužů a žen, počítaný na
1000 žen, se v Moravskoslezském kraji také příliš neměnil. V roce 1991 ukazoval
hodnotu 957,1, roku 2001 954,9 a roku 2006 dosahoval údaje 957,6. V České
republice se index maskulinity postupně zvyšoval. Za 16leté období to bylo o 10
mužů – z 943 na 953.
Tab. 24: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006
Roky MS kraj ČR
1991 - % muži 48,9 48,5
1991 - index maskulinity 957,1 943,0
2001 - % muži 48,9 48,7
2001 - index maskulinity 954,9 949,3
2006 - % muži 48,9 48,8
2006 - index maskulinity 957,6 953,2 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
Když se podíváme na podíl mužů za jednotlivé okresy, zjistíme, že maximální
rozdíl je 1%. Největší zastoupení mužů v roce 1991 měl okres Bruntál, a to 49,4%,
ale například okresy Opava a Ostrava – město se pohybovaly pod úrovní
Moravskoslezského kraje. V roce 2001 se trend nezměnil, stále největší procento
mužů žilo v okrese Bruntál a nejmenší v Ostravě – město, přesněji 48,3%. Roku
2006 se žádné změny neudály, a tak hodnoty na destinná místa byly shodné s rokem
2001.
50
Tab. 25: Muži v okresech Moravskoslezského kraje dle pohlaví v letech 1991, 2001 a 2006
Okresy 1991 2001 2006
Bruntál 49,4 49,2 49,2
Frýdek - Místek 49,1 49,0 49,0
Karviná 49,1 49,1 49,1
Nový jičín 49,1 49,0 49,0
Opava 48,8 48,8 48,8
Ostrava - město 48,4 48,3 48,3
MS kraj 48,9 48,8 48,8 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991,
2001 a 2006
Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji dle věkové struktury se během
období 1991 – 2006 výrazně změnil. V roce 1991 připadalo na věkovou skupinu 0 –
14 let 21,5% obyvatel, o deset let později se tento údaj snížil na 16,8% a v roce 2006
klesl dokonce na 14,7%. Střední věková skupina, která je ve věku 15 – 64, měla
v roce 1991 dvoutřetinové zastoupení, deset let poté už jich bylo přes 70% a v roce
2006 přesně 71,6%. Lidí, kterých bylo starších 64 let bylo 11% v roce 1991, roku
2001 12,4% a v posledním období 13,7%. Tyto hodnoty korespondují s údaji České
republiky. Lze říci, že populace, jak v Moravskoslezském kraji, tak v České republice,
stárne.
Tab. 26: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006 (relativní údaje)
Roky (věk) MS kraj ČR
1991 – (0-14) 21,5 21,0
1991 – (15-64) 67,5 66,3 1991 – (65+) 10,9 12,6 1991 – index stá ří 50,9 60,2 2001 – (0-14) 16,8 16,2 2001 – (15-64) 70,8 70,0 2001 – (65+) 12,4 13,8 2001 – index stá ří 74,3 85,2 2006 – (0-14) 14,7 14,4 2006 – (15-64) 71,6 71,2 2006 – (65+) 13,7 14,4 2006 - index stá ří 93,5 100,2
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
51
Dokazuje to i průměrný věk v okresech Moravskoslezského kraje, kdy se během 16
let zvýšil o několik procent. Největší rozdíl mezi rokem 1991 a 2006 byl v okrese
Bruntál a činil 5,4%. Nejvyšší věkový průměr ve všech měřených letech byl
v Ostravě, v roce 2006 překročil 40 let.
Tab. 27: Průměrný věk okresech Moravskoslezského kraje v letech 1991, 2001 a 2006
Okresy 1991 2001 2006
Bruntál 33,7 37,2 39,1
Frýdek - Místek 35,3 38,2 39,6
Karviná 35,1 38,1 39,7
Nový Jičín 34,6 37,4 39,0
Opava 35,0 38,2 39,6
Ostrava - město 36,0 38,8 40,1
MS kraj 34,9 38,0 39,5 Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
Index stáří je dalším ukazatelem stárnutí populace, je to poměr nejstarší věkové
skupiny, tedy 65+ a věkové skupiny 0 – 14 vyjádřený v procentech. Vybral jsem pro
informaci rok 2001 s věkovou strukturou obyvatel. Index stáří ve všech okresech
dosahuje hodnot přes 80%, nejmenší hodnota je v okrese Bruntál – 80,4% a největší
v Ostravě – město – 99,8%.
Tab. 28: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje dle věku
Okresy 0-14 15-64 65+ index stáří
Bruntál 14 963 71 179 12 031 80,4
Frýdek - Místek 31 266 149 230 29 089 93,0
Karviná 39 552 198 676 37 526 94,9
Nový Jičín 23 445 108 809 19 703 84,0 Opava 26 056 125 378 25 190 96,7
Ostrava - město 48 104 241 088 48 005 99,8 MS kraj 183 386 894 360 171 544 93,5
Pramen: Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 – 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]., vlastní výpočty.
52
6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovn ě vzdělání
v letech 1991, 2001 a 2006
Složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání se rozděluje na základní vzdělání,
střední bez maturity, střední s maturitou a vysokoškolské. Úroveň vzdělání se
v Moravskoslezském kraji i v České republice zvyšuje, což je příznivá informace. Od
roku 1991 ubyl podíl obyvatel se základním vzděláním z 37% na 21% (2006).
V ostatních úrovních vzdělání se podíl zvyšoval, nejvíce je to zřejmé ve středním
vzdělání s maturitou, kde během 16 let se podíl zvýšil o 9%. Vysokoškoláků také
přibylo a vysokoškolského vzdělání v roce 2006 mělo 9,1% obyvatel. V České
republice byly údaje obdobné, snad jen kromě základního vzdělání v roce 1991, kde
byl podstatně nižší podíl.
Tab. 29: Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006
Roky Úroveň vzdělání MS kraj ČR
1991 Základní vzdělání 37,0 26,1
Střední bez maturity 35,9 43,2
Střední s maturitou 21,0 21,4
Vysokoškolské 6,1 9,4
2001 Základní vzdělání 27,1 24,4
Střední bez maturity 38,7 36,2
Střední s maturitou 26,4 30,7
Vysokoškolské 7,8 8,7
2006 Základní vzdělání 21,3 19,4
Střední bez maturity 39,5 37,2
Střední s maturitou 30,1 32,6
Vysokoškolské 9,1 10,9 Pramen: www.czso.cz
Když srovnáme údaje pro Moravskoslezský kraj a jednotlivé okresy v roce
2001, zjistíme, že rozdíly ve složení obyvatelstva dle úrovně vzdělání v daných
okresech se až tak neliší. Hodnoty pro základní vzdělání se pohybují kolem 25%,
střední bez maturity okolo 40%, střední s maturitou 25% a vysokoškolské 7%.
Nejvyšší podíl na vysokoškolském vzdělání má okres Ostrava – město, a to přes
10%.
53
Tab. 30: Složení obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2001
Okresy Úroveň vzdělání %
Bruntál Základní vzdělání 29,9 Střední bez maturity 39,8 Střední s maturitou 24,9 Vysokoškolské 5,4 Frýdek - Místek Základní vzdělání 25,3 Střední bez maturity 38,8 Střední s maturitou 28,1 Vysokoškolské 7,8 Karviná Základní vzdělání 29,2 Střední bez maturity 39,3 Střední s maturitou 25,2 Vysokoškolské 6,4 Nový Jičín Základní vzdělání 25,7 Střední bez maturity 40,8 Střední s maturitou 26,6 Vysokoškolské 6,9 Opava Základní vzdělání 27,3 Střední bez maturity 40,4 Střední s maturitou 25,2 Vysokoškolské 7,0 Ostrava - město Základní vzdělání 26,2 Střední bez maturity 35,9 Střední s maturitou 27,4 Vysokoškolské 10,5 MS kraj Základní vzd ělání 27,1 Střední bez maturity 38,7 Střední s maturitou 26,4 Vysokoškolské 7,8
Pramen: www.czso.cz
54
7. Závěr
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení situace vývoje obyvatelstva
v Moravskoslezském kraji po roce 1989. Tento cíl byl splněn v předchozích
kapitolách. Mezi dílčí cíle patří analýza vývoje počtu obyvatelstva v období let 1869 –
1991, zhodnocení vývoje počtu obyvatel v letech 1991 – 2006, a také naznačení
očekávaného vývoje obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v nejbližším období.
V období let 1869 – 1991 došlo k dvojnásobnému navýšení počtu obyvatel
v Moravskoslezském kraji. Od prvního sčítání v tomto období až po rok 1991 se
počet obyvatel postupně zvyšoval, až na období let 1930 – 1950, kde vlivem 2.
světové války, ztráty území i obyvatel se počet obyvatel výrazně snížil.
Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 – 2006 dle
údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. V roce 1991 dosahoval počet
obyvatel Moravskoslezského kraje přes 1 270 000. V roce 2006 to bylo necelých
1 250 000 obyvatel. Došlo tedy ke snížení počtu obyvatel v období let 1991 – 2006.
Největším městem Moravskoslezského kraje se stala Ostrava, ve které v roce 2006
žilo přes 337 000 obyvatel.
Důležitým faktorem, zvyšujícím úroveň Moravskoslezského kraje, je zvýšení
vzdělání. Od roku 1991 do roku 2006 se zvýšily hodnoty podílu vysokoškolského
vzdělání a také středního vzdělání s maturitou, což ukazuje na zvýšení úrovně
vzdělání v Moravskoslezském kraji.
Dalším cílem této práce bylo ověřit hypotézy klesající porodnosti a prodloužení
střední délky života. Porodnost Moravskoslezského kraje v období 1991 – 2006
opravdu klesla, ikdyž v období let 2002 – 2006 zaznamenala menší nárůst, přesto
nedosahuje tak vysokých hodnot, jako na začátku období. Nejdůležitějším faktorem
byl odklad rodičovské funkce do pozdějšího věku, proto se tato skutečnost tolik
projevila na klesající porodnosti. Hypotéza prodloužení střední délky života
v Moravskoslezském kraji byla potvrzena a za nejvýznamnější faktor je považováno
zkvalitnění léků a lékařských přístrojů, tedy oblast zdravotnictví. Stárnutí populace je
charakteristický jev nejen pro Moravskoslezský kraj, ale i Českou republiku. Z tohoto
důvodu, bude muset stát uvolnit více rozpočtu pro zvýšení kapacity zařízení sociální
péče.
Dílčí cíl diplomové práce byl také naznačit prognózu vývoje počtu obyvatel pro
následující období. Prognózy, které byly publikovány pro období let 2003 – 2007,
55
byly pesimistického rázu, protože předpovídaly větší úbytek obyvatelstva
Moravskoslezského kraje, než ve skutečnosti byl. Například v roce 2003 byla
prognóza počtu živě narozených stanovena na hodnotu 11 295, kdežto ve
skutečnosti se v tomto roce živě narodilo 11 552 lidí, což je o 257 více, než stanovila
prognóza, V každém následujícím roce se ve skutečnosti narodilo více obyvatel než
předpovídaly prognózy, v roce 2007 se živě narodilo o 1 720 obyvatel více, než
stanovila prognóza pro tento rok. Jenom za období let 2003 – 2007 se narodilo o
3 763 obyvatel více než stanovila prognóza pro toto období. Proto usuzuji, že
předpověď pro rok 2050, která uvádí., že v Moravskoslezském kraji bude méně než 1
milion obyvatel, je pesimistická. Jsem přesvědčen, že v roce 2050 i vzhledem ke
vzrůstající porodnosti bude v Moravskoslezském kraji minimálně 1 100 000 obyvatel.
Je zřejmé, že Moravskoslezský kraj má záporný celkový přírůstek, tudíž počet
obyvatel v kraji do roku 2050 klesne, ale myslím si, že tento pokles nebude tak
značný.
Pozitivní vliv na vývoj obyvatelstva v kraji má především příliv zahraničních
investorů, a to zejména do průmyslových zón, postupně vznikajících. Většina těchto
zón ještě není maximálně využita, a proto se v blízké budoucnosti dá očekávat
příchod dalších investorů a s tím spojený nárůst počtu pracovních míst. Například
v průmyslové zóně Nové Pole, v okrese Karviná, byla zahájena výstavba nové haly
jihokorejské firmy Sejong. V této továrně se budou vyrábět výfuky pro automobilku
Hyundai v Nošovicích a měla by zaměstnávat až 250 lidí. Dva důležité faktory je
potřeba zlepšit, aby se počet přistěhovalých osob trvale zvýšil. Jsou jimi nedostatek
pracovních míst a nízký počet vysokých škol.
56
8. Shrnutí (Sumarry)
The aim of this diploma thesis is to valorize population development in
Moravskoslezský region after 1989. The development of the amount of population in
Moravskoslezský region was compared with the development of the Czech Republic.
I made analysis of the population development within region, ïndividual districts, the
biggest cities and administrative areas ORP. The work deals with changes in amount,
movement and also structure of inhabitants due to age groups, sex and obtained
education. This thesis is focused on a period after 1989 but it’s also supplied with a
data from the period 1869 to 1989. Partial goal of this work is expected prediction of
the population development.
Keywords: Moravskoslezský region, population development, amount of
inhabitants, population movement, population structure.
57
9. Použité zdroje
1. RŮŽKOVÁ, J. – ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869
– 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s.
2. PAVLÍK Z., KUČERA M. (eds. ) Populační vývoj České republiky 1990-2002.
Praha: Katedra demografie a geodemografie přírodovědecké fakulty UK, 2002.
3. Databáze „Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 –
2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM].
4. PAVLÍK, Z., KUČERA M.: Populační vývoj na přelomu 20. a 21. století. Praha:
Karolinum, 1999
5. PAVLÍK Z., KUČERA, M. (eds.): Populační vývoj České republiky - 1994-2001.
Praha: Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita
Karlova v Praze, 1995-2001.
6. KUČERA, M., ŠIMEK, M.: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce (1996-1999).
Demografie č. 3(4) ročníků 1997-2000.
7. Věk a vzdělání populace v Moravskoslezském kraji [online]. Poslední revize 23. 4
2008 [cit.2007-07-31] Dostupné z: <
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FF4/$File/310307020.xls>
8. Věk a vzdělání populace v České republice [online]. Poslední revize 13.8. 2007
[cit.2007-07-31] Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/3103-07>
9. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. Poslední revize
[cit.2007-07-26] Dostupné z: <http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/aktual/ep-1>
58
10. Statistická ročenka České republiky 2007 [online]. Poslední revize 29.2. 2008
[cit.2008-03-01] Dostupné z:
<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-0400>
11. Složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku v roce 2006 [online].
Poslední revize 8.8. 2007 [cit.2007-07-26] Dostupné z: <
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE2E4/$File/0001070402.xls>
12. Věk a vzdělání populace [online]. Poslední revize 13.8. 2007 [cit.2007-07-31]
Dostupné z:
<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FF4/$File/310307020.xls>
13. Oficiální stránky Moravskoslezského kraje [online]. Poslední revize neuvedena.
Dostupné z: < http://www.kr-moravskoslezsky.cz/fakta.html>
14. [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z:
<http://popin.natur.cuni.cz/html2/index.php?item=8.4.e>
15. [online]. Poslední revize neuvedena. Dostupné z: <http://popin.natur.cuni.cz/
html2/publications/papers/popdev02cz/population_development_czech_all.pdf>
16. [online]. Poslední revize 24.4. 2008 [cit.2008-04-24] Dostupné z: <http://www.czso.cz> 17. Vývoj obyvatelstva v roce 2006 [online]. Poslední revize 8.8. 2007 [cit.2007-07-
26] Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/4007-07>
18. Demografická ročenka okresů České republiky 1991 až 2006 [online]. Poslední
revize 6.12. 2007 [cit.2007-12-19] Dostupné z: <
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/4034-07-1991_az_2006-130>
19.. Věk a vzdělání populace v ČR [online]. Poslední revize 23. 4 2008 [cit.2007-07-
31] Dostupné z:
<http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FD2/$File/310307001.xls
59
PŘÍLOHY
60
SEZNAM PŘÍLOH
1. Počet narozených v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006
(relativní údaje)
2. Počet zemřelých v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní
údaje)
3. Migrační saldo v Moravskoslezském kraji v období let 2001 – 2006 (relativní
údaje)
61
Příloha 1
62
Příloha 2
63
Příloha 3