UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA€¦ · Prostorové práce do architektury...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ

Miroslav Střelec (1943 – 2014) – výtvarné dílo

Magisterská diplomová práce

Bc. Martin Vlček

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.

Olomouc 2015

2

Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracoval sám bez

pomoci cizí osoby a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem

použil.

V Olomouci dne 20. 4. 2015 .....…………………………

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi pomohli k vypracování této

magisterské diplomové práce. Především vedoucímu práce panu Prof. PhDr.

Ladislavu Danielovi, Ph.D., za podnětné rady a odborné vedení. Chtěl bych také

poděkovat paní Svatavě Střelcové za zpřístupnění osobního archivu a za spolupráci.

Děkuji také rodině za jejich podporu.

4

Obsah Úvod .............................................................................................................................5

1. Dosavadní literatura o Miroslavu Střelcovi .............................................................7

2. Život Miroslava Střelce ........................................................................................ 10

3. Charakteristika díla Miroslava Střelce................................................................... 15

3.1. Výtvarné dílo ........................................................................................... 15 3.2. Užitá grafika ............................................................................................ 17 3.3. Volná grafika ........................................................................................... 23 3.4. Prostorové práce do architektury .............................................................. 26

4. Soupisový katalog ................................................................................................ 31

4.1. Užitá grafika ............................................................................................ 31 4.2. Volná grafika ........................................................................................... 41 4.3. Prostorové práce do architektury .............................................................. 42

5. Závěr .................................................................................................................... 47

6. Poznámky ............................................................................................................. 49

7. Bibliografie .......................................................................................................... 55

7.1. Literatura chronologicky .......................................................................... 55 7.2. Literatura abecedně .................................................................................. 58 7.3. Prameny ................................................................................................... 62 7.4. Internetové zdroje..................................................................................... 62

8. Textová příloha .................................................................................................... 64

8.1. Soupis samostatných výstav ..................................................................... 64 8.2. Soupis společných výstav ......................................................................... 64

9. Seznam vyobrazení ............................................................................................... 66

10. Vyobrazení ........................................................................................................... 73

Resume ....................................................................................................................... 85

Anotační list ................................................................................................................ 86

Úvod Moje magisterská diplomová práce se podrobně zabývá životem a dílem

grafika, sochaře a designéra Miroslava Střelce1 [1, 2].2 Miroslav Střelec byl

uznávanou osobností zejména v oboru užité grafiky. Svůj všestranný zájem rozvíjel

napříč několika uměleckými obory. Vedle výtvarného umění hrál rád na klavír,

zajímal se o starší i soudobou hudbu, zejména jazz. Později dokonce začal

organizovat jazzové večery v Olomouci.3

Mezi léty 1968-1988 byl zaměstnán jako grafik v Oblastní galerii výtvarného

umění v Olomouci, kde pravidelně pořádal cyklus koncertů. V letech 1969-1990

byl evidován v Českém fondu výtvarných umělců v Olomouci. Dále byl členem

UVU a Spolku výtvarných umělců v Olomouci. Od roku 1988 působil Miroslav

Střelec jako výtvarník na volné noze. Po roce 1989 navrhoval loga, design manuály

a architekturu zejména pro soukromé klienty. V posledních letech svého života

navrhoval volné grafické listy, které realizoval ve svém domě v Polské ulici, kde

také bydlel. Výtvarné dílo Miroslava Střelce je dnes uloženo především v soukromé

sbírce v Olomouci. Jeho práce se ovšem nacházejí také v soukromých sbírkách

v Polsku, Švédsku, Německu, USA nebo Austrálii.4

Magisterskou práci jsem zpracoval z poskytnutých dokumentů, fotografií,

návrhů a modelů, které blíže charakterizují dílo Miroslava Střelce. Na základě

osobního kontaktu s jeho manželkou, paní Svatavou Střelcovou a blízkými

spolupracovníky jsem lépe pochopil osobnost tohoto umělce. Paní Střelcová mi

umožnila nahlédnout do soukromé sbírky výtvarného díla svého manžela. Ta

obsahuje plakáty, trojrozměrné modely, kresebné návrhy, firemní manuály,

katalogy k výstavám, časopisové články, korespondenci a částečnou

fotodokumentaci výtvarných prací.

Výtvarné dílo Miroslava Střelce jsem předběžně rozdělil do tří samostatných

okruhů. Je zde zastoupená volná a užitá grafika, prostorové práce v architektuře

a návrhy architektury. Prvním oborem je užitá grafika, která obsahuje návrhy

plakátů, log, katalogů výstav a design manuálů. Dále to jsou prostorové práce

v architektuře, které dekorovaly interiéry a exteriéry veřejných budov (např. školy,

kina, hotely, firemní podniky). Poslední kategorií jsou návrhy spojené

s architekturou, jež jsem do své práce záměrně nezařadil. Vzhledem k složitosti

6

interpretace toho oboru, jsem ponechal architekturu jako volné téma vhodné pro

budoucí zpracování.

Magisterská práce je rozdělena do tří částí. První část obsahuje podrobný život

Miroslava Střelce sestavený především ze vzpomínek jeho blízkých a kolegů.

V druhé části jsem detailně popsal jeho výtvarné dílo, které jsem rozdělil do tří

podkapitol. Poslední, třetí část obsahuje soupisový katalog všech autorových prací.

Součástí práce je také bohatá obrazová příloha.

7

1. Dosavadní literatura o Miroslavu Střelcovi O Miroslavu Střelcovi vyšlo jen několik katalogů k samostatným i skupinovým

výstavám, zatím však nevyšla žádná podrobnější monografie nebo studie,

zabývající se detailně jeho životem a tvorbou. S jeho jménem se můžeme setkat

v encyklopedických slovnících, odborných časopisech, katalozích nebo literatuře

zabývající se soudobým výtvarným uměním. Většina z nich však přináší jen

základní životopisné údaje a drobnou charakteristiku jeho práce. V následujících

odstavcích se budu chronologicky zabývat literaturou, která přináší hlubší

zamyšlení nad autorovým dílem.

Nejstarším textem, který zmiňuje jméno Miroslava Střelce je životopis Mirek

Střelec – Můj životopis vydaný v roce 1949 v Olomouci.5 Bohužel text končí rokem

1957 a dále nepokračuje. O několik let později v roce 1972 vznikl katalog výstavy

vydaný Divadlem hudby v Olomouci s názvem Plakáty Miroslava Střelce.6Úvodní

slovo a text ke katalogu připravil jeho kolega a přítel, filozof prof. PhDr. Pavel

Floss.7 Na úvodní stránce zběžně charakterizuje dosavadní plakátovou tvorbu

Miroslava Střelce. Další obsah katalogu není znám, protože se jako celek katalog

v pozůstalosti nedochoval.

O dva roky později vznikl katalog k výstavě Miroslav Střelec Plakáty.8

Výstava se uskutečnila v Brně v roce 1974 a z větší části opakovala olomouckou

výstavu. Opět se ujal úvodního slova Pavel Floss. Následující stránky obsahují

výběr nejzajímavějších plakátů mapující výstavu. Obrazová příloha začíná

plakátem ke grafické výstavě Jiřího Balcara Balcar [3]9 z roku 1973. Následují

plakáty vytvořené v roce 1971 pro Galerii umění v Olomouci: Současná kanadská

grafika [4],10 Endre Nemes [5],11 Žena [6]12 a plakát Galerie výtvarného umění

Olomouc [7].13

V roce 1974 vyšel katalog pro brněnskou výstavu Miroslav Střelec - Užitá

tvorba.14V úvodním textu se Jiřina Hockeová rozepisuje o významu tvorby

Miroslava Střelce. Zabývá se společnými znaky, které prostupují celou jeho prací

od plakátů, firemních značek, katalogů až po plastické realizace v architektuře.

Součástí katalogu jsou ukázky prací. Katalog začíná ukázkami již zmíněných

plakátů Balcar [3]15 a Žena [6].16Následují plastické realizace v architektuře. Dva

Reliéfy pro 70 mm kino v Uničově [8,9]17 z leštěné mosazi z roku 1975. Dva

dřevěné Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci [10, 11]18 z roku 1977.

8

Poslední ukázkou je fotografie jarní expozice „Flora Olomouc“ Žena [12]19 z roku

1977.

O několik let později vyšel další katalog Miroslav Střelec - Užitá grafika,

objekty, realizace z roku 1985.20 Autorem byl blízký přítel Miroslava Střelce a

kolega prof. PhDr. Pavel Zatloukal.21

Po roce 1989 začíná literatura přikládat větší význam regionální výtvarné sféře,

a proto vznikla řada encyklopedií a slovníků s medailonky českých výtvarných

umělců. V roce 1993 vyšla publikace Kdo je kdo v architektuře a příbuzných

oborech v České republice.22Medailonek obsahuje život, přehled výstav a seznam

realizace s návazností na architekturu.

Obsáhleji se životem a studiem Miroslava Střelce zabývá Slovník žáků

a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně

a Uherském Hradišti (1939-2003).23Ve stručných medailonech jsou obsažena

jména umělců, kteří studovali na škole.

O několik let později vyšel Slovník českých a slovenských výtvarných umělců

1950-2005 z roku 2005.24 Medailonek Miroslava Střelce obsahuje stručný

životopis, chronologický přehled výstav a seznam realizací. V závěru je pod

vypsanou literaturou ukázka trojrozměrné realizace domovního znamení Jablko pro

prodejnu ovoce a zeleniny v Olomouci vytvořenou v roce 1987.

Teprve v posledních letech vyšla obsáhlá publikace, která komplexně mapuje

vývoj výtvarného umění na Olomoucku v druhé polovině dvacátého století. Kniha

Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969-1989,25 jejichž autory

jsou Pavel Zatloukal a Ladislav Daněk, je nejmladší publikací tohoto typu. Autoři

se několik desítek let pohybovali mezi olomouckou kulturní společností a mnohdy

vycházeli i z vlastních vzpomínek. Spoluprací s olomouckými výtvarníky

a pamětníky mohla vzniknout publikace, která vedle historického vývoje obsahuje

také kapitoly věnující se jednotlivě olomouckých výtvarných umělců. Kapitola o

Miroslavu Střelcovi je rozložena na dvě strany a obsahuje základní faktografické

údaje z jeho života, charakteristiku díla, přehledný seznam samostatných a

společných výstav, výběr realizací, vydané katalogy a přehled literatury. Text je

doplněn jeho společnou fotografií s kolegy Oldřichem Šemberou, Pavlem

Zatloukalem a dalšími z roku 1981. Ukázkou jeho práce je fotografie Nástěnné

malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouci [13]26 z roku

1986. Několik ukázek Střelcovy tvorby je rozloženo do celé publikace a tematicky

9

doplňuje odborný text: plastický reliéf z leštěné mosazi Reliéf [14]27 v kapitole

Oficiální scéna aneb Nebezpečné známosti, plakát výstavy Výtvarní umělci

Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouci [15]28

z roku 1987 v kapitole Katedry výtvarné výchovy a teorie na Univerzitě Palackého.

V závěru plakát České sochařství 1948/88 [16]29 z roku 1989 v kapitole Oblastní

galerie výtvarného umění v Olomouci.

10

2. Život Miroslava Střelce Miroslav Střelec30 se narodil 5. listopadu 1943 v Olomouci jako jediné dítě

Jaroslavu Střelcovi,31 prokuristovi firmy Zora v Olomouci, a Hedvice Střelcové,

rozené Gajewské.32 Rodina bydlela v bytě na třídě Čsl. legií č. 28 v Olomouci.

Miroslav Střelec od dětství hrál rád na klavír a kreslil. Jeho první kresby

zachycovaly vagony, kola a kolečka.33 Otec poznal synovy umělecké vlohy a vedl

ho k výtvarné práci. Nebylo proto překvapením, že se jako jediný syn rodičů začal

později umění věnovat naplno. O sobě poznamenal: „Bylo všemi konstatováno, že

jsem učenlivý, hloubavý, snaživý, ctižádostivý a chtivý vědění.“34

Miroslav Střelec nejprve navštěvoval Základní devítiletou školu v Nových

Hodolanech v letech 1949-1957.35 V roce 1957 byl přijat na Jedenáctiletou střední

školu v Olomouci Hodolanech, kde v roce 1960 maturoval. V roce 1956 se

zúčastnil první výstavy žáků vyšších středních a odborných škol s akvarelovou

studií ženy.36 Následně pak s pěti obrázky vyhrál krajskou soutěž žáků nižších

středních škol. Tři měsíce navštěvoval ateliér malíře Jaroslava Grmely,37 kde

maloval portréty a zátiší. Za svůj olejový obraz Váza s kyticí slunečnic, zaslaný do

mezinárodní dětské soutěže konané v Dillí, získal pohár Shankar’s Children’s

Competition 1957. Jeho obraz byl publikován v katalogu výstavy Children’s Art

Number 1957.38

Vzhledem k jeho nadání doporučili rodiče synovi studium na Střední

uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (dále jen SUPŠ).39 Tehdy to byla

škola vysoké úrovně, která téměř nahrazovala akademii. V letech 1960-196440

studoval Miroslav Střelec ateliér volné a užité grafiky u profesorů Jiřího Jašky,41

Jaroslava Kořínka,42 Rudolfa Kubíčka43 nebo malíře Jana Hanáčka.44 Průběžně ve

škole navštěvoval kurzy kresby, malby, grafiky a typografie. Jeho spolužákem byl

například sochař Ivan Theimer,45 od něhož pochytil řemeslné dovednosti. Miroslav

Střelec si zároveň zlepšil pozorovací schopnosti a zásady při kresbě portrétu.

Třikrát se pokoušel dostat na AVU v Praze k prof. Karlu Svolinskému,46 kam se

nedostal.47

Po skončení studia pracoval nějaký čas v Ústí nad Labem. V severních

Čechách se na dlouho nezabydlel. V důsledku povinné vojenské služby odešel do

11

Tábora. V letech 1966-1968 pracoval jako divadelní výtvarník v táborském Divadle

Ivana Olbrachta.48

Smrt jeho otce v roce 1968 přiměla Miroslava Střelce k ukončení práce

v Divadle Ivana Olbrachta a návratu do rodné Olomouce.49 Od roku 1968 byl

zaměstnán jako grafik v Oblastní galerii výtvarného umění v Olomouci (dále jen

OGVU), kde zůstal až do roku 1988.50 Seznámil se zde s řadou kolegů a pozdějších

rodinných přátel: Pavlem Zatloukalem,51 Oldřichem Šemberou,52 Jaromírem

Lakosilem,53 Františkem Bělohlávkem54 nebo Yvonnou Boháčovou.55 V letech

1969-1977 pracoval Miroslav Střelec v OGVU nebo ve svém prvním ateliéru

v Hrnčířské ulici.56

Pro OGVU navrhoval plakáty: Současná kanadská grafika [4],57 Vittorio

Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17],58 Slovenská

grafická tvorba 1970/78 [18],59Okresní festival zájmové umělecké činnosti

[19],60Umělci svému městu [20],61Olomoucké komorní slavnosti 87‘ [21],62Vladimír

Tesař/Vysočina [22].63 Graficky upravoval katalogy výstav: 26 mladých výtvarných

umělců Olomoucka [23],64Umělci svému městu [24],65Miroslav Střelec

[25],66Miroslav Střelec – Plakáty [26]67 a pozvánky k výstavám. Intenzivně se

věnoval výstavní činnosti.

Od roku 1969 vystavoval samostatně i skupinově. Již v roce 1972 proběhla

jeho první samostatná výstava v Olomouci s názvem Plakáty Miroslava Střelce.68

Miroslav Střelec při této příležitosti prezentoval plakáty Balcar [3],69Endre Nemes

[5],70Žena [6],71Albín Brunovský, Galerie výtvarného umění Olomouc [13]72 nebo

Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17].73 Po

dvou letech zopakoval Miroslav Střelec tuto výstavu v Galerii mladých při

Městském kulturním středisku S. K. Neumanna v Brně s novým titulem Miroslav

Střelec – Plakáty.74

Miroslav Střelec se postupně zapojoval do kulturního života v Olomouci.

Počátkem sedmdesátých let pomáhal organizovat Jazzové dny v Olomouci, kde

hrálo Jazzové trio Petra Junka: Petr Junek na klavír, architekt Karel Hotový na bicí

a Jan Pokorný na kontrabas.75 Pro tuto příležitost navrhl několik skic plakátů

Olomoucké Jazzové dny [27 - 30].76 V OGVU pořádal pravidelně cyklus koncertů

Hudba mezi obrazy,77 kterými přilákal laickou veřejnost se zájmem o hudbu také do

galerie. Později zařizoval veškeré galerijní hudební produkce. Při této příležitosti se

v roce 1973 poprvé setkal se svojí budoucí manželkou Svatavou Sládečkovou78 a ve

12

stejném roce se s ní v říjnu oženil. Od roku 1976 společně vychovávali syna

Jakuba.79

V letech 1973-1988 se věnoval grafickému řešení pavilonů pro mezinárodní

výstavy „Flora Olomouc.“ Ve spolupráci s hlavním architektem květinových výstav

a ředitelem Flory Zdeňkem Štefkou80 vytvořili řadu výstavních pavilonů. Velkolepě

pojaté pavilony byly na tehdejší dobu podmíněny dostatkem financí. Pod jejich

rukama vznikly bohatě barevně a tvarově řešené instalace Květina a životní

prostředí [31]81nebo Žena [12].82

V roce 1978 proběhla druhá samostatná výstava, nepočítáme-li opakování

výstavy v Brně v roce 1974. Tato akce se konala v Domě umění města Brna

s titulem Miroslav Střelec – Užitá tvorba.83Autor na výstavě představil prostorové

práce: Diagonální vrstvení [11],84Jalta - značka [32],85Květinový triptych nebo Dva

reliéfy [8, 9].86 Dále práce užité grafiky, plakáty: Jazzové dny Olomouc 1977, Žena

[6],87Historické hodiny nebo Japonský plakát. Loga: Galerie výtvarného umění

v Olomouci, Společenské středisko Jalta v Olomouci, Okresní kulturní středisko

v Olomouci, Festival Jazzové dny Olomouc 1977. Získal svůj druhý ateliér ve Staré

ulici, v němž pracoval v letech 1977-1993.88

V průběhu osmdesátých let pracoval zároveň na zakázkách z užité grafiky a na

prostorových realizacích dekorujících architekturu. V roce 1985 se uskutečnila třetí

výstava v Divadle hudby v Olomouci s titulem Miroslav Střelec – Užitá grafika.89

Jeho zájem o grafiku a umění neutuchal ani v době, kdy cestovat za hranice

ČSSR nebylo vůbec lehké. Před rokem 1989 pravidelně jezdil do Krakowa na

Bienále polské grafiky, kde hledal inspiraci. Spolupracoval s nakladatelstvím Profil

v Ostravě a věnoval se grafickým úpravám knih. Miroslav Střelec velmi obdivoval

severský design a architekturu, a proto se v závěru osmdesátých let vydal do

Skandinávie. V roce 1989 jel do Švédska a později v roce 1996 do Finska.

Procestoval Sýrii, Izrael, Polsko, Mexiko, Kubu a Velkou Británii.90

V roce 1988 se poprvé objevily zdravotní problémy – diabetes. Na jaře 1988

odjel do Mexika. Po návratu ho zasáhla smrt jeho maminky v roce. Tato událost

uspíšila rozhodnutí pracovat definitivně na volné noze.91 K tomu účelu si pořídil

v pořadí třetí ateliér s domem na Polské ulici a ateliér v Praze, kde pracoval v letech

1993-2014.92 Často jezdil na svou chatu v Nové Dědině, zakoupené v roce 1989.93

Na chatě trávil čas kultivací okolní krajiny a parkovými úpravami terénu.

13

Po roce 1989 se věnoval zakázkám pro nově vznikající firmy a školy. Vytvářel

firemní loga, logotypy, grafické manuály a návrhy pro architekturu. Známá loga

vytvořil pro Univerzitu Palackého UP [33],94 knihkupectví ANAG [34],95Hotel

Laffayette [35].96 Druhé místo získal v soutěži na návrh loga pro Masarykovu

Univerzitu v Brně.

Při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. zhotovil Miroslav Střelec celý

informační systém. Od roku 1995 začal spolupracovat s grafikem Jiřím Machem97

spolužákem syna Jakuba na Gymnáziu v Hejčíně, a Romanem Přidalem. Jiří Mach

převáděl kresebné návrhy log a volných grafik Miroslava Střelce do počítače a

vytvářel jejich digitální podobu. Podle slov Jiřího Macha byl Miroslav Střelec:

„Přísný člověk na sebe a pedant. Nekompromisní s vytříbeným citem pro

precizní práci.“98

V roce 1996 se Miroslav Střelec v Olomouci s rodinou přestěhoval z ulice

Vídeňské č. 9, kde měl trvalé bydliště, na ulici Handkeho č. 9. Značnou část jeho

díla, především plakátů, návrhů a plastických modelů zničila povodeň v roce 1997,

která se prohnala jeho ateliérem.99 Co se podařilo zachránit, je dnes uloženo

v soukromé sbírce nebo v archivu Muzea umění v Olomouci.

Stále intenzivnější pracovní nasazení a málo odpočinku se podepsaly na jeho

zdraví. Poté, co se u Miroslava Střelce objevila v roce 1988 cukrovka, bylo jeho

zdraví vážně ohroženo. Avšak teprve od roku 2000 se jeho zdraví zhoršovalo

podstatněji. V průběhu tohoto období se intenzivně věnoval volné grafice, návrhům

pro architekturu, expozicím a rekonstrukcím v historických jádrech měst. Mnohé

své práce nestačil dokončit. Od 13. května 2013 byl Miroslav Střelec

hospitalizován v Praze. Navzdory velkým zdravotním problémům do poslední

chvíle pracoval. Zemřel v Praze 10. února 2014 ve věku sedmdesáti let.100

Miroslav Střelec měl potřebu se stále vzdělávat. Velice se zajímal o dějiny 20.

století a historii obecně. Téměř čtyřicet let intenzivně studoval světová náboženství,

především judaismus, o kterém nasbíral desítky knih. Studoval středověkou

filozofii, s níž ho seznámil kamarád z dětství, komeniolog Pavel Floss. Poslouchal

jazz a klasickou hudbu. Od mládí aktivně ovládal angličtinu, němčinu, polštinu.101

Miroslav Střelec spolu s Pavlem Zatloukalem připravoval svou retrospektivní

výstavu v Muzeu umění v Olomouci. Chtěl na ní představit ukázky svých prací ze

všech výtvarných oborů, kterým se za svého života věnoval. Při této příležitosti měl

14

být vydán obrazový katalog jeho díla a životopis ve formě vzpomínek jeho kolegů a

blízkých. Miroslav Střelec měl vytvořený koncept výstavy, ale všechny podklady se

mu již nepodařilo shromáždit. Při nedávném rozhovoru mě profesor Pavel

Zatloukal ujistil, že myšlenka retrospektivní výstavy Miroslava Střelce je stále

aktuální. Pavel Zatloukal plánuje uspořádat jeho výstavu v Muzeu umění Olomouc

v nejbližších dvou letech.102

15

3. Charakteristika díla Miroslava Střelce

3.1. Výtvarné dílo

Dílo Miroslava Střelce prochází napříč mnoha výtvarnými obory s desítkami

realizací v oblasti architektury, výstavnictví, prostorových objektů, užité grafiky,

vizuální komunikace, volné grafiky a kresby. Spolupracoval na řešení výtvarných

úkolů skloubením architektury a designu v návrzích interiérů prodejen, hotelových

hal, škol a jiných veřejných institucí.103 Jednalo se o široké rozpětí tvorby od

drobného detailu až po design celku.

Pavel Zatloukal o díle Miroslava Střelce napsal: „Jeho díla jsou výsledkem

snahy po dosažení harmonie vnitřního řádu za dominantní spoluúčasti rozumu,

logiky a zákonitosti. Toto promyšlené pěstování civilizační estetiky se děje formou

věcnosti, pádnosti s vyloučením nahodilosti, živelnosti či dekorativismu.“104

Podobné sdělení přináší Pavel Floss: „Miroslav Střelec má rád harmonii a

proto nerozrušuje, ale sjednocuje, nezatemňuje, ale zjasňuje, nepreferuje smysly,

ale spoléhá na rozum vyvážený s citem.“105

Při své práci využíval především pero, tuš a kružidlo. S oblibou používal

grafickou techniku sítotisku při tvorbě plakátů a později volných grafických listů.

Pracoval s celou řadou materiálů, které zahrnovaly dřevo, kov, papír, folii,

plexisklo a plast.

Miroslav Střelec hledal inspiraci převážně v abstraktním umění a surrealismu.

Abstraktní prvky přetransformoval k účelnosti a jasnosti. Jeho práce nese rysy

neobvyklé stylové jednoty. Od plošných grafických prací až po trojrozměrné

projekty, které prezentují jeho cílevědomou snahu nalézt adekvátní formu myšlení a

cítění současného člověka s jeho převládající rozumovou složkou.106

Podle slov Pavla Zatloukala: „Miroslav Střelec jistým smyslem pracuje na

jediném úkolu. Zřetelně o tom svědčí kontinuita jeho výtvarného názoru i rukopisu.

Zůstává svůj, neopakovatelný, snadno identifikovatelný a přitom neuzavřený a

16

houževnatý pokračující. Jeho díla jsou kapitolami jediné rozepsané knihy na téma

abstrahující syntézy, jež zahrnuje široké, leckdy i různorodé prostory.“107

Obecně o jeho díle Pavel Zatloukal píše: „Miroslav Střelec má rád lapidárnost,

čistotu, střízlivost, oproštění. Zároveň miluje velkorysost, monumentalitu, patos

velkého a jasně vysloveného, ne-dvojznačného, ne-relativního. Přitom je

romantik.“108

Vyznačuje se nezaměnitelným rukopisem s využitím jednoduchých

geometrických tvarů a s přísným smyslem pro kompoziční řád, zdůrazněný

charakteristickým barevným řešením. Jednotlivé barvy rád fázuje v široce

rozvedených decentních škálách nebo naopak využívá výrazných kontrastů ostré

barevnosti.109

Jak o něm napsal Pavel Zatloukal: „Miroslav Střelec má rád barvu, užívá ji až

po hranici kontrastů a napětí, údernou, signální a jindy zas jemně odstíněnou. Má

rád opakování a posuny při vrstvení, kupení, prolínání. Má rád práci s prostorem i

evokace prostoru. Miluje kruh, kouli, oblouk, křivku ve švihu.“110

17

3.2. Užitá grafika

3.2.1. Plakáty

Plakátovou tvorbu Miroslav Střelec rozvinul až příchodem do OGVU v

Olomouci koncem šedesátých let.111 Pro galerii navrhoval výstavní katalogy,

pozvánky a především plakáty, které se vyznačovaly nezaměnitelným osobitým

přístupem autora. Miroslav Střelec v olomoucké galerii začínal s návrhy plakátů,

které tvořily základ jeho činnosti. Plakát ho ve své čisté grafické formě přitahoval

od samých začátků jeho výtvarné tvorby. Stal se nositelem nejdůležitějších rysů a

myšlenkových pochodů autorovy práce. Jeho plakáty byly vytvářeny podle jasného

geometrického vzorce s přísným smyslem pro kompoziční řád, který zdůrazňoval i

osobité barevné řešení.112

Jeho plakáty jsou opakem detailních, drobných až kaligrafických

propracovaných prací s ohraničenými mikrosvěty a uzavřeným příběhem. Plocha je

osvobozena od tradiční překypělosti tvarů a symbolů. Nepracuje s dokonalou

jemností jednotlivých částí plochy. Působí mnohem robustněji, svérázně a

velkoryse. Jsou monumentální, sjednocené a barevně působivé.113

Velkoryse pojaté plochy jsou doširoka otevřené oku diváka. Po celou dobu

autor pracoval s velkými plochami užívajícími až „architektonickou“ stavbu. Stejně

jako všechny symboly a tvary nejsou samoúčelně nahozeny, ale vedeny

s promyšlenou architektonickou koncepcí.114

Jednoznačnost kontur a barevných ploch vypovídá o sebejisté povaze umělce.

Používal jednoduché geometrické tvary a jasné kontrastní barvy také v místech, kde

jednou barvou dominuje nad druhou. Silným kontrastem způsobuje větší dynamiku

děl. Často jsou jeho plakáty nevyplněny barvou a velké bílé plochy mluví samy za

sebe. Jeho plakáty zastávají funkci obrazu, nemají jen charakter letáku o události.

Považuje plakát na plnohodnotné umělecké dílo.115

Jak Pavel Zatloukal napsal: „Jeho díla jsou výsledkem snahy po dosažení

harmonie, vnitřního řádu za dominantní spoluúčasti rozumu, logiky a zákonitosti.

Toto promyšlené pěstování civilizační estetiky se děje formou věčnosti, pádnosti

s vyloučením nahodilosti, živelnosti či dekorativismu.“116

18

Miroslav Střelec pracoval téměř vždy s grafickou technikou sítotisku, kterou si

velmi rychle oblíbil.117 Vzhledem k tomu, že bylo nutné plakáty, pozvánky a

katalogy množit na desítky kusů, byl sítotisk tou pravou grafickou technikou.

V pozdější době při tvorbě volných grafik mu s digitalizací a rozmnožením

pomáhal jeho kolega Jiří Mach.118

Do své práce jsem zařadil část dochovaných plakátů, které vznikaly mezi léty

1970-1990. Bohužel byla většina jeho plakátové tvorby během povodně v roce

1997 zničena v umělcově ateliéru na Polské ulici. I když se jedná o zlomek velkého

díla, obsahují vybrané plakáty všechny znaky, které dokládají nezaměnitelný

způsob autorovy práce. Respektuje specifika každého plakátu se zřetelem na

výstavu, koncert a také na pochopení ze strany diváka. Zdůrazněním výtvarné

složky přestává mít výhradně sdělovací charakter a stává se emotivně silným

výtvarným dílem.119

Prakticky na všech Střelcových plakátech je dominantním prvkem písmo, které

mělo pod jeho rukama mnoho tvarů a forem. Mezi jeho první práce, které efektivně

využívají práci s písmem, patří plakát z roku 1971 pro výstavu Vittorio Cavicchioni

- Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17].120 Horizontálním

členěním textu a šikmo umístěným štítkem ve spodní části navazuje na tradici

meziválečných plakátů. Výběr barev je zvolen tak, aby podtrhl význam, který autor

přikládá zvolenému písmu. Dodržuje opět jednoduchou geometrii a dělí celou

plochu barevným pruhem na polovinu. Podobně rozdělil pomocí širokého

barevného pruhu plakát Umělci svému městu [20]121 a katalog Umělci svému městu

[24]122 z roku 1985. Jednoduchá grafika a písmo tvoří celek, což je pro autorovu

tvorbu typické. Autor kladl důraz především na písmo a sdělovací charakter

plakátů. Plakáty zbytečně nezaplňoval grafikou, a proto často ponechával velké

barevné plochy čisté.123

Miroslav Střelec pracoval téměř vždy s vhodným bezpatkovým písmem.

V roce 1971 vytvořil plakát k výstavě Endre Nemes [5].124 Na jednolitém

oranžovém podkladu dominuje naddimenzované tmavé bezpatkové písmo a

elegantní grafický detail. Střelec záměrně ponechal rozsáhlou oranžovou plochu

volnou kvůli čistotě formy a silnější intenzitě oranžové plochy.

Plakát pro Okresní festival zájmové umělecké činnosti [19]125 z let 1972-1973

zdůrazňuje geometrickou formu a osově souměrnou grafiku v odstupňovaných

odstínech šedi. V centrálním kruhu uplatňuje dva větší zaoblené obdélníky

19

s menšími otočenými o devadesát stupňů. Citlivě vybrané šedé odstíny svědčí o

„dobrém oku“ autora. V tomto případě převládá ústřední grafika nad menším

nadpisem. Dochovaly se dva přípravné návrhy [36, 37].126

Jako celostránková iniciála B je pojatý plakát Balcar [3]127 z roku 1973 pro

výstavu grafik Jiřího Balcara.128 Plakát se zúčastnil také výstavy Miroslav Střelec –

Užitá tvorba, konané v Brně v roce 1974.129 Přesnou barevnou kombinaci plakátu

již dnes nevíme. Naštěstí se dochovalo několik přípravných kolorovaných kreseb

v červených odstínech [38 - 41].130

Miroslav Střelec s oblibou fázuje barvy v široce rozvedených barevných

škálách a někdy naopak využívá výrazných kontrastů ostré barevnosti. Používá

komplementárních barev k dosažení barevného kontrastu. Skládá k sobě oranžovou

a modrou, žlutou a fialovou.131

Pro Druhou světovou výstavu fotografie konanou při Vlastivědném muzeu

v Olomouci v roce 1971, navrhl Miroslav Střelec plakát Žena [6].132 Vznikla také

zdařilá kolorovaná kresba Žena [42].133 Opět je zde dominantní šikmo položený

bílý nadpis. Barevnost je vystupňovaná od tradičního kontrastu až k neonovému

efektu barev. Zvlášť výrazně se tento jev projevuje na tmavém pozadí, které bylo

vzhledem tématu výstavy zvoleno záměrně.134 Ženy v levém horním rohu barevně

prozařuje z temné plochy. Působí jako nalíčené dámské oko na tváři černé

plochy.135

V sedmdesátých letech následovala ještě celá řada plakátů pro výstavy a další

kulturní akce. Všechny práce mají společné znaky ve stylizaci, geometrizaci,

rozsáhlých plochách s dominantním nadpisem. Mohou působit poněkud strnule,

avšak plakát má především informovat a proto statický dojem díla upevňuje jeho

informační charakter. Tomuto typu odpovídá plakát výstavy z roku 1979 Slovenská

grafická tvorba 1970/78 [18].136 Doširoka podtržený nadpis přehledně informuje a

zvýrazňuje důležité informace.

Z osmdesátých let nemáme již tolik zachovaných prací jako z předchozího

desetiletí. Vzhled plakátů se od předešlých nijak nezměnil a dalo by se říci, že

Střelec zachovával pořád stejnou stylovou linii. V roce 1980 vytvořil katalog

k výstavě 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka [23],137 jehož úpravou byl

pověřen.138

V roce 1982 navrhl plakát Sigma [43]139 pro výrobnu čerpadel Sigma

v Olomouci. Ústředním motivem jsou propojené vodní bubliny odstupňovány od

20

tmavě modrých po světle modré. Pro Sigmu navrhl rovněž kalendář pro rok 1982

s ústřední fotografií Fontány [44],140 kterou v roce 1978 navrhl a realizoval do

interiéru generálního ředitelství Sigmy Olomouc.141

V roce 1986, Miroslav Střelec vytvořil plakát Mladí výtvarní umělci

Olomoucka na počest XVII. Sjezdu KSČ [45],142 který obsahuje jeho první

navrhnuté logo Galerie [46]143 pro OGVU v Olomouci. Plakát již postrádá výrazné

výtvarné prvky a nějakou dominantu a je dokladem jisté vyčerpanosti v této

výtvarné oblasti.

Za závěrečnou fázi Střelcovy tvorby v oblasti plakátové tvorby lze považovat

Olomoucké komorní slavnosti 87‘ [21]144 pro ročník 1987 nebo České sochařství

1948/88 [16] z roku 1989, jenž obsahuje jeho druhé logo Galerie [47]145 pro OGVU

v Olomouci. Těmito plakáty Miroslav Střelec uzavřel dlouhou etapu tvorby plakátů

a postupně začal pracovat sám pro sebe. Do karet mu nahrála nová politická situace

po roce 1989 a uvolnění atmosféry. S nástupem nové doby, kterou nabízela

porevoluční atmosféra, přicházely svým charakterem jiné zakázky, například pro

nově vznikající firmy a živnostníky.146 S přílivem moderních informačních

technologií ztratila pozice plakátu svou výhradní informační roli.

3.2.2. Logo

Miroslav Střelec se o typografii zajímal již od raných studií na SUPŠ. V mládí

se naučil jak správně zacházet s perem a tužkou, které jsou pro prvotní návrh loga

nezbytné. Základní dovednosti a dokonalé řemeslné zpracování užité grafiky získal

při studiu na SUPŠ v Uherském Hradišti.147

Soustřeďoval se nejen na grafické úpravy plakátů, katalogů, pozvánek, ale také

na firemní značky, které kladly velké nároky na vynalézavost a vlastní invenci

autora. Loga vznikající pod rukama Miroslava Střelce byla do detailu

propracovaná, nápaditá a geometrizovaná. Zakládal si na správném rozpalu písmen

a s vrozeným citem ho vhodně aplikoval při návrhu loga. Promyšlený obsah a

jasnost loga vedly k úplnému pochopení vlastního významu ze strany diváka.148

Miroslav Střelec věnoval stejnou péči návrhům log a plakátů jako složitějším

projektům prostorových prací v architektuře. Mezi jednotlivými výtvarnými obory

nedělal rozdíl. Po celou dobu práce, od prvních skic tužkou, perem přes kolorované

návrhy až po počítačové vizualizace, odváděl autor skvělou práci.

21

Práce ve výtvarných oborech souvisejících s typografií Miroslava Střelce velmi

bavila. Ve své podstatě v ní viděl dosažení absolutní dokonalosti, jaké může

výtvarník v umění dosáhnout. Při svých procházkách Olomoucí, Brnem nebo

Prahou s oblibou komentoval náhodně vybraná loga, plakáty a značky. Jeho

manželka, která ho často doprovázela, byla vždy věrnou posluchačkou.149

Miroslav Střelec projevoval zájem o písmo již při řešení plakátů k výstavám

organizovaných OGVU v Olomouci. Autor volil vždy nejvhodnější font písma

odpovídající charakteru plakátů. Vybrané písmo mělo svojí velikostí, barvou,

sklonem a tloušťkou odpovídat typu propagované výstavy, koncertu, přednášky, ke

které byl plakát určen. Velmi často bylo písmo jediným grafickým prvkem, které

mělo dominantní polohu na ploše plakátu. Pro představu takového výsadního

postavení písma, uvádím ukázky plakátů Endre Nemes [5],150z roku 1971 nebo

Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17].151

Po příchodu Miroslava Střelce do OGVU v Olomouci roku 1968, bylo jen

otázkou času, kdy se umělec chopí úkolu k vytvoření nového loga pro tuto instituci.

Příležitost dostal v polovině sedmdesátých let, kdy ho s tímto tehdejší vedení

OGVU. Miroslav Střelec nenavázal na původní koncept loga, jehož podoba byla

definována počátečními iniciálami instituce KGO [48]152 nebo GVU [49],153 a které

nesla Galerie umění ve svém logu od poloviny padesátých let.

První logo pro OGVU v Olomouci, které Miroslav Střelec navrhl, bylo užíváno

mezi léty 1977-1987 a jednalo se o slovo Galerie [46],154 vystihující plně význam

instituce. Po více jak deseti letech vytvořil druhou verzi loga Galerie [47],155 která

platila od roku 1988-1990. V letech 1991-1992 vytvořil logo GVU – Galerie

výtvarného umění Olomouc [50]156 se složitější grafikou vloženou do počátečních

iniciál GVU. V roce 1993 navrhl poslední logo pro OGVU přejmenovanou na

Muzeum umění, které neslo název Muzeum umění Olomouc [51].157 Z pohledu

odborníků a veřejnosti mělo poslední logo nejsofistikovanější podobu. V horní

polovině byly propojené počáteční iniciály MU a pod nimi ležel celý název

Muzeum umění Olomouc. V roce 2014 byla vypsána soutěž na nové logo Muzeum

umění Olomouc [52],158 kterou se svým návrhem vyhrál grafik Petr Šmalec.

Miroslav Střelec nechápal význam tohoto řešení a byl počinem Muzea umění

zklamaný.159

Miroslav Střelec v průběhu svého života navrhnul řadu firemních značek a log

pro stejně významné subjekty, jakou byla OGVU v Olomouci. Jeho činnost v tomto

22

oboru dosáhla svého vrcholu v devadesátých letech, kdy navrhoval desítky log a

grafických manuálů pro firmy, školy, hotely a jiné instituce. Jeho významným

počinem bylo druhé místo v soutěži na nové logo pro Masarykovu Univerzitu

v Brně.160

Následně navrhoval řadu log pro olomoucké klienty. V roce 1994 navrhl logo a

celý grafický manuál pro město Olomouc [53].161 Navrhl logo pro knihkupectví

ANAG [34],162 které je používáno dodnes. Jakmile vešel ve známost olomoucké

veřejnosti, dostával zakázky prakticky pořád. Navrhl loga pro hotely: Hotel

Laffayette [35],163 Interhotel Flora [54],164 Hotel Palác [55].165 Navrhoval loga pro

obchody: Boutique Marion [56],166 kavárna Viola [57 - 59].167

Velkým zklamáním bylo pro něho zamítnutí loga pro Univerzitu Palackého v

Olomouci UP [33, 60, 61].168 Podle objednavatele logo svým vzhledem důstojně

neodpovídalo tak významné instituci. Naopak úspěšným návrhem se stalo dodnes

používané logo NTM - Národní technické muzeum [62].169

Ve výčtu jeho prací bych mohl pokračovat dál, rozsah tvorby Miroslava Střelce

v tomto oboru je široký. Většina jeho prací týkající se užité grafiky je nesetříděna a

chybí k ní jakákoli dokumentace. Pro příklad uvádím přehled jednotlivých značek

umístěných rukou autora do podoby koláží na jednotlivé formáty papírů: Logo-

koláž I. [63],170 Logo-koláž II. [64],171 Logo-koláž III. [65].172

Miroslav Střelec vytrvale pracoval až do konce svého života na návrzích volné

a užité grafiky a v mnoha případech zanechal své dílo nedokončené. Z jeho práce je

patrné, že mu velmi záleželo na přesném postupu práce, který spočíval v jasném

provedení prvotního návrhu přes perfektní realizaci až po závěrečný podpis umělce

na díle.

Pavel Zatloukal o Miroslavu Střelcovi napsal: „Ne nadarmo jej král olomoucké

grafiky minulého století František Bělohlávek jednou nazval „svým žákem.“173

23

3.3. Volná grafika

Miroslav Střelec se volnou grafickou tvorbou zabýval již od studia na SUPŠ

v Uherském Hradišti v letech 1960-1964.174 Jeho dosavadní činnost se však týkala

především užité grafiky, tvorby plakátů a katalogů. Teprve v posledních deseti

letech svého života se začal plně věnovat volné grafice. Návrhům a tvorbě

grafických listů se z časových důvodů věnoval ve svém volnu. Práce vytvářel

především pro svoji osobní potřebu.175

Miroslav Střelec navazoval na období, kdy vytvářel pozoruhodné barevně

sladěné plakáty a katalogy. Cit pro barevné vyvážení prostoru se také objevil v jeho

grafických listech. Zájem o dokonalé vyvážení barvy a kompozice bylo

celoživotním krédem autora. Při návrzích barevného tvarosloví se inspiroval

především abstraktním uměním, jehož znaky jsou patrné v každé oblasti jeho

tvorby. Nepochybně přejímal také prvky surrealismu, dadaismu a

konstruktivismu.176

V případě barev volil autor základní barevné spektrum. Oblíbenou barvou

Miroslava Střelce při tvorbě grafik byla šedá, kterou vždy odstupňoval na řadu

tmavších nebo světlejších odstínů. Šedá barva tvořila podklad, ze kterého poté

vycházelo spektrum barev, jakou byla červená, žlutá, modrá a zelená. Barevné

kompozice nanášel na velké bílé plochy, které měly ve výsledku dominantní

postavení nad plochou formátu. Stejně jako u plakátů i v případě volných grafik

platilo, že složitější tvar nejlépe vynikne na čistém velkém formátu. Autor byl toho

názoru, že celkové vyplnění zbylé plochy formátu by jen porušilo harmonii mezi

tvarem a plochou.

Autorovy volné grafiky nesou oproti zbytku jeho přísně definované tvorby

mnohem uvolněnější rukopis. Působí jako koláže pečlivě vybraných geometrických

tvarů, které se navzájem prolínají a vytvářejí barevné kontrasty. Ve své podstatě

postrádají jasně dané hranice tvaru a prostoru. Jsou velmi impulzivní, dynamické

avšak v dokonalé harmonii. Je v nich patrný vnitřní pohyb a klid zároveň. Jsou

volnou interpretací autory mysli a fantazie. Jejich vnitřní význam můžeme odvodit

od představivosti diváka, jeho obrazotvornosti. I přes tyto faktory nepostrádají

grafiky geometrický řád. Pavel Zatloukal se o grafických listech zmiňuje takto:

„Jejich obzor by bylo možné vymezit pojmy racionálno, kázeň, velkorysost,

oprošťování a nedvojznačnost.“177

24

Miroslav Střelec hojně používal grafickou techniku sítotisku178 při tvorbě

plakátů, katalogů a volných grafik. V pozdějších letech grafiky nejen tisknul, ale

také převáděl do digitální podoby za pomoci svého kolegy grafika Jiřího Macha.179

Autor si techniku sítotisku velmi oblíbil, neboť při ní nebylo zapotřebí těžkého

grafického lisu k otištění barvy na papír. Její použití bylo snadnější a rychlejší.

Miroslav Střelec sítotisk naplno ocenil při rozmnožování série grafických listů.180

Bohužel se z jeho volné grafické tvorby mnoho nezachovalo. V této kapitole

předkládám jenom část existujícího díla vzniklého v posledních pěti letech. O

dřívější činnosti v tomto oboru nemáme žádné dochované dokumenty. Grafiky

nenesou žádné názvy, a tudíž jsem každý list pro přehlednost očísloval římskými

číslicemi. Většinou se jedná o díla uložená v soukromé sbírce. Jednotlivé listy jsem

díky společným znakům rozdělil do tří linií. Společným znakem všech tisků

Miroslava Střelce je kontrast mezi komplementárními teplými a studenými

barvami.

Přímá linie:Tisk I. [66, 67]181 je veden v jednoduché barevnosti. Středem

formátu probíhá diagonálně položený světle šedý pruh, který se zprava do leva

snižuje. Rovná hranice objektu je rozrušena tmavší nerovnoměrnou šedou linií

nahoře a stínem vedeným pod okrajem dole. Autor tímto způsobem docílil efektu

trojrozměrné grafiky. Závěr plochy tvoří sytě oranžová tupá špice, jež kontrastuje

se zbytkem objektu. Tisk II. [68]182 je stejně jako předchozí práce v šedé a oranžové

barevné kombinaci. Ústředním motivem je tmavý pruh zvedající se diagonálně

zprava do leva. Pruh svým složitějším členěním přechází v úzký trojrozměrný

kvádr zakončený třemi oranžovými plochami. Tisk III. [69]183 nese také podobné

znaky jako předchozí dvě grafiky, avšak jeho linie není rovná, ale lomená. Objekt

je zcela plochý se sytě oranžovou tupou špicí v závěru. I když se jedná o složitější

tvar, postrádá tisk trojrozměrné vrstvení a tím bylo jeho zhotovení mnohem

jednodušší.

Geometrická linie: Ve své práci Miroslav Střelec s oblibou používal

trojúhelník, kruh nebo čtverec. V základu jasně daný geometrický vzorec narušoval

grafikou připomínající uvolněné tahy štětcem. Tisk IV. [70]184 představuje

rovnostranný trojúhelník tvořený souvislou šedou plochou, která se v závěru

napojuje na oranžový rám. Na levé straně se mění přímá linie v tekutý tvar. Motiv

kruhové výseče, čtvrtiny kruhu, použil autor v návrhu Tisk V. [71].185 Oproti

25

předchozím ukázkám, převládá oranžová barva nad tradiční šedou barvou

oranžová. Detail tvoří dva odstíny šedé barvy, které se v lemu objektu jakoby

rozpouští jedna do druhé. Na tento tvar kruhové výseče navazuje dalším grafickým

listem Tisk VI. [72].186 Autor při návrhu zřejmě vycházel ze staršího dřevěného

modelu tvaru kruhu Model IV. [73].187 Pomocí dvou šablon na sítě nanesl autor dva

kruhy různých průměrů na sebe. Svrchní kruh záměrně nedokončil, aby spodní kruh

z části prosvítal. V tomto případě je barevnost tlumená skládající se z černé a

zeleno-hnědé barvy. Tah nedokončeného většího kruhu je opět vytisknutý do

ztracena.

Abstraktní linie: Do této kategorie bych rád zařadil tisky, které nepodléhají

žádnému zavedenému řádu, a jejich tvar je zcela podmíněný fantazií autora. Tisk

VII. [74]188 je se svou kompozicí totožný s dříve vytvořeným dřevěným modelem

Model I. [75].189 Oproti modelu je tisk v horizontální poloze a je barevně

odstupňovaný z leva doprava. Šedá barva tvoří základ plochy k jasnějšímu

zvýraznění tří barev. Vložením oranžového pruhu mezi modrý a žlutý pruh docílil

autor na jedné straně intenzivního kontrastu a na straně druhé jemného přechodu

barev. Tisk VIII. [76]190 představuje ojedinělý případ grafiky, jejíž rozsáhlá tmavá

plocha je prosvětlena kontrastní barevností za použití oranžových odstínů. Svým

rozložením drobných reflexních prvků připomíná dadaistické dílo. Dílo je přes

množství detailů vyvážené a klidné. Příkladem barevné koláže je Tisk IX. [77].191

Grafika se tříští na množství barevných nestejnorodých prvků, které se pohybují

v určitém chaosu. Dílo vzniklo v průběhu silného uvolnění myšlenek, které autor

zaznamenal v podobě tisku na papír. Jedná se tedy o svévolné nahození barev a

tvarů, tak jak to autor v danou chvíli pociťoval.

Miroslav Střelec se až do konce života snažil o vytvoření absolutního souznění

tvaru a barvy ve svých grafických listech. V několika grafikách této harmonie

docílil. Jeho snažení pokračovalo dál i přes zdravotní komplikace. I přes tyto

chmurné faktory číší z jeho prací energie, život a zájem o něj. Stále nepřestával

pracovat. Byl činný až do posledního roku svého života. Grafiky vložil do rámu a

připravil je k prezentaci na svou retrospektivní výstavu.

26

3.4. Prostorové práce do architektury

Výtvarný názor Miroslava Střelce je jasně definovaný, jak v jeho grafické

tvorbě, tak i v prostorových realizacích a instalacích. Zájmem, který autor

projevoval o trojrozměrné objekty, přirozeně navázal na práci divadelního

výtvarníka v táborském Divadle Ivana Olbrachta. S jeho realizacemi se můžeme od

poloviny sedmdesátých let setkat nejen v Olomouci, ale také v zahraničí.192

Prostorové projekty byly koncepčně mnohem složitější, než plošné práce. Své

návrhy musel Miroslav Střelec konzultovat s architekty a nezřídka s nimi

spolupracoval přímo na realizaci projektu. Jeho blízkými spolupracovníky byli

architekti Karel Hotový, František Horváth nebo Zdeněk Štefka.193

Prostorovou tvorbu Miroslava Střelce můžeme pro upřesnění rozdělit

tematicky do dvou okruhů. Prvním okruhem jsou práce týkající se výstavnické

činnosti, zahrnující grafická řešení pavilonů pro mezinárodní výstavy květin Flora

Olomouc.194 Druhým okruhem jsou plastické realizace určené pro interiéry a

exteriéry veřejných budov.195

Otázkami výstavnické činnosti se Miroslav Střelec zabýval prakticky celý svůj

život. Své schopnosti při tvorbě instalací naplno využil nejen na půdě Galerie

umění v Olomouci, ale hlavně při výstavách „Flora Olomouc.“196 V druhé polovině

sedmdesátých let spolupracoval s architektem Zdeňkem Štefkou i na květinových

instalacích.197 Při tvorbě pavilonů Miroslav Střelec spolu se Zdeňkem Štefkou

kombinovali květiny, skleněné objekty a grafiku. Vždy se jednalo o propracovanou

scénograficky pojatou instalaci s množstvím detailů, barevných kontrastů

s využitím evropské i tropické vegetace. Avšak i přes rozmanitost tvarů si Miroslav

Střelec zachoval jednotnou geometrizující polohu, která je z jeho práce patrná.

Z dochovaných materiálů známe jen dvě výstavy v rámci „Flory Olomouc,“ které

Miroslav Střelec instalačně koncipoval.198

Jedna z prvních květinových zátiší jarní etapy byla instalace Žena [12]199z

roku 1977. Instalace podtrhuje ženskou krásu a něhu použitím netradičních doplňků

v podobě bižuterie kombinovanou s okolní vegetací. Byla to iniciativa Zdeňka

Štefky umístit do každé expozice alespoň nepatrný skleněný prvek.200 Miroslav

Střelec dokázal na malém prostoru expozice vytvořit pomocí světel

neopakovatelnou „scénografickou“ až divadelní atmosféru, které nechyběl kontrast,

svěžest a dynamika. Ve stejném roce ve spolupráci se Zdeňkem Štefkou realizoval

27

expozici Květina a životní prostředí [31],201 kde kombinoval vegetaci, skleněné

dekorační baňky a velkoplošný tisk na pozadí instalace. Záměrně doplňoval prostor

o kulisy a velkoplošný tisk nebo fotografii, aby umocnil hloubu trojrozměrného

prostoru.202

Stejně kvalitní jako květinové instalace, byly i jeho plastické realizace

umístěné do architektury. Miroslav Střelec rád používal ke své práci trvanlivé

ušlechtilé materiály, a proto se mu stal hlavním prostředkem k vyjádření jeho

představ dřevěný, smaltový, skleněný či kovový reliéf. Také v této umělecké

disciplíně zůstává charakter jeho díla hodně grafický. Jeho plastické realizace se

vyznačují přísnou téměř až architektonickou výstavbou kompozice a jasně

definovaným tvarem.203

Od poloviny sedmdesátých let se zabýval tvorbou reliéfů a plastických objektů

do interiérů a exteriérů veřejných budov. Díky členství při Českém fondu

výtvarných umělců v Olomouci měl snadnější přístup k oficiálním zakázkám nejen

v Olomouci, ale také v jejím okolí.204

Jedna z jeho prvních zakázek byla určena pro kino v Uničově. V roce 1975

realizoval dva reliéfy z kovu s jednoduchým názvem.205Levý reliéf [8]206 a

přípravná kresba [78]207 má obdélnou formu a nese prvky fantaskní surrealistické

krajiny s geometrickými prvky tvarově podobnými jako Pravý reliéf. Pravý reliéf

[9]208 a přípravná kresba [79]209 zobrazuje zvlněný čtvercový objekt se zaoblenými

rohy a čtyřmi kulovitými detaily uprostřed. Autor docílil zajímavého efektu, když

do středu objektu proříznul linii připomínající prasklinu. Podobný tvar a návrh

opakuje Miroslav Střelec v osmdesátých letech na jiné zakázce. Dílo s názvem

Reliéf [14]210 je vytvořeno z leštěné mosazi. K návrhu vznikla zdařilá přípravná

kresba [80].211 Reliéf již jen náznakem odkazuje na čtvercovou formu a více

připomíná čtyři propojené kruhy s organickým rozšiřujícím se vykrojením

směřujícím od spodního okraje do středu reliéfu.212

Jeho cit pro čistotu a uhlazenost formy se projevil také v následující plastické

realizaci z roku 1977 pro Základní školu ve Šternberku. Rozměrný reliéf Jablko

[81],213 umístěný na schodišti v mezipatře, představuje rozpůlené ovoce posunuté

do abstrahované roviny. Reliéf se dělí horizontálně na dvě části. V horní polovině

je plasticky vypouklé jablko, které vystupuje do prostoru a dole je jako rozkrojené

s detaily jadérek. Samotné jablko je od základní desky opticky oddělené elegantním

28

vertikálním dělením připomínající nakrájené ovoce. Neutrální téma je zvoleno

záměrně, bez hlubšího významu avšak k dekoraci velkého prostoru schodiště.

V roce 1977 dostal první větší zakázku pro tehdejší společenský dům Jalta

v Olomouci. V rámci projektu řešil logo, několik reliéfů a uspořádání vnitřního

prostoru. Záměrně jsem zařadil, plastické logo Jalta - značka [32],214 do této

kapitoly, neboť se v tomto případě jedná spíše o dobrou plastiku z leštěné mědi než

o plošné logo. Svou velikostí pěti metrů, je považovaná za jednu z největších

značek, které autor navrhl a realizoval. Jednoduché bezpatkové písmo má

horizontální vzhled a je roztažené do stran. Duktus písma je vzhledem ke svému

umístění velmi tučný a dobře čitelný. Rohy dříků jednotlivých písmen jsou

zaoblené a překlady jsou v kruhové podobě. Jednoduchý a jasný styl loga je

propojením minimalistického interiéru s exteriérem budovy.215

V roce 1977 vznikly také čtyři reliéfy do společenských prostor v přízemí

střediska Jalta. Jejich geometrická forma a abstraktní prvky se navzájem doplňují a

propojují celý koncept díla. První reliéf s označením Reliéf I. [10],216 pro který

vznikla i přípravná kresba [82],217 je tvořen dvěma dřevěnými deskami. Na větší

základní desce, která má u všech čtyřech reliéfů funkci jakési pasparty, je

připevněný horizontálně členěný reliéf. Organicky vyhlížející spodní deska

s motivem oblohy je v přímém kontrastu s jasně daným geometrickým řádem horní

desky. I přes odlišné zpracování obou desek se reliéfy doplňují a jako celek tvoří

dynamickou podobu denní oblohy. Druhý reliéf Diagonální vrstvení [11],218 pro

který vznikla zdařilá přípravná kresba [83],219 je mnohem umírněnější a čistější.

Základem je rovněž větší spodní deska s nevýrazným členěním a vrchní menší

deska. Reliéf je členěn diagonálními opakujícími se rovinami v řadě za sebou.220

K reliéfu Diagonální vrstvení [84]221 se dochoval přípravný dřevěný lakovaný

model ve velikosti 1:1. Třetí reliéf s označením Reliéf III. [85],222 ke kterému

vznikla přípravná kresba [86],223 je nejvíce dynamicky rozčleněn. Jeho podobu

tvoří rozměrnější základní deska s menší deskou rozdělenou na čtyři stejně velké

čtverce. Každý čtverec je zároveň harmonicky odstupňovaný v různé výšce od

základní desky. Plochu čtverců dělí diagonálně úzké lišty přecházející také do

základní desky. Drobným detailem jsou malé kuličky, které propojují obě desky

reliéfu na obou stranách. Čtvrtý reliéf s označením Reliéf IV. [87],224 ke kterému

vznikla také kresba [88],225 je ve své podstatně klidnější a svými oblými tvary

29

působí harmonicky. Reliéf je členěn řadou vertikálně položených půlkruhů, které se

v určité fázi rozpadají na menší a ruší tím pravidelnou řadu.

V roce 1978 byl Miroslav Střelec pověřen, aby vytvořil návrh umělecky

hodnotné a zároveň funkční Fontány [44]226 pro generální ředitelství Sigmy

Olomouc. Pro tento projekt se dochovala zdařilá kresba [89].227 Jednalo se o

nerezovou mísu, která měla ve spodní části válec s vodním čerpadlem s čištěním a

cirkulací vody. Z vodní nádrže vycházely čtyři nerezové tyče završené kulovitými

objekty. Na tyče byly připevněny tenké kruhy, které tvořily dojem rotujícího

vodního sloupce. Nezvykle autor pojal také strop nad fontánou, na který umístil

stejnou rotující instalaci jako do vodní nádrže. Kruhy připevněné na tyčích byly

však silnější a prostor nad fontánou byl tak hustěji zaplněn. Stropní instalace se

téměř dotýkala fontány a opticky propojovala stropní část s částí umístěnou na

podlaze. Nepochybně chtěl autor umocnit efekt zrcadlících se prvků fontány ve

vodní hladině.

V osmdesátých letech se Miroslav Střelec věnoval zakázkám výhradně pro

olomoucké objednavatele. V roce 1983 navrhl ve spolupráci s architekty Karlem

Hotovým a Františkem Horváthem složitou plastickou stěnu Mír [90]228

v olomouckém S-klubu.229 Dochovala se také přípravná kresba [91].230 Jednalo se o

první reliéf poskládaný z velkých barevných desek. Autor pracoval s červenou,

černou, žlutou a šednou barevnou kombinací. Černé lakované desky tvořily

písmena M a R. Červené písmeno I, které zároveň tvořilo pravý dřík písmena M,

opticky zanikalo v okolní záplavě barevných diagonálních vrstev.

Asi kolem roku 1985 vytvořil Miroslav Střelec Reliéfní objekt [92]231 z nerezu,

který zůstal až dodnes na původním místě v podloubí domu č. 12 na Dolním

náměstí v Olomouci. V umělcově sbírce se zachovala fotografie původního stavu

objektu [93].232 I přes značné povrchové porušení materiálu korozí, je reliéf

zachovalý téměř v původním stavu. Čtvercová plocha je vertikálně dělena

obloukovou linií, která zvedá jednu polovinu dělené plochy nad druhou.

Miroslav Střelec dostával zakázky na reliéfy, grafické stěny a užité objekty až

do konce osmdesátých let. Z jeho plastických realizací jsem vybral jenom ty

nejzajímavější projekty, ke kterým se dochovala nějaká dokumentace. Existují

desítky kreseb a několik modelů prostorových realizací, které bohužel postrádají

podrobnější popis. Dnes je velice obtížné tyto předměty někam zařadit. Bez názvu,

data a funkce se můžeme jen dohadovat, ke kterému projektu daný model patřil.

30

Ani s pomocí jeho blízkých spolupracovníků a rodinných příslušníků jsem nebyl

schopný díla identifikovat. Bylo by ovšem škoda jeho přípravné modely do práce

nezařadit. Svou vysokou kvalitou zpracování odpovídají tomu, s jakou vážností

autor k přípravným modelům přistupoval.

Z řady přípravných modelů jsem vybral jen několik a pro přehlednost jsem je

očísloval římsky od I. - XII. Modely vyrobené ze dřeva: Model I. [75],233 Model II.

[94],234 Model III. [95],235 Model IV. [73].236 Modely vyrobené z kovu: Model V.

[96],237 Model VI. [97],238 Model VII. [98],239 Model VIII. [99].240 Modely vyrobené

z plexiskla a kombinovanou technikou: Model IX. [100],241 Model X. [101],242

Model XI. [102],243 Model XII. [103].244

Od začátku devadesátých let činnost Miroslava Střelce v oblasti prostorových

realizací ustoupila do pozadí. Autor se začal věnovat rozsáhlejším architektonickým

návrhům pro klienty z řad podnikatelů. Miroslav Střelec se o architekturu zajímal

celý svůj život, avšak teprve porevoluční doba mu přinesla neomezené možnosti v

tomto uměleckém oboru. Miroslav Střelec vytvořil desítky návrhů architektury,

které nebyly doposud odborně prozkoumány a by se stát samostatným tématem

nějaké budoucí diplomové práce.245

31

4. Soupisový katalog

4.1. Užitá grafika

4.1.1. Plakáty

1. Karl Age Riget, serigrafie (1969)

Ofset, 84 x 59 cm, neznačeno.

2. Slavoj Kovařík, obrazy (1969)


3. Holandská figurální malba 17. století (1970)


4. Věra Kotasová, grafika (1971)


5. Sochy, Polsko (1970)


6. Ivan Meštrovič, sochy (1970)


7. Skupina „Q“ (1970)


8. Historické hodiny (1970)

Sítotisk, 88 x 60 cm, neznačeno.

9. Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini (1971)

Sítotisk, 84 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [17]

32

10. Endre Nemes (1971)

Sítotisk, 84 x 59 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [5]

11. Galerie výtvarného umění v Olomouci (1971)

Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. [7]

12. Vznik a vývoj požární ochrany – národní výstava (1971)

Sítotisk, 85 x 61 cm, neznačeno.

13. Žena (1971)

Sítotisk, 84 x 60cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [6]

14. Současná kanadská grafika (1971)

Ofset, 85x59 cm, neznačeno. [4]

15. Zátiší v díle holandských mistrů (1972)


16. Užitá grafika leteckých společností (1972)


17. Okresní festival zájmové umělecké činnosti (1972)

Sítotisk, 85 x 60 cm, značeno dole uprostřed: MS, MUO. [19]

18. Miroslav Šnajdr, obrazy (1973)


19. Současná rumunská grafika (1973)


20. Jiří Balcar, grafika (1973)

Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. [3]

33

21. Radko Mašata, obrazy (1973)


22. Festival mladých interpretů komorní hudby (1973)


23. M. Ketman, obrazy, O. Peč, sochy (1973)


24. Současná bulharská grafika (1974)


25. Albín Brunovský, grafika (1974)


26. Miroslav Střelec – Plakáty, katalog (1974)

Sítotisk, 20 x 20 cm, značeno vzadu: MS, MUO [26]

27. Moravská filharmonie Olomouc (1976)


28. Vladimír Tesař/Vysočina (1976)

Sítotisk, 85 x 60, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [22]

29. Věra Kotasová, grafiky (1976)


30. Ondřej Michálek, grafika (1976)


31. SBB – polská rocková skupina (1977)

Barevný ofset, 85 x 62 cm, neznačeno.

34

32. Japonský plakát (1977)

Barevný ofset, 85 x 60 cm, neznačeno.

33. Galerie výtvarného umění v Olomouci (1977)

Barevný ofset, 85 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO.

34. Dětský portrét 18. - 20. století (1977)


35. Jazzové dny Olomouc (1977)


36. Slovenská grafická tvorba 1970-78 (1979)

Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [18]

37. 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka, katalog (1980)

Sítotisk, 23 x 18 cm, značeno dole vzadu: MS, soukr. sb. [23]

38. Sigma koncern (1982)

Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole uprostřed: MS, MUO. [43]

39. Miroslav Střelec, katalog (1984)


40. Žerotín (1984)

Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO.

41. Umělci svému městu, katalog (1985)


42. Umělci svému městu (1985)


35

43. Mladí výtvarní umělci Olomoucka (1986)


44. Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého

učení v Olomouci (1987)

Barevný ofset, papír, 84 x 59,5 cm, neznačeno.

45. Olomoucké komorní slavnosti 87‘ (1987)


46. České sochařství 1948/88 (1989)

Barevný ofset, 83 x 59 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [16]

4.1.2. Logo

47. Okresní kulturní středisko v Olomouci, logo (1972)

48. Restaurace a jídelna v Olomouci, logo (1975)

49. Sportovní hry VHJ Sigma, logo (1975)

50. International Jazz Federation, logo (1976)

51. Společenské středisko Jalta v Olomouci, logo (1977)

52. Festival Jazzové dny Olomouc, logo (1977)

53. Galerie, logo OGVU v Olomouci (1977-1987)

Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [46]

54. Galerie, logo OGVU v Olomouci (1988-1990)


36

55. GVU – Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU v Olomouci (1991-

1992)

Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, MUO. [50]

56. MU – Muzeum umění Olomouc, logo MU v Olomouci (1993-2014)


57. Boutique Marion, logo (1993)

Kresba, 30 x 20 cm, neznačeno, soukr. sb. [56]

58. Interhotel Flora, logo (1994)


59. Hotel Palác, logo (1994)


60. Hotel Lafayette, logo (1994)

Kresba, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [35]

61. Fatra Napajedla, logo (1995)

Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb.

62. Poliklinika Olomouc spol. s.r.o., grafický manuál, Olomouc (1995)


63. ANAG, logo (1995)


64. NTM - Národní technické muzeum, logo (1995)

Kresba, 15 x 15 cm, neznačeno, soukr. sb. [62]

65. Pasáž Alfa, logo a grafický manuál (1995)


37

66. Milo a.s., grafický manuál, Olomouc (1995)


67. Kavárna Viola, logo (1995)

Kresba, 30 x 20 cm, neznačeno, soukr. sb. [57-59]

68. Masarykova Univerzita, logo (1995)

Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno.

69. Univerzita Palackého, logo (1996)

Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [33, 60, 61]

70. Pro Galeria a Reality, grafický manuál včetně dopravního systému

označení vstupů a výkladců (1996)


71. Meko, grafický manuál (1996)


72. Český rozhlas Olomouc, logo na budově (1996)


73. Czech obuv (1996)


74. Tchecomalt group, logo na administrativní budově, Prostějov (1996)

Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb.

75. Štěrkovny, logo a grafický manuál, Olomouc (1996)


76. Galerie Zeman, logo, Uherské Hradiště (1996)


38

77. Severomoravská energetika a.s., označení na budově, Olomouc (1997)


78. Český rozhlas Olomouc, reklama na tramvajích a autobusech, Olomouc

(1997)


79. Vitrail, Bar hotelu Český dům v Moskvě (1997)


80. Tchecomalt group, grafický manuál (1997)


81. Avex Trade, grafický manuál, Zlín (1997)


82. Dostál, grafický manuál, Olomouc (1997)


83. Gastromat, grafický manuál (1997)


84. Famo, grafický manuál (1997)


85. Město Šumperk, barevný prospekt A4 (1997)


86. Spea, grafický manuál (1997)


87. Jiří Straka, návrh pamětní desky (1997)


39

88. Luisin dvůr, grafický manuál a mříže v centrálním vchodu (1997)


89. Auto Hégr, logo a grafický manuál, Olomouc (1997)


90. Orsea, grafický manuál, Zlín (1998)


91. Modeltex, firemní označení prodejny, Olomouc (1998)


92. Enchant, grafický manuál (1998)


93. Avex logistic Zlín (1998)


94. Arko projekt (1998)


95. Prague European city of culture 2000 (1998)


96. Lázně Slatinice a.s., orientační grafický design (1998)


97. Město Šumperk a okolí, barevná publikace (1998)


98. Hotel Pohoda (1998)


40

99. Donati centrum schodišť, logo a grafický manuál, Praha (1998)


100. Staves s.r.o., grafický manuál (1998)


101. J. A. P. s.r.o., grafický manuál (1998)


102. L interier, grafický manuál, Prostějov (1998)


103. Aqua Pool s.r.o., grafický manuál, Ostrava (1998)


104. Bestol group a.s., grafický manuál, Olomouc (1998)


105. Hostel Betánie, logo a grafický manuál, Olomouc (1999)


106. Zea ProMedica a.s., grafický manuál (1999)


107. Moravská restaurace a vinárna, logo a grafický manuál (1999)


108. Elektro Bican, logo, Šternberk (1999)


109. Pekárna Vilém (1999)


41

110. Vizáž, manuál kosmetického salonu (2000)


111. Vodohospodářská společnost Olomouc a.s., grafický manuál (2000)


112. Mio Michalík (2000)


113. Lammel, logo a grafický manuál (2000)


114. H-nábytek, grafický manuál, Olomouc (2000)


115. Reprezentační nábytek Attaché, grafický manuál, Olomouc (2000)


116. Pyramid Consort, grafický manuál (2001)


117. Olomouc, logo (2004)


[53]

4.2. Volná grafika

118. Tisk I. (2009)

Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [66, 67]

119. Tisk II. (2009)

Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [68]

42

120. Tisk III. (2009)


121. Tisk IV. (2009)


122. Tisk V. (2009)


123. Tisk VI. (2009)


124. Tisk VII. (2009)


125. Tisk VIII. (2009)


126. Tisk IX. (2009)


4.3. Prostorové práce do architektury

127. Květinový triptych pro 70 mm kino (1975)

Tři barevné vitráže, 120 x 90 cm, značeno dole vpravo: MS, kino Uničov.

128. Dva reliéfy pro 70 mm kino (1975)

Leštěná mosaz, 60 x 60 cm, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, kino

Uničov. [8, 9]

129. Reliéf pro rodinný dům J. V. (1975)

Leštěný hliník, 100 x 100 cm, neznačeno.

43

130. Model reliéfu pro klenotnictví v Olomouci (1976)

Nerez, 50 x 50 cm, neznačeno.

131. Jablko, reliéf pro ZDŠ (1977)

Dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, značeno dole vpravo: MS, Šternberk. [81]

132. Značka „Jalta“ - model (1977)

Dřevo, neznačeno. [32]

133. Diagonální vrstvení, model reliéfu (1977)

Dřevo, 80 x 80 cm, neznačeno. [84]

134. Pět návrhů na lampy (1975-1978)

Dřevo, barevný smalt, sklo, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb.

135. Značka společenského střediska Jalta v Olomouci, logo na budově (1977)

Leštěná a mořená měď, 500 cm, neznačeno.

136. Značka společenského střediska v Olomouci, odpočívadlo schodišti (1977)

Leštěná měď, 130 cm, neznačeno.

137. Reliéf pro interiér společenského střediska Jalta (1977)

Malba, nerez, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno.

138. Čtyři reliéfy pro interiér společenského střediska Jalta v Olomouci (1977)

Dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. [10, 11, 85, 87]

139. Žena, bižuterie, květina, expozici pavilonu B jarní etapy výstavy Flora

Olomouc (1977)

Instalace, květiny, bižuterie, neznačeno. [6]

140. Květina a životní prostředí, expozice pavilonu B letní etapy Flora

Olomouc (1977)

Instalace, květiny, neznačeno. [31]

44

141. Krajina s červeným horizontem, reliéf (1977)

Malba, nerez, dřevo, 120 x 120 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb.

142. Plastická stěna (1978)

Kámen, 500 x 300 cm, neznačeno.

143. Fontána (1978)

Nerez, 190 x 120 cm, značeno dole vpravo: MS, interiér generálního

ředitelství Sigma Olomouc. [44]

144. Znamení – reliéf pro vinárnu Viola v Olomouci (1976)

Leštěná a mořená mosaz, měď, 90 x 90 cm, neznačeno.

145. Reliéf (80. Léta 20 století)

Leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb.

146. Reliéfní stěna (1983)

Dřevo, 500 x 350 cm, neznačeno.


Kámen, 600 x 300 cm, značeno dole vpravo: MS, Hotel Fis, Štrbské Pleso

(Slovensko).

148. Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu (1983)

Dřevo, malba, 700 x 280 cm, neznačeno. [90]

149. Redesign fasády (1984)

Kombinovaná technika, neznačeno.

150. Grafická stěna (1984)

Malba, 500 x 300 cm, značeno dole vpravo: MS, Dům vědců, Dubno

(Rusko)

45

151. Reliéfní objekt (80. léta)

Nerez, 40 x 40 cm, neznačeno, Olomouc. [92, 93]

152. Velkoplošná grafika (1985)

Malba, 250 x 180 cm, značeno dole vpravo: MS, Prodejna ESO, Přerov.


Malba, 300 x 200 cm, neznačeno.

154. Plastický objekt (1985)

Lakované dřevo, 90 x 50 cm, značeno dole vpravo: MS, foyer Podniku

výpočetní techniky, Olomouc.

155. Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouci

(1986)





Dřevo, 500 x 200 cm, značeno dole vpravo: MS, předsálí kongresového

sálu, Zbrojovka, Brno.

158. Velkoplošná intarzie (1987)

Intarzie, 60 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, Kulturní dům, Hranice na

Moravě.

159. Jablko, oboustranný poutač (1987)

Kov, 70 x 70 cm, neznačeno.

160. Model I., model (70. – 80. léta)

Dřevo, 30 x 24 cm, neznačeno, soukr. sb. [75]

46

161. Model II., model (70. – 80. léta)

Dřevo, drát, Ø26 cm, neznačeno, soukr. sb. [94]

162. Model III., model (70. – 80. léta)

Dřevo, 38 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [95]

163. Model IV., model (70. – 80. léta)

Dřevo, Ø 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [73]

164. Model V., model (70. – 80. léta)

Plech, 40 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [96]

165. Model VI., model (70. – 80. léta)

Nerez, 45 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [97]

166. Model VII., model (70. – 80. léta)


167. Model VIII., model (70. – 80. léta)


168. Model IX., model (70. – 80. léta)

Plexisklo, 42 x 42 cm, neznačeno, soukr. sb. [100]

169. Model X. model (70. – 80. léta)

Plexisklo, 47 x 32 cm, neznačeno, soukr. sb. [101]

170. Model XI., model (70. – 80. léta)

Dřevo, mosaz, 60 x 40 cm, neznačeno, soukr. sb. [102]

171. Model XII., model (70. – 80. léta)

Dřevo, plexisklo, 80 x 40 x 32 cm, neznačeno, soukr. sb. [103]

47

5. Závěr Výtvarné dílo grafika, sochaře a designéra Miroslava Střelce nebylo dosud

v žádné jiné práci zpracováno v takovém rozsahu. Jeho sbírka prací zasluhuje

podrobnější badatelský průzkum, neboť je nesmírně zajímavá a svoji rozmanitostí

velmi rozsáhlá. Propojením několika výtvarných oborů jako je grafika, volná tvorba

a architektura je sbírka prací Miroslava Střelce pozoruhodně členitá. Jednotlivé

projekty obsahují desítky realizací a přípravných návrhů v plošné či

trojrozměrné podobě.

Odborný průzkum sbírky Miroslava Střelce komplikoval nedostatek

komplexnější dokumentace k jednotlivým projektům. Průzkum neusnadnilo ani,

chaotické uspořádání prací, které bylo zapříčiněno stěhováním všech materiálů z

ateliéru Miroslava Střelce na Polské ulici na nynější ulici Handkeho. Postupným

řádným uložením a rozčleněním jednotlivých materiálů, které již započalo, by

mohla začít systematická práce zamýšlené retrospektivní výstavy Miroslava

Střelce.

Dílo Miroslava Střelce, které jsem měl možnost osobně poznat v jeho

soukromé sbírce, na mě silně pozitivně zapůsobilo. Z jeho projektů jsem mohl

vycítit dril, vášeň a nesmírnou energii, kterou plně vkládal do svoji práce. Návrhy

plakátu, katalogů, pozvánek či značek jsou dílem velmi nadaného grafika s citem

pro barvu, barevné kontrasty, kompozici, geometrický řád a celkovou atmosféru

vycházející z přirozených vlastností umělce.

Ve své práci jsem se zaměřil na celkový popis výtvarného díla Miroslava

Střelce, které jsem rozdělil na jednotlivé výtvarné obory. V textu jsem se

podrobněji zabýval životem tohoto umělce, který vychází z dostupné literatury a je

z větší části obohacen vzpomínkami manželky paní Svatavy Střelcové. Při

sestavování životopisu jsem pracoval také s dokumentací, která podrobně popisuje

jeho dětství. V následujících kapitolách jsem se obecně zabýval charakterem

výtvarného díla Miroslava Střelce, které jsem poté rozdělil do čtyř kapitol podle

výtvarných druhů. Každá kapitola je uspořádána chronologicky aby odpovídala

časové posloupnosti jednotlivých projektů.

Z umělecko-historického hlediska by bylo jistě zajímavé podívat se na dílo

Miroslava Střelce z jiných pohledů a v jiném kontextu než jsem to udělal já ve své

magisterské práci. Bylo by přínosné zabývat se důkladněji jednotlivými druhy

48

umění a porovnat je s díly jiných současných umělců. Další umělecko-historické

bádání by mohlo souviset s plánovanou výstavou a tudíž s důkladným roztříděním

umělcovy sbírky podle druhu. V neposlední řadě by se měla věnovat větší

pozornost návrhům Miroslava Střelce pro architekturu, o které se, vzhledem

k složitosti interpretace, v mé práci nezmiňuji.

Miroslav Střelec byl významnou osobností olomoucké užité grafiky, která

zasluhuje výraznější pozornost. Jeho práce by mohli být častěji součástí výstav

týkajících se grafiky, loga, drobné plastiky nebo obecně olomoucké výtvarné scény.

Povědomí o jeho osobě je pro širší veřejnost docela mizivé. V závislosti na

množství prací, které tento olomoucký výtvarník vytvořil, by si zasloužil větší

propagaci svého díla. Připravovaná retrospektivní výstava by měla oživit dílo

tohoto nadaného umělce a dostat jeho práci do povědomí veřejnosti.

49

6. Poznámky

1 AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, 5. 11. 1943 Olomouc – 10. 2. 2014 Praha, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005. XV., St-Šam, Výtvarné centrum, Chagall, Ostrava 2005, s. 168-169. 2 Anonym, Miroslav Střelec, 5. 11. 1948, fotografie, soukr. sb., Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb. 3 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 11. 4. 2015, s. 1. 4 Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) – Marek Perůtka (ed.) et al., Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969-1989, MUO, Olomouc 2009, s. 259-260. 5 Jaroslav Střelec, Mirek Střelec – Můj životopis, rkp. Olomouc 1949. 6 Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc 1972. 7 Prof. PhDr. Pavel Floss, 22. 9. 1940 Olomouc, in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, rkp. Olomouc 11. 4. 2015, s. 1. 8 Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno 1974. 9 Miroslav Střelec, Balcar, 1973, ofset, 88 x 62 cm, MUO. Foto: OGVU Olomouc 10 Miroslav Střelec, Současná kanadská grafiky, 1971, ofset, 85 x 59 cm, MUO. Foto: OGVU Olomouc 11 Miroslav Střelec, Endre Nemes, 1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 12 Miroslav Střelec, Žena, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 13 Miroslav Střelec, Galerie výtvarného umění, 1971, Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 14 Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno 1974. 15 Střelec, Balcar (pozn. 9). 16 Střelec, Žena (pozn. 12). 17 Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 60 x 60 cm, 90 x 60 cm, Uničov. Foto: Miroslav Střelec 18 Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 19 Miroslav Střelec – arch. Zdeněk Štefka, Žena, 1977, instalace, květiny, bižuterie, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 20 Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Olomouc 1985. 21 AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, 27. 10. 1948 Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010. XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2010, s. 175. 22 JB [Jan Baran], heslo Miroslav Střelec, in: Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice, Praha 1993, s. 537. 23 Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti (1939-2003), Uherské Hradiště 2003, s. 125. 24 Malá (pozn. 1), s. 168-169. 25 Daněk (pozn. 4), s. 259-260. 26 Miroslav Střelec, Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouc, 1986, malba, 800 x 250 cm, neznačeno, Foto: Miroslav Střelec. 27 Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 28 Miroslav Střelec, Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouc, 1987, barevný ofset, papír, 84 x 59 cm, MUO. Foto: MUO 29 Miroslav Střelec, České sochařství 1948/88, 1989, barevný ofset, 83 x 59 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 30 Malá (pozn. 1), s. 168-169. 31 Jaroslav Střelec se narodil 23. 4. 1899 v Dřevohostivicích a zemřel 20. 4. 1967 v Olomouci, in: Jaroslav Střelec, Mirek Střelec – Můj životopis, Olomouc 1949, s. 7. 32 Hedvika Gawejská se narodila 10. 4. 1912 v Olomouci a zemřela 20. 5. 1988 v Olomouci, in: Jaroslav Střelec, Mirek Střelec – Můj životopis, Olomouc 1949, s. 7. 33 Střelec (pozn. 5), s. 18. 34 Ibidem, s. 46. 35 Střelcová (pozn. 3), s. 1. 36 Střelec (pozn. 5), s. 64.

50

37 ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, 18. 9. 1926 Nivy u Prostějova, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1998. II., D-G, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s. 376. 38 Střelec (pozn. 5), s. 65. 39 Malá (pozn. 1), s. 168-169. 40 Ibidem, s. 168-169. 41 ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, 8. 1. 1906 Vídeň (Rakousko) - 29. 1. 1982 Uherské Hradiště, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999. IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000, s. 203. 42AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, 23. 2. 1904 Chrudim - 14. 3. 1983 Uherské Hradiště, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 74. 43 AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, 18. 3. 1891 Uherské Hradiště - 6. 4. 1983, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 375. 44 ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, 5. 4. 1932 Kunovice u Uherského Hradiště, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999. III., H, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s. 58. 45 AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, 18. 9. 1944 Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2007. XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, s. 123. 46 AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, 14. 1. 1896 Olomouc – 16. 9. 1986 Praha, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005. XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s. 288. 47 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 14. 3. 2015, s. 2. 48 Daněk (pozn. 4), s. 259. 49 Malá (pozn. 1), s. 168-169. 50 Daněk (pozn. 4), s. 260. 51 Malá (pozn. 21), s. 175. 52AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, 6. 7. 1948 Rýmařov, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s. 65. 53AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, 9. 2. 1923 Bzenec – 18. 3. 1989 Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VII., L-Mal, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 43. 54 ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, 11. 5. 1924 Nový Rychnov, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s. 124. 55 ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, 19. 1. 1951 – 31. 5. 1994 Olomouc, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s. 187. 56 Střelcová (pozn. 3), s. 1. 57 Střelec, Kanadská grafika (pozn. 10). 58 Miroslav Střelec, Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 59 Miroslav Střelec, Slovenská grafická tvorba 1970-78, 1979, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 60 Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, sítotisk, 85 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 61 Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 62 Miroslav Střelec, Olomoucké komorní slavnosti 87‘, 1987, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 63 Miroslav Střelec, Vladimír Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x 60, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 64 Miroslav Střelec, 26 mladých výtvarných umělců, 1980, sítotisk, 23 x 18 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 65 Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 25 x 22 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 66 Miroslav Střelec, Miroslav Střelec, 1984, sítotisk, 20 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 67 Miroslav Střelec, Miroslav Střelec – Plakáty, 1974, sítotisk, 20 x 20 cm, MUO. Foto: Martin Vlček

51

68 Divadlo hudby OKS (pozn. 6), s. 3. 69 Střelec, Balcar (pozn. 9). 70 Střelec, Nemes (pozn. 11). 71 Střelec, Žena (pozn. 12). 72 Střelec, Galerie umění (pozn. 13). 73 Střelec, Vitorrio (pozn. 58). 74 Floss (pozn. 8), s. 2. 75 Střelcová (pozn. 3), s. 2. 76 Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 77 Střelcová (pozn. 3), s. 1. 78 Svatava Sládečková se narodila v Českém Krumlově 25. 8. 1946, in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 11. 4. 2015. 79 Jakub Střelec se narodil ve Frýdku Místu 14.7 1976, in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 14. 3. 2015, s. 2. 80AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s. 27. 81 Miroslav Střelec – arch. Zdeněk Štefka, Květina a životní prostředí, 1977, instalace, květiny, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 82 Střelec – Štefka, Žena (pozn. 19). 83 Floss (pozn. 8), s. 2. 84 Střelec, Reliéfy (pozn. 18). 85 Miroslav Střelec, Jalta - značka, 1977, leštěná a mořená měď, 500 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 86 Střelec, Dva reliéfy (pozn. 17). 87 Střelec, Žena (pozn. 12). 88 Střelcová (pozn. 3), s. 2. 89 Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc 1986. 90 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 28. 2 2015, s. 1. 91Ibidem, s. 2. 92 Střelcová (pozn. 90), s. 1. 93 Střelcová (pozn. 3), s. 2. 94 Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 95 Miroslav Střelec, ANAG, 1995, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 96 Miroslav Střelec, Hotel Laffayette, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 97 Mach Jiří se narodil 1976 v Olomouci, in: Jiří Mach, Osobní rozhovor, Olomouc 14. 3. 2015, s. 1. 98 Ibidem, s. 1. 99 Pavel Zatloukal, Osobní rozhovor, Praha 11. 2. 2015, s. 1. 100 Střelcová (pozn. 3), s. 1. 101 Ibidem, s. 2. 102 Zatloukal (pozn. 99), s. 1. 103 Divadlo hudby OKS (pozn. 89), s. 4. 104 Pavel Zatloukal – Rudolf Doležal (ed.) – Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc 1980, s. 15. 105 Floss (pozn. 8), s. 4. 106 Daněk (pozn. 4), s. 259. 107Ibidem, s. 259. 108 Divadlo hudby OKS (pozn. 89), s. 3. 109 Ibidem, s. 1. 110 Pavel Zatloukal, Nekrolog, Olomouc 2014, s. 1-2. 111 Daněk (pozn. 4), s. 259. 112 Floss (pozn. 8), s. 2. 113 Hockeová (pozn. 14), s. 2. 114 Ibidem, s. 2. 115 Daněk (pozn. 4), s. 259. 116 Ibidem, s. 259. 117Technika rozmnožování kreseb pomocí šablony, in: Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999, s. 25. 118 Mach (pozn. 97), s. 1.

52

119 Hockeová (pozn. 14), s. 2. 120 Střelec, Vittorio (pozn. 59). 121 Střelec, Umělci (pozn. 61). 122 Střelec, Umělci (pozn. 65). 123 Hockeová (pozn. 14), s. 2. 124 Střelec, Nemes (pozn. 11). 125 Střelec, Okresní festival (pozn. 60). 126 Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 127 Střelec, Balcar (pozn. 9). 128 Creativo, Jiří Balcar (1929-1968), http://www.creativoas.cz/jiri-balcar.php, vyhledáno 21. 3. 2015. 129 Hockeová (pozn. 14), s. 1. 130 Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 131 Daněk (pozn. 4), s. 259. 132 Střelec, Žena (pozn. 12). 133 Miroslav Střelec, Žena, 1971, kresba, akvarel, 15 x 7cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 134 Téma výstavy bylo fotografie. 135 Hockeová (pozn. 14), s. 2. 136 Střelec, Slovenská tvorba (pozn. 59). 137 Střelec, 26 umělců (pozn. 64). 138 Ibidem, s. 15. 139 Miroslav Střelec, Sigma, 1982, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 140 Miroslav Střelec, Fontána, 1978, nerez, 190 x 120 cm, interiér generálního ředitelství Sigma Olomouc. Foto: Sigma Olomouc 141 Daněk (pozn. 4), s. 259. 142 Miroslav Střelec, Mladí výtvarní umělci Olomoucka, 1986, sítotisk, 88 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 143 Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci, 1977-1987, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 144 Střelec, Komorní slavnosti (pozn. 62). 145 Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci,1988-1990, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 146 Grafické manuály, loga. 147 Střelec (pozn. 1), s. 168-169. 148 Hockeová (pozn. 14), s. 1. 149 Střelcová (pozn. 47), s. 2. 150 Střelec, Nemes (pozn. 11). 151 Střelec, Vittorio (pozn. 58). 152 Václav Merhaut, Logo Krajské galerie v Olomouci,1956-1957, kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 153 Zora Pořická, Logo Galerie výtvarného umění v Olomouc,1966-1968,kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 154 Střelec, Galerie-logo (pozn. 143). 155 Střelec, Galerie-logo (pozn. 145). 156 Miroslav Střelec, GVU – Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU v Olomouci, 1991-1992, kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 157Miroslav Střelec, MU - Muzeum umění Olomouc, logo MUO, 1993-2014, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 158 Petr Šmalec, MUO – Muzeum umění Olomouc, logo MUO,2014-2015,digitální, AMU v Olomouci. Foto: MUO 159 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc 28. 2. 2015, s. 1. 160 Střelcová (pozn. 3), s. 2. 161 Miroslav Střelec, Olomouc, logo, 2004, počítačová grafika, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 162 Střelec, ANAG (pozn. 95). 163 Střelec, Laffayette (pozn. 96). 164 Střelec Miroslav, Interhotel Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 165 Miroslav Střelec, Hotel Palác, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

53

166 Miroslav Střelec, Boutique Marion, logo, 1993, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 167 Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 168 Střelec, UP (pozn. 94). 169 Miroslav Střelec, NTM – Národní technické muzeum, logo, 1995, kresba, 15 x 15 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 170 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 171 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 172 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 173 Zatloukal (pozn. 110), s. 1. 174 Daněk (pozn. 4), s. 259. 175 Střelcová (pozn. 159), s. 1. 176 Zatloukal (pozn. 99), s. 1. 177 Zatloukal (pozn. 110), s. 1. 178 Serigrafie je technika rozmnožování kreseb pomocí šablony, in: Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999, s. 25. 179 Spolupracovník od roku 1995 a kamarád syna Jakuba Střelce, in: Jiří Mach, Osobní rozhovor, Olomouc 14. 3. 2015, s. 1. 180 Bauer (pozn. 117), s. 25. 181 Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 182 Miroslav Střelec, Tisk II., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 183 Miroslav Střelec, Tisk III., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 184 Miroslav Střelec, Tisk IV., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 185 Miroslav Střelec, Tisk V., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 186 Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 187 Miroslav Střelec, Model IV., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 188 Miroslav Střelec, Tisk VII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 189 Miroslav Střelec, Model I., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, 30 x 24 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 190 Miroslav Střelec, Tisk VIII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 191 Miroslav Střelec, Tisk IX., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 192 Daněk (pozn. 4), s. 259-260. 193 Alois Janů, Zdeněk Štefka – Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc 2002, s. 1-3. 194 Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s. 31-34. 195 Daněk (pozn. 4), s. 259-260. 196 Ibidem, s. 259-260. 197 Janů (pozn. 193), s. 3. 198 Janů (pozn. 193), s. 1. 199 Střelec – Štefka, Žena (pozn. 19). 200 Malá (pozn. 80), s. 27. 201 Střelec – Štefka, Květina (pozn. 81). 202 Janů (pozn. 193), s. 3. 203 Hockeová (pozn. 14), s. 3. 204 Člen při ČFVU (1969-1990). 205 Hockeová (pozn. 14), s. 1. 206 Střelec, Levý reliéf (pozn. 17). 207 Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 208 Střelec, Pravý reliéf (pozn. 17). 209 Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 210 Střelec, Reliéf (pozn. 27). 211 Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 212 Daněk (pozn. 4), s. 259-260.

54

213 Miroslav Střelec, Jablko, 1977, dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, Základní škola Šternberk. Foto: ZŠ Šternberk 214 Střelec, Jalta – značka (pozn. 85). 215 Jiří Anderle, O písmu a nejen o něm, http://www.comin.cz/pismo/pojmy.html, vyhledáno 8. 3. 2015. 216 Střelec, Reliéf I. (pozn. 18). 217 Miroslav Střelec, Reliéf I. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 218 Střelec, Reliéf II. (pozn. 18). 219 Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 220 Hockeová (pozn. 4), s. 5-6. 221 Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, model, 1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 222 Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 223 Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 224 Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 225 Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 226 Střelec, Fontána (pozn. 140) 227 Miroslav Střelec, Fontána, 1978, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 228 Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, dřevo, malba, 700 x 280 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 229 Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc 1985., s. 12. 230 Miroslav Střelec, Mír- plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 231 Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Martin Vlček 232 Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Miroslav Střelec 233 Střelec, Model I. (pozn. 189) 234 Miroslav Střelec, Model II., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, 26 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 235 Miroslav Střelec, Model III., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, 38 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 236 Střelec, Model IV. (pozn. 187) 237 Miroslav Střelec, Model V., 70. – 80. léta 20. století, plech, 40 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 238 Miroslav Střelec, Model VI., 70. – 80. léta 20. století, nerez, 45 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 239 Miroslav Střelec, Model VII., 70. – 80. léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 240 Miroslav Střelec, Model VIII., 70. – 80. léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 241 Miroslav Střelec, Model IX., 70. – 80. léta 20. století, sklo, 42 x 42 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 242 Miroslav Střelec, Model X., 70. – 80. léta 20. století, plexisklo, 47 x 32 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 243 Miroslav Střelec, Model XI., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, mosaz, 60 x 40 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 244 Miroslav Střelec, Model XII., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, plexisklo, 80 x 40 x 32cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 245 Střelcová (pozn. 3.), s. 2.

7. Bibliografie

7.1. Literatura chronologicky

Jaroslav Střelec, Mirek Střelec – Můj životopis, Olomouc 1949.

Bronislava Gabrielová - Jiří Hlušička (ed.), Mezinárodní přehlídka plakátů a

propagační grafiky, IV. Bienále užité grafiky, Brno 1970.

Ota Kořínek, Sítotisk/Serigrafie, Praha 1971.

Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc 1972.

Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno 1974.

Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno 1974.

René Huyghe (ed.), Umění nové doby, Praha 1974.

Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou

armádou (kat. výst.), Dům umění, Olomouc 1975.


armádou (kat. výst.), Galerie výtvarného umění, Ostrava 1975.

Oldřich Hlavsa – Karel Wick, Typographia, Praha 1976.

Karel Fabel, Typo A (kat. výst.), Frýdek Místek 1976.

Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s. 31-34.

Jiří Hlušička - Karel Holešovský (ed.) et al., Mezinárodní výstava propagační

grafiky a plakátů, VIII. Bienále užité grafiky, Brno 1978.

Tomáš Vlček, Současný plakát, Praha 1979.

Pavel Zatloukal – Rudolf Doležal (ed.) – Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných

umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc 1980.

Jindřich Marco, O Grafice, Praha 1981.

Aleš Krejča, Technika grafického umění, Praha 1981.

Oldřich Hlavsa – Karel Wick, Typographia 2, písmo, ilustrace, kniha, Praha 1981.

Jiří Hlušička – Karel Holešovský (ed.) – Jana Smejkalová et al., Mezinárodní

výstava propagační grafiky a plakátů, X. Bienále užité grafiky, Brno 1982.

Obal a značka 84‘ (kat. výst.), Galerie d, Praha 1984.

Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.),

Olomouc 1985.

Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc 1985.

56

Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby

OKS, Olomouc 1986.

Oldřich Hlavsa, Typographia 3, Praha 1986.

Jaroslava Suchomelová (ed.), Grafický design ve službách společnosti a pokroku,

MG, Brno 1986.

Irena Stanislavová, Současná tvorba mladých výtvarných umělců

Severomoravského kraje (kat. výst.), Městský dům kultury P. Bezruče, Ostrava

1987.

Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR (kat. výst.),

Vlastivědné muzeum, Olomouc 1988.

Jan Sedláček (ed.) – Václav Šedivec (ed.) – Miroslav Holub et al., Umění ve století

vědy, Praha 1988.

90 autorů v roce 90‘ (kat. výst.), Palác kultury, Praha 1990.

SOV, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. část (kat. výst.), Galerie Caesar, Olomouc

1992.

Martin B. Pedersen, Graphis logo 2, New York 1992.

Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice,

Praha 1993, s. 537.

Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II., L-Ž,

Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993.

Igor Zhoř, Proměny soudobého výtvarného umění, Praha 1993.

Jaroslav Kačer – Karel Holešovský (ed.) – Jana Čipáková et al., Plakát, firemní styl,

propagační grafika, 16. Mezinárodní bienále grafického designu, Brno 1994.

ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník

českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. I., A-Č, Výtvarné centrum

Chagall, Ostrava 1995, s. 124.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník



Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých

a slovenských výtvarných umělců 1950-1998. II., D-G, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 1999, s. 376.

57

ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-1999. III., H, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 1999, s. 58.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-1999. IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 2000, s. 203.

AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum


AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a



AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VII., L-Mal, Výtvarné centrum


Alois Janů, Zdeněk Štefka – Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc

2002.

Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední

uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti (1939-2003), Uherské

Hradiště 2003.

Pavel Zatloukal – Marek Perůtka (ed.) – Michal Soukup (ed.) et al., Příběhy

z dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc

2003.

AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2005. XV., St-Šam, Výtvarné centrum

Chagall, Ostrava 2005, s. 168-169.

AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a



AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum


58

AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum


AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2007. XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum


Milan Tichák (ed.) – Zdeněk Štefka, Rozkvetlé půlstoletí- Flora Olomouc 1958-

2008, Olomouc 2008.

Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) – Marek Perůtka (ed.) et al.,

Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969-1989, MUO, Olomouc

2009.

AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2010. XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 2010, s. 175.

Pavel Zatloukal (ed.) – Michal Soukup (ed.) – Marek Perůtka (ed.) et al., Muzeum

umění Olomouc 1951 – 2011, MUO, Olomouc 2012.

7.2. Literatura abecedně

90 autorů v roce 90‘ (kat. výst.), Palác kultury, Praha 1990.

Aleš Krejča, Technika grafického umění, Praha 1981.

Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999.

Alois Janů, Zdeněk Štefka – Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc

2002.

AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2007. XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum


AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a



AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VII., L-Mal, Výtvarné centrum


59

AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a



AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a


Chagall, Ostrava 2005, s. 168-169.

AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum


AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2010. XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 2010, s. 175.

AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a



AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-2006. XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum


Bronislava Gabrielová - Jiří Hlušička (ed.), Mezinárodní přehlídka plakátů a

propagační grafiky, IV. Bienále užité grafiky, Brno 1970.

Igor Zhoř, Proměny soudobého výtvarného umění, Praha 1993.

Irena Stanislavová, Současná tvorba mladých výtvarných umělců

Severomoravského kraje (kat. výst.), Městský dům kultury P. Bezruče, Ostrava

1987.

Jan Sedláček (ed.) – Václav Šedivec (ed.) – Miroslav Holub et al., Umění ve století

vědy, Praha 1988.

Jaroslav Kačer – Karel Holešovský (ed.) – Jana Čipáková et al., Plakát, firemní styl,

propagační grafika, 16. Mezinárodní bienále grafického designu, Brno 1994.

Jaroslav Střelec, Mirek Střelec – Můj životopis, Olomouc 1949.

Jaroslava Suchomelová (ed.), Grafický design ve službách společnosti a pokroku,

MG, Brno 1986.

Jindřich Marco, O Grafice, Praha 1981.

Jiří Hlušička - Karel Holešovský (ed.) et al., Mezinárodní výstava propagační

grafiky a plakátů, VIII. Bienále užité grafiky, Brno 1978.

60

Jiří Hlušička – Karel Holešovský (ed.) – Jana Smejkalová et al., Mezinárodní

výstava propagační grafiky a plakátů, X. Bienále užité grafiky, Brno 1982.

Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno 1974.

Karel Fabel, Typo A (kat. výst.), Frýdek Místek 1976.

Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) – Marek Perůtka (ed.) et al.,

Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969-1989, MUO, Olomouc

2009.

Martin B. Pedersen, Graphis logo 2, New York 1992.

Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední

uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti (1939-2003), Uherské

Hradiště 2003.

Milan Tichák (ed.) – Zdeněk Štefka, Rozkvetlé půlstoletí- Flora Olomouc 1958-

2008, Olomouc 2008.

Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby

OKS, Olomouc 1986.

Obal a značka 84‘ (kat. výst.), Galerie d, Praha 1984.

Oldřich Hlavsa – Karel Wick, Typographia 2, písmo, ilustrace, kniha, Praha 1981.

Oldřich Hlavsa – Karel Wick, Typographia, Praha 1976.

Oldřich Hlavsa, Typographia 3, Praha 1986.

Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice,

Praha 1993, s. 537.

Ota Kořínek, Sítotisk/Serigrafie, Praha 1971.

Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno 1974.

Pavel Zatloukal – Marek Perůtka (ed.) – Michal Soukup (ed.) et al., Příběhy

z dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc

2003.

Pavel Zatloukal – Rudolf Doležal (ed.) – Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných

umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc 1980.

Pavel Zatloukal (ed.) – Michal Soukup (ed.) – Marek Perůtka (ed.) et al., Muzeum

umění Olomouc 1951 – 2011, MUO, Olomouc 2012.

Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc 1985.

Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.),

Olomouc 1985.

Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc 1972.

61

Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II., L-Ž,

Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993.

René Huyghe (ed.), Umění nové doby, Praha 1974.


armádou (kat. výst.), Dům umění, Olomouc 1975.


armádou (kat. výst.), Galerie výtvarného umění, Ostrava 1975.

SOV, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. část (kat. výst.), Galerie Caesar, Olomouc

1992.

Tomáš Vlček, Současný plakát, Praha 1979.

Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR (kat. výst.),

Vlastivědné muzeum, Olomouc 1988.

Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s. 31-34.

ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník



ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-1999. III., H, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 1999, s. 58.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých

a slovenských výtvarných umělců 1950-1998. II., D-G, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 1999, s. 376.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a

slovenských výtvarných umělců 1950-1999. IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall,

Ostrava 2000, s. 203.

ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník



62

7.3. Prameny

MU Olomouc, archiv Muzea umění v Olomouci - (Oddělení sbírek a

dokumentace), Miroslav Střelec, Plakáty, Olomouc 1970-1990.

MU Olomouc, archiv Muzea umění v Olomouci – (Oddělení sbírek a

dokumentace), Miroslav Střelec, Logo MUO, Olomouc 1977-2000.

SS Olomouc, Soukromá sbírka Miroslava Střelce – (dokumentace), Miroslav

Střelec, Umělecká sbírka, Olomouc 1946-2014.

SS Olomouc, Soukromá sbírka Miroslava Střelce – (dokumentace), Miroslav

Štolfa, Kondolence k úmrtí Miroslava Střelce, Brno 22. 2. 2014.

SS Velký Újezd, Soukromá sbírka profesora Pavla Zatloukala, Pavel Zatloukal,

Nekrolog k úmrtí Miroslava Střelce, Olomouc 2014.

7.4. Internetové zdroje

Miroslav Střelec, http://www.strelecdesign.cz/, vyhledáno 22. 11. 2014.

Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec: Užitá grafika, objekty, realizace, http://abart-

full.artarchiv.cz/vystavy.php?IDvystavy=8286, vyhledáno 2. 12. 2014.

Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec: Užitá grafika, objekty, realizace, http://abart-

full.artarchiv.cz/dokumenty.php?IDdokumentu=11209, vyhledáno 2. 12. 2014.

Jan Jakl, Miroslav Střelec, http://www.osobnosti-kultury.cz/miroslav-strelec-

3473.html, vyhledáno 2. 12. 2014.

Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec: Užitá tvorba,

http://iispp.npu.cz/carmentest/detail/636942, vyhledáno 2. 12. 2014.

MUO, Muzeum umění Olomouc změnilo logo a spustilo svůj nový web,

http://www.olmuart.cz/press/muzeum-umeni-olomouc-zmenilo-logo-a-spustilo-

novy-web--218/, vyhledáno 3. 1. 2015.

Design Portál, Miroslav Střelec, Muzeum umění Olomouc mění image – logo i

internetovou prezentaci, http://pravednes.cz/StrelecMiroslav.profil, vyhledáno 3. 2.

2015.

František Janouch, Endré Nemes: Pod příkrovem času,

http://www.severskelisty.cz/knihy/knih0069.php, vyhledáno 3. 2. 2015.

Bohumír Kolář, Zpravodajství, Designér a grafik Miroslav Střelec dává o sobě

vědět v Moravském divadle, http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Designer-a-

grafik-Miroslav-Strelec-dal-o-sobe-vedet-v-divadle-12889, vyhledáno 11. 2. 2015.

63

Jiří Anderle, O písmu a nejen o něm, http://www.comin.cz/pismo/pojmy.html,

vyhledáno 8. 3. 2015.

Creativo, Jiří Balcar (1929-1968), http://www.creativoas.cz/jiri-balcar.php,

vyhledáno 21. 3. 2015.

64

8. Textová příloha V soupisu výstav jsem čerpal z dostupné literatury, katalogů výstav a z textů

poskytnutých v soukromé sbírce z pozůstalosti autora.

8.1. Soupis samostatných výstav

Plakáty Miroslava Střelce, Divadlo hudby OKS, Olomouc 1972.

Miroslav Střelec - Plakáty, Galerie mladých: Městské kulturní středisko S.

K. Neumanna, Brno 1974.

Miroslav Střelec – Užitá tvorba, Dům umění, Brno 1978.

Miroslav Střelec – Užitá grafika, Divadlo hudby OKS, Olomouc 1985.

8.2. Soupis společných výstav


armádou, Galerie výtvarného umění, Ostrava 1975.


armádou, Dům umění, Olomouc 1975. Výstava mladých výtvarníků Severomoravského kraje, Galerie výtvarného umění,

Ostrava 1977.

Výstava Severomoravských výtvarných umělců na počest 60. Výročí VŘSR a 30.

výročí Vítězného února, Galerie výtvarného umění, Ostrava 1978. 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka, Okresní vlastivědné muzeum, Olomouc

1980.

Výtvarní umělci Severomoravského kraje k 35. výročí osvobození Československa

sovětskou armádou, Oblastní galerie výtvarného umění, Olomouc 1980. Výstava z tvorby výtvarných umělců Severomoravského kraje evidovaných u ČFVU,

Okresní vlastivědné muzeum, Nový Jičín 1984.

Obal a značka 84. Výstava obalové grafiky a podnikových symbolů vytvořených pro

československou výrobu a obchod, Galerie „d“, Praha 1984. Umělci svému městu, Oblastní galerie výtvarného umění Olomouc, Olomouc 1985. Výstava z tvorby výtvarných umělců Severomoravského kraje evidovaných u ČFVU,

Okresní vlastivědné muzeum, Nový Jičín 1986.

Sympozium 86. Grafický design ve službách společnosti a pokroku, Moravská

galerie, Brno 1986.

65

Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR,

Severomoravská galerie výtvarného umění – Dům umění a Nová síň v Ostravě

Porubě, Ostrava 1987. Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR, Vlastivědné

muzeum, Olomouc 1988. 90 autorů v roce 90‘, Palác kultury, Praha 1990.

Olomouc, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. Část, Galerie Caesar, Olomouc 1992.

5. salon živých a mrtvých, Galerie Mona Lisa, Olomouc 2008-2009. Skleník/Glasshouse. Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury/Chapters from the

History of Art Culture in Olomouc, Muzeum umění Olomouc – Muzeum

moderního umění, Olomouc 2009-2010.

Umělci archivu, DOX, Praha 2011-2012.

66

9. Seznam vyobrazení 1. Anonym, Miroslav Střelec, 5. 11. 1948, fotografie, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček 2. Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček 3. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. Foto: OGVU

Olomouc 4. Miroslav Střelec, Současná kanadská grafiky, 1971, ofset, 85x59 cm,

neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 5. Miroslav Střelec, Endre Nemes, 1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb. Foto:

Martin Vlček 6. Miroslav Střelec, Žena, 1971, sítotisk, 84 x 60cm, MUO. Foto: Martin Vlček 7. Miroslav Střelec, Galerie výtvarného umění, 1971, ofset, 85 x 60 cm,

neznačeno. Foto: OGVU Olomouc

8. Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 90 x 60

cm, kino Uničov. Foto: Miroslav Střelec

9. Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 60 x 60

cm, kino Uničov. Foto: Miroslav Střelec

10. Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,

dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec

11. Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,


12. Miroslav Střelec – arch. Zdeněk Štefka, Žena, 1977, instalace, květiny,

bižuterie, neznačeno. Foto: Flora Olomouc

13. Miroslav Střelec, Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy

v Olomouc, 1986, malba, 800 x 250 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec.

14. Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm,

soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec

15. Miroslav Střelec, Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení

vysokého učení v Olomouc, 1987, barevný ofset, papír, 84 x 59 cm, neznačeno.

Foto: MUO

16. Miroslav Střelec, České sochařství 1948/88, 1989, barevný ofset, papír, 83 x 59

cm, MUO. Foto: Martin Vlček

67

17. Miroslav Střelec, Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři

v Československu, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

18. Miroslav Střelec, Slovenská grafická tvorba 1970-78, 1979, sítotisk, 90 x 60

cm, MUO. Foto: Martin Vlček

19. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, sítotisk, 85

x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček

20. Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto:

Martin Vlček

21. Miroslav Střelec, Olomoucké komorní slavnosti 87‘, 1987, sítotisk, 86 x 60 cm,

MUO. Foto: Martin Vlček

22. Miroslav Střelec, Vladimír Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x 60, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

23. Miroslav Střelec, 26 mladých výtvarných umělců, 1980, sítotisk, 23 x 18 cm,

soukr. sb. Foto: Martin Vlček

24. Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 25 x 22 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

25. Miroslav Střelec, Miroslav Střelec, 1984, sítotisk, 20 x 20 cm, soukr. sb. Foto:

Martin Vlček

26. Miroslav Střelec, Miroslav Střelec – Plakáty, 1974, sítotisk, 20 x 20 cm, MUO.

Foto: Martin Vlček

27. Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr.

sb. Foto: Martin Vlček







31. Miroslav Střelec – arch. Zdeněk Štefka, Květina a životní prostředí, 1977,

instalace, květiny, neznačeno. Foto: Flora Olomouc

32. Miroslav Střelec, Jalta - značka, 1977, leštěná a mořená měď, 500 cm,

neznačeno. Foto: Miroslav Střelec

68

33. Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

34. Miroslav Střelec, ANAG, 1995, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

35. Miroslav Střelec, Hotel Laffayette, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto:

Martin Vlček

36. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba,

akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

37. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba,

akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

38. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto:

Martin Vlček


Martin Vlček


Martin Vlček


Martin Vlček

42. Miroslav Střelec, Žena, 1971, kresba, akvarel, 15 x 7 cm, soukr. sb. Foto:

Martin Vlček

43. Miroslav Střelec, Sigma, 1982, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček

44. Miroslav Střelec, Fontána, 1978, nerez, 190 x 120 cm, interiér generálního

ředitelství Sigma Olomouc. Foto: Sigma Olomouc

45. Miroslav Střelec, Mladí výtvarní umělci Olomoucka, 1986, sítotisk, 88 x 60 cm,

MUO. Foto: Martin Vlček

46. Miroslav Střelec, Galerie, logo Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci,

1977-1987, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

47. Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci,1988-1990, kresba, 29,7 x

21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

48. Václav Merhaut, Logo Krajské galerie v Olomouci, 1956-1957, kresba, AMU

v Olomouci. Foto: MUO

49. Zora Pořická, Logo Galerie výtvarného umění v Olomouci, 1966-1968, kresba,

AMU v Olomouci. Foto: MUO

69

50. Miroslav Střelec, GVU – Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU

v Olomouci, 1991-1992, kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO

51. Miroslav Střelec, MU - Muzeum umění Olomouc, logo MUO, 1993-2014,

kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

52. Petr Šmalec, MUO – Muzeum umění Olomouc, logo MUO,2014-2015, digitální,

AMU v Olomouci. Foto: MUO

53. Miroslav Střelec, Olomouc, logo, 2004, počítačová grafika, soukr. sb. Foto:

Martin Vlček

54. Miroslav Střelec, Interhotel Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

55. Miroslav Střelec, Hotel Palác, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

56. Miroslav Střelec, Boutique Marion, logo, 1993, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

57. Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček


Foto: Martin Vlček


Foto: Martin Vlček


Foto: Martin Vlček


Foto: Martin Vlček

62. Miroslav Střelec, NTM – Národní technické muzeum, logo, 1995, kresba, 15 x

15 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

63. Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr.






66. Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

70

67. Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

68. Miroslav Střelec, Tisk II., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

69. Miroslav Střelec, Tisk III., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

70. Miroslav Střelec, Tisk IV., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

71. Miroslav Střelec, Tisk V., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

72. Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

73. Miroslav Střelec, Model IV., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, Ø 30 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

74. Miroslav Střelec, Tisk VII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

75. Miroslav Střelec, Model I., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, 30 x 24 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

76. Miroslav Střelec, Tisk VIII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

77. Miroslav Střelec, Tisk IX., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

78. Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm,


79. Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm,


80. Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto:

Miroslav Střelec

81. Miroslav Střelec, Jablko, 1977, dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, Základní škola

Šternberk. Foto: ZŠ Šternberk

82. Miroslav Střelec, Reliéf I. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba,

29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

83. Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta

v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

71

84. Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta

v Olomouci, model, 1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

85. Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,


86. Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,


87. Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,


88. Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977,


89. Miroslav Střelec, Fontána, 1978, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin

Vlček

90. Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, dřevo, malba, 700 x

280 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec

91. Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, kresba, 29,7 x 21 cm,


92. Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní

náměstí v Olomouci. Foto: Martin Vlček

93. Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní

náměstí v Olomouci. Foto: Miroslav Střelec

94. Miroslav Střelec, Model II., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, Ø 26 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

95. Miroslav Střelec, Model III., 70. - 80. léta 20. století, dřevo, 38 x 30 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

96. Miroslav Střelec, Model V., 70. - 80. léta 20. století, plech, 40 x 30 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

97. Miroslav Střelec, Model VI., 70. - 80. léta 20. století, nerez, 45 x 30 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

98. Miroslav Střelec, Model VII., 70. - 80. léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

99. Miroslav Střelec, Model VIII., 70. – 80. léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb.

Foto: Martin Vlček

100. Miroslav Střelec, Model IX., 70. – 80. léta 20. století, sklo, 42 x 42cm, soukr.


72

101. Miroslav Střelec, Model X., 70. – 80. léta 20. století, plexisklo, 47 x 32 cm,


102. Miroslav Střelec, Model XI., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, mosaz, 60 x 40

cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

103. Miroslav Střelec, Model XII., 70. – 80. léta 20. století, dřevo, plexisklo, 80 x 40

x 32cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček

73

10. Vyobrazení

[1] Anonym, Miroslav Střelec, 5. 11. 1948, fotografie, soukr. sb.

[2] Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb.

[18] Miroslav Střelec, Slovenská

grafická tvorba 1970-78, 1979,

sítotisk, 90 x 60 cm, MUO.

[5] Miroslav Střelec, Endre Nemes,

1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb.

74

[19] Miroslav Střelec, Okresní

festival zájmové umělecké činnosti,

1972, sítotisk, 85 x 60 cm, MUO.

[20] Miroslav Střelec, Umělci svému

městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm,

MUO.

[22] Miroslav Střelec, Vladimír

Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x

60, soukr. sb.

[17] Miroslav Střelec, Vittorio

Cavicchioni - Gino Gandini: Dva

italští malíři v Československu, 1971,

sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb.

75

[3] Miroslav Střelec, Balcar, 1973,

ofset, 88 x 62 cm, neznačeno.

[38] Miroslav Střelec, Balcar, 1973,

kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr,

sb.

[6] Miroslav Střelec, Žena, 1971,

sítotisk, 84 x 60cm, MUO. [42] Miroslav Střelec, Žena, 1971,

kresba, akvarel, 15 x 7cm, soukr. sb.

76

[45] Miroslav Střelec, Mladí

výtvarní umělci Olomoucka, 1986,

sítotisk, 88 x 60 cm, MUO.

[21] Miroslav Střelec, Olomoucké

komorní slavnosti 87‘, 1987, sítotisk, 86 x

60 cm, MUO.

[29] Miroslav Střelec, Olomoucké

jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7

x 21 cm, soukr. sb.

[30] Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové

dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm,

soukr. sb.

77

[62] Miroslav Střelec, NTM –

Národní technické muzeum, logo,

1995, kresba, 15 x 15 cm, soukr.

sb.

[51] Miroslav Střelec, MU - Muzeum

umění Olomouc, logo MUO, 1993-

2014,kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

[47] Miroslav Střelec, Galerie, logo

OGVU v Olomouci,1988-1990,

kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

[57] Miroslav Střelec, Kavárna Viola,

logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr.

78

[54] Miroslav Střelec, Interhotel

Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21

cm, soukr. sb.

[55] Miroslav Střelec, Hotel Palác,

logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm,

soukr. sb.

[61] Miroslav Střelec, Univerzita

Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21

cm, soukr. sb.

[60] Miroslav Střelec, Univerzita

Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21

cm, soukr. sb.

79

[66] Miroslav Střelec, Tisk I., 2009,


[72] Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009,


[74] Miroslav Střelec, Tisk VII.,

2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr.

sb.

[71] Miroslav Střelec, Tisk V., 2009,


80

[9] Miroslav Střelec, Dva reliéfy

pro kino v Uničově, 1975, leštěná

mosaz, 60 x 60 cm, kino Uničov.

[85] Miroslav Střelec, Reliéf III. pro

společenské středisko Jalta v Olomouci,

1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno.

[79] Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm

kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21

cm, soukr. sb.

[86] Miroslav Střelec, Reliéf III. pro


1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

81

[84] Miroslav Střelec, Diagonální

vrstvení - Reliéf pro společenské

středisko Jalta v Olomouci, model,

1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb.

[92] Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80.

léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní

náměstí v Olomouci.

[83] Miroslav Střelec, Diagonální

vrstvení - Reliéf pro společenské

středisko Jalta v Olomouci, 1977,

kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

[88] Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro


1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb.

82

[12] Miroslav Střelec – arch.

Zdeněk Štefka, Žena, 1977,

instalace, květiny, bižuterie,

neznačeno.

[31] Miroslav Střelec – arch. Zdeněk

Štefka, Květina a životní prostředí,

1977, instalace, květiny, neznačeno.

[81] Miroslav Střelec, Jablko, 1977,

dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm,

základní škola Šternberk.

[102] Miroslav Střelec, Model XI., 70. –

80. léta 20. století, dřevo, mosaz, 60 x 40

cm, soukr. sb.

83

[96] Miroslav Střelec, Model V., 70. -

80. léta 20. století, plech, 40 x 30 cm,

soukr. sb.

[95] Miroslav Střelec, Model III., 70. - 80.

léta 20. století, dřevo, 38 x 30 cm, soukr.

sb.

[73] Miroslav Střelec, Model IV.,

70. – 80. léta 20. století, dřevo, Ø

30 cm, soukr. sb.

[94] Miroslav Střelec, Model II., 70. – 80.

léta 20. století, dřevo, Ø 26 cm, soukr. sb.

84

[98] Miroslav Střelec, Model VII., 70. -

80. léta 20. století, plech, 50 x 12 cm,

soukr. sb.

[75] Miroslav Střelec, Model I., 70. – 80.

léta 20. století, dřevo, 30 x 24 cm, soukr.

sb.

[97] Miroslav Střelec, Model VI., 70. -

80. léta 20. století, nerez, 45 x 30 cm,

soukr. sb.

[103] Miroslav Střelec, Model XII., 70. –

80. léta 20. století, dřevo, plexisklo, 80 x

40 x 32cm, soukr. sb.

85

Resume This Master thesis focuses on personality and work of Miroslav Střelec, a

remarkable Czech graphic and sculptor. He was employed at Gallery of Art in

Olomouc for long twenty years. During this time, he was designing mainly posters,

catalogues, invitations for them. He designed flower pavilons for international

exhibitions called Flora Olomouc.

To cover a wide range of his work all the available literature, magazines, letters

and newspaper articles relating to Miroslav Střelec are evaluated in this thesis. His

graphics and posters are available in the Museum of Art in Olomouc. But mainly

part of his art piece is in private collection of his wife. His art piece should be use

for future retrospective exhibition.

86

Anotační list Jméno a příjmení: Bc. Martin Vlček

Katedra: Katedra dějin umění

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Název práce: Miroslav Střelec (1943 – 2014) - výtvarné dílo

Název v angličtině: Miroslav Střelec (1943 – 2014) – art work

Anotace práce: Tato magisterská diplomová práce na život a

tvorbu grafiky, sochaře a designéra

Miroslava Střelce. Cílem této práce je

představení a popis jeho práce.

Klíčová slova: Miroslav Střelec, grafika, logo, reliéf, Flora

Olomouc, Muzeum umění Olomouc

Anotace v angličtině: This master thesis focuses on and work of

graphic designer, sculptor and designer

Miroslav Střelec. The aim of this thesis is to

present and description his work.

Klíčová slova v angličtině: Miroslav Střelec, graphic designer, logo,

relief, Flora Olomouc, Museum of Art in

Olomouc

Přílohy vázané v práci: Obrazová příloha (12 stran)

Rozsah práce: 86 stran, znaků 126 308

Jazyk práce: Český

Date post:	18-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA€¦ · Prostorové práce do architektury...

Documents