UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI · Klíčová slova: Dějiny, školství, škola, mateřská...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Ústav pedagogiky a sociálních studií

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Bc. Renata Gerhardová

Dějiny školství v obci Horní Újezd

Olomouc 2013 Vedoucí práce PhDr. Jitka Plischke, PhD.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem veškeré zdroje a

prameny, které jsem v práci pouţila.

V Horním Újezdě dne 6. června 2013

……………………………………….

Vlastnoruční podpis

Poděkování

Chtěla bych poděkovat zvláště paní PhDr. Jitce Plischke, PhD. za odborné vedení a

poskytované rady při zpracovávání diplomové práce.

Dále chci poděkovat Státnímu okresnímu archivu Přerov, Obecnímu úřadu Horní Újezd a

Mateřské škole Horní Újezd za spolupráci a poskytované informace k diplomové práci.

Anotace

Jméno a příjmení: Renata Gerhardová

Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce: PhDr. Jitce Plischke, PhD.

Rok obhajoby: 2013

Název práce: Dějiny školství v obci Horní Újezd

Název v angličtině: History of education in village Horní Újezd

Anotace práce: Diplomová práce se zabývá dějinami školství v obci Horní

Újezd. Je zde uvedena historie obce a její poloha, kulturní

ţivot v obci a významní rodáci. Dále jsou zde informace o

vývoji školství v Českých zemích a jejich následný projev na

rozvoj školství v Olomouckém kraji. Poslední část práce je

věnována vzniku a vývoji školy a mateřské školy v Horním

Újezdě.

Klíčová slova: Dějiny, školství, škola, mateřská školy, ţáci, obec Horní

Újezd.

Anotace v angličtině: This diploma thesis deals with the history of education in the

village of Horní Újezd. It discusses about the history of the

village, its location, cultural life of the community and

signifficant countrymen. In addition, there is information

about the development of education in the Czech countries,

and their consequent effect on the development of education

in the region of Olomouc. The last part deals with the creation

and development of school and kindergarten in Horní Újezd.

Klíčová slova v angličtině: History, education, school, kindergarten, students, village

Horní Újezd.

Přílohy vázané k práci: Příloha č. 1 Letecký pohled na obec Horní Újezd

Příloha č. 2 Otisk pečetě z roku 1752

Příloha č. 3 Pohlednice obce Horní Újezd z roku 1931

Příloha č. 4 Budova dnešní školy

Příloha č. 5 Dnešní výstava ve škole „Jak se ţilo v Ójezdě“

Příloha č. 6 Pomník padlých

Příloha č. 7 Kostel v Horním Újezdě

Příloha č. 8 Budova mateřské školy

Rozsah práce: 78 stran

Jazyk práce: Český

4

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................... 7

1 DĚJINY OBCE HORNÍ ÚJEZD ........................................................................................ 9

1.1 Poloha obce Horní Újezd ............................................................................................. 9

1.2 První osídlování v oblasti Záhoří ................................................................................. 9

1.3 Nejstarší zprávy o obci Horní Újezd .......................................................................... 10

1.4 Dějiny obce Horní Újezd od roku 1486 do roku 1648 ............................................... 11

1.5 Horní Újezd od konce 17. století do 1. světové války ................................................ 12

1.6 Horní Újezd za 1. a 2. světové války .......................................................................... 14

1.7 Rozvoj obce Horní Újezd od 2. světové války do současnosti .................................. 16

2 KULTURA OBCE HORNÍ ÚJEZD ................................................................................ 20

2.1 Spolky a zájmové organizace v obci Horní Újezd ..................................................... 20

2.1.1 Tělovýchovná jednota Sokol ............................................................................. 21

2.1.2 Divadelní spolek ............................................................................................... 21

2.2 Záhorský kroj ............................................................................................................. 22

2.3 Prapor a znak obce Horní Újezd ................................................................................. 22

2.4 Hymna obce Horní Újezd ........................................................................................... 23

2.5 Významní rodáci z obce Horní Újezd ........................................................................ 23

2.5.1 Dr. Josef Symerský ........................................................................................... 23

2.5.2 Břetislav Orava ................................................................................................. 24

2.5.3 Miloš Škrabal .................................................................................................... 26

3 VÝVOJ ŠKOLSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH ................................................................. 27

3.1 Nejstarší zprávy o školství v českých zemích do roku 1620 ...................................... 27

3.2 Školství v období po Bílé hoře do roku 1848 ............................................................. 28

3.3 Školství po roce 1848 ................................................................................................. 29

3.4 Rok 1869 a vydání Základního říšského školského zákona ....................................... 29

3.5 Vývoj školství v době vzniku Československé republiky .......................................... 29

3.6 Školství v době Československé okupace .................................................................. 30

3.7 Poválečné školství ...................................................................................................... 30

3.8 Školství po roce 1960 ................................................................................................. 32

4 ROZVOJ ŠKOLSTVÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI ........................................................ 34

4.1 Olomouc ..................................................................................................................... 34

4.2 Přerov ......................................................................................................................... 35

5

4.2.1 Jan Blahoslav .................................................................................................... 36

4.2.2 Jan Amos Komenský ........................................................................................ 36

4.3 Hranice ....................................................................................................................... 37

4.3.1 Josef Heřman Agapit Gallaš ............................................................................. 39

5 DĚJINY ŠKOLSTVÍ V OBCI HORNÍ ÚJEZD .............................................................. 40

5.1 Škola bratrská ............................................................................................................. 40

5.2 Stará škola .................................................................................................................. 40

5.2.1 Vznik staré školy ............................................................................................... 40

5.2.2 Struktura školy .................................................................................................. 41

5.2.3 Úpadek školy .................................................................................................... 42

5.2.4 Opětovný rozvoj školy ...................................................................................... 42

5.2.5 Oddělení obce Osíčka ze školy v Horním Újezdě ............................................ 44

5.2.6 Zánik staré školy ............................................................................................... 45

5.3 Nová škola .................................................................................................................. 46

5.3.1 Slavnostní otevření ............................................................................................ 46

5.3.2 Vývoj dvoutřídní školy v Horním Újezdě ........................................................ 46

5.3.3 Školství za 1. světové války .............................................................................. 48

5.3.4 Meziválečné období .......................................................................................... 50

5.3.5 Školství za 2. světové války .............................................................................. 54

5.3.6 Školství v obci Horní Újezd po 2. světové válce .............................................. 56

5.3.7 Rozvoj školy od roku 1950 do roku 1980 ......................................................... 57

5.3.8 Zrušení školy ..................................................................................................... 61

5.3.9 Současný stav školy .......................................................................................... 62

5.4 Mateřská škola Horní Újezd ....................................................................................... 64

5.4.1 Stavba mateřské školy ....................................................................................... 64

5.4.2 Vývoj mateřské školy ....................................................................................... 64

5.4.3 Organizační struktura mateřské školy ............................................................... 67

5.4.4 Aktivity mateřské školy .................................................................................... 68

6 ANALÝZA VÝVOJE ŠKOLSTVÍ .................................................................................. 70

6.1 Státní analýza ............................................................................................................. 70

6.2 Regionální analýza ..................................................................................................... 72

6.3 Místní analýza ............................................................................................................ 73

6

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 75

POUŢITÁ LITERATURA A PRAMENY .............................................................................. 76

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 79

7

ÚVOD

„Kdo neví, praví Cicero, co se v jeho vlasti, než se narodil, přihodilo, toho považuji, i kdyby

starcem byl, přece za nevědomého chlapce. Ach, jak mnoho máme všudy takových šedivých

chlapců, kteří ani to, co v jejich rodišti se stalo před jejich narozením, nevědí.„1

J. H. A. Gallaš

Tématem diplomové práce jsou dějiny školství v obci Horní Újezd. Jelikoţ i já jsem

obyvatelkou této obce a ţiji zde od narození, zajímám se o historii své obce a blízkého okolí.

Zdejší školství a především to předškolní se stalo součástí i mého ţivota. Důvodem výběru

tohoto tématu je pak také 35. výročí od slavnostního otevření mateřské školy, kterou si obec

Horní Újezd v roce 2013 připomene.

Cílem této diplomové práce je popsat a zpřehlednit veškeré dějiny školství v obci

Horní Újezd. Tato práce se má stát součástí obecní dokumentace, která bude doplňovat

historii obce Horní Újezd, ale především obohatí a poskytne informace všem obyvatelům,

rodákům i dalším zájemcům o ucelené formě veškerého školství v obci Horní Újezd.

Celá práce je rozdělena do šesti kapitol. Jednotlivé kapitoly se dále dělí do několika

podkapitol. První kapitola se zabývá dějinami obce Horní Újezd. Konkrétně polohou obce,

prvním osídlováním v této lokalitě, nejstaršími zprávy o obci, dále první a druhou světovou

válkou a rozvojem obce Horní Újezd aţ do současnosti. Ve druhé kapitole je popsána kultura

obce Horní Újezd. Jednotlivé zvyky a tradice, které se v obci dodrţují. Jsou zde uvedeny

informace o kroji, znaku, praporu a obecní hymně. Je zde také zmínka o spolcích a zájmových

organizacích a o významných rodácích z obce Horní Újezd. V následující kapitole je popsán

vývoj školství v českých zemích a vznik nových školských zákonů. Čtvrtá kapitola je

věnována rozvoji školství v olomouckém kraji. Jsou zde popsány základní informace o

školství ve městech, která v minulosti byla a stále jsou nejčastěji navštěvována studenty

z obce Horní Újezd. Jedná se především o města Hranice, Přerov a Olomouc. Pátá kapitola

této práce je pak věnována historii školství v obci Horní Újezd. Zde jsou uvedeny informace o

bratrské škole, která v obci údajně stála, dále celkový vývoj staré a nové školy a následný

vývoj současné mateřské školy, která v obci Horní Újezd jako jediná stále působí. Šestá a

zároveň poslední kapitola této práce je věnována analýze vývoje školství.

1 BARTOVSKÝ, V. Hranice. Hranice, 1906. str. 5.

8

Materiály ke zpracování této diplomové práce jsem získala studiem a bádáním

v historických pramenech a knihách. Také jsem spolupracovala s Obecním úřadem Horní

Újezd a mateřskou školou. Během tohoto zpracovávání jsem navštívila i Státní okresní archiv

v Přerově, kde jsem získala největší mnoţství informací k danému tématu.

Archiválie uloţené ve Státním okresním archivu Přerov se týkaly především školních

kronik. Tyto kroniky byly nalezeny ve školní budově. V průběhu válek byly uschovány a po

zániku školy byl vyhotoven školní fond, který poskytuje informace o vývoji školství v obci

Horní Újezd. Následně byly všechny písemnosti převezeny do archivu v Potštátě. Postupně

byly všechny písemnosti uspořádány a díky Alexandře Hajlmanová, která vyhotovila školní

inventář, ho dnes nalezneme ve Státním okresním archivu Přerov. Všechny školní kroniky

uloţené v tomto archivu popisují školství v obci Horní Újezd velmi jednostranně. Zaměřují se

především na učitelskou pozici a jeho střídání v průběhu školních let. Zapisovatelé těchto

kronik byli většinou ředitelé školní budovy.

S nedostatkem materiálu jsem se setkala při zpracovávání podkapitoly věnované

mateřské škole. K tomuto tématu existuje pouze jedna kronika, kterou má uschovanou

ředitelka mateřské školy. Zde jsou chronologicky sepsány důleţité události týkající se místní

mateřské školy. I obecní kronika uvádí k tomuto tématu velmi málo informací. Zmínka o

mateřské škole je zde vţdy ve vztahu s kulturní akcí v obci.

Samotná kronika obce Horní Újezd je uloţená na místním obecním úřadě. Zaloţena

byla v roce 1925, ale první zápis byl proveden aţ v roce 1949. Zapisovatelé se střídali, často

byla kronika bez stálého kronikáře a chyběly i informace k jednotlivým rokům. Výpovědní

hodnota této kroniky je tedy neurčitá.

Literaturu k diplomové práci jsem si zapůjčila v místní knihovně, také jsem navštívila

knihovnu ve Všechovicích, Hranicích a Olomouci. Literatura je zaměřená především na

historii obce a na významná města našeho kraje, na jejich stručnou historii a vývoj školství.

Kromě toho jsem spolupracovala s knihou Horní Újezd. Historie a současnost. Zde jsou

popsány základní údaje k dějinám obce Horní Újezd. Diplomová práce bude rozšiřovat tuto

kniţní podobu, především však poskytne velké a přehledné mnoţství informací o vývoji

školství v obci Horní Újezd, kterou doposud takto nikdo nezpracoval.

9

1 DĚJINY OBCE HORNÍ ÚJEZD

Cílem této kapitoly je seznámit se s polohou obce Horní Újezd a získat přehledné

mnoţství informací o její historii a následném vývoji.

1.1 Poloha obce Horní Újezd

V prostoru Moravské brány, 25 kilometrů severně od města Přerov, se mezi

Oderskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinou rozkládá obec Horní Újezd.2

Svou polohou 49° severní zeměpisné šířky a 17° východní zeměpisné délky spadá do

oblasti zvané Záhoří, která vede přes vrcholy Javornických lesů, Kelčskou pahorkatinu ke

svatému Hostýnu a severně k řece Bečvě. Oblast Záhoří tvoří hraniční pásmo s Valašskem.

Hranice tohoto území tvoří města Valašské Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem a Přerov.

Záhoří je tedy přechod z Hané na Valašsko.3

Obec Horní Újezd se nachází v nadmořské výšce 285-362 metrů. Katastrální výměra

obce je 687 hektarů. Počet obyvatel obce Horní Újezd se pohybuje kolem 450 osob.4

Obec Horní Újezd spadá pod správní obvod Hranice, okresním městem je Přerov a

společně jsou součástí Olomouckého kraje.5

1.2 První osídlování v oblasti Záhoří

Důleţitou roli při osídlování Moravské brány hrály řeky Bečva a Morava. Kolem

koryt těchto řek se zakládaly první osady. Zde však hrozilo riziko záplav. Postupem doby se

osady začaly soustředit dál do vnitrozemí. Největší lokality a objevy se našly v Předmostí

Přerova.6

2 Srov. LAPÁČEK, J. Přerov-Povídání o městě. Přerov: Město Přerov, 2008. 3 Srov. Záhorská kronika. Kronika uloţena v městské knihovně Hranice. 4 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 5 Srov. Olomoucký kraj [online], [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: WWW: http://www.kr-

olomoucky.cz/zakladni-informace-cl-143.html . 6 Srov. Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Přerov, 2004.

10

Doklady o ţivotě pravěkých obyvatel ze starší doby kamenné dokazují nálezy

kamenných nástrojů v oblasti Lipníka nad Bečvou a Pavlovic u Přerova. Významnější nálezy

však pocházejí z mladší doby kamenné. Obyvatelé začali vést usedlejší způsob ţivota

a postupně se z nich stávali zemědělci. Začali pěstovat plodiny, chovali dobytek a

stavěli provizorní domy.7

První osadníci na Záhoří stavěli svá obydlí ze dřeva, košatiny a kamene. Tito

obyvatelé si mezi sebou volili náčelníka, který se staral o chod celé osady. Osady na Záhoří

byly v roce 1241 napadeny Tatary, kteří táhli od Olomouce směrem ke svatému Hostýnu.

Z této doby pochází mnoho nalezišť zbraní a hrobů. Na polích bylo nalezeno několik

kamenných seker, popelnic, šípů a oštěpů. To dokazuje ţivot původních obyvatel na našem

území.8

1.3 Nejstarší zprávy o obci Horní Újezd

Existují dvě data, která přinášejí první informace o obci Horní Újezd. V obecní

kronice se poprvé objevuje zmínka o obci v roce 1349. Je však moţné, ţe se jednalo o mylný

údaj, jelikoţ v té době existovalo více neţ 30 moravských Újezdů.9

Jiné dokumenty odkazují na rok 1371, kdy obec nesla název Veliký Újezd a tehdejší

majitel Lucek z Domaţelic a Újezdu ji prodával.10

V roce 1486 je obec nazývána Velký Újezd a je součástí Helfštýnsko-Lipnického

panství.11

Dnešní název obce Horní Újezd pochází z roku 1493. Dříve byl Újezd nazýván, jak je

jiţ uvedeno výše Velký, Vyšší nebo Vysoký.12

7 Srov. BARTOVSKÝ, V. Vlastivěda Moravská. Hranický okres. Brno, 1909. 8 Srov. Záhorská kronika. Kronika uloţena v městské knihovně Hranice. 9 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 10 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 11 Srov. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892. 12 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001.

11

Úředně potvrzený název získala obec Horní Újezd v roce 1925, kdy byla zapsána

okresním soudem v Bystřici pod Hostýnem do pozemkových knih.13

Označením „újezd“ se nazývalo „určité ohraničené území obsahující obvykle vedle

převažujícího lesa, určeného k mýcení, též louky a ornou půdu, německy Grenzumtritt,

Mark“.14

Nejstarší zprávy hovoří o tom, ţe v obci Horní Újezd stála ve 13. století, na místě

dnešního kostela tvrz. Tehdejší majitelé patřili mezi tzv. Záhorskou šlechtu.15

Jiné prameny mluví o tom, ţe v obci Horní Újezd existovaly tvrze dvě. Tedy i dvě

místa, kde tvrze stály. Je však moţná i varianta, ţe druhá tvrz vyrostla na původním místě

první tvrze. V takovém případě by však existovalo jen jedno místo naleziště. První tvrz je

lokalizována na Hřibův kopec, který vybíhá severně z východní části obce. Tento výběţek je

stupňovitý a asi 70 metrů dlouhý. Vrchní část výběţku je oplocená a začíná zde dřevěný plot.

K vidění jsou však relikty staršího zdiva. Tento nález není ovšem potvrzený. Druhá zmínka o

tvrzi hovoří o místě vedle kostela na místě dnešního soukromého pozemku. Tato tvrz by byla

v porovnání s tvrzí na Hřibově kopci nejvyšším místem obce Horní Újezd. Potvrzení těchto

domněnek je však v rukou archeologického výzkumu.16

Obec Horní Újezd má dva konce, Horní a Dolní. Oběma vchodům se říkávalo Brány a

územím za Bránou Zábrané. Brána na Dolním konci se také někdy nazývala Havířka, neboť

tu v průběhu let hledali havíři uhlí.17

1.4 Dějiny obce Horní Újezd od roku 1486 do roku 1648

V roce 1486 se majitelem obce Horní Újezd stává Vilém z Pernštejna, který vlastnil

celé Helfštýnské panství. Za vlády Pernštejnů byly v okolí obce Horní Újezd zaloţeny tři

rybníky. V roce 1520 získali místní obyvatelé právo na vaření piva. Práce na helfštýnském

panství začala tedy pomalu stoupat. V této době existoval v obci Horní Újezd i sbor jednoty

13 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 14 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 15 Srov. STUDENÝ, A. Drobnosti z Horního Újezda na Záhoří. Záhorská kronika, 1938. č. 3. 16 Srov. Hrady.cz. Horní Újezd [online], [cit. 16.2. 2013]. Dostupné z :

<http://www.hrady.cz/index.php?OID=4334> . 17 Srov. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892.

12

bratrské a dá se tedy předpokládat, ţe zde byla i bratrská škola.18

Tento fakt, potvrzuje i zápis v Okresním hejtmanství Holešovském, kde se píše, ţe

obec vlastnila faru, která byla v roce 1547 v rukou bratrských kněţí. Nejvýznamnějším sídlem

jednoty bratrské pak bylo město Přerov.19

V roce 1554 bylo helfštýnské panství prodáno Půtovi z Ludanic. Obyvatelům tohoto

panství byla přidána robota. Lidé z obce Horní Újezd museli robotovat i v okolí Lipníka nad

Bečvou. Práce byla tak neúnosná, ţe se Újezdští lidé vydali k Půtovi prosit o mírnější robotu.

Půta obyvatelé obce Horní Újezd vyslyšel a vystavil zprávu o ulehčení některých prací pro

tento lid.20

Kolem roku 1600 panovala neúroda, hlad a bída. Ţivot v obci Horní Újezd se snaţil

aklimatizovat k okolním obcím. Hlavní zásobárnou obţivy se stalo zemědělství. Počet

obyvatel obce Horní Újezd byl před Bílou horou asi 300 osob.21

Po bojích na Bílé hoře se v roce 1622, stává novým drţitelem panství rod

Dietrichštejnů.22

Třicetiletá válka probíhající v letech 1618-1648, zasáhla do ţivota lidí i v obci Horní

Újezd. Obec byla opuštěná, zanedbaná a část i vypálená. Tato éra byla spojena s úpadkem

vzdělanosti a velká část obyvatel byla negramotná. Nová kolonizace obce začala kolem roku

1648. Do této doby ţilo v obci pouhých 60 obyvatel. 23

Kostel v obci byl zpustlý a vykradený. Budova fary zanikla a kostel byl přidělen k faře

sousední obce Všechovice. Nová fara byla v obci Horní Újezd vystavěna aţ v roce 1786. Po

válce byl nastolen v obci Horní Újezd výběr mýta. Mýtné se vybíralo za vše, co zde projelo a

prošlo.24

1.5 Horní Újezd od konce 17. století do 1. světové války

Konec 17. století sliboval záruku lepšího ţivota v obci Horní Újezd. Avšak 70. a 80.

léta se nesla ve znamení ţivelných pohrom. Neúroda, vichřice a ohně suţovaly celou vesnici.

18 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 19 Srov. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892. 20 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 21 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 22 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 23 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 24 Srov. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892.

13

V letech 1690-1740 bylo v obci Horní Újezd zadluţeno mnoho chalup a gruntů. Ani samotní

hospodáři se nemohli očistit od těchto dluhů a vrchnost jim stále a bez milosti brala vše, na co

přišla. V roce 1691 se občané rozhodli napsat vrchnosti dopis s prosbou o sníţení všech

poplatků. To však vrchnost natolik rozhořčilo, ţe jim začala vyhroţovat šibenicí či prací na

stavbě olomoucké pevnosti.25

Po prohrané rakousko-pruské válce v roce 1741 se vojska stahovala směrem na

Přerov. Několik vojáků bylo ubytováno i v obci Horní Újezd. To však sebou přinášelo další

náklady na obţivu. V roce 1756 bylo v Horním Újezdě vystavěno 19 nových chalup, které

daly obci základní tvar pro dnešní podobu. Většina chalup byla vystavěna ze dřeva. Počet

obyvatel a chalup postupně narůstal.26

V roce 1752 získala obec Horní Újezd novou obecní pečeť. O získání pečetě se obec

Horní Újezd snaţila jiţ od roku 1695.27

(viz. příloha č. 2)

V 80. letech dochází k novému způsobu hospodaření. Začalo se pěstovat více jetele a

vojtěšky, brambor a cukrovky, tím se zvýšilo mnoţství krmiva a více se začal chovat stájový

dobytek. Zlepšilo se i obdělávání půdy, sníţila se míra zanedbaných pozemků a ubylo plevele.

Nastalo období častějšího hospodaření a větší pozornosti o půdu. V letech 1820-1850 došlo

k největšímu růstu velkých gruntů v obci Horní Újezd. Přes obec Horní Újezd byla

vybudována rušná cesta na Helfštýn, zvaná Zahořanka. Po této cestě se jezdívalo na Helfštýn

a do Lipníka na trhy. Důleţité změny přinesl revoluční rok 1848, začal zde platit prozatímní

zákon o obecní samosprávě. Díky tomuto zákonu se pak v roce 1850 konaly volby do

obecního zastupitelstva. Po další prusko-rakouské válce v roce 1866 se k nám postupně začala

šířit cholera. Lékařská pomoc na vesnicích byla však malá. Majetnějším obyvatelům byla

nabídnuta léčba u hranického felčara. Pro ostatní lid začal v 19. století slouţit doktor Rafaj,

který léčil nemocné pouštěním ţilou. Jezdívalo se i do Bystřice pod Hostýnem

k „napravjačce“ Anně, která léčila zlomeniny, vředy a rány zelenou mastí, kterou si sama

vařila. Průměrný věk v té době dosahoval 30 let. Spoustu lidí donutil těţký ţivot té doby

k emigraci. Nejčastěji obyvatelé obce odjíţděli do Ameriky. 28

25 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 26 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 27 Srov. LAPÁČEK, J., PASINGER, B. Pobečví v proměnách času. Přerov, 2005. 28 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

14

V roce 1896 byla v obci Horní Újezd postavena nová škola. Do té doby v obci

existovala pouze škola stará. Byla to srubová budova vystavěná díky podpoře náboţenských

fondů. Existují však dohady o tom, ve kterém roce byla budova staré školy postavena.29

Podrobnější informace o škole staré i nové najdeme v páté kapitole této práce.

V roce 1911 se na zahradách místních usedlíků, pana A. Studeného a F. Švehlíka,

konal velký agrární sjezd. Sjelo se zde velké mnoţství okolních i vzdálenějších rolníků a

mládeţe. Veřejný projev k rolnické organizaci pronesl zemský poslanec J. Bureš, ředitel

hospodářské školy v Hranicích, poslanec M. Pilát, nadučitel v Liptále a paní Coufalová

Zatloukalová, která hovořila o vzdělávání ţen a dívek.30

1.6 Horní Újezd za 1. a 2. světové války

Po vypuknutí 1. světové války byli muţi ze vsi nuceni nastoupit k výkonu vojenské

sluţby. 2. srpna 1914 se v obci Horní Újezd loučili obyvatelé se svými tatínky, syny a

manţely, kteří odjíţděli na nádraţí do Osíčka. Jednalo se o muţe ve věku od 21 do 37 let.

Dalších 15 muţů ve věku od 38 do 42 let bylo povoláno 21. srpna. Mnoho muţů ve válce

padlo do zajetí nebo zahynulo. Mezitím byl v obci nedostatek základních potřeb a ceny všeho

rostly stále vzhůru. Hospodářství v obci se tak muselo přizpůsobit potřebám války. V dubnu

roku 1915 se v obci Horní Újezd prováděl soupis veškerých zásob. Kaţdý občan si mohl

ponechat jen 24 kg mouky, ostatní musel do konce června odevzdat.31

Učitelka místní školy,

Marie Dohnalová, vzpomíná následovně:

„Vesnice byla hodně zaostalá, sešlé domy, byla válka. Starostou byl pan Koryčánek.

Jako mladá učitelka jsem taky měla povinnost zapisovatelky při soupisu osevních ploch a

předpokládaného výnosu. Prováděli jsme rekvizice, dva vojáci chodili s námi, ale já věděla,

kam se nemají dívat. Nejstarší žáci dostávali úlevu na práce v poli od 1. května do 1.

listopadu. Na večeři bývaly trnky se zemáky, říkalo se tomu šimlova.“32

V roce 1917 zasáhlo obec Horní Újezd katastrofální sucho. Chyběla voda a potrava

pro dobytek. Školní děti a ţeny byly přinuceny trhat listí z lesních stromů na místo sena, které

29 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 30

Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-

1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 31


1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 32 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. str. 93.

15

v té době nebylo. V témţe roce procházela obcí Horní Újezd opět rekviziční komise a brala

všem občanům to, na co přišla. Vesnice tak byla úplně vykradená, panovala zde nouze a hlad.

Obyvatelstvo začalo pomalu vymírat. V červnu tohoto roku byli z války propuštěni všichni

muţi starší 50-ti let.33

Dne 28. října 1918 vznikl samostatný Československý stát. Na jeho počest se po celé

republice konaly bujaré oslavy. Prezidentem Československé republiky se stal Tomáš

Garrigue Masaryk. Obyvatelé obce Horní Újezd se o této události dozvěděli aţ 31. října.

V místním hostinci se oslavovalo a večer se konal za doprovodu ţivé hudby lampiónový

průvod přes celou obec. Obyvatelé zpívaly národní písně a zazněla zde i hymna „Kde domov

můj“.34

Dne 8. září 1923 se konalo rozloučení se zesnulými vojáky z 1. světové války, na

jejich počest byl posvěcen pomník padlých obětí vystavěný před místní farou. Z obce Horní

Újezd bylo do války nasazeno 113 muţů, z nichţ 23 se jiţ nevrátilo. V období mezi válkami

se pomalu sniţovalo tradiční hospodaření a začala růst zemědělská malovýroba. V těchto

dnech se také opravovaly škody zničené válkou a postupně se začaly přistavovat nové domy.

Doba první republiky přinesla i politické soupeření. Ve volbách do obecního výboru v roce

1919 zvítězili, nad lidovou stranou, republikáni. Do funkce starosty obce byl zvolen kovář

Josef Zábranský. Ten se v čele obce drţel i přes druhou světovou válku, celkem 25 let. Za

jeho éry bylo provedeno odvodnění pozemků a postavení vodovodu. Tento starosta také

nechal vystavět novou cestu přes vesnici a uskutečnil celkovou úpravu návsi. V roce 1936

byla do obce přivedena elektřina.35

Od 2. světové války spadala obec Horní Újezd do Hranického okresu. Během této

války probíhalo veškeré úřadování i vyučování ve školách v němčině. Obyvatelé obce se za

války ukrývali do sklepů. Německé vojenské jednotky tehdy byly ubytovány v místní škole.

Dne 7. května 1945 začali Němci na cestě před místní školou stavět zátarasy. Avšak ještě toho

dne odpoledne přišly do Horního Újezdu ruské vojenské jednotky a obec začaly osvobozovat.

V roce 1946 přesněji dne 9. května se v obci konal slavnostní průvod k pomníku padlých, kde

33 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-

1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 34 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-

1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 35 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

16

byla vysazena lípa srdčitá jako strom svobody. Do desek umístěných na pomníku padlých

byla vryta jména hrdinů z naší obce padlých během 2. světové války.36

1.7 Rozvoj obce Horní Újezd od 2. světové války do současnosti

V roce 1948 začala obec Horní Újezd kulturně vzkvétat. Konaly se různé oslavy, které

vţdy organizovala místní národní škola. V září tohoto roku se uskutečnilo první veřejné

cvičení nově zřízené tělocvičné jednoty Sokol. V obci byl zřízen první telefon. V roce 1949

byl uveden zákon o moţnosti zakládat Jednotná zemědělská druţstva (JZD). Díky tomuto

zákonu a příslušníků KSČ bylo v obci Horní Újezd JZD zřízeno. Dochází ke stálému

zlepšování hospodářských poměrů. Úroda byla velmi příznivá, všechny plodiny byly včas

sklizeny. Zvýšil se také výnos obecního hospodaření. Rok 1950 je spjat s vydáním nového

občanského zákona. Vydání tohoto zákona mělo dopad i na obec Horní Újezd. Dne 1. 1. 1950

byl zaveden občanský sňatek, který byl povinný pro všechny. Občanské sňatky byly

uzavírány v obci Vítonice, kde byl přesunut matriční úřad i pro obec Horní Újezd. Uzavřít

sňatek církevní bylo moţné aţ po sňatku civilním. V roce 1954 propukla v obci chřipková

epidemie, která postihla snad všechny obyvatele. Začátek tohoto roku byl ve znamení krutých

mrazů, které se pohybovaly aţ kolem -25°C. Zásluhou všech občanů byl opraven kostel a

začalo se s výstavbou nového hřbitova, který byl situován za kostelem. Do obce začalo

dojíţdět cestovní kino, které své filmy promítalo v místním hostinci. V následujících letech

začíná v obci Horní Újezd vzrůstat ţivotní úroveň. Stavějí se nové domy, lidé si pořizují nové

motocykly a auta, jezdí na zájezdy nebo na léčení do lázní. V roce 1960 došlo ke změně

uspořádání okresů a krajů. Obec Horní Újezd tak připadla k okresu Přerov a

Severomoravskému kraji. Díky těmto změnám, byla do obce zavedena autobusová linka na

Hranice a Přerov.37

Praktického lékaře navštěvovali občané z obce Horní Újezd v sousední vesnici

Všechovice, kde působil na tamním zdravotním středisku. Jednou měsíčně pak jezdívala do

obce dětská lékařka, která poskytovala rady matkám a jejich dětem. V roce 1966 se v obci

Horní Újezd konaly oslavy na počest sedmdesátého výročí zaloţení zdejší školy. V tomto

roce se taky uskutečnil první sjezd rodáků. Pro občany byl připraven kulturní a pestrý

program. Tento sjezd se konal od soboty 25. do neděle 26. června. Slavnost byla zahájena

36 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 37 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

17

společným průvodem k pomníku padlých, kde byly poloţeny kytice ke vzpomínce zesnulých

vojáků za první i druhé světové války. Následný kulturní program se odehrával v sále

kulturního domu, kde vystoupily děti z místní školy, muţský pěvecký sbor, místní rodáci a

učitelé, kteří hovořili o historii této obce a o celém Záhoří.38

Rok 1968 je spojen s velkou tragédii, kdy 21. srpna začala vojska varšavské smlouvy

obsazovat území republiky. Obyvatel Horního Újezdu se však tato situace příliš nedotýkala.

Lidé si o současné politické situaci povídali, ale v obci panoval klid.39

V roce 1975 se v obci Horní Újezd začala stavět mateřská škola. V průběhu stavby

mateřské školy však často docházel materiál,a tak musela být stavba několikrát přerušena. Na

dny 9.-11. července 1976 byl naplánován druhý sjezd rodáků obce Horní Újezd. V budově

školy byla k vidění výstava s názvem Historie a současnost naší školy a obce.40

Další

informace o stavbě mateřské školy a o budově školy se dozvíme v kapitole páté.

Rok 1980 se vyvíjel ve znamení spartakiádního nácviku a jeho vystoupení v Praze.

Spartakiádní vystoupení se konalo i v Horním Újezdu dne 11. května 1980. Této akce se

zúčastnilo 218 cvičenců.41

V letech 1985-1989 se začal rekonstruovat vodojem, který jiţ nestačil svou kapacitou

zásobovat celou obec, proto byl k původnímu vodojemu přistaven nový. Současně se s touto

rekonstrukcí poloţilo nové vodovodní potrubí po celé obci a do všech domácností byly

nainstalovány vodoměry. Také se prováděla rekonstrukce elektrického vedení, veřejného

osvětlení a místního rozhlasu. V listopadu roku 1990 se uskutečnily volby do zastupitelstva

obce. Zastupitelé si pak následně volili starostu obce, tou se stala paní Alena Veličková, která

je v této funkci i v současné době. Na přelomu let 1991-1992 se rozpadlo JZD, v obci však

byla zaloţena nová firma Sitap, s.r.o. Tato firma se zaměřuje na výrobu a prodej lisovaného a

ţebírkového pletiva, sít a zpracováním drátu. Firma tak nabídla práci místním obyvatelům

obce, ale i lidem z okolních vesnic. Firma Sitap přispívá nemalou finanční částkou na činnost

spolků působících v obci. Jedná se o tyto spolky: hasiči, myslivci a TJ Sokol. V roce 1992 se

38


1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 39 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 40 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 41


1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě.

18

v obci začala rozmáhat soukromá odvětví. Obyvatelé obce se pustili do drobného podnikání

v různých oborech (elektropráce, kovářství, zahradnictví). Také zde vznikla prodejna se

smíšeným zboţím, která byla umístěna v přízemní části dnes jiţ nefunkční budovy školy. Dne

1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československé republiky. Tímto dnem vznikly dva

samostatné státy. Přijetí tohoto rozdělení bylo mezi občany vnímáno různě. Došlo také

k rozdělení měny a ke vzniku nové daňové soustavy. To se dotklo všech občanů, zvýšily se

poplatky za daně domovní a zemědělské, také se zvýšil poplatek ze stočného a poplatek za

psa. V roce 1994 obec Horní Újezd získala nový prapor a znak. Tyto nové symboly byly

slavnostně posvěceny farářem Vincencem Šalšou. Rok 1998 přinesl plynofikaci celé obce.

V následujícím roce se obec Horní Újezd přihlásila do soutěţe „Vesnice roku 1999“, kterou

organizovalo ministerstvo pro místní rozvoj, svaz měst a obcí České republiky a Spolek pro

obnovu venkova. Obec Horní Újezd, v rámci regionu střední Morava, získala ocenění za

harmonický rozvoj. V jubilejním roce 2000 se v obci Horní Újezd konané ve dnech 15.

července a 16. července uskutečnil další sjezd rodáků. Tyto velké oslavy byly zakončeny

ohňostrojem. V tomto roce ţilo v obci 447 občanů. 20. století bylo charakteristické velkým

pokrokem vědy a techniky, pokroku v lékařských vědách a dalších. V roce 2001 vstoupila

obec Horní Újezd do dobrovolného svazku obcí s názvem „Mikroregion Záhoran“, který tvoří

9 okolních obcí. Účelem tohoto svazku je společné řešení problémů týkajících se rozvoje

obcí, cestovního ruchu, územního rozvoje, školství a ţivotního prostředí.42

Dne 1. března 2001 pak proběhlo sčítání lidu, domů a bytů. K tomuto dni měla obec

Horní Újezd 442 přihlášených osob. V říjnu roku 2002 bylo na zasedání zastupitelstva obce

rozhodnuto, ţe se Mateřská škola Horní Újezd dne 1. ledna 2003 stává příspěvkovou

organizací. V tomto roce byly zakoupeny nové počítače na obecní úřad a do místní knihovny.

Všichni občané mají moţnost vyuţívat veřejný internet. S postupem doby a rozvojem všech

technologii je v obci Horní Újezd od roku 2009 k dispozici SMS InfoKanál. SMS zprávy

informují občany o krizových situacích, náhlých událostech v obci a kulturních akcích.43

42 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 43 Srov. VELIČKOVÁ, A. Zpravodaj obce Horní Újezd. Horní Újezd, 2003.

19

Ve dnech 6.-7. srpna 2011 se konal zatím poslední sjezd rodáků a přátel obce Horní

Újezd. Na programu byla veřejná prohlídka firmy Sitap s.r.o., dále expozice ve staré školy a

budova mateřské školy. Byl přichystán široký kulturní program zakončený ohňostrojem.

V současné době řídí správu obce devítičlenné zastupitelstvo v čele se starostkou obce, paní

Alenou Veličkovou.44

44 Srov. OBEC HORNÍ ÚJEZD. Horní Újezd [online],[akt. 21. 2. 2013], [cit. 21. 2. 2013]. Obec Horní

Újezd, 2013. Dostupné z < http://www.horni-ujezd.cz/>.

20

2 KULTURA OBCE HORNÍ ÚJEZD

Cílem této kapitoly je seznámit se s kulturním ţivotem v obci Horní Újezd a představit

nejdůleţitější spolky a organizace, které v obci působily a působí. Zároveň však poukázat na

to, ţe místní škola patřila a nadále patří k hlavním aktérům kulturního ţivota v obci Horní

Újezd a současně spolupracuje s těmito spolky. Rovněţ poukázat na významné rodáky z této

obce, pro které se školství stalo součástí jejich ţivota.

2.1 Spolky a zájmové organizace v obci Horní Újezd

V obci Horní Újezd působí tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké

sdruţení a Tělovýchovná jednota Sokol. Ze zaniklých organizací to je Farní charita Ludmila,

divadelní spolek, Český Červený Kříţ, Český svaz chovatelů drobného zvířectva a spolek

rybářský. Největší přínos pro místní děti měl divadelní spolek a Tělovýchovná jednota Sokol.

Tyto spolky pak připravují následující tradice a zvyky. V měsíci lednu pořádá obecní

úřad Horní Újezd tradiční sousedský ples. V únoru připravují maškarní ples hasiči. Na konci

února pak myslivci organizují vodění medvěda na znamení přicházejícího masopustu.

V tomto měsíci chystá také obecní úřad spolu s hasiči maškarní karneval pro místní děti. V

březnu pak sportovci pořádají sportovní bál, kterým zakončí obecní plesovou sezónu. Na jaře

se v budově školy koná Velikonoční výstava. V květnu staví místní hasiči na návsi máj a na

konci měsíce je jeho slavnostní kácení, kde vystoupí místní mateřská škola. Tento zvyk patří

mezi nejnavštěvovanější kulturní akci v obci. V tomto měsíci se koná i slavnostní lampiónový

průvod přes celou obec k oslavám osvobození republiky, kde se u pomníku padlých zpívá

národní hymna k uctění památky padlých vojáků 1. a 2. světové války. Poté se pokračuje na

hřiště, kde se zapálí vatra. Druhou květnovou neděli se v místním kulturním domě oslavuje

Svátek matek, kde má místní mateřská škola připravený kulturní program. V červnu pak

kaţdoročně organizují hasiči na místním hřišti hasičskou soutěţ. K oslavám svátku dětského

dne chystají sportovci na místním hřišti soutěţní odpoledne. V červnu je také na místním

hřišti připraven turnaj nejmladších dětí ve fotbale. Na konci srpna se koná mikroregionální

olympiáda, která se organizuje v jedné z obcí tohoto mikroregionu. Olympiádou se pak

oficiálně ukončí velké prázdniny. V září jsou v obci Horní Újezd tradiční hody s pouťovou

zábavou. V tomto měsíci se koná i víkendové „dyňobraní“. V měsíci listopadu pořádá obecní

úřad setkání seniorů obce. V prosinci se slaví Mikulášská nadílka a závěrem večera se koná

slavnostní rozsvěcení vánočního stromu. V tomto měsíci je také připravena vánoční výstava

21

v budově školy. Koncem prosince chystá myslivecké sdruţení tradiční Štěpánský hon a

Štěpánskou zábavu.45

O kulturním vyţití školy se více dozvíme v kapitole páté.

2.1.1 Tělovýchovná jednota Sokol

Po 1. světové válce, kdy v obci Horní Újezd ještě nebyla zaloţena tělovýchovná

jednota Sokol, dojíţděli místní lidé do sousední obce Všechovice, kde Sokol uţ provozoval

svou činnost. V roce 1922 proběhlo první veřejné sokolské cvičení. Toto veřejné cvičení

motivovalo mladé chlapce, kteří se o něj začali zajímat. Cvičilo se na malém hřišti, kde byla

umístěna i hrazda. Ve třicátých letech se v obci Horní Újezd začal hrát fotbal. Poté dne 20.

února 1940 se svolením Zemského úřadu v Brně vznikl sportovní klub. Sportovní klub se

skládal z 32 zakládajících členů. V roce 1943 musel sportovní klub spolupracovat s pobočkou

„kuratoria pro převýchovu mládeţe“. Tímto se provoz klubu omezil. První veřejné cvičení se

pak uskutečnilo v září 1948, kdy se sjednotila i tělovýchova. Cvičenci z obce Horní Újezd se

účastnili i spartakiádních vystoupení v Praze. V roce 1965 se činnost tělovýchovné jednoty

Sokol omezila. Cvičila jen školní mládeţ. V obci Horní Újezd tehdy nebylo sportovní hřiště a

mladí chlapci odcházeli do okolních obcí. V roce 1971 se chlapci vrátili zpět a zaloţili vlastní

oddíl kopané. Přihlásili se i do okresní soutěţe. Začátky byly velmi těţké, ale nadšení pro

fotbal bylo motivující. Za krátkou dobu se v obci vybudovalo hřiště a šatny pro hráče. První

sezóna byla zahájena v ročníku 1971/72. Od roku 1978 začaly v obci kaţdou středu cvičit

ţeny. Vedení bylo v rukou místních cvičitelek. Ty se účastnily cvičitelského kurzu a staly se

drţitelkami titulu Cvičitel 4. stupně Zdravotní tělesné výchovy. Na podzim začalo pravidelně

cvičit i ţactvo. Jejich vedoucím byl pan Šumal a pan Janek. Docházeli na pravidelné tréninky

a učili děti fotbalovou abecedu. V roce 1979 se konaly velké přípravy na spartakiádu. V obci

se nacvičovalo dvakrát týdně. Spartakiádní vystoupení se v roce 1980 konalo i na místním

hřišti. Poslední skladbu nacvičily ţeny v roce 1990 a v roce 1994 ukončily činnost. Místní

fotbalové druţstvo však nadále pokračuje ve své činnosti.46

2.1.2 Divadelní spolek

Divadelní představení patřila vţdy k nejstarším kulturním akcím v obci. Nejčastěji

byla pořádána učiteli a dětmi z místní školy. Ti si kaţdoročně připravovali pro své rodiče

divadelní vystoupení. Avšak kolem roku 1930 začala obec Horní Újezd kulturně vzkvétat.

45 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 46 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

22

Objevily se snahy místních obyvatel, mladých i starších, k zaloţení ochotnického divadelního

spolku. Na obyvatelích této vesnice byl vidět zápal a velké nadšení k hereckým dovednostem.

Zpočátku si herci divadelní představení nacvičovali po domech, následně se přestěhovali do

místního obecního sálu. Zde měli k dispozici jeviště s kulisami a oponou. Problém však

představovaly divadelní kostýmy, pro které si herci museli jezdit na kolech do Valašského

Meziříčí. Avšak silná touha a zápal pro herecké umění jim usnadňovala tuto cestu. Ochotníci

nacvičili spoustu her, k nejvýznamnějším patřila Prodaná nevěsta a Lucerna. S tímto

představením navštívili ochotníci i sousední vesnice. Divadlo patřilo k oblíbenému a hojně

navštěvovanému kulturnímu spolku v obci. S ubíhajícími léty však tento spolek zanikl.47

2.2 Záhorský kroj

Ţivot v obci Horní Újezd měl však v minulosti jiné zvyky a jiný řád. Lidé nosili

vesnické kroje, které dnes jiţ neznáme. Obyvatelé obce Horní Újezd nosili kroj záhorský.

Ţeny měly krátké, řasené sukně a pěkně vyšívanou halenku, v zimě měli přes sebe bílé šály a

na hlavách šátky. Muţi měli klobouky nebo beranice a vysoké naleštěné boty. Na těle ţluté

koţené kalhoty se střapci a modrou kazajku s černými knoflíky.48

V neděli brzy ráno se nakrmil dobytek a šlo se do kostela. Po ranní mši se posnídalo a

vyhnal se dobytek na pastvu. Přes zimu se posedávalo v chalupách a odpoledne se chodívalo

na besedy k sousedům. V sobotu chodívali muţi do hospody a hrávali kuţelky. V neděli se

pekly koláče nadívané tvarohem, trnkami nebo mákem. Maso se tehdy jedlo jen jednou týdně.

Svatbu si mohli domlouvat jen bohatí s bohatýma, nebo chudí s chudýma. Nevěstě se pak den

před svatbou vyhrávalo před domem. Na Štědrý den byly domy otevřeny i pro chudé ţebráky,

kteří kráčeli vesnicí a navštěvovali dům od domu. Velkou jarní slavností pak bylo čištění

studánek.49

2.3 Prapor a znak obce Horní Újezd

Hlavním motivem praporu je rozkřídlený bílý pták v modrém poli. Jeho roztaţená

křídla jsou zevnitř zlato-červeně šikmo dělená. Přes tyto křídla jsou poloţeny dietrichštejnské

47 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 48


1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě. 49 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

23

vinařské noţe. V hlavě štítu jsou tři stříbrné heraldické lilie. Modrá barva a stříbrné lilie se

váţí ke křesťanské symbolice Panny Marie a tedy i k zasvěcení kostela v Horním Újezdu.

Celý prapor tvoří tři svislé pruhy – červený, modrý a ţlutý. V modrém poli jsou pak tři bílé

lilie. Návrh praporu byl zjednodušen ze znaku obce. Znak pak tvoří stříbrný pták

s roztaţenými křídly a zlatou zbrojí v modrém štítě. Křídla jsou zlato-červeně šikmo dělená.

Na kaţdém křídle stříbrný vinařský nůţ se zlatou rukojetí, hroty noţe směřují vně. V horní

části znaku jsou pak tři stříbrné lilie.50

2.4 Hymna obce Horní Újezd

Obec Horní Újezd má i vlastní hymnu. Ta se hraje a zpívá při významných událostech

v obci. Pravidelně však zazní při konaném sjezdu rodáků. Text této hymny je uveden níţe:

„Nezávidím Hanákovi jeho roviny

Nezávidím Valachovi kopce doliny.

Krásná města, cizí kraje, nic mě netěší,

Protože je u nás doma všecko pěknější.

Když se časem domů vracím,

Písničku si cestou zpívám“.

R: „Ójezd, Ójezd, pěkná dědina,

Kdo ju opustil, nezapomíná.

Rád se vrátí jako k hnízdu pták,

nikdy nezapře, že je Óješčák“…51

2.5 Významní rodáci z obce Horní Újezd

2.5.1 Dr. Josef Symerský

Josef Symerský se narodil dne 9. ledna 1831. Byl synem sedláka z Horního Újezda.

Josef Symerský studoval na gymnáziu v Kroměříţi a následně teologickou fakultu

50 Srov. LAPÁČEK, J., PASSINGER, B. Pobečví v proměnách času. Přerov, 2005. 51 OBEC HORNÍ ÚJEZD. Horní Újezd [online],[akt. 20. 3. 2013], [cit. 22. 3. 2013]. Obec Horní Újezd,

2013. Dostupné z < http://www.horni-ujezd.cz/hymna-obce/>.

24

v Olomouci. Dne 22. června 1855 byl vysvěcen a po pěti letech dosáhl doktorátu z teologie.

Stal se tak prvním občanem s akademickým titulem a vysokoškolským vzděláním v obci

Horní Újezd. Josef Symerský působil od roku 1855-1857 v Ţelechovicích, v letech 1857-1858

v Olomouci u sv. Michala a následně do roku 1863 v Olomouci u sv. Mořice. Josef Symerský

pracoval také jako profesor teologie a stal se docentem církevního práva na bohoslovecké

fakultě v Olomouci. V letech 1867, 1873 a 1878 byl ve funkci děkana této fakulty. V roce

1881 se stal kanovníkem a bojoval o arcibiskupský stolec. Josef Symerský byl vzorem toho,

ţe církevní hodnosti nejsou jen pro šlechtice, ale můţe je získat i kněz z lidu. Díky tomuto byl

vnímán jako velmi progresivní duchovní. Ale snad proto neobstál při jmenování nového

arcibiskupa a v roce 1892 ho předčil Dr. Theodor Kohn. Z literárních prací Josefa

Symerského je znám německy psaný spis „Postup katolického duchovního olomoucké

arcidiecéze při změně náboţenského vyznání a smíšených manţelstvích“, dále vyloţil

latinskou příručku o dějinách kostelů, vydal primiční kázání a své vlastní přednášky. V roce

1869, večer na Silvestra, v kostele sv. Mořice měl německé kázání, které zveřejnil pod

názvem „Co je člověk“. V září roku 1896 Dr. Josef Symerský zemřel. Jeho tělesné pozůstatky

byly v roce 1912 vloţeny do rodinné hrobky na hřbitově v Horním Újezdě.52

2.5.2 Břetislav Orava

Břetislav Orava se narodil rodičům jako první ze sedmi dětí, dne 20. listopadu 1910

v Horním Újezdě. V roce 1914 musel jeho otec narukovat do války, domů se vrátil aţ po

čtyřech letech. Tato doba zanechala na Břetislavu Oravovi tyto vzpomínky:

„Já jsem byl osmiletý a už zvyklý zastat doma kus práce, jako většina ogarů v dědině.

Sotva jsem se uměl poctivě postavit na nohy, začalo to nevinně, jako hra: poskládat polínka

z koše ke kamnům. Chodil jsem večer posvítit do chlévů, to už jsem musel. Zvláštní pocit, který

si dokáži dodnes vyvolat: Plamen svíce nebo lampičky jsem musel chránit dlaní před větrem,

čuměl jsem do světla, aby nezhaslo, a oslepený jsem neviděl pod nohy ani na krok, zůstával

jsem pozadu a maminka se vadila, po zádech mi probíhalo mrazení, strach ze tmy, až se mi

dech tajil. V kuchyni zas čekalo přebírání a louskání fazolí a hrachu. A než jsem se nadál,

musel jsem zametat, umývat nádobí, pucovat botky, pást husy, podržet krávy na opratích nebo

stát před nimi s bičem, to všechno sám, protože jsem byl nejstarší. Tak jsem pomalu dorostl

na pohónka. To se u nás říkalo ogarovi, který už vyrostl, že mohl pohánět dobytek při orání.

52 Srov. Zeptejme se našich předků. Mikroregion Hranicko: Hranice, Hranická rozvojová agentura, 2009.

25

Pohónek už musel mít kus síly a vytrvalosti. A tak jsem dělal a přál si, aby čas rychleji utíkal,

aby už byl večer, už konec týdne, aby už tu byla sladká neděle.“53

Obecnou školu navštěvoval Břetislav Orava v Horním Újezdě. Aţ do školy měšťanské

chodíval do Bystřice pod Hostýnem. Po dokončení měšťanské školy pokračoval ve studiu na

učitelském ústavě ve Valašském Meziříčí. Rodiče chtěli mít ze syna učitele.54

Břetislav Orava

vzpomíná na školní léta takto:

„Na ústavě jsem neměl potíží. Studoval jsem všecky čtyři roky s vyznamenáním a

s vyznamenáním jsem také maturoval. Učil jsem se lehce, často na rohu stolu pod jedinou

petrolejkou, když se drhlo peří, ale častěji až ráno ve vlaku. Dojížděl jsem totiž denně, měsíční

jízdenka stála 28 korun. Na nádraží jsme chodili pěšky, Krčmami, místy, kde dnes ani chodník

nenajdeš. Tak skončila moje studentská léta, dorostl jsem. Aspoň jsem si to myslel, že jsem

dorostl. Ale život mě později poučil, jak klamná to byla představa. Maturitou nic neskončilo,

vše teprve začalo. Slýchával jsem tenkrát, že nám ještě chybí maturita života. Ale já jsem tomu

nerozuměl – a nevěřil. Když jsem se o prázdninách (1930) trochu potoulal s ogary po

Slovensku vrátil jsem se domů a jako každé dřívější prázdniny jsem jezdil na pole a dělal

v dílně od slunka do slunka a od pondělka do soboty, dennodenně. Tatínek si mě pravda

trochu víc považoval, ale nic mi neodpustil. Vyrostl jsem, ale ještě jsem nebyl dospělý ani

samostatný. V polovině srpna jsem dostal dekret, že okresní školní výbor v Holešově mě

ustanovuje výpomocným učitelem na obecné škole v Roštění u Holešova od 1. září 1930 za

měsíční odměnu 736 Kč.“55

Po roce byl Břetislav Orava přemístěn do Pozděchova. Pak následovala vojna v Opavě

a v Lučenci. V roce 1934 znovu vyučoval ve Všemině a Slušovicích. V roce 1938 se stal

třídním učitelem v Bohuslavicích. Oţenil se s učitelkou Marií Tomšů. Škola v Bohuslavicích

byla koncem války zničena. Avšak zásluhou Břetislava Oravy byla v Bohuslavicích postavena

škola nová. V následujících letech si Břetislav Orava dodělával dálkové studium v Ostravě.

Doplnil si aprobaci pro český jazyk, hudební výchovu a občanskou nauku. V roce 1953 se stal

ředitelem osmileté střední školy ve Velkém Ořechově a později školním inspektorem. V roce

1960 působil jako ředitel 9. základní devítileté školy ve Zlíně, tzv. školy praxe pro

Pedagogický institut. Zde pracoval aţ do důchodu. V šedesátých letech se zajímal o historické

materiály v moravských i českých knihovnách a archivech. Sepsal dějiny obce Horní Újezd

53 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. str. 165. 54 Zeptejme se našich předků. Mikroregion Hranicko: Hranice, Hranická rozvojová agentura, 2009. 55 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. str. 166.

26

na Záhoří, dějiny Všeminy a Dešné. Také vykonával práci knihovníka a kronikáře. Břetislav

Orava zemřel dne 17. března 1982 po krátké a těţké nemoci.56

2.5.3 Miloš Škrabal

Narodil se dne 18. července v Horním Újezdu řídícímu učiteli na místní škole. Tuto

obecnou školu sám navštěvoval a poté odešel na studia reálného gymnázia v Holešově.

Inţenýrský titul získal na České vysoké škole technické v Brně. Při studiích působil jako

pomocná síla, následně jako asistent-konstruktér . Před nástupem na vojnu pracoval ve firmě

Sigmund-pumpy v Lutíně. Tato firma měla i svůj závod CHEMA a.s., který se zabýval

výrobou ochranných prostředků proti chemickým zbraním. Miloš Škrabal byl místoředitelem

tohoto závodu. Dne 30. července 1939 odcestoval do Francie k průmyslové činnosti. Za doby

protektorátu byl nucen vrátit se zpět a pracoval ve strojírnách Baťa, a.s. Zlín, jako vedoucí pro

zařizování závodu. Později pracoval v Olomouci, v továrně obráběcích strojů. Stál u počátku

vzniku vyšší průmyslové školy strojírenské, kde také vyučoval. V roce 1953 se stal ředitelem

výzkumného ústavu pro tváření a tvářecí stroje v Brně. Tento ústav řídil aţ do roku 1962.

Následně odešel na Vysokou školu strojní do Bratislavy, kde působil jako řádný profesor. Zde

zaloţil i samostatnou katedru pro obor tváření a tvářící stroje. Externě pracoval pro ČVUT

v Praze. V roce 1968 se vrátil zpět do Brna a vyučoval na VUT. V roce 1971 odešel do

důchodu, ale i nadále vypomáhal na VUT. Svou činnost ukončil v roce 1991. Miloš Škrabal

napsal řadu výzkumných zpráv, recenzí, posudků a osnov k přednáškám. Je také nositelem

řady vyznamenání, ocenění a medailí. Miloš Škrabal zemřel dne 23. září 2003.57

56 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 57 Srov. Zeptejme se našich předků. Mikroregion Hranicko: Hranice, Hranická rozvojová agentura, 2009.

27

3 VÝVOJ ŠKOLSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Cílem této kapitoly je poskytnout informace o rozvoji školství v českých zemích. Tato

kapitola má důleţitý význam pro pochopení celkového vývoje školství.

3.1 Nejstarší zprávy o školství v českých zemích do roku 1620

Nejstarší prameny uvádí, ţe zrod prvních škol na našem území je spjat s šířením

křesťanství. To přinesli solunští bratři Cyril a Metoděj po roce 863. Za vlády kníţete Bořivoje

byly zřízeny školy na Vyšehradě a na Praţském hradě. Jazykem pro vyučování byla

stanovena staroslověnština. Tyto školy poskytovaly triviální a quadriviální vzdělání. V 10.

století vznikaly školy katedrální, klášterní a farní. Účelem katedrálních škol bylo připravovat

dorost pro kněţský stav. Klášterní školy poskytovaly prvky praktického vzdělání a farní školy

vyučovaly základní trivium – čtení, psaní, počty a katechismus. Klášterní a katedrální školy

zaručovaly přechod na univerzitu.58

Ve 13. století dochází k rozvoji měst a s tím i k zakládání většího počtu škol. Tak

vedle církevních škol vznikají i školy městské, partikulární. Tyto školy byly určeny pro děti

měšťanů, řemeslníků a obchodníků. Městské školy byly niţší a vyšší. Niţší školy byly dvou

aţ tříleté a vyučovalo se trivium. Vyšší školy byly pětileté a vyučovalo se quadrivium. Jelikoţ

čtení a psaní latinských textů dělalo dětem potíţ, vznikly třídy, kde se vyučovalo v českém

jazyce. Tyto třídy nesly název dětinské nebo české a staly se základem pro vznik škol

národních. Později se ve městech začaly zřizovat i školy soukromé, nazývané pokoutní.

V roce 1348, kdy byla v Praze zaloţena univerzita, došlo k významnému rozvoji v oblasti

vzdělání a kultury.59

Doba husitská přiblíţila vzdělání lidu. Husitství a jejich tradice daly impulz

k zakládání bratrských škol. Stoupenci jednoty bratrské nejdříve odmítali vyšší vzdělání.

Zásluhou Jana Blahoslava a od poloviny 16. století se začaly zřizovat latinské školy, niţší a

vyšší. Školy niţší poskytovaly výuku latiny, čtení, psaní, katechismus a další předměty

v českém jazyce. Jednota se stala hlavním poslem vzdělanosti mezi lidmi. Začala vydávat

58 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983. 59 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008.

28

knihy, které plnily funkci učebnic. Domácí vyučování bylo nahrazeno školním.60

Největším přínosem v oblasti vzdělání byl jiţ zmíněný Jan Amos Komenský. Jeho

výchovný systém měl významný vliv na rozvoj pedagogického myšlení a na práci školy na

celém světě. Stal se zakladatelem našeho národního novodobého školství.61

3.2 Školství v období po Bílé hoře do roku 1848

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 bylo školství i kulturní ţivot ovlivněn katolickou

církví. Byla to doba úpadku a vykořisťování. Školy padly do rukou jezuitů. Tyto školy

navštěvovaly děti z bohatých a mocenských rodin. Byly zřizovány jezuitské internátní koleje,

kde platil přísný řád. Při těchto kolejích vznikaly šestitřídní latinské školy. Tyto školy se staly

předchůdci dnešních středních škol. Cílem bylo získat dokonalou znalost latiny a učilo se

sedmero svobodných umění, nejvíce však náboţenství.62

Po zrušení jezuitského řádu došlo k úpravě vzdělávání ve školách. S nástupem Marie

Terezie na trůn, byla ve všech Rakouských zemích zavedena povinná školní docházka. Ve 2.

polovině 18. století tak vznikly školy národní (obecné) všeobecně povinné. Tyto školy tvořily

základ školské soustavy. Dne 6. prosince 1774 schválila císařovna Marie Terezie Všeobecný

školní řád, který na její přání vypracoval zaháňský opat Jan Ignác Felbiger. Tento řád

představoval základ elementárního rakouského školství. V platnosti byl téměř 100 let.

Rozhodující vliv na elementárních školách patřilo církvi, jejími pomocníky byly státní úřady

a orgány. Školní řád rozeznával tři druhy základních škol pro děti od šesti do dvanácti let:

- školy triviální – jednotřídky nebo dvoutřídky zřizované většinou při farách nebo

kostelích, vyučovalo se trivium, u dívek šití a pletení

- školy hlavní – zřizovány ve větších městech, byly čtyřtřídní a učilo se trivium,

latina a základy některých odborných předmětů (zeměpis, dějepis,

přírodopis…), provoz byl hrazen ze školských fondů, v menších městech se

zřizovaly dvou a trojtřídní městské školy

60 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983. 61 Srov. REBLE, A. Dějiny pedagogiky. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1995. 62 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983.

29

- normální školy – v sídlech zemských vlád, dbaly na rozšířenou osnovu hlavních

škol, jejichţ úkolem bylo v posledních třídách vzdělávat budoucí učitele.63

3.3 Školství po roce 1848

Školství po roce 1848 přineslo rozvoj všech škol. Základ stále tvořily triviální školy.

Avšak od roku 1849 se vedle triviálních a hlavních škol začaly zřizovat školy reálné.

Z triviálních škol měli ţáci moţnost přecházet do třetí třídy hlavních škol a z hlavních škol na

gymnázia nebo na reálky. Reálné školy měly dva stupně, a to vyšší a niţší. Niţší stupeň

navazoval na školy hlavní tak, ţe se čtvrté třídy rozšiřovaly na další dvě aţ tři třídy a zůstaly

spojeny s hlavními školami. Tento stupeň připravoval ţáky na praktický ţivot a také

organizoval přípravu na stupeň vyšší. Ţáci, kteří pokračovali na vyšší stupeň reálky,

absolvovali pouze tři ročníky stupně niţšího. Vyšší reálky pak představovaly střední školy.64

3.4 Rok 1869 a vydání Základního říšského školského zákona

V roce 1869 byl vydán Základní říšský školský zákon, který dal základ pro vytvoření

novodobé školské soustavy v našich zemích. Tímto zákonem byla zavedena povinná školní

docházka pro chlapce i dívky od šesti do čtrnácti let. Základem školské soustavy se tak stala

obecná škola. Trivium na obecných školách bylo rozšířeno o přírodopis, zeměpis, dějepis,

měřičství a tělocvik. Vedle těchto obecných škol se zřizovaly měšťanské školy. Tento zákon

ukládal, aby v kaţdém okrese vznikla nejméně jedna chlapecká a jedna dívčí měšťanská

škola. V menších obcích vznikaly malotřídní školy, kde děti absolvovaly všech osm školních

let, rozdělením tříd na jednotlivé vyučovací oddělení. Jeden učitel, tak mohl vyučovat aţ

osmdesát ţáků.65

3.5 Vývoj školství v době vzniku Československé republiky

Církev jiţ neměla ţádný vliv na vývoj a řízení školství. Byl zrušen celibát učitelek a ty

se tak staly rovnocennými partnerkami učitelů. V roce 1918 došlo ke zrovnoprávnění studia

dívek na středních chlapeckých školách. V roce 1919 proběhlo na celém území republiky

postátňování škol. Vznikem ČSR vzniklo i československé ministerstvo školství. V roce 1922

byl vydán Malý školský zákon, který zaručoval sjednocení národních škol slovenských a

63 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 64 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 65 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983.

30

českých. Tento zákon ukládal povinnou osmiletou školní docházku. Náboţenství jiţ nebylo

povinným předmětem, ale stalo se moţností volby. Vznikly nové vyučovací předměty jako je

občanská nauka, chlapecké ruční práce a nauka o národním hospodářství. Počátkem 30. let

dostaly školy obecné a měšťanské nové osnovy. V této době začaly vznikat i újezdní

měšťanské školy. Tímto dostaly i děti z venkova moţnost absolvovat plnohodnotnou školní

docházku. Výuka na těchto školách se později stala povinnou. Výjimku tvořily jen ty děti,

které navštěvovaly střední školy. Nadále však převládala výuka na malotřídkách.66

3.6 Školství v době Československé okupace

V době německé fašistické okupace v letech 1939 aţ 1945 došlo k řadě změn v oblasti

školství. Největším zásahem bylo uzavření všech vysokých škol. Změnily se učební osnovy a

některé předměty bylo zakázáno vyučovat. Zavíraly se i jednotřídní obecné školy s méně neţ

dvaceti ţáky. Měšťanské školy se staly školami čtyřtřídními výběrovými a připojily se ke

čtvrtému postupnému ročníku škol obecných. Zrušil se název škol Měšťanských a nahradilo

jej označení Hlavní škola. V této době se zrušila i velká část obecných škol a všechny české

střední školy. Ţáci se ve všech školách učili německému jazyku. Byla zakázána četba

jakýchkoliv protiněmeckých textů. Některé školy byly vystěhovány ze školních budov a byly

přemístěny do nevyhovujících míst. Školy pak slouţily k vojenským účelům nebo se z nich

staly nové školy německé.67

3.7 Poválečné školství

Po roce 1945 bylo německé školství na našem území anulováno. Došlo k rychlým

nápravám škod způsobených německou okupací. Byly provedeny revize všech veřejných i

školních knihoven a byly vyloučeny všechny knihy a učebnice podporující německé hnutí.

Otevíraly se střední a vysoké školy. Začaly se rozšiřovat odborné školy a upravovaly se školy

národní. Zrodila se myšlenka jednotné školské soustavy. Nové politické, hospodářské a

sociální poměry si vyţadovaly reformu školské soustavy. Školství bylo řízeno ministerstvem

školství a osvěty, které v roce 1945 vydalo nové společné učební osnovy školám obecně

vzdělávacím, pro všechny tři stupně. Těmito novými učebními osnovami došlo k velkému

sblíţení niţších středních a měšťanských škol. V témţe roce 1945 se ke všem měšťanským

66 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983. 67 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008.

31

školám připojily učební kurzy. Tímto došlo k předpokladu navrhnout zřízení jednotného

školství druhého stupně. Dne 21. dubna 1948 byl vládou schválen zákon o jednotné školské

soustavě.68

Zákon o jednotné škole ukládal, ţe výchova má probíhat na školách s jednotnou

soustavou vzdělávání. Děti ve věku od tří do šesti let mohou navštěvovat mateřské školy, ţáci

ve věku od šesti do patnácti let dochází na školy národní, prvního stupně a na školy střední,

druhého stupně. Dále pak ţáci starší patnácti let navštěvují školy třetího stupně. Školy

prvního a druhého stupně tak poskytují základní školní vzdělání, které je bezplatné, jednotné a

povinné pro všechny děti. Nad školami je veden zdravotní a sociální dozor. Správu těchto

škol pak řídí ministerstvo školství a osvěty. Základní školní vzdělání je stanoveno na devět

let. Mateřské školy budou otevřeny v obcích, kde se přihlásí nejméně dvacet dětí z jejího

okolí. První stupeň, tedy škola národní, má poskytovat základy obecného vzdělání a má pět

postupujících ročníků. Druhý stupeň mají moţnost navštěvovat ty děti, které úspěšně

dokončily pátý postupný ročník. Ucelené základní vzdělání pak mají poskytovat školy střední.

Tyto školy mají mít čtyři postupné ročníky. Třetí stupeň školství poskytují školy povinné

nebo výběrové. Mezi povinné se řadí základní odborné školy, které tvoří tři postupné ročníky.

Tyto školy jsou povinné pro mládeţ, která nechodí na jiné školy třetího stupně. Mezi

výběrové patří školy odborné s dobou studia kratší jak čtyři roky a vyšší střední školy, jejichţ

doba studia je nejméně čtyři roky. Zde patří vyšší odborné školy a gymnázia. Odborné školy

pak umoţňují odborné vzdělání pro určité povolání a mají dva nebo tři postupné ročníky.

Vyšší odborné vzdělání a vyšší obecné vzdělání pak poskytují vyšší odborné školy, které

následně umoţňují studium na vysoké škole. Tato škola má čtyři postupné ročníky. Gymnázia

tvoří čtyři postupné ročníky a poskytují vyšší obecné vzdělání s všestranným rozvojem

osobnosti a připravují na vysoké školy.69

V roce 1953 byl vyhlášen nový zákon o školské soustavě a vzdělávání. Školskou

soustavu tak tvoří školy mateřské, které jsou však nepovinné. Základní všeobecné vzdělání

pak poskytuje škola střední osmiletá nebo první postupné ročníky jedenáctileté školy střední.

Střední osmiletá škola umoţňuje přípravu na povolání, na odbornou školu nebo na vyšší

všeobecné vzdělání. Jedenáctiletá střední škola poskytuje v prvních osmi postupných

ročnících základní vzdělání a v následujících ročnících vyšší obecné vzdělání avšak

68 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983. 69

Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983.

32

především přípravu na vysokou školu. V případě, ţe ţáci nemají moţnost navštěvovat střední

školu, budou vyučováni v pěti postupných ročnících na škole, která ponese název Národní. Po

ukončení studia pátého ročníku postupné národní školy, musí ţák pokračovat v šestém

postupném ročníku na nejbliţší střední škole.70

3.8 Školství po roce 1960

Další změna školského zákona přichází dne 15. prosince roku 1960. Tento zákon

stanovil, ţe školy a výchovná zařízení vytváří jednotnou školskou soustavu, kde na sebe

jednotlivé stupně a druhy škol navazují a umoţňují získat i nejvyšší stupeň vzdělání. Povinná

školní docházka byla stanovena na devět let. Základem se stala předškolní výchova v jeslích

nebo v mateřských školách pro děti do šesti let. Dětem od šesti do patnácti let je nařízeno

povinné základní vzdělání na základních devítiletých školách. Součástí základních

devítiletých škol se staly školní druţiny pro ţáky prvních pěti ročníků a školní kluby pro děti

posledních čtyř ročníků. Tímto zákonem se tedy národní školy a osmileté střední školy

proměnily v základní devítileté školy. Ţáci starší patnácti let pak mají navštěvovat školy

střední nebo vyšší vzdělání v různých typech škol. Po úplném středním vzdělání mohou ţáci

pokračovat ve studiu na vysokých školách.71

Zákonem z roku 1978 se prodlouţila povinná školní docházka na deset let. Avšak

základní devítiletá docházka se zkrátila na osm roků. Touto změnou si pak všichni ţáci museli

dokončit povinnou školní docházku na středních školách.72

Po roce 1989 došlo k přejmenování základních devítiletých škol na školy základní.

Novelou školského zákona vydaného v roce 1990 byla pak povinná školní docházka opět

zkrácena na devět let a základní školy se staly devítileté. Deváté ročníky základních škol však

nebyly povinné a ţáci mohli odcházet na střední školy jiţ z osmého ročníku. Tím se však

sniţoval počet ţáků v devátých ročnících. Zůstávaly zde děti, které jevily jen malý zájem o

další studium. Tuto situaci vyřešila novela školského zákona vydaná v roce 1995, kdy se

70 Srov. KOVAŘÍČEK, V., KOVAŘÍČKOVÁ, I. Vývoj školských soustav v Českých zemích. Olomouc,

1989. 71 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 72 Srov. Učitelské noviny. Proměny povinné školní docházky [online], [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z:

<http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5492>.

33

stanovila povinná devítiletá základní škola.73

V současné době je české školství pod vedením Ministerstva školství, mládeţe a

tělovýchovy a řídí se dle školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

73 Srov. Učitelské noviny. Proměny povinné školní docházky [online], [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z:

<http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5492>.

34

4 ROZVOJ ŠKOLSTVÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI

Tato kapitola se zabývá rozvojem školství v olomouckém kraji. Bezpochyby největší

vliv na tento rozvoj mělo zřízení olomoucké univerzity. Díky jejímu zaloţení se školství

začalo postupně šířit do celého kraje, blízkých měst i malých obcí. Tato kapitola tedy podá

základní informace o historii a školství ve městech Olomouc, Přerov a Hranice, která se mimo

jiné stala součástí školního ţivota jiţ zmíněných rodáků z obce Horní Újezd. Pro současné

studenty z obce Horní Újezd jsou tato města i nadále nejbliţšími a nejnavštěvovanějšími

městy, kde je moţné získat určitý stupeň vzdělání.

4.1 Olomouc

Počátek města je datován k roku 1055, kdy se kolem ramen řeky Moravy tyčil ze skály

hrad, ten dal původ města Olomouce. Tehdejší sídlo nejdříve vlastnili světští feudálové,

následně se stalo sídlem feudálů církevních. Ve 13. století zde královští Přemyslovci zaloţili

nové město měšťanské. Následně došlo k velkému rozvoji města. V 18. století rakouská

císařovna Marie Terezie změnila církevní a kulturní centrum země v pohraniční pevnost proti

Prusům. Vývoj ţivota v Olomouci je také spjat s rozvojem umělecké tvorby.74

V současnosti patří Olomouc mezi přední hospodářská a kulturní centra střední

Moravy, která leţí v samotném srdci rovinatého kraje zvané Haná.75

Olomouc také patří mezi významné památkové rezervace u nás. Nejvýznamnější

památkou je Sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznamu UNESCO.76

Olomouc byla i velmi vlivným středoevropským školským centrem. Olomoucká

katedrální-biskupská škola vznikla uţ v polovině 12. století a městská neboli mořická škola

vznikla koncem 14. století. Rozvoj školství v Olomouci vyvrcholilo v roce 1566 zaloţením

jezuitské koleje, která byla v roce 1573 povýšena na univerzitu.77

74 Srov. FIALA, J. Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. 75 Srov. PODHORSKÝ, M. Olomoucký kraj. Praha: Freytag a Bernát, 2008. 76 Srov. FRAIT, J., ČERMÁK, M. Olomouc. Pavel Dobrovský – Beta, 2005. 77 Srov. DVOŘÁK, J., JANKOVSKÝ, A., LÓN, F., SMETANA, R., ZEDEK, M. Universitas Palackiana

Olomoucensis. Univerzita Palackého v Olomouci, 1973.

35

Vysoká škola v Olomouci patří k nejstarším univerzitám v českých zemích. V roce

1573 dal císař Maxmilián II. olomoucké koleji práva evropských univerzit a císař Rudolf II.

podpořil v roce 1588, česky psanou listinou, zřízení všech fakult. Olomoucká univerzita byla

v letech 1599 a 1623 zavřena z důvodu morových epidemií a v letech 1618 a 1621 byla

uzavřena kvůli náboţenským bouřím. V roce 1773 zrušením jezuitského řádu měla univerzita

světský charakter a byla postátněna. V roce 1778 byla univerzita odtrţena od olomouckého

církevního prostředí a byla přesunuta do Brna. Po čtyřech letech se však vrátila zpět do

Olomouce a byla změněna na lyceum. V roce 1827 byla olomouckým arcibiskupem a

arcivévodou Rudolfem povýšena zpět na univerzitu. Původně Františkova univerzita se stala

centrem národního uvědomování na Moravě. Národně obrozenecký vliv univerzity zapříčinil

její druhé zrušení. Avšak dne 21. února 1946 byla univerzita znovu slavnostně obnovena a

v roce 1947 slavnostně otevřena s názvem univerzita Palackého. Obnovení univerzity

znamenal velký kulturní, ekonomický, politický i přírodní rozvoj jak ve městech tak i na

vesnicích.78

Jak jiţ bylo uvedeno výše, tuto univerzitu v Olomouci, přesněji teologickou fakultu,

navštěvoval i významný rodák z Horního Újezdu, Josef Symerský. Zde také pracoval jako

profesor teologie a následně se stal docentem církevního práva na bohoslovecké fakultě.

Několikrát stál ve funkci děkana této fakulty. S postupným rozvojem škol v Olomouci je spjat

i druhý Újezdský rodák, Miloš Škrabal, který působil na vyšší průmyslové škole strojírenské.

4.2 Přerov

Nejstarší písemná zmínka o městě Přerov pochází z roku 1141. Největšího rozmachu

však město Přerov dosáhlo za vlády Pernštejnů, kteří město získali dědičně v roce 1487.

V průběhu rozvoje přerovského panství město několikrát změnilo majitele. To však mělo

negativní vliv na jeho rozvoj. V roce 1664 se město potýkalo s mohutným poţárem a v letech

1714 do roku 1715 vypukla v celém městě morová epidemie.79

V 16. století pak díky členům jednoty bratrské bylo město Přerov kulturním

střediskem, sídlem biskupa jednoty bratrské a také působištěm školy bratrské.80

78 Srov. NAVRÁTIL, J. Kapitoly z dějin olomoucké university 1573-1973. Ostrava: Profil, 1973. 79 Srov. HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Nakladatelství Akademie věd

České republiky, 2004. 80 Srov. STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. O Přerově [online], [cit. 26. 11. 2012]. Město Přerov, 2012.

Dostupné z < http://www.prerov.eu/>.

36

Od roku 1850 mělo město Přerov vlastní správu a zastupitelstvo, díky tomu se

rozvíjelo školství nejen ve městě Přerov, ale tento fakt znamenal důleţitou oporu pro šíření

vzdělání dál po městech a obcích na Moravě.81

Od 60. let 19. století město Přerov kulturně vzrůstalo. Hlavní význam měla školská

politika, která se nesla v duchu Komenského výchovných zásad. V roce 1865 se zde zrodila i

první česká rolnická škola na Moravě, dále třetí české gymnázium po Brně a Olomouci a další

nové školy odpovídající hospodářským a kulturním potřebám občanů.82

Přerov je také rodištěm významného humanisty, teologa a pedagoga Jana Blahoslava.

Jeho pomník můţeme shlédnout na Přerovském Horním náměstí. Autorem je František Bílek.

V Přerově také působil nejvýznamnější pedagog a filosof Jan Amos Komenský. Nalezneme

zde i Muzeum Komenského, které je zaměřeno na ţivot a dílo Jana Blahoslava a Jana Amose

Komenského a na historii školství v kraji. Za zmínku stojí i expozice pravěku, kde jsou

k vidění nálezy z tábořišť lovců mamutů nalezené v Přerově Předmostí.83

4.2.1 Jan Blahoslav

Jan Blahoslav se narodil v Přerově roku 1523 do měšťanské rodiny. V Přerově

navštěvoval bratrskou školu, dále studoval na gymnáziu. Odešel i na studia do německého

Wittenbergu, kde se potkal s Martinem Lutherem, dále na univerzity v Královci a Basileji.

V roce 1553 byl vysvěcen na kněze a roku 1557 se stal biskupem. Byl vedoucím bratrské

školy v Ivančicích, kde se následně přestěhoval a vlastnil zde tiskárnu. Mezi jeho

nejvýznamnější práce se řadí překlad Nového zákona z řečtiny, který je součástí Kralické

bible. Jan Blahoslav zemřel v Moravském Krumlově roku 1571.84

4.2.2 Jan Amos Komenský

81 Srov. BARTOŠ, J., SHULZ, J., TRAPL, M. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960,

svazek VI. Ostrava: Profil, 1978. 82 Srov. STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. O Přerově [online], [cit. 26. 11. 2012]. Město Přerov, 2012.

Dostupné z < http://www.prerov.eu/>. 83 Srov. DANĚK, A., GLET, J. Putování po Moravě a Slezsku. Ostrava: Montanex a.s., 1999. 84 Srov. PODHORSKÝ, M. Olomoucký kraj. Praha: Freytag a Bernát, 2008.

37

Jan Amos Komenský, náš největší pedagog, filosof, spisovatel a biskup jednoty

bratrské se narodil 28. 3. 1592, údajně v Nivnici. Jeho dětství nebylo moc radostné. Brzy

osiřel a byl vychováván u svých příbuzných. Základy vzdělání získal Jan Amos Komenský na

bratrské škole ve Stráţnici. Zde také proţil válku, která na něm zanechala následky. V roce

1608 odchází Jan Amos Komenský na bratrskou školu do Přerova. Tato škola poskytovala

ţákům základy čtení, psaní, počítání, zpěv a katechismus. V roce 1611 odešel Jan Amos

Komenský do Herbornu, kde studoval na tamější akademii. Zde se setkal s profesorem

Alstedem, který měl na Komenského velký vliv. Po úspěšných studií v Herbornu, podnikl

Komenský studijní cestu do Holandska. V roce 1613 navštívil město Amsterodam, ve kterém

se na nějakou dobu usadil. Jan Amos Komenský působil i na univerzitě v Heidelbergu.

Následně se však Komenský vrací do Přerova, kde se stává rektorem a kazatelem bratrské

školy.85

V roce 1618 se Jan Amos Komenský oţenil s Madalenou Vizovskou a působil jako

správce bratrské školy ve Fulneku. Zde strávil Jan Amos Komenský tři roky. Po bitvě na Bílé

hoře roku 1620, kdy české království ztratilo svou samostatnost, pobýval Komenský ještě rok

ve Fulneku i se svojí ţenou a dětmi. V roce 1621 byl donucen opustit svou rodinu a z Fulneku

uprchl. Manţelka Mandalena se s dětmi vrátila zpět do Přerova, kde v roce 1622 ona i děti

umírají na mor. Jan Amos Komenský pobýval na různých místech a v roce 1628 odešel do

polského Lešna. Ve švédsko-polské válce bylo Lešno vypáleno a Komenský odchází na

pozvání přátel do Amsterodamu, kde následně 15. 11. 1670 umírá.86

Jan Amos Komenský patří mezi významné osobnosti u nás i ve světě. Jeho

pedagogické zásady a myšlenky ovlivnily školství a vzdělávání našich předků i současníků ve

všech městech i na vesnicích.

4.3 Hranice

Za zakladatele města Hranic je povaţován mnich řádu Benediktinského Jurik

z kláštera Rajhradského. Hranice patří mezi nejkrásnější oblasti našeho kraje a nejzajímavější

zákoutí horského venkova.87

85 Srov. FLOSS, P. Jan Amos Komenský od divadla věcí k dramatu člověka. Profil, 1970. 86 Srov. POLIŠENSKÝ, J. Jan Amos Komenský. Praha: Melantrich, 1973. 87 Srov. BARTOVSKÝ, V. Hranice. Hranice na Moravě: Bartovský, 1908.

38

Hranice měly v minulosti výhodné umístění. Staly se křiţovatkou cest a střediskem

velkého panství. V roce 1431 se města zmocnil Jan Tovačovský z Cimburka, který dal městu

veškerá práva a privilegia. Po jeho smrti padlo město do rukou jeho syna Ctibora. Dalším

panovníkem Hranic byl Albrecht Kostka, ten byl však velmi zadluţen a město byl nucen

v roce 1475 prodat Vilémovi z Pernštejna. Posledním majitelem Hranického zámku byl

Václav Mol z Modřelic. Ten postupně prodával hranické domy ţidům. V roce 1614 bylo

ţidům Olomouckým soudem přiznáno právo usazovat se ve městě. Po bitvě na Bílé hoře

připadly Hranice kardinálu Ditrichštejnovi.88

V roce 1811 byla v Hranicích J. H. A. Gallašem zaloţena první veřejná knihovna. Ta

byla odborně uspořádána a nazvána pedagogicko-didaktickým ústavem. Byly zde knihy

s tématikou duchovní, dějepisnou, mravoučnou i vědeckou. Sám J. H. A. Gallaš vyučoval

hranickou mládeţ rýsování, kreslení a malbu.89

V roce 1896 byla v Hranicích vybudována Česká obecná škola. Tato obecná škola

poskytovala vzdělání nejširším vrstvám obyvatel. Výuka byla zaměřena na náboţenství, čtení,

psaní a počítání. S postupem doby obohatila ţáky vědomostmi z oboru zeměpisného,

dějepisného a přírodopisného. Obecná škola nesla svůj název podle vyučování, které bylo

obecné a poskytovalo kaţdému člověku vědomosti, současně s povinnou školní docházkou.

V dobách minulých bylo vzdělání jen pro zámoţné rodiny, aţ s příchodem Marie Terezie se

zavedla povinná školní docházka, která byla nařízena zákonem.90

V roce 1906 pak byla v Hranicích postavena česká měšťanská škola. V roce 1920 byla

v Hranicích otevřena vojenská akademie, ta se stala vojenskou školou pro přípravu nových

členů armády. V Hranicích fungovala od roku 1924 i hudební škola. Postupně se škola

rozšířila o výtvarný a literárně-dramatický obor. Dnes je tato škola známá pod názvem

Základní umělecká škola.91

Město Hranice je nazýváno městem středních škol. Uţ v 19. století zde vzniklo

gymnázium, jiţ zmíněná vojenská škola, lesnická škola, odborná škola pro ţenská povolání a

další. Přesněji v roce 1871 bylo otevřeno české reálné gymnázium. To bylo později změněno

88 Srov. JURAČKA, V. Hranice. Hranice: Mijoka, 1995. 89 Srov. SOUČEK, S. Z dějin Hranického školství. Zábřeh, 1910. 90 Srov. BARTOVSKÝ, V. Rozvoj národního školství vůbec a na Hranicku zvláště. Bartovský, 1908. 91 Srov. JURAČKA, V. Hranice. Hranice: Mijoka, 1995.

39

na německé, avšak zásluhou Františka Šromoty bylo v roce 1912 zřízeno opět české reálné

gymnázium. Toto gymnázium prošlo řadou reforem. V roce 1953 se stalo Jedenáctiletou

střední školou, později v roce 1960 Střední všeobecně vzdělávací školou a od roku 1968 se

pokračuje ve čtyřletém gymnáziu. Zrod lesnické školy je datován k roku 1867. Nejdříve tato

škola sídlila na hradě Úsov a následně na Sovinci. Školský spolek však později rozhodl, ţe je

školu nutné přestěhovat do lepšího prostředí – tím bylo vybráno město Hranice.92

4.3.1 Josef Heřman Agapit Gallaš

Významný hranický obrozenec, který se narodil v Hranicích dne 4. dubna 1756. Po

svém otci zdědil sochařské a malířské nadání. Matka si však přála, aby se jejich syn stal

knězem. J. H. A. Gallaš studoval v Lipníku na piaristickém gymnáziu. Poté odešel do

Olomouce, kde studoval filosofii a dva ročníky bohosloví na jiţ zmíněné univerzitě. V roce

1778 odjel do Vídně, kde se seznámil s vojenskými lékaři, ti ho natolik oslovili, ţe se také dal

na dráhu vojenského lékaře. V roce 1786 zastával pozici vrchního lékaře u generálního štábu.

Později v roce 1791 se na vlastní ţádost rozhodl vrátit zpět do Hranic. Zde pokračoval

v profesi lékaře. Do jeho rodného města se snaţil přivést osvětu a tak zde v roce 1811 zaloţil

knihovnu. Také zde vyučoval místní děti kreslit a vyřezávat. Ve svém domě otevřel malou

nemocnici a dal impulz k zaloţení nadace pro chudé děti a vzorné učitele. Ve svých čtyřiceti

letech začal psát básně. Nejvýznamnější sbírka je nazvána „Múza moravská“. J. H. A. Gallaš

zemřel v Hranicích dne 15. února 1840. Svůj dům zanechal pro potřeby chudinské nemocnice,

ze které se v roce 1856 stala veřejná městská nemocnice.93

Hranice vţdy patřily k městům, kde bylo moţné získat vzdělání. Jak jiţ bylo uvedeno

výše, bylo zde zřízeno mnoho středních škol, které navštěvovaly děti ze všech okolních obcí. I

z obce Horní Újezd dojíţděla do Hranic řada ţáků. Někteří z nich pak pokračovali ve studiích

na Olomoucké univerzitě, jako i výše uvedený J. H. A. Gallaš.

92 Srov. JURAČKA, V. Hranice. Hranice: Mijoka, 1995. 93 Srov. BEDNÁŘ, V., INDRA, B., LAPÁČEK, J. Kronikáři města Hranic. Hranice, 2004.

40

5 DĚJINY ŠKOLSTVÍ V OBCI HORNÍ ÚJEZD

Rozvoj měst a obcí měl značný vliv na vznik nových škol. Tak tomu bylo i v obci

Horní Újezd. Největším přínosem pro rozvoj školství na celé Moravě bylo zaloţení

olomoucké univerzity a následný vznik bratrských škol, především v Přerově. Tyto školy se

staly hlavní oporou pro šíření vzdělání do menších měst a malých obcí v tomto kraji.

Zásluhou Marie Terezie byla zavedena povinná školní docházka. Díky tomuto nařízení začaly

všechny děti z obce docházet do místní obecné školy. Z důvodu nových školských zákonů a

nařízení se škola postupně měnila na národní, základní devítiletou a základní.

Škola na vesnici hrála vţdy významnou roli. Stala se neodmyslitelnou součástí jejího

kulturního ţivota. Zřízení školy mělo pro obec Horní Újezd nesmírný význam.94

5.1 Škola bratrská

V době, kdy v obci Horní Újezd existoval sbor jednoty bratrské, zde byla

pravděpodobně zřízena i bratrská škola. Školní vyučování mělo uvnitř jednoty bratrské silnou

a převládající moc.95

Zprávy o bratrské škole v obci dokládá i jiţ zmíněný zápis v Okresním hejtmanství

Holešovském. Zde je uvedeno, ţe bratrští kněţí měli ve své správě i místní faru. Další

informace a podrobnější zmínky o bratrské škole v obci Horní Újezd však neexistují.96

5.2 Stará škola

5.2.1 Vznik staré školy

Údaje o tom, kdy byla postavena budova staré školy, jsou dva. První zmínka pochází

z roku 1730. V této době měla být škola postavena na náklady náboţenského fondu.97

94 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 95 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001. 96 Srov. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892. 97 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001.

41

Druhý letopočet uvádí rok 1786. Tímto datem je uvedena stavba staré školy i v obecní

kronice.98

Budova staré školy byla postavena za autobusovou čekárnou, která je umístěna naproti

kostelu v obci Horní Újezd. Stavební materiál na budovu školy byl z kotovic. Těmto

kotovicím se říkalo egyptské cihly. Kolem komína byl poloţen šindel a zbytek školy byl krytý

doškem. V té době neexistoval vodovod, děti si musely vodu do školy donášet. Třída byla

malá, její rozměry byly 6,5 x 6,5 metrů. Za třídou byl pokoj pro učitele.99

5.2.2 Struktura školy

Škola v Horním Újezdě byla jednotřídní s polodenním vyučováním. Školní docházka

byla určena dětem ve věku od šesti do dvanácti let. Venkovským dětem, ve věku od devíti let,

byla v letních měsících poskytována školní úleva. Tato úleva byla umoţněna dětem, které

musely pomáhat rodičům na polích a pastvinách. Školní rok se dělil na dva kurzy. Začátek

zimního kurzu byl stanoven na listopad, kdy končily podzimní prázdniny. Tento kurz končil

v březnu a měl přibliţně 130 školních dnů. Po ukončení zimního kurzu následoval kurz letní.

Letní kurz zahrnoval letní prázdniny. Ve škole se učilo trivium a náboţenství. Původně

neměla škola stálého učitele. První zmínka pochází z roku 1785, kdy na škole působil učitel

František Matura. Učitel Matura měl ve škole zapsáno 76 dětí.100

Školu v Horním Újezdě navštěvovaly kromě dětí místních i děti ze sousední, tři

kilometry vzdálené, obce Osíčko. To se však nelíbilo rodičům dětí z Osíčka. Naříkali, ţe děti

chodí do školy moc daleko a ţe cesta do Horního Újezdu je ve špatném stavu. To se pak

projevuje na zdravotním stavu a prospěchu dětí.101

Úřadujícího učitele Františka Maturu později vystřídal Filip Červek. Tento učitel měl

zásluhy na tom, ţe se snaţil zasadit do výuky co nejvíce pracovního vyučování. Jeho zásluhou

vzrostlo ovocnářství a v obci Horní Újezd, zaloţil ovocnou školku. V době úřadování učitele

Červeka navštěvovalo místní školu 104 dětí. Učitele Červeku vystřídal nový učitel Červinka.

V roce 1836 se dalším učitelem školy v Horním Újezdu stal František Gracik. Za jeho

98 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 99 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 100 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 101 Srov. PÁLKA, P., CHYBOVÁ, H., SMOLKA, V. Osíčko. Osíčko, 2010.

42

působení proběhla celková rekonstrukce školy. Škola měla novou vazbu a byla vyzděná.

Školní třída byla více prosvětlená, měla pět oken. Pokoj pro učitele a kuchyň byly vydláţděny

cihlami. Byt učitele měl jednu světnici, kuchyň a komoru. Takovéto proměny se škola

dočkala v roce 1846. V tomto stavu zůstala i dalších padesát let.102

5.2.3 Úpadek školy

S odchodem učitele Gracika se stav školy zhoršoval. Došlo k celkovému úpadku

školy. Učitelé se ve škole často střídali a nikdo zde nevydrţel delší dobu. Ve škole tak

působili i lidé bez příslušného vzdělání. Aţ v roce 1858 přišel do místní školy učitel bez

vzdělání Tomáš Krejčíř. Byl to varhaník pocházející z Citova u Přerova. Jeho místo později

vystřídal František Skopal. Učitel Skopal měl však neustálé rozpory s obcí Horní Újezd i

Osíčkem, ohledně platových podmínek. Rodiče dětí navštěvujících místní školu neplatili

školné a učitel Skopal byl donucen v roce 1866 ze školy odejít. Učitelské místo následně

získal Ignác Strouhal. Ani tento mladý učitel nebyl na místní škole spokojen. Nedostatek

peněz se podepisoval na tom, ţe škola nadále pustla a upadala. V roce 1874 odešel ze školy

v Horním Újezdě i učitel Strouhal. Vyučování na místní škole tak připadlo Leopoldu

Kullheimovi. Ten zde působil jen půl roku. S jeho odchodem se jiţ nenašel nikdo, kdo by měl

o školu v Horním Újezdě zájem. Ani samotná obec o školu nestála. V roce 1875 se

představitelům obce Horní Újezd konečně podařilo sehnat nového učitele. Stal se jím Jan

Burda. Ten však neměl potřebné vzdělání a neznal školní dokumentaci. Jana Burdu pak v roce

1877 nahradil mladý učitel, Josef Kuvert. Učitel Kuvert měl konečně odborné vzdělání pro

učitelskou profesi. Po dvou letech úřadování na místní škole odešel. Jeho místo nahradil Karel

Kratochvíl a následně Ferdinand Filip, který zde vydrţel do dubna roku 1881. Střídání učitelů

se odrazilo jak na celkovém vzhledu školy, tak i na její prestiţi. To dalo podnět k tomu, získat

stálého učitele na místní škole. V roce 1881 se to podařilo a na zdejší jednotřídní školu

nastoupil Antonín Václav Škrabal.103

5.2.4 Opětovný rozvoj školy

V roce 1881 bylo do místní školy zapsáno 100 ţáků z obce Horní Újezd a 37 ţáků

z Osíčka. Škola tehdy měla vyšší a niţší oddělení. Do niţšího oddělení spadala první třída a

102 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 103 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

43

vyšší oddělení tvořila třída druhá. Třída, která slouţila pro dopolední výuku ţáků, byla prostá

a chatrná. Děti měly k dispozici jen velmi malé mnoţství učebních pomůcek. A ty, které

měly, byly ve velmi špatném stavu. Působící učitel Antonín Škrabal byl nejen dobrý učitel,

ale i poctivý pracovník mimo školu. Dokázal ţáky motivovat a vzbudit u nich zájem o

vzdělání. S ţáky pravidelně nacvičoval divadelní představení. Učitel Škrabal dokázal

pozvednout úroveň vzdělání a snaţil se o modernizaci celého vyučování. Za jeho působení se

hned ve školním roce 1881-1882 zakoupila do výuky mapa Rakousko-Uherska, mapa Moravy

a Slezska a kreslící sešity pro ţáky. Učitel Škrabal ve své výuce vycházel z pokrokových

myšlenek Jana Amose Komenského a praktikoval i jeho zásady. Konec školního roku byl

vţdy ukončen slavností a bohosluţbou v místním kostele. Ve škole se pak ţákům rozdala

školní zpráva a děti dostaly krátké ponaučení, jak se mají nadále chovat a vzdělávat. Stejně

tak se konala slavnost i na začátku kaţdého školního roku, doprovázena bohosluţbou.104

V následujícím školním roce 1882-1883 navštěvovalo školu v Horním Újezdě 139

dětí, z toho 33 dětí docházelo z Osíčka. V tomto školním roce byly zásluhou učitele Škrabala

zakoupeny další učební pomůcky. Do školního inventáře přibyl globus, I. a II. série

fyzikálních přístrojů a sbírka 100 druhů nerostů. V prosinci, tohoto školního roku, se konala

slavnost k uctění 600 let památky od nástupu Habsburského rodu na rakouský trůn. V květnu

pak místní škola obdrţela z Vídně školní razítko. Škola byla podrobena prohlídce okresního

inspektora Rosypálka, který dojíţděl na místní školu kaţdoročně. V jeho kompetenci bylo

prohlédnout stav celé školy a prospěch ţáků. V roce 1884 byly do školy nakoupeny knihy pro

školní knihovnu. V tomto roce se konalo smuteční rozloučení s ţákyní místní školy, která

zemřela na morovou epidemii. Všichni ţáci ji vyprovodili na hřbitov k jejímu hrobu a

účastnili se bohosluţby v místním kostele. V červenci roku 1884 se učitel Škrabal účastnil

holešovské konference určené pro učitele. Konference byla zahájena mší svatou a následně se

v budově školy udělovaly zásluţné stříbrné kříţe.105

Ve školním roce 1884-1885 se konaly celkové opravy místní školy, které byly

nařízeny okresní školní radou. Do třídy se nakoupily nové lavice s kalamáři, vyměnila se okna

a poloţila se nová podlaha. Do místní školní rady byl zvolen F. Machura a F. Mikulík z obce

Horní Újezd a F. Mikulík a J. Studený z Osíčka. V roce 1885 navštívila místní školu komise



1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě.

44

okresní školní rady z Holešova. Důvodem její návštěvy bylo projednávání oddělení obce

Osíčka ze školy v Horním Újezdě. Této návštěvy bylo přítomno i zastupitelstvo obou obcí.

Avšak odtrţení obce Osíčka se v tomto roce nezdařilo, jelikoţ v Osíčku neměli vyhovující

školní budovu.106

Dne 18. února 1886 obdrţela školní rada v Horním Újezdě zprávu od okresní školní

rady, ţe budova školy je dle okresního lékaře a inspektora v nevyhovujícím stavu. Vyjádření

znělo, ţe školní budova je tmavá, nízká, vlhká a přeplněná ţáky. To dalo podnět k nařízení

stavby nové školy. Na základě tohoto nařízení se konala schůze obecní školní rady, kde se

projednávala stavba nové školní budovy. Zastupitelé z Osíčka ţádali se stavbou nové školy

počkat. Osíčko totiţ čekalo, zda nedostane svou vlastní školní budovu. Zastupitelé Horního

Újezda však se stavbou nové školy souhlasili. Mezi tím byla vysokou zemskou školní radou

nařízena revize ţákovské knihovny. Tuto revizi provedl správce školy, učitel Škrabal, který

ale nic závaţného nenašel. Škola získala pro výuku vycpané ptáky krahujce, sovu a čejku.

Místní škole je darovali starosta Mikulík a F. Klvaňa z Vítonic. Dále byl do školy zakoupen

nový tlakoměr a mapa celého okresu.107

5.2.5 Oddělení obce Osíčka ze školy v Horním Újezdě

V květnu roku 1885 dostalo Osíčko zprávu se zamítnutím zřizovat školu v jejich obci.

Úřady se vyjádřily, ţe vzdálenost do Horního Újezdu není aţ tak vysoká, aby děti nemohly

docházet a také vypočítaly, ţe obec Osíčko nemá dostatek dětí pro vlastní školu. Osíčko se

však nedalo a podalo odvolání. Bohuţel i v tomto případě selhali. Následně bylo Osíčku

nařízeno spravit cestu do Horního Újezdu, kdyţ je podle nich v nevyhovujícím stavu.108

V červnu roku 1886 navštívila školu v Horním Újezdě opět komise okresní školní rady

a zajímala se o chystané oddělení obce Osíčka z místní školy a následně o zaloţení

samostatné školy v Osíčku. Tato návštěva se neobešla bez obecního zastupitelstva obou obcí,



1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 108 Srov. PÁLKA, P., CHYBOVÁ, H., SMOLKA, V. Osíčko. Osíčko, 2010.

45

místní školní rady a farního úřadu z Horního Újezdu.109

V roce 1887 podali představitelé obce Osíčka zemské školní radě opětovný návrh na

zřízení vlastní školy. Neuspěly úplně, ale bylo jim povoleno zřídit roční školní zkušební

pobočku. Zkušební doba měla ukázat, zda se škola v obci udrţí a snahu ţadatelů o školu

pečovat. Školní pobočka v Osíčku byla zřízena v mysliveckém zámečku, který byl přestaven

na školu. Dne 13. srpna 1888 byla škola v Osíčku výnosem zemské školní rady otevřena. Tím

tedy došlo k oddělení Osíčka ze školního obvodu v Horním Újezdě. Správcem školy v Osíčku

byl okresní školní radou schválen Rudolf Jakubka. Dne 2. září 1888 byla škola farářem,

Karlem Hoenyem z Horního Újezdu, slavnostně vysvěcena. V prosinci roku 1888 podalo

představenstvo Osíčka ţádost zemské školní radě, ve které poţadovalo změnu pobočky školy

v Osíčku na samostatnou školu. Jejich návrhu bylo dne 19. srpna 1889 vyhověno a školní

budova v Osíčku se stala samostatnou školou s místní školní radou.110

5.2.6 Zánik staré školy

Ve školním roce 1889-1890 proběhly úpravy školy. Byla vydláţděna chodba

v kuchyni a vykopala se studna poblíţ školy. Z divadelního představení školních dětí získala

škola finanční dar, za který se pořídily nové knihy do školní knihovny. Školu opět navštívila

okresní školní rada, která se vyjádřila ke stavu školy, jako k naprosto nevyhovující. Bylo

nařízeno učinit kroky ke stavbě nové školní budovy. Na tento popud se vyjádřil správce školy

s tím, ţe počet ţáků ve škole klesl, tím pádem jiţ nebude přeplněná. Dále se vyjádřil, ţe obec

Horní Újezd je chudá a stavba nové školy se uskutečňovat nebude. V červenci ale okresní

školní rada zavítala do obce a vyhlídla místo pro stavbu nové školy.111

Dne 19. července 1894 byla ve škole opět návštěva komise z okresní školní rady, kde

mělo dojít ke schválení plánu stavby nové školy. Nový plán však schválen nebyl, ale bylo

rozhodnuto, ţe nová školní budova bude stát na stejném místě jako stojí škola současná. Dne

18. února 1896 došlo ke zbourání místní školy. Náhradním místem pro vyučování se stal

obecní hostinec. Stavbou nové školní budovy byl pověřen zedník Bernovský z Koválovic. Ve


1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 110 Srov. PÁLKA, P., CHYBOVÁ, H., SMOLKA, V. Osíčko. Osíčko, 2010. 111 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-


46

stejném roce proběhla oprava místního hostince a kostela, kde jiţ úřadoval nový farář Bedřich

Jiříček. V tomto roce obdrţela obecní školní rada zprávu o úmrtí školního inspektora

Rosypálka. Jeho pohřbu se účastnili i učitelé ze sousedního okresu.112

5.3 Nová škola

5.3.1 Slavnostní otevření

Dne 20. listopadu 1896 se konalo slavnostní předávání nové školní budovy. Nová

škola byla postavena za pouhých 32 týdnů. Všichni byli se stavbou spokojeni a nadšeni její

úhledností. Ve stejný den byla budova školy slavnostně posvěcena a na její počest se konala

mše svatá. Správce školy veřejně poděkoval za novou školu a nabádal děti, aby rády a pilně

školu navštěvovaly. 26. listopadu pak proběhlo první vyučování v nové škole.113

5.3.2 Vývoj dvoutřídní školy v Horním Újezdě

Zemská školní rada povolila od 27. dubna 1897 rozšířit novou školu na dvoutřídní.

Podmínkou bylo sehnat druhého učitele. Ve školním roce 1897/1898 byla otevřena i druhá

třída a byl vypsán konkurz na nového učitele. Novým učitelem a spolupracovníkem Antonína

Škrabala se stal podučitel Vilém Nevřela. Učitel Nevřela měl na starost druhou třídu a třídu

první vyučoval Antonín Škrabal. Do místní školy tehdy docházelo 93 dětí a školní docházka

se prodlouţila na celodenní. V měsíci listopadu vyučoval obě třídy současně učitel Škrabal.

Důvodem byla nepřítomnost učitele Nevřely, který musel odcestovat do Kroměříţe, kde

skládal zkoušku z učitelské způsobilosti.114

V roce 1899, dne 3. března bylo zemskou školní radou schváleno a povoleno na místní

dvoutřídní škole vyučovat ţenské ruční práce. Tato výuka probíhala pouze čtyři hodiny týdně.

Učitelkou těchto ručních prací se stala manţelka Antonína Škrabala, Rozálie Škrabalová,

rozená Sehnalová. Úředně byla schválena dekretem ze dne 3. dubna 1899 učitelkou místní

školy. Její skupina se skládala z třiceti dvou děvčat. Učitel Škrabal a Nevřela naplánovali





47

během školního roku několik vycházek do okolí s cílem seznámit děti s přírodou.115

Ve školním roce 1899/1900 došlo ke změně učitelů. Místo učitele Nevřely nastoupil

na jeho místo Emil Hubík. V roce 1901 byl učitel Hubík okresní školní radou přeloţen na

dvoutřídní školu do Chomýţe. Jeho místo zastoupil Václav Koplík z Hulína. Svá studia

vykonával na ústavě pro vzdělávání učitelů v Kroměříţi. Ve škole v Horním Újezdě byl

pověřen vyučováním druhé třídy. Učitel Koplík vydrţel na místní škole pouze jeden rok. Poté

byl přeloţen na školu do sousední obce Všechovice. Místo něj byla do školy přijata slečna

Marie Vojtková. Učitelka Vojtková vyučovala první třídu a učitel Škrabal třídu druhou.

V měsíci od března do dubna roku 1903 vyučoval učitel Škrabal obě třídy. Výuka byla

zkrácena na polodenní. Příčinou této změny byla dlouhodobá nemoc učitelky Vojtkové.

Školní rok 1905/1906 přinesl opět nové změny v učitelském stavu. Místo učitelky Vojtkové,

která byla odeslána na školu do Slušovic, přišel nový učitel Karel Kozlovský. Učitel

Kozlovský získal vzdělání pro učitelské povolání na studiích v Kroměříţi. Na škole v Horním

Újezdě vyučoval druhou třídu. V tomto školním roce došlo k prodlouţení letních prázdnin na

dva měsíce. Následně pak ve školním roce 1907/1908 došlo k prodlouţení vánočních

prázdnin a to v termínu od 21. prosince do 1. ledna.116

V době působení učitelů Škrabala a Kozlovského se škola stala nedílnou součástí

kulturního ţivota v obci Horní Újezd. Učitel Škrabal ve spolupráci s učitelem Kozlovským

nacvičovali s místními ţáky zpěv a ochotnické divadlo. Při chystaných slavnostech v obci,

pak škola tvořila neodmyslitelnou součást kulturního programu.117

Ve školním roce 1909/1910 navštěvovalo místní školu 100 ţáků. Vyučující zůstávali

nadále stejní. Učitel Škrabal, Kozlovský, místní farář Jiříček a učitelka Škrabalová. V tomto

roce bylo zkráceno vyučování na tři dny v týdnu polodenně a dva dny celodenně. Příčinou

těchto změn byla dlouhodobá nemoc učitele Škrabala. Učitel Kozlovský měl na starosti obě

třídy. Školní děti začaly vybírat do školního fondu peníze a na radu svých učitelů si zaloţily

společnou vkladní kníţku s názvem „Ţáci školy obecné v Horním Újezdě“. Škola získala

finanční obnos od dárců. Část těchto peněz pouţila na nákup pomůcek pro chudé děti. Za



1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 117 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

48

zbytek darovaných peněz se nakoupily nové psací a kreslící potřeby, přírodopisné a

zeměpisné obrázky a mapy, fyzikální a chemické přístroje. Správce školy se také v tomto roce

vyjádřil ke znepokojující docházce některých dětí. Na to byli rodiče těchto dětí pozváni do

školy a potrestáni finanční pokutou od okresní školní rady nebo v horším případě k pěti dnům

vězení.118

V době konání voleb do říšské rady v roce 1911 se škola proměnila ve volební

místnost. Výuka byla zrušena a naplánována v náhradním termínu. Dne 2. prosince 1911 se

v místní škole slavil první dětský den. Děti měly po celý den volnost, hrály hry, zpívaly písně

a sehrály divadelní představení. Dne 15. února 1913 odešel z obce Horní Újezd po dlouhých

devatenácti letech farář a katecheta Bedřich Jiříček. Na jeho místo byl prozatímně dosazen

Rudolf Zásměla z Rymic. Ten zde zůstal do začátku června. Poté jej nahradil nový farář

Antonín Solař, kaplan z Hnojic.119

Ve školním roce 1913/1914 došlo k řadě změn. Začátek roku patřil opět oslavám

dětského dne a slavnostní mši svaté. Ţáci si tento den zpříjemnili řadou her, zpěvem lidových

písní a divadelním představením. Nově byl zvolen okresním školním dozorcem okresu

Holešov Ladislav Roušar. Školní děti se v tomto roce rozloučily se svými dvěma zesnulými

spoluţáky a doprovodily je na místní hřbitov. V kostele se pak konala mše svatá k uctění

jejich památky. Koncem srpna se ţáci se svými učiteli účastnili Krajinské, hanácko-valašské

výstavy v Holešově, kde proběhla i výstava školy.120

5.3.3 Školství za 1. světové války

Zásadní zlom nastal dne 28. června 1914, kdy celý svět obletěla zpráva o zavraţdění

následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´ Este a jeho manţelky Ţofie v hlavním

městě Bosny a Hercegoviny, v Sarajevu. Od této chvíle následovaly těţké dny, které 28.

července 1914 vyústily v 1. světovou válku.121




1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 121 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002.

49

V průběhu války bylo zavedeno polodenní vyučování. Na místní škole působil jen

učitel Škrabal. Učitel Kozlovský byl dne 29. července 1914 povolán na vojenskou sluţbu.

Starší ţáci byli v průběhu války zproštěni školní docházky. Důvodem byl odchod většiny otců

od rodin do války a ţáci tak museli pomáhat v domácnosti. Výnosem zemské školní rady

pracovaly ţákyně a dospělé ţeny pro vojíny. Vojákům se do války posílalo zimní prádlo,

ponoţky, košile, spodky. Sbíraly se kovové věci jako měď, cín, olovo, zinek a hliník. V říjnu

sbíraly školní děti jahodové a ostruţinové listí, ze kterého si vojáci vařili čaj.122

Od 1. do 6. května 1916 se konal týden Červeného kříţe, kdy ţáci obcházeli celou

vesnici a od lidí vybírali příspěvky na raněné a chudé občany. I v tomto roce byla škole

nařízena sbírka starého papíru, duběnek, travních semen, ţíní a zvířecích chlupů, která se

odesílala do války.123

Od září 1916 působila na místní škole výpomocná učitelka Marie Dohnalová

z Bystřice pod Hostýnem. Ve škole byla pověřena vyučováním první třídy a ve druhé třídě

učila zpěv a kreslení. Učitelka Dohnalová byla mimo školní práci zapisovatelkou oseté půdy

v Horním Újezdě. Školu v té době suţoval nedostatek papíru a všem dětem bylo nařízeno

šetřit. V dubnu 1917 byla ministerstvem vyučování nařízena přísná kontrola a revize všech

knih a učebnic. Nevyhovující byly z výuky vyloučeny. Dne 6. července 1918 vyhlásilo

veškeré učitelstvo Moravy jednodenní stávku. Důvodem byl hlad a bída. Následně na to vydal

stát manţelkám, vdovám a jejich dětem, které měly malý majetek, vyţivovací příspěvek.

V průběhu školního roku 1918/1919 se učitel Kozlovský vrátil z války a byla mu nařízena

dvouměsíční dovolená. Od 1. března 1919 nastoupil zpět jako učitel druhé třídy na místní

škole.124

Vzpomínky Marie Dohnalové na nástup do školy:

„Malá vesnice Horní Újezd měla tehdy 97 čísel. Osou obce byla silnice. Vpravo u ní

se ukázněně řadily selské statky. Vlevo se v méně ladném pořádku posadily drobné chalupy

malorolníků. V slunečném jasu byla vesnička vlídná a veselá. Těšila jsem se na život v ní.

Nejvíce mě zajímala škola – pěkná jednopatrová budova standardního typu tehdejších

vesnických škol. V přízemí byl rodinný byt pro nadučitele, na druhé straně byl byt pro učitele.

Velmi jsem byla zvědavá, jak budu ve škole přijata. Pan nadučitel Antonín Škrabal byl od

122 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 123 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-



50

počátku války na škole sám. Při jeho vysokém věku bylo takové vyučování jistě únavné. O

druhou učitelskou sílu nežádal, protože pro ni nebylo bytu. Cítila jsem, že moje přítomnost

není příliš vítána a první setkání byla proto velmi formální, zato předseda místní školní rady a

starosta obce mě přivítal velmi srdečně. Ještě v ten den zařídil v boční světničce č. 7 byt a

všechno, co jsem potřebovala. A tak jsem konečně nastoupila. První chvíle ve třídě zůstanou

navždy vryty v mé paměti. Pan nadučitel mě představil žákům a napomenul je k pilnosti a

dobrému chování. Škola byla dvojtřídní. V každé třídě byla dvě oddělení. V prvním oddělení

byli prvňáčci a v druhém byl druhý a třetí ročník. Ve druhé třídě vyučoval pan nadučitel

Škrabal. Dodnes vidím před sebou újezdská děvčata v pracích šatech vesnického střihu

s delšími řasnatými sukněmi, s vlasy pečlivě přečesanými v pevné copy. Chlapci byli krátce

ostříháni. Na všech dětech jsem viděla péči maminek o slušné a čisté oblečení dětí, i ve

válečném nedostatku. Práce v obou třídách byla radostná a rušná. Jakoby děti byly izolovány

od válečných starostí a trampot. Jen tehdy to zabolelo, když za vyučování zaklepal otec

některého z dětí, aby se rozloučil a políbil své dítě před odjezdem na frontu, kam byl narychlo

povolán. V takových chvílích si děti vzpomínaly na svého tatínka, který posílal z fronty lístky

polní pošty s předtištěnou větou: „Jsem zdráv a daří se mi dobře!“. Za války jsme měli i

italské děti z rodin, které byly za války evakuovány do Horního Újezda. Válka však zuřila na

všech frontách a nebrala ohled na školní práci. Disponovala s učiteli podle svých potřeb. Tím

nejkrásnějším zážitkem bylo ohlášení konce války. Brzy nato se z války vrátil učitel Kozlovský

a já dostala dekret na jiné místo. Rozloučila jsem se s dobrými újezdskými lidmi, s nimiž jsem

žila v těžkých válečných letech. Rozloučila jsem se s tou miloučkou vesničkou, která je dnes

k nepoznání krásná.“125

Po návratu učitele Kozlovského z války, byla učitelka Marie Dohnalová přeřazena na

školu do nedaleké Lhoty-Chvalčova.126

5.3.4 Meziválečné období

Konec 1. světové války přinesl i nové rozdělení světa. Dne 28. října 1918 byla na

Václavském náměstí vyhlášena Československá republika. Na její počest se po celé republice

125 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. str. 131-132. 126 LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

51

konaly velkolepé oslavy. Prvním československým prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue

Masaryk.127

Dne 21. prosince 1918 se v obci Horní Újezd konaly velké přípravy k oslavě příjezdu

prvního ČSR prezidenta T. G. Masaryka. Správce školy, pan učitel Škrabal, přednesl dětem

zásluhy pana prezidenta a děti si připravily kulturní pásmo, které se skládalo z recitací básní a

zpěvu. Při odjezdu prezidenta zazpívali místní občané národní hymnu.128

Výnosem ministerstva vyučování se od 1. května 1919 ruší svátky císařské a nově se

vyhlásily svátky národní. Ve školním roce 1923/1924 se učitel Kozlovský a školní děti

rozloučili se správcem školy. Pan učitel Škrabal odešel do důchodu. Řídícím učitelem a

správcem místní školy byl, dekretem okresního školního výboru ze dne 16. srpna 1924,

jmenován dosavadní učitel Karel Kozlovský. Od 16. srpna 1924 byla na zdejší školu

přidělena výpomocná učitelka Adéla Blaţková z Bystřice pod Hostýnem. Ve zdejší škole

vyučovala první třídu. Ve školním roce 1925/1926 odešla do důchodu i učitelka ţenských

ručních prací, paní Škrabalová. Tuto výuku následně vedla Josefa Králová, učitelka ze

sousední obce Všechovice. Od 6. března 1926 byla ministerstvem školství a národní osvěty,

v den narození Jana Amose Komenského, na všech školách zavedena mírová půlhodina. Tato

půlhodina slouţila k poučení ţáků o mírovém hnutí vzdělaných národů. Na obecných školách

se této půlhodiny účastnili pouze ţáci vyššího stupně.129

Ve stejném roce se v době letních prázdnin konala oprava zdejší školy. Byla

vymalována celá školní budova a opravena školní třída. Novým školním inspektorem

holešovského okresu se od roku 1926 stal Metoděj Dobiáš. V dubnu následujícího roku se

učitelka Blaţková účastnila desetidenního tělovýchovného kurzu pro učitele škol obecných a

měšťanských. Ţáci v tomto roce sehráli první veřejnou divadelní hru „Krakonošova

medicína“. I nadále se konaly úpravy školy. Byla provedena stavba plotu před místní školou.

Dále byly zakoupeny nové tabule a na střechu školy byl umístěn hromosvod. Ve školním roce

1928/1929 bylo v zimním období přerušeno vyučování. Obec tehdy zuţovaly 40°C mrazy a

všem občanům bylo nařízeno nevycházet z domů. V letních měsících pak děti sehrály další

127 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 128 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-



52

divadelní hru. Za peníze získané z tohoto představení podnikly děti výlet na hrad Helfštýn.

V následujícím školním roce byl do budovy místní školy přiveden vodovod.130

Ve školním roce 1930/1931 bylo zavedeno zkrácené vyučování. Důvodem byla nemoc

učitelky Blaţkové, která trvala celý rok. Do místní školy docházel vypomáhat učitel František

Košina z Míškovic. Učitel Košina na škole dlouho nevydrţel, odešel do školy v Dolní Lhotě a

novým výpomocným učitelem se stal Jaroslav Tomčík z Rusavy. V době působení učitele

Kozlovského a Tomčíka se do školy zakoupily nové lavice. Dále se provedlo vydláţdění

chodníku a prostranství před školou. Ve škole v té době panoval pořádek a čistota. Proto se

místní škola řadila k nejlepším v celém holešovském okrese. Oba učitelé pracovali svědomitě

a dobře, pouţívali správné učební metody, ţáky vedli k samostatnosti, přesnosti a pořádku.

V březnu roku 1933 se učitel Kozlovský účastnil zahradnicko-ovocnářského kurzu, který

pořádala Zemská odborná škola hospodářská v Dřevohosticích. Účastníci kurzu byli

seznámeni s vysazováním, ošetřením a hnojením stromů, dále s roubováním a hubením

škůdců. Ve stejném roce proběhlo spolkem Červeného kříţe z Bystřice pod Hostýnem

očkování místních dětí proti záškrtu. Pan učitel Tomčík pak naplánoval pro děti první třídy

výlet na Javorník a druhá třída jela na zámek do Lešné. Dne 10. března 1932 byly výnosem

ministerstva školství zavedeny pro školní rok 1933/1934 všeobecné a povinné školní sešity

v nové úpravě. Sešity staré se pouţívaly jako poznámkové bloky.131

Se školním rokem 1934/1935 dochází opět ke změně učitelského sboru. Dosavadní

učitel Tomčík byl přeřazen na obecnou školu do Rajnochovic. Místo něj byl přijat opět

František Košina, který zde jiţ před dvěma lety působil. Došlo také ke změně učitelky

ţenských ručních prací. Od tohoto roku se jí stala Antonie Zaoralová. Nový učitel Košina na

místní škole uspořádal a ujednotil ţákovskou knihovnu. I v tomto roce se dělaly drobné

úpravy ve školní budově. Byla poloţena nová podlaha v bytě učitele a proběhla oprava

fasády. V létě pak učitelé uspořádali školní výlet, kdy druhá třída jela na Radhošť a první

třída podnikla výlet do okolí. V následujícím školním roce odešla učitelka ţenských ručních

prací do důchodu a na její místo byla dosazena Marie Prossecová. Došlo i k výměně učitelů,




53

kdy učitele Košinu nahradil František Zboţínek.132

Dne 20. září 1935 byl nově zřízen zlínský okres, tedy i nový školní okres. Sídlo bylo

v Hulíně. Nastala tak změna v politickém i školním holešovském okrese. K novému okresu

Zlín, byl přidělen okres Vizovice a několik sousedních obcí, které dříve patřily okresu

holešovskému. To dalo podnět k tomu, aby byla vydána nová mapa holešovského okresu.

Soudními městy holešovského okresu se staly města Holešov a Bystřice pod Hostýnem.

V důsledků změn okresů, se konaly nové volby do okresních zastupitelstev. Pan učitel

Kozlovský byl jmenován do zastupitelstva holešovského okresu.133

V roce 1935 došlo i ke změně prezidenta ČSR. Dne 18. prosince byl novým

prezidentem ČSR zvolen Edvard Beneš.134

Ve školním roce 1936/1937 byla do obce zavedena elektřina a v místní škole bylo

zřízeno nové pracovní místo na post školnice. Tuto funkci vykonávala paní Hedvika

Sehnálková. Popis práce školnice byl zahrnut ve školním řádě.135

Dne 4. září 1937 obletěla celou obec smutná zpráva o úmrtí místního faráře A. Solaře.

Ten vyučoval na místní škole náboţenství. Novým učitelem náboţenství se stal František

Kyselák ze Všechovic. Učitel Kyselák zde vydrţel pouze do prvního pololetí. Od druhého

pololetí měla obec uţ nového faráře Řezníčka, který pokračoval ve výuce náboţenství. Ve

stejném roce navštívil místní školu inspektor. Oznámil, ţe zdejší škola patří k nejlépe

vybaveným v celém okrese. Od 1. července 1937 byla zákonem zavedena na všech školách

v naší republice branná výchova. Následně dne 10. března 1938 byly vydány osnovy branné

výchovy pro školy obecné a měšťanské.136



1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 134 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 135 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-



54

Dne 5. října 1938 se ČSR prezident Edvard Beneš vzdal prezidentského úřadu. Na

jeho místo byl dne 30. listopadu 1938 dosazen Emil Hácha.137

5.3.5 Školství za 2. světové války

V důsledku těţkých politických změn bylo nařízeno v den výročí narození Adolfa

Hitlera vyvěsit na škole říšskou vlajku. Toho dne však nikdo do školy nepřišel. Zprávou od

okresního úřadu v Holešově bylo oznámeno o obsazení ČSR říšským vojskem. Ţáci na zdejší

škole byli svými učiteli poučeni o tom, jak se mají v této době chovat. V důsledku politických

změn byla dne 27. března 1939 vyřazena branná výchova ze školního vyučování. Všechny

pomůcky k této výchově byly uloţeny do školního archivu. Stejně tak byl odstraněn a

v archivu uloţen státní znak. V dubnu 1940 obdrţela místní školní rada zprávu od okresního

školního výboru se sdělením jak se má v nynějších politických podmínkách řídit pedagogická

a didaktická činnost učitelů. V květnu byla provedena revize učitelské knihovny. Následně

pak v rámci dne „Národní pomoc matkám a dětem“ proběhla na místní škole zdravotní

prohlídka všech dětí, lékařem ze sousední obce Všechovice.138

Nejhorší den pro náš národ nastal dne 15. března 1939, kdy německá vojska překročila

hranice našeho státu. Obyvatelé obce Horní Újezd se o okupaci našeho státu dozvěděli

z rozhlasu aţ kdyţ byla německá vojska na našem území. Lidé se báli co se následně bude dít.

Německé vojsko však do obce Horní Újezd nedošlo. Hlavní tah německého vojska směřoval

z Hranic přes sousední Býškovice a následně do Bystřice pod Hostýnem. Druhý den, dne 16.

března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.139

V průběhu války bylo vyučování na místní škole zkráceno. Pan učitel Zboţínek byl

povolán k vojenské sluţbě. Němci vydali předpisy, kterými se školní výbor musel řídit. Bylo

zastaveno půjčování knih z učitelské a ţákovské knihovny, ze školy byly odstraněny obrázky

a škola nesla nový německý název Volksschule. Byly zakázány všechny dosavadní svátky a

nahradily je svátky německé. Dne 11. října 1939 bylo ministerstvem školství nařízeno, ţe

výraz „československý“ se nahradí výrazem „český“. Duch české školy v tomto období velmi

trpěl. Všechny školní pomůcky musely být označeny německo-českým razítkem a vyučovalo

137 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 138 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-

1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 139 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

55

se bez učebnic. Zaměstnanci veřejné sféry, i učitelé, museli prokazovat arijský původ. Od 20.

ledna 1940 bylo na všech školách i na místní škole nařízeno povinné vyučování německého

jazyka, všem ţákům od třetí třídy. Později byla zavedena výuka německého jazyka jiţ od

první třídy. Tím došlo ke sníţení počtu hodin prvouky, tělesné výchovy, vlastivědy a

dějepisu. Učitelem němčiny na místní škole se od 15. dubna 1942 stal pomocný učitel A.

Vlasák. Učitel Vlasák dojíţděl vyučovat do sousední obce Všechovice na tamější obecnou

školu. Dne 23. dubna 1942 odešel správce a řídící učitel Kozlovský do důchodu. Od 1. května

se novým správcem místní školy stal učitel F. Zboţínek. Ten však záhy odešel do důchodu a

od 15. května 1942 byl novým učitelem jmenován Karel Svoboda.140

Dne 1. června 1942 došlo ke zrušení holešovského okresu. Obec Horní Újezd připadla

k okresu hranickému a jelikoţ hranickým okresním hejtmanem byl německý příslušník,

úředním jazykem se stala němčina. Novým školním inspektorem hranického okresu se stal A.

Mynář.141

Počátkem prosince 1942 bylo zakázáno vyučovat dějepis. V zeměpise se smělo

probírat jen německé území včetně naší republiky. Učitelé pak museli dojíţdět do Hranic, kde

navštěvovali přeškolovací dějepisné kurzy. Ve školením roce 1942/1943 se opět změnil

pedagogický sbor, kdy místo K. Svobody, který odešel vyučovat na hlavní školu do Kelče,

nastoupila učitelka Zdeňka Ţůrková, která vyučovala na obecní škole ve Všechovicích.

Učitelé němčiny se na místní škole střídali. Výpomocného učitele J. Doláka, který vyučoval

němčinu ve čtvrté a páté třídě, nahradil V. Rýpar, později pak J. Pop. Učitele Popa vystřídala

H. Vinklerová následně A. Krajíčková. I učitelku A. Krajíčkovou později nahradil nový učitel

němčiny A. Novák. Výnosem ministerstva školství došlo 10. prosince 1943 ke zrušení všech

místních školních rad. Jejich funkci převzali starostové obcí. Obec Horní Újezd tak

zastupoval starosta J. Zábranský.142

Ve školním roce 1944/1945 navštěvovalo místní školu 84 ţáků. Učitelka Ţůrková

odešla na mateřskou dovolenou a místo ní byla přijata učitelka Boţena Koláčková. Německý

jazyk pak vyučovala Vlasta Bestová a ţenské ruční práce vyučovala Věra Nováková. Od 30.


1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 141 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 142 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 1, 1869-


56

ledna byla však učitelka Koláčková přeloţena do Bezuchova a na její místo nastoupil A.

Vlasák. Od 14. dubna 1945 slouţila škola v Horním Újezdě německé armádě. 7. května 1945

začali němečtí vojáci stavět před místní školou zátarasy, avšak ještě toho dne byla obec Horní

Újezd osvobozena ruskou armádou. Po osvobození obce vlály na místní škole slavnostní

prapory a škola byla vyzdobena květinami.143

5.3.6 Školství v obci Horní Újezd po 2. světové válce

Poválečné školství je ve znamení nového rozkvětu celé obce. Došlo ke změně úřadů. Z

okresních úřadů se staly okresní Národní výbory. Dne 23. května 1945 byl opět obnoven

holešovský okres. Místní školu po válce navštěvovalo 72 ţáků. Učitelem první třídy byl pan

Zboţínek, druhou třídu vyučoval pan Vlasák a ručním pracím pak vyučovala paní

Sehnálková. Od roku 1946 se řídícím učitelem místní školy stal pan Zboţínek.144

Oslavu vítězství, si dne 9. května 1946, obyvatelé obce Horní Újezd připomněli

slavnostním průvodem k pomníku padlých. Zde byla vysazena lípa, jako strom národní

svobody a zazpívána národní hymna. Velká oslava se pak konala dne 2. června téhoţ roku,

kdy byly odhaleny pamětní desky věnované obětem války.145

Od roku 1946 začala škola opět kulturně vzkvétat. V prosinci se v místní škole konala

Mikulášská besídka, kdy ţáci dostávali sladkosti, v dubnu se obnovilo divadelní představení a

ţáci sehráli hru „Obušku hýbej se“. Za získané peníze se nakoupily nové školní pomůcky.

Bylo zakoupeno i nové loutkové divadlo a za budovou místní školy bylo vybudováno malé

školní hřiště. Od 1. srpna 1947 byl učitel Zboţínek přeloţen na obecnou školu do Vitčic. Jeho

nástupcem se stal Leopold Staněk. Učitel Vlasák také odešel na jinou školu. Dne 5. srpna

1947 byl tedy řídícím učitelem jmenován L. Staněk a učitelkou se stala jeho manţelka Marie

Staňková, rozená Nováková. Ruční práce i nadále vyučovala paní Sehnálková. Řídící učitel

Staněk začal dojíţdět do Olomouce, kde byla zřízena pedagogická fakulta na univerzitě

Palackého, kde si dodělával studium pro učitele II. stupně. Tímto bylo umoţněno zdejším



1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 145 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

57

učitelům doplnit si vysokoškolské vzdělání.146

V roce 1948 byl schválen zákon o jednotné škole a vznikl nový typ jednotné střední

školy, která byla povinná pro ţáky od jedenácti do patnácti let. Tato střední škola byla

zřízena v sousední obci Všechovice v budově zámku. Vyučování zde začalo od 1. září 1948.

Na tuto školu dojíţděly i děti, šestého aţ osmého ročníku, z Horního Újezda.147

V roce 1948 byl, od 1. července, ve zdejší škole zřízen zemědělský útulek pro děti od

dvou do šesti let. Byl zřízen po dobu letních prázdnin, aby ulehčil polní práci rodičům.

Náklady za útulek si rozdělila místní obec napůl s ministerstvem sociální péče.148

5.3.7 Rozvoj školy od roku 1950 do roku 1980

V roce 1950 obdrţela škola v Horním Újezdě dotaci od Krajského národního výboru.

Za získané peníze se do školy nakoupily nové pomůcky a učebnice. Dále škola nakoupila

housle, aby se ţáci vzdělávali v hudbě. Škola pořádala brigády a dokončila úpravu školního

hřiště, také provedla nábor do Sokola. Ţáci se účastnili recitační soutěţe a soutěţe v tvořivosti

mládeţe. Na obou soutěţích se umístili v předních příčkách. Ve škole byl zaloţen dramatický

zájmový krouţek. Ten pak pravidelně nacvičoval pásma k různým školním i veřejným

slavnostem. Postupně se rozvíjela činnost práce ve škole i mimo ni. Škola také navázala

druţbu se slovenskou národní školou v Podtúrni. V roce 1951 odešel dosavadní správce školy

pan učitel L. Staněk i jeho manţelka na národní školu do Dřevohostic. Na školu do Horního

Újezdu byl přijat nový učitel a správce pan Zdeněk Měrka, který doposud působil jako učitel

na Chvalčově a nový učitel Josef Novák. Avšak učitel Novák byl dne 1. prosince 1951

přeloţen do Ţeranovic a na jeho místo nastoupila Jarmila Koudelová, poté Magda

Pastorčáková a v březnu 1951 se opět vrátil na místní školu učitel Novák.149

Ve škole bylo zavedeno školní stravování. Byla vyměněna školní okna a zaveden

rozhlas do všech tříd. V roce 1954 pak místní škola získala novou střechu. Ve stejném roce


1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě. 147 Srov. Sborník 700 let Všechovic. Všechovice, 1981. 148 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 149


1960. Kronika národní školy v Horním Újezdě.

58

došlo k výměně učitelů. Učitel Novák byl přeloţen do Všechovic a místo něj přišel Josef

Novosad z Podhradní Lhoty. Školní rok 1956/1957 je ve znamení dalšího střídání

v učitelském sboru. První třídu vyučuje učitel Měrka, ředitel školy, správce učitelské

knihovny, správce školní zahrady a správce kabinetu a školních pomůcek. Druhou třídu začal

vyučovat Zdeněk Navrátil, správce ţákovské knihovny a správce ţákovské organizace.

V říjnu roku 1956 musel učitel Navrátil odejít na vojenskou sluţbu a jeho místo nahradila

učitelka Stanislava Chudárková z Loukova. V době zimních prázdnin se budova školy opět

opravovala. V první třídě byly poloţeny nové parkety a na chodbách obkladačky. V létě pak

škola podnikla společný výlet s národní školou v Ţákovicích na Slovensko do Bratislavy. Ve

školním roce 1957/1958 byl novým ředitelem školy zvolen Josef Gazda, který zde přišel

z národní školy ve Lhotě a vyučoval první třídu. Učitelkou druhé třídy byla S. Chudárková.

Tento stav však netrval dlouho. Od 1. března 1958 byl dekretem z odboru školství a kultury

v Holešově zvolen novým ředitelem Josef Malík. Dosavadní učitel Gazda odešel do Loukova.

I v tomto roce se opravovala školní budova. Jelikoţ byt správce školy byl vlhký, musel se

nově omítnout. Následně pak v dolních místnostech školy byl zřízen zemědělský útulek pro

děti.150

V roce 1958 byla učitelka Chudárková přeloţena do obce Podhradní Lhota na

mateřskou školu. Místo ní přišla Marie Tomášová ze Všechovic. Škola postupně vzkvétala,

pořádala program k různým kulturním vystoupením, hrála divadlo a v hodinách tělesné

výchovy nacvičovali ţáci vystoupení na spartakiádu. V lednu byly v budově školy

vybudovány nové splachovací záchody. Do bytu pana ředitele byla zakoupena nová vana a

byla obloţená celá koupelna. O rok později proběhla celková oprava školní budovy

z venkovní části. Tuto opravu uskutečnil pan A. Hutečka. Později se v místě starých záchodů

postavila nová šatna pro ţáky. V následujícím školním roce došlo opět ke změně v učitelském

sboru. Na místo učitelky Tomášové, která odešla na osmiletou školu do Všechovic, nastoupila

Ludmila Indráková. V roce 1961 se učitelka Indráková provdala a vystupovala pod novým

jménem Lochmanová. Škola v tomto roce obdrţela nové školní pomůcky a učebnice.151

Školní rok 1962/1963 je opět spojen se střídáním učitelů na místní škole. Učitelka

Lochmanová odešla a její místo nahradila Boţena Duchoňová, která dřív působila na zvláštní

150


1960. Kronika národní školy v Horním Újezdě. 151


1960. Kronika národní školy v Horním Újezdě.

59

škole v Kelči. V prosinci tohoto školního roku sehrály místní děti divadelní představení,

indiánskou pohádku „Tři bílé šípy“. Na jaře se pak konala oslava MDŢ, kde vystoupily školní

děti s připraveným programem. V květnu se konal lampiónový průvod k oslavám osvobození

země. Na školní výlet jely děti i se svými učiteli na hrad Helfštýn.152

V následujícím školním roce 1963/1964 odešla učitelka Duchoňová na mateřskou

dovolenou a místo ní nastoupila na zdejší školu Zdeňka Chmelařová z Hranic. Na místní

škole byla pověřena vyučovat druhou třídu. Místní škola byla dvoutřídní pro první aţ pátý

ročník. Škola opět pořádala k významným oslavám v obci kulturní program. V létě se konal

školní zájezd do Brna na hrad Špilberk, brněnskou přehradu a do zoologické zahrady.153

S příchodem dalšího školního roku se zrušilo společné spoření ţáků. Děti si samy

ukládaly peníze na vkladní kníţky. V tomto roce také zavítala na zdejší školu inspekce, kdy

inspektor Richard Vala zjišťoval vědomosti a dovednosti ţáků a samotnou práci učitelů.154

Rok 1965/1966 se nesl ve slavnostním duchu. Byl opraven kulturní dům a v červenci

roku 1966 se konaly velkolepé oslavy sjezdu rodáků z Horního Újezdu. Také se vzpomenulo

na sedmdesátileté výročí postavení místní školy. K těmto slavnostem získala školní budova

nové vstupní dveře a byla vymalována celá škola. I školní dvůr získal nový zděný plot.

K tomuto sjezdu rodáků byl připraven bohatý kulturní a vzdělávací program. V obci se konal

společný slavnostní průvod k pomníku padlých. Zde vystoupila školní mládeţ s recitačním

pásmem a na závěr promluvil ředitel školy pan Malík – k výročí postavení školy a opravě

kulturního domu. V tomto roce došlo opět k výměně učitelů, kdy učitelku Chmelařovou, která

byla přeloţena na školu do Malhotic, nahradila učitelka Milada Poníţilová. Školu v tomto

roce navštěvovalo čtyřicet ţáků.155

Od počátku školního roku 1967 bylo nařízením orgánů na místní škole zavedeno

vyučování v jedenáctidenním cyklu s jednou volnou sobotou v období čtrnácti dnů. Kaţdá

druhá sobota byla volná. Tato změna byla vítána jak ţáky, tak i učiteli. Do místní školy byl

objednán nový nábytek, především lavice a stoly pro ţáky a natřela se všechna okna a dveře

152 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 153 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 154


1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 155 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

60

na školní budově.156

Škola i nadále pořádala kulturní akce k jednotlivým událostem. Zejména k MDŢ,

májovým oslavám a chystala zimní besídky. Škola také uspořádala, spolu s rodiči, jednodenní

zájezdy do Hranic, Fulneku, Kopřivnice, Štramberku a na Poustevny.157

V době sloţitých politických událostí roku 1968, kdy Varšavská vojska překročila

hranice našeho státu a obsadila naše území, byla paní učitelka Poníţilová na mateřské

dovolené. Za ni byla přijata učitelka Jitka Smahlová. V obci Horní Újezd byla politická

situace vnímána celkem klidně. Kulturní ţivot nadále pokračoval.158

Od roku 1970 působil na místní škole ředitel Malík, učitelka Poníţilová, která se

vrátila z mateřské dovolené a paní Jiřina Malíková, která se ve škole starala o úklid a topení.

Ke školní budově byla přistavěna nová hospodářská budova a bylo uděláno nové ústřední

topení pro celou školu. Jelikoţ se však ve škole nenašla další vhodná učebna, začali ţáci

pátého ročníku dojíţdět do základní devítileté školy ve Všechovicích. Avšak s následujícím

školním rokem se na místní škole opět pátý ročník začal vyučovat. Práce celé školy a učitelů

se řídila podle celoročního plánu, který byl schvalován pedagogickou radou. Samotní učitelé

si pak tvořili plány osobní.159

V roce 1975 ţádala obec Horní Újezd o schválení dokumentace ke stavbě nové

dvoutřídní mateřské školy. V květnu byla dokumentace schválena a 21. května se začalo

s výstavbou nové mateřské školy.160

V roce 1976 se v obci Horní Újezd konal další sjezd rodáků a přátel obce. Ve škole se

pak konala výstava s názvem „Historie školy a obce“. Zde bylo k vidění několikaletý vývoj a

současná práce vyučování. Byly zde uvedené dokumenty, které ukazovaly dějinný přehled

školy, přehled učitelů, kteří na škole působili a bohatá fotogalerie. K vidění byly i ţákovské

dovednosti výtvarné, vlastivědné i pracovní. Druhá část výstavy byla věnována dějinám obce.


1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 157 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 158 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 3, 1960-

1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 159 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 3, 1960-

1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 160 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

61

K vidění byla stará mapa Záhoří, dokumenty obecní samosprávy a fotodokumentace z ţivota

našich obyvatel. Školní děti měly k tomuto sjezdu rodáků připravený bohatý kulturní

program. Samotná škola byla k této příleţitosti opravena a získala nový, reprezentativní

vzhled.161

Ve školním roce 1976/1977, kdy místní školu navštěvovalo 51 ţáků, došlo ke

kooperaci se základní devítiletou školou v Malhoticích a Všechovicích. První a druhá třída se

vyučovala v Malhoticích, třetí třída ve Všechovicích a čtvrtá a pátá třída v Horním Újezdě.

K výuce byly pouţity moderní a nové vyučovací pomůcky a metody.162

Dne 23. března 1977 zemřela paní Malíková, která na místní škole působila jako

školnice. Její místo převzala paní Jarmila Olšáková.163

Společná kooperace školních obcí připravila pro rodiče školních dětí společenský ples.

V červnu se pak konal zájezd po městech Slavkov, Sokolov a Brno. V dalším školním roce

pokračovala spolupráce místní školy se školami v Malhoticích i Všechovicích. Učitelka

Poníţilová odešla vypomáhat na školu do Malhotic a do zdejší školy nastoupil učitel Josef

Pospíšil z Blazic. V termínu od 8. do 28. ledna 1979 byly kvůli palivové a energetické krizi

vyhlášeny mimořádné prázdniny. Jarní prázdniny pak byly dětem zrušeny.164

V roce 1979 došlo ke zrušení spolupráce se školou v Malhoticích. Vyučující na zdejší

škole pravidelně navštěvovali studium nových osnov pro niţší stupeň základních škol. Ve

škole pak byly zavedeny pravidelné lékařské a zubní prohlídky. Škola však i nadále patřila

k hlavním aktérům pořádající kulturní akce v obci.165

5.3.8 Zrušení školy

161 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 162 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 3, 1960-

1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 163 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 3, 1960-

1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě. 164


1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě. 165 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 4, 1976-

1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě.

62

Velmi smutné zprávy pak přinesl školní rok 1981/1982. Bylo zrušeno ředitelství

místní školy a zdejší děti musely dojíţdět do obcí Malhotice a Rouské.166

V roce 1984 byla dostavěna nová škola v sousední obci Všechovice a děti z obce

Horní Újezd začaly dojíţdět na tuto školu.167

Před zrušením místní školy, byla snaha o zachování jejího provozu, ale úbytek dětí a

špatné prostory tomu nedovolily.168

V současné době dojíţdějí všechny děti z Horního Újezdu na základní školu do

sousední obce Všechovice. Zde je postavena moderní budova základní školy, která poskytuje

vzdělání ţákům od první do deváté třídy. Na tuto školu dojíţdějí i děti z okolních obcí jako je

Rouské, Malhotice, Provodovice, Býškovice a Těšice. Škola také poskytuje velké mnoţství

zájmových krouţků.169

5.3.9 Současný stav školy

V současné době je ve školní budově zřízena prodejna se smíšeným zboţím a obecní

byt 2+1. V prvním patře školy se nachází stálá expozice s názvem „Jak se ţilo v Ójezdě“, kde

se konají kaţdoroční výstavy.170

V roce 2011 se v obci Horní Újezd konal zatím poslední sjezd rodáků. V budově školy

byla připravena bohatá výstava, kde bylo moţné shlédnout historické a novodobé dokumenty

a fotografie ze ţivota v obci Horní Újezd.171


1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě. 167 Srov. Sborník 700 let Všechovic. Všechovice, 1981. 168 Srov. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo 4, 1976-

1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě. 169 Srov. OBEC VŠECHOVICE. Základní škola a mateřská škola Všechovice [online],[akt. 21. 5. 2013],

[cit. 21. 5. 2013]. Obec Všechovice, 2013. Dostupné z < http://www.vsechovice.eu/zakladni-skola-a-materska-

skola-vsechovice/>. 170 Srov. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000. 171 Srov. OBEC HORNÍ ÚJEZD. Horní Újezd [online],[akt. 3. 5. 2013], [cit. 3. 5. 2013]. Obec Horní


63

V současné době se koná rozšíření expozice na půdě školní budovy. Dnes se jiţ

rekonstrukce provádí a nová výstava se má týkat především slavných rodáků a legionářů

z obce Horní Újezd.172

172 Srov. OBEC HORNÍ ÚJEZD. Horní Újezd [online],[akt. 3. 5. 2013], [cit. 3. 5. 2013]. Obec Horní


64

5.4 Mateřská škola Horní Újezd

5.4.1 Stavba mateřské školy

V roce 1975, kdy začala růst ţivotní úroveň a mnoho ţen docházelo do práce, vzrostla

potřeba mateřských škol. Dětem bylo nutné zajistit hlídání a rozvoj. To vše měla zaručit

mateřská škola. V tomto roce se tedy obec Horní Újezd snaţila získat projekt k výstavbě nové

dvoutřídní mateřské školy. V březnu byla dokumentace vyhotovena a v následujícím měsíci

květnu schválena. Dne 21. května 1975 začala oficiální stavba mateřské školy v Horním

Újezdě. Vedoucím stavby se stal pan Josef Petráš. Stavbu mateřské školy však doprovázely

problémy. Výstavba byla dvakrát přerušena. Problémem byly vysoké mrazy v zimním období

a následný nedostatek stavebního materiálu, zejména cihel. V roce 1977 se intenzivně

pracovalo na stavbě mateřské školy se snahou ji dokončit. Nejnáročnější však byly poslední

tři měsíce stavby. Okresní stavební podnik v Hranicích zajistil rozvod topení a následnou

vodoinstalaci a elektroinstalaci. Důleţité bylo i novou mateřskou školu uklidit, vybavit

nábytkem a dalším vnitřním zařízením, aby mohla plnit provozní podmínky.173

5.4.2 Vývoj mateřské školy

Dne 7. ledna 1978 byla mateřská škola slavnostně otevřena. Následný provoz

mateřské školy byl zahájen dne 9. ledna 1978.174

Mateřská škola v Horním Újezdě se dělila na oddělení mladších a starších dětí. Mladší

děti tvořily věkovou hranici od tří do pěti let a starší děti od pěti do šesti let. Provozní doba

mateřské školy byla stanovena v době od 6:30 hodin do 16 hodin. Kromě dětí místních

dojíţděly do mateřské školy i děti z okolní obce Rouské a Býškovice. Funkci první ředitelky

mateřské školy zastávala paní Eva Böhmová. Děti z mateřské školy se účastnily mnoha

kulturních akcí. Ke svátku MDŢ mely vţdy připravený bohatý program básní, písní a tanců.

S tímto programem také vystupovaly při pravidelně konaných májových oslavách a také ke

dni dětí. Mateřskou školu navštěvovala i okresní školní inspektorka paní Michalíková. Ta

byla přítomna při výchovné práci učitelů a prováděla celkovou kontrolu školních dokumentů.

173 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na Obecním úřadě Horní Újezd. 174 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd.

65

Do místní mateřské školy dojíţděla pravidelně. Dětem se ke svačině pravidelně podával fluor,

jako prevence zubního kazu. Prostředí mateřské školy se v průběhu prvního roku stále

zdokonalovalo. Třídy a šatny byly vyzdobeny nástěnkami a předměty, které vytvářely děti. I

okolí mateřské školy se začalo postupně upravovat. Rok 1978 byl vyhlášen Mezinárodním

rokem dítěte. Pro děti z mateřské školy v Horním Újezdě bylo na místním hřišti připraveno

soutěţní odpoledne se spoustou her. Poté měly děti spolu se ţáky základní devítileté školy

připravené kulturní vystoupení. Ve školním roce 1979/1980 došlo k výměně ředitelky

mateřské školy. Dosavadní ředitelku Evu Böhmovou vystřídala nová ředitelka Marta

Skácelová. Nejvíce času v tomto roce děti věnovaly nácviku spartakiádního vystoupení. To

pak předvedly na sportovním dnu konaném na místním hřišti. O rok později došlo opět

k velkým změnám v pedagogickém sboru. Dosavadní ředitelka Skácelová odešla na

mateřskou dovolenou a nové místo ředitele Mateřské školy Horní Újezd získala paní Marie

Ţabíčková z Hranic. V tomto roce přestaly mateřskou školu navštěvovat děti z obce Rouské.

Příčinou bylo otevření nové mateřské školy v obci Všechovice, kterou mají děti z rouského

blíţe. Z místní mateřské školy bylo odhlášeno 11 dětí a jejich místa nahradily děti nové. Na

zahradě mateřské školy byly zabudovány nové houpačky a prolézačky. Také se zde začal

budovat odpočinkový altánek s lavičkami.175

Školním rok 1981/1982 přinesl nové provozní změny, kdy Mateřská škola Horní

Újezd spadala od 1. ledna 1982 pod hospodářskou správu JZD Býškovice. 176

Následující školní rok byl provoz mateřské školy upraven tak, ţe děti nezaměstnaných

matek chodily po obědě domů a ostatní děti se musely na odpolední odpočinek slučovat.

Důvodem byl odchod dvou učitelek na mateřskou dovolenou. Nově pak bylo v mateřské škole

zavedeno čištění zubů po obědě. Další důleţitou událostí byl odchod okresní inspektorky

Michalíkové do důchodu. Místo ní byla novou inspektorkou zvolena Jana Procházková.

Funkci okresní metodičky pak zastávala Danuše Franková. Se školním rokem 1984/1985

došlo opět ke změně okresní školní inspektorky. Tou se stala Danuše Franková a novou

metodičkou Zdeňka Smolková. Nově byly do výchovného programu mateřské školy zařazeny

prvky dopravní výchovy a hra „Alenka stůně“, kdy se děti formou hry učily starat o své

zdraví. K další významné změně došlo dne 1. ledna 1986, kdy novou ředitelkou mateřské

175 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd. 176 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd.

66

školy v Horním Újezdě byla stanovena Marie Smetivá. Do mateřské školy byly v tomto roce

zakoupeny nové hračky a nová výzdoba. V květnu byla na zahradě mateřské školy

uspořádána olympiáda, kdy děti skákaly do písku, házely míčkem do dálky a závodily v běhu.

Kaţdé dítě pak získalo diplom a sladkou odměnu. Dne 18. května 1987 došlo ke spojení

oddělení mladších a straších dětí. Příčinou byl odchod dvou učitelek na mateřskou dovolenou

a malý počet přihlášených dětí. Školním rok 1989/1990 přinesl nové organizační změny.

Došlo k úpravě provozu mateřské školy. Otevírací doba byla stanovena od 6:30 hodin do

15:30 hodin. Výchovná práce učitelů pak pokračovala standardním způsobem.177

Další významný rok byl školní rok 1991/1992, kdy mateřská škola spadala pod správu

obecního úřadu Horní Újezd. Z důvodu sloučení obou oddělení se výuka v mateřské škole

konala jen v přízemní části. V prvním patře budovy mateřské školy, kde dříve bylo oddělení

mladších dětí, byla zřízena obecní knihovna.178

V následujícím školním roce byla mateřská škola v Horním Újezdě poprvé vykradena.

Ze školní pokladny zmizely veškeré školní úspory. Velké úpravy na budově mateřské školy se

konaly ve školním roce 1995/1996. Místní mateřská škola získala novou fasádu a byla natřena

veškerá školní okna. V budově mateřské školy bylo nainstalováno bezpečnostní zařízení,

důvodem bylo několikanásobné vloupání. Od příštího roku bylo také nařízeno zamykat

zahradu mateřské školy z důvodu ničení houpaček a prolézaček místní mládeţí.179

V roce 2000 byla opravena terasa mateřské školy, byla poloţena nová izolace a

dlaţba, důvodem bylo zatékání do školní kuchyně a skladů, dále byly natřeny všechny

radiátory v celé budově mateřské školy. V červenci roku 2001 odešla do důchodu ředitelka

Marie Smetivá a paní Jarmila Olšáková, která v místní mateřské škole pracovala jako

školnice. Na post nového ředitele mateřské školy bylo vypsáno výběrové řízení, které se

uskutečnilo v Olomouci. Do funkce ředitelky mateřské školy byla od 1. prosince 2001

zvolena paní Ivana Šindelková, která v mateřské škole Horní Újezd působila uţ od roku 1983

177 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd. 178 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 179 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd.

67

jako učitelka.180

V roce 2002 dalo zastupitelstvo obce Horní Újezd podnět k tomu, aby se místní

mateřská škola stala příspěvkovou organizací. To se uskutečnilo dne 1. ledna 2003. V roce

2008 došlo k navýšení stavu dětí v mateřské škole. Dosavadní počet dětí byl stanoven na 25,

po navýšení dochází do mateřské školy 28 dětí. Z tohoto důvodu bylo nutné uskutečnit

rekonstrukci sociálního zařízení a nakoupení nových stolů a ţidlí, které musí být výškově

odlišné dle věku jednotlivých dětí. V současné době zastává funkci ředitelky mateřské školy

paní Ivana Šindelková a učitelkou je paní Helena Hlaváčová Švarcová.181

Jak jiţ bylo uvedeno výše, součástí mateřské školy je i školní zahrada. Na zahradě jsou

zabudovány prolézačky, houpačky a velké pískoviště. Děti mohou na školní zahradě pouţívat

dětská kola, odráţela a hračky na pískoviště.182

5.4.3 Organizační struktura mateřské školy

Mateřská škola Horní Újezd se řídí všemi úkony, které stanovuje Ministerstvo

školství, mládeţe a tělovýchovy. Ministerstvo je pak základním orgánem, které financuje

školy a školská zařízení. Poskytuje přímé finanční prostředky, které jdou na platy

zaměstnanců a také se vyuţívají pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.183

Mateřská škola poskytuje celodenní provoz pro děti od půl sedmé do půl čtvrté.

V době od půl sedmé do osmi hodin přicházejí děti do mateřské školy, v osm hodin se děti

společně přivítají a začíná tělovýchovná činnost, v rozmezí od půl deváté do devíti hodin mají

děti svačinu. Po svačině přichází pedagogicko-výchovná činnost řízená učitelkou. Jakmile

výchovná činnost skončí následuje procházka nebo pobyt na školní zahradě. V jedenáct hodin

se děti vrací do mateřské školy, kde je připraven oběd. Některé děti po obědě odchází domů,

ostatní pak odpočívají na lůţku. Před druhou hodinou děti vstávají, posvačí a od té doby

180 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd. 181 Srov. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978-2013. Kronika uloţena v Mateřské škole Horní

Újezd. 182 Srov. Školní vzdělávací program. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2009. 183 Srov. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Úplné znění školského zákona

[online], [cit. 8. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb.

68

vyčkávají na své rodiče.184

Řízená pedagogická činnost učitelek mateřské školy v Horním Újezdě vychází

z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Na základě tohoto

Rámcového programu si mateřská škola vypracovává vlastní školní vzdělávací program.

Školní vzdělávací program je rozdělen na deset témat, která odpovídají jednotlivým měsícům

školního roku. Děti pak formou výchovně-vzdělávací činnosti získávají individuální

zkušenosti.185

Zajištění bezpečnosti a ochrany všech dětí a zaměstnanců je v rukou ředitelky

mateřské školy. Ta své zaměstnance pravidelně seznamuje s bezpečností a ochranou zdraví

při práci (dále BOZP). Zaměstnanci jsou pak povinni účastnit se školení o BOZP. Ředitelka

mateřské školy vede dokumentaci týkající se BOZP. Tuto dokumentaci tvoří směrnice

k zajištění BOZP, dokumenty o revizích jednotlivých zařízení, materiály o stavu celé budovy

a jeho vybavení, dále kniha závad a kniha úrazů a záznamy o pracovní době. Úkolem

pedagogických pracovnic je pak zajištění bezpečnosti dětí po celou dobu pobytu v mateřské

škole.186

Pedagogické pracovnice pak v průběhu celého dne dbají na zajištění dostatečného

pitného reţimu pro všechny děti. Součástí mateřské školy je i školní jídelna, umístěna

v suterénu budovy, která zajišťuje veškeré stravování dětí i zaměstnanců. Školní jídelna pak

poskytuje zdravou, vyváţenou a plnohodnotnou stravu.187

5.4.4 Aktivity mateřské školy

Současné aktivity mateřské školy Horní Újezd se pojí k jednotlivým svátkům a ročním

období. První událostí, která je pro děti nachystána je podzimní Drakiáda. Tato akce probíhá

spolu s rodiči dětí, kteří za zahradou mateřské školy pouští draky. V listopadu, na svátek

svatého Martina, se děti převléknou za skřítky, v mateřské škole si vyrobí lucerničky a spolu

s učitelkami se vydají do nedalekého lesa, kde je přivítá Martin poustevník. Ten jim poví, ţe

se zvířata z lesa chystají ke spánku a děti mu na oplátku dají pro tuto zvěř potravu. V prosinci

184 Srov. Školní vzdělávací program. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2009. 185 Srov. Školní vzdělávací program. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2009. 186 Srov. Vnitřní řád mateřské školy. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2001. 187 Srov. Vnitřní řád mateřské školy. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2001.

69

je pak v místní mateřské škole mikulášská nadílka. Děti si pro Mikuláše nacvičí básničky a

písničky a na oplátku dostanou sladkou odměnu. Před Vánocemi je pak pro rodiče v mateřské

škole připravena Vánoční besídka. V novém roce obcházejí děti spolu s učitelkami celou obec

a zpívají Tříkrálovou koledu. S příchodem jara vynáší děti Morénu, kterou si v mateřské škole

společně vyrobí, tu pak hodí do nedaleké řeky Juhyně, na znamení konce zimy. Po této

události se děti začnou připravovat na přicházející Velikonoce. V mateřské škole se zdobí

vajíčka, vyrábějí zajíci a beránci, děti se učí velikonoční básničky a písničky. Druhá květnová

neděle patří oslavám svátku matek. Tato událost se koná v kulturním domě v Horním Újezdě,

kde si děti z mateřské školy připravily pro své maminky kulturní vystoupení. V červnu pak na

oplátku slaví svůj den děti. V tomto měsíci pak mateřská škola spolu s mateřskou školou

Malhotice pořádají jiţ kaţdoročně konanou sportovní olympiádu. Děti zde změří síly

v disciplínách jako je hod, skok do dálky a běh na určitou vzdálenost. Kaţdý následně obdrţí

diplom a sladkou odměnu. Největším záţitkem je však pro děti z mateřské školy školní výlet.

V červnu se pak také koná slavnostní rozloučení se školáky, kteří v tento svůj významný den

nocují v mateřské škole. Mezi další aktivity, které se v průběhu roku v mateřské škole

organizují jsou návštěva základní školy, účast na divadelních představeních a koncertech.

Největším přínosem v aktivitách mateřské školy je však pravidelný cyklus návštěv krytého

bazénu v Hranicích, kde je pro děti zajištěn plavecký výcvik.188

188 Srov. Školní vzdělávací program. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2009.

70

6 ANALÝZA VÝVOJE ŠKOLSTVÍ

Poslední kapitola této práce bude zaměřena na analýzu vývoje školství. Tuto analýzu

provedeme srovnáním školství v rovinách - státní, regionální a místní. V rámci státní analýzy

se zaměříme na vliv politických a hospodářských událostí, které se podílely na vývoji

školství. Regionální analýza charakterizuje vývoj školství v Olomouckém kraji a místní

analýza odhalí vývoj školství v obci Horní Újezd.

6.1 Státní analýza

Novověké dějiny a politické události přinesly převratné změny jak ve struktuře

společnosti, tak i ve způsobu myšlení. Společnost se postupně vyvíjela od tradiční k občanské

a průmyslové. To přineslo řadu změn v ţivotě člověka. Svoboda, samostatnost a větší

iniciativa nahradily dřívější podřízenost a církevní dohled. Dřívější poddanství a nevolnictví

bylo nahrazeno osobní svobodou a prací za mzdu. Rostla ţivotní úroveň, došlo k pokroku

vědy a vzdělanosti. Změny se týkaly i politického systému. Novou roli získal i stát, kdy se

začaly formovat novodobé národy. Postupně docházelo k propojování světa a různých

civilizací. Novověké dějiny lze shrnout jako proces modernizace společnosti.189

Největší význam v oblasti školství a vzdělanosti měly reformy Marie Terezie. Rostla

všeobecná gramotnost a lidé získali větší vzdělání. Školy se postupně rozšiřovaly mezi větší

okruh lidí. Děti z bohatých rodin vyučovali soukromí učitelé a vychovatelé. Pro ostatní děti

byly zřizovány městské partikulární školy. Podle zřizovatele se dělily na katolické a

nekatolické. Největší význam pak měly školy bratrské. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 bylo

školství ovlivněno katolickou církví. Školy padly do rukou jezuitů. Jezuitské školství

poskytovalo vyšší úroveň vzdělání. Po zrušení jezuitského řádu došlo k úpravě školství. Marie

Terezie zavedla povinnou školní docházku a schválila Všeobecný školní řád, který byl

inspirován osvícenstvím a koncepcí J. A. Komenského.190

V roce 1775 byl vydán robotní patent Marie Terezie pro Čechy a Moravu. Po smrti

Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II. Jeho zásluhou byly v roce 1781 vydány tyto

patenty: Toleranční, který zaručoval náboţenskou svobodu a Patent o zrušení nevolnictví.

S nástupem Františka Josefa I. na trůn, v roce 1848 se začaly zakládat jednotlivé kraje, které

189 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 190 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983.

71

se dělily na menší celky – zemské sněmy, politické okresy a samospráva obcí. To mělo vliv

na školní politiku.191

V době utváření novodobého českého národa nebyla moc příznivá situace. Český stát,

který byl součástí habsburské monarchie se stal samostatnou zemí. Za Čecha byl povaţován

jen ten, kdo česky mluvil a v Čechách ţil. Dosáhnout vyššího vzdělání bylo moţné jen na

německých školách. Národní obrození přineslo změny ve společnosti i v ţivotě lidí –

osvícenské myšlení, vědomí slavné minulosti a obnova českého jazyka a kultury posilovala

národní sebevědomí.192

V roce 1869 byl vydán Základní říšský školský zákon, který vytvářel podstatu

novodobé školské soustavy. Základem se stala obecná škola.193

Následkem atentátu na Františka Ferdinanda d´Este v roce 1914 vypukla 1. světová

válka. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se celý národ a politika státu

vyrovnávala s následky války. Prvním Československým prezidentem byl zvolen T. G.

Masaryk. V roce 1919 proběhlo postátňování škol a vzniklo Československé ministerstvo

školství. V roce 1922 byl vydán Malý školský zákon, který sjednocoval národní školy

Slovenské a České.194

Během 2. světové války, v době Československé okupace, byly uzavřeny všechny

vysoké školy a ostatní školy byly poněmčovány. Po válce bylo německé školství anulováno.

S příchodem komunismu došlo k novým politickým, hospodářským a sociálním poměrům. To

si následně vyţádalo reformu školské soustavy. V roce 1948 byl vydán zákon o jednotné

školské soustavě, v roce 1953 byl vyhlášen nový zákon o školské soustavě a vzdělávání.

K další změně školského zákona došlo v roce 1960. Tento zákon stanovil, ţe školy a

výchovná zařízení vytvářejí jednotnou školskou soustavu, kde na sebe jednotlivé stupně škol

navazují. Dne 17. listopadu 1989 proběhly demonstrace a stávky studentů proti vládě a

politickému reţimu, vysoké školy byly uzavřeny. Sametová revoluce přinesla pád komunismu

a nový ţivot v demokratickém státě. Během této doby se školský zákon novelizoval. Dne 1.

191 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 192 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 193 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 194 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002.

72

ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika, prvním prezidentem byl zvolen Václav

Havel.195

Současným prezidentem České republiky je Miloš Zeman. Dnešní školství spadá pod

správu Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a řídí se zákonem 561/2004 Sb. o

předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

6.2 Regionální analýza

Zřizování prvních škol na našem území je spjato s šířením křesťanství, které v roce

863 přinesli Cyril a Metoděj. Ve 13. století dochází k rozvoji měst a tím i k zakládání škol.

V roce 1348 byla v Praze zaloţena univerzita. To vyvolalo vlnu šíření školství a vzdělanosti i

na Moravu. Zde byla ve městě Olomouci zřízena druhá vysoká škola, hned po univerzitě v

Praze. O vzniku prvních škol v Olomouci je zmínka jiţ ve 12. století. V roce 1566 byla

v Olomouci zaloţena jezuitská kolej, která byla v roce 1573 povýšena na univerzitu. Vznik

této univerzity napomohl následujícímu vývoji školství na celé Moravě.196

Doba husitská přinesla zakládání bratrských škol. V 16. století se město Přerov stalo

nejvýznamnějším sídlem jednoty bratrské a bratrské školy. Významnou osobností bratrské

školy se stal přerovský rodák Jan Blahoslav. Jeho zásluhou se v okolí Přerova začaly zřizovat

latinské školy. Další důleţitou osobností přerovské jednoty bratrské byl J. A. Komenský.

S nástupem Marie Terezie na trůn, byla zavedena povinná školní docházka. Školy se dělily na

triviální, hlavní a normální. Po roce 1848, kdy jiţ město Přerov mělo vlastní správu se

vzdělání šířilo dál do menších měst a obcí. Začaly vznikat školy reálné.197

Od 60. let 19. století město Přerov kulturně vzrůstalo. Hlavní význam měla školská

politika, která se nesla v duchu Komenského výchovných zásad. V roce 1865 se zde zrodila

první česká rolnická škola na Moravě a třetí české gymnázium po Brně a Olomouci, následně

pak nové školy odpovídající hospodářským a kulturním potřebám občanů.198

195 Srov. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. 196 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 197 Srov. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983. 198 Srov. STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. O Přerově [online], [cit. 26. 11. 2012]. Město Přerov, 2012.

Dostupné z < http://www.prerov.eu/>.

73

V roce 1869 byl vydán Základní říšský školský zákon. Jeho zásluhou se začaly

zřizovat školy obecné. V době vzniku Československé republiky byl zrušen celibát učitelek a

vzniklo československé ministerstvo školství. V roce 1922 byl vydán Malý školský zákon,

který ukládal povinnou osmiletou školní docházku. Vznikly i nové vyučovací předměty a

začaly se zřizovat újezdní měšťanské školy. Tímto dostaly i děti z venkova moţnost

absolvovat plnohodnotnou školní docházku. V době Československé okupace bylo zakázáno

vyučovat některé předměty a školy byly poněmčovány. Po válce bylo německé školství

zrušeno. V následujících letech vznikaly nové školské zákony, které se stále upravovaly. Aţ

v roce 1960 došlo k vydání školského zákona, který stanovil jednotnou školskou soustavu,

kde na sebe jednotlivé stupně navazují. Povinná školní docházka byla stanovena na devět let.

Základem se stala předškolní výchova v jeslích nebo v mateřských školách pro děti do šesti

let. Dětem od šesti do patnácti let je nařízeno povinné základní vzdělání na základních

školách. Ţáci starší patnácti let pak mají navštěvovat školy střední nebo vyšší vzdělání

v různých typech škol. Po úplném středním vzdělání mohou ţáci pokračovat ve studiu na

vysokých školách.199

Dalším významným městem tohoto kraje je město Hranice. Hranice jsou nazývány

městem středních škol. Uţ v 19. století zde vzniklo gymnázium, jiţ zmíněná vojenská škola,

lesnická škola, odborná škola pro ţenská povolání a další.200

6.3 Místní analýza

V době, kdy Horní Újezd patřil k helfštýnskému panství existoval v obci sbor jednoty

bratrské. Jsou zde i informace o bratrské škole v obci Horní Újezd.201

Kolem roku 1600 panovala v obci neúroda a hlad. Třicetiletá válka přinesla úpadek

vzdělanosti a negramotnosti. Informace o tom, kdy byla v obci vybudována škola není přesná,

dá se však předpokládat, ţe místní škola byla vybudována díky podpoře náboţenským

fondům. Jelikoţ většina obyvatel obce byla závislá na zemědělství, byly dětem poskytovány

školní úlevy. V roce 1896 byla v obci Horní Újezd vybudována nová obecná škola. Vzdělání

bylo i pro dívky. Vyučovalo se zde ţenským ručním pracím. V době konání voleb se místní

199 Srov. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008. 200 Srov. JURAČKA, V. Hranice. Hranice: Mijoka, 1995. 201 Srov. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001.

74

škola měnila na volební místnost. V průběhu válek bylo ve škole zavedeno polodenní

vyučování. Projevila se zde i germanizace, kdy bylo nařízeno vyučování v německém jazyce.

Po 2. světové válce začalo školství v obci postupně vzkvétat, postupně podléhalo měnícím se

školským zákonům a nařízením. V roce 1978 byla v obci otevřena nová mateřská škola a

v roce 1982 došlo ke zrušení místní školy. Od roku 1984 začaly všechny děti z Horního

Újezda dojíţdět do sousední obce Všechovice, kde je postavena moderní budova základní

školy.202

Velký význam pro rozvoj školství v obci Horní Újezd měli i jiţ zmínění rodáci. Stali

se vzorem pro místní studenty a mládeţ. Většinu ţivota zasvětili vzdělávání, které následně

předávaly další generaci. Staly se uznávanými odborníky svého oboru. Jejich přínos spočívá i

ve vydaných knihách a publikacích, které během ţivota napsali.

202 Srov. Kronika obce Horní Újezd. 1925-2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní Újezd.

75

ZÁVĚR

Cílem této diplomové práce bylo popsat a zpřehlednit dějiny školství v obci Horní

Újezd. Cíle bylo dosaţeno a tak se tato práce můţe stát nejen součástí obecní dokumentace o

historii a vývoji školství v obci Horní Újezd, ale i my si můţeme vytvořit představu o zrodu a

existenci jednotlivých škol v obci. Jsou zde popsány základní skutečnosti, které ovlivnily

školství v obci Horní Újezd.

Diplomovou práci jsem rozdělila do šesti kapitol. První kapitola nás seznamovala

s nejvýznamnějšími událostmi, které ovlivnily historický vývoj obce Horní Újezd. Upřesnili

jsme si polohu obce Horní Újezd a uvedli nejstarší zprávy o vývoji obce aţ do současnosti.

Ve druhé kapitole jsem popsala kulturní ţivot obce Horní Újezd. Uvádím zde obecní spolky,

které měly největší přínos pro školní mládeţ. Jedná se zejména o tělovýchovnou jednotu

Sokol a divadelní spolek. Zaměřila jsem se na tradice a obecní zvyky. Seznamuji zde se

záhorským krojem, obecní hymnou, praporem a znakem obce Horní Újezd. V poslední

podkapitole této druhé části uvádím, významné rodáky obce Horní Újezd, pro které se

školství stalo součástí ţivota. Následující kapitola přináší informace o obecném vývoji

školství v českých zemích. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj školství v Olomouckém kraji.

Jelikoţ obec Horní Újezd spadá do Olomouckého kraje, snaţila jsem se propojit školství

v tomto kraji s jejím významem pro obec Horní Újezd. Největšími a nejvlivnějšími městy

v oblasti vzdělávání byly a nadále jsou města Olomouc, Přerov a Hranice. Na tuto kapitolu

navazuje kapitola předchozí, kde uvádím významné rodáky, kteří v těchto městech studovali.

Pátá kapitola popisuje souvislosti o vývoji veškerého školství v obci Horní Újezd. Poslední

šestá kapitola se zabývá analýzou vývoje školství.

V průběhu psaní diplomové práce jsem navštívila Státní okresní archiv v Přerově, kde

jsem zpracovávala informace z archiválií a kronik věnovaných školské tématice. Další

informace jsem získala z obecní kroniky a dokumentů, které jsou uloţeny na Obecním úřadě

v Horním Újezdě. Nedostatek materiálů jsem však měla ke zpracovávání informací o

mateřské škole, jelikoţ k tomuto tématu existuje pouze jedna kronika. Také jsem navštívila

místní knihovnu, knihovnu ve Všechovicích, Hranicích a Olomouci, kde jsem z příslušné

literatury vybrala nejdůleţitější informace k tématu této práce.

Škola v Horním Újezdě prošla v průběhu svého vývoje obdobím stagnace i velkého

rozkvětu. I kdyţ se škola v Horním Újezdě velmi snaţila zachovat svou existenci, sloţité

podmínky tomu nedovolily. O to větší radost přináší fungující mateřská škola, která se snaţí

poskytovat co nejlepší sluţby.

76

POUŢITÁ LITERATURA A PRAMENY

Literatura

1. BARTOVSKÝ, V. Hranice. Hranice, 1906.

2. BARTOVSKÝ, V. Vlastivěda Moravská. Hranický okres. Brno, 1909.

3. BARTOVSKÝ, V. Rozvoj národního školství vůbec a na Hranicku zvláště. Bartovský,

1908.

4. BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Historický místopis Moravy a Slezska v letech

1848-1960, svazek VI. Ostrava: Profil, 1978.

5. HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Nakladatelství

Akademie věd České republiky, 2004. ISBN 80-200-1225-7.

6. LAPÁČEK, J. Přerov- Povídání o městě. Přerov: Město Přerov, 2008. ISBN 80-238-

6173-5.

7. JANDOVÁ, N., KOSKOVÁ, R. Vesnice na Hranicku. Retis, 2001.

8. PECK, E. Okresní hejtmanství Holešovské. Holešov, 1892.

9. LAPÁČEK, J. Horní Újezd. Historie a současnost. Bystřice pod Hostýnem, 2000.

10. LAPÁČEK, J., PASINGER, B. Pobečví v proměnách času. Přerov, 2005. ISBN 80-

239-5178-5.

11. VELIČKOVÁ, A. Zpravodaj obce Horní Újezd. Horní Újezd, 2003.

12. FIALA, J. Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. ISBN 80–901–

485–6–5.

13. PODHORSKÝ, M. Olomoucký kraj. Praha: Freytag a Bernát, 2008. ISBN 978-80-

7315-145-3.

14. FRAIT, J., ČERMÁK, M. Olomouc. Pavel Dobrovský – Beta, 2005. ISBN 80-7306-

181-3.

15. DVOŘÁK, J., JANKOVSKÝ, A., LÓN, F., SMETANA, R., ZEDEK, M. Universitas

Palackiana Olomoucensis. Univerzita Palackého v Olomouci, 1973. ISBN 59-126-73.

16. NAVRÁTIL, J. Kapitoly z dějin olomoucké university 1573 – 1973. Ostrava: Profil,

1973. ISBN 48-011-73.

17. DANĚK, A., GLET, J. Putování po Moravě a Slezsku. Ostrava: Montanex a.s., 1999.

18. FLOSS, P. Jan Amos Komenský od divadla věcí k dramatu člověka. Profil, 1970.

ISBN 48-032-70.

19. POLIŠENSKÝ, J. Jan Amos Komenský. Praha: Melantrich, 1973. ISBN 32-031-72.

20. JURAČKA, V. Hranice. Hranice: Mijoka, 1995.

77

21. SOUČEK, S. Z dějin Hranického školství. Zábřeh, 1910.

22. BEDNÁŘ, V., INDRA, B., LAPÁČEK, J. Kronikáři města Hranic. Hranice, 2004.

23. KOVAŘÍČEK, V. Materiály k dějinám pedagogiky. Olomouc, 1983.

24. KOVAŘÍČEK, V., KOVAŘÍČKOVÁ, I. Vývoj školských soustav v Českých zemích.

Olomouc, 1989.

25. REBLE, A. Dějiny pedagogiky. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo,

1995.

26. PÁLKA, P., CHYBOVÁ, H., SMOLKA, V. Osíčko. Osíčko, 2010. ISBN 978-80-

85945-57-7.

27. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. Fragment, 2002. ISBN 80-7200-339-9.

28. Zeptejme se našich předků. Mikroregion Hranicko: Hranice, Hranická rozvojová

agentura, 2009.

29. Archivní časopis 2. Odbor archivní správy a spisové sluţby Ministerstva vnitra, 2008.

30. Sborník 700 let Všechovic. Všechovice, 1981.

31. Školní vzdělávací program. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2009.

32. Vnitřní řád mateřské školy. Horní Újezd: Mateřská škola Horní Újezd, 2001.

33. Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Přerov, 2004.

34. Inventář a katalog Státního okresního archivu Přerov. Základní škola Horní Újezd.

Přerov, 1993.

Prameny

35. Záhorská kronika. Kronika uloţena v Městské knihovně Hranice.

36. Kronika obce Horní Újezd. 1925–2013. Kronika uloţena na obecním úřadě Horní

Újezd.

37. Státní okresní archiv Přerov, Základní škola 1.-4. ročník Horní Újezd, inventární číslo

1, 1869–1948, Kronika obecné školy v Horním Újezdě.


2, 1948-1960. Kronika národní školy v Horním Újezdě.


3, 1960–1976, Kronika základní devítileté školy v Horním Újezdě.


4, 1976–1981, Kronika základní školy v Horním Újezdě.

41. Kronika Mateřské školy Horní Újezd. 1978–2013. Kronika uloţena v Mateřské škole

Horní Újezd.

78

Internetové zdroje

42. Olomoucký kraj [online], [cit. 4. 3. 2013]. Dostupné z: <http://www.kr-

olomoucky.cz/zakladni-informace-cl-143.html >.

43. HRADY.CZ. Horní Újezd [online], [cit. 16. 2. 2013]. Dostupné z:

<http://www.hrady.cz/index.php?OID=4334>.

44. OBEC HORNÍ ÚJEZD. Horní Újezd [online], [cit. 21. 2. 2013], [akt. 21. 2. 2013].

Obec Horní Újezd, 2013. Dostupné z: <http://www.horni-ujezd.cz/>.

45. STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. O Přerově [online], [cit. 26. 11. 2012]. Město

Přerov, 2012. Dostupné z: < http://www.prerov.eu/>.

46. UČITELSKÉ NOVINY. Proměny povinné školní docházky [online], [cit. 10. 4. 2013].

Dostupné z: <http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5492>.

47. OBEC VŠECHOVICE. Základní škola a mateřská škola Všechovice [online], [akt. 21.

5. 2013], [cit. 21. 5. 2013]. Obec Všechovice, 2013. Dostupné z: <

http://www.vsechovice.eu/zakladni-skola-a-materska-skola-vsechovice/>.

48. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Úplné znění

školského zákona [online], [cit. 8. 5. 2013]. Dostupné z:

<http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb>.

79

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Letecký pohled na obec Horní Újezd

Příloha č. 2: Otisk pečetě z roku 1752

Příloha č. 3: Pohlednice obce Horní Újezd z roku 1931

Příloha č. 4: Dnešní budova školy

Příloha č. 5: Dnešní výstava ve škole „Jak se ţilo v Ójezdě“

Příloha č. 6: Pomník padlých

Příloha č. 7: Kostel v Horním Újezdě

Příloha č. 8: Budova mateřské školy

Příloha č. 1: Letecký pohled na obec Horní Újezd

Příloha č. 2: Otisk pečetě z roku 1752

Příloha č. 3: Pohlednice obce Horní Újezd z roku 1931

Příloha č. 4: Budova dnešní školy

Příloha č. 5: Dnešní výstava ve škole „Jak se ţilo v Ójezdě“

Příloha č. 6: Pomník padlých

Příloha č. 7: Kostel v Horním Újezdě

Příloha č. 8: Budova mateřské školy

Date post:	18-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI · Klíčová slova: Dějiny, školství, škola, mateřská...

Documents