UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI · terapie, Vojtova metoda, Bobath koncept, kraniosakrální...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav porodní asistence

Šarlota Königová

Porodní traumatismus novorozence

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jana Holmanová, DiS.

Olomouc 2017

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen

uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 28.dubna 2017

----------------------------------------

podpis

Poděkování

Děkuji Mgr. Janě Holmanové, DiS. za odborné vedení, cenné rady, trpělivost

a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Dále děkuji své

rodině a přátelům za trpělivost a podporu během celého studia.

ANOTACE

Typ závěrečné práce: Bakalářská práce

Téma práce: Porodní traumatismus novorozence

Název práce: Porodní traumatismus novorozence

Název práce v AJ: Neonatal birth injury

Datum zadání: 2017-01-20

Datum odevzdání: 2017-04-28

Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta zdravotnických věd

Ústav porodní asistence

Autor práce: Königová Šarlota

Vedoucí práce: Mgr. Jana Holmanová, DiS.

Oponent práce: MUDr. Soňa Šuláková

Abstrakt v ČJ:

Přehledová bakalářská práce se zabývá porodním traumatismem novorozence. Práce

se dělí do osmi kapitol. První tři kapitoly se zabývají evolucí porodu, porodem a

porodním mechanismem. Čtvrtá kapitola se zabývá popisem fyziologického

novorozence. Další kapitola popisuje přehled nejčastějších porodních traumat.

Předposlední dvě kapitoly se zabývají popisem torticollis, KISS a KIDD syndromu u

dětí. Poslední kapitola je věnována terapii těchto poruch.

Klíčová slova v ČJ: novorozenec, trauma, poranění, porod, porodní mechanismus,

torticollis, KISS syndrom, evoluce porodu

Abstrakt v AJ:

Overview thesis deals with the birth traumatisms newborn. The work is divided into

eight chapters. The first three chapters deal with the evolution of childbirth and birth

mechanism. The fourth chapter describes the physiological newborn. The next chapter

describes an overview of the most common birth trauma. The penultimate two chapters

deal with the description of torticollis, KISS and KIDD syndrome in children. The last

chapter is devoted to the treatment of these disorders.

Klíčová slova v AJ: newborn, infant, birth injury, birth, labour, mechanism of labour,

KISS syndrom, torticollis, evolution of labour

Rozsah: 54 stran/3 přílohy

Obsah

ÚVOD .......................................................................................................................... 8

1 Popis rešeršní strategie...................................................................................... 10

2 Evoluce lidského porodu .................................................................................... 11

3 Porod a porodní mechanismus .......................................................................... 13

3.1 Rizika spojená s domácím porodem ................................................................ 14

3.2 Mechanismus fyziologického porodu ............................................................... 16

4 Fyziologický novorozenec .................................................................................. 18

4.1 Klasifikace novorozence .................................................................................. 18

4.2 Rizikový a patologický novorozenec ................................................................ 20

4.3 Ošetření fyziologického novorozence .............................................................. 21

4.4 Poporodní adaptace novorozence ................................................................... 22

4.5 Posouzení stavu novorozence ......................................................................... 22

5 Porodní poranění novorozence .............................................................................. 23

5.1 Přehled nejčastějších porodních poranění novorozence ................................. 24

5.1.1 Intrakraniální krvácení ............................................................................... 24

5.1.2 Porodní nádor (caput succedaneum) ........................................................ 24

5.1.3 Kefalhematom ........................................................................................... 25

5.1.4 Paréza brachiálního plexu ......................................................................... 26

5.1.5 Zlomenina klíční kosti ................................................................................ 26

5.2 Incidence nejčastějších poranění novorozenců ............................................... 27

5.3 Psychologické pojetí porodního traumatismu novorozence ............................. 28

6.1 Kongenitální muskulární torticollis ................................................................... 29

6.2 Diagnostika torticollis ....................................................................................... 30

6.3. Terapie torticollis ............................................................................................. 31

7 KISS a KIDD syndrom ............................................................................................ 32

7.2 Charakteristika onemocnění KISS syndromu .................................................. 34

7.3 Diagnostika KISS syndromu ............................................................................ 36

7.5 Statistické údaje o KISS syndromu .................................................................. 37

7.6 KIDD syndrom ................................................................................................. 39

8. Manuální terapie torticollis, KISS a KIDD syndromu ............................................. 42

8.1 Vojtova metoda ................................................................................................ 42

8.2. Neurovývojová terapie (Bobath koncept) ........................................................ 43

8.3 Arlenova atlasová terapie ................................................................................ 43

8.4 Kraniosakrální terapie ...................................................................................... 44

Závěr ......................................................................................................................... 45

Seznam obrázků: ...................................................................................................... 46

Seznam grafů: ........................................................................................................... 46

Přílohy ....................................................................................................................... 47

Seznam použité literatury: ......................................................................................... 50

8

ÚVOD

Porodem každá těhotná žena ukončuje svoje těhotenství a dává tak život nové

lidské bytosti. Přáním rodičky i zdravotnického týmu je hladký průběh porodu bez

komplikací. Při současném stárnutí a vysoké morbiditě těhotenské populace se zvyšují

rizika jak pro matku, tak plod, a ne vždy lze tomuto přání vyhovět. Porodní poranění

novorozence vzniká působením mechanických sil během porodu. Příčinou porodního

poranění novorozence může také být změna anatomie pánve, která nastala zhruba

před 5 miliony let následkem bipedialismu a podle autorů se porodní kanál stal

nejnebezpečnější pasáží, kterou kdy musíme absolvovat. Proto jedním z cílů je zjistit

souvislost mezi porodním poraněním a mechanismem porodu (Šráček, 2005;

Biedermann, 1993; Rosenberg, 2002).

Na vzniku porodního poranění se podílejí nejrůznější faktory. Řadí se k nim

faktory mateřské (primiparita, věk, obezita), fetální (oligohydramnion, váha plodu,

VVV) a okolo porodu (dystokie ramének, Kristelerova exprese, protrahovaný nebo

indukovaný porod) Dalším cílem je zjištění rizikových faktorů a incidenci porodního

poranění novorozence (Ondriová, Sinaiová, 2012; Borek, Fendrychová, 2007)

Některá poranění se mohou vyskytnout ihned, jiná až s odstupem několika

hodin, dní či týdnů a dítě si tak může nést následky po celý život. Díky časné

diagnostice a metodám moderní medicíny se však tyto potíže vyskytují minimálně.

„Porodní asistentka nebo lékař musí porozumět tomu, jakým způsobem proudí

energie porodního procesu. Pokud se jim to nepodaří, jsou jako fyzik, který neví nic o

zemské přitažlivosti.“

Ina May Gaskin

9

Zkoumaný problém:

Hlavní otázkou bakalářské práce je: „Jaké poznatky byly dosud publikovány

o problematice porodního poranění novorozence zaměřené na torticollis, KISS a KIDD

syndrom u novorozenců?“

Dílčí cíle:

1. Zjistit souvislost mezi mechanismem porodu a porodním poraněním.

2. Zjistit rizikové faktory porodního traumatismu novorozenců.

3. Vytvořit stručný přehled o nejčastěji se vyskytujících poraněních spojených

s porodem a zjistit jejich incidenci v ČR i ve světě.

4. Podat ucelené informace o svalové torticollis u dětí.

5. Podat ucelené informace o KISS a KIDD syndromu.

Vstupní literatura:

BOREK, Ivo. Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Druhé doplněné

vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001.

ISBN 80-7013-338-4.

FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK. Intenzivní péče o novorozence. Vyd. 1.

V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007,

403 s. ISBN 978-80-7013-447-4.

HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, xxxii, 767 s.

ISBN 80-726-2178-5.

JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. Praha: MF-medical services, 2013.

ISBN 978-80-204-2994-0.

10

1 Popis rešeršní strategie

Databáze

Medvik, Pubmed, ResearchGate, Google Scholar, Ovid, Ebsco

Internetové stránky: www.solen.cz, www.prolekare.cz

Klíčová slova

porodní poranění novorozence, KISS/KIDD syndrom, novorozenec,

torticollis, kraniocervikální přechod, porodní

mechanismus, manuální terapie, Vojtova metoda,

Bobath koncept, kraniosakrální terapie, atlasová terapie

Období

• 2012 - 2017, pro nedostatek zdrojů o KISS syndromu bylo vyhledávací období rozšířeno od roku 1993 po současnost.

Vyřazující kritéria

• duplicitní články

• kvalifikační práce

• články, které nesplnily kritéria

Sumarizace dohledaných zdrojů

• Celkem: 145

• Použito: 64 (41 článků, 9 monografií, 9 internetových stránek a 5 zdroje "ostatní").

• Jazyk článků: 19 anglicky, 17 česky, 3 německy a 2 norsky

11

2 Evoluce lidského porodu

Z evolučně-biologického hlediska je porod lidského plodu nejkomplikovanější

ze všech savců. Když rod Homo Sapiens přešel z kvadrupedie na bipedální lokomoci

došlo ke zmenšení pánve, zpevnění nohou a napřímení páteře. Změnou anatomie

pánve došlo také ke zvětšení mozku. Původní přímý směr porodního kanálu se zakřivil,

a tím došlo ke ztížení porodu. Aby k porodu došlo, musí plod kopírovat průběh

porodních cest. Plod do pánve vstupuje v iniciální flexi, provádí vnitřní rotaci,

a nakonec dochází k deflexi a zevní rotaci. Porodí se tedy obličejem dolů. Kdežto

u opic se mládě rodí obličejem k matce, která mláděti může pomáhat. Lidské mládě

je slabší a méně vyvinuté než mládě opice, takže porodu nemůže samo napomáhat.

U lidského porodu je tedy nutná asistence porodní asistentky a lékaře (Šráček, 2005).

Valk ve své práci o porodním traumatu označuje porodní kanál jako nejnebezpečnější

pasáž, kterou kdy musíme projít. Dále prokazuje, že jsou ohroženy struktury

kraniocervikálního přechodu během pasáže porodními cestami (Biedermann, 1993).

Bipedialismus se začal objevovat přibližně před 5 miliony lety, což dokazují

fosilní důkazy. Prvním hominidem se znaky bipedialismu byl Australopithecus

(před 4 miliony lety), jehož mozek byl menší než u dnešního člověka, jeho stavba

je srovnatelná s dnešními šimpanzi. Lze konstatovat, že nutnost asistence u porodu

souvisí s bipedialismem, velikostí mozku a polohou ženy během porodu.

Rosenbergová porovnává porod různých druhů opic s porodem člověka

(obr. 1). Tvrdí, že menší druhy opic (např. gibboni), mají podobně obtížný porod jako

člověk, zatímco opice většího vzrůstu (šimpanzi, gorily a orangutani), mají porod

snadný díky prostorné pánvi, tělesné konstituci v dospělosti a relativně malému plodu.

Je prokázáno, že opice menšího vzrůstu mají méně prostornou pánev pro hlavičku

novorozence stejně jako člověk, tudíž lze předpokládat komplikovanější porod,

kefalopelvický nepoměr či smrt novorozence (Rosenberg a kol., 2002).

12

Obr. 1: Vztah mezi velikostí pánevního vchodu a hlavičky novorozence u primátů

Chápan (Ateles), Kahau nosatý (Nasalis), Makak (Macaca), Gibbon (Hylobates),

Orangutan (Pongo), Gorila (Gorilla), Šimpanz (Pan) a člověka (Homo). Bílý ovál

znázorňuje pánev, černý hlavičku. Zdroj: Rosengerg a kol., 2002

Vránová uvádí, že během středověku a začátkem novověku žena

pravděpodobně rodila sama bez pomoci, vystavená velkému nebezpečí. Později

ženám začaly pomáhat starší zkušenější ženy z rodiny, které čerpaly z vlastních

zkušeností. Později se z žen pomáhajících u porodu stala samostatná profese.

(Vránová, 2007).

13

3 Porod a porodní mechanismus

Porodem rozumíme ukončení těhotenství, jehož rozmezí se u fyziologického

těhotenství pohybuje mezi 37 až 42 týdnem. Předpokládaný termín porodu je zhruba

za 280 dní od data poslední menstruace (Arya a kol., 2007). Porod je definován jako

fyziologický proces, během něhož dochází k porodu dítěte, placenty spolu s plodovými

obaly a pupečníkem (Milton, 2016). WHO definuje fyziologický porod jako porod

vyvolaný spontánně, s nízkým rizikem na počátku porodu, dítě se rodí v poloze

podélné záhlavím a po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu (Hanley a kol., 2016).

Porod se dělí na tři doby. Během první doby porodní dochází v latentní fázi

ke zkracování čípku a dilataci hrdla zhruba na 3–4 centimetry. V aktivní fázi první doby

pravidelné kontrakce vedou úplné dilataci čípku (Arya a kol., 2007). Hanley definuje

první dobu porodní jako přítomnost silných, pravidelných a bolestivých kontrakcí, které

mají efekt na zkracování a zánik čípku a dilataci hrdla na 10 centimetrů, aby byl dítěti

umožněn průchod porodními cestami (Hanley a kol., 2016). Friedman ve své studii

prováděné v roce 1955 na vzorku 500 prvorodiček zjistil, že průměrná doba dilatace

děložního hrdla z 0 cm na 4 cm byla v průměru 6 hodin a dilatace hrdla ze 4 cm

na 10 cm byla v průměru 4 hodiny. V dnešní moderní společnosti se Friedmanova

křivka moc nepoužívá, jelikož od roku 1955 se mnohé změnilo. Mnohem častěji se

zavádí epidurální analgezie, podává se infuze s oxytocinem, přibývá starších

a obézních rodiček. Všechny tyto faktory ovlivňují délku trvání porodu (Dekker, 2013).

Druhá doba porodní začíná zánikem branky a končí porodem plodu. Opět se zde

objevuje fáze pasivní, během níž vedoucí část vstupuje do pánve a děložní aktivita

vzrůstá. Ve vypuzovací fázi, rodička aktivně tlačí. Druhá doba obvykle trvá 2 hodiny

u prvorodiček a hodinu u vícerodiček. Ačkoli je délka trvání různá, neměla by druhá

doba porodní přesahovat 3 hodiny (Arya a kol., 2007). Vědci prokázali,

že prolongovaná druhá doba porodní je spojena s vyšším věkem matky. Ovšem

na délce trvání první doby porodní věk matky nehraje roli (Milton, 2016). Třetí doba

porodní končí porodem placenty a plodových obalů. Nejběžnější komplikací třetí doby

je hemoragie. Aby se této komplikaci předešlo podávají se ženě uterotonika (nejčastěji

ergometrin 0,5 mg) (Arya a kol., 2007). Třetí doba by neměla přesahovat 30 minut

(Milton, 2016).

14

Obr. 2: Schéma rotace hlavy při porodu

Zdroj: http://naturalchildbirthworld.com/childbirth-positions/ [cit. 2017-02-20]

3.1 Rizika spojená s domácím porodem

Data z National Centre of Health Statistic z let 2007 – 2010 analyzuje necelých

14 milionů porodů z jednočetných těhotenství v termínu porodu a odhalují, že porod

doma je spojen s více než desetinásobným rizikem pro Apgar skore 0 (relativní riziko

je 10,55 u domácích porodů, 3,56 u porodu v porodních domech a 0,55 u porodu

v nemocnici) a až se čtyřnásobným rizikem pro závažné neurologické poškození plodu

(relativní riziko je 3,80 u domácích porodů, 1,88 u porodu v porodních domech a 0,74

u porodu v nemocnici) ve srovnání s porodem v nemocnici (Milton, 2016).

V České Republice se mimo zdravotnické zařízení narodilo 419 dětí. Údaje jsou

z roku 2009 z Národního registru novorozenců. Ročně průměrně zemřou

4 novorozenci (většinou s váhou pod 2 500 gramů) z celkového počtu dětí narozených

mimo zdravotnické zařízení. Je také pozorován trend vzrůstající incidence porodů

mimo zdravotnické zařízení vedené porodní asistentkou. S porovnáním s rokem 2000,

kdy porodní asistentky odvedly zhruba 8 % porodů mimo zdravotnické zařízení,

v roce 2009 bylo porodů odvedených porodní asistentkou o 26 % více (ÚZIS, 2011).

http://naturalchildbirthworld.com/childbirth-positions/

15

Graf č.1: Vývoj počtu narozených mimo zdravotnická zařízení, absolutně

a v přepočtu na 1 000 narozených celkem. Zdroj: ÚZIS, 2011

Další statistická data z National Centre of Health Statistic z let 1990–2012

ukazují na vzrůstající trend porodů mimo zdravotnická zařízení ve Spojených státech.

Od roku 1990 do roku 2004 lze pozorovat postupný pokles počtu porodů mimo

zdravotnická zařízení a od roku 2005 lze vidět jejich rapidní nárůst. V roce 2012 se ve

Spojených státech narodilo 53 635 dětí mimo zdravotnická zařízení, z toho se 35 184

(66 %) narodilo doma a 15 577 (29 %) v porodních domech. V roce 2004 procentuální

zastoupení domácích porodů bylo 0,56 % a v roce 2012 jich bylo o 0,33 % více.

Vzrůstající incidenci mají také porody v porodních domech. V roce 2004, šlo 0,23 %

novorozenců a v roce 2012 čítal počet 0,39 % (Graf č. 2) (MacDorman, 2014).

16

Graf č.2: Procentuální vyjádření počtu porodů mimo zdravotnická zařízení v USA

v letech 1990–2012, Zdroj: MacDorman, 2014

3.2 Mechanismus fyziologického porodu

Důležitým předpokladem pro vaginální vedení porodu je sestup plodu do pánve.

Plod během porodu vykoná několik důležitých manévrů, aby prošlo matčinou pánví.

Hlavní práci vykoná naléhající část, což je ve většině případů hlavička. Mechanismus

porodu má následující části (Milton, 2016).

Fixace hlavičky začíná několik týdnů před porodem u nulipary, zatímco

u multipar se hlavička fixuje až v průběhu porodu. Hlavička se do pánve fixuje nejširším

biparietálním průměrem (Arya a kol., 2007). Pokud hlavička narazí na odpor pánevního

dna, výsledkem je iniciální flexe záhlaví. Brada se dostává do kontaktu s hrudníkem

plodu, což znamená změnu prostupujícího obvodu z okcipitofrontálního (11 cm)

na subokcipitobregatický (9,5 cm), pro optimální průchod matčinou pánví. K vnitřní

rotaci dochází, když se vedoucí část, většinou v šikmé poloze, rotuje okolo 45° pod

stydkou sponou u předního postavení (Milton, 2016). U zadního postavení dochází

k rotaci kolem 135°. Obr. 2 schematicky znázorňuje rotaci hlavičky při předním

a zadním postavení (http://asistentky.porodnice.cz/mechanika-porodu). Pokud

http://asistentky.porodnice.cz/mechanika-porodu

17

se hlavička mezi kontrakcemi nevrací zpátky, dostává se záhlaví do kontaktu

se spodním okrajem stydké spony, kolem které se rotuje. Po porodu hlavičky nastává

zevní rotace. Hlavička se stáčí vpravo nebo vlevo, podle uložení hřbetu plodu.

Následuje porod ramének a zbytku těla plodu (Milton, 2016).

Obr. 3: Vnitřní rotace hlavičky plodu – rozdíl mezi předním a zadním postavením

plodu v délce úseku rotace. Zdroj: http://asistentky.porodnice.cz/mechanika-porodu

[cit. 2017-03-20]


18

4 Fyziologický novorozenec

Za fyziologického novorozence lze pokládat dítě, které je donošené a narozené

v rozmezí mezi 38. – 42. týdnem těhotenství. (Pánek, 2013). Jeho váha se pohybuje

v rozmezí 2 500 až 4 500 gramů a měří průměrně 50 centimetrů. Dechová frekvence

je okolo 40 dechů za minutu. Srdeční akce se pohybuje v průměrném rozmezí

120–140 tepů za minutu (Fendrychová a Borek, 2007).

Kůže donošeného novorozence je růžová a je krytá mázkem, který je složen

z tuků, mastných kyselin a oloupaných epidermálních buněk. Na nose se objevují

drobné retenční cysty mazových žláz ve formě drobných žlutavých teček. Vlasy jsou

jemné a nehty přesahují konce prstů. Plosky nohou jsou rýhované po celé ploše (Čech

a kol., 2014).

Vyvinutá prsní žláza může být zduřelá, což je způsobeno přestupem

mateřských hormonů do těla dítěte. Objevuje se u obou pohlaví. U dívek bývá často

doprovázena hlenovitým výtokem z pochvy, který do dvou týdnů samovolně odezní

(Doležel a kol., 2015). U chlapců jsou varlata sestouplá ve skrotu a u děvčátek labia

majora kryjí labia minora (Fendrychová a Borek, 2007). K odchodu smolky dochází

v průběhu prvního dne po porodu, nejpozději však do 48 hodin. Pokud k odchodu

smolky nedojde, lze usuzovat na obstrukci v zažívacím traktu (Doležel a kol., 2015).

4.1 Klasifikace novorozence

Novorozenec se může rozdělit do několika klasifikačních kategorií. Mezi

základní třídící parametry patří délka těhotenství a porodní hmotnost.

Podle délky těhotenství se novorozenec dělí na:

Předčasně narozené – gestační věk pod 38 týdnů

Narozené v termínu – gestační věk mezi 38. a 42. týdnem gravidity

Přenášené – gestační věk nad 42 týdnů

19

Dle vztahu porodní váhy ke gestačnímu stáří autoři rozlišují novorozence:

Eutrofické (AGA) – porodní váha se pohybuje mezi 5. – 95. percentilem a je

přiměřená gestačnímu stáří.

Hypertrofické (LGA) – porodní váha se pohybuje nad 95.percentilem a je vyšší

než odpovídající gestační věk.

Hypotrofické (SGA) – porodní váha je pod 5. percentilem a je nižší než

odpovídající gestační věk.

Graf č.3: Klasifikace růstu plodu ve druhé polovině těhotenství, Zdroj: Čech a kol,

2014

Podle porodní váhy a zralosti se rozlišují novorozenci:

Lehce a středně nezralí s nízkou porodní váhou (LBW) – děti narozené pod

38. týden gravidity s váhou pod 2 500 gramů a děti narozené do 34.týdne týdne

s váhou pod 2 000 gramů.

Velmi nezralí (VLBW) – děti narozené pod 32. týdnem gravidity s porodní

váhou pod 1 500 gramů.

Extrémně nezralí (ELBW) – děti narozené do 28. týdne gravidity s porodní

váhou pod 1000 gramů.

(Čech a kol., 2014; Fendrychová, Borek, 2007)

20

4.2 Rizikový a patologický novorozenec

Za rizikového novorozence lze považovat takového novorozence, který

se narodí z rizikového těhotenství nebo se do rizikové situace dostane během nebo

záhy po porodu. Rizikové těhotenství je charakterizováno pestrou škálou rizikových

faktorů, které mohou způsobit potrat či předčasný porod. Mezi nejběžnější rizikové

faktory patří diabetes mellitus, hypertenze, vývojové vady, kouření, nadváha a obezita,

věk matky nad 35 let, aj. Rizikovým porodem rozumíme porod císařským řezem,

použití kleští či vakuumextraktoru, porod nedonošeného plodu a vícečetná gravidita.

Patologický novorozenec je každý novorozenec s váhou pod 1 500 gramů, nebo

takový, který je ohrožen hypoxií, vrozenou vývojovou vadou či infekcí. (Fendrychová,

Borek, 2007).

21

4.3 Ošetření fyziologického novorozence

Po porodu novorozence je nejdůležitější zabránit ztrátám tepla. Proto je nutné

zajistit termoneutrální prostředí. Teplota by se měla pohybovat okolo 33°C. Po porodu

má novorozenec teplotu stejnou nebo vyšší, než je teplota matky, v průměru tedy mezi

36,5 – 37,5°C. Novorozence sestra ošetřuje pod tepelným zářičem nebo vyhřívaném

lůžku. Při fyziologickém porodu není také vyloučen kontakt skin to skin. Matčino tělo je

pro dítě termoneutrálním prostředím, proto stačí novorozence osušit, přikrýt dekou

a nechat matce i dítěti dostatek času na adaptaci. V termoneutrálním prostředí

u novorozence dochází ke stabilizaci srdeční akce, dýchání, snižuje se energetický

výdej, při bondingu je stimulováno sání a tvorba mléka. Zároveň se upevňuje vztah

mezi matkou a dítětem (Pánek, 2013). Odsávání se u fyziologického novorozence

nedoporučuje z hlediska možných komplikací jako je reflexní bradykardie, což může

zhoršit poporodní adaptaci (Čech a kol., 2014). Toaleta dýchacích cest

se nedoporučuje ani u novorozenců, u kterých byla během porodu zkalená plodová

voda (Fendrychová, Borek, 2007). Dále se provádí podvaz pupečníku dvojitou

ligaturou sterilní prádelní gumou nebo svorkou 2–3 centimetry od úponu pupečníku.

Pupeční pahýl se udržuje v suchu a čistotě, poté se nechá spontánně odpadnout

(Pánek, 2013). Novorozenec se změří, zváží a provede dvojí identifikace (náramek

kolem ručky a označením přímo na tělo novorozence), aby nedošlo k záměně.

K prevenci krvácivé nemoci se podává dítěti vitamin K dle zvyklostí pracoviště (i.m, i.v,

p.o). Další nezbytnou součástí ošetření novorozence po porodu je kredeizace očí

Ophtalmo – Septonexem jako prevence zánětu spojivek (Pánek, 2013). Po ošetření

se dítě přiloží k prsu ještě na porodním sále, jelikož stimuluje produkci oxytocinu,

rozvíjí laktaci a podporuje rychlejší zavinování dělohy (Čech a kol., 2014).

22

4.4 Poporodní adaptace novorozence

Po porodu dochází u novorozence k mnoha adaptačním změnám, kterými se

přizpůsobuje podmínkám extrauterinního prostředí. Hlavními změnami prochází krevní

oběh a dýchání. Během prvního nádechu po porodu dochází k odstranění plicní

tekutiny. V krevním oběhu se postupně uzavírá ductus arteriosus (1–3 dny) a foramen

ovale, což vede k přestavbě z fetální cirkulace na postnatální. Rozpadlé erytrocyty

produkující zvýšené množství bilirubinu mohou způsobit novorozeneckou žloutenku,

která je považována za fyziologickou. Nejčastěji se vyskytuje druhý až třetí den po

porodu až u 50 % donošených novorozenců. Dalšími změnami prochází

i gastrointestinální a urogenitální trakt. První smolka a moč většinou odchází během

24 hodin. Zejména u děvčátek může dojít k hormonální reakci, díky přestupu

estrogenů z placenty. Projevuje se zduřením prsních žláz a poševním výtokem.

Fyziologický úbytek váhy s maximem okolo třetího dne bývá 10–15 % (Čech a kol.,

2014; Fendrychová, Borek, 2007).

4.5 Posouzení stavu novorozence

Pro správné posouzení stavu novorozence a správné stanovení následné péče,

musí být pediatr podrobně seznámen s anamnestickými údaji. S tím úzce souvisí

spolupráce porodníka a pediatra, kteří si mezi sebou tyto důležité údaje předávají.

Řada onemocnění a rizikových faktorů lze diagnostikovat už v prenatálním období

a predikovat tak kvalitu života plodu a novorozence. Informace, které si pediatr

s porodníkem předávají se týkají osobní a rodinné anamnézy matky, minulého

těhotenství (možné porody, potraty či vrozené vývojové vady). Nejvíce podstatné jsou

informace o nynější graviditě a porodu. Zjištěné údaje jsou pak pečlivě zaznamenány

do zdravotní dokumentace novorozence. Jednotlivá rizika pro plod a novorozence

se dělí na antepartální, kam patří diabetes, hypertenze či jiná chronická onemocnění

matky, infekce, předčasný odtok plodové vody, a intrapartální kam lze zařadit operační

porod, protrahovaný porod, hypoxii plodu či zkalenou plodovou vodu (Čech a kol.,

2014).

23

5 Porodní poranění novorozence

Ondriová a Sinaiová definují porodní poranění novorozence jako soubor projevů

poškození plodu a novorozence účinkem mechanických sil v průběhu porodu

(komprese, kontrakce dělohy, torze a tah). Incidence porodního traumatismu je

udávána ve 2 až 7 %. Úmrtí v důsledku porodního traumatu literatura udává méně než

2 %. Působením fyzikálních vlivů na nezralý plod, plod s nadměrnou hmotností,

s nepříznivou polohou, patologickým naléháním nebo je-li porod ukončen operačně

(VEX, forceps), může docházet k poranění měkkých tkání, kostí nebo vnitřních orgánů

plodu. Porodní poranění novorozence se velmi často vyskytuje společně s hypoxií

(Ondriová, Sinaiová, 2012; Huml a kol., 2013).

Z prostudovaných publikací lze konstatovat, že mezi rizikové faktory porodního

traumatismu, které se dělí na maternální, fetální a rizikové faktory v průběhu porodu

patří:

Maternální rizikové faktory

Primiparita, obezita, věk

Nízká postava matky

Anomálie pánevních kostí

Rizikové faktory během porodu

Protrahovaný, překotný nebo indukovaný porod

Extrakce plodu (vakuumextraktor, forceps)

Děložní dystokie

Kefalopelvický nepoměr

Fetální rizikové faktory

Hluboký příčný stav a jiné nepravidelnosti naléhání

Abnormální polohy plodu (čelní, obličejová, koncem pánevním)

Oligohydramnion

Velmi nízká nebo nadměrná porodní hmotnost, nezralost

Anomálie plodu, které tvoří překážku porodu; VVV plodu (Ondriova, Sinaiová,

2012; Borek a kol., 2001; Tichá, 2014; Huml a kol., 2013; Masoumeh, 2014)

24

Mezi nejčastější porodní poranění novorozence patří poranění měkkých částí

hlavy a krku. K těmto poraněním se řadí porodní nádor, kefalhematom, krvácení pod

galea aponeurotica, krvácení pod spojivku a do nitroočních tkání, hematom nebo

natržení musculus sternocleidomastoideus (torticollis). Další skupinu tvoří poranění

nervů. Nejčastěji se jedná o parézu lícního nervu a brachiálního plexu. Do třetí skupiny

můžeme zařadit poranění kostí, která zahrnují frakturu klíční kosti, zlomeniny dlouhých

kostí (humerus, femur) a zlomeniny lebečních kostí. Mezi porodní poranění

novorozence patří i poškození vnitřních orgánů (ruptura jater, sleziny, krvácení

do nadledvinek) či centrálního nervového systému (nitrolební krvácení). (Ondriová,

Sinaiová, 2012).

Huml a kol. uvádějí, že mezi nejčastější poranění současné doby patří

zlomeniny klíční kosti, oděrky a sufuze měkkých tkání, poranění hlavy, paréza

brachiálního plexu a parézy lícního nervu. Závažných život ohrožujících poranění

(např. imprese lebečních kostí a nitrolební krvácení u donošených dětí) je díky

možnostem prenatální diagnostiky jejich výskyt minimální (Huml a kol., 2013).

5.1 Přehled nejčastějších porodních poranění novorozence

5.1.1 Intrakraniální krvácení

Za život ohrožující trauma je považováno intrakraniální krvácení, které zahrnuje

krvácení jak do centrálního nervového systému (epidurální, subdurální,

subarachnoidální a intracerebrální krvácení) tak krvácení do vnější části neurokrania

(krvácení mezi galea aponeurotica a periost kalvy), které se projevuje jako porodní

nádor, kefalhematom nebo subgaleální krvácení. Prostor mezi galea aponeurotica

a periostem kalvy dokáže pojmout až 260 ml krve, což podle Tiché může být život

ohrožující. Toto krvácení bývá vzácné a vzniká během operačního porodu (VEX,

forceps) (Tichá, 2014).

5.1.2 Porodní nádor (caput succedaneum)

Autoři definují porodní nádor jako difuzní otok měkkých tkání lebky, přesahuje

švy a je lokalizován mezi galea aponeurotica a periostem. Spontánně se vyhojí během

několika dní (Hrodek, Vavřinec, 2002; Ondriová, Sinaiová, 2012; Tichá, 2014).

25

5.1.3 Kefalhematom

Brichtová uvádí, že je kefalhematom způsoben rupturou cévy při dlouhodobém

naléhání hlavičky plodu na porodní cesty matky. Autoři definují kefalhematom jako

subperiostální krvácení, což znamená krvácení mezi periostem a lebeční kostí.

Nejčastější lokalizace bývá nad parietální kostí. Bývá ohraničený, nestabilní,

na pohmat pružný hematom nepřesahující lebeční švy. Incidence kefalhematomu

u novorozenců je mezi 0,4 – 3 %. Brichtová uvádí, že 10 % kefalhematomů osifikuje.

Hrodek a Vavřinec uvádějí že u zhruba 5 % kefalhematomů se může současně

vyskytnout i lineární fraktura lebky, která ale nevyžaduje terapii. Výjimečně se může

objevit fraktura s impresí či extrakraniální krvácení. U rozsáhlejších kefalhematomů

je vhodné zvážit ultrazvukové vyšetření či rentgen lebky. Ve většině případů není nutná

terapie, až 80 % kefalhematomů se resorbuje samostatně během tří týdnů. Názory

na preventivní evakuaci se mezi autory liší. Hrodek a Vavřinec uvádějí, že je evakuace

krevního výronu kontraindikovaná z důvodu rizika infekce. Brichtová naopak v článku

uvádí, že preventivní evakuací kefalhematomu lze předejít jeho kalcifikaci (Hrodek,

Vavřinec, 2002; Brichtová, 2014).

V letech 2003-2009 na neurochirurgickém oddělení Kliniky dětské chirurgie,

ortopedie a traumatologie FN Brno se vzorkem 254 dětí, bylo 235 punktováno a 19

operováno pro kefalhematom. Punkce probíhaly ambulantně za sterilních kautel.

Nebyly zaznamenány žádné infekční komplikace, proto Brichtová považuje obavy

preventivního punktování kefalhematomů z důvodu rozvoje infekce za bezpředmětné

(Brichtová, 2014).

Obr. 4: Schématické znázornění jednotlivých typů krvácení, Zdroj: Tichá, 2014

26

5.1.4 Paréza brachiálního plexu

Paréza brachiálního plexu je nejčastějším poškozením periferních nervů

u novorozenců. Ve většině případů, což představuje zhruba 90 %, se jedná o parézu

horního typu (Duchenne – Erbův), kdy jsou postiženy nervová vlákna v oblasti C 5,6.

Následkem je obrna adduktorů a zevních rotátorů paže. Příčinou může být stlačení

plexu otokem nebo krvácením. Méně častým nálezem je dolní typ (Klumpkeové).

Postižena je oblast v úrovni C 7 – Th 1 s obrnou flexorů zápěstí a ruky (Ondruš, 2002;

Hrodek, Vavřinec, 2002). Příčinou parézy brachiálního plexu často bývá makrosomie

plodu (váha nad 4 500 gramů) a malpozice plodu v děloze (Ridzoň, 2008). Jako další

příčiny Ondruš uvádí traumatický porod s excesivní laterální trakcí hlavičky a dystokii

ramének. Incidence se pohybuje mezi 0,42 – 5,1 na 1000 živě narozených dětí

(Andersen a kol., 2006). Terapie se uskutečňuje pomocí fyzioterapie, která je úspěšná

v 80–90 % (Haninec, 2011).

5.1.5 Zlomenina klíční kosti

Zlomenina klíční kosti patří k nejčastějším kostním frakturám. K poranění

dochází zejména v důsledku dystokie ramének u makrosomního plodu nebo během

porodu konce pánevního. Bývá zpravidla jednostranná. Na postižené končetině

je omezená pohyblivost a absence Moroova reflexu. Diagnostikuje se tak, že nad klíční

kostí je hmatná krepitace. Hojí se spontánně během 7-10 dní svalkem. Provede

se pouze imobilizace postižené končetiny a matka se poučí o šetrné manipulaci

s dítětem (Ondriová, Sinaiová, 2012; Hrodek, Vavřinec, 2002, Borek, Fendrychová,

2007).

27

5.2 Incidence nejčastějších poranění novorozenců

Retrospektivní studie novorozeneckého oddělení v Prešovské nemocnici,

prováděná v letech 2003–2007 se souborem 6220 živě narozených dětí uvádí

za nejčastější incidenci porodního traumatismu novorozence poranění kůže a podkoží,

zlomeniny klíční kosti, intraretinální hemoragii, kefalhematom a parézu plexus

brachialis. Procentuální zastoupení nejčastějších traumat uvádí graf 1 (Ondriová,

Sinaiová, 2012).

Ve zkoumaném období od 1. 10. 2009 – 1. 10. 2010 se v Plzeňské nemocnici

narodilo celkem 3 484 dětí. U 139 dětí bylo identifikováno porodní poranění. Nejčastěji

se jednalo o kefalhematom (2,12%), zlomeninu klíční kosti (1,52%), poranění

CNS – subarachnoidální subdurální hematom, prasklina lebečních kostí (0,11%),

krvácení do dutiny břišní (0,09%) a parézu brachiálního plexu (0,06%) (Huml a kol.,

2013).

Průřezová studie porodního poranění prováděná ve třech nemocnicích

v Kashanu v Iránu od září 2012 do října 2013 se souborem 7 154 živě narozených dětí

uvádí incidenci porodního traumatismu ve sledované skupině 2,2 %. Porodní poranění

se projevilo u 161 novorozenců. Nejčastěji se vyskytoval kefalhematom (1,28 %),

asfyxie (0,38 %), ekchymóza1 (0,24 %) a zlomenina klíční kosti (0,08 %) (Masoumeh,

2014).

Graf č.4: Procentuální zastoupení vybraných typů porodního traumatismu

v letech 2003–2007, Zdroj: Ondriová, Sinaiová, 2012, [online]

1 Ekchymóza znamená krvácení do kůže nebo sliznic. Krvácení je menšího skvrnkovitého charakteru, ale je větší než petechie a menší než sufuze (lekarske.slovniky.cz/pojem/ekchymoza).

28

5.3 Psychologické pojetí porodního traumatismu novorozence

Psychologické pojetí porodního traumatismu spočívá v definici psychického

traumatu s vymezením akutní reakce na stres a trauma. Pavlíková v článku Porodní

traumatismus z hlediska novorozence uvádí, že akutní reakce na stres je odpověď

organismu na výjimečný stres, kdy dochází k selhání mechanismů využívané

při zvládání zátěže. Oproti tomu stojí trauma, které je definováno jako dlouhodobější

emocionální reakce na nadhraniční zátěž při nečekané události.

Z historických pramenů je známo, že už S. Freud připouští porodní zážitky dítěte

jako možnou hypotézu, která vysvětluje úzkost v pozdějším životě. Další autoři jako

je W. Hull a A. Janov tvrdí, že častou fyziologickou příčinou porodního traumatu

je hypoxie, kterou si klienti vybavují v souvislosti s porodem. Jako příklad uvádějí,

že pokud klienti trpěly perinatální hypoxií mohou mít sklon k chladným končetinám

(pokud dítě v době porodu nebylo dostatečně saturováno kyslíkem, organismus

přednostně distribuoval krev do mozku a srdce, zatímco končetiny se odkrvily a byly

chladné. Kromě chladných končetin může klient trpět zimomřivostí, pocitem dušnosti

či se může projevovat astmatem. Hypoxie v prenatálním a perinatálním období

souběžně se stresem matky může mít v pozdějším věku za následek rozvoj alergií,

migrén, klaustrofobie nebo poruchy chování typu ADHD.

Autorka dále uvádí, že dle Janova hypoxie plodu spolupůsobí na rozvoji

Alzheimerovy choroby. Dle kanadského psychiatra Vernyho má porodní traumatismus

vztah k řadě problémům jako je násilí, kriminální chování, zneužívání drog a alkoholu,

poruchy učení, hyperaktivita, epilepsie nebo poruchy autistického spektra. Dalším

autorem, který tvrdí že dítě v děloze zažívá různou škálu pocitů a pomocí hypnózy

si dokáže přesně vybavit okolnosti svého porodu byl David Chamberlain. Dle jeho

výzkumu, si děti v hypnóze vybavily denní či noční hodinu porodu, místo, počet osob

na porodním sále, chování personálu atd. (Pavlíková, 2012)

29

6 Torticollis u novorozenců

Mezi porodní poranění měkkých tkání patří torticollis, která je u dětí poměrně

častá (Hálek, Neklanová, 2012). Vzniká krvácením do kývače hlavy (musculus

sternocleidomastoideus), jeho natržením nebo ischemií. Takto je způsobena

kontraktura svalu, která vede ke sklonu hlavičky k postižené straně (Ondriová,

Sinaiová, 2012). Naopak brada se rotuje ke straně zdravé, pohyblivost krku

je omezená a na postižené straně můžeme hmatat pevný fibrom. Nejčastěji se nachází

poblíž klavikulárního úponu (Muchová, 2009). Kaňovský uvádí, že se může vyskytovat

elevace ramene na straně, ke které se hlava stáčí (Kaňovský, 2007).

Je nutné rozlišit zda – li je stav vrozený nebo získaný. Mezi nejčastější příčiny

získané torticollis patří trauma, zejména poranění měkkých tkání krku a subluxace

C1-C2, dislokace či zlomenina krční páteře a infekce především horních cest

dýchacích (Hálek, Neklanová, 2012). Při vzniku kongenitální formy torticollis je příčina

neznámá, existuje ovšem několik hypotéz. Mezi možné příčiny patří malpozice plodu

v děloze (konec pánevní), oligohydramnion, porodní poranění měkkých tkání

způsobené těžkým porodem (klešťový porod, vakuum extraktor, císařský řez), infekce

nebo poškození cév. Další hypotézou, která vyplývá z experimentálních studií tvrdí,

že by mohlo jít o formu intrauterinního či perinatálního kompartment syndromu

(Germanová, 2008; Muchová, 2009, Carenzio, 2015).

6.1 Kongenitální muskulární torticollis

Vrozená svalová torticollis (CMT) je poměrně časté poranění krku

u novorozenců (až 80 % torticollis – Carenzio a kol., 2015) charakterizovaná

jednostranným zkrácením kývače hlavy, způsobená fibrózou svalu, což má

za následek inklinaci hlavy k postižené straně s podmíněnou kontralaterální torzí

ke straně zdravé. Incidence se pohybuje mezi 0.2–2.0 % (KyeongSoo, 2017). Ching-

Fang a kolektiv rozšiřují charakteristiku onemocnění navíc o omezenou rotaci hlavy

nebo hmatatelnou fibromatózní tkáň (Ching-Fang a kol., 2017). Torticollis se může

objevit ihned po porodu nebo se rozvíjí v průběhu 2–5 týdnů po porodu. Častěji

30

se vyskytuje na levé straně a u chlapců (Carenzio a kol, 2015). Muchová naopak uvádí,

že postižení je častější na pravé straně a u děvčat (Muchová, 2009). U 10 % případů

je pozitivní rodinná anamnéza. Vrozená svalová tortikolis může být spojena s pes

adductus, vrozenou dysplazií kyčlí, plagiocephalií2, asymetrií lebky a obličeje

a poraněním brachiálního plexu (Carenzio a kol, 2015).

Vrozená torticollis rozlišuje tři typy: (Carenzio a kol., 2015)

Posturální torticollis představuje nejméně závažnou formu s posturálním

postižením krku, ale bez omezení rozsahu pohybu nebo napětí v kývači.

Terapie je konzervativní a krátkodobá s rychlými výsledky, výjimečně odezní

spontánně.

Svalová torticollis vyjadřuje deformity krku spojené se svalovým napětím

a omezeným rozsahem pohybu. Pokud není včas léčena, je u okolo 3 %

pacientů nutná invazivní terapii.

Tumor nebo pseudotumor kývače hlavy představuje nejzávažnější formu

torticollis. Je charakterizována fibrotickou tkání v kývači a omezeným rozsahem

pohybu. U 8 % případů je nutná invazivní terapie, pokud není pacient včas

léčen.

6.2 Diagnostika torticollis

Diagnostika CMT je založena na klinickém zhodnocení polohy hlavy a krku,

palpaci kývače hlavy a měření rozsahu pohybu – rotace (norma je 100°) a laterální

flexe (norma 65°). Důležitou vyšetřovací metodou je ultrazvuk, který je schopen popsat

stupeň fibrózy svalu, velikost a umístění svalové hmoty. Ultrazvukem je také možné

hodnotit výsledky terapie. Významnou roli v diagnostice hraje také magnetická

rezonance, CT a RTG. Tyto metody zhodnotí hypertrofii svalu, fibrózu či jiné

abnormality, které mohou způsobovat torticollis (Ching-Fang a kol., 2017; KeyongSoo

a kol., 2017; Carenzio a kol., 2015). Studie z roku 2013 prokázala existenci 8 genů,

které se vyplavují při torticollis a četnost exprese těchto genů je přímo úměrná

závažnosti torticollis (Yim a kol., 2013).

2 Plagiocefalie – jedná se o polohovou deformitu lebky, která vzniká zejména při ležení a je charakterizována jednostranným zploštěním lebky zejména na zadní straně. Vyskytuje se také asymetrie obličeje (plagiocefalie.cz).

31

6.3. Terapie torticollis

Časné zahájení terapie je závislé na včasné diagnostice. Čím dříve je pacient

diagnostikován, tím dříve může začít s rehabilitací. Hlavním cílem terapie je odstranění

potíží spojených s omezeným pohybem hlavy a koordinací svalů. Rehabilitace také

preventivně působí v rozvoji deformit obličeje a lebky (KeyongSoo, 2017; Carenzio,

2015). Jako první si výskytu torticollis všimnou rodiče. Většinou se torticollis vyskytuje

u dětí ve věku dvou až čtyř měsíců. Úspěch terapie je v rozmezí 61-99 %, pokud

se s terapií začne do 12 měsíců. Autoři uvádějí, že pokud se s terapií nezačne

do jednoho roku, snižují se šance úspěch. Ideální je s terapií začít kolem 2-3 měsíce

života, jelikož v tomto období je svalovina dítěte nejelastičtější a nejpružnější. A právě

díky pružnosti svalové tkáně jsou výsledky v časném kojeneckém věku nejlepší

(Carenzio a kol., 2017). Manuální terapie zahrnuje pasivní protahování a polohování

ke zdravé straně. Cvičení trvá v průměru 30 minut. Aby děti mohly cvičit i v domácím

prostředí, je velmi důležité, aby se rodiče od fyzioterapeutů naučili cviky správně

provádět. Je vhodné zařadit i masáže, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 5-7 minut

a provádí se metodou efloráže. V závažných případech se k manuální terapii přidává

aplikace botulotoxinových injekcí nebo ortopedický límec. Chirurgická léčba je pouze

u těch dětí starších jednoho roku, které nereagují na konzervativní léčbu (Carenzio,

2015, KyeongSoo, 2017). Pasivní rotace a laterální flexe krku se provádí u dětí, když

spí nebo jsou vzhůru. Aktivní terapie se provádí během hraní, kdy rodiče dítěti

představují takové hračky, které upoutají jeho pozornost a otáčí se za nimi. Carenzio

a kol. uvádí, že výsledky terapie se dostavily za 2,5 měsíce. Děti, které cvičily doma

výsledků dosáhlo rychleji (v průměru za 72,8 dní) než děti, které cvičily na klinice

(v průměru za 91,1 dní) (Carenzio a kol., 2015).

Studie, která probíhala v letech 2008–2012 srovnávala účinky manuální terapie

se vzorkem 37 dětí. Zkoumána byla Vojtova metoda, jíž se zúčastnilo 19 dětí a Bobath

koncept, jehož se zůčastnilo18 dětí. Obě metody, měly stejnou délku trvání – 45 minut,

dvakrát týdně po dobu osmi týdnů. Rodiče s dětmi cvičili také doma. Domácí terapie

byla doporučována v trvání 20 minut čtyřikrát denně. Po osmi týdnech došlo

k významné redukci posturální asymetrie u obou skupin, nicméně ke statisticky

významnému zlepšení došlo u dětí, které podstoupily Vojtovu terapii (Jung a kol.,

2017).

32

7 KISS a KIDD syndrom

Kinematic imbalance due to suboccipital strain neboli KISS/KIDD syndrom

se do češtiny překládá jako syndrom blokády krční páteře a skloubení týlní kosti

a prvního krčního obratle nebo také zjednodušeně řečeno jde o predilekční držení

hlavičky či torticollis. Formulace o problematice KISS syndromu vychází z dostupných

německých, norských a anglických studií: Das KISS syndrome neugeborenen

und kleinkinder, Cases against KISS, KISS – forklaringen på mange plager hos barn?

Barnepsykiatriske tilstander og« KISS-KIDD », Systematic Review of effect of manual

therapy infants with kinetic imbalance due to suboccipital strain (KISS) syndrome,

An Investigation of Musculoskeletal Dysfunctions in Infants Including a Case Series

of KISS Diagnosed Children.

Za objevitele KISS syndromu je považován zkušený německý chirurg Heiner

Biederman, který jej popsal v roce 1991. Tvrdí že syndrom KISS/KIDD je způsoben

nepřirozeným tlakem na krční páteř dítěte u porodu. Pokud není včas rozpoznán

a léčen, může mít dítě trvalejší následky. KISS ve své podstatě není nemoc, jde pouze

o vychýlení dvou krčních obratlů, spojující hlavu s páteří. Jsou popisovány dva typy

KISSu, které se liší ve funkčních vlivech, ale často se vyskytují společně. Pro KISS

prvního typu je charakteristický pevný boční náklon hlavy, svalová tortikolis, a další

potíže na celém těle což se jeví jako asymetrické. Pro KISS druhého typu

je charakteristický opistotonus, zploštělá lebka a slabé a špatně vyvinuté posturální

svaly hlavy. KISS ovlivňuje i svaly žvýkací, proto novorozencům kojení činí značné

potíže. Špatně sají a nemohou polykat, což vede k častému zvracení díky velkému

množství napolykaného vzduchu. KIDD popisuje problémy, které nastanou u dětí

v pozdějším věku. (Happle a kol., 2009).

33

7.1 Anatomie kraniocervikálního přechodu a mechanismus vzniku

KISS syndromu

Kraniocervikální přechod se vytváří z mezodermu zhruba ve třetím týdnu

gestačního stáří. Jde o systém kloubů a vazů, které spojují lebku s páteří; respektive

kost týlní s prvními dvěma krčními obratli (atlas a axis). Tyto klouby umožňují pohyb

celé krční páteře. Atlas, axis, báze lební a okolní měkké části (svaly, nervy, vazy)

společně tvoří základ kloubu. Tato oblast představuje významné reflexní centrum,

které se podílí na prostorovém vnímání a kontrole svalového tonu posturálních svalů

těla. Existují úzké vazby mezi receptory v této oblasti a některých částech mozku

(centra zraku, sluchu a rovnováhy). Reflexní centrum je také zodpovědné za vnímání

polohy hlavy (Berg, 2010; Bušková a kol., 2015; Offiah a Day, 2017).

Langau a Miller uvádějí, že je KISS syndrom způsoben poškozením krční páteře

během porodu. Porod je pro novorozence a jeho páteř velmi náročný a jelikož páteř

novorozence není plně vyvinuta snadněji dochází k poranění kraniocervikálního

přechodu. Obecně jsou volnější ligamenta a slabé svalové struktury. Dále uvádějí,

že asymetrie a omezený pohyb souvisí spíše s polohou plodu v děloze než s porodním

poraněním, přesto však existuje souvislost mezi kraniofaciální asymetrií a porodním

poraněním (Langau a Miller, 2012).

Obr. 5: Schématické znázornění kraniocervikálního přechodu. Zdroj:

https://www.regenexx.com/alar-ligament-treatment/ [cit. 2017-04-16]

https://www.regenexx.com/alar-ligament-treatment/

34

7.2 Charakteristika onemocnění KISS syndromu

Brand a kolektiv uvádějí, že během prvního roku života přibližně 8–12 % dětí

preferují držení hlavy na jedné straně což je spojováno se zplošťováním lebky

(tzv. plagiocefalií) ve více než polovině těchto případů. Zhruba u 2,4 % dětí je zachován

omezený rozsah pohybu a (nebo) zploštění lebky až do věku 2–3 let. Další abnormality

jako je torticollis, skolióza nebo omezená abdukce kyčlí jsou u těchto dětí také běžné.

Mezi možné charakteristiky KISS syndromu patří potíže se sáním a polykáním,

zvracení (reflux), potíže se spánkem, hyperextendovaná poloha při spaní,

plagiocefalie, skolióza, vývojová dysplazie kyčlí, omezená hybnost jedné strany těla,

velmi brzká tendence se stavět a chodit (okolo sedmého měsíce), dítě se nerado mazlí,

přeskakuje fázi lezení, často klopýtá a padá (časté jsou pády na hlavu), je neklidné

a hyperaktivní, mívá bolesti hlavy, opožděný jazykový vývoj a problémy s koncentrací

(Brand a kolektiv, 2005; Langau a Miller, 2012).

Mezi časné příznaky KISS syndromu Brand a kolektiv uvádějí preferenci hlavy

na jedné straně, asymetrie v obličeji, přehnaný pláč, potíže se spánkem, skoliózu,

silnou tendenci k opistotonu, asymetrický vývoj kyčlí, asymetrické pohyby končetin,

problémy se sáním, zvracení, pláč při oblékání nebo svlékání. Mezi pozdní příznaky

řadí špatný a pomalý vývoj jemné a hrubé motoriky, problémy s rovnováhou, špatné

držení těla, dítě se nechce plazit, brzy vstává a chodí, často klopýtá a padá,

má opožděný jazykový vývoj, vypadá unaveně, je agresivní, může mít i záchvaty

vzteku, probouzí se s bolestí hlavy, má bolesti hlavy a špatnou koncentraci ve škole,

zapomíná úkoly, je nejistý, neklidný a vyžaduje pozornost. (Brand a kolektiv, 2005;

Langau a Miller, 2012).

Klinický obraz neléčeného KISS syndromu se dělí do čtyř fází: (Langau a Miller,

2012)

Do 3 měsíců: nespecifická počáteční fáze s příznaky podráždění vegetativního

systému a neklid (například přehnaný pláč – „colic“)

3–12 měsíců: asymetrie v časovém období od „pasení koníčku“ do vertikalizace

Do 4–5 let: bezpříznakové období

KISS syndromem vyvolaná dysgnózie a dyspraxie (KIDD syndrom)

35

Obr. 6: KISS I a KISS II. (Zdroj: Rosner, 2003)

Obrázek 6 popisuje rozdílné příznaky u KISS I. a II. Typu. Na obrázku A je zřejmá

fixovaná lateroflexe, která zahrnuje torticollis, hemifaciální mikrosomii3, asymetrii

lebky, C skoliózu krku a trupu, asymetrii v oblasti hýždí, nekoordinované pohyby

končetin a opožděný motorický vývoj na jedné straně. Obrázek B popisuje KISS II.

typu – fixovaná retroflexe. Při tomto typu KISS syndromu se objevuje hyperextenze

(opistotonus) během spánku, zploštění lebky (plagiocefalie), nesouměrné postavení

ramen, fixovaná supinace horních končetin, orofaciální svalová hypotonie, potíže při

kojení na jedné straně (Rosner, 2003).

3 Hemifaciální mikrosomie – jde o strukturní vývojovou vadu obličeje postihující zejména spodní část obličeje, respektive dolní čelist, ústa a ucho s převahou na jedné straně (Šípek,2014).

36

Mezi rizikové faktory vzniku KISS syndromu patří operační porod

(vakuumextrakce, klešťový porod i císařský řez), vícečetná gravidita, malpozice plodu

v děloze (konec pánevní nebo příčná poloha), překotný nebo protrahovaný porod,

Kristelerova exprese, váha dítěte nad 4 kg (Brand a kolektiv, 2005; Slettedal, 2011,

Langau a Miller 2012).

7.3 Diagnostika KISS syndromu

Národní centrum znalostí pro zdravotnictví se zabývalo otázkou, jak syndrom

KISS diagnostikovat a jaký efekt má léčba. Nebyl identifikován žádný zlatý standart

pro diagnostiku a žádné validační studie akceptovatelné kvality (Sinding – Larsen

a kol., 2011).

K určení diagnózy KISS slouží anamnéza odebraná od rodičů, dotazníky

o motorickém vývoji, průběh symptomů, chování atd. V diferenciální diagnostice KISS

syndromu hraje důležitou roli rentgenový snímek kraniocervikálního přechodu. Lékaři

zhodnotí anatomii, a tak lépe určí diagnózu K diagnostice poruch symetrie lze použít

Vojtovu reakci, dále je vhodné palpačně vyšetřit příčné výběžky C1 a C2, zdali jsou

bolestivě citlivé na tlak nebo stisk. (Biedermann, 1993; Karch a kol., 2003).

7.4 Léčba KISS syndromu

Podle Biedermana může KISS zmizet u dětí kolem 1. roku života, i přesto

že blokování v oblasti krční páteře není odstraněno. Mezi 4.- 6. rokem života pak

přijdou nové problémy. Nemotornost, opožděný motorický vývoj. Během školních let,

v porovnání s jinými dětmi mají tyto děti problémy se psaním, malováním, trpí bolestmi

hlavy a jsou neklidné. Může to vést i k nechuti dělat školní úkoly apod. (Sinding-Larsen,

2011).

V terapii se užívá prvků manuální terapie (Vojtova metoda, Bobath koncept,

Arlenova atlasová terapie, kraniosakrální terapie), které budou rozebrány v poslední

kapitole.

37

7.5 Statistické údaje o KISS syndromu

Biedermann uvádí že v roce 1991 z 1 085 nově vyšetřovaných pacientů, bylo

225 dětí mladších 24 měsíců. Z této skupiny dětí byl vytvořen vzorek 100 dětí,

na kterých byl prováděn výzkum. Polovina dětí byla odeslána pediatry a třetina

fyzioterapeuty. Průměrný věk matek sledované skupiny byl 29,7 let, prvorozených dětí

bylo 84 a 14 dětí druhých v pořadí. Při analýze anamnéz dětských pacientů se jako

hlavní příčiny vzniku onemocnění vyskytovala poškození v důsledku porodního

traumatu (55 %), intrauterinní malpozice plodu (30 %) a trauma v pozdějším období

(15 %). Mezi další rizikové faktory byly zařazeny porody dvojčat, císařský řez,

předčasné porody, použití vakuumextraktoru a vaginální porod (Biedermann, 1993).

Graf č.5: Srovnání způsobů porodu jako rizikových faktorů na rozvoj KISS

syndromu v Bádensku-Württembersku v roce 1988 a Bavorsku v roce 1989,

Zdroj: Biedermann, 1993

(Zdroj dat Biedermann uvádí Bayers Kommission für Perinatologie und Neonatologie:

Gesamt-Kurzstatistik 1989; Perinatalerhebung Baden-Wüntemberg 1988).

38

Na konci roku 1996 a počátku roku 1997, proběhla analýza dat 117 pacientů

s podezřením KISS syndromu. Vzorek zahrnoval skupinu o 45 % dětí do 1 roku, 30 %

do 6 let a 25 % dětí mezi 7-13 rokem. Většinu pacientů tvořili chlapci - 64 %. U 23 %

dětí byla v rodinné anamnéze zjištěna diagnóza KISS, u 2,6 % porucha senzorické

integrace, u 12 % se vyskytovaly senzomotorické poruchy a u 1,4 % byla přítomna

dyslexie a dyskalkulie. Dále se zjišťovala data ohledně těhotenství a porodu,

neurofyziologický vývoj dítěte, vývoj chování a vegetativních projevů, opožďování

v základních senzomotorických úkonech.

Data ohledně těhotenství a porodu odhalila jako nejčastější příčinu potíží

nepravidelnosti během těhotenství a porodu (porod císařským řezem, předčasný

porod, extrakční porod, vícečetná gravidita, porod koncem pánevním atd.).

Nejčastějšími příznaky při neurofyziologickém vyšetření byly opistotonní reakce,

napětí zádových svalů, asymetrie krčních svalů, potíže při poloze na břiše,

plagiocefalie, kraniofaciální asymetrie, aj. při posuzování vývoje chování

a vegetativních projevů byly zaznamenány následující příznaky: excesivní neboli

přehnaný pláč či kolika4, normální pláč, poruchy spánku, potíže s kojením, bolesti hlavy

a další. Podrobnější výsledky studie viz. přílohy (Graumann-Brunt, 1999).

V letech 2003–2010 byla provedena studie se vzorkem 23 dětí s KISS

syndromem. Posbíraná data obsahovala informace o pohlaví, způsobu porodu,

gestačním týdnu, váze dítěte, kdy se poprvé objevily potíže atd. Studie uvádí,

že průměrný věk, kdy se objevily první příznaky je mezi 6-7 týdnem života v poměru

ženy-muži 1,6:1. Dále je zde uvedeno, že 13 z 23 dětí prodělalo těžký nebo

instrumentálně vedený porod. Všechny děti se narodily v termínu s průměrnou váhou

3 512 g. Nejčastějšími problémy byly omezený pohyb hlavy na jedné straně a potíže

s kojením. Také byly zaznamenány omezení a citlivost krčních obratlů, fibrotizace

v subokcipitální oblasti a fixace pánve a sakroiliakálních kloubů (Langau a Miller,

2012).

4 Přehnaný pláč je popisován jako nevysvětlitelný pláč a křik během prvních tří měsíců života. „Colic crying“ bylo definováno jako nadměrný pláč a křik více než 3 hodiny denně, 3 dny v týdnu po dobu více než 3 týdnů (Kim, 2011)

39

7.6 KIDD syndrom

KIDD syndrom je výsledkem neléčeného KISS syndromu a znamená KISS

syndromem vyvolaná dysgnózie a dyspraxie.

Příznaky KIDD syndromu mohou být: (Berg, 2010)

Bolesti hlavy/migrény

Neobvyklý způsob chůze

Špatné držení těla

Časté zakopávání, pády

Poruchy jemné a hrubé motoriky

Potíže s koncentrací a poruchy učení (únava, neposednost, hyperaktivita)

Opožděný vývoj řeči

Emocionální problémy (frustrace, podrážděnost, netrpělivost, agrese)

Potíže při čtení a psaní

Dysgnózie je senzomotorická porucha schopnosti poznávat předměty, což úzce

souvisí s potížemi při učení a koncentrací; dyspraxie znamená vývojovou poruchu

pohybové koordinace, jemné a hrubé motoriky a specifické poruchy řeči

(Langau a Miller, 2012; Zelinková, 2007).

Zelinková ve své práci uvádí, že dyspraxie je poruchou, která dítě může provázet

po celý život. Zejména v České republice je spojena s poruchami učení a chování.

Dyspraxie je velmi často doprovázena dysgnózií, což je vývojová porucha schopnosti

poznávat předměty. Tyto dvě poruchy se řadí mezi malá mozková postižení. Existuje

zde také závislost mezi dyslexií/dyskalkulií a poruchami motoriky a pohybovou

koordinací (Zelinková, 2007). Incidence dyspraxie je uváděna mezi 6–10 %. Vyskytuje

se až 4x častěji u chlapců v porovnání s dívkami. Významně jsou rozvojem

onemocnění ohroženy předčasně narozené děti nebo děti s extrémně nízkou porodní

váhou (ELBW). Kolář a kol uvádějí že až u 50 % dětí s ELBW se onemocnění později

rozvine a u předčasně narozených je riziko až 3,1x vyšší než u dětí narozených

v termínu (Kolář a kol., 2011). Pokud dyspraxie není včas rozpoznána, tak jsou děti

ve škole učiteli považovány za neukázněné a lenivé. Takto postižené děti mají potíže

naučit se jíst lžičkou, jasně a srozumitelně mluvit, samostatně se oblékat nebo jezdit

40

na kole. Také trpí pocity méněcennosti, narůstá nebezpečí úzkosti a depresí.

Nejběžnějšími projevy jsou ochablost svalů a neobratnost, nebo snížené svalové

napětí doprovázené zvýšenou pohyblivostí a pružností (Zelinková, 2007).

Až ve 40–45 % se dyspraxie vyskytuje společně s hyperaktivitou (syndrom ADHD),

dyslexií, autizmem, emocionálními nebo psychologicko-sociálními problémy (Kolář a

kol., 2011).

Projevy dyspraxie se v různých vývojových období liší. Po vyšetření 400 probandů

ve věku 2–28 let Zelinková uvádí projevy v různých věkových kategoriích: (Zelinková,

2007)

Od narození do 3 let:

U 70 % se objevuje hyperaktivita, potíže se spánkem a příjmením potravy,

přeskakuje etapu lezení, později sedí samo a začíná lozit, opožďuje se vývoj řeči.

Po narození je oslabený sací reflex což vede k neúspěšnému kojení. Při jídle

se objevuje dušení a dávení. Preferovaná strava bývá kašovitá nebo tekutá. Během

přijímání potravy má dítě špatnou koordinaci pohybů ruka – ústa. Není schopno

se samo najíst, drobí nebo rozlévá pití. Také je opožděný vývoj řeči díky špatné

koordinaci pohybů rtů, jazyka, měkkého patra a zubů.

Předškolní věk:

Při vývinu hrubé motoriky se objevují především nekoordinované pohyby

horních i dolních končetin během chůze po rovině, naráží do předmětů nebo nábytku.

Nestřídá nohy, když chodí po schodech, postupuje pouze jednou nohou. Dítě není

schopné vydržet v jedné poloze (stání, sezení v lavici), jelikož jeho svalstvo není

dostatečně rozvinuté a svalový tonus je nízký. S obtížemi zvládne chůzi po špičkách,

rovnováhu udržuje ta, že krouží rukama. Dítě dokáže skočit z jakékoli výšky, jelikož

není schopné předvídat nebezpečí.

V rámci sebeobsluhy se objevuje opožděný vývoj oblékání a obouvání,

hygienických návyků (čištění zubů, vyměšování). Stravu opět preferuje kašovitou

stravu. Při užívání příboru bývá dítě neobratné a jídlo mu dlouho trvá. Pohybové hry

volí méně náročné, odpovídající mladší věkové kategorii. Vývoj řeči je pomalý, bývá

nesrozumitelná, u náročnějších slov vynechává hlásky. Úchop psací potřeby je špatný

a křečovitý, kresba neodpovídá věku, často nelze poznat co dítě kreslí. V sociální

41

oblasti preferuje spíše společnost dospělých, nezapojuje se do skupinových her, často

si hraje samo. Dítěti vadí hluk a hlučné prostředí. Také nemá rádo doteky. Dále jej

po celý život může provázet poruchy koncentrace pozornosti, poruchy zrakového

a sluchového vnímání a prostorové orientaci.

Mladší a starší školní věk:

Díky špatné prostorové orientaci je dítě schopno zabloudit ve školní budově,

bývá neobratné při běžných denních činnostech. Je pro něj problematická tělesná

a výtvarná výchova, přetrvává u něj nezralá kresba, píše pomalu a písmo má

neupravené. Ve vyučování často vyrušuje, není schopno se soustředit. Obtížně

formuluje myšlenky, plánuje a organizuje aktivity. Tyto obtíže vedou k pocitům

méněcennosti a začínají se objevovat psychosomatické potíže jako je únava, bolesti

hlavy a břicha, nauzea a zvracení. Často střídá nálady a má strach ze sociálních

kontaktů, zvláště při neúspěchu. Neorientuje se v čase, organizaci práce atd.

Dospívání a dospělost:

K výše uvedeným problémům se přidává stydlivost při navazování kontaktu

s opačným pohlavím a je také ovlivněno utváření trvalejších přátelských vztahů.

To vede k pocitům méněcennosti, osamění a snížené sebedůvěry. Hůře se také

začleňuje do pracovního procesu a společnosti.

Aby se dětem, které trpí touto poruchou co nejvíce pomohlo, je důležitá včasná

diagnostika a intervence. Důležité je individuální posouzení a přizpůsobení se dítěti.

Je vhodné zvolit individuální vzdělávací plán a zlepšit tak kvalitu života i školních

výsledků jedince. Těžší úkoly je potřeba rozdělit na menší úseky a za každý pokrok

je dobré dítě pochválit. V žádném případě není doporučeno dítě trestat (Zelinková,

2007, Kolář a kol., 2011).

42

8. Manuální terapie torticollis, KISS a KIDD syndromu

Tato kapitola je věnována konkrétním metodám manuální terapie torticollis,

KISS/KIDD syndromu. O obecných zásadách manuální terapie pojednává kapitola 6.3.

8.1 Vojtova metoda

Vojtovu metodu objevil český neurolog a pediatr Václav Vojta kolem roku 1950.

Vojtův princip vychází z motorického vývoje dítěte do 1 roku. Dále je důležitá časná

diagnostika (do 3 měsíců věku) a ranná terapie (v prvních šesti měsících).

Jde o cílenou terapii, která vychází z toho, že hlavní potíž není ve svalech, ale v řízení

motoriky v CNS. Cvičením Vojty dochází k obnově neurálních spojení, které byly

funkčně blokovány; eventuálně dochází k nalezení nových spojení k nepoškozeným

strukturám (Orth, 2009, Skaličková-Kováčiková, 2014).

Jde o soubor cvičebních metod, které se využívají v léčbě hybných poruch.

Vojta přišel s myšlenkou, že v centrálním nervovém systému jsou zakódovány vrozené

pohybové vzorce, které lze stimulací aktivovat a dal tak vzniku novému směru: reflexní

lokomoce (Vojta, Peters, 2010).

Reflexní lokomoce se skládá z reflexního plazení (poloha na břiše) a reflexního

otáčení (poloha na zádech, boku). Podstatou terapie je nácvik pohybového stereotypu,

kterým je pohyb vpřed. Tyto pohybové vzorce jsou genetickou výbavou člověka a jsou

aktivní ihned po porodu (Vojta, Peters, 2010; Orth, 2009).

Podle Orthové jsou nejdůležitějšími znaky terapie:

„aplikace nezávisle na věku a obrazu nemoci

cílené použití v ranné terapii, od narození

definované výchozí polohy a spoušťové zóny

aktivace charakteristických hybných vzorců, které umožňují zajištění držení těla

a cílené pohyby

pravidelně opakovaný průběh rytmických pohybů, které jsou typické pro pohyb

vpřed (lokomoci)

reprodukovatelnost vzorců pro osvědčenou, spolehlivou aplikaci“ (Orth, 2009)

Při terapii není nutná vědomá spolupráce dítěte, jelikož se vychází z vrozených

pohybových vzorců (Zounková, Smolíková, 2012).

43

8.2. Neurovývojová terapie (Bobath koncept)

Bobath koncept vyvinuli manželé Bobathovi během posledních třiceti let.

Koncept využívá poznatků o motorickém vývoji dítěte. Hlavním principem terapie

je tzv. handling – manuální vedení. Rodič s dítětem manipuluje tak, aby stimuloval

správné pohybové vzory při běžných denních činnostech (krmení/kojení, hygiena,

sebeobsluha). Jedná se o systém 24 hodinového působení na všechny systémy.

Koncept využívá světla, hluku, barev či manuálního kontaktu na těle dítěte tak,

aby bylo dítě motivováno k provedení pohybu v určité poloze. Jde tedy o aktivní

spolupráci s dítětem, kdy se samo učí kontrolovat přípravu na pohyb, posturu a funkční

aktivitu (Zounková, Smolíková, 2012; Kristková, 2011).

Cílem terapie je dle Zounkové a Smolíkové následující:

„regulace svalového napětí, inhibice nežádoucích pozičních a pohybových projevů

vzájemné nastavení tělesných segmentů do osy, tvorba normálních vývojových

motorických projevů hrubé a jemné motoriky

zvýšení mobility a aktivity dítěte, naučený pohyb spojit s funkční aktivitou“

(Zounková, Smolíková, 2012).

8.3 Arlenova atlasová terapie

Jde o metodu ošetření prvního krčního obratle a má účinky zejména na změny

v CNS a také zlepšuje cévní zásobení mozku. Nervové zásobení svalů a pojivové

tkáně okolo atlasu je velmi bohaté, a právě díky těmto nervovým senzorům je člověk

schopen registrovat a vnímat polohu těla v prostoru a také pomáhají regulovat svalové

napětí celého těla. Jelikož jsou propojeny i s rovnovážným ústrojím mají co dočinění

i s vývojem jemné a hrubé motoriky, nepřímo se také podílejí na vnímání bolesti

(Surminski, Karch a kol., 2003).

Arlenova atlasová terapie hraje důležitou roli při snižování svalového napětí

u řady neurologických onemocnění či bolestivých stavů. Tato metoda je ze všech

metod manuální terapie nejšetrnější, jelikož se obejde bez trakce, otáčení nebo

záklonu hlavy. Atlasová terapie má především vliv na společný regulační systém

44

pro svalové napětí, vegetativní nervový systém, rovnováhu a sebeuvědomění těla

(Surminski, Karch a kol., 2003).

Pacient sedí ve vzpřímené poloze, terapeut zhodnotí polohu atlasu

a prostředním prstem provádí krátké impulzy. Délka impulzu trvá zhruba 12-15 ms

(jako „mrknutí oka“), aby nedošlo k aktivaci některého obranného reflexu, tudíž

by měla být bezbolestná. Surminski uvádí, že metoda atlasové terapie nemá vedlejší

účinky (Surminski).

8.4 Kraniosakrální terapie

Hlavní podstatou metody kraniosakrální terapie je práce s energií. Metoda byla

vyvinuta na počátku 20. století, kdy byly zjištěny mikropohyby lebky, které lze cítit

rukama. Dále byly zkoumány vlivy mikropohybů lebky na ostatní tělesné funkce.

Základem metody je usměrňování toku tkáňového moku k dosažení přirozené

rovnováhy. Důležité je nalezení kraniosakrálního rytmu, což znamená pulzaci

mozkomíšního moku. Při kraniosakrální terapii je využíváno vlastností CNS a drobných

pohybů mezi kostmi a v lebečních švech. Terapii je možné použít i k odstranění napětí

vzniklé traumatem lebky (porodní traumata, úrazy hlavy). Terapeut pracuje

s pacientem v leže a jemnými dotyky či mírným tlakem na lebku nebo křížovou kost

stimuluje správný tok tkáňových tekutin. Frekvenci určuje terapeut individuálně.

Metoda se využívá při léčbě migrén a bolestí hlavy, skoliózy, koordinačních poruch,

potížích s učením, chronické únavy atd. (Landeweer, 2009; Patterson, 2014, DMO.cz,

2016; Prokopová).

Obr. 7: Schématické znázornění kranio-sakrálního spojení. Zdroj: Patterson, 2014

45

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo předložit publikované poznatky zabývající se

porodním poraněním novorozence. Hlavním úkolem bylo shromáždit informace

o torticollis, KISS a KIDD syndromu. Prvním cílem bylo předložit poznatky o evoluci

lidského porodu, jeho porodním mechanismu a souvislost s porodním poraněním.

Dohledané informace prokázaly souvislost mezi vývojem lidské pánve, porodem a jeho

mechanismem na riziko vzniku porodního poranění. Je zde popsáno srovnání porodů

mezi primáty a homo sapiens a také jak se vlivem bipedialismu změnil sklon pánve.

Druhým cílem bylo z dostupné literatury zjistit jaké jsou rizikové faktory porodního

poranění novorozenců. Autoři se shodli, že existuje pestrá škála rizikových faktorů,

které jsou rozděleny na rizikové faktory z hlediska matky, plodu a samotného porodu.

Třetím cílem bylo vytvořit stručný přehled nejčastěji se vyskytujících poranění

spojených s porodem a zjistit jejich incidenci v ČR i ve světě. Dle dostupných studií

z Kashanské, Prešovské a Plzeňské nemocnice se nejčastěji vyskytovala poranění

měkkých tkání, kefalhematom, paréza brachiálního plexu, zlomenina klíční kosti

a krvácení do CNS. Čtvrtým cílem bylo podat ucelené informace o svalové torticollis

u dětí. Autoři se shodují, že jde o nejčastější poranění měkkých tkání

v novorozeneckém věku. Incidence je uváděna v rozmezí 0,2-2 %. Příčinou může být

trauma během operačního porodu, malpozice plodu v děloze, oligohydramnion a další.

Podstatou onemocnění je krvácení, natržení nebo ischemie kývače hlavy s následnou

kontrakturou. Nápadným příznakem je inklinace hlavičky k postižené straně.

Onemocnění je spojeno s dalšími patologiemi jako je plagiocefalie, asymetrie těla či

dysplazie kyčlí. Pátým cílem bylo podat ucelené informace o KISS a KIDD syndromu

a jeho léčbě. Podkladem pro vznik onemocnění je poškození kraniocervikálního

přechodu. Dalšími rizikovými faktory jsou malpozice plodu v děloze, operační porod či

váha dítěte přes 4 kg. U takto postižených dětí se rozvíjí celá škála příznaků jako je

torticollis, plagiocefalie, potíže se spánkem a kojením na jedné straně či „colic crying“.

Pokud se včas nezačne s terapií může přejít do fáze KISS syndromem vyvolaná

dysgnózie a dyspraxie (KIDD syndrom), při kterém se rozvinou další příznaky spojené

s poruchou koncentrace a učením. Dalšími příznaky mohou být časté migrény,

únavnost, špatné držení těla atd. Obě tyto poruchy se léčí pomocí manuální terapie.

Mezi účinné metody patří Vojtův princip, Bobath koncept, Arlenova atlasová terapie

či kraniosakrální terapie. Stanovené cíle byly splněny.

46

Seznam obrázků:

Obr. 1 Vztah mezi velikostí pánevního vchodu a hlavičky novorozence u primátů .... 12

Obr. 2 Schéma rotace hlavy při porodu ..................................................................... 14

Obr. 3 Vnitřní rotace hlavičky plodu ........................................................................... 17

Obr. 4: Schématické znázornění jednotlivých typů krvácení ..................................... 25

Obr. 5: Schématické znázornění kraniocervikálního přechodu.................................. 33

Obr. 6 KISS I a KISS II .............................................................................................. 35

Obr. 7: Schématické znázornění kranio-sakrálního spojení. ..................................... 44

Seznam grafů:

Graf č.1: Vývoj počtu narozených mimo zdravotnická zařízení, absolutně a v přepočtu

na 1 000 narozených celkem..................................................................................... 15

Graf č.2: Procentuální vyjádření počtu porodů mimo zdravotnická zařízení v USA

v letech 1990–2012 ................................................................................................... 16

Graf č.3: Klasifikace růstu plodu ve druhé polovině těhotenství ................................ 19

Graf č.4: Procentuální zastoupení vybraných typů porodního traumatismu v letech

2003–2007 ................................................................................................................ 27

Graf č.5: Srovnání způsobů porodu jako rizikových faktorů na rozvoj KISS syndromu v

Bádensku-Württembersku v roce 1988 a Bavorsku v roce 1989 ............................... 37

47

Přílohy

Tabulka č.1 – Příznaky typické pro KISS I. a KISS II.

HL

AV

NÍ

PŘ

ÍZN

AK

Y A

OB

JE

KT

IVN

Í N

ÁL

EZ

KISS I. KISS II.

Symptomy Objektivní nález Symptomy Objektivní nález

Fixace hlavy a

trupu k jedné

straně

Torticollis Opistotonus

během spánku

Plagiocefalie

Asymetrie

obličeje a

záhlaví

Asymetrie

hýžďových

záhybů

Odmítá ležet

nakloněné

C-skolióza

Vyhýbá se

očnímu kontaktu

s rodiči

Nekoordinované

pohyby končetin

Potíže s kojením

na jedné straně

Zvednuté ruce

Přehnaný pláč Omezená

hybnost jedné

strany těla

Studené, opocené

končetiny

Ramena bývají

nakřivo

Vyhýbá se očnímu

kontaktu s rodiči

Málo vyvinuté

orofaciální

svaly - slinění

Přehnaný pláč

VE

DL

EJ

ŠÍ

PŘ

ÍZN

AK

Y

Slinění a potíže s polykáním

Studené a opocené končetiny

Opožděný vývoj kyčlí, obvykle jednostranný

Malpozice nohou, pes adductus

Dítě nemá rádo oblékání a svlékání oděvu

(Zdroj: Langkau a Miller, 2012, [online])

48

Data z výzkumu výskytu KISS syndromu v letech 1996–1997:

(Graumann-Brunt, 1999)

Tabulka 2: Zjištěná data ohledně těhotenství a porodu zkoumaného souboru (n=117).

Nepravidelnosti během těhotenství a porodu 71,8 %

Předčasný porod 21,6 %

Vícečetné těhotenství 5,2 %

Porod koncem pánevním 3,4 %

EPH gestóza 3,4 %

Porod per forceps/VEX 11,1 %

Císařský řez 25,6 %

Kefalhematom 2,6 %

Zlomenina klíční kosti 2,6 %

Tabulka 3: Příznaky poruch neurofyziologického vývoje (n=117)

Normální svalový tonus 17,1 %

Napjaté zádové svaly 61,5 %

Opistotonus 70,1 %

Asymetrie krčních svalů 58,1 %

Kraniofaciální asymetrie 30,8 %

C-skolióza 18,8 %

Deformity chodidel 15,4 %

Dysplazie kyčle 18,8 %

Plagiocefalie 46,2 %

Špatná tolerance polohy na břiše 31,0 %

Porucha očních pohybů 3,4 %

49

Tabulka 4: Příznaky vegetativních projevů a chování u KISS (n=117)

Přehnaný pláč -"colic crying" 40,5 %

Plačtivost 27,4 %

Narušený spánek 31,6 %

Potíže s kojením 11,1 %

Slintání 5,1 %

Otevřená pusa 6 %

Časté infekce horních cest dýchacích 4,7 %

Strachy 1,7 %

Únava 1,4 %

Tiky 3,1 %

Bolesti hlavy 14,1 %

Abnormální chování 4,7 %

50

Seznam použité literatury:

Články:

ANDERSEN, J., et al. Perinatal brachial plexus palsy. Paediatrics and Child

Health. 2006, 11, 2, s. 93-100. ISSN 1878-206X.

ARYA, Rita, Melissa WHITWORTH a Tracey JOHNSTON. Mechanism and

management of normal labour. Obstetrics Gynaecology & Reproductive Medicine

[online]. 2007, 17(8), s. 227–231 [cit. 2017-03-31]. DOI:

10.1016/j.ogrm.2007.06.007.

Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/222518306_Mechanism_and_managem

ent_of_normal_labour

BIEDERMANN, Heiner. Das KISS – Syndrome der Neugeborenen und Kleinkinder.

Menuelle Medizin [online]. 1993, 31, s. 97-107 [cit. 2017-03-31]. ISSN 0300-8630.

Dostupné z: http://www.manmed.org/wp-

content/uploads/2012/09/KiSS_MM93ocr.pdf

BRAND, Paul a kol. Systematic Review of Effects of Manual Therapy in Infants with

Kinetic Imbalance due to Suboccipital Strain (KISS) Syndrome. The Journal of

Manual & Manipulative Therapy [online]. 2005, 13(4), s. 209-214 [cit. 2017-03-31].

Dostupné z:

http://regispthomeexerciseprograms.pbworks.com/f/KISS+syndrome.pdf

CARENZIO, Gabriella a kol. Early rehabilitation treatment in newborns with

congenital muscular torticollis. EUROPEAN JOURNAL OF PHYSICAL AND

REHABILITATION MEDICINE [online]. 2015, 2015(51), s. 539-544 [cit. 2017-04-

13]. Dostupné z: http://www.minervamedica.it/en/journals/europa-

medicophysica/article.php?cod=R33Y2015N05A0539

DEKKER, Rebecca. Friedman’s Curve and Failure to Progress: A Leading Cause

of Unplanned C-sections: The Evidence on Failure to Progress and Friedman’s

Curve. Evidence Based Birth [online]. 2013, [cit. 2017-03-31]. Dostupné z:

https://evidencebasedbirth.com/friedmans-curve-and-failure-to-progress-a-

leading-cause-of-unplanned-c-sections/

https://www.researchgate.net/publication/222518306_Mechanism_and_management_of_normal_labour

https://www.researchgate.net/publication/222518306_Mechanism_and_management_of_normal_labour

http://www.manmed.org/wp-content/uploads/2012/09/KiSS_MM93ocr.pdf

http://www.manmed.org/wp-content/uploads/2012/09/KiSS_MM93ocr.pdf

http://regispthomeexerciseprograms.pbworks.com/f/KISS+syndrome.pdf

http://www.minervamedica.it/en/journals/europa-medicophysica/article.php?cod=R33Y2015N05A0539

http://www.minervamedica.it/en/journals/europa-medicophysica/article.php?cod=R33Y2015N05A0539

https://evidencebasedbirth.com/friedmans-curve-and-failure-to-progress-a-leading-cause-of-unplanned-c-sections/

https://evidencebasedbirth.com/friedmans-curve-and-failure-to-progress-a-leading-cause-of-unplanned-c-sections/

51

DOLEŽEL, Zdeněk a kol. Novorozenec – nález fyziologický a nález abnormální.

Pediatrie pro praxi [online]. 2013, 16(2), s. 113 [cit. 2017-04-13]. ISSN 1803-

5264. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/02/09.pdf

GERMANOVÁ, Zora. Torticollis v detskom veku. Pediatria pre prax [online]. 2008,

č. 6, s. 344-345 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z:

http://www.solen.sk/pdf/d021c796d7a0c4c84fa388c02ef61af2.pdf

GRAUMANN-BRUNT, Sigrid. Kinetic Imbalances due to Suboccipital Strain and

their Pathological Sequelae. Manuelle Medizin [online]. 1999, č. 37, s. 67-78 [cit.

2017-04-16]. Dostupné z: http://www.dunkelfuehlraum.de/kiss.htm

HÁLEK, Jan a Marta NEKLANOVÁ. Benigní paroxyzmální torticollis. Pediatrie pro

praxi [online]. 2012, 13(2), s. 118-119 [cit. 2017-04-13]. ISSN 1803-5264.

Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/02/13.pdf

HANINEC, Pavel a Radek KAISER. Operační léčba poranění plexus brachialis.

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie [online]. 2011, roč. 74, č. 6, s. 619-

630. ISSN 1210-7859 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.csnn.eu/ceska-

slovenska-neurologie-clanek/operacni-lecba-poraneni-plexus-brachialis-

36303?confirm_rules=1

HANLEY, Gilian E. a kol. Diagnosis onset of labor: a systematic review of definitions

in the research literature. BMC Pregnancy and Childbirth [online]. 2016, 16 (71),

1-11 [cit. 2017-03-31]. DOI: 10.1186/s12884-016-0857-4. Dostupné z:

https://bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12884-016-

0857-4

HAPPLE, Christine a kol. „Cases against KiSS“: Ein diagnostischer Algorithmus

des frühkindlichen Torticollis: ‘Cases against KiSS’: A Diagnostic Algorithm for

Children with Torticollis. Klin Padiatr [online]. 2009, 220, s. 430-435 [cit. 2017-03-

31]. DOI: 10.1055/s-0029-1243162. ISSN 0300-8630. Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/40690979_%27Cases_against_KiSS%2

7_A_Diagnostic_Algorithm_for_Children_with_Torticollis

HUML, Pavel a kol. Porodní Poranění novorozence. Prevence úrazů, otrav a násilí

[online]. 2014, 10(1), s. 53-58 [cit. 2017-04-13]. ISSN 1804-7858. Dostupné z:

http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/02/09.pdf

http://www.solen.sk/pdf/d021c796d7a0c4c84fa388c02ef61af2.pdf

http://www.dunkelfuehlraum.de/kiss.htm


http://www.csnn.eu/ceska-slovenska-neurologie-clanek/operacni-lecba-poraneni-plexus-brachialis-36303?confirm_rules=1



https://bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12884-016-0857-4

https://bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12884-016-0857-4

https://www.researchgate.net/publication/40690979_%27Cases_against_KiSS%27_A_Diagnostic_Algorithm_for_Children_with_Torticollis

https://www.researchgate.net/publication/40690979_%27Cases_against_KiSS%27_A_Diagnostic_Algorithm_for_Children_with_Torticollis

52

http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-

nasili/administrace/clankyfile/20140630144305855598.pdf

CHING-FANG, Hu a kol. Longitudinal follow-up of muscle echotexture in infants

with congenital muscular torticollis. Medicine [online]. 2017, 96(6), s. 1-6 [cit.

2017-04-13]. DOI: 10.1097/MD.0000000000006068. Dostupné z:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5313018/pdf/medi-96-e6068.pdf

JUNG Wilhelm Michael. Vojta therapy and neurodevelopmental treatment in

Children with infantile postural asymmetry: a randomised controlled trial. The

Journal of Physical Therapy Science [online]. 2017, 29(2), s. 301-306 [cit. 2017-04-

13]. DOI: 10.1589/jpts.29.301 Dostupné z:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5332993/

KAŇOVSKÝ, Petr. Cervikální dystonie. Česká a slovenská neurologie a

neurochirurgie [online]. 2007, 70/103(4), 358-370 [cit. 2017-04-11]. Dostupné z:

http://www.prolekare.cz/pdf?ida=nn_07_04_02.pdf

KARCH, Daniel a kol. MANUALMEDIZINISCHE BEHAN DLUNG DES KISS-

SYNDROMS UND ATLASTHERAPI E NACH ARLEN. Kommission zu

Behandlungsverfahren bei Entwicklungsstörungen und zerebralen

Bewegungsstörungen [online]. 2003, s. 1-16 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z:

http://www.neuropaediatrie.com/fileadmin/user_upload/pdfs/Kiss_und_Arlen_neu.

pdf

KIM, Joon Sik. Excessive crying: behavioral and emotional regulation disorder in

infancy. Korean Journal of Pediatrics [online]. 2011, 54(6), s. 229-233 [cit. 2017-

04-16]. DOI: 10.3345/kjp.2011.54.6.229. Dostupné z:


KOLÁŘ, Pavel a kol. Vývojová porucha koordinace – vývojová dyspraxie. Česká

a Slovenská neurologie a neurochirurgie [online]. 2011, 74(107:5), s. 533-538 [cit.

2017-04-14]. ISSN 1802-4041. Dostupné z: http://www.csnn.eu/ceska-slovenska-

neurologie-clanek/vyvojova-porucha-koordinace-vyvojova-dyspraxie-

36049?confirm_rules=1

KYEONGSOO, Lee a kol. A comparison of outcomes of asymmetry in infants with

congenital muscular torticollis according to age upon starting treatment. The

http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-nasili/administrace/clankyfile/20140630144305855598.pdf

http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-nasili/administrace/clankyfile/20140630144305855598.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5313018/pdf/medi-96-e6068.pdf


http://www.prolekare.cz/pdf?ida=nn_07_04_02.pdf

http://www.neuropaediatrie.com/fileadmin/user_upload/pdfs/Kiss_und_Arlen_neu.pdf

http://www.neuropaediatrie.com/fileadmin/user_upload/pdfs/Kiss_und_Arlen_neu.pdf


http://www.csnn.eu/ceska-slovenska-neurologie-clanek/vyvojova-porucha-koordinace-vyvojova-dyspraxie-36049?confirm_rules=1



53

Journal of Physical Therapy Science [online]. 2017, 29(3), s. 543-547 [cit. 2017-04-

13]. DOI: 10.1589/jpts.29.543 Dostupné z:


KYEONGSOO, Lee a kol. A study on asymmetry in infants with congenital muscular

torticollis according to head rotation. The Journal of Physical Therapy Science

[online]. 2017, 29(1), s. 48-52 [cit. 2017-04-13]. DOI: 10.1589/jpts.29.48. Dostupné

z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5300803/pdf/jpts-29-048.pdf

LANGKAU, Josefa a Joyce MILLER. An Investigation of Musculoskeletal

Dysfunctions in Infants Including a Case Series of KISS Diagnosed Children.

Journal of Clinical Chiropractic Pediatrics. Virginia, USA: Council on Chiropractic

Pediatrics, [online]. 2012, 13(1), s. 958-967 [cit. 2017-03-31]. ISSN 2372-6210.

Dostupné z:

http://www.chiro.org/pediatrics/ABSTRACTS/An_Investigation_of_Musculoskeleta

l.shtml

MASOUMEH, Abedzadeh-Kalahroudi a kol. Incidence of Neonatal Birth Injuries

and Related Factors in Kashan, Iran. Archives of Trauma Research [online]. 2015,

4(1), s. 1-5 [cit. 2017-04-13]. DOI: 10.5812/atr.22831. Dostupné z:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4460260/pdf/atr-04-01-22831.pdf

MILTON, Hagood Sarah. Normal labor and delivery. Medscape [online]. 2016, 1 –

24 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://emedicine.medscape.com/article/260036-

overview#a1

MUCHOVÁ, Miroslava. Diferenciální diagnostika abnormálního držení hlavy v

dětském věku. Neurologie pro praxi [online]. 2009, 10(1), s. 39-43 [cit. 2017-04-

13]. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2009/01/09.pdf

OFFIAH, Edward Curtis a Emilly DAY. The craniocervical junction: embryology,

anatomy, biomechanics and imaging in blunt trauma. Insights into Imaging [online].

2017, 8(1), s. 29-47 [cit. 2017-04-13]. DOI: 10.1007/s13244-016-0530-5. Dostupné

z: http://link.springer.com/article/10.1007/s13244-016-0530-5

ONDRIOVÁ, Iveta a Anna SINAIOVÁ. Porodní traumatismus u novorozenců.

Sestra. 2012, 22(1), s. 44-46. ISSN 1210-0404.


https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5300803/pdf/jpts-29-048.pdf

http://www.chiro.org/pediatrics/ABSTRACTS/An_Investigation_of_Musculoskeletal.shtml

http://www.chiro.org/pediatrics/ABSTRACTS/An_Investigation_of_Musculoskeletal.shtml

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4460260/pdf/atr-04-01-22831.pdf

http://emedicine.medscape.com/article/260036-overview#a1

http://emedicine.medscape.com/article/260036-overview#a1

http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2009/01/09.pdf

http://link.springer.com/article/10.1007/s13244-016-0530-5

54

ONDRUŠ, Jan. Poporodní paréza plexus brachialis [online]. 2002, [cit. 2017-04-

14]. Dostupné z: http://home.tiscali.cz/ca858921/pedia/plex_br.htm

PÁNEK, Martin. Současné trendy v péči o novorozence. Pediatrie pro praxi [online].

2013, 14(6), s. 363–366 [cit. 2017-03-31]. ISSN 1803-5264. Dostupné z:


PAVLÍKOVÁ, Eva. Psychologické dny 2012: Prostor v nás a mezi námi – respekt,

vzájemnost, sdílení. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 [online]. s.

5–17, [cit. 2017-03-31]. ISBN 978-80-244-3492-6. Dostupné z:

http://cmps.ecn.cz/pd/Psychologicke-dny-2012.pdf

RIDZOŇ, Petr. Trauma brachiálního plexu a jeho větví. Neurologie pro praxi

[online]. 2008, 9(1), s. 9-13 [cit. 2017-04-14]. ISSN 1803-5280. Dostupné z:


ROSENBERG, Karen a Wenda TREVATHAN. Birth, obstetrics and human

evolution. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology [online].

2002, 109(11), 1199-1206 [cit. 2017-04-11]. DOI: 10.1046/j.1471-

0528.2002.00010.x. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-

0528.2002.00010.x/full

ROSNER, Anthony. Infant and Child Chiropractic Care: An Assessment of the

Research. Chiro.org [online]. 2003, [cit. 2017-04-16]. Dostupné z:

http://www.chiro.org/pediatrics/FULL/Infant_and_Child_Chiropractic_Care.shtml

SHIN-YOUNG, Yim a kol. Integrative analysis of congenital muscular torticollis:

from gene expression to clinical significance. BMC Medical Genomics [online].

2013, 6(Suppl 2): S10, s.1-13 [cit. 2017-04-16]. DOI: 10.1186/1755-8794-6-S2-

S10. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3654872/

SINDING-LARSEN, Charlotte, Randi BJØRNSTAD a Jens GRØGAARD.

KISS – forklaringen på mange plager hos barn? Tidsskr Nor Legeforen [online].

2011, (4), s. 338-9 [cit. 2017-03-31]. DOI: 10.4045/tidsskr.09.1450. Dostupné z:

http://tidsskriftet.no/2011/02/kommentar/kiss-forklaringen-pa-mange-plager-hos-

barn

SKALIČKOVÁ - KOVÁČIKOVÁ, Věra. Vojtův přístup k diagnostice hybné poruchy

u dětí a k její terapii. Rehabilitácia [online]. 2014, 51(2), s. 110-119 [cit. 2017-04-

http://home.tiscali.cz/ca858921/pedia/plex_br.htm


http://cmps.ecn.cz/pd/Psychologicke-dny-2012.pdf


http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-0528.2002.00010.x/full

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-0528.2002.00010.x/full

http://www.chiro.org/pediatrics/FULL/Infant_and_Child_Chiropractic_Care.shtml


http://tidsskriftet.no/2011/02/kommentar/kiss-forklaringen-pa-mange-plager-hos-barn

http://tidsskriftet.no/2011/02/kommentar/kiss-forklaringen-pa-mange-plager-hos-barn

55

16]. ISSN 0375–0922. Dostupné z:

http://www.rehabilitacia.sk/archiv/cisla/2REH2014-m.pdf

SLETTEDAL ÖNDER, Imer. Barnepsykiatriske tilstander og «KISS-KIDD». Tidsskr

Nor Legeforen [online]. 2011, 131(18), s. 1743 [cit. 2017-03-31]. DOI:

10.4045/tidsskr.11.0899. Dostupné z: http://tidsskriftet.no/2011/09/brev-til-

redaktoren/barnepsykiatriske-tilstander-og-kiss-kidd

TICHÁ, Petra a kol. Život ohrožující extrakraniální krvácení. Pediatrie pro praxi

[online]. 2014, 15(6), s. 363–364 [cit. 2017-04-11]. ISSN 1803-5264. Dostupné z:


ZELINKOVÁ, Olga. Dyspraxie. Pedagogika [online]. 2007, LVII, s. 58-67 [cit.

2017-04-13]. Dostupné z:

http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2007_1_06_Dyspraxie_58_

67.pdf

ZOUNKOVÁ, Irena a Libuše SMOLÍKOVÁ. Následná ambulantní fyzioterapie

nezralých dětí. Pediatrie pro praxi [online]. 2012, 13(5), s. 299-303 [cit. 2017-04-

16]. ISSN 1803-5264. Dostupné z:


Internetové stránky:

BERG, Angela. KiSS-Induced Dysgnosia and Dyspraxia = KiDD. Kiss-Kid.de

[online]. 2010, [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.kiss-

kid.de/site_en/en_kidd_syndrome.html

Bobath koncept. Dětská mozková obrna.cz [online], 2016 [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: http://www.detska-mozkova-obrna.cz/lecba-dmo/bobath-koncept

Deformity lebky. Plagiocefalie.cz [online]. Frýdek-Místek, [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: http://plagiocefalie.cz/deformity_lebky-typy_deformit.html

Kraniosakrální systém. Kraniosakrální terapie: je cesta zdraví [online], [cit. 2017-

04-16]. Dostupné z: http://kraniosakralniterap.cz/aktuality.html

Kraniosakrální terapie. Dětská mozková obrna.cz [online], 2016 [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: http://www.detska-mozkova-obrna.cz/lecba-dmo/synergicka-reflexni-

terapie-srt/kraniosakralni-terapie

http://www.rehabilitacia.sk/archiv/cisla/2REH2014-m.pdf

http://tidsskriftet.no/2011/09/brev-til-redaktoren/barnepsykiatriske-tilstander-og-kiss-kidd

http://tidsskriftet.no/2011/09/brev-til-redaktoren/barnepsykiatriske-tilstander-og-kiss-kidd


http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2007_1_06_Dyspraxie_58_67.pdf

http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2007_1_06_Dyspraxie_58_67.pdf


http://www.kiss-kid.de/site_en/en_kidd_syndrome.html

http://www.kiss-kid.de/site_en/en_kidd_syndrome.html

http://www.detska-mozkova-obrna.cz/lecba-dmo/bobath-koncept

http://plagiocefalie.cz/deformity_lebky-typy_deformit.html

http://kraniosakralniterap.cz/aktuality.html

http://www.detska-mozkova-obrna.cz/lecba-dmo/synergicka-reflexni-terapie-srt/kraniosakralni-terapie

http://www.detska-mozkova-obrna.cz/lecba-dmo/synergicka-reflexni-terapie-srt/kraniosakralni-terapie

56

KRISTKOVÁ, Veronika. Vojtova metoda nebo Bobath koncept? FYZIOBESKYD:

dětská rehabilitace a fyzioterapie [online], 2011 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z:

http://www.fyziobeskyd.cz/vojtova-metoda-nebo-bobath-koncept/

Mechanika porodu. Porodnice.cz [online]. Kamenice: Mother-Care-Centrum, 2014

[cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://asistentky.porodnice.cz/mechanika-porodu

PATTERSON, Duane. What Can Cranial Sacral Work Do For You? Body and Sole

Healing Connection [online], 2014 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z:

http://www.bandshc.com/blog-articles/massage/can-cranial-sacral-work/

SURMINSKI, Oleg. Arlen’s atlas therapy. Privat Orthopedics Clinic Berlin [online].

Berlin [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: https://www.orthopaedie-

prenzlauerberg.de/en/services/arlen-s-atlas-therapy

Monografie:

ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK a kol. Porodnictví. 3., zcela přepracované a

doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4529-9.

BOREK, Ivo. Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Druhé

doplněné vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v

Brně, 2001. ISBN 80-7013-338-4.

FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK. Intenzivní péče o novorozence. Vyd. 1.

V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů,

2007, 403 s. ISBN 978-80-7013-447-4.

HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, xxxii, 767

s. ISBN 80-726-2178-5.

JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. Praha: MF-medical services,

2013. ISBN 978-80-204-2994-0.

LANDEWEER, Gert Groot. Kraniosakrální terapie: Jak se vlastními silami zbavit

tělesných blokád. Olomouc: Fontána, 2009. ISBN 978-80-7336-538-7.

ORTH, Heidi. Dítě ve Vojtově terapii: Příručka pro praxi. České Budějovice: KOPP,

2009. ISBN 978-80-7232-378-4.

http://www.fyziobeskyd.cz/vojtova-metoda-nebo-bobath-koncept/


http://www.bandshc.com/blog-articles/massage/can-cranial-sacral-work/

https://www.orthopaedie-prenzlauerberg.de/en/services/arlen-s-atlas-therapy

https://www.orthopaedie-prenzlauerberg.de/en/services/arlen-s-atlas-therapy

57

VOJTA, Václav a Annegret PETERS. Vojtův princip: Svalové souhry v reflexní

lokomoci a motorické ontogenezi. 3., zcela přepracované vydání. Praha: Grada

Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2710-3.

VRÁNOVÁ, Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1764-6.

Ostatní zdroje:

BUŠKOVÁ, Jitka a kol. Kraniocervikální přechod: anatomie zobrazení [online].

Brno, 2015 [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www15.spinalni-

kongres.cz/sbornik/prezentace/4_15.pdf

MACDORMAN, Marian F. a kol. Trends in Out-of-Hospital Births in the United

States, 1990–2012. NCHS Data Brief [online]. 2014, No.144, s. 1-8 [cit. 2017-04-

13]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/nchs/data/databriefs/db144.pdf

ŠÍPEK, Antonín. Vědci identifikovali gen pro těžkou obličejovou vadu.

Gate2Biotech [online]. 2014. [cit. 2017-04-13]. ISSN 1802-2685. Dostupné z:

http://www.gate2biotech.cz/vedci-identifikovali-gen-pro-tezkou-oblicejovou-vadu/

WEISNEROVÁ, Jana. Narození mimo zdravotnická zařízení. ÚZIS ČR: Ústav

zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2011, 7, s. 1-5 [cit. 2017-04-11].

Dostupné z: http://uzis.cz/rychle-informace/narozeni-mimo-zdravotnicka-zarizeni

ŠRÁČEK, Jiří. Současné poznatky o evoluci lidského porodu [online]. Pardubice:

Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, 2005 [cit. 2017-04-16].

Dostupné z: http://www.planovanirodiny.cz/clanky/soucasne-poznatky-o-evoluci-

lidskeho-porodu

http://www15.spinalni-kongres.cz/sbornik/prezentace/4_15.pdf

http://www15.spinalni-kongres.cz/sbornik/prezentace/4_15.pdf

https://www.cdc.gov/nchs/data/databriefs/db144.pdf

http://www.gate2biotech.cz/vedci-identifikovali-gen-pro-tezkou-oblicejovou-vadu/

http://uzis.cz/rychle-informace/narozeni-mimo-zdravotnicka-zarizeni

http://www.planovanirodiny.cz/clanky/soucasne-poznatky-o-evoluci-lidskeho-porodu

http://www.planovanirodiny.cz/clanky/soucasne-poznatky-o-evoluci-lidskeho-porodu

Date post:	20-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI · terapie, Vojtova metoda, Bobath koncept, kraniosakrální...

Documents