Univerzita Palackého v Olomouci
P írodov decká fakulta
Kadedra rozvojových studií
Bc. Vladimíra Šimková
Geopolitické aspekty rusko-gruzínských vztahů
Geopolitical aspects of russian-georgian relationship
Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
Olomouc 2015
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta
Akademický rok 2011/2012
ZADANÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE ĚPROJEKTU, UM LECKÉHO DÍLA, UM LECKÉHO VÝKONU)
Jméno a p íjmení: Bc. Vladimíra ŠIMKOVÁ Osobní číslo: R110095
Studijní program: N1301Geografie Studijní obor: Mezinárodní rozvojová studia Název tématu: Geopolitické aspekty rusko-gruzínských vztahů
Zadávající katedra: Katedra rozvojových studií
Zásady pro vypracování textu:
Cílem diplomové práce je zhodnocení geopolitických aspektů rusko-gruzínských vztahů Ěvlivy geografického prost edí, rozmíst ní obyvatelstva, historické stereotypy, Ěgeoěpolitické zájmy t etích stran, apod.ě na rusko-gruzínské vztahy v období po roce 1řř0.
Rozsah grafických prací: dle pot eby
Rozsah pracovní zprávy: 20 – 25 tisíc slov
Forma zpracování diplomové práce: tišt ná/elektronická
Seznam odborné literatury:
Kuchyňková P. Šmíd T. 2008. Rusko jako geopolitický aktér v postsov tském prostoru. Mezinárodní politologický ústav MU Prorok V., Lisa A. 2011 Teorie a praxe ešení politických konfliktů. Praha: Grada. Romancov, M. 2004. Politická geografie a geopolitika. In: Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické v dy. 2. Vydání. Praha: Eurolex Bohemis Sergunin, A. A. 2000. M nící se paradigmata. Mezinárodní vztahy v postkomunistickém Rusku. Mezinárodní vztahy 3/2000 Svante E. Cornell. 2001 Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the
Caucasus (Caucasus World). London: Curzon Thatcherová. M. 2003. Um ní vládnout: Strategie pro sv t v pohybu. Praha: Prostor Waisová, Š. 2005. ešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portal internetové odkazy: www.rce.ge, www.regnum.ru, www.rg.ru. Dugin A. G. 2003 Globalizacija i m sto v nej Rossii Arktogea fliosofskij portal. Dostupné z: www.http://arcto.ru/moduies.pho?name=News&file=article&sid=1151 Dugin, A. G.
2001. The Eurasianist Vision. Basic principles of the eurasis doctrinal platform.
EVRAZIA-informacionno-analitieskij portal. Dostupné z: http://ww.evrazia.org/modules.php?riame=News&file=article&sid=244
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Mi1oš Fňukal, Ph.D. Katedra geografie
Datum zadání diplomové práce: 2. Ledna 2012 Termín odevzdání diplomové práce: 27. Dubna 2013
L.S. prof. RNDr. Juraj Ševčík, PhD. Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.
d kan vedoucí katedry
V Olomouci dne 26. ledna 2012
http://www.rce.ge/http://www.regnum.ru/http://www.rg.ru/http://arcto.ru/moduieshttp://ww.evrazia.org/modules.php?riame=News&file=article&sid=244
Čestn prohlašuji, že jsem p edkládanou práci zpracovala samostatn na základ uvedených
pramenů a literatury.
V Olomouci 30. 1. 2015 …...............................................................
Obsah
“ez a použitý h zkratek ........................................................................................................................ 6
.ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8
.CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................ 13
3.Geopolitika .......................................................................................................................................... 15
. . Geopoliti ké přístup histori ké a oder í ko te tu ....................................................... 16
. . .Geopoliti ká důležitost Ka kazu ........................................................................................... 20
.Vý oj politi ko-geografi ké orga iza e............................................................................................... 23
. .Regio Již í Ka kaz ....................................................................................................................... 23
4.1.1.Gruzie .................................................................................................................................... 24
. . .A házie ................................................................................................................................ 25
. . Již í Osetie ............................................................................................................................. 29
5.Historie Gruzie a rusko-gruzí ský h ztahů ........................................................................................ 32
. .Historie Gruzie do . století ....................................................................................................... 32
5.2.Historie Gruzie e . “toletí........................................................................................................ 34
5.2.1. UNOMIG ............................................................................................................................... 38
. .O ča ská álka s Gruzií ................................................................................................................ 40
. . .A házie ................................................................................................................................ 40
. . .Již í Osetie ............................................................................................................................ 44
. .Gruzie . “toletí ....................................................................................................................... 47
.Pětide í álka .................................................................................................................................... 51
. .Ruské e argo a gruzí ské trhu ............................................................................................ 60
.Aso iač í dohoda ................................................................................................................................ 64
.Rusko a zahra ič í politika Zakavkazsku .......................................................................................... 67
. . Ruská zahra ič í politika s. Gruzie a její auto o í úze í ...................................................... 69
. . .Vý oj zahra ič í politik . lete h . století ................................................................... 69
. . .)ahra ič í politika Ruské federa e ůči Gruzii . “toletí .................................................... 71
.Rusko jako posk to atel hu a itár í a roz ojo é po o i ................................................................ 76
. .Roz ojo á po o pro Gruzii od Ruské Federa e ......................................................................... 79
.)á ěr .................................................................................................................................................. 83
.“hr utí ............................................................................................................................................... 88
12.Summary ........................................................................................................................................... 89
“ez a použité literatur ...................................................................................................................... 90
Příloh .................................................................................................................................................. 104
6
Seznam použitých zkratek AA/DCFTA Association agreement Obsпhlп a komplexní zóna volného obchodu AssociaDeep and Comprehensive Free Trade Area.
ABL Administrativní hraniční linii (Administrative Border Line)
BRICS Hospodп ské uskupení Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jíţní Afrika (Brasil Russa India China South Africa)
CSO Občanskп společnost (Civil Society organisations)
EU Evropskп unie (European Union)
GHD Deklaraci Dobrého humanitпrního dпrcovství (Good Humanitarian Donoship)
GYLA Gruzínskп asociace mladých prпvníků Gruzie Georgian Young Lawyers´Association
HDP Hrubý domací produkt (Gross domestic product)
HRW Human right Watch
NATO Severatlantickп aliance (The North Atlantic Treaty Organisation)
NDB Novп rozvojovп banka(New Development Bank)
OBSE Organizace pro bezpečnost a spoluprпci v Evropě (Organisation for Security and Co-operation in Europe OSCE)
OECD Organizace pro hospodп skou spoluprпci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and development)
ODA Oficiпlní rozvojovп pomoc (Official development assistance)
OHCHR Ú ad vysokého komisa e OSN pro lidskп prпva (Office of the High Commissioner for Human Rights)
OSN Organizace spojených nпrodů (United Nations UN)
RB OSN Rada bezpečnosti OSN
SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute)
SNS Společenství nezпvislých stпtů (Commonwealth of independent States CIS)
UNHCR Ú ad Vysoký komisa e OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner for Refugees)
7
UN OCHA Ú ad OSN pro koordinaci humanitпrní činnosti United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs
UNOMIG Pozorovatelskп mise OSN v Gruzii (The United Nations Observer Mission in Georgia)
USD Americký dolar (United States dollar)
8
1.ÚVOD Geopolitické aspekty rusko-gruzínských vztahů jsou důleţitým faktorem v rпmci udrţení
k ehké rovnovпhy v celém kaspickém regionu. Region je stпle velmi nestabilní a rozt íštěný, nejsou
vybudovпny silné zahraničně-politické vztahy mezi stпty regionu. Kaspický region je ovšem znпmý i
svými bohatými nalezišti nerostných surovin. Coţ v jistém ohledu ještě více umoc uje nestabilitu
regionu. Zпkladním cílem diplomové prпce je analýza geopolitických aspektů vztahu mezi Ruskou
federací a Gruzií. V prпci kladu důraz zejména na současný vzпjemný stav geopolitických vztahů obou
zemí. P esto povaţuji za důleţité zahrnout do prпce i historický vývoj Gruzie jakoţto stпtu a její
geopolitický vztah k regionu.
Podklady pot ebné k bпdпní jsem čerpala p edevším z cizojazyčných kniţních a internetových zdrojů –
teoretických studií, profilů jednotlivých zemí či člпnků věnujících se danému segmentu mého
zkoumпní. Pro navýšení informačního potenciпlu magisterské prпce jsem osobně navštívila jednu ze
zkoumaných zemí, konkrétně Gruzii. V gruzínské republice jsem pobývala více neţ 6 měsíců a mimo
prпce pro neziskovou organizaci Caritas Georgia jsem se intenzivně věnovala sběru materiпlu pro
magisterskou prпci prost ednictvím nпvštěv tamních knihoven, rozhovorů s tamními obyvateli a
nпvštěvou velvyslanectví ČR ve Tbilisi. Osobním poznпním alespo jedné zkoumané země jsem
získala adu cenných informací a eliminovala etickou obtíţ p edklпdaného textu, který tak nevychпzí z
pouhého teoretického poznпní, ale i z praktického poznпní dané problematiky.
Diplomovou prпci jsem rozdělila na dvě ucelené čпsti – teoretickou a praktickou, jednotlivě
členěny tematickými podkapitolami. V úvodní teoretické čпsti nejprve p edstavím podrobně samotné
hypotézy mé magisterské prпce. Nпsledně se v další kapitole zabývпm operacionalizaci samotného
pojmu geopolitika, který se díky své kontroverznosti drţí jako hojně diskutované téma dodnes.
Chronologicky sestavím obraz pojmu, jeho p ístupům v historickém i moderním kontextu, p ičemţ
p ístupy aplikuji zejména na oblast Kavkazu.
Praktickп čпst diplomové prпce se sklпdп z osmi kapitol a p edstavuje stěţejní čпst celého
textu. P edmětem úvodní kapitoly praktické čпsti, Geopolitika a nпsledně podkapitoly Geopolitické
p ístupy v historickém a moderním kontextu, je stručně a p ehledně vykreslit, jak pojem geopolitika
vznikal a jak se vědecký a odborný pohled na tento analytický p ístup či vědní disciplínu měnil v
průběhu období od jeho vzniku, tzn. od konce 1ř. století po současnost. S tím dпle souvisí osvětlení
důleţitosti Kavkazu z pohledu geopolitiky, kterému věnuji podkapitolu Geopolitickп důleţitost
Kavkazu, ať jiţ z pohledu geografické polohy, politických vztahů či nпrůstu ekonomické síly regionu.
Druhп kapitola s nпzvem Vývoj politicko-geografické organizace se v individuпlních
podkapitolпch zamě uje na zпkladní informace o teritoriích stпtů Abchпzie, Jiţní Osetii a Gruzii nap .
nпrodnostnímu sloţení, ú edním jazykům a současné situaci ve zkoumaných stпtech.
Magisterskп prпce se dпle věnuje historii samotné Gruzie a rusko-gruzínským vztahům.
Historii gruzínského stпtu se alespo stručně věnuji, neboť formovпní vztahů obou zkoumaných zemí
9
se p ímo odvíjí či je nedílnou součпstí formovпní celého regionu a dle mého nпzoru ji nelze zcela
opomenout.
Kapitola s nпzvem Pětidenní vпlka se věnuje významnému milníku v rozloţení geopolitických
sil a to tzv. Pětidenní vпlce. V této čпsti mé prпce se zabývпm jednak geopolitickými vztahy obou
zemí, jejím proměnпm, tak jejich rozloţení sil. Gruzie, dп se íci, byla vţdy st edem pozornosti této
regionпlní mocnosti, zejména prпvě kvůli výhodné geopolitické poloze. Region jiţního Kavkazu je
také bohatý na loţiska ropy a zemního plynu. Snaha Gruzie diverzifikovat své ekonomické zdroje a
také obchodní a politické partnery, vedou Ruskou federaci k radikпlnějším postupům v zahraniční
politice vůči Gruzii, jak si zachovat a udrţet svou moc na Kavkaze. Tomuto tématu se věnuji v
kapitole Rusko a zahraniční politika na Zakavkazsku. V podstatě se dп íci, ţe Gruzie a její zahraniční
vztahy s Ruskou federací se nijak zvlпšť od roku Ň00Ř nezlepšily poté, co po vпlce omezily jak
ekonomické tak i diplomatické vztahy. Ruskп federace i nadпle p edstavuje jakousi hrozbu pro Gruzii.
Uţ jen proto, ţe je největším a nejmocnějším hrпčem regionu jiţního Kavkazu a nejsilnějším
sousedem Gruzie. Oproti Gruzii se také Rusku povedlo navпzat pevný vztah s oběma autonomními
republikami, jmenovitě s Abchпzií i Jiţní Osetií, které na konci srpna Ň00Ř uznalo jako nezпvislé stпty.
Otпzkou tu zůstпvп, mп-li se Moskva obпvat separatistických snah z ad vlastních federпlních republik,
které si jeho počínпní vyloţí jako precedent svého budoucího statusu quo. Rusko však není jediným
mezinпrodním hrпčem v oblasti. O území jiţního Kavkazu mп mimo Moskvy zпjem i Evropskп unie a
Spojené stпty americké. Separatistickým snahпm na svém území se věnoval uţ bývalý gruzínský
prezident Michail Saakašvili, který na zпkladě zkušeností z ř0. let minulého století, kdy proběhly
občanské vпlky s autonomními republikami, p išel s transformační politikou, kterп měla pomoci
sjednotit území Gruzie a tím dostat celé území pod kontrolu a oprostit se od mocenských snah Ruska.
Podobné snahy p ichпzely od mezinпrodního společenství uţ od konce ř0. let Ň0. století, avšak
bezvýsledně. Po roce Ň00Ř veškeré pokusy o mírové ešení situace selhaly, jak mezi Gruzií a
republikami, tak i mezi Tbilisi a Moskvou, vztahy mezi oběma stпty vychladly ještě více poté, co si
Rusko otev elo svп velvyslanectví v Abchпzii i Jiţní Osetii.1 Jisté oteplení vztahů p išlo aţ v roce Ň01ň
po skončení ruského embarga na dovoz gruzínského vína.
Nпsledující kapitola Asociační dohoda si dпvп za cíl vymezit důleţitý krok začle ovпní Gruzie
do zпpadních struktur v rпmci politiky Východního partnerství Evropské unie. Evropskп unie navпzala
bliţší bilaterпlní vztahy s Gruzií jiţ v ř0. letech po rozpadu Sovětského svazu a její zпjem o Kavkaz
nadпle trvп. Podepsпní Asociační smlouvy pro Gruzii znamenп moţnost p iblíţení tolik chtěnému
provпzпní se s evropskými strukturami a vymanit se ze silné ekonomické zпvislosti na Ruské federaci.
1 ŠTEFÁNKOVÁ, A., ČTK. . Dokud jsou Ruso é a aše úze í, diplo ati ké ztah eo o í e, zkazuje
Gruzie. Hospodářské o i . . říj a. Dostup é z: http://zahra i i.ih ed. z/ -58168980-dokud-jsou-rusove-na-nasem-uzemi-diplomaticke-vztahy-neobnovime-vzkazuje-gruzie. ahlíže o . .
10
P edposlední kapitola Rusko a zahraniční politika v Zakavkazsku se věnuje zahraničním
vztahům Ruské federace a jiţního Kavkazu, konktrétně zahraniční politice Ruské federace a Gruzie. V
jednotlivých podkapitolпch se zabývпm formovпním vzпjemných zahraničně-politických vztahů mezi
oběma stпty, jakým způsobem se vyvíjejí od doby, kdy Gruzie vyhlпsila svojí nezпvislost. Sloţitп
období zahraničních vztahů Gruzie a Ruské federace nastaly v historii jiţ několikrпt. V ř0. letech
jejich vztahy nabouraly občanské vпlky mezi Gruzií a Abchпzií, Jiţní Osetií, dпle po vyhlпšení
embarga na gruzínské exportní zboţí v roce Ň006 a naposledy po vпlce o Jiţní Osetii v roce Ň00Ř.
Doposud obě země nenavпzaly souvislejší dialog a diplomatické vztahy nebyly obnoveny.
V poslední kapitole praktické čпsti prпce se zabývпm Ruskou federací jakoţto poskytovatelem
humanitпrní a rozvojové pomoci. Rusko na poli poskytovatele rozvojové pomoci poměrně novým
hrпčem, neboť zde v této pozici působí od roku Ň004. Hlavními aspekty ruské oficiпlní rozvojové
pomoci je zajištění pomoci v oblasti potravinové bezpečnosti a zdravotnických programech, p ičemţ
svoji materiпlní i nemateriпlní pomoc distribuuje zejména v regionu bývalého Sovětského svazu.
Pokud hovo íme o regionu jiţního Kavkazu, největšími p íjemci pomoci jsou republiky Abchпzie a
Jiţní Osetie. Rusko podporuje p edevším infrastrukturní projekty, ale financuje i vojenské a
bezpečnostní programy. Dп se nepokrytě íci, ţe ruskп snaha o p íliv financí do obou autonomních
republik je hlavně z důvodu zajištění si mocenské nadvlпdy nad Gruzií a regionem jiţního Kavkazu
vůbec. Proto se oficiпlní rozvojové pomoci ze strany Ruské fedrace ve své magisterské prпci věnuji
jako samostatnému p edmětu zпjmu.
Vzhledem k současnému stavu světového geopolitického dění na východě a nedo ešený vztah
mezi Ruskou federací a Gruzií mě motivoval k vytvo ení diplomové prпce prпvě na dané téma. Ruskп
federace je dodnes povaţovпna za silného geopolitického hrпče v jihokavkazském regionu a de facto si
od rozpadu Sovětského svazu udrţuje svou pozici hegemona. Zпsadní roli pro takové rozloţení sil v
regionu hraje p edevším ekonomický faktor, kdy je Rusko ve zkoumaném regionu nejsilnějším
ekonomickým hrпčem a to i p es jisté vlastní ekonomické obtíţe si udrţuje konexe skrze mezinпrodní
fiskпlní a bezpečnostní organizace zejména se stпty východního regionu a se stпty bývalého SSSR.
Fiskпlně p ívětivou politikou vůči slabším sousedním stпtům, kdy ochotně financuje jejich pot eby, si
Rusko vytvп í jistý druh mocenského zпvazku, viz bilaterпlní smlouvy DohoНa o spojОnОctví a
integraci, podepsané jak s Abchпzií tak Jiţní Osetií. Rusko mп své výjimečné postavení i z globпlního
pohledu. Ruskп federace je geograficky oproti ostatním stпtům velmi rozlehlou zemí. V rпmci
mezinпrodních vah mп výsadní postavení, neboť je stпlým členem Rady bezpečnosti OSN. Zůstпvп to
tak z ejmě z několika důvodů. Jeden z důvodů je ruské drţení jaderných zbraní a jaderného programu.
A díky alespo čпstečné spoluprпci dochпzí ke kontrole ruské mocenské politiky a moţnosti
ovliv ovat její expanzionistické motivy v prostoru bývalého SSSR. Z geopolitického pohledu je jasné,
ţe Moskva nechce p ijít o svůj zпsadní vliv v tomto prostoru. Důkazem pro tato tvrzení můţe být
vпlka v roce Ň00Ř v Gruzii a nově vпlka s Ukrajinou od dubna Ň014. Je tedy jasné, ţe v tomto p ípadě
gruzínské potaţmo ukrajinské (pozn. autora, zпměrem mojí prпce není rozebírat situaci na Ukrajině)
11
prozпpadní chovпní popuzuje Moskvu, kterп se snaţí chrпnit „svůj― geopolitický prostor o to víc. O
Kavkaz čím dпl tím více projevují zпjem prпvě zпpadní mocnosti, zejména Evropskп unie a Spojené
stпty americké. Gruzie si dob e uvědomuje, stejně tak jako její silní regionпlní partne i, Turecko a Írпn,
jak důleţité je diverzifikovat trţní potenciпl tohoto regionu a navпzat pevnější, zejména ekonomické a
obchodní vztahy v regionu. Hlavním důvodem proč zaznamenпvпme o Gruzii takový zпjem je posílení
demokratických snah, těţba nerostných surovin a její strategickп poloha.
Otпzkou na místě zůstпvп, zda Rusko podporuje separatismus Abchпzie a Jiţní Osetie z
pragmatických důvodů. Po roce Ň00Ř p íliv rozvojové pomoci z Ruska nabyl na objemu a to prпvě do
autonomních republik Abchпzie a Jiţní Osetie. V prпci se problematikou zabývпm v kapitole Rusko
jako poskytovatel humanitпrní a rozvojové pomoci. Dп se íci, ţe uznпní jejich nezпvislosti, byť je de
iure neplatné, silně posiluje nпrodnostní cítění a touhu po odtrţení obou de facto stпtů. Rusko začalo
podporovat snahy o osamostatnění Abchпzie a Osetie prakticky od konce ř0. let minulého století a
důrazněji pak od doby nastoupení Saakašviliho na post prezidenta republiky. Moţnost reпlné
samostatnosti obou republik je však silně nejistп. O Abchпzii se dп íci, ţe její ekonomický a politický
potenciпl je na dobré cestě k osamostatnění, zejména díky nпrůstu fiskпlních p íjmů z turistického
ruchu. Pokud Abchпzii2 srovnпme s Kosovem3, jeho úrove v roce Ň00Ř, kdy vyhlпsilo samostatnost,
nebyla o moc vyšší, neţ v tomto jihokavkazském de facto stпtě. Stпle však abchпzskп ekonomickп síla
není schopnп poskytnout svým obyvatelům úplné zajištění jejich pot eb, p ičemţ témě polovina
stпtního rozpočtu pochпzí od Ruské federace. Co se Jiţní Osetie týče, ta je na tom mnohem hů e.
Geografickп poloha, hornatý reliéf, mпlo pracovních p íleţitostí, tak ka nulovп infrastruktura,
nedostatek zemědělské půdy, turisticky aţ tak nevyhledпvanп destinace nep eje jihoosetské
ekonomice. Dп se íci, ţe Jiţní Osetie není ani de facto stпtem, ale pouze loutkovou republikou Ruské
federace, kterп financuje více neţ ř0 % jejího stпtního rozpočtu.
Z obecného hlediska se dп konstatovat, pokud by byla tehdy či v současnosti uznпna samostatnost
obou autonomních oblastí na mezinпrodním poli, nebyly by Abchпzie ani Jiţní Osetie schopny
samostatně fungovat jako plnohodnotné stпty v dlouhodobém horizontu bez zahraniční rozvojové
pomoci. Politickou udrţitelnost republik vidím jako limitovanou ruskou ochotou je finančně
podporovat.
2 GAGUA, I. 2007. Invest in Georgia, macroeconomic overview. Abkhazia Institute, social and economic
resear h. Ju e. Dostup é z: http:// .a khazia. o /resear h-blogs/economic/85-Invest-in-Georgia/183-macroeconomic-overview. ahlíže o . . 3 Koso o stále patří k jed é z ej hudší h e ropský h ze í. Neza ěst a ost či í podle MMF z roku
prů ěr ě %. Důležitý faktore eko o ik Koso a je jeho ě a, euro i přesto, že Koso o e í čle e eurozó a sta il í růst a % HDP roč ě. Přesto je stále příje e roz ojo é po o i, ej ětší dár e je EU. V rá i IPA E ropská ko ise posk tla Koso u lete h - elko ou částku , iliou EUR. Viz Businessinfo. 2014. Koso o: Eko o i ká harakteristika ze ě. Busi essi fo. z. . říj a. Dostup é z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kosovo-ekonomicka-charakteristika-zeme-18127.html. ahlíže o . . 2015)
12
Kdyţ jsem zmi ovala ony pragmatické důvody, uznпní nezпvislosti Abchпzie a Jiţní Osetie se
dп prпvě hodnotit, jako jakпsi protivпha proevropských snah Gruzie a vstoupení do zпpadních
organizací. Jelikoţ Evropskп Unie povaţuje územní rozdrobenost stпtu za problém zahraničně-
politického dialogu mezi Gruzií a Ruskou federací. Zпpad se do sporu logicky pouštět nechce a
vyčkпvп, jakým způsobem se dпle situace vyvine. Ruskп angaţovanost je pouhou vypočítavostí do
budoucna, jak nep ijít o Gruzii jakoţto důleţitý kavkazský mezník či strategického geopolitického
partnera. Gruzie je z celého Kavkazu nejvíce „prozпpadní― zemí. V podstatě od vyhlпšení nezпvislosti
v roce 1řř1 jsou její priority dané. Od konce ř0. let se snaţí o p ístup do NATO. Po revoluci růţí v
roce Ň00ň se snaha ještě více umocnila, díky politice bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho. V
roce Ň005 vydala nпrodní bezpečnostní koncept, kde označila vstup do evropských struktur za svou
klíčovou prioritu. Na bukurešťském summitu Severoatlantické aliance v roce Ň00Ř ve ejně deklarovala
budoucí vstup Gruzie do organizace.4 A v neposlední adě v červnu Ň014 podepsala Gruzie asociační
dohodu s EU.
Vyvstпvп zde otпzka, zda se s jistotou dп íci, ţe Gruzínskп ekonomika je nebo bude
ovliv ovпna p ílivem ruského kapitпlu do autonomních republik Abchпzie a Jiţní Osetie? To se
z ejmě ukпţe aţ časem. Gruzínskп vlпda vynaloţila mnohé úsilí na sjednocení svého teritoria v rпmci
Gruzie, avšak neúspěšně. S jistotou můţeme konstatovat, ţe gruzínskп ekonomika byla zasaţena
zejména po uvalení embarga na Gruzii v roce Ň006 a po zp etrhпní diplomatických a obchodních
vztahů s Ruskou federací v roce Ň00Ř, které doposud nebyly nijak výrazně urovnпny.
4 KOCOUREK, T., . Dostup é z: http:// . atoaktual. z/gruzie-pet-let-po-konfliktu-s-ruskem-nato-stale-
v-nedohlednu-vztahy-s-ruskem-stale-neurovnane-i10-/na_analyzy.aspx?c=A131014_152735_na_analyzy_m02
ahlíže o . .
13
2.CÍL PRÁCE Hlavním cílem této diplomové prпce je zhodnocení geopolitických aspektů ovliv ujících vztah
mezi Ruskou federací a Gruzií za posledních dvacet let s důrazem na situaci v Ň1. století a Pětidenní
vпlce v roce Ň00Ř. Text se zamě uje p edevším na zпkladní otпzku, jak mocenskп politika Ruské
federace politicky a ekonomicky ovliv uje územní celistvost Gruzie a zda pozitivně či negativně
působí na separatistické snahy autonomních republik Abchпzie a Jiţní Osetie. Další otпzku, na kterou
se v rпmci p edklпdané prпce snaţím najít odpově , jakým způsobem se vyvíjí vztah zпpadu ke
Gruzii, tzn. jakým způsobem jsou snahy Ruské federace zabrпnit či zbrzdit vstup Gruzie do
evropských a euroatlantických sloţek chпpпny skrze zпpadní geopolitické hrпče.
Výzkumné otázky
VO č. 1: Rusko má stále status dominantního geopolitického hráče v regionu. Jiţ od rozpadu Sovětského svazu si Rusko udrţuje status dominantního regionпlního lídra. Rusko
kavkazský region povaţuje za svůj výhradní strategický prostor. Gruzínské prozпpadní chovпní tak
Moskvu popuzuje tento region ještě více chrпnit, i proto, ţe o oblast jiţního Kavkazu projevují zпjem
zпpadní mocnosti, p . EU, USA nebo rostoucí ekonomickп síla Turecka a Írпnu. Hlavním důvodem
jsou zпsoby nerostných surovin v regionu a strategickп poloha regionu.
VO č. 2 Rusko podporuje separatistické tendence Abcházie a Jižní Osetie z
pragmatických důvodů a uznalo jejich samostatnost ze snahy omezit gruzínské
zahraniční politiky proevropské snahy Gruzie přístupu do Evropské unie a NATO. Rusko začalo podporovat snahy o osamostatnění Abchпzie a Osetie prakticky od konce ř0. let
minulého století a důrazněji pak od doby nastoupení Saakašviliho na post prezidenta republiky.
Nechtělo se tak vzdпt vlivu na geopolitický prostor zemí SNS. Uznпní nezпvislosti Abchпzie a Jiţní
Osetie se dп prпvě proto hodnotit, jako jakпsi protivпha proevropských snah Gruzie a vstoupení do
zпpadních organizací. Jelikoţ územní rozdrobenost stпtu povaţuje za problém zahraničně-politického
dialogu mezi Gruzií a Ruskou federací. Zпpad se do sporu logicky pouštět nechce a bude vyčkпvat,
jakým způsobem se dпle situace vyvine.
VO č. 3 Ruská angažovanost je pouhou vypočítavostí do budoucna, jak nepřijít o Gruzii
jakožto důležitý kavkazský mezník či strategického geopolitického partnera. Gruzie je z celého Kavkazu nejvíce „prozпpadní― zemí. V podstatě od vyhlпšení nezпvislosti v roce
1řř1 jsou její priority dané. Od konce ř0. let se snaţí o p ístup do NATO. Po revoluci růţí v roce
14
Ň00ň se snaha ještě více umocnila, díky politice bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho. V roce
Ň005 vydala nпrodní bezpečnostní koncept, kde označila vstup do evropských struktur za svou
klíčovou prioritu. Na bukurešťském summitu Severoatlantické aliance v roce Ň00Ř ve ejně deklarovala
budoucí vstup Gruzie do organizace5 a v neposlední adě v červnu Ň014 podepsala Gruzie asociační
dohodu s EU. Dп se íci, ţe gruzínský p ístup k zahraniční politice a jejím prozпpadním snahпm, se
Rusko snaţí zabrпnit nebo alespo na dostatečně dlouhou dobu tyto snahy omezit.
VO č. 4 Separatistické oblasti Gruzie ekonomicky profitují z ruské rozvojové pomoci,
pomáhá jim to osamostatnit se od Gruzie. Ruskп federace poskytovala Gruzii rozvojovou a humanitпrní pomoc od konce ř0. let Ň0. století, kdy
se uklidnily občanské konflikty na jejím území. Během nпsledujících let, zejména po roce Ň00Ř p íliv
zahraničních investic, rozvojové pomoci a financí z Ruska nabyl na objemu a to prпvě do autonomních
republik Abchпzie a Jiţní Osetie.
VO č. 5 Ekonomický růst Gruzie je po uznání samostatnosti obou autonomních republik
Ruskou federací v roce 2008 ovlivněn. Gruzie a její trh je ovlivněn ruskou p ítomností na jejím území. Ekonomika byla zasaţena zejména po
uvalení embarga na Gruzii v roce Ň006 a po zp etrhпní diplomatických a obchodních vztahů s Ruskou
federací v roce Ň00Ř, které doposud nebyly nijak výrazně urovnané.
VO č. 6 Bez pomoci Ruska nejsou separatistické regiony dlouhodobě ekonomicky ani
politicky udržitelné a jejich existence je tak limitována ruskou ochotou je podporovat. Z dlouhodobého horizontu Abchпzie, tím spíše Jiţní Osetie nejsou schopny samostatně fungovat bez
finanční pomoci Ruska. Jejich ekonomika je stпle p íliš zranitelnп a slabп, aby dokпzala pokrýt
pot eby stпtu, soběstačnost obou území.
5 KOCOUREK, T., . Dostup é z: http:// . atoaktual. z/gruzie-pet-let-po-konfliktu-s-ruskem-nato-stale-
v-nedohlednu-vztahy-s-ruskem-stale-neurovnane-i10-/na_analyzy.aspx?c=A131014_152735_na_analyzy_m02
ahlíže o . .
15
3.Geopolitika Kapitola Geopolitika si dпvп za cíl operacionalizovat pojem Geopolitika, který je pro moji
prпci naprosto klíčovým pojmem. V podkapitole s nпzvem Geopolitické p ístupy v historickém a
moderním kontextu, je stručně a p ehledně vykreslit, jak pojem geopolitika vznikal a jak se vědecký a
odborný pohled na tento analytický p ístup či vědní disciplínu měnil v průběhu období od jeho vzniku,
tzn. od konce 1ř. století po současnost. S tím dпle souvisí osvětlení důleţitosti Kavkazu z pohledu
geopolitiky, kterému věnuji podkapitolu Geopolitickп důleţitost Kavkazu, ať jiţ z pohledu geografické
polohy, politických vztahů či nпrůstu ekonomické síly regionu.
Geopolitika je v současnosti často citovaným a dп se íci i kontroverzním pojmem.6 Podle
Glassera si mnoho lidí plete pojem geopolitika a geografie.7 Geopolitika se v podstatě zabývп studiem
stпtů v kontextu globпlního prostoru a jejím cílem je pochopit a popsat jak zпklady síly a mocenského
postavení stпtů, tak povahu interakcí mezi nimi.8 Pojem „geopolitika― se dostal znovu do pop edí po
rozpadu Sovětského svazu a bipolпrního vnímпní světa na p elomu Ř0.-90. let 20. století, kdy zaţíval
svou renesanci9
Gregory W. Knapp tvrdí, ţe: „Politickп gОograПiО stuНujО vliv politikв na gОograПii (a
gОograПickц prost ОНí), гatímco gОopolitika stuНujО vliv gОograПiО (míněnв gОograПickц poНmínkв,
Пaktorв) na politiku.“10 Podle Hnízda: „GОopolitika jasně a sroгumitОlně vвjaН ujО vгtah mОгi
politickými jОvв a procОsв na jОНnц straně a gОograПickým prostorОm na straně Нruhц.“11 Autor dпle
tvrdí, ţe se často můţeme setkat s p ístupy, v jejichţ rпmci je geopolitika povaţovпna za specifickou
součпst politické geografie, za její subdisciplínu, kterп se specializuje na problematiku mezinпrodních
vztahů, resp. vztahů mezi stпty, nebo dokonce jen na globпlní politické problémy, na problémy vývoje
světového geopolitického systému. Geopolitiku nejčastěji symbolizuje makroregion – panregion
(podle kontinentu, kulturní oblasti), které jsou brпny z pohledu velkého, globпlního mě ítka avšak ne z
kartografického pohledu.12 Geopolitické myšlení bylo zpochyb ovпno z hlediska nenapl ovпní kritérií
definujících vědecký p ístup nebo i z hlediska současnosti jakoţto irelevantního konceptu, který není
6 Poj geopolitika a geopoliti ké pro es se dají oz ačit za čistě a strakt í, e s slu e ož osti určit čistě
jed ot ý ýklad poj u. Dá se ří i, že se jed otlí é geopoliti ké pro es prolí ají a elze loučit a i proti hůd ost defi i í. Nee istuje jede do i a t í ko ept geopolitik . Viz TOMEŠ, J., , s. 7 Věda, za ý ají í se studie prostoro ý h je ů a ze i, jeji h i terak í a ý oje čase. Geografie se dělí a
f zi kou geografii, so iál í geografii, regio ál í geografii a kartografii. Viz RO“ENBERG, M., datu eu ede o. Dostup é z: http://geograph .a out. o /od/stud geograph /a/ ra hesgeog.ht ahlíže o . . 8 GLASSNER, M. I., 1996
9 TOMEŠ, J., , s.
10 )e s la u před ášk autora KNAPP, G., W. I TOMEŠ, J., , s.
11 HNÍ)DO, B., , s.
12 HNÍ)DO, B., , s. -79
16
schopný reflektovat fenomény formující mezinпrodní systém. P esto je stпle p ítomna jako analytický
p ístup v akademické sfé e díky své p izpůsobivosti interpretačním rпmcům.13
3.1. Geopolitické přístupy v historickém a moderním kontextu
V literatu e existuje mnoho různých pojetí pojmu geopolitika, ale ve velmi obecné mí e ji
chпpeme jako analytický p ístup a podle Tomeše i adou vědců stпle jako vědní disciplínu14,
aplikovanou sféru několika věd, teorii, koncepcí, doktrínu, směr a jiné. „Politickп gОograПiО vnímп a
stuНujО stпt г hlОНiska prostoru a jОho vlivu politikв na ni, kНОţto gОopolitika stuНujО prostor г
hlОНiska stпtu (gОograПickц poНmínky, faktory a vliv na politiku, pozn. autora).15 Lze íci, ţe
geopolitika p echпzí z jednoho významu ve významy další zcela kontinuпlně. Zejména v současných
pracích se geopolitika jeví jako významově a podle pot eb amorfní i universпlní pojem, nadaný
širokým spektrem konotací a konkrétních i neurčitých významů.16 Někte í odborníci geopolitiku témě
neuznпvají.17 Popisují ji spíše z pohledu geografie, kde je charakterizovпna skrze prostor, chceme-li
geografické podmínky, které jsou významných faktorem v utvп ení mezinпrodních vztahů.18 Podle
Glassnera geopolitika je a zпrove není věda. Tvrdí, ţe: „BohuţОl mnoho liНí, včОtně gОograПů si plОtО
politickou gОograПii s gОopolitikou. GОopolitika jО však pouгО jОНním г p ОНmětů гпjmu politických
gОograПů. V poНstatě sО гabývп stuНiОm (sic!) stпtů v kontОбtu globпlního prostoru a jОjím cílОm jО
pochopit a popsat jak гпklaНв sílв a mocОnskцho postavОní stпtů, tak povahu intОrakcí mОгi nimi.“19
První geopolitické teorie vznikaly na konci 1ř. století, kdy se formovaly nпrodní stпty, které
plnily funkci politických institucí.20 Samotný pojem geopolitika pouţil poprvé švédský badatel Rudolf
Kjellén na počпtku Ň0. století. Ten se inspiroval u zakladatele německé geopolitiky Fridricha Ratzela.
Hlavní myšlenkou byl sociпlní darwinismus (evoluce společností a nпrodů) a geografický
determinismus (nпrod je utvп en prostorem a podnebím, ve kterém ţije). Zde je stпt povaţovпn za
biologický organismus, který formují a udrţují morпlní a duchovní síly a zпkony prostorového růstu
stпtu. Stпt neustпle soupe í o p eţití, prostor.21 Podle Kjelléna se pojem geopolitika dal rozdělit na
vnímпní skrze geografické podmínky, tj. půda, voda, klima, nerostné suroviny, etc., jeţ mají stпty k
dispozici a díky nimţ jsou p edurčeni k jisté zahraniční politice vůči sousedům A fyzické podmínky,
13
OCELÍK, Petr; HODER, Lukáš., . Dostup é z: http://www.globalpolitics.cz/redakce/geopolitika-v-21-stoleti-soubor-textu-o-geopolitice ahlíže o . . 14
TOMEŠ, J., , s. 15
IŠTOK, R., a GLA““NER, M. I., 16
TOMEŠ, J., , s. 17
IŠTOK, R., , s. -55 18
GREGORY, D., JOHNSTON, R., PRATT GERALDINE, WATTS, M., WHATMORE, S., (eds.). 2009 19
GLASSNER, M. I., 1996, s. 322 20
FLINT, C., 2006, s. 17 21
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P.,
17
zпsadně ovliv ující kvalitu populace, tzn. Aktivita obyvatelstva, morпlnost a predisponuje chovпní
kaţdého stпtu. Stпt je nejvyšší formou organismu22. Původem fungovпní stпtu je politickп
racionalizace, kde si je stпt vědom nutnosti realizace vlastních politických zпjmů a pot eb, které nutně
nemusí znamenat respektovпním prпva.23 Geopolitika je vnímпna jako prost edek evoluční sukcese.
Nejvýznamnější osobností německé geopolitiky druhé generace, tzv. „mnichovské školy―24 se stal
Karl Haushofer, p estoţe jeho teorie byly často spojovпny s nacistickým Německem.25 V této době
slouţila jako „věděcký― zпklad nacistické expanze a v povпlečném období byla odsouzena jako
pseudověda.26. Podle Bassina však sпm Haushofer nikdy fanatickému nacionalismu nepropadl ani o
toto spojení s nacistickými ideologiemi neusiloval.27 Slovo geopolitika tak můţe mnohým vyznívat
negativně, pozůstatek německé školy, z dob expanzionistických snah Německa během světových
vпlek.28
Pro Hauhofera geopolitika znamenala p edevším aplikovanou vědu, kterп mп pomoci usnadnit
zahraničně-politické rozhodovпní stпtu. Hlavním Hauhoferovým vkladem do geopolitického myšlení
bylo rozdělení světa na čty i čпsti, tzv. panregiony. Kaţdému panregionu vlпdl jeden stпt. Pro
Euroafrický panregion bylo klíčovým stпtem samoz ejmě Německo. Podle dalšího dělení vychпzí
Haushofer z Ratzelovi německé geopolitiky. Snaha odstranit normativních konotací v rпmci teorií.
Podle Haushofera existují tzv. stпtв statickц a Нвnamickц. K dynamickým samoz ejmě adil Německo,
Japonsko i hegemony dalších panregionů. Znamenп to, ţe tyto stпty mají konfliktní a rozvíjející se
charakter spojený s nпroky na větší ţivotní prostor. Tímto Haushofer vysvětluje dynamiku p íčiny
vzniku konfliktů konfliktů a pohlcovпní jednoho stпtu druhým, teorie p irozeného zпkona souboje
stпtů o ţivotní prostor. Vytrпcí se zde morпlní zпsady a statické stпty se nemohou vyhnout
nevyhnutelnému.29 Karl Haushofer prohlпsil, ţe „GОopolitika chcО a musí být gОograПickým svěНomím
stпtu.“30 P esto, ţe to z pohledu německých geopolitiků nebyl zпměr srovnпvat tento subobor s s
nacionпlním socialismem, po vпlce to byl jeden z důvodů, proč na zпpadě i v bývalých
komunistických zemích tato subdisciplína geografie byla tak silně odmítпna aţ do konce 70. let.31
Dalšími významnými osobnostmi geopolitických koncepcí jsou p edstavitelé „anglosaské
školy―, Halford John Mackinder a Nicholas John Spykman. V roce 1ř04 poprvé Mackinder
formuloval svou tzv. Teorii Heartlandu na p ednпšce pro Krпlovskou zeměpisnou společnost. Tato
udпlost je povaţovпna za počпtek anglické geopolitiky. Mackinder ve své teorii povaţoval Evropu,
22
Produkč í zej é a prů slo é regio odpo ídají ko četi á , ko u ikač í síť s sté u kre ího o ěhu a hla í ěsto s ládou e trál í u er o é u s sté u. I ŠINDLER, P., 23
HEYDEN, G., 1960 24
KOFROŇ, J., , s. 25
DOUGLAS, I., HUGGET, R. J., ROBINSON, M., 2004, s. 336 26
BOWMAN, I., i TUATHAIL, Ó., 27
DOUGLAS, I., HUGGET, R. J., ROBINSON, M., 2004, s. 33 28
KUPKA, M., 2/2001 29
KALOU“, M., KOLMAŠ, M., 30
TOMEŠ, J., , s. 31
KOFROŇ, J., , s.
18
Asii a Afriku za jeden tzv. Světový ostrov. Všechna mo e, oceпny a v nich rozmístěné ostrovy32
povaţuje za tzv. „Světový oceпn―33. Heartland určuje jako území bývalého Sovětského svazu a
zпpadní Čínu. Podle autora mп tato oblast největší potenciпl díky p írodním zdrojům, zejména
nerostným surovinпm, rozsahu území a jeho nedobytnosti. Heartland vidí jako nezranitelnou pevnost.
Avšak netvrdí, ţe Rusko je výhradní „majitel― území.34 Mackinder ve svém díle Demokratické ideпly
a skutečnost: studie politiky rekonstrukce tvrdí: „KНo ovlпНп VýchoНní Evropu, ovlпНп HОarlanН. KНo
ovlпНп HОarlanН, ovlпНп Světový ostrov. KНo ovlпНп Světový ostrov, ovlпНп svět.“35 Kolem
Heartlandu se vytvo ily další dva pпsy, a to Vnit ní (Německo, Rakousko, Turecko, Indie a Čína) a
Vnější půlměsíc (Světový oceпn).36 Nicholas J. Spykman, holandský emigrant, který zasvětil
geopolitice zbytek svého ţivota, kritizoval USA za jejich nerealistickou zahraniční politiku. Ve své
dvoudílné eseji z roku 1řňŘ, Geografie a zahraniční politika napsal: „Minist i p ijНou, minist i
oНОjНou i Нiktпto i umírají, alО horв a poho í гůstпvají nОгměněnц.“ Ve své prпci navazuje na
Mackindera, na rozdíl od něj byl zastпnce realistického pohledu. V geopolitice zkoumп pohyb moci a
síly v geografickém prostoru. Geografie slouţí k plпnovпní vпlky a tvo í nejzпkladnější faktor v
zahraniční politice díky své stпlosti. Spykman postavil svojí geopolitickou teorii na tzv. Rimlandu.
Tvrdí, ţe Heartland není centrem moci, tím je Rimland (celý evropský poloostrov, Arпbie, indický
subkontinent, Dпlný východ). Podobnost s Mackinderovým Vnit ním půlměsícem je zcela p íhodnп.
Spykman tvrdí: „KНo kontrolujО RimlanН, ovlпНп Eurasii. KНo ovlпНп Eurasii, kontrolujО osuНв
světa.“37 Autor Rimlandu je naprosto proti izolacionismu USA. Tvrdí, ţe USA by si měly definovat
svoje zahraničně-politické zпjmy a reagovat na změny. Rimland měl funkci zadrţovпní komunismu a
snahy potlačit expanzi Ruska za jeho hranice. Pojmy geopolitika a politickп geografie pat í do staré
geopolitiky, tyto pojmy se pouţívaly do poloviny Ň0. století, tedy do konce Ň. světové vпlky. Aţ do
Ř0. let Ň0 století se téma geopolitky vytratilo. Po rozpadu Sovětského nastпvп její renesance. Toto
období je vnímпno jako éra geopolitického p echodu nebo také jakoţto zrod nového geo-mocenského
uspo пdпní světa. Utvп í se pojem „novп geopolitika―.38 Politickп geografie a její zamě ení je p íliš
úzké, odehrпvп se pouze ve vymezených hranicích stпtu, zatímco geopolitika pomпhп tyto hranice
p ekračovat a pomпhп ukпzat globпlnější pohled na politické jevy v geografickém prostoru.39 Po
nпvratu geopolitického myšlení do akademické obce a politiky vznikla vпšnivп debata, kam za adit
geopolitiku. Pojem geopolitiky mп velké mnoţství významů. Vznikají nové koncepce: kritickп
geopolitika, geo-politika geopolitiky, environmentпlní geopolitika, kyberpolitika, ego-politika a jiné.40
32
“e er í a Již í A erika, Austrálie, Britské ostro , Japo sko, Ka ada a již í Afrika. i id 33
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P., , s. 34
KUPKA, M., 2/2001 35
FLINT, C., 2006, s. 18 36
KUPKA, M. 37
HNÍ)DO, B., , s. 38
TOMEŠ, J., , s. 1 39
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P., , s. 40
TOMEŠ, J., , s. 1
19
Geopolitika se dočkala rehabilitace v mezinпrodních vztazích mezi neorealisty41, avšak z
pohledu geografie „novп geopolitika― popírп klasické geopolitické uvaţovпní a p iklonila se k
normativní vědě, kterou vyuţívají zejména auto i geografických prací, nikoli geopolitika či politickп
geografie.42
Neogeopolitika vznikla p edevším díky autorům mezinпrodních vztahů. Díky tomuto
směru se novп geopolitika věnovala spíše pop ení původního klasického pojetí geopolitiky. Odmítпní
oţivení klasické, moderní geopolitiky je důsledkem jejího vnímпní jakoţto p ijímпní a posilovпní
nпsilného a konfliktního chovпní mezi stпty či lidskými skupinami v obecné rovině, geopolitika je
schopnп sama o sobě vytvп et konfliktní potenciпl. Vznikají nпm tak dvě větve geopolitiky.
Geopolitika branп v rпmci mezinпrodních vztahů, uznпvп tradiční pojetí geopolitiky a geografickou
větev, kterп se od tradičního pojetí distancuje. Zda se budou obě větve v budoucnosti více ovliv ovat
či propojovat zпleţí posilovпní konstruktivismu v mezinпrodních vztazích.43 „V moНОrním Нiskurгu jО
gОopolitika stпlО aktuпlní tцma. Ať uţ ji jОНni гpochвbňují, vвvracОjí nОbo povaţují гa irОlОvantní
koncОpt, ktОrý nОní schopОn rОПlОktovat či НokoncО vвsvětlovat souНobц ПОnomцnв mОгinпroНního
sвstцmu, stпlО jО p ítomna v akaНОmickц sПц О. Dп sО íci, ţО jОНním г НůvoНů proč jО stпlО gОopolitika
vвuţívпna cobв analвtický p ístup, jО schopnost p iгpůsobovat sО růгným intОrprОtacím.“44 Z pohledu
neoklasické geopolitiky ji její p edstavitelé chпpou jako analýzu interakce geografických podmínek a
politických procesů. P edpoklпdají, ţe na zпkladě empirických generalizací stejně jako u p írodních
věd, je moţné odvodit zпkonitosti platné pro sociпlní odvětví. Naopak kritickп geopolitika zdůraz uje
kulturní podmíněnost geopolitického uvaţovпní a pod pojmem geopolitika rozumí soubor
diskurzivních praktik, díky nimţ je geografickému prostoru p iklпdпm určitý význam.45
Politika Détente v 70. letech kladla důraz na moţnou spoluprпci se SSSR a snahou p etvo it
její chovпní v nestabilních oblastech, později se zamě ila na vyrovnпvпní sil mezi USA x SSSR.
Geopolitika se díky Kissingerovi v mezinпrodních vztazích posunula od jejího původního chпpпní
teorií strategických koncepcí a doktrín k zahraniční politice a diplomacii. Podle Kissingera existují dva
pohledy na vyrovnпvпní rovnovпhy sil, tzn. USA x Německo a RF (snaha ovlпdnout prostor mezi
nimi, zamezení konkurovпní si nad „st edem― kontinentu), k tomu mп pomoct p ítomnost USA
(rozší ení NATO) v Evropě a zadruhé podpora Asie, vyvпţení USA x Čína a Japonsko.46 Podle
Kissingera je geopolitika eufemismem k mocenským vztahům (charakterizoval ji jako umění,
schopnost zvlпdat a ídit proces zajištění mírové rovnovпhy s vyuţitím kombinace diplomacie a
vojenské konfrontace). Kissingerova geopolitika byla zaloţena na evropské diplomatické bпzi
41
) o uzroze í geopolitik zešlo z realis u od Coli a Gra e ko e . let, podo ý ýz a ůže e připiso at ale už Ha si Morge thauo i z roku . I KOFROŇ, J., , s. 42
KOFROŇ, J., , s. 43
KOFROŇ, J., , s. 44
OCELÍK, P., HODER, L. . Geopolitika . století: sou or te tů o geopoliti e. Glo al Politi s. . července. Dostup é z: http:// .glo alpoliti s. z/redak e/geopolitika-v-21-stoleti-soubor-textu-o-geopolitice. (14. 11. 2013) 45
Ibid. 46
Š ihulo á, D., / . Dostup é z: http:// .e-polis. z/pri t.php?id= ahlíže o . . .
20
realpolitiky a rovnovпhy sil v mezinпrodním po пdku, ţпdný nпrod není dominantní. Tudíţ myšlenky
raison d´Etat, kdy stпt můţe pouţít veškeré prost edky na dosaţení svých cílů. Zпrove by si stпt měl
udrţet nezпvislost a status quo platí pro všechny nпrody. Kontrola silnějších stпtů pomпhп udrţovat.
Jde o dosaţení mezinпrodní rovnovпhy, stabilitu. Geopolitika je v praktické rovině kaţdodenní
taktický boj o prosazovпní nпrodních zпjmů.47 V původní rétorice Henryho Kissingera vyznívaly
Spojené stпty americké jako jedinп supervelmoc, vyjma 70. let a jeho trojúhelníkové diplomacie.
Současnosti se dп íci, ţe se ve světové politice opět navyšují mocenské pozice Číny, Ruska a do
budoucna jistě i dalších asijských regionпlních mocností.48
3.1.1.Geopolitická důležitost Kavkazu
Jiţní Kavkaz se během Ř0. let Ň0. století stal v politické geografii součпstí tzv. Většího nebo
širšího Blízkého východu.49 Toto označení nabylo intenzity po 11. zп í Ň001, kdy Spojené stпty
americké začaly věnovat prostoru mimo пdnou pozornost.50 Jeden z hlavních důvodů politické a
obchodní důleţitosti Kavkazu je jeho ekonomický potenciпl v podobě p írodního bohatství a
plпnovaný rozvoj rozvoj zejména Kaspického ropného a plynového průmyslu. Kavkaz se stпvп uţ od
konce ř0. let Ň0. století zajímavým pro zahraniční investory a stпtní podniky z Norska a Japonska.
Problematickou čпstí masivnějšího rozvoje odvětví jsou etnické konflikty a tzv. stпle „zamrzlé
konflikty―. Ciobanu tvrdí, ţe tzv. „zamrzlé a zapomenuté― konflikty Nově nezпvislých stпtů jsou
ozvěnou minulosti a deziluzí SSSR― nebo také „Vпlkou sovětského dědictví―. Postsovětskп stabilita
byla rпzem zпvislп na sladění dvou podmínek: prпva lidí na vlastní sebeurčení a prпva stпtů na vlastní
územní integritu.51 Etnopolitické konflikty v SSSR byly produktem ekonomické zaostalosti a chudoby
a Sovětský svaz se pokoušel poskytovat dodatečnou pomoc pro konfliktní region, nap . Posilovat
socioekonomický rozvoj. Všechny Nově osamostatněné stпty a regiony měly velmi úzký vztah k
Ruské ekonomice, coţ bylo i jednou z mnoha p ekпţet pro jejich skutečné osamostatnění.52
Ani ve Ň1. století se důleţitost jihokavkazského regionu nemění. Relevantní akté i geopolitky
jiţního Kavkazu jsou stпle Arménie, Ázerbпjdţпn, Gruzie, Ruskп federace, t i mezinпrodně neuznané,
p esto existující de facto stпty Abchпzie, Jiţní Osetie a Nпhorní Karabach a významní vzdпlení akté i
USA53
(NATO), EU a Čína, zпjem Pekingu je čistě ekonomický, bez p ímých bezpečnostních
47
Š ihulo á, D., / . Dostup é z: http:// .e-polis. z/pri t.php?id= ahlíže o . . . 48
Š ihulo á, D., / . Dostup é z: http:// .e-polis.cz/print.php?id= ahlíže o . . . 49
Oz ače í pro rozsáhlý pás států leží í h od Maroka po Afghá istá a Pákistá a od “údá u po Ka kaz a d eš í “tředoasijské stát . In: ROMANCOV a spol, 2013, s. 15 50
ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 15 51
CIOBANU, C., 2009, s. 13 52
CIOBANU, C., 2009, s. 43 53
)počátku záje od íje od či osti těže í h společ ostí Kaspi ké oři, později za Busho ad i istrati l záje rozšíře o šíře í a eri ký h hod ot a de okra ie + čle st í Gruzie NATO. I : BRZEZINSKI, Z., SULLIVAN, P., 1997, s. 581
21
důsledků.54 Občasnými aktéry se stпvají i teritoriпlní sousedé Turecko a Írпn.55 Oba akté i v tomto
regionu nabývají na větší důleţitosti. Gruzie si uvědomuje nutnost zlepšení vztahů s Tureckem (občas
se zdп, ţe je to prodlouţenп ruka USA), navzdory minulosti. Problematika regionu se odvíjí od
„moţných konfliktů―, které by narušily další fungovпní regionu a jeho celistvost.56
Dodnes celý region Jiţního Kavkazu čelí problematice tzv. Kavkazského trojúhelníku. Dп se
íci, ţe zde panuje chronickп politickп a bezpečnostní nestabilita. Zejména pokud se zamě íme na
vztah Arménie a Ázerbпjdţпn (spory a vпlky o Nпhorní Karabach). Podobně se jeví situace ve vztahu
Gruzie a a její autonomní čпsti Abchпzie a Jiţní Osetie. Zamrzlé konflikty p ikrmují ekonomickou
zaostalost regionu.57
Podle Asmuse byla vпlka v roce Ň00Ř jasným důkazem toho, jak zamrzlé
konflikty na Kavkaze mohou snadno rozmrznout. Podle autora se jednalo o tzv. Geopolitickou vпlku.58
Nehledě na to, je Kavkaz i nadпle povaţovпn za důleţitý region, co se týče kompletních
mezinпrodních politických vztahů v Euroasii.59 Situace činí jednotlivé stпty nпchylnými k nestabilitě
politických reţimů a proces demokratizace se tím neustпle oddaluje. Situace poté „zneuţívají― okolní
silnější a stabilnější stпty, nap . Ruskп federace, bývalý hegemon SSSR, současný silný hrпč v
mezinпrodních vztazích, mп vliv území kavkazského regionu dodnes. Díky nedo ešeným konfliktům,
silnější ekonomice, si je schopné okolní sousedy více zavпzat, kvůli jejich oslabení. Odstup Gruzie ze
SNS, snaha Ruska o navпzпní bliţšího kontaktu s Abchпzií a Jiţní Osetií, uvalení embarga na Gruzii,
to vše ovliv uje dění a rozloţení sil na Kavkaze. Gruzii byl doporučovпn nпvrat do SNS a povolení
vstupu ruských vojsk na své území, coţ by podpo ilo zпvislost na RF a ztíţilo komunikaci se
zпpadními mocnostmi.60 Z ekonomického hlediska je v jihokavkazském regionu nejpomaleji
rozvíjející se Arménie. Malý, vnitrozemský „landlocked― stпt, který nemп nejlepší diplomatické
vztahy s okolními stпty. Coţ se podepisuje i na jejím HDP, které je nejniţší ze t í jihokavkazských
stпtů. Další problematickou čпstí regionu je Kaspické mo e, jelikoţ leţí ve vnitrozemí, existují spory o
to, jaký typ vodní plochy to je, zda se jednп o jezero nebo o mo e. Další problém je s jeho dělením, z
hlediska ekonomiky a finančního zisku, je zdrojem nerostných surovin – ropy a zemního plynu na jeho
dně a dпle prпva na rybolov. Díky tomu nastпvп environmentпlní problematika odpovědnosti za
znečištění a specifickп otпzka p ístupu do světových oceпnů.61 Země, kterých se to týkп, jsou Rusko,
54
DYTRICH, O. In ROMACOV, M., 2013, s. 119 55
ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 14-15 56
CORNELL, E. “., . Dostup é z: http://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdf ahlíže o . . . 57
Ibid. 58
DYTRICH, O. In ROMACOV, M., 2013, s. 123 59
CORNELL, E. “., . Dostup é z: http://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdf ahlíže o . . . 60
CORNELL, E. “., . Dostup é z: http://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdf ahlíže o . . . 61
Pokud lo Kaspi ké oře uz á o jako oře podle ezi árod ího prá a Rusko uselo zpřístup it Kaza hstá u, Turk e istá u a Ázer ájdžá u přístup do s ěto ého o eá u skrze Volhu a Do do Čer ého oře a dál. ROMANCOV, M.. a spol., , s.
http://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdfhttp://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdfhttp://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdfhttp://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdfhttp://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdfhttp://sam.gov.tr/tr/wp-content/uploads/2012/01/SVANTE-E.-CORNELL.pdf
22
Ázejrbпjdţпn, Turkmenistпn, Kazachstпn.62 Gruzie, z celého regionu, mп velmi dobrou polohu, p ístup
k mo i a oceпnu a moţnost komunikace s ostatními stпty Evropy, jako Turecko, Bulharsko, Rumunsko
a Ukrajina a aspiruje tak na moţnost stпt se jedním ze stпtů EU a NATO. Gruzie je členem BSEC, mп
velkou šanci se aktivně prosazovat v klíčových otпzkпch p idruţení se k mezinпrodním sdruţením.63
62
ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 8 63
Ibid.
23
4.Vývoj politicko-geografické organizace
Nпsledující kapitolu jsem věnovala vývoji politicko-geografické organizaci Kavkazu. Bliţší
zamě ení na kavkazský region, zejména na samotnou Gruzii a její autonomní republiky Abchпzie a
Jiţní Osetie. Gruzie mп výjimečné postavení v regionu, zejména díky její otev enosti hranic a inklinaci
k zпpadoevropské zahraniční politice, na rozdíl od Arménie či omezených zahraničních vztahů
Ázerbпjdţпnu a Írпnu. Nпsledující podkapitoly jsou věnovпny stručnému p edstavení zпkladních
demografických, ekonomických a geografických činitelů Jiţního Kavkazu, včetně historického vývoje
autonomních republik v rпmci republiky Gruzie.
Kavkazský region je z geopolitického hlediska hraničním a čпstečně i nпrazníkovým
prostorem mezi Evropou a Asií. Zejména Gruzie díky své strategické poloze se stпvп pro Ruskou
federaci a další mocnosti velmi lпkavou oblastí. Kdo ovlпdп Gruzii, ovlпdп infrastrukturu propojující
st ed Kavkazu, obchodní cesty, p ístup k Černému a Kaspickému mo i i vzdušné cesty mezi Evropou
a Asií. Jistou nevýhodou Kavkazu můţe být vysokп etnickп a kulturní heterogenita, kterп tradičně
p ispívп ke vzniku konfliktů a separatistických tendencí. V oblasti Kavkazu existují de facto nezпvislé
stпty64, které ovšem nedosпhly mezinпrodního uznпní vlastní suverenity. Abchпzie a Jiţní Osetie tvo í
stпle oficiпlní součпst Gruzie, avšak více a více zde zesilují separatistické snahy a vytvo ení vlastního
nezпvislého stпtu.65 Kavkaг г pОrspОktivв Пвгickц gОograПiО tvo í proměnlivý krajinný rОliцП, roгОklanц
tОritorium. DominujО гНО hornatý tОrцn, kНО jО obtíţnц a nпklaНnц buНovat inПrastrukturu, ktОrп jО
nutnп pro Нalší nОjОn Оkonomický roгvoj rОgionu. Navíc sО tak komplikujО i Нostupnost a výkonost
stпtní sprпvв. ObвvatОlstvo jО vОlmi ПragmОntovanц, vвsokohorskц a horskц oblasti jsou osíНlОnц
iНčОji a tato roгНrobОnost v НůslОНku ovlivňujО i politickц cítění jОНnotlivých mikrorОgionů.66
4.1.Region Jižní Kavkaz Region Jiţního Kavkazu nebo podle tradiční evropské optiky (ruské optiky) region
Zakavkazsko, region mп dva druhy hranic a to jak p írodní od severu na zпpad, tak i uměle vyvtvo ené
hranice na jihu regionu. Mezi samotnými jihokavkazskými stпty se nachпzí mezinпrodní politickп
hranice a umělп hranice oddělující Turecko a Írпn.67 RОgion jО poměrně malý cca 1Ř0 tisíc km2
(GruгiО 6ř 700 km2) a ţijО гНО 17 milionů (GruгiО 4 46ř 000).68
64
A házie a Již í Osetie 65
SHAFFER, B., 2009, s. . Dostup é z: http://poli.haifa.a .il/~ shaffer/“haffer_geopoliti s_Cau asus.pdf ahlíže o . .
66 ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 13
67 ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 7
68 ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 13
24
4.1.1.Gruzie
Gruzie, v gruzínštině Sakartvelo, země Gruzínů, leţí na jih od poho í Velkého Kavkazu, na
zпpadě jí jako jedinou jihokavkazskou zemi omývп Černé mo e69, na jihu sousedí s Arménií a
Tureckem, na jihovýchodě s Ázerbпjdţпnem, na severu s Ruskou federací.70 „GruгiО jО subjОktОm
mОгinпroНního prпva, jОjí hranicО jsou uгnпvпnв na гпklaНě hranic bývalц Gruгínskц sovětskц
socialistickц rОpublikв, tj. včОtně úгОmí abchпгskц autonomní rОpublikв a úгОmí Jiţní OsОtiО. ÚгОmí
mп roгlohu Ř,7 tisíc čtvОrОčních kilomОtrů, tj. 12,5 % vОškОrцho tОritoria GruгiО.“71 První původní
gruzínské kmeny (Meškové, Tibarénové, Makroni, Mossynoici a Marové), ze kterých se postupným
sbliţovпním utvo il nпrod Kartlijců, Gruzíni od něj odvíjí svou genealogii, obývaly území okolo
dnešního hlavního města Tbilisi jiţ ve 4. století p .n.l..72 Gruzínci jsou hrdí na historii svého nпroda a
opírají o ní i svojí identitu.73
Celkový počet obyvatelstva k červenci Ň014 čítп 4 řň5 ŘŘ0 obyvatel. Sloţení obyvatelstva
podle etnik ze sčítпní lidu v roce Ň00Ň tvo í Řň,Ř % Gruzíni, 1,5 % Rusové, 6,5 % Aze i, 5,7 %
Arméni a Ň,5 % další skupiny. Jediný oficiпlní jazyk je gruzínština, mluví jí 71 % obyvatel, ruština ř
%, arménština 7 %, azeri 6 %, další jazyky 7 %. V Abchпzii je povaţovпna za oficiпlní jazyk
abchпzština. Ke gruzínské ortodoxní církvi se dle sčítпní v roce Ň00Ň hlпsí Řň,ř % lidí (významnп
součпst politického a společenského ţivota), ř,ř % vyznпvп islпm, arménskп apoštolskп církev ň,ř %,
katolickп církev 0,Ř %. Celkem 55,6 % obyvatelstva pracuje v zemědělství, Ř,ř % v průmyslu a ň5,5
% ve sluţbпch.74 Nezaměstnanost v roce Ň01ň činila 14,6 %, v roce Ň014 se sníţila na 1ň,7 %.75
Po vпlce v roce Ň00Ř se ekonomicky Gruzie začala vzmпhat mezi lety Ň010-201376, avšak
FDI, hlavní hybnп síla gruzínského ekonomického růstu, se plně po vпlce neobnovily. Gruzie z
ekonomického hlediska zahrnuje export zemědělských produktů zaloţené p edevším na pěstovпní
69
Jedi á ze ě regio u Gruzie á přístup k Čer é u oři. Přísta Poti je zásad í dopra í uzle á oř í dopra . Přísta “u hu i A házii je dík pro le ati ké situa i Gruzii epřístup ý. PIKNEROVÁ, L. I ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 51 70
SCHUSTER, A. M. H., 2000. Georgian Homo Erectus. Archaeology, a publication of the Archaeological Institute
of A eri a. Ma . Dostup é z: http://ar hi e.ar haeolog .org/ / e s riefs/georgia.ht l ahlíže o . 11. 2013) 71
ŠMÍD, T., VAĎURA, V., , s. 72
HOCH, T., SOULEIMANOV, E. In ROMANCOV 2013, s.74 73
SCHUSTER, A. M. H., 2000. Georgian Homo Erectus. Archaeology, a publication of the Archaeological Institute
of A eri a. Ma . Dostup é z: http://ar hi e.ar haeolog .org/ / e s riefs/georgia.ht l ahlíže o . 11. 2013) 74
CIA Factbook, June 2014. Dostup é z: https:// . ia.go /li rar /pu li atio s/the-world-fa t ook/geos/gg.ht l ahlíže o . . 75
GEOSTAT, 2005- . Dostup é z: http://geostat.ge/i de .php?a tio =page&p_id= &la g=e g ahlíže o 17. 2. 2015) 76
Roč í přírůstek HDP t oří ,5 % (ve 2013), HDP per capita je 6,100 USD (za rok 2013), CIA Factbook, June . Dostup é z: https:// . ia.go /li rar /pu li atio s/the-world-factbook/geos/gg.ht l ahlíže o . .
2015)
25
vinné révy, citrusů, o echů. Z nerostných surovin se v Gruzii těţí mangan, mě a zlato. Dпle se vyvпţí
alkoholické (kvalita exportního vína vzrostla poté, co bylo na Gruzii uvaleno Ruské embargo po
konfliktu v roce Ň00Ř) a nealkoholické nпpoje, kovy, strojní vybavení a chemikпlie v malém mě ítku.
Země je energeticky zпvislп na dovozu ropy a zemního plynu z Ázerbпjdţпnu, d íve byla hlavním
dovozcem Ruskп federace.77 Snaha o zmenšení energetické zпvislosti na Rusku také pomocí výstavby
ropovodu Ceyhan-Baku-Tbilisi. Zпpadoevropské aktivity na Jiţním Kavkazu byly a jsou zejména
energetickosurovinového charakteru. Zпsadním problémem je získпvпní surovin bez zapojení Ruské
federace a Írпnu. Proto vznikl První НokumОnt o rОkonstrukci, podepsaný ř. ň. 1řřň v Anka e mezi
Tureckem a Ázerbпjdţпnem. Rozhodovalo se, zda ropovod povede skrz Arménii nebo Gruzii. Kvůli
politické situaci v Arménii bylo zпhy rozhodnuto.78 Plпn na vytvo ení ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan,
jakoţto alternativa k ruskému transportu ropy z východu. Zprovoznění ropovodu 10. května Ň005 bylo
brпno jako symbolické vítězství zпpadu nad Ruskem a upevnění pouta s Gruzií. Pětidenníí vпlka v
roce Ň00Ř ale ukпzala, ţe Ruskп federace je i nadпle nejsilnější aktér regionu a ţe transfer ropy můţe
ohrozit. Navíc zпpadní Evropa jasně poho ela ve své roli nastolení nové spoluprпce s východem a
napravitele minulých k ivd, kdy z projektu zcela vynechala Arménii, kvůli jejím problémům s
Tureckem a Ázerbпjdţпnem.79 Velkým problémem země a i celého regionu zůstпvп korupce, chudoba,
uprchlíci, politickп nestabilia.80 Po roce Ň004 se ale situace v Gruzii výrazně zlepšila díky liberalizaci
ekonomiky a antikorupční politice. Zredukovala regulace a zlepšila funkčnost da ové politiky a
zamě ila na obnovitelné zdroje (vodní energetiku), zemědělství, turismus a produkci textilií. Vlпda
vytvo ila Ň0Ň0 Ekonomickou rozvojovou strategii a spustila koinvestiční fond Gruzie, soukromí
kapitпl akciových společností ve výši 6 miliard USD, který bude pouţit na investice do turismu,
zemědělství, logistiky, energetiky, infrastruktury a výrobního průmyslu.81
4.1.2.Abcházie
Abchпzie se nachпzí na severozпpadě Gruzie. Její rozloha je Ř700 kmŇ, coţ je p ibliţně 1Ň %
gruzínského území. Abchпzský nпrod vznikl sjednocením čty proto-abchпzských kmenů (Apšilové,
Abasgové, Sanigajové, Misiginové) v Ř. století n. l.. Podle spisů Pliniuse Secunda se zde abchпzské
kmeny vyskytovaly jiţ ve Ň. století n.l..82
77
CIA Fa t ook, Ju e . Dostup é z: https:// . ia.go /li rary/publications/the-world-factbook/geos/gg.ht l ahlíže o . . 78
MAMATELA“HVILI A. . Dostup é z: http:// . are progra .org/uploads/e e ts/ /Regio al-Energy-Trade-Workshop/Presentation-Materials/009_104_209_Session7-1.pdf ahlíže o . . 2015) 79
ROMANCOV, M. a spol, 2013, s. 37 80
PIKNEROVÁ, L. I ROMANCOV, , s. -58 81
CIA Fa t ook, Ju e . Dostup é z: https:// . ia.go /li rar /pu li atio s/the-world-factbook/geos/gg.ht l ahlíže o . . 82
HOCH, T., a I fo o A házii iz A khaz orld. . Dostup é z: http://a khaz orld. o /a /abkhazia ahlíže o . .
26
Abchпzové pat í pod abchпzsko-adygejskou větev kavkazské jazykové rodiny spolu s
čerkeskými jazyky, jazyk zпpadních oblastí Kavkazu.83 Ze stejné rodiny pochпzí i gruzínština, ovšem
pat í k jiţní kartvelské větvi. V důsledku to znamenп, ţe jsou tyto dva jazyky naprosto odlišné a
nesrozumitelné navzпjem.84 Podle statistických údajů z devadesпtých let hovo í abchпzštinou, jakoţto
mate ským jazykem, řň,5 % Abchпzů, 7Ř,Ř % Abchпzů uvedlo znalost ruského jazyka. Pouze ň,4 %
ovlпdп jiný cizí jazyk, z čehoţ gruzínštinou hovo í pouze Ň,Ň % abchпzské populace.85 Podle Baara z
roku Ň00Ň znп abchпzštinu ř7,ň % a jen Ň,Ň % Abchпzů znп gruzínštinu, ruštinu naopak ovlпdп Řň,5
%.86
To můţe i pomoci k pochopení neustпlých debat, který kmen byl na kterém území první a který
byl nucen pod ídit se. Narozdíl od Osetů, Abchпzové a Gruzíni z pohledu antropologie sdílejí společné
rysy. Bu tedy kmenový p edci Abchпzů pochпzeli z oblasti dnešní Gruzie a během století p ijali
jejich jazyk nebo svou podobu získali mísením s Gruzíny.87 Podle údajů ze sčítпní lidu z roku 1989
ţilo v autonomní republice 5Ň5,1 tisíc obyvatel, coţ tvo ilo témé 10 % všech obyvatel Gruzie, dle
nпrodností 45,7 % Gruzínů, 17,Ř % Abchпzů, 14,6 % Arménů, 14,Ň % Rusů, Ň,Ř % eků, Ň,Ň %
Ukrajinců, 0,ň % Ţidů, atd..88 Sčítпní lidu v Abchпzii, Poslední široce p ijímané oficiпlní sčítпní
obyvatel Abchпzie proběhlo v roce 1řŘř, region obývalo 5Ň5 tisíc lidí. Povпlečné odhady se liší zdroj
od zdroje. Sčítпní lidu z roku Ň00ň uvпdělo, ţe populace čítп Ň14 tisíc lidí, údaj byl zpochyb ovпn
některými vědci a pracovníky OSN, ţe byl nadhodnocen.89
Během SSSR ţilo na území Gruzie 17,Ř % Abchпzů z celkové populace.90 Jiţ v druhé dekпdě
Ň0. století jsou nejpočetnějším etnikem Abchпzie, Gruzíni. Podílem na svém autonomním území stпly
aţ za etnickými Gruzíny 45,7 % a jen o něco mпlo bylo Rusů 14,6 % a Arménu 14,ň %.91 Gruzie však
odmítп tvrzení, ţe v tom hrпla roli promyšlenп asimilační politika, ale pouze spontпnní migrace. Mezi
lety 1926-1řŘř vzrostl počet Gruzínů o ň00 %92, zatímco Abchпzů o pouhých 70 %. Po občanské
vпlce v letech 1řřŇ-1řřň klesl počet abchпzského obyvatelstva o Ň/ň. Pokud by tedy měl být konflikt
na etnické bпzi, ţila zde menšina etnických Abchпzů. Coţ by znamenalo, ţe Abchпzové byli svou
vlastní minoritou na svém autonomním území.93 Po vпlce během let 1989-1řřň z původního počtu
obyvatelstva Abchпzie, 5Ň5 tisíc, zbyla méně jak polovina. Důsledkem sníţení počtu obyvatel došlo k
proměně jeho etnické struktury. P edpoklпdп se, ţe z Abchпzie uprchlo Ň00 tisíc Gruzínů, nejvíce jich
zůstalo nebo se p irozeně repatriovalo do okresu Gali. Okolo 50 tisíc uprchlíků bylo také arménského
83
LORTHKIPHANIDZE, M., 2012 84
HOCH, T., SOULEIMANOV, E. In ROMANCOV, M., 2013, s. 74 85
TOFT, M., 2003, s. 92 86
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P., , s. - 247 87
SOULEIMANOV, E., HOCH, T., 2012, s. 14 88
ŠMÍD, T., VAĎURA, V., , s. 89
HOCH, T., 2011, s. 64 90
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P., , s. - 247 91
Ibid. 92
Ve stej é o do í se z ýšil počet Rusů A házii o %, Ar é ů o %. Viz HOCH, T., SOULEIMANOV, E., 2012, s. 15 93
SOULEIMANOV, E., HOCH, T., 2012, s. 13-17
27
a ruského původu. Nejpočetnější číslo okolo ň0 tisíc uprchlíků emigrovalo do Ruska a Turecka.
Nejnovější sčítпní lidu proběhlo v roce Ň00ň94, kdy Abchпzie čítп Ň14 tisíc obyvatel. Toto sčítпní však
nebylo Gruzií uznпno. Oficiпlní zdroje hlavního města Abchпzie čítají ň00 tisíc Abchпzců ţijícíh na
jejím území. Podle OSN jsou čísla nadhodnocenп.95 V roce 1řř4 vydala autonomní republika vlastní
Ústavu, kterп by měla ustavovat její nezпvislost na zпkladě prпva na vlastní sebeurčení kaţdého
nпroda.96 Po vпlce Ň00 tisíc obyvatel uprchlo do Gruzie, 100 tisíc se rozdělilo do Ruska, Arménie,
Turecka a ecka.
Stejně tak konflikt nemůţeme brпt jako nпboţenský. Od 5. století se v Abchпzii ší ilo
k esťanství. Své dominantní postavení si udrţela aţ do 16. století.97 Od 16. století zde dominoval
islпm, díky nadvlпdě Osmanské íše. Od ruského zпboru území na konci 1ř. století p išel nucený
exodus muslimů ze země, coţ určilo dominantním nпboţenstvím k esťanství. V současnosti se hlпsí k
muslimské ví e ň5 % obyvatelstva. Islпm ale není brпn nikterak fanaticky. P ed ř0. lety v zemi
dokonce nebyla ani jedna mešita, aţ samotnп vпlka podnítila snahy kulturních odlišností. I p esto ale
nebyl zaznamenпn nпrůst radikпlních nпboţenských skupin.98
Geograficky výhodnп poloha Abchпzie podél Černého mo e dokazuje její politickou a
hospodп skou důleţitost. Ruskп federace mп svoje vojenské zпkladny poblíţ hranic na zпpadě
Kavkazu, které mají pomпhat chrпnit svého spojence, Arménii. Skrz území Abchпzie vede ţeleznice,
kterп spojuje oba spojence. Za dob Sovětského svazu fungovala republika díky svému subtropickému
klimatu jako vývozce subtropických plodů (1Ň,5 % HDP) a jako rekreační oblast. Nejvyšší p íjem
HDP měla tedy z turismu. Dnes je ekonomický potenciпl země ochuzen díky pozůstatkům vпlek,
etnických konfliktů a poţadavků na splпcení sankcí, které uvalila Gruzie.99 Dп se íci, ţe abchпzský
obchod vzkvétп díky pašovпní drog, paliv, zbraní a korupci. Podpora šedé ekonomiky se ší í díky
kontrole zпpadního území kriminпlními skupinami, nap . Gagra band, Gudauta band, Chechen band,
tyto skupiny mají pod kontrolou obchod s drogami, výrobu drog, kontrolu ţelezničních a silničních
cest. Další skupiny mají na svědomí pašovпní d eva a stavebního materiпlu do Turecka bez placení
daní, pašovпní pohonných paliv do Ruska nebo nelegпlní prodej „zпpadních značek― cigaret. Většina
gangů spolupracuje s místními autoritami, které jsou provпzané s nelegпlní činností a korupcí.100
V současné době, i p es finanční pomoc Abchпzii Ruskem a růst HDP, zůstпvп ekonomickп
síla Abchпzie daleko za hranicí ekonomické stability Ř0. let. Gruzínský zпkon p ijatý parlamentem v
íjnu Ň00Ř, tzv. Zпkon o okupovaných ůгОmích, podle paragrafu 1, 6 a 8 zakazuje vstoupit do Abchпzie
94
Et i ké slože í A házie z roku : A házo é: , % , Gruzí i: , % , Ruso é: , % , Ar é i: , % , ostat í: , % . Celko ý počet o atelst a či il 6 (100%).
HOCH, T., 2011, s. 68 95
HOCH, T., SOULEIMANOV, E. In ROMACOV, M., 2013, s. 79 96
CIOBANU, C., 2009, s. 112-113 97
HOCH, T., SOULEIMANOV, E. In ROMACOV, M., 2013, s. 75 98
SOULEIMANOV, E., HOCH, T., 2012, s. 16-17 99
CIOBANU, C., 2009, s. 114 100
MOROZOV, Y., 2003. s. 8
28
z Ruska, zakazuje jakékoliv obchodní a diplomatické styky s Abchпzií, veškeré aktivity de facto
orgпnů definovпny jako nezпkonné. Cílem konпní Gruzie je p esvědčit mezinпrodní komunitu o
okupaci abchпzského území Ruskem. Reпlně však tento fakt stěţuje podmínky jakékoliv země či
organizace obchodní, kulturní či společenské styky s Abchпzií. V lednu Ň010 p edstavila Gruzie
novou strategii, Stпtní stratОgiО pro okupovanп úгОmí, jejímţ cílem je deokupace abchпzského území,
zvrпcení anexe k Ruské federaci, reintegrace Abchпzie a jejího obyvatelstva do ústavního rпmce
Gruzie diplomatickou cestou.101
Podle ruských zdrojů jde 7Ň % rozpočtu Abchпzie na její obranu. Na
programy humanitпrní (tj. jednorпzové) pomoci ročně padne 10 milionů dolarů. Podle Revaze
Gachechiladze existují pravidelné neoficiпlní p íjmy z nehumanitпrní pomoci, které pomпhají udrţet
vojenský potenciпl země.102
Jednou z nejdůleţitějších polických person pro samotnou Abchпzii je bezpochyby bývalý de
facto prezident, Sergey Bagapsh.103
Během roku Ň004 proběhly na území Abchпzie nepokoje z důvodu
anulovaných prezidentských voleb, v kterých nasbíral více volebních hlasů prпvě Bagapsh nad jeho
Ruskem podporovaným kandidпtem Raulem Khadzhimbou. V té době Rusko uzav elo hranice s
Abchпzií a uvalilo embargo na dovoz mandarinek s tím, ţe ovoce neprochпzí hygienickými standardy.
V té době Raul Khadzhimba odstoupil z kandidatury a Bagapsh mu z dobré vůle nabídl vice-
prezidenta. Moskva poté otev ela hranice a obnovila obchod. V roce Ň005 Bagash potvrdil své
vítězství v druhém kole voleb. Za jeho vlпdy poţadoval nezпvislost na Gruzii. Po roce Ň00Ř vpustil a
nechal rozmístit ruské vojenské jednotky v Abchпzii, jakoţto peacekeepingovou akci Ruska v zemi.
Kdyţ s tím Tbilisi nesouhlasilo, ekl, ţe jednotky pomпhají opravit silnice. Dva měsíce poté, co
gruzínské vojenské jednotky se pokusily zaútočit na Jiţní Osetii, prezident Abchпzie se nechal slyšet,
ţe podle něj Abchпzie také trpí pod gruzínskou expazivností. Po tom, co Rusko uznalo nezпvislost
obou secesionistických území, byl v roce Ň00ř Bagash znovuzvolen do druhého volebního období.
Podle EU ale nebyly dodrţeny evropské standardy. Během té doby začali ruští experti jednпní o
Abchпzské zahraniční politice a v tu dobu Bagash p evzal svůj ú ad. Během vyjednпvпní s Ruskem
Bagash podepsal smlouvu o výstavbě nové ruské zпkladny v Abchпzii. V roce Ň010 Putin p islíbil
Suchumi 10 miliard rublů, tj. ň06,ň milionů USD. Za Bagashovi vlпdy Abchпzie zaznamenala
ekonomický pokrok, který byl ale silně zap íčiněn ruskou finanční podporou. Poda ilo se mu během
vlпdy i odstranit klanový systém. Ačkoli byla jeho prezidenstkп vlпda úspěšnп, jeho popularitu sníţila
otev enп podpora promoskevské zahraniční politiky a také ignorace ve ejného nпzoru na zпsadní
vlпdní témata. V roce Ň011 prohlпsil na setkпní s moskevským starostou Sergeyem Sobyaninem:
101
Go er e t of Georgia, autor, datu eu ede o. Dostup é z: http://www.civil.ge/files/files/SMR-Strategy-en.pdf ahlíže o . . 102
GACHECHILAD)E, R., August , Dostup é z: http://poli.vub.ac.be/publi/Georgians/chp0401.html ahlíže o . .
103 “erge Bagapsh ze řel . . . Viz Radio Free Europe Radio Li ert , . Dostup é z:
http://www.rferl.org/content/georgia-breakaway-abkhazia-south-ossetia/ .ht l ahhlíže o . . 2015)
http://www.civil.ge/files/files/SMR-Strategy-en.pdfhttp://www.civil.ge/files/files/SMR-Strategy-en.pdfhttp://poli.vub.ac.be/publi/Georgians/chp0401.html
29
„Nikdo mě nebude nutit nebrat v úvahu Moskvu jako hlavní město. Moskva je naše hlavní město.
Dalším problémem jeho vlпdy bylo, kdy p ipustil ruskou naftovou společnost Rosněft na abchпzský
trh. Rosneft se stal okamţitě monopolem, který měl prпvo na veškeré naftové zпsoby Abchпzie.
Rozneft mп v plпnu v zemi vystavět dvanпct benzinových pump. V součastnosti stojí dvě z nich. Jedna
pumpa je schopnп obslouţit sto tisíc aut. Pro malé nebo menší podniky to znamenп zkпzu. Bagash
během své vlпdy zapomněl na nuance abchпzské demokracie. Jпdrem nпrodní identity Abchпzie je
absolutní prпvo vyuţívпní a vlastnictví jejich zdrojů a země.104 Dne Ň6. Ř. Ň011 byl zvolen t etím
prezidentem Abchпzie Aleksandr Ankvab v prvním kole s 54,Ř6 % hlasů. Během vlпdy jeho
p edchůdce byl premiérem a posléze víceprezidentem. Jeho zvolení bylo velkým p ekvapením. Během
Bagashovi vlпdy byly zcela zp etrhпny vztahy s Gruzií a to i p esto, ţe byl hlavou distriktu v Abchпzii,
kde ţili p evпţně Gruzíni, vzal si za ţenu Gruzínku a ţil a studoval ve Tbilisi. Vztahy ukončil
uzav ením spoluprпce Gruzií v energetickém sektoru Chernomorenergo. Bagash v Abchпzii stvrdil své
úmysly zesílením reţimu na hraničních p echodech a posílil i zbrojní průmysl. Udělal prostě vše proto,
aby dokпzal svou neloajalitu vůči Gruzii.105 Nový prezident sice pracoval jako zпstupce ministra
GSSR od Ř0. let Ň0. století, ale Gruzie si nedělп naděje, ţe by chtěl posilovat nebo obnovovat vztahy s
Gruzií, zejména díky p ílivu ruských peněz do abchпzské ekonomiky. Jedinou cestou pro obnovu
bliţších vztahů mezi Abchпzií a Gruzií je uznпní její suverenity.106
4.1.3Jižní Osetie
Jiţní Osetie je autonomní region Gruzie nachпzející se v severní čпsti Gruzie. V Jiţní Osetii
p evlпdají separatistické tendence, ovšem de iure je součпstí Gruzie. Na jejím území s rozlohou ňř00
kmŇ ţije podle hrubých odhadů po vпlce v roce Ň00Ř 54 tisíc obyvatel, zatímco v roce 1řř7 se počet
obyvatel odhaduje na 1ň0 tisíc osob.107 Majoritním obyvatelstvem Jiţní Osetie jsou etničtí Rusové,
kte í gruzínské občanství získali bu narozením nebo naturalizací po vпlce v roce 1řř1-1992.108 Z
posledního sčítпní lidu z roku 1řŘř vyplynulo, ţe na území Gruzie ţilo 164 tisíc Osetů, cca ň % celé
gruzínské populace. Jihoosetskou autonomní oblast obývalo 100 tisíc obyvatel, z nichţ Osetové tvo ili
66 % populace, cca Ň/ň a Ňř % tvo ili Gruzíni, necelп 1/ň. Polovina rodin byla smíšenп, tedy
gruzínsko-osetského původu. Zbylých 5 % obyvatel tvo ili Rusové, Arméni a Ţidé.109
104
TEKUŠEV, Isla , MARKEDONOV, “ergej M., ŠEVČENKO, Kirill V., eds. , , s. 105
Ibid. 106
TEKUŠEV, Isla , MARKEDONOV, “ergej M., ŠEVČENKO, Kirill V., (eds.), 2013, s. 105 107
HOCH, T., SOULEIMANOV, E. In ROMANCOV, M. 2013, s.87 a BAAR V., 2001, s. 245 108
K selo á, M., , Dostup é z: http:// .e-polis. z/pri t.php?id= ahlíže o . . 015) 109
ZVEREV, A., 1996
30
Hromadné vydпvпní pasů a ruského občanství pro obyvatele Abchпzie a Jiţní Osetie začalo v
roce Ň00Ň, tímto aktem Moskva jednala proti mezinпrodnímu prпvu a porušovala své pravomoce.110
Obyvatelé Abchпzie a Osetie měly moţnost odmítnout gruzínské občanství do šesti měsíců. Podle
Zпkona GruгiО o gruгínskцm občanství však většina obyvatel, kte í p ijali ruské občanství, byla
obyvateli Gruzie. Ruské chovпní, ochranitele „vlastních stпtních p íslušníků―, se tak dп povaţovat za
ilegпlní a protiprпvní. Podle oficiпlních dat Ruské federace ŇŇ0 tisíc, Ř0 % obyvatel Abchпzie a 100
tisíc, ř0 % obyvatel Jiţní Osetie vlastní ruský pas.111
Původ Osetů je odlišný od zbylých etnik Kavkazu. Osetové jsou jediný kavkazský nпrod,
který pochпzí z irпnské větve indoevropské jazykové rodiny, silně ovlivněné kavkazskými jazyky
dvou etnografických skupin, zejména Ironů a Digorů.112 Jsou potomci Skythů, Sarmatů a Alanů.
Osetové se dělí na Kudary, Irony a Digory113. Odlišují se nejen jazykem ale i nпboţenským vyznпním.
Vzhledem k sekularizaci v sovětské é e se nпboţenské rozdíly vyhladily, takţe se populace
identifikuje jako jednotný nпrod.114 Jiţní Osetie je separatistickп republika, kterп na severu hraničí se
Severní Osetií-Alanií leţící na území Ruské federace. Gruzíni vnímají Jiţní Osetii jako historické
jпdro jejich nпroda a součпst tzv. ŠiНa Kartli-Vnit ní KartliО.115 Podle gruzínské historiografie začal
osetský nпrod p ichпzet do oblastí dnešní Gruzie během 17. a 1Ř. století, území Jiţní Osetie bylo
pojmenovпno jako Samačablo, podle gruzínského vévody Mačabeliho, jehoţ jim poskytnul své
panství.116 Osetové se ale odkazují na skythské a alanské nпrody, které Kavkaz obývaly od nepaměti.
Dokazují tak, ţe jejich n
