UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI - Thesestřiceti let. (Heřmanová, 2012) 1.1 Definice pojmu...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Ústav speciálněpedagogických studií

Bakalářská práce

Simona Krahulová

Kvalita života dospělých osob s mentálním postižením žijících

v Chráněném bydlení Pomněnka

Olomouc 2017 Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Pavlína Baslerová

Prohlašuji, že předloženou práci jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu

a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a uvádím v seznamu

použité literatury.

V Olomouci dne:……………….. Podpis: ..................................................

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PaedDr. Pavlíně Baslerové

za odborné vedení, trpělivost a praktické rady. Poděkování taktéž patří paní ředitelce

Ing. Mgr. Nataše Vykydalové za její vstřícnost a za to, že mi povolila provést dotazníkové

šetření v Chráněném bydlení Pomněnka. Velký dík patří asistentům a všem účastníkům mého

výzkumu.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5

I Teoretická část .................................................................................................................. 6 1 Kvalita života .................................................................................................................... 7

1.1 Definice pojmu kvality života ..................................................................................... 7 1.2 Objektivní a subjektivní indikátory kvality života ...................................................... 8 1.3 Etické, filozofické a psychologické souvislosti kvality života .................................. 10

1.4 Důležité aspekty kvalitního života jedince se zdravotním postižením ...................... 13 1.5 Zdraví jako podmínka kvalitního života .................................................................... 15

2 Dominantní postoj k handicapovaným ......................................................................... 17 2.1 Dějiny péče o postižené dle hodnocení významných osobností ............................... 17 2.2 Společenské změny po roce 1989 .............................................................................. 20

2.3 Aktuální stav sociálních služeb v kontextu zákona o sociálních službách ................ 21 2.3.1 Standardy kvality sociálních služeb ................................................................... 24

2.3.2 Neziskové organizace ......................................................................................... 26

3 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s., okresní

organizace Šumperk .......................................................................................................... 29 3.1 Pobytové služby pro dospělé osoby s mentálním postižením v Pomněnce ............... 29

3.1.1 Podpora samostatného bydlení ........................................................................... 29

3.1.2 Odlehčovací služby............................................................................................. 30 3.1.3 Chráněné bydlení ................................................................................................ 30

3.2 Společnost Pomněnka a její význam v oblasti kvality života .................................... 32

II Výzkumná část ............................................................................................................... 33

4 Charakteristika výzkumu .............................................................................................. 34 4.1 Výzkumné cíle ........................................................................................................... 34 4.2 Použité metody .......................................................................................................... 34

4.3 Charakteristika zkoumaného vzorku a místa šetření ................................................. 35

4.4 Realizace výzkumu .................................................................................................... 36

4.5 Analýza a interpretace získaných dat ........................................................................ 37 4.6 Závěr výzkumného šetření a pohled na případná doporučení ................................... 54

5 Shrnutí ............................................................................................................................. 56 Seznam použitých informačních zdrojů .......................................................................... 57

Zkratky ............................................................................................................................... 59 Přehled schémat ................................................................................................................. 59 Seznam tabulek .................................................................................................................. 60

Přehled grafů a zdrojových tabulek................................................................................. 60 Seznam příloh .................................................................................................................... 62

5

„Každý člověk je občan a ke každému občanovi je potřeba přistupovat lidsky.

Každý člověk má právo si zvolit, kde, s kým a jak bude žít.“

QUIP – Společnost pro změnu

Úvod

Říká se, že život je dar, který jsme dostali od Boha. Měli bychom si jej vážit

a prožívat co nejvíce naplno. Záleží na každém z nás, jakou cestu si zvolí. Na světě

jsou ti, kteří pomoc potřebují, a také ti, již ji poskytují.

Během života se setkáváme s mnoha lidmi, kteří pomoc a podporu skutečně potřebují.

Mezi ně mohu zahrnout i mladé lidi z Chráněného bydlení Pomněnka. Zaměřila

jsem se na ně ve své bakalářské práci, abych ukázala, že i oni mohou vést spokojený

plnohodnotný život i přes různá úskalí, kterým musí díky svému zdravotnímu stavu čelit.

Velký vliv na kvalitu jejich života mají nejen sociální služby, ale i vzájemné vztahy

spolubydlících, přístup pracovníků a celého okolí. Kvalita života je ovlivněna také jejich

zdravotní kondicí, momentální situací, stupněm nezávislosti, sociálním prostředím.

Spokojenost a individuální pohodu však mohou nejvíce ovlivnit svou vyrovnaností,

pozitivním postojem, kladným přístupem. Je třeba hledat v životě to dobré a uvědomit

si, že něco skutečně změnit nemůžeme.

V každodenním životě potkáváme lidi, kteří jsou nějakým způsobem jiní, odlišní.

Považujeme je za minoritní skupinu naší společnosti. Patří mezi ně právě i mladí lidé

s mentálním postižením, o kterých bude pojednávat tato bakalářská práce. Víme, jak žijí

mladí lidé v našem okolí, ale neznáme kvalitu života v chráněném bydlení. Cílem výzkumu

je přiblížit život mladých lidí v Chráněném bydlení Pomněnka v Šumperku. Pomocí

dotazníkového šetření chci zmapovat míru spokojenosti uživatelů chráněného bydlení

z hlediska jejich subjektivního hodnocení tak, jak vnímají prostředí Pomněnky oni sami.

Ve výzkumné části jsou data získaná z dotazníku zpracována popisnou statistikou

v podobě tabulek prvního stupně a sloupcových grafů. Na základě četnosti jednotlivých

odpovědí je provedeno závěrečné vyhodnocení a vytvořen soubor vhodných doporučení.

Bakalářská práce je určena všem lidem, kteří pracují v daném oboru a chtějí se něco

dozvědět o mém výzkumu, ale inspirativní může být i pro laiky, vlastně pro celou veřejnost.

6

I Teoretická část

Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá pohledem

na kvalitu života (QOL), je v ní rozvedeno několik definic pro získání představy o daném

pojmu. Informace, které byly vyhledány o QOL, představují teoretické východisko

pro následný výzkum. Druhá kapitola pojednává o vývoji přístupu k lidem s postižením

od minulosti až po současnost, poukazuje především na rychlý rozvoj sociálních služeb

po listopadu 1989. Třetí stať popisuje okresní organizaci Společnosti pro podporu lidí

s mentálním postižením v České republice, o. s., provozovatele Chráněného bydlení

Pomněnka. Ukazuje, jak důležitou funkci plní v dnešní postmoderní společnosti.

7

1 Kvalita života

Slovo kvalita je odvozeno z latinského slova qualis a vypovídá o stavu určité věci,

hodnotě, jakosti, o určité vlastnosti. Ovlivňuje ji neustálý vývoj, je závislá na politických

a společenských změnách. (Malík Holasová, 2014) Kvalita se často používá v souvislosti

s hodnocením kvality lidského života. Život znamená existenci člověka, bytí od početí

až do jeho smrti.

Kvalitu života můžeme vyjádřit mnoha pojmy. Vedle pojmu quality of life máme celou

škálu podobných termínů, které mají stejný význam. Jako příklad můžeme jmenovat

well-being (pocit pohody), social welfare (sociální blahobyt) či subjective well-being.

Kvalitu života řeší mnoho vědních oborů zabývajících se člověkem, společností

a celkově i samotným prostředím. Za všechny můžeme uvést sociologii, ekonomii, ekologii,

etiku, kulturní antropologii, teologii, psychologii a především medicínu, v níž je kvalita života

a zdraví jedním z významných a často diskutovaných témat zejména v průběhu posledních

třiceti let. (Heřmanová, 2012)

1.1 Definice pojmu kvality života

Tento pojem prošel k dnešnímu dni velkým vývojem. Dle Heřmanové (2012, s. 32)

je jednou z nejstarších definic, kterou můžeme chápat jako definici kvality života, definice

zdraví Světové zdravotnické organizace (World Health Organization ‒ WHO). Ta říká,

že „zdraví není jen absence nemoci či poruchy, je to komplexní stav tělesné, duševní

a sociální pohody.“ Jankovský (2001, s. 140) uvádí, že „kvalita života není

stav, ale proces, který je závislý na mnoha proměnných, zejména pak na úrovni rozvoje

osobnosti každého člověka. Utváření vlastní osobnosti je vždy dlouhou a nesnadnou cestou,

a pro člověka se zdravotním postižením to platí dvojnásob.“ Kvalitu lze definovat jako

konstrukt závislý na společenských a osobních normách. (Merchel in Malík Holasová, 2014)

Kvalita života postižených je multifaktorovým jevem, jenž mnohdy závisí na hloubce

postižení a znevýhodnění. Je ovlivněna vnějšími a vnitřními podmínkami, které

na ně působí v průběhu socializace a existence. (Jesenský, 2000) Nutným předpokladem

je komplexní přístup k handicapovaným. Jedná se o maximální využití všech institucí

a oborů, které jsou jen možné, aby byla dosažena spokojenosti nejen samotných uživatelů

sociálních služeb, ale i jejich rodin. Je nutné, aby spolu spolupracovali lékaři, sociální

8

pracovníci, psychologové, pedagogové, speciální pedagogové. Nesmíme zapomenout

ani na technické obory, které zajišťují kompenzační a reedukační pomůcky.

Podle Gurkové (2011, s. 51) nachází v medicíně a ošetřovatelství praktické využití

definice vytvořená pracovní skupinou Světové zdravotnické organizace (World Health

Organization Quality of Life Assessment ‒ WHOQOL), kde kvalita života značí

to, „jak lidé vnímají svoje místo v životě, v kontextu kultury a hodnotových systémů,

ve kterých žijí, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, standardům, a zájmům.“

Autoři jednotlivých definic mají různý pohled na kvalitu života, záleží na oboru,

ke kterému se definice váže; která je výstižnější, záleží na čase, kultuře, tradici dané

společnosti. Jak se mění podmínky pro život v průběhu vývoje lidského pokolení (například

rozvojem medicíny se zvyšuje celková úroveň hygienických návyků, dochází k rozvoji

průmyslu), je patrný i rozvoj definic kvality života od jednodušších vyjádření

ke komplexnějším, holistickým a filozofickým představám. (Heřmanová, 2012) Ludíková

(2013, s. 228) uvádí: „Vzhledem k tomu, že kvalita ve vztahu k životu jednotlivce

je vždy determinována jak objektivními, tak i subjektivními determinanty, není možné vymezit

univerzálně platnou definici.“

1.2 Objektivní a subjektivní indikátory kvality života

Objektivní kvalitou života rozumíme životní podmínky a životní úroveň.

Oba koncepty se navzájem prolínají, neboť se stoupající životní úrovní roste i možnost

získání kvalitnějších služeb a jejich rychlejší dostupnost. Mezi životní podmínky můžeme

zařadit dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb, možnost práce a vzdělání, bydlení

na úrovni. Životní úroveň posuzujeme podle míry příjmů a výdajů jednotlivých domácností

nebo vybraných sociálních skupin. Objektivní (interpersonální) pohled na vnější podmínky

kvalitního života můžeme hodnotit na základě různých přístupů (příkladem je přístup

APACHE II měřící odchylky aktuálního pacientova stavu od zdravotního stavu normálního),

dle předem stanovených kritérií. Posuzovat můžeme mimo jiné fyzickou závislost na cizí

pomoci, sociální interakci nebo finanční situaci. (Heřmanová, 2012)

Podle Michalíka chápeme objektivní přístup jako soubor objektivních indikátorů, které

mohou vypovídat o kvalitě životních podmínek v dané zemi. Oproti tomu subjektivní přístup

je souhrnem subjektivních indikátorů, jež hovoří například o kvalitě jedincovy cesty životem.

Dobré životní podmínky znamenají dobrou kvalitu života, špatné životní podmínky se odráží

ve špatné kvalitě života, jak je uvedeno v tabulce 1. (Michalík, 2013)

9

Tabulka 1 Vztah objektivních podmínek a jejich subjektivního vnímaní a prožívání

Objektivní životní podmínky Subjektivní pohoda

dobrá špatná

Dobré pohoda disonance

Špatné adaptace deprivace

Zdroj: Michalík, 2013, s. 52

Draper (in Gurková, 2011, s. 57) usuzuje: „Objektivní kvalita života znamená splnění

požadavků týkajících se materiálních a sociálních požadavků života, fyzického zdraví

jednotlivce. Zatímco subjektivní dimenze se týká jeho subjektivní pohody a spokojenosti

se životem, ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům, hodnotám a životnímu stylu

vůbec.“ Klasifikovat tedy subjektivní pohled na kvalitu života je velice těžké. Většina nových

výzkumů QOL1 se již zaměřuje na oblast životní spokojenosti, pocitu štěstí

a uznání. Hodnocení kvality vlastního života je ovlivněno řadou faktorů; mezi ně patří

motivace, osobnostní rysy, dědičnost, vlastní zkušenost, vzdělání. (Heřmanová, 2012)

Subjektivní pohled osob s mentálním postižením na kvalitu života je zkreslený vzhledem

k jejich specifickým rysům. Tyto osoby mají nízké rozlišovací schopnosti, sníženou

rozumovou schopnost, plány do budoucna moc neřeší. (Adamus in Hutyrová, Kroupová,

2015) Hlavním nástrojem měření subjektivní (intrapersonální) QOL je dotazníkové šetření,

které zjišťuje celkovou nebo dílčí spokojenost s kvalitou života záměrně nebo náhodně

vybraných respondentů.

Centrum pro podporu zdraví Torontské univerzity zpracovalo model subjektivní kvality

života rozdělený do tří základních oblastí (být, patřit někam, realizovat se). Z modelu jasně

vyplývá, že rozhodující pro kvalitní život je pocit osobní pohody či nepohody (fyzické,

duševní, sociální), přičemž objektivní životní podmínky neřeší. Ukazuje, že vnější vlivy

nejsou pro kvalitní život tak důležité, pouze tento život významně podporují nebo ovlivňují.

V modelu nejde rozlišit závažnost či důležitost jednotlivých oblastí, jedná se spíše

o obecný model. Existuje však také řada dalších modelů, které se pokoušejí hierarchicky

uspořádat jednotlivé oblasti života dle důležitosti. (Michalík, 2013)

V současné době je navrhnuto mnoho modelů kvality života. Zdůrazňují jednotlivé

domény, které jsou pak v životě nejpodstatnější a výrazně ovlivňují spokojenost lidské

1 QOL zkoumáme jako subjektivní human well-being (spokojenost s utvářením a prožíváním vlastního života).

10

populace. Vnější domény zahrnují ekonomické, ekologické, sociální, kulturní podmínky

života v dané společnosti. Vnitřní domény vycházejí z geneticky podmíněných fyzických

a duševních vlastností jedince, jako jsou třeba schopnosti, znalosti, inteligence, zdravotní stav.

(Heřmanová, 2012)

1.3 Etické, filozofické a psychologické souvislosti kvality života

Z hlediska etiky se u kvality života můžeme setkat s pozitivními i negativními názory.

Existují autoři, kteří s měřením většinou souhlasí, ale najdou se i ti, kteří mají námitky. Nelze

určit nějaký vzor, jak má přesně kvalitní život vypadat. Index, norma

či výsledek QOL nemůže nikdy nahradit svobodnou volbu jedince a nelze tvrdit,

že takto se má člověk chovat, aby byl šťastný a spokojený. Záleží, jak lidé sami vnímají

kvalitu života ze svého pohledu. Hodnocení kvality života je velice důležité, shrnuje všechna

teoretická východiska a vytváří praktická doporučení. Mezi hlavní diagnostické metody patří

dotazník. Měřit QOL pomocí dotazníků je užitečné, pokud jsou data použita pro dobrou

věc a výsledkem je sebemenší zlepšení situace či poučení se z různých chyb.

Filozofický koncept vychází z existence samotného lidského života. Postmoderní

člověk hledá smysl života, harmonii, splynutí, nechce být sám, chce někam patřit,

chce se mít v životě dobře. Podstatou je nekonečné množství otázek o postavení člověka

ve světě, na které nelze jednoznačně odpovědět. Otázkami se člověk dostává do otevřeného

pole možností a nabízejí se stále nová témata. Mezi dobrým a špatným životem je radikální

rozdíl, ale kde jsou ty hranice?

Psychologické pojetí se váže k uznávaným hodnotám každého jednotlivce.

Nejznámější a nejpraktičtější je Maslowova teorie lidských potřeb, kterou sestavil americký

humanistický psycholog Abraham Herold Maslow v roce 1943. Tento model ukazuje

společensky převažující a uznávané hodnoty, které jsou seřazeny podle důležitosti, blíže

specifikováno ve schématu č. 1. Maslowova teorie navázala na Freudovo učení, avšak

Freudova teorie jí byla zpochybněna. Freud odvozoval špatné chování od neuspokojených

lidských pudů, Maslow tvrdil, že vliv na lidské chování má především uspokojení lidských

potřeb. Pokud tohoto stavu není dosaženo, člověk se chová agresivně. Fyziologické potřeby

bezpečí jsou společné pro všechny živé jedince. (Heřmanová, 2012)

11

Maslowova pyramida lidských potřeb

Schéma 1: Seřazení jednotlivých potřeb dle významu (zdroj: http://zrcadlo.blogspot.cz/2008/06/maslowova-

pyramida.html).

Vyšší potřeby jsou požadovány až v tom případě, kdy je uspokojena potřeba nižší.

Jsou-li naopak nižší potřeby nenaplněny, vyšší potřeby už potom ztrácejí důležitost. Vrchol

pyramidy tvoří nejvyšší potřeby, které autor nazývá „metapotřebami“ či seberealizačními

potřebami. Daly by se také nazvat egoistickými zájmy člověka. Mohli bychom

sem zahrnout potřebu vzdělávat se a poznávat nové věci nikoliv pro užitek, ale hlavně

pro radost. Dále sem patří potřeba amatérsky či profesionálně něco tvořit a vytvářet

mezilidské vztahy pro radost. Na seberealizační úrovni se mění i povaha lásky, nejde

o potřebu někoho přímo vlastnit. Jde o to, aby ten, koho máme rádi, byl v životě šťastný.

Seberealizace s sebou přináší krásný pocit povznesení neboli extázi. (Říčan, 2006)

Z Maslowova konceptu vycházela řada dalších psychologů a odborníků. Slovenský

psycholog Damián Kováč navrhl méně známý model, který se pokouší uspořádat jednotlivé

oblasti, jež vytvářejí kvalitu života. Jednotlivé komponenty má seřazeny do tří úrovní, které

připomínají do určité míry Maslowovu posloupnost lidských potřeb a motivací. Má navrženy

tři roviny pro prožití komplexně kvalitního života: rovinu bazální (všelidskou), rovinu

civilizační (individuálně specifickou) a elitní rovinu (kulturně duchovní). Samotným

vyústěním modelu je smysl života, který reguluje každé lidské chování. (Heřmanová, 2012)

Jeho podobu přibližuje schéma 2.

http://zrcadlo.blogspot.cz/2008/06/maslowova-pyramida.html


12

Kováčův model kvality života

Schéma 2: Aspekty ovlivňující kvalitu života (zdroj: Michalík, 2013, s. 56).

Jesenský (2000, s. 36) uvádí: „Každý má možnost volit kritéria hodnot dle svých potřeb,

kritérií a uvážení.“ Máme možnost se rozhodnout, která hodnota má pro nás prioritní význam,

co je pro nás méně či více v životě důležité. Handicapovaný člověk bývá zpravidla ve svém

rozhodování omezen, protože podléhá tlakům přicházejícím z okolí. Solidarita společnosti,

která se týká zejména státní pomoci, je prvotním předpokladem pro vytváření vhodných

podmínek v životě postižených lidí a uspokojování jejich potřeb. To, jak se postaví stát a jeho

občané k těmto lidem, odráží charakter celé společnosti. Nikde není řečeno, že tuto podporu

nebudeme někdy potřebovat právě také my.

13

1.4 Důležité aspekty kvalitního života jedince se zdravotním

postižením

Dle Jesenského (2000, s. 94) je kvalita života postižených „multifaktorovým

a multidimenzionálním jevem. Souvisí s heterogenním charakterem příčin poruch, disabilit,

handicapů i efektivity. Týká se všech vnějších i vnitřních podmínek utváření osobnosti,

socializace, existence a práce. Proto také služby a opatření ve prospěch handicapovaných,

přes jejich nezřídka hlubokou diferencovanost, nelze chápat odděleně. Optimální řešení

zabezpečuje jedině komplexní ‒ ucelený přístup. Ucelené zabezpečení služeb, podpory a péče

si stále žádá překonávání hranic resortnosti,vědních i pracovních oborů, které

se na něm podílejí.“

Každý člověk preferuje jinou oblast života a s postupem času se mění důležitost těchto

hodnot. Záleží na individuálním hodnocení daného jedince. Je zřejmé, že pokud se ptáme

na nejdůležitější ukazatele, které ovlivňují náš život, tak na přední místa se staví strach

z nějaké nemoci či postižení následkem úrazu. Těžce nemocní lidé či zdravotně postižení jsou

ovlivněni svým stavem, který se promítá do různých sfér jejich života.

Michalík (2013, s. 27) uvádí: „Teprve v posledních letech se v určité části veřejnosti

objevuje názor, podle nějž zdravotní postižení představuje jednu z nejtěžších životních

zkoušek.“ Dále hodnotí, že existence zdravotního postižení znamená velké omezení

při možnosti plnohodnotně se účastnit řady organizovaných společenských aktivit. Přehled

jednotlivých oblastí ovlivňujících kvalitu života osob se zdravotním postižením

dle Michalíka konkrétně vystihuje schéma 3.

►Socio-biologické aspekty a psychologické aspekty: postavení jedince se zdravotním

postižením, psychický stav jedince, sociální vazby, možnost sebeobsluhy a orientace, trávení

volného času.

►Zdravotní a medicínské aspekty: zdravotní stav, dostupnost zdravotní péče, přístup jedince

k nemoci a postižení, podpora ze strany společnosti.

►Zaměstnanost: uplatnění se na trhu práce, rekvalifikační kurzy, poradenství v dané oblasti.

►Sociální ochrana, dávky, služby: kvalita a dostupnost sociálních služeb, finanční podpora.

►Bydlení, přístupnost prostředí: státní finanční podpora na úpravu bydlení, architektonické

úpravy veřejných prostor, vznik kvalitních pobytových zařízení.

14

►Kultura sport, rekreace: možnost účasti na sportovních aktivitách, přístupnost

společenských akcí, aktivní podpora v pořádání různých činností, terapeutické aktivity.

►Vzdělání a vzdělávání: možnost celoživotního vzdělávání, možnost vzdělání inkluzivní

(integrační) cestou, dobrá nabídka učebních oborů či středních škol, možnost uplatnit vzdělání

na pracovním trhu.

►Ekonomicko-sociální a právní aspekty: dostatečná právní legislativa, začlenění osob

do společnosti, přístupnost a vymahatelnost práva, zabezpečení veřejných zdrojů

pro potřeby osob se zdravotním postižením. (Michalík, 2013)

Model oblastí ovlivňujících kvalitu života osob se zdravotním postižením a osob pečujících

Schéma 3: Aspekty kvality života osob se zdravotním postižením a jejich rodin (zdroj: Michalík, 2013, s. 60).

Z daného modelu je zřejmé, že lidé s postižením potřebují ke svému životu více

podpory než intaktní jedinec. Jejich pohled na život je ovlivněn celou řadou dalších faktorů.

I když kvalita života závisí i na jejich míře přizpůsobení se okolí a spolupráci,

15

tak u těžkého postižení je těžké spoléhat se na tyto okolnosti. Čím těžší postižení

je, tím je samozřejmě i potřebnější specifická míra pomoci naší společnosti. Důležitou roli

hraje také prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje.

Často se provádějí výzkumy, které se zaměřují na vnější podmínky života, ale pohled

na život je třeba brát komplexně, tedy i z vnitřního hlediska. V České republice nejsou

prováděna systematická měření, která by zachycovala kvalitu života osob se zdravotním

postižením. (Michalík, 2013) Ludíková (2013, s. 228) uvádí, že „nezanedbatelný

a mimořádně důležitý vliv mají v procesu měření především kognitivní funkce jedince, které

se přímo podílejí na vnitřním hodnocení a identifikaci pozitivních i negativních aspektů

vstupujících do jeho života.“

1.5 Zdraví jako podmínka kvalitního života

Člověk si neuvědomí, jak je zdraví důležité, dokud ho neztratí. Heřmanová (2012,

s. 63) hodnotí: „Zdraví je významnou součástí (a povětšinou i nutnou podmínkou kvalitního)

plnohodnotného života, je uváděno na čelných místech žebříčků životních hodnot a zpravidla

je bráno i jako určitá předpokládaná samozřejmost.“ Světová zdravotnická organizace, která

má za úkol dosáhnout co nejvyšší úrovně zdraví obyvatelstva, jej vymezuje jako stav úplné

tělesné a duševní pohody. Kebza (in Koukola, Mareš, s. 8) se připojuje ke stanovisku: „Není

zdraví bez zdraví psychického.“ Důsledkem zdravotních problémů jsou deprese, nedůvěra,

méněcennost, omezení či neschopnost pohybu, poruchy spánku, izolace, což mimo jiné

výrazným způsobem ovlivňuje celkové fungování jedince a vůbec jeho pohled na kvalitu

života.

Kvalita života zkoumaná z pohledu zdravotního stavu je vyjádřena standardní zkratkou

HRQoL (Health Related Quality of Life) a její využití směřuje k medicínským oborům.

Gurková (2011, s. 47) konstatuje: „Zdraví a nemoc představují prediktory (předpoklady)

kvality života. To znamená, že v rámci HRQoL hodnotí jejich vliv na domény kvality života.“

Doména je pojem, který vymezuje oblast života ze širšího pohledu, indikátory pak zachycují

doménu z užšího pohledu. (Gurková, 2011)

16

HRQoL můžeme definovat na základě určitých domén:

►subjektivní vnímaní onemocnění či léčby,

►multidimenzionálnost (hodnotí se nejen fyzický stav, ale i psychické fungování a sociální

vztahy),

►nemoc je nejvýznamnější prediktor, který má negativní dopad na HRQoL.

Michalík (2013, s. 49) uvádí: „Měření kvality života je multioborovou záležitostí.“

V klinické praxi můžeme měřit kvalitu života pomocí generických nebo specifických

nástrojů. Prostřednictvím generických nástrojů můžeme hodnotit celkovou kvalitu života,

za všechny lze jmenovat generické nástroje SIP, NHP, SF-36, WHOQOL-BREF. Specifické

nástroje měření kvality života používáme ve vztahu s určitým, tedy konkrétním

onemocněním. Časté využití nacházejí specifické nástroje QOLIE-10 (u pacientů s epilepsií),

D-39 DIABETES (u pacientů s diabetes mellitus), AQLO (dotazník pacientů s astma

bronchiale). Při výběru a měření musíme vždy pamatovat na to, že je třeba získat souhlas

organizace, která je vlastníkem autorského práva vybraného nástroje. (Gurková, 2011)

17

2 Dominantní postoj k handicapovaným

Společnost svým chováním, přístupem, nastaveným systémem výrazně ovlivňuje

kvalitu života handicapovaných. Janoušek (Janoušek a kolektiv, 1988, s. 30) praví: „Postoje

nejsou člověku vrozeny, nýbrž se formují v důsledku společenské determinace v průběhu

ontogeneze člověka.“ Přístup k lidem s postižením se v průběhu našich dějin mění a mění se i

postoj člověka k sobě samému.

Následující kapitola uvádí přehled vývoje jednotlivých postojů v závislosti

na čase a kultuře dle hodnocení významných osobností. Následuje rok 1989 a změna postojů

k lidem s mentálním postižením. Přístup k lidem se zdravotním postižením se výrazně mění

v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, lidem se otevírá široká škála možností

v oblasti využití různých sociálních služeb. Mění se kvalita života osob se zdravotním

postižením.

2.1 Dějiny péče o postižené dle hodnocení významných osobností

- periodizace podle Jesenského2:

Historické výsledky bádání shromážděné různými autory udávají odlišné postoje

společnosti k handicapovaným. Jejich kompletní výčet je následující: represe, utilita, charita,

humanita, altruismus, filantropismus, segregace, rehabilitace, emancipace, prevence,

integrace. Jesenský seřadil postoje navazující na jednotlivá období v tabulce 2. Nelze

zpochybnit, že některé názory a směry se prolínají také v dalších obdobích. (Jesenský, 2000)

Tabulka 2: Vývoj postojů a péče v průběhu dějin dle Jesenského

Stadium Dominantní postoj k handicapovaným Období

I. represivně lhostejný raný a střední starověk

II. výběrově utilizační starověk

III. charitativní středověk

IV. humánně filantropický renesance (14.‒16. stol.)

V. altruisticko segregační osvícenství (17.‒19. stol.)

VI. rehabilitačně emancipační moderní spol. (19.–20. stol.)

VII. preventivně integrační postmoderní společnost (konec 20. století)

Zdroj: Jesenský, 2000, s. 102

2 Ján Jesenský – slovenský lékař, tyfloped. Po listopadu 1989 obdržel od vlády ČSSR medaili J. A. Komenského.

Výrazně se podílel na transformaci občanských sdružení zdravotně postižených členů.

18

Dle Michalíka (2013, s. 58): „Vůči občanům se zdravotním postižením jako z jedné

posledních skupin ve společnosti přetrvává vědomí ‚historické neodpovědnosti‘

za systémové a segregační přístupy, kterými česká společnost a dřívější totalitní

stát vydělovaly osoby se zdravotním postižením ze svého středu.“

‒ periodizace dle Sováka3:

Sovák původně rozlišoval pouze tři stadia vývoje péče o postižené (represi, rehabilitaci,

prevenci), která se postupně vyčlenila na sedm stadií. (Jesenský, 2000) Každé období bylo

závislé na ekonomické situaci, na legislativním zakotvení či na úrovni dané společnosti.

1. Stadium represivní

2. Stadium zotročování

3. Stadium charitativní

4. Stadium renesančního humanismu

5. Stadium rehabilitační

6. Stadium socializační

7. Stadium prevenční (Sovák, 1980)

Běžný člověk si může povšimnout, že každé následující období automaticky znamená

zlepšení života postižených. (Michalík, 2013) Neznamená to však, že pokud

se jedinec se zdravotním postižením narodí v této době, tak žije životem bezproblémovým.

Záleží na charakteru a úrovni celé společnosti. (Michalík in Renotiérová, Ludíková, 2006)

Naše společnost často zápasí s předsudky, jež negativně ovlivňují postoj

k handicapovaným. Prostřednictvím předsudků si pak vytváříme postoj k celé společnosti,

ke skupině, k jednotlivci.

3 Miloš Sovák – profesor, lékař, zakladatel speciální pedagogiky u nás, vybudoval pražský Logopedický ústav,

jeho jméno nese česká Logopedická společnost Miloše Sováka.

19

‒ periodizace dle Titzla4:

Titzl nesouhlasí se Sovákovou klasifikací a uvádí stručnější periodizaci, která jasně

ukazuje, že vývoj institucí začal od 13. století. Příkladem lze uvést špitální středověkou péči

sv. Anežky a sv. Zdislavy z Lemberka v Čechách.

1. Stadium předinstitucionální ‒ do 13. století.

2. Stadium institucionální ‒ od 13. století.

Ještě před 50 lety převládala institucionální péče pro lidi s mentálním postižením

v podobě velkokapacitních zařízení. Lidé si v nich udržovali své tajemství daleko od zbytku

společnosti, nejvíce žili ve velkých institucích připomínajících staré nemocniční nebo

vězeňské oddělení. Avšak změny postoje společnosti s sebou přinesly poptávku po jiných

typech bydlení, změnila se bytová situace pro lidi se zdravotním postižením.

(MENCAP, 2016 [online])

‒ periodizace dle Slowíka5:

1. Stadium represivní

2. Stadium charitativní

3. Stadium renesančního humanismu

4. Stadium rehabilitační

5. Stadium preventivně-integrační

6. Stadium inkluzivní

Inkluze není žádnou novinkou, tento odborný pojem je využíván již zhruba jedenáct let.

Přesto je jedním z posledních preferovaných přístupů. Žádná jiná varianta zatím nebyla

vyzkoušena. Víme, že i tady se najdou určitá úskalí či negativní ohlasy, které s inkluzí

nesouhlasí. Vyvstává tedy otázka, co bude dál? Čeká nás relativně dlouhá budoucnost,

ve které se budou životy handicapovaných jedinců pojit s většinovou populací a ve které

se obě skupiny budou muset naučit spolu žít a pomáhat si. (Slowík, 2007)

4 Boris Titzl – spisovatel, pedagog, působil jako vychovatel v Jedličkově ústavu v Praze, vedoucí redaktor

časopisu Speciální pedagogika. 5 Josef Slowík – speciální pedagog, spisovatel, věnuje se problematice lidí s handicapem.

20

Zdravotní postižení znamená sociální událost, která se nedá srovnat s žádnou jinou

kategorií, která je českou populací podporovaná a respektovaná. Zdravotní postižení

je stav, který potřebuje podporu naší společnosti a také určitou míru solidarity. (Michalík,

2013) Přístupy a postoje společnosti k handicapovaným, které se vážou k různým historickým

obdobím, byly mnohdy velice kruté a nelidské.

2.2 Společenské změny po roce 1989

V České republice dochází k výrazným změnám po roce 1989. Mění se postavení osob

se zdravotním postižením ve společnosti. Začíná se vžívat slovo „transformace“, které

doposud lidstvo neznalo. Dle doktorky Hnilicové (2004, s. 46 [online]) jej lze charakterizovat

„na jedné straně jako zavádění politické svobody, tržní ekonomiky, přílivu zahraničního

kapitálu a rozvoje svobodného podnikání. Na druhé straně je to také období, které přineslo

bankroty firem, nezaměstnanost a vznik dříve nebývalé sociální nerovnosti.“ V oblasti

sociálních služeb však dochází k velkému rozvoji. Nastává změna ve způsobu poskytování

sociálních služeb, financování, vzdělávání. Přehodnocuje se přístup společnosti k lidem

s postižením. Upřednostňuje se péče a podpora v přirozeném sociálním prostředí.

Do podvědomí se dostává pojem deinstitucionalizace, který s sebou přináší přechod

od ústavní péče6 ve služby komunitního typu. Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě

usnesení vlády ze dne 21. února 2007 uvádí: „Proces deinstitucionalizace sociálních služeb

pro lidi se zdravotním postižením začal postupně jako reakce na celospolečenské dění. Jeho

nositeli byly zejména nově vzniklé nestátní neziskové organizace, které často zakládali rodiče

postižených dětí, kteří si neuměli představit, že by svoje dítě umístili za zdi některého

ústavního zařízení.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010 [online]).

Po roce 1989 se do popředí dostávají opět církevní organizace poskytující služby

především v ústavních zařízeních. Finanční prostředky získávají od svých církevních partnerů

ze zahraničí. Mění se velikost zařízení pro handicapované. (Krejčířová, Treznerová, 2013)

Mění se interiér i exteriér budov. Zlepšuje se přístup zaměstnanců pracujících v sociálních

službách. Dochází k polidšťování ústavů. Hlavním cílem ústavních zařízení již není udržet

život samotný, ale zlepšit kvalitu života obyvatelů vůbec. Mimo lékařů se do popředí

6 6 Podle vyhlášky č. 182/1998 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, jsou ústavy sociální péče

určeny pro občany postižené mentálním postižením těžšího stupně, pro občany postižené tělesnou nebo

smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči. Pokud jde o mentální postižení lehčího stupně, může být

akceptováno v případě, jestliže je to nezbytně nutné. (Renotiérová, Ludíková, 2006)

21

dostávají rovněž pedagogové a speciální pedagogové. Začíná se rozšiřovat nabídka vzdělávání

a terapeutických aktivit. Své místo zaujímají kvalifikovaní pracovníci.

Velká změna nastává v roce 2006 přijetím zákona č. 110/2006 Sb., o životním

a existenčním minimu, schválením zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

a snad nejdůležitějším právním předpisem se stává zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních

službách, a vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona

o sociálních službách. Zákony s sebou přináší obrovské výhody v přístupu k lidem

s postižením. Začíná kontrolní činnost v oblasti poskytování sociálních služeb. Lidé začínají

žít plnohodnotný a smysluplný život.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje „podmínky poskytování pomoci

a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb

a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon

veřejné správy v oblasti sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních

službách“. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) V zákoně se objevují nové

instituty, jako jsou příspěvek na péči, registrace poskytovatele sociálních služeb, fyzické

osoby jako poskytovatelé sociálních služeb, smlouva o poskytování sociálních služeb,

standardy kvality sociálních služeb, inspekce poskytování sociálních služeb. (Čámský,

Sembdner, Krutilová, 2011)

2.3 Aktuální stav sociálních služeb v kontextu zákona o sociálních

službách

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007,

definuje sociální službu jako „činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících

pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního

vyloučení.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) Sociální služba dle Krejčířové

a Treznerové (2013, s. 8) je „činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám

v nepříznivé sociální situaci.“ Michalík (in Valenta, Michalík, Lečbych, 2012, s. 103) uvádí:

„Sociální služby (i pro osoby s mentální retardací) představují jistou alternativu nebo

doplnění služeb poskytovaných osobami blízkými.“

„Hlavním posláním sociální služby je snaha umožnit lidem, kteří jsou v nepříznivé

sociální situaci, zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejich přirozených zdrojů,

žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí.“ (Johnová,

2002, s. 4)

22

Sociální služby jsou poskytovány na smluvním základě. Účastníky smluvního vztahu

jsou poskytovatel sociální služby a zájemce o službu. Zájemce uzavírá se zvoleným

poskytovatelem služeb smlouvu dobrovolně. Účastníci právního vztahu si jsou rovni,

což vychází zpravidla z právní normy uvedené v občanském zákoníku. Jak praví zákon

o sociálních službách v § 91 odst. 5, smlouva se uzavírá dle podmínek uvedených

v občanském zákoníku, tedy podle právní normy, která důsledně respektuje rovnoprávnost

subjektů. (Čámský, Sembdner, Krutilová, 2011)

Na fungování sociální služby se podílí Ministerstvo práce a sociálních věcí,

Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra,

Ministerstvo spravedlnosti.

Jednotlivé služby zahrnují:

►sociální poradenství - dále se dělí na základní a odborné sociální poradenství

►služby sociální péče - zajišťují občanům možnost zapojit se do běžného života

►služby sociální prevence - pomáhají osobám řešit nepříznivou sociální situaci.

V rámci zvyšování kvality života je pomoc poskytována potřebným lidem

prostřednictvím 34 sociálních služeb, jejichž výčet je uveden v tabulce 3. (Krejčířová,

Treznerová, 2013)

Forma poskytování péče:

►Terénní:péče - poskytována v přirozeném prostředí uživatele.

►Ambulantní péče - uživatel dochází do zařízení sociální služby.

►Pobytová péče – klient bydlí v zařízení poskytujícím potřebné sociální služby.

23

Tabulka 3: Primární klasifikace sociálních služeb

Sociální poradenství Sociální péče Sociální prevence

Základní Osobní asistence Raná péče

Odborné Pečovatelská služba Telefonická krizová pomoc

Tísňová péče Tlumočnické služby

Průvodcovské a předčitatelské služby Azylové domy

Podpora samostatného bydlení Domy na půl cesty

Odlehčovací služby Kontaktní centra

Centra denních služeb Krizová centra

Denní stacionáře Intervenční centra

Týdenní stacionáře Nízkoprahová denní centra

Domovy pro OZP Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

mládežmládež Domovy pro seniory Noclehárny

Chráněné bydlení Terapeutické komunity

Sociální služby poskytované ve zdravotnických

zařízeních

Terénní programy

Domovy se zvláštním režimem Sociální rehabilitace

Služby následné péče

Sociálně aktivizační služby pro rodiny

s dětmi

Sociálně aktivizační služby pro seniory

a osoby se zdravotním postižením

Sociálně terapeutické dílny

Zdroj: Krejčířová, Treznerová, 2013, s. 39

Jednotlivé služby se vzájemně prolínají. Občané mohou využívat jednu či více

sociálních služeb. Jejich cílem je zlepšit kvalitu života nejen samotným jedincům,

ale i celým rodinám. Přesto, že jednotlivé služby jsou velkou pomocí pro handicapované

a jejich kvalita stoupá v souvislosti s dobou, nemůžeme opomenout to, že velkou roli

zde hraje také úroveň daného zařízení.

Sociální službu je možné poskytovat v případě získání oprávnění poskytování

sociálních služeb, kterého je dosaženo na základě rozhodnutí o registraci. O registraci

rozhodne krajský úřad, který vede registr poskytovatelů sociálních služeb. Registr pomáhá

24

najít požadovanou službu s pomocí informační databáze. Po registraci je poskytovatel

povinen dodržovat práva a povinnosti uživatelů sociálních služeb.

Účelem tohoto institutu je zabezpečit, aby poskytovatel sociálních služeb splňoval

určené parametry hygienického, materiálního, technického, personálního a odborného

charakteru. Cílem je zajistit kvalitu poskytovaných služeb v požadovaném rozsahu.

Registrace není vyžadována u fyzické osoby (§ 83), která své služby nabízí zpravidla jedné

konkrétní osobě (nebo i více osobám) na základě živnostenského či jiného oprávnění. Tato

činnost nesmí být předmětem podnikání. (Čámský, Sembdner, Krutilová, 2011)

2.3.1 Standardy kvality sociálních služeb

Do roku 1989 neexistovala žádná norma, která by určovala, jak má kvalita nabízených

služeb vypadat, a v případě poskytování nekvalitních služeb nehrozila žádná sankce.

„V českém prostředí lze o rozvoji kvality sociálních služeb hovořit na přelomu

20. a 21. století.“ (Malík Holasová, 2014, s. 37) Podnětem se staly zahraniční společnosti,

ty požadovaly důkaz solidnosti českých firem. Zájem o kvalitu v České republice podpořila

také Evropská unie, která se zasloužila o to, že vláda přijala v roce 2000 Národní politiku

jakosti. Postupem času se název změnil na Národní politiku kvality; ta obsahuje metody

a návody, jak ovlivnit kvalitu služeb v České republice. Hlavním cílem je vytvořit takové

prostředí, ve kterém je kvalita přirozenou součástí života společnosti. (Malík Holasová, 2014)

Velkým přínosem pro osoby se zdravotním postižením bylo v roce 2002 legislativní

ukotvení standardů kvality služeb (§ 99 zákona). Jde o soubor kritérií, která musí dané

zařízení splňovat, aby mohlo určenou sociální službu vykonávat. Standardy kvality

poskytovaných sociálních služeb jsou měřítkem, podle kterého stát ověřuje,

zda poskytovatelé splňují podmínky, které jim ukládá zákon o sociálních službách, prováděcí

vyhláška č. 505/2006 Sb., ale třeba i zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

(Čámský, Sembdner, Krutilová, 2011) Standardy mají velký význam nejen

pro uživatele, ale i pro poskytovatele sociálních služeb. Jejich velkou výhodou je obecnost

kritérií. To znamená, že standardy je možné použít pro jakoukoliv sociální službu, zejména

pro pobytovou. (Johnová, 2002) Hodnocení kvality tak dbá o zachování lidské důstojnosti

těch, kteří služby využívají nebo budou využívat. Dodržování standardů se hodnotí bodovým

systémem, jak se popisuje v § 99 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Hodnoticí

stupnice se pohybuje v rozmezí 0–3 body, přičemž tři body znamenají, že kritérium je splněno

výborně, dva body znamenají, že kritérium je splněno dobře, jeden bod značí částečné

25

splnění. Pokud kritérium není splněno, je přidělena nula. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních

službách)

Maximální počet bodů, jenž lze získat, je 147 (100 %). Stupnice hodnocení při dosažení

určitého počtu bodů:

►90–100 % ‒ výborně,

►70–89 % ‒ velmi dobře,

►50–69 % ‒ dobře,

►pod 50 % ‒ nedostatečně. (Čámský, Sembdner, Krutilová, 2011)

Standardy kvality sociálních služeb se dělí do tří oblastí ‒ oblast procesní (standardy

1–8), personální (standardy 9–10) a provozní (standardy 11–15). První oblast řeší vztah mezi

zájemcem o službu (uživatelem) a poskytovatelem sociálních služeb, druhá

část se zabývá organizací a personálním obsazením instituce, třetí oblast se přímo soustředí

na samotný provoz dané služby, tedy na to, v jakém čase a prostředí bude služba

provozována. Jednotlivé standardy jsou podrobně popsány v příloze 2 vyhlášky

č. 505/2006 Sb.

Kontrolu kvality u poskytovatelů sociálních služeb provádí inspekce poskytování

sociálních služeb (§ 97 a § 98 zákona), která je zabezpečena krajskými úřady a Ministerstvem

práce a sociálních věcí. Jako nástroj zajištění kvality mimo standardů a registrace

poskytovatelů slouží institut inspekce kvality. Inspekce postupuje dle zákona

č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Kontrolu zařízení provádějí nejméně tři členové (zástupci

kraje, úřadu práce, odborníci), kteří se v instituci zdrží 1–3 dny. Zaměřují se především

na kontrolu dokumentů, prohlédnou si zařízení a provádí rozhovory jak se zaměstnanci,

tak i s klienty. Výstupem inspekční kontroly je inspekční zpráva.

Charakteristika jednotlivých inspekcí:

►základní – provádí kontrolu jen některých standardů,

►hloubková – nastane při zjištění pochybení v základní inspekci,

►následná – sleduje, zda uložené nápravné opatření bylo splněno. (Malík Holasová, 2014)

26

Inspekce poskytování sociálních služeb provádí:

►kontrolu registrace,

►kontrolu dodržování povinností ze strany poskytovatele,

►kontrolu kvality poskytovaných služeb. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Inspekce kvality sociálních služeb se opírá o:

►zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

►zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,

►prováděcí vyhlášku č. 505/2006 Sb.,

►zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,

►metodiku inspekcí MPSV. (Čámský, Sembdner, Krutilová, 2011)

Zásady kvality sociálních služeb podle Michalíka:

►zásada ochrany lidských práv uživatele

►zásada individualizace služby

►zásada odbornosti

►zásada provozního zabezpečení (Valenta, Michalík, Lečbych, 2012)

Své místo rovněž zaujímají druhotné standardy kvality sociálních služeb, které navazují

na národní standardy kvality sociálních služeb. Zaměřují se na konkrétní druhy služeb, jako

příklad můžeme uvést standardy pro chráněné bydlení. „Druhotné standardy budou

nepovinné, pokud je poskytovatel nepotřebuje, nemusí být ani součástí procesu řízení kvality.

Jejich využití bude zcela jistě velkým přínosem pro praxi poskytovatelů.“ (Čámský,

Sembdner, Krutilová, 2011, s. 52)

2.3.2 Neziskové organizace

Postavení osob se zdravotním postižením výrazně zlepšují nestátní neziskové

organizace. Zabezpečují velkou škálu sociálních služeb, zvyšují kvalitu života

a spokojenost cílových skupin. Zabraňují sociální izolaci, zmírňují stigmatizaci a směřují

k zachování lidské důstojnosti.

Neziskové organizace mohou být v České republice zřizovatelem i poskytovatelem

sociálních služeb. Krejčířová, Treznerová (2013, s. 12) uvádějí: „Zřizovatelé, poskytovatelé

27

a uživatelé sociálních služeb jsou tři subjekty, které tvoří základní komponenty

při poskytování sociálních služeb.“ V rámci resortního rozdělení mohou být zřizovateli

sociálních služeb obce, kraje7 a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti jsou odpovědni

za práci poskytovatele sociální služby. Zejména obce a kraje zřizují tzv. příspěvkové

organizace8; jejich hlavním účelem je zajištění veřejných a sociálních služeb.

V péči o mentálně postižené hrají velkou úlohu právě neziskové organizace, které jsou

zakládány ve veřejném zájmu a mohou nabývat různých právních podob, jako

jsou například občanská sdružení9, obecně prospěšné společnosti

10, církevní organizace,

popřípadě nadace11

. Poskytují pomoc, podporu a poradenství lidem s mentálním postižením.

Případný zisk slouží k jejich dalšímu rozvoji.

Michalík (in Renotiérová, Ludíková, 2006, s. 105) zmiňuje: „V lednu 2000 schválila

vláda nový zákon o spolcích, který byl předán k projednání Parlamentu České republiky.

Tento zákon však dosud nebyl přijat.“

Dle Jesenského (2000, s. 261): „Občanská sdružení handicapovaných představují

dobrovolná seskupení občanů pěstujících zájmové aktivity určitých skupin obyvatelstva,

pracujících na podkladě vymezených pravidel, stanov organizačních a jednacích řádů.“ Dále

Jesenský (2000, s. 97) uvádí, že: „Významné je, že občanská sdružení, zájmové a charitativní

organizace zpravidla vytváří společenské klima, pěstují minoritní kulturu handicapovaných,

usnadňují socializaci a umožňují společenské vyžití, kulturní a sportovní aktivity, rekreace

a řadu dalších činností.“ Jankovský (2001, s. 84) usuzuje, že předností v práci těchto

organizací jsou „větší angažovanost, systematičtější personální práce, lepší vztahy

a spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu, který je řízen pouze jedním vedením.

U státních zařízení je například jiný ředitel ústavu a jiný ředitel školy, přičemž každý

je zodpovědný pouze svému rezortu. Pokud se navzájem nedohodnou, snadno

pak mohou vzniknout např. kompetenční problémy.“

Důvodem vzniku těchto neziskových organizací je, že pomáhají tam, kde stát nemá

dostačující služby. Chrání práva a zájmy lidí s mentálním a kombinovaným postižením.

7 Po roce 2002 byly okresy zrušeny a jejich činnost v roli zřizovatelů většiny zařízení sociální péče přebírají

kraje. 8 Organizace je právnickou osobou, která se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů. 9 Občanská sdružení byla zřizována podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

10 Obecně prospěšné společnosti byly zřizovány na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných

společnostech. 11

Poskytovateli sociálních služeb nemohou být nadace, ale mohou tuto činnost financovat.

28

Jde o organizace soukromé povahy, které jsou samosprávné, dobrovolné, řídí si svou vlastní

činnost. Můžeme rozlišit dva typy organizací, které řeší problémy handicapovaných.

Organizace pro handicapované vznikly proto, aby pomohly řešit problémy těchto lidí.

Jejich zakladatelé bývají humánně, charitativně, dobročinně zaměřeni. Jmenujme například

církve, které svou humanitární činnost rozvíjejí jako součást svého pastoračního programu.

Organizace handicapovaných osob byly zakládány z iniciativy a vůle handicapovaných, jejich

rodinných příslušníků, odborníků či z rozhodnutí jiných blízkých osob. (Jesenský, 2000)

Nejznámější neziskovou organizací s nejdelší tradicí je Společnost pro podporu lidí

s mentálním postižením, z.s. Sdružení vzniklo v roce 1969 jako dobrovolná činnost rodičů,

přátel, odborníků, příbuzných. Hlavním posláním bylo zdokonalit péči o mentálně postižené.

Švarcová (2001, s. 151) doplňuje: „Členové SPMP se zasazovali a vlastními silami pomáhali

při budování zařízení pro mentálně postižené, denních i týdenních pobytů i celoročních

ústavů.“ Dále uvádí: „Významný mezník v životě a práci Sdružení představuje rok 1991,

kdy se stalo členem Sdružení zdravotně postižených ČR jako samostatná právní organizace

s vlastním rozpočtem.“

U zrodu společnosti stála Božena Gurtlerová, matka dcery s těžkým mentálním

postižením. Věděla, že ve výchově postižených a v péči o ně dominoval především

medicínský přístup, který nikdy nemohl těmto lidem zajistit plnohodnotný život. (Valenta,

Müller, 2013) Ve středu zájmu není jen samotný život postižených, ale i jejich nejbližších,

kteří při péči o ně vynakládají velké úsilí. Společnost se snaží odlehčit rodinám

tím, že poskytuje odborné poradenství, dostupné a srozumitelné informace na webových

stránkách. Vytváří vhodné podmínky pro vzdělávání a vzájemnou spolupráci, snaží

se o pracovní integraci lidí s mentálním postižením. Poskytuje sociální služby s denní, týdenní

i celoroční působností ve vlastních institucích. Sdružení spolupracuje s významnou

mezinárodní společností v oblasti mnoha zajímavých projektů. Po roce 1989 se pro činnost

SPMP výrazně zlepšují podmínky navýšením finančních prostředků; to přináší celkové

zlepšení podmínek pro jeho aktivity. Finance získává SPMP ve formě členských příspěvků,

státních dotací12

, pomocí různých sponzorských darů, spolufinancováním od krajů, z výtěžků

různých koncertů či jiných aktivit. Organizace nabízí adekvátní podporu a pomoc ve všech

čtrnácti krajích České republiky.

12

Financování neziskových organizací prostřednictvím státních příspěvků není legislativně upraveno.

29

3 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České

republice, o. s., okresní organizace Šumperk

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením vznikla v roce 1992 v Šumperku

z iniciativy rodičů handicapovaných dětí. Všichni ji znají pod názvem Pomněnka. Cílem této

humánní a dobrovolné organizace je vytvořit systém služeb, který je potřebný

pro zdárný vývoj postižených lidí již od raného dětství. Snaží se zabránit jejich společenské

izolaci. Cílovou skupinou jsou dospělí lidé s mentálním a kombinovaným postižením.

Nabídka služeb:

►Základní škola a střední škola Pomněnka – otevřena v roce 1994 pro děti

od 6 do 18 let.

►Centrum Pomněnka – zahájila činnosti v roce 1997.

Charakteristické pro jedince s mentálním postižením je, že je do určité míry závislý

na pomoci a péči jiných osob po celou dobu svého života. (Ludíková, 2013) Z toho důvodu

pamatovala společnost Pomněnka na pomoc handicapovaným v oblasti bydlení

a vybudovala pro mladé lidi podporované bydlení, odlehčovací službu a chráněné bydlení.

►Podpora samostatného bydlení – služba je poskytována od roku 2005.

►Chráněné bydlení, odlehčovací služby – poskytovány od roku 2012.

3.1 Pobytové služby pro dospělé osoby s mentálním postižením

v Pomněnce

Moderní trendy péče o lidi s mentálním postižením směřují k humánnějším formám

péče zabezpečené v zařízeních rodinného typu, v chráněných bytech, ve společných bytech

pro několik uživatelů nebo v integrovaném bydlení v běžné městské zástavbě za pomoci

asistentů. (Renotiérová, Ludíková, 2006)

3.1.1 Podpora samostatného bydlení

Cílem této terénní služby je umožnit dospělým lidem s mentálním postižením

žít ve vlastních bytech pod dohledem asistenta, který je nepřetržitě k dispozici pouze

o víkendech. V průběhu pracovního týdne pomáhá od 15.00 do 8.00 hodin, poněvadž klienti

tráví čas v dopoledních a odpoledních hodinách v denním centru, v zaměstnání, nebo

v praktické škole. Součástí velkého domu je osm bezbariérových bytů s kuchyňským koutem.

30

Cílovou skupinu tvoří osoby s lehkým až středně těžkým mentálním i tělesným postižením

nebo lehkou smyslovou vadou, ve věku od 19 let do raného seniorského věku, vyžadující

pravidelnou či příležitostnou pomoc jiné fyzické osoby. Budova je postavena v okrajové části

Šumperka v obci Temenice, vzdálena asi dva kilometry od Chráněného bydlení Pomněnka

v Šumperku. V případě této sociální služby má uživatel používaný byt ve vlastnictví

a je od něj očekávána větší míra samostatnosti než u služby chráněného bydlení.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v § 43 uvádí že „podpora samostatného

bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu

zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž

situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

3.1.2 Odlehčovací služby

Posláním Odlehčovací služby Pomněnka je poskytnout čas na odpočinek pečující osobě

a současně zvýšit bezpečnost osoby, o kterou je pečováno. Služba poskytuje podporu a péči

uživatelům po celou dobu, kdy není možné o ně pečovat v domácím prostředí. K dispozici

jsou dva pokoje. Služba je určena osobám s mentálním či kombinovaným postižením ve věku

3–64 let a je poskytována v bezbariérové budově v Šumperku na ulici Šumavská 11 nejvýše

po dobu tří týdnů.

Odlehčovací služby jsou zákonem č. 108/2006 Sb. popisovány v § 44 jako „terénní,

ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost

z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno

v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě

nezbytný odpočine.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

3.1.3 Chráněné bydlení

Nezbytnou součástí této podpory a pomoci je poskytnutí základních životních potřeb,

především v oblasti ubytování. Dosáhnout toho, aby člověk nebyl závislý na sociálním

systému nebo tuto závislost alespoň snížit. Pracovní doba asistentů je stejná jako v případě

podporovaného bydlení. Služba disponuje osmi pokoji s vlastním sociálním zařízením

pro osm uživatelů s mentálním či kombinovaným postižením ve věku 18–64

let. Chráněné bydlení (chráněný byt) je pobytová služba pro dospělé osoby, u kterých

se předpokládá, že za pomoci asistentů budou uživatelé schopni postarat

31

se o svou domácnost a žít aktivní, kvalitní, plnohodnotný život. Chráněné bydlení

i Odlehčovací služba Pomněnka v Šumperku se nacházejí v nově vybudovaném komplexu

budov. Součástí areálu je rovněž Základní škola a střední škola Pomněnka, Centrum

Pomněnka.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje v § 51 chráněné bydlení jako

„pobytovou služba poskytovanou osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu

zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž

situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového,

popřípadě individuálního bydlení.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

o sociálních službách, blíže definuje rozsah úkonů poskytovaných u jmenovaných sociálních

služeb (podpora samostatného bydlení § 9, odlehčovací služby § 10, chráněné bydlení § 17)

a maximální výši úhrad za poskytování určitých sociálních služeb. Náklady za sociální služby

převyšují výši poplatků od uživatelů služeb. Poskytovatel tak musí dofinancovat zbytek

výdajů z veřejných dotací či rozpočtů krajů a obcí. (Krejčířová, Treznerová, 2013)

Výběr jedinců je důležitý pro zajištění správného chodu komunitního bydlení. Stane-li

se, že do podporovaného nebo chráněného bydlení nastoupí jedinec s mentálním postižením,

který není schopen rozvíjet svoji samostatnost a spolupracovat s pracovníky sociálních služeb,

naruší se celkový průběh sociální služby. Asistenti jsou při své práci značně vytíženi jediným

klientem a jsou časově omezeni při aktivitách dalších osob. Naruší se vnitřní atmosféra

bydlení a vzájemné vztahy spolubydlících.

Nesmíme opomenout také správnou volbu asistentů. Pokud přijmeme člověka

s odpovídajícím vzděláním, nemůžeme vždy zaručit, že studovaný člověk je vhodným

adeptem na pozici asistenta v chráněném bydlení. Dle Michalíka (in Renotiérová, Ludíková,

2006, s. 32) to „neznamená, že každý profesionál pracující s občany s postižením vykonává

svou profesi lépe a kvalitněji jenom díky tomu, že vlastní více technických prostředků i více

teoretických znalostí než jeho kolega o sto let dříve.“

32

3.2 Společnost Pomněnka a její význam v oblasti kvality života

Společnost Pomněnka poskytuje služby informačního charakteru, poradenské,

výchovně-vzdělávací, zaměstnává osoby zdravotně postižené, specializuje se na výrobu

a prodej různých výrobků. Zaměřuje se také na léčebnou rehabilitaci s prvky fyzioterapie,

ergoterapie, animoterapie či další specificky zaměřené aktivity.

Tabulka 4: Prostředky léčebné rehabilitace jedinců s mentálním postižením v zařízení Pomněnka

Fyzioterapie Ergoterapie Animoterapie Další specifické

terapie

▪LTV

▪synergetická reflexní

terapie

▪práce v dílnách

▪zahradnické práce

▪vaření

▪výroba zboží

na prodej

▪hipoterapie

▪arteterapie

▪muzikoterapie

▪jóga

Zdroj: vlastní

Společnost Pomněnka nabízí služby v oblasti bydlení, které jsou jednoznačně jednou

z nejvýznamnějších forem pomoci pro mladé lidi s mentálním postižením. Jedná

se o naplnění jedné z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Dospělý člověk

by měl být samostatný, nezávislý a k tomu společnost Pomněnka vede své klienty. Připravuje

mladé lidi na život a nové životní situace, které mohou nastat. Otevírá prostor pro integraci

handicapovaných.

33

II Výzkumná část

Praktická část se zabývá charakteristikou samotného výzkumu. Vymezuje výzkumné

cíle a použité metody. Charakterizuje zkoumaný vzorek a specifikuje místo šetření. Cílem

praktické části je zhodnotit kvalitu života a spokojenost klientů v Chráněném bydlení

Pomněnka, proniknout hlouběji do života mladých lidí, poznat jejich potřeby

a hodnocení. Na závěr provést přehlednou analýzu jejich odpovědí, vypracovat závěrečné

kvantitativní vyhodnocení na základě tabulek a sloupcových grafů. Výzkumným záměrem

bude zjistit absolutní a relativní četnost jednotlivých odpovědí.

34

4 Charakteristika výzkumu

Ludíková (2013, s. 228) uvádí, že „při měření kvality života je vždy sporné, jaká bude

platnost a spolehlivost získaných výsledků. Důvodem je subjektivní podmíněnost

a spojitost s individuálním životem jednotlivce. Skutečnou a subjektivně přežívající intenzitu

jednotlivých determinantů kvality života nemůže uspokojivě a spolehlivě postihnout žádná

posuzovací škála a interpretované indikátory tak mají jen omezený prostor své platnosti.“

Jedná se o speciálněpedagogický výzkum, kde objektem zkoumání byl klient

s mentálním postižením. Ve výzkumu byla zvolena kvantitativní metodologie šetření. Data

byla zpracována formou tabulek a grafů. Úkolem výzkumu bylo vytvořit vhodné položky

dotazníku pro cílovou skupinu, sběr užitečných dat a analýza jednotlivých odpovědí. Závěrem

bylo provedeno přehledné vyhodnocení, zda jsou mladí lidé s mentálním postižením

spokojeni s prostředím komunitního bydlení z pohledu jejich subjektivního hodnocení.

4.1 Výzkumné cíle

Bakalářská práce je zaměřena na výzkumné šetření, které mělo zachytit kvalitu života

a spokojenost uživatelů služeb Chráněného bydlení Pomněnka v Šumperku. Pro výzkum

zaměřený na kvalitu života dospělých osob s mentálním postižením v Chráněném bydlení

Pomněnka byl stanoven následující postup:

a) zvolit vhodnou metodu pro dané šetření,

b) sestavit položky dotazníku zaměřené pro cílovou skupinu,

c) konzultovat s paní ředitelkou chráněného bydlení a s asistenty jednotlivé položky

v dotazníku s cílem zjistit, zda negativně neovlivní a nepoškodí klienty,

d) provést následné šetření a vyhodnotit zjištěné údaje,

e) vytvořit vhodné doporučení pro zlepšení kvality života mladých lidí v chráněném bydlení.

4.2 Použité metody

V bakalářské práci byla použita metoda dotazníkového šetření, jejíž hlavní předností

je anonymita. Uživatelé Chráněného bydlení Pomněnka měli možnost vyjádřit svůj názor

na kvalitu života a spokojenost. Dotazník obsahoval 22 položek, které měly za úkol zjistit

vztah klienta k prostředí chráněného bydlení a zároveň i ke spolubydlícím. Pro tuto metodu

byly vybrány jak otázky uzavřené (nepravé dichotomické), škálové (na ose se zaškrtává míra

35

souhlasu či nesouhlasu s otázkou), výběrové (respondent vybírá jednu z možností),

tak i polouzavřené (respondent vybírá na základě připravených možností, výběr je možný

doplnit o další poznatky), aby byly zachyceny i myšlenky respondentů. Při konstrukci

dotazníku byl zohledněn zdravotní stav jednotlivých respondentů a otázky byly

pro ně vhodně upraveny. Položky dotazníku musí být stručné, jednoznačné a srozumitelné.

Nesmí klást sugestivní otázky. (Chráska, 2007) Dotazník byl zaměřen na oblasti uvedené

v tabulce 5.

Tabulka 5: Dotazník QOL pro klienty Chráněného bydlení Pomněnka v Šumperku

1‒6 úvodní část (identifikační), která zahrnuje obecné údaje o respondentech – pohlaví, věk, pozici, délka pobytu

v chráněném bydlení, místo pobytu v minulosti, specifikuje příchod do chráněného bydlení

7 názory respondentů v oblasti řešení problémů

8 oblast rozhodování

9 přátelé mimo CHB

10 návštěvy v CHB

11 volný čas, zájmy, koníčky

12‒18

hodnocení spokojenosti v oblasti: bydlení

vztahy se spolubydlícími

asistence

dostupnost služeb

prostředí CHB

hodnocení pokoje v CHB

celkové hodnocení

19‒20 pozitiva a negativa v CHB

21 případné změny v CHB

22 hodnocení, výhled do budoucna

Zdroj: vlastní

4.3 Charakteristika zkoumaného vzorku a místa šetření

Cílovou skupinou byli mladí lidé s mentálním postižením z Chráněného bydlení

Pomněnka Šumperk. Výzkumný vzorek se skládal z šesti uživatelů dané sociální služby,

muže a ženy s lehkým až středně těžkým mentálním postižením ve věku 19–40 let. Šetření

probíhala v pobytovém zařízení sociálních služeb v Chráněném bydlení Pomněnka.

36

4.4 Realizace výzkumu

Před výzkumem proběhlo zmapování terénu. V září 2015 jsem navštívila Chráněné

bydlení Pomněnka Šumperk, kam jsem docházela v průběhu celého týdne. Osobně jsem

se seznámila se všemi uživateli chráněného bydlení. Společně jsme prováděli běžné

každodenní aktivity. Nakupovali jsme v obchodě, připravovali jsme stravu, chystali

se do zaměstnání, do školy, do denního centra. Zde se zrodila myšlenka mého výzkumu.

Napadlo mě udělat šetření v prostorách chráněného bydlení, abych poznala, jak se mladým

lidem život v chráněném bydlení líbí, a pomohla jim navrhnout z pohledu nezávislého

účastníka, co by mohlo být pro ně přínosné.

Výzkum proběhl v březnu 2017 formou dotazníkového šetření, kdy jsem požádala

klienty chráněného bydlení o spolupráci a vysvětlila jim, k jakému účelu bude výzkum

sloužit. Poté byl každý účastník výzkumu požádán o souhlas k dotazníkovému šetření.

Svoboda (2012, s. 8) udává: „Jedná se o naprosto standardní pravidlo spočívající

v tom, že výzkumník musí před vlastním výzkumem získat informovaný souhlas.“ Výzkumník

pak nesmí zapomenout při svém šetření na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Ochrana osobních údajů se týká nejen klientů (uživatelů), osob blízkých uživateli, ale i všech

pracovníků, kteří se účastní poskytování sociálních služeb. (Čámský, Sembdner, Krutilová,

2011)

Každý klient seděl při vyplňování dotazníků sám, aby nemohl být ovlivněn názory

svých spolubydlících. Protože se jednalo o dospělé osoby se sníženou mentální schopností,

bylo jim umožněno vyplnit položky dotazníku s dopomocí. To znamená, že pokud byla

otázka pro klienta méně srozumitelná, měl možnost obrátit se na asistenta nebo na tazatele.

S psaným projevem byl problém pouze u jednoho klienta, kde bylo skutečně potřeba otázku

klientovi blíže specifikovat a vyčkávat, zda bude klient trpělivý a dotazník celý dokončí.

37

4.5 Analýza a interpretace získaných dat

Úvodní a identifikační část

Úvodní část dotazníku (položky dotazníku 1 – 6) blíže specifikuje klienty Chráněného

bydlení Pomněnka v Šumperku. Výzkumného šetření se zúčastnili 4 muži (67%) a dvě ženy

(33%). Celková kapacita chráněného bydlení je osm osob. Jeden muž se výzkumu nezúčastnil

z důvodu pobytu v psychiatrické léčebně. Jeden byt je v současné době neobsazen.

Ve výzkumném vzorku převládá spíše kategorie klientů ve věkovém rozmezí

20–30 let (67%). Druhý nejčastější věk klientů je 30–40 let (33%). Jedná se zpravidla

o období mladší a střední dospělosti. Nejvíce respondentů (50 %) studuje, dva respondenti

(33 %) tráví čas v denním centru, jeden respondent (17 %) je zaměstnán jako pomocná síla

v kuchyni. Všech šest dotázaných klientů (100 %) bydlí v Chráněném bydlení Pomněnka

stejné časové období. Klienti přišli do pobytové služby z ústavního (67 %) a rodinného

(33 %) prostředí. Jde o jejich vůbec první pobyt v chráněném bydlení. Polovina respondentů

neměla možnost zvolit si jiný typ bydlení a pro 50 % respondentů to bylo vlastní rozhodnutí.

Podrobné grafické zobrazení identifikační části výzkumu je součástí přílohy 3.

38

Vlastní část šetření

Vlastní část šetření podrobně prezentuje jednotlivé položky dotazníku (zahrnuje položky

7 – 22).

Graf 7: Pomoc při řešení problému (zdroj: vlastní).

Zdrojová tabulka ke grafu 7

Četnost Relativní četnost %

Asistent 6 100

Kamarád 0 0

Rodina 0 0

Opatrovník 0 0

Řeší sám 0 0

Graf 7 nám ukazuje, jak důležitou funkci plní asistenti v chráněném bydlení. Běžné potíže

i závažné problémy s nimi řeší 100 % dotazovaných respondentů. Asistenti vedou klienty

k samostatnosti a odpovědnosti. Poskytují jim zároveň pomoc a podporu ve všech směrech,

řeší s nimi každodenní starosti i radosti.

6

0 0 0 0 0

1

2

3

4

5

6

7

Položka 7 - Pomoc při řešení problému

asistent

kamarád

rodina

opatrovník

řeší sám

39

Graf 8: Rozhodování o každodenních činnostech (zdroj: vlastní).



Vždy rozhoduje sám 5 83

Někdy 1 17

Rozhodují jiní 0 0

Z grafu 8 vyplývá, že pět respondentů (83 %) tvrdí, že mohou plně rozhodovat

o svých každodenních aktivitách, jeden respondent (17 %) udává, že může rozhodovat pouze

někdy.

5

1

0 0

1

2

3

4

5

6

vždy rozhoduje

sám

někdy rozhodují jiní

Položka 8 - Rozhodování o každodenních činnostech

vždy rozhoduje sám

někdy

rozhodují jiní

40

Graf 9: Kontakt s přáteli mimo chráněné bydlení (zdroj: vlastní).


Četnost Relativní četnost%

Ano 6 100

Ne 0 0

Občas 0 0

Z grafu 9 je patrné, že 100 % respondentů tohoto výzkumu se stýká s přáteli mimo chráněné

bydlení.

6

0 0 0

1

2

3

4

5

6

7

ano ne občas

Položka 9 - Kontakt s přáteli mimo CHB

ano

ne

občas

41

Graf 10: Možnost návštěv v chráněném bydlení (zdroj: vlastní).



Ano 6 100

Ne 0 0

Nevím 0 0

Cílem grafu 10 je ukázat, zda mají klienti možnost pozvat své přátele/partnery

do chráněného bydlení. Všech 100 % respondentů vypovědělo, že v tom žádný problém

nevidí.

6

0 0 0

1

2

3

4

5

6

7

ano ne nevím

Položka 10 - Možnost návštěv v CHB

ano

ne

nevím

42

Graf 11: Volný čas (zdroj: vlastní).



Hudba 2 33

PC 1 17

Sport 1 17

Procházky a výlety 2 33

Cílem grafu 11 je zmapovat zájem respondentů o různé aktivity. Mezi nejvíce oblíbené

činnosti patří hudba (33 %), procházky a výlety (33 %).

2

1 1

2

0

1

2

3

Položka 11 - Volný čas

hudba

PC

sport

procházky a výlety

43

Graf 12: Na návrat do prostředí chráněného bydlení se těším (zdroj: vlastní).



Ano 4 67

Ne 0 0

Nevím 2 33

Z grafu 12 můžeme poznat, jaké mají klienti pocity při návratu do chráněného bydlení.

Převažuje odpověď „ano, těším se“ (67 %).

4

0

2

0

1

2

3

4

5

ano ne nevím

Položka 12 - Na návrat do prostředí CHB se těším

ano

ne

nevím

44

Graf 13: Vztahy spolubydlících (zdroj: vlastní).



Pěkný vztah 2 33

Vycházíme spolu 1 17

Moc si nerozumíme 3 50

Graf 13 vyjadřuje míru spokojenosti respondentů výzkumu se vztahy v chráněném bydlení.

V tomto případě převládá odpověď „moc si nerozumíme“ (50 %).

2

1

3

0

1

2

3

4

Položka 13 - Vztahy spolubydlících

pěkný vztah

vycházíme spolu

moc si nerozumíme

45

Graf 14: Spokojenost respondentů s asistenty chráněného bydlení (zdroj: vlastní).



Rozhodně ano 6 100

Středně 0 0

Nejsem spokojen 0 0

Grafu 14 nám opět potvrzuje skutečnost, že přítomnost asistentů v chráněném bydlení

je velice důležitá, 100 % respondentů odpovědělo, že je s činností asistentů spokojeno,

vždy jim pomůžou, když potřebují.

5

1

0 0

1

2

3

4

5

6

rozhodně ano

středně nejsem spokojen

Položka 14 - Spokojenost respondentů s asistenty CHB

rozhodně ano

středně

nejsem spokojen

46

Graf 15: Dostupnost služeb (zdroj: vlastní).



Ano, mám dobrou 6 100

Nemám dobrou 0 0

Mám, ale pouze některých 0 0

Graf 15 nám ukazuje možnou dostupnost služeb v oblasti Chráněného bydlení Pomněnka,

100 % respondentů hodnotí dobrou dostupnost všech služeb. V otevřené podotázce jmenovali

následující možnosti: „Kaufland, holič, lékař, kino, bazén.“

6

0 0 0

1

2

3

4

5

6

7

ano,mám dobrou

nemám dobrou

mám, ale pouze

některých

Položka 15 - Dostupnost služeb

ano,mám dobrou

nemám dobrou

mám, ale pouze některých

47

Graf 16: Prostředí Chráněného bydlení Pomněnka (zdroj: vlastní).



Velice se mi líbí 3 50

Není to špatné 3 50

Nelíbí 0 0

Z grafu 16 vyplývá, že 50 % respondentů hodnotí prostředí (místo, ve kterém se chráněné

bydlení nachází) velmi pozitivně, 50 % odpovědělo „není to špatné“.

3 3

0 0

1

2

3

4

velice se mi líbí

není to špatné

nelíbí

Položka 16 - Prostředí CHB Pomněnka

velice se mi líbí

není to špatné

nelíbí

48

Graf 17: Zařízený pokoj v chráněném bydlení (zdroj: vlastní).



Moc se mi líbí 5 83

Mohlo by to být lepší 1 17

Vůbec se mi nelíbí 0 0

Grafu 17 ukazuje, jak respondenti hodnotí vlastní pokoj v chráněném bydlení. Hodnocení

je velmi pozitivní, z 83 % převládá odpověď „moc se mi líbí“. Pokoj si klienti vybavují sami.

V otevřené podotázce klienti mohli vyjádřit, co by v něm nejraději změnili. Jmenovali

záclony (žádné nemají), obrázky, stůl na PC.

5

1

0 0

1

2

3

4

5

6

moc se mi líbí

mohlo by to být lepší

vůbec se mi nelíbí

Položka 17 - Zařízený pokoj v CHB

moc se mi líbí


vůbec se mi nelíbí

49

Graf 18: Celková spokojenost v chráněném bydlení Pomněnka (zdroj: vlastní).



Výborně 5 83

Chvalitebně 1 17

Dobře 0 0

Dostatečně 0 0

Nedostatečně 0 0

Celkovou spokojenost uživatelů Chráněného bydlení Pomněnka zachycuje graf 18. Známkou

1 (výborně) ji ohodnotilo 83 % klientů.

5

1

0 0 0 0

1

2

3

4

5

6

Položka 18 - Celková spokojenost v CHB Pomněnka

1 výborně

2 chvalitebně

3 dobře

4 dostatečně

5 nedostatečně

50

Graf 19: Na současném bydlení se mi nejvíc líbí (zdroj: vlastní).



Prostředí 2 33

Asistenti 2 33

Interiér 1 17

Všechno 1 17

Z otevřené otázky vyplývá graf 19. Respondenti zde vyjádřili svůj názor a na tuto otázku

nejvíce odpovídali „asistenti“ (33 %) a „interiér“ (33 %). Slovem „interiér“ byla myšlena

velká okna v chráněném bydlení a společná televize v obývacím pokoji.

1

2 2

1

0

1

2

3

prostředí asistenti interiér všechno

Položka 19 - Na současném bydlení se mi nejvíce líbí

prostředí

asistenti

interiér

všechno

51

Graf 20: V chráněném bydlení mi nejvíce chybí (zdroj: vlastní).



Rodina 4 67

Soukromí 2 33

Co nejvíce respondenti výzkumu v chráněném bydlení postrádají, je zřejmé z grafu 20,

67 % klientů jmenovalo rodinu, 33 % označilo soukromí.

4

2

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

rodina soukromí

Položka 20 - V CHB mi nejvíce chybí

rodina

soukromí

52

Graf 21: Existuje něco, co byste v chráněném bydlení chtěli okamžitě změnit (zdroj: vlastní).



Ano 4 67

Ne 2 33

Graf 21 vyhodnocuje otázku, která měla za úkol zjistit, zda existuje něco, co by klienti chtěli

okamžitě změnit, pokud by měli k tomu možnost. Z výpovědí vyplývá, že 33 % respondentů

tuto potřebu vůbec nemá, 67 % by změnu uvítalo. V otevřené podotázce se klienti mohli

vyjádřit konkrétněji; uvedli: „Více kamarádů, rádio, novou pohovku v obývacím pokoji, DVD

přehrávač, rádio, jiný sporák na vaření.“

4

2

0

1

2

3

4

5

ano ne

Položka 21 - Existuje něco, co byste v CHB chtěli okamžitě změnit

ano

ne

53

Graf 22: Chráněné bydlení bych chtěl do budoucna (zdroj: vlastní).



Změnit 4 67

Chci zůstat bydlet tam, kde jsem 2 33

Vůbec o změně neuvažuji 0 0

Podle grafu 22 můžeme usoudit, že 67 % klientů o změně bydlení uvažuje, 33 % respondentů

chce do budoucna zůstat bydlet v Chráněném bydlení Pomněnka. V otevřené podotázce mohli

klienti dodat, co je vede k myšlence chráněné bydlení změnit. Byly udány následující důvody:

osamostatnit se, bydlet s rodinou (přítelem), využít chráněného bydlení s jinými službami,

žít blízko své rodiny.

4

2

0 0

1

2

3

4

5

změnit chci zůstat bydlet tam,

kde jsem

vůbec o změně

neuvažuji

Položka 22 - CHB bych chtěl do budoucna

změnit

chci zůstat bydlet tam, kde jsem

vůbec o změně neuvažuji

54

4.6 Závěr výzkumného šetření a pohled na případná doporučení

Předmětem zkoumání byli mladí lidé s mentálním postižením z Chráněného bydlení

Pomněnka v Šumperku. Hlavním cílem bylo zhodnotit jejich spokojenost s bydlením

a zmapovat jejich možnosti. Výzkum byl proveden v březnu 2017 přímo v jejich přirozeném

sociálním prostředí formou dotazníkového šetření. Z důvodu malého počtu respondentů byly

jednotlivé odpovědi vyhodnoceny pomocí popisné statistiky prostřednictvím tabulek prvního

stupně a sloupcových grafů. Byla zjištěna a posouzena relativní četnost jednotlivých

odpovědí. Jednalo se o posouzení spokojenosti v kontextu se subjektivním hodnocením

kvality života a spokojenosti mladých lidí.

Úvodní část dotazníku blíže specifikuje klienty chráněného bydlení. V Chráněném

bydlení Pomněnka žijí převážně muži, všichni klienti jsou ve stádiu mladší až střední

dospělosti. Většina účastníků výzkumu studuje, popřípadě navštěvuje denní centrum.

Službu chráněného bydlení využívají klienti nejméně dva roky a nejvíce pět let. Většina

těchto mladých lidí přišla z ústavního prostředí.

Z hlavního šetření vyplývá, že pozice asistentů v chráněném bydlení je pro klienty

velice důležitá. Poskytují pomoc a podporu mladým lidem s mentálním postižením, podílí

se na každodenním chodu jejich domácnosti. Lidé v chráněném bydlení svobodně rozhodují

o svém volném čase, mezi jejich oblíbené činnosti zahrnují hudbu, procházky a výlety.

Všichni jsou v kontaktu se svými přáteli, v přijímání návštěv v chráněném bydlení problém

nevidí. Hodnocení v oblasti bydlení, asistence, dostupnosti služeb, prostředí chráněného

bydlení vnímají klienti jako pozitivní. Vztahy se spolubydlícími označili uživatelé chráněného

bydlení spíše jako negativní, což mohlo být ovlivněno aktuálním stavem jedinců, únavou

nebo momentální situací. Mladí lidé jsou v chráněném bydlení nejvíce spokojeni s činností

asistentů, vybavením, s celkovým prostředím. Nejvíce klienti postrádají rodinu a soukromí.

Změnu by uživatelé v chráněném bydlení uvítali, nejedná se však o obměnu nějak zvlášť

významnou. Klienti mají tendenci do budoucna bydlení změnit. Důvodem však není kvalita

poskytovaných služeb, ale převážně mají snahu mít své soukromí, bydlet s přítelem

či přítelkyní, poznat jiné prostředí.

Z výzkumu vyplývá, že převažuje kladné hodnocení. Závěrem lze tedy konstatovat,

že klienti jsou se službami chráněného bydlení spokojeni. Celkovou spokojenost

se službou klasifikovali téměř všichni známkou výborně.

55

Chráněné bydlení Pomněnka jednoznačně zvyšuje kvalitu života dospělých osob

s mentálním postižením. Vytváří důstojné podmínky pro jejich nezávislý život. Mladí lidé

v něm žijí svobodný život, mají své milostné vztahy a přátelství, společně řeší běžné radosti

i starosti, navzájem si pomáhají.

V minulosti měl vznik specializovaných zařízení pro lidi s mentálním postižením

své opodstatnění, docházelo však spíše k segregaci a vyloučení osob ze společnosti. Cílem

služby Chráněného bydlení Pomněnka je integrovat spoluobčany s mentálním postižením

do běžné společnosti a zajistit jim tak možnost kvalitního rozvoje.

Na základě šetření v prostředí chráněného bydlení byl vytvořen soubor následujících

opatření: vyhledávat vhodné činnosti pro klienty v běžném prostředí, trávit volný čas

smysluplnými aktivitami v podobě provádění různých kreativních či zájmových akcí, využít

tak více služeb dobrovolníků. Klienti chráněného bydlení reagují na každou změnu velice

pozitivně, nebrání se komunikaci s novými lidmi nebo poznání zcela nového prostředí.

56

5 Shrnutí

Kvalita života souvisí se smyslem života, s lidskou spokojeností, s duševní pohodou.

Člověk se musí naučit se svým postižením žít, přijmout ho, integrovat se, což vede

k všeobecné spokojenosti jedince. Úkolem nás všech je přispět ke zlepšení společenského

postavení handicapovaných, vytvořit podmínky pro jejich samostatný a spokojený život.

Jedná se o proces dlouhodobý, jehož výsledky se mnohdy ukážou až za mnoho

let. V dnešním světě je snaha začlenit lidi s postižením do společnosti, zabránit jejich

sociálnímu vylučování. Společnost by měla mít dostatek informací o dané problematice,

aby brala to, že je naprosto přirozené být odlišný. Měla by umět těmto lidem naslouchat

a brát je jako rovnocenné partnery. Důležité je nenechat se ovlivnit dlouholetými předsudky

a místo vyhýbavých pohledů v ulicích při setkání se skupinou postižených, kterými dávají lidé

najevo svůj nezájem a vylučují existenci těchto osob ve své přítomnosti, uvědomit si,

že se setkáváme s lidskou bytostí, která pomoc a podporu intaktní společnosti potřebuje.

„Společenské prostředí se má naučit přijímat člověka s jeho vadou zcela přirozeně, aniž

by jeho důstojnost snižovalo litováním či pohrdáním. A poskytuje-li pomoc, činí

tak nenápadně a taktně.“ (Sovák, 1980, s. 38)

Někdy je třeba zpomalit, zastavit se a trošku popřemýšlet nad tím, co mohu udělat

pro ty, kteří moji pomoc potřebují.

57

Seznam použitých informačních zdrojů

Literatura

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a

praxi. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0027-7.

GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum.

Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3625-9.

HEŘMANOVÁ, Eva. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické

nakladatelství (SLON), 2012. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-

7419-106-0.

HUTYROVÁ, Miluše a Kateřina KROUPOVÁ (eds.). Perspektivy speciální pedagogiky ‒

potřeby, možnosti a výzvy: Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-

244-4907-4.

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu.

Praha: Grada, 2007. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1369-4.

JANKOVSKÝ, Jiří. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením:

somatopedická a psychologická hlediska. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254-192-7.

JANOUŠEK, Jaromír a kolektiv. Sociální psychologie. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1988. ISBN 14-683-88.

JOHNOVÁ, Milena. Standardy kvality sociálních služeb. Praha: Ministerstvo práce

a sociálních věcí, 2002. Sociální služby (Ministerstvo práce a sociálních věcí).

JESENSKÝ, Ján. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Praha: Karolinum, 2000.

ISBN 80-7184-823-9.

KOUKOLA, Bohumil a Jiří MAREŠ (eds.). Psychologie zdraví a kvalita života: sborník

přednášek z celostátní konference s mezinárodní účastí ve Vernířovicích u Šumperka, 19.‒21.

května 2006. Brno: MSD, 2006. ISBN 80-86633-66-7.

KREJČÍŘOVÁ, Olga, Zdeňka KOZÁKOVÁ a Oldřich MÜLLER. Teoretická východiska

speciální pedagogiky u osob s mentálním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého

v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3715-6.

KREJČÍŘOVÁ, Olga a Ivana TREZNEROVÁ. Sociální služby. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3692-0.

58

LUDÍKOVÁ, Libuše. Kvalita života osob se speciálními potřebami. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3827-6.

MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. Praha: Grada,

2014. ISBN 978-80-247-4315-8.

MICHALÍK, Jan. Rodina pečující o člena se zdravotním postižením ‒ kvalita života.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3644-9.

RENOTIÉROVÁ, Marie a Libuše LUDÍKOVÁ. Speciální pedagogika. 4. vyd. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 8024414759.

ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie]. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-

124-7.

SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika: prevence a diagnostika: terapie a poradenství:

vzdělávání osob s různým postižením: člověk s handicapem a společnost. Praha: Grada, 2007.

Pedagogika. ISBN 9788024717333.

SOVÁK, Miloš. Nárys speciální pedagogiky. 4. uprav. vyd. Praha: SPN, 1980. Knižnice

speciální pedagogiky.

.SVOBODA, Pavel. Metodologie kvantitativního speciálněpedagogického výzkumu.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-3068-3.

ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče.

Praha: Portál, 2000. Speciální pedagogika (Portál). ISBN 80-7178-506-7.

VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení:

v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Praha: Grada, 2012. Psyché

(Grada). ISBN 978-80-247-3829-1.

VALENTA, Milan a Oldřich MÜLLER. Psychopedie: [teoretické základy a metodika].

3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Parta, 2007. ISBN 978-80-7320-099-2.

VYMAZALOVÁ, Eliška a Eva ZEMANOVÁ. Tréninkové bydlení jako faktor transformace

pobytových sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením v kontextu

zahraničních zkušeností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-

244-2664-8.

59

Internetové zdroje

Blog zrcadlo. Maslowova pyramida lidských potřeb [online]. 2008 [cit. 2016-08-15].

Dostupné z: http://zrcadlo.blogspot.cz/2008/06/maslowova-pyramida.html

HNILICOVÁ, H. Dopad společenských změn po roce 1989 na kvalitu života lidí v ČR.

In Sborník příspěvků z konference konané dne 25. 10. 2004 v Třeboni. Kvalita života

[online]. 2004 [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/515-

kvalita-zivota-sbornik-prispevku-z-konference-konane-25-10-2004vtreboni.pdf

MENCAP, Britská nezisková organizace [online]. 2016 [cit. 2017-05-11]. Dostupné

z: https://www.mencap.org.uk/sites/default/files/2016-08/2012.108-Housing-report_V7.pdf

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Transformace sociálních služeb [online]. 2010

[cit. 2016-09-11]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/9858

QUIP, Společnost pro změnu [online]. 2016 [cit. 2016-09-16]. Dostupné

z:Qhttp://www.kvalitavpraxi.cz/

Legislativa

Zákony pro lidi. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online]. 2017 [cit. 2017-04-

05]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

Zákony pro lidi. Vyhláška 505/2006 [online]. 2016 [cit. 2016-09-01]. Dostupné

z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505

Zkratky

CHB – chráněné bydlení

QOL – kvalita života

SPMP – Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením

OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení

Přehled schémat

Schéma 1: Maslowova pyramida lidských potřeb

Schéma 2: Kováčův model kvality života

Schéma 3: Model oblastí ovlivňujících kvalitu života osob se zdravotním postižením a osob

pečujících


https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/515-kvalita-zivota-sbornik-prispevku-z-konference-konane-25-10-2004vtreboni.pdf

https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/515-kvalita-zivota-sbornik-prispevku-z-konference-konane-25-10-2004vtreboni.pdf

http://www.mpsv.cz/cs/9858

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505

60

Seznam tabulek

Tabulka 1: Model kvality života dle objektivních podmínek a jejich subjektivního prožívání

Tabulka 2: Vývoj postojů a péče dle Jesenského

Tabulka 3: Sociální služby

Tabulka 4: Prostředky léčebné rehabilitace v zařízení Pomněnka

Tabulka 5: Stručná charakteristika dotazníku

Přehled grafů a zdrojových tabulek

Graf 1, zdrojová tabulka: Pohled na respondenty dle pohlaví

Graf 2, zdrojová tabulka: Přehled respondentů dle věku

Graf 3, zdrojová tabulka: Činnost respondentů v průběhu týdne

Graf 4, zdrojová tabulka: Délka pobytu klientů CHB

Graf 5, zdrojová tabulka: Původní bydliště respondentů

Graf 6, zdrojová tabulka: Volba CHB

Graf 7, zdrojová tabulka: Pomoc při řešení problému

Graf 8, zdrojová tabulka: Rozhodování o každodenních činnostech

Graf 9, zdrojová tabulka: Kontakt s přáteli mimo CHB

Graf 10, zdrojová tabulka: Možnost návštěv v CHB

Graf 11, zdrojová tabulka: Volný čas

Graf 12, zdrojová tabulka: Návrat do prostředí CHB

Graf 13, zdrojová tabulka: Chování spolubydlících

Graf 14, zdrojová tabulka: Spokojenost respondentů s asistenty CHB

Graf 15, zdrojová tabulka: Dostupnost služeb

Graf 16, zdrojová tabulka: Prostředí CHB Pomněnka

Graf 17, zdrojová tabulka: Zařízený pokoj v CHB

Graf 18, zdrojová tabulka: Celková spokojenost v CHB Pomněnka

Graf 19, zdrojová tabulka: Na současném bydlení se mi nejvíce líbí

61

Graf 20, zdrojová tabulka: V CHB nejvíce postrádám

Graf 21, zdrojová tabulka: Existuje něco, co byste chtěli okamžitě změnit v CHB

Graf 22, zdrojová tabulka: CHB bych chtěl do budoucna změnit

62

Seznam příloh

Příloha 1: Dotazník spokojenosti uživatelů služeb v Chráněném bydlení Pomněnka

Příloha 2: Náplň práce asistentů Chráněného bydlení Pomněnka

Příloha 3: Grafické zobrazení identifikační části výzkumu

Obrazová dokumentace

Obrazová dokumentace 1: Budova, ve které se nachází Chráněné bydlení Pomněnka,

Centrum Pomněnka, Základní škola a střední škola Pomněnka, o.p.s.

Dotazník spokojenosti uživatelů služeb Chráněného bydlení Pomněnka

Prosím Vás o vyplnění dotazníku. Cílem je zjistit, zda jste v chráněném bydlení spokojeni.

Šetření je anonymní. Vaše jména nebudou nikde zveřejněna. Účast je dobrovolná. Získaná

data budou použita pro účely bakalářské práce.

1/ Jste:

muž

žena

2/ Věk:

do 20 let

20‒30 let

30‒40 let

více let

3/ V současné době:

navštěvuji denní centrum

jsem zaměstnán

studuji

jiné

4/ Jak dlouho bydlíte v Chráněném bydlení Pomněnka?

méně než 2 roky

2–5 let

déle

5/ Místo pobytu v minulosti/ před pobytem v Pomněnce?

v jiném chráněném bydlení

v ústavním zařízení

v rodinném prostředí

jiné

6/ Do chráněného bydlení jsem:

musel přijít, nic jiného mi nezbývalo

měl jsem možnost volby, ale rozhodl jsem se pro dané bydlení sám

7/ Na koho se nejčastěji obracíte, když máte nějaký problém?

na asistenta

na kamaráda

na rodinu

na opatrovníka

snažím se to raději vyřešit sám

8/ Jak moc můžete rozhodovat o každodenních činnostech?

vždy (jak strávím svůj volný čas, záleží jen na mém rozhodnutí)

někdy

vůbec, rozhodují za mě jiní

9/ Stýkáte se s nějakými přáteli /jenž bydlí například v okolí/?

ano

ne

občas

10/ Pokud se seznámíte s přítelem či přítelkyní (partnerem, partnerkou) můžete si je

pozvat k sobě do chráněného bydlení?

ano

ne

nevím, ještě jsem to nezkoušel

11/ Jak nejraději trávíte svůj volný čas? – otevřená otázka

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12/ Když na nějaký čas opustíte chráněné bydlení, těšíte se zase zpět do bytu?

ano

ne

nevím (je mi to jedno, kde právě bydlím)

13/ Jak se k Vám chovají spolubydlící?

máme spolu pěkný vztah

snažíme se spolu vycházet (před drobné nesrovnalosti)

moc si nerozumíme

14/ Jste spokojeni s činností asistentů v chráněném bydlení?

rozhodně ano, vždy mi pomůžou, když potřebuji

středně (je to jak kdy, podle jejich nálady)

nejsem spokojen

15/ Myslíte si, že máte dobrou dostupnost všech služeb? /obchod, lékař, holič/

ano

ne

pouze některých Vyjmenujte…………………………………

16/ Líbí se Vám prostředí/místo/, ve kterém se Pomněnka nachází?

velice

není to špatné

nelíbí

17/ Jak se Vám líbí Váš zařízený pokoj v Chráněném bydlení Pomněnka?

moc se mi líbí


vůbec se mi nelíbí, chtěl bych ho změnit

Pokud máte zájem, napište prosím, co byste nejraději změnili ve svém pokoji:

------------------------------------------------------------------------------------------------

18/ Jak jste celkově spokojeni se svým současným bydlením? Ohodnoťte známkou

jako ve škole:

1 ‒ je nejlepší, 5 ‒ nejhorší.

1 2 3 4 5

19/ Co se Vám nejvíce líbí na současném bydlení? – otevřená otázka

20/ Co Vám nejvíce chybí v chráněném bydlení? – otevřená otázka

21/ Existuje něco, co byste chtěli okamžitě změnit, popřípadě zavést v chráněném

bydlení?

ano

ne

Pokud ano, prosím napište, co byste chtěli změnit, popřípadě zavést v chráněném bydlení

22/ Do budoucna bych chtěl své bydlení:

změnit (uvažuji o tom, že se jednou přestěhuji)

chci zůstat bydlet, tam kde jsem

vůbec o změně neuvažuji (nepřemýšlím o tom)

Pokud o změně uvažujete, prosím napište důvod – otevřená otázka

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Náplň práce asistentů Chráněného bydlení Pomněnka

15–22 hod

▪ kontrola financí

▪ seznámení s průběhem předchozí směny

▪ sepsání nákupu

▪ praní prádla

▪ společný nákup, popřípadě pošta, lékárna

▪ dohled nad plněním domácích úkolů /u koho je potřeba/

▪ příprava večeře

▪ večeře, komunita

▪ příprava svačin, dohled nad úklidem kuchyně

▪ asistence s léky

▪ dohled na hygienu

▪ vyúčtování nákupů

▪ zapsání asistence, docházky a stravy

▪ předání služby

22–8 hod

▪ seznámení s průběhem dne

▪ doplnění léků

▪ noční asistence, u klientů užívajících odlehčovací služby

▪ probouzení uživatelů, dohled při chystání snídaně

▪ dohled nad užíváním léků

▪ kontrola uživatelů /vzhled, oblečení/

▪ kontrola pokojů /světlo/

▪ zápis ze služby

▪ kontrola místnosti asistentů

▪ odchod k lékaři dle potřeby, jinak konec směny

Grafické zobrazení identifikační části výzkumu

Graf 1: Respondenti podle pohlaví (zdroj: vlastní).


Graf 2: Respondenti podle věku (zdroj: vlastní).



Do 20 let 0 0

20 – 30 let 4 67

30 – 40 let 2 33

Více let 0 0

4

2

0

1

2

3

4

5

muž žena

Položka 1 - Pohled na respondenty dle pohlaví

muž

žena

0

4

2

0 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

do 20 let 20 - 30 let 30 - 40 let více let

Položka 2 - Přehled respondentů dle věku

do 20 let

20 - 30 let

30 - 40 let

více let


% Muži 4 67

Ženy 2 33

Graf 3: Činnost respondentů v průběhu týdne (zdroj: vlastní).



Denní centrum 2 33

Zaměstnání 1 17

Studium 3 50

Jiné 0 0

Graf 4: Délka pobytu klientů v chráněném bydlení (zdroj: vlastní).



Méně než 2 roky 0 0

2‒5 let 6 100

Déle 0 0

2

1

3

0 0

1

2

3

4

Položka 3 - Činnost respondentů v průběhu týdne

denní centrum

zaměstnání

studium

jiné

0

6

0 0

1

2

3

4

5

6

7

méně než 2 roky

2 - 5 let déle

Položka 4 - Délka pobytu klientů v CHB

méně než 2 roky

2 - 5 let

déle

Graf 5: Místo pobytu v minulosti (zdroj: vlastní).



Jiné chráněné bydlení 0 0

Ústavní zařízení 4 67

Rodinné prostředí 2 33

Jiné 0 0

Graf 6: Volba chráněného bydlení (zdroj: vlastní).



Musel přijít 3 50

Vybral si sám 3 50

0

4

2

0 0

1

2

3

4

5

jiné chráněné bydlení

ůstavní zařízení

rodinné prostředí

jiné

Položka 5 - Místo pobytu v minulosti

jiné chráněné bydlení

ůstavní zařízení

rodinné prostředí

jiné

3 3

0

1

2

3

4

musel přijít vybral si sám

Položka 6 - Volba CHB

musel přijít

vybral si sám

Obrazová dokumentace

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s.,

okresní organizace Šumperk

Anotace

Jméno a příjmení: Simona Krahulová

Katedra: Ústav speciálněpedagogických studií

Vedoucí práce: PaedDr. Pavlína Baslerová

Rok obhajoby: 2017

Název práce: Kvalita života dospělých osob s mentálním postižením

žijících v Chráněném bydlení Pomněnka

Název v angličtině: The quality of the life of adults with intelectual disability

living in Sheltered housing Pomněnka

Anotace práce: Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života dospělých

osob s mentálním postižením žijících v Chráněném bydlení

Pomněnka. Cílem bylo zjistit, zda jsou mladí lidé

s handicapem spokojeni v prostředí chráněného bydlení.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.

Teoretická část je věnována tématům, která souvisí

s problematikou osob s mentálním postižením. V praktické

části byl realizován kvantitativní výzkum formou

dotazníkového šetření.

Klíčová slova: kvalita života, mentální postižení, dominantní postoj

k postiženým, zákon o sociálních službách, standardy kvality

sociálních služeb, nezisková organizace, chráněné bydlení

Anotace v angličtině: This Bachelor thesis is focused on the quality of the life

adults people with intellectual disabilities living in Sheltered

housing Pomněnka. The aim is to find out whether young

people with disabilities are satisfied with environment in the

sheltered housing. The work is divided into a theoretical and

a practical part. The theoretical part deals with topics related

to the problems of people with intellectual disabilities.

Within the practical part was conducted a quantitative

research by form of questionnaire.

Klíčová slova

v angličtině:

Quality of life, intellectual disability, predominant attitude

towards to disabled, law on social services, quality levels of

social services, nonprofit organisation, sheltered housing

Přílohy vázané v práci: Příloha 1 ‒ Dotazník spokojenosti uživatelů služeb v CHB

Příloha 2 ‒ Náplň práce asistentů chráněného bydlení

Pomněnka

Příloha 3 – Grafické zobrazení identifikační části výzkumu

Rozsah práce: 62 + přílohy + obrazová dokumentace

Jazyk práce: Český jazyk

Date post:	22-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI - Thesestřiceti let. (Heřmanová, 2012) 1.1 Definice pojmu...

Documents