UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

2014 Vendula Martincová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Bakalářská práce

Vendula Martincová

Význam finančních institucí jako prostředek prevence proti

zadluţování domácností

Olomouc 2014 vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Aleny

Opletalové Ph.D., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu

s právními předpisy.

V Olomouci dne 20. 6. 2014 …………………………………….

vlastnoruční podpis

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Aleně Opletalové Ph.D., za velmi

cenné rady a připomínky. Nakonec patři mé díky také mým blízkým za jejich trpělivost,

podporu a toleranci během studia i při samotném vypracovávání bakalářské práce.

V Olomouci dne 20. 6. 2014

ANOTACE

Jméno a příjmení: Vendula Martincová

Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2014

Název práce: Význam finančních institucí jako prostředek prevence proti

zadluţování domácností

Název v angličtině: Importance of financial institutions as a means of

prevention against household debt

Anotace práce: V teoretické části jsem rozpracovala téma týkající se

jednoho ze stěţejního fenoménu dnešní doby a to

zadluţování domácností. Zabývala jsem se zde zejména

popisem bankovních i nebankovních institucí,

problematikou finančního poradenství, prevencí a mírou

vlivu médií na předluţení domácností. Tématem

výzkumného šetření je především popis a odhalení příčiny

zadluţování domácností vůči finančním institucím a také

zjištění, do jaké míry tyto finanční instituce působí

preventivně.

Klíčová slova: Klient, dluh, instituce, finanční, prevence

Anotace v angličtině: In the theoretical part, I have dealt with one of the pivotal

phenomenon of our time and household debt. I deal with

here in particular the description of banking and non-

banking institutions, the issue of financial counseling,

prevention and extent of media influence on the over-

indebtedness of households. The theme of the research is

primarily a description of discovering the causes of

household debt to financial institutions and also to

determine the extent to which these financial institutions

have a preventive effect.

Klíčová slova

v angličtině:

Client, debt, institutions, financing, prevention

Přílohy vázané v práci: 1 CD

Rozsah práce: 58 stran

Jazyk práce: český

OBSAH

I TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................

1 FINANČNÍ INSTITUCE .................................................................................................. 11

1.1 BANKOVNÍ INSTITUCE ........................................................................................ 12

1.2 NEBANKOVNÍ INSTITUCE ................................................................................... 15

2 FINANČNÍ PORADENSTVÍ ........................................................................................... 16

2.1 OSOBNOST PORADCE ........................................................................................... 17

2.2 POSOUZENÍ KLIENTOVY SITUACE V PRAXI FINANČNÍCH PORADEN ..... 22

3 PŘEDLUŢENÍ .................................................................................................................. 24

4 VLIV MÉDIÍ ..................................................................................................................... 26

5 PREVENCE ZADLUŢENÍ .............................................................................................. 28

5.1 PRIMÁRNÍ PREVENCE .......................................................................................... 29

5.2 SEKUNDÁRNÍ A TERICÁLNÍ PREVENCE .......................................................... 30

5.3 PREVENCE V PRAXI .............................................................................................. 32

II PRAKTICKÁ ČÁST ...........................................................................................................

6 POPIS VÝZKUMU .......................................................................................................... 35

6.1 ÚVOD DO VÝZKUMU ............................................................................................ 35

6.2 CÍL VÝZKUMU ........................................................................................................ 35

6.2.1 VÝZKUMNÉ OTÁZKY........................................................................................ 35

6.3 POUŢITÉ TECHNIKY A METODY VÝZKUMU ................................................. 36

6.3.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM ................................................................................. 36

6.3.2 METODA SBĚRU DAT ........................................................................................ 36

6.3.3 VÝZKUMNÝ VZOREK ....................................................................................... 36

6.4 METODA A TECHNIKA ANALÝZY INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT ..... 37

6.4.1 OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ .................................................................................... 38

6.4.2 AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ ......................................................................................... 38

6.4.3 SELEKTIVNÍ KÓDOVÁNÍ .................................................................................. 38

7 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ........................................................................................ 39

7.1 KATEGORIE ZÍSKANÉ VÝZKUMEM .................................................................. 39

7.2 TVORBA PARADIGMATICKÉHO MODELU ...................................................... 44

7.3 ZAKOTVENÁ TEORIE ............................................................................................ 45

7.4 DISKUSE ................................................................................................................... 50

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 52

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 54

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY ............................................................ 55

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................................ 58

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 59

9

ÚVOD

Téma bakalářské práce povaţuji za velmi aktuální, kdy se v dnešní době všichni

neustále setkáváme s nabídkami úvěrů, jak od bankovních institucí, tak od různých, často

pochybných, firem nebo i jednotlivců. Kdyţ se rozhlédneme kolem sebe, není problém si

někde obstarat rychle finanční obnos, ovšem otázkou je za jakou cenu? Půjčit si je

jednoduché, ale splácení bývá pro většinu lidí téměř nadlidským výkonem, a to také díky

často aţ přemrštěným úrokům. Právě proto jsem stanovila za hlavní cíl bakalářské práce

zjistit, jak na klienty působily v rámci prevence proti zadlužování domácnosti finanční

instituce.

Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část vymezuje

pojem finanční instituce a zabývá se produkty, které tyto finanční instituce nabízejí a zároveň

jsou velkým rizikem rostoucího zadluţování domácností. Jedna kapitola je věnována

výhradně finančnímu poradenství, uvádí typy poradců. Práce se dále zabývá dostupnými

preventivními programy, které mají za úkol zlepšit finanční gramotnost obyvatel. Výzkumná

část je tedy odrazem obecných informací uvedených v teoretické části. Tématem výzkumného

šetření je především popis a odhalení příčiny zadluţování domácností vůči finančním

institucím a také zjištění, do jaké míry tyto finanční instituce působí preventivně. Pro účely

svého výzkumu v problematice zadluţování domácností jsem si vybrala metodu

kvalitativního výzkumu, neboť umoţňuje hluboké poznání zkoumaného jevu, a to

v podmínkách daného prostředí. K naplnění výzkumného cíle bakalářské práce, zejména

k popisu zkoumaného jevu prostřednictvím osobních názorů a domněnek, jsem potřebovala

mít dostatek informací, které jsem získala metodou rozhovoru. Jako ideální formu

komunikace s informanty jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, díky jemuţ

je moţné odpovědět na stanovené výzkumné otázky.

Myslím, ţe má práce přinese uţitečná zjištění, co se týká finančních institucí a jejich

vlivu na stále rostoucí zadluţování domácností. Tato práce by mohla být uţitečná nejen

odborníkům na úvěrovou problematiku, ale i kaţdému, kdo se o problematiku zadluţování

obyvatel zajímá.

10

I TEORETICKÁ ČÁST

11

1 FINANČNÍ INSTITUCE

Na českém trhu působí celá řada různých druhů společností, které nabízejí mnoho

finančních produktů. Vlastní kategorie patří profesním asociacím, které zastřešují jednotlivé

druhy finančních institucí. 1

Banky

Druţstevní záloţny

Finančně poradenské společnosti

Investiční společnosti

Penzijní fondy

Pojišťovny

Stavební spořitelny

Zdravotní pojišťovny

Obchodníci s cennými papíry

Profesní asociace

Finanční skupiny

Bankovní i nebankovní instituce mohutně vyuţívají neznalosti finančních pojmů

týkajících se úvěrů pro skupiny obyvatel s nízkými příjmy, osamělých ţen, matek

samoţivitelek, obyvatel romských ghett, starších lidí a dalších zranitelných cílových skupin

ţijících v existenční nejistotě. Občané a občanky ČR jsou na kaţdém kroku oslovování

nabídkami finančního trhu, který těţí z vědomí ekonomické krize a ubezpečování,

ţe zadluţení je normální.2 V podkapitolách se budu zabývat dvěma hlavním kategoriím, a to

bankovním a nebankovním institucím. Uvádím produkty, které jsou na českém trhu

nejznámější a nejvyuţívanější a zároveň díky kterým se mohou klienti dostat do problémů

s řádným splácením.

1 JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 8024771667., s. 17

2 KUBÁKOVÁ, Petra and WENNERHOLM ČÁSLAVSKÁ, Tereza. Ţeny a česká společnost: Hodnocení

implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15). První. Praha:

Otevřená společnost, o.p.s., 2010. ISBN 8087110196., s. 7

12

1.1 BANKOVNÍ INSTITUCE

Banka je neznámějším typem finanční instituce. Banka je akciovou společností 3, která

přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry a vykonává další zákonem stanovené činnosti.

K provozování ţadatel musí získat bankovní licenci od ČNB. Svoji činnost můţe banka

vykonávat pouze v rozsahu přidělené licence. 4 Mezi nejčastější druhy úvěrů, které lze v ČR

sjednat patří:

Povolené přečerpání účtu (kontokorent) – tzn., ţe klient můţe přečerpat peníze

ze svého osobního účtu i v okamţiku, kdy na něm nemá ţádné finanční prostředky.

Zřízení kontokorentu je většinou zdarma, stejně tak i vedení tohoto produktu. Banky

ţijí především z čerpání úvěru.

Kreditní karty – klientům slouţí pro bezúčelové čerpání úvěrů. Jejich velkou výhodou

je bezúročné období, po které si lze půjčit peníze, aniţ by klient musel platit úrok.

Největší výhoda je však i největší slabinou. Častým prohřeškem je, ţe zkrátka klient

zapomene na expiraci bezdluţného období. Uvedené chování kreditní kartu klientovi

náleţitě prodraţí.

Spotřebitelské úvěry – pro řadu lidí jsou spotřebitelské úvěry nejsnazším způsobem,

jak se dostat k penězům. Spotřebitelské úvěry spolu s úvěry na kreditních kartách

představují první linii pro lidi, kteří mohou spadnout do dluhové pasti. Spotřebitelský

úvěr si klient banky nemusí sjednávat pouze na krátkodobé uspokojení snů nebo třeba

na financování koupě automobilu, ale v některých případech je vhodným produktem

i pro ty, kteří potřebují vypořádat dědictví. Nejdůleţitějšími parametry, které by klient

měl sledovat, jsou RPSN a poplatky za předčasné splacení či mimořádnou splátku.

Spotřebitelské úvěry však nejsou jen o tom, jestli si je vzít, či ne. Důleţitou otázkou je

také u jaké instituce a v jaké výši.

Hypoteční úvěr – aby klient získal hypotéku, musí splnit relativně přísná kritéria.

I přes ostraţitost bank se někdy stane, ţe se s hypotečním úvěrem a potaţmo

i nemovitostí, která je předmětem financování, musí klient rozloučit. U hypoték je

nutné umět dobře počítat a zároveň mít naspořený dostatek finančních prostředků.

Ve většině případů banka půjčí méně peněz, neţ kolik klient potřebuje na nákup

3 Zákon č. 21/1992 Sb, o bankách, ve znění pozdějších předpisů

4 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. První. Praha: C H Beck, 2006. ISBN

8071793817., s. 62

13

vytouţené nemovitosti. Proto je vhodné mít dostatečně velkou finanční rezervu, a to

jak na pořízení samotné reality, tak i financování v případě výpadku příjmů.5

V souvislosti s financováním majetku je ještě třeba zmínit leasing, který v mnohém

připomíná úvěr, ale má některé zásadní odlišnosti. Leasing znamená pronájem majetku

(automobil, stroj, zařízení) od leasingové společnosti. Vlastníkem věci se stává klient

leasingové společnosti aţ ve chvíli, kdy ji zcela zaplatí. V případě neschopnosti klienta hradit

domluvené splátky si tedy leasingová společnost můţe vzít pronajímanou věc nazpátek.6

V podstatě lze bankovní obchody rozdělit do tří základních oblastí, a to:

Přijímání vkladů za účelem získání finančních zdrojů k podnikání, coţ na konci roku

2010 tvořilo 67,2 % všech zdrojů bank. Za tyto zdroje banka platí úroky, které tvoří

hlavní druh jejich nákladů.

Investování disponibilních finančních zdrojů, zejména formou poskytování úvěrů, coţ

na konci roku 2010 představovaly úvěry klientům 50,6 % hodnoty celkových aktiv

bankovního sektoru. Tento podíl je tvořen úvěry nefinančním podnikům ve výši 181

mld. Kč a domácnostem ve výši 81 mld. Kč. Z poskytnutých úvěrů (a dalších investic)

získává banka výnosové úroky (případně jinou formu výnosů podle typu investice),

které tvoří hlavní poloţku jejich výnosů. Zisk z úroků a operace s klienty (tj. rozdíl

mezi výnosovými a nákladovými úroky) se podílel na celkovém zisku bankovního

sektoru 67 %.

Uskutečňování platebního styku, směnárenská a poradenská činnost. Z těchto činností

získává banka fixní poplatky, případně provize. Podíl zisku z poplatků a provizí

na celkovém zisku bankovního sektoru neustále roste a v roce 2010 tvořil přibliţně

25 %.7

5 JANDA, Josef. Jak ţít šťastně a na dluh. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 8024748339., s. 61-

78 6 SLAVÍK, Jakub. Finanční průvodce nefinančního manaţera. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN

8024745933., s. 27 7 REŢŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2012.

ISBN 8024718359, s. 82

14

Základní finanční údaje za rok 2013 jedné z největších českých bank:

Celkový hrubý objem úvěrů poskytnutých Skupinou KB se meziročně zvýšil o 4,8 %

na 491,5 miliardy Kč, a to převáţně díky hypotékám, úvěrům poskytnutých velkým

podnikům a zlepšení spotřebitelského úvěrování, ke kterému došlo v průběhu roku.

V segmentu úvěrů občanům narostlo portfolio hypoték meziročně o 9,7 % na 146,2

miliardy Kč. Tento růst byl částečně kompenzován niţší poptávkou po úvěrech

ze stavebního spoření. Objem úvěrů poskytnutých Modrou pyramidou poklesl o 11,6 % na

43,6 miliardy Kč. Poptávka po spotřebitelských úvěrech začala od poloviny roku opatrně

růst. V meziročním srovnání objem spotřebitelských úvěrů (KB a společnosti ESSOX)

vzrostl o 3,8 % na 28,5 miliardy Kč. Celkový objem úvěrů poskytnutých Skupinou KB

podnikům vzrostl o 4,9 % na 268,3 miliardy Kč. Celkový objem úvěrů poskytnutých

(středním a velkým) korporátním klientům KB v České republice a na Slovensku, včetně

financování od společnosti Factoring KB, vzrostl o 5,7 % na 218,4 miliardy Kč. Poptávka

korporátních klientů po financování exportu a akvizic byla obzvláště vysoká. Úvěrování

podnikatelů a malých podniků kleslo o 2,0 % na 28,3 miliardy Kč. Zůstatek úvěrového

a leasingového financování společnosti SGEF rostl meziročně o 6,7 % na 21,6 miliardy

Kč.

Tabulka č. 1: Finanční výsledky a rozvaha KB v letech 2012 a 20138

8 Základní finanční údaje. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-

financni-udaje.shtml

Konsolidované údaje (mil. Kč) 2013 2012

Finanční výsledky

Celkové provozní výsledky 30 894 32 664

Z toho: čisté úrokové výnosy 21 207 21 969

Z toho: čisté poplatky a provize 7 077 6 971

Provozní náklady celkem -13 148 -13 485

Čistý zisk náležející akcionářům 12 528 13 954

Rozvaha

Bilanční suma 863 980 786 836

Úvěry klientům (čisté) 473 089 451 547

Vklady klientů 649 158 579 067

Vlastní kapitál celkem 96 538 100 538

15

1.2 NEBANKOVNÍ INSTITUCE

Další velkou skupinou společností, které poskytují půjčky, jsou nebankovní instituce.

Některé z nich si za dobu svého působení stihly vyslouţit nechvalnou pověst, jiné se teprve

snaţí do povědomí svých potencionálních klientů dostat. Úroky při neplacení splátek, penále,

formu vymáhání, to vše si tyto nebankovní instituce mohou stanovit samy dle svého uváţení,

avšak v zákonných mezích.

Jedním z důvodů, proč raději vyuţije spotřebitel sluţeb nebankovní instituce neţ

bankovní, můţe být posuzování bonity klienta. Bonita klienta charakterizuje schopnost splatit

včas a beze zbytku svůj dluţní závazek. Kritérii pro posouzení bonity jsou následující:

finanční situace klienta a její vývoj, trh, na kterém klient působí, kvalita informací které

poskytuje klient.9 U bankovních společností je toto posuzování z pravidla mnohem přísnější

neţ u nebankovních společností. Nebankovní půjčky tedy čerpají především ti, kteří by si

poţadované zdroje u bank vzhledem ke svému finančnímu profilu nebyli schopni opatřit. Tito

klienti jsou pro poskytovatele úvěru mnohem rizikovější, a proto úvěrová společnost poţaduje

v jejich případě rizikovou prémii – úvěr je pak draţší, neboť společnost počítá s menší

návratností půjčených peněz, s vyšší delikvencí a sloţitějším vymáháním peněz od dluţníků.

Vyšší cena úvěru však logicky zvyšuje nároky na rodinný rozpočet. Nutnost splácet takto

sjednané úvěry nutí spotřebitele vyhledávat další drahé úvěrové zdroje, coţ dále zhoršuje

jejich finanční pozici a schopnost naakumulované dluhy splácet. Výsledkem pak můţe být

insolvence dluţníka a exekuce na jeho majetek.

Právě z těchto důvodů jsou z hlediska ochrany spotřebitele nejproblematičtěji vnímány

právě spotřebitelské úvěry poskytované nebankovními institucemi. Obecně lze konstatovat,

ţe cena úvěrování nebankovní instituce převyšuje náklady spojené s úvěrem poskytovaným

bankou. V těchto situacích bývají problémy často zapříčiněny i nedostatečnou finanční

gramotností klienta úvěrové společnosti. 10

9 ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN

9788024736693., s. 161 10

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených příkladů na CD. První.

Praha: C H Beck, 2011. ISBN 8074000087., s. 282

16

2 FINANČNÍ PORADENSTVÍ

Finančně poradenské společnosti provozují sítě finančních poradců a dalších

specialistů. Jejich konkurenční výhoda například oproti konkrétní bance nebo pojišťovně je ta,

ţe nabízejí celou řadu finančních produktů. Poradenské společnosti často pouţívají dovětek

privátní nebo nezávislý. Má to symbolizovat nezávislost na konkrétní bankovní skupině.

Nabídka průměrně velké finančně poradenské společnosti by měla několikanásobně

převyšovat nabídku průměrné finanční skupiny. V praxi by tak měla svým klientům nabízet

finanční produkty třeba pěti bank, tří pojišťoven a sedmi penzijních fondů. Nezávislost

finančně poradenských společností je deklarována ještě prostřednictvím tzv. provizního

systému. Poradci jsou odměňováni na základě provizí, které získávají za uzavření konkrétní

smlouvy s klientem. Aby nedocházelo ze strany poradců k preferování jednoho produktu,

má řada společností bodový systém, kdy poradce získává stejný počet bodů za uzavření

shodného finančního produktu. Body mají téţ motivační úlohu. Za jeden bod získává poradce

předem daný objem peněz.

Zvláštní skupina ve finančnictví patří tedy poradcům. Úlohou poradců je poskytnout

klientovi co nejlepší servis, provést ho úskalími jednotlivých finančních produktů, vysvětlit

mu jejich funkci. V neposlední řadě vyřizuje veškerou smluvní dokumentaci a podepsání

smlouvy s klientem. Nejčastěji se poradci rozdělují na:

Bankovní

Hypoteční

Finanční

Investiční

Pojišťovací

Úvěroví

Firemní

Makléři, zprostředkovatelé, prodejci

Bouchači11

Finanční poradce a klient – není pravdou, ţe finanční instituce jako banky, pojišťovny,

investiční společnosti atd. jsou tu proto, aby nám slouţily. Jsou zakládány proto, aby svým

11

JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 8024771667., s. 18-

21

17

akcionářům produkovaly zisk. Uspokojování potřeb klientů je pouze prostředkem k dosaţení

tohoto zisku.

Finanční poradci klientů - poradce dává klientovi k dispozici své znalosti a zkušenosti, aby

jej ochránil před nástrahami finančního trhu. Od poradce klient očekává objektivní

doporučení, zda si nabízený produkt má či nemá sjednat, nikoli pouze kvalifikované sjednání

tohoto produktu. Finanční poradce pouţívá produkty jako nástroje pro dosaţení klientova cíle,

samo jejich sjednávání ale není jeho cílem. Poradce, v případě potřeby, produkty sjednává, ale

také jiţ sjednané upravuje, případně je i vypovídá. Rozhodující je potřeba klienta, nikoli

odbytové zájmy finanční instituce. Poradce musí být schopen říci klientovi, ţe tento produkt

pro něj není vhodný, případně, ţe jej vůbec nepotřebuje, a to i v případě, ţe tím přichází

o provizi.

Finanční poradci institucí - Člověk zastupující zájmy instituce (banky, pojišťovny, apd.)

nemůţe zároveň hájit i zájmy klienta ve vztahu k této instituci. Nemůţe tedy naplňovat to,

co klient od svého finančního poradce oprávněně očekává.12

2.1 OSOBNOST PORADCE

Ideální finanční poradce by měl být nezávislý a zastupovat zájmy především svých

klientů, jak je zřejmé z předešlé kapitoly. Jak tomu bývá i u jiných profesí, tak i většina

finančních poradců se řídí tzv. etickým kodexem, který představuje osobnostní předpoklady

poradce, který zastupuje konkrétní společnost. Pro srovnání uvádím etický kodex Asociace

občanských poraden a společnosti Cetelem ČR, a.s.

Etický kodex Asociace občanských poraden:

1.Občanský poradce je nezávislý:

při poskytování poradenství sleduje legitimní zájem klienta a nenechává se ovlivnit

vnějšími vlivy nebo zájmy třetích osob,

pokud je jeho nezávislost ohroţena, klienta na to upozorní a nabídne mu moţnost

pokračovat v konzultaci u jiného poradce či v jiné poradně.

12

Finanční poradenství od finančních institucí?.[online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.triman.cz/prezentace/n14-instituce.php

18

2. Občanský poradce je nestranný,

při poskytování poradenství postupuje bez ohledu na rasu, barvu pleti, jazyk, víru

a náboţenství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost

k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod či jinou okolnost, která je obecně

vnímána jako nepřípustná diskriminace,

nenechává se ovlivnit svými předsudky, postoji či pocity,

pokud je jeho nestrannost ohroţena, klienta na to upozorní a nabídne mu moţnost

pokračovat v konzultaci u jiného poradce či v jiné poradně.

3. Občanský poradce je diskrétní,

zachovává mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví v rámci či v souvislosti

s poskytováním poradenství,

mlčenlivosti poruší pouze na základě výslovného souhlasu klienta, či v situaci,

kdy prolomení mlčenlivosti ukládá obecně závazný právní předpis, na tuto moţnost

klienty předem upozorňuje.

4. Občanský poradce nevyţaduje úplatu či prospěch,

výslovně ani mlčky nevyţaduje a ani neočekává od klientů za poskytnutou

sluţbu ţádný dar či jiný prospěch, případný dar či prospěch smí přijmout jen jménem

a ve prospěch poradny.

5. Občanský poradce respektuje klienty,

uvědomuje si, ţe účelem poradenství je splnit zakázku klienta a nikoliv očekávání

poradce, a proto respektuje právo klienta na vlastní přání, potřeby, názory, postoje

a rozhodnutí,

respektuje lidskou důstojnost klienta a poskytuje sluţbu způsobem, který odpovídá

klientovým schopnostem a moţnostem.

6. Občanský poradce usiluje o svůj odborný růst,

uvědomuje si, ţe klienti spoléhají na odbornou úroveň sluţby a proto samostudiem,

účastí na akreditovaných i neakreditovaných kurzech i dalšími vhodnými formami

neustále prohlubuje a rozšiřuje své odborné znalosti.

7. Občanský poradce dbá o to, aby nepoškodil klienta,

poradce si uvědomuje limity svých moţností a schopností, navzdory případným

očekáváním klienta neposkytne sluţbu, která by šla nad jejich rámec.13

13

Etický kodex občanský poradců. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/ke-

stazeni/

19

Etický kodex společnosti CETELEM ČR, a.s (dále jen Cetelem).:

1. Společenská odpovědnost

Zaměstnanci společnosti Cetelem svým jednáním naplňují její společenskou odpovědnost,

pod kterou se rozumí zejména zodpovědný přístup k úvěrování, zodpovědnost vůči klientům

a obchodním partnerům, odpovědnost při řízení lidských zdrojů, aktivní zapojení

do společensky prospěšných aktivit a zodpovědný přístup k ţivotnímu prostředí.

2. Čestné a transparentní jednání

Společnost Cetelem si váţí důvěry svých klientů a obchodních partnerů. Aby se této důvěře

Cetelem těšil i nadále, musí jeho zaměstnanci jednat čestně a transparentně. Povinnost

poctivého jednání se vztahuje nejen na veškeré pracovní aktivity, ale také na aktivity

soukromé, které přímo souvisejí s činností a pověstí společnosti. Cetelem a jeho zaměstnanci

se důrazně distancují od všech forem korupčního jednání.

3. Jednat v nejlepším zájmu klienta

Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni nabízet klientovi kvalitní sluţby a jednat v jeho nejlepším

zájmu, a to zejména:

nabízet klientovi nejvhodnější produkty a sluţby s přihlédnutím k jeho záměrům,

prostředkům, znalostem a zkušenostem;

poskytovat klientovi jasné, přesné a relevantní informace týkající se ceny nabízeného

produktu, jeho výhod a nevýhod a souvisejících rizik;

poskytnout klientovi na vyţádání úplné a přesné informace týkající se stavu jeho

úvěrového účtu;

stíţnosti klientů a vyuţívat je jako podnět pro zlepšení sluţeb;

přistupovat ke všem klientům stejně spravedlivě – nezvýhodňovat jednoho klienta

na úkor druhých.

4. Zákaz diskriminace

Zaměstnanci společnosti Cetelem nesmí při svém jednání znevýhodňovat ţádného klienta,

obchodního partnera, kolegu ani ţádnou další osobu, a to zejména na základě jejich etnické

příslušnosti, barvy kůţe, věku, pohlaví, sexuální orientace, rodinného stavu, zdravotního

handicapu, víry, náboţenství nebo politického přesvědčení.

20

5. Dodrţování zákonů, profesních standardů a firemních předpisů

Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni dodrţovat platné právní předpisy, poţadavky regulátora

a profesní standardy, které se týkají jejich pracovní činnosti. Zaměstnanci musí jednat

v souladu s dlouhodobou strategií společnosti, dodrţovat firemní předpisy a pokyny svého

nadřízeného.

6. Zákaz zneuţití informací

Zaměstnanci Cetelemu nesmí zneuţít veřejnosti nedostupné informace za účelem vlastního

obohacení ani obohacení jiné osoby. Při práci se svěřenými informacemi musí zaměstnanci

dodrţovat zákonné a firemní předpisy o ochraně osobních údajů a nakládání s daty.

7. Hlásit podezřelé finanční operace a jednání

Pokud má zaměstnanec Cetelemu důvodné podezření, ţe některá provedená či plánovaná

finanční transakce nebo jednání jsou v rozporu se zákonnými předpisy (mj. zákonem proti

praní špinavých peněz), poţadavky regulátora nebo firemními předpisy, musí o ní informovat

svého nadřízeného nebo útvar Compliance. Pokud to bude situace vyţadovat, můţe při tom

vyuţít institut Whistleblowingu. Poskytnutí takové informace nesmí vést k nerovnému

zacházení nebo potrestání zaměstnance.

8. Hospodářská soutěţ

Společnost Cetelem klade důraz na dodrţování pravidel svobodné soutěţe na trhu

a korektních vztahů s konkurencí. Cetelem a jeho zaměstnanci se musí vyvarovat jednání,

které by neslo rysy nekalé soutěţe, jako je např. klamavá či negativní reklama.

9. Předcházet střetu zájmů

Zaměstnanci společnosti Cetelem jsou v souladu s firemními předpisy povinni řešit střet

zájmů společnosti, jejích klientů a jejích zaměstnanců a upozornit na vznik takové situace

svého nadřízeného. Zaměstnanci musí předejít střetu zájmů, který by se týkal jich osobně

nebo osoby blízké, zejména ve spojení s poskytnutím finančních sluţeb společnosti,

spolupráce s obchodním partnerem a nabídky daru nebo pohoštění.

21

10. Profesionální a zodpovědné jednání

Zaměstnanci Cetelemu musí při plnění svých pracovních povinností postupovat profesionálně

a zodpovědně; mj. jsou povinni:

sdílet informace se svými kolegy a podporovat týmovou spolupráci;

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou předmětem obchodního tajemství

společnosti;

zachovávat vůči společnosti loajalitu: např. vyhnout se jednání poškozujícímu zájmy

společnosti (pokud by to ovšem neznamenalo porušení zákonné povinnosti),

vyjadřovat se uváţlivě k tématům týkajícím se obchodní činnosti společnosti;

aktivně se zapojit do zavádění inovací a zdokonalování procesů.

11. Ochrana majetku společnosti

Zaměstnanci Cetelemu jsou povinni vyuţívat jeho majetek, know-how a veškeré další zdroje

v jeho nejlepším zájmu a zamezit jejich nehospodárnému uţívání nebo zneuţití jakoukoli

osobou, ať uţ by k nim došlo úmyslně nebo z nedbalosti.

12. Vymáhání pohledávek

Při vymáhání pohledávek se zaměstnanci Cetelemu snaţí spolu s klientem nalézt řešení jeho

problémů se splácením dluhu odpovídající jeho situaci a moţnostem obou stran, aniţ by

na něj vyvíjeli nepřiměřený nátlak.14

Kdyţ si prohlédneme některé nabídky pracovních příleţitostí finančních poradců,

dozvíme se, ţe obvyklým poţadavkem na osobu poradce bývá minimálně středoškolské

vzdělání, ukončené maturitní zkouškou. Dalšími osobnostními předpoklady jsou silné

komunikační a argumentační schopnosti, dále pak vyjednávací a přesvědčovací schopnosti.

Důleţitý je aktivní přístup k práci, flexibilita a schopnost zvládání stresu. V neposlední řadě

ochota se stále vzdělávat, především díky schopnosti finančního trhu se rychle vyvíjet.

14

Etický kodex. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/zodpovedne-uverovani/eticky-

kodex/

22

2.2 POSOUZENÍ KLIENTOVY SITUACE V PRAXI

FINANČNÍCH PORADEN

Během první schůzky se obvykle finanční poradce snaţí zjistit aktuální finanční

situaci klienta a zjistit hlavní cíl, kterého chce klient dosáhnout. Poradce zjišťuje aktiva

a pasiva a na další schůzce by měl být schopen klientovi předloţit finanční plán. Osobní

finanční plán sleduje na úrovni osobních financí analogické cíle jako plán korporátní. Jeho

posláním je zajistit orientaci ve stávající finanční situaci, stanovení finančních cílů, strategie

jejich dosaţení, přiřazení zdrojů apod.15

Z dostupných pramenů existují tři způsoby posouzení dluhové situace klienta:

Zjištění stavu dluhu - Uţivatelům sluţby je nabízena pomoc při zjišťování jejich

dluhů. Sami často rezignují na svou situaci a neevidují počet svých pohledávek

u věřitelů. V tomto ohledu jim pracovník sluţby můţe pomoci prostřednictvím

kontaktování věřitelů a na základě zjištěných pohledávek potom s klientem dále

pracovat.

Konzultace priorit jednotlivce či rodiny v dluhové oblasti - Na základě zjištění stavu

dluhu je s klientem sestaven seznam splátek a zkonzultovány prioritní závazky.

Konzultace a doporučení moţností zvýšení příjmů.

Pracovník sluţby pomáhá uţivateli s hledáním variant moţností zvýšení příjmu

např. zaměstnání na částečný úvazek, zvýšení úvazku, pokud uţivatel pracuje na kratší

úvazek. Tyto prostředky následně slouţí k umořování pohledávek věřitelů.

Poradenská praxe v dluhové problematice se shoduje na následujících bodech:

Sestavení rozpočtu, zjišťování moţností lepšího hospodaření s financemi - základní

metodou je sestavování tzv. rodinného rozpočtu a hledání variant, jak ušetřit a následně

z volných finančních prostředků umořovat pohledávky vůči věřitelům.

Zpracování splátkového kalendáře - pomoc při zpracování a domlouvání splátkového

kalendáře u věřitele.

Kontakt s věřiteli, úřady, exekutory.

15

SYROVÝ, Petr, TYL, Tomáš. Osobní finance: 2. aktualizované vydání – řízení financí pro kaţdého. Druhé.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 802474832. s. 13-16

23

Uţivatelé sluţby mnohdy nemají přístup ke komunikačním a informačním mediím,

případně neví, jak správně komunikovat s věřiteli. Z toho důvodu poradce pomáhá klientovi

získávat kontakty na věřitele, úřady, exekutory a společně hledají komunikační nástroje

pro vyjednávání splátek pohledávek.

Pomoc uţivateli s orientací v legislativě potřebné při exekučních řízeních a následném

oddluţování.

Výklad zákonů je pro mnoho lidí velmi obtíţný. Pracovník sluţby proto nabízí klientovi

podporu při orientaci v legislativě, která souvisí s oddluţováním. Jedná se především

o zákony spojené s exekučním řízením, insolvenčním řízením, spotřebitelskými vztahy

a nároky na dávky vyplácenými subjekty státní správy.

Pomoc při sepsání Návrhu na povolení oddluţení a vyřízení záleţitostí

při tzv. „osobním bankrotu“.

Klienti mohou zkusit vyuţít oddluţení jako jeden ze způsobů řešení svých dluhů.

Zpracování návrhu na oddluţení však často není v jejich silách. Poradce jim proto můţe

nabídnout pomoc při sepsání návrhu na povolení oddluţení i podporu při insolvenčním řízení.

V případě klientova zájmu o tento způsob řešení mu poradce poskytuje i informace

o náleţitostech tzv. „osobního bankrotu“, zejména o rizicích spojených s tímto způsobem

oddluţení.16

Výše uvedené sluţby poskytuje většina finančních poraden, pokud v otázkách zadluţení

nejsou schopny klientovi pomoci samy, často tyto osoby odkazují na kvalifikovaného

pracovníka či právníka.

16

Dluhové poradenství Samaritán. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:

http://www.otrokovice.charita.cz/index.php/sluzby/dluhove-poradenstvi-samaritan

24

3 PŘEDLUŢENÍ

Předluţení znamená pro mnoho lidí tíţivou ţivotní situaci, kdy se lidé nejprve zadluţí

(často nadměrně, neuváţeně a nezodpovědně) a následně nejsou schopni své dluhy splácet.

Nemají dostatek vlastních peněţních prostředků nebo majetku na splácení dluhů. Splátky

dluhů řeší dalšími dluhy. Dostávají se do dluhové pasti a trvalé neschopnosti dluhy splácet.

Problémem nadměrného, neuváţeného a nezodpovědného zadluţení a následného předluţení

je průvodním jevem a jistým důsledkem moderního ţivotního stylu. Ţít na dluh a půjčovat si

na cokoliv, počínaje vysněným bydlením a praktickým vybavením domácností přes nezbytný

automobil a vytouţenou dovolenou a konče módní spotřební elektronikou a dalšími více

či méně potřebnými statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby, není v současné době zdánlivě

neomezených moţností ničím výjimečným a také mnoho lidí si na tento způsob typický

pro vyspělé trţní ekonomiky velmi rychle zvyklo. Ţivot na dluh však nepřináší jen radosti,

ale často také starosti. Zvláště pokud dluţník není schopen své dluhy splácet. V takovém

případě se dluţník vystavuje značnému riziku v podobě trvalého předluţení. Nesplácení úvěrů

a půjček vede k zastavování a prodeji majetku nebo dokonce k exekucím majetku

a dosaţených příjmů (zejména mzdy nebo platu). Neplacení nájemného, energií a sluţeb

souvisejících s bydlením vede k vystěhování z bytu. Citelný nedostatek finančních prostředků

k zajištění chodu domácností vede k výraznému a nechtěnému poklesu ţivotní úrovně.

Zoufalá snaha překonat všechny tyto problémy vede k zoufalým rozhodnutím. Rychlá půjčka

za vysoký úrok však problémy nevyřeší, ale naopak výrazně prohloubí. Neúnosná ţivotní

situace vede osoby na scestí závislostí a kriminality. Upadají do stavu marnosti ţivota,

přicházejí o práci, rodinu, přátele, ocitají se na okraji společnosti, ve stavu hmotné nouze.

Jsou odkázáni na pomoc státu a výplatu sociálních dávek. Tato pomoc však není účinná,

pokud lidé sami neusilují o dosaţení a zvýšení vlastního příjmu vlastním přičiněním, a to

především vlastní prací a vlastním uplatněním na trhu práce. Předluţení lidé se ale často

vyhýbají legálnímu zaměstnání, protoţe by jim na část mzdy nebo platu mohla být uvalena

exekuce. Proto raději ţijí ze sociálních dávek a dodatečný příjem získávají prostřednictvím

nelegálního zaměstnání. A právě z tohoto důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost

prevenci, řešit problémy nezaměstnanosti a předluţení. 17

17

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených příkladů na CD. První.

Praha: C H Beck, 2011. ISBN 8074000087., s. 93-94

25

Společnost STEM, která dlouhodobě sleduje otázky spojené s finanční situací našich

domácností, se podobně jako na konci roku 2004 zajímala i o postoje veřejnosti k půjčování

peněz. Statistické údaje přinášejí v posledních letech informace o růstu zadluţení českých

domácností včetně problémů, do kterých se řada lidí v souvislosti se svou neschopností

splácet dostává. Většina veřejnosti se v současné době domnívá, ţe ţít na dluh je dnes jiţ

zcela normální. Brát si úvěry či půjčky od bank tak připadá v současné době běţné dvou

třetinám (68 %) obyvatel. Téměř tři čtvrtiny veřejnosti (72 %) to pokládají současně

za nejrozumnější řešení, jak získat prostředky na nové bydlení. Naopak, pokud jde o vybavení

domácnosti, jen menšina (41 %) vnímá bankovní půjčku na spotřební předměty jako tu

nejrozumnější cestu, jak získat prostředky na vybavení domácnosti.

Graf č. 1: Názory na bankovní úvěry 18

18

STEM, Trendy 2007/1, 1272 respondentů. Názory na bankovní úvěry. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné

z: http://www.stem.cz/clanek/1212

26

4 VLIV MÉDIÍ

Velký vliv médií nese částečný podíl viny na tom, ţe se lidé stále více zadluţují. Snad

v kaţdých novinách objevujeme dnes a denně nabídky „výhodných“ půjček a také

v televizních reklamách nám velmi často ukazují šťastné tváře lidí, kteří si půjčili na cokoli.

To vše na nás a hlavně naše děti působí a nutí nás myslet si, ţe zadluţení je něco normálního,

běţného, co dělá kaţdý.

Neosobní komunikační kanály jsou média, která přenášejí sdělení bez osobního kontaktu

či zpětné vazby. Patří sem hlavní média, atmosféra a akce. Mezi důleţitá média patří tištěná

média (noviny, časopisy, direct mail), vysílaná média (rádio, televize), obrazová média

(billboardy, tabule, plakáty), on-line a elektronická média (on-line sluţby, webové stránky,

CD,DVD). Atmosféra uměle vytvořené prostředí kanceláře, které vytváří či posiluje

u kupujícího inklinaci koupit si produkt. Proto jsou banky navrhovány tak, aby dávaly najevo

sebedůvěru a další hodnoty, jichţ si mohou klienti cenit. Akce jsou události inscenované tak,

aby k cílovému publiku nějak promlouvaly. Mezi významné nástroje patří reklama. Reklama

má mnoho forem, a proto není jednoduché její jedinečné kvality generalizovat. Lze však

zdůraznit několik vlastností:

Reklama dokáţe zasáhnout masy potencionálních klientů na nejrůznějších místech

světa, s nízkými náklady na jednu osobu. Například televizní reklama dokáţe

zasáhnout obrovské publikum.

Rozsáhlá reklama vypovídá také něco pozitivního o velikosti, popularitě a úspěšnosti

(banky, společnosti).

Kvůli veřejnému charakteru reklamy mají spotřebitelé tendenci vnímat inzerované

produkty jako standardní a legitimní.

Reklama umoţňuje sdělení mnohokrát opakovat a umoţňuje potencionálnímu

klientovi přijímat a porovnávat sdělení různých konkurentů.

Reklama je také velice výmluvná a umoţňuje dramatizovat produkty pomocí

důmyslného vyuţití vizuálních prvků, tisku, zvuku a barev.19

19

KOTLER, Philip, WONG, Veronicka, SAUNDERS, John and ARMSTRONG, Gary. Moderní marketing.

První. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 8024715457., s. 830-835

27

Mezi hlavní prostředky reklamy zahrnujeme: inzerci v tisku, televizní spoty, rozhlasové

spoty, venkovní reklamu, reklamu v kinech, audiovizuální snímky.

Jako velmi silný nástroj úvěrových společností, ať uţ bankovních či nebankovních,

patří osobní prodej. Osobní prodej vyuţívá psychologické poznatky z verbální i neverbální

interpersonální komunikace. Osobní kontakt umoţňuje lépe poznat potřeby druhé strany

a podle toho zaměřit prodejní argumentaci. Při osobním kontaktu získáváme informace

o moţnostech spolupráce či o konkurenci, které umoţňují optimalizovat vlastní nabídku

klientovi.20

20

VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy – 3., rozšířené a aktualizované vydání. Třetí. Praha: Grada

Publishing a.s., 2007. ISBN 8024721961., s. 21

28

5 PREVENCE ZADLUŢENÍ

Podle Průchy je prevence definována jako soubor opatření zaměřených na předcházení

neţádoucím jevům.21

Prevence se dělí nejčastěji na primární, kdy je tato forma prevence

zaměřena často obecně, nespecificky na předcházení rizikových jevů. Dále se dělí

na sekundární, která se snaţí včas vyhledat ohroţené osoby a předejít rozvoji rizikového

chování. Poslední formou je terciální prevence, jejímţ úkolem je zabránit komplikacím

a váţným následkům. Jde také o snahu obnovit fyzické, psychické a sociální funkce člověka

včetně zabránění recidivy.22

Předpokladem prevence je především individuální odpovědnost kaţdého jedince

za vlastní rozhodování, jednání a s tím i schopnost nést důsledky za kaţdé své rozhodnutí.

Velmi mne zaujal článek vydaný Agenturou pro sociální začleňování, kde z celostátního

hlediska uvádí jako návrhy opatření v problematice zadluţení následující opatření:

regulace reklamy na spotřebitelské úvěry – povinnou součástí reklamy

na spotřebitelské úvěry by mělo být varování před neuváţeným zadluţováním

a odkazy na certifikované programy finančního vzdělávání a finančně právního

poradenství

regulace aktivního zadluţení – např. zavedení jednotného dozoru bank a nebankovních

společností při provozování ţivnosti poskytování nebo zprostředkování

spotřebitelského úvěru koncentrovaného pod ČNB

zákaz takových rozhodčích doloţek ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které

upírají spotřebiteli právo na nestranné a nezávislé rozhodnutí jeho sporu

odstranění nedostatků identifikovaných v platné úpravě soudních sporů a exekucí

(např. zamezení zbytečným násobným exekucím u jednoho věřitele)

odstranění nedostatků identifikovaných v platné právní úpravě tzv. osobního bankrotu

(např. součástí procesu zákonného oddluţení podle insolvenčního zákona by mělo být

absolvování certifikovaného programu finančního vzdělávání, zákon by měl

stanovovat povinnost konzultovat svůj rodinný rozpočet v pravidelných intervalech

s neziskovým certifikovaným finančně právním poradcem pod hrozbou zrušení

oddluţení apd.)

21

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. První. Praha: Portál, 1995. ISBN

8071780294., s. 167 22

PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. První. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843113., s.

842-843

29

efektivnější upozorňování na pohledávku orgánem veřejné správy či samosprávy, nebo

jimi vlastněných organizací a společností, kde má určitý vliv stát.

Další vhodná opatření pro řešení případů zadluţenosti:

intenzivní monitoring zadluţování v sociálně vyloučených lokalitách

vytvoření systému vzdělávání ve finanční gramotnosti - vzdělávání ve finanční

gramotnosti by mělo být součástí kaţdého rekvalifikačního kurzu, vzděláváni by měli

být i úředníci a sociální pracovníci, kteří pracují s obyvateli sociálně vyloučených

lokalit

vznik a podpora terénní sociální práce – zajištění dostatečného počtu terénních

pracovníků a jejich alespoň základní vzdělání v oblasti dluhového poradenství

(poskytnutí finančního a dluhového poradenství na základní úrovni přímo v místě

bydliště dotčených osob)

podpora poskytování bezplatného finančně právního poradenství – zajištění kvalitního

bezplatného finančního poradenství, ideálně navazující na terénní práci spojenou

se základním finančním a dluhovým poradenstvím, zajištění dostatečné

informovanosti obyvatel ţijících v sociálně vyloučených oblastech a obyvatel, kterým

sociální vyloučení hrozí, o moţnosti bezplatného dluhového poradenství

podpora alternativních modelů řešení problému zadluţování a zmírnění následků

předluţení

protidluhové poradenství a vzdělávání ve finanční gramotnosti coby součást

strategických plánů v sociálně vyloučených lokalitách.23

5.1 PRIMÁRNÍ PREVENCE

Primární prevence zahrnuje především vzdělávání a rozvoj finanční gramotnosti.

Celková koncepce finančního vzdělávání v ČR je popsána v Národní strategii finančního

vzdělávání, ve spojitosti se Standardy finanční gramotnosti. V souvislosti s tím začalo v roce

2007 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, ve spolupráci s ČNB poskytovat podporu

i pro pedagogické pracovníky, která zahrnuje moţnost akreditovaného vzdělání, vydávání

metodických publikací a zařazení finanční gramotnosti do vysokoškolských studijních

23

Agentura pro sociální začleňování.[online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.socialni-

zaclenovani.cz/prevence-zadluzovani-a-reseni-predluzenosti-v-socialne-vyloucenych-lokalitach

30

programů. Od roku 2009 působí v ČNB projekční tým finančního vzdělávání, jehoţ posláním

je vytvářet vlastní projekty pro zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti a zároveň

působit jako odborný konzultant jiným subjektům, které usilují o naplnění obdobných cílů

v oblasti finančního vzdělávání. V současné době funguje v ČR tzv. „Dvoupilířová struktura

finančního vzdělávání“, která je zaměřena na rozvoj finanční gramotnosti celé populace.

První pilíř je nazýván „Počáteční vzdělávání“ a zaměřuje se na ţáky, kteří navštěvují

předškolní, základní, střední, vyšší či univerzitní vzdělávání. Toto vzdělávání je garantováno

státem, prostřednictvím Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Druhý pilíř zastupuje

„Další vzdělávání“ nebo také „Celoţivotní vzdělávání“, které je zajištováno především

soukromým sektorem a orientováno na dospělé osoby, které nespadají do skupiny

počátečního vzdělávání.

V současné podobě finančního vzdělávání jsou následující prioritní oblasti:

aktivní odpovědná účast na finančním trhu,

prevence proti předluţení,

zajištění na stáří. 24

5.2 SEKUNDÁRNÍ A TERICÁLNÍ PREVENCE

V případě dluhového poradenství se sekundární a terciární prevence z velké části

překrývají. Sekundární i terciární prevence v tomto případě jiţ pracuje s lidmi, u kterých je

normální vývoj nějakým způsobem narušen. Ve většině případů totiţ dluhové poradenství

vyhledají, aţ kdyţ jim hrozí některé z důsledků předluţení. Navíc hranice, kdy jde ještě

o selhávání, u kterého se zatím pouze nedá indikovat míra, a kdy uţ se jedná o pouhé

zmírnění následků předluţení, je velmi tenká.

Nejdůleţitější cíle z hlediska sekundární prevence:

Stabilita klienta.

Poskytnutí podpory.

Zabránění zhoršení stavu.

Mobilizace klientových psychických i fyzických sil.

Podpora klienta při hledání moţných východisek z náročné ţivotní situace.

24

Národní strategie finančního vzdělávání. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-

05-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.htm

31

V současné době zastřešuje AOP 42 samostatných poraden působících v 56 městech

České republiky. V této souvislosti je vhodné doplnit, ţe kromě asociačních poraden je

v České republice registrováno ještě třináct dalších subjektů poskytujících odborné sociální

poradenství pod názvem občanská poradna. Charakteristikou sluţeb pro předluţené, o které

Asociace občanských poraden usiluje, je zajištění komplexního poradenství řízeného

formalizovaným systémem práce s podporou pravidelného zvyšování kvalifikace poradců

a poradkyň. Nechybí sloţky prevence a propagace vybraných problémů souvisejících

s dluhovou problematikou. Tyto oblasti staví zejména na seminářích pro širokou veřejnost,

od kterých se očekává osvěta stran zodpovědného řízení osobních či rodinných financí,

návody, jak zvládat úskalí nezodpovědného osobního předluţování či jak nepodceňovat práva

a povinnosti smluvních stran. Stejně tak mohou semináře nabídnout dostatek prostoru

pro bliţší seznámení se spotřebitelskými smlouvami, pro pochopení jejich struktury,

klíčových ustanovení apd.

Existuje i tzv. dluhové desatero, kterým by se měl řídit kaţdý, kdo nechce být ohroţen

předluţením:

1)Kupujte si to, co skutečně potřebujete. Půjčujte si např. na ochranu a péči o zdraví, nebo

na zboţí a sluţby, které budete uţívat i po zaplacení poslední splátky.

2) Kupujte zboţí, které odpovídá Vaším skutečným potřebám. Nezapomeňte, ţe značka

a vzhled často tvoří polovinu ceny.

3) Za určitých podmínek můţe být výhodnější si půjčit od banky i přesto, ţe vyřízení ţádosti

zpravidla trvá déle.

4) Pokud je v reklamě, ţe úrok je např. od 9 %, zpravidla Vy budete splácet větší úrok.

Ptejte se na všechny poplatky, povinná pojištění a cenu úvěrového účtu a porovnejte

konečnou cenu v případě, ţe se rozhodujete mezi více spotřebními úvěry.

5) Zjistěte si smluvní pokuty, které mohou být nepřiměřeně vysoké – jste si jistá/ý, ţe

nebudete mít skutečně problémy se splácením?

32

6) Po odečtení všech nákladů (nájem, telefon, měsíční jízdenky jídlo, aj.) a všech splátek by

Vám mělo zbýt ještě 20 % - nikdy nevíte, co se můţe stát.

7) Smlouvu čtěte i se smluvními podmínkami a nepodepisujte, pokud je psána drobným

písmem nebo jsou v ní slova, kterým nerozumíte.

8) Nepodepisujte smlouvu, pokud je podmínkou povolení inkasa na vašem účtu obsahuje

nevyplněnou směnku, kterou můţe později věřitel vyplnit.

9) Neberte si ţádnou půjčku ani nákup na splátky, pokud ručíte za půjčku známému, jehoţ

finanční situaci neznáte dobře.

Taktéţ rozvaţte nákup na splátky nebo půjčku v případě, kdyţ v době splátek nejsou ve

Vašem rozpočtu ţádné výdaje, který je moţné uhradit aţ po skončení nových splátek.

10) Ţivot s dluhy nepodceňujte, mějte dluhy pod kontrolou, v případě problémů se splácením

jste v ohroţení nejen Vy, ale také Vaše rodina.

Před podpisem smlouvy o půjčce nebo nákupu na splátky se jděte poradit do občanské

poradny.25

5.3 PREVENCE V PRAXI

Při pátrání po preventivních programech jsem nalezla různé semináře, kurzy

a přednášky, které se zaměřovaly na dluhovou problematiku. Některé byly zaměřeny na

prevenci, jiné se zabývaly přímo řešením dluhových problémů. Kaţdopádně měly za úkol

zvýšit finanční gramotnost. Velké mínus jsem objevila především v poplatcích za účast

takovýchto programů. Z toho vyplývá, ţe takovéto preventivní programy nejsou dostupné

široké veřejnosti.

Jak uţ jsme se mohli přesvědčit v předchozí kapitole, média mají velký vliv

na potencionální zájemce o úvěry, ale mají i kladný vliv, o kterém jsme se mohli přesvědčit

25

Desatero nákupů na splátky. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/ke-

stazeni/

33

díky pořadu Krotitelé dluhů, který se vysílal do roku 2012. Pořad reagoval na stále

rozšířenější jev naší současnosti – zadluţování osob a domácností. Krotitelé dluhů, ukazovali,

kde lidé dělají často zbytečné chyby. A kdyţ uţ se chyba stala, hledali cestu, jak z toho ven

a s co nejmenšími ztrátami. Autentické rodiny, autentické problémy, autentická řešení. Aby se

autoři pořadu vyhnuli neosobnímu tónu a nezahltili pozornost diváků přívalem

nestravitelných informací, sledovali osudy lidí, kteří se dostali do finanční tísně. Potíţe aktéra

příběhu pak přímo před kamerou řešil tým finančních poradců. Divák mohl sledovat, jestli se

expertům podařilo zvrátit jeho neradostnou ekonomickou situaci. Některé díly končily happy-

endem, jiné tragicky. Z kaţdého si však divák mohl vzít ponaučení i pro své rodinné peníze.26

26

Krotitelé dluhů. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213556322-

krotitele-dluhu/3809-o-poradu/

34

II PRAKTICKÁ ČÁST

35

6 POPIS VÝZKUMU

6.1 ÚVOD DO VÝZKUMU

V teoretické části mé práce jsem rozpracovala téma týkající se jednoho ze stěţejního

fenoménu dnešní doby a to zadluţování domácností. Zabývala jsem se zde zejména popisem

bankovních i nebankovních institucí, problematice finančního poradenství, prevence a míry

vlivu médií na předluţení domácností. Výzkumná část je tedy odrazem obecných informací

uvedených v teoretické části. Tématem výzkumného šetření je především popis a odhalení

příčiny zadluţování domácností vůči finančním institucím a také zjištění, do jaké míry tyto

finanční instituce působí preventivně.

6.2 CÍL VÝZKUMU

Cílem výzkumu je zejména zjištění „jak na klienty působily v rámci prevence proti

zadluţování domácností finanční instituce“. Podstatou výzkumné části je rozkrytí, odhalení,

následného nalezení a interpretace postojů lidí, kteří se dostali do tíţivé ţivotní situace tím, ţe

se zadluţili. Zaměřila jsem se zde na podrobnější zjištění, jakým způsobem finanční instituce

působí z hlediska prevence na domácnosti, které se potýkají s nedostatkem finančních

prostředků a to z hlediska jednotlivých klientů vůči bankovním i nebankovním institucím.

6.2.1 VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Na základě informací ke zvolenému tématu jsem si zvolila tuto hlavní výzkumnou

otázku:

Jak na klienty působily v rámci prevence proti zadlužování domácnosti finanční

instituce.

V rámci uvedeného cíle jsem si stanovila dílčí výzkumné otázky, které umoţňují

vhled, rozkrytí a následné zjištění informací důleţitých o zkoumaném fenoménu. Jedná se

o tyto dílčí výzkumné otázky:

a) Jaký mají dluţníci vztah k finančním institucím?

b) Jsou preventivní programy vůči zadluţeným domácnostem z hlediska dluţníka

efektivní?

c) Jak popisují dluţníci způsob zadluţení?

36

d) Jak popisují dluţníci změny, které nastaly po zadluţení v rodinném zázemí?

e) Jaké nastaly změny v ţivotě dluţníků poté, co se ocitli v dluhové pasti?

6.3 POUŢITÉ TECHNIKY A METODY VÝZKUMU

6.3.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM

Pro účely svého výzkumu v problematice zadluţování domácností jsem si vybrala

metodu kvalitativního výzkumu, neboť umoţňuje hluboké poznání zkoumaného jevu, a to

v podmínkách daného prostředí. „Kvalitativní výzkum zahrnuje popis a interpretaci

sociálních nebo individuálních lidských problémů a jeho podstatou je vytvoření komplexního,

holistického obrazu o zkoumaném problému“ 27

V případě této metody výzkumu je moţné

zjistit podrobné informace o zkoumaném fenoménu a to přímým dotazováním pomocí

polostrukturovaného rozhovoru.

6.3.2 METODA SBĚRU DAT

K naplnění výzkumného cíle bakalářské práce, zejména k popisu zkoumaného jevu

prostřednictvím osobních názorů a domněnek, jsem potřebovala mít dostatek informací, které

jsem získala metodou rozhovoru. Jako ideální formu komunikace s informanty jsem zvolila

techniku polostrukturovaného rozhovoru, která nabízí moţnost upřesnění či doplnění

informací k pokládaným otázkám.

6.3.3 VÝZKUMNÝ VZOREK

Výběr informantů pro polostrukturovaný rozhovor byl úzce vázán na dané téma

a moţnost získání relevantních informací. Zvolila jsem záměrný výběr informantů a to podle

předem daných kritérií. Hlavním důvodem výběru byla značná zadluţenost domácnosti

vzniklá na základně půjček u bankovních i nebankovních institucí, která vedla k tíţivé ţivotní

situaci daných subjektů. S dotazovanými byl nejprve navázán telefonický či osobní kontakt,

při kterém jsem je informovala o výzkumném šetření, které provádím v rámci zpracování

27

HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 8071845493., s. 12

37

bakalářské práce na dané téma. Po předaných informací a přijmutí závazku k provedení

rozhovoru jsme se dohodli na konkrétním místě, kde rozhovor provedeme. Rozhovor byl

pořízen ve dvou případech v parku a v místě bydliště informantů a v posledním případě

v kavárně.

6.4 METODA A TECHNIKA ANALÝZY INTERPRETACE

ZÍSKANÝCH DAT

Rozhovory byly zaznamenány pomocí elektronického digitálního záznamového

zařízení mobilního telefonu. Poté následovalo přesné přepsání záznamu do písemné podoby

s tím, ţe některé pasáţe byly úmyslně vypuštěny, neboť nebyly v přímé souvislosti se

zkoumanými jevy. Při přepisu jsem pouţila převáţně spisovnou češtinu.

Díky transkripci je moţné si poté označit důleţité místa a to potrháváním či komentáři

a následně srovnávat jednotlivá místa a pojmy v daném textu. 28

Po provedené transkripci jsem začala s kódováním textu, kdy jsem zvolila

propracované postupy a metody Strausse a Corbinové 29

. Jako první jsem si vytvořila základní

kategorie a subkategorie. Poté následovala práce s kategoriemi, která proběhla formou

vytvoření paradigmatického modelu, díky kterému jsem vytvořila centrální kategorie.

Podmínkou centrální kategorie byl úzký vztah k ostatním kategoriím.30

Vše jsem analyzovala

pomocí třech fází analýzy dat a to pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování.

„Kódování představuje operace, pomocí nichţ jsou údaje rozebrány, konceptualizovány

a opět sloţeny novými způsoby. J to ústřední proces tvorby teorie z údajů.“31

Kódovacím

postupem vznikla zcela nová teorie, kterou jsem doplnila slovním hodnocením celého

výzkumu. Při interpretaci dat jsem pouţila vlastní postřehy z provedených rozhovorů

a příklady zaţité praxe.

28

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. ISBN 8073670402., s. 407 29

STRAUSS, Anselm, CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460 30

MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. První. Praha: Grada, 2006.

ISBN 8024713624., s. 228-232 31

STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 39

38

6.4.1 OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ

„Otevřené kódování je část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací

pojmu pomocí pečlivého studia údajů.“32

Z tohoto vyplývá, ţe údaje jsou rozebrány

na jednotlivé části a následně pečlivě popsány a prostudovány. Během této části analýzy dat

se vytváří jednotlivé pojmy a jevy, které se na základě stejných či různých indicií seskupují

do kategorií a subkategorií. „Kaţdá kategorie má několik obecných vlastností a kaţdá

vlastnost se mění v rozsahu nějaké škály.“ 33

6.4.2 AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ

V této části kódování vytvořili Strauss a Corbinová paradigmatický model, v němţ

jsou kategorie a subkategorie spojovány pomocí systému do vzájemných vztahů. Data jsou

znovu uspořádána novým způsobem a to v duchu kódovacího paradigmatu, které zahrnuje

podmiňující vlivy, kontext, strategie jednání a interakce a následky.34

6.4.3 SELEKTIVNÍ KÓDOVÁNÍ

Selektivní kódování je poslední fáze práce s daty. Jak uvádí Strauss a Corbinová je to:

„Proces, kdy se vybere jedna centrální kategorie, která je pak systematicky uváděna do vztahu

k ostatním kategoriím. Tyto vztahy se dále ověřují a kategorie, u nichţ je to třeba, se dále

zdokonalují a rozvíjejí.“ 35

Výsledkem prováděné analýzy daného kódování je následný

vznik zakotvené teorie, která je v podstatě odvozena od jevu či fenoménu, který reprezentuje.

32

STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 43 33

STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 49 34

STRAUSS, Anselm., CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 70 35

STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 86

39

7 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU

7.1 KATEGORIE ZÍSKANÉ VÝZKUMEM

V rámci otevřeného kódování a to provedenou analýzou získaných rozhovorů

a následnou tvorbou pojmů, které jsem kategorizovala, jsem získala tyto tři základní

kategorie: Od uţívání ke splácení, instituce jako garant získání úvěru a peníze a lidské

vztahy. Kaţdá z uvedených kategorií obsahuje své subkategorie, které jsou tvořeny pojmy

a s tímto souvisejícími jevy.

Od uţívání ke splácení

Obsahem kategorie „od uţívání ke splácení“ je především kompletní popis událostí,

které vedly klienty bankovních i nebankovních institucí v rámci jejich tíţivé či jiné ţivotní

situace, ke zřízení první a následně další půjčky. Ze získaných rozhovorů bylo zřejmé, ţe

pohnutky k získání úvěru u kaţdého jedince byly zcela individuální.

Mezi základní subkategorie získané analýzou dat pojmu „od uţívání ke splácení“ patří

tyto: Ztráta finanční kontroly, pokrytí nákladů domácnosti, půjčka na život, nutnost získat

úvěr, parametry výběru půjčky. Uvedené subkategorie se skládají z mnoha pojmů, které

vyplynuly rozborem rozhovorů. Jedná se např. o tyto pojmy: nedostatek peněz, první půjčka,

nízké splátky, vysoký ţivotní standard, závist, ztráta peněz, nezaměstnanost, půjčky

od kamarádů, kontokorent, informace od přátel, finanční poradce, rychlé peníze,

neuposlechnutí rad, nutnost mít peníze, neschopnost splácet, sebedůvěra, starost o rodinu,

prodej majetku.

Informantka Eva – „Bylo to zprvu nenápadné, potřebovala jsem nějaké spotřebiče

do domácnosti (…), dcera se chtěla vdávat a já jsem si řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím (…),

mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo (…), potřebovala jsem si půjčit, tak jsem si půjčila, kde

to šlo(…), zprvu jsem splácela, ale pak jsem na to prostě neměla(…), naskakovaly úroky a já

je musela doplácet, byly to větší částky, ale s pomocí rodiny jsem to jakš takš zvládala.“

Informantka Jana – „Poprvé jsme si půjčili ještě před svatbou, nepracovala jsem, tak jsme

potřebovali peníze na bydlení a na jídlo (…), jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů

40

mojeho manţela (…), jo platila jsem půjčku půjčkou (…), na nájem jsem neměla, peníze jsme

tak trochu prohýřili v automatech a v hospodě (…)“

Informant Tomáš – „Poprvé jsem si půjčil uţ na střední škole. (…)důvodem byli hlavně

kamarádi (…), Kritéria jsem neřešil. Prostě jsem to nezvládl. (…)kde ty prachy vzít

a nekrást.“

Informantka Jarmila – „(…)začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt

v nemocnici, za léky (…). Hodně mi pomáhala sousedka, u té jsem si ze začátku nejvíc

půjčovala. Navíc jsem si myslela, ţe celý dluh zaplatím, kdyţ prodám manţelovo auto.“

Informant Libor – „Můj ţivotní standart byl dost vysoký (…), pak jsem ale přišel

o zaměstnání (…), a také jsem nechtěl přijít o přítelkyni. Má kritéria byla ta, ţe jsem

potřeboval ty peníze rychle, s co nejniţším úrokem. (…)těţko se mi zvykalo na to, ţe si nemůţu

dovolit koupit to co doposud.“

Instituce jako garant získání úvěru

Tato kategorie poukazuje na problematiku veškerých finančních institucí, které

poskytují úvěry domácnostem a to především s vidinou zisku, bez ohledu na klienty. Jejich

cílem je především přinutit své potencionální klienty pomoci reklamy k finančním půjčkám,

kdy nabízejí „relativně“ nízký úrok za „výhodných podmínek“. Řada klientů těchto

finančních institucí se ztrácí v mnoţství informací, či ani nechtějí a nemají zájem zjišťovat

bliţší podmínky získání úvěru, coţ má za následek neschopnost pokrýt získanou půjčku.

Často svým neuváţeným jednáním nebo nutností splatit dluh či vysoký úrok se dostávají

do tíţivé finanční situace a dluh pokryjí další půjčkou. Tímto se dostávají nevědomky

do dluhové pasti.

V rámci prováděné analýzy kategorie „Instituce jako garant získání úvěru“ vyplynuly

tyto subkategorie: Finančnictví jako zdroj zisku, vize rychlého splácení dluhu, ztráta

finanční stability, nevědomost, efektivita prevence. Subkategorie byly vytvořeny z těchto

pojmů, které jim dodaly hlubšího významu: finanční instituce, bankovní i nebankovní půjčky,

neschopnost platit, půjčka od známého, rozmarný ţivot, koloběh půjček, reklama, rychlá

půjčka, nový úvěr, dluh splácen dluhem, ztráta úspor, finanční gramotnost, kontakt s prevencí,

41

laxní přístup, poradenský servis, nedůvěra, vzdání se, sebepoznání, výdělek na neštěstí

druhých, reklama jako standard aj.

Informantka Eva – „půjčila jsem si u banky a půjčku splatila té společnosti (…), měla jsem

u banky dvě půjčky, pak jsem šla do mínusu a ještě k tomu jsem si zřídila kreditní kartu (…),

půjčila jsem si a pak jsem se zadluţila dalšími splátkami (…), ţádný preventivní program

jsem nevyuţila (…), mluvila jsem se spoustou známých kamarádek a kamarádů, kteří znají

nějaké ty finanční poradce (…), připadalo mě, ţe se mě snaţili ještě více zadluţit (…). “

Informantka Jana – „Napřed jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů mojeho manţela.

U banky jsem si vzala půjčku (…), kdyţ nebylo na cigarety, automaty a putiku, tak jsem si

pučila a můj manţel taky (…), snaţím se něco zaplatit, ale nemám z čeho (…), čekám na toho

sociálního pracovníka, který mě chce pomoc (…), banka mě trochu pomohla, ţe mě sníţila

splátky (…), důvěru v moji banku mám, tam jsou seriózní lidi (…).“

Informant Tomáš – „V tom obchodě domlouvali splátky přes společnost Essox. (…)všude

v televizi a novinách jsou reklamy na rychlý půjčky (…), podruhé to byl Provident, (…)netušil

jsem, jaký problémy můţou nastat kvůli tak nízké částce, Preventivní programy, to mi

připomíná akorát nějaké přednášky ve škole na téma finanční gramotnosti. V dnešní době si

lidé pořizují na dluh kde co. Tehdy jsem fakt myslel, ţe to nějak zvládnu sám. (…)kdybych měl

pořádnou práci, tak bych si na jednu malou věc klidně půjčil znovu, ale určitě bych si to

pořádně promyslel (…).“

Informantka Jarmila – „Vnuk mně přivedl nějakého člověka (…), ten člověk působil

seriózně (…). Byla jsem v té chvíli strašně ráda, ţe můţu poplatit dluhy po manţelovi

a zaplatit mu důstojný pohřeb. (…)obrátila jsem se na paní v elektro obchodě a tam jsem si

vzala úvěr (…), ţádné preventivní programy neznám, vnučka říkala, ţe uţ se na to na školách

začínají zaměřovat (…), Nevyuţila jsem ničeho (preventivního programu). Já uţ nikomu

nevěřím. Všichni chtějí akorát vydělávat a neberou ohledy. Klidně na neštěstí jiných.“

Informant Libor – „Nakonec jsem si vzal úvěr v bance (…), vedla mě k tomu má

nezaměstnanost, půjčka na dovolenou (…), zkrátka jsem si finanční problémy nepřipouštěl

a ţil tak jak jsem byl zvyklý (…). Finanční poradna pořádá kurzy finanční gramotnosti, které

42

mi nabídla. Tehdy jsem vyuţil hlavně ty individuální bezplatné konzultace (…). Největší

efektivnost kurzů pořádaných finančními institucemi vidím uţ na základních a středních

školách. (…)je potřeba zváţit, zda je půjčka opravdu nutná.“

Peníze a lidské vztahy

Schopnost porozumění a pomoci druhým je důleţitým krokem v navazování nových

přátelství a zejména v upevnění rodinných vztahů. Peníze hrají v těchto vztazích významnou

roli. Pomoc rodině či přátelům po finanční stránce můţe přispět ke stmelení či k problémům

či rozvratu rodiny. V kategorii „Peníze a lidské vztahy“ vyplynuly tyto subkategorie, které

podmiňují jejich vzájemné propojení a jejich vztah. Jsou to tyto subkategorie: Jak z toho ven,

hledání řešení či východiska, pomoc od nejbližších, pracovní neschopnost, životní styl

a životní cíl. Subkategorie byly vytvořeny z těchto pojmů: pomoc v domácnosti, pomoc

přátel, pomoc rodiny, sníţení dluhu, sníţení úroku, kde hledat pomoc, exekuce, komunikace,

strach, vyhroţování, včasné řešení, rychlé jednání, poradenský servis, problémy v rodině,

vděčnost, ovlivňování, ztráta partnera, ztráta přátel, nezaměstnanost, není úniku, chatrné

zdravé, splněný ţivotní cíl, hrdost, význam zdraví, změna názorů, přijmutí pravdy,

soběstačnost aj.

Informantka Eva – „Poţádala jsem syna, aby mně pomohl finančně s domácností (…),

nechtěla jsem nikoho jiného zatěţovat (…), ze začátku jsem pomoc u bank nehledala (…),

nabídli mě konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu úrok (…), neměla jsem peníze, ale

nikomu jsem to kromě svých blízkých neřekla (…), další rodina se to dozvěděla později (…),

Dřu, abych to všechno poplatila. Uţ nejsem nejmladší a všechno mě furt bolí, takţe to mám

hodně vydřené. (…) nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně děti, pro které

bych udělala všechno. Peníze jsem potřebovala na domácnost a hlavně na chod domácnosti

(…), jo některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla.“

Informantka Jana – „Od rodiny a přátel jsem si popučovala uţ dávno, ale nemám jim z čeho

vrátit, ale neřeším to. (…)rodina je malá (…). Ti uţ taky jsou bez peněz, takţe mi uţ nepučí.

V bance jsem byla, tam mi pučili (…),(…)kluci kamarádi? No ti mě vyhroţují a chtějí

to zpátky(…),(…)posílali jakýsi dopisy, abych zaplatila a teď nedávno, zase vyhroţovali, ţe

na mě pošlou exekutory, pokud nezaplatím (…) (banka), (…)rodina se mnou moc nemluví

(…), kamarádi mě moc neštvou (…),(…)nedělám a prácu asi nenajdu (…), mě stačí sociálka

43

(…), jinak zdraví mám dobrý(…). Zadluţení nemá vliv na moje hodnoty, jednoduše a stručně,

no. (…)dělat já prostě za těch pár šušňů nepůjdu a kdyţ mi ty peníze pučijou, tak proč

ne (…).“

Informant Tomáš – „Kámoši mě pomohli se splácením první splátky. Rodiče nevěděli, ţe

nějaký dluh mám. Chtěl jsem to zvládnout sám. (…)chodili mi nějaký smsky, ţe jsem

v prodlení s úhradou splátky (…). Nevěřil jsem, ţe by se kvůli tak nízké částce obtěţovali

s exekucí. (…)první splátky jsem řešil u kámošů, většina z nich se se mnou nebaví (…).

A rodiče, ty mě málem zabili. Vůbec o mých problémech nevěděli, dokud nepřišli exekutoři.

No nervy to byly pořádný. Ten stres se na mě podepsal akorát tím, ţe mám tik (…), dřív jsem

si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda (…), je tolik reklam v telce a novinách (…), teď bych

počkal, aţ si fakt našetřím ty peníze.“

Informantka Jarmila – „Sousedka mi občas se splácením pomáhala. Jediná, kdo se stará,

je moje nejmladší dcera, nechtěla jsem jí se svými starostmi zatěţovat. (pomoc se splácením

závazku) - (…)já tomuhle vůbec nerozumím, v tom se vůbec neorientuju (…). Ten pán,

u kterého jsem si prvně půjčila mě nakonec nejvíc potopil. (…)podal si na mě exekuci (…).

Na vnuka se ještě zlobím (…), nejvíc jsem vděčná svoji nejmladší dceři (…), jsem v důchodu

(…), je to těţké něco najít i pro mladé lidi, natoţ tak pro starou bábu (…). Jak se říká, v nouzi

poznáš přítele. Od začátku jsem neměla být tolik hrdá a všechny finanční problémy s dcerou

řešit.“

Informant Libor – „Poţádal jsem o pomoc svého kamaráda, co se ţiví finančním

poradenstvím. To jaký mám problém, jsem si uvědomil, aţ kdyţ došly peníze (…). Problém

jsem začal řešit naštěstí včas. Z banky mi volali, ţe by mohlo následovat nařízení exekučního

řízení (…), opustila mě přítelkyně a přišel jsem také o pár přátel (…). Díky ztrátě zaměstnání

jsem se dostal do takových problémů. (…)uvědomuji si, ţe peníze nejsou všechno (…),

teď bych si uţ nepůjčoval (…) a víc myslel na zadní kolečka (…).“

44

7.2 TVORBA PARADIGMATICKÉHO MODELU

Jev

Podstatou „jevu“ v rámci axiálního kódování tvorby paradigmatického modelu je

vymezení ústřední myšlenky, události, dění, na který se zaměřuje soubor zvládajících nebo

ovládajících jednání nebo interakcí, nebo k němuţ má tento soubor jednání nějaký vztah.36

Z kódovacích postupů vyplynula jako ústřední jev událost, kterou jsem nazvala: „Postupné

zadlužování“. Tento jev vznikl na základě třech kategorií otevřeného kódování.

Příčinné podmínky

V rámci kódovacích postupů jsem při otevřeném kódování nalezla kategorie

a subkategorie, mezi kterými jsem v rámci axiálního kódování hledala souvislosti neboli

příčinné podmínky vzniku ústředního jevu. Jako příčinnou podmínku vzniku daného jevu

postupného zadluţování jsem určila: zachování životní úrovně, pokrytí nákladů domácnosti

a ztráta zaměstnání.

Kontext

Je v podstatě konkrétní soubor vlastností, které jevu náleţí. Je rovněţ určitým

souborem podmínek, za nichţ jsou uplatňovány strategie jednání nebo interakce určené

ke zvládání, ovládání, vykonávání nebo reagování na určitý jev.37

U problematiky postupného

zadluţování jsem určila tyto pojmy: potřeba stability, hledání způsobu pomoci, potřeba

opory a získání důvěry, komunikace a informovanost.

Intervenující podmínky

„Intervenující podmínky jsou široké a obecné podmínky, které ovlivňují strategie

jednání nebo interakce.“38

Podmínky, které úzce souvisí se zkoumaným ústředním jevem

postupného zadluţování, jsou následující: změna ţivotního stylu a změna ţivotní úrovně, doba

splácení dluhu, preventivní programy, rodinné zázemí, pomoc rodiny.

36

STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s.70 37

STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s. 75 38

STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s.74

45

Strategie jednání

Strategie jednání nebo interakce je zaměřena na zvládání, ovládání, vykonání či reakci

na nějaký jev, tak jak se vyskytuje v určitém kontextu nebo v konkrétním souboru daných

podmínek.39

Zadluţování domácnosti jako celek, či postupné zadluţení domácnosti je

zvládnutelné za určitých podmínek daného případu. V rámci strategie jednání jsem vytýčila

tyto pojmy: rozhodnutí řešit dluhovou problematiku, vyhledání pomoci, ukončit koloběh

půjček.

Následky

Veškeré jednání, vzniklé situace mají vţdy nějaké následky, přičemţ tyto často

nebývají předem předpověditelné. Následek v pojmu našeho pojetí paradigmatického modelu

charakterizují tyto pojmy: krize v rodině a u přátel, prodej majetku, zvyšování dluhu,

psychosomatické potíţe.

7.3 ZAKOTVENÁ TEORIE

Během procesu selektivního kódování jsem si zvolila ústřední kategorii, kterou je

„proces zadlužování domácnosti“. Ústřední kategorie je v přímém vztahu k ostatním

kategoriím vytvořeným v rámci otevřeného i axiálního kódování a souvisí s veškerými pojmy

a jevy vzniklými v rámci výzkumu.

Kategorie „Od uţívání ke splácení“ je v přímé souvislosti s ústřední kategorií, neboť

proces zadluţování domácností je úzce spjat se ztrátou finanční kontroly, s následnou nutností

pokrýt náklady na domácnost, či se zachováním určitého standardu ţivotní úrovně. Kategorie

„Instituce jako garant získání úvěru“ je jedním z mnoha dalších řešení vzniklé finanční krize

v domácnosti. Na proces zadluţování domácnosti, zejména z hlediska klienta, má významný

vliv výběr dané bankovní či nebankovní instituce. Při výběru instituce hraje velkou roli vize

rychlého splácení dluhu s co nejniţším úrokem a zajištění finanční stability rodiny. Velký

význam při procesu zadluţování domácností vůči finančním institucím má nejen finanční

gramotnost klienta, ale i kontakt s preventivními programy souvisejícími s finančním

39

STRAUSS, Anselm., C ORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První. Boskovice: Albert, 1999.

ISBN 808583460., s.77

46

oddluţením. Třetí kategorie vytvořená v rámci otevřeného kódování a to „Peníze a lidské

vztahy“ tvoří s ústřední kategorií „proces zadluţování domácností“ celek. Ústřední kategorie

je v přímém vztahu se změnou ţivotního stylu, ţivotního cíle a při procesu zadluţování se

často projeví síla lidských vztahů v rámci rodiny a přátel. Komunikace a schopnost

spolupráce nejen rodiny, ale i bankovních i nebankovních institucí s dluţníkem, je nezbytným

předpokladem pro úspěšné vyřešení vzniklé dluhové problematiky.

Procesem kódování jsem vytvořila kostru příběhu, která vypovídá o společných

znacích vyskytujících se ve všech odpovědích informantů. Ve všech případech informanti

neměli se zadluţováním domácnosti do určité doby ţádné problémy. Zvrat nastal, aţ kdyţ se

jejich ţivotní situace změnila. Vznikla u nich potřeba získat finanční prostředky jak

na zabezpečení rodiny, tak svých potřeb.

Informantka Jarmila – „(…)začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt

v nemocnici, za léky (…)“

Informant Libor – „Nemohl jsem si uţ dovolit značkové oblečení, luxusní večeře,

kupovat přítelkyni drahé dárky a dovolené a také jsem nechtěl přijít o přítelkyni.“

Informantka Eva – „(…)potřebovala jsem nějaké spotřebiče do domácnosti, tak jsem

si zřídila půjčku na ledničku a další spotřebiče. Druhá dcera se chtěla vdávat a já jsem si

řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím. Mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo, které jsem začala

splácet (…).“

Finanční prostředky informanti získávali prostřednictvím bankovních či nebankovních

institucí. Tento krok byl pro mnohé počátkem vzniku dluhové pasti. Ve všech příbězích

docházelo nejprve k rozhodnutí u jaké finanční či nefinanční instituce informanti získají

finanční prostředky. Bliţší kritéria při daném rozhodování nehrála většinou významnou roli.

Cílem bylo získat finanční prostředky v co nejkratší době s nejmenší moţnou splátkou.

Jak uvádí např.:

Informant Eva – „(…)jsem to neřešila, jestli je to pro mě výhodný, řešila jsem nízké

splátky. (…)potřebovala jsem si půjčit, tak jsem si půjčila, kde to šlo.“

Informantka Jana – „(…)tak jsme si půjčili, napřed od kamarádů pak od banky (…),

(…)hlavní bylo, abychom dostali co nejvíc a co nejmíň platili(...).“

47

Informant Tomáš – „Kritéria jsem moc neřešil. Prostě jsem si vybral počítač, kterej

jsem chtěl, za co nejniţší cenu a pak jsem zašel do obchodu, kde mi nabídli splátky.“

Dalším společným rysem byla neschopnost hradit vzniklé závazky. Někteří informanti

to řešili tak, ţe si zřídili další finanční půjčky nebo si půjčili od svých přátel. Tímto se většina

dostala do dluhové pasti tím, ţe platila dluh dluhem. Naopak další informanti se několikrát

opozdili s řádnou splátkou a tím se dostali do problému s věřiteli a následným exekučním

řízením.

Informantka Eva – „V podstatě jsem splácela furt, akorát s nějakou splátkou jsem se

jenom opozdila a pak naskakovaly úroky (…).“

Informant Tomáš – „Prostě jsem to nezvládl. Do té doby jsem si vţdycky díky

brigádám dokázal sehnat nějaký peníze, ale teď nějak nebylo kde ty prachy vzít a nekrást. (…)

neměl jsem ţádnou brigádu a neměl jsem na splátky. Za pár měsíců u nás zazvonili exekutoři

a začali olepovat majetek nejen můj, ale i rodičů.

Po událostech s dluhy hledali informanti pomoc jak mezi svými nejbliţšími

tak i u svých kamarádů či finančních institucí. V první fázi jim nejvíce pomohla rodina

a kamarádi. V případě, ţe pomoc u nich nenašli, hledali ji u finančních poradců nebo bank.

Informantka Jana – „Napřed jsem si půjčila od kamarádů a kamarádů mojeho

manţela. U banky jsem si vzala půjčku, aţ kdyţ jsem nemohla zaplatit klukům.“

Informant Libor – „Ano, obrátil jsem se na toho mého kamaráda, pracuje v jedné

finanční poradně.“

Jedním z posledních společných prvků všech informantů je nalezení řešení,

východiska ze vzniklé situace a jejich celkový vliv na vztahy mezi rodinou a přáteli. S tímto

souvisí i částečná změna nebo zachování ţivotních hodnot a ţivotního stylu. Díky získané

zkušenosti s dluhovou problematikou, by nyní většina z nich jednala jinak.

Informant Tomáš – „A rodiče, ti mě málem zabili. Vůbec o mých problémech

nevěděli, dokud nepřišli exekutoři. Vlastně díky nim se to celý vyřešilo, zaplatili za mě dluhy

48

(…). Takţe vztahy to dost pošramotilo. (…)dřív jsem si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda, ţe

kdyţ to dělá kaţdý druhý, tak proč bych nemohl já. Myslím, ţe jsem díky této zkušenosti

dospěl.“

Informantka Jarmila – „(…)teď mi exekutor strhává z důchodu 758 Kč (…). Tu další

půjčku na pračku se mi naštěstí z velké části podařilo zaplatit z prodeje toho auta

po manţelovi. Se zbytkem mi pomůţe dcera. K sousedce budu chodit na kafíčka a snad jí

postupně dluhy splatím.“

Informantka Eva – „Nabídli mně konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu

úrok. Akorát mě to ukázalo, e peníze nejsou potřeba, důleţité je zdraví a to bych potřebovala

více. Nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně děti, pro které bych udělal

všechno. Jo některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla.“

49

USTÁLENÉ ŢIVOTNÍ HODNOTY A

ŢIVOTNÍ STANDARD

Kostra příběhu

Tabulka č. 2: Kostra příběhu (vlastní)

POTŘEBA FINANCÍ NA ZABEZPEČENÍ

MATERIÁLNÍCH I NEMATERIÁLNÍCH

POTŘEB

NESCHOPNOST HRADIT ZÁVAZKY

HLEDÁNÍ POMOCI ČI ŘEŠENÍ

VZNIK ZÁVAZKU VŮČI BANKOVNÍM ČI

NEBANKOVNÍM INSTITUCÍM

POMOC RODINY A PŘÁTEL POMOC U FINANČNÍCH

INSTITUCÍ

HLEDÁNÍ A NALEZENÍ VÝCHODISKA,

ŘEŠENÍ

50

7.4 DISKUSE

Na začátku empirické části bakalářské práce na téma „Význam finančních institucí

jako prostředek prevence proti zadluţování domácností“ jsem si stanovila cíle a metodiku

zkoumání dané problematiky. Po vytvoření hlavního cíle, kterým je: „Jak na klienty působily

v rámci prevence proti zadluţování domácností finanční instituce“, jsem si určila dílčí

výzkumné otázky, které umoţňovaly provedení analýzy ustálenými kódovacími postupy.

Na základě vzniklých dílčích otázek jsem vytvořila otázky do rozhovoru, pomocí kterých

jsem získala důleţité informace pro vytvoření výzkumného šetření.

Jednou z prvních dílčích otázek bylo zjištění, jaký mají dluţníci vztah k finančním

institucím. Z provedených rozhovorů a následného kódování vyplynulo, ţe informanti

spoléhají na finanční instituce jako na zdroj rychlých finančních příjmů, které jim pomohou

z jejich aktuální tíţivé ţivotní situace. Z rozhovorů vyplývá, ţe klienti bankovních institucí

nemají důvěru v nebankovní finanční instituce, přičemţ větší oblibu při zřízení půjček mají

u nich banky.

V rámci prováděného výzkumu v oblasti efektivity preventivních programů vůči

zadluţeným domácnostem, a to z hlediska dluţníka bylo zjištěno, ţe čtyři z pěti informantů

neměli o programech působících v rámci prevence proti zadluţování ţádné informace a ani

jim nebyly během procesu oddluţování doporučeny. S preventivním programem se setkal

pouze jeden informant, který jej rovněţ vyuţil a to zejména individuální a bezplatné

konzultace. Dále uvedl, ţe většina kurzů zaměřených na finanční gramotnost a dluhovou

problematiku jsou zpoplatněné. Z toho vyplývá, ţe většina preventivních programů v oblasti

prevence proti zadluţování není většině dluţníků dostupná, neboť nemají na tyto kurzy

dostatek finančních prostředků. Povědomí o tom, ţe finanční gramotnost se vyučuje jiţ

na základních i středních školách má většina informantů. Myslím si, ţe informovanost

a hlavně dostupnost kurzů či jiné osvěty na poli finanční gramotnosti je nedostatečná. Většina

dluţníků také uvedla, ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí v rámci pomoci klientům

sníţení splátek či úroků např. konsolidací půjček.

Vznik zadluţení domácností u informantů je obdobný. Ve většině případů se jednalo

především o pokrytí běţných nákladů na domácnost, nákup vozidla, spotřebičů a dokonce

udrţení si vztahu s partnerkou či nákup dovolené. Dluţníci uvádějí, ţe v mnoha případech

museli řešit své závazky novou půjčkou, a tím se dostali do dluhové pasti. Ztráta zaměstnání

51

nebo brigády měla rovněţ velký význam při vzniku dluhu. Součástí problematiky způsobu

zadluţení je i poskytnutí půjčky a to jak od bankovních či nebankovních institucí.

Z provedeného výzkumného šetření je zřejmé, ţe většina informantů zpočátku poţádala

o pomoc při řešení tíţivé finanční situace nejprve svou rodinu či kamarády a aţ po té si zřídila

úvěr u finančních institucí.

Další z dílčích otázek se zabývá změnami, které nastaly po zadluţení domácností

v rámci rodinného prostředí. Některým z dluţníků pomohli rodinní příslušníci finanční

podporou či alespoň pomocí nebo návodem, jak se z této situace dostat. Na druhé straně

byly i případy, kdy se rodina od informanta odvrátila. Ve dvou případech měl vliv na dluţníka

prodej jeho majetku nebo změna bydlení, kdy byl nucen se přestěhovat, aby dostál svých

závazků vůči věřitelům.

Poslední výzkumnou otázkou je zjištění, jaké nastaly změny v ţivotě dluţníků poté,

co se ocitli v dluhové pasti. Problémy s dluhy se u informantů projevily ve změnách ţivotních

hodnot. Určité hodnoty v jejich ţivotě zůstali neměnné např. důleţitost rodiny či výchova

dětí. Z toho někteří informanti uvádí, ţe „peníze nejsou všechno“. V jednom případě

z rozhovoru od informantky vyplynulo, ţe půjčka peněz je její ţivotní styl, který nehodlá

měnit. U informantů při zadluţení a v průběhu jeho řešení docházelo k vyšší psychické zátěţi,

přičemţ nemám informace o tom, ţe by v průběhu výzkumu měl proces zadluţení

z dlouhodobého hlediska významný vliv na jejich zdraví.

Provedeným výzkumem a interpretací dílčích otázek bylo odpovězeno na hlavní

výzkumnou otázku: „Jak na klienty působily v rámci prevence proti zadluţování domácností

finanční instituce“. Vzhledem k tomu, ţe cílem finančních institucí je zejména dosáhnutí

zisku, není pro finanční instituce prevence proti zadluţování domácnosti prioritní. Z toho

vyplývá, ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí různé finanční produkty za relativně

výhodných podmínek, díky kterým není těţké se dostat aţ do dluhové pasti. Některé finanční

instituce působí v oblasti sekundární prevence aţ v případě, kdy se na ně klient obrátí

v důsledku neschopnosti splácet své závazky. Jedná se zejména o úpravu úrokové sazby,

délky splácení u zřízeného úvěru, či konsolidaci finančních půjček. Mnohé z finančních

institucí se často předhání v nabídce výhodnějších produktů a finanční pomoci a to převáţně

prostřednictvím reklamy. Výhodné půjčky za nízký úrok lákají i spotřebitele, kteří finanční

prostředky „nepotřebují“ a často jimi hradí např. koupi dárků, dovolené aj.

52

ZÁVĚR

Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak na klienty působily v rámci prevence

proti zadlužování domácnosti finanční instituce.

V teoretické části jsme se dověděli, ţe pojem finanční instituce v sobě zahrnuje banky,

úvěrové společnosti i finanční poradny. Kaţdá z těchto institucí má své místo v procesu

zadluţování domácností. Úvěrové společnosti hrají hlavně negativní roli v procesu

zadluţování, a to zejména díky vysokým úrokům a poplatkům z prodlení, které dohromady

mohou pro dluţníky tvořit přímo likvidační kombinaci. Aby předešli nárůstu dluţné částky,

mohou se uchýlit k dalším půjčkám, coţ je ţene do ještě větších problémů. Následkem můţe

být předluţení a následné exekuci majetku. Banky patří také mezi poskytovatele úvěrů, u nich

ale zpravidla nebývají úroky tak vysoké, jako u nebankovních společností. Úvěr ovšem

neposkytnou kaţdému. Právě proto nejsou takovým rizikem jako nebankovní společnosti.

Velký význam má v oblasti primární prevence proti stále rostoucímu zadluţování domácností

vzdělávání. To probíhá jak na základních a středních školách, tak i formou celoţivotního

vzdělávání. V primární a sekundární prevenci nejvíce působí finanční poradny, které v oblasti

dluhové problematiky poskytují z finančních institucí největší prevenci. Pomáhají svým

klientům s finančními problémy a radí, jak se dostat z dluhové pasti.

Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu.

Kódovacími postupy a rozborem získaných rozhovorů jsme zjistili, ţe informanti spoléhají

na finanční instituce, jako na zdroj rychlých finančních příjmů, které jim pomohly z jejich

aktuální tíţivé ţivotní situace. Vzhledem k tomu, ţe cílem finančních institucí je zejména

dosáhnutí zisku, není pro ně prevence proti zadluţování domácnosti prioritní. Z toho vyplývá,

ţe bankovní i nebankovní instituce nabízejí různé finanční produkty za relativně výhodných

podmínek, díky kterým není těţké se dostat aţ do dluhové pasti. Některé finanční instituce

působí v oblasti sekundární prevence aţ v případě, kdy se na ně klient obrátí v důsledku

neschopnosti splácet své závazky. Mnohé z finančních institucí se často předhání v nabídce

výhodnějších produktů a finanční pomoci a to převáţně prostřednictvím reklamy. Výhodné

půjčky za nízký úrok lákají i spotřebitele, kteří finanční prostředky „nepotřebují“.

53

Myslím si, ţe této problematice v oblasti finančního vzdělávání by měla být věnována

větší pozornost. Je důleţité zvýšit osvětu zejména na úrovni primární prevence, aby byli lidé

schopni zhodnotit, zda vyuţít sluţeb bankovních či nebankovních institucí a popřípadě

posoudit, kterou společnost si vybrat. Tímto způsobem by se mělo předejít vzniku

nevýhodných úvěrů a nadměrnému zadluţování domácností.

54

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK

ČR – Česká republika

RPSN – roční procentní sazba nákladů, slouţí k posouzení výhodnosti spotřebitelských úvěrů,

zahrnuje nejen navýšení ceny, ale i veškeré poplatky

ČNB - Česká národní banka

AOP – Asociace občanských poraden

ČT1 – Česká televize, program ČT1

ZŠ – Základní škola

55

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY

1) ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. První. Praha: Grada Publishing

a.s., 2011. s. 161. ISBN 9788024736693.

2) DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Finanční vzdělávání pro střední školy – se sbírkou řešených

příkladů na CD. První. Praha: C H Beck, 2011, 312 s. ISBN 8074000087.

3) HARTL, Pavel and HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Čtvrté. Praha:

Portál, 2010. 797 s. ISBN 9788073676865.

4) HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. 12 s. ISBN

8071845493.

5) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402.

6) HOSKOVCOVÁ, Simona. Psychosociální intervence. První. Praha: Karolinum, 2009.

184 s. ISBN 9788024616261.

7) JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 168

s. ISBN 8024771667.

8) JANDA, Josef. Jak ţít šťastně a na dluh. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2013,

176 s. ISBN 8024748339.

9) KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. První. Praha: C

H Beck, 2006, 339 s. ISBN 8071793817.

10) KOTLER, Philip, WONG, Veronicka, SAUNDERS, John and ARMSTRONG,

Gary. Moderní marketing. První. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 1041 s. ISBN

8024715457.

11) KUBÁKOVÁ, Petra and WENNERHOLM ČÁSLAVSKÁ, Tereza. Ţeny a česká

společnost: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a

mezinárodní úrovni (Peking + 15). První. Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2010.

156 s. ISBN 8087110196.

12) MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. První.

Praha: Grada, 2006. 228-232 s. ISBN 8024713624.

56

13) PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. První. Praha: Karolinum, 1996.

842-843 s. ISBN 8071843113.

14) PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. První.

Praha: Portál, 1995. 167 s. ISBN 8071780294.

15) REŢŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. První. Praha: Grada

Publishing a.s., 2012, 142 s. ISBN 8024718359.

16) SLAVÍK, Jakub. Finanční průvodce nefinančního manaţera. První. Praha: Grada

Publishing a.s., 2013, 175 s. ISBN 8024745933.

17) STRAUSS, Anselm, CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. První.

Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460.

18) SYROVÝ, Petr, TYL, Tomáš. Osobní finance: 2. aktualizované vydání – řízení financí

pro kaţdého. Druhé. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. 13-16 s. ISBN 802474832.

19) VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy – 3., rozšířené a aktualizované vydání.

Třetí. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 296 s. ISBN 8024721961.

20) Agentura pro sociální začleňování.[online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

http://www.socialni-zaclenovani.cz/prevence-zadluzovani-a-reseni-predluzenosti-v-

socialne-vyloucenych-lokalitach

21) Dluhové poradenství Samaritán. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:

http://www.otrokovice.charita.cz/index.php/sluzby/dluhove-poradenstvi-samaritan

22) Etický kodex občanský poradců. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:

http://www.obcanskeporadny.cz/ke-stazeni/

23) Etický kodex. [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:

http://www.cetelem.cz/zodpovedne-uverovani/eticky-kodex

24) Finanční poradenství od finančních institucí?.[online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.triman.cz/prezentace/n14-instituce.php

25) Krotitelé dluhů. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213556322-krotitele-dluhu/3809-o-poradu/

57

26) Národní strategie finančního vzdělávání. In: Ministerstvo financí České republiky

[online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.

htm

27) STEM, Trendy 2007/1, 1272 respondentů. Názory na bankovní úvěry. [online]. [cit.

2014-04-13]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1212

28) Základní finanční údaje. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-financni-udaje.shtml

29) Zákon č. 21/1992 Sb, o bankách, ve znění pozdějších předpisů

58

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1: Finanční výsledky a rozvaha KB v letech 2012 a 2013

Graf č. 1: Názory na bankovní úvěry

Tabulka č. 2: Kostra příběhu

59

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Eva 49 let

1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?

Dobrý den jmenuji se Eva a je mi 49 let. V současné době bydlím sama v domečku na

venkově. Mám tři dospělé děti, které uţ mají své rodiny.

Máte nějakého ţivotního partnera? Mám partnera, ale ten s semnou nebydlí, má svoji

domácnost a bydlí v rodinném domku v jiné vesnici. Kdyţ zmíním otce mých dětí, tak

s těmi se nestýkám a co vím, tak moje děti se s nimi taky nestýkají. To jsem chtěla

dodat jenom tak pro upřesnění.

2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?

Ono je to trošku sloţitější, ani nevím jak začít. Ta začněte od počátku, co Vás vedlo

ke zřízení půjčky? Bylo to zprvu nenápadné, potřebovala jsem nějaké spotřebiče do

domácnosti, tak jsem si zřídila půjčku na ledničku a další spotřebiče. Vzhledem

k tomu, ţe jsem neměla v té době moc peněz, tak jsem si uzpůsobila půjčku na malou

částku. Ale nepočítala jsem s tím, ţe to po té malé částce budu splácet více neţ 9 let.

Půjčila jste si ještě na něco, co bylo potřeba do domácnosti nebo jiné věci? Ano půjčila

jsem si. V té době jsem bydlela se svým synem a svou dcerou, která ještě studovala.

Druhá dcera se chtěla vdávat a já jsem si řekla, ţe jí tu svatbu zaplatím. Tak jsem si

vzala půjčku na tu svatbu. Splátky byly ještě dá se říci v pohodě, mohla jsem splácet.

Byla to uţ Vaše poslední půjčka? Záleţí, jak se to vezme, měla jsem u banky zřízený

kontokorent a občas jsem jej vyuţila, abych pokryla nezbytné náklady na domácnost.

Mezi tím jsem si pořídila ještě vozidlo, které jsem začala splácet a tak to bylo asi

všechno. Jo a taky jsem si zřídila kreditní kartu, kterou jsem také platila.

3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky?

Ono to ze začátku moc nebylo rozhodování, kde si půjčit, první půjčku jsem si půjčila

u společnosti, která prodávala tu ledničku. Potřebovala jsem ty spotřebiče nutně, tak

jsem to neřešila, jestli je to pro mě výhodný, řešila jsem nízké splátky. Měla jsem

zřízený účet u mojí dlouholeté banky, tak jsem si tam půjčila, furt mi nabízeli různé

částky, co jsou ochotni mi půjčit, tak jsem si půjčila. Auto půjčku jsem si vzala taky u

prodejce, který mi ho prodával. Jaké tedy byly Vaše kritéria při zřízení půjčky? Dá se

říci, ţe ţádné, potřebovala jsem si půjčit tak jsem si půjčila, kde to šlo.

4) U jaké finanční instituce jste si půjčili?

No zprvu u té ledničky, co jsem říkala, to bylo u Home Creditu, co si vzpomínám. Pak

půjčku u banky a to byla myslím GE Money bank. Pak auto u nějaké společnosti

podobné Home Creditu, ale ty úroky byly moc velký, tak jsem si půjčila u banky a

půjčku splatila té společnosti. Tak jsem měla u banky uţ dvě půjčky, pak jsem šla do

mínusu a ještě k tomu jsem si zřídila kreditní kartu a to u stejné banky.

5) Jaký byl důvod nesplácení závazku?

No zprvu jsem splácela, ale pak jsem na to prostě neměla. Poplatila jsem nájem,

důleţitý věci, půjčky a nezbylo mě na jídlo. V podstatě jsem splácela furt, akorát

s nějakou splátkou jsem se jenom opozdila a pak naskakovaly úroky a já je musela

doplácet, byly to větší částky, ale s pomocí rodiny jsem to jakš takš zvládala.

6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti?

To bylo asi tak, jak jsem popsala před chvilkou. Půjčila jsem si, pak jsem se zadluţila

dalšími splátkami, do toho kontokorent a kreditní karta s velkými úroky. Ono se to

jaksi naskládalo a splátky byly na mě moc veliký.

7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů?

Ano ze začátku jsem poţádala syna, aby mě pomohl finančně s domácnosti, i kdyţ

přispíval do domácnosti celkem dost. Dalším rodinným příslušníkům jsem neříkala, ţe

mám nějaké problémy, nechtěla jsem nikoho jiného zatěţovat. Ale ta situace byla

neúnosná a tak jsem to musela vyřešit jiným způsobem. A jakým způsobem jste tuto

situaci řešila? No musela jsem prodat byt, ve kterém jsem bydlela a jít do domečku na

vesnici, kde jsou menší náklady a lépe se mi splácí dluhy.

8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí?

No ze začátku jsem moc nehledala pomoc u ţádných bank. Pak jsem vzhledem k tomu,

ţe to auto mělo velký přeplatek při splácení, vyuţila toho, ţe jsem si půjčila radši

v bance a doplatila jsem půjčku na auto u té společnosti. Tím se mi sníţila splatná

částka. Ale občas jsem nevyšla s jídlem a potřebama do domácnosti, tak jsem si zřídila

tu kreditní kartu, kterou jsem na konec před asi rokem splatila pomocí banky. Takţe

jste kontaktovala banku ohledně splácení dluhu? No ano, dá se říct. Nabídli mě

konsolidaci půjček a tak jsem si sníţila trochu úrok. Takţe v bance co to šlo, mě vyšli

vstříc.

9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej

vymáhali?

No banka mně vyšla vstříc, jak jsem uţ říkala, jednou, nebo dvakrát mě přišlo

z kreditní společnosti, ţe mám nedoplatek, tak mi skočili úroky, nikdo se se mnou

nebavil. Tak jsem to musela zaplatit, aby na mě nepřišli exekutoři. To bych pak uţ asi

nedala. Uţ tak to bylo na mě moc, potýkat se s půjčkama.

Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti zadluţení

domácnosti?

Ani nevím, jestli to byly nějaké preventivní programy, ale v té bance mě vyšli vstříc jak

jsem uţ psala s tím, ţe mě to zkonsolidovali a měla jsem přijatelnou splátku na

přijatelnou dobu a úrok asi v té době jakš takš šel. Takţe to teď celkem zvládám.

10) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem?

Ţádný preventivní program jsem nevyuţila, protoţe mě ho ani nikdo nenabídl, ani

nevím, ţe nějaký preventivní program existuje, ani nevím, co to obnáší.

11) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní?

Jestli se počítá ta konsolidace tak jsem to vyuţila. A celkem mě to pomohlo, ale

potřebovala bych lepší podmínky při splácení. Mám velkou částku, co dluţím, tak snad

ji doplatím a nebudu mít uţ problémy.

12) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými

závazky?

Mluvila jsem se spoustou známých kamarádek a kamarádů, kteří znají nějaké ty

finanční poradce. V podstatě mě připadalo, ţe se mě snaţili ještě více zadluţit,

nabízeli mi nějaký pojištění, ţivotní pojištění a další věci, které jsem v té době

nepotřebovala a kdyţ jsme se bavili, jak to sníţit tak odkázali na jiné finanční poradce,

tak jsem to potom vzdala. Nebavilo mě furt někam chodit, neměla jsem na to čas.

13) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce?

Důvěru tak trošku mám, sice na mě vydělávají ty banky a tak, ale co se dá dělat,

udělala jsem si to sama, ţe jsem si koupila, na co jsem neměla, měla jsem spíš

uvaţovat v té době jinak. Teď to vidím opravdu jinak a jinak bych ty peníze teď řešila.

14) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli?

Na přátele teda vliv neměl, neměla jsem peníze, ale nikomu jsem to kromě svých

blízkých neřekla. Věděl to syn a dcera. Další rodina nebo spíš její část se to dozvěděla

později, aţ jsem musela prodat byt a jít do malého domku na vesnici.

15) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání?

Jsem ráda, ţe to zaměstnání ještě mám, jinak nevím, jak bych to všechno splácela.

Dřu, abych to všechno poplatila. V práci o dluhu nikdo neví a tak to zůstane.

16) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?

Můj zdravotní stav není nic moc, mám celkem dost nemocí od kloubů, revma, tenisové

lokty, atd… No o tom raději moc mluvit nebudu. Ale ovlivnilo mě to, protoţe musím

víc a víc pracovat, abych to všechno splatila. Uţ nejsem nejmladší a všechno mě furt

bolí, takţe to mám hodně vydřené.

17) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty?

Akorát mě to ukázalo, ţe peníze nejsou potřeba, důleţité je zdraví a to bych

potřebovala více. Na jednu stranu jsem dosáhla toho, ţe jsem chtěla jít z bytu do

vlastního domečku, kde uţ doţiju. To byl můj cíl a teď v posledním roku, mě finanční

nouze dotlačila k tomu, abych to uţ zrealizovala. Jo abych nezapomněla, samozřejmě

aţ potom, kdy se odstěhovali děti z domu. Jsou Vaše ţivotní hodnoty tedy stejné jako

před zadluţením? Ano jsou, nejdůleţitější pro mě byla vţdycky rodina a z toho hlavně

děti, pro které bych udělala všechno. Ostatní je uţ jedno.

18) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem?

Ani nevím, kdyţ na tom tak teď přemýšlím, na jednu stranu bych to řešila stejně a na

druhou stranu asi ne. Ale spíš bych to řešila stejně, protoţe peníze jsem potřebovala

na domácnost a hlavně na chod domácnosti. Je pravou, ţe to auto jsem nepotřebovala

zas tak nutně, ale do práce jsem se musela nějak dopravovat, a být soběstačná. Jo

některé půjčky bych si asi nevzala, ale bez některých bych to nezvládla.

Děkuji Vám za cenné informace a Váš čas.

Příloha č. 2

Jana 31 let

1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?

Dobrý den Vám taky přeju. Moje zázemí je takové, ţe jsem vdaná a mám jedno dítě,

které má deset let. Takţe mám tu úplnou rodinu, jak říkáte. Kde bydlíte? Bydlím se

svým muţem v bytě v 1+1 v jenom větším městě. Kde pracujete? Nepracuju, jsem

nezaměstnaná. Jste vedená na úřadě práce? Ano jsem vedena na úřadě práce. Manţel

pracuje? Ne nepracuje, je taky nezaměstnaný a je taky veden na tom úřadě práce.

2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?

Poprvé jsme si půjčili ještě před svatbou, nepracovala jsem, tak jsme potřebovali

peníze na bydlení a na jídlo a tak jsme si půjčili. Bydleli jsme uţ spolu v jedné

garsonce, a teď bydlíme v druţstevním bytu 1+1. Manţel, vlastně v té době přítel si

taky půjčil na sebe nějaký peníze na auto a tak. Pučoval si od kamarádů a tak jim to

pak vracel, ale moc to asi nesplácel, protoţe jsme celkem dost zadluţení a teď jsme

bez peněz.

3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky?

Nějak jsem nad tím nepřemýšlela, potřebovala jsem peníze, tak jsme si půjčili, napřed

od kamarádů pak od banky. Hlavní bylo, abychom dostali co nejvíc a co nejmíň

platili. Jo platila jsem půjčku půjčkou. Jaké tedy byly Vaše kritéria při zřízení půjček,

nizký úrok, délka splácení? Já ani nevím, neměla jsem ani přehled. Jenom vím, ţe

kluci říkali, ať si pučím radši od nich, ţe s bankou je to na dlouho a ještě peníze ani

nedostanu. Tak jsem si od nich vzala peníze. Ináč jsem to neřešila.

4) U jaké finanční instituce jste si půjčili?

Napřed jsem si pučila od kamarádů a kamarádů mojeho manţela. U banky jsem si vzala

půjčku, aţ kdyţ jsem nemohla zaplatit klukům. No prostě nebylo z čeho, no.

5) Jaký byl důvod nesplácení závazku?

To uţ jsem Vám říkala, nebylo z čeho platit. Jsem byla dřív na mateřské, pak děcko

potřebovalo jít do školky a do školy a nějaký ty hadýrky, tak jsem mu něco pokoupila

sice v sekáču, ale aspoň něco, ne? No na nájem jsem neměla, peníze jsme tak trochu

prohýřili v automatech a v hospodě. Ty cigarety taky něco stojí, ne? Takţe jsme

peníze investovali spíše do automatů a dá se říci do akcí v hospodských zařízení? No

investovali, asi jo, prostě jsme šli kaţdý den někam a v půlce měsíce uţ jsme neměli na

jídlo. Tak jsme si pučili a pak zase pučili a to bylo všechno.

6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti?

To uţ jsem ale říkala. Kdyţ nebylo na cigarety, automaty a putiku, tak jsem si pučila a

můj manţel taky od kamarádů, tak se to trošku opakovalo a nakonec jsem musela do

banky, a teď dluţím všude, kam se podívám. Jsou to malý částky, ale něco jsem zpátky

vyhrála občas v automatech, tak se snaţím něco zaplatit, ale nemám z čeho. Jasný.

Bance tedy dluţíte také nějaké finanční prostředky? No jistě ţe dluţím. Něco málo asi

jenom 30.000,- Kč, víc uţ mě nepučili neţ dvacet klacků, tak a zbytek jsou ty úroky

nebo co.

7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů?

Jo od těch jsem si popučovala uţ dávno, ale nemám jim z čeho vrátit, ale neřeším to.

Ti to uţ asi nedostanou, byly to malý částky, pětistovky, tisícovky. Myslíte rodinné

příslušníky nebo přátele. No oba. O kamarádech jsem Vám uţ řekla, ne? A rodina je

malá, jenom matka a otec, pár sester a bratr. Ti uţ taky jsou bez peněz, takţe mi uţ

nepučí.

8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí?

Jo, jasně, já to uţ přeci říkala, ne? V bance jsem byla, tak mi pučili, to jsem ráda.

Jinde jsem nebyla.

9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej

vymáhali?

Myslíte jako ty kluky – kamarády? No ti mě vyhroţují a chtějí to zpátky, to je jasný, tak

jim občas něco dám, ať mám na čas zase pokoj, ale asi jim to nestačí, protoţe dluţím

mě připadá furt stejnou částku. Uţ jsem myslela, ţe to mám zaplacený, ale u někoho

jo, ale u většiny ne. A to úvěr u banky? Jo tak tam je to nahraně, uţ tam něco dluţím

a naskakujou úroky jak sviňa. Napřed jak říkám posílali jakási dopisy, abych

zaplatila, nebo budou úroky u prodlení, a teď nedávno, zase vyhroţovali, ţe na mě

pošlou exekutory, pokud nezaplatím. Tak jsem byla na přepáţce a tak trochu jsme se

domluvili, ale stejně to nemám z čeho splatit.

10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti

zadluţení domácnosti?

Já ani nevím, co to je preventivní program. Ale po tom, co mě vyhroţovali dopisama a

potom aji na té přepáţce a já jim, řekla, jak na tom jsem a ţe zatím peníze nemám a

hledám, furt hledám práci, tak jsme se dohodli na delší době splácení a niţší částce.

Ale myslím si, ţe se ke mně chovali potom slušně. A nějaké ty preventivní programy

jak říkáte, Vám tedy nenabízeli? Vidíte, teď si vzpomínám, ţe oni ne ale jakýsi chlap o

tom mluvil, ţe mě můţou pomoci s tím jak vycházet s penězama a jak to dát celý do

kupy, abych nepřišla o bydlení a tak. Jo uţ vím, byl to jakýsi ten sociální pracovník

nebo co. A máte na něho nějaký kontakt? Jo to mám, kontakt mám a uţ jsem s ním

mluvila dvakrát a teď něco prej vymyslí. Tak uvidíme.

11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem?

No nevyuţila, akorát čekám na toho chlapa z té sociálky, nebo toho sociálního

pracovníka, který mě chce pomoct, tak si myslím, ţe to je ten program ne? Zatím

výsledek nemám.

12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní?

Tak to nemoţu říct. Ta banka mě trochu pomohla, ţe mě sníţila splátky a dala trošku

niţší úrok, ale platím to dýl, tak nevím, jestli to nepřeplatím trochu víc, neţ bych

chtěla, ale stejně to nemám z čeho splatit, tak na to kašlu. Mám z toho špatný pocit

z těch bank.

13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými

závazky?

Koho? Poradce přes peníze? Ne nekontaktovala jsem ţádnýho, jenom ty svoje kámoše,

ale ti mi moc nepomohli, jenom jim furt platím, ale já z toho chci se dostat. To ne ţe

ne.

14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce?

Jo v tu moju banku asi jo, tam jsou seriozní lidi. Tam se mi líbilo. Jo.

15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli?

Asi jo, rodina se mnou moc nemluví, protoţe jim dluţím nějaký ty chechtáky, ale jinak

dobrý. Mě to vlastně ani nevadí. S mamkou mluvím, otec je na mě celkem naštvaný.

Ale jinak to jde, jak říkám. A co vztahy s přáteli? Jo kamarády já mám ráda, i kdyţ

jim dluţím nějakou tu kačku, a mám jich hodně, i těch co jim nedluţím a ti to zase

vědět taky nemusijou, ne? Takţe v pohodě, kamarádi mě moc neštvou.

16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání?

No moc velký, ne, protoţe nedělám, a asi prácu nenajdu. Školu ţádnou nemám, tak

moţu jit akorát někde uklízet, ale na to bych se víte co, mě stačí sociálka a občas něco

vyhraju. Na bydlení mi taky dávají, tak je to dobrý, hlavně ţe máme na cíga a něco pro

malou.

17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?

Já jsem zdravá, akorát občas mě něco bolí, ale to jak kaţdýho, jinak zdraví mám

dobrý. Myslím si ţe mě to teda neovlivnilo. Jsem zvyklá si pučovat peníze, tak to snad

nemá vliv na to, ţe mě něco občas bolí, ne?

18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty?

Ty mám stejný, potřebuju hlavně nějaký to cígo, a pak vychovat moju dceru a tak si

trošku uţít, jinak mě nic netrápí. Zadluţení nemá vliv na moje hodnoty, jednoduše a

stručně, no.

19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem?

No jak jinak si myslíte, ţe bych to řešila, dělat já prostě za těch pár šušňů nepůjdu a

kdyţ mi ty peníze pučijou, tak proč ne, no. Ale chtěla bych si uţ moc nepučovat, ale

uvidíme, jak to s tím sociálem vyřešíme. Asi bych to fakt řešila stejně, kdyţ já ty

prachy potřebuju.

Děkuji za Váš čas a nashledanou.

Příloha č. 3

Tomáš 19 let

1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?

Zdravím. Jsem svobodný, bezdětný. Zaměstnání ţádné nemám, teda aţ nějaké brigády.

Momentálně bydlím u rodičů.

2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?

Poprvé jsem si půjčil uţ na střední škole. Bylo to na nový počítač. Důvodem byli

hlavně kamarádi, kteří se mi pořád chlubili tím, jak výkonný počítače mají doma a

můţou hrát nejnovější hry. Na pořádnej mobil jsem si zvládl vydělat z brigád, ale

počítač, to uţ jsem najednou ty prachy dohromady neměl.

3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky?

Kritéria jsem moc neřešil. Prostě jsem si vybral počítač, kterej jsem chtěl, za co

nejniţší cenu a pak jsem zašel do obchodu, kde mi nabídli splátky.

4) U jaké finanční instituce jste si půjčili?

V tom obchodě domlouvali splátky přes společnost Essox.

5) Jaký byl důvod nesplácení závazku?

Prostě jsem to nezvládl. Do té doby jsem si vţdycky díky brigádám dokázal sehnat

nějaký peníze, ale teď nějak nebylo kde ty prachy vzít a nekrást.

6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti?

No, tím, ţe jsem neměl ţádnou brigádu a neměl jsem na splátky. Všude v televizi a

novinách jsou reklamy na rychlý půjčky, tak jsem tam zavolal a během druhého dne

jsem měl peníze. V té době se mi rýsovala dost lukrativní brigáda, tak jsem myslel, ţe

ty prachy za chvíli vrátím. Tak jste si tedy znovu půjčil, u jaké finanční společnosti to

bylo tentokrát? Po druhé to byl Provident. Půjčil jsem si jen 5.000Kč abych doplatili

chybějící splátky u Essoxu a chvíli vydrţel neţ mi klapne ta super brigáda, netušil

jsem, jaký problémy můţou nastat kvůli tak nízké částce.

7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů?

Kámoši mi pomohli se splacením první splátky. U rodičů jsem vyškemral taky něco na

další dvě splátky, ale ti vůbec nevěděli, ţe nějaký dluhy mám. Bál jsem se jim to říct.

Chtěl jsem to zvládnout sám.

8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí?

Ano, to bylo u toho Providentu jak jsem uţ říkal.

9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej

vymáhali?

U toho Essoxu mi chodily nějaký smsky, ţe jsem v prodlení s úhradou splátky. Ale tu

splátku jsem vţdycky nějak nakonec zaplatil. U Providentu to bylo horší, nejdřív taky

smsky, pak uţ mi i volali a vyhroţovali exekucí. Nevěřil jsem, ţe by se kvůli tak nízké

částce obtěţovali s exekucí. Pár měsíců byl klid, myslel jsem, ţe kdyţ tam občas pošlu

alespoň nějakou částku, tak ţe mi dali pokoj. To jsem se ale hodně spletl. Za pár

měsíců u nás zazvonili exekutoři a začali olepovat majetek nejen můj, ale i rodičů.

Vám před návštěvou exekutorů nepřišla ani ţádná upomínka? To asi přišla, ale já

jsem si schválně nepřebíral poštu, myslel jsem, ţe kdyţ si ty dopisy nepřevezmu, tak se

nic nebude dít.

10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti

zadluţení domácnosti?

Ne, o ničem nevím. Akorát mě kontaktovala nějaká společnost, co pomáhá lidem

s oddluţováním, ale nezněli v tom telefonu moc důvěryhodně a ptali se, jestli vlastním

nějakou nemovitost, auta apd. tak jsem jim to tipnul.

11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem?

Preventivní programy, to mi připomíná akorát nějaké přednášky ve škole na téma

finanční gramotnosti. Nevěnoval jsem jim moc pozornost. V dnešní době si lidé

pořizují na dluh kde co.

12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní?

To nemohu posoudit, vím, ţe existují nějaké společnosti, co pomáhají s oddluţováním.

Ale určitě to nedělají zadarmo, neznám je nějak blíţ. Ale asi bych se na nějakou z nich

obrátil, kdybych tušil, ţe se mohu dostat do exekuce tak rychle. Tehdy jsem fakt myslel,

ţe to nějak zvládnu sám.

13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými

závazky?

Jo, nějací kámoši dělají to finanční poradenství. Ale připadá mi, ţe je to spíš pro ty co

neví kam s prachama. Různé pojištění, připojíštění, spoření apd., to není pro člověka,

který počítá kaţdou korunu.

14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce?

No, důvěru. Myslím, ţe jsem teď dost poučenej. Ale asi kdyţ má člověk stálou práci a

půjčí si jen na jednu věc s rozumnýma splátkama, tak se to dá. Takţe byste si půjčil

znovu? Jak říkám, kdybych měl pořádnou práci, tak bych si na jednu malou věc klidně

půjčil znovu, ale určitě bych si to pořádně promyslel a rozhodně si těch půjček nebral

víc najednou.

15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli?

Jeejda, no tak první splátky jsem řešil půjčováním u kámošů. Nebyl jsem schopnej jim

ty peníze vrátit, takţe se se mnou většina z nich nebaví. A rodiče, ti mě málem zabili.

Vůbec o mých problémech nevěděli, dokud nepřišli exekutoři. Vlastně díky nim se to

celý vyřešilo, zaplatili za mě dluhy a teď musím sekat dobrotu. Táta říkal, ţe si kvůli

mě nenechá vzít střechu nad hlavou a ještě jednou něco takovýho provedu, tak mě

vykopne. Takţe vztahy to dost pošramotilo.

16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání?

Zaměstnání si hledám, ale spíš se naskytne jen sem tam nějaká ta brigáda. U toho

exekutora říkali, ţe kdybych měl nějaký účet nebo zaměstnavatele, tak by nejdřív šli po

tom, ale je fakt ţe mě neměli co vzít jinde, neţ u mě doma.

17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?

No nervy to byly pořádný. Ten stres se na mě podepsal akorát tím, ţe mám tik v levým

oku kdyţ na to zpětně myslím. Jinak díky bohu nijak.

18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty?

Určitě ano, dřív jsem si myslel, ţe vzít si půjčku je sranda, ţe kdyţ to dělá kaţdý druhý,

tak proč bych nemohl já. Navíc tolik reklam v telce a novinách. Asi by je měli dávat po

22. hodině, aby si kaţdý nemyslel, ţe je to normální běţná věc. Myslím, ţe jsem díky

této zkušenosti dospěl.

19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem?

Určitě ne, ten počítač nebyl zase tak nutnej. Teď bych počkal, aţ si fakt našetřím ty

peníze.

Děkuji za Váš čas a nashledanou.

Příloha č. 4

Jarmila 65 let

1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?

Před rokem jsem ovdověla, manţel měl dlouhou dobu zdravotní problémy. Máme

spolu 2 syny a 2 dcery. Jsem 9násobnou babičkou. Celý ţivot jsem dělala prodavačku

v obchodě, teď jsem v důchodu.

2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?

Kdyţ manţel zemřel, hodně jsem pocítila, ţe rozpočet o jeho důchod klesl. Měla jsem

co dělat abych zvládla zaplatit byt. Dcera mi nabízela, ţe se mám k nim nastěhovat,

ale víte jak to je, ještě aby měla na krku starou bábu. Uţ ani nevím, kdy jsem si půjčila

poprvé, ale začalo to, kdyţ manţel onemocněl, poplatky za pobyt v nemocnici, za léky,

kdyţ se mu ulevilo a pustili ho domů, tak jsme mu pořídili i vozík. Pořád něco.

3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky?

Hodně mi pomáhala sousedka, u té jsem si ze začátku nejvíc půjčovala. Kdyţ uţ jsem

ale potřebovala peníze na pohřeb a poplatit doktory, tak jsem prostě potřebovala co

nejdřív sehnat větší obnos peněz. Moc jsem v tu dobu nepřemýšlela, přišla jsem o

manţela a všechno ostatní pro mě v tu dobu nebylo podstatné.

4) U jaké finanční instituce jste si půjčili?

Vnuk ke mně přivedl nějakého člověka, jméno té společnosti, kterou zastupoval uţ si

přesně nepamatuji (nějaká malá úvěrová společnost). Ten člověk působil seriózně,

vypadalo to, ţe se vyzná a já jsem hned podepsala smlouvu. Říkal, ţe kdyţ se zpozdím

se splátkou, tak stačí zavolat a dohodneme se. Byla jsem v té chvíli strašně ráda, ţe

můţu poplatit dluhy po manţelovi a zaplatit mu důstojný pohřeb.

5) Jaký byl důvod nesplácení závazku?

Sama s jedním důchodem, jsem měla co dělat abych utáhla byt. Navíc jsem si myslela,

ţe celý dluh zaplatím, kdyţ prodám manţelovo auto. Proč jste to auto neprodala uţ

dřív? Kdyţ byl manţel nemocný, pořád jsem lítala kolem něho a neměla jsem čas se

starat o prodej auta. Občas jsem ho někde sice nabídla, ale ţádný zájem o něj nebyl.

Proto jsem řešila situaci půjčkama s tím, ţe aţ se auto prodá, tak je doplatím.

6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti?

Jak jsem říkala, uţ jednu půjčku jsem tedy měla, ten člověk co ji se mnou sjednával,

jednal opravdu skvěle, kdyţ jsem neměla na to, abych zaplatila celou splátku, dohodli

jsme se na nějaké menší. Byl opravdu úţasný, myslela jsem, ţe uţ takoví lidé na světě

nejsou. Ale v té době se mi při vší smůle pokazila pračka, první co mě napadlo, bylo,

ţe zavolám zase tomu pánovi, ale ten mi uţ půjčit nechtěl. Tak jsem se obrátila na

paní v elektro obchodě a tam jsem si vzala úvěr. Nebylo jiné řešení, auto se mi pořád

nedařilo prodat a trochu jsem doufala ve shovívavost toho pána, u kterého jsem měla

první půjčku, ţe kdyţ bude nejhůř, počká. Byl přece na mě tak hodný.

7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů?

Sousedka mi občas se splácením pomáhala. Ale taky to neměla jednoduchý, manţel ji

dlouho podváděl, pak jí utekl za mladší, jediné dítě, které měli, ţije v Anglii. A co

Vaše rodina, ta Vám nebyla schopná pomoci? Jedna dcera ţije v Praze, s tou se

skoro nevidím. Jeden ze synů hodně pije, ten má dost svých problémů. No a další syn

je Rakušák, toho jsem neviděla snad 20 let. Ani na pohřeb nepřijel. Jediná kdo se

stará, je moje nejmladší dcera, nechtěla jsem jí se svými starostmi zatěţovat. Navíc se

zeťákem se moc nemusíme. Ta mi občas nakoupí nebo pomůţe na pochůzkách po

doktorech, ale nemá toho času, přece jen má svoji rodinu.

8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí?

Já tomuhle vůbec nerozumím. V tom se vůbec neorientuju. Nevím ani kam bych měla

jít.

9) Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej

vymáhali?

Ten pán, u kterého jsem si prvně půjčila mě na konec nejvíc potopil. Kdyţ jsem mu

kolikrát volala, ţe mu pošlu menší splátku nebo ţe mi to ten měsíc nevyjde vůbec,

všechno mi odkýval, nebyl to problém. Asi před měsícem se ale ukázalo, ţe si na mě

podal exekuci. Rozumíte, ani ţádnou upomínku mi neposlal. Já jsem se to dozvěděla

aţ mi přišly papíry od exekutora. Navíc si naúčtoval strašný úroky. Teď mi exekutor

strhává z důchodu 758Kč a příští týden mi mají přijet pro věci v bytě, které uţ mám

olepené. Tu další půjčku na pračku se mi naštěstí z velké části podařilo zaplatit

z prodeje toho auta po manţelovi. Se zbytkem mi pomůţe dcera.

10) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti

zadluţení domácnosti?

Kontaktovala mě akorát nějaká společnost, ţe by mi pomohla prodat byt a z toho

bych si zaplatila dluhy. Svěřila jsem se se vším dceři, ta říkala, ţe bych na tom

strašně prodělala, ţe se nastěhuju k ní a pomůţe mi se z toho dostat.

11) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem?

Nevyuţila jsem ničeho.

12) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní?

Ţádné neznám, vnučka říkala, ţe uţ se na to na školách začínají zaměřovat, aby lidi

nenaletěli na ty lákavé výhodné půjčky, ale to za nás nebylo.

13) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými

závazky?

Ne, ne já jsem nekontaktovala nikoho. Já uţ nikomu nevěřím.

14) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce?

Nemám, ani náhodou. Všichni chtějí akorát vydělávat a neberou ohledy. Klidně na

neštěstí jiných.

15) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli?

Na vnuka, který mi dovedl toho křiváka, díky kterému mám exekuci, se ještě zlobím,

ale vnuk se mi byl omluvit, ţe netušil co je ten chlápek zač. Takţe tam se to myslím,

urovná. No a nejvíc jsem vděčná mojí nejmladší dceři, ţe mi s tím vším pomáhá a

příští týden se k ní budu stěhovat. Aspoň jí pomůţu s domácností. K sousedce budu

chodit na kafíčka a snad jí postupně dluhy splatím.

16) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání?

Na zaměstnání ţádný, jsem v důchodu. Chtěla bych si najít nějakou práci alespoň na

pár hodin týdně, ale je to těţké něco najít i pro mladé lidi, natoţ tak pro starou bábu.

17) Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?

Zdravotní stav se hodně zhoršil, ten poslední rok byl strašný. Manţel zemřel, dluhy, i

to stáří dělá samo o sobě svoje. Bolí mě záda, klouby, musím pouţívat francouzskou

hůl, abych vůbec někam došla.

18) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty?

Jak se říká, v nouzi poznáš přítele. Vidíte, mám 4 děti a jen jedno z nich mi nabídlo

pomocnou ruku. Od začátku jsem neměla být tolik hrdá a všechny finanční problémy

s dcerou řešit.

19) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem?

Úplně stejně určitě ne. Řešila bych všechno s dcerou. Ta se v těchto věcech víc vyzná

jak já.

Děkuji za rozhovor

Příloha č. 5

Libor 27 let

1) Jaké je Vaše rodinné zázemí (rodinný stav, počet dětí, úplnost rodiny) a zaměstnání?

Dobrý den. Jsem svobodný a zatím ţádné děti nemám. Snaţím se podnikat.

2) Uveďte, proč jste si poprvé půjčili a na co ta půjčka byla?

Dříve jsem pracoval pro jednu velkou firmu, takţe můj ţivotní standart byl dost

vysoký. Pak jsem ale přišel o zaměstnání. Nemohl jsem si uţ dovolit značkové

oblečení, luxusní večeře, kupovat přítelkyni drahé dárky a dovolené, ale také jsem

nechtěl přijít o přítelkyni. Svou nezaměstnanost jsem bral jako dočasnou. Proto jsem

se rozhodl půjčit na dovolenou.

3) Podle jakých kritérií jste se rozhodovali při zřízení půjčky?

Šel jsem ke svému známému, který je nezávislým finančním poradcem, dal mi mnoho

rad, ale moc jsem ho neposlouchal, protoţe jsem si nakonec stejně na tu dovolenou

půjčil. Má kritéria byla ta, ţe jsem potřeboval ty peníze rychle, s co nejniţším

úrokem.

4) U jaké finanční instituce jste si půjčili?

Nakonec jsem si vzal úvěr v bance, kde mám vedený účet uţ spoustu let.

5) Jaký byl důvod nesplácení závazku?

Hlavně to byla nezaměstnanost a těţko se mi zvykalo na to, ţe si nemůţu dovolit

koupit to co doposud.

6) Jakým způsobem jste se dostali do dluhové pasti?

Tak jak jsem uváděl, vedla k tomu hlavně má nezaměstnanost, půjčka na dovolenou,

to co jsem měl naspořené se postupně utratilo nejen na té dovolené, ale zkrátka jsem

si finanční problémy nepřipouštěl a ţil tak jak jsem byl zvyklý.

7) Poţádali jste rodinu či přátele o pomoc při splácení dluhů?

To jaký mám problém jsem si uvědomil aţ kdyţ došly peníze a já zjistil, ţe nemám na

benzín do auta, nemám na nájem a kdyţ tohle zjistila i má tehdejší přítelkyně, tak se

na mě vykašlala. Takţe jsem neměl v té době vůbec nic. Poţádal jsem o pomoc

svého kamaráda, co se ţiví finančním poradenstvím.

8) Hledali jste pomoc se splácením závazku u finančních institucí?

Ano, obrátil jsem se na toho mého kamaráda, pracuje v jedné finanční poradně.

Jaký měli věřitelé postoj k nesplácení Vašeho závazku a jakým způsobem jej

vymáhali?

Problém jsem začal řešit naštěstí včas. Z banky mi akorát volali, ţe se neprovedla

splátka úvěru a upozornili mě, ţe by mohlo následovat nařízení exekučního řízení.

Coţ mě donutilo jednat.

9) Nabídli Vám finanční instituce nějakou formu preventivního programu proti

zadluţení domácnosti?

Finanční poradna pořádá kurzy finanční gramotnosti, které mi nabídla. Dostal jsem

kontakt na osoby, co poskytují bezplatné dluhové poradenství a moţné individuální

konzultace.

10) Vyuţili jste nějaký druh preventivního programu a s jakým výsledkem?

Tehdy jsem vyuţil hlavně ty individuální bezplatné konzultace, které mi opravdu

pomohly. Za nějaký čas aţ jsem se dostal z nejhoršího, jsem absolvoval i některé

kurzy zaměřené na finanční gramotnost a dluhovou problematiku, jelikoţ jsou tyto

kurzy většinou zpoplatněné.

11) Myslíte si, ţe preventivní programy nabízené finančními institucemi jsou efektivní?

Ano, myslím, si ţe ano. Jediný problém vidím v tom, ţe jsou většinou zpoplatněné.

Takţe si je člověk, který je jiţ zadluţený nemůţe dovolit. Největší efektivnost kurzů

pořádaných finančními institucemi vidím uţ na základních a středních školách.

12) Kontaktovali jste ve svém okolí finančního poradce z důvodu pomoci se svými

závazky?

Ano, kontaktoval. Svého známého.

13) Po zkušenostech s půjčkami máte důvěru ve finanční instituce?

Jak které. Určitě bych si nepůjčoval u nějakých pochybných úvěrových společností

za nehorázný úrok. Kdyţ uţ, tak jedině u banky. A hlavně předem zváţit, zda je

půjčka opravdu nutná.

14) Měl dluhový závazek vliv na Vaše rodinné prostředí a vztahy s přáteli?

Spíše celkově špatná finanční situace se podepsala na tom, ţe mě opustila

přítelkyně. Přišel jsem také o pár přátel, kteří kdyţ zjistili, ţe mám finanční

problémy, tak se ode mě odvrátili.

15) Jaký mělo zadluţení vliv na Vaše zaměstnání?

Velký. Díky ztrátě zaměstnání jsem se dostal do takových problémů. Nyní uvaţuji o

tom, ţe bych začal podnikat, ale musím pečlivě zváţit všechna rizika neţ se do

něčeho pustím.

Do jaké míry ovlivnilo zadluţení Váš zdravotní stav?

Ani moc ne. Je fakt, ţe jsem býval zvyklý chodit do posilovny kaţdý druhý den, takţe

utrpěla akorát má tělesná schránka.

16) Změnili se zadluţením Vaše ţivotní hodnoty?

Docela ano, víc si uvědomuji, ţe peníze nejsou všechno. Jsem i rád, ţe se tou mou

situací protřídili lidé kolem mě. Poznal jsem alespoň komu na mě záleţí jen díky

prachům.

17) Řešili byste svou finanční situaci s odstupem času stejným způsobem?

Teď bych si uţ nepůjčoval na tu dovolenou a taky místo toho abych pořád stejně

utrácel, tak bych se víc mírnil a víc myslel na zadní kolečka.

Děkuji za rozhovor