Univerzitní noviny - listopad/prosinec 2014

Jsem střelecAnketa k roku 1989 Technika pro zdraví

Hodnotit uplynulé roky ohlédnutím zpět, je (jak už jsem kdysi prohlásil) přibližně totéž, jako dí-vat se na krajinu z letadla nebo snad lépe z pev-ného vyvýšeného místa, nějaké hory či kopce. Nutně se ztrácí smysl pro drobnosti. Z určitého odstupu se nerozeznává fialka od kopřivy, ale stále je dobře patrné, že jistý kus země je ob-dělaný, a jiný zanedbaný. Mám-li jako emeritní rektor hodnotit období let 1992–1998, pak asi musím vystoupit na obrazný pahorek přijatého strategického záměru Západočeské univerzity v Plzni a rozhlédnout se kolem.

Chci to udělat se vší pokorou a snahou za-znamenat období mého rektorování tak, abych

přispěl k pochopení počátku našeho směřování. Přitom samozřejmě o mou osobu zas tak mnoho nejde.

Jak to všechno začalo

Strachem. Ne o sebe, ale o studenty. Když však v listopadu 1989 vyšli do ulic i „škodováci“, oba-vy pomalu přerůstaly v nadšení. Mnoho lidí si začínalo uvědomovat celou tu spoustu otevře-ných možností. Studentská sametová revoluce se podařila. Díky za všechny ty vzniklé možnosti. Upřímně jsem v ni věřil a věřím dodnes, že byla převážně studentská, byť později ukradená. Vě-

řím, vždyť vím, co chtěli naši stávkující studenti i jak riskovali. My, kteří během studentské stáv-ky spřádali na VŠSE plány na uspořádání věcí příštích, jsme se jen přidali. Sílící myšlenka na vznik univerzity v Plzni tentokrát nebyla vůle jedince, ani rozhodnutí nějakého výboru, ale stékající se pramínky mnoha nápadů, jako ved-lejší produkt nového společenského uspořádání. Záhy se myšlenka VŠSE začala uskutečňovat vznikem nových fakult – Fakulty aplikovaných věd, Fakulty ekonomické, aniž by se podstatně měnilo řízení rektorátem.

Více na straně 6

Zeptali jsme se v kampusu na Borských polích studentů na to, co jim říká pojem sametová re-voluce a listopad 1989.

Najdete na straně 3

Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plz-ni byl akreditován nový magisterský studijní obor Konstrukce zdravotnické techniky.

Najdete na straně 28

S Michalou Heinrichovou o prolínání studia na Fakultě právnické a vášně pro sportovní střelbu, která ji dovedla k českému rekordu.

Najdete na stranách 18-19

www.zcu.cz listopad 2014 / ročník 4 / číslo 2 / vydává Západočeská univerzita v Plzni

První rektor ZČU Jiří Holendavzpomíná

Úvodník / Tomáš Kotouč

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

byl jsem požádán, abych zavzpomínal na dobu před pětadvaceti léty. Byla to doba plná emocí. Ze začátku to byla zloba, to když jsem se z rádia Svobodná Evropa v pátek v noci 17. 11. 1989 do-zvěděl, co se v Praze právě odehrálo. Potom při prvních schůzkách na koleji, ve škole a konečně v úterý v posluchárně v „Lenince“ to byly obavy - nevěděli jsme, kdo nás poslouchá, kdo je provo-katér, jak se k tomu postaví vedení školy, zda bu-deme ještě zítra studovat. Na schodech do této posluchárny nás soudružka, vyučující mezinárod-ního dělnického hnutí, mlátila svou holí. V této posluchárně se po bouřlivé debatě dohodlo, že studenti VŠSE jdou také do stávky. Zde se za nás jako první učitel velmi kategoricky postavil Jiří Holenda, budoucí rektor VŠSE a později i ZČU. Zároveň to byla naděje, že se to snad již zlomí. Druhý den brzo ráno to byl strach, to když jsme ještě za tmy vylepovali plakáty a někdo přišel s tím, že ze Škodovky vyjíždějí lidové milice a že se neví, zda na nás, nebo na Prahu. Byla to fáma. Ve čtvrtek jsme se s bratrem před posledním ve-černím autobusem na kolej do Malesic zastavili

na sekanou v hospodě a tam nám dělníci na-dávali, že za jejich peníze stávkujeme. Dnes si možná mnoho lidí myslí, že tu změnu chtěl každý a dělal pro to vše. Na VŠSE nás bylo 2 200 stu-dentů a stávky se aktivně účastnilo lehce přes 200 studentů, tj. cca 10 %, ostatní byli prostě na koleji nebo na lyžích. Ta samá situace byla i na ostatních VŠ v Plzni - na PEF a LF. Další dny to byla euforie - aktivní, kreativní práce na be-sedách, plakátech, letácích, atd. Ale také pocit odpovědnosti. Člověk okolo sebe viděl spoustu naivity, ale také nadšení a soudružnost. Získal jsem různé zkušenosti, např. jsem si vyzkoušel, jak snadno se dá manipulovat s davem a uvědo-mil si, jak je to nebezpečné. Bylo mnoho situací, které bych rád prožil znovu, a byly i takové, které bych nerad, aby se opakovaly. Např. to, když nás asi jen 120 studentů hlasovalo, kdo má ze školy odejít, a kdo „jen“ přestat učit. Tenkrát to byla zlomová doba, plná nadšení, očekávání a někdy i rozčarování.

Tomáš Kotouč / analytik IS, CIV

TirážNa tradičním slavnostním zasedání Vědecké rady ZČU, která se konala 5. listopadu 2014, udělila rektorka Ilona Mauritzová čestný dokto-rát Stevenu Hellerovi z univerzity v New Yorku. Významné osobnosti a vynikající studenti poté převzali v univerzitním kampusu v Plzni na Bo-rech pamětní medaile a stipendia.

V úvodním projevu reflektovala rektorka Ilona Mauritzová blížící se 25. výročí sametové revo-luce. „Dnešní generace studentů vysokých škol jsou synové a dcery těch, kteří před 25 lety našli odvahu říci, co si myslí. Domnívám se, že jim cosi nepsaného dlužíme, byť to podobu materiálního dluhu nemá. Jde o morální závazek. O fakt, že historie, kterou před pětadvaceti lety psali, není zapomenuta,“ uvedla rektorka Mauritzová (celý projev najdete na stranách 4-5).

Čestný titul „doctor honoris causa“ byl udě-len Stevenu Hellerovi, který je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti designu a umělec-ké kritiky (medailonek Stevena Hellera najdete na straně 29).

Na slavnostním zasedání byli také představe-ni noví profesoři a docenti. Pamětní medaili ZČU za vynikající vědeckou práci v oblasti termodyna-miky a termické analýzy převzal Jaroslav Šesták z výzkumného centra Nové technologie. Pamětní medaili za dlouholetou významnou činnost pro ZČU obdrželi její pracovníci Jiří Kotlan, Václav

Mentlík, Tomáš Tománek, Edvard Leeder, Petr Heller, Josef Rosenberg, Přemysl Raban, Franti-šek Vávra, Jiří Křen, Ivan Koutecký, Tomáš Jílek, Elke Mehnert, František Pelikán, František Ste-ker a také plzeňský biskup František Radkovský.

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Jiří Struček poté předal deseti vynikajícím studentům stipendium Plzeňského kraje, primátor Martin Baxa obdobně ocenil deset studentů stipendiem města Plzně. Mimořádné stipendium za vynikající studijní výsledky pak udělila rektorka Ilona Mau-ritzová dvanácti úspěšným studentům ZČU.

Kamila Kolářová / rektorát

Slavnostní Vědecká radaRedakční radaRenata Kroupová, Vnější vztahy ZČUTereza Králová, kancléřka ZČUKamila Kolářová, tisková mluvčí ZČUJana Vaňková, proděkanka FPEJaroslav Fiřt, FELPetr Kavalí ř, NTC ZČU

ŠéfredaktorJaromír Novák, Vnější vztahy ZČU

Grafická úpravaJan Ježek, Vnější vztahy ZČU

Západočeská univerzita v Plzniodbor Vnější vztahyUniverzitní 8, 306 14 Plzeň[email protected]+420 377 631 078Fotografie: Jiří Šimeček, Zuzana Uhlíková Tisk: Euroverlag, s. r. o.Toto vydání vyšlo nákladem 2000 kusůEv. č. MK 41402/2011 OMA

Uzávěrka příštího čísla je 30. ledna 2015

Lada ZadranskáFakulta aplikovaných věd

Jako první mně naskočí cinkání klíči, které spus-tilo státní převrat, pak studentská stávka, po-chod Národní třídou. Každopádně to byl výrazný milník v našich dějinách, a i když jsem dobu před listopadem nezažila, jsem ráda, že můžu žít v té svojí a svobodně.

Štěpán RejhonFakulta strojní

Pokud si dobře vzpomínám na hodiny dějepisu, bylo to povstání studentů v listopadu 1989. Za-čalo demonstrací na Národní třídě, která byla brutálně rozehnaná pořádkovými silami, kte-ré tehdy řídila Komunistická strana. To vedlo k tomu, že začali studenti stávkovat, a postupně se k nim přidali i herci a dělníci z továren. My-slím, že krátce po tom byl zvolený Václav Havel prezidentem.

Barbora JůzováFakulta aplikovaných věd

Mě napadá konec Komunistické strany u nás a začátek parlamentní demokracie. Začalo to demonstrací, která měla připomenout události z roku 1939, konkrétně zastřelení studenta Jana Opletala nacisty. Demonstrace byla rozehnána, ale další den se rozší řila po celém Českosloven-sku stávka a režim následkem ní padl.

Jana PálenskáÚstav jazykové přípravy

Myslím, že to bylo 17. listopadu 1989 a že šlo o studentskou stávku za větší svobodu při stu-diu a možnost vycestovat do zahraničí, ale víc vám neřeknu, nezlobte se...

Kamila VáchalováFakulta právnická

Stávka, cinkání klíči, legrační hesla a Václav Ha-vel na balkóně toho vydavatelství… jak ono se jmenovalo… Melantrich myslím. Ne, vážně, to ví snad každý, listopadový převrat, během kte-rého padla vláda a komunistický režim.

Petr MikolášekFakulta pedagogická

V Praze na Albertově se sešli studenti, aby ucti-li památku Jana Opletala, zastřeleného v roce 1939 nacisty. Potom se vydali pokojným po-chodem směrem na Národní třídu, kde došlo ke střetu s policejní zásahovou jednotkou a mnoha násilným potyčkám. Řada demonstrujících byla zraněna, protože zásah byl velmi agresivní. Dru-hý den začaly stávkovat v celé zemi vysoké ško-ly a k nim se přidali i herci pražských divadel. Stávka se rozší řila po celém Československu a vyústila v pád Komunistické strany a tehdejší-ho totalitního režimu. Víte, tohle je můj koníček, takže asi nejsem úplně typický respondent...

Jan HejcmanFakulta strojní

Ano, 17. listopad., Václav Havel, Občanské fó-rum... a scénka Kaisera s Lábusem, která byla myslím zasazená někam do současné doby a kde se učitelka ptala právě na 17. listopad, a nikdo nevěděl. Pak ještě Karel Gott a Karel Kryl, jak společně zpívají českou hymnu na balkóně nad davem lidí...

Lucie MatouškováFakulta elektrotechnická

To byl myslím převrat, studenti stávkovali a za-sahovala policie a asi byl i nějaký mrtvý? Taky mi něco říká Palachův týden, ale nejsem si jistá, jestli to nebylo v roce 1968… a byl to rok, kdy skončila vláda komunistů.

Václav Klír Fakulta filozofická - Mezinárodní vztahy

17. listopadu 1989. Převrat režimu. Došlo k de-monstraci studentů. Studenti uspořádali de-monstracii ke vzpomínce studentů (okupace). Tématem byla svoboda, volba více stran. Poli-cajti je zbili a reagovala na to i širší veřejnost.

Od sametové revoluce letos uplynulo čtvrt století. Co říká pojem dnešním studentům, generaci, která studuje vysokou školu dnes, jsme se ptali v kampusu na Borských polích. I když otázka “Co vám říká sametová revoluce?” vzbudila nejčastěji překvapení, po chvilce se dotazovaní studenti rozpovídali a bylo znát, že tato historická událost není jen pojmem z učebnice, ale živá vědomost.

Co vám říká sametová revoluce?

Sametová revoluce (slovensky nežná revolúcia) je označení období revolučních změn v Česko-slovensku mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demo-kratické. K urychlení změn přispěl rozpad býva-lého východního bloku a narůstající nespokoje-nost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi.

Revoluce se označuje jako „sametová“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje (jedná se o modelový příklad praktického využi-tí nenásilné akce, jejímž výsledkem byla hlubo-ká celospolečenská změna). Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřej-

nou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život.

Není zřejmé, kdo poprvé užil označení „same-tová revoluce“. Podle Petra Pitharta panuje sho-da, že to byli nějací zahraniční novináři. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revo-luce, u kterých je moc získána bez násilí. Využíval se například i pro převrat v Gruzii, který se řadí mezi tzv. „barevné revoluce“ a v roce 2003 vedl k pádu prezidenta Eduarda Ševardnadzeho.

Pád Komunistické strany, abdikace vlády a předání moci do rukou Občanského fóra byl velmi rychlý proces, který nikdo z opozičních řad neočekával. Vzhledem k tomuto faktu ne-bylo Občanské fórum připraveno převzít plně

výkonnou moc nad státem, a tak muselo při-stoupit na kompromisní řešení. Nepodařilo se zcela odstavit od moci komunistický aparát, je-likož opoziční síly neměly dostatek kvalifikova-ných lidí. Následkem toho byla část význačných pozic ponechána v rukou komunistů a komunis-tická strana nebyla oficiálně zakázána jako to-talitní. Někteří historikové označují tento stav jako druh politického obchodu Občanského fóra a KSČ, kdy zákaz Komunistické strany nebyl prosazen výměnou za zvolení Václava Havla do čela státu. Soudí se, že zákaz Komunistické strany mohl být vydán po volbách v roce 1990, ale návrh tehdy neprošel.

Jak to vlastně bylo?

www.zcu.cz u-noviny / strana 3

Ilona MauritzováProjev ze slavnostní Vědecké rady

Magnifici, Spectabiles, Honorabiles, vážení vzácní hosté, milé studentky a studenti, dámy a pánové!

Slavnostní zasedání Vědecké rady Západo-

české univerzity v Plzni má v letošním roce dvě vzájemně propojené dimenze. Jsou jimi historie a budoucnost. Cestu budoucnosti otevřeli stu-denti z dnešního pohledu v historii, před 25 lety, v listopadu 989. Nebáli se dát svým masovým vystoupením komunistickému režimu najevo, že nemá pro další vývoj společnosti vůbec žádný význam, neboť je protidemokratický, represivní, a tím ve svém důsledku protilidový. Jejich od-vaha nebrala v úvahu možné následky pro ně samotné.

V tehdejší, nově se rodící éře jsme předpoklá-dali vzájemný soulad mezi morálními hodnotami a ekonomickými procesy. Soulad, který měl při-vést naši republiku zpět mezi přední státy svě-ta v integraci se západním společenstvím, kam jsme historicky patřili. V průběhu let se však základní hodnoty listopadu 1989 začaly od sebe vzdalovat. Nejprve zvolna a možná nepozorova-ně, neboť jsme žili převratnými společenskými a systémovými změnami. Probíhající procesy předbíhaly právní rámec. K souladu obou faktorů - měřeno zpětným pohledem - nebyl zřejmě do-statek vůle. A tak původní vize plnohodnotného života v demokratické společnosti byla zastiňo-vána měřítkem peněz, korupčním prostředím, osobními a skupinovými zájmy. Význam morál-ních hodnot oslaboval.

Dnešní generace studentů vysokých škol jsou synové a dcery těch, kteří před 25 lety našli od-vahu říci, co si myslí. Domnívám se, že jim cosi nepsaného dlužíme, byť to podobu materiální-ho dluhu nemá. Jde o morální závazek. O fakt,

že historie, kterou před pětadvaceti lety psali, není zapomenuta. Zmíněný závazek vnímám pro-střednictvím podpory vstupu mladé, progresivní generace do veřejného prostoru ve všech jeho oblastech a úrovních. V historii otevřeli mladí budoucnost nám. Dnes je řada na nás, abychom otevřeli budoucnost generaci jejich potomků. Dejme jim šanci, aby svojí odvahou k diskuzi a či-nům posunuli společně s námi českou společnost tam, kam ji v listopadu 1989 nasměrovali jejich rodiče. Zpět mezi přední státy světa.

Dosažení vize mezinárodní konkurenceschop-nosti České republiky není dnes jednodušší, než tomu bylo před 25 lety. Naopak. Globalizovaný svět, plný moderních informačních technologií - a v řadě případů rozpadu lidských hodnot v re-gionálních konfliktech - přináší dříve netušená ohrožení a výzvy. Ocitáme se v bodu propojení historie s budoucností. To s sebou přináší spous-tu rizik, ale také hodně nadějných příležitostí. Ohrožením a rizikům můžeme čelit morálními principy a hodnotami, avšak míru úspěchu lze jen těžko předvídat. Výzvy a příležitosti vnímejme jako naši šanci na plnohodnotný život v demo-kratické, bohatší a sociálně spravedlivější spo-lečnosti.

Právě letošní zahájení akademického roku je pro Západočeskou univerzitu v Plzni tím pomy-slným vstupem do budoucnosti. Otevřeli jsme Evropské centrum excelence Nové technologie pro informační společnost, Centrum technic-kého a přírodovědného vzdělávání a výzkumu a v rámci projektu RIPO jsme rozší řili a moder-nizovali prostory univerzitní knihovny. Přibližuje se otevření dalších tří výzkumných center z OP VaVpI. Budou jimi RTI - Regionální technologic-ký institut, RICE - Regionální inovační centrum elektrotechniky a CENTEM – Centrum nových

technologií a materiálů. Široce se tak otevírá prostor výzkumu pro inovace v aplikační sféře a pro kvalitní vzdělávací proces na špičkové materiální základně, s propojením na výzkum-né týmy v mnoha oblastech. V tom mimo jiné spatřuji další šanci vytvářenou dnešním stu-dentům. Mnozí z nich se stanou talentovanými vědci nebo akademiky v celém spektru oborů, souvisejících s heterogenní strukturou naší univerzity. Při svém profesním růstu se setkají se zkušeností a erudicí významných osobností a týmů ZČU. Budou provázeni touhou objevovat nové, dosud nepoznané peripetie v různých ob-lastech technických a společenských věd. Vyu-žijí možnosti svobodně bádat i neustále překo-návat horizonty poznání, a naplní tak podstatu vzdělávání a výzkumu v univerzitním prostředí. Společně promluví do budoucnosti České repub-liky a přispějí k růstu jejího postavení ve světě.

Vážené dámy a pánové, Pro vysoké školství nastává nové období

v hodnotících parametrech vzdělávání a výzku-mu. Tyto parametry nemají dosud definitivní obrysy. Nezávisle na této skutečnosti jsem pře-svědčena, že Západočeská univerzita v Plzni je dnes, na prahu budoucnosti, v dobré kondici. Je konkurenceschopným, vnitřně strukturovaným avšak společným univerzitním týmem, připrave-ným změny reflektovat. Jsem přesvědčena, že kvalitním vzdělávacím procesem, excelencí ve výzkumu a aktivním plněním třetí role tento tým zvýší prestiž a společenské postavení Západo-české univerzity v Plzni.

Děkuji Vám za pozornost.

www.zcu.cz u-noviny / strany 4–5


Musím připomenout, že na VŠSE jsme měli řadu skvělých studentů, kteří tvrdě vyžadovali apo-litičnost vysoké školy. V pozdějších debatách o složení akademických senátů nechtěli rovné zastoupení akademici/studenti 50/50. Chtěli pouze právo veta v otázkách týkajících se studij-ní agendy. Jejich názor, že student má mít dost času na studium, kterému se především musí věnovat, mně imponoval.

Překvapili mě také tím, že se na vlastní pěst rozjeli do vysokoškolských institucí po celé Ev-ropě, kde o našich snahách informovali jejich vedení. O tom jsem se však dozvěděl později (již jako studenty navržený a senátem zvolený rektor VŠSE), když jsem byl na některé školy pozván. Byl to jeden ze zdrojů naší slibně se roz-víjející mezinárodní spolupráce. Za to vše patří těmto aktivním studentům ze stávkového výbo-ru náš dík. Dík za jejich nasazení i rozum!

Založení univerzity

Založení univerzity je vždy událostí s dale-kosáhlými důsledky. Karel IV. výslovně říká, že zakládacím aktem má na mysli především „prospěch a blahobyt... našeho dědičného českého království“.

My, kdo jsme uvažovali o založení univerzity již před rokem 1989 a kteří jsme pochopili vhod-nost okamžiku ke spojení vysokoškolských insti-tucí v Plzni, jsme začali neprodleně připravovat koncepci univerzity kombinovaného typu. Naším vzorem nebyla, a ani nemohla být, Karlova uni-verzita, ani žádná univerzita v Československu.

Vycházeli jsme z dávno zřejmé skutečnosti, že meze mezi vědními obory mizí, a tudíž by měly padnout i ostré hranice mezi fakultami. Zdůraz-ňovali jsme, že univerzita není seskupení zcela nezávislých fakult, ale kvalitativně nový celek. Předobrazem – poeticky řečeno – byla katedrá-la sv. Bartoloměje se svými stejně mohutnými pilí ři, sklenutými v monumentální celek.

Přál jsem si, aby Západočeská univerzita cíle-vědomě vytvářela analogický, velkoryse ucelený prostor činností. Pilí ře fakult vzájemně propoje-né výrazným žebrovím interfakultního působení kateder, mezioborových studijních programů a celouniverzitní nabídkou certifikátových stu-dií. Mohutnost fakult pak spočívá v důsledném plnění přijatého poslání. Žádný pilí ř (žádná fa-kulta) si nenárokuje výsadní roli, nevypíná se nad ostatní a každý pilí ř chápe podstatu svého poslání v tom, že je částí většího celku. Žádný pilí ř není zbytečný, pokud se nevychyluje. To je

mé vidění trvale proklamovaného symetrického, modelu Západočeské univerzity.

V původním návrhu z roku 1990 se uvažovalo dokonce o koncepci univerzity tvořené odborný-mi ústavy, tj. bez fakult. Toto netradiční pojetí však narazilo na odpor, vycházející především z tradice, která však není vždy nejlepším rád-cem. Nově vytvářená vize vyústila v rozhodnutí o interfakultním působení kateder. Katedra pak měla příslušet k té fakultě, na které bude moci dovést studenty k nejvyššímu dosažitelnému stupni vzdělání – ke studiu doktorskému. Počí-tali jsme s jediným centrálním úřadem, s jedním zahraničním oddělením, s jedinou knihovnou a počítačovým centrem. Vše jsme připravovali tak, aby na univerzitě nebyly podpůrné katedry (bez vlastní výrazné odborné činnosti).

Ve stanovisku kolegia rektora VŠSE (září 1990) se mj. píše: „V zájmu plného zajištění souladu mezi posláním Západočeské univerzity a potřebami regionu navrhuje kolegium rektora zřídit Regionální radu rozvoje univerzity (RRRU) se zastoupením představitelů nejdůležitějších průmyslových podniků, státní správy, kultur-ních institucí a terciární sféry. Tato RRRU by mj. posoudila vhodný okamžik zahájení bakalářské-ho studia na příslušných fakultách univerzity

Vzpomínky emeritního rektora doc. RNDr. Jiřího Holendy, CSc. na dobu, kdy vznikla Západočeská univerzita v Plzni a na události, které jejímu založení předcházely.

Jak to všezačalo


28.9.1991jmenovánJíří Holenda

1.3.1998jmenovánZdeněk Vostracký

s předstihem na základě vznikajících podmínek a potřeb regionu. Jednotlivé fakulty jsou připra-veny takové studium realizovat.

Chceme zároveň upozornit na velice příznivé územní předpoklady rozvoje univerzity. V územ-ním generelu je vyčleněna vhodná oblast na okraji města Plzně, která umožňuje komplexní výstavbu univerzitního areálu včetně technolo-gického parku. V něm se již realizuje výstavba části Fakulty strojní. Máme za to, že soužití technických i humanitních fakult v tomto kom-plexu tak vytvoří předpoklady nejen pro reali-zaci všestranného studia, ale i pro tvorbu op-timálního duchovního prostředí. Těsná územní spojitost s největším strojírenským podnikem ŠKODA i nově rozvíjená vzájemná spolupráce s ním patří rovněž mezi základní předpoklady rozvoje univerzity. Současné vedení podniku i závodů ŠKODA sdílí stejný názor a plně vznik nových fakult i univerzity podporuje právě tak, jako představitelé města Plzně.“

Poměrně složitá jednání VŠSE s vedením bývalé Pedagogické fakulty Plzeň vyvrcholila sepsáním dohody, která trvale svědčí o předse-vzetí zúčastněných stran. Z tohoto materiálu je možné se přesvědčit i o vůli jeho plnění.

Založení Západočeské univerzity v Plzni jsem chápal jako akt dané možnosti. Při tvorbě vize ZČU jsme samozřejmě brali v úvahu ideje uni-verzity, jejichž stručnou charakteristiku jsme pro tyto účely pořídili z literatury o školské politice v Evropě i u nás. Zároveň jsme tvořením vize Zá-padočeské univerzity formulovali dílčí myšlenky

jednotlivců, kateder i fakult do vlastní ucelené univerzitní ideje. Mojí rektorskou povinností bylo předložit takové vize a takový strategický i operativní plán rozvoje, které byly závazné pro všechny složky univerzity. Ideu, která by oslovila všechny členy akademické obce natolik, aby se s ní podrobně seznámili, upřeli k ní pozornost, usilovali o její naplnění. Jen tak se vize může prosadit do života. A nelze váhat, protože velmi důležitou roli hraje čas. Připomeňme, že podle Humboldta se onen „těžko odhadnutelný bod, v němž vejdou myšlenka a skutečnost dobrovol-ně jeden do druhého“, snadno promešká.

V prvním strategickém záměru z roku 1996, který byl konzultován s vedením města Plzně a oponován i rektorem Keplerovy univerzity v Linci, jsme jasně deklarovali regionální poslá-ní ZČU. Samozřejmě trvale odmítám pejorativní označení regionální univerzita, ale zdůrazňuji tu pouze odpovědnost za rozvoj Plzeňského kra-je. Tu jsme prokázali i iniciativou ve vytváření technologického parku. Z ekonomických důvodů jsme razili princip integrace činností (organi-začních i pedagogických), zatímco důsledná de-centralizace rozhodovacích pravomocí a s nimi spojených odpovědností měla zajistit prostor pro iniciativu.

Při úpravách strategického záměru dalšího rozvoje je podle mého daleko důležitější široká účast zaměstnanců, studentů i zástupců institucí z regionu, než jeho precizní, detailní zpracování.

Značný důraz je nutné klást na další prolínání fakult, na otvírání nových, perspektivních studij-

ních programů i na případné utlumování progra-mů stávajících. Vedení pak musí citlivě předjímat budoucí pohyb celé společnosti, pečlivě zvažovat obsazování rozhodujících funkcí na rektorátu a tr-vale odpovídat na dvě základní otázky:1. Děláme dobře to, co děláme?2. Je vůbec dobré to, co děláme?Druhá otázka je ovšem důležitější. Po vypraco-vání inovace záměru musí následovat rozvážná, ale energická rozhodnutí zajišťující postupné na-plňování přijaté strategie.

O tom, že jsme byli schopni předsevzetí na-plnit, svědčí kromě přijetí ZČU do svazku evrop-ských univerzit i řada dalších úspěchů, kterých univerzita jako celek dosáhla. Stačí si uvědomit desítky podepsaných dohod se zahraničními partnery, rozsah mezinárodní spolupráce, počet získaných projektů v rámci TEMPUSU i počet dalších grantů.

Ke strategickému plánu univerzity z roku 1996 přibyly jaksi v druhém kole strategické záměry všech fakult. Některé ze záměrů byly vedením ZČU vráceny k přepracování zejména proto, že nedůsledně reagovaly na nutnou změnu, a to na přechod od kvantity ke kvalitě. Fakulty se nadále nemohou „živit“ stále se zvyšujícími počty stu-dentů. Musí se v daleko větší míře než dosud vě-novat výzkumu, bádání, tvůrčí činnosti i aktivitám zajišťujícím mimorozpočtové prostředky.

Jiří Holenda / emeritní rektor ZČUpřevzato z publikace 20 let, ze vzpomínek emeritních rektorů, připravila Anna Vaverková

Jak to všezačalo


28.1.2004jmenovánJosef Průša

1.3.2011jmenovánaIlona Mauritzová

Pro nás, pamětníky, čas uplynul velmi rychle; ne-můžeme ani uvěřit, že už se to stalo tak dávno. Naše vzpomínky jsou stále živé, a to zejména proto, že pro většinu z nás léta 1989–1990 byla obrovským předělem v našem životě. Málokdo věřil, že se ještě za svého života dočká svobody a demokracie. Nikdy nezapomeneme na atmo-sféru té doby, na obrovské nadšení a odhodlání zcela nezištně a s velkým nasazením pomáhat navrátit zem do Evropy. Náhle se otevřely dveře do světa - s možností cestování, poznávání toho „jiného“ světa, navazování spolupráce se za-hraničními partnery, přístupu k zahraniční vědě a kultuře. To vše bylo nádherné a každý toužil okamžitě těchto možností využít. Brzy se ukáza-lo, že náš návrat do Evropy nebude tak snadný a rychlý, jak jsme si představovali. Po čtyřiceti letech izolace nám pro styk s vnějším světem

chyběla řada znalostí, z nichž jedna z velmi zá-važných byla nedostatečná znalost cizích jazyků, a tudíž velmi omezená schopnost komunikace.

Tento nedostatek jsme si uvědomovali všichni, zejména však ti mladí, kteří studium jazyka zane-dbávali, a to i proto, že si mysleli, že ho nikdy ne-budou moci použít. Přístup k jazykům se okamžitě a radikálně změnil. Studenti vyžadovali zvýšení počtu hodin jazykové výuky, někteří si dokonce prodloužili studium o semestr nebo dva, aby do-honili, co v minulosti zameškali. Pro zvláště nad-šené studenty bylo po vzoru Brunelovy univerzity zavedeno studium, které vedle odborných před-mětů zahrnovalo i devět hodin výuky anglického jazyka týdně. V krátké době byli tito studenti při-praveni pro studium na britských a amerických univerzitách, což se mnohým z nich podařilo díky evropským projektům a americkým grantům.

Z atmosféry nenasytného zájmu o jazy-ky vzešel i nápad na založení letní jazykové školy. Museli jsme řešit řadu problémů: jak zvládnout náročnou organizaci bez předcho-zí zkušenosti, kde najít lektory i vhodné místo pro její konání. S rektorem Holendou jsme se hned v lednu 1990 vydali na Filozofickou fakul-tu Karlovy univerzity v Praze sbírat zkušenosti. V mnohém jsme se poučili, ale zároveň jsme se rozhodli, že naše letní škola zdaleka nebude jen letní školou češtiny pro cizince, ale že pro-pojíme zájem našich studentů o cizí jazyky se zájmem zahraničních studentů o studium češ-tiny. Nikdy jsme tohoto rozhodnutí nelitovali; přítomnost českých i zahraničních studentů a lektorů vytvářela od samého začátku jakýsi svět v malém, který umožňoval nejen výuku, ale i přirozenou komunikaci.

Vzpomínky a dojmy na první léta Mezinárodní letní jazykové školyV těchto dnech je tomu čtvrt století, co se zrodila myšlenka na založení Mezinárodní letní jazykové školy. Pro mladou generaci je to vzdálená historie, zejména pro ty, kteří nebyli v té době ještě na světě.

Pravda je, že za úspěchem stojí často úpl-ná náhoda. Takovou náhodou bylo mé setkání s Dr. Charlesem Hallem z Memphiské univerzity na schůzce učitelů angličtiny, která se konala v prostorách Britské rady v Praze v říjnu 1989. Na mou otázku, proč se Charles rozhodl praco-vat v Československu, mi sdělil, že chtěl zažít, jaké to je žít v totalitním systému. Naštěstí pro nás i pro Charlese si toho moc neužil. Při prvním setkání jsme se dobře pobavili a vyměnili si ad-resy. V lednu 1990, kdy myšlenka založení letní školy už dostávala konkrétní podobu, bylo zce-la jasné, že na pomoc nemůžeme získat nikoho lepšího než Charlese. Spolu s rektorem jsme se rozjeli do hotelového domu Na Petřinách. V osm hodin ráno nám rozespalý Charles v pyžamu ote-vřel, a i když naše ranní návštěva byla pro něj velkým překvapením (později to často líčil jako probuzení o půlnoci), okamžitě ho náš návrh za-ujal. Jeho pomoc byla a dosud je neocenitelná; plných dvacet pět let pomáhá s organizací, vý-ukou i náborem studentů a lektorů z USA. Zís-kat zahraniční lektory v tak krátké době (první ročník letní školy proběhl již v létě 1990) nebylo snadné. Ale Charles si věděl rady. Praha se v té době hemžila cizinci, byla přitažlivá zejména pro zahraniční studenty. „Odchytával“ nám vhodné lektory přímo na ulici. Zdaleka ne všichni měli pedagogické vzdělání. Nahrazovali je však ob-rovským nadšením, touhou účastnit se překot-ného dění a odhodláním být nám nápomocní v našem snažení. V tomto ohledu mi připomínali

Kennedyho mírové sbory. Později Charles vytvo-řil velmi sofistikovanou marketingovou strategii. Díky ní k nám pak pravidelně přijížděli nejen kvalifikovaní lektoři, ale i Charlesovi studenti, kteří se připravovali na dráhu učitelů angličtiny jako cizího jazyka.

Velké zásluhy o úspěch letní školy mají sa-mozřejmě lektoři z našich jazykových kateder. Řada z nich se jí účastnila opakovaně; Marie Smolíková absolvovala dokonce všech 25 roční-ků. Veškerá administrativa a organizace v prv-ním ročníku spočívala na bedrech jazykových lektorů a příležitostných dobrovolníků. Teprve v průběhu let se vytvořil kolektiv pracovníků (jádro pozdějšího Zahraničního odboru), kte-ří s nevšedním nasazením nejen organizovali letní školu, ale i výrazně pomáhali studentům a akademickým pracovníkům zapojit se do řady mezinárodních projektů. Záštitu nad letní školou měli vždy rektoři; J. Holenda stál u jejího zrodu a s jeho pomocí se navíc vytvářela i koncepce. Neocenitelnou službu odvedl též J. Průša, kte-rý se ujal všech finančních záležitostí. Dík patří i manželům Slováčkovým za přípravu odpoled-ních programů – přednášek, besed či výletů. Náročné úkoly bychom nebyli zvládli bez pomoci studentů v recepci, kteří od prvního dne až ob-divuhodně čelili náporu dotazů účastníků školy a zasloužili se o zmírnění chaosu, jemuž se v po-čátcích nedalo zcela vyhnout.

Přálo nám též štěstí, když jsme hledali mís-to, kde by se měla letní škola konat. Budovy

VŠSE nebyly pro tento účel vhodné. Problém jsme vyřešili díky vstřícnosti tehdejšího děkana Lékařské fakulty J. Valenty a celého fakultního vedení. Propůjčili nám zdarma Šafránkův i Pav-lovův pavilón.

Jednou z náhod, která podstatně ovlivnila nejen letní školu, ale i výuku angličtiny a účast ZČU v evropských projektech, byl příjezd paní Janet Rees z Británie. O letní škole se dozvě-děla od jednoho ze svých přátel, s nimiž se jako mladá studentka seznámila v Tatrách. Původně se chtěla zúčastnit jen letní školy. Začátkem školního roku 1990/1991 se však vrátila a zůsta-la celých dvanáct let.

V našich vzpomínkách na první léta letní ško-ly jsou události vážné i nevážné, až veselé (ty se však v době, kdy se udály, jevily jako velmi vážné; veselými se staly až po uplynutí nějaké doby).

Je samozřejmé, že se na letní škole navazo-valy známosti, vznikala přátelství krátkodobá, ale i trvalá a také sňatky. Řada zahraničních lektorů se po zkušenostech z letní školy rozhodla praco-vat nějakou dobu nebo i trvale na českých univer-zitách. Všichni studenti oceňovali nejen zlepšení jazykových dovedností, ale i hlubší poznávání ji-ných kultur. Již v prvních letech se organizovaly kurzy se speciálním zaměřením, např. pro lékaře, inženýry či zájemce o složení mezinárodně uzná-vané zkoušky TOEFL.

Díky Sorosově nadaci (Open Society Fund) se některých ročníků účastnili i romští středo-školáci a žáci. Zejména skupina středoškoláků

dobře zapadla mezi naše i zahraniční studenty. Mladší žáci byli hlučnější a také neposední, ale i oni se dobře integrovali s ostatními účastní-ky. Všichni milovali Charlese. Celkovou pohodu přerušila tato událost: romští studenti nebyli vpuštěni do jedné restaurace (prý nebylo místo). Po chvíli tam zcela bez problému vešla celá sku-pina Američanů. Mladí Američané, kteří jsou na rasové problémy obzvláště citliví, okamžitě se-psali protest. V obou jazycích jsme protest s de-sítkami podpisů rozeslali na různá místa; zájem medií byl obrovský. Po nějaké době se majitel restaurace omluvil a celou událost vysvětloval neomluvitelnou chybou jednoho zaměstnance. Dodnes si jako vzpomínku uchovávám sklenici s obrázkem indiána s oštěpem a papírové srdce s podpisy všech romských studentů a nápisem: S díky bojovníkovi za lidská práva.

Jiná vážná situace, které se však zpětně smějeme, nastala před otevřením šestého roč-níku letní školy. Za čtvrt hodiny mělo vypuknout zahájení v Pavlovově pavilónu, očekával se rek-tor, představitelé zahraničních velvyslanectví. Na schodech uvnitř pavilónu i před ním se už v pětistupech tísnily davy studentů. Zdálo se, že v místnosti je vše v pořádku – bílé ubrusy s kvě-tinami, mikrofony na stole, na pódiu. Když však Janet vzhlédla ke stropu, přečetla si na transpa-rentu nad pódiem tento nápis: Sex International Summer Language School. Nastala panika a te-prve v posledních minutách jsme sehnali pracov-níka technických služeb, který nápis sundal.

Se zahraničními lektory jsme měli dobré zku-šenosti – většinou se řešily jen drobné problé-my, které bylo snadné odstranit. Jen s jedním lektorem jsme se museli rozloučit - poté, co na studentech vyžadoval, aby si napsali vlastní nekrolog. Dvě studentky za mnou přišly a neu-těšitelně plakaly. Protože to nebyl jediný těžko pochopitelný čin, kterého se lektor dopustil, odešel po vzájemné dohodě.

I mezi studenty byly rázovité postavy – na-příklad osmdesátník, který se chtěl naučit česky a zároveň hledat rodinné kořeny. Jeden student přijel do školy s obrovským psem. Přenocoval s ním v autě, zaparkovaném před Šafránkovým pavilónem. To však nebyl jediný pes v historii letní školy. Jejím maskotem se stala naše Betty (černý pudlík). Účastnila se výuky, večírků i slavnostních zasedání a mezi studenty byla velmi oblíbená.

Ráda vzpomínám na večírky, které se ode-hrávaly nejdříve v jídelně Šafránkova pavilónu a později ve vstupní hale Fakulty strojní. Výstu-py si připravovali sami studenti se svými vyuču-jícími. Kromě zpěvu a hry na různé nástroje se velké oblibě těšily rozmanité divadelní scénky. Až profesionální úroveň mělo taneční vystoupe-ní romské skupiny. V univerzitním prostředí byly večírky opravdovým zážitkem a příležitostí ještě lépe se navzájem poznat a pochopit. Žádná dis-kotéka takovou atmosféru nenahradí.

Nezapomenutelnou postavou při těchto příležitostech byl Dr. Bruce Wilkie z Brunelovy univerzity, který úzce spolupracoval s Fakultou

elektrotechnickou. Pro návštěvu letní školy si oblékl „kilt“ a s pravými skotskými dudy se pro-cházel mezi překvapenými studenty po jídelně Šafránkova pavilónu. Kdo někdy slyšel skotské dudy v uzavřené místnosti, dovede si představit, že zdi pavilónu se otřásaly.

Zlatým hřebem jednoho večírku byla aukce. Lektor, který vystupoval v roli vyvolávače, byl tak zběhlý v tomto oboru, že chrlil větu za větou, vy-zýval k stále vyšším nabídkám. Vzhledem k tomu, že předmětem aukce byla Betty, byla jsem nuce-na vždy nabídky přebít. Vysoké sumy létaly vzdu-chem, ale naštěstí byla celá aukce jen „jako“.

Velké veselí vzbudil test připravený českými účastníky kurzu přípravy na zkoušku TOEFL. Po-dle této zkoušky vytvořili krátký TOCEL, tj. Test of Czech as an easy language, aby si zahraniční lektoři sami na sobě vyzkoušeli, co takový test obnáší. I Charles, který má docela dobré znalosti češtiny, se zapotil.

Vzpomínek a dojmů je mnoho. Zdaleka ne všechny se vešly do tohoto příspěvku. Dnes se k nim všem vracím a mám velkou radost, že letní škola přetrvala 25 let, že se našli schopní orga-nizátoři i zdatný sbor lektorů, kteří v dlouholeté tradici pokračují. Jim všem i škole přeji do další-ho čtvrtstoletí hodně zdaru.

Eva Valentová / zakladatelka MLJŠ

Pro zvláště nadšené studenty bylo po vzoru Brunelovy univerzity zavedeno studium, které vedle odborných předmětů zahrnovalo i devět hodin výuky anglického jazyka

týdně. Brzy byli připraveni pro studium na britských a amerických univerzitách.

Kde vás sametová revoluce zastihla?

Ivan: Byl jsem čerstvě ze školy a pracoval ve škodováckém výzkumáku. Tedy spíše jsem se nudil, to víte, elév, rozkoukával jsem se. Tři mě-síce v procesu a najednou bác - revoluce. Pomýšlel jste na žurnalistiku už tenkrát?

Ivan: Novinařina. Tehdy, v osmdesátých letech, to byl jenom takový romantický a příliš vzdálený sen. S kamarády jsme ještě na průmyslovce tvo-řili kraviny do školního časopisu, psal jsem pís-ničkové texty, které nikdo nehrál. A dost. O stu-diu žurnalistiky jsem vůbec nepřemýšlel. S mým kádrovým profilem a - upřímně řečeno - také s mým studijním prospěchem, bych neměl šanci. To jsem věděl. A navíc - psát do tehdejších plát-ků? Děkuji, nechci. Do novin jsem se tedy dostal víceméně náhodou až v roce 1998, když jsem předtím prošel ještě několika profesemi. Co říká sametová revoluce vám, Barboro?

Barbora: Jen to, co jsme se učili několikrát ve škole, protože osobní zkušenost samozřejmě ne-mám, narodila jsme se rok po ní. S tátou jsme si o roce 1989 nijak zvlášť nepovídali, nikdy jsme moc nerozebírali ani rok 1968 nebo 1945. Same-tovou revoluci jsem nezažila, je to pro mě jen

jeden z mnoha dějepisných údajů. Vím, že stu-denti začali státní převrat stávkami na školách, že vyjížděli do továren a že se stávka rozší řila po celém Československu a výsledkem toho vše-ho byly první svobodné volby. Dokážete si představit, jak by vaše studium na Západočeské univerzitě dnes vypadalo, kdyby sametová revoluce neproběhla?

Barbora: Moc ne. Ale tuším, že tenkrát byla velká spousta omezení, z nichž nejvíc vnímám nemožnost vycestovat ze země. Opravdu nevím, vyrostla jsem už v dnešní době a znám to jen z filmů a z televize.

Porovnejte studium tenkrát a teď.

Ivan: Samozřejmě holka to má lepší. Třeba se nemusí učit marxismus-leninismus... Ale vážně. Jeden příklad nových časů - může si studium daleko svobodněji rozplánovat. A nový kampus se samozřejmě nedá srovnávat s tím, kde jsme se učili my. Vymetali jsme snad všechny plzeň-ské sály. V zimě tam bývala taková kosa, že nám dávali pauzy na rozcvičku. Na druhou stranu si myslím, že vztahy mezi studenty byly tenkrát lep-ší, snad, že mezi námi nepanovala žádná velká řevnivost, soutěživost, málokdo si tehdy dělal iluze, že někdy udělá nějakou kariéru.

Je mezi spolužáky povědomí o listopadu 89?

Barbora: Ne, řekla bych, že jsou na tom podobně jako já.

Jaké jsou vaše vzpomínky na revoluční dny?

Ivan: V sobotu 18. listopadu dopoledne jsem přišel s mojí nastávající ženou domů z mejda-nu u kamaráda, pustíme rádio, stanice Hvězda, a tam povídali cosi o nějakých nepokojích v Pra-ze, někde na Národní třídě. Mávli jsme nad tím rukou, takových zpráv už bylo. Pak to ale vzalo pěkný obrat. V neděli už jsem byl s tátou na první malé demonstraci v Plzni před divadlem, pak při-šly ty velké na náměstí, Letenská pláň, generální stávka. To byl pro mě vrchol. Šli jsme v průvodu ze Škodovky, v ulicích kolem nás nadšený špalíry lidí. Říkal jsem si: Takhle se museli cítit Američa-né, když osvobodili Plzeň. Nádhera. Když si dnes čtu dopisy, které jsem psal v těch dnech, trochu se stydím za ty velký slova a za tu naivitu. Ale tenkrát to tak člověk cítil, bylo to krásný.

Připomínáte si dnes sametovou revoluci?

Ivan: Ne. A ani neposlouchám projevy. Nejsem na ně zvědavý. Mám svý vzpomínky. Ty mi stačí.

Jaromír Novák / rektorát

Jak vnímá 25. výročí sametové revoluce její přímý účastník a jak současný mladý člověk?

Listopad 1989 v Plzni

rozhovor s Ivanem Blažkem a jeho dcerou Barborou, studenty ZČU (1989 a 2014)

Konference EAIE v Praze

Konference INNOVA 2014

Elektronickáknihovna

Více než 5000 odborníků z 88 zemí světa se v září setkalo v pražském Kongresovém centru na největší události v oblasti terciálního vzdě-lávání - na 26. konferenci Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání (European Association for International Education - EAIE).

Výroční konference se konají každý rok v jiné evropské metropoli. Loni hostil EAIE turecký Istanbul a v roce příštím bude organizátorem skotský Glasgow.

Jako největší svého druhu v Evropě jsou vý-roční konference EAIE klíčovou událostí na poli vysokoškolského vzdělávání. Letošním téma-tem bylo motto „Vykročení do nové éry“, zdů-razňující nebývale dynamický vývoj mezinárod-ního vzdělávání. Čtyřdenní program konference zahrnoval více než 170 sekcí, 29 workshopů a 4 diskuze o klíčových tématech. Každý večer se konaly rozličné networkingové aktivity, umož-ňující navazování nových kontaktů. Slavností zahájení, konané 17. září, obohatili svými pro-slovy český rodák Jan Muehlfeit, Chairman Microsoft Europe, a Jan Hudeček, primátor hlavního města Prahy.

Jednou z paralelních aktivit v rámci konfe-rence byla také organizovaná prohlídka kampu-sů českých vysokých škol. Tato akce proběhla na ZČU v úterý 16. 9. 2014, a to v univerzitním areálu na Borských polích. Zúčastnili se jí zástup-ci zahraničních partnerských univerzit z Němec-ka, a to konkrétně z Universität Hof a Hochschule Mittweida. Návštěvníci měli možnost prohléd-nout si univerzitní kampus, poobědvat v menze a získat informace o univerzitě, její historii, o je-jím vývoji a navazování zahraniční spolupráce s mezinárodními vysokými školami. Nakonec si ve spolupráci s EHMK Plzeň 2015 a v doprovodu B. Maška z Fakulty strojní prohlédli centrum města.

Doprovodná výstava EAIE, která probíhala souběžně s konferencí, čítala více než 200 vysta-vovatelů a zahrnovala pavilony z celého světa. ZČU se spolu s dalšími 14 českými univerzitami účastnila pod společnou značkou „Study in the Czech Republic“. Cílem veletrhu bylo navázání spolupráce s univerzitami po celém světě, pode-psání či rozšíření nových meziinstitucionálních smluv v rámci programu Erasmus+ a upevnění vztahů mezi partnerskými institucemi.

Stánek ZČU navštívilo mnoho stávajících zahraničních partnerů nejen z evropských vy-sokých škol, např. Hochschule Harz, Fachhoch-schule Brandenburg, Universität Würzburg, Westsächsische Hochschule Zwickau, Graduate School of Engineering Mines Nantes, Université d´Artois, Centria University of Applied Sciences Kokkola (foto), ale i z univerzit mimo Evropu, např. Sogang University, Marquette University, Ural Federal University, Michigan University a mnoho dalších.

V rámci rozšíření spolupráce navázala ZČU i nová partnerství, kupř. s Hochschule Rhein-Main, Université de Poitiers, Université Catho-lique de Lille, Universitas Hungariae Occidentalis, Istanbul Commerce University, Korea University Sejong Campus, Sophia University a dalšími.

Západočeská univerzita v Plzni se svou účas-tí zviditelnila na mezinárodním poli a propago-vala tak i město Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015.

Jana Ovsjanniková, Lenka KantárováZahraniční vztahy

Ve zcela nově otevřené budově výzkumného cent-ra NTIS - Nové technologie pro informační společ-nost Západočeské univerzity v Plzni se ve středu 24. září uskutečnila odborná konference INNOVA 2014. Akci pořádádala Regionální kancelář Pl-zeň Obchodní a průmyslové komory Regensburg a Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) ve spolupráci se Západočeskou univer-zitou v Plzni a jejím novým evropským centrem excelence NTIS.

Konference INNOVA 2014 se konala v rámci tématu roku ČNOPK „Výzkum a vývoj – zaostřeno na budoucnost“. Jejím cílem bylo posílit spoluprá-ci mezi firmami a vědecko-výzkumnými institu-cemi v přeshraničním regionu Plzeň – Horní Falc a podpořit vznik klastrů či jiných forem spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které se na poli ino-vací pohybují. Konference byla určena pro firmy, výzkumné instituce a vysoké školy jak z české, tak z německé strany hranice, které zde předsta-vily své zkušenosti v oblasti transferu technologií a aplikovaného výzkumu. Tématem konference byly rovněž možnosti financování vývojových a inovačních projektů z regionálních i přeshranič-ních programů. Účastníci konference se dozvěděli také například o možnosti daňového odpočtu na výzkum a vývoj nebo o inovačních voucherech.

Příklady z praxe týkající se spolupráce firmy a výzkumné instituce představili zástupci společ-ností MBtech Bohemia a ZF Engineering Plzeň. Na závěr mohli zájemci tyto firmy osobně navštívit.

Kamila Kolářová / rektorát

Z projektu Česko-saská síť knihoven - Informa-ce bez hranic v programu Cíl 3 bylo zakoupeno dle požadavků fakult 291 titulů zahraničních od-borných elektronických knih v anglickém a ně-meckém jazyce. E-knihy jsou pro studenty a za-městnance ZČU dostupné online na webových platformách Ebrary a EBSCOhost. Elektronické knihy je možné vyhledávat v on-line katalogu ALEPH dle názvu, jména autora nebo klíčových slov. Uživatelé mohou e-knihy číst online nebo stáhnout jednotlivé tituly na mobilní zařízení s časově omezenou výpůjční dobou.

V projektu, do kterého jsou zapojeny Zápa-dočeská univerzita, saské univerzity v Chemnitz a Zittau/Görlitz a Krajská knihovna v Liberci, proběhla řada dalších aktivit. Studenti i peda-gogové ZČU si prostřednictvím bezplatné mezi-národní výpůjční služby půjčili už téměř sto knih. Na workshopech i stážích si čeští a němečtí kni-hovníci vyměnili zkušenosti z oboru. Prospěšné byly Dny knihoven, určené studentům zúčastně-ných univerzit. Zatímco V Chemnitz byli v dubnu naši studenti germanisté, v říjnu do Plzně při-jedou studenti technických oborů. Seznámí se s činností Katedry technologie obrábění, navští-ví halové laboratoře i Vědeckotechnický park.

O projektu se můžete dozvědět více na webu Univerzitní knihovny http://knihovna.zcu.cz/pro-jekty/Chemnitz/projekt.html.

Monika Müllerová / OLP

Ve čtvrtek 23. října se sešli studenti strojních fakult z Technische Universität Chemnitz, Hoch-schule Zittau/Görlitz a Technické univerzity v Li-berci se studenty Západočeské univerzity. Akci Česko-saský den knihoven pořádala Univerzitní knihovna spolu s Fakultou strojní v rámci evrop-ského projektu Česko-saská síť knihoven – in-formace bez hranic v programu Cíl 3.

Studenty přivítal děkan Fakulty strojní Milan Edl. Vedoucí katedry technologie obrábění Jan Řehoř a vedoucí Katedry průmyslového inženýr-ství a managementu Michal Šimon představili Regionální technologický institut Fakulty strojní, který je moderním centrem pro výzkum a vývoj a úzce propojený s potřebami průmyslových partnerů. V přednášce „Výzkum a vývoj obrábě-cích technologií“ seznámili studenty s hlavními směry výzkumu. Poté si studenti prohlédli Vě-decko-technický park Plzeň na Borských polích. Zde jim byly předvedeny formy praktické spolu-práce Fakulty strojní s firmou Hofmeister,s. r. o. a laboratoří LEO/RTI.

Odpoledne byla studentům představena Univerzitní knihovna na Borech, a to i s novými prostory, otevřenými letos v říjnu. „Den kniho-ven považuji za zdařilou akci. Věřím, že přispěl k seznámení s technickým studiem na ZČU, k předání zkušeností a navázání kontaktů mezi českými a saskými studenty“ konstatovala ředi-telka knihovny Miloslava Faitová.

Magda Šrajbová / Univerzitní knihovna

Denknihoven


Primátor města Plzně Martin Baxa udělil 28. září 2014 u příležitosti státního svátku děkanovi Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara J. Mišterovi historickou pečeť města Plzně. Odměnil tak jeho přínos pro město Plzeň, podíl na rozvoji města a zvýšení jeho prestiže.

Vzpomínáte ještě na Modeli da Torino? Před-stavení v režii Petra Formana, které unikátním způsobem propojilo svět výtvarného umění a nového cirkusu, nyní získalo jako společný projekt Fakulty designu a umění Ladislava Sut-nara a společnosti Plzeň 2015 Uměleckou cenu města Plzně. To, že budova Fakulty designu a umění Ladi-slava Sutnara je výjimečná, víme už dlouho. Ke stejnému názoru dospěla i odborná porota, která doporučila primátorovi města Plzně udě-lit in memoriam prestižní Cenu Hanuše Zápala 2010–2013 J. Štípkovi právě za budovu naší umělecké fakulty. Cena Hanuše Zápala je udě-lována jednou za čtyři roky za přínos plzeňské architektuře v uplynulém období. Ocenění pře-vzal Jan Štípek ml.

Nepřehlédnutelná byla Fakulta designu a umě-ní Ladislava Sutnara i na největší středoev-ropské přehlídce světového a českého designu Designblok 2014 v Praze. Do letošního týdne de-signu a módy vstoupila s heslem „Design, který je vidět“, jež bez mezery naplnila. Její hlavní výstavní zónou byl black.byt – zcela černý byt se stal originálním pozadím, ze kterého vystupo-vala umělecká díla napříč několika obory FDU. K vidění byly například knihy, keramika a šperky. Instalace zaujala i porotu a získala Cenu šéfre-daktorů - Designblok 2014 - jako nejlepší školní prezentace. Výjimečné bylo i druhé prezentač-ní místo fakulty, přímo v centru Prahy Na Pří-kopech, kde budily pozornost dva kontejnerové lichoběžníkové city moduly, vyrobené sponzor-sky firmou Koma na míru naší fakultě. Program v této odpočinkové zóně zajistila dvě studentská tvůrčí uskupení. Kolemjdoucí se mohli zapojit do sportovního klání v rámci projektu Kontejrun – studenti a absolventi FDU ze skupiny Skleník přeměnili jeden z modulů v tělocvičnu, kde se dalo soutěžit například v kroku přes překážky nebo běhu na 4,6 metru, a kdo chtěl zvládnout celý maraton, musel oběhnout 3 500 kol. Insta-

lace reagovala na aktuální trend trávit volný čas běháním. Druhý modul nabídl herní odpočinkové místo, kde skupina KYČN představila počíta-čovou hru Zubozem, vytvořenou studenty naší fakulty, která se stala lákadlem pro malé i velké hráče. Do třetice se Fakulta designu a umění La-dislava Sutnara prezentovala módní přehlídkou v kostele Šimona a Judy.

Lenka Kodýtková / FDU

Podzim na FDU


Nejmladší fakulta ZČU dělá i v tomto semestru čest svému jménu a v průběhu jednoho měsíce získala čtyři významná ocenění.

Podzim na FDU


Tři listopadové dny, tři významné akce spojené se jménem Ladislava Sutnara, významní hosté a pocta životu a dílu tohoto výjimečného umělce i pozoruhodného člověka – to vše v režii Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

V pondělí 3. listopadu udílela FDU již potřetí prestižní Cenu Ladislava Sutnara výjimečným uměleckým osobnostem a institucím. Ocenění si za účasti mnoha významných hostů včetně primátora města Plzně a amerického velvyslan-ce v ČR převzali z rukou děkana FDU J. Mištery a Radoslava L. Sutnara (syna L. Sutnara) tyto osobnosti: viceprezidentka The J. P. Getty Trust Ron Hartwig a ředitelka Uměleckoprůmyslové-ho musea v Praze Helena Koenigsmarková, dále světově uznávaný americký teoretik designu, žurnalista a pedagog Steven Heller, teoretik umění Jiří Šetlík a přední český grafický desig-nér Zdeněk Ziegler. Prostřednictvím této ceny projevuje Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara uznání českým i zahraničním umělec-kým osobnostem i institucím za jejich výjimečné výkony zejména na poli užitého umění a designu dále za pedagogickou činnost i podporu moder-ního umění a designu.

Slavnostní ceremoniál udílení cen se stal také příležitostí k předání výjimečného daru – Radoslav Sutnar věnoval městu Plzni u příleži-tosti blížícího se roku 2015, kdy bude Plzeň hlav-ním městem evropské kultury, originál obrazu Venuše / Plzeň je žena, jako symbolizující návrat Ladislava Sutnara do rodného města.

Mnoho významných hostů se sešlo i následu-jící den na půdě FDU, kde se konal první ročník sympozia DesignMeeting. Na inspirativním se-tkání představitelů českých a zahraničních vy-sokých uměleckých škol zazněly velmi zajímavé přednášky držitelů Ceny Ladislava Sutnara 2014

i dalších odborníků, včetně osobních vzpomínek na setkání s tímto geniálním umělcem.

Návrat světově uznávaného designéra Ladi-slava Sutnara do rodného města, o který se již několik let zasazuje FDU ve spolupráci s měs-tem Plzeň, se završil 5. listopadu 2014, kdy byly urny s ostatky Ladislava Sutnara a jeho

manželky Františky uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni. „Vítejte doma, mámo a táto.“ Těmito slovy přivítal Radoslav Sutnar své rodiče, kteří se nyní vrátili do rodné-ho města. Během pietního vzpomínkového aktu byl rovněž odhalen náhrobek a pomník, vytvo-řený Petrem Vogelem z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

Ladislav Sutnar se vrátil do Plzně, kde jeho odkaz žije mimo jiné i ve zdech umělecké fakul-ty, která nese jeho jméno, a v mladých uměl-cích, kteří jdou jeho cestou. Blíží se výjimečný rok 2015, na který naše fakulta vedle dalších významných projektů připravuje i řadu velkých výstav díla Ladislava Sutnara, mezinárodní pře-hlídku studentského plakátu Hommage à Sutnar, vydání pěti knih věnovaných jeho dílu, realizaci jeho pomníku a podobně. Sutnarův umělecký a duchovní odkaz v průběhu jara a léta postupně doslova zaplní Plzeň. Ambice děkana Mištery směřují k založení muzea či stálé expozice Ladi-slava Sutnara v Plzni tak, aby zde vznikla „sut-narovská“ kulturní turistika.


Návrat Ladislava Sutnara do Plzně

Tři listopadové dny, tři významné akce spojené se jménem Ladislava Sutnara, významní hosté a pocta životu a dílu tohoto výjimečného umělce i pozoruhodného člověka – to vše v režii Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

3x FDU

Zdroj: www.plzen.eu

I v letošním roce se v Plzni odehrála tradiční hokejová bitva. Utkaly se spolu hokejové týmy Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyhráli jsme.

Cizinci se u nás učí česky„Učím se česky, protože chci studovat v České univerzitě. Myslím, že Český republik je moc dobré země. Bydlit tady je moc komfortní, levný a zajímavý. Studovat v Univerzity je taky moc dobry.“ Student z Gruzie po dvou měsících vý-uky českého jazyka. Roční přípravný kurz pro studium v českém jazyce.

Ústav jazykové přípravy ZČU – to nejsou jen kurzy cizích jazyků pro české studenty, ale také kurzy češtiny pro cizince. V naší nabídce máme několik druhů a úrovní. Kurzy jsou určeny nejen pro budoucí vysokoškolské studenty, ale i pro zájemce z řad široké veřejnosti. Jsme rádi, že čím dál více cizinců navštěvuje kurzy a my jim můžeme výukou zprostředkovat lepší porozu-mění českému jazyku, české kultuře a českému způsobu života. Kurzy mají velmi pestrý mul-tikulturní náboj, v letošním kurzu jsou zapsáni účastníci ze sedmi zemí světa dvou kontinentů.

Mezi jakými kurzy si zájemci mohou vybrat? Zahraniční studenty, kteří chtějí studovat na ZČU, u nás v ročním intenzivním kurzu při-

pravíme na studium na vysoké škole. V rámci 25 výukových hodin týdně se studenti učí nej-prve úplné základy češtiny a postupně přejdou na odborný a akademický jazyk, jsou připravo-váni na každodenní univerzitní život, to znamená nejen na semináře a přednášky, ale také na ko-munikace s vyučujícími, se spolužáky a dalšími lidmi. V příštím akademickém roce rozšiřujeme kurzy o nabídku odborné přípravy na přijímací zkoušky, kde se budou studenti učit vybraným odborným předmětům v češtině, a to 15 hodin týdně od prosince do května. Praktičnost studia je podpořena nejen každodenním životem v čes-kém prostředí, ale také e-learningovým kurzem. Studentům také pomáháme s podklady pro nost-rifikaci. Nabídkou ročního intenzivního kurzu pro studium v češtině chce UJP přispět k internaci-onalizaci studentské komunity ZČU a nabídnout zahraničním zájemcům o studium v Evropské unii univerzitní vzdělání právě u nás. Na zákla-dě účasti na zahraničních veletrzích terciárního vzdělání víme, že potenciál v této oblasti je velký.

Naši nabídku doplňují přípravné kurzy na certifikovanou zkoušku z českého jazyka CCE (Czech Language Certificate Exam), která je po občanech cizí státní příslušnosti požadována některými českými institucemi, např. pro přijetí na některé vysoké školy nebo při procesu žádos-ti o trvalý pobyt. Kurz je dle možností přizpůso-ben požadavkům účastníků.

V rámci podpory jazykové komunikace mo-hou studenti navštěvující kurzy češtiny, stejně jako univerzitní studenti a veřejnost, využívat nabídku dvou jazykových center. Už dva roky působí pod UJP působí Ruské centrum a letos v září oslavilo svůj první rok americké centrum US Point. Tato centra pořádají každý měsíc akce kulturního a jazykového zaměření, jako např. konverzační kluby, promítání filmů, výstavy, přednášky či různé semináře.

Daniela Lukavská / UJP


Jak se dívka jako vy rozhodne pro kombina-ci práva - sportovní střelba?

Jsem z Písku, střílet jsem začala už ve třinác-ti letech na základní škole, v rámci sportovního kroužku při Domu dětí a mládeže. Původně to byla jen zvědavost, jaké to bude, ale začalo mi to jít a tak jsem se postupně dostávala do lepších a lepších klubů. Střední školu jsem studovala ve Vodňanech, kde jsem měla jeden rok individuální studijní program, protože jsem se připravovala na Mistrovství světa 2009. To bylo ještě směrem od Plzně (smích), ale pak už jsem nabrala správný směr a namířila jsem si to přímo na ZČU. Vybrala jsem si studium práv, protože mě tahle problema-tika vždycky zajímala. Už na základní škole jsme měli různé soutěže s právnickou tematikou a na střední dokonce pětkrát týdně přímo hodinu práv, takže k tomu od začátku všechno směřovalo. A protože v Plzni je navíc jedna z nejlepších střel-nic v Evropě, myslím samozřejmě střelnici v Lob-zích, vyšlo to přímo skvěle a bylo rozhodnuto.

Tím jste mi pěkně připravila půdu pro další otázku - jak se vám na ZČU líbí?

Líbí (smích). Na právech a ZČU celkově je nejlepší přístup profesorů. To, co se učíme, není jen suchá teorie. Semináře jsou zajímavé, praktické a hlav-ně živé. Mnohem víc, než slyším od svých kama-rádů, kteří studují třeba v Brně. Tady je výuka zážitkem a skvělý přístup učitelů ke studentům je něco, co si zapamatujete.

Jak se kloubí váš studentský život a sport?

Překvapivě dobře, je to daná linie škola–střelni-ce–spánek. Teď ještě pracuji, takže je to časově náročnější, ale stačí si uspořádat priority, kdy se věnovat víc škole a kdy střílení, a jde to všechno jednoduše dohromady.

Co vaše sportovní úspěchy?

Naposledy jsem byla druhá na Akademickém mistrovství České republiky, ale i když to zní asi

dobře, moc se mi to nepovedlo. Umístění bylo dobré, ale ten závod byl velmi specifický, protože neměl finále. Střílelo se na celá čísla, na základ kvalifikaci. Kdyby bylo finále, troufám si říct, že bych vyhrála, bylo to náročné hlavně po fyzické stránce a moje fyzička byla dobrá.

Studujete magisterský program na práv-nické fakultě, chcete se tomuhle povolání věnovat i dál v životě?

Nejsem ještě rozhodnutá. Vím určitě jen to, že nechci být profesionální sportovec, to je náročné a hlavně krátkodobé. Práva se dají použít mno-hem variabilněji. Líbila by se mi práce notářky, alespoň pro začátek, ale jak říkám, ještě nejsem rozhodnutá, jestli nebýt spíše advokát na volné noze. Budoucnost ukáže.

Neuvažujete spojit svět práva a střelby?

Neláká mě to. Na Českém střeleckém svazu jsme se s jeho ředitelem sice o této možnosti

S Michalou Heinrichovou o prolínání studia na Fakultě právnické a vášně pro sportovní střelbu, která ji dovedla k českému rekordu.

2007

2005 2008

2010Zásahy

- registrace v České střeleckém svazu- klub SLŠ Písek

- první účast na Mistrovství Evropy juniorů- 22. místo v jednotlivcích, 5. místo v týmech

- Mistrovství světa v Mnichově- 14. místo v jednotlivcích

- vítěz Českého poháru talentované mládeže- 2. místo na Mistrovství ČR

Jsemstřelec

www.zcu.cz u-noviny / strana 6–7

už jednou bavili, ale já si nejsem jistá, že by mě tahle práce naplňovala. Sice by se týkala přímo mého velkého koníčku, ale bylo by to řešení stá-le těch samých záležitostí, a já mám ráda spíš rozmanitost a výzvy.

Podporuje vás ve střelbě i univerzita?

Vychází mi opravdu hodně vstříc v plánování stu-dia, takže můžu plnohodnotně studovat a stíhat závody, tréninky... Jsem za to opravdu ráda, a jak už jsme řekla na začátku našeho rozhovoru, tohle je z mého pohledu pro ZČU typické, setkáte se na ní se skvělým přístupem ke studentům.

Dostanete se často do světa?

Spíš do Evropy. Nejvíc se mi líbilo v Itálii, kde bylo v roce 2011 Mistrovství Evropy, tam jsme

byli v týmech třetí, bylo to hezké zakončení mé juniorské sezóny. Nejčastěji ale jezdíme do Ně-mecka, je to blízko a mají tam téměř na každém rohu střelnici.

Jak se na vás dívají spolužáci, vědí o tom, že jste rekordmanka?

Ano, a hodně mi pomáhají, třeba mně píší po-známky ze seminářů a přednášek, takže je pak nemusím složitě shánět a mám více času na trén-ky, školu, soukromý život.

Váš největší úspěch?

Jsem držitelka českého rekordu ve sportovní pis-toli, v junorské kategorii na 254 metrů. Střílí se sportovní malorážka 30+30. To znamená 30 ran na terč, co se nehýbe, to je samozřejmě snazší,

a pak dalších 30 ran po 5ranných sériích, kdy se terč na 3 vteřiny otočí. To je přesně ten čas, kdy se dá stihnout jeden výstřel. To už je ale ta zá-bavná část, střílení. Při tréninku je třeba dlouze trénovat tzv. “sušení”, tedy mačkání spouště na sucho. Ale jak se říká – těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

A nakonec, jaké jsou vaše plány do budouc-na?

Příští rok chci jet co nejvíc světových pohárů, důležitý bude ten v Mnichově a jeden či dva poháry evropské. Tam už se dá vystřílet kvóta pro kvalifikaci na olympiádu. Ostatně, neznám sportovce, pro kterého není účast na olympiádě vysněnou metou (smích).

Jaromír Novák / redakce

2011 2013

20142012- nástup na ZČU FPR- rekord ČR ve sportovní pistoli 30+30 finále na 25 m

výsledek 786,2

- Mistrovství Evropy v Bělehradu- 5. místo v jednotlivcích, 2. místo v týmech

- 3. místo v celkovém pořadí reprezentantů ČR- 3. místo na Mistrovství ČR

- 1. místo v týmech na MČR- 2. místo na Akademickém mistrovství ČR

rozhovor s Michalou Heinrichovou, studentkou Fakulty právnické

Jsemstřelec


Po celý rok 2014 nabízí Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni bohatý program inspirovaný tvorbou Bohumila Hrabala. Doposud mohli diváci shlédnout originální výstavu Dialog s Hrabalem, navštívit komentované promítání jedné z povídek z Perliček na dně, vyslechnout si přednášku Bohumil Hrabal méně známý nebo prolistovat Hrabalovy knihy při jejich výstavě. Kreativní čtenáři měli možnost zapojit se do výtvarné soutěže, při které byli tři vylosovaní výherci odměněni cenami.

Poněkud jiná knihovna

Ředitelka Univerzitní knihovny, Miloslava Fai-tová hodnotí proběhlé akce kladně a říká: „Těší mě, když vidím, jak se knihovna postupně vyvíjí v prostor, kde mohou lidé nejen studovat, ale rovněž potkávat své známé, diskutovat, inspi-rovat se a bavit Skrze Bohumila Hrabala jsme

Univerzitní knihovnu více otevřeli i veřejnosti a hodláme v tom pokračovat také nadále.“

Zároveň ale přiznává, že zájem o akce inspi-rované dílem Bohumila Hrabala byl mezi stu-denty menší, než na počátku čekala. „Netřeba zmiňovat, že četba Bohumila Hrabala je velmi náročná a příliš nezapadá do dnešní uspěcha-né doby. O to více ovšem potěší případy, kdy se nám u studentů podaří vzbudit zvědavost a in-spirovat je k četbě Hrabala,“ dodává pozitivně ředitelka Univerzitní knihovny.

Hrabalův listopad v režii Juraje Herze

Ve středu 12. listopadu měli jak studenti, tak zájemci z řad veřejnosti možnost zúčastnit se veřejného čtení z díla Bohumila Hrabala. „Kaž-dý dostal příležitost se do čtení aktivně zapojit, pokud měl zájem. Ale samozřejmě mohl také jen přijít, vypít si šálek kávy a zaposlouchat se

do krásy Hrabalových textů,“ vysvětluje Sylva Řehořová, členka organizačního týmu. Čtenáře přišly podpořit i některé známé osobnosti.

Na veřejné čtení navázalo ve čtvrtek 20. lis-topadu komentované promítání snímku Sběrné surovosti, velmi zdařilé Hrabalovy adaptace od Juraje Herze. Mnozí filmoví odborníci považují právě Herzovu adaptaci Hrabala za vůbec nej-zdařilejší. Obě dvě akce proběhly v odpoledních hodinách v areálu knihovny v univerzitním kam-pusu Západočeské univerzity na Borech.

Partnery projektu „100 let Bohumila Hra-bala“ v Univerzitní knihovně jsou Plzeň 2015, Ministerstvo kultury České republiky, Plzeňský kraj, Západočeská Univerzita v Plzni a Plzeňský Prazdroj. Mediálním partnerem akce je Český rozhlas Plzeň.

Jakub Pokorný / Univerzitní knihovna

Rok s Bohumilem HrabalemV listopadu si příznivci osobitého a nezaměnitelného spisovatele Bohumila Hrabala užili dvě mimořádné akce. V Univerzitní knihovně Západočeské univerzity v Plzni se předčítalo z vybraných Hrabalových knih a na filmovém plátně zazářila zdařilá Hrabalova adaptace od Juraje Herze. Vyvrcholila tak celoroční snaha Univerzitní knihovny vzdát hold výjimečnému spisovateli, který by se letos dožil sta let.

Fotograf: Jan Zeman

IAESTE pomáhá studentům k praxi

Spolupráce s HC Škoda Plzeň

Studentská organizace IAESTE ZČU Plzeň se zabývá projekty, kterými přispívá k osobnímu rozvoji vysokoškolských studentů i svých čle-nů – členové IAESTE se ve svém volném čase učí novým dovednostem v oblasti komunikace, vyjednávání, projektového řízení, marketingu, PR či HR. Sbírají zkušenosti, které mnohdy čer-stvým absolventům chybí. Jednotlivé pobočky IAESTE spolupracují s ostatními členy IAESTE u nás i v zahraničí a také s firmami, které hleda-jí studenty a absolventy převážně technických oborů.IAESTE v prvé řadě zprostředkovává odborné zahraniční stáže, a to v 85 zemích po celém svě-

tě. Studenti, kteří se rozhodnou vyjet na stáž s organizací IAESTE, získávají mezinárodní zku-šenosti v zahraničních společnostech, prohlubu-jí si znalosti ve svém oboru a uplatňují je v praxi, získavají schopnosti komunikovat a pracovat v cizím v jazyce a poznávají cizí kultury.

IAESTE studentům pomáhá také s uplat-něním na trhu práce. Vydává katalog iKariéra, v němž hledají tuzemské i zahraniční firmy stu-denty a absolventy, pořádá Veletrh pracovních příležitostí, jehož se každoročně účastní přes čtyři tisíce návštěvníků a více než sto českých i zahraničních společností, a provozuje jobpor-tál iKariera.cz. Čerstvě přijatí studenti ZČU jis-

tě ocení praktického Průvodce prváka, v němž naleznou řadu cenných informací, díky nimž se lépe zorientují v prostorech i chodu školy.

Členství v IAESTE představuje vzájemné pře-dávání zkušeností, dovedností a smysluplné trá-vení volného času. IAESTE také znamená cesto-vání, poznávání cizích kultur a nových lidí. Mohli jste se o tom přesvědčit na Coffee breaku, který IAESTE uspořádala v polovině října. Více infor-mací naleznete na iaeste.zcu.cz nebo na naší FB stránce www.facebook.com/iaestelcplzen.

Anna Lukešová / Projektové centrum

1. října podepsala rektorka Ilona Mauritzová a generální manažer HC Škoda Plzeň Martin Straka rámcovou smlouvu o spolupráci. Jejím cílem je podpořit užší propojení sportu a vyso-koškolského studia. Spolupráce v oblasti vzdě-lávání a výzkumu bude zaměřena především na práci s mládeží a sportovní aktivity.

Obě instituce se budou vzájemně podporovat také v rámci společenských akcí a aktivit, kte-ré budou zacílené na veřejnost v západočeské metropoli. HC Škoda Plzeň poskytne vstupenky na zápasy pro studenty a zaměstnance ZČU, univerzita zase bude nápomocna například při informování o akcích hokejového klubu a hledání dobrovolníků na výpomoc z řad studentů.

„V červenci jsme podepsali smlouvu s fot-balovým klubem FC Viktoria, dalším krokem je uzavření smlouvy také s HC Škoda Plzeň. Zápa-dočeská univerzita v Plzni dlouhodobě podporu-je sportovní aktivity nejen svých studentů a za-městnanců, ale i sport v Plzni obecně. Navázání spolupráce s oběma významnými plzeňskými kluby to potvrzuje,“ uvedla rektorka ZČU Ilona Mauritzová.

„Tento projekt jsem se rozhodl podpořit, jeli-kož ho vnímám především jako smysluplné pro-pojení sportu a vysokoškolského studia,“ sdělil generální manažer klubu Martin Straka.

Anna Lukešová / Projektové centrum

U příležitosti návštěvy amerického velvyslance Andrewa Schapira 3. listopadu jsme se v exkluzivním rozhovoru zeptali na jeho dojmy z Plzně a Západočeské univerzity.

Velvyslanec USA Andrew Schapiro

Jak se Vám v Plzni líbí?

Měl jsem tu možnost vidět se se starostou a hejtmanem, navštívil jsem Techmánii a úžas-nou Západočeskou univerzitu. Nevím, jestli mohu vybrat to, co se mi nejvíce líbilo, ale mohu zmínit dvě věci, které byly mimořádně pěkné na pohled. A to plzeňskou radnici – architektura a umění tam jsou úžasné. Je to 400 let stará budova, já pocházím z místa, kde i stoletá bu-dova je považována za starobylou, takže bylo úžasné a krásné to vidět. A pak to, co jsem zažil před chvilkou: přednášel jsem v místnosti plné studentů, většina z nich byla narozená po roce 1989, bylo to celé v angličtině a pokládali mi úžasné otázky, nestyděli se. Byl to skvělý zá-žitek. Ukazuje to, že Plzeň a její univerzita jsou místem plným života, energie a inteligence. Ne-byl jsem si jistý, s čím se tu setkám, tohle je ale příjemné překvapení.

Můžete srovnat české a americké školství?

Nejsem si jistý, jestli můžu teď, ze své pozice hod-notit – možná až se sem vrátím příští rok. Ale co mohu říci už teď, podle kvality studentů a podle toho, co jsem mohl postřehnout u profesorů, tak kvalita vzdělávání je zde srovnatelná se Spojený-mi státy. Ale nemohu samozřejmě hodnotit.

Co říkáte na umístění US Pointu v Plzni?

Je to fantastické, líbí se mi ta myšlenka, že je právě tady na univerzitě. Protože to, co chce-me dělat, je dát lidem příležitost přijít sem, zjistit více o naší zemi, pokud chtějí, ptát se, vidět věci. Umístění je perfektní, je zde vel-mi hezká knihovna a sympatičtí pracovníci.


18. 11. 2014 se bude konat již 7. ročník soutěžní Konference studentských odborných prezentací v cizích jazycích. pořádaný Ústavem jazykové pří-pravy v areálu ZČU na Borech, tentokrát ve spo-lupráci se středními školami Plzeňského kraje.

Zájemci z řad studentů všech fakult ZČU a středních škol se utkali prostřednictvím svých odborných prezentací. Každý účastník následně dostal související otázky od několikačlenné po-roty. Přihlášení studenti mezi sebou porovnali nejen získané prezentační, ale i komunikační dovednosti v angličtině, němčině, ruštině, ro-mánských jazycích a češtině pro cizince. Díky vysokému počtu zájemců se vysokoškolská sek-ce angličtiny letos konala ve dvou kategoriích: humanitní a technické.

Studentské prezentace a následné diskuze na prezentované téma byly hodnoceny porotami s mezinárodním zastoupením, ve kterých vedle významných vědců naší univerzity, jako např. Jiřího Koženého zasedli i někteří zástupci spon-zorských subjektů, mezi které patří např. město Plzeň, organizace British Council, Velvyslanec-tví Spojených států amerických, Velvyslanectví

Ruské federace, nakladatelství Fraus a Oxford University Press, společnosti Comtes FHT, Czech Precision Forge, Bohemia Sekt, Student Agency, Robert Bosch, Siemens, MBtech, Elektronický zkušební ústav, Kovosvit MAS, Ricardo, Kermi, Škoda JS a FDU. Na konferenci byly pozvány vý-znamné osobnosti univerzity.

Prostřednictvím konference se každoročně daří realizovat propojení jazykové výuky na uni-verzitě s podnikovou a vědeckou praxí. Vysoko-školští studenti předvedli přítomným zástupcům firem nejen jazykovou vybavenost, ale i svůj obor studia. Firmy vyjádřily zájem o spolupráci jak svými vlastními vstupy v úvodu konference, ve kterých studentům nabídly stáže, brigády a od-borné vedení bakalářských a diplomových prací, tak předáním hodnotných cen.

Na základě rozhodnutí porotců místa vítězů ve vysokoškolské sekci v technické angličtině obsa-dili Jan Hentschel (FEL), Petr Lupáč (FEL), Milan Pichlík (FEL), v humanitní Barbora Lesáková (FF), Václav Dlouhý (FPR), David Odložil (FPR), o první tři místa v němčině se podělili Adéla Kašparo-vá (FST), Karel Kolář (FPR), Martin Toman (FAV),

první tři místa v ruštině vyhráli Miloš Privulović (FAV), Natálie Harmašová (FF), Zuzana Bicanová (FPR), první tři místa v češtině pro cizince získali Tatiana Molokova (FST), Vitali Dziamidau (FST), Aleksandra Tobiasz (FF) a na stupních vítězů v ro-mánských jazycích stanuli Vojtěch Skřivan (FEL), Jana Krucká (FPR), Pavel Mlnářík (FEK).

Ve středoškolské sekci se umístili studenti následovně: němčina Hana Kateřina Radová (GLP), Kristýna Kozová (GLP), ruština Michaela Pihrtová (GLP), Jan Hronek (GLP) a románské ja-zyky Patrik-Daniel Vela (GLP) a Tereza Adamcová (Církevní gymnázium). Letos byly uděleny i dvě speciální Ceny sponzora. Jednu Získal Martin Juřík (FEL) a druhou Michal Tichý (FAV), oba za prezentace v angličtině.

Výstupem konference je sborník příspěvků všech účastníků ve formě CD, každý účastník se tedy stal autorem oficiálně publikovaného článku.Blahopřejeme vítězům a všem zúčastněným stu-dentům za výborné výkony.

Mgr. Eva Adamcová / Koordinátorka projektu

Podpora talentů v Plzeňském krajiPlzeňský kraj systematicky pečuje o talentované žáky základních, základních uměleckých a střed-ních škol. Projekt „Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji“ byl v letech 2010 a 2011 spolu-financován Evropským sociálním fondem a stát-ním rozpočtem České republiky prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkuren-ceschopnost (oblast podpory 1.2 Rovné příleži-tosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciál-ními vzdělávacími potřebami). V letech 2012 až 2014 podpořil projekt ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Záštitu nad ním převzal náměstek hejtma-na pro oblast školství, sportu, cestovního ruchu a projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Jiří Struček. Projekt si klade za cíl systema-ticky podporovat a rozvíjet znalosti a dovednosti nadaných žáků z Plzeňského kraje v oblastech pří-rodovědných, společenskovědních, jazykových, uměleckých a od roku 2012 také řemeslných.

K účasti na odborných kempech a kurzech jsou zváni mimořádně nadaní žáci ZŠ a SŠ, kteří se umístí na nejvyšších místech v krajských kolech předmětových a uměleckých soutěží (matemati-ka, fyzika, astronomie, chemie, biologie, progra-mování, český jazyk, zeměpis, dějepis, cizí jazyky – angličtina, němčina, francouzština) a soutěží pro žáky ZUŠ. V letech 2012 až 2014 byli mezi účastníky také žáci, kteří vynikali svou zručností (Řemeslný kemp). Odborných kempů a kurzů se zúčastňují také pedagogičtí pracovníci, kteří žáky připravují na soutěže.

V roce 2014 se odborné kempy a kurzy ko-naly ve třech etapách. V červnu proběhl v Do-mažlicích Řemeslný kemp, v září Fyzikální kemp v Plzni. Ostatní aktivity se uskutečnily také v krajském městě v posledním srpnovém týdnu. Realizační tým projektu předpokládal účast 202

žáků. Fakticky se kempů a kurzů zúčastnilo 211 nadaných žáků a jejich pedagogů. Osm z nich se zapojilo do více než jednoho kempu. Jednalo se o kombinaci matematika–fyzika, housle–kytara a matematika–anglický jazyk.

Manažeři zpracovali na základě příspěvků lektorů Sborníky odborných kempů a kurzů podle jednotlivých aktivit. Tým klinických psycholo-gů zpracoval studii Profil nadaného žáka 2014. Všechny tyto výstupní dokumenty jsou zveřejně-ny na webu: www.podporatalentu.cz

Plzeňský kraj vyhlašuje od roku 2011 dotač-ní program „Talent“. Jeho cílem je podporovat a rozvíjet talent a zájem žáků středních škol o pří-rodovědné, společenskovědní a jazykové obory, rozvíjet péči o nadané děti a mládež na středních školách a zlepšovat materiální vybavení středních škol pro práci s nadanými žáky. Středním školám jsou hrazeny výdaje určené na nákup učebních pomůcek, odborné literatury a vybavení specia-lizovaných učeben.

V roce 2014 se jednalo o střední školy, jejichž žáci se umístili na 1. až 3. místě v celostátních kolech a na medailových pozicích v mezinárod-ních kolech předmětových soutěží konaných ve školním roce 2013/2014. Nejvyšší částku z dotačního programu získalo díky úspěchu své-ho žáka v Matematické olympiádě, Fyzikální olympiádě a Olympiádě v informatice Gymná-zium, Plzeň, Mikulášské nám. Dalšími příjemci finančních prostředků byly: Gymnázium Jaro-slava Vrchlického, Klatovy (Středoškolská od-borná činnost – SOČ), Gymnázium J. Š. Baara, Domažlice (Astronomická olympiáda a SOČ), Gymnázium, Tachov (SOČ), Gymnázium a Střední odborná škola, Plasy (Soutěž v německém jazyce).

Všechny úspěšné žáky z celostátních a me-

zinárodních kol předmětových, řemeslných a uměleckých soutěží přijal a ocenil hejtman Plzeňského kraje, Václav Šlajs a náměstek hejt-mana pro oblast školství, sportu, cestovního ruchu a projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Jiří Struček. Pozváni byli mimo-řádně nadaní žáci, jejich pedagogové a ředitelé škol. Přijetí se uskutečnilo 26. září 2014 a bylo spojeno s vyhodnocením dotačního programu „Talent 2014“.

A kdo byl tím úplně nejúspěšnějším? Žák Martin Hora, Gymnázia, Plzeň, Mikulášské nám., který přivezl bronzovou medaili z Mezinárodní matematické olympiády v jihoafrickém Kapském Městě a stříbro ze Středoevropské olympiády v informatice v Chorvatsku. V celostátním kole Fyzikální olympiády obsadil 3. místo. Se svou pra-cí „Modelování proudění krve v portálním řečišti“ byl navržen do soutěže o cenu České hlavičky, získal cenu nadačního fondu Česká hlava a v obo-ru Matematika ústředního kola SOČ s touto prací obsadil 4. místo.

V rámci Podpory zájmové činnosti Plzeňským krajem jsou dále vynakládány finanční prostřed-ky na dofinancování okresních a krajských kol školních soutěží vyhlašovaných MŠMT a dalších aktivit s regionální a celostátní působností.

Jaroslava HavlíčkováVedoucí Odboru školství, mládeže a sportuKrajského úřadu Plzeňského kraje

Studentská konference

Západočeská univerzita v Plzni slavnostně otevřela 19. září ve svém areálu na Borských po-lích výzkumné centrum NTIS – Nové technologie pro informač-ní společnost a rovněž nové prostory pro výuku přírodověd-ných oborů a to za přítomnosti místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělo-brádka a dalších hostů.

Otevření NTIS

Festival absolventů

V pátek 3. října 2014 proběhl 3. ročník Festivalu absolventů. Na slavnostním galavečeru v bu-dově Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara byla udělena Cena rektorky za reprezentaci dobrého jména ZČU. Galavečer byl tradičně příjemným časem setkání a připomenutí významu Západočeské univerzity.

Smlouva s Doosan Škoda PowerRektorka Západočeské univerzity v Plzni Ilona Mauritzová, předseda představenstva a ge-nerální ředitel ŠKODA JS, a.s., Miroslav Fia-la a personální ředitel Doosan Škoda Power Richard Kabuď podepsali 16. září rámcovou smlouvu o spolupráci. Obě významné plzeňské společnosti zahájily již před časem spolupráci s Katedrou energetických strojů a zařízení Fa-kulty strojní ZČU. Slavnostní podpis smlouvy představiteli zmíněných institucí tuto spolupráci formálně potvrdil také.

Spolupráce bude probíhat v několika kon-krétních oblastech. Společnosti Doosan Škoda Power a ŠKODA JS se zavázaly podporovat za-jištění výuky oborů Katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Odborníci z praxe budou také navrhovat témata bakalářských, di-plomových a disertačních prací. Obě strany bu-dou rovněž spolupracovat na společných projek-tech a vzájemně se informovat o svých budoucích záměrech. Firmy budou dále uskutečňovat pro studenty ZČU exkurze ve svých podnicích.

„Uzavření smlouvy o spolupráci se dvěma významnými plzeňskými podniky potvrzuje, že Západočeská univerzita je pro aplikační sféru atraktivním partnerem. Zároveň tak podporuje-me výchovu uplatnitelných absolventů, kteří již během studia navážou kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, což jim usnadní přechod do praxe,“ uvedla rektorka ZČU.

„Naší prioritou je aktivní zapojení studentů do reálných výzkumných projektů v oblasti ener-getiky. Výuku povedou lidé z praxe, což dnešní vysoké školství nutně potřebuje. Očekávám, že toto spojení vzbudí o studium energetiky u stu-dentů velký zájem,“ dodal vedoucí Katedry ener-getických strojů a zařízení Zdeněk Jůza.

„ŠKODA JS, a.s., tradičně podporuje technic-ké školství v regionu a podpisem smlouvy se Zá-padočeskou univerzitou chceme dosavadní spo-lupráci ještě více prohloubit. Spojením se ZČU chceme zajistit výuku energetiky na vysoké úrov-ni, dát mladým lidem příležitost získat pracovní zkušenosti již během studia a po složení závě-

rečných zkoušek najít uplatnění ve společnosti, která pro svůj rozvoj odborníky vždy potřebovala a potřebovat bude,“ uvedl předseda představen-stva a generální ředitel, Miroslav Fiala.

„Podpora Západočeské univerzity je nedíl-nou součástí naší strategie v oblasti společen-ské odpovědnosti. Jako firma s dlouhou tradicí a silným postavením v regionu chceme a musí-me svou činností přispívat ke zlepšení našeho okolí i ke zvýšení kvality života všech lidí v něm. Vzdělání v tomto našem úsilí hraje klíčovou roli – věřím, že spolupráce s Katedrou energetic-kých strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU zvýší mezi studenty zájem o obor i technické vzdělání obecně a zajistí mladým lidem dobré budoucí uplatnění. Zároveň přinese tento krok dostateč-né množství odborníků i naší společnosti,“ řekl personální ředitel společnosti Doosan Škoda Power Richard Kabuď.

Mgr. Anna Lukešová / Projektové centrum


Když se podívám na váš profil na webových stránkách ZČU, tak vypadá velmi dobře. Co byste ale o sobě řekla člověku, který se ne-vyzná ve všech těch odborných zkratkách?

Mojí prací je výuka, vědecko-výzkumná činnost a dále starosti administrativního typu, týkají-cí se především řízení projektů, což znají asi všichni mí kolegové. Na starost mám dva před-měty – Jaderné elektrárny a Elektrické ochrany a zabezpečovací zařízení. Jsou to předměty ma-gisterského stupně studia, a tak je často do-plňuji o zkušenosti externistů z praxe. V době, kdy se hovořilo o renesanci jaderné energetiky, a kdy už se vědělo, že v Temelíně se plánuje dostavba dalších jaderných bloků, podpořilo i tehdejší vedení naší fakulty rozvoj odvětví ja-derné energetiky. Tak se stalo, že jsem začala připravovat jaderné zaměření a posléze i obor Jaderná elektroenergetika. Vše prošlo schva-lovacím procesem a dnes už máme první ab-solventy v praxi. Protože nejsem jaderný fyzik, a sama tedy tento obor pochopitelně nemůžu zajistit, spolupracuji s kolegy z jiných univerzit i s odborníky z praxe.

Jedna ze zkratek, které se s Vámi pojí je i CANUT – co přesně znamená?

Na začátku byla myšlenka rozvíjet jadernou energetiku na FEL, a to i v oblasti R&D. Tenhle nápad vznikl v letadle někde nad Paříží, když jsme se s Z. Peroutkou vraceli z akviziční ces-

ty, zaměřené na rozší ření spolupráce s Francií, nejen v oblasti jaderné energetiky. Díky lidem, které mám kolem sebe, a jejich chuti spolupra-covat vzniklo Centrum pokročilých jaderných technologií CANUT, tedy strategické konsorcium. To spojuje mezinárodně uznávané výzkumné in-stituce a průmyslové podniky s dlouhou historic-kou tradicí v oblasti jaderné energetiky. Projekt se týká výzkumu a vývoje v oblasti jaderných technologií pro stávající i nová jaderná zařízení. Je to komplexní dlouhodobý výzkumný záměr. Zastoupeny jsou kromě ZČU například i České vysoké učení technické v Praze, ČKD Elektro-technika, Škoda JS, ÚJJ nebo Centrum výzkumu v Řeži u Prahy. Zkrátka všichni ti, kteří se jader-nému oboru dlouhodobě věnují a chtějí ho dál rozvíjet. FEL se samozřejmě zapojila tam, kde je nejvíce doma, tedy elektro částí.

Vše, co s vámi souvisí se točí kolem jádra, jak se zdá... Jak se to vlastně přihodí?

To je pravda. Točím se kolem jádra, a když už jsme u slovních hříček, ráda také jdu rovnou k jádru věci. Je fakt, že cesty osudu jsou nevy-zpytatelné, takže ačkoliv jsem udělala doktorát v oblasti elektrických přístrojů u K. Rusňáka, nastoupila jsem na Katedru elektroenergeti-ky a ekologie. Tam bylo třeba zajistit výuku předmětu Jaderné elektrárny. Základy jaderné energetiky pro zajištění standartní výuky jsem sice měla, ale chyběly mi praktické zkušenos-ti. Oslovila jsem proto pana Šimáka ze společ-

nosti ČEZ s žádostí o třítýdenní stáž v jaderné elektrárně Temelín. Mé žádosti bylo vyhověno, ale s podmínkou, že s sebou přivedu i studen-ty. Tak začala spolupráce s ČEZem, která trvá k oboustranné spokojenosti dodnes. Do teme-línské elektrárny jezdíme už vlastně devět let a stáli jsme tak u zrodu letní univerzity. Tehdy jsem si také řekla, proč k nám na ZČU nepozvat lidi, kteří v oboru něco znamenají, a mají tedy co říct. Napsala jsem D. Drábové ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a stalo se již tradicí, že D. Drábová přijede vždy na podzim udělat poutavou přednášku. Letos se bude ko-nat 25. listopadu. D. Drábová je pro mne Guru jaderné energetiky.

Já jen doplním, že přednášky D. Drábové bývají beznadějně plné. Další zkratka je CENEN – co znamená?

Je to další důležité sdružení lidí, tedy spíš aka-demických institucí, zabývajících se výukou v oboru jaderného inženýrství. Cílem je rozvíjet české jaderné vzdělávání v celoevropském kon-textu. Vzájemně si pomáháme při výuce, při po-řádání přednášek, seminářů, workshopů a kon-ferencí, ale i letní školy jaderného inženýrství. Tím, že jsem v této skupině aktivně zapojená, daří se mi “přitáhnout” na ZČU i tyto aktivity. Součástí sdružení jsou i průmyslové podniky, které v jádru něco znamenají. Ti významně při-spívají k definování rámce vzdělání jaderného inženýra, který je pak uplatnitelný v praxi.

Jana Jiřičková je odborný asistent na Katedře energetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické. Zařizuje, organizuje, běhá půlmaraton a je neuvěřitelně nabitá životní energií.

Jdu rovnou k jádru věci


Několikrát v životě už jsem dostala otázku, proč zůstávám na univerzitě, a proč nejdu do praxe. Odpověď je jednoduchá: proč nepřivést praxi na univerzitu? Tím, že jsem tu zůstala, se můžu dozvědět mnohem víc, protože na ZČU se prolíná teorie s praxí. Jsem v akademickém pro-středí, ale často se setkávám s lidmi, kteří řeší reálné a konkrétní problémy. Je odkud čerpat.

Co vaše další zaměření – elektrické ochra-ny a zabezpečovací zařízení?

Problematika systému chránění je další velice zajímavá oblast energetiky. I tady se sdružují lidé, kteří si předávají zkušenosti. Já se aktivně účastním pracovních schůzek skupin CIRED, kde se řeší problematika v oblastech výzkumu, pro-jekce, výroby, provozování a údržby distribuč-ních systémů. Dnes už se na těchto schůzkách potkávám i s absolventy naší školy, které jsem

učila. Ti se k nám vracejí a předávají svoje zku-šenosti dalším studentům. Odborné základy je také potřeba doplnit o zkušenosti z praxe.

Obvykle se snažím do výuky na magister-ském stupni zajistit několik přednášek od kole-gů z oboru, kterými jsou lidé ze sdružení CIRED. Protože se jedná o studenty v navazujícím ma-gisterském studiu, dochází k výbornému pro-

vázání: studenti si najdou téma na diplomovou práci, vytvoří si povědomí o oboru, obvykle se nadchnou pro konkrétní řešené projekty a po-sléze často najdou i své budoucí povolání. Ot-vírá se tak řada témat pro výzkum a vývoj a ře-šení společných projektů. Výsledky společného úsilí jsou pak snadno aplikovány v praxi. Líbí se mi, že se daří takto spolupracovat ve všech oblastech energetiky. Například díky sponzor-skému daru společnosti Siemens, vznikne nová laboratoř elektrických ochran, řídicích systémů

a komunikace na Katedře elektroenergetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické. Laboratoř je určena k výuce studentů, ale i k testování a demonstraci nových technických možností zařízení v rámci řešených projektů. Kolegové ze Siemensu jsou nadšeni pro to, aby studenti pracovali na aktuálních projektech s moderním vybavením, protože vložené úsilí se jim i stu-dentům vrátí. Nastupují pak do praxe už se zku-šeností a v problematice se orientují. Jsem za to ráda, je to pro nás velká pomoc.

Na závěr našeho povídání – řekněte nám něco o Janě Jiřičkové, která není zrovna v práci.

Všechno, co dělám, mě baví... V práci netrávím 24 hodin denně. Když finišuje projekt, tak ano, ale to je jen výjimečně. Baví mě prostě žít, mám ráda sporty všeho druhu – nezkusila jsem ještě všechno, ale to snad ještě stihnu. Nedávno jsem běžela poprvé půlmaraton a byla to paráda.

Mám ráda zahrádku, procházky v přírodě, to je pro mě relax.


Jana Jiřičková je odborný asistent na Katedře energetiky a ekologie Fakulty elektrotechnické. Zařizuje, organizuje, běhá půlmaraton a je neuvěřitelně nabitá životní energií.

Jdu rovnou k jádru věci


Několikrát v životě už jsem dostala otázku, proč zůstá-vám na univerzitě, a proč nejdu do praxe. Odpověď je

jednoduchá: proč nepřivést praxi na univerzitu?

rozhovor s Janou Jiřičkovou, odbornou asistentkou na Katedře energetiky a ekologieFakulty elektrotechnické, spoluzakladatelkou projektu CANUT

Protože je více konstruktérů mužů, než žen, zeptali jsme se, co je přivedlo právě k tomu-to oboru:

Petra: Technika mě bavila už odmalička, jako malá holka jsem si ráda stavěla třeba z Merkura různé funkční strojky. Když se pak na ZČU otevřel obor Konstrukce zdravotnické techniky, rozhod-la jsem se využít znalostí, které mám ze střední zdravotnické školy a potom i z Fakulty zdravot-nických studií, a spojit je s mojí vášní pro kon-struování. Maminka ze mě chtěla mít zdravotní sestřičku, ale i když je to určitě zajímavá práce, zjistila jsem, že to není pro mě to pravé ořechové. Proto jsem pak na vysoké škole pokračovala ve studiu v oboru Radiologický asistent, to už se té-měř blížilo mým představám, protože jsem měla možnost pracovat například s rentgenem nebo s urychlovačem. Ale až obor, který studuji teď, naplňuje moje představy beze zbytku.

Andrea: Mě ke studiu vedla touha po změně k lepšímu, studovala jsem jako Petra obor Radio-logický asistent a stejně jako Petra jsem otevření oboru Konstrukce zdravotnické techniky velmi uvítala. Byla a je to velká výzva.

Jak si představujete své uplatnění v praxi, až studium dokončíte?

Andrea: Určitě v konstrukci. Ideální by samozřej-mě bylo, pokud to bude konstrukce zdravotnické techniky, ale nelpím na tom, bavila by mě třeba i dopravní nebo manipulační technika. Na kon-krétní nabídky je ještě brzy, ale věřím, že časem přijdou ty pravé příležitosti.

Petra: Musím zase odpovědět téměř stejně – konstrukce je obor, ve kterém se chci uplatnit, a bude samozřejmě dobře, pokud se mi to podaří přímo v kombinaci se zdravotnictvím.

Je pro vás náplň studia z nějaké části pře-kvapením, nebo splňuje beze zbytku vaše očekávání a představy?

Andrea: Mé očekávání určitě naplňuje, i když je to náročné. Ale to jsem vlastně čekala (smích).

Poslední otázka směřuje na vaše zkušenos-ti s J. Formánkem, který je vaším garantem oboru...

Pracuje se s ním výborně, protože je to velmi milý, vsřícný a ochotný člověk, který je vždy připrave-ný nám s čímkoliv pomoci. Je nás šest studentů a můžu potvrdit, že se nám věnuje všem stejně.


Petra Wurmová a Andrea Jandová, studentky oboru Konstrukce zdravotnické techniky

Technika pro zdraví

Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plz-ni byl akreditován nový magisterský studijní obor Konstrukce zdravotnické techniky. Jedná se o lo-gický krok, protože pozitivní výsledky byly v této oblasti zaznamenávány na Katedře konstruování strojů již delší dobu. Studenti se nechávali tímto multioborovým segmentem moderní zdravotnic-ké techniky volně inspirovat, i když se nejedná o jednoduchou záležitost. Celý zdravotnický sek-tor má specifické požadavky na funkčnost, spo-lehlivost a vzhled, ale současně také na ekono-mickou dostupnost. Nové zdravotnické pomůcky tak vyžadují velmi náročná a novátorská kon-

strukční řešení. Ta jsou vyvíjena v přímé vazbě na potřeby handicapovaných občanů.

Předpokladem úspěšného výsledku je vy-tvoření plně funkčního prototypu zařízení, které vzbudí zájem budoucích investorů. Takto již byly řešeny některé projekty uchopovacích mecha-nismů pro oblast protetiky. Výsledky činnosti konstrukčních vývojářů lze průběžně sledovat na webových stránkách Katedry konstruová-ní strojů Fakulty strojní a je zde možné si pro-hlédnout další zajímavé náměty studentských, vědeckých nebo výzkumných projektů na KKS FST. Absolvent tohoto studijního oboru by měl

být schopen návrhu, tvorby a inovace základních konstrukčních systémů jednoúčelových i složi-tých zdravotnických zařízení, určených k mani-pulační činnosti s pacientem, rehabilitaci apod. Studium oboru umožní absolventovi orientovat se ve složitých technických zařízeních využíva-ných ve zdravotnictví. Absolventi tohoto oboru najdou uplatnění především v oblasti konstruk-ce zdravotnické techniky, ale i v dalších sférách jako např. v konstrukčních kancelářích, servis-ních střediscích apod.


Steven HellerSchool Of Visual Arts, New York

Steven Heller významně přispívá k rozšiřování vzdělání na poli designu a je celosvětově uzná-vanou autoritou v oblasti designu, teorie desig-nu a umělecké kritiky.

Svoji profesní dráhu realizuje jako pedagog, teoretik, umělecký kritik, art director, žurnalista a autor i editor velkého množství titulů o desig-nu, především o designu grafickém.

Je zvláštním konzultantem rektora v oblas-ti nových programů na School of Visual Arts v New Yorku, kde se podílel na zavedení šesti magisterských oborů zaměřených na design. Na uvedené škole je také od roku 1997 vedoucím magisterského programu Designér jako autor, jehož je spoluzakladatelem.

Od roku 1974 do současnosti působí jako umě-lecký ředitel týdeníku The New York Times Book

Review. V letech 1986–2007 byl Senior Art Direc-torem v The New York Times a v letech 1986–2000 byl editorem AIGA Journal of Graphic Design.

Je autorem, spoluautorem nebo editorem více než sta odborných titulů a množství článků v odborných časopisech. Působil jako předseda řady významných sympozií a konferencí, zastával a dodnes zastává členství v mnoha odborných společnostech.

Za svoji téměř čtyřicetiletou odbornou čin-nost získal mnoho významných ocenění včetně např. čestného doktorátu na College for Crea-tive Studies v Detroitu nebo AIGA medaile za celoživotní dílo v oblasti grafického designu a vizuální komunikace.

Stevena Hellera spojuje se ZČU spolupráce s její uměleckou fakultou a postava Ladislava

Sutnara, jednoho z nejvýznamnějších plzeň-ských rodáků a předního představitele mezivá-lečné moderny. Jako odborník na tuto proble-matiku se Heller dlouhodobě zasazuje o ší ření myšlenkového odkazu L. Sutnara, stejně jako o rozvoj a medializaci především grafického de-signu, za což letos obdrží od FDU Cenu Ladislava Sutnara. Zároveň bude hlavním hostem meziná-rodního sympozia DesignMeeting.

Na návrh děkana Fakulty designu a umění La-dislava Sutnara udělila Vědecká rada Západočes-ké univerzity v Plzni Stevenu Hellerovi čestnou hodnost doctor honoris causa.


V pondělí 22. září otevřela Západočeská univerzita ve svém areálu na Borských polích moderní přístavbu Univerzitní knihovny, vybudovanou v rámci projektu RIPO – Rozšíření informační podpory.

Intenzivní program letos naposled?


Návštěva z USA

Studentské Nečtiny 2014

V pátek 31. října 2014 navštívil Západočeskou univerzitu v Plzni Leonardo Williams s chotí Ca-trin. V letech 1991–1999, kdy byl vysokým úřed-níkem na Velvyslanectví USA v Praze, navštívil často i Plzeň, a zejména ZČU. S jeho významným přispěním získala univerzita grant Mellonovy nadace, který umožnil mj. i studium několika našich studentů na prestižních amerických uni-verzitách. Velký zájem měl i o Mezinárodní letní jazykovou školu ZČU. Při jeho návštěvě, kdy byl přijat i rektorkou univerzity I. Mauritzovou, jsme mu ukázali, jak univerzita od dob, kdy ji navště-voval, vyspěla. L. Williams tento pokrok velmi ocenil a popřál ZČU mnoho dalších úspěchů.

Josef Průša / emeritní rektor

Vedení a někteří členové SK AS ZČU v Plzni připravilo tradiční setkání zástupců studentské komory a zástupců studentských organizací za přítomnosti vedení Západočeské univerzity.

O víkendu 10.–11. října se v areálu ZČU v Nečtinech uskutečnilo setkání studentů zastu-pujících studentské organizace se zástupci aka-demického senátu ZČU. Celé setkání proběhlo pod názvem „Studentské Nečtiny 2014“. V rám-ci dvoudenního programu měli přítomní studenti možnost probrat s rektorkou Ilonou Mauritzovou základní otázky týkajících se spolupráce univer-zity se studentskými organizacemi a studenty samotnými. Dále měli studenti možnost hovo-řit s ředitelkou SKM a knihovny ZČU. Kromě setkání s představiteli ZČU mohli studenti dis-kutovat se zástupci komerčních subjektů, např. o možnostech využití nových projektů půjčování e-knih. Kromě části dizkusní bylo náplní dvou-denního programu také navázání a prohloubení spolupráce mezi studentskými organizacemi a akademickým senátem. Tato část se realizo-vala formou oficiálního představení jednotli-vých subjektů a jejich zástupců. Toho, co můžou nabídnout studentům a jakou formu spolupráce mohou nabídnout dalším organizacím. Ve večer-ním programu mohli studenti volně diskutovat a neformálně navázat kontakty. SK AS ZČU dě-kuje všem účastníkům, kteří se aktivně účastnili akce Studentské Nečtiny 2014.

Michal Volf / předseda SK AS ZČU

Podruhé po osmi letech organizovala ZČU se-tkání právníků vysokých škol, které se konalo ve dnech 30. září – 2. října 2014. Na ZČU zavítalo zhruba 30 právníků z veřejných a státních vyso-kých škol. Konference probíhala v univerzitním vzdělávacím středisku v Nečtinech.

Setkání zahájila rektorka ZČU slavnostním uvítáním, v němž vyjádřila svou podporu podob-ným setkáním a popřála všem účastníkům hod-ně pracovních úspěchů.

Účelem setkání bylo projednání právních pro-blémů souvisejících s činností vysokých škol, a to se zaměřením na řešení otázek, které vyvstaly s přijetím nového občanského zákoníku. Všichni účastníci přispěli zajímavými tématy a ze společ-ných diskuzí si odvezli mnoho cenných poznatků.

Setkání obohatila prohlídka univerzitního areálu i s novými budovami NTISu, Fakulty de-signu a umění Ladislava Sutnara a Univerzitní knihovny. Zajímavým zpestřením náročného pro-gramu byla též návštěva expozice „Vesmír“ v bu-dově 3D planetária Techmania Science Centra.


Setkání právníků

Katedra elektroenergetiky a ekologie (KEE) má dlouholetou tradici v pořádání intenzivních pro-gramů podporovaných vzdělávacím programem EU, konkrétně Programem celoživotního uče-ní – Erasmem. Intenzivní program představuje krátký výukový kurz s mezinárodní účastí stu-dentů i učitelů, a to alespoň ze tří partnerských univerzit ze tří různých států. První mezinárodní výukový kurz pořádala KEE již v roce 1999, od té doby zorganizovala celkem 15 kurzů zaměřených na výrobu elektrické a tepelné energie a její do-pad na životní prostředí. Mezi partnerské uni-verzity postupně patřily technické univerzity ze Slovenska (Košice), Rakouska (Graz) a Německa (Chemnitz, Zwickau, Ilmenau). Poslední inten-zivní program s názvem “Perspectives for the development of low-power systems using bio-mass“, pořádaný tento rok, byl zorganizován ve spolupráci s Technickou univerzitou v Košicích a Technickou univerzitou ve Wroclawi.

Do Pardubic, kde se kurz uskutečnil, se v ob-dobí od 6. do 17. července, sjelo 30 studentů

a 9 lektorů z Česka, Polska a Slovenska. Cílem kurzu bylo přiblížit studentům s problematikou využívání biomasy pro výrobu elektrické a tepel-né energie v malých energetických jednotkách. Během přednášek se studenti seznámili se sta-vem a trendy využívání biomasy pro energetic-ké účely v jednotlivých státech, získali znalosti o spoluspalování biomasy, úpravě paliva, o pro-vozu energetických jednotek a jejich spolupráci s energetickou soustavou, o vlivu na životní pro-středí a na lokální trh s elektřinou a teplem. Ne-dílnou součástí intenzivního kurzu byly odborné exkurze, které navazovaly na jednotlivé před-nášky. Při exkurzích v energetických výrobnách měli studenti možnost vidět moderní technolo-gie a seznámit se s praktickými problémy spo-jenými se spoluspalováním biomasy. Ve výrobně ekopaliv si prohlédli výrobu dřevěných briket a pelet, na pěstebních pozemcích Výzkumného ústavu pro krajinu poznali pěstování rostlin pro energetické účely i jejich potenciál, u výrobce kotlů se seznámili s vývojem kotlů určených pro

spalování celých balíků slámy či sena. Kromě odborného programu byly organizovány i spo-lečné výlety, při nichž mohli účastníci kurzu poznat okolní přírodu, např. Prachovské a Adr-špašské skály, i společnou historii při prohlídce dělostřelecké pevnosti Bouda. Přátelské vztahy pak studenti i učitelé navázali při bowlingovém turnaji nebo při společném sledování závěreč-ných utkání Mistrovství světa ve fotbale.

Výukový kurz byl pozitivně hodnocen zúčast-něnými se studenty i lektory. Bohužel vzdělávací program Erasmus+ již nenabízí samostatné pro-jekty pro pořádání akcí typu letní školy, proto byl letošní Intenzivní program patrně posledním, který KEE organizovala. Závěrem bychom rádi poděkovali organizátorům a spolupracovníkům z partnerských univerzit za práci a čas, který věnovali přípravě a organizaci dosavadních in-tenzivních programů. Kladné ohlasy účastníků svědčí o tom, že jejich úsilí nebylo zbytečné.

Miloslava Tesařová / KEE

Date post:	06-Apr-2016
Category:	Documents
Upload:	zapadoceska-univerzita-v-plzni
View:	226 times
Download:	2 times

Univerzitní noviny - listopad/prosinec 2014

Documents