URBANIZURBANIZACEACE

Hlavní procesy utvářející Hlavní procesy utvářející moderní společnostmoderní společnost

• UrbanizaceUrbanizace

• IndustrializaceIndustrializace

• SekularizaceSekularizace ( (věda a vzdělánívěda a vzdělání))

• ByrokratizaceByrokratizace

• GlobalizGlobalizaceace

• Kolektivizace/IndividualizaceKolektivizace/Individualizace

Urbanizace

UrbanizaceUrbanizace

• Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech -- Přímá urbanizace

• Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie

Přímá urbanizacePřímá urbanizace

Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci

Push faktory (vytlačují z Push faktory (vytlačují z venkova):venkova):

demografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života

zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství

Výsledek: přetlak obyvatelstva

přetlak je uvolněn zrušením nevolnictví

Pull faktory Pull faktory (přitahují do měst)(přitahují do měst)

pracovní příležitosti představy o snadnějších

podmínkách života

Vytlačující a přitahující faktory existují i dnes. Uvažujte jaké?Vytlačující a přitahující faktory existují i dnes. Uvažujte jaké?

Míra urbanizace

• Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace

Možná měření urbanizace

• Index velikostní struktury městIndex velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií

• Tempo změnTempo změn: • základní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s

méně než 5000 obyvateli), • střední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích

větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.)

ÚkolÚkol

• Počítejte Index velikostní struktury měst podle jednotlivých krajů

Saturační křivka -- míra nasycenosti městského prostoru

Procento nasycenosti

Roky (období)Století 18 19 20

Typy přímé urbanizace

• Extenzívní urbanizace

• Intenzívní urbanizace

Extenzívní urbanizace

• Migrace do měst a růst měst jako sídel -- roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů

Intenzívní urbanizace

• Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -- vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, -- konurbie)

ÚkolÚkol

• Jaké aglomerace či dvojměstí v ČR znáte? Popište tyto sídlení útvary

MIGRACE

MIGRACE

• Nutno číst: viz příloha17-příloha17-migrace.doc v migrace.doc v COMMONUCOMMONU

Nepřímá urbanizaceNepřímá urbanizace

L. Wirth: Urbanism as a way of life (1938)• Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity

obyvatel se projevuje v: • Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit

ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti )

• Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“)

• Časová disciplína a diktát času• Prostorová diskontinuita a separace (prostorová segregace

podle sociálních znaků – rodinné vztahy se oslabují) • Přemýšlejte o těchto charakteristikách a pokuste se je nalézt

na venkově

ÚkolÚkol

• Nakreslete mapu Prahy

Mentální mapy

• Mapování každodenních aktivit lidí v sídlech• zvnitřněná představa města, vesnice, krajiny,

regionu tvořícího prostředí života jednice. Lze ji vyjádřit graficky

• Lidé prostorově strukturují své prostředí podle několika elementů, v nichž se zachycuje symbolický význam prostoru (dominanta, trasa, uzel, přírodní výtvor, obvod, hranice, dopravní komunikace)

Mentální mapy

• Mapa je selektivním filtrem informací o prostoru, kde se pohybujeme a potřebujeme se orientovat. Selekce se uskutečňuje podle míst podstatného významu sloužících k čitelnosti prostoru.

• Urbanistická rozhodnutí a realizace změn takové prostředí mění, s čímž držitelé mentálních map nepočítají. Mapy mají značnou časovou setrvačnost, a proto dochází k rozporům a konfliktům mezi skutečností a prostorovým znázorněním v dlouhodobé představě.

Kontra-urbanizace (anti-urbanizace)

• Znamená migrace lidí z měst konec urbanizace?

• Migrace nesměřuje přímo na venkov, ale do menších sídel městského (urbanizovaného) typu

• Sociologové tento termín neakceptovali, protože nelze říci, že více a více lidí žije venkovským způsobem života

Přemýšlejte nad následujícím Přemýšlejte nad následujícím úkolemúkolem

• Kde bydlíte (odpoutejte se od bydlení na kolejích)?

• Město, vesnice (velikost) a okraj, centrum, mezi okrajem a centrem

• Jedná se o: vilovou čtvrť, sídliště, cihlovou zástavbu, rodinné domky, solitérní bytový dům atd.

• Kde byste chtěli bydlet?

Ruralizace

• Proces urbanizace se nezastavil, ale jsou patrné reakce na něj

• Částečně měšťané odcházejí na venkov (Chalupáři, chataři, venkovská turistika)

• A pod ruralizací hlavně dochází k určitému obnovení venkovského způsobu života – tzv. neo-venkované: multifunkční pojetí venkova)

• viz příloha19-venkovští-hospodáři.docpříloha19-venkovští-hospodáři.doc;

Proč dochází k ruralizaci

• Místní aktéři hodlají zachovat venkov• Nedostatky města a městské kultury (nedostatek

prostoru, nezdravé životní prostředí, nezájem v mezilidských vztazích, nejasné sociální vztahy)

• VÝSLEDKEM JE REDEFINOVÁNÍ RURALITY (orientace na malé komunity; hledání identity v těchto komunitách, participace v těchto komunitách, zahrnutí tradice do nových rámců, požadavky obnovy venkova)

Rurbanizace• Propojení urbánního a rurálního (především jejich

negativních částí). Sociálně-kulturně psychologický aspekt rozšiřování měst

• Například: materiál EU z r. 1997: Rural Developments: S potenciálním rizikem ve vztahu ke svému životnímu prostředí,

sociálnímu a kulturnímu dědictví se některé oblasti (relativně blízko velkým městům) stávají pouze obytnými oblastmi a ne sociálně živými oblastmi (rurbanizace).

Termín poprvé použil J.Galpin v r. 1911 v „Social Anatomy of an Agricultural Community“

Doporučená četba: Ekonom, 2000, č 45.:Sprawl aneb stavební mor

OtázkyOtázky

• Lze čelit a reagovat na urbanizaci Lze čelit a reagovat na urbanizaci pronikající na venkov?pronikající na venkov?

• Jak reagovat na urbanizaci pronikající Jak reagovat na urbanizaci pronikající na venkov?na venkov?

Možné odpovědi na položené otázky

• Urbanizaci nelze čelit jejím negováním Urbanizaci nelze čelit jejím negováním (tradicionalismus nemá příliš šancí zvítězit)(tradicionalismus nemá příliš šancí zvítězit)

• Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat její myšlenky a procesy, ale využívat je ku její myšlenky a procesy, ale využívat je ku prospěchu venkovaprospěchu venkova ( (přeměnit nevýhody ve přeměnit nevýhody ve výhodyvýhody))

• Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné bez silné venkovské identitybez silné venkovské identity (socio- (socio-kulturní kulturní faktory jsou na venkově důležitými, má-li se faktory jsou na venkově důležitými, má-li se rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí venkovanů o venkově)venkovanů o venkově)

Výsledky působení modernizace na venkov

• Oslabení identity venkovské populace Oslabení identity venkovské populace (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost jednat v městském prostředíjednat v městském prostředí

• Vyvrcholení tohoto procesu – rurální Vyvrcholení tohoto procesu – rurální exodusexodus ( (v 60. letech na západě, končí v v 60. letech na západě, končí v letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých a končí v letech 80-tých a končí v letech 80-tých

• U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi modernizací a tradicí)modernizací a tradicí)