rok, rokov sazba

VY_62_INOVACE_1_2_16

Pokud nen uvedeno jinak, autorem obrzk a text je Ing. Renata Hethov.

rok,rokov sazba, RPSN, lichva

rok= cena penz. Vytv se na finannm trhu, na zklad nabdky a poptvky po penzch, (penze jsou na tomto trhu zbom).Ti, kdo maj voln finann prostedky je za urit rok pj, ti, kdo je potebuj si je za urit rok pj. V modern ekonomice pes prostednka nap. banku.= odmna pro vitele X nklady navc pro dlunka.rokov mra, sazbaRelativn vyjden.V % vyjaduje podl roku k hodnot pvodnho kapitlu, jistiny, tedy jakou st pvodn stky bude rok init.V % vyjaduje zven pvodn stky za urit obdob. Ve se vdy k uritmu obdob, tzv. rokovmu obdob, za kter se rok vypotv, k dob, ke kter se rok vztahuje.rokov sazba ve vztahu k obdobronp. a.pen annumpololetnp. s. per semestrumtvrtletn p. q. per quartalemsnp. m.per mensemdenn p. d. per diesPkladPro nzornost vypotejte zjednoduen pklad, kolik inn rok z stky 100 000 K pi dan rokov sazb 10 %, do tabulky doplte, jak asto bude pipsn, vjak v a kolik inn rok za rok. (viz. pracovn list).

rokov sazbarok etnost - verok za rok10 % p. a.10 % p. s.10 % p. q.10 % p. m.10 % p. d.Velikost rokov sazbySazbyPojet rokov sazbyNominln tj. sjednan, uveden ve smlouv, na c. p., na prop. materilech, dleit sledovat asov obdob a etnost pipisovn rok.

Efektivn umle vypotan, umouje porovnvat nominln sazby s rznou etnost pipisovn.

Zvaovan vychzme z nklad obtovan pleitosti, tj. nejlep alternativn varianty.

ist se zapotenm zdann.

Reln zapotme inflaci, zjednoduen odeteme od M vi inflace.

Pklad rokov sazbaHM (daov sazba) * HM Inflace

Vypotejte relnou rokovou mru (skuten zhodnocen v %), pokud: rokov mra in 4 % p. a. prmrn mra inflace 2,1 %

Vpoet:4 % - 0,15 * 4 % - 2,1 % = 1,3 %

RPSN= ron procentn sazba nklad;Ukazatel, kter k, kolik bude za vr zaplaceno celkem.Nejpesnj srovnvac ukazatel pi posuzovn jednotlivch finannch vr. produkt.Od roku 2001 uvdn ukazatele u spotebitelskch vr povinn dle zkona. 321/2001 Sb., (nkolikrt novelizovn, posledn novela platn k 1. 1. 2013).Vzorec uveden v ploze zkona.RPSNDle zkona mus bt pi vpotu zahrnuty:Poplatky vztahujc se k uzaven smlouvyPoplatky za posouzen dostiPoplatky za pevod pennch prostedkPlaty za pojitn, zrukuVpoet na strnkch www.coi.cz

RPSN nestaRPSN je vhodn nstroj k porovnn shodnch produkt.Nesta vychzet z RPSN, dleit je sledovat tak napklad poadovan zajitn produktu, co hodnota RPSN neodr.Pozor na klamavou reklamu uveden RPSNu nejvhodnjho produktu.LichvaPojemLichva bn pouvno v mnoha vznamech, chpna jako extrmn nekal jednn souvisejcs pjkami.Tzv. era (pravdpodobn z latinskho slova usuria) je obecn zvazek nepimen k zisku zvazkem zskanm. http://cs.wikipedia.org/wiki/LichvaV prvu u pojet, vychz ji z Rakousko-Uherska, obsaeno v Obanskm zkonku. Lichva v trestnm prvu jako trestn in.Lichevn smlouvy v obanskm prvu, zatm ne v obanskm zkonku, ale v judikatue ano.Aktuln prvn pravaZkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk. 218 Kdo zneuvaje n rozumov slabosti, tsn, nezkuenosti, lehkomyslnosti nebo nho rozruen, d sob nebo jinmu poskytnout nebo slbit plnn, jeho hodnota je k hodnot vzjemnho plnn v hrubm nepomru, nebo kdo takovou pohledvku uplatn nebo v myslu uplatnit ji na sebe pevede, bude potrestn odntm svobody a na dv lta nebo zkazem innosti.http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/cast2h5.aspx

Soudn praxeProblmy prokzat v trestnm zen:Hrub nepomr.Zneuit subjektivn situace dlunka to, e byla zejm.V rozhodovn ji RPSN 30 % povaovno za rozpor s dobrmi mravy.Lze eit i civilnm soudnm zenm, i kdy v trestnm zen jsou orgny nespn. Smlouva jako prvn kon me bt v rozporus dobrmi mravy prohlena za neplatnou. ( 39)Nov prvn prava Od 1. ledna 2014.Nov prava odpovd pojet v trestnm prvu i souasnmu chpn v civilnm prvu.Lichvu NOZ v ustanoven 1796 vymezuje nsledovn:Neplatn je smlouva, pi jejm uzavrn nkdo zneuije tsn, nezkuenosti, rozumov slabosti, rozruen nebo lehkomyslnosti druh strany a d sob nebo jinmu slbit i poskytnout plnn, jeho majetkov hodnota je k vzjemnmu plnn v hrubm nepomru.

Pnos nov pravyNebude muset bt prokazovn rozpor s dobrmi mravy, sta prokzat znaky lichvy a smlouva je neplatn.Srozumitelnj pro veejnost.Lichevn smlouvy= smlouvy, na zklad kterch jsou spotebitelm nabzeny znan nevhodn finann produkty.Nemus mt znaky lichvy jako trestnho inu.Z pohledu obanskho zkonku absolutn neplatn, nebo odporuje dobrm mravm.Doporuen odkazhttp://www.mesec.cz/clanky/centralni-banky-si-hraji-na-boha-a-vytvareji-hodnoty-z-niceho/

ZdrojeNOVESK, I. a kolektiv. Slabik finann gramotnosti. 1. vyd. Praha: COFET, a. s., 2009.KLNSK, P., MUNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodn akademie a ostatn stedn koly. 1.vyd. Praha: EDUKO nakladatelstv, s. r. o., 2008.