Výzkum nových forem lichvy a zadlužení“ · k lichvářským praktikám a půjčování peněz...

1

2

„Výzkum nových forem lichvy a zadlužení“ je realizován v rámci projektu Vzdělávací a výzkumné

aktivity kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-2016. (č. P15V00000012).

Zadavatelem je Úřad vlády České republiky; Odbor pro sociální začleňování (Agentura).

Zpracoval vědecko-výzkumný ústav ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.

Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, IČ: 28614950, tel.: +420 596 112 649 web: http://accendo.cz e-mail: [email protected].

člen PAAC CONSORTIUM

Autoři: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Ivana Foldynová, Ph.D., Ing. Jiří Ševčík, Ing. David Kubáň,

Mgr. Jan Husák, Mgr. Lukáš Dědič, Ing. Radek Fujak, Mgr. Martina Krhutová, Bc. Andrea Hrušková

a kolektiv.

Citační vzor: HRUŠKA, L.; ŠEVČÍK, J. a kol. (2016) Nové formy lichvy a zadlužení., Ostrava, ACCENDO –

Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.

Zpracováno ke dni 26/04/2016

mailto:accendo.cz

mailto:[email protected]

3

OBSAH

ÚVOD .......................................................................................................................................... 7

Část A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů ................................................................. 8

1 OBECNÁ VÝCHODISKA ......................................................................................................... 9

1.1 Vymezení a rozbor problematiky nových forem lichvy a zadlužení na základě odborné literatury .................................................................................................................................................. 9

1.1.1 Historicko-kulturní vývoj pojmu lichva ............................................................................ 9

1.1.2 Nekalé obchodní praktiky a finanční gramotnost ......................................................... 11

1.1.3 Předluženost .................................................................................................................. 12

1.1.4 Sociálně vyloučená lokalita............................................................................................ 13

1.1.5 Romská minorita ve vztahu k sociálnímu vyloučení a zadlužování ............................... 14

1.2 Politicko-legislativní analýza ...................................................................................................... 14

1.2.1 Postoj EU k problematice lichvy .................................................................................... 14

1.2.2 Legislativní rámec v ČR .................................................................................................. 15

1.2.3 Legislativní nástroje z hlediska ochrany obětí lichvy ..................................................... 17

1.2.4 Komparace české a zahraniční právní úpravy ............................................................... 20

1.2.5 Institucionální rámec v ČR ............................................................................................. 21

1.3 Relevantní zdroje dat a informací ............................................................................................. 22

1.3.1 Zdroje kvantitativních dat ............................................................................................. 22

1.3.2 Národní strategické dokumenty .................................................................................... 29

1.3.3 Případové a terénní studie zaměřené na lichvu a zadlužování v širších souvislostech . 34

2 SOUHRN NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POZNATKŮ A ZÁVĚRŮ Z ČÁSTI A ......................................... 44

2.1 Odpovědi na výzkumné otázky .................................................................................................. 44

2.1.1 Jaké důležité materiály týkající se této problematiky byly zpracovány?....................... 44

2.1.2 Jaké jsou klíčové poznatky, závěry a doporučení plynoucí z výše uvedených materiálů, které by měly být zohledněny při dalším zkoumání problému? ................................................... 49

2.1.3 Jakým způsobem budou tyto poznatky zohledněny při řešení dalších částí tohoto výzkumu? ....................................................................................................................................... 58

2.1.4 Ve kterých lokalitách bude možné realizovat výzkum tak, aby ilustroval různé podoby a aspekty lichvy? .............................................................................................................................. 63

Část B/ Analýza expertních rozhovorů ......................................................................... 65

3 METODOLOGIE .................................................................................................................. 66

4 VÝSTUPY Z EXPERTNÍCH ROZHOVORŮ .............................................................................. 69

4.1 Obecná identifikace problematiky lichvy .................................................................................. 69

4

4.1.1 Trendy v oblasti lichvy bez smlouvy .............................................................................. 70

4.1.2 Trendy v oblasti lichvy a nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry 73

4.1.3 Příčiny vedoucí k využití lichvy obyvateli SVL ................................................................ 75

4.1.4 Formy lichvy v SVL ......................................................................................................... 78

4.2 Analýza aktérů ........................................................................................................................... 80

4.2.1 Neziskové organizace .................................................................................................... 80

4.2.2 Sociální dávky ................................................................................................................ 81

4.2.3 Dluhové poradny ........................................................................................................... 82

4.2.4 Možnosti zvyšování finanční gramotnosti osob v SVL ................................................... 82

4.2.5 Působení policie ............................................................................................................. 83

4.2.6 Kontrolní činnost ........................................................................................................... 84

4.3 Strom příčin a důsledků ............................................................................................................. 85

5 SHRNUTÍ A NÁVRHY DOPORUČENÍ ................................................................................... 89

5.1 Formy lichvy v sociálně vyloučených lokalitách ........................................................................ 89

5.1.1 Lichva a nekalé obchodní praktiky při poskytování spotřebitelských úvěrů ................. 89

5.1.2 Lichva bez písemné smlouvy ......................................................................................... 90

5.2 Doporučení ................................................................................................................................ 92

6 UPŘESNĚNÝ VÝZKUMNÝ DESIGN PRO LOKALITY .............................................................. 94

Část C/ Analýza pilotních lokalit ..................................................................................... 95

7 METODOLOGIE ETNOGRAFICKÝCH STUDIÍ ....................................................................... 96

7.1 Zapojení místních průvodců ...................................................................................................... 96

7.2 Možnosti a rizika etnografických studií ..................................................................................... 98

8 CASE STUDY - OSTRAVA .................................................................................................. 100

8.1 Vymezení a popis území .......................................................................................................... 100

8.1.1 Vymezení území a jeho historický vývoj v širších souvislostech ................................. 100

8.1.2 Struktura obyvatelstva a trendy vývoje ....................................................................... 100

8.1.3 Popis SVL, jejich specifika ............................................................................................ 101

8.2 Finanční strategie vybraných domácností žijících v SVL .......................................................... 102

8.2.1 DOMÁCNOST - O1 ....................................................................................................... 103

8.2.2 DOMÁCNOST – O2 ....................................................................................................... 106

8.2.3 DOMÁCNOST – O3 ....................................................................................................... 108

8.2.4 DOMÁCNOST – O4 ....................................................................................................... 110

8.2.5 DOMÁCNOST – O5 ....................................................................................................... 112

8.3 Shrnutí case study – Ostrava ................................................................................................... 113

9 CASE STUDY – KLADNO ................................................................................................... 115

5






9.2.1 DOMÁCNOST – K1 ....................................................................................................... 117

9.2.2 DOMÁCNOST – K2 ....................................................................................................... 118

9.2.3 DOMÁCNOST – K3 ....................................................................................................... 119

9.2.4 DOMÁCNOST – K4 ....................................................................................................... 121

9.2.5 DOMÁCNOST – K5 ....................................................................................................... 122

9.3 Shrnutí case study – Kladno .................................................................................................... 123

10 CASE STUDY - ÚSTÍ NAD LABEM ...................................................................................... 125






10.2.1 DOMÁCNOST – U1 ....................................................................................................... 129

10.2.2 DOMÁCNOST – U2 ....................................................................................................... 131

10.2.3 DOMÁCNOST – U3 ....................................................................................................... 133

10.2.4 DOMÁCNOST – U4 ....................................................................................................... 135

10.2.5 DOMÁCNOST – U5 ....................................................................................................... 137

10.3 Shrnutí case study – Ústí nad Labem ...................................................................................... 138

11 ROLE AKTÉRSKÝCH SÍTÍ A ČINNOST VEŘEJNÉ SPRÁVY, INFORMOVANOST OBYVATEL .. 140

11.1 Sociální služby a dluhové poradenství ..................................................................................... 140

11.1.1 Ostrava ........................................................................................................................ 141

11.1.2 Kladno .......................................................................................................................... 143

11.1.3 Ústí nad Labem ............................................................................................................ 144

11.2 Úřady a instituce veřejné správy ............................................................................................. 146

11.2.1 Úřad práce České republiky ......................................................................................... 146

11.2.2 Sociální práce v rámci obecních úřadů ........................................................................ 146

11.2.3 Policejní práce ............................................................................................................. 146

12 SPECIFIKA A OBECNÉ TRENDY ......................................................................................... 148

12.1 Formy lichvy v SVL ................................................................................................................... 148

12.1.1 Lichva bez smlouvy ...................................................................................................... 148

12.1.2 Lichva formou poskytování bydlení ............................................................................. 149

12.1.3 Lichva formou práce pro poskytovatele půjčky .......................................................... 151

6

12.1.4 Lichva formou poskytování sexuálních služeb ............................................................ 151

12.1.5 Lichva formou poskytování potravin ........................................................................... 151

12.1.6 Lichva a nekalé obchodní praktiky spojené se spotřebitelskými úvěry ...................... 152

12.2 Finanční strategie obyvatel SVL ............................................................................................... 152

12.2.1 Pozice obyvatel SVL na trhu práce .............................................................................. 153

12.3 Souhrn zásadních vlivů na vznik zadlužení .............................................................................. 154

12.3.1 Bydlení ......................................................................................................................... 155

12.3.2 Nízká vzdělanost .......................................................................................................... 155

12.3.3 Gamblerství ................................................................................................................. 156

12.3.4 Závislost na alkoholu a dalších návykových látkách .................................................... 156

Část D/ Systémová policy doporučení a navržení optimálního postupu v ČR 157

13 PROCES TVORBY POLICY DOPORUČENÍ .......................................................................... 158

14 IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY a PRIORITNÍ OBLASTI DOPORUČENÍ ................................ 161

15 POPIS SYSTÉMOVÝCH POLICY DOPORUČENÍ A NÁVRHU OPTIMÁLNÍHO POSTUPU V ČR …………………………………………………………………………………………………………………………………..164

15.1 OBLAST STABILIZACE BYDLENÍ ................................................................................................. 164

15.2 OBLAST SOCIÁLNÍ PODPORY A SOCIÁLNÍ PRÁCE ..................................................................... 166

15.3 OBLAST MONITORINGU .......................................................................................................... 168

15.4 OBLAST SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTY ..................................................... 170

15.5 OBLAST REGULACE TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ ........................................................... 172

15.6 OBLAST REGULACE VYMAHATELNOSTI DLUHŮ A NASTAVENÍ PODMÍNEK ODDLUŽENÍ ........ 174

15.7 OBLAST KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K ŘEŠENÍ SITUACE NA ÚROVNI OBCÍ A REGIONŮ .... 178

15.8 KOINCIDENČNÍ MATICE – VAZBA PROBLÉM/DOPORUČENÍ .................................................... 181

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 182

ZDROJE DAT A POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................... 183

PŘÍLOHY .................................................................................................................................. 189

Příloha č. 1 Etický kodex finančního trhu .......................................................................................... 189

Příloha č. 2: Scénář rozhovoru .......................................................................................................... 191

7

ÚVOD

Vysoká míra zadlužení je jedním z významných problémů a rizik, se kterými se potýkají obyvatelé

sociálně vyloučených lokalit. Běžnou součástí finančních strategií těchto obyvatel je využívání

lichvářských půjček a stále dostupnějších úvěrových produktů. Motivací k získávání finančních

prostředků těmito způsoby je ve velké míře finanční tíseň způsobená řadou na sebe navazujících

problémů, které se stávají uzavřeným kruhem a tedy i pastí, ze které je velmi složité se vymanit.

Cílem této studie je prostřednictvím popisu životních situací sociálně vyloučených osob, ale také

výpovědí expertů zapojených do řešení sociálního vyloučení a projevů, které jsou s ním spojeny,

porozumět kontextu fenoménu lichvy a zadlužení, včetně dopadu na životy zasažených osob

a domácností.

Výsledkem aplikovaného výzkumu nových forem lichvy a zadlužení optikou veřejné sociologie1

(Public Sociology) je identifikování nástrojů a vytvoření systémových policy doporučení vhodných pro

Českou republiku, která lze použít za účelem naplnění potřeb, záměrů a hodnot jejich uživatelů.

V případě tohoto socio-vědního projektu se jedná o veřejnou správu a politické představitele jako

nositele politické moci angažované v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování ve státě.

Komplexní studie Výzkum nových forem lichvy a zadlužení je tvořena jednotlivými na sebe

navazujícími částmi, kterými jsou:

A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů

B/ Analýza expertních rozhovorů

C/ Analýza pilotních lokalit

D/ Systémová policy doporučení a navržení optimálního postupu v ČR

1 Veřejná sociologie je určena pro potřeby veřejného dialogu v rozličných sférách občanské společnosti a váže

se na relevantní veřejné problémy od jejich definování až po návrhy možných řešení. (Burawoy, 2004)

ČÁST A/ VSTUPNÍ ANALÝZA DOSTUPNÝCH ZDROJŮ

8

Část A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů

Cílem první části Vstupní analýzy dostupných zdrojů je rešerše relevantních informačních zdrojů,

odborné literatury včetně zahraniční odborné literatury, provedených výzkumů a analýz nestátních

organizací i veřejné správy, evaluací, analýz, legislativních materiálů týkajících se problematiky lichvy

a souvisejících praktik, dále statistik a zpráv z terénu. Analýza legislativy a kontrolní úpravy

problematiky je doplněna srovnáním s legislativním ošetřením problematiky související s lichvou

v Německu a na Slovensku. Dále vstupní zpráva obsahuje rozbor souvisejících strategických

dokumentů České republiky a Evropské unie.

Cílem druhé části je shrnutí nejdůležitějších poznatků a závěrů plynoucích z výše uvedených

materiálů, jejich vlastní kritický rozbor a doporučení z nich plynoucí, dále pak formulace, jak na výše

uvedené naváže samotný výzkum.

Cílem je zodpovědět následující výzkumné otázky:

1. Jaké důležité materiály týkající se této problematiky byly zpracovány?

2. Jaké jsou klíčové poznatky, závěry a doporučení plynoucí z výše uvedených materiálů, které

by měly být zohledněny při dalším zkoumání problému?

3. Jakým způsobem budou tyto poznatky zohledněny při řešení dalších částí tohoto výzkumu?

4. Ve kterých lokalitách bude možné realizovat výzkum tak, aby ilustroval různé podoby

a aspekty lichvy?


9

1 OBECNÁ VÝCHODISKA

1.1 Vymezení a rozbor problematiky nových forem lichvy a zadlužení na

základě odborné literatury Na začátku vstupní analýzy je potřeba si definovat souvislosti, se kterými se budeme setkávat v rámci

celého socio-vědního projektu „Výzkum nových forem lichvy a zadlužení“. Jednotlivé definice jsou

vymezeny na základě domácí i zahraniční odborné literatury.

1.1.1 Historicko-kulturní vývoj pojmu lichva

Lichva a poskytování půjček jsou společenským jevem, o kterém se objevují zmínky hluboko v historii.

Pro pochopení podstaty lichvy tak, jak je vnímána v současnosti, je vhodné znát postoje společnosti

k lichvářským praktikám a půjčování peněz také v historickém kontextu.

Pojem lichva označuje půjčování peněz za nepřiměřený úrok. Původ českého slova lichva má dva

možné výklady – převzetí z gótského leihwa, které se rekonstruuje na základě slovesa leihwan

„půjčovat“ (německého leihen), nebo domácí odvozenina od původního slova lichᵹ „přílišný,

nadměrný“ (Rezek, 2001:356-357). V angličtině se lichva označuje pojmem usury z latinského usura

„platba za použití peněz, úrok“ (Harper, 2014). Při vymezování pojmu lichva je nutno zmínit i mezi

Romy používané označení intereš, tj. tradiční romský výraz pro půjčku s určitým úrokem či za určitou

protislužbu. Intereš v chápání romské komunity není chápán jako synonymum pro lichevní praktiku,

ale jen jako běžná půjčka s navýšením. Jako ekvivalent výrazu intereš bývá v romštině užíváno také

výrazu kečeň. (ACCENDO; 2015b)

Náboženské systémy judaismus, křesťanství, islám původně pokládaly za lichvu jakékoliv půjčování

peněz nebo jiných věcí za úrok, nezáleželo na jeho výši. Tyto praktiky byly považovány za hřích, byly

zakazovány a morálně odsuzovány. Zákaz lichvy vycházel jak ze Starého zákona (např. Leviticus 25:36

„Své stříbro nebudeš půjčovat lichvářsky, na poskytované potravě nechtěj vydělávat.“ nebo

Deuteronomium 23:30 „Cizinci můžeš na úrok půjčovat, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš.“),

tak i z Nového zákona (např. Lukáš 6:35 „půjčujte a nic nečekejte zpět“).

Oproti tomu ve starověkém Řecku nebo Římě považovali za lichvu spíše poskytování půjček

na přemrštěný úrok, který se neshodoval se zákony nebo zvyklostmi v místě a čase obvyklými.

V římském právu nemá úrok (usura) hanlivý význam. Za úrok je považována „dlužníkova úplata

věřiteli, za dovolené užívání určitého množství zástupných věcí (kapitálu), hlavně peněz“ (Bartošek,

1981:318). V římské říši první ustanovení týkající se lichvy a úvěru vychází ze Zákona dvanácti desek

(cca 450 před Kristem), kde je výše úrokové sazby stanovena na 12 % ročně (Koudelka, 2014:11).

Určitý posun lze spatřit v Justiniánských Digestech z 6. století (kodifikace římského práva v Byzantské

říši): „Úroky se ukládají nikoliv pro zisk věřitele, nýbrž pro prodlení dlužníků“ (Digesta 22, 1, 17, 3 cit.

podle Bartošek, 1981:434).

V rané středověké Evropě křesťanské státy, resp. církev, lichvu odsuzovaly. Postoj církve k lichvě

do 13. století nejlépe vyjadřuje sbírka kanonického práva: lichva je vše, co je požadováno oplátkou

za půjčku a přesahuje půjčenou částku samotnou. Lichva byla součásti smrtelného hříchu lakomství.

Úročené půjčky byly zakázány a to jak mezi křesťany, tak i mezi židy. Křesťan židovi a žid křesťanovi

však půjčku s úrokem poskytnout mohl. Historické prameny uvádějí, že k lichvě v této době mezi

křesťany docházelo, ale lichváři byli po smrti odsuzováni k pekelným mukám. Církev je veřejně

odsuzovala i během jejich života. Dále církev zakazovala jejich pohřbení na křesťanském hřbitově.


10

Jediný způsobem jak mohli lichváři uniknout peklu, bylo vrácení peněz z lichvy, případně aktem

milosrdenství rozdání takto získaných peněz. Dle některých historiků (např. LeGoff, 2012:77)

se nejednalo jen o jednotlivé případy. K výrazné změně v postoji k lichvě došlo v evropských zemích

ve 13. století (viz Mundy, 2008:124-132 nebo LeGoff, 2012:73-87).

Postupně od 13. století, ale především ve 14. a 15. století dochází k ospravedlnění úročných půjček

za jistých podmínek. Jedním z důvodů byl nárůst potřeby půjčovat si peníze. Tato forma vztahu začala

být považována užitečnou, tedy důležitou hodnotu. Ve 13. století vypracovali scholastikové zásady,

dle kterých bylo možné požadovat finanční odměnu vázanou na objem peněz neboli úrok. Prvním

důvodem je riziko půjčovatele peněz, např. v souvislosti s námořní půjčkou kupcům (četná

ztroskotání kupců, útoky pirátů na moři odůvodňovaly vybírání úroků jako náhradu za všechna rizika).

Druhým důvodem dle scholastiků bylo zřeknutí se přímého výnosu z půjčených peněz během doby

půjčky (LeGoff, 2012:84-85 nebo Koyan, 2010). Oprávněnost lichvy byla koncem 13. století

předmětem disputací na Pařížské univerzitě. Situaci v českých zemích ve středověku popisuje

Gebauer (1970) „Lichva byla zakázána křesťanům církví; ale směli ji provozovati Židé, kteří brávali

úroků 37,5 % druhdy také mnohem více; r. 1497 listem královským lichva snížena na 20 %“.

Tento proces dokresluje i vývoj pojmu lichva (usury) dle anglického etymologického slovníku (Harper,

2014). Od roku 1300 bylo pojmem lichva označováno půjčování peněz na úrok, později ve významu,

za cenu nadměrných úrokových sazeb. Od poloviny 15. století bývá vnímána jako prémie zaplacená

za použití peněz, úroků, zejména pak "přemrštěných úroků“.

Od druhé poloviny 19. století byl v Evropě pojem lichva rozšířen na „jakýkoliv právní vztah, v němž

silnější strana zneužívá určitých omezujících vlastností slabší strany, aby od ní získala plnění, které

je k jejímu vlastnímu protiplnění ve výrazném nepoměru“ (Koudelka, 2014:206). Příklad nového

přístupu k lichvě je možno spatřovat v rakouském Zákoně proti lichvě č. 47 z roku 1881 nebo

ve španělském Zákoně o potlačení lichvy z roku 1908 (více Koudelka, 2014:42).

Tento přístup je nadále aktuální i v současnosti. Například Sonia Stefanizzi (2014) se neomezuje

pouze na finanční úhel pohledu na lichvu, ale zahrnuje také situace, kdy dochází k trvalému ohrožení

samostatnosti a nezávislosti jedinců2. V rámci italské legislativy3 (zákon o lichvě č. 108 z roku 1996)

pojem lichva pokrývá zapůjčování jak finančních prostředků, tak „jiných služeb“. V každodenních

případech lze určit situace naznačující zneužívání podmínek na úkor postavení ve společnosti.

„O protiprávní jednání se jedná ve všech situacích, kdy se u dohody předpokládají znevýhodněné

2 Stefanizzi (2014) uvádí konkrétní příklady různých lichevních praktik, které nesouvisejí s finančními půjčkami.

V oblasti pracovních vztahů může být považováno za lichvu vydírání pracovníka ze zahraničí bez platného víza,

pokud se na něj vyvíjí nátlak v souvislosti s obavami ze ztráty pracovního místa. Pracovní smlouva se tak stává

donucovacím prostředkem zaměstnavatele k vystavení zaměstnance rizikovým situacím. Dalším příkladem

je porušování základních bezpečnostních pokynů a nepravidelná pracovní doba. O lichvě je také možno hovořit

v situaci, kdy pracovník nesdělí patřičným úřadům, že mu zaměstnavatel nehradí pojištění, přestože v práci

vykonává nebezpečné činnosti. Vztah takto poskytované služby a jejího ohodnocení je pro zaměstnavatele

jednoznačnou finanční výhodou z hlediska úspory nákladů na výrobu dle platných norem, na finanční

ohodnocení dle tabulek a na náklady za pojistné. Jiný příklad pochází z oblasti trhu s nemovitostmi. Domov

se stává, obzvláště u imigrantů, jakousi zárukou legalizace pobytu, díky němuž mohou v dané lokalitě zapustit

kořeny. V Itálii majitelé nemovitostí často zahraničním obyvatelům, nezřídka se zdržujícím na území Itálie

ilegálně, pronajímají nezkolaudované prostory. Povětšinou se jedná o pronájem jediného lůžka, a to

ve zchátralých prostorách a za neúměrně vysoké ceny. 3 Větší pozornost právnímu vymezení je věnována v kapitole 1.2.


11

podmínky u jedné strany, jež zákon definuje jako situaci „ekonomického nebo finančního konfliktu“,

který je předmětem výhody druhé zúčastněné strany, z něhož má tato strana zisk.“ (Stefanizzi,

2014:210)

1.1.2 Nekalé obchodní praktiky a finanční gramotnost

Spotřebitelské úvěry jsou v případě sociálně vyloučeného obyvatelstva velmi často využívaným

produktem. Tato skupina obyvatel však bývá ohrožována nevýhodnými predátorskými půjčkami,

při jejichž uzavírání je často zneužíváno nouze, neinformovanosti a nízké finanční gramotnosti

obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry

mají tedy s finanční gramotností úzkou spojitost.

Nekalá obchodní praktika je vymezena podle § 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,

ve znění pozdějších předpisů. Za tuto praktiku obecně považuje jednání vůči spotřebiteli v rozporu

s požadavky odborné péče, které podstatně narušuje jeho ekonomické chování. Daná obchodní

praktika zaměřená na skupinu spotřebitelů je posuzována z hlediska průměrného člena této skupiny,

tzn., je-li obchodní praktika zaměřena na osoby, které jsou z důvodu své duševní nebo fyzické slabosti

či věku zvlášť zranitelné, hodnotí se nekalost přísněji. Tím není vymezen zákaz obvyklého reklamního

přehánění, které je ve vztahu k těmto zranitelným skupinám povoleno. Dále uvedený zákon vymezuje

specifické nekalé praktiky, a to klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktiky.

Nekalé praktiky jsou uvedeným zákonem zakázány, ale obtížně prokazatelné jsou informace

poskytnuté ústně. Zvláště pak schopnost průměrného člena skupiny (tj. osoby průměrně rozumné,

která má dostatek informací) vyhodnotit předkládané informace. V takovémto případě hovoříme

o zneužití rozumové slabosti či nezkušenosti a vzniká tak nerovný vztah, kdy je jedna ze stran

v nerovném postavení. Můžeme tedy takovouto situaci označit za určitý druh lichvářské praktiky.

S problematikou nekalých obchodních praktik úzce souvisí úroveň finanční gramotnosti obyvatelstva,

která je důležitá při tvorbě rozpočtů domácností a schopnosti hospodařit s penězi. Nedostatečná

finanční gramotnost je velmi riziková v případě půjček a úvěrů, které jsou často spotřebiteli

poskytovány za velmi nevýhodných podmínek. Omezená finanční gramotnost jedince pak

neumožňuje rozeznat nevýhodnost půjčky a zhodnotit případná rizika a dopady, které mohou nastat

v případě neschopnosti plnit smluvené závazky. Finanční gramotnost je vymezena jako „soubor

znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe

a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb.

Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat

osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící

se životní situace.“ (MF ČR, 2010:11)

Celková finanční gramotnost je rozdělena na:

1. Peněžní gramotnost – kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních

peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební

nástroje apod.).

2. Cenovou gramotnost – kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům

a inflaci.

3. Rozpočtovou gramotnost – kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu

(např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních

zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska.


12

Finanční gramotnost je součástí širší ekonomické gramotnosti, která zahrnuje také schopnost zajistit

si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu

pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod.

Obrázek 1: Dopad nízké úrovně finanční gramotnosti

Zdroj: Habschick, 2007 (cit. podle Mejstřík, 2014:22).

Víše uvedené schéma ukazuje, „že nízká úroveň finanční gramotnosti vede k ztíženému přístupu

k bezpečnému financování (lidé si půjčují v šedé zóně) a neoptimálnímu investování a následně

až ke špatné alokaci osobního bohatství. To se projevuje jak negativními ekonomickými důsledky (nižší

ekonomický růst či vyšší břemeno pro sociální systém), tak i individuálními důsledky (například nárůst

předluženosti domácností).“ (Mejstřík, 2014:22).

1.1.3 Předluženost

Za předluženou domácnost je považována ta domácnost, která po zaplacení nezbytných výdajů není

schopna dostát svým závazkům (viz ČNB, 2014). Stanoviskem Evropského hospodářského a sociálního

výboru (EHSV 2008/C 44/19) je předluženost vymezena jako situace, kdy dlužník není dlouhodobě

schopen splácet všechny své závazky, nebo kdy existuje vážné nebezpečí, že by k tomu mohlo dojít,

až budou závazky splatné. Četné sociologické studie ze zemí EU (EHSV; 2008) identifikovaly

následující příčiny předluženosti:

a) nezaměstnanost a zhoršující se pracovní podmínky;

b) změny ve struktuře domácností v důsledku např. rozvodu, úmrtí manžela či manželky,

neplánovaného dítěte, neočekávané podpory pro seniory nebo invalidy, nemoci nebo úrazu;

c) neúspěšný pokus zahájit činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, krach malé rodinné

firmy, kde se ručí vlastním majetkem;

d) reklamní a marketingové kampaně, které nutí lidi ke spotřebě, nabízejí lehce dostupný úvěr

a pobízejí lidi k hazardování, hře na trzích s cennými papíry a zvyšování jejich statusu;

e) vyšší úrokové sazby, jejichž negativní dopad lze pocítit především při dlouhodobých půjčkách,

jako jsou hypotéky;

f) špatné hospodaření s rozpočtem domácnosti;

g) záměrné zamlčování informací zákazníky, jež by umožnily finančním institucím ověřit jejich

platební schopnost;


13

h) nadměrné používání kreditních karet, revolvingových úvěrů a různých druhů osobních úvěrů

poskytovaných finančními společnostmi s vysokými úrokovými sazbami;

i) úvěr získaný na neformálním trhu, především u lidí s nízkými příjmy, s lichvářskými

úrokovými sazbami;

j) úvěr použitý na splácení jiných půjček, čímž se vytváří efekt sněhové koule;

k) okolnost, že lidé s postižením žijící v sociální izolaci a lidé s omezenými kognitivními

schopnostmi se mohou lehce stát oběťmi agresivních úvěrových institucí;

l) neochota určitých finančních institucí znovu projednat splacení dluhu s méně majetnými

spotřebiteli, kteří mají finanční potíže.

1.1.4 Sociálně vyloučená lokalita

Nové formy lichvy a zadlužení se bezprostředně týkají veškerého sociálně vyloučeného

a sociálním vyloučením ohroženého obyvatelstva, které však zákonitě nemusí být koncentrováno

pouze v sociálně vyloučených lokalitách. Problematiky, které jsou předmětem tohoto výzkumu, jsou

však v těchto lokalitách velmi koncentrované a zejména zde jsou tedy palčivým problémem.

Sociálně vyloučená lokalita (dále jen SVL) je definována prostorem, ve kterém jsou koncentrovány

osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Těmi jsou dle Švece (2010) občané,

kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni

ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. Tyto

skupiny obyvatel si osvojují specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami

většinové společnosti. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení těmto lidem

znemožňují šanci na úspěch ve většinové společnosti, neboť nezískávají hodnotové žebříčky

středostavovského občana. Tento stav je uzavírá v pasti sociálního vyloučení, ze které se nedokáží

dostat bez cizí pomoci. Příčinou sociálního vyloučení se nezřídka stává právě předlužení osob, jejich

napojení na kriminální struktury a v neposlední řadě také přímé poškození skrze trestný čin lichvy,

a to v jakékoli jeho podobě.

Definice sociálně vyloučené lokality dle Zprávy o naplňování Strategie boje proti sociálnímu

vyloučení na období 2011 – 2015 (ASZ, 2015:6):

prostorově izolované (přičemž izolace může nabývat forem úplného prostorového odloučení,

stejně jako neprostupného sousedství v rámci obecní/městské zástavby);

sociálně izolované (přičemž lze vysledovat společenské bariéry v kontaktu nejen na úrovni

občanů, ale i institucí);

ekonomicky izolované (přičemž lze vysledovat, že obyvatelé vyloučených lokalit nejsou

zapojeni do formální ekonomiky, ale do rozličných – více či méně izolovaných a nelegálních

ekonomických sítí);

kulturně odlišné (přičemž se jedná jednak o odlišnosti v kultuře spojené s etnicitou, jednak –

a často mnohem více – o odlišnosti v pojetí kultury spojené se společenským postavením,

chudobou, vzdělaností, ostrakizací);

symbolicky vyloučené (což se projevuje vytěsněním obyvatel vyloučených lokalit, nejčastěji

Romů, z účasti na veřejném životě na základě rozpoznatelných znaků – barvy pleti, oblečení,

způsobu chování a jednání, atd.).


14

V každé ze sociálně vyloučených lokalit lze obvykle nalézt prvky všech uvedených podob izolace,

nicméně nepřítomnost či neznatelná přítomnost některé z nich nemusí nutně znamenat,

že se nejedná o sociálně vyloučenou lokalitu.

1.1.5 Romská minorita ve vztahu k sociálnímu vyloučení a zadlužování

Podstatná část osob ohrožených lichvou v sociálně vyloučených lokalitách jsou Romové, přičemž

za Romy označujeme osoby, které samy sebe za Romy považují nebo je za ně považuje okolí. Odhady

počtu Romů žijících na území České republiky se u jednotlivých autorů liší. Podle údajů Rady Evropy

žije v České republice kolem 225 000 Romů, tedy přibližně 2% celkové populace. Podle odhadů

se s problémy sociálního vyloučení potýká kolem 80 – 100 tisíc Romů, tj. asi třetina až polovina

z celkového počtu Romů žijících v ČR (Strategie romské integrace do roku 2020, Vláda ČR, 2014:7).

Romská etnicita jako příčina předlužení

Tradice romských komunit a jejich dodržování, je často spojeno s vysokými náklady, které domácnosti

mnohdy řeší půjčkami. Jedním z příkladů jsou vysoké výdaje na oslavy, svatby, křty a pohřby. Kvůli

těmto životním situacím je rodina ochotna zadlužit se na mnoho let dopředu a často i na celý život.

Častým důvodem pro těžkou finanční krizi je například kumulace úmrtí v bližší rodině. Pod tento

faktor spadají také neobvykle vysoké výdaje za jídlo. Romská tradice neumožňuje jednou uvařené

jídlo uschovat na další den, co se nesní, to se vyhodí. Když je zároveň kladen důraz na to, aby jídlo

nikdy nechybělo, dochází z pohledu ekonomického hospodaření k výraznému plýtvání na nákup jídla,

které se posléze nespotřebuje a vyhodí. Jako etnicky podmíněný důvod pro předlužení bývá v obecné

diskuzi uváděna také intenzivní orientace Romů na přítomnost a potlačení úvah o budoucnosti.

Z výzkumů zabývajících se kulturou chudoby (Lewis, 1966) však vyplývá, že orientace na přítomnost

vychází spíše z dlouhodobě nízkých příjmů a chudoby, než z tradičních romských hodnot. (Lovriš,

2009)

Postoj majoritní společnosti k Romům

V případě nabídky půjček jsou Romové vyhledáváni jako slabší, snadno zneužitelná strana právních

vztahů, skupina, ze které mohou pro různé subjekty plynout finanční výhody (Lovriš, 2009). Postoj

majoritní společnosti zejména kvůli mimořádně výrazné míře nedůvěry a despektu vůči Romům

znesnadňuje řešení ekonomické situace postižených rodin.

1.2 Politicko-legislativní analýza

1.2.1 Postoj EU k problematice lichvy

K tématu lichvy se vyjádřil Evropský hospodářský a sociální výbor4 (dále jen EHSV) formou

průzkumného stanoviska k tématu Ochrana spotřebitele a vhodné řešení nadměrného zadlužení

pro prevenci sociálního vyloučení přijatého 29. dubna 2014. V závěrech a doporučeních tohoto

stanoviska Výbor zdůrazňuje:

1. nutnost přijetí opatření k řešení problému nadměrného zadlužení na celoevropské úrovni;

2. nutnost přijetí společné definice nadměrného zadlužení, která by měla osahovat následující

prvky:

4 Vedle Výboru regionů je ESHV jedním z poradních orgánů EU, který poskytuje odborné poradenství hlavním

orgánům EU (Evropské komisi, Evropské radě a Evropskému parlamentu). Činí tak prostřednictvím „stanovisek“

k návrhům právních předpisů EU a „stanovisek z vlastní iniciativy“ k tématům, která považujeme za závažná.

Jedním z hlavních úkolů ESHV je stát se „mostem“ mezi orgány EU a „organizovanou občanskou společností“.


15

a. domácnost jako relevantní měřící jednotka pro kvantifikaci nadměrného zadlužení;

b. přijaté finanční závazky;

c. neformální závazky v rámci rodiny nebo komunity;

d. platební neschopnost;

e. strukturální nadměrné zadlužení;

f. důstojnou životní úroveň;

g. insolvenci;

3. nutnost vzdělávání, prevence a vhodných postupů, které musí vést k začlenění nadměrně

zadlužených osob zpět do normálního ekonomického života;

4. nutnost finančního vzdělávaní primárně na školách, ale také mezi veškerou veřejností (v tomto

ohledu podporuje informační kampaně, do nichž musí být zapojeny všechny zúčastněné strany);

5. nezbytnou úlohu sdružení spotřebitelů a rodin při šíření informací a poskytování asistence lidem,

kteří o ni mají zájem;

6. nutnost návrhu směrnice Komise pro jednotný postup prevence a řešení situací nadměrného

zadlužení;

7. rychlou a bezplatnou povahu postupu, pozastavení řízení v případě, že byl zahájen postup

k zastavení nárůstu nadměrného zadlužení, ověřování pohledávek, zachování trvalého bydliště,

rovnocenné zacházení s běžnými věřiteli, možnost prominutí dluhů v těch nejzávažnějších

případech a povinnost ponechat nadměrně zadluženým „životní minimum“ dostatečné

k důstojnému pokrytí běžných potřeb, s cílem rychle spotřebitele znovu začlenit

do ekonomického a sociálního života;

8. předpoklad celoevropské právní úpravy lichvy;

9. rozvoj vzdělávání v hospodaření domácností a finanční gramotnosti (nutné vyčlenit nezbytné

prostředky);

10. svou podporu koncepce odpovědného poskytování úvěrů (vyžaduje po poskytovatelích úvěru

poctivé a etické jednání).

Toto aktuální stanovisko navazuje na Stanovisko 2008/C 44/19 EHSV k tématu Úvěr a sociální

vyloučení ve společnosti blahobytu, které vymezuje pojem předluženost (viz kapitola 1.1.3); přesný

obsah tohoto pojmu se však stát od státu v EU značně liší. Pojem předluženosti, který tvoří základ

velmi odlišných legislativních návrhů, se odvozuje především od právních norem, které stanovují

podmínky pro přístup k soudnímu nebo mimosoudnímu řízení restrukturalizace dluhů. Francouzský

zákon například umožňuje přístup dlužníkům jednajícím v dobré víře, kteří nejsou evidentně schopni

uspokojit celý svůj nesplacený závazek nebo závazek, který bude splatný (čl. L. 331-

2 do Spotřebitelského zákoníku). Podobně finský zákon (1993) považuje dlužníky za předlužené nebo

neschopné splácet, když nejsou schopni platit své dluhy, které mají být splaceny, jestliže je to stálá

a nikoli pouze náhodná či dočasná situace. Jiné země však omezují svou definici na řadu procesních

a osobních požadavků pro přístup k plánům řešícím předlužení, aniž by se vystavovaly riziku vytváření

definice předluženosti. To je případ českého, ale i belgického práva (zákon z 5. července 1998,

ve znění zákona z 19. dubna 2002). Více viz Stanovisko 2008/C44/19 EHSV.

1.2.2 Legislativní rámec v ČR

Lichva je ukotvena v českém legislativním rámci v novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb.

ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ), kde v § 1796 Lichva je uvedeno: „Neplatná je smlouva,

při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo

lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková


16

hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“ Tato úprava vychází ze zákona č. 40/2009 Sb.,

trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TZ) kde v § 218 (Hlava V Trestné činy proti

majetku) je lichva definována následovně:

(1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení,

dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění

v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch5,

b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo

c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,

za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek

nebo majetek, nebo

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu6.

Z této definice vyplývá, že se lichva vztahuje nejen na úvěrové vztahy, ale na všechny případy, kdy

dojde k:

1. úmyslnému zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího

rozrušení,

2. poskytnutí nebo slibu plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém

nepoměru.

Prokázání skutečnosti zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo

něčího rozrušení je velmi problematické. Na první pohled podobné kauzy s velmi vysokými

sjednanými úroky mohou vzbuzovat rychlé soudy, avšak k naplnění skutkové podstaty trestného činu

lichvy bude nutné naplnit jak znak hrubého nepoměru k vzájemnému plnění, tak zneužití tísně aj.

s ohledem na dané okolnosti, a to společně s uplatněním této pohledávky, či jejím převedením

s úmyslem ji uplatnit. Problematická je zároveň formulace hrubého nepoměru vzájemného plnění,

který si můžeme představit jako sjednanou výši úroku, ačkoliv se hrubý nepoměr může týkat i celkově

navrácené částky apod. Zákon přímo nestanovuje jeho maximální přípustnou výši a pro tuto

specifikaci musíme tedy nahlédnout do judikatury. V rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky

v trestněprávní kauze bylo rozhodnuto, že sazba úroku 70 % a více ročně bude takovým hrubým

nepoměrem. V jiném rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky v civilněprávní věci se hovoří,

že ujednání přesahující téměř čtyřnásobně horní hranici obvyklé úrokové sazby bude v rozporu

s dobrými mravy (Drobiš, 2012).

Projevům forem lichvy, jejichž výskyt je typický v sociálně vyloučených lokalitách, je svým zněním

nejblíže především odstavec 1 a 2 § 218 (TZ). Maximální možná trestní sazba je v těchto případech

6 měsíců až 5 let, pokud škoda nepřesáhne 500 000 Kč, jsou to 2 roky.

Jako problematická se jeví účinnost výše zmíněné právní úpravy lichvy v TZ, jelikož tato úprava je

obdobná jako v předchozím trestním zákonu č. 140/1961 7. V období 1998 – 2014 bylo obžalováno

5 Částka nejméně 500 000 Kč dle §138 z .č . 40/2009 Sb.

6 Částka nejméně 5 000 000 Kč dle §138 z .č . 40/2009 Sb.


17

131 osob, z nichž bylo pravomocně odsouzeno 36, což činí 27 % stíhaných. Po nabytí účinnosti

nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), tedy od 1. 1. 2010, bylo do roku 2014 obžalováno

celkem 37 a pravomocně odsouzeno 18 osob, což činí 49 % z počtu stíhaných osob (viz graf níže).

Od nabytí účinnosti nového trestního zákoníku lze pozorovat zvýšení poměru pravomocně

odsouzených ve srovnání se situací před jeho účinností. Podrobnější analýza časových řad

obžalovaných a odsouzených za trestný čin lichvy je uvedena v kapitole věnované klíčovým

informacím z analýzy kvantitativních dat níže.

Graf 1: Osoby obžalované a odsouzené pro trestný čin lichvy v ČR mezi lety 1998 a 2014.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR – Statistické ročenky kriminality, vytvoření grafu ACCENDO.

Z výše uvedeného vyplývá, že prokázání naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy v trestním

řízení je problematické. Hranice mezi tím, co lichva je a co není, je široká. Z těchto důvodů jsou osoby

provozující lichvu ve většině případů obviněny z jiných trestných činů na lichvu navazujících,

především se jedná o trestné činy (více viz Dochvát, 2003):

vydírání;

útisk;

porušování domovní svobody;

loupež;

omezování osobní svobody;

neoprávněné podnikání.

1.2.3 Legislativní nástroje z hlediska ochrany obětí lichvy

Tato kapitola se týká především ochrany obětí, které využily bankovní a nebankovní úvěry a přestaly

mít schopnost splácet své závazky. Za relevantní legislativní nástroje z hlediska ochrany obětí lichvy

lze považovat:

7 Zákon č. 140/1961, § 253 Lichva: „Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího

rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v

hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude

potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.“


18

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – zavádí

možnost oddlužení osob;

zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru – zavádí mimo jiné informační povinnost

poskytovatelů úvěrů;

zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele – vymezuje nekalé obchodní praktiky;

zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy;

zákon č. 99/1963, občanský soudní řád – vymezuje v občanskoprávním řízení opravné

prostředky řádné (např. odvolání) a mimořádné (např. dovolaní);

a další.

V rámci vstupní analýzy nelze věnovat pozornost všem uvedeným zákonům, budou proto vybrány jen

nejpodstatnější předpisy. Klíčovým zákonem souvisejícím s předlužením, je zákon č. 182/2006 Sb.,

o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který umožňuje

oddlužení osob a ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými.

Má umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu,

a to alespoň do předpokládané výše 30 % v případě nezajištěných věřitelů. Současně je cílem také

snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi (MS, 2014). Oddlužení je

řešením především pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské

činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti.

Dalším stěžejním zákonem je zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru8, ve znění pozdějších

předpisů, který zavádí v § 3 písm. d) roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr celkové

náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše

spotřebitelského úvěru“ (dále jen RPSN). Tento zákon ukládá povinnost informovat spotřebitele o výši

RPSN všem osobám nabízejícím nebo poskytujícím spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské

činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Tento údaj musí být obsažen, v případě

poskytnutí jakékoliv informace o nákladech úvěru, nejen v reklamě, ale vždy též v informacích

povinně poskytovaných před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a ve smlouvě samotné.

Smyslem zavedení ukazatele RPSN bylo umožnit objektivnější posouzení nákladovosti a tedy

výhodnosti spotřebitelského úvěru pro spotřebitele a srovnání nabídek od různých finančních

institucí. Při výpočtu ukazatele RPSN se vedle výpůjční úrokové sazby a struktury splátek jistiny

a úroků zohlední také:

poplatky za posouzení žádosti o úvěr; poplatky vážící se k uzavření smlouvy (např. administrativní poplatky); poplatky za převod peněžních prostředků a poplatky za vedení úvěrového účtu; platby za pojištění nebo záruku pro případ neschopnosti spotřebitele splácet úvěr

z důvodu jeho pracovní neschopnosti, invalidity, smrti nebo nezaměstnanosti, pokud je podmínkou poskytnutí spotřebitelského úvěru;

platby provizí.

K 1. 1. 2011 po nabytí účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru,

RPNS výrazně kleslo (viz níže uvedený graf). K 1. 9. 2015 průměrná výše RPSN z nově

8 Dle § 2 : Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba

poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Tuto velmi obecnou definici lze

vztáhnout i na nákup zboží na splátky, tzv. vázaný spotřebitelský úvěr.


19

poskytnutých spotřebitelských úvěrů domácnostem činila 13,3 %. Objem RPSN

u spotřebitelských úvěrů domácností dosahoval ke stejnému datu 6 mld. Kč.

Graf 2: Průměrná RPSN z nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů domácnostem

Zdroj: ČNB – systém časových řad ARAD.

Zdánlivým řešením se může jevit zákon, který by stanovil pevnou hranici RPSN, za kterou by se úvěry

považovaly za lichvu. Problémy spotřebitelů však nejsou způsobeny vysokými úroky, ale zpravidla

sankcemi, které se ve smlouvě skrývají. Mnozí z řad nebankovních poskytovatelů úvěrů jsou

si vědomi, že není potřeba stanovit nemravný úrok a náležitě toho využívají. Svůj zisk schovávají

do vysokých smluvních pokut a úroků z prodlení (položky mimo RPSN). Jejich obchod není založen

na vysokých splátkách, ale na tom, že se spotřebitel opozdí byť jen s jednou splátkou, nebo si při

placení splete variabilní symbol, případně jiný údaj. Ihned následuje pokuta v řádech desetitisíců

korun, případně se k původnímu úroku začne účtovat úrok z prodlení ve výši 20 %. Lidé se následně

dostávají do dluhové pasti, která tkví právě ve složité síti sankcí (Tůma, 2014).

V ochraně nezletilých osob před zadlužením lze pak za stěžejní považovat rozsudek Krajského soudu

v Brně č.j. 62 Af 78/2013. Soud v rozsudku v odůvodnění mimo jiné konstatuje, že „Nezletilá osoba

(dítě) jednak není schopna sama určovat ani jakkoli ovlivňovat, kde (v jaké obci) je hlášena k trvalému

pobytu, a tedy nemůže ani sama rozhodovat, zda v důsledku adresy svého trvalého pobytu fakticky

do právního vztahu s obcí ohledně likvidace odpadu, byť fakticky založeného zákonem o místních

poplatcích, vstoupí či nikoli. Nezletilá osoba také zásadně nemá reálnou možnost ovlivnit,

zda poplatek zaplatí či nikoli, popř. zda jej zaplatí řádně a včas, popř. až později na základě vydaného

platebního výměru po řádném a včasném nesplnění této povinnosti, bez ohledu na to, že se jí takový

platební výměr do sféry její dispozice zpravidla nemusí ani dostat. Není přiměřené ani dovozovat,

že by si nezletilá osoba měla být vůbec vědoma povinnosti platit poplatek za odpad,

že by se o existenci takové poplatkové povinnosti měla sama zajímat a „ze svého“ poplatek platit,

popř. své rodiče (zákonné zástupce) k zaplacení poplatku nutit, aby jí samotné na nezaplaceném

poplatku nevznikl dluh, který by pak po ní měl být vymáhán kupř. poté, co nabude zletilosti-jak

se stalo v posuzované věci.“

Částečně lze chránit osoby v SVL před nabídkou nevhodných půjček díky zákonu č. 40/1995 Sb.,

o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů. Nelegislativním nástrojem pro ochranu těchto osob

13,0 %

13,5 %

14,0 %

14,5 %

15,0 %

15,5 %

16,0 %

16,5 %

17,0 %

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0

8,0

Sazb

a R

PSN

(v

%)

Ob

jem

RP

SN [

mld

. Kč]

Objem RPSN % sazba RPSN


20

je Etický kodex finančního trhu, který stanovuje etické normy chování pro finanční instituce, např.

Zákaz nevhodných motivačních postupů (viz příloha č. 1). K dodržování tohoto kodexu se přihlásily:

Česká bankovní asociace; Česká leasingová a finanční asociace (mimo jiné také nebankovní

poskytovatelé úvěrů); Asociace penzijních fondů České republiky; Česká asociace pojišťoven.

1.2.4 Komparace české a zahraniční právní úpravy

Pro komparaci právních úprav lichvy byly zvoleny právní systémy v Evropě, které prošly recepcí

římského práva, tj. kontinentální právní systémy Německa a k nám historicky blízkého Slovenska.

Hlavní důvody rozdílů dnešních úprav jednotlivých států můžeme sledovat v sociálních problémech

společnosti, které byly a jsou pro jeden stát aktuálnější, než pro druhý. To můžeme pozorovat

i na právní úpravě stíhání neplatnosti lichvy a jí podobných smluv.

Právní řád Rakouska, který je z historického hlediska současné české legislativě nejbližší, neobsahuje

lichvu v soukromém právu, ale pouze v trestním. V případě rakouské právní úpravy není stanovena

ani maximální přípustná hranice úrokové míry (Barone a kol., 2015).

Italie má speciální zákon o lichvě č. 108/1996 (Legge sulľ usura), který řeší komplexně problematiku

lichvy. Lichevní limit stanoví zákon a je pravidelně čtvrtletně aktualizován Ministerstvem financí

(il Ministero del tesoro) podle situace na trhu sledované Banco ďItalia (Koudelka, 2014:47).

Ve Francii v občanském zákoníku (Code civil des Français) je právní úprava lichvy (usurae) zejména

orientována na vysoké úroky. „Speciální ochranu poskytuje spotřebitelský zákoník v podobě zákazu

vyššího úroku jak 4/3 střední hodnoty úrokové sazby stanovené centrální bankou.“ (Ponížil, 2007:50

cit. podle Nekovář, 2013:91)

Komparace právní úpravy s úpravou SRN

Německý občanský zákoník Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen „BGB“) zakládá v § 138 odst.

1 generální klauzuli zakazující jakékoliv právní obchody odporující dobrým mravům a stíhá takový

kontrakt sankcí neplatnosti (Koudelka, L., 2014:44). Dále v tomtéž paragrafu odst. 2 upravuje přímo

lichvu, která je tímto ustanovením zakázána pod sankcí neplatnosti. Ustanovení lichvy v § 138 odst.

2 zní takto: „Neplatný je zejména právní úkon, kterým osoba využívá tísně, nezkušenosti,

lehkomyslnosti, rozumové slabosti nebo značné slabosti vůle druhého a nechá na sebe nebo třetí

osobu převést nebo si dát slíbit poskytnutí plnění v hrubém nepoměru“ (Nekovář, 2013:89).

Lze konstatovat, že § 138 odst. 2 BGB je velice podobný české právní úpravě (NOZ i v TrZ) včetně části

týkající se palichvy, tj. převedení takovéto pohledávky na třetí osobu. V právních řádech obou zemí

je lichva založena na kumulativních podmínkách:

1) plnění v hrubém nepoměru,

2) zneužití tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti, rozumové slabosti nebo značné slabosti vůle

druhého.

Dále je lichva obdobným způsobem vymezena v německém trestním zákoníku, kde dle § 291: Lichvy

se dopouští ten, „kdo využije tísně, nezkušenosti, nedostatku možnosti posouzení nebo nedostatku

pevné vůle druhého s tím, že sobě nechá slíbit či poskytnout majetkové výhody, které stojí

v nápadném nepoměru ke službě nebo k jejímu zprostředkování“ (Koudelka, 2014:45). Za služby,

prostřednictvím kterých lze toto jednání spáchat, jsou považovány pronájmy prostor k bydlení, půjčky

a jiné služby nebo jejich zprostředkování. Za skutkovou podstatu lichvy v nájemních smlouvách dle


21

právních interpretací je považován smluvený nájem nad 50 % srovnatelného běžného nájmu v místě

a v čase dle cenových map (Koudelka, 2014).

„Nepřiměřené plnění v hrubém nepoměru v BGB je stejně jako v české úpravě neurčitý právní pojem

a je tak ponechán judikatuře a jurisprudenci. U úroků platí základní sazba dle ust. § 246 a 247 BGB,

ze které vycházejí ostatní úrokové sazby, kdy je možné v souladu s ustálenou judikaturou stanovit,

že ca. od 30 % p.a. se jedná o hrubý nepoměr spotřebitelských úvěrů. U finančního leasingu je zjevně

nepřiměřená úroková sazba vyšší než 50 % p.a.“ (Ponížil, 2007:51 – 52 cit dle Nekovář, 2013:90).9

Slovenská legislativa

Pojem lichva (slovensky úžera) je na Slovensku právně zakotven obdobně jako v ČR (§235 Úžera z. č.

500/2005 Sb.). Na rozdíl od tuzemského práva je škoda určována poměrnou částkou a délka odnětí

svobody se pohybuje v rozmezí 3 až 15 let.

Na Slovensku mají negativní zkušenost se zavedením regulace RPSN, které vedlo k provázání

spotřebitelských úvěrů s řadou skrytých poplatků a požadavků na uzavření nejrůznějších doplňkových

služeb, čímž v konečném důsledku došlo ke zhoršení situace pro spotřebitele. Podmínky úvěru se tak

v některých případech staly nepřehlednými a netransparentními a vedly k dezorientaci spotřebitelů

v otázce konečných nákladů úvěru. Mimo jiné i z těchto důvodů byla regulace RPSN na Slovensku

po krátké době zrušena (POF, 2014).

Vzhledem k této zkušenosti bude na Slovensku nově o stropu na úroky a poplatky rozhodovat vláda.

Poslanci zastupující vládní stranu očekávají, že nejvyšší povolené úročení úvěrů včetně poplatků

by nemělo být vyšší než dvojnásobek sazeb, které účtují banky za poskytnuté půjčky.

To by znamenalo, že klient by za rok zaplatil k úvěru nanejvýš zhruba 30 %. V eurozóně, do které patří

i Slovensko, se tržní úrokové sazby drží na dlouhodobých minimech. Kromě regulace úroků

a poplatků z půjček slovenský parlament také zvýšil ochranu lidí, kteří čelí exekuci. V případě dluhu

do 2000 eur (zhruba 55.000 Kč) bude moci exekutor jen výjimečně prodat dům nebo byt, ve kterém

má dlužník trvalý nebo přechodný pobyt. Exekutoři také už nebudou moci zablokovat celý majetek

dlužníka v případě, že vymáhaný dluh je řádově nižší (ČTK, 2014).

1.2.5 Institucionální rámec v ČR

Při vymezení institucionálního rámce pro řešení problematiky lichvy a zadlužování domácností je

nutné provést jejích dělení na orgány veřejné správy, tj. jak státní správy, tak samosprávy (např.

exekutorská komora), a na ostatní organizace včetně organizací neziskového sektoru.

Orgány veřejné správy:

S1. Ministerstvo financí ČR (MF) – legislativní funkce a edukace např. v oblasti finanční

gramotnosti

S2. Ministerstvo vnitra (MV) – prevence kriminality, metodické vedení územní samosprávy

S3. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) – evidence osob se živnostenským oprávněním

pro poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru

S4. Policie ČR (PČR) – odhalování a řešení trestná činnost lichvy včetně prevence např. Projekt

asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách

S5. Česká národní banka (ČNB) – kontrola bankovních spotřebitelských úvěrů a monitoring

zadluženosti domácností

9 Zkratka p.a. (z lat. per annum) znamená roční úrok.


22

S6. Česká obchodní inspekce (ČOI), odbor ochrany spotřebitele – kontrola nebankovních

spotřebitelských úvěrů

S7. Soudy

S8. Exekutorská komora

S9. Finanční arbitr – v případě sporu dlužníka s věřitelem či zprostředkovatelem je možno obrátit

se na finančního arbitra, jehož kompetence se od 1. července 2011 rozrostly o rozhodování

sporů v oblasti spotřebitelských úvěrů (viz § 1 písm. d) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním

arbitrovi). Primárním posláním arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního

vyřizování sporů mezi občany a vybranými finančními institucemi (v této věci se liší od soudů,

na které se lze obrátit de facto téměř ve všech sporech).

Nestátní organizace:

NO1. Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) – 46 členů

NO2. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNU) – 7 členů

NO3. Asociace občanských poraden – síť občanských poraden nabízí bezplatné odborné občansko-

právní poradenství předluženým občanům

NO4. Rozhodce

NO5. Další nestátní neziskové organizace (např. Armáda spásy, Člověk v tísni)

Odborné platformy:

P1. Platforma pro odpovědné finance – 6 členů

P2. Aliance proti dluhům – 29 členů

1.3 Relevantní zdroje dat a informací

1.3.1 Zdroje kvantitativních dat

Dostupné datové zdroje, které v ČR existují, nám umožňují kvantifikovat množství případů osob

potenciálně postižených lichvou a nekalými obchodními praktikami souvisejícími

se spotřebitelskými úvěry, případně zadlužením vzniklým z nezaplacení jiných závazků nebo sankcí

(např. pokut), tzn. osoby, které jsou předlužené, mají problémy s exekucemi, využívají ochrany

insolvenčního zákona a jejich dluhy jsou evidované.

Hlavní zdroje dat subjektů veřejné správy:

Ministerstvo spravedlnosti – statistické ročenky kriminality a soudních agend – informace

o stíhaných, obžalovaných a odsouzených dle § TZ (včetně § 218 Lichva) dále členěno dle věku,

pohlaví a výše sankce.

Česká národní banka – přehled o zadlužení domácností ze statistických dat na základě výkazu bank

a dalších osob, které náleží do sektoru finančních institucí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu – evidence osob s živnostenským oprávněním pro poskytování

nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

Exekutorská komora České republiky – statistiky počtu nařízených exekucí a sepsaných

exekutorských zápisů.

Ministerstvo práce a sociální věcí – evidence dávek státní sociální podpory a dávek pomoci

v hmotné nouzi prostřednictvím informačních systémů OKdávky a OKnouze/OKslužby.

Pod MPSV spadá i Česká správa sociálního zabezpečení – evidence důchodů s nařízenou

exekuční srážkou.


23

V oblasti spotřebitelských úvěrů, hypoték či leasingu jsou nestátními subjekty provozovány

tři hlavní registry:

Registr SOLUS (Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům) má 49 členů k 14. 12. 2015.

Kromě bank i nebankovních poskytovatelů půjček jsou mezi nimi leasingové společnosti, ale také

telekomunikační operátoři či některé energetické společnosti. SOLUS eviduje pouze klienty, kteří měli

v posledních letech problémy se splácením. I proto se mu říká negativní registr. Dlužník se v registru

objeví až po 30 dnech po nezaplacení pohledávky. Registr provozuje SOLUS, zájmové sdružení

právnických osob.

Obrázek 2: Zadlužení v regionech k 31. 3. 2013 podle registru SOLUS

Pozn.: Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 a více let v jednotlivých krajích.

Zdroj: Stopka, J. (2013) Přehled klientských registrů v ČR. Dostupné na http://www.rozvojprogramu.cz/ke-stazeni?layout=edit&id=56

Nebankovní registr klientských informací (NRKI), který má 33 členů k 31. 12. 2015. Mezi jeho členy

patří společnosti působících v oblasti leasingu a splátkového prodeje. Tento registr provozuje

CNCB - Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., (zájmové sdružení právnických osob).

Bankovním registru klientských informací (BRKI), který k 31. 12. 2015 sdružuje 25 bank

a stavebních spořitelen. Tento registr provozuje CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s.

NRKI a BRKI evidují všechny úvěry, tedy včetně těch bez problémů splácených. Vychází z toho, že pro

poskytovatele (nové) půjčky je důležité vědět, kolik dalších úvěrů a v jaké celkové výši už zájemce

má.). Z těchto registrů lze získat data o krátkodobých a dlouhodobých dluzích, o ohrožených dluzích.

Dále data o hypotékách, spotřebitelských dluzích, splátkových kartách. Tato data je možno třídit

podle věku, případně dalších kategorií. Objem nesplacením ohroženého dluhu je počítán u klientů,

kteří ve třech po sobě jsoucích měsících nezaplatili určenou splátku dluhu, jedná se o částku, která

nebyla do té doby z celého objemu dluhu splacena.

Insolvence

Osobním bankrotem neboli oddlužením získává dlužník ochranu soudu před vymáháním pohledávek

nejen exekutory, ale také vymáhacími společnostmi a věřiteli. Oddlužením (osobním bankrotem)

se zastaví navyšování všech dluhů, o pokuty, úroky, úroky z prodlení, náklady spojené s vymáháním,

náklady exekuce a soudního řízení apod. Hlavní a nejdůležitější výhodou je možnost prominutí až 70%

nezajištěných dluhů. Soudem je určen splátkový kalendář, kdy v průběhu 5 let musí dlužník zaplatit

alespoň 30% svých dluhů.

http://www.rozvojprogramu.cz/ke-stazeni?layout=edit&id=56

http://www.llcb.cz/

http://www.cbcb.cz/registr.html


24

Zatímco v roce 2008, kdy byl institut insolvenčního řízení na fyzické osoby zaveden, počet

insolvenčních návrhů dosáhl hodnoty 1 936, v roce 2011 se tento počet zvýšil na 17 600 a v roce 2014

dokonce na 25 640.

Za první 3 čtvrtletí roku 2015 bylo podáno celkem 22 074 insolvenčních návrhů na fyzické osoby

včetně nepodnikajících živnostníků10, což je o 1 685 méně, než za stejné období v roce 2014.

Meziročně pozorujeme pokles návrhů na insolvenci v řádu stovek návrhů za měsíc. Z grafu je patrné,

že největší počet návrhů na oddlužení je podáván v zimních měsících, což může souviset s klesající

poptávkou po sezónních pracích.

Graf 3: Počet návrhu na insolvenci v letech 2014 až 2015

Zdroj: ČNB – ARAD.

Institut oddlužení je často zneužíván pochybnými poradenskými společnostmi, které oddlužení

nabízejí, de facto se však jedná o zneužití tohoto pojmu. Společnosti nabízejí restrukturalizaci dluhů

se zdánlivým zlepšením situace splátkového kalendáře pro dlužníka (či nabízí vyjednání nového

splátkového kalendáře s věřiteli nebo zajištění oddlužení v rámci osobního bankrotu), celkově

pak dlužník na úrocích a poplatcích zaplatí podstatně více než u původního dluhu (MEJSTŘÍK, 2014).

10

živnostenské firmy, které mají IČ a současně žádají o oddlužení. Předpokladem pro žádost o oddlužení je, aby

byly buď ekonomicky neaktivní, nebo aby jejich dluhy z podnikání byly nepatrné.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2014 2227 2712 2989 2965 2513 2608 2775 2370 2600 2714 2486 2618

2015 2095 2570 2950 2644 2435 2753 2356 2016 2255

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

PO

ČET

NÁ

VR

HŮ

NA

INSO

LVEN

CI


25

Graf 4: Vývoj oddlužení osob v České republice v letech 2014 až 2015

Zdroj: ČNB – ARAD.

Exekuce

Dalším projevem předlužení obyvatel ČR je vysoký počet exekucí, který v roce 2011 dosáhl 936 tis.,

z toho cca 655 tis. exekucí bylo uvaleno na fyzické osoby. Exekutorská komora (2012) uvádí,

že dlužníci jsou nejčastěji lidé ve věku od 20 do 35 let a důchodci, často lidé se základním vzděláním

a nižším sociálním postavením. V letech 2012 a 2013 došlo k poklesu, který zřejmě nebyl způsobený

zlepšením platební morálky dlužníků, ale byl dán využitím jiných forem řešení zadluženosti

jednotlivců, než kterým je exekuce (EEIP, 2014). V roce 2014 došlo k opětovnému nárůstu v počtu

nařízených exekucí na úroveň roku 2012.

Graf 5: Počet nařízených exekucí v Česká republika – údaje v kolečcích jsou v tisících osob

Zdroj: převzato ze statistiky Exekutorské komory České republiky, dostupné z: www.ekcr.cz

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

led

en

14

ún

or

14

bře

zen

14

du

be

n 1

4

kvě

ten

14

červ

en

14

červ

en

ec

14

srp

en

14

září

14

říje

n 1

4

list

op

ad

14

pro

sin

ec

14

led

en

15

ún

or

15

bře

zen

15

du

be

n 1

5

kvě

ten

15

červ

en

15

červ

en

ec

15

srp

en

15

září

15

PO

ČET

Návrh na oddlužení Povolené oddlužení

http://www.ekcr.cz/


26

Obrázek 3: Vývoj počtu exekucí v krajích České republiky

Zdroj: Exekutorská komora ČR, 2014

Dávky na bydlení

Je prokázána prostorové kauzalita, tj. v oblastech, kde je vyšší zadlužení dle SOLUSU (kraje Ústecký,

Karlovarský, Liberecký a Moravskoslezský), je i větší počet exekucí a to pozitivně koreluje s vyšší

výplatou dávek na bydlení, tj. příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) a doplatek

na bydlení (dávka pomoci v hmotné). Bohužel neexistují statistiky počtu osob na ubytovnách,

aby bylo možno prokázat vztah mezi osobami na ubytovnách a zadlužeností. Určitá korelace je

u doplatku na bydlení, který ze 40 % jde osobám na ubytovnách (data z roku 2013). Tento vztah, lze

nepřímo prokázat i evidencí osob na městském/obecním úřade (viz níže uvedený obrázek).

Vztah mezi zadlužením a výplatou dávek na ubytovnách a v SVL je uváděn i ve studiích

a zprávách z terénů (např. ACCENDO, 2013; Peterková, Jiránek, 2008; SOCIOFACTOR, 2009, DELOITTE

2014). „Podle výsledků dotazníkového šetření mezi více než 1200 příjemci doplatku na bydlení žijícími

na ubytovnách v různých krajích ČR, který v roce 2014 realizovala společnost Deloitte, 48 procent

respondentů má nějaké dluhy, přičemž zhruba 40 procent z nich neví přesně jaké, a více než 40

procent ze zadlužených respondentů své dluhy nesplácí.“(GAC, 2015:76)


27

Obrázek 4: Osoby s trvalým pobytem hlášeným na městském/obecním úřadě.

Zdroj: Ministerstvo vnitra 2014

Nárok na doplatek na bydlení má dle § 33 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen

zákon o hmotné nouzi), ve znění pozdějších předpisů, vlastník nebo nájemník bytu, který užívá byt

a po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení byl jeho příjem

zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby nebo příjem společně

posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně

posuzovaných osob. Podmínkou na získání doplatku na bydlení je získání nároku na příspěvek

na živobytí.

Z výše uvedené definice vyplývá spojitost doplatku na bydlení s dalšími dávkami určenými na bydlení,

konkrétně příspěvkem na bydlení (dávka státní sociální podpory) a příspěvkem na živobytí (dávka

pomoci v hmotné nouzi tak jako doplatek na bydlení). Definice dle jednotlivých legislativních

předpisů je následující:

Příspěvek na živobytí (§ 21 zákona o hmotné nouzi): Nárok na příspěvek na živobytí má

osoba, jejíž příjem nebo příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí

posuzovaných osob. Částka živobytí je stanovována pro každou osobu individuálně, odvíjí

se od existenčního a životního minima a hodnocení snahy osoby o řešení své životní situace.

Příspěvek na bydlení (§ 24 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění

pozdějších předpisů): Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, v němž

má nahlášený trvalý pobyt, jestliže jeho náklad na bydlení přesahuje rozhodný příjem rodiny

vynásobený koeficientem 0,3, případně, jestliže není tento příjem vynásobený koeficientem

vyšší než částka normativních nákladů.


28

Obrázek 5: Správní obvody obcí s rozšířenou působnosti s vysokou koncentrací příspěvku na bydlení v ČR (2007-2011)

Zdroj: MPSV

Doplatek na bydlení tak získá osoba, které po zaplacení nákladů na bydlení (v případě ubytoven

částky za ubytování) zůstanou finance (do kterých je započítán příjem osoby včetně příspěvku

v hodnotě menší, než je částka na živobytí. V případě, že osoba pobírá příspěvek na bydlení, je jeho

výše od nákladu na bydlení odečtena.

Obrázek 6: Správní obvody obcí s rozšířenou působnosti s vysokou koncentrací doplatku na bydlení v ČR (2007-2011)

Zdroj: MPSV


29

Náklady na bydlení, které jsou zohledňovány pro určení výše dávky – doplatek na bydlení, nemusí být

totožné se skutečnou úhradou. Maximální úhrada nákladů na bydlení prostřednictvím doplatku

na bydlení bude ve výši tzv. normativních nákladů dle zákona o státní sociální podpoře (tj. výše

nákladů na bydlení ve svém maximu pro doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi je

brána z určení nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře – tj. z jiného systému dávek).

Pokud je úhrada nákladů nižší, než normativní náklady, pak se zohledňují tyto nižší skutečné náklady

na bydlení v zákoně o hmotné nouzi.

V problematice ubytoven lze předpokládat, že ubytované osoby příspěvek na bydlení nepobírají,

jelikož nesplňují podmínku trvalého bydliště. Ve většině případů mají tyto osoby trvalé bydliště

nahlášeno na ohlašovnách úřadů městských obvodů, popřípadě mají trvalý pobyt v místě bydliště

předchozího. Dle zákona o evidenci obyvatel je možné, aby osoba měla zapsán trvalý pobyt

na ubytovně, provozovatelé ubytoven však tuto možnost svým klientům nenabízejí. Náklady

na ubytování tak tyto osob hradí z doplatku na bydlení a vlastních příjmů.

1.3.2 Národní strategické dokumenty

Přímo na lichvu ani předlužení obyvatel není zaměřena žádná vládní strategie, existují pouze strategie

zaměřené na SVL, začleňování minorit včetně integrace Romů, sociální bydlení a práci policie v těchto

lokalitách nebo na finanční gramotnost. Lichva je v těchto strategiích zmíněna pouze okrajově nebo

zprostředkovaně. V České republice lze za relevantní aktuální strategické dokumenty považovat:

Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020

Svým usnesením č. 24 ze dne 8. ledna 2014 schválila vláda ČR národní rámcový dokument pro oblast

sociálního začleňování a boj s chudobou pod názvem „Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020“,

který zastřešuje hlavní oblasti významné pro sociální začleňování osob sociálně vyloučených nebo

sociálním vyloučením ohrožených.

Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního

vyloučení vytyčeného v Národním programu reforem České republiky, který vychází ze strategie

Evropa 2020: „Udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících

v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008. Česká republika

se současně zavázala vyvinout úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální

deprivací nebo žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob.“

Strategie v kapitole 3.7 uvádí rizika a překážky k zajištění slušných životních podmínek, ve vztahu

k problematice lichvy jsou pak nejpodstatnější body 4-6:

4. Vysoká úroveň zadluženosti domácností, která výrazně oslabuje zainteresovanost části

nezaměstnaných/neaktivních usilovat o formální zaměstnání.

5. Nízká finanční gramotnost a právní povědomí občanů.

6. Nedostatečná vymahatelnost spotřebitelských práv. Hodnota sporu je často nízká

a spotřebitelé se svých práv nedomáhají soudně. Soudní řízení je zdlouhavé a vstupní

náklady jsou vysoké. Největší problém s vymahatelností spotřebitelského práva je na úrovni

tzv. bagatelních sporů, kdy hodnota předmětu sporu nepřevyšuje částku 10 000 Kč.


30

Cílem stanoveným ve výše zmíněné kapitole je „Zajistit adekvátní příjem a prevenci ztráty příjmu

pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené“. Vybraná opatření související

s lichvou k naplnění uvedeného cíle:

c Zkvalitnit informace o vyplácených dávkách a jejich příjemcích tak, aby se mohly využít

k včasné identifikaci koncentrace sociálních problémů a k formulaci návrhů opatření

a hodnocení jejich dopadů; Gestor: MPSV, ÚP ČR Termín: průběžně

e Hledat možnosti, jak při poskytování dávek prohlubovat působení aktivizačních prvků

a přispívat k začlenění na trhu práce; Gestor: MPSV, ÚP ČR Termín: průběžně

f Podpora účasti uchazečů a zájemců o zaměstnání v aktivitách zaměřených na zvýšení finanční

gramotnosti; Gestor: ÚP ČR Termín: průběžně

g Podpora systému finančního vzdělávání – žáci základních a středních škol, pedagogové,

odborníci, veřejnost; Gestor: MŠMT Termín: Průběžně

h Vytvořit analýzu stávajícího systému tzv. bezplatné právní pomoci ve vztahu

k osobám nacházejícím se v tíživé sociální situaci a navrhnout nápravu zjištěných nedostatků;

Gestor: MSp, MPSV Termín: Do konce roku 2016.

ch Vyhodnotit a zanalyzovat změny nové právní úpravy týkající se ochrany spotřebitele po 1. 1.

2014, oddlužení po 1. 1. 2014 a vymáhání pohledávek po 1. 1. 2013, vyhodnotit jejich

efektivitu a navrhnout opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo k zefektivnění

již zavedených opatření; Gestor: MSP Termín: Do konce roku 2014

i Implementace směrnice 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů, která

předpokládá, že členské státy zakomponují do svých právních řádů mimosoudní mechanismy

pro řešení spotřebitelských sporů, které budou pro spotřebitele levné, případně bezplatné;

Gestor: MPO Termín: Do konce roku 2014

j Důsledně se zaměřit na odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů

v oblasti lichvy; Gestor: MV Termín: Průběžně

k Rozvoj a podpora programů materiální pomoci pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním

vyloučením ohrožené; Gestor: MPSV Termín: Průběžně

l Podpora poradenských a právních aktivit za účelem řešení zadlužení včetně bezplatného

právního poradenství na místní úrovni; Gestor: MPSV, MSp Termín: Průběžně

m Podpora programů vzdělávání pro pracovníky pracujícími se sociálně vyloučenými

a zadluženými osobami. Gestor: ÚP ČR Termín: Průběžně

Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám pro období 2015-2017

Tento koncepční dokument vypracoval Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality

Ministerstva vnitra České republiky, který zodpovídá za shromažďování a analýzu informací z oblasti

policejní práce s menšinami. Hlavními prioritami této strategie je posilování metodického,

personálního a organizačního zázemí Policie ČR ve vztahu k menšinám a posilování důvěry mezi

příslušníky menšinových skupin a Policií ČR. Současně klade důraz na zvyšování odborných

dovedností a vědomostí příslušníků Policie ČR v dané problematice a na komplexnější spolupráci

Policie ČR s orgány státní správy, samosprávy, nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými


31

subjekty. Strategie podporuje zřizování policejních specialistů v rámci realizace projektu „Zavádění

policejních specialistů pro práci s romskou menšinou v sociálně vyloučených lokalitách“. V rámci

strategie je rovněž podporován nábor příslušníků národnostních menšin do bezpečnostního sboru

Policie ČR

Strategie uvádí že:

„Existence SVL ohrožuje sociální a ekonomickou soudržnost české společnosti. Paralelně polarizuje

a vzdaluje obě strany – majoritní i minoritní část od možného dialogu a hledání společného řešení.

Většinová, majoritní část odvozuje svůj způsob života od zaměstnání, mzdy a spotřeby vymezené

pracovními příjmy, a pohlíží na menšinovou část, která se propadla mimo pracovní trh, provází

ji dlouhodobá nezaměstnanost a životní způsob závislý na sociálních dávkách, půjčkách, dluzích

a jiných způsobech získávání doplňkových příjmů a obživy, z optiky nadřazenosti, nezájmu

a nepochopení. Osoby a rodiny žijící v SVL často charakterizuje nízké právní vědomí, ekonomická

a finanční negramotnost, snížená kvalita života, nízké příjmy atd. V prostředí SVL existuje zvýšená

nedůvěra v platnost zákonů a vymahatelnost práva, obecně snížený zájem o kvalitu životního

prostředí v lokalitě či potřeba alespoň symbolického úniku prostřednictvím užívání omamných

a psychotropních látek apod. V těchto podmínkách se obyvatelé SVL snadněji stávají oběťmi

uzavřeného ekonomického systému (lichva, půjčky u nebankovních institucí, šedá ekonomika),

nelegálního jednání, a z tohoto prostředí (z valné většiny) je pro ně nemožné se vymanit bez cizí

pomoci.“

Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025

Zpracováním tohoto dokumentu bylo Vládou české republiky pověřeno Ministerstvo práce

a sociálních věcí, spolugestorem je pak Ministerstvo pro místní rozvoj a ministr pro lidská práva,

rovné příležitosti a legislativu. Tuto koncepci je nutné vnímat jako neustále živý dokument. Koncepce

počítá s evaluací, doplněním o aktuální data či výsledky analýz minimálně jednou do roka. Koncepce

byla Vládou ČR schválena 12. 10. 2015. V současné době na jejím základě probíhá příprava

paragrafového znění zákona o sociálním bydlení.

Hlavní vizí sociálního bydlení je vytvoření nového systému, který bude navazovat na současný systém

intervencí ze strany státu, krajů a obcí v oblasti bydlení, sociálních služeb a sociálních dávek. Systém

sociálního bydlení bude určen pouze pro osoby, které splní zákonem stanovené podmínky. Současně

se předpokládá, že značná část osob a domácností, které nyní využívají intervencí ze strany státu,

do systému sociálního bydlení nevstoupí a zůstanou v současném segmentu běžného nájemního

nebo vlastnického bydlení.

Současný stav je dlouhodobě neudržitelný bez přijetí právních úprav, které zajistí propojení

jednotlivých dílčích opatření současného systému do jednoho, jenž umožní adekvátně reagovat

na objektivní potřeby obyvatel. Předpokladem pro naplnění vize je účinné využití stávajících nástrojů

sloužících k zajištění bydlení, jejich zefektivnění, zlepšení jejich účinnosti, doplnění jejich

vynutitelnosti a sjednocení výkladů.

Druhým klíčovým předpokladem je přijetí zákona o sociálním bydlení. Ten by měl především

definovat sociální bydlení, formy sociálního bytu i osoby oprávněné o sociální bydlení žádat

a rozdělit povinnosti při zajištění sociálního bydlení mezi stát, obce a oprávněné osoby, a také zajistit

udržitelnost financování celého systému.


32

Národní strategie finančního vzdělávání (2010)

Tato strategie Ministerstva financí určuje společné cíle, obecné principy a prostředky k jejich

dosažení v oblasti finančního vzdělávání. Cílem strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání

pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Vzhledem k rozdílnému přístupu ke vzdělávání žáků

a dospělých vymezuje strategie dvou pilířovou strukturu finančního vzdělávání, vymezující vzdělávání

počáteční a další.

Počáteční finanční vzdělávání

V rámci počátečního vzdělávání byl v roce 2007 vypracován dokument „Systém budování finanční

gramotnosti na základních a středních školách“11 popisující proces implementace finančního

vzdělávání sestávající se z níže uvedených kroků:

1. Vytvoření Standardu finanční gramotnosti pro žáka 1. a 2. stupně základní školy

a dále Standardu finanční gramotnosti pro žáka střední školy (který odpovídá Standardu

finanční gramotnosti dospělého občana).

2. Zařazení Standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů pro základní

a střední vzdělávání.

3. Vytvoření metodických doporučení školám pro vzdělávání žáků a tvorbu a realizaci školních

vzdělávacích programů.

4. Zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v rámci systému dalšího

vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“).

5. Revize Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (včetně

revize Standardů finanční gramotnosti) v souladu s vývojem finančních trhů

a potřeb žáků.

Obrázek 7: Role standardů finanční gramotnosti

Zdroj: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. (MŠMT, 2007)

Další finanční vzdělávání

Strategie stanovuje, že subjekty zajišťující finanční vzdělávání dospělých mají být především z oblasti

soukromého sektoru (zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a sdružení

spotřebitelů). Určitou roli pak přisuzuje také veřejnému sektoru. Úrovni finanční gramotnosti

dospělých odpovídá Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání, viz výše.

11

Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva

průmyslu a obchodu ČR


33

Strategie stanovuje následující základní opatření v rámci dalšího vzdělávání:

1. Efektivní spolupráce subjektů veřejné správy, profesních sdružení finančních institucí

a sdružení spotřebitelů v rámci Pracovní skupiny.

2. Revize Standardu finanční gramotnosti dospělého občana v souladu s vývojem na finančním

trhu.

3. Vstupní ověření úrovně finanční gramotnosti české populace a přehled existujících projektů

finančního vzdělávání.

4. Výběr projektů k pokrytí identifikovaných priorit finančního vzdělávání, složek finanční

gramotnosti a cílových skupin a posouzení možností jejich případné dotační podpory.

5. Tvorba projektů finančního vzdělávání, jejich průběžná aktualizace a zajištění informovanosti

o těchto projektech.

6. Pravidelné monitorování úrovně finanční gramotnosti občanů a mapování projektů

v rámci finančního vzdělávání.

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020

Strategie vychází z priiorit daných Programových prohlášení vlády ČR, mezi kterými jsou mimo jiné

„podpora zvýšení finanční gramotnosti“ a „nesmlouvavý boj proti lichvě“.

Strategie zmiňuje lichvu jako jeden z typů trestné činnosti, kterou jsou postiženy osoby žijící v SVL,

a to v rámci definování oblastí Komplexního přístupu k prevenci kriminality v rizikových lokalitách.

V této části strategie je zaměření na boj proti lichvě také jedním ze specifických cílů:

„Zaměřit se na boj proti lichvě, nelegálnímu hazardu v SVL a na činnost sběren druhotných surovin

či zastaváren z pohledu legálnosti původu obchodovaného zboží. Prioritou musí být rovněž boj proti

drogové kriminalitě, a to ve všech jejích formách (výroba, distribuce, prodej konečnému zákazníkovi)“

Dále strategie v rámci definování Nových hrozeb a přístupů k prevenci kriminality definuje zadlužení

jako významný kriminogenní faktor:

„Mezi kriminogenní faktory se také stále více prosazuje prvek vysoké zadluženosti obyvatelstva,

a to jak z pohledu potenciálu stát se obětí, tak i pachatelem trestné činnosti. Zejména v případě

pachatelů – recidivistů a kriminality v sociálně vyloučených lokalitách hraje prvek zadluženosti velmi

významnou roli. Preventivní projekty a poradenství v oblasti řešení zadlužení a zvyšování finanční

gramotnosti vytváří účinný nástroj v předcházení trestné činnosti a recidivě (odstranění jedné

z nejčastějších příčin trestné činnosti či návratu k jejímu páchání) a zabránění viktimizaci

potenciálních obětí (specificky pro trestné činy jako lichva, vydírání, útisk apod.).“

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-2020

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení navazuje na Strategii boje proti sociálnímu vyloučení

na období 2011-2015. Dokument se zaměřuje na řešení a eliminaci jednoho z klíčových problémů

české společnosti, kterým je sociální vyloučení. Přesto, že je Česká republika v rámci Evropy jednou

z nejméně chudobou ohrožených zemí, panuje trend zvyšování celkového počtu sociálně vyloučených

obyvatel a počtu sociálně vyloučených lokalit. Strategie popisuje nejzávažnější příčiny sociálního

vyloučení a předkládá způsoby koncepčního řešení těchto problémů.

Cílem strategie je „koordinovat úsilí jednotlivých složek státní správy v boji proti fenoménu sociálního

vyloučení a vytvořit pro aktivní spolupráci se samosprávami krajů a obcí při řešení sociálního

vyloučení“. Strategie se však nezaměřuje na problém sociální exkluze obecně, ale soustředí se na jeho


34

specifickou koncentrovanou formu v podobě sociálně vyloučených lokalit a oblastí sociálním

vyloučením ohrožených.

Strategie se jednotlivě věnuje sedmi tematickým oblastem, ve kterých je vždy popisován výchozí stav,

klíčové problémy, vize a cíle. Těmito tématy jsou:

koncepční řešení sociálního vyloučení;

bezpečnost;

bydlení;

dluhy;

podpora rodin, sociální služby a sociální práce;

vzdělávání;

zaměstnanost a zdraví.

Fenomén lichvy strategie zmiňuje v rámci tématu bezpečnost. „Lichva patří mezi dlouhodobý

fenomén tradičně se vyskytující v sociálně vyloučených lokalitách. Její výskyt uvnitř komunity obyvatel

sociálně vyloučených lokalit je však velmi komplikovaně odhalitelný. V případě nastavování

systémových opatření je nutné pracovat s problematikou lichvy jako specifickým druhem kriminality.“

Lichva je ve strategii zmiňována jako jeden z klíčových problémů v sociálně vyloučených lokalitách.

Jedno témat strategie je věnováno problematice dluhů. Je zde popsána problematika rostoucí

zadluženosti obyvatelstva ČR včetně dopadů na českou společnost, příčin zadluženosti a nedostatků

současného systému. Klíčovými problémy jsou například vysoký počet v exekuci, strmý růst

vícenásobných exekucí, nedostatečná data o zadluženosti obyvatel SVL a struktuře jejich dluh a další.

Na strategický plán bude navazovat Akční plán Strategie proti sociálnímu vyloučení na období 2016 –

2020, v němž budou definována konkrétní opatření reagující na specifickou situaci sociálně

vyloučených lokalit, jejichž implementací mají být specifické cíle naplněny.

1.3.3 Případové a terénní studie zaměřené na lichvu a zadlužování v širších

souvislostech

Na základě relevance k tématu a odborné úrovně zpracování byly vybrány následující výzkumy

a studie:

GAC (2015) Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR

Hlavní autor a editor: Mgr. Karel Čada, Ph.D.

Supervize projektu: PhDr. Ivan Gabal, Mgr. Eva Bělinová

Společnost GAC zveřejnila 27. května 2015 Analýzu sociálně vyloučených lokalit. Tento výzkumný

projekt, jehož zadavatelem bylo MPSV, řešila od ledna 2014 do května 2015 ve spolupráci

s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie identifikuje základní charakteristiky

SVL, které jsou důležité pro základní náhled a seznámení s vyloučenými lokalitami.

ACCENDO (2015a) Výzkum regionů postižených snížením životní úrovně

Autoři: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Ivana Foldynová, Ph.D., Bc. Andrea Hrušková a další.

Aplikovaný výzkum financovaný Technologickou agenturou České republiky; program BETA;

Výzkumná potřeba Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Číslo projektu: TB020MMR022. Doba řešení

2014-2015; realizována vědecko-výzkumným ústavem ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.


35

Hlavním cílem projektu je tvorba analytické informace a návrh metod a nástrojů využitelných

na ústřední a územní úrovni k posuzování a zmírňování chudoby vznikající v důsledku regionálních

disparit. V působnosti ústředních správních úřadů i regionálních aktérů (jimiž jsou zejména územní

správní úřady, ale také např. nestátní neziskové organizace, podnikatelské i jiné subjekty) vytvořit

podmínky k posuzování výskytu a příčin chudoby a ke zmírňování jejich následků. Hlavním výstupem

bude certifikovaná metodika k posuzování územního výskytu a příčin chudoby a možnosti zmírňování

jejich následků včetně scénářů rozvoje a příkladů dobré praxe. Vymezené regiony se sníženou životní

úrovní jsou rizikovými místy pro zvýšený výskyt lichvy a dalších forem sociopatologických jevů

vyvolaných chudobou obyvatelstva.

SPOT (2012) Analýza dat k zadluženosti obyvatel (na příkladu Děčína)

Autoři: Petr Kučera, Jakob Hurrle, Michaela Zítková.

Analýzu zpracovalo v roce 2012 Centrum pro společenské otázky SPOT, o.s. pro Úřad vlády ČR,

Charitní službu Děčín (CHSD) a město Děčín. Jako základní zdroj dat posloužila dokumentace

o klientech dluhového poradenství CHSD, dluhy vůči městu Děčín zdejší magistrát a doplňková data

lokální konzultant Agentury.

Tato studie vznikla s úmyslem přispět k porozumění závažnému společenskému jevu zadlužení, který

je někdy spíše tabuizován a v obecném diskurzu se těší spíše okrajové pozornosti. Studie využívá data

o zadlužení v Děčíně, aby přistoupila k problematice ze dvou různých směrů. První úhel pohledu

se zaměřuje na lidi, kteří jsou zadlužení. Které sociální skupiny jsou obzvláště ohroženy pádem

do dluhové pasti? Kde žijí ti nejvíce zadlužení? U jakých věřitelů jsou podmínky nejméně příznivé?

Na základě kvantitativní analýzy dat o klientech služeb dluhového poradenství Charitního sdružení

Děčín a dat o dlužnících vůči městu Děčínu studie ukazuje, že faktory jako nižší vzdělanost, romská

etnicita, nebo nezaměstnanost zvyšují pravděpodobnost, že dlužníci za své dluhy zaplatí

prostřednictvím úroků, sankcí a různých poplatků více, než ostatní. Analýza ukázala, že v případě

veřejných institucí jsou různé poplatky za dluh v porovnání s původní výší dluhu významně vyšší,

než u ostatních druhů půjčovatelů způsobená „benevolentností“, která vede k delšímu trvání dluhu

a s tím spojenému navýšení poplatků.

Studie upozorňuje na vysokou míru personálního a vlastnického propojení společností ze strany

půjčovatelů a inkasních společností. Na základě analýzy historie jednotlivých dluhů dokumentuje,

že přenechávání dluhů probíhá v souladu s těmito propojeními se zaměřením na získávání peněz

od nejchudších skupin obyvatelstva.

MKC Praha (2014) Kdy se práce vyplatí? Analýza ekonomických motivací k zaměstnání

Autoři: Lucie Trlifajová, Jakob Hurrle, Blanka Kissová

Studii zpracovala v roce 2014 společnost MKC Praha, o.p.s., jejím cílem bylo systematicky analyzovat,

do jaké míry se vyplatí přijetí zaměstnání osobám, které z řady důvodů dosahují jen na pozice

s nízkým platovým ohodnocením. Analýza probíhala prostřednictvím modelování situace domácností

a vyčíslením změny jejich měsíčních příjmů v závislosti na měnících se příjmech ze zaměstnání. Tyto

modely byly doplněny analýzou finančních faktorů, které do nich nebylo možné zahrnout,

a teoretickým rozpracováním některých dalších činitelů, které mohou silně ovlivňovat motivace

k zaměstnání u nízkopříjmových domácností.


36

V rámci modelových situací se ukázalo, že vstup do zaměstnání (a to i v případě nízko hodnocených

pozic) s sebou nese určité, byť nepříliš vysoké, navýšení disponibilních příjmů oproti situaci, kdy nikdo

v domácnosti nepracuje.

Situace, do níž se nízkopříjmové domácnosti dostávají, je silně ovlivněna nastavením jednotlivých

dávkových systémů, systémem zdanění a pravidly exekucí. Z perspektivy osob, které dosahují

jen na nízkokvalifikované pozice v nejníže hodnocených skupinách prací, navýšení minimální mzdy

v řádu několika set korun nepřináší pro výhodnost práce zásadní rozdíl, příjem ze zaměstnání nadále

nezajistí pokrytí základních potřeb. Dále jsou s nástupem do práce spojeny další náklady, jako

je dojíždění, stravování, či případný nákup pracovních pomůcek.

U krátkodobých zaměstnání, která jsou pro obyvatele SVL typická (sezónní práce) studie upozorňuje

na krátkodobé výrazné snížení dávek po ztrátě zaměstnání, kdy jsou příjmy rodiny na nižší úrovni

než před nástupem do zaměstnání.

Graf 6: Domácnost 1 dospělý a 1 dítě – změna celkových disponibilních příjmů při přijetí krátkodobého zaměstnání

Zdroj: MKC Praha, o.p.s.

Dále autoři uvádějí, že se lidé obávají vzít práci za nízký příjem, jelikož i ten by je vyvedl z hmotné

nouze, což s sebou nese pokles příjmu domácnosti v důsledku ztráty nároku na doplatek na bydlení

i některé další formy pomoci zejména dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Zvláště nevýhodná

je tato situace pro osoby, které nemají hlášený pobyt v místě bydliště.

SocioFactor (2009) Výzkum rizikových faktorů souvisejících s existencí sociálně vyloučených

romských lokalit ve městě Přerov

Editoři: PhDr. Daniel Topinka Ph.D.; Mgr. Klára Janoušková, M.A.

Velice dobře zpracovaná studie, níže jsou citovány vybrané pasáže z Kapitoly X. Finanční strategie

obyvatel sociálně vyloučených lokalit str. 125 - 150

Dluhy

Z pohledu finanční situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit se jeví jako zásadní téma dluhů.

Zadluženost vzniká vůči městu, v nebankovním sektoru (na půjčky v bankovním sektoru drtivá většina

obyvatel sociálně vyloučených lokalit nedosáhne), ale také v rámci systému lichvy. Svým rozsahem


37

jde napříč všemi lokalitami a koloběh půjček je běžnou součástí života. Nejvíce jsou dluhy postiženi

obyvatelé lokality Kojetínské a Tovačovské. Výši dluhů se nám nepodařilo věrohodně zmapovat.

Údaje obyvatel lokalit byly často protichůdné a projevovala se v nich jednak tabuizace tohoto tématu,

jednak nerozlišování mezi zdroji dlužných částek. S tabuizací tématu skutečných dluhů bojují i terénní

sociální pracovníci, kteří rodinám nabízejí dlouhodobou pomoc při jejich řešení. Rodina se o nich

zmíní často až ve chvíli, kdy je jako konečné řešení podán návrh na exekuci a pomoc je obtížná. Bylo

by proto naivní doufat, že se o faktické výši svých dluhů budou obyvatelé lokalit bavit s někým, koho

znají od pohledu jeden měsíc (taky bychom to nedělali). Situace se navíc komplikuje tím, že obyvatelé

nerozlišují mezi zdroji dluhů, resp. rozlišují, ale jinak. Pro příslušníka střední třídy je samozřejmé

uvažovat při zadlužení tak, že první uhradí závazky oficiálním institucím a až poté rodině nebo jiným

neformálním zdrojům půjček, které má k dispozici. To je dáno samozřejmým vědomím postihu, který

by při nedodržení závazku vůči formálním institucím nastal. Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit

jsou však v diametrálně odlišné situaci. Mají-li štěstí, disponují neformálními sociálními sítěmi, které

jim finančně vypomůžou, nebo jim peníze půjčí na nízký (tzv. zastavárenský) úrok. Tato

charakteristika je mimochodem jedním ze znaků vyššího statusu, tzv. „lepší, váženější rodiny“.

Všichni členové nemusí být nutně finančně zabezpečeni, ale ti, kteří nejsou, jsou alespoň formami

solidních půjček zabezpečeni a nemusí k lichváři. Minimálně polovina z nich však toto štěstí nemá,

protože se v obdobně finančně problematické situaci nachází celá rodina. Půjčí-li si tedy

z neformálního zdroje, jedná se většinou o půjčku na vysoký úrok, tedy lichvu. Ta je ale v nutnosti

splátek často nadřazena nutnosti splátek oficiálním institucím. Z lichvy se totiž často hradí základní

životní potřeby, jejichž uspokojení nelze odložit, u obyvatel Kojetínské např. jídlo. (Nepřeháníme,

komplikací je ovšem nízká schopnost hospodaření s penězi.) Když má dlužník problémy se splácením,

tak hrozí, že už příště půjčku nedostane. Když je lichva jedinou dostupnou možností zvýšení příjmu, je

toto velmi silný motiv. Lichváři navíc disponují kontrolními mechanismy, které jim umožňují dlužné

částky získat (viz níže). Proto na otázku po dluzích dochází k míchání prioritněji vnímaných dluhů

ze systému lichvy (které znají dlužníci přesně, ale které se snaží skrývat) a dluhů vůči oficiálním

institucím (nad kterými často ztrácejí kontrolu a často zlehčují jejich význam i výši).

Strategie poskytování půjček na vysoké úroky

Další strategií je poskytování půjček na vysoký úrok. Tuto strategii volí jen omezené množství osob,

zpravidla ti movitější. Na osoby, které půjčují peníze na vysoký úrok, je v romské komunitě pohlíženo

ambivalentně. Na jedné straně jsou považovány za schopné, s nadáním nashromáždit finanční

prostředky, na druhé straně se odsuzují za vysoké úroky, které je potřeba uhradit za půjčku. Úroky

se pohybují od 10 do 50% za měsíc. Úrok 10 až 20% je považován za solidní (tzv. zastavárenský).

30 až 50% je vnímáno jako úrok „vyžírky“. Už ale nejsou zaznamenávány případy stoprocentního

úroku, které se měly odehrávat v minulosti. Podle dostupných informací existují dva typy výpočtu

úroků z lichvářské půjčky. V prvním případě začne dlužník splácet úrok už při vystavení půjčky. Tzn.

že když si půjčíte 1 000 Kč, na ruku dostanete pouze 600 Kč (v případě 40% úroku). Úrok se tedy

strhává hned z prvního měsíce. Ve druhém případě dostanete částku celou a úroky se začínají splácet

až za měsíc. Lichváři si někdy vytvářejí pravidelnou klientelu, která si u nich půjčuje opakovaně, někdy

využije klient půjčky jednorázově. Nedá se říci, že by se lichváři rekrutovali spíše z řad mužů nebo

spíše z řad žen, to závisí na mocenském rozdělení v konkrétních rodinách. K lichvářům vedou v rámci

lokalit neviditelné nitky poptávky i kontroly. Co se týče poptávky, všichni obyvatelé lokalit vědí,

ke komu si pro půjčku přijít. Kontrolu zajišťuje příbuzenstvo lichvářů nebo lichváři sami, když žijí ve

stejné lokalitě jako dlužník. V rámci života „na jednom dvoře“ (a to doslova), lichvář přímo nebo


38

zprostředkovaně nahlíží do každodenního života svých dlužníků. Ví, jak která domácnost hospodaří,

ví také, kdy a jaké částky peněz dlužníci pobírají. Někteří lichváři spojují tuto svou aktivitu s jinými

podnikatelskými aktivitami, které vykonávají (ať už v legální, šedé či černé ekonomice). Ekonomické

zdroje z lokalit se tak často soustřeďují do pár vyvolených rukou (žijících v rámci nebo mimo lokality).

Přes ambivalentní postoj obyvatel lokalit k lichvářům jsme vypozorovali, že tito v komunitě často

zaplňují prázdné místo autority pro zástupce institucí z vnějšku. Mají přehled nad děním v lokalitě,

nad obyvateli lokality mají díky poskytování půjček určitou moc. Ze strany majoritních institucí

se mohou stávat neformálními partnery pro jednání (aniž by tito věděli, že se jedná o lichváře). „Když

potřebujeme pořešit úklid, domluvím se s paní Slepičkovou“ (z výpovědi pracovnice). Tento stav

vnímáme jako velmi problematický. Lichváři se podílejí na vykořisťování obyvatel sociálně

vyloučených lokalit, jejich respekt (dá-li se to tak vůbec nazvat) se u obyvatel opírá pouze o nerovný

mocenský vztah, který má na obyvatele lokalit negativní dopady. Komunikací představitelů

majoritních institucí s lichváři se násobí odcizení obyvatel lokalit vůči majoritním institucím. Zdá se,

že v rovině identifikací potenciálních názorových vůdců a autorit lokalit jsou efektivnějšími pracovníci

neziskových organizací, kteří v rámci komunit každodenně pracují a dokážou proniknout do jejich

neformálních vztahů. Úzká cílená spolupráce mezi subjekty státní a neziskové sféry se i v tomto

kontextu jeví jako zásadní. Poskytovatelé půjček neboli lichváři se nemusí rekrutovat pouze

z movitých osob. Lichvářem se může stát i osoba, která si sama vypůjčí peníze na nižší úrok, než

za jaký poskytuje dalším osobám půjčku z vypůjčených peněz. Romové přitom odlišují tyto lichváře

pozitivnějším hodnocením, ve kterém jim zvyšuje status schopnost vydělat si peníze vlastní chytrostí

a přičiněním.

Pan Karel: Dá se to udělat. Příklad on bere podporu a najde si nějakou práci na dva měsíce, na více

nesežene, protože žádná práce tady není, že. On si vydělá dejme tomu pět tisíc a z toho udělá za rok

na úrokách padesát tisíc. Spočítejme si to takhle. Půjčí pět tisíc, dva tisíce úrok a ty dva tisíce ještě

dále půjčuje. Z těch dvou tisíc si bere už osm set úrok a těch osm set si nechá pro sebe a už se mu

to sbírá, a tak dále.

Lichvy využívají jedinci a rodiny, kteří nemají přístup k jiným formám půjček. Bankovní sektor,

nebankovní sektor nebo zastavárny. Na návratnosti půjček i s vysokými úroky se podílí několik

faktorů. Jednak v romské komunitě stále platí ústní domluva mezi rodinami, které se znají. Když

se dlužník ústně zaváže ke splacení dluhu, nikdo tento závazek nezpochybňuje. Při nevymahatelnosti

dluhu u dlužníka přechází závazek splacení na jeho rodinu. Lichva se však odehrává i v rámci

rodinných vazeb (údajně i v rámci těch nejužších). „Proti rodině nepůjdeš“, komentuje bezbrannost

v rámci rodinných lichvářských mechanismů jeden z komunikačních partnerů. Dále si dlužníci

netroufnou dluh nesplatit, protože ví, že služeb lichváře s největší pravděpodobností budou nuceni

využít i v budoucnosti. Nesplacením dluhu by přitom o tuto možnost přišli. Pokud si chce u lichváře

půjčit peníze Nerom, je mu to umožněno, pokud se za něj zaručí někdo z Romů (lichváři jsou ostatně

také i Neromové). V minulosti medializované kauzy vyhrožování a fyzického napadání dlužníků

se už údajně nedějí. K jejich odstranění přispěla právě pozornost veřejnosti a několik zveřejněných

příběhů. Lichváři se začali obávat ohrožení svého „podnikání“ a nejvýraznější nátlakové mechanismy

přestali používat. Tím se zmírnil tlak na klienty lichvy, problém vysokého rizika celoživotního

zadlužení způsobeného vysokými úroky však zůstává. Oběti lichvy lichváře neudají. Hovoří o tom,

že kdyby to udělaly, musely by odejít z města. Terénní pracovníci zaznamenali výjimky, které se na ně

obrátily o pomoc a chtěly vše nahlásit na policii. Následně si to však vždy rozmyslely a nikdy k tomu

nedošlo.


39

IQ Roma servis (2008) Čas zkusit to jinak: koncepční zpráva

Autoři: Bc. Wail Khazal; Mgr. Eva Košatková; Mgr. Petr Kubačka; Mgr. Helena Lorencová; JUDr.

Veronika Lovritš; Veronika Vaňková;

Studie se zabývá spojitostí sociálně patologických jevů v kontextu předlužení, spatřuje v nich

důsledek přetrvávajícího nedostatku finančních prostředků k zajištění životních potřeb. Zadlužené

osoby preferují především nelegální formu přivýdělku např. prostituci, lichvu, kuplířství, tímto

porušují zákony dané státem. Uvádí, že v důsledku předlužení využívají únikových strategií v podobě

alkoholu, hráčství, drogové závislosti (IQ ROMA, 2008 s. 34).

Studie navrhuje 11 preventivních opatření k řešení problematiky zadluženosti:

1. Finanční vzdělávání

Zdůraznění vzdělávání finanční gramotnosti na všech stupních vzdělávacího procesu

již od prvního stupně ZŠ. U vysokých škol pak upozorňuje na zařazení finančního vzdělávání nejen

na ekonomické obory, především akcentuje nutnost zařazení předmětu do vzdělávacích

studijních programů sociálních pracovníků. Dále doporučuje ve finančním vzdělávání pokračovat

formou celoživotního vzdělávání široké populace, uvádí příklady ze zahraničí, kde mají

veřejnoprávní média povinnost vzdělávat populaci v otázce finanční gramotnosti (vysílání pořadů

na toto téma v atraktivních časech). Nakonec zdůrazňuje potřebu zavedení programů finančního

vzdělávání v rámci větších, regionálních programů vycházejících ze zkušeností dosavadních

lokálních programů pořádaných neziskovými organizacemi.

2. Ucelenější a dostupné informace o finančních produktech

V tomto ohledu doporučují autoři studie namísto neadresných informačních letáků jako primární

způsob pro osvětu televizní vysílání a osobní kontakt v rámci terénní sociální práce. Dále

doporučují zhuštěnou formu informací na CD/DVD, počítačových hrách, či formou komiksových

příběhů. Za úspěch však považují ochotu obyvatel se s informacemi vůbec seznámit do takové

míry, aby se stala běžně diskutovaným tématem.

3. Vytvoření a rozšíření sítě finančního poradenství

V tomto opatření autoři varují před propojením poradenských společností na společnosti

poskytující spotřebitelské úvěry. U poctivých bezplatných finančních poraden, které převážně

fungují v rámci neziskových organizací, uvádí osvědčený přístup kombinace terénní sociální práce

s nízkoprahovou sociálně-právní poradnou a vyškolením sociálních pracovníků v základním

finančním poradenství.

4. Regulace reklamy

Reklama by dle autorů neměla být zaměřena na rizikové vrstvy obyvatel (důchodci, velmi mladí

lidé, lidé ze SVL). Uvádí konkrétní návrhy pro zákon o regulaci reklamy:

a. nabádat k impulzivnímu využívání těchto finančních produktů anebo záporně či ironicky

hodnotit racionální zvažování při půjčování peněz;

b. být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako

mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které

osoby mladší 18 let oslovují;

c. vytvářet dojem, že půjčení peněz je bez rizika a bez nákladů;


40

d. spojovat použití půjčených prostředků s nákupem služeb nebo s nákupem předmětů denní

potřeby, zejména potravin.“

5. Legislativní změny ve prospěch spotřebitelů při poskytování úvěrů

Zásadní otázkou, kterou si autoři v rámci tohoto bodu kladou je: jak zajistit, že bude i v zájmu

poskytovatele úvěru/půjčky odmítnout poskytnutí půjčky/úvěru, protože v daném případě není

reálná šance, že budou peníze i s úroky vráceny. Navrhují změnu právního rámce tak,

aby si poskytovatelé úvěrů nemohli dovolit nezjišťovat schopnost splácet půjčku, či zjišťovat ji jen

formálně. Dále uvádí vhodnost právně zakotvit do legislativy důslednou a prokazatelnou

informovanost o důsledcích ručitelského závazku a zabránění uzavírání rozhodčích doložek

v rámci vztahů, kdy je jednou ze stran fyzická osoba, nepodnikatel a nedovolené uzavírání smluv

na směnku.

6. Rejstřík(y) dlužníků

Autoři v tomto ohledu vnímají jako funkční záznamy pozitivní i negativní historie dlužníků.

U pozitivní historie by však neměla být uváděna dlužná částka, pouze seznam věřitelů. Ten by byl

následně povinen poskytnout novému věřiteli informace o objemu nesplacených finančních

prostředků, které má u dosavadních věřitelů. Zároveň by pozitivní historie byla vymazána

v momentě splacení závazku, kdežto negativní by byla zveřejněna po dobu 3-5 let. Dle jejich

názoru by takovýto registr měl být centrální a veřejný. Informace z něj by byly poskytovány

bezplatně. Považují a sporné zda současná právní úprava skutečně chrání soukromí dlužníka.

7. Důsledné vymáhání práva, potírání lichvy

Za klíčovou považují autoři spolupráci mezi policií, obcí, neziskovými organizacemi a silnými

osobnostmi z příslušné komunity, které byly ochotny pracovat v oblasti jako policejní asistenti

a asistentky.

8. Podněty k seberegulaci a společné regulaci, poskytování úvěrů (kodexy poskytovatelů)

Ačkoliv etické kodexy jsou v ČR stanoveny, autoři poukazují na skutečnost, že jsou psány

poměrně obecně a zjištění reálného chování v rámci kodexu bude obtížné. Dále je nezbytné

otevřít prostor k podnícení spolupráce bank a jiných finančních institucí, resp. neziskových

nevládních organizací.

9. Podněty k investicím (dostupný úvěr/mikrokredit)

Autoři navrhují zavedení nízko úrokových, či bezúročných půjček poskytovaných státem, obcí,

neziskovou organizací, nadací nebo jiným subjektem.

10. Podněty k vytváření úspor

S ohledem na specifičnost tohoto typu opatření ponechávají autoři konkrétní návrhy opatření

na odbornících – ekonomech.

11. Garantované důchody

V tomto bodě autoři akcentují budoucí hloubkovou reformu penzijního systému.

Dále autoři věnují řešení již existujícího předlužení. Upozorňují, že i věřitel mohl selhat při sjednávání

závazku, když nedokázal odborně posoudit schopnost dlužníka úvěr splatit. Upozorňují na značné

zneužívání sociálních transferů podnikateli, kteří prostřednictvím exekucí čerpají prostředky

ze sociálních dávek svých klientů, tudíž mají zajištěnou návratnost investice bez výrazného rizika.


41

Pro řešení již existujícího zadlužení autoři uvádí 4 následující opatření:

1. Podpora a rozšíření sociální práce v terénu

Autoři vyzdvihují ekonomické úspory, které terénní práce přináší v případech, kde skutečně

dobře funguje. Ke skutečnému úspěchu terénní práce je ovšem zapotřebí již existující sociální

sítě, přičemž terénní pracovníci v ní působí jako zprostředkovatelé kontaktu s touto sítí.

2. Vytvoření a rozšíření sítě sociálně-právního poradenství

Autoři v tomto bodě zdůrazňují důležitost procesu budování důvěry mezi poradcem

a klientem. Za vhodné považují spojení s poradny s terénní sociální prací. Dle své praxe rovněž

doporučují zařadit do týmu právníka, který jednak metodicky vede sociální pracovníky a zároveň

konzultuje konkrétní případy klientů.

3. Zpřístupnění procesu oddlužení

Autoři konstatují nedostupnost insolvencí pro občany SVL. Vnímají institut oddlužení jako proces

vhodný pro příslušníky střední třídy s určitým základem rodinného majetku. Lidé ze SVL

by v rámci insolvence museli vyvinout výjimečné úsilí a v jejich případě jde spíše

o hypotetickou, než reálnou možnost řešení dluhové situace. Současnému zákonu

o oddlužení studie vytýká dílčí nedostatky, které byly ze zahraniční předlohy českého zákona

vyčleněny (např. ochrana bydlení).

4. Sociální úvěr

Sociální úvěr, který by mohl nabídnout řešení mnoha pro mnohé dlužníky, naráží však

na omezené finanční možnosti obcí, které je poskytují, špatnou platební kázeň dlužníků

a nechuť úředníků přít se s žadateli o to kdo má na úvěr nárok a kdo nikoliv.

FSS MU Brno (2008) Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice –

moravské lokality

Editoři: Irena Kašparová, Ph.D.; Mgr. Štěpán Ripka; Kateřina Sidiropulu Janků, Ph.D.

Tento výzkumný projekt realizovala pro Úřad vlády Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

v Brně. Jejím cílem bylo zmapovat mechanismy sociálního vyloučení v jejich kontextuální

a dynamickém pojetí. Zkoumáno bylo 5 měst (Slezská Ostrava12, Přerov, Holešov, Břeclav, Brno)

a oblast Jesenicka. Jednotlivé lokality byly zpracovány formou etnografických studií, kdy jednotliví

výzkumníci strávili v lokalitách 10 měsíců. V rámci studie nebylo snadné zajistit si důvěru jak ze strany

sociálních pracovníků, tak – a to především – ze strany místních obyvatel. V některých oblastech

probíhala již řada výzkumů, které nic nepřinesly, obyvatelé tak ztratili důvěru v jakékoliv výzkumy.

Výstupem studie byla zpráva, která popisovala situaci v jednotlivých lokalitách. Projekt se lichvou

zabývá pouze velmi okrajově, studuje však faktory úzce s ní související jako je strategie životní obživy,

průměrná míra a charakter zadlužení, zaměstnanost a sociální dávky.

Lichva a zadluženost

I když je v obecném povědomí známo, že lichva v SVL probíhá, obyvatelé o její klasické formě

nemluví. Svěřují se spíše s informacemi o svých nebankovních půjčkách. Informace

12

Výzkum byl ukončen po 3 měsících a zůstal nedopracován.


42

o struktuře dluhu jsou pak často neúplné, jelikož jednak obyvatelé SVL sami neví o všech svých

závazcích.

Strategie životní obživy

Studie udává, že hlavním zdrojem obživy je práce načerno ve stavebnictví a výkopových pracích.

Častá je praxe, kdy na sběrném místě v ranních hodinách čekají pracovní síly, které následně nabere

dodávka a dopraví je na místo práce. V této oblasti se objevují značné sezónní výkyvy. Přes léto

většina obyvatel pracuje, přes zimu pak nahrazují výpadek příjmů sběrem kovu, zastavením majetku

v zastavárnách (po propadnutí si zastavený majetek mnohdy odkoupí zpět za vyšší cenu), případně

půjčkou od lichváře.

Ženy pak pracují načerno při pomocných, úklidových a kuchyňských pracích. Práci často zajišťují

zprostředkovatelské agentury, které se svými zaměstnankyněmi sice mají sepsanou dohodu

o provedení práce (DPP), zaměstnankyně však následně pracuje nad rámec dohody (možnost

vyplácet reálné mzdy pod hranicí mzdy minimální).

Dalšími zdroji finančních prostředků jsou prostituce, drobné krádeže a další kriminalita.

Zaměstnanost

Ze studie vyplývá, že hlavní bariérou při hledání zaměstnání je nízká vzdělanost a kvalifikace (základní

vzdělání). V současné době existuje vysoká poptávka po kvalifikovaných dělnických profesích

v těžkém průmyslu (strojaři, svářeči, obráběči kovů,…). Pokud je uchazeč vyučený, při výběrovém

řízení nezáleží na etnicitě, rozhodující je schopnost vykonávat odbornou manuální práci. Institut

rekvalifikací, který se na první pohled zdá být vhodným řešením tohoto problému pak podle studie

situaci neřeší, jelikož minimum uchazečů o zaměstnání kurzy dokončí. Zároveň zaměstnavatelé

po ukončení kurzů nejsou ochotni účastníky kurzů zaměstnat (nedostatečná kvalifikace). Dalšími

bariérami pak jsou požadavky zaměstnavatelů na trestní bezúhonnost a řidičský průkaz.

Studie udává, že praxe, kdy asistenti z neziskových organizací aktivně pomáhali klientům se sháněním

práce, je chybná, jelikož zaměstnavatelé nemají zájem o pracovníky, kteří si sami neumějí práci najít.

Navrhuje proto poskytovat uchazečům o zaměstnání zázemí (počítač, asistent obsluhující počítač).

Faktorem, který dále demotivuje obyvatele SVL najít si legální zaměstnání je jeho nevýhodnost oproti

pobírání dávek a prací načerno, zvláště pak při uvalení exekuce.

Sociální dávky

Možnost zlepšení situace shledávají místní aktéři ve změně periodicity vyplácení dávek několikrát

do měsíce (tento krok předpokládá zvýšení administrativní zátěže). Další možností je zavedení

poukazů na určitý typ zboží. U něj hrozí na jedné straně zneužití ze strany maloobchodních prodejců

(odkup poukázek), na straně druhé riziko nepřijímání poukazů ze strany hypermarketů

(znepřístupnění levnějších možností nákupu a zhoršení ekonomické situace). Na příkladu dobré praxe

z Břeclavi se však tyto obavy nenaplnily a systém stravenek zde dle zjištění studie funguje.

GAC (2009) Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice – české

lokality

Autoři: neuvedeni.

Tento výzkumný projekt provedla pro Úřad vlády společnost GAC spol., s.r.o. ve 4 městech (Ústí nad

Labem, Most, Cheb, Broumov) a oblasti Šluknovska. Při výzkumu byla využita zejména metoda


43

rychlého posuzování. Data byla získávána z oficiálních dokumentů (strategické a koncepční

dokumenty, odborné studie,…) následně byla doplněna o rozhovory s místními aktéry (cca 30 – 60

rozhovorů za lokalitu). Zjištění této studie se ve značné míře překrývají s výsledky studie moravských

lokalit uvedené výše. Největšími problémy, které obyvatelé SVL podle zjištění výzkumu řešili, bylo

bydlení (nevyhovující kvalita, drahé nájemné, špatný přístup ze strany majitele), zaměstnání.

Dochvát (2003) Lichva v romské komunitě

Autor: kpt. Pavel Dochvát

Studie uvádí nízkou míru ochoty podávat trestní oznámení ze strany obyvatel SVL poškozených

lichvou. Pouze když jsou lidé dotlačeni až na samotné dno, jsou ochotni vypovídat proti lichváři.

Orgány činné v trestním řízení nejsou schopny vyhledávat trestný čin lichvy bez podání trestního

oznámení a spolupráce oběti a svědků.

Půjčování peněz je mezi Romy vnímáno jako nezastupitelná služba, bez níž by se k finančním

prostředkům nedostali (komerční půjčky jsou pro Romy nedostupné). V některých případech lichvář

funguje jako sociální pracovník, který nepůjčuje peníze těm, kteří by je utratili za drogy, či prohráli

ve výherních automatech. Lichvář má povědomí o tom, kdo mu je schopen peníze vrátit a kdo ne.

Studie akcentuje důležitost dlouhodobého budování důvěry obyvatel SVL v policejní složky. Zlepšit

informovanost odborné veřejnosti o rizicích spojených s lichvou a o možných preventivních

opatřeních i o řešení již vzniklého problému. Systematicky podporovat terénní sociální práci

a aplikovat dlouhodobý přístup k obyvatelům SVL. Změnit styl sociální práce a zajistit tak její větší

variabilitu, pružnost, adresnost, kontrolovatelnost a kompetentnost. Dále autoři zdůrazňují,

že dlouhodobě je nutné bojovat proti příčinám, kvůli kterým lichva vzniká jako je nízká vzdělanost,

s ní související kvalifikace a zaměstnanost obyvatel SVL a v neposlední řadě bytová politika obcí.


44

2 SOUHRN NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POZNATKŮ A ZÁVĚRŮ Z ČÁSTI A

Cílem výzkumu je objektivizovat děj skrývající se pod pojmem lichva. Výsledná objektivizace se stává

podkladem přinášejícím možnosti angažování aktérů veřejné správy v tvorbě podkladů a podnětů

pro politicky odpovědné činitele zodpovědné za řešení problematiky lichvy. Je nutné propojit vědu

s politikou, tzn., spojit vědu s objektivním poznáváním a následně zájmy a potřeby společnosti

s politikou a realizací moci. Aplikovaný výzkum řeší praktické problémy tak, že vědecké výsledky

získané v praxi se stanou podkladem pro řešení sociálně problematických otázek vznikajících

v důsledku nedostatečně legislativně podchyceného a historicky se opakujícího problému lichvy.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit limity dané rozsahem a výzkumným designem tohoto

projektu. Výzkumný design byl zadavatelem postaven na kvalitativní výzkumné strategii (tj. využití

expertních rozhovorů, etnografických studií, skupinových diskuzí), která neumožňuje objektivně

kvantifikovat zkoumané jevy, pouze je vysvětlit a popsat. Kvantifikace těchto jevů je předmětem

analýzy výše uvedených dostupných kvantitativních dat. Kvantifikace případů lichvy bez smlouvy

a nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry a jevů, které tyto problematiky

provázejí, by v budoucnu mohla být předmětem výzkumu, který by byl speciálně za tímto účelem

realizován. Předpokladem tohoto výzkumu je mimo jiné případný návrh zavedení centrálních registrů

v oblasti spotřebitelských úvěrů (bude součástí výstupu D/ Systémová policy doporučení a navržení

optimálního postupu v ČR).

2.1 Odpovědi na výzkumné otázky

2.1.1 Jaké důležité materiály týkající se této problematiky byly zpracovány?

Byla provedena rešerše domácích i zahraničních zdrojů zaměřených na problematiku lichvy

a zadlužení. Je nutno konstatovat, že tato oblast není většinou explicitně řešena, je však součástí

studií zkoumajících jevy s lichvou spojené (předlužení, zaměstnanost, apod.), a to jak v národním,

tak i evropském kontextu. Na toto téma byla zpracována řada diplomových, bakalářských

a absolventských prací z mnoha oborů. V odborných publikacích je zmínka o lichvě jen okrajová.

Existuje větší množství článků v novinách a na serverech věnujících se problematice úvěrů

a zadlužení. Dalším důležitým zdrojem informací v kontextu sociálního vyloučení a jeho vlivu

na finanční hospodaření jsou vybrané materiály z akademické sféry. Tyto materiály obecněji popisují

problematiky úzce související se sociálním vyloučením a dokreslují tak kontext koloběhu zadlužení

a ekonomického chování osob sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.

Odborné publikace a články věnující se lichvě se dají rozdělit na 4 skupiny:

Právnický pohled – v této oblasti je největší počet publikované odborných článků,

monografií, statí a to jak v tuzemské (Koudelka, 2014), tak i zahraniční literatuře (Barone,

Cerqueti, Quaranta, 2012). Rovněž je toto téma často zpracováváno v rámci rigorózních,

diplomových i bakalářských prací na právnických fakultách.

Ekonomický pohled – k lichvě se vyjadřovali ekonomičtí teoretikové jako např. Adam Smith.

V současné době jsou publikovány články zaměřené na regulaci bankovního trhu a zvyšování

finanční gramotnosti (např. Mejstřík – Navigátor bezpečného úvěru).

Sociologický pohled včetně sociální práce a etnografických studí – v této oblasti existuje

velice málo odborné zahraniční i domácí literatury, fenomén lichvy je spíše obsažen


45

ve výzkumných zprávách a studiích jako jeden z dílčích problémů v oblasti sociopatologických

jevů (např. SocioFactor, 2009 Výzkum rizikových faktorů souvisejících s existencí sociálně

vyloučených romských lokalit ve městě Přerov nebo studie IQ Roma servis, 2008 Čas zkusit to

jinak a další níže uvedené materiály). Větší pozornost je tomuto fenoménu věnována v níže

uvedených studiích; v souvislosti se zadlužením je třeba zmínit monotematické číslo časopisu

Sociální práce/Sociální práca z roku 2009 (č. 2). V problematice lichvy jsou mezi jednotlivými

publikacemi přebírány informace bez citování a dochází tak zobecňování poznatků

z jednotlivých lokalit na celou republiku13.

Historický pohled – historikové se věnují fenoménu lichvy především od středověku,

kdy došlo k proměně v postoji k lichvě (např. LeGoff, 2012). Dále byl v této oblasti Mgr.

Terezou Siglovou, Ph.D., realizován výzkumný projekt „Úvěr a zadlužení obyvatel městeček

Pardubického panství v 16. a 17. století“.

Mezi nejzásadnější zdroje z hlediska aktuálnosti, relevance vzhledem k tématu, původnosti informace

a pokrytí jednotlivých oborů, na které je výzkum nových forem lichvy a zadlužení zaměřen,

považujeme níže uvedené zdroje, které byly v rámci zpracování vstupní zprávy využity:

Zahraniční zdroje

BARONE, R; CERQUETI, R; QUARANTA, A. G. (2012) Illegal finance and usurers behaviour. European Journal of Law and Economics - EUR J LAW ECON [online]. 2012, č. 2, s. 1-13 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://65.54.113.26/Publication/48164340/illegal-finance-and-usurers-behaviour> (kap. 1.2.4)

BELLAM, J.; TALAI, A.. (2012). Short-Term Emergency Lending: Examining Usury Law in the United States and Canada. Western Journal of Legal Studies [ online]. Vol. 2, No. [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1046&context=uwojls> (kap. 2.1.2)

MARTIN, S. L. (2002). Financing Litigation On-Line: Usury and Other Obstacles DePaul Business and Commercial Law Journal. Vol. 1, No. 1 pp. 85-99 [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://docplayer.net/1631915-Financing-litigation-on-line-usury-and-other-obstacles-susan-lorde-martin.html>.(kap. 2.1.2)

MCCALL, B. (2008). Unprofitable Lending: Modern Credit Regulation and the Lost Theory of Usury. Cardozo Law Review, Vol. 30, No. 2, 2008. [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://ssrn.com/abstract=1098954>.(kap. 2.1.2)

STEFANIZZI, S. (2014). A Sociological and Juridical Redefinition of Usury. In Organized Crime, Corruption and Crime Prevention, pp. 207-213. Cham: Springer International Publishing.(kap 1.1.1 a 2.1.2)

Domácí zdroje

Monografie a odborné články

HŮLOVÁ, K., STEINER, J. (2005) Romové na trhu práce. In Hirt, T., ed. Jakoubek, M., ed. "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 91-135. ISBN 80-86898-76-8. [online] Dostupné na: http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_24_1.pdf

JAKOUBEK, M. 2012. „Romská kriminalita – specifika, příčiny, souvislosti.“ Anthro-pologiaIntegra3, 2012, 1: 39–50. [online] Dostupné na: https://journals.muni.cz/anthropologia_integra/article/view/2198/1796

KOUDELKA, L. (2014) Lichva: trestný čin a společenský jev. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer,. xvii, 257 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7478-435-4

KUDRY, J. (2010) Lichva jako etický problém v sociálně vyloučených lokalitách. In: O MÁTEL, A. – SCHAVEL, M. – MÜHLPACHR, P. – ROMAN, T. 2010. Aplikovaná etika v sociálne práci a ďalších pomáhajúcich profesiách.

13

Např. Kudry (2010) cituje vzdělávací materiál „BUDILOVÁ, L., HIRT, T., MORAVEC, Š., – JAKOUBEK, M. Romské

populace v ČR. In: Policista v multikulturním prostředí“, který bez citace (což u vzdělávacího materiálu je

možné) přebírá informace z Dochváta (2003).

http://65.54.113.26/Publication/48164340/illegal-finance-and-usurers-behaviour

http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1046&context=uwojls

http://docplayer.net/1631915-Financing-litigation-on-line-usury-and-other-obstacles-susan-lorde-martin.html


http://ssrn.com/abstract=1098954

http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_24_1.pdf

https://journals.muni.cz/anthropologia_integra/article/view/2198/1796


46

Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety. 413 s. ISBN 978-80-89271-89-4. [online] Dostupné na: http://www.prohuman.sk/socialna-praca/lichva-jako-eticky-problem-v-socialne-vyloucenych-lokalitach

Monotematické číslo 2: SOCIÁLNÍ PRÁCE SE ZADLUŽENÝMI časopisu Sociální práce/Sociální práca z roku 2009.

STEINER, J. (2004) Ekonomie sociálního vyloučení, Západočeská univerzita v Plzni, In: Jakoubek, M. & Hirt, T. (eds.) - Romové: kulturologické etudy, Plzeň, Čeněk 2004, str. 218-229 ISBN 80-86473-83-X.

UHEREK, Z., WEINEROVÁ, R., PLOCHOVÁ, K., BOUČKOVÁ, P. (2004) Půjčování peněz v romských komunitách: problematika úvěrů poskytovaných právnickými osobami sociálně slabým klientům s příjmem blížícímu se životnímu minimu. Praha, Etnologický ústav AV ČR. - 87 s.

Studie a výzkumné zprávy z terénu

FSS MU Brno (2008). Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice - moravské lokality.

Editoři Kašparová, I., Ripka, Š. A Sidiropulu Janků, K. Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita v Brně.

Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České republiky. 2008. 374 s. ISBN 978-80-87041-56-7. [online] Dostupné

na: <http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/vydavatelstvi/vydane-publikace/Monitoring-romskych-

lokalit_Morava.pdf>.

IQ ROMA SERVIS (2008). Čas zkusit to jinak Koncepční zpráva. Brno: IQ Roma servis, 2008. 145 s. ISBN 978-80-

904028-3-6. [online] Dostupné na:

http://archiv.iqrs.cz/storage/1240410378_sb_iqrs_koncepcnizprava08.pdf

MKC Praha (2014) Kdy se práce vyplatí? Analýza ekonomických motivací k zaměstnání. Praha: Multikulturní

centrum Praha zpracovalo pro Úřad vlády České republiky, [online] Dostupné na: <http://www.socialni-

zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-k-oblasti-zamestnanost/kdy-se-prace-vyplati-vytah-ze-studie-mkc-

2014/download>

SOCIOFACTOR (2009) Výzkum rizikových faktorů souvisejících s existencí sociálně vyloučených romských lokalit

ve městě Přerov. Výzkumná zpráva. Praha: SocioFactor s. r. o. Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České

republiky. [online] Dostupné na: < http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-

lokality/doc_download/57-vyzkum-rizikovych-faktor-svl-v-perov-sociofactor-2009-vyzkumna-zprava

SPOT (2012) Analýza dat k zadluženosti obyvatel (na příkladu Děčína). Výzkumná zpráva. Praha: Centrum pro

společenské otázky – SPOT, o. s. Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České republiky, Charitní službu Děčín a

město Děčín. [online] Dostupné na: http://centrumspot.cz/wp-

content/uploads/2013/06/Vyzkumna_zprava_4.pdf.

TRLIFAJOVÁ, L. a kolektiv, (2015), Mezi dávkami a prací, která není? Analýza motivace k zaměstnání u osob,

které se pohybují na hraně mezi dávkovým systémem a přijetím nízce hodnoceného zaměstnání.

Multikulturní centrum Praha, z.s. SPOT – Centrum pro společenské otázky, z.s.

TUČEK, M. (2016) Názory obyvatel na přijatelnost půjček. Tisková zpráva projektu Naše společnost – projekt

kontinuálního výzkumu veřejného mínění, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR,

v.v.i. [online] Dostupné na:

http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7505/f3/er160215.pdf

Elektronické zdroje, rozhovory, novinové články

ČERNÝ, J. (2003) Úžera v českých ghettech [online] Dostupné na: http://www.tspweb.cz/viceotsp-

fulltext.shtml?x=118016

http://www.prohuman.sk/socialna-praca/lichva-jako-eticky-problem-v-socialne-vyloucenych-lokalitach


http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/vydavatelstvi/vydane-publikace/Monitoring-romskych-lokalit_Morava.pdf



http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-k-oblasti-zamestnanost/kdy-se-prace-vyplati-vytah-ze-studie-mkc-2014/download



http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-lokality/doc_download/57-vyzkum-rizikovych-faktor-svl-v-perov-sociofactor-2009-vyzkumna-zprava


http://centrumspot.cz/wp-content/uploads/2013/06/Vyzkumna_zprava_4.pdf



http://www.tspweb.cz/viceotsp-fulltext.shtml?x=118016



47

DLOUHÁ, P. (2014) Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk.

Rozhovor pro server peníze.cz [online] Dostupné na: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/285718-

daniel-hule-pet-nebankovnich-spolecnosti-nabizi-ferovou-pujcku-jine-porad-stejny-podfuk

DOCHVÁT, P. (2003). Lichva v romské komunitě [online] Dostupné na:

http://epolis.cz/download/pdf/materials_65_1.pdf

DROBIŠ, Z. (2012). Lichva v českém právu [online] Dostupné na: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/358892-

lichva-v-ceskem-pravu/

HOVORKA, J. (2015) Lichva: Proč se dlužníci bojí. [online] Dostupné na: http://www.penize.cz/pujcky/300502-

lichva-proc-se-dluznici-boji

HŮLE, D. (2005) Analýza: Modely kriminality v kontextu sociálního vyloučení. Demografie [online] Dostupné na:

http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=573

JANOUŠ, V., Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni: Dluhový byznys je tunel na naše daně, Rozhovor pro

Deník.cz [online] Dostupné na: http://www.denik.cz/z_domova/daniel-hule-z-organizace-clovek-v-tisni-

dluhovy-byznys-je-tunel-na-nase-dane-201.html

KRIŠTOF, R. (2005) Způsoby obživy romských populací související s trestnou činností (známé na území České

republiky a Slovenska) [online] Dostupné na: http://www.vzdelavaci-

institut.info/?q=system/files/Zpusoby_obzivy_romskych_populaci_souvisejici_s_trestnou_cinnosti-

Roman_Krystof.pdf

TŮMA, O. (2014) Očima expertů: Krátkodobé půjčky s ďábelskou RPSN. cz [online] Dostupné na:

http://www.penize.cz/rychle-pujcky/286987-ocima-expertu-kratkodobe-pujcky-s-dabelskou-rpsn

Mimo tyto zdroje informací existuje také řada materiálů spíše vzdělávacího charakteru. Jedná

se o brožury a publikace vydávané nejčastěji neziskovými organizacemi, které jsou pořadateli kurzů,

školení, a jsou aktivní v poradenské činnosti v oblasti sociálního vyloučení a dluhové problematiky.

Tyto materiály nemají výzkumný charakter, přesto jsou zdrojem informací o způsobech, jakými

občané postižení zadlužením a jinými jevy spojenými se sociálním vyloučením mohou své životní

situace řešit. Dlouhodobě se tématem lichvy, zadlužení a dalšími jevy doprovázejícími sociální

vyloučení zabývá organizace Člověk v tísni, ale i jiné subjekty, jako jsou Rubikon, Romea a další.

Tyto organizace hrají velmi významnou roli v aktivním řešení fenoménu sociálního vyloučení.

Mimo realizaci výše zmíněných kurzů, školení, osvětové činnosti, kampaní a podobných aktivit

publikují také články, brožury, manuály a informační materiály. Veřejnými materiály zabývajícími se

zadlužením obyvatel a okrajově zmiňujících i fenomén lichvy jsou například:

BROŽ, M., KINTLOVÁ, P., TOUŠEK, L. a kolektiv (2007) Kdo drží černého Petra. Člověk v tísni -společnost při

České televizi, o. p. s., 96 s. [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590154-

cerny%20petr.pdf

Dluhová problematika – informační brožura (2007) Občanská poradna Plzeň, o.s, Člověk v tísni – společnost při

České televizi, o.p.s, ISBN: 978-80-86961-28-6, [online] Dostupné na:

https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590041-Dluhov%C3%A1%20problematika.pdf

http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/285718-daniel-hule-pet-nebankovnich-spolecnosti-nabizi-ferovou-pujcku-jine-porad-stejny-podfuk



http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/358892-lichva-v-ceskem-pravu/


http://www.penize.cz/pujcky/300502-lichva-proc-se-dluznici-boji



http://www.denik.cz/z_domova/daniel-hule-z-organizace-clovek-v-tisni-dluhovy-byznys-je-tunel-na-nase-dane-201.html


http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Zpusoby_obzivy_romskych_populaci_souvisejici_s_trestnou_cinnosti-Roman_Krystof.pdf




https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590154-cerny%20petr.pdf




48

HRDINOVÁ, T., MATI, P., (2013) Metodika dluhového poradenství., Člověk v tísni, o. p. s., ISBN: 978-80-87456-

40-8 [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1379086541-

Dluhov%C3%A1%20metodika%20mail.pdf

HRUBÁ, K., STEJSKALOVÁ, E. (2006) Právní rozbor k problematice zadlužování sociálně deprimovaných vrstev

obyvatelstva. Zvůle práva, o.s., [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-dokumentu.aspx

KAPUSNICOVÁ, I., MAIXNEROVÁ, A. (2013), Souhrnná analýza platné právní úpravy ČR týkající se dluhové

problematiky. Aliance proti dluhům.

Metodika finančního poradenství (2010), kolektiv autorů Člověk v tísni, Plzeň, [online] Dostupné na:

https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1411741006-110311_FP.pdf

Ministerstvo vnitra ČR (2009) Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně

vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení. ISBN: 978-80-254-4383-5. [online] Dostupné

na: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-dokumentu.aspx

Ministerstvo vnitra ČR, Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení. Praha, [online] Dostupné


PETERKOVÁ, J., JIRÁNEK, R. (2008) Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a

vyloučené skupiny obyvatel, Ministerstvo vnitra ČR – Odbor prevence kriminality Praha, [online] Dostupné

na: http://www.prevencekriminality.cz/ke-stazeni/tiskoviny-1/prevence-zadluzovani-ceskych-domacnosti-

71cs.html

Příručka pro sociální integraci. (2009) Úřad vlády ČR – Agentura pro sociální začleňování, Praha, ISBN: 978-80-

7440-014-8, [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prace-policie-ve-vztahu-k-

mensinam.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-2020 (2016) Úřad vlády ČR – Agentura pro sociální

začleňování

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020 (2015) Ministerstvo vnitra ČR

VESELÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, K., MAZEL, M., BALABÁNOVÁ, H. (2009) Sociální vyloučení: dobrá praxe a řešení,

Manuál pro obce Společně k bezpečí o.s. Praha, [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prace-

policie-ve-vztahu-k-mensinam.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d

Důležitými zdroji informací, které jsou věnovány problematice půjček a srovnání dostupných

úvěrových produktů, identifikaci rizik spojených se spotřebitelskými úvěry, jsou pravidelně vydávané

přehledy, články a statistiky, jejichž cílem je preventivně informovat osoby potenciálně postižené

zadlužením. Patří mezi ně například následující produkty a kampaně:

Kampaň: Máš na to?, ROMEA, o.p.s. [online] Dostupné na: http://www.romea.cz/cz/mas-na-to

MEJSTŘÍK, M. (2015) Navigátor bezpečného úvěru [online] Dostupné na: http://navigatoruveru.cz/

Index etického úvěrování, Člověk v tísni, o.p.s [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-

prace/socialni-integrace/index-etickeho-uverovani

https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1379086541-Dluhov%C3%A1%20metodika%20mail.pdf


http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-dokumentu.aspx




http://www.prevencekriminality.cz/ke-stazeni/tiskoviny-1/prevence-zadluzovani-ceskych-domacnosti-71cs.html


http://www.mvcr.cz/clanek/prace-policie-ve-vztahu-k-mensinam.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d




http://www.romea.cz/cz/mas-na-to

http://navigatoruveru.cz/

https://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickeho-uverovani



49

2.1.2 Jaké jsou klíčové poznatky, závěry a doporučení plynoucí z výše uvedených

materiálů, které by měly být zohledněny při dalším zkoumání problému?

Klíčové poznatky v teoretické oblasti při vymezování pojmu lichva

V současné společnosti lze na základě výše uvedené rešerše považovat lichvu bez smlouvy a nekalé

praktiky související se spotřebitelskými úvěry za problém, který má několik dimenzí:

1) Morálně-etická dimenze – postoj společnosti k tomuto problému, který určuje jeho legitimitu,

vnímání většiny obyvatelstva tohoto problému jako marginálního až bagatelního

2) Trestně právní dimenze – nedostatečná postižitelnost lichvářů

3) Historicko-kulturní dimenze

4) Socio–ekonomická dimenze

V rámci analyzovaných zdrojů literatury, strategických dokumentů a jiných zdrojů informací je

k lichvě přistupováno obecně jakožto k fenoménu, který je popisován souhrnně s jinými sociálně-

patologickými jevy. Zacílení doposud vydaných materiálů není orientováno na přímou prevenci

či potírání lichvy. Výhradně problematice lichvy se věnuje velmi málo z dosud vydaných odborných

publikací. V uvedených odborných publikacích (viz Zdroje dat a použitá literatura) je v současnosti

lichva oproti předchozím letům (zejména v průběhu minulého desetiletí) tématem, kterému

se nevěnuje rozsáhlá pozornost. Frekventovanější jsou dnes problematiky s lichvou úzce související,

a to mezi sociálně vyloučeným obyvatelstvem rozšířené předlužení, problémy s bydlením

a nedostatkem práce, které jsou zároveň jednou z příčin, ale i důsledkem lichevních praktik. Fenomén

lichvy byl také analyzován v řadě diplomových, bakalářských a absolventských prací, které se tomuto

fenoménu věnují zpravidla lokálně a nepostihují komplexně problém lichvy, ani její trendy v ČR.

Koudelka (2014) zmiňuje jako jeden z faktorů ovlivňujících rozvoj lichvy tržní prostředí, které samo

o sobě vytváří ideální podmínky pro rozvoj obchodních vztahů, jejichž podstatou je za vydané

prostředky dostat větší hodnoty na úkor někoho jiného. V tomto prostředí musejí být jasně

definována pravidla a sankce tak, aby se podnikání nestalo volným polem působnosti pro nekalé

praktiky, kterými může být mimo jiné lichva. Právní ukotvení lichvy bez smlouvy a nekalých praktik

souvisejících se spotřebitelskými úvěry patří k tématům dotýkajícím se soukromého i veřejného

práva. Ze samotných statistik policie, soudů a státního zastupitelství může problematika lichvy

působit jako okrajový společenský jev. Statistiky o počtu exekucí však vnášejí do vnímání tohoto

problému jiný rozměr a je patrné, že současná legislativa řešící problematiky lichvy bez smlouvy

a nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry je v České republice nastavena

nedostatečně. Toto pojetí vykresluje následující citace: „Můžeme učinit buď závěr o tom, že lichva

v České republice není jevem příliš rozšířeným, proto ji není třeba zákonem zvlášť řešit a postihovat,

nebo naopak musíme říci, že jde o problém velmi vážný, neboť jej české právo neumí ani správně

vymezit a pojmenovat, natožpak postihnout nebo potrestat.“ (Koudelka, 2014).

Dostupné zdroje literatury se zaobírají mnohem šířeji problematikou zadlužení, než je tomu

u problematiky lichvy. Ve výše uvedených materiálech je problematika zadlužení řešena jak z pohledu

popisu problému, tak z pohledu jeho řešení. Jsou zde popisovány životní situace sociálně vyloučených

osob a domácností, jejich strategie životní obživy, zaměstnanost, problematika sociálních dávek,

dluhová problematika a jak již bylo zmíněno, také okrajově lichva bez smlouvy. Některé materiály

přinášejí mimo popisu těchto situací také doporučení k preventivním opatřením, která by mohla vést

k zlepšení situace sociálně vyloučených osob a také těch, které jsou sociálním vyloučením ohroženy.


50

Rostoucí předluženost v kombinaci se stále se snižujícím věkem předlužených osob s sebou nese

dalekosáhlé ekonomické důsledky (pokřivení trhu práce, klesající příjmy státu z daní

a sociálního pojištění, rostoucí výdaje státu na sociální dávky, prevenci a řešení následků kriminality,

zvýšené výdaje na zdravotnictví atp.) a sociální důsledky (materiální deprivace, patologické chování,

ztráta bydlení, sociální vyloučení). Velmi diskutované jsou pak hlavní příčiny tohoto stavu. V prvé

řadě nelze samozřejmě opomenout odpovědné chování každého občana. Na počátku problému často

bývá nezodpovědné zadlužení a následná liknavost při řešení problému se splácením. V mnohých

případech jsou však příčiny zadluženosti objektivní, například ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc,

rozpad rodiny atp. (Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-2020).

Míra zadluženosti a její struktura je do jisté míry ovlivňována právní úpravou. Stát má možnost

legislativními nástroji vhodně zajistit takový stav, jenž bude poskytovat dostatek smluvní volnosti

a zároveň předvídat a zamezovat jednáním a situacím neúměrně zatěžujícím věřitele, dlužníky a stát.

(Kapusnicová, Maixnerová, 2013). Se zadlužeností a předlužeností úzce souvisí postavení smluvních

stran a možné zneužití z pozice zkušenějšího věřitele. Proto je důležitou a často diskutovanou oblastí

ochrana spotřebitele, případně ochrana žalovaného v soudním (rozhodčím) či exekučním řízení.

V posledním jmenovaném často dochází k neúměrnému navyšování pohledávek, což významně

prohlubuje dluhovou propast, ve které se řada ocitá řada nejen sociálně vyloučených osob.

Existuje řada způsobů, jak čelit zadlužování obyvatelstva. Výše zmíněné strategické a koncepční

dokumenty definují zadlužení jako jeden z významných problémů, který zapříčiňuje ztrátu bydlení

a následné sociální vyloučení. Dalšími často zmiňovanými problémy, které souvisejí s problematikou

zadlužení a jeho dopadů, jsou například nedostatečná kapacita systému dluhového poradenství,

nedostatečná finanční gramotnost obyvatelstva a v neposlední řadě neexistence komplexní datové

základny detailních kvalitativních a kvantitativních dat týkajících se jednotlivců a domácností, pomocí

které by mohla být situace v sociálně vyloučených lokalitách i mimo ně detailně analyzována

a následně by mohla být nastavena opatření vedoucí k efektivnímu řešení situace.

Jedním ze způsobů, jak řešit neschopnost splácet dluhy, je insolvenční řízení, či často diskutované

oddlužení, kterého lze docílit několika způsoby. To však neznamená, že možnost nechat se oddlužit

existuje pro všechny dlužníky. Kapusnicová, Maixnerová (2013) uvádějí mimo možnost domluvy

na nižším plnění podle insolvenčního zákona také alternativní způsoby oddlužení, jako je institut

dobrovolného narovnání, či inspirace v zahraničí v podobě sanačního fondu. Alternativou je také

propojení dvou posledně jmenovaných přístupů.

Strategické a koncepční materiály uváděné v tomto materiálu jako řešení popisují zacílení prevence

v řadě oblastí, mezi nimiž je zásadním tématem mimo jiné právě problematika dluhů a úzce

související sociální vyloučení. Vysoká zadluženost je v rámci těchto dokumentů rovněž popisována

jako významný kriminogenní faktor, a to zejména v sociálně vyloučených lokalitách. Tomuto

problému je zapotřebí předcházet například osvětou a vzděláváním v oblasti finanční gramotnosti

a dluhového poradenství pro potenciální oběti i pachatele trestné činnosti, ale také pro pracovníky

státní správy, samosprávy a neziskových organizací, kteří s rizikovými skupinami osob

pracují.(Strategie prevence kriminality v ČR na léta 2016 až 2020).

Jedním z dalších aspektů promítajících se do problematiky lichvy bez smlouvy a nekalých praktik

souvisejících se spotřebitelskými úvěry je morálně etický postoj společnosti, která by přirozeně měla

takové praktiky odsuzovat. Neetické chování je jednou z častých charakteristik prostředí

poskytovatelů půjček. Klientům bankovních i nebankovních institucí jsou často půjčky poskytovány


51

za velmi nevýhodných podmínek. Zarážející je chování některých firem poskytujících „rychlé úvěry“,

které často prezentují svůj produkt jako výhodný, přestože jejich počínání lze mnohdy označit

za lichvu. Tyto firmy si zpravidla vybírají sociálně slabé občany a využívají jejich bezmocnosti.

Zadlužení se stává „časovanou bombou“, téma nesplácených půjček začíná být doslova stresovým

fenoménem (Regnerová, 2011).

Témata lichvy a zadlužení jsou v analyzovaných materiálech popisována také v historickém

a geografickém kontextu, kdy je vysvětlován původ lichvářských praktik. Toto širší pojetí doplňuje

také popis problematiky lichvy a zadlužování z pohledu zahraničních zdrojů literatury, které popisují

situaci v jiných zemích.

Jak bylo uvedeno výše, v současné době je v Evropě termín lichva rozšířen na „jakýkoliv právní vztah,

v němž silnější strana zneužívá určitých omezujících vlastností slabší strany, aby od ní získala plnění,

které je k jejímu vlastnímu protiplnění ve výrazném nepoměru“ (Koudelka, 2014:206). Tento přistup

je potvrzen i u Stefanizzi (2014). Rovněž na základě analýz legislativního vymezení je prokázán

u jednotlivých zemí tento širší přístup.

Klíčové informace z analýzy kvantitativních dat

Jak již bylo zmíněno, lichva je jevem latentním a existuje o ní velmi málo ucelených informací,

což se projevuje i v nedostatku dat o lichvě bez smlouvy z oficiálních zdrojů. Zdrojů dat týkajících

se zadluženosti, splácení spotřebitelských úvěrů, exekucí apod. je k dispozici více. Základní poznatky,

které z analýzy těchto dat plynou, jsou popsány následovně.

Statistické ročenky kriminality, které jsou zveřejňovány Ministerstvem spravedlnosti, jsou zdrojem

informací o počtech obžalovaných, které vycházejí ze statistik státního zastupitelství, a dále informací

o počtech odsouzených, které vycházejí ze statistik soudů. V grafu níže můžeme pozorovat vývoj

počtu osob obžalovaných ze spáchání trestného činu lichvy dle v dané době účinného trestního

zákoníku. Počet osob obžalovaných je uveden v grafu následujícím. Jak již bylo zmíněno výše,

je patrný trend poukazující na zvyšující se podíl odsouzených osob po nabytí účinnosti nového

trestního zákoníku (Zák. č. 40/2009 Sb.), tedy od 1. 1. 2010, přičemž pokud jde o počet obžalovaných

ze spáchání trestného činu lichvy, je četnost takovýchto případů vzhledem k minulosti statisticky

srovnatelná.


52

Graf 7: Počet obžalovaných za spáchání t.č. lichvy v letech 1998-2014


Graf 8: Počet odsouzených za spáchání t.č. lichvy v letech 1998-2014


V rámci České republiky dochází k růstu zadlužení domácností (viz níže uvedený graf), nízko příjmové

domácnosti jsou nejvíce zadlužené spotřebitelskými úvěry a vysoko příjmové domácnosti

hypotékami. Celková úroveň zadlužení domácností v ČR je považována ČNB v rámci mezinárodního

srovnání za nižší (viz ČNB 2015). V souvislosti s finanční krizí od roku 2009 dochází k poklesu

spotřebitelských úvěru. Důvodem muže být jak větší obezřetnost při jejich poskytování, tak pokles

poptávky po těchto úvěrech daný zvýšenou nejistotou spotřebitelů. V posledních třech letech

dochází k snižování úroku z těchto úvěrů.


53

Graf 9: Celkové zadlužení domácností v ČR v letech 2006 až 2015

Zdroj: ČNB – systém časových řad ARAD. Zpracování ACCENDO.

Rovněž dochází k růstu počtu nesplacených úvěrů, nesplatnost spotřebních úvěrů od roku 2011

stagnuje. Důvodem je větší obezřetnost při poskytování těchto úvěrů, tzn., pro nízkopříjmové osoby

se stávají tyto úvěry nedostupné.

Graf 10: Vývoj počtu nesplacených úvěrů v letech 2002 až 2015

Pozn.: NISD – neziskové instituce sloužící domácnostem; Úvěry v selhání – úvěr je evidován jako úvěr v selhání v případě, že jsou platby

jistiny v prodlení 90 nebo více dní po datu splatnosti.

Zdroj: ČNB – systém časových řad ARAD. Zpracování ACCENDO.

Analytikové ČNB testují prostřednictvím zátěžových testů (viz ČNB 2014) předluženost domácností.

Výsledkem těchto modelů je níže uvedený graf, kde logicky dopadly nejhůře nízkopříjmové

domácnosti, které nedisponují dostatečným finančním přebytkem a dostávají se do prodlení

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000Je

dn

otk

y v

mil.

Kč

Období

Na spotřebu

Na bydlení

Ostatní

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

55 000

60 000

Po

čet

Období Rezidenti-úvery domácnostem (včetně NISD) celkem - se selhánímSpotřební úvěry obyvatelstvu v. deb. zůst. na BÚ celkem - se selhánímúvěry na bydlení obyvatelstvu celkem - se selhánímostatní úvěry obyvatelstvu celkem - se selháním


54

se splácením. Návrat do ekonomické recese by nejcitlivěji zasáhl nízkopříjmové domácnosti a podíl

selhání by se vyšplhal nad 16 % (viz nepříznivý scénář pro rok 2015).

Graf 11: Podíl předlužených domácností podle příjmových kvintilů v (%)

Zdroj: ČNB – Zpráva o finanční stabilitě 2014/2015

Pozn.: Jedná se o podíly u domácností, které mají nějaký úvěr. Příjmové kvintily jsou však vytvořeny na základě celého vzorku domácností.

Dle ČNB tvoří bankovní úvěry přibližně 95 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých domácnostem.

Zbylých 5 % úvěrů si domácnosti sjednávají prostřednictvím nebankovních zprostředkovatelů

financování aktiv, jejichž podíl na úvěrování sektoru domácností dlouhodobě klesá (ČNB, 2015).

V roce 2015 činí objem nebankovních úvěrů 70 mld. Kč14. Z výše uvedených faktů vyplývá, že pro ČNB

by mohl být sektor nebankovních spotřebitelských úvěrů z hlediska objemu považován za marginální.

Je nutné zmínit, že Vláda České republiky přijala v prosinci 2015 návrh zákona o úvěru

pro spotřebitele15 a postoupila jej do dalšího schvalovacího procesu. Dle návrhu zákona se převádí

dohled nad všemi nebankovními poskytovateli půjček na Českou národní banku, která doposud měla

v tomto ohledu na starosti pouze bankovní subjekty. Nad působením nebankovních poskytovatelů

půjček měla doposud dohled pouze Česká obchodní inspekce. Dle výše zmíněného návrhu zákona

budou všechny nebankovní subjekty muset požádat o licenci ČNB a budou povinny dodržovat další

určená pravidla. Návrh zákona tímto reaguje na rostoucí počet osob s živnostenským oprávněním pro

poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru, který znemožňuje účinnou kontrolu

a případnou regulaci.

14

EEIP 2015 Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele. 15

Nový zákon uceleně pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních úvěrů,

přes kreditní karty, nákupy zboží na splátky až po hypotéky a jiné úvěry na bydlení, kterých se dosud zákon

o spotřebitelských úvěrech netýkal. Navrhovaný zákon nově rozšiřuje svou působnost i na tzv. mikropůjčky,

tedy na menší spotřebitelské úvěry do 5 000 Kč, na které se současný zákon č. 145/2010 nevztahuje.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

1.kvintil 2.kvintil 3.kvintil 4.kvintil 5.kvintil Celkem

Po

díl

do

mác

no

stí (

v %

)

2013 2014

2015 Základní scénář 2015 Nepříznivý scénář


55

Graf 12: Počet osob se živnostenským oprávněním pro poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Klíčovými problémy v sektoru spotřebitelských úvěrů jsou:

1) vysoký počet poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů pro spotřebitele v odvětví

a obtížnost takto strukturovaný trh efektivně dohlížet,

2) nedostatečná ochrana zranitelných sociálních skupin, tj. osob v SVL a seniorů před

přetrvávajícími klamavými praktikami při sjednávání úvěrů,

3) centralizace informací a integrace dohledu – dokončení integrace dohledu, rozdělení

povolovacích a dohledových činností mezi více institucí (Česká národní banka, Česká

obchodní inspekce, živnostenské úřady).

Z následujícího grafu je patrný několikanásobný nárůst počtu exekučních srážek z důchodů

v uplynulých patnácti letech, což může mít úzkou souvislost s nekalými praktikami souvisejícími

se spotřebitelskými úvěry, kde hraje významnou roli důvěřivost a mnohdy také nedostatečná finanční

gramotnost seniorů. Senioři jsou v tomto ohledu velmi zranitelnou skupinou.

Graf 13: Počet důchodů s nařízenou exekuční srážkou v letech 2000 až 2015

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení – tiskové zprávy (dostupné online)

Dále z analýzy dat vyplynula prostorová korelace mezi zadlužeností v krajích, exekucemi

a výplatou dávek na bydlení. V oblastech, kde je dle SOLUSU vyšší zadlužení v Ústeckém,

Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji, je i větší počet exekucí a to pozitivně koreluje

15

66

5

17

80

5

18

64

7

21

56

1

23

89

8

24

97

3

31

06

6

35

55

7

41

29

0

46

92

5

51

18

4

60

87

4

67

61

4

70

99

7

75

31

5

79

46

6

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

30

.6.2

01

5

Po

čet

Období


56

s vyšší výplatou dávek na bydlení, tj. příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) a doplatek

na bydlení (dávka pomoci v hmotné nouzi). Na druhou stranu nejméně zadlužené kraje, Zlínský

a Vysočina, mají i nejnižší podíl exekucí. Bohužel neexistují statistiky počtu osob na ubytovnách,

aby bylo možno prokázat vztah mezi osobami na ubytovnách a zadlužeností. Určitá korelace a tedy

i možnost odhadu počtu osob na ubytovnách potenciálně ohrožených zadlužením je u doplatku

na bydlení, který byl vyplacen z 36 % osobám na ubytovnách v rámci celé ČR (Zdroj dat: Informační

systém o hmotné nouzi, MPSV, 2013). Vztah mezi zadlužením a výplatou dávek na ubytovnách

a v SVL je uváděn i ve studiích a zprávách z terénu (např. ACCENDO, 2013; Peterková, Jiránek, 2008;

SOCIOFACTOR, 2009).

Klíčové poznatky ze studií a terénních výzkumu

V současné době lze konstatovat, že pojem lichva má širší vymezení než jen smlouva

o finanční půjčce, rovněž sem spadají další právní vztahy, kdy je zneužito postavení silnější strany

a lze mezi ně zahrnout i nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry. Z důvodu

nedostatku finančních prostředků u domácností především v sociálně vyloučených lokalitách nabývá

lichva i nepeněžní formy, kdy lichváři požadují za své pohledávky nefinanční vyrovnání jako je práce

na černo a trestná činnost (krádeže, prostituce, obchod s nelegálními návykovými látkami). Lichváři

velice často pocházejí z řad majitelů nemovitostí sloužících k nájemnímu bydlení, případně ubytoven,

a využívají tak obav svých klientů ze ztráty střechy nad hlavou (SocioFactor, 2009).

Je nutno podotknout, že pojem lichva je používán v jednotlivých studiích a výzkumných zprávách

v různém kontextu. Někdy je jím míněna lichva bez smlouvy u místního lichváře16, který může,

ale nemusí žít v dané lokalitě (např. SocioFactor, 2009), jindy jako synonymum k predátorským

půjčkám poskytovaným některými bankovními a nebankovními společnostmi (např. FSS Brno, 2008).

Většinou je vymezení pojmu lichva necháno na respondentech, s nimiž byly rozhovory realizovány.

O předlužení a lichvě se píše v terénních studiích ze SVL jako o rozšířeném jevu, ale zmapování jeho

rozsahu se ve studiích nevyskytuje, jelikož se jedná o tabuizovaná témata, viz následující citace:

„Vysoká míra zadluženosti se podle místních expertů vyskytovala téměř v 90 procentech zkoumaných

sociálně vyloučených lokalit.“ (GAC, 2015:76)

„Výši dluhů se nám nepodařilo věrohodně zmapovat. Údaje obyvatel lokalit byly často protichůdné

a projevovala se v nich jednak tabuizace tohoto tématu, jednak nerozlišování mezi zdroji dlužných

částek. S tabuizací tématu skutečných dluhů bojují i terénní sociální pracovníci, kteří rodinám nabízejí

dlouhodobou pomoc při jejich řešení. Rodina se o nich zmíní často až ve chvíli, kdy je jako konečné

řešení podán návrh na exekuci a pomoc je obtížná.“ (SocioFactor, 2009:127).

„Lichva je mezi obyvateli lokalit velmi rozšířená. Terénní pracovnice se o ní však v naprosté většině

případů dozvědí až v souvislosti s dalšími půjčkami, samotné klientky a klienti většinou o lichvě vůbec

16

„K lichvářům vedou v rámci lokalit neviditelné nitky poptávky i kontroly. Co se týče poptávky, všichni

obyvatelé lokalit vědí, ke komu si pro půjčku přijít. Kontrolu zajišťuje příbuzenstvo lichvářů nebo lichváři sami,

když žijí ve stejné lokalitě jako dlužník. V rámci života „na jednom dvoře“ (a to doslova), lichvář přímo

nebo zprostředkovaně nahlíží do každodenního života svých dlužníků. Ví, jak která domácnost hospodaří,

ví také, kdy a jaké částky peněz dlužníci pobírají. Někteří lichváři spojují tuto svou aktivitu s jinými

podnikatelskými aktivitami, které vykonávají (ať už v legální, šedé či černé ekonomice)“ (SocioFactor, 2009:

139).


57

nechtějí mluvit. Zkušenosti terénních pracovnic dokládají, že romské terénní sociální pracovnice

se o lichvě dozví spíše než ne-romské, povětšinou ale nemohou se situací nic dělat.“ (FSS MU Brno,

2008:42).

Ve výzkumech a studiích (např. Kudry, 2010, GAC, 2009:46) je uvedeno, že lichva není omezena

pouze na půjčování peněz, ale i na další služby spojené s bydlením, a to jak v rodinných domech,

tak i na ubytovnách. Lichva může být dále spojena s poskytováním potravin, (např. Kudry, 2010,

SocioFactor, 2009). K dalším službám pak patří poskytnutí nebo zprostředkování práce, ale i půjčení

automobilu nebo umožnění telefonních hovorů.

Lichva patří k závažným socio-patologickým jevům, na lichvu je často navázána i další trestná činnost

(viz Dochvát, 2007, Kudry, 2010). Obdobné tvrzení je ve studii (IQ ROMA, 2008:34), která se zabývá

spojitostí sociálně patologických jevů v kontextu předlužení. V důsledku přetrvávajícího nedostatku

finančních prostředků k zajištění životních potřeb zadlužené osoby preferují především nelegální

formu přivýdělku, prostituci, kuplířství či využití lichvářských půjček bez smlouvy.

„Půjčí-li si tedy z neformálního zdroje, jedná se většinou o půjčku na vysoký úrok, tedy lichvu. Ta je

ale v nutnosti splátek často nadřazena nutnosti splátek oficiálním institucím. Z lichvy se totiž často

hradí základní životní potřeby, jejichž uspokojení nelze odložit ... Když má dlužník problémy

se splácením, tak hrozí, že už příště půjčku nedostane. Když je lichva jedinou dostupnou možností

zvýšení příjmu, je toto velmi silný motiv. Lichváři navíc disponují kontrolními mechanismy, které jim

umožňují dlužné částky získat ... Proto na otázku po dluzích dochází k míchání prioritněji vnímaných

dluhů ze systému lichvy (které znají dlužníci přesně, ale které se snaží skrývat) a dluhů vůči oficiálním

institucím (nad kterými často ztrácejí kontrolu a často zlehčují jejich význam i výši)“ (SocioFactor,

2009:127).

Hojně diskutovaným tématem je v souvislosti se sociálním vyloučením také problematika práce,

ilegálního zaměstnání, dávek státní sociální podpory a dávek hmotné nouze, což jsou hlavní zdroje

obživy obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Mezi způsoby obživy, které volí sociálně vyloučené

obyvatelstvo, existuje řada variací, jejichž volba je ovlivněna specifickými podmínkami, ve kterých

se daný jedinec nachází. Domácnosti trpící sociálním vyloučením často své příjmy skládají několika

uvedenými způsoby, přičemž výjimkou není ani kriminální činnost. Jak uvádí Trlifajová a kol. (2015),

v debatách o utváření motivace k zaměstnání osob, které se pohybují na hraně mezi dávkovými

systémy a nízko-hodnocenými zaměstnáními, se objevují dvě základní linie argumentace. V prvé řadě

je to nízká motivace k zaměstnání způsobená nevýhodností práce (příliš nízký rozdíl mezi příjmy

ze zaměstnání a podporou). Druhým přístupem je ztráta motivace k zaměstnání spojená s návykem

na sociální podporu státu a ztrátu pracovních návyků. Trlifajová (2014) uvádí jako jeden z dalších

důvodů cíleného vyhýbání se formálnímu zaměstnání zatížení exekucí, kdy je dlužníkovi strhávána

určitá část platu na splácení exekuce a z původní mzdy mu tak zbyde jen nezabavitelné minimum,

které zpravidla nestačí na pokrytí životních potřeb. Pro dlužníka je tak výhodnější pobírat sociální

dávky a jak tomu v praxi často bývá, přivydělávat si ilegální prací. Formální práce se tak jeví jako

méně výhodnou strategií obživy.

Další pohled na problematiku spotřebitelských úvěrů přináší průzkum Názorů obyvatel na přijatelnost

půjček (Tuček, 2016), který pravidelně realizuje Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Společnost vnímá

půjčování peněz jako významné riziko, přičemž 85 % všech dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat

si peníze nebo pořizovat věci na dluh je dnes přirozenou součástí života. Ze všech dotázaných 28 %


58

spatřuje v „životě na dluh“ výhodu, 63 % tento způsob života odsuzuje. Průzkum mimo jiné

poukazuje na vnímání přijatelnosti půjček na uspokojení potřeb (viz graf níže), kdy jsou dle

respondentů přijatelné půjčky na pokrytí životních potřeb, jako je bydlení, studium, či podnikání.

Naopak méně přijatelné je půjčování si na vánoční dárky či dovolenou.

Graf 14: Přijatelnost či nepřijatelnost půjček ve specifických případech

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 11. – 18. 1. 2016, 1047 respondentů.

Vnímání půjčování peněz a využívání spotřebitelských úvěrů je bez pochyby různé

u rozdílných sociálních skupin obyvatel. Dle výzkumu ti respondenti, kteří deklarovali špatnou životní

úroveň, ve 25 % považovali za rozhodně přijatelné půjčky na spotřební zboží, které běžně nepotřebují

k uspokojení životních potřeb. Ve skupině respondentů, která deklarovala vyšší životní úroveň,

se jednalo o 12 % případů.

2.1.3 Jakým způsobem budou tyto poznatky zohledněny při řešení dalších částí

tohoto výzkumu?

Na základě rešerše české a zahraniční odborné literatury je nutné pro potřeby tohoto výzkumného

projektu rozlišit dva typy lichvy:

1. Lichva a nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry, které často nabízejí

půjčky ve vyloučených lokalitách, seniorům a dalším osobám s nižší finanční gramotností,

2. Lichva bez písemné smlouvy s lichváři, kteří tuto činnost provozují bez jakékoliv licence a bez

smlouvy mezi lichvářem a dlužníkem.

S tím výrazně souvisí i zadluženost vznikající nezaplacením závazků a sankcemi, které nevznikly

na základě spotřebitelských úvěrů (např. pokuty z dopravního podniku, platba za odpad obci, platba

za energie, vodu, internet, služby mobilních operátorů a jiné). Vědomým, či nevědomým

nezaplacením takovýchto závazků vznikají dluhy, jež v mnoha případech v důsledku prodeje těchto

pohledávek a navýšení dlužné částky o další poplatky spojené například s exekučním řízením,

nabývají vysokých částek, které dlužník často není schopen splácet. Způsob, kterým se původní


59

věřitelé těchto pohledávek zbavují, tedy jejich prodej, lze označit za nemorální a v důsledku

neúměrně poškozující dlužníka. I takovéto pohledávky bývají častou příčinou vzniku dluhů

a následného sociálního vyloučení jedince, či celé domácnosti.

Tato kategorizace bude využita v rámci řešení všech částí projektu.

Zohlednění poznatků v řešení Výzkumu nových forem lichvy a zadlužení proběhne v rámci

zpracování jednotlivých částí výzkumu následovně:

B/Analýza expertních rozhovorů

Poznatky získané studiem aktuálně dostupných zdrojů dat a informací se stanou klíčovými k určení

konkrétních aktérů, se kterými budou expertní rozhovory realizovány. Skupiny aktérů jsou

následující:

a) Zástupci státní správy a samosprávy (Úřad vlády, ministerstva, ČNB, krajské a obecní úřady),

b) Zástupci organizací pro podporu spotřebitelů,

c) Zástupci Policie ČR a příslušných městských policií,

d) Asociace poskytovatelů půjček,

e) Zástupci bankovního sektoru,

f) Zástupci nebankovního sektoru,

g) Terénní sociální pracovníci a zástupci dluhových poraden působících v SVL,

h) Další experti na danou problematiku (např. experti z neziskových organizací, dlouhodobě

se zabývající problematikou zadlužování a lichvy).

Konkrétní osoby, jejichž názory a výpovědi jsou relevantní pro cíl expertních rozhovorů,

tedy zmapování aktuálního stavu problematiky lichvy a zadlužení osob v SVL, budou určeny jak

pomocí předem sjednaných schůzek, tak doplněním kontaktů na základě doporučení osob

při již realizovaných expertních rozhovorech (metoda sněhové koule - snowball sampling). Série

expertních rozhovorů budou probíhat ve dvou vlnách, přičemž ta druhá bude doplňovat a ověřovat

zjištění z první vlny rozhovorů.

Pro expertní rozhovory v širokém rozsahu odbornosti, který je patrný z pestrosti výše zmíněných

skupin aktérů, je typická nejednotnost tematického zaměření jednotlivých rozhovorů. Před každým

rozhovorem bude dle zaměření daného aktéra vytipován okruh témat a oblastí, které jsou relevantní

výzkumu tak, aby bylo získáno co nejvíce informací o sledovaném fenoménu lichvy a zadlužení,

ale také jiných témat, které šířeji doplňují kontext celé problematiky. Účastníci rozhovorů budou před

jeho samotnou realizací o probíraných tématech a okruzích předem informováni, aby se mohli

na expertní rozhovory náležitě připravit a došlo tak k předání co největšího množství informací.

Expertní rozhovory budou svým účelem propojeny s realizací etnografických studií. Sekundárním,

ale přesto velmi důležitým cílem expertních rozhovorů bude využití znalosti aktérů v lokalitách

výzkumu (3 etnografické studie) k získání povědomí o místních problematikách a přípravě designu

etnografických studií.

C/ Analýza pilotních lokalit

Poznatky vyplývající z této vstupní zprávy budou promítnuty do tvorby designu výzkumu,

prostřednictvím něhož bude připraven výstup C/ Analýza pilotních lokalit. Z rešerše analyzovaných

výzkumů zpracovaných v oblasti SVL vyplývá velká míra uzavřenosti místních komunit a nedůvěra

místních obyvatel při poskytování informací o lichvě (např. SocioFactor, 2009:127 nebo FSS MU Brno,


60

2008); to potvrzují i expertní rozhovory (ACCENDO 2015b). Důvěra pro získání těchto informací

obyvatel SVL se získává dlouhodobě v průběhu několika let. I když však v oblasti člověk dlouhodobě

působí, místní obyvatelé k němu mají jistou míru odstupu z důvodu příslušnosti k majoritní populaci,

což je vzhledem k převládající romské etnicitě v sociálně vyloučených lokalitách jedním z potenciálně

rizikových faktorů výzkumu. Cílová skupina výzkumu (obyvatelé SVL) má tendenci zkreslovat

informace a popisovat svůj společenský status jinak, než jaký je ve skutečnosti. Na základě těchto

informací bude nutné v rámci průběhu jednotlivých etnografických studií (case studies) do výzkumu

zapojit tzv. místní průvodce, kteří jsou osobami dlouhodobě působícími v lokalitě a mají zkušenosti

s lokálním prostředím a disponují kontakty na obyvatele komunit. Zainteresované osoby budou

poskytovat výzkumníkům pomoc formou průvodcovství vnitřním prostředím jednotlivých lokalit.

Ve výzkumu bude nutné mít na paměti, zkreslování informací ze stran respondentů. Toto riziko bude

ve výzkumu minimalizováno výběrem průvodců z řad romského etnika. Obyvatelé SVL k nim mají

obecně otevřenější přístup, než k výzkumníkům z řad majority, proto se průvodci stanou při setkání

členů projektového týmu s obyvateli SVL zásadními. Bude tak zajištěna významná minimalizace

nepravdivosti výpovědí, i přes riziko, že obyvatelé SVL budou částečně ve svých výpovědích

zkreslovat svou životní situaci také před průvodci. Při zapojení místních průvodců se také

předpokládá rozdílnost výsledků jednotlivých etnografických studií, které mimo jiné závisejí právě

na možnostech místních průvodců a okruhu obyvatel SVL, se kterými pro účely provedení výzkumu

budou pracovat.

V každé z lokalit bude působit minimálně jeden kmenový výzkumník společnosti ACCENDO,

který příslušného místního původce metodicky povede, bude s ním konzultovat průběh výzkumu,

zjištění a poznatky nabyté během výzkumu v sociálně vyloučených lokalitách a bude koordinovat

průběh etnografického výzkumu tak, aby byly naplněny jeho cíle.

Ve vybraných městech pro etnografický výzkum (jednotlivé case studies) budou průvodci vybrány

domácnosti, u kterých budou popsány modelové situace popisující důvody zadlužení, zkušenosti

domácností s lichvářskými praktikami a se zadlužením vlivem nekalých praktik souvisejících

se spotřebitelskými úvěry. Průvodci kmenovým výzkumníkům popíší charakteristiku domácnosti, její

stav a potenciální přínos etnografickému výzkumu. Z domácností, které průvodci navrhnou, jich bude

kmenovými výzkumníky vybráno v každém městě výzkumu 5 , a to na základě co největší

rozmanitosti problémů, se kterými se potýkají. Domácnosti budou vybírány tak, aby byly popsány jak

zkušenosti domácností s lichvou bez smlouvy, tak s nekalými praktikami souvisejícími

se spotřebitelskými úvěry, včetně dopadu na ekonomickou situaci domácností a s tím související

sociální vyloučení. Rovněž budou sledovány a popsány místní poměry a souvislosti, a to na základě

jak expertních rozhovorů, tak rozhovorů přímo s vybranými rodinami, ale také dalšími náhodnými

rozhovory při návštěvách SVL.

Bude realizováno 5 hloubkových rozhovorů s obyvateli sociálně vyloučených lokalit v každém z měst

vybraných pro etnografický výzkum. Celkem se tedy bude jednat o 15 hloubkových rozhovorů, jejichž

interpretace bude jednou ze součástí výstupu C/ Zprávy z etnografických studií. Průvodci jsou

součástí místních komunit v městech výzkumu a mohou navazovat vztahy se subjekty pozorování,

mimo rozhovory bude tedy využita také metoda zúčastněného pozorování.

Během působení výzkumníků v sociálně vyloučených lokalitách budou náhodně oslovováni místní

obyvatelé, se kterými budou vedeny neformální rozhovory, jejichž účelem bude získání bližšího


61

povědomí o místních vazbách a zvyklostech. Předpokládá se minimálně 10 neformálních rozhovorů

v každém městě výzkumu. Na základě těchto rozhovorů bude aplikována metoda analýzy diskurzu.

V rámci etnografických průzkumů se předpokládá rozdílnost struktury a dílčích poznatků jednotlivých

case studies, což je zapříčiněno hned několika faktory, které mohou znamenat rozličné formy zjištění

v jednotlivých lokalitách. Rozdílnost výstupů z jednotlivých etnografických studií může vyplývat z:

vybrání 3 rozdílných lokalit, z nichž každá má svá místní specifika přímo ovlivňující průběh

výzkumu;

zapojení 3 kmenových výzkumníků výzkumného ústavu ACCENDO, z nichž každý má rozdílné

schopnosti k vedení výzkumu;

zapojení 3 rozdílných průvodců pro každou lokalitu, z nichž každý je různou měrou zapojen

do místních komunit a má jiné společenské postavení.

Příležitosti jednotlivých průvodců a interakce na konkrétní obyvatele SVL jsou v jednotlivých

lokalitách rozdílné, proto je navržen obecný scénář etnografického výzkumu tak, aby bylo možné

přizpůsobit jeho průběh místním možnostem a podmínkám, avšak výhradně za podmínky zachování

definovaných cílů výzkumu.

Obecný scénář etnografických studií:

Etnografická studie se bude zabývat odlišnými možnostmi a strategiemi sociálně vyloučených

a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel v závislosti na typu jejich bydlení, lokalitě, dostupnosti

zaměstnání, sociálních sítích a dalších relevantních charakteristikách.

Důraz bude kladen především na porozumění danému fenoménu v jeho širších souvislostech,

založeném především (nikoliv výhradně) na zahrnutí různých aktérských perspektiv. Cílem výzkumu

není jen detailní zprostředkování aktérské perspektivy, ale především porozumění danému jevu

a jeho zasazení do širších souvislostí.

1. Popis lokality a jejich problémů

A. Popis sociálně vyloučených lokalit, jejich specifika

B. Popis struktury obyvatelstva

C. Ekonomická historie území

2. Finanční strategie obyvatel SVL

V této kapitole budou popsány odlišné finanční strategie, které obyvatelé SVL volí. Zda upřednostňují a v jaké míře volí práci načerno, legální zaměstnání, sociální dávky, kriminalitu (krádeže, prostituce, výroba a prodej drog,…), případně další způsoby obstarání peněz. Dále za co peníze utrácejí, jaké životní potřeby jsou schopni ze svých zdrojů pokrýt, jaké jsou schopnosti obyvatel s plánováním svých rodinných financí (finanční gramotnost).

A. Příjmy

B. Výdaje

C. Finanční hospodaření

D. Pracovní návyky

V následující sekci budou popsány dluhové situaci osob/rodin/domácností, na čem nejčastěji


62

dluží, v jé výši se dluhy pohybují, jakými způsoby se lidé zadlužují. Jakými způsoby dluhy splácí/řeší a z jakých zdrojů peníze vracejí. Jak jsou informováni o možnostech jak se z dluhů dostat, kde požádat o radu/pomoc. Využívání splátkových kalendářů. Jaké jsou motivace ke splácení/nesplácení dluhů a bariéry, kvůli kterým lidé dluhy nemohou nebo nechtějí splácet. Dopady zadlužení – exekuce, problémy ztráty bydlení, kriminalita. Dále budou popsány případné sociopatologické jevy spojené s fenoménem zadlužování (gambling, alkohol, drogy,…).

E. Příčiny vedoucí k zadlužení obyvatel v SVL

F. Výše a struktura dluhu u vybraných rodin/jednotlivců

G. Splácení dluhů a koloběh zadlužení

3. Formy lichvy v SVL

Budou uvedeny konkrétní případy a zkušenosti jednotlivých rodin/osob s lichváři, popsány trendy

v oblasti lichvy a jejích forem v konkrétních lokalitách. Budou popsána specifika lichvy v závislosti

na prostředí, ve kterém probíhá (ubytovny, SVL, popř. lidé postižení lichvou žijící mimo SVL

a ubytovny).

A. Bankovní půjčky

B. Nebankovní půjčky

C. Půjčky bez smlouvy

4. Role aktérských sítí a činnost veřejné správy

Bude popsáno, jaké neziskové organizace a v jakých oblastech působí v území v oblasti sociálního

vyloučení a problematikách spojovaných s lichvou a dluhy a jaký dopad má jejich činnost na situaci

obyvatel SVL (do jaké míry vyhledávají jejich služby). Dále, jaké jsou zkušenosti obyvatel

s poskytováním služeb úřadů (úřad práce, sociální odbory obecních úřadů,…) a policie.

A. Neziskové organizace

B. Úřady a instituce veřejné správy

Za součinnosti všech zapojených výzkumníků bude provedena sumarizace zjištěných informací.

Budou analyzovány přepisy terénních zápisků pořizovaných vždy jednotlivě po každé návštěvě rodin

v SVL. Na základě získaných informací bude vytvořena zpráva z etnografických studií, která

na jednotlivých případech, ale také souhrnně za danou lokalitu, popíše veškerá zjištěná fakta v oblasti

nových forem lichvy a zadlužení v SVL.

Ve spojitosti s realizací etnografických výzkumů přímo v terénu v SVL panuje obava o bezpečí

výzkumného týmu. Mezi faktory ohrožující výzkumníky patří zejména neznalost prostředí a místních

vztahů, a to především z důvodu, že se jedná o lokality s výskytem kriminality a dalších sociálně-

patologických jevů. Samotní obyvatelé sociálně vyloučených lokalit nepředstavují pro výzkumníky

riziko. Ohrožení bezpečnosti se týká interakce s nejbližším okolí místních lichvářů a pohybu

v lokalitách, ve kterých tyto skupiny osob působí. Přítomnost výzkumníka může u místních lichvářů

evokovat pocit ohrožení jejich lichvářské činnosti a existuje hrozba takové reakce, která se může

projevit výhružkami i násilím. Ke zvýšení bezpečí přispěje jednak již zmíněné zapojení průvodců,

ve které mají místní obyvatelé důvěru, jednak zapojení výhradně výzkumníků mužského pohlaví,

u nichž se předpokládá nižší riziko nežádoucího kontaktu, než v případě zapojení žen.


63

D/ Systémová policy doporučení a navržení optimálního postupu v ČR.

Poznatky Vstupní zprávy jsou důležité také k vytipování okruhů účastníků diskusních skupin, které

budou realizovány v jednotlivých lokalitách etnografických výzkumů. Jejich vytipování proběhne

v průběhu série expertních rozhovorů a samotných etnografických studií ve vybraných lokalitách.

Na základě diskusních skupin budou formulována policy doporučení a navrhnuty optimální postupy v

ČR.

Systémová policy doporučení budou navržena také na základě poznatků již zpracovaných studií,

a to zejména na základě aktuálních studií, legislativních dokumentů a zákonů České republiky. Rovněž

budou zohledněny podněty předních expertů ve sledovaných problematikách a návrhy doporučení

konzultovány se členy Platformy pro odpovědné finance.

Na základě analýzy dostupných datových zdrojů je nutné konstatovat, že informace o dluzích jsou

velice roztříštěné a existuje i výrazné omezení pro využití v rámci výzkumů (např. odmítnutí

Exekutorské komory podrobnější data o exekucích poskytnout). Nelze přesně vymezit rozsah

zadlužení v jednotlivých SVL, pokud nebudou poskytnuty výpisy z registru úvěrů, exekucí a insolvencí

dle adresních bodů (nebo základních sídelních jednotek), aby mohla být stanovena celková

zadluženost obyvatel SVL. Současný zákon o ochraně osobních údajů17 umožňuje předání těchto

anonymizovaných dat pro potřeby veřejné správy. Tyto informace je potřeba poskytovat

v ochranném režimu, který zamezuje jejich zneužití. Propojením těchto datových zdrojů by vznikla

jedinečná informace o vývoji zadluženosti v SVL včetně jejího průběžného monitoringu (stanovení

vývojových trendů) a tím by bylo umožněno vyhodnocování jednotlivých opatření v oblasti dluhové

problematiky.

2.1.4 Ve kterých lokalitách bude možné realizovat výzkum tak, aby ilustroval různé

podoby a aspekty lichvy?

Poznatky, které přinášejí zdroje kvantitativních dat, tvoří vhodný podklad pro výběr lokalit

etnografických výzkumů. Na základě statistik byly vybrány takové lokality výzkumu, ve kterých je

patrné rozšíření sociálního vyloučení a s ním spojených jevů, mezi které patří také zadluženost

obyvatel, lichva bez smlouvy a nekalé praktiky související se spotřebitelskými úvěry. Města,

ve kterých proběhnou etnografické výzkumy, jsou dále vybrána na základě expertní znalosti členů

projektového týmu v situaci sociálního vyloučení, chudoby a jiných sociálně bezpečnostních rizik

na území České republiky. Povědomí o místní situaci v lokalitách pro etnografický výzkum bude

čerpáno také z již zpracovaných odborných materiálů a terénních výzkumů, které se zabývají zejména

problematikou sociálně vyloučených lokalit.

K výběru pilotních lokalit pro realizaci expertních rozhovorů a etnografických studii jsou využity

rešerše terénních průzkumů18 a výsledky ze sekundární analýzy prostorového rozložení zadlužení,

exekucí a dávek na bydlení. Města, ve kterých bude probíhat výzkum, jsou vybrána tak, aby postihla

vyloučené lokality v různých typech oblastí z hlediska struktury forem bydlení, možností zaměstnání,

17

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů v platném znění 18

„Podle výpovědí respondentů se lichva objevuje zejména v Ústí nad Labem (často je zmiňovaná v souvislosti

s vlastnickou strukturou domů v Nových Předlicích). Jeden z respondentů z mosteckého sídliště Chanov uvedl,

že nejčastěji si půjčují lidé bez zaměstnání, a ti, že se již ze zadlužení většinou nedostanou. Několik lidí muselo

takto kvůli dluhům u lichvářů z Chanova doslova uprchnout. Naopak v Broumově a v Chebu se podle

respondentů lichva takřka neobjevuje.“ (GAC, 2009:46)


64

blízkosti hranic. Situaci na severu Moravy bude reprezentovat průzkum Ostravy, severní Čechy pak

Ústí nad Labem, oblast středních Čech město Kladno, které je oproti předchozím dvěma lokalitám

podstaně méně zmapováno v rámci výzkumných studií. Ve všech vybraných městech se vykytuje

početné romské etnikum, přičemž podstatná část této populace je postižena sociálním vyloučením.

Ústí nad Labem

Po roce 1989 dochází v Ústí nad Labem k rozsáhlému omezení výroby a k masivnímu nárůstu

nezaměstnanosti. Nezaměstnaní jsou většinou lidé dělnických profesí nebo lidé se základním

vzděláním. Mezi městy ČR se Ústí nad Labem dlouhodobě řadí po boku měst s nejvyšší procentní

mírou nezaměstnanosti, a vysokou mírou vyplacení sociálních dávek. Existuje zde několik

vyloučených lokalit obývaných především romským obyvatelstvem. Místní organizované skupiny jsou

kvůli blízkosti německých hranic zapojeny do přeshraniční kriminality. V Ústí bylo historicky řešeno

několik projektů zabývajících se lichvou, můžeme tedy předpokládat vysokou míru zapojení místních

aktérů, kteří vstupují do problematiky lichvy.

Ostrava

Ostrava prošla výraznou strukturální proměnou trhu práce při postupném přechodu z industriální

do postindustriální společnosti, která v mnohých ohledech způsobila vznik širokého spektra typů

vyloučených lokalit od ubytoven přes nájemní bydlení s různou mírou prostorového vyloučení.

Dlouhodobě se potýká s problémy nezaměstnanosti, vysokou mírou osob ohrožených sociálním

vyloučením, vysokou mírou vyplácení sociálních dávek. V území operuje mnoho neziskových

organizací zabývajících se problémy ve vyloučených lokalitách a připravených spolupracovat

na vyřešení problematiky lichvy v oblasti své působnosti. Ostrava dlouhodobě aktivně řeší

problematiku vyloučených lokalit, důkazem je i Strategický plán sociálního začleňování Ostrava 2015-

2018, na kterém město spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování.

Kladno

Město rovněž prošlo výraznou strukturální proměnou trhu práce po likvidaci ocelárny Poldi Kladno,

po které zůstalo v průmyslovém areálu několik menších společností. V současnosti působí v místě dva

velcí zaměstnavatelé, kteří jsou schopni poskytnout pracovní místa i méně kvalifikovaným profesím.

Jedná se o americkou logistickou společnost Amazon a dánskou společnost zabývající se výrobou

stavebnic Lego. Významnou roli hraje blízkost hlavního města Prahy, které poskytuje další možnosti

práce. Funkční propojení těchto měst je vzhledem ke geografické blízkosti významné a má vliv

i na podobu sociálního vyloučení, kdy jsou k bydlení sociálně vyloučeným obyvatelstvem často

využívány kladenské ubytovny.

Charakteristickým rysem města Kladna jsou ubytovny vlastněné majoritou, ve kterých dochází

ke koncentraci romského obyvatelstva a problémů spojených se sociálním vyloučením. V současnosti

začíná trend skupování bytového fondu majetnými příslušníky romské komunity. Ve městě jsou

problémy jak s poskytovateli nebankovních úvěrů, tak i lichváři z řad místní komunity.

ČÁST B/ ANALÝZA EXPERTNÍCH ROZHOVORŮ

65

Část B/ Analýza expertních rozhovorů

Cílem série expertních rozhovorů bylo na základě výpovědí jejich aktérů identifikovat různé formy

lichvy, interpretovat příčiny a dopady problému a navrhnout možné způsoby řešení na různých

úrovních politik. Část rozhovorů (např. se zástupci veřejné správy a s terénními sociálními

pracovníky) proběhla již ve vybraných lokalitách, tj. Ostrava, Kladno a Ústí nad Labem, aby byl

zmapován institucionální kontext. V souladu se zadávací dokumentací byli experti rozděleni

do cílových skupin (zavedené označení např. A1 bude požíváno v celé této studii):

A Zástupci veřejné správy

A1 Zástupci statní správy a samosprávy (Úřad vlády, ministerstva, ČNB, krajské a obecní úřady)

A2 Zástupci organizací pro podporu spotřebitelů (např. Česká obchodní inspekce - orgán státní správy podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR)

A3 Zástupci Policie ČR a příslušníci městských policií

B Oficiální poskytovatelé půjček, tj. subjekty pracující na základě živnostenského listu nebo oprávnění daného jiným zákonem a organizace sdružující poskytovatele úvěrů

B1 Asociace poskytovatelů půjček (např. Česká leasingová a finanční asociace, Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů)

B2 Zástupci bankovního sektoru

B3 Zástupci nebankovního sektoru

C Zástupci neziskového sektoru působící v sociálně vyloučených lokalitách, zabývající se problematikou předlužení, lichvy a dalších navazujících socio patologických jevů

C1 Terénní sociální pracovníci a zástupci dluhových poraden působících v sociálně vyloučených lokalitách - tyto dvě skupiny definované v zadání se výrazně překrývají, proto byly sloučeny do jedné skupiny

D Experti na problematiku lichvy a úvěrů

D1 Další experti na danou problematiku (např. experti neziskových organizací dlouhodobě se zabývající problematikou zadlužování a lichvy)

Dalším cílem výstupu je zodpovězení následujících výzkumných otázek:

1. Jaké formy studovaného fenoménu identifikují experti v sociálně vyloučených lokalitách a jak

je interpretují?

Zodpovězení této otázky je věnována kapitola č. 4.

2. Jak bude vypadat upřesněný výzkumný design pro lokality?

Zodpovězení této otázky je věnována kapitola č. 6.


66

3 METODOLOGIE

Expertní rozhovory byly realizovány metodou polostrukturovaných rozhovorů (Semi-structured

Interviews), které měly formu převážně individuálních, ale i skupinových rozhovorů. Scénář

rozhovorů schválený zadavatelem, je uveden v příloze č. 1, jedná se o scénář obecný, který byl vždy

přizpůsoben cílové skupině dotazovaných, a to z důvodu nejednotnosti tematického zaměření

rozhovorů, která je způsobena širokým rozsahem zaměření jednotlivých expertů. Před každým

rozhovorem proběhla příprava výzkumníků a byl vytipován okruh témat relevantních cíli výzkumu,

který byl předmětem jednotlivých rozhovorů. Okruhy probíraných témat byly vždy expertům zaslány

ještě před samotným rozhovorem, aby byli všichni zúčastnění dostatečně připraveni a aby bylo

předáno co nejvíce relevantních informací. Během rozhovorů docházelo k pečlivému zaznamenávání

získaných informací a bezprostředně po něm k sumarizaci podstatných zjištění, která se stala

základem této zprávy.

Expertní rozhovory proběhly ve dvou vlnách. První vlna byla realizována od 1. 11. 2015

do 12. 11. 2015. Následující druhá vlna, která doplňovala zjištění z první vlny, probíhala

do 15. 12. 2015. Počet rozhovorů dle cílové skupiny a formy za obě dvě vlny je uveden v následující

tabulce.

Tabulka 1: Přehled expertních rozhovorů dle cílové skupiny a formy.

Označení Skupina Typ rozhovoru Počet

rozhovorů expertů

A1 Zástupci statní správy a samosprávy (Úřad vlády, ministerstva, ČNB, krajské a obecní úřady)

Individuální rozhovory:

1x s členem legislativní rady vlády

1x se zástupcem finančního arbitra

Individuální rozhovory ve vybraných lokalitách:

1x s koordinátorem města pro etnické menšiny

1x s koordinátorem pro národnostní menšiny a problematiku ubytoven

1x s vedoucí oddělení nepojistných dávek Úřadu práce

5 5

A2 Zástupci organizací pro podporu spotřebitelů

Individuální rozhovor:

1x s pracovníkem ČOI - Kladno 1 1

A3 Zástupci Policie ČR a příslušníci městských policií


2x s městskými strážníky

3x s řediteli územních odborů PČR

3x se styčnými důstojníky pro menšiny

8 8

B1 Asociace poskytovatelů půjček


1x se zástupcem České leasingové a 2 2


67


rozhovorů expertů

finanční asociace

1x se zástupcem Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů

B2 Zástupci bankovního sektoru


1x s pracovnicí ČSOB specializující se na poskytování spotřebitelských úvěrů

1 1

B3 Zástupci nebankovního sektoru


1x s bývalým zaměstnancem společnosti PROVIDENT

1 1

C1 Terénní sociální pracovníci a zástupci dluhových poraden působících v sociálně vyloučených lokalitách

Skupinové rozhovory:

1x s 5 terénními sociálními pracovníky v Ústí nad Labem – Člověk v tísni

1x se 4 terénními sociálními pracovníky v Kladně – Člověk v tísni

1x se 2 terénními sociálními pracovníky v Ostravě – Pomocná ruka


1x se zástupcem Poradny pro občanství a občanská lidská práva působící v Ústí nad Labem

1x s dluhovým poradcem v Kladně

1x se zástupcem SPES poradna pro dlužníky

1x s právničkou neziskové organizace IQRoma Service

1x s dluhovou poradkyní z Ústí nad Labem

8 16

D1 Další experti na danou problematiku (např. experti neziskových organizací, dlouhodobě se zabývající problematikou zadlužování a lichvy)

Skupinové rozhovory:

1x se 2 zástupci organizace Vzájemné soužití v Ostravě (1 preventista a 1 akademický pracovník se zkušeností s prací v terénu)


1x se zaměstnancem odboru

6 7


68


rozhovorů expertů

prevence kriminality Frýdek–Místek

1x se zahraničním expertem na romskou problematiku včetně znalosti policejní práce

2x s experty organizace Člověk v tísni na dluhovou problematiku

1x s expertkou na problematiku SVL

Celkem 32 41

Klíčem výběru experta je různorodost pohledu na problematiku lichvy – princip komplementarity

pohledů pro zvýšení validity výstupů. Při vyhledávání expertů byla využita technika sněhové koule

(snowball sampling).

Je nutno uvést, že dle zadávací dokumentace měly být expertní rozhovory provedeny s minimálně 10

respondenty. V rámci této části výzkumu však bylo ve dvou vlnách realizováno celkem 41 expertních

rozhovorů.

Poznatky získané z výpovědí aktérů působících ve městech Ostrava, Kladno a Ústí nad Labem byly

využity při realizaci etnografických studií, které jsou jednou z dalších částí tohoto výzkumu. Místní

znalost aktérů působících v oblasti řešení fenoménu sociálního vyloučení a s ním spojenými

problematikami, je velmi užitečným zdrojem k získání povědomí o specifičnosti lokalit, místních

vztazích a souvislostech. Získané poznatky byly důležité také pro nastavení výzkumného designu

pro realizaci/vypracování etnografických studií ve výše zmíněných městech.

Dalším využitím poznatků nabytých expertními rozhovory je vytipování některých problémů, jejichž

řešení je předmětem výstupu D/ Systémová policy doporučení a navržení optimálního postupu v ČR,

respektive je předmětem jednotlivých návrhů doporučení pro různé úrovně veřejné a státní správy.

Síť kontaktů získaná prostřednictvím realizace expertních rozhovorů bude rovněž využita

pro vytipování a pozvání vybraných účastníků diskusních skupin, které proběhnou v Ostravě, Kladně

a Ústí nad Labem za účelem konzultace a ověření validity připravovaných policy doporučení.

Prvotním návrhům doporučení se věnuje kapitola 5 této výzkumné zprávy.


69

4 VÝSTUPY Z EXPERTNÍCH ROZHOVORŮ

Historické i současné trendy a vývoj lichvy a zadlužení obyvatel sociálně vyloučených lokalit

a dosavadní poznatky přináší výzkumy, odborné publikace a další zdroje informací, které jsou

uvedeny v části výzkumu A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů. Situaci ve vyloučených lokalitách,

ale také obecně známá fakta, jimž se vybrané publikace věnují a jsou v těchto materiálech v různé

míře detailnosti popsána, byla během expertních rozhovorů potvrzena. Ve shrnutí rozhovorů níže lze

identifikovat vnímání fenoménu lichvy a zadlužení z různých perspektiv, od nedokonalosti legislativy,

přes zapojení místních aktérů, až po popis problémů, se kterými se sociálně vyloučené osoby

setkávají.

4.1 Obecná identifikace problematiky lichvy Za lichvu v obecné rovině považujme nerovný vztah, v němž silnější strana zneužívá svého postavení

ke slabší straně, aby od ní získala plnění, které je k jejímu vlastnímu protiplnění ve výrazném

nepoměru. Při vymezení pojmu lichva je nutno zmínit i užívané označení intereš. Jedná se o tradiční

romský výraz pro půjčku s určitým úrokem či za určitou protislužbu, nikoliv o půjčku, která je vnímána

tak, že je uzavřena s nekalými úmysly jedné ze stran (viz následující citát).

Intereš v romské komunitě není chápán jako synonymum pro lichevní praktiku, ale jen jako běžná

půjčka s navýšením. Pojmu intereš dala nálepku lichva až majoritní společnost na začátku 90. let,

kdy v ČR začaly působit sociální služby a začaly pojem intereš nesprávně používat. Jako ekvivalent

výrazu intereš bývá v romštině užíváno také výrazu kečeň. (A1)

Vymezení lichvy je obtížně identifikovatelné v praxi, hranice mezi tím co ještě za lichvu je možné

považovat je velice nejasná. V rámci rozhovorů k vymezení lichvy byly uváděny následující výroky:

„Když někdo nemá na nájem a tento nájem si odpracuje načerno, lze to považovat za lichvu?“ (A1)

„Je otázka jak nazírat na lichvu nebankovních nebo i bankovních společností, když dávají půjčky

na nezvykle vysoký úrok. Kde začíná a kde je situace ještě únosná.“ (D1)

Pro potřeby tohoto výzkumného projektu (dělení bude používáno v rámci celé této zprávy), jak bylo

uvedeno v části A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů, je nutné rozlišit dva typy lichvy:

3. Lichva a nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry, které často nabízejí

půjčky ve vyloučených lokalitách, seniorům a dalším osobám s nižší finanční gramotností.

4. Lichva bez písemné smlouvy s lichváři, kteří tuto činnost provozují bez jakékoliv licence a bez

smlouvy mezi lichvářem a dlužníkem. Má formy: 1/ peněžní lichva; 2/ lichva formou

poskytování bydlení (na ubytovnách nebo formou nájemního bydlení); 3/ lichva formou

poskytování práce načerno, potravin a dalších služeb pro lichváře (např. kriminalita,

prostituce, distribuce drog).

S výše uvedeným vymezením lichvy úzce souvisí i zadluženost domácností vznikající nezaplacením

závazků a sankcemi, které nevznikly na základě spotřebitelských úvěrů (např. pokuty z dopravního

podniku, platba za odpad obci, platba za energie, vodu, internet, služby mobilních operátorů a jiné).


70

„K lichvě, ze strany místních lichvářů, dochází zejména proto, že romské obyvatelstvo SVL nemá

odpovídající PRÁCI a zajištěné BYDLENÍ. Řešení těchto základních problémů by přineslo minimalizaci

fenoménu lichvy na zanedbatelnou úroveň.“ (A1)

V současné době dle názorů expertů není lichva klíčovým problémem v sociálně vyloučených

lokalitách, ústředními tématy řešenými zejména sociálními pracovníky jsou oblasti s lichvou

související, jako je bydlení, kriminalita, existenční závislost na sociálních dávkách, nezaměstnanost,

zadluženost, apod. (viz výše uvedený citát). Jednotlivé skupiny expertů se setkaly s odlišnými případy

lichvy, např. sociální pracovníci v neziskových organizacích, působící v lokalitách identifikovali

především nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry (odhadují zadlužení

nevýhodnými půjčkami až 90 % obyvatel SVL), oproti tomu experti z řad Romů, ať už na pozici

koordinátorů nebo městských strážníků, poukazuji na rozšíření i tzv. lichvy bez smlouvy, jejíž míru

výskytu je však velmi obtížné kvantifikovat.

Lichvou jako trestným činem se zabývá Policie ČR, jedná se především o lichvu bez smlouvy, která

není často ohlašována. Dle zástupců Policie ČR je v této oblasti vysoká latence dána neochotou obětí

vypovídat proti lichváři. Důvodem neochoty vypovídat je vysoká pravděpodobnost, že jeho služby

budou v budoucnu opět potřebovat, jelikož nedosáhnou na jinou formu půjčky. Dalším důvodem

bývá také strach z výhružek lichvářů a obava o vlastní bezpečí a bezpečí rodiny. Problém je dle Policie

ČR v oblasti dokazování, což se projevuje nízkým počtem stíhaných, tedy i obžalovaných

a odsouzených za tento trestný čin.

Úřady práce se s lichvou nesetkávají, řeší problematiku vyplácení sociálních dávek ze systému státní

sociální podpory a systému pomoci v hmotné nouzi. Nastavení některých mechanismů, však může

nepřímo podporovat lichevní praktiky. Dle výpovědí expertů v Ústí nad Labem a Ostravě

je problémem například používání poukázek pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi, které vede

k rozvoji černého trhu s těmito poukázkami u obchodníků, kteří mají rysy lichvářů. Dalším jevem

je zneužívání institutu zvláštního příjemce pro platby přímo na účet majitelů ubytoven

či pronajímatelů bydlení, kteří neúměrně zvyšují požadované nájmy. Mnozí tak činí s vědomím,

že v případě přesvědčení nájemce přistoupit na institut zvláštního příjemce budou profitovat

na v tomto směru nedokonalém systému vyplácení sociálních dávek.

Práci načerno, která je s lichvou a zadlužeností obyvatel SVL často spojená, může omezit kontrolou

Státní úřad inspekce práce, a to u podnikatelů zaměstnávajících tyto osoby. V současnosti však není

systematicky podporována koordinace práce těchto institucí tak, aby včas detekovaly problémy

a vzájemně se informovaly o jejich stavu a případném řešení.

„Je nutné, aby někdo sledoval intenzivně lichvu a její projevy, aby bylo rozklíčováno, co všechno

se k lichvě vztahuje a co je impulsem a signálem, že se něco v té lokalitě děje a že je za tím právě

ta lichva.“ (A1)

4.1.1 Trendy v oblasti lichvy bez smlouvy

Dle informací poskytnutých některými zaměstnanci sociálních odborů a neziskových organizací,

lichváři v SVL málokdy půjčují částky nad 5 000 Kč. Lichváři znají strukturu příjmů jednotlivých

dlužníků a jsou si vědomi jejich schopnosti splácet dluh určité výše, což je u každého dlužníka


71

individuální. Ve výjimečném případě poskytují vyšší úvěry (v řádu několika málo desítek tisíc korun),

většinou širší skupině lidí, např. početné rodině, která nepředstavuje riziko neschopnosti splacení

poskytnuté půjčky. Jsou připraveni půjčit svým klientům kdykoliv 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Den

splátky pak stanovují většinou v návaznosti na termín vyplácení sociálních dávek.

V lokalitách výzkumu bylo na základě rozhovorů zjištěno, že v současné době přestává být lichva

bez smlouvy v určitých lokalitách čistě peněžním fenoménem. Místy převládá forma nefinanční

úhrady dluhu, a to například ve formě práce načerno v rozsahu neúměrném odměně, páchání trestné

činnosti na objednávku nebo formou služeb přímo lichváři a jeho rodině.

„Udělali si z nich v podstatě otroky, doprovází jejich manželky na nákup, uklízí v domácnosti,

nechávají je přespávat ve svých sklepech a na zahradách.“ (A1)

Informace, které jsme získali od expertů v Ústí nad Labem a Ostravě, prokazují souvislost mezi lichváři

a trestnou činností v oblasti prodeje zbraní, drog a prostituce19, které slouží k vytvoření jejich

základního kapitálu.

„Oni ty holky kupují přímo od rodičů, kteří jim dluží a posílají je do západní Evropy (Belgie, Holandsko),

zde mají nasmlouvané kontakty. Někdy tam zůstávají i několik měsíců a finančně podporují

ze zahraničí své rodiny. Zažila jsem dokonce několik případů, že se tam holky provdaly a založily

rodiny. Takové příklady následně ostatní holky motivují, aby „zkusily štěstí“ stejným způsobem.“ (C1)

„Vím, že majitel ubytovny v Bohumíně ubytovává na své ubytovně pouze dívky do třiceti let,

ty následně poskytují sexuální služby polským dělníkům jako protislužbu za nájem.“ (D1)

Významným zdrojem příjmů některých poskytovatelů bydlení jsou také mnohdy předražené nájmy

v činžovních domech nebo na ubytovnách (v Ostravě jsou vlastněny i Romy, v Kladně jsou naopak

majitelé z řad majority). V Kladně se rozšiřuje i nákup rodinných domů Romy, kteří zde poskytují

ubytování dalším Romům, které následně využívají k práci a k dalším službám. Tyto domy nemají

statut ubytovny, proto je i jejich kontrola z hlediska současné legislativy velmi omezená. Problémy

typické pro SVL se do značné míry projevují také na ubytovnách, kde však probíhají ve skryté formě.

Lichva přestává mít násilnou podobu jako v minulosti20.

Dle expertů z dluhových poraden dochází i ke zneužívání sociálně vyloučených osob lichváři, kteří jim

poskytují bydlení – roste nátlak na ubytované, který se projevuje neúměrně vysokými nájmy

a vymáháním dalších částek za často smyšlené služby spojené s bydlením, což vede k jejich zadlužení

jednak u lichváře, ale také formou spotřebitelského úvěru, které si tito lidé sjednávají právě

za účelem pokrytí nákladů na bydlení. Dluh tedy v těchto případech sanují u nebankovních

společností. Dle expertů nutí k půjčkám u nebankovních společností a ke spotřebitelským úvěrům

19 Získávání peněz z prostituce je v současnosti, oproti 90. létům, v pozadí. Většinou ji provozují matky s dětmi,

členky velmi chudých rodin nebo ženy závislé na drogách. Nefungují pasáci jako dříve a ochranu zajišťují většinou partneři prostitutek. Prostituce se vyskytuje také na ubytovnách. 20

„I přesto se stále objevují praktiky, kdy lichvář vyhrožuje rodičům tím, že drží jejich potomka za nohu z okna,

případně vezme děti s matkou do auta a sdělí matce, že pokud nezaplatí, tak děti znásilní.“ (C1)


72

i samotní lichváři patřící do místních komunit. Dochází k situacím, kdy lichvář při neschopnosti splatit

tzv. intereš donutí dlužníka k uzavření spotřebitelského úvěru, který ve formě peněz nebo zboží

(nejčastěji elektronika) využívá právě lichvář. Dlužníkovi pak nezbývá, než nově vzniklý dluh splácet,

což se mnohdy nedaří a dlužník se ocitá v dluhové pasti.

„Zažil jsem, že lichvář řekl dlužníkovi, že si musí vzít na splátky televizi, kterou následně užíval

samotný lichvář, zatímco splátky splácel dlužník. Takováto praxe není v Ústí výjimkou, lidi, kteří dluží

lichvářům, si na sebe berou úvěry jen proto, že to po nich lichvář vyžaduje.“ (C1)

Skupiny obyvatel postižených lichvou bez smlouvy

Oslovení aktéři potvrdili obecně známý fakt, že z převážné většiny jsou obyvateli SVL Romové,

což potvrzují i odborné studie zabývající se problematikou SVL21. Lichvou bez smlouvy jsou ohroženi

zejména obyvatelé SVL, kteří s lichvářem často mají navázánu určitou formu vztahu/závislosti.

Závislost na lichváři může vznikat provázaností služeb, které lichvář dané osobě poskytuje společně

s lichvářskými půjčkami. Jedná se typicky o ubytování a práci načerno. Specifickou skupinou jsou

uživatelé drog, kteří jsou ochotni pro lichváře vykonávat prakticky cokoliv, např. krádeže, prostituci,

kuplířství, případně výrobu drog.

Někteří sociální pracovníci nezávisle na sobě hovořili o starší generaci jako o obecně zodpovědnější

skupině, než jsou mladí obyvatelé SVL. Být zadlužený je pro starší lidi otázkou cti, proto se snaží svou

dluhovou situaci řešit. Zástupci střední generace mají v některých případech představu, že se z dluhů

dostanou, aniž by je museli platit. I když je jim stanoven splátkový kalendář na měsíční splátky

ve velmi nízké výši (v řádech stovek korun), nechtějí platit ani tuto částku a vnímají splácení jako

neúspěch. Generace mladých pak ve značné míře následuje vzory svých rodičů.

Z rozhovorů s experty vyplývá, že děti v SVL často nemají představu o zaměstnání

a ani si nepřipouštějí, že by normální zaměstnání mohly mít. Jejich představou je být v dospělosti

„na pracáku“. Je tomu tak z důvodu přirozeného vzoru ve svých rodičích, kteří si neuvědomují,

že svých chováním významně ovlivňují budoucnost svých potomků. Častá nezodpovědnost v plnění

základních občanských povinností, nedbání dodržování školní docházky, strategie obživy a řada

dalších aspektů přímo působí na výchovu dítěte, u kterého se v dospělosti zanedbaná výchova může

projevit mimo jiné právě neschopností tvořit si finanční strategie a stávají se tak potenciálními klienty

lichvářů a oběťmi nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry.

„Romové mají moc dětí, a pak na ně nestačí, jak s výchovou, tak s čistotou. Oni je mají rádi, ale pokud

pak má sedm dětí, osm, jedenáct dětí, nestačí ani ekonomicky ani fyzicky. Ona se nemůže učit

s jedenácti dětmi do školy, to prostě nejde a pak to nezvládnou.“ (C1)

21

Stále převládají lokality, kde Romové tvoří většinu, nicméně přibývá těch, kde v sociálně vyloučeném

prostředí žije neromské obyvatelstvo. Romové tvoří většinu v 75 % všech SVL v ČR, přičemž výhradně romských

SVL je jedna čtvrtina. (GAC, 2015)


73

4.1.2 Trendy v oblasti lichvy a nekalých obchodních praktik souvisejících se

spotřebitelskými úvěry

V důsledku finanční krize musely banky a solidní nebankovní společnosti začít přísněji posuzovat

bonitu klientů, čímž vznikl zejména v letech 2009 až 2013 prostor pro růst výskytu nekalých

obchodních praktik menších nebankovních společností a jiných zprostředkovatelů úvěrů. Právě

zprostředkovatelé jsou dle oslovených expertů významným problémem v oblasti poskytování

nebankovních úvěrů. Uzavřené půjčky jsou pro klienty mnohdy velmi nevýhodné, což však z důvodu

již popisované časté nízké finanční gramotnosti nejsou schopni sami odhalit. V tomto ohledu je

klíčová nesrozumitelnost podmínek, které jsou v nabídkách produktů a smlouvách popsány velmi

složitě. I zdánlivě výhodný produkt však může mít v případě neschopnosti klienta úvěr splácet drtivý

dopad na jeho finanční situaci. Predátorské společnosti poskytující úvěry jsou si dobře vědomy často

omezené úrovně finanční gramotnosti obyvatel SVL, případně jejich tísně a tyto slabiny je součástí

obchodních strategií těchto predátorských subjektů.

Zprostředkovatelé si také v některých případech vyberou zálohy za zprostředkování úvěru a následně

lidem žádnou půjčku nezprostředkují. Své klienty získávají inzeráty typu „RYCHLÁ PŮJČKA“, „PŮJČKA

IHNED“, které se ve velké míře vyskytují v inzertních sekcích novin a na plakátech ve veřejném

prostoru. Získat klienta, který trpí finanční nouzí, má omezenou schopnost rozpoznat nevýhodnost

půjčky a neuvědomuje si, jaký dopad to může mít na jeho ekonomickou situaci, je velmi snadné.

Takovéto nekalé praktiky hraniční s praktikami lichvářskými a při nejmenším je lze označit

za neetické.

„Nejčastější problém nejsou z našeho pohledu kanceláře finančního arbitra ani tak věřitelé, jako různí

podvodníci/zprostředkovatelé, jsou to firmy, které vidíte na letácích s textem: SEŽENU VÁM PŮJČKU,

nebo dokonce PŮJČÍM VÁM, stačí zaplatit zálohu 10 000 Kč a vznikne klientská smlouva, smlouva

o konzultaci, smlouva o zvyšování finanční gramotnosti, zkrátka se jmenují různě, ale v zásadě jsou to

podvodníci, kteří vyberou částku mezi 5 000 až 10 000 Kč. Někde to je poplatek za něco, někde to je

smlouva k jednorázové konzultaci o zvýšení finanční gramotnosti a podobně. V dalších případech

se tváří, že jde o zálohu, aby Vám byl poskytnut úvěr, když si smlouvu přečtete, zjistíte, že to žádná

záloha není a že jste si koupil dvacetistránkovou brožuru o tom, jak jednat o úvěr. Tyto společnosti

se ve finále často neúčastní řízení u nás, protože v době, kdy se na nás klient obrátí, společnost už pod

svou hlavičkou nefunguje. Přestože arbitr v řadě případů vydal nálezy vyhovující klientům a současně

instituci uložil pokutu, tak tyto společnosti jsou často nedohledatelné nebo nemají žádný majetek

a v zásadě nekomunikují. V tomto ohledu bych neměl iluzi, že by se lidem, kteří u nás vyhráli, podařilo

získat peníze nazpět. Celkově situace budí dojem, že velká část subjektů, které dříve vydělávaly

na půjčkách a zástavách nemovitostí, se přesunula do oblasti zprostředkování úvěrů.“ (A1)

Současně se začal projevovat trend půjčování malých částek spojený se značnými sankcemi, případně

ručením nemovitostí. V posledních dvou letech začaly nebankovní společnosti na své klienty podávat

trestní oznámení za podvody nebo úvěrové podvody (např. když se klient přihlásil o oddlužení),

přičemž kalkulují s tím, že na pohledávku, která souvisí s trestnou činností, se nevztahuje oddlužení.


74

V těchto případech si je společnost (minimálně pak zprostředkovatel úvěru) od počátku kontraktu

vědoma, že klient pravděpodobně nebude schopen pohledávku uhradit a že údaje o klientovi

ve smlouvě nejsou pravdivé. Navádí klienty, aby při žádosti o půjčku záměrně uváděli nepravdivé

informace tak, aby na půjčku dosáhli, přičemž mystifikují klienta tvrzením, že jde o běžnou praxi.

Nenesou náklady s vymáháním, mohou se přihlásit o škodu a mohou se bránit tím, že klient skončí

v oddlužení.

Časté příchody agentů nebankovních společností přímo do SVL již nejsou běžné, jako tomu bývalo

v minulosti. Obyvatelé SVL mají kontakt na prodejce a v případě potřeby využijí jeho služeb. V dnešní

době je možné sjednat půjčku telefonicky, případně on-line přes internet, kde není možná kontrola

totožnosti dané osoby. Jelikož jsou příslušní dealeři finančně zainteresováni na každém poskytnutém

úvěru, běžně se vyskytují podvody s potvrzením o pracovním příjmu tak, aby uchazeč o půjčku během

běžné vstupní lustrace splnil podmínky jejího poskytnutí. V případě neschopnosti klienta půjčku

splácet je pak klient obviněn z podvodu. Tyto společnosti rovněž před poskytnutím půjčky

nezohledňují, že mnozí žadatelé již mají na sebe uvaleno několik exekucí.

Oslovení experti se setkávají také se situacemi, kdy obyvatelé SVL, kteří mají zodpovědný přístup

ke svému životu, jsou stahováni ostatními členy komunity, na kterých jsou závislí z hlediska rodinných

a společenských vazeb. Tito si na jejich úkor berou půjčky a zneužívají tak jejich relativně solidního

společenského postavení. Tento jev brání v progresi schopných členů komunit.

Dále existují případy tzv. charitativních (bezúročných) půjček, u kterých smlouva na první pohled

vypadá pro klienta velmi výhodně. Splátky jsou však stanoveny v poměrně vysokých částkách a mají

být vypláceny každý týden. Dlužníci se kvůli neschopnosti splátku složit brzy dostávají do prodlení,

načež následují absurdně vysoké smluvní sankce v řádech desetitisíců až statisíců korun.

Dalším typem nekalých praktik v oblasti půjčování finančních prostředků, který dle slov dluhových

poradců není ojedinělý, je ručení nemovitostí, případně převedení nemovitosti na společnost

poskytující půjčku. Klientům je v tomto případě nabízeno, že jakmile splatí dlužnou částku, bude

vlastnictví bytu/nemovitosti převedeno zpět na něj. Ve skutečnosti nechají dlužníka několik měsíců

bydlet a poté jej vyhodí a nemovitost prodají. Alarmující je fakt, na nějž poukázali někteří experti,

a to že tyto praktiky, tj. počáteční kalkulace zprostředkovatele s neschopností klienta splácet

poskytnuté půjčky a následné převzetí zastavěné nemovitosti provádějí i zavedené bankovní

subjekty. Takovéto situace se stávají příčinami ztráty bydlení a sociálního vyloučení.

Skupiny obyvatel postižených lichvou a nekalými obchodními praktikami souvisejícími

se spotřebitelskými úvěry

Nekalými obchodními praktikami souvisejícími se spotřebitelskými úvěry je postiženo širší spektrum

osob než u lichvy bez smlouvy, která se vyskytuje v konkrétních SVL a v ubytovnách a je navázána

na sítě mezi obyvateli SVL a osobou lichváře. Mezi ohrožené skupiny patří například senioři,

samoživitelé, dále lidé, kteří ztratili zaměstnání, případně jim byl skokově snížen příjem (o 20 až 30 %)

a jiné nízkopříjmové domácnosti. Spotřebitelské úvěry využívá v posledních letech stále více obyvatel

nižší střední třídy, jejichž rozpočty nejsou připraveny na mimořádné situace, které je nárazově

finančně zatíží, nebo doplácí na nezodpovědnou minulost, kdy po ztrátě zaměstnání, snížení příjmu,

apod. nebyli schopni splácet své závazky.


75

Rozhodčí doložky

V růstu zadlužování obyvatelstva v SVL na základě spotřebitelských úvěrů uvádějí exekutoři jako

zásadní problém rozhodčí doložky. Rozhodčí doložky stanovují, že jakékoli budoucí spory nebude

rozhodovat soud, ale rozhodce, což má pro spotřebitele zcela zásadní následky. Přestože zákon

č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, byl novelizován ve prospěch

ochrany spotřebitelů a rovněž je k dispozici judikatura Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR,

která vyznívala v neprospěch rozhodčích doložek, jsou rozhodčí doložky stále v praxi užívány.

Rozhodci jsou v mnohých případech propojeni s poskytovateli úvěru a klient se ocitá v předem

připravené dluhové pasti, ze které nemá reálnou šanci se dostat, což je příčinou zadlužení a exekucí.

4.1.3 Příčiny vedoucí k využití lichvy obyvateli SVL

Dle názoru expertů lichvu primárně spouští chudoba. Čím je větší nedostupnost finančních

prostředků v domácnostech, tím vznikají vhodnější podmínky pro lichevní praktiky. Obyvatelé SVL

nemají za současných podmínek reálnou možnost se z chudoby vymanit a to z několika důvodů:

1. Zadluženost většiny obyvatel SVL

Klíčovou příčinou, která podporuje vznik lichvy, je předluženost rodin. Na základě provedených

rozhovorů bylo identifikováno, že většina obyvatel SVL je předlužena a řada z nich má rovněž

zkušenost s využitím lichvy bez smlouvy. Často se tito lidé nacházejí v bezvýchodné situaci a nezáleží

jim na tom, od koho si půjčku vezmou. Většina obyvatel dluží obcím (odpad), dopravním podnikům

(ve větších městech), telefonním operátorům, vyskytují se dluhy za energie, zdravotní pojištění,

povinné ručení, kreditní karty, výživné, apod. Dle sociálních pracovníků je pro sociálně vyloučené

osoby prioritou splácet v prvé řadě dluhy za nájemné a až poté jiné dluhy. Je tomu tak z přirozeného

strachu ze ztráty bydlení. Osoby a domácnosti se takovéto dluhy snaží zaplatit i za cenu nevýhodné

lichvářské půjčky, která problém dočasně vyřeší, ale zároveň se stává spouštěčem dalších problémů,

čímž vzniká koloběh zadlužení, který se podaří zastavit v málokterých případech.

Zadluženost obyvatel SVL se projevuje také na nízké motivaci ucházet se o legální zaměstnání.

Z důvodu zatížení osoby exekucí, která je často několikanásobná (např. 3 a více), je pro takovéto

osoby nevýhodné legálně pracovat. V případě legálního zaměstnání je totiž z jejich mzdy strhávána

částka, která dále putuje na splácení exekucí. Exekuční srážky se týkají také některých sociálních

dávek. Předlužení obyvatelé SVL nejčastěji využívají práce načerno, přičemž jejich příjmy tvoří také

sociální dávky. Při součtu celkových finančních příjmů je pro ně tato kombinace nejoptimálnější.

2. Nízká úroveň finanční gramotnosti

Za jednu z klíčových příčin lichvy experti ze všech skupin považovali i nízkou úroveň finanční

gramotnosti obyvatel v SVL. V některých případech mají obyvatelé SVL uzavřeny 2 smlouvy

na elektřinu (platí ji 2x), jindy nechají několik měsíců protékat vodu na toaletě, v důsledku čehož jim

naroste dluh u vodárenské společnosti i na desítky tisíc korun, tento stav však neřeší, jelikož jejich

pohledávky jsou tak vysoké, že je nemohou reálně nikdy splatit. Rezignovali tedy na jejich budoucí

uhrazení a na svou celkovou finanční situaci.

„Některým můžete říkat, oni si žijí po svém. Říkám mu – „jak to, že to dítě rozkazuje tobě, jak to,

že ne ty jemu, ale ono tobě.“ Kolikrát vidíte, jak se to dítě baví s mámou, tátou, pak říkám „hele,

zavřeš tu hubu, nebo uvidíš, jak můžeš takhle vystupovat, člověče, vždyť je to tvůj otec, tvoje máma...“


76

Říkám jim „počkejte, našetříte a pak si to koupíte, proč byste měli dávat někomu procenta.“ Ale oni

ne, jejich děti chtějí NIKE, chtějí ADIDAS, všechno značkový a oni na to nemají a pak si půjčí i na toto

peníze.“ (A1)

„Proč chodíte nakupovat do tašky každý den, vždyť máte lednice! Nakupte si na celý měsíc do lednice

a pak choďte do obchodu jen na pečivo nebo něco.“ (A1)

Dle expertů se obyvatelé SVL nevyznají ve svých dluzích, často ani sami neví kolik a kde dluží.

Žijí často „ze dne na den“. To ovšem dle expertů neznamená, že některé rodiny v SVL neumí finance

rozplánovat. Některé rodiny jsou schopny vyžít i z velmi mála finančních prostředků (viz níže uvedené

citáty).

„Romové jsou národ hrozně skromný. Jim stačí práce a bydlení. Oni se naučí vyžít i z mála peněz.

Oni se naučili vyžít i z podpory. Je jasné, že je ničí lichváři, v celých Čechách je stejný systém práce

načerno k zaplacení dluhů z půjček a nájmů.“ (A1)

„Znám romskou rodinu se třemi dětmi, která je pravidelně schopna vyžít po zaplacení všech poplatků

na bydlení z cca 4 000 Kč měsíčně. Znají systém slev v obchodních řetězcích a využívají jej maximálně.

I drobné částky (v rozmezí desetikorun) jsou pro ně důležité peníze.“ (A1)

3. Nízká kvalifikace obyvatel SVL

Problém spatřují experti v přínosu rekvalifikačních kurzů pro dospělé obyvatele SVL,

který neprodukuje kvalifikovanou pracovní sílu. Nedostatečná vzdělanost má kořeny již v dětství

obyvatel SVL, kdy je často podceňován přínos školní docházky a vzdělání ani není považováno

za důležitou součást života. Rodiče, kteří takto přistupují k výchově, své potomky předurčují

k neschopnosti uplatnění se na trhu práce. Experti poukazují na to, že běžné vzdělávání nemůže být

v dospělosti suplováno projekty rekvalifikací. Bez vzdělání dostatečné úrovně tyto kurzy nemají žádný

vliv na zvýšení hodnoty jedince na trhu práce (nekvalifikované osoby nelze rekvalifikovat).

4. Nedostatek vhodných pracovních míst pro obyvatele SVL vs. práce načerno

Pracovník Magistrátu města Kladna udává, že po revoluci, kdy přestala platit pracovní povinnost, byli

zaměstnaní Romové mezi prvními, kteří v 90. letech přicházeli o pracovní pozice. Situaci následně

v některých regionech zhoršili Romové, kteří se přistěhovali ze Slovenska, jejichž pracovní návyky byly

o poznání horší než u původního romského obyvatelstva, které tímto bylo zaměstnavateli apriorně

viktimizováno. Romové, kteří jsou dnes ve středních letech, tedy zažili legální práci pouze v mládí,

případně vůbec. Nelze však konstatovat, že obyvatelé SVL jsou ekonomicky neaktivní. Jak již bylo

zmíněno, pracují ve velké míře načerno. Příčinu experti vidí v tom, že v regionech významně

postižených sociálním vyloučením obyvatel není dostatek pracovních míst pro nízko kvalifikované

či nekvalifikované uchazeče z řad obyvatel SVL (i když v Kladně dle vyjádření zástupců Úřadu práce

v poslední době došlo k nárůstu i těchto pracovních míst). Další příčinou je neochota zaměstnavatelů

poskytovat práci obyvatelům SVL, mimo jiné také z důvodu etnicity. Zaměstnavatelé vnímají

obyvatele ze SVL jako rizikové uchazeče o zaměstnání (obava z krádeží na pracovišti,

nedisciplinovanost pracovníků). Dále u zaměstnavatelů klesá ochota zaměstnávat předlužené osoby

z důvodu nedůvěry a zvýšených administrativních nákladů při vyplácení mzdy osobě s exekucí.


77

Tyto případy pak vytvářejí v obyvatelích SVL mylný obraz, že legální práce je vždy jednoznačně

nevýhodná.

5. Nedostatek přiměřeného bydlení pro obyvatele v SVL.

Vlivem vzniklých dluhů u městských úřadů řada sociálně vyloučených osob nesplňuje podmínky

pro získání běžného obecního bytu, což však může být u jednotlivých obcí individuální. Rovněž je

problémem neschopnost složit několikaměsíční kauci na nájemné, čímž se možnost využití

standardního bydlení stává pro sociálně vyloučené osoby nedosažitelnou. Tyto osoby jsou touto

situací nuceni vyhledávat nestandardní bydlení na ubytovnách, v bytech soukromníků, kteří dále

profitují ze systému vyplácení dávek hmotné nouze, apod.

6. Mimořádné výdaje

Z výpovědí expertů vyplývají následující skutečnosti. Základní příjmy řady rodin v SVL tvoří sociální

dávky a práce načerno. Obyvatelé SVL mají pravidelně problém vystačit do konce měsíce s penězi

(řádově jim schází stovky až tisíce Kč) a půjčují si na základní životní potřeby jako je nákup potravin.

Řada půjček, ať už se jedná o lichvu bez smlouvy nebo spotřebitelské úvěry, je však sjednávána

z důvodu nenadálých situací, na jejichž řešení je nutné vynaložit nemalé náklady. Značná část půjček

obyvatel SVL jde na úhradu mimořádných nákladů, jako jsou oslavy nebo pohřby.

„Určitá část Romů, jako například Olaši, by považovali za ostudu, kdyby neuspořádali pompézní

pohřeb s bohatou tabulí. Na něj musí samozřejmě pozvat širokou rodinu, nebo se naopak vydávají

až na Slovensko, kde jim umřel příbuzný. Nebo třeba taky na svatbu, za její uspořádání se dokáží

zadlužit na celý život.“ (A1)

Dle pracovníků neziskové organizace v Ostravě pak rodinné rozpočty zatěžují případné poruchy

elektrospotřebičů (porucha pračky výrazně zhorší hygienickou situaci zejména v početných

v rodinách, které jsou nuceny prát prádlo ručně, čímž se zvyšuje spotřeba vody). Na podobné případy

se vztahuje dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP), sociálně slabí si však raději půjčí u lichváře

s tím, že peníze mají okamžitě k dispozici, neboť v řadě případů se stává, že žadatel dávku MOP

nedostane v dobu, kdy jí potřebuje akutně. Lhůta pro posouzení MOP je až 30 dnů, při zvláště

složitém případu ji pak lze prodloužit o dalších 30 dnů, přičemž nakonec nemusí být dávka schválena.

7. Vliv spotřební kultury a reklam v médiích

Dalším fenoménem je koupě nákladných věci, které nejsou pro obyvatele SVL nezbytné – značkové

oblečení, boty, šperky, elektronika, apod. Zboží, zejména pak elektroniku, si kupují ve zdánlivě

výhodných akcích. Neuvědomují si a mnohdy si ani nepřipouští, že později budou muset zaplatit tisíce

korun. Podle některých sociálních pracovníků jsou obyvatelé SVL často neúspěšní na trhu práce

i v životě, chtějí kompenzovat pocit neúspěchu značkovým zbožím a zdánlivě se tak přiblížit majoritní

skupině obyvatel.

„Běžně se děje, že si přes Vánoce, kdy jsou věřitelé ochotnější, lidé koupí například hi-fi soupravu

za 12 000 Kč, obratem ji za 2 000 Kč dají do zastavárny, de facto jen kvůli té dvoutisícovce jsou

ochotni si vytvořit závazek se splátkami 15 000 Kč.“ (D1)


78

Výjimečná není podle experta na problematiku zadluženosti ani situace, kdy si člověk vezme na úvěr

zboží proto, aby jej následně mohl prodat v zastavárně za několikanásobně nižší sumu, než je její

skutečná hodnota. Takovéto chování plyne z potřeby okamžitého zisku určitého obnosu peněz

(častou motivací je gamblerství, alkoholismus, drogová závislost, apod.), která přebíjí aktuální

schopnost osoby racionálně zhodnotit, zda zvládne spotřebitelský úvěr splácet a jaká jsou rizika

v případě, kdy své závazky plnit nedokáže. Tlak reklamy, velmi široká nabídka a čím dál větší

dostupnost půjček jsou aspekty, které ohrožují jednání osob rozhodujících se dle výše míněného

vzorce chování.

„V zásadě se nedomnívám, že příčinou špatné situace obyvatel SVL je nevzdělanost, lidé, kteří

absolvovali zvláštní školu, nikdo nedovzdělá. Příčinou je nemravně nastavený systém, který umožňuje

výrazně vykořisťovat nevzdělané a neopatrné lidi.“ (D1)

8. Nedostatečná motivace

Některým obyvatelům SVL vyhovuje jejich stávající životní situace a není u nich žádná motivace

situaci měnit, jelikož považují své životní podmínky za standardní. Dle expertů nemají ve svém okolí

dostatečně silné autority, které by jim ukazovaly, že vzdělání a práce se vyplatí (viz následující citát),

což se projevuje citelně u mladé generace. Využití lichvářské půjčky bez smlouvy či spotřebitelského

úvěru je pak jedním ze zdánlivě přirozených zdrojů financí.

„Jeden zdejší učitel, který vyrostl v SVL, vynaložil úsilí, aby vystudoval nejen střední, ale dokonce

i vysokou školu, nyní bere plat kolem 14 000 Kč. Dítě, jehož strejda si oproti němu vydělá bez vzdělání

sběrem železa i 20 000 Kč a k tomu navíc pobírá sociální dávky, vidí, že je na tom finančně lépe. Učitel

dostane v místní komunitě nálepku blbečka, který se vzdělával, na to, aby následně dostával almužnu

ve srovnání s ostatními členy komunity.“ (C1)

Dalším aspektem je provázanost s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstal mnohdy celý život. Ať už je

toto prostředí jakéhokoliv charakteru, je složité ho opustit a vymanit se ze silné vazby na své okolí,

které pro jedince tvoří přirozené prostředí. Bariérou je také potenciální neochota přijmout do svého

okolí Romy, která se mnohdy projevuje u majoritní společnosti.

9. Socio patologické jevy v SVL

Další příčinou zadlužení je dle expertů mnohdy výskyt socio patologických jevů jak u jednotlivců,

tak v rodinách. Jedná se zejména o gamblerství, alkoholismus nebo závislost na nelegálních

návykových látkách. Tyto závislosti jsou příčinou, proč jimi postižené osoby vyhledávají způsoby,

jak přijít k penězům potřebným k jejich uspokojení. Nezřídka se finanční tíseň projevuje nutností

páchat za účelem zisku kriminální činnost nebo si peníze půjčovat, což je vzhledem k tísni takto

závislé osoby ideální situace pro lichvářské praktiky.

4.1.4 Formy lichvy v SVL

Lichva je v SVL, kde významnou část obyvatel představují Romové, do jisté míry akceptovaný jev.

Ve své podstatě je lichvář v SVL člověk, který má moc vycházející z vlastnictví majetku, u Romů

(i historicky) z příslušnosti k určité „širší rodině“ („fajtě“ či „klanu“). V SVL se většinou vyskytuje


79

několik osob tohoto typu.22 Zpravidla v oblasti vlastní nemovitosti (nájemní byty, ubytovny), které

pronajímá, dále pak je vlastníkem firmy nebo firem, které zaměstnávají obyvatele SVL téměř vždy

mimo pracovní poměr (práce načerno). Je vždy příslušníkem „vůdčí rodiny“ a obyvatelé SVL jej

považují za neformálního „vládce“ teritoria, ve kterém působí. Je pro ně vzorem úspěšné životní

strategie a chtějí se mu třeba jen zdánlivě vyrovnat. Tyto závěry jsou v souladu s výsledky dalších

výzkumných zpráv uvedených v A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů.

„Jeden táta od rodiny si půjčil 8 000 Kč na koženou bundu, která původně patřila Sandokanovi (místní

lichvář), který mu ji prodal, jelikož mu ji při rvačce rozřízli nožem. Nevadilo mu, že finanční situace

rodiny je napjatá a manželka nebude mít z čeho zaplatit potraviny, hlavní bylo, že měl bundu

od Sandokana a na každém rohu se s ní chlubil.“ (A1)

Ne vždy musí lichvář v dané lokalitě žít, pravidelně ji však navštěvuje. Obracejí se na něj se žádostmi

o půjčky a o práci. Tato forma půjčení peněz je vždy bez smlouvy, platí slovní dohoda dlužníka

a lichváře. V případě, že dlužník nevrátí peníze včetně dohodnutého navýšení včas, nastupuje fyzická

hrozba vůči dlužníkovi a jeho rodině, případně hrozba vystěhování. V důsledku uplatňování moci

v teritoriu svého působení tímto lichvář zastává neformální funkce bankéře, zaměstnavatele

a soudce.

„Lichvář si ve svém teritoriu vytváří vlastní pravidla a „zákony“, ostatní se na něm stávají plně

závislými, jelikož jim zajišťuje prostředky k přežití, převážnou část jim však odebere, dle výše

zmíněných pravidel. Bohužel je jedinou osobou, která obyvatelům SLV poskytuje jakousi formu řádu

a zákona. Lidé, kteří už od narození vyrůstají podle těchto pravidel, v podstatě nic jiného neznají. Stát

zde podle jejich pohledu působí výhradně jako plátce sociálních dávek.“ (A1)

Klasická peněžní forma lichvy bez smlouvy s vysokým úrokem (50 až 100 %), je v některých lokalitách

z důvodu nedostatku volných finančních prostředků obyvatel SVL na ústupu. Na její místo nastupují

důmyslnější formy lichvy. Dluh je odpracován formou práce načerno, popřípadě pácháním trestné

činnosti v zájmu lichváře.

1. Lichva spojená s bydlením

Předražené nájemní bydlení ve vybraných lokalitách je zejména doménou bohatých rodin z romských

klanů. V některých lokalitách se tento jev vyskytuje dlouhá léta (skupina Romů z Moravy skoupila

v 90. letech bytový fond v některých částech Ústí nad Labem), jinde romské rodiny s nákupem cenově

dostupných domů a jejich úpravě k nájemnímu bydlení začínají (Kladno). Objevují se shodné znaky,

tj. předražené nájmy, příspěvky na bydlení nekryjí celou částku nájemného, doplácí se z jiných dávek,

pokud peníze nestačí, řeší se buď finanční půjčkou, nebo prací pro pronajímatele formou nelegální

práce načerno, případně drobnou kriminalitou. Ta je v některých případech odkloněna mimo území

města (v Kladně se dle výpovědí tamních aktérů drobná kriminalita částečně přesunula do Prahy).

V některých lokalitách většina sociálně vyloučených osob bydlí na ubytovnách. Jejich vlastníci mohou

být jednak z řad vlivných romských rodů (Ostrava), v dalších případech jsou příslušníky majoritní

22

Dle odhadů expertů působí v Ústí nad Labem 5-8 rodin lichvářů.


80

společnosti (Kladno). Praktiky těchto dvou skupin se však v zásadě příliš neliší. Po svých klientech

vyžadují platby nejen drahých nájmů ale často i různé doplatky (stran energií, poplatek za konvici

apod.). Kapacita ubytoven přitom není naplněna, a tak mohou klienti v případě potřeby přecházet

mezi jednotlivými ubytovnami. Tento jev je v některých případech podporován ze strany obce, která

je ráda, že se problému zbavila, tzn., že snížila počet osob na ubytovnách. Ve skutečnosti se osoby

přesouvají jen mezi ubytovnami, které nejsou obcemi monitorovány, a tak je tento problém skrytý.

2. Lichva formou práce načerno

Majitelé domů zaměstnávají načerno obyvatele SVL ve svých zpravidla stavebních společnostech

(Ústí nad Labem), v rámci kterých opravují své nemovitosti, případně pracují pro větší stavební

společnosti, např. výkopové práce (levnější než použití těžké techniky). Denní mzda dělníků

zaměstnávaných načerno se pohybuje v řádech 500 až 750 Kč. Z této částky jsou odpočítány náklady

na dopravu a strava. Lidem na okraji společnosti poskytují práci za stravu, alkohol (pivo), případně

za drogy. Osoby závislé na lichvářích jim v některých případech dělají osobní sluhy, doprovází jejich

ženy na nákup, pomáhají v domácnosti. Lichváři je ubytovávají ve svých sklepech či na zahradách

(Ústí nad Labem).

3. Lichva za jídlo

Lichva má také formu půjčování jídla místo peněz – jakmile dojdou obyvatelům SVL peníze, lichváři

jim poskytnou potraviny, za které si následně účtují nepřiměřené částky (například za kuře chtějí 150

Kč, přičemž běžná cena v obchodě činí 60 Kč).

4. Nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry

V případě neschopnosti splacení dluhu u lichváře bez smlouvy využívají obyvatelé SVL půjčky

nebankovních společností23, které pro ně představují menší hrozbu (ze strany těchto společností

nehrozí fyzické napadení, vyhrožování a další formy nátlaku). Jedinou možností jak uplatňují

své nároky je exekuce, kterých již tak jako tak mají obyvatelé SVL několik a další v řadě pro ně nehraje

významnou roli.

V tomto sektoru je značné množství drobných poskytovatelů, kteří nabízejí své služby formou půjčky

po telefonu nebo přes internet. V poslední době byl experty zaznamenán nárůst zájmu

o mikrokreditní půjčky, tj. v cíleném poskytování drobných půjček osobám/domácnostem s nízkými,

ale pravidelnými příjmy. Nejsou řešením pro osoby/domácnosti, které se nachází zcela

bez prostředků, znalostí i příležitostí, jak případnou půjčku splatit.

4.2 Analýza aktérů

4.2.1 Neziskové organizace

Nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) významně působí na situaci v SVL, kdy klientům, kteří

vyhledají jejich služby, pomáhají řešit tíživé životní situace spjaté se sociálním vyloučením. Pokud

dlužníci chtějí svou situaci opravdu řešit, lze vyhledat pomoc u organizací působících v oblasti

sociálních služeb nebo na obcích. Existují i úspěšné příklady spolupráce neziskového a veřejného

sektoru. Často se však stává, že i když NNO klientovi pomůže s dílčím problémem, například

zadlužením, není schopna komplexně vyřešit všechny jeho problémy a klient se opětovně dostává

23

95% obyvatel SVL v Ústí nad Labem je předlužených přičemž 2/3 úvěrů poskytují věřitelé z řad nebankovních

společností (lichva se smlouvou).


81

do problémů. NNO, kde pracují 4 zaměstnanci, je schopna denně v terénu obsloužit 5 klientů,

v režimu ambulance navštíví poradnu denně přibližně 15 až 20 klientů.

„Velmi úspěšný byl u nás v Ostravě projekt asistentů při práci s policií a dalšími úřady, kteří byli z řad

sociálních pracovníků, dobré zkušenosti máme i s asistenty prevence kriminalit z řad obyvatel SVL,

kteří spolupracují s městskou policií, škoda, že tyto projekty neběží současně, vzájemně by

se doplňovaly a jistě by to velice prospělo k celkovému zlepšení stavu ve vyloučených lokalitách“. (C1)

Terénní pracovníci pomáhají rodinám se sestavováním finančních rozpočtů, pořádají informační

kampaně, doprovází své klienty na pracovní pohovory a úřady, pomáhají při sestavování životopisů.

Občané někdy vyžadují po poradnách i služby nad jejich rámec jako je mediace sporu mezi nimi

a lichvářem. V některých případech jsou klienty dokonce i sami lichváři (poskytování poradenství

v oblasti sociálních dávek pro vlastní rodinu).

4.2.2 Sociální dávky

Podle zkušeností většiny respondentů jsou primárním pravidelným příjmem obyvatel SVL vyplácené

dávky ze systému sociálního zabezpečení (dále jen sociální dávky), a to jak v rámci nepojistných,

tak i pojistných systémů.

Častým zdrojem finanční tísně obyvatel SVL jsou dluhy spojené s nájemním bydlením. Dle názoru

expertů náklady spojené s bydlením nejsou často v plné výši pokryty dávkami na bydlení,

tj. příspěvkem na bydlení (obligatorní dávka státní sociální podpory - na kterou má nárok pouze

vlastník nebo nájemce s trvalým pobytem v daném bytě) nebo doplatkem na bydlení (obligatorní

dávka pomoci v hmotné nouzi, ve zřetele hodných případech poskytována také fakultativně - není

zde podmínka trvalého pobytu), případně mimořádná okamžitá pomoc (fakultativní dávka pomoci

v hmotné nouzi, kterou lze použít účelově na úhradu spojenou se zajištěním noclehu nebo

mimořádného nákladu spojeného s bydlením). Na pokrytí všech nákladů spojených s bydlením

(tj., kromě obvyklých nákladů na bydlení, např. nájem, energie, byly experty uváděny i částky

potřebné k získání bytu jako jsou kauce k bytu, provize za zprostředkování) jsou obyvateli SVL

používány i další sociální dávky, např. přídavek na dítě (dávka státní sociální podpory), příspěvek

na živobytí (dávka pomoci v hmotné nouzi). Pokud použijí tyto dávky k úhradě bydlení, nezbydou

domácnostem peníze na jídlo a ostatní nezbytné náklady, na které jsou prvotně určeny.

Z hlediska velkého množství nařízených exekucí u obyvatel v SVL vidí sociální pracovníci problém

v tom, že dávky státní sociální podpory s výjimkou příspěvku na bydlení (např. rodičovský příspěvek;

dávky pěstounské péče) částečně podléhají exekucím (tj. výkonu rozhodnutí o exekuci). Společnosti

zaměřené na vymáhání dluhů, či nebankovní společnosti, které již při uzavírání smluv

o spotřebitelském úvěru nepočítají s jejich splácením, tak mohou dosáhnout financovaní svých

pohledávek přímo státem ze systému sociálních dávek. Obyvatelé SVL jsou tímto způsobem

sekundárně motivováni k získávání dalších příjmů pomocí činností, které jsou nelegální.

U obyvatel SVL byl pozorován také trend nárůstu zneužívání institutu pěstounské péče, kdy rodiny

v SVL přeberou do péče děti svých příbuzných a následně využijí institutu pěstounské péče, tzn.,

berou několikanásobně vyšší sociální dávky, z kterých profituje celá rodina.


82

4.2.3 Dluhové poradny

Dle pracovníků dluhových poraden jsou jejich klienty většinou příslušníci majoritní společnosti, kteří

se vlivem nepříznivé životní situace dostali do problémů se splácením svých pohledávek. Klienti

poraden se často potýkají se splátkami, které výrazně přesahují jejich příjmy, čelí žalobám nebo

u nich dochází k výkonu exekuce. Nejčastějším řešením těchto situací je insolvence (osobní bankrot).

Na institut insolvence dosáhnou dle zkušeností dluhových poradců i osoby, které nemají stálý příjem.

V tomto případě se využívá darovací smlouva, která nahrazuje stálý příjem. Neznamená to však,

že na institut insolvence dosáhne každý.

Příčiny, které vedly k předluženosti klientů, nejčastěji experti popisovali jako shodu nešťastných

okolností, na které klienti nebyli připraveni (např. ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem, úmrtí

jednoho z manželů). První půjčku klient obvykle uzavře v době, kdy má stabilní příjem a rodinné

zázemí. V okamžiku, kdy dojde k neočekávané situaci, která se projeví neschopnosti splácet, hledá

klient další nové půjčky na pokrytí splátek svých předešlých pohledávek. Tak vzniká spirála zadlužení.

Je nutné poznamenat, že vyřešit vzniklé tíživé finanční situace je mnohdy velmi problematické,

neboť klienti zpravidla vyhledávají služby dluhových poraden většinou až v pokročilé fázi problému,

například když je již v exekuci.

Mezi subjekty poskytujícími dluhové poradenství se vyskytují i společnosti, které využívají situace

dlužníků ve svůj prospěch. Za sjednání osobního bankrotu si účtují částky v řádech desetitisíců,

přičemž značná část klientů u soudu neuspěje a poplatek se stává další finanční zátěží pro dlužníka.

Některé společnosti dokonce požadují procento z dlužné částky jako bonus, pokud návrh o oddlužení

bude úspěšně vyřízen. Neziskové organizace přitom poskytují tuto službu zcela zdarma, zavedené

advokátní kanceláře, či poctivé dluhové poradny pak za poloviční sumy. Úspěšnost návrhů

vypracovaných těmito subjekty je výrazně vyšší. Dlužníci však nejsou obecně znalí těchto skutečností

a využívají služeb nepoctivých zprostředkovatelů insolvencí, kteří o svých službách informují své

potenciální klienty formou inzerátů, letáků, či osobními návštěvami v domácnostech dlužníků.

Dle výpovědí dluhových poradců se v poslední době osvědčila delegitimace exekučních titulů

pro jejich neplatnost, zvláště v případech rozhodčích doložek. Těmto návrhům soudy zpravidla

vyhovují, neakceptují například případy, kdy za dlužnou částku 5 000 Kč požaduje věřitel částku

v řádech desítek tisíc. U obyvatel SVL je problematické oddlužení, jelikož závazek několikanásobně

převyšuje schopnost splácet.

4.2.4 Možnosti zvyšování finanční gramotnosti osob v SVL

Na základě zkušeností experti konstatovali, že obyvatelé SVL nemají o školení finanční gramotnosti

zájem. Řada školení finanční gramotnosti byla v SVL realizována, ale školitelé byli často obyvatelům

SVL příliš sociálně vzdáleni a neuměli k nim adekvátně přistupovat. Experti zmiňují také, že školení

nemají reálný dopad na zlepšení situace v SVL, jelikož místní obyvatelé nemají ani základní znalosti

a nejsou schopni pochopit složitější děj (např. nevědí, co je a jak funguje úrok, dávkám říkají

„sociálka“). Obsah vzdělávání není kvalitní z hlediska přizpůsobení cílové skupině. Lektoři jsou

nezkušení lidé bez osobních prožitků, nemají před obyvateli SVL respekt, jelikož ti uznávají jen toho,

kdo má moc, která se manifestuje penězi ve viditelné formě (např. drahý automobil, vlastnictví

nemovitostí, firem apod.)

Vážnou překážkou je jazyková bariéra (ve smyslu neporozumění odborným výrazům). Pro majoritu

jsou výrazy jako např. sociální dávka a její různé varianty naprosto samozřejmé, ale mnozí obyvatelé


83

SVL jim nerozumějí a nerozlišují je. Problematický je formální styl jazyka na kurzech, například slovo

finance se v běžném jazyce účastníků nevyskytuje, neumějí tedy s tímto pojmem pracovat. Školitelé

mají nereálné požadavky na posluchače. Radí jim, ať nekouří, nepijí alkoholické nápoje ani v malém

množství, nepoužívají peníze na oslavy a romské kulturní akce apod., což jsou požadavky, na které

zejména Romové z důvodu velkého významu těchto zvyků nepřistoupí. Toto nepochopení vede

k tomu, že nakonec nejsou respektovány ani ty rady, jejichž dodržování by bylo reálné.

Dle slov ostravských sociálních pracovníků se jako vhodná forma osvědčilo individuální finanční

poradenství přizpůsobené dané romské rodině. Dobré zkušenosti zaznamenaly v tomto ohledu

sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi24. Poskytovatelé sociálních služeb tohoto typu provádějí

individuální školení finanční gramotnosti, například formou sestavování finančních plánů, kterým

rodina rozumí a je schopna jej aplikovat každý měsíc. Do finančního plánu je nutné zahrnout všechny

položky jak na straně výdajové, tak i příjmové, tzn. i práce „načerno“ a ostatní, byť i „netradiční“,

příjmy. Teprve pak je možné postupné zvyšování finanční gramotnosti romských rodin v SVL.

Všichni oslovení aktéři hodnotili proběhnuvší vzdělávací kurzy jako nedostatečné. Zaznamenali jsme

dokonce reakci z řad pracovníků neziskových organizací, že vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti

je v současnosti už naprosto zbytečné, právě z důvodu již zmíněné nedostatečné schopnosti většiny

obyvatel SVL pochopit složitá, mnohdy až odborná témata. Jako velmi nedostatečné hodnotí také

vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti na školách (i při kvalitní výuce této problematiky stanovují

reálný odhad viditelného pozitivního dopadu školní výuky v horizontu 20–25 let).

Vzdělávání ve finanční gramotnosti navrhují oslovení experti spíše než přímo na sociálně vyloučené

obyvatelstvo zaměřit raději na poskytovatele osvěty, odborné pomoci, poradenství, apod. (sociální

pracovníci, učitelé, pracovníci Úřadu práce), kteří dle jejich zkušeností v naprosté většině

problematice zadlužování nerozumí, což je v interakci s klientem zásadní nedostatek.

4.2.5 Působení policie

Dle zástupců Policie ČR neexistuje obecná definice pohledu na lichvu, což souvisí s jejím vágním

zakotvením v legislativě, které se do velké míry odráží na nízkém počtu podaných trestních oznámení

za trestný čin lichvy a počtu sporů, které vedly k odsouzení těchto případů (více část A/ Vstupní

analýza dostupných zdrojů). Nízký počet případů zákonem postihnutých případů lichvářství je také

důsledkem toho, že většinou byli pachatelé trestného činu lichvy obžalováni a následně odsouzeni

za jiný, zpravidla závažnější trestný čin, jehož spáchání jim bylo dokázáno.

24

Obsahem služby bezplatně poskytované neziskovými organizacemi je pomoc, podpora a poradenství rodinám s dětmi žijícím v sociálně vyloučených lokalitách, rodinám sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým, zejména je-li v důsledku dlouhodobě nepříznivé životní situace, kterou nejsou schopni překonat vlastními silami, ohrožen vývoj dítěte a fungování rodiny.


84

„V celém Ústeckém kraji bylo za 5 roků (mezi lety 2010 až 2015) podáno pouze 14 oznámení

za trestný čin lichvy, z toho 7 bylo odloženo, 5 založeno, 1 ukončeno návrhem na podání obžaloby

pro vydírání a pachatel byl za něj odsouzen, u jednoho případu z letoška pak běží úkony v trestním

řízení. Za rok 2013 nebylo podáno vůbec žádné trestní oznámení za lichvu. Lichva tak z hlediska policie

prakticky neexistuje“. (A3)

Obyvatelé SVL nemají v policisty důvěru. Nemají odvahu na lichváře podat trestní oznámení,

bez kterého pak není možné lichvu řešit, byť mezi policisty existuje povědomí i o této kriminální

činnosti. Lichváři jsou tak v mnohých případech nepostižitelní.

„U nás existují lidi, kteří mají život zničený lichvou, ale oni (lichváři) jim ty peníze nenutí, sami za nimi

chodí. ...Za mnou chodí lidi a říkají „Oni nám berou všechny prachy, něco s tím udělej“. Já říkám

„Přijďte sem, za mnou, všechno to sepíšeme, pak půjdeme na policii a podáme trestní oznámení.“

A oni „ Tak to ne, do toho my nepůjdeme“ (A1)

V minulosti se osvědčil program asistentů při jednání s policií a dalšími úřady, kteří mohli být pouze

z řad zaměstnanců sociální služby. Standardizace jejich činnosti podléhala zákonu č. 108/2006 Sb.,

o sociálních službách. Součástí projektu byla mimo jiné metodika pro asistenty policie25, která

obsahuje postupy řešení vybraných problematik v SVL. Ze strany policie tento projekt sklidil

mimořádně pozitivní odezvu. V současnosti existuje projekt Ministerstva vnitra „Asistent prevence

kriminality“. Tito asistenti pochází z řad komunity SVL a pracují v rámci obecní policie26. Oslovení

experti by uvítali paralelní existenci těchto dvou programů, jejichž synergie by mohla vést

k výraznému posunu v SVL (viz výše).

4.2.6 Kontrolní činnost

Dle expertů kontrolní orgány státní moci neprovádějí důsledně svou činnost. Práce načerno je v řadě

stavebních firem standardním jevem. Kontrolní činnost Inspektorátu práce i Finančního úřadu je

nedostatečná, proto mohou firmy, které někdy vlastní přímo lichváři, popřípadě jejich majitelé

s lichváři spolupracují, beztrestně zaměstnávat načerno mimo jiné také obyvatele SVL. Objevují

se sice i případy kontrolních složek, které jsou aktivní, jedná se však o výjimky.

Pokuty pro nelicencované poskytovatele

Experti vidí jako zásadnější možnost řešení lichvy bez smlouvy a nekalých obchodní praktik

souvisejících se spotřebitelskými úvěry v návrhu nového zákona o spotřebitelském úvěru,

který připravilo Ministerstvo financí a vláda tento návrh schválila dne 2. prosince 2015. Nový zákon

pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních úvěrů, přes kreditní karty,

nákupy zboží na splátky až po hypotéky a jiné úvěry na bydlení, kterých se dosud zákon

o spotřebitelských úvěrech netýkal. Navrhovaný zákon nově rozšiřuje svou působnost i na tzv.

mikropůjčky, tedy na menší spotřebitelské úvěry do 5 000 Kč, na které se současný zákon č. 145/2010

nevztahuje. Ovšem i v tomto návrhu experti spatřují jednotlivé nedostatky. Jedním z nich jsou pokuty

25

Metodika činnosti asistentů při jednání s policií a dalšími úřady je dostupná na stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/soubor/dokumenty-prevence-metodika-cinnosti-asistentu-pdf.aspx 26

Někteří asistenti se dokonce dostali díky spolupráci v tomto projektu mezi řady strážníků obecní policie.

http://www.mvcr.cz/soubor/dokumenty-prevence-metodika-cinnosti-asistentu-pdf.aspx


85

pro nelicencované subjekty, které nejsou součástí návrhu zákona o spotřebitelském úvěru. Když půjčí

věřitel určitou částku, může ji vymáhat, nemůže však vymáhat úrok a pokutu. Tomuto se už i dnes

věřitelé přizpůsobili tak, že s klientem podepíší smlouvu o dlužné částce, která převyšuje skutečnou

hodnotu půjčených peněz (u smlouvy na 100 000 Kč klient dostane pouze 50 000 Kč). Přesunou tedy

svůj zisk na začátek smluvního vztahu.

4.3 Strom příčin a důsledků

K identifikaci jednotlivých forem lichvy je využito informací z expertních rozhovorů. Ze zpracovaných

výsledků je vytvořen tzv. interpretační strom problémů (též kauzální řetězec), který je klíčovou

složkou results-based managementu (výsledkově orientovaného řízení). Pro design stromu problémů

byla využita metodika autorů Linda G. Morra Imas a Ray C. Rist: The road to results. Designing and

Conducting Effective Development Evaluations (Imas, Rist, 2009). Strom problémů umožňuje vytvořit

přehledný soupis největších slabin systému, včetně příčin jejich vzniku a jejich možných následků a

dopadů, ke kterým by vedlo neřešení uvedených problémových oblastí.


86

Obrázek 8: Strom příčin a důsledků z hlediska forem lichvy

ČÁST D/ SYSTÉMOVÁ POLICY DOPORUČENÍ A NAVRŽENÍ OPTIMÁLNÍHO POSTUPU V ČR

Vymezení klíčových problémů a vazby mezi nimi jsou uvedeny v předchozí kapitole č. 4.1. Je nutné

zmínit, že propojenost příčin skrze klíčové problémy a důsledky je neuzavřeným koloběhem. Situace

domácností SVL se dynamicky mění a jednotlivé problémy, se kterými se potýkají, se neustále

prolínají. Velmi důležitým aspektem je uzavírání lokálních komunit, ze kterých je pro obyvatele SVL

obtížné se vymanit, což by u jednotlivců a rodin vyžadovalo radikální změnu životního stylu.

Z expertních rozhovorů vyplývá, že by řada domácností v SVL chtěla změnit své životní zvyklosti

a podmínky, ale vznikají před nimi vnější bariéry, které sami neovlivní a prakticky nemají šanci cokoliv

změnit.

Jako příčiny jsou identifikovány následující faktory:

Životní styl obyvatel SVL – Obyvatelé SVL často žijí pouze přítomností a netvoří si žádné životní

ani finanční strategie (tato skutečnost znesnadňuje jejich potenciální vzdělávání, jehož účelem

by bylo posílení finanční gramotnosti), některé osoby v SVL rovněž považují život na dluh za normální

situaci a nemají motivaci ji změnit. Z expertních rozhovorů vyplývá, že mnozí obyvatelé SVL mají

problém dohlédnout důsledky svého jednání, např. utrácejí za zbytečné věci, které nepotřebují

ke svému životu.

Předsudky společnosti vůči obyvatelům SVL – Jednou ze skrytých příčin jsou předsudky majoritní

společnosti vůči komunitám a zejména vůči etnickým menšinám. Dle zkušeností expertů se tyto

skupiny obyvatel stávají oběťmi diskriminace na trhu práce, kdy jsou mnohdy vnímáni jako rizikoví

zaměstnanci. Tento princip lze spatřovat i v jiných sférách života, což má za následek uzavírání

obyvatel SVL do lokálních komunit.

Mnohočetné rodiny a nestabilní finanční rozpočet rodin – V SVL žijí často mnohočlenné rodiny.

Živitelé těchto rodin málokdy pracují legálně a jejich příjmy navíc obvykle dosahují nízkých částek.

Většina rodin ve sledovaných SVL je dle zkušeností oslovených expertů závislá na vyplácení sociálních

dávek. Sociální dávky vyplácené rodině nepokryjí celkovou finanční potřebu rodiny, která se skládá

z nákladů na bydlení a nákladů na každodenní život rodiny. Tato situace nutí rodinu vyhledat další

možnosti finančních příjmů. Z rozhovorů vyplývají nejčastější doplňkové typy příjmů:

1. Práce bez uzavřené pracovní smlouvy, tzv. práce načerno – jedná se o nejčastější druh příjmu,

většina mužů romských rodin pracuje touto formou. Tento příjem tvoří zhruba 50 % měsíční

spotřeby romské rodiny, zbylých 50 % tvoří výše zmíněné sociální dávky.

2. Sběr kovů.

3. Kriminalita – na rozdíl od předcházejícího bodu nelze tuto skutečnost zevšeobecnit na většinu

sociálně vyloučených rodin a určit podíl na finančním příjmu rodiny. Jedná se hlavně o drobné

krádeže, v menším množství o prostituci a dealerství nelegálních návykových látek.

Nízká úroveň finanční a dluhové gramotnosti – Za jednu z klíčových příčin lichvy experti ze všech

skupin považovali i nízkou úroveň finanční gramotnosti obyvatel v SVL. Dle oslovených expertů jsou

obyvatelé SVL významně ohroženi riziky nekalých obchodních praktik souvisejících

se spotřebitelskými úvěry. Nevyznají se ve svých dluzích, často sami neznají jejich množství a rozsah.

Rovněž si rodiny nevytvářejí finanční strategie. To ovšem neznamená, že některé rodiny v SVL včetně

Romů neumějí finance rozplánovat, nebo že nejsou schopny vyžít i z velmi mála finančních

prostředků.

Nižší kompetence – Nevzdělanost obyvatel SVL byla výše zmiňována ve spojitosti s nedostatečnou

školní docházkou dětí a nevhodným přístupem rodičů k jejich výchově. Vnímání vzdělání jako méně


88

důležité části života se v dospělosti projevuje mimo jiné nízkou finanční gramotností, což má

ve vztahu k hospodaření velmi negativní dopad. Neostatečná úroveň vzdělání u řady obyvatel SVL je

zásadním problémem při získávání kompetencí během života jedince, což se projevuje mimo jiné také

na nízké úrovni finanční a dluhové gramotnosti.

Nedostatek legální práce – Příčinu experti vidí v tom, že v daných regionech není dostatek

pracovních míst pro nízko kvalifikované profese vhodné pro obyvatele SVL. Další příčinou je neochota

zaměstnavatelů poskytovat práci obyvatelům SVL. Zaměstnavatelé vnímají obyvatele ze SVL jako

rizikové pracovníky (obava z krádeží na pracovišti, z nedisciplinovanosti pracovníků). Dále

u zaměstnavatelů klesá ochota zaměstnávat předlužené osoby z důvodu nedůvěry

a zvýšených administrativních nákladů při vyplácení mzdy osobě s exekucí. Nelze však konstatovat,

že obyvatelé SVL pracovní příležitosti nevyhledávají, ve velké míře pracují načerno.

Nestabilní bytová situace – Nestabilní finanční situace je jednou z příčin, proč domácnosti často

ztrácejí bydlení nebo na běžné bydlení nedosáhnou. Neschopností platit nájmy také dále vznikají

dluhy, které mnohdy bývají počátkem koloběhu zadlužení. Naopak v případě neschopnosti složit

často požadovanou několikaměsíční kauci je nemožné byt získat. Dalším příkladem jsou dluhy

u městských úřadů (většinou za odpad), kvůli kterým nemohou obyvatelé ze SVL dosáhnout

na městský byt a jsou tak vyloučeni z možnosti využití mimo jiné také prostupného sociálního

bydlení.

Nestabilní zázemí z pohledu bydlení je mnohdy způsobeno také neúměrně vysokými nájmy jak v SVL,

tak v běžných činžovních domech nebo na ubytovnách. V Kladně se rozšiřuje i nákup rodinných domů

Romy, kteří zde poskytují ubytování dalším Romům a následně je využívají k práci a k dalším službám.

Tyto domy nemají statut ubytovny, proto je i jejich kontrola z hlediska současné legislativy velmi

omezená.


89

5 SHRNUTÍ A NÁVRHY DOPORUČENÍ

5.1 Formy lichvy v sociálně vyloučených lokalitách

5.1.1 Lichva a nekalé obchodní praktiky při poskytování spotřebitelských úvěrů

Jedná se především o nebankovní úvěrové a poradenské společnosti, fyzické osoby podnikající na

živnostenský list a zprostředkovatele, kteří často nabízejí půjčky ve vyloučených lokalitách, seniorům

a dalším osobám s nižší finanční gramotností. Lze rovněž využít sjednání půjček po telefonu nebo on-

line přes internet, kde není možná kontrola totožnosti dané osoby. V této oblasti jsou běžné podvody

s potvrzením o pracovním příjmu tak, aby uchazeč o půjčku „prošel“ vstupním hodnocením

solventnosti. Mnozí žadatelé, jelikož potřebují úvěr, se dopouštějí podvodu při prokazování svých

příjmů (za „tiché“ podpory zprostředkovatele).

Z expertních rozhovorů vyplývá, že nebankovní společnosti a zprostředkovatelé úvěrů se vlivem

ztráty solventnější klientely, kterou jim přebraly banky uvolněním požadavků pro poskytování

spotřebitelského úvěru, stále více zaměřují na klientelu, kterou lze z pohledu schopnosti splácet

půjčky označit za rizikovou - např. obyvatele SVL, seniory, matky samoživitelky.

Nekalé praktiky se často vyskytují v poradnách nabízející oddlužení, které jsou mnohdy poradnami

jen podle názvu, využívají nepříznivé finanční situace dlužníka a místo pomoci je ještě více zatíží

poplatky za poskytované služby. Tyto společnosti dále bývají napojeny na aktivity poskytovatelů

úvěrů. Při výběru dluhové poradny je nutno sledovat reference a zkušenosti klientů, kteří služeb

poradny využili v minulosti. Pokud obyvatelé SVL nedosáhnou na úvěr od výše uvedených

společností, využívají často služeb místního lichváře. Existují také případy, kdy si obyvatelé SVL půjčují

od místního lichváře na splátky spotřebitelského úvěru. Princip „vytlučení“ půjčky půjčkou funguje

i naopak, tedy tak, že jsou sjednávány spotřebitelské úvěry s motivací splatit půjčku lichváři. V tomto

ohledu tedy existuje souvislost mezi lichvou bez smlouvy a spotřebitelskými úvěry, které však

v případě obyvatel SVL bývají často sjednávány u predátorských společností.

Podle expertů na dluhovou problematiku se nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými

úvěry projevují provázaností některých predátorských společností poskytujících půjčky, rozhodců

a exekutorů. V případě prodlení klienta se splácením vzniká pohledávka, která je dále vymáhána.

Současná legislativa umožňuje prodej pohledávek, které dále putují do nalézacího řízení, rozhodci

a exekutorskému úřadu. Celý tento proces má při sečtení vysokých nákladů, které si jsou v jeho

jednotlivých fázích za náklady účtovány, na dlužníka drtivý dopad. Výše částek, do kterých se exekuce

vyšplhají, jsou pak mnohonásobně vyšší, než výše půjček, kvůli kterým exekuce vznikla. Dochází

tak k neúměrnému zadlužení klienta, které bývá příčinou vzniku koloběhu dluhů a často se projeví

dalšími kumulujícími se problémy spojenými s finanční situací a následným sociálním vyloučením.

Tento parazitní model je znázorněn následujícím schématem.


90

Obrázek 9: Parazitní model

Zdroj: Hůle, 2013- Obchod s bídou, Člověk v tísni, o.p.s.

5.1.2 Lichva bez písemné smlouvy

Lichváři poskytující půjčky bez písemné smlouvy s úzkou sociální vazbou na dlužníky v SVL.

Tito lichváři činnost provozují bez jakékoliv licence a bez uzavření písemné smlouvy s dlužníkem.

Zpravidla dochází dlužník za lichvářem žádat o peněžní půjčku, kterou musí v sjednané lhůtě splatit.

V rámci expertních rozhorů byly v SVL identifikovány níže uvedené formy lichvy bez smlouvy:

a) Peněžní lichva;

b) Lichva formou poskytování bydlení (na ubytovnách nebo formou nájemního bydlení, včetně

pronájmu rodinných domů);

c) Lichva formou poskytování práce načerno, potravin a dalších služeb pro lichváře (např.

drobná kriminalita, prodeje zbraní, drog a prostituce).

Lichváři z místních komunit mají ve vyloučených lokalitách značnou moc, která je postavena

už na silném vlivu jejich předků, kteří byli rovněž lichváři. Zneužívají nefunkční role státu v řešení

fenoménu sociálního vyloučení a s ním spojených problémů a profitují tak na obyvatelích, kteří jsou

v bezvýchodné situaci. Zároveň jsou vnímáni jako poslední záchranná síť, na kterou se mohou místní

obyvatelé (v případě těžké životní situace) obrátit. Struktury ve vyloučených lokalitách připomínají

struktury italských mafií, kdy vůdčí rody ovládají ekonomickou stránku (poskytování práce načerno),

poskytují bydlení nebo organizují trestnou činnost.

Z rozhovorů s místními aktéry a experty na problematiku lichvy vyplývá, že lichva přestává být čistě

peněžní záležitostí, lichváři nacházejí stále nové způsoby, jak na obyvatelích SVL vydělat, popřípadě


91

jejich situace co nejvíce využít ve svůj prospěch a profitovat z nich. Příkladem je lichva formou práce

načerno a jiných činností, kdy dlužník vykonává pro lichváře či struktury na něj napojené činnosti

v takovém rozsahu, který je dlužné částce neúměrný. Další variantou je vykonávání práce za bydlení,

kde opět dochází k neúměrnému plnění. V těchto případech se jedná o vykořisťování, které má

dopad na dlužníka jako jedince, ale mnohdy také na celé rodiny, které jsou na postiženém jedinci

ekonomicky závislé. Podrobněji jsou jednotlivé formy lichvy popsány v kapitole 4.1.4 Formy lichvy

v SVL.

Podle zkušeností a znalostí místní situace experti uvádějí, že kapitál lichvářů často pochází z trestné

činnosti. Kromě lichvy provádějí/páchají trestnou činnost v oblastech prodeje zbraní, drog

a prostituce – lichvář odkoupí dceru od rodičů, a pošle ji do západní Evropy (Belgie, Holandsko),

kde dívky mnohdy zůstávají a podporují ze zahraničí své rodiny, v některých případech zde zakládají

vlastní rodiny. Lichváři využívají i uživatele drog, kteří jsou pro lichváře ochotni udělat prakticky

cokoliv (např. krádeže, dealerství drog apod.).

Z rozhovorů vyplynul rozdílný postoj expertů k řešení problematiky zadlužení. Sociální pracovníci

a další experti zabývající se sociálním vyloučením vidí jako způsob řešení problematiky lichvy

tzv. férové finanční produkty pro chudé, oproti tomu zástupci bankovních sopečností i nebankovních

institucí vidí vysoké riziko nesplácení úvěrů pro osoby bez příjmu, což neumožňuje nabízet jejich

produkty. Některé nebankovní společnosti pak těmto skupinám nabízejí produkty s vyšší úrokovou

mírou, aby se pojistily proti riziku nesplácení.

Další půjčování peněz této skupině obyvatelstva nelze považovat za řešení. Je nutné provádět

dlouhodobou komplexní práci s předluženými osobami, přičemž u rodin, kde tato dlouhodobá

systematická práce ke zvýšení finanční gramotnosti probíhá, je jediným způsobem při náhlé finanční

potřebě (např. porucha pračky) využití institutu mimořádné okamžité pomoci, který je zakotven

v systému sociálních dávek.


92

5.2 Doporučení Doporučení a návrhy na řešení problematiky lichvy a zadlužování obyvatel ze SVL, které vzešly

z expertních rozhovorů, jsou zobrazeny v tabulce níže. Jedná se o názory oslovených aktérů,

které budou dále podrobeny širší diskuzi na skupinových diskusích (focus groups). Návrhy doporučení

budou dále diskutovány se členy Platformy pro odpovědné finance a také během workshopu (výstup

H/ Workshop) s odborníky zabývajícími se příslušnými tématy. Návrhy doporučení tak budou

postupně selektovány a doplňovány. Výsledkem bude formulace doporučení možných způsobů

řešení na různých úrovních politik v rámci části D/ Systémová policy doporučení a navržení

optimálního postupu v ČR.

Tabulka 2: Přehled opatření/doporučení včetně dotčených subjektů.

Č. Oblast intervence Název opatření/doporučení Dotčené subjekty

A Bydlení a bytová

politika

A1. Zřízení dotačního programu za účelem podpory sociálního bydlení poskytovaného NNO

Stát, obce

A2. Úprava zákona o obcích – úprava kompetencí a závazků obcí v oblasti sociálního bydlení včetně financování

Stát (MV, MF)

B Sociální podpora a

sociální práce

B1. Vytvoření systému sociálních úvěrů (např. formou nenárokové sociální dávky na základě posouzení konkrétní situace dlužníka a jejich příčin)

Stát, obce

B2. Optimalizovat podmínky „Institutu mimořádné okamžité pomoci“ za účelem zkrácení doby rozhodnutí o (ne)přidělení dávky

Stát (MPSV)

B3. Úprava systému vyplácení sociálních dávek – podpora opatření vedoucí k zamezení zneužívání dávek (např. dávky vázané na dítě směřovat částečně přímo do škol na úhradu obědů), kratší intervaly mezi výplatou dávek (např. týden), větší rozdíl mezi příjmem ze sociálních dávek a odměnou získanou legální prací

Stát (MPSV-ÚP)

B4. Rozvoj komunitního plánování obcí se zaměřením na SVL a dlouhodobých koncepčních programů inkluze

Stát (MPSV), obce/ORP

B5. Podpora dlouhodobých projektů v SVL řešící socio patologické jevy v území

Stát (MPSV, OP Z),

obce/OPR

B6. Rozvoj mapování socio patologických jevů v SVL včetně lichvy a depistáže předlužených rodin sociálním pracovníky ve správním obvodě obce s rozšířenou působnosti

Stát (Úřad vlády),

obce/ORP

C Monitoring

C1. Vytvoření státního centrálního registru dlužníků včetně povinného členství v úvěrových registrech

Stát (ČNB, ČSSZ)

C2. Vytvoření centrálního registru exekucí Stát (ČNB,

ČSSZ)

C3. Průběžně vyhodnocování zadluženosti obyvatelstva v SVL a vyhodnocování jednotlivých opatření na základě principů results-based managementu

Stát (Úřad vlády), obce

D Vzdělávání a osvěta

D1. Další rozšiřování systému finančního vzdělávání na školách Stát (MŠMT),

obce

D2. Vytvoření a rozšíření sítě finančního poradenství v SVL Stát (MŠMT),

obce/ORP

D3. Akreditované vzdělávání sociálních pracovníků, středního a vyššího managementu poskytovatelů sociálních služeb

Stát (MPSV)


93

Č. Oblast intervence Název opatření/doporučení Dotčené subjekty

E

Regulace trhu nebankovních a spotřebitelských

úvěrů

E1. Zavádění etických kodexů poskytovatelů úvěrů/půjček Stát

(ČNB, MF)

E2. Prosazování společenské odpovědnosti firem Stát (MPO)

E3. Omezení/regulace reklamy v oblasti půjček a úvěrů Stát (MPO)

E4. Regulace výše úroku a sankcí - úprava/zavedení hranice nejvyšší možné úrokové míry nebo RPNS (např. % z dlužné částky)

Stát (ČNB)

E5. Zřízení povinnosti „obezřetnosti“ na straně poskytovatele půjčky (zákaz smluv odporující dobrým mravům)

Stát (ČNB)

F

Regulace vymahatelnosti

dluhů a nastavení podmínek oddlužení

F1. Nastavení podmínek a kvalifikačních předpokladů pro funkci rozhodce Stát

(MS, MF)

F2. Úprava pravidel nebo zákaz používání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách a směnek ve spotřebitelských vztazích

Stát (MS, MF)

F3. Upravení/zrušení principu volné volby exekutora – zavedení územní působnosti výkonu exekutora

Stát (MS, MF)

F4. Rozšíření (alternativních) možností oddlužení (pro osoby nesplňující podmínky Insolvenčního zákona)

Stát (MS, MF)

G Trestně-právní odpovědnost

G1. Návrh legislativní změny vymezení lichvy v trestním zákoníku (zejm. vymezení „tísně“)

Stát (MS, PČR)

G2. Zvýšení trestní sazby za prokázání lichvy Stát

(MS, PČR)

H Koordinovaný přístup obcí a

regionů

H1. Úprava systému včasné intervence (na ORP) pro socio patologické jevy v SVL – spolupráce ORP, policie, škol a sociálních služeb vč. definování kompetencí a povinností

Stát (MV, MPSV, ÚOOÚ), ORP

I Ostatní

I1. Optimalizovat policejní postupy při řešení problematiky lichvy – např. využití institutu utajeného svědka, apod.

Stát (PČR)

I2. Rozvoj sociálního podnikání s vhodnou nabídkou práce pro danou skupinu obyvatelstva ze SVL, včetně možnosti nepeněžních forem odměn. Toto opatření by mělo mít i pod opatření zaměřené na mládež, se kterou je nutné začít pracovat od školní docházky a připravit jim vhodnou nabídku startovacích zaměstnání. Zvýhodnění těchto sociálních podniku při získávání zakázek od subjektů veřejné správy (zadávání zakázek mimo režim hospodářské soutěže)

Stát (MPSV, MF,

ÚOHS)

Další vhodná opatření zjištěna v následujících fází výzkumného projektu

Pozn.: Seznam použitých zkratek: ČNB – Česká národní banka; MF – Ministerstvo financí ČR; MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; MS – Ministerstvo spravedlnosti ČR; MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR; MV – Ministerstvo vnitra ČR; OPZ – Operační program Zaměstnanost; ORP – Obec s rozšířenou působností; PČR – Policie ČR; ÚOHS - Úřad pro ochranu hospodářské soutěž; ÚOOÚ - Úřad pro ochranu osobních údajů; ÚP – Úřad práce


94

6 UPŘESNĚNÝ VÝZKUMNÝ DESIGN PRO LOKALITY

Pro každou lokalitu je nutné design výzkumu přizpůsobit v závislosti na místních podmínkách

a možnostech výzkumného týmu. Do etnografického průzkumu budou aktivně zapojeni výzkumníci

z řad místních aktérů, kteří mají dlouhodobou znalost lokálních poměrů a důvěru místních obyvatel.

Budou plnit roli průvodce v sociálně vyloučených lokalitách, zprostředkují setkání členů výzkumného

týmu se sociálně vyloučenými osobami a rovněž se budou podílet na kvalitativním výzkumu

ve vybraných lokalitách, a to formou hloubkových rozhovorů. Tento design etnografických studií byl

zvolen z důvodu specifičnosti zkoumaného fenoménu. Přiznání rodin, že si půjčují peníze od lichváře,

nebývá automatické, často se tak děje až po dlouhodobém budování důvěry (minimálně půlroční

vazby) k výzkumníkovi. Ostatní jsou bráni jako cizinci/nepřátelé. Výzkumník (průvodce) v lokalitě

bude v úzkém kontaktu s metodologem a bude intenzitně spolupracovat s kmenovým výzkumníkem

vědeckovýzkumného ústavu ACCENDO. Podrobnější popis postupu etnografického výzkumu,

významu jednotlivých rolí ve výzkumu, příležitostí a rizik, které výzkum přináší, je popsán v části

A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů.

Expertními rozhovory se potvrdila předpokládaná rozdílnost jednotlivých měst určených

pro etnografický výzkum. Příčinou rozdílnosti je pro každé město jiný historický vývoj, z něhož vyplývá

současný stav sociálně vyloučených lokalit na území těchto měst a v jejich nejbližším okolí. V Ústí nad

Labem v minulosti došlo v romské komunitě k migraci Romů z Moravy, kteří mají jiný společenský

statut, než původní romské obyvatelstvo. Vzniká zde rivalita a disparity, které mají za následek mimo

jiné výskyt různých forem kriminality včetně lichvářských praktik. V Ostravě a Kladně je pak mísení

různých skupin Romů, mezi kterými vzniká rivalita, spojováno s přistěhovalectvím slovenských Romů,

kteří se do těchto měst ve velké míře stěhovali za prací. V případě Ostravy trend přistěhovalectví ze

Slovenska, nejen v rámci romské komunity, stále pokračuje. Sociální situace migrantů, kteří zde

hledají práci nebo bydlení (typicky na místních ubytovnách), je většinou nepříznivá. Jsou tedy jednou

ze skupin obyvatelstva, které je ohroženo sociálním vyloučením nebo jím již trpí.

Pro každé z měst etnografického výzkumu je rozdílná také velikost a prostorová členitost sociálně

vyloučených lokalit (kompaktnost a prostorové rozmístění v rámci města). Ostrava a Ústí nad Labem

má dle odhadů expertů na problematiky sociálního vyloučení, ale také dle studií, které o této

problematice pojednávají (více A/ Vstupní analýza dostupných zdrojů), přibližně stejný počet obyvatel

sociálně vyloučených lokalit. V Ústí nad Labem je počet těchto lokalit o více než polovinu menší,

než je tomu v Ostravě. Počet obyvatel v jednotlivých SVL v Ústí nad Labem je tedy vyšší, z čehož

může vyplývat také vyšší výskyt sociálně patologických jevů. Situace v Kladně je typická výskytem

sociálně vyloučených obyvatel zejména na ubytovnách. Ostatní místa v Kladně, ve kterých žijí

sociálně vyloučení, nelze velikostí srovnávat se SVL nacházejícími se v Ostravě či Ústí nad Labem.

Je zde však patrná proměna některých částí města, která ke vzniku nových větších SVL může vést.

Specifika SVL budou uvažována při průběhu etnografických studií ve vybraných městech. Budou

využity kontakty expertů na další místní aktéry působící v problematikách, které jsou v rámci

Výzkumu nových forem lichvy a zadlužení řešeny, a také vazby přímo na obyvatele sociálně

vyloučených lokalit a ubytoven. Průběh výzkumu, zejména pak při hloubkových a neformálních

rozhovorech, bude záviset na vazbách místních průvodců na obyvatele SVL. Jelikož průvodci jsou

či byli obyvateli SVL, jejich vazby přirozeně souvisí také s místními specifiky a pro kmenové

výzkumníky je proto důležité znát současné i historické souvislosti.


Část C/ Analýza pilotních lokalit

Etnografické studie (case studies) nových forem lichvy a zadlužení, zpracovávány ve třech vybraných

městech, jsou zaměřeny na zkoumání odlišných možností získání finančních zdrojů a finančních

strategií sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel, a to v závislosti na typu

jejich bydlení, lokalitě, dostupnosti zaměstnání, sociálních sítích a dalších relevantních

charakteristikách. Výzkum mapuje přesah problematiky nejen do oblasti bankovních a nebankovních

úvěrů, ale i do finančních strategií a mechanismů zadlužování sociálně vyloučených obyvatel,

problematiky závislostí, zejména gamblingu a vazby na jiné typy trestné činnosti. Výzkum je zaměřen

na souvislost lichvy s různými způsoby zajištění finančních zdrojů sociálně vyloučených obyvatel a na

jejich omezení v běžných životních situacích vyplývající ze situace sociálního vyloučení.

Cílem etnografických studií je analyzovat vztah mezi lichváři v tradičním slova smyslu a mezi jinými

poskytovateli půjček s příslušným oprávněním a dynamiku vzniku a rozvoje interakce mezi

jednotlivými stranami lichvářského vztahu, vazbu lichvy na jiné formy kriminality a patologické jevy.

Cílovou skupinou výzkumu jsou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, ve kterých se různé podoby

lichvy vyskytují. Důraz je kladen především na porozumění fenoménu lichvářských praktik

v jejich širších souvislostech, založeném na zahrnutí různých aktérských perspektiv. Cílem výzkumu

není jen detailní zprostředkování aktérské perspektivy, ale především porozumění danému jevu

a jeho zasazení do širších souvislostí.

ČÁST C/ ANALÝZA PILOTNÍCH LOKALIT

96

7 METODOLOGIE ETNOGRAFICKÝCH STUDIÍ

Specifikace předmětu plnění „Výzkumu nových forem lichvy a zadlužení“ definuje provedení

etnografických studií ve třech městech, která byla vybrána v součinnosti se zadavatelem v rámci

zpracování výstupu A/ Vstupní analýzy dostupných zdrojů.

Města, ve kterých probíhal etnografický průzkum, byla vybrána tak, aby obsáhla vyloučené lokality

v různých typech oblastí z hlediska struktury forem bydlení, možností zaměstnání, blízkosti hranic.

Situaci na severu Moravy reprezentuje průzkum Ostravy, severní Čechy Ústí nad Labem, oblast

středních Čech město Kladno, které je oproti předchozím dvěma lokalitám podstatně méně

zmapováno v rámci výzkumných studií.

Tato tři města se od sebe liší svou velikostí a charakteristikou sociálně vyloučených lokalit.

Jak již bylo zmíněno v části B/ Analýza z expertních rozhovorů, Ostrava a Ústí nad Labem má přibližně

stejný počet obyvatel v SVL, přičemž v Ústí nad Labem je počet těchto lokalit o polovinu menší.

Lze tedy předpokládat, že vysoká koncentrace obyvatelstva v SVL v Ústí nad Labem může mimo jiné

způsobovat zvýšené riziko výskytu socio patologických jevů. Pro Kladno je typický výskyt sociálně

vyloučených obyvatel zejména na ubytovnách. Ostatní místa v Kladně, ve kterých žijí sociálně

vyloučení, nelze velikostně srovnávat s ostravskými a ústeckými SVL. V Kladně se však projevuje

proměna některých částí města, která může vést ke vzniku nových větších SVL.

Cílová skupina etnografických studií: Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a osoby ohrožené

sociálním vyloučením.

Dílčí pozornost analýzy je zaměřena na aktuální podoby lichvy v sociálně vyloučených lokalitách a její

roli v systému zadlužení. Součástí etnografické studie je mikro-analýza finančních strategií příslušníků

cílové skupiny (nástrojů zvládání), jež zkoumá následující aspekty problému:

koloběh zadlužení u zasažených skupin zadlužených osob a nástroje jeho překonávání

v souvislosti s lichvou,

dostupnost a způsoby využívání jednotlivých formalizovaných a neformalizovaných úvěrových

nástrojů (vč. např. oficiálních půjček bankovních a nebankovních společností, odklady

pravidelných plateb a splátek, pořizování zboží a služeb na splátky, využívání služeb zastaváren,

neformálních půjček v rodině, apod.), identifikace momentů, ve kterých nejčastěji dochází

k využití lichvy (např. nečekaný jednorázový výdaj),

podoba a význam úspor zadlužením zasažených skupin osob,

role aktérských sítí a institucí veřejné správy (včetně dostupnosti relevantních sociálních služeb),

podoby formální i neformální ekonomiky a jejich vliv na problematiku půjčování v souvislosti

s různými podobami lichvy,

identifikace dalších skutečností spojených s problémem současných podob lichvy (např. propojení

s kriminalitou, bydlení u lichváře, odpracovávání dluhu u lichváře).

Při zpracování mikro-analýzy finančních strategií byly využity metody výzkumu a sběru dat, jako jsou

finanční deníky, hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory, zúčastněné pozorování, apod.

7.1 Zapojení místních průvodců Jak je zmíněno v části A/Vstupní analýza dostupných zdrojů, bylo z důvodu odlišnosti lokalit

a místních sociálně vyloučených lokalit nutné pro každou lokalitu výzkumný design přizpůsobit


97

v závislosti na místních podmínkách a možnostech výzkumného týmu. Klíčovou roli při realizaci

výzkumu měli místní průvodci, kteří byli vybráni v každém městě výzkumu. Jednotliví průvodci, kteří

mají dlouhodobou znalost lokálních poměrů a důvěru místních obyvatel, se stali zásadními

pro zprostředkování opakovaných setkání členů projektového týmu se sociálně vyloučenými

osobami. Z uvažovaných kandidátů byl pro zapojení do výzkumu jako průvodce vybrán v každé

lokalitě ten, u kterého byl zajištěn přístup k rodinám žijícím v SVL, které mají zkušenosti s lichvou

nebo jsou zadluženy. Průvodci ve všech lokalitách výzkumu žijí nebo žili v sociálně vyloučených

lokalitách a stále jsou v interakci s tamními obyvateli. Jejich zapojením do mapování místních specifik

a aktivní účastí při hloubkových rozhovorech v domácnostech byla zajištěna co největší autenticita

a otevřenost obyvatel žijících na ubytovnách a SVL. Riziko nepravdivosti výpovědí tak bylo významně

minimalizováno. Podle předpokladů se potvrdila také rozdílnost postavení a životních situací

domácností v jednotlivých lokalitách výzkumu, která byla ovlivněna možnostmi interakce místních

průvodců s obyvateli SVL. Tento design etnografických studií byl zvolen z důvodu specifičnosti

zkoumaného fenoménu. Průvodci v jednotlivých lokalitách byli v úzkém kontaktu s metodologem

a byla zajištěna jejich intenzitní kontinuální spolupráce s kmenovým výzkumníkem

vědeckovýzkumného ústavu ACCENDO.

V každém z vybraných měst byly místními průvodci vytipovány domácnosti, o kterých měl průvodce

dřívější znalost. Tyto rodiny se staly jednotlivě analyzovanými případy v case studies, na nichž byly

popsány důvody zadlužení, v několika případech zkušenosti těchto rodin s lichvářskými praktikami

a v neposlední řadě také zkušenosti se zadlužením z důvodu nekalých praktik souvisejících

se spotřebitelskými úvěry. V rámci každé lokality se etnografický výzkum zaměřil na 5 různých rodin,

při jejichž volbě byla snaha vybrat co nejrozdílnější rodiny z pohledu zkušeností s lichvou, zadlužením

a problémy, které vyplývají z tíživých situací, do kterých se dostaly, s cílem popsání co nejširší škály

problémů, se kterými se cílová skupina potýká. Za účelem popisu různorodých životních situací bylo

při výběru domácností přihlíženo také k počtu osob v domácnosti, počtu dětí v domácnosti, způsobu

bydlení domácnosti, apod. Volba konkrétních domácností probíhala za součinnosti kmenového

výzkumníka s místním průvodcem. Jednotlivé domácnosti jsou ve struktuře tohoto dokumentu

označeny dle příslušnosti k lokalitě výzkumu následovně:

Ostrava: DOMÁCNOST O1-5

Kladno: DOMÁCNOST K1-5

Ústí nad Labem: DOMÁCNOST U1-5

V rámci provádění etnografických studií v každém z vybraných měst byl zásadním krokem vstup

do prostředí SVL pomocí průvodců a zmapování sítě aktérů v území, kteří se zabývají řešením

probémů a životních situací sociálně vyloučeného obyvatelstva a skupin osob potenciálně

ohrožených sociálním vyloučením. Tzn. skupiny, jež jsou explicitně ohroženy zadlužením a lichevními

a nekalými obchodními praktikami souvisejícími se spotřebitelskými úvěry. V rámci úvodních

rozhovorů, které jsou předmětem plnění části B/ Analýza z expertních rozhovorů, byly v každé lokalitě

etnografického výzkumu zjišťovány místní poměry a souvislosti. Zjištěné informace byly mimo jiné

použity jako podklady při tvorbě této zprávy.

Bylo realizováno celkem 15 hloubkových rozhovorů (v každém městě výzkumu 5),

kterým předcházela úvodní návštěva za účasti kmenových výzkumníků společně s místními průvodci.

Rozhovory proběhly za účelem seznámení se s domácností a získání základních informací o ní,

popřípadě zjištění, zda je rodina pro výzkum vhodná, což nebylo vyvráceno u žádné z domácností,


98

které místní průvodci pro výzkum navrhli. Rodiny poté s odstupem času navštívili místní průvodci

také samostatně, aby hloubkovými rozhovory zajistili další informace a podrobnosti. Veškeré

hloubkové rozhovory probíhaly přímo v prostorách, ve kterých domácnosti žijí. V některých

případech vznikaly záznamy o pravidelnostech v hospodaření domácností, a to za využití finančních

deníků.

Dále bylo realizováno celkem 20 neformálních rozhovorů, z nichž 11 (Ostrava – 3; Kladno – 4, Ústí

nad Labem – 4) proběhlo za účasti místních průvodců i kmenových výzkumníků a dalších 9 (v každém

městě výzkumu 3) pouze za účasti kmenového výzkumníka. Neformální rozhovory probíhaly

až na výjimky skupinově, často v hloučcích osob, které se k rozhovoru přidaly. Účastníci neformálních

rozhovorů byli vybíráni vždy náhodně a rozhovory samotné probíhaly vždy ve venkovních prostorách,

popřípadě ve společných prostorách (chodba, vchod, apod.) na ubytovnách či domech v SVL.

Dalšími metodami využitými během výzkumu v SVL a na ubytovnách bylo zúčastněné pozorování

práce terénních sociálních pracovníků a analýza diskurzu plynoucí z neformálních skupinových

rozhovorů mezi obyvateli SVL a ubytoven a členy výzkumného týmu. Za součinnosti všech zapojených

výzkumníků byla provedena sumarizace zjištěných informací, které se staly podkladem pro tuto

souhrnnou zprávu z etnografických studií.

7.2 Možnosti a rizika etnografických studií

Nepravdivost výpovědí A)

Prostředí, ve kterém dochází k výskytu lichvářských praktik a s nimi spojeným společenským

jevům, je pro člena většinové společnosti, která se v sociálně vyloučených lokalitách stává

menšinovou, rizikové z již zmíněného důvodu nepravdivosti výpovědí jejích obyvatel,

kteří nemají k výzkumníkovi důvěru. Zapojení průvodců toto riziko výzkumu minimalizovalo

a díky upřesnění výpovědí průvodci, kteří příběhy a také způsob myšlení členů dotazovaných

rodin dobře znají, bylo riziko úmyslného zahrnutí smyšlených faktů do výzkumu minimalizováno.

Předpokládá se však, že úmyslné uvádění nepravdivých informací respondenty nebylo možné

zcela eliminovat ani zapojením místních průvodců, a to z důvodu potenciální motivace

respondentů zkreslovat informace, které snižují vnímání jejich společenského statutu.

Specifičnost jednotlivých case studies B)

Specifičnost case studies spočívá v již zmiňované rozdílnosti SVL, ale také se týká možností

návštěvy určitých typů rodin, které se v závislosti na lokalitě a jednotlivých průvodcích lišily.

Každý z průvodců zajistil realizaci hloubkových rozhovorů s osobami, které ne vždy byly schopny

popsat svou životní situaci dle dotazů připravených pro tyto hloubkové rozhovory. Pro tyto

situace bylo vždy nutné jednodušší vysvětlení dotazu, popřípadě vyhodnocení faktů z kontextu

výpovědí. Typickým nedostatkem byla neschopnost vyjádřit přesné termíny, například v rozlišení

typů sociálních dávek a uvedení přesných částek dle jednotlivých zdrojů příjmu a také částek

ke splácení dluhů. Výběr rodin byl ovlivněn možnostmi místních průvodců a jejich vazbami

na rodiny a místní komunity, důsledkem je nejednotnost struktury jednotlivých case studies,

která byla při tvorbě designu výzkumu předpokládána. Dalším faktorem, který ovlivnil rozdílnost

struktury jednotlivých case studies, je vyčlenění výzkumníků pro každou lokalitu zvlášť, kde byl

postup korespondující s hlavním řešitelem předem definovanými cíli výzkumu přizpůsobován

místním možnostem a podmínkám dle vývoje situace.


99

Verifikace zjištění C)

Výpovědi a vyprávění jednotlivých rodin o svých životních situacích, ale také o obecných

zvyklostech v daných lokalitách, byly z důvodu ověření informací křížově verifikovány během

dalších rozhovorů. Tak byla ověřována zjištěná fakta a zkoumány případné kazuistiky a jejich

specifičnost pro danou lokalitu výzkumu. Na obecně zjištěné a opakující se skutečnosti

se členové projektového týmu zpětně dotazovali také sociálních pracovníků působících

v lokalitách výzkumu, kteří jsou s cílovou skupinou v neustálém kontaktu a mají o popisovaných

fenoménech široké povědomí.

Bezpečí výzkumného týmu D)

Během etnografického výzkumu v lokalitách byli členové výzkumného týmu majiteli ubytoven

a aktéry působícími v neziskových organizacích opakovaně varováni před potenciálním

ohrožením jejich bezpečí. Varování se týkala vznikajícího povědomí místních lichvářů

o probíhajícím výzkumu a dlouhodobějším pohybu členů projektového týmu v lokalitách

výzkumu. Tuto informaci osobám poskytujícím lichvářské půjčky dali jejich klienti, kteří se dostali

do přímé interakce s členy projektového týmu. Jak zmiňuje část A/Vstupní analýza dostupných

zdrojů, nepředpokládalo se, že by byli obyvatelé SVL a ubytoven z pohledu bezpečí výzkumného

týmu rizikem, což se také v průběhu výzkumu potvrdilo. Riziko představovali pouze lichváři,

respektive lichvářské rodiny působící ve městech výzkumu. Obavy o bezpečí vznikly až v závěru

etnografického výzkumu a nebyl tak ohrožen jeho průběh.

Etika výzkumu E)

Důležitým aspektem etiky realizovaného výzkumu je ochrana osobních dat a citlivých údajů

respondentů. Při každém rozhovoru byli respondenti informováni o tématu výzkumu, povaze

výzkumu a o způsobu a účelu zveřejnění získaných informací. Výzkumník vždy respondenta

informoval o zajištění ochrany osobních údajů a citlivých informací. Zejména v tak citlivé

problematice, jakou je lichva, kdy její oběti mohou mít obavy o vlastní bezpečí, je nutné

anonymizovat veškeré informace. Zároveň je zapotřebí brát ohled na ojedinělost popisovaných

příběhů, která umožňuje potenciální rozklíčování identity respondenta a ohrožení jeho bezpečí.

Osloveným respondentům byla také nabídnuta možnost nepodílet se na realizaci rozhovoru.

Z pohledu přístupu výzkumníka byla vždy respektována práva na soukromí a důstojnost

respondentů.


100

8 CASE STUDY - OSTRAVA

8.1 Vymezení a popis území

8.1.1 Vymezení území a jeho historický vývoj v širších souvislostech

Statutární město Ostrava je krajské město Moravskoslezského kraje. V rámci České republiky se jedná

o třetí největší město jak v počtu obyvatel, tak dle rozlohy. Ostrava se rozkládá na ploše 21 422 ha.

K největšímu rozvoji Ostravy došlo po druhé světové válce, kdy docházelo k rozmachu průmyslu.

S tím byl spojen příchod nových pracovních sil a začala tak vznikat nová populace města Ostravy.

Rozsáhlá industrializace Ostravska vyvolala potřebu řízené komplexní bytové a občanské výstavby

a bytová nouze se postupně řešila výstavbou nejprve cihlových, poté panelových sídlišť. Tak začaly

vznikat nové části města. Do začátku 70. let převládalo v Ostravě přistěhovalectví nad přirozeným

přírůstkem. Hlavním cílem přistěhovalectví bylo zejména zajištění potřebné pracovní síly v rozsáhlých

průmyslových odvětvích, těžbě a také v navazujících činnostech (stavebnictví, služby apod.). Od roku

1972 populační vývoj Ostravy výrazněji ovlivňoval přirozený přírůstek způsobený silnými ročníky

narozených. Ostrava tak evidovala v roce 1975 poprvé od druhé světové války záporný nárůst počtu

obyvatel migrací, který město zaznamenalo také v první polovině 80. let. Od roku 1989 se pak nárůst

počtu obyvatel migrací vyskytuje v záporných hodnotách trvale, a to z důvodu ústupu těžby

a strojírenské výroby. Z důvodu úbytku pracovních míst v těžkém průmyslu a hutnictví došlo

i ke změně obyvatelstva, především lidé dělnických profesí hledali uplatnění v jiných městech

s průmyslem a těžbou a naopak narostl počet pracovních míst v oborech terciálního sektoru. Úbytek

obyvatelstva je také důsledkem environmentálních problémů, které byly a do jisté míry stále jsou

na Ostravsku palčivým problémem.

8.1.2 Struktura obyvatelstva a trendy vývoje

K 30. 9. 2015 žilo na území statutárního města Ostravy 291 059 obyvatel ve 23 městských obvodech.

Počet obyvatel od roku 1991, kdy dosáhl maximálního počtu 327 371, neustále klesá. Mezi lety

1991 a 2015 se počet obyvatel snížil o téměř 12 %. Nejvíce obyvatel žije v městských obvodech

Ostrava-Jih – 103 378, Poruba – 65 304 a Moravská Ostrava a Přívoz – 37 111. V těchto městských

obvodech se nachází také řada ubytoven a některé sociálně vyloučené lokality.

Již zmiňovaná deindustrializace Ostravy nezapříčinila jen úbytek populace, ale také zesílení intenzity

potenciálních sociálních a bezpečnostních rizik. Bývalí zaměstnanci uzavřených průmyslových

podniků se stali skupinami obyvatelstva potenciálně ohroženého sociálním vyloučením, náchylnými

k postižení zadlužením, lichvou a nekalými obchodními praktikami spojenými se spotřebitelskými

úvěry.

V roce 2014 bylo v Ostravě celkem 21 741 nezaměstnaných. Jedná se o míru nezaměstnanosti

10,97 %. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji byla v roce 2014 8,6 %27. Obecná míra

nezaměstnanosti v rámci celé České republiky byla v roce 2014 6,1 %28.

27 Nezaměstnanost – MPSV (2009 – 2014) 28 Obecná míra nezaměstnanosti – Český statistický úřad – veřejná databáze


101

Národnostní složení v Ostravě je převážně české (190 367 obyvatel). Hojně je zastoupená národnost

moravská a slezská, dále pak slovenská a polská, což je dáno polohou Ostravy29. Na státní hranice

s Polskem je to pouze 10 km a k hranicím se Slovenskou republikou 50 km.

8.1.3 Popis SVL, jejich specifika

Ve statutárním městě Ostrava dochází ke snaze dlouhodobě řešit problémy sociálně vyloučených

lokalit, což však není snadné. Starší Gabalova studie (GAC, 2006), která mapovala sociálně vyloučené

lokality, odhadovala počet osob v nich žijících na přibližně 5 500. Strategický plán sociálního

začleňování Ostrava, 2015 – 2018, hovoří o počtu 6 360 osob žijících v sociálně vyloučených

lokalitách. Podle těchto odhadů lze konstatovat, že počet osob žijících v ostravských SVL stoupl. Počet

sociálně vyloučených lokalit se však zásadně v posledních 10 letech nezměnil.

Tabulka 3: Přehled SVL na území statutárního města Ostravy

SVL Vymezení lokality (ulice) Městský obvod Počet osob

(odhad)

Liščina Technická, Sodná, Žalmanova, Orlovská, Vývozní Slezská Ostrava 750

Hrušov Pláničkova, Plechanovova, Zemanská, Olešní, Riegrova, Pod Haldami, Verdiho

Slezská Ostrava 400

Zárubek Zárubecká, Šenovská, Počáteční Slezská Ostrava 150

Kunčičky Vratimovská, Škrobálkova, Holvekova, Lihovarská, Pstruží, Nadační, Výhradní

Slezská Ostrava 800

Zadní Přívoz Božkova, Dobrovského, Hlučínská, Koksární, Přednádraží, K. Světlé, Na Náhonu, T. Novákové, Palackého, Úprkova, Žofie Podlipské

Moravská Ostrava a Přívoz 900

Cihelní, Jílová 2 ubytovny na Cihelní a Jílové, Cihelní 85, Jílová 35, Vaškova 22

Moravská Ostrava a Přívoz 900

Dělnická a Skautská Dělnická 318-410 a Skautská 326-329, 412-434 Poruba 1200

Sirotčí a Jeremenkova osada

Sirotčí, Jeremenkova osada Vítkovice 460

Erbenova, Nerudova, Tavičská, Štramberská

Erbenova, Nerudova, Tavičská, Štramberská Vítkovice 150

Bedřiška Bedřišská, Jasinkova, Kordova Mariánské Hory a Hulváky 150

Červený kříž Cottonové, H. Kvapilové (10, 11), Bílá, Železná Mariánské Hory a Hulváky 220

Lipina Lipinská, Vardasova, Kopcovecká, Pod Kaplí, Na Hrázkách

Radvanice a Bartovice 80

Trnkovecká a Pátova

Trnkovecká, Pátova, Hutní, Báňská Radvanice a Bartovice 200

Celkem 6 360

Zdroj: Strategický plán sociálního začleňování Ostrava, 2015 – 2018, příloha 1

Kromě sociálně vyloučených lokalit jsou dalšími místy koncentrace sociálně vyloučeného obyvatelstva

ubytovny. Podle Hrušky (2013) je kapacita ubytoven na území statutárního města Ostrava

8 212 lůžek, nejvíce ubytoven a hotelových domů je situováno v městském obvodu Ostrava – Jih,

kde se ve 12 ubytovnách nachází cca 4 600 lůžek. V Moravské Ostravě a Přívoze se nachází

7 ubytoven s 1 270 lůžky. Nejnižším počtem ubytovacích kapacit disponují městské obvody Poruba,

29 Národnostní složení – SLDB (26. 3. 2011)


102

kde se nacházejí 2 ubytovny s kapacitou 50 lůžek. V obvodech Martinov a Svinov je po jedné

ubytovně s kapacitou 100 a 70 lůžek.

Ostrava je centrem regionu, který je z pohledu sociálních a bezpečnostních rizik velmi problematický.

V důsledku industriální minulosti, která byla příčinou populačního boomu Ostravy v druhé polovině

minulého století, je dnes Ostrava městem, které stále prochází transformací, s čímž je spojena

i změna struktury obyvatelstva a jeho charakteristik. Nedostatek možností uplatnění na trhu práce

se stal jedním z důvodů sociálního vyloučení tisíců obyvatel Ostravy. Všechny tyto faktory a mnohé

další vedou k umocnění problémů obyvatel ubytoven a sociálně vyloučených lokalit, které jsou takřka

vždy spojeny s finanční situací domácností či jednotlivců. Toto prostředí je ideální pro lichvářské

praktiky a aktivitu společností působících v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

Skupinou osob, která je ohrožena vícero riziky a tvoří velkou část obyvatel sociálně vyloučených

lokalit a ubytoven, jsou Romové. Tvoří většinu obyvatel lokalit, ubytoven a hotelových domů,

dle odhadů od cca 60 % podílů v lokalitě či ubytovně až po téměř 100 %. Celkem v Ostravě,

dle kvalifikovaných odhadů, žije kolem 30 tisíc Romů. Z toho počtu právě až 10 tisíc v SVL

a na ubytovnách. Cca 20 tisíc Romů tak žije mimo tyto vymezené lokality či ubytovny. V Ostravě

se tedy nachází značné množství osob žijících mimo sociálně vyloučené lokality a ubytovny,

avšak čelících nejistým podmínkám a zranitelných vůči nenadálým okolnostem. V Ostravě se tedy

nacházejí i lokality, které označení sociálně vyloučená nemají, avšak v důsledku úbytku obyvatel

ve městě, neinvestování do bytového fondu, postupného stahování se služeb, dochází k pozvolnému

chátrání a deprivaci celé lokality. Může jít o jednotlivé opuštěné a rozpadající se domy či místa,

která mají prozatím obyvatel dostatek, ale dochází u nich ke kumulaci rizikových faktorů –

dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, obyvatelé jsou cíleně segregováni a v lokalitě přibývá

heren, zastaváren a dalších objektů, které mohou sociální a bezpečnostní situaci zhoršovat. Výrazným

faktorem je také migrace osob v rámci města, kdy dochází ke stěhování mezi lokalitami či ubytovnami

a je velmi obtížně se z tohoto koloběhu úspěšně vymanit, dále migrace v rámci kraje, kdy se rodiny,

často z nutnosti, stěhují do venkovských oblastí či jiných měst (SMO, 2015).

Dlouhodobým trendem v ostravských SVL je dle výpovědí příslušníků místní romské komunity

migrace obyvatel ze Slovenska. Převážně se slovenští Romové stěhují na Ostravsko za svými

rodinami, které zde již řadu let žijí. Motivací k migraci těchto rodin, ale také jednotlivců, jsou kromě

příbuzenských vazeb pracovní příležitosti, ale také možnosti bydlení, zejména na místních

ubytovnách, které mají poměrně vysokou kapacitu. Tyto informace potvrzují také místní sociální

pracovníci pracující s obyvateli SVL.

8.2 Finanční strategie vybraných domácností žijících v SVL V rámci case study Ostrava bylo za účelem zpracování této kapitoly realizováno 5 hloubkových

rozhovorů v bytových jednotkách, v nichž domácnosti žijí. Čtyři z těchto hloubkových rozhovorů

probíhaly v ostravských SVL. Jeden rozhovor probíhal v domácnosti žijící na ubytovně. Veškeré

návštěvy v těchto domácnostech byly vždy předem domluveny. Rodina tak byla na přítomnost

výzkumníků připravena a ve všech případech byli v průběhu hloubkových rozhovorů přítomni všichni

členové domácnosti. U dvou níže popisovaných domácností informace o finančním hospodaření

vycházejí z finančních deníků, které místní průvodci společně s dotazovanými sestavili.


103

8.2.1 DOMÁCNOST - O1

Základní informace o domácnosti

V domácnosti žijí 3 členové – manželé (žena 44 let, muž 47 let) a syn (16 let). Rodina žije v bytě 2 + 1.

Muž vyrůstal v dětském domově, kde se vyučil učebnímu oboru zedník, několik let pracoval jako

horník v ostravských dolech, ale kvůli uzavření dolu byl propuštěn. Muž je dlouhodobě nezaměstnaný

a je veden na ÚP. Žena (vyučena švadlenou) již pátým rokem pracuje na plný úvazek jako uklízečka

a živí tak svou rodinu.

Finanční hospodaření

Čistý příjem ze zaměstnání matky činí 8 000 Kč měsíčně. Jelikož příjem ženy není dostačující

pro tříčlennou rodinu, pobírá rodina příspěvek na bydlení ve výší 3 200 Kč, dětský přídavek

na studujícího syna a státní podporu v nezaměstnanosti ve výši 5 500 Kč pro otce rodiny.

Nájemné v bytě pro tuto tříčlennou rodinu činí 5 500 Kč a dalších 1 100 Kč na energie. Celkem tedy

6 600 Kč. Dále má rodina pravidelné měsíční výdaje na televizní satelit ve výši 300 Kč, internet

v domácnosti 300 Kč, měsíční paušál u mobilního operátora 500 Kč a dva měsíčníky na městskou

hromadnou dopravu v hodnotě celkem 900 Kč.

Rodině by tedy na živobytí po odečtení všech nákladů mělo zůstávat okolo 8 800 Kč měsíčně. Rodina

je však zatížena řadou exekucí a půjček v celkové výši 6 640 Kč, které řádně splácí.

Příjmy rodiny

druh příjmu výše příjmu % z celkového příjmu

příspěvek na bydlení 3 200 Kč 18 %

přídavek na dítě 700 Kč 4 %

podpora v nezaměstnanosti 5 500 Kč 32 %

mzda 8 000 Kč 46 %

celkem 17 400 Kč

Výdaje rodiny

druh výdaje výše výdaje ze 17 400 Kč

nájemné 5 500 Kč 32 %

energie 1 100 Kč 6 %

internet, satelit, telefon 1 100 Kč 6 %

městská hromadná doprava 900 Kč 5 %

splátky půjček 6 640 Kč 39 %

celkem 15 240 Kč 88 %

uspokojování ostatních potřeb příjem výdaje zůstatek

17 400 Kč 15 240 Kč 2 160 Kč

přepočet na 1 den (3 osoby) 72 Kč

přepočet na 1 osobu/den

24 Kč

Rodině po zaplacení všech měsíčních výdajů zůstává na živobytí jen 2 160 Kč, po přepočtu 720 Kč

na osobu na měsíc, což není částka dostačující na uspokojení potřeb rodiny, a tak rodina využívá

dalších možností půjčení peněz. Většinou se jedná o rodinné příslušníky a dobré známé. Zpravidla je

to týden před výplatou, před vyplácením sociálních dávek, kdy rodině docházejí finance. Jedná se

o částky do 1 000 Kč, které se použijí na nákup potravin a základních potřeb. Žena jako živitelka


104

rodiny si ještě o víkendech přivydělává „načerno“ jako uklízečka v klubu. Měsíčně má tedy navíc 2

000 Kč, které pomáhají rodině zvládat ekonomickou situaci a splácet nárazové půjčky poskytnuté

rodinou. Jedná se však o velmi nestálý příjem, se kterým do rodinného rozpočtu nelze počítat.

Výše a struktura dluhu

Rodina si v minulosti sjednala dvě bankovní půjčky (KB a GE Money bank), každou z nich ve výši

50 000 Kč. Měsíční splátka u těchto půjček činí 1 250 Kč. Pro tyto půjčky bylo podmínkou mít u dané

banky účet se stálým příjem (žena měla u jedné jako stálý sociální dávky a u druhé banky svůj měsíční

plat).

Dále rodina dluží společnosti Home Credit, kdy si rodina pořídila na splátky sedací soupravu a také

úvěrovou kartu, na které bylo k dispozici 20 000 Kč. Měsíční splátka na kartu činí 800 Kč a u sedačky

550 Kč.

Další půjčkou rodiny je půjčka Cetelem (k dispozici opět 20 000 Kč). Tuto půjčku si rodina sjednala

na kauci, kterou musela složit k novému bytu. Kauci však nakonec začali splácet postupně,

a tak peníze utratili v průběhu několika měsíců na jiné účely. Měsíční splátka je 1 000 Kč.

Na zařízení bytu si rodina sjednala půjčku u společnosti Essox, a to opět ve výši 20 000 Kč,

kde se pohybuje měsíční splátka přibližně ve výši 1 000 Kč.

V souvislosti s Vánoci měla rodina v lednu 2015 problémy s placením nájemného. „Vánoce jsou každý

rok náročné, protože se z toho mála musí najednou nakoupit dvakrát tolik a i více jídla a k tomu ještě

dárky, bez kterých by Vánoce nebyly“, a tak využila služeb půjčky společnosti, jejíž nabídku viděla

v televizní reklamě. Jedná se o společnost Ferratum, která nabízí půjčky tzv. do výplaty, kdy byla

1. půjčka 3 000 Kč bez úroku, tudíž se musela do měsíce uhradit zpět půjčená částka bez úroku. Tuto

půjčku rodina potřebovala na chybějící část peněz na zaplacení nájmu, příští měsíc ji řádně splatila

(převodem peněz na zadané číslo účtu), ale další měsíc nastal stejný problém, a tak si částku vypůjčila

znovu a úrok již byl 790 Kč. V dalším měsíci už celou částku nebylo možné uhradit, protože by opět

chyběla na nájem, žena tedy využila možnosti prodloužení splacení půjčky o měsíc za poplatek

790 Kč. Tento poplatek rodina platí dosud, protože nemá na uhrazení plné částky.

Výše uvedené půjčky byly rodinou sjednány v průběhu asi pěti let. Celkové zadlužení činí okolo

200 000 Kč.

Přehled měsíčních splátek půjček rodiny obsahuje následující tabulka:

Společnost měsíční splátka

KB půjčka 1 250 Kč

GE půjčka 1 250 Kč

Home Credit 1 350 Kč

Cetelem 1 000 Kč

Essox 1 000 Kč

Ferratum 790 Kč

celkem 6 640 Kč


105

Popis zkušeností obyvatel s lichvou bez smlouvy a nekalými obchodními praktikami

souvisejícími se spotřebitelskými úvěry

V minulosti tato rodina hojně využívala možnosti vypůjčit si na úrok peníze od jiných osob, většinou

sousedů, později i rodinných známých. Při půjčce 1 000 Kč býval úrok ve výši 500 Kč. Takto rodina

fungovala dost dlouho, ale skončilo to tak, že celková půjčená částka byla tak vysoká, že nebylo

možné ji splatit. Tehdy si rodina půjčila na pohřeb jednoho z prarodičů 10 000 Kč. S úrokem se částka

vyšplhala na 17 000 Kč. Bylo domluveno, že rodina bude měsíčně splácet dluh po 1 000 Kč. Úroky

však dodnes nezaplatila, jelikož s lichvářem ztratili kontakt. Lichvářem byl Rom z jiné lokality,

se kterým se rodina znala od dětství, takže ho považovali za kamaráda. Když rodina potřebovala

půjčit, stačilo zavolat a oznámit, kolik chce půjčit, a lichvář přijel s danou částkou k rodině domů,

kde se zároveň domluvili na termínu splacení a daném úroku. Běžný úrok byl většinou 100 %

z půjčené částky. Žena ale zmiňuje, že tento lichvář jim dával ze známosti úrok ve výši 50 % z půjčené

částky. Žena zmiňuje také své pocity, jimiž vyjadřuje spokojenost s touto formou půjčování peněz:

„A hlavně jsme se ani necítili blbě, protože se všichni znali od dětství a přišlo nám to normální si jít

půjčit k němu.“

Splácení dluhů a koloběh zadlužení

Většina dluhů rodiny vznikla půjčkami u nebankovních společností, tyto závazky rodina splácí.

Exekučně byl vymáhán pouze dluh u dopravního podniku za nezaplacenou pokutu otce rodiny.

Rodina podala žádost o splátkový kalendář a splácela měsíčně 1 000 Kč exekučnímu úřadu

do Přerova. Nyní je celá částka splacena.

Dluhy u dopravního podniku jsou však u popisované rodiny minimálně další dva, o kterých rodina ví.

„Poštou přišly i upomínky na zaplacení, ale ještě nebyl dán příkaz k exekuci.“ Přestože si je otec

rodiny vědom, že má možnost zřídit si splátkový kalendář, není ochoten a dle svých slov ani nemůže

měsíčně vynakládat na splácení částku např. 200 Kč.

Matka rodiny má každoročně obavy z doplatků za energie, které každoročně pro rodinu znamenají

výdaj ve výši přibližně 5 000 Kč, který by rodina měla uhradit vždy ke konci kalendářního roku, což je

však pro rodinu problém z důvodu Vánočních svátků, na které vynakládá nemalé finanční prostředky.

Potřebnou částku k uhrazení nedoplatků rodina vždy zaplatí místo jiných poplatků, které je povinna

měsíčně hradit, s tím, že je doplatí v příštím měsíci. Většinou však rodina finančně nevyjde, a jelikož

si neumí život bez elektřiny a plynu představit, vždy řeší situaci půjčkou. O odkládání peněz

na neočekávané výdaje bokem rodina vzhledem ke svým možnostem neuvažuje. Stejně je tomu

u případného zvýšení záloh za energie.

O půjčkách rodiny rozhoduje žena – hlava rodiny, která je sjednává a také rozhoduje o tom,

jak budou či nebudou spláceny. Matka rodiny si je vědoma toho, že věci kupované na spotřebitelský

úvěr a půjčky třeba i dvakrát přeplatí, ale v danou chvíli jí to přijde zanedbatelné, protože se jí zdá

měsíční splátka únosná. Prvním podnětem k půjčce je reakce, zkušenosti rodiny, známých, kteří

danou půjčku mají a většinou ji lehce získali a pochvalují si, že to bylo rychlé, snadné a bez

zdlouhavého ověřování všech údajů. Pro rodinu je tedy snadné na půjčku dosáhnout, ale dále

se nezajímá, jak bude své vzniknuvší závazky plnit.


106

8.2.2 DOMÁCNOST – O2


V domácnosti žijí 4 členové – manželé (žena 25 let, muž 26 let) a dva synové (6 let a 3 roky). Rodina

žije v bytě 1+1. Muž je slovenského původu se základním vzděláním, žena Češka také se základním

vzděláním. Muž žije v ČR asi čtyři roky, měl zde pracovní povolení a necelé dva roky se živil legálně

jako dělník v průmyslovém závodě. Poté muž pracoval jen brigádně, většinou ilegálně na stavbách

jako pomocník. Muž je veden na ÚP. O práci na plný úvazek nestojí, protože takto je na tom

s podporou v nezaměstnanosti a výdělky z ilegální práce finančně lépe. Žena nikdy nepracovala,

studia učebního oboru kuchař, číšník zanechala ve 2. ročníku. Od 19 let pobírá příspěvek v mateřství.


Nyní muž již několik měsíců pracuje načerno u společnosti, kde má měsíční příjem 11 000 Kč čistého.

Jelikož jsou oba oficiálně nepracující, žena ještě s mladším synem na mateřské dovolené, pobírá

rodina příspěvek na bydlení ve výši 4 200 Kč, dětský přídavek na staršího syna 500 Kč (1. třída), muž

pobírá státní podporu v nezaměstnanosti ve výši 6 040 Kč a žena příspěvek v mateřství 3 800 Kč.

Měsíční nájemné v bytě pro tuto čtyřčlennou rodinu činí 6 680 Kč a 1 200 Kč za elektřinu. Rodina

celkem tedy hradí nájem s elektřinou 7 880 Kč. Plyn již rodina neplatí, protože byl z důvodu neplacení

odpojen. Za potraviny rodina měsíčně utratí přibližně 4 000 Kč, za oblečení a další nutné potřeby další

asi 3 000 Kč. Částku 1 200 Kč měsíčně rodina vynakládá na splácení exekuce.

Příjmy rodiny





příspěvek v mateřství 3 800 Kč 15 %

ilegální práce 11 000 Kč 43 %

celkem 25 540 Kč

Výdaje rodiny

druh výdaje výše výdaje z 25 540 Kč

nájemné 6 680 Kč 26 %


potraviny 4 000 Kč 16 %

oblečení a další potřeby 3 000 Kč 12 %

splátky exekuce 1 200 Kč 5 %

celkem 16 080 Kč 64 %


25 540 Kč 16 080 Kč 9 460 Kč



79 Kč

Měsíčně rodině na živobytí zůstává téměř 10 000 Kč, přesto rodina nemá žádné úspory. Většinu

financí rodina utrácí za alkohol, cigarety, oblečení a za vybavení bytu, včetně elektroniky. Rozpočet

s plánováním na následující měsíce rodina nemá, prý vědí, co je třeba každý měsíc platit. V rodině

nefunguje žádná forma gamblerství ani závislost na alkoholu. Ani jeden z manželů nechce nastoupit


107

legálně do práce na plný úvazek, vědí totiž, že by několik let pracovali téměř zadarmo, protože by jim

všechno stahovali za exekuce, kterými je rodina zatížena. Proto rodina nemá ani bankovní účet

a veškeré dávky si nechá vyplácet šekem.

O rodinný rozpočet se v této rodině stará jen žena, rozpočet si nevede, říká, že vždycky jen

před výplatou si napíše na papír, co je třeba všechno zaplatit a jestli dluží něco i bokem (rodina,

sousedé) a tak vždy zjišťuje, kolik jí vlastně zůstává na potraviny. Jakékoli uváženější plánování např.

na následující měsíce zde neprobíhá.


Rodina má u nejmenované společnosti nedoplatek za plyn, který v posledním vyúčtování činil

24 000 Kč. Tento doplatek nebyli schopni uhradit a poskytovatel jim nabídl 4 měsíční splátky po

6 000 Kč, ale ani tato možnost splacení nebyla pro rodinu reálná. Co se dále bude dít s touto

pohledávkou, rodina aktivně neřeší.

Žena měsíčně splácí dluh 1 200 Kč vzniklý vysokým penále za neuhrazenou pokutu z Dopravního

podniku Ostrava. Pohledávka byla odprodána a nyní je v exekutorském řízení, ve kterém byla

smluvena pro úhradu celkového dluhu 126 810 Kč měsíční splátka ve výši 1 200 Kč. Žena však uvádí,

že má u dopravního podniku několik dalších neuhrazených pokut a očekává, že rovněž z tohoto

jednání ponese následky. O zaplacení alespoň části pohledávek však neuvažuje.

Rodina výzkumnému týmu poskytla také náhled na náklady exekučního řízení za první uvedenou

pohledávku, které jsou následující:

část exekuce částka

Jistina 31 225 Kč

Úrok ke dni 25. 9. 2014 49 917 Kč

Náklady právního zastoupení v exekučním řízení 5 396 Kč

Náklady předchozího řízení 16 482 Kč

Odměna exekutora 16 110 Kč

Náhrada hotových výdajů 3 500 Kč

Náhrady ve smyslu § 14 a 15 vyhlášky 330/2001 Sb. 50 Kč

DPH 4 128 Kč

Celkem 126 810 Kč

Dále si rodina (na manželovo jméno) před nedávnem vzala půjčku u nebankovní společnosti iCredit

ve výši 10 000 Kč s úrokem 6 000 Kč. Tato půjčka má být splacena do 6 měsíců, měsíční splátka činí

2 700 Kč. Tuto půjčku si rodina vzala v době, kdy jim přišel doplatek za elektřinu 7 000 Kč. Půjčka

se zdála být výhodná, protože ji zařizovala jejich sousedka, které důvěřovali.

Dále se žena zmiňuje, že má i dluhy u dalších společností a jako příklad uvádí mobilního operátora T-

mobile, kde si před několika lety vyřídila paušální kartu, kterou ale po nějakém čase přestala platit.

Jako důvod uvádí, že jeden měsíc zapomněla a že pak už to byla velká částka celkově za 2 měsíce.

O konkrétní výši dluhu v tomto případě nemá ponětí. Stejný případ je i u společnosti Relax, kdy si pro

změnu otec rodiny vzal paušální kartu i s internetem a opět vznikl dluh v nespecifikované výši.


108



Sousedka, která rodině vyřizovala půjčku u společnosti iCredit, pro tu společnost pracuje nelegálně

(shání klienty). Žádost o půjčku sousedka sepsala s tím, že v žádosti záměrně neuvedla jedno z dětí

a dále uvedla vyšší příjem, než ve skutečnosti rodina má. Za tuto „službu“, která měla zaručit

poskytnutí půjčky, si sousedka řekla o 2 000 Kč z půjčené částky. Tudíž rodina ve finále měla

z původních 10 000 Kč jen 8 000 Kč. Matka rodiny říká, že tímto způsobem půjčku sousedka vyřídila

i dalším několika lidem v okolí. Žena pravidelně každý měsíc chodila vybírat měsíční splátky. Po čase

vyšlo najevo, že žena splátky jen vybírala a nepředávala je dále společnosti iCredit. Rodina do té doby

uhradila asi 4 splátky, přičemž má jako doklad o zaplacení splátkovou knížku i s podpisy sousedky

o přijetí platby. Případ je v současné době ve vyšetřování Policií ČR a rodina další splátky nehradí.

Matka rodiny popisuje svou zkušenost, která se odehrála během jednoho roku v jejích 18 letech,

kdy s bývalým partnerem utekla od své matky do jiného města. Zde zažila dlouhodobý psychický

nátlak a fyzické týrání. Byla nucena brát půjčky u různých nebankovních i bankovních společností.

Žena uvádí, že všechny půjčky byly sjednány na falešnou pracovní smlouvu včetně falešných

výplatních pásek, které obstarala rodina partnera. Do smluv bylo uváděno telefonní číslo

do fingovaného zaměstnání, které bylo ve skutečnosti otce tehdejšího partnera. Ten pak sehrál roli

zaměstnavatele a takto se podvodně dařilo získat půjčky téměř všude, kde žádala. Jmenovány byly

společnosti Provident (10 000 Kč), Home Credit, kde byl sjednán spotřebitelský úvěr na počítač

a televizi (v celkové hodnotě za obojí asi 20 000 Kč). Žena zmiňuje, že obojí měli doma velmi krátce,

protože domácnosti často chyběly peníze na živobytí a většina cenných věcí byla manželem

prodávána do zastaváren. Dále měla žena vypůjčeno u České spořitelny, a to formou sjednaného účtu

kontokorent, ze kterého okamžitě vybrali 5 000 Kč. Do uzavření všech těchto a mnoha dalších úvěrů

bývalý partner ženu donutil s vědomím, že nikdy nebudou spláceny a nikdy se tedy ani nezajímali

o výši měsíční splátky, proto žena není schopná uvést u většiny ani výši úroků nebo měsíční splátky.


Rodina ze všech svých dluhů pravidelně splácí pouze exekuci z dopravního podniku splátkami ve výši

1 200 Kč měsíčně. Jedinou motivací splácení tohoto dluhu je fakt, že pokud by tak nečinili, přišla by

rodina o veškerý movitý majetek. Ostatní dluhy rodina nesplácí i přes to, že si je vědoma řady dluhů

z mládí i nově vzniklých pohledávek. V minulosti se matka rodiny obrátila na místní charitu poskytující

sociálně aktivizační služby. Právník v charitě rodině nabídl pomoc a požádal ji, aby mu dala k dispozici

všechny doklady a dokumenty, které doma má od všech pohledávek. Žena se však již do charity

nevrátila, jelikož všechny dokumenty, jak sama uvádí, ze strachu vyhodila. Rodina tedy nemá ponětí

o celkové výši svých dluhů ani o způsobu, jak bude svou situaci řešit.



V domácnosti žijí 4 členové – druh, družka (odhadovaný věk 25 let) a dvě děti (3 a 1 rok). Rodina žije

v bytě velikosti 2+1. V minulosti byli oba dospělí členové této rodiny závislí na výherních automatech,

kdy mnohdy prohráli několik desítek tisíc denně. Tyto zvyklosti rodinu finančně zruinovaly. Peníze se

pak snažil získat zpět formou nelegálních brigád u živnostníků. Druh dokázal vydělat peníze zpět

černou prací na stavbách. Jedná se o olašskou rodinu, kde obvykle nebývá zvykem, aby se pracovalo.

Většina olašských Romů se živí drobnými krádežemi a podvodným jednáním. U této rodiny to je však

jiné, muž se již neživí ilegálně, ale pracuje jako operátor výroby v nedaleké průmyslové zóně.


109


Žena v této domácnosti je na mateřské dovolené. Celková výše sociálních dávek, které rodina pobírá,

včetně příspěvku v mateřství, je 16 000 Kč. Muž vydělává mzdu ve výši 15 000 Kč čistého za měsíc.

Rodina bydlí v bytě, kde platí měsíčně 9 000 Kč včetně energií. Jednou měsíčně chodí na velký nákup

a dále v průběhu měsíce dokupuje potraviny, za které utratí kolem 8 000 Kč. Dále rodina zvlášť

u řezníků kupuje maso také na celý měsíc, a to v hodnotě asi 3 500 Kč. Další finance rodina vynakládá

na oblečení ve výši asi 1 500 Kč měsíčně. Zbytek peněz rodina utratí za alkohol, cigarety, léky, apod.

Příjmy rodiny


sociální dávky + příspěvek v mateřství 16 000 Kč 51 %

mzda 15 000 Kč 49 %

celkem 31 000 Kč

Výdaje rodiny


nájemné, energie 9 000 Kč 29 %


maso 3 500 Kč 11 %

oblečení 1 500 Kč 5 %

splátky půjček 2 500 Kč 8 %

celkem 24 500 Kč 79 %


31 000 Kč 24 500 Kč 6 500 Kč



54 Kč

Rodina má v současnosti vyšší příjem, než tomu bylo v minulosti. Hospodaření s penězi má na starosti

žena. Vždy po výplatě muž peníze vybere z bankovního účtu a většinu peněz dá ženě. Z každé výplaty

si muž nechává 3 000 – 4 000 Kč pro vlastní potřeby, které rodina blíže nespecifikuje.


Muž i družka této rodiny jsou velice zadlužení. Dluh u družky je ve výší 1 300 000 Kč a u druha kolem

1 000 000 Kč. Tyto dluhy vznikly půjčkami u nebankovních společností, kde druh i družka v minulosti

uzavřeli několik půjček ve výši 10 000 – 15 000 Kč, které však nesplácí (popsáno níže). Původ

vysokého dluhu je způsoben také neplacením pokut z Dopravního podniku Ostrava.

Specifikem olašských rodiny jsou veliké oslavy, které jsou velmi nákladné a pro rodinu znamenají

významný zásah do finančního rozpočtu. Je však povinností olašských Romů pohostit příslušníky

široké rodiny. Rodina popisuje vlastí zkušenost, kdy pořádali takovouto oslavu i s vědomím, že nemají

dostatek peněz na její uspořádání, proto si vzala půjčku u nebankovní společnosti ve výši 15 000 Kč.

O vánocích si rovněž rodina půjčila od příbuzných přibližně 7 000 Kč a ze svých prostředků utratila

přibližně dalších 25 000 Kč za potraviny, alkohol a dárky. Druh také popisuje situaci, kdy s družkou

prohráli na hracích automatech 30 000 Kč a nezbyly jim peníze na živobytí. Proto si půjčili od rodiny

20 000 Kč, které postupně spláceli několik měsíců. Tyto nárazové události jsou častým důvodem, proč

se rodina opakovaně zadlužuje.


110



V minulosti si členové této rodiny půjčovali peníze formou lichvy u osob, které v okolí půjčky bez

smlouvy poskytovaly. Peníze si půjčovali v mládí, kdy ještě neměli děti, a to kvůli útratě

na diskotékách nebo za účelem jiné zábavy. Několikrát si také půjčili pro své rodiče na potraviny.

Půjčky se pohybovaly v přibližných částkách kolem 1 000 Kč, s tím, že museli lichváři vrátit 1 500 Kč

ve sjednané lhůtě. Většinou lichvář věděl, kdy berou sociální dávky, a v tu dobu také požadoval

„intereš“ nazpět. Přes obavy o své bezpečí nikdy rodina nezažila násilí a podobné praktiky,

jelikož vždy vše včas vrátili. Motivace vrátit včas lichváři peníze pramenila také ze strachu z ostudy.

Olašská rodina totiž nemůže žit v ostudě, protože by z toho byl takzvaný soud "krivi". Nyní už si od

lichvářů pár nepůjčuje asi 2 roky a v případě nouze se obrací na nejbližší rodinu.


Druh má půjčku u nebankovní společnosti Profikredit ve výší 35 000 Kč, kde úroková sazba činí 75 %.

Měsíčně splácí 2 500 Kč formou trvalého příkazu z bankovního účtu. Tuto půjčku bude splácet 4 roky.

Půjčku si vzal, protože chtěl vyplatit dluh na nájemném a také dluh u společnosti poskytující plyn.

Půjčkou tyto pohledávky pokryl v plné výši. Dále si druh několikrát půjčoval od společnosti Provident.

Jednalo se o dvě půjčky vy výši 10 000 Kč. Půjčku u společnosti Profikredit splácí řádně, ostatní půjčky

však už dlouho nesplácí. Značnou část milionových dluhů rodiny tvoří penále nezaplacených pokut

z Dopravního podniku Ostrava. Rodina sama neví, kolik takovýchto pokut nebylo zaplaceno. Nikdy si

nebyli žádat o splátkový kalendář a nijak situaci neřešili. Situaci se vyhýbali až do doby, kdy je

kontaktoval exekutor. Muž má exekuci na plat, z kterého mu je strháváno 2 000 Kč měsíčně. Muž je

za toto řešení rád, protože mu dluh aspoň po malých částech klesá, i přesto, že si je vědom, že své

dluhy takto nikdy nesplatí celé.

Družka má další dluhy rovněž u společnosti Provident, kde si brala úvěry ve výší 10 000 a 15 000 Kč.

Žena zmiňuje, že si několikrát vzala i další půjčky. Splátky dluhu žena stejně jako její druh neplatí.

Žena byla jednou trestaná za podvodné jednání, kdy si chtěla vzít půjčku na falešnou pracovní

smlouvu. Za toto podvodné jednání byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na 3 roky.

Říká, že se tím ponaučila a žádnou jinou půjčku od té doby neměla.



V rodině žijí 3 členové – manželé (muž 52 let, žena 50 let), dcera (19 let). Rodina má další samostatně

žijící dceru (26 let). Rodina žije na ubytovně, která je převážně romská, kam se přistěhovala z jedné

z ostravských sociálně vyloučených lokalit. Rodina sdílí dvoupokojovou buňku se společným sociálním

zařízením na patře. Výměra buňky je 30 m2. Všichni členové domácnosti jsou nezaměstnaní.


Rodina pobírá příspěvek na bydlení v celkové výši 13 000 Kč. Podpora v nezaměstnanosti pro všechny

tři členy domácnosti je vyplácena ve výši 10 400 Kč. K těmto legálním příjmům přispívá do rodinného

rozpočtu otec rodiny příjmem z ilegálních brigád, kde si vydělá přibližně 20 000 Kč měsíčně.

Nájem za obytnou buňku činí 13 500 Kč měsíčně, ve kterém jsou zahrnuty poplatky za energie, vodné

a stočné. Za potraviny rodiny utratí přibližně 4 000 Kč a za hygienické potřeby a kosmetiku 1 500 Kč

měsíčně.


111

Další blíže nespecifikovatelné částky rodina utratí za cigarety a alkohol. Významným faktorem

ovlivňujícím rozpočet rodiny je závislost na výherních automatech, na kterých rodina dle vlastního

odhadu měsíčně prohraje mezi 20 a 30 tisíci Kč, které tvoří více než polovinu příjmu rodiny.

Příjmy rodiny





celkem 43 400 Kč

Výdaje rodiny

druh výdaje výše výdaje ze 43 400 Kč

nájemné na ubytovně (3 soby) 13 500 Kč 31 %


hygienické potřeby 1 500 Kč 4 %

celkem 19 000 Kč 44 %


43 400 Kč 19 000 Kč 24 400 Kč



203 Kč


I přes poměrně vysoké finanční prostředky, které má rodina k dispozici, byla nucena požádat

o spotřebitelský úvěr u nebankovní instituce. Byla sjednána půjčka u společnosti Provident ve výši

25 000 Kč se splátkou cca 2 000 Kč. Dále tato rodina získala spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč

s měsíční splátkou 3 000 Kč u společnosti Cetelem. Sjednání úvěru bylo dle vyprávění rodiny velmi

jednoduché. „Pracovnici Cetelemu nevadilo, že nejsme nikde zaměstnaní a že máme exekuce“. Takto

nabytý finanční obnos rodina z velké části darovala dceři, které se narodil potomek. Zbytek částky

putoval na financování Vánoc. Další dluhy rodiny vznikly neplacením pokut za černé jízdy

z dopravního podniku. Zde činí celkový dluh rodiny za několik pokut 80 000 Kč.



Rodina si po čerpání spotřebitelských úvěrů půjčila od místního lichváře, a to na koupi jízdenek

do Anglie, kde rodina měla v plánu žít, z čehož však nakonec sešlo. Tato lichvářská půjčka byla

poměrně umírněná, neboť lichvář požadoval navrácení pouze 15 000 Kč. Tuto částku rodina splatila

z ilegálního příjmu otce rodiny do měsíce. S dalšími půjčkami bez smlouvy rodina nemá zkušenosti

a vypráví pouze o běžnosti těchto praktik z dob života v sociálně vyloučené lokalitě.


Půjčky u nebankovních společností rodina nesplácí, respektive uhradila splátku vždy jen jednou.

V případě půjčky u společnosti Provident byla pohledávka odprodána exekutorovi, což zvedlo

celkovou hodnotu pohledávky na 55 000 Kč. S exekutory byla v tomto případě sjednána splátka

ve výši 500 Kč měsíčně, která však rodinou byla uhrazena jen třikrát. Nyní se rodina komunikaci

s exekutorem vyhýbá. Půjčka u společnosti Cetelem rovněž nebyla splácena a byla dále odprodána


112

exekutorovi. O stavu a výši současné pohledávky rodina nemá ponětí, neboť se rovněž komunikaci

s exekutory vyhýbá. Dluhy u dopravního podniku rodina stejně jako v obou předchozích uváděných

případech nesplácí a lze očekávat řadu dalších exekucí, kterými je tato rodina zatížena.



V domácnosti žije 5 členů – druh a družka (muž 23 let, žena 20 let), 3 děti (věk do 3 let). Rodina žije

v sociálně vyloučené lokalitě v bytě velikosti 2+1, v domě, který vlastní soukromá společnost. Muž je

vyučený truhlář, v životě však nepracoval, stejně jako jeho partnerka, která má ukončeno základní

vzdělání.


Domácnost pobírá příspěvek na bydlení 5 500 Kč. Podporu v nezaměstnanosti muž nepobírá a žena je

na mateřské dovolené, za kterou pobírá příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně. Muž si vydělá sběrem

šrotu a příležitostnými ilegálními brigádami na stavbách a výkopových pracích měsíčně přibližně

20 000 Kč.

Rodina platí nájem 6 000 Kč měsíčně a dalších 1 300 Kč za energie. Rodina se potýká s problémy

s doplatky na energiích, které přesahují 5 000 Kč. Prioritou rodiny je vždy zaplacení nájmu a energií,

protože si je vědoma rizika ztráty bydlení, což by byla situace z důvodu výchovy malých dětí

nepředstavitelná. Domácnost vynaloží na potraviny a hygienické potřeby přibližně 8 000 Kč měsíčně.

Kojenecká strava a pleny vyjde na 4 000 Kč měsíčně. Další náklady na oblečení se pohybují ve výši asi

1 000 Kč měsíčně.

Příjmy rodiny



příspěvek v mateřství 9 000 Kč 26 %

ilegální práce, sběr šrotu 20 000 Kč 58 %

celkem 34 500 Kč

Výdaje rodiny


nájem 6 000 Kč 17 %


hygienické potřeby a potraviny 8 000 Kč 23 %

pleny, kojenecká strava 4 000 Kč 12 %

oblečení 1 000 Kč 3 %

splátka úvěru 1 440 Kč 4 %

celkem 21 740 Kč 63 %


34 500 Kč 21 740 Kč 12 760 Kč



85 Kč


113

Domácnost přes své poměrně vysoké příjmy není schopna šetřit například na pokrytí neočekávaných

výdajů. Žena sama uvádí, že utrácejí peníze za věci, které nepotřebují, například elektroniku, nářadí

pro muže, značkové oblečení, apod. Žena je také silná kuřačka, za cigarety utratí tisícové částky.


Rodina si celkem čtyřikrát půjčila u společnosti Provident, vždy částku ve výši asi 8 000 Kč. Půjčené

částky putovaly na nečekané výdaje rodiny spojené s narozením potomků a také na dárky pro děti.

Další dluh vznikl u Dopravního podniku Ostrava ve výši 50 000 Kč v případě muže a 90 000 Kč

v případě ženy.



Rodina si opakovaně půjčuje od příslušníků rodiny, kteří však vzhledem ke své zámožnosti půjčky

poskytují bezúročně. Jedná se o částky v řádu jednotek tisíců korun. V případě, že by neměli tuto

možnost, uvažovala by rodina o půjčce od lichváře.


Tři dluhy ze čtyř za spotřebitelské úvěry rodina řádně splatila a v současnosti zbývá splatit poslední

dluh ve výši 7 000 Kč, kde splátka činí 360 Kč týdně. S touto splátkou rodina nemá problém a také ji

míní řádně platit.

Na splácení dluhů u dopravního podniku v celkové výši 140 000 Kč má rodina sjednány splátkové

kalendáře, v obou případech ve výši měsíční splátky 300 Kč. Tuto částku ovšem rodina pravidelně

neplatí, údajně ji platila jen v prvních třech měsících. Rodina přestala splácet z důvodu vlastní

neochoty a domnění nevymahatelnosti dopravním podnikem a exekutory.

8.3 Shrnutí case study – Ostrava Výše popsané domácnosti se v některých případech staly oběťmi lichvářských praktik. Je však nutné

dodat, že všechny půjčky, které jim lichváři poskytli, byly splaceny a pro domácnosti tak neměly

fatální dopad. To však nelze říci o spotřebitelských úvěrech, kterými je zatíženo několik

z popisovaných domácností. Spotřebitelské úvěry byly domácnostmi uzavírány i opakovaně.

Kumulace a výše dluhů pak způsobila neschopnost tyto závazky plnit, což se v konečném důsledku

projevuje aktuálním sociálním vyloučením. Dalším fenoménem, který má za následek sociální

vyloučení, jsou vysoké dluhy vzniklé neplacením pokut dopravnímu podniku. Některé rodiny samy

nemají povědomí o celkové výši svých dluhů a v některých případech ani o existenci některých z nich.

Vzhledem k časté neochotě dluhy splácet se předpokládá, že tyto rodiny budou čelit také dalším

exekucím.

Dle výzkumu má lichva bez smlouvy hluboké kořeny v romských velkorodinách, které v ostravských

SVL působí řadu let. V minulosti se jednalo o přibližně dvě desítky lichvářů, kteří v minulosti v Ostravě

půjčovali na tzv. intereš. Míra jejich aktuální aktivity není nikomu známa, nicméně ví se, že lichvářství

v tradičním slova smyslu stále v Ostravě probíhá. V dnešní době se lichvářská činnost dle místních

obyvatel týká přibližně 8 rodin lichvářů. Projevují se zde lichvářské praktiky prostřednictvím ilegálního

zaměstnávání a vykořisťování sociálně vyloučeného obyvatelstva. Skupiny dělníků jsou najímány na

výkopové a stavební práce, které jsou vykonávány v návaznosti na podnikatelské aktivity některých

majitelů ubytoven a jejich blízkého okolí. Klasická hotovostní lichva je dle expertů v dnešní době

častým jevem na místních ubytovnách, kde půjčky poskytují také samotní poskytovatelé ubytování.


114

Na Ostravsku se objevuje také lichva formou prostituce spojená s bytovou tísní žen, které sexuální

služby poskytují.

Mimo běžné jevy spojené se sociálním vyloučením, jako je zadlužování z důvodu závislosti

na drogách, alkoholu a gamblerství, jsou v Ostravě časté také zástavy cenností v zastavárnách,

obvykle se jedná o téměř nepoužitou, či zcela novou elektroniku. Lze zde tedy očekávat i manipulace

se spotřebitelskými úvěry.


115

9 CASE STUDY – KLADNO



Statutární město Kladno je město ve středních Čechách. Jedná se o největší město Středočeského

kraje. Kladno se rozkládá na území 3 696 ha. Kladno se člení na 6 částí, a to: Kladno, Rozdělov,

Kročehlavy, Dubí, Vrapice, Švermov30.

Podle vývojového trendu v období od roku 1971 až po rok 2015 žilo v Kladně nejvíce lidí v roce 1990,

a to 73 326 obyvatel31. Nejnižší stav obyvatel byl za sledované období v roce 1971, kdy v Kladně žilo

pouze 57 467 obyvatel. Následoval velký nárůst počtu obyvatel v důsledku vzniku řady průmyslových

podniků a rozmachu hutnictví. Od roku 1990 následoval postupný, ne však velký pokles obyvatel

města vlivem ústupu průmyslové výroby. Počet obyvatel k 1. 1. 2015 byl 68 552, z toho se jednalo

o 33 078 mužů a 35 474 žen32.


Národnostní složení v Kladně je převážně české (47 719 obyvatel)33. Hojně je zastoupena národnost

ukrajinská, ruská a vietnamská. V roce 2014 bylo v Kladně celkem 4 186 nezaměstnaných34. Jedná se

tedy o podíl nezaměstnanosti 9,18 %. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji byla v roce 2014 5,1 %,

což je v rámci celé republiky podprůměrná hodnota nezaměstnanosti. Obecný podíl nezaměstnanosti

v rámci celé České republiky byl v roce 2014 6,1 %35.

Sociálně vyloučené obyvatelstvo v Kladně je tvořeno jak členy majoritní společnosti, tak romským

obyvatelstvem, které však na ubytovnách tvoří většinu. Romové v Kladně většinově pocházejí

z východního Slovenska, odkud migrovali za pracovními příležitostmi spojenými s rozmachem

průmyslové výroby v 50. letech 20. století. Původně byli zaměstnáváni jako pomocní dělníci na

stavbách, v 60. letech však získávali zaměstnání také v hutích. Romové přicházeli nejen za vidinou

výdělku, ale také za lepšími podmínkami k bydlení. Romové často po svém příchodu do Kladna bydleli

na zaměstnaneckých ubytovnách, kde měli k dispozici jediný pokoj, a někteří také v dřevěných

boudách, které byly pro důstojný život nevyhovující. Postupně se řadě z nich dařilo získávat bydlení

v bytech, které však nebyly vybaveny koupelnami ani teplou tekoucí vodou. Životní standard

romského obyvatelstva v tehdejší době však nevyžadoval lepší podmínky a byli tedy vděčni

i za takovouto formu bydlení.

Po roce 1989 se mnoho romských rodin stěhovalo do bytů na sídlištích, kde měli problém v soužití

s majoritní skupinou obyvatelstva, který byl podpořen také faktem, že po rozdělení Československa

docházelo k diskriminaci Slováků nejen v mezilidských vztazích, ale dle výpovědí místních obyvatel

také v zaměstnání, o které tito lidé přišli. Důsledkem byla neschopnost platit nájem, následná bytová

nouze a sociální vyloučení těchto osob. Některé rodiny se rozhodly emigrovat, nejčastěji do Kanady,

Anglie, Belgie a Holandska. Řada z nich se však po čase vrátila zpět do Kladna, kde však opět museli

30 Členění území – https://www.mestokladno.cz/zakladni-informace-o-kladne 31 Vývoj počtu obyvatel – Běžná evidence obyvatel (1971 – 2014) 32 Počet obyvatel – ČSÚ (1. 1. 2015) 33 Národnostní složení – SLDB (26. 3. 2011) 34 Nezaměstnanost – MPSV (2009 – 2014) 35 Obecná míra nezaměstnanosti – Český statistický úřad – veřejná databáze


116

řešit svou bytovou nouzi a sociální problémy. Město nemohlo některým rodinám poskytnout bydlení,

jelikož ne všichni žadatelé o byt měli české občanství. Důsledkem bylo mimo jiné sestěhování rodin

do přeplněných bytů mezi příbuznými. Město Kladno řešilo tento problém koupí bývalé ubytovny pro

dělnice kladenského masokombinátu, kde bylo zřízeno bydlení pro tyto rodiny, které byly téměř

výhradně romské. Vznikla tak sociálně vyloučená lokalita zvaná „masokombinát“, která však musela

být časem pro nevyhovující stav budovy zdemolována a místní obyvatelstvo bylo nuceno přestěhovat

se na ubytovny, které se nacházejí na celém území města Kladna.


Kladno podobně jako Ostrava trpí úpadkem průmyslové výroby, který měl v posledních dvou

desetiletích negativní vliv na vývoj sociální situace mnoha místních obyvatel, což se projevilo mimo

jiné vznikem sociálně vyloučených lokalit. Značná část místního obyvatelstva byla zaměstnána ve

zdejších již uzavřených hutích. Po ztrátě zaměstnání, které postihlo mnoho zdejších obyvatel, zde

začaly vznikat také problémy s udržením bydlení, lidé byli ze svých bytů vystěhováváni a vznikla

nutnost zajištění ubytování pro jednotlivce i početné rodiny. V Kladně tak postupně vznikla řada

ubytoven a dnes je pro Kladno charakteristické, že se v tomto městě sociálně vyloučené obyvatelstvo

vyskytuje mimo individuální případy takřka výhradně právě na ubytovnách. Zde je možné setkat se

s běžnými problémy obyvatel ubytoven, tedy s vysokou nezaměstnaností, závislostí na sociálních

dávkách a ilegální prací. Životní podmínky na jednotlivých ubytovnách se liší, nicméně lze

konstatovat, že v řadě z nich jsou velmi podprůměrné a při srovnání poskytovaného komfortu

s cenami nájmu jsou výše nájmu neúměrně vysoké. Běžně se nájemné na ubytovnách v Kladně

pohybuje v rozmezí od 4 500,- až 5 200,- Kč za lůžko/měsíc. Např. pro pětičlennou rodinu to tedy

znamená náklady na bydlení přibližně 25 000 Kč měsíčně.

Místní aktéři hovoří o rozšířené drogové problematice. Dle místních aktérů je situace problematická

také z důvodu blízkosti Hlavního města Prahy, odkud do Kladna migrují noví klienti ubytoven.

V místních kruzích se o Kladně hovoří jako o „ubytovně Prahy“. Mimo ubytovny se v Kladně vyskytují

jednotlivé domy obývané sociálně vyloučenými obyvateli. Pro tyto domy je typický velmi špatný

technický stav, který je jednou z příčin snížených životních podmínek, ve kterých se jeho obyvatelé

nacházejí. Tyto domy jsou situovány na periferii města a jsou tedy prostorově segregovány.

Ubytovny obývané vysokým počtem sociálně slabých osob jsou Americká – Kročehlavy, Plynárenská –

Kročehlavy, Na terase – Kročehlavy, Vorlíček – Rozdělov, Blažek – Švermov, Blažek – Dubí a ubytovna

Na kopečku – Dříň.

Jediným objektem, který částečně jeví známky sociálně vyloučené lokality, je dům Na vysokém 989

v Dubí. Jedná se o jednopodlažní budovu obývanou výhradně romským obyvatelstvem. Žije zde ve 14

obytných místnostech 14 rodin. Místnosti jsou obývány jednotlivci, páry, ale také početnými

rodinami. Počet osob obývajících tento objekt se odhaduje na 50 až 60. Budova je velmi špatném

technickém stavu a majitel nezajišťuje řádné opravy a údržbu domu. Zdejší obyvatelé topí

v místnostech dřevem v kamnech a sdílejí společné sociální zařízení na chodbě domu. Prostorové

odloučení lokality a špatná dopravní dostupnost jsou jedním z problémů obyvatel této lokality a jsou

také jedním z důvodů, proč zdejší děti vynechávají školní docházku. Majitel objektu dle místních

obyvatel pronajímá obytné pokoje za 7 500,- na osobu/měsíc, což je vzhledem k cenám nájmu na

ubytovnách a životním podmínkám neúměrně vysoká částka.


117

9.2 Finanční strategie vybraných domácností žijících v SVL V rámci case study Kladno bylo za účelem zpracování této kapitoly realizováno 5 hloubkových

rozhovorů. Všech pět hloubkových rozhovorů probíhalo na ubytovnách, které jsou domovem

dotazovaných domácností. První návštěvy za přítomnosti kmenového výzkumníka i místního

průvodce probíhaly bez předchozí domluvy. Ve dvou případech musela být průvodcem vytipovaná

domácnost navštívena opakovaně, a to z důvodu nepřítomnosti v době první návštěvy. Další

opakované návštěvy místního průvodce byly daným domácnostem dopředu avizovány.

9.2.1 DOMÁCNOST – K1


V domácnosti žijí 4 členové – Paní J. s manželem (42 let) a 2 dětmi, 1 dítě žije samostatně. Paní J. žije

na ubytovně, kde společně se svou rodinou skončila z důvodu ztráty rodinného domu. Rodina byla

nucena odstěhovat se do ubytovny „Masokombinát“, kde rodina měla v bytě 3 + 1 dostatečný

komfort a důstojné podmínky. Po čase se do této ubytovny nastěhovaly další rodiny a dům vlivem

vandalství čím dál více chátral, až se situace stala natolik neúnosnou, že se rodina paní J. rozhodla

z „Masokombinátu“ přestěhovat na jinou ubytovnu. Poté se rodina přestěhovala do podnájmu

a v současnosti pětičlenná rodina s dvěma téměř dospělými dětmi žije opět na ubytovně v jediném

pokoji.


Rodina pobírá blíže nespecifikované sociální dávky ve výši 11 500 Kč a doplatek na bydlení ve výši

5 500 Kč měsíčně. Dalším příjmem je přibližně 12 000 Kč měsíčně, které si manžel a mladší syn paní J.

vydělají příležitostnou prací načerno. Starší syn paní J. se živí sběrem železa, což mu dle paní J.

zajišťuje příjem přibližně 1 000 Kč denně. Do rodinného rozpočtu však nepřispívá, neboť s rodinou

nežije.

Měsíční náklady na ubytovnu jsou 4 800 Kč za lůžko. Rodina není schopna specifikovat částky, které

měsíčně vynaloží na ostatní potřeby, na které souhrnně zbývá asi 9 800 Kč.

Hospodaření s penězi má u této rodiny na starosti manžel paní J. Rodina si netváří žádný finanční

rozpočet, což je dáno mimo jiné tím, že kromě sociálních dávek nemá k dispozici ustálený příjem

a každý měsíc má tedy k dispozici rozdílné množství financí. Rodina peníze utrácí za potraviny,

hygienu a oblečení. Hospodařit se rodina naučila díky radám terénního sociálního pracovníka.

Nakupují trvanlivé potraviny vždy jednou v měsíci po přijetí sociálních dávek a následně dokupují

další potraviny dle potřeby. Mají tedy lepší přehled o financích, které jim zbývají do konce měsíce,

a daří se jim s penězi vždy vycházet.

Příjmy rodiny


sociální dávky (blíže nespecifikováno) 11 500 Kč 51 %

doplatek na bydlení 5 500 Kč 22 %


celkem 29 000 Kč

Výdaje rodiny


nájemné na ubytovně (4 osoby) 19 200 Kč 66 %


118


29 000 Kč 19 200 Kč 9 800 Kč



82 Kč


Jedinými dluhy rodiny paní J. byl nedoplatek vodného a stočného a na energiích, kvůli kterému

narůstalo penále za neplacení požadovaných splátek, které se vyšplhalo do výše přibližně několika

desítek tisíc korun. Další dluh byl způsoben lichvářskou půjčkou bez smlouvy ve výši 18 000 Kč.



Původně rodina vlastnila rodinný dům, o který však přišla z důvodu vysokého zadlužení, které vzniklo

neplacením vodného a stočného a energií. Dluh na penále postupně narůstal, rodina nebyla ze svých

příjmů schopna jej splácet a jako řešení své tíživé situace manželé volili půjčku od lichváře ve výši

18 000 Kč, přičemž měli lichváři vrátit dvojnásobek této částky. Měsíční splátka byla sjednána ve výši

6 000 Kč.

Lichvářská půjčka pokryla celý dluh na vodném a stočném a energiích, nicméně splacení dluhu

lichváři se stalo nereálným, a to z toho důvodu, že manžel paní J. propadl gamblingu a alkoholu, kde

také končila podstatná část jeho příjmů. Paní J. nikdy nepracovala a její příjmy ze sociálních dávek na

živobytí pro celou rodinu a pokrytí splátek lichváři nestačily. Manžela paní J. po čase zaměstnavatel

propustil ze zaměstnání a rodina byla nucena pod tlakem lichváře, který vyžadoval splacení dluhu,

dům prodat.


Jelikož rodina v současné době není zatížena žádnými dluhy ani exekucemi, je cílem manžela paní J.

a jejich potomků získat legální zaměstnání a požádat u města o obecní byt a zvýšit tak svůj životní

standard.



V domácnosti žijí 3 členové – Paní K. (46 let), svobodná, s druhem. Paní K. má 3 děti, 2 z nich s ní

nežijí. Paní K. s druhem žijí na ubytovně ve společném pokoji.


Domácnost má kromě legálního příjmu z blíže nespecifikovaných sociálních dávek ve výši 12 600 Kč

a doplatku na bydlení 5 500 Kč také příjem dalších 4 500 – 9 000 Kč, které si druh paní K. vydělá jako

přidavač na stavbě, kde je zaměstnán ilegálně.

Domácnost hospodaří s těmito penězi bez výraznějšího rozmyslu. Paní K. chodí nakupovat nárazově

při aktuální potřebě potravin či oblečení, nikoliv plánovaně. Utrácí za potraviny, hygienu, kosmetiku,

cigarety a pivo.

Přestože má domácnost příjem ve výši 22 600 Kč až 27 100 Kč měsíčně, není schopna s touto sumou

vyžít. „Jak říkám, my neumíme hospodařit. Prostě si koupíme, na co máme chuť a co zrovna chceme.

A když máme dost, tak utrácíme a je nám jedno, že pak na konci měsíce budeme mít málo.“


119

Příjmy rodiny




ilegální práce (měsíční průměr) 6 750 Kč 27 %

celkem 24 850 Kč

Výdaje rodiny



doplňkové služby na ubytovně 400 Kč 2 %

celkem 10 000 Kč 41 %


24 850 Kč 10 000 Kč 14 850 Kč



165 Kč

Druh paní K. podle jejího vyprávění usiluje o získání zaměstnání, ale bývá vždy odmítnut,

a to z rasových důvodů. Dalším faktorem, který je však zásadní, je fakt, že si je rodina dobře vědoma

toho, že pracovat legálně se mu nevyplatí, neboť by si u soukromých firem vydělal přibližně 10 000

Kč, což by znamenalo nižší příjem, než ze sociálních dávek.



Rodina paní K. vlastnila rodinný domek, o který přišla z důvodu finančních problémů rodičů paní K.,

které dům patřil. Matka i otec paní K. propadli gamblingu, což vyústilo k půjčkám od lichváře v Kladně

známého jako Sandokan. Otec paní K. byl zaměstnán jako dělník, ale veškeré peníze prohrával

na hracích automatech. Po čase o práci také přišel. Finanční tíseň rodiny byla tak veliká, že si půjčili

od dalších dvou místních lichvářů, kterým dohromady dlužili částku 60 000 Kč. Rodina postupně

lichvářům vracela takzvaný „intereš“. Jednotlivé splátky se pohybovaly v řádech jednotek tisíců

korun. Celkový obnos, který byl lichvářům přeplacen nad rámec 60 000 Kč, není rodině znám, hovoří

však o odhadu 100 000 Kč navíc. Dluh se rodině podařilo srovnat až po nuceném prodeji domu. Poté

se rodina přestěhovala na ubytovnu, kde žije dodnes.


Rodina paní K. je příkladem úspěšného splacení lichvářské půjčky bez nutnosti přeplacení přehnaných

částek na úrocích. Od lichváře z romské komunity si rodina půjčila z důvodu uspořádání pohřbu

rodinného příslušníka částku 10 000 Kč. Situace, kterou se rodině podařilo částku velmi rychle splatit

je velmi neobvyklá. Druh paní K. koupil stírací výherní los a vyhrál 25 000 Kč, z čehož 20 000 Kč dal

lichváři jako „intereš“, čímž byl dluh splacen.



V domácnosti žijí 2 členové – Paní S. (52 let) s manželem. Paní S. má 5 dětí žijících samostatně.

Původně rodina bydlela v bytě na sídlišti, odkud musela odejít do domu v ulici Průmyslová, ve kterém

žili jen Romové. Rodina byla zadlužená a nezbývalo jí nic jiného, než přijmout nabídku města na toto


120

bydlení. Dům byl během krátké doby zdevastován a rodina se i s dětmi přestěhovala na ubytovnu

Masokombinát. V současnosti paní S. žije s manželem již 7 let na ubytovně.


V současnosti pár žije jen ze sociálních dávek, které pobírá ve výši 6 900 Kč. Manžel paní S.

si přivydělává přibližně 9 000 Kč měsíčně příležitostnými brigádami, kde je zaměstnáván ilegálně.

V domácnosti s penězi hospodaří paní S., která si nevede žádný rozpočet, ani neplánuje výdaje

na delší období dopředu. Za nájem lůžka na ubytovně platí manželé měsíčně 4 800 Kč za osobu.

Rovněž platí na ubytovně za půjčení žehličky a podobné doplňkové služby, které ubytovna poskytuje

měsíčně dohromady asi za 400 Kč. Zbylé finance manželé vynakládají za oblečení, potraviny, hygienu

a alkohol v malém množství. Paní S. zmiňuje, že díky příjmu manžela z brigád se jim daří přibližně

1 000 Kč měsíčně ušetřit pro vnoučata, která žijí s potomky paní S. na jiných ubytovnách v Kladně.

Příjmy rodiny




celkem 15 900 Kč

Výdaje rodiny



doplňkové služby na ubytovně 400 Kč 2,5 %

spoření pro zbylé členy rodiny 1 000 Kč 6 %

celkem 11 000 Kč 68,5 %


15 900 Kč 11 000 Kč 4 900 Kč



82 Kč


Rodina si prošla za svůj život několika obdobími, ve kterých dlužila částky v řádech tisíců korun.

V jediném případě se jednalo o vyšší částku, a to 20 000 Kč. Dluhy vždy rodina splatila díky příjmům

manžela z ilegální práce i předchozího legálního zaměstnání. V současnosti rodina žádné dluhy nemá.



Při stěhování z devastovaného domu z ulice Průmyslová zde rodina musela zanechat veškerý

nábytek, který byl ve velmi špatném stavu. Rodina si na koupi nového nábytku půjčila od místního

lichváře částku 20 000 Kč za smluvenou splátku ve výši 6 000 Kč. Rodina v té době měla stálý příjem,

a podařilo se jí v krátké době našetřit celou půjčenou částku. Paní S. tedy vrátila celý dluh lichváři, ale

ten s tím nebyl spokojen. Jeho záměrem bylo totiž pobírat smluvenou splátku 6 000 Kč po mnohem

delší dobu. Rodina se nenechala lichvářem vydírat a trvala na předání celé splátky, čímž si dle slov

paní S. k tomuto lichváři „zavřeli cestu“. Další půjčky ani spotřebitelské úvěry rodina nikdy

nepotřebovala.


121


Paní S. popisuje jako nejtěžší zlom dobu po rozpadu Československa, kdy Slováci do přidělení českého

občanství neměli nárok na sociální dávky. Rodina neměla téměř žádné příjmy, navíc v té době rodina

dlužila lichváři blíže nespecifikovanou částku, kterou nebyla schopna splácet. Jediným řešením, jak

překlenout tuto dobu bylo ilegální zaměstnání manžela paní S. na šrotišti, z jehož příjmu rodina

hradila veškeré náklady na živobytí a splácela dluh u lichváře. Jak dlouho dluh rodina splácela a jak

vysoká byla celková částka vrácená lichváři, si paní S. nepamatuje.



V domácnosti žijí 2 členové - Paní Ch. (57 let) s manželem. Mají 2 děti žijící samostatně. Rodina žila za

komunismu v městském bytě. Po revoluci manžela paní Ch. propustili ze zaměstnání na hutích

a rodina neměla dostatek financí na placení nájmu. Dům, ve kterém rodina bydlela, byl obýván jen

Romy a byl ve špatném technickém stavu. Více rodin v tomto domě město nechalo bydlet i přesto, že

rodiny neplatily nájmy. Rodina paní Ch. neplatila v tomto domě nájem po dobu 3 let, kde po celou

dobu vznikal dluh. Poté byla rodina vystěhována a šla bydlet do domu k jednomu z místních lichvářů.

Nyní rodina žije na ubytovně.


Rodina pobírá blíže nespecifikované sociální dávky ve výši 6 400 Kč. Rodina pobírá doplatek na

bydlení v celkové výši 5 500 Kč. Dalším příjmem rodiny je sběr železa manžela paní Ch., kterým si

vydělá přibližně 5 000 Kč měsíčně.

V domácnosti s financemi hospodaří paní Ch. Výdaje rodiny nejsou nijak specifické, jde o běžné

nákupy potravin a oblečení. Alkohol manželé pijí v malé míře. Rodina na ubytovně platí nájem ve výši

5 100 Kč na osobu. Významnou částí výdajů rodiny je splátka lichvářské půjčky ve výši 4 000 Kč

měsíčně. Paní Ch. se netají občasným vybíráním popelnic, ve kterých často nalézá věci, které by jinak

musela kupovat, nejčastěji oblečení a potraviny.

Příjmy rodiny




sběr železa 5 000 Kč 30 %

celkem 16 900 Kč

Výdaje rodiny



splátka dluhu lichváři 4 000 Kč 24 %

Celkem 14 200 Kč 84 %


16 900 Kč 14 200 Kč 2700 Kč



45 Kč


122



Jak již bylo výše uvedeno, rodina byla v minulosti vystěhována z městského bytu. Musela řešit svou

zadluženost, a tak šla bydlet k lichváři, který také ilegálně zaměstnal manžela paní Ch. na výkopové

práce. Rodina žila v jediném pokoji o rozměrech 3x3 metry, za který lichváři platila 7 000 Kč měsíčně.

Rodina platila tuto částku z výplaty manžela. Lichvář však manželovi paní Ch. mnohdy vyplácel nižší

částky s tím, že jde o předběžnou splátku nájmu. Lichvář z důvodu ztráty práce na výkopech asi po půl

roce propustil manžela paní Ch. a rodinu z důvodu neschopnosti platit nájem z pokoje vyhodil.

Rodina našla bydlení v domě vlastněném městem, kde žilo 42 romských rodin. Paní Ch. popisuje,

že sem běžně docházeli lichváři a rodinám půjčovali částky od tisíců po desetitisíce Kč. Romové

si půjčovali nejčastěji na dluhy vzniklé neplacením nájmů, nedoplatky za vodné a stočné a energie,

a to ze strachu ze ztráty bydlení.

Rodina paní Ch. dostala výpověď z bytu z důvodu neplacení nájmu a byla nucena přestěhovat se na

ubytovnu, kde však musela složit kauci ve výši jednoho nájmu pro dvě osoby, která činila 10 000 Kč.

Tuto částku si na 100% úrok paní Ch. půjčila od lichváře s tím, že může splácet 3 000 Kč měsíčně.

Tento „intereš“ rodina splácela z dávek hmotné nouze půl roku. Poté našel manžel zaměstnání

a rodina zaplatila dalších 20 000 Kč, čímž byl dluh splacen. Situace s lichvářskou půjčkou ve výši

10 000 Kč se u této rodiny poté opakovala ještě jednou, tuto částku na „intereš“ 4 000 Kč rodina

splácí dodnes, mimo jiné proto, že lichvář rodině vyhrožuje, že pokud splatí dluh najednou, už jim

nikdy žádnou půjčku neposkytne. Vzhledem k nestálé finanční situaci rodiny, z veliké míry závisející

na sběru železa a faktu, že rodina nedosáhne na půjčku u bankovních i nebankovních institucí, je pro

ně tato situace hrozbou.

Splácení dluhů a koloběh zadlužení, výše a struktura dluhu

Jediným dluhem, kterým je v současnosti rodina paní Ch. zatížena, vznikl lichvářskou půjčkou bez

smlouvy ve výši 10 000 Kč. Rodina již rok a půl splácí částku 4 000 Kč, zaplatila tak lichváři 72 000 Kč.

Smluvená částka 20 000 Kč tak již byla přeplacena o 52 000 Kč.



V domácnosti žije 1 člen – Pan R. (68 let), vdovec, důchodce, má 3 děti žijící samostatně. Pan R.

pracoval téměř celý život v Kladně na hutích a žil v bytě na ulici Váňová. Po revoluci se jeho rodina

přestěhovala do městského bytu na sídlišti, odkud se však brzy odstěhovala za rodinou do Rozdělova

do jiného bytu, kde rodina žila až smrti manželky. Pan R. po čase přišel o zaměstnání, nebyl schopen

platit nájem a byl z bytu vystěhován. V současnosti žije sám na ubytovně.


Pan R. pobírá starobní důchod ve výši 9 500 Kč a doplatek na bydlení ve výši 600 Kč. Nájemné za

lůžko na ubytovně stojí 4 800 Kč. 5 300 Kč panu R. zůstává na potraviny a jiné běžné životní potřeby.

Přibližně 1 500 Kč je pan R. schopen ušetřit pro své potomky a vnoučata, kteří jsou dle jeho výpovědi

zadluženi spotřebitelskými úvěry.


123

Příjmy rodiny


starobní důchod 9 500 Kč 94 %

doplatek na bydlení 600 Kč 6 %

celkem 10 100 Kč

Výdaje rodiny


nájemné na ubytovně 4 800 Kč 48 %


10 100 Kč 4 800 Kč 5 300 Kč


176 Kč



Pan R. se snažil v době, kdy přišel o bydlení, přivydělat ilegálně kopáčskými pracemi. Žil sám

a nedokázal s penězi hospodařit. Stal se závislým na automatech a alkoholu, což vedlo k prohlubování

finanční tísně, kterou pan R. řešil lichvářskou půjčkou bez smlouvy ve výši 20 000 Kč na „intereš“

6 000 Kč, který pan R. lichváři splácel půl roku. Celkově mu tedy zaplatil 36 000 Kč. Další splátky již

pan R. lichváři i přes výhružky násilím, které byl nucen snášet ze strany lichvářské rodiny, nevyplatil

a sám lichváři pohrozil trestním oznámením.

Pan R. se také pokoušel zřídit si spotřebitelský úvěr u nebankovní instituce, kde by však musel doložit

stálý příjem, který měl jen ze sociálních dávek, a žádosti o půjčku nebylo vyhověno.

9.3 Shrnutí case study – Kladno Místní lichvářské klany, kterých dnes v Kladně působí 4 až 5, tvoří podobně jako v případě Ostravy

přibližně polovinu lichvářů, kteří zde působili v minulosti. Lichvářské autority svůj způsob obživy

předávají dalším generacím a v rodině si vždy vybírají následovníky, kteří budou schopni v této

činnosti pokračovat. V Kladně jsou ve vztahu k lichvářství často skloňovány lichvářské rodiny bratří

„Kotlíků“ a „Sandokana“. Lichváři si navzájem nekonkurují, neboť mají přirozeně určena svá teritoria

a navzájem si nedovolí nepsaná pravidla porušovat. Teritorii se rozumí vybrané ubytovny, části

města, ale také rodiny, které jsou s daným lichvářským klanem již léta propojeny.

Aktuálně se v Kladně rozmáhá skupování rodinných domů v některých částech města, kde lichváři za

vysoké částky ubytovávají sociálně vyloučené rodiny a různými praktikami čerpají pro své potřeby

téměř veškeré jejich příjmy jak ze sociálních dávek, tak z ilegální práce, na kterou je činnost lichvářů

rovněž navázána. Vzniká tak závislost na lichváři jak po stránce bydlení, tak práce. Tato situace je dle

místních aktérů alarmující nejen z pohledu dopadu na takto vykořisťované osoby, ale také na

potenciální vznik a rozšiřování nových SVL.

Problémy v kladenských ubytovnách se neliší od problémů v SVL v jiných městech výzkumu. Ve velké

míře se jedná o práci načerno, drogové závislosti, drobné krádeže, apod. Okolní obyvatelstvo si na

obyvatele ubytoven stěžuje kvůli hluku a nepořádku, který vytvářejí ve svém okolí. Výraznější

problémy jsou ojedinělým jevem.

Zdroje příjmů sociálně vyloučených obyvatel Kladna se nikterak neliší od sociálně vyloučeného

obyvatelstva v jiných městech výzkumu. Zásadním zdrojem příjmu jsou dávky státní sociální podpory.


124

Pro některé osoby a domácnosti se jedná o 100 % všech příjmů. U osob a domácností, jejichž členové

pracují načerno, nejsou výjimkou ani takové případy, že si dotyční vydělají až 50 % svých příjmů

ilegální prací. V mnoha případech jsou oba zmíněné způsoby obživy kombinovány. Častým zdrojem

finančních prostředků jsou také drobné krádeže a sběr kovů. Osoby, které pracují legálně, jsou

v sociálně vyloučených lokalitách, respektive na ubytovnách, zastoupeny výjimečně.

Z hloubkových rozhovorů s jednotlivými domácnostmi a náhodných rozhovorů v lokalitě výzkumu

vyplývá, že mimo běžné potřeby rodiny vydávají finance na komodity, jako je alkohol, cigarety,

elektronika, paušální smlouvy s mobilními operátory, dovolené a ve velké míře dle sociálních

pracovníků také drogy, které jsou zejména na ubytovnách významným problémem.


125

10 CASE STUDY - ÚSTÍ NAD LABEM



Krajské město Ústí nad Labem leží v severozápadních Čechách nedaleko hranic s Německem.

V regionu plní úlohu administrativního a správního střediska. Jedná se o sedmé největší město

v České republice. Město se rozkládá na území 9 396 ha. Ústí nad Labem se skládá ze 4 městských

částí36. Konkrétně se jedná o části: Ústí nad Labem – Severní Terasa, Ústí nad Labem – Neštěmice,

Ústí nad Labem – Střekov, Ústí nad Labem – město.


Počet obyvatel k 1. 1. 2015 byl 93 409, z toho se jednalo o 45 239 mužů a 48 170 žen37. Podle

vývojového trendu v Ústí nad Labem v období od roku 1971 až po rok 2015 žilo nejvíce lidí v roce

1990, a to 106 463 obyvatel38. Nejnižší stav obyvatel je v roce 1971, kdy zde žilo pouze 72 400

obyvatel. Následoval velký nárůst počtu obyvatel až do roku 1990, od kdy je patrný postupný, ne však

rapidní pokles obyvatel města.

Mezi městy ČR se Ústí nad Labem dlouhodobě řadí po boku pěti měst s nejvyšší procentní mírou

nezaměstnanosti. V roce 2014 bylo v Ústí nad Labem celkem 8 123 nezaměstnaných. Jedná se tedy

o podíl nezaměstnaných 13,2 %. Podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji byl v roce 2014 8,5 %, což

byla v rámci celé republiky druhá největší nezaměstnanost39. Obecný podíl nezaměstnaných v rámci

celé České republiky byla v roce 2014 6,1 %40.

Národnostní složení v Ústí nad Labem je převážně české (64 273 obyvatel)41. Hojně je zastoupena

národnost slovenská, ukrajinská a vietnamská.

Struktura obyvatelstva sociálně vyloučených lokalit města Ústí nad Labem je etnicky různorodá.

V níže popisovaných lokalitách žijí příslušníci jak majoritní, tak romské komunity v různých poměrech

zastoupení, viz text níže. Romové se do Ústí nad Labem začali stěhovat po druhé světové válce,

přičemž k výraznému nárůstu počtu romského obyvatelstva a také k jeho koncentraci v několika

ústeckých čtvrtích došlo v sedmdesátých letech. Romy lze prakticky v celém Ústí nad Labem

jednoznačně rozdělit na starousedlíky (kteří přicházeli hlavně z okresů Košic, Prešova a Michalovců)

a novousedlíky. Kritériem starousedlictví je to, zda daná rodina přišla do Ústí přibližně od padesátých

do sedmdesátých let, nebo později (noví obyvatelé, kteří jsou konglomerátem rodin přišedších

z nejrůznějších míst Slovenska, mezi nimiž primárně příbuzenské vazby nebyly).


Ústí nad Labem je městem, ve kterém je sociální vyloučení výrazným problémem, podobně jako

v dalších městech Ústeckého kraje. Odhady počtu osob postižených sociálním vyloučením řadí Ústí

36 Členění území – http://www.usti-nad-labem.cz/cz/verejna-sprava/urady-mestskych-obvodu/ 37 Počet obyvatel – ČSÚ (1. 1. 2015) 38 Vývoj počtu obyvatel – Běžná evidence obyvatel (1971 – 2014) 39 Nezaměstnanost – MPSV (2009 – 2014) 40

Obecná míra nezaměstnanosti – Český statistický úřad – veřejná databáze 41 Národnostní složení – SLDB (26. 3. 2011)


126

nad Labem z tohoto pohledu mezi nejproblémovější města v republice. Mimo původní majoritní

obyvatelstvo, u kterého lze také pozorovat znaky sociálního vyloučení, zde žijí početné romské

rodiny, které mají mezi sebou velmi specifické vztahy, viz níže.

Z pohledu vymezení sociálního vyloučení jsou tři ze čtyř níže uvedených městských částí vyznačeny

v Gabalově Mapě sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR.

Město Ústí nad Labem se řadí na první místo v ČR v počtu sociálně vyloučených osob žijících v dané

obci (GAC, 2015). Domácnosti, jejichž specifika z pohledu cílů výzkumu jsou v této části etnografické

studie popisovány, představují modelové případy životních podmínek a zvyklostí zdejších rodin

ohrožených nebo již trpících sociálním vyloučením.

Za části města s nejvyšší kumulací chudoby jsou považovány Nové Předlice, Neštěmice – Mojžíř,

Krásné Březno a Střekov. Tyto lokality jsou podrobně popsány níže.

Romské obyvatelstvo ve vymezených městských zónách je třeba vnímat jako jednotlivé rodiny

postupem času do různé míry příbuzensky propojené – nikoli jako jednolitou komunitu, nebo

různorodé společenství utvářené kolem jakéhosi „starousedlického jádra“.

Nové Předlice42

Nové Předlice jsou průmyslovou částí města patřící do centrálního obvodu města. S nárůstem

průmyslových podniků rostl počet obyvatel Nových Předlic a rychle se měnila struktura obyvatel.

V roce 1960 v této největší průmyslové části dochází k postupnému vylidňování původních obyvatel

z Nových Předlic převážně do nové zástavby v jiných částech města. Příčiny tohoto stavu se přisuzují

zvláště posilování industrializace promítající se ve snižování atraktivity a lukrativnosti Nových Předlic.

Z odhadů uveřejněných v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí – „Analýza sociálně

vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (2006)43 –

vyplývá, že v Nových Předlicích žije 1 001 – 1 500 osob, z nichž 97 % je Romů. Podle údajů ČSÚ bylo

k 26. 3. 2011 evidováno podle obvyklého pobytu 1 747 osob a 1 883 osob s trvalým pobytem.

První romské rodiny byly usídleny v Nových Předlicích v 60. letech minulého století. V této době

stranické a městské orgány omezovaly investice do údržby svého bytového fondu a do

neudržovaných objektů se začali stále více stěhovat Romové ze Slovenska, kterým byla v Ústí nad

Labem nabízena práce vč. bydlení. První rodiny z řad Romů pochází z Hanušovec nad Topľou. Ti se

zde usídlili v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Druhá migrační vlna je datována do

rozmezí let osmdesátých a devadesátých, kdy došlo k sestěhování Romů žijících v blízkosti centra

a jiných lukrativnějších částí města. K masivnějším migračním vlnám došlo v důsledku změn na trhu

s nemovitostmi a probíhající privatizací městského majetku. Po roce 2001 proběhla třetí migrační

vlna, která měla pro Nové Předlice zásadní význam. S příchodem nových romských početných rodin

byly za velmi nízké ceny od města skupovány bytové domy. Vedle těchto rodin zde působí lidé

a společnosti obchodující na realitním trhu, kteří kupují domy s převažujícím cílem – vytvoření

nabídky bytů (nájmu či podnájmu) zvláště Romům žijícím v jiných částech města či žijícím v jiných

městech. Nové Předlice se staly místem cílené koncentrace Romů, jejichž životní strategie jsou stále

silněji upírány k obstarávání ubytování na přechodnou dobu, námezdním pracím, zajištěním

nezbytných životních potřeb. Dochází k postupné demografické obměně obyvatelstva – Romové

postupně nahrazují původní obyvatelstvo.

42

Převzato a upraveno z Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem, 2010 43

V Analýze sociálně vyloučených lokalit ČR (2015) nejsou data městských částí uvedena.


127

Jak již bylo naznačeno, v Předlicích je možno setkat se s poměrně stratifikovanou strukturou

romského obyvatelstva. Významným identifikačním kritériem je doba příchodu do lokality. Dvě

nejvýznamnější romské skupiny žijící v Předlicích se označují jako „starousedlíci“ a „novousedlíci“.

Starousedlíci se tedy ve vztahu k novousedlíkům jeví jako jedna skupina, zatímco obráceně to neplatí.

Novousedlíci dostávali v Předlicích městské byty; dnes žijí z převážné většiny v domech Moraváků.

Samotní Moraváci patří podle doby příchodu do lokality vlastně také mezi novousedlíky, mají však

specifické postavení.

Starousedlíci jsou obecně na socioekonomicky vyšší úrovni než novousedlíci, k čemuž pravděpodobně

přispívá také jejich silné rodinné zázemí. Tvoří vzájemně příbuzensky provázané rodiny, jejichž

členové v sobě mají navzájem oporu. Donedávna byli endogamní; v posledních letech některé rodiny

starousedlíků navázaly prostřednictvím sňatků spojenectví s některými rodinami Moraváků.

Starousedlické rodiny se považují – a jsou považovány i majoritní populací – za „bezproblémové“

a obecně „lepší“. Jejich členové znají normy majoritní společnosti a dokáží podle nich jednat. Úroveň

jejich života je na sociálně-ekonomické rovině dobrá, „je s nimi domluva“ (policie), „umí si mezi

sebou udělat pořádek“ (policie). Podle městské policie se v posledních letech dokonce některé

starousedlické rodiny snaží svoje domy v Předlicích prodat a odstěhovat se pryč, zatím však

neúspěšně, protože Předlice jsou natolik nežádanou adresou, že zde o jejich domy nikdo zájem nemá.

Naproti tomu novousedlíci jsou považováni za problémové. Být novousedlík tedy znamená být

(a priori) vyloučený z komunity. Největší rozdíl mezi starousedlíky a novousedlíky však spočívá v tom,

že novousedlíci jsou obvykle jednotlivé, izolované nukleární rodiny bez opory v širší příbuzenské síti,

které jsou na nízké socioekonomické úrovni a dostaly se do podřízeného postavení (nájemci

u Moraváků, zadlužení u lichvářů, drogově závislí apod.), z něhož mají jen minimální možnost se

vlastním úsilím dostat.

Specifické je potom postavení Moraváků. Přestože patří mezi nejbohatší obyvatele lokality, žijí ve

stejných domech jako jejich nájemníci (pravděpodobně proto, aby mohli náležitě „dohlížet“ nad

výběrem nájmů a dalšími svými aktivitami) a nejsou respektováni a uznáváni tak, jako starousedlíci.

Moraváci novousedlíky pohrdají. Novousedlíci se Moraváků bojí, ale neváží si jich. Moraváci usilují

o navázání dalších vztahů se starousedlíky, což by posílilo jejich postavení v lokalitě, většina

starousedlíků však aktivitami Moraváků pohrdá. Zatímco starousedlické rodiny mají v lokalitě

autoritu a vysoký status, o Moravácích toto neplatí.

Krásné Březno44

Krásné Březno je součástí městského obvodu Ústí nad Labem – Neštěmice. Leží asi tři kilometry

severovýchodně od centra města na levém břehu řeky Labe. Podle výsledků posledního Sčítání

lidu, domů a bytů v roce 2011 zde bylo evidováno 13 294 obyvatel. Pohledem historického sčítání

byla tato městská část nejvíce obydlena v roce 1910 a od této doby zde dochází k postupnému

vylidňování. Vedle historického centra je městská část zastoupena rozsáhlou sídlištní zástavbou

s poměrně vysokým zastoupením sociálně vyloučeného obyvatelstva, které je koncentrováno do

několika ulic.

Většina obyvatel Krásného Března je v rámci města Ústí nad Labem vnímána jako skupina sociálně

slabých. Kvůli své socioekonomické skladbě se z Krásného Března stává sociálně vyloučená lokalita.

Díky tomu získává pověst jakési „špatné čtvrti“. Krásné Březno je obýváno z velké části Romy. Podle

44

Převzato a upraveno z Přehled sociálně vyloučených lokalit ve městě Ústí nad Labem, 2015


128

výpovědí sociálních pracovníků jsou sociálně vyloučení obyvatelé lokality v naprosté většině

nezaměstnaní. „Ženy jsou bez práce prakticky všechny – starají se o početné rodiny. S muži je to

podobné. Ti, kteří práci najdou, pracují často načerno na stavbách, silnicích apod. a nejednou se jim

stane, že pak nejsou za svou práci zaplaceni. Pracovat se prostě nevyplatí: rodiny žijí ze sociálních

dávek.“

Neštěmice – Mojžíř45

Mojžíř a sousední východní část Neštěmic představují jeden z menších sídlištních celků v Ústí nad

Labem. Jedná se o deprivované obytné území s koncentrací negativních jevů. V rámci města se

nejedná o lokalitu s výraznou hospodářskou aktivitou. Zóna jako taková je z valné části rezidenční.

Pro obyvatelstvo zóny obecně platí, že v rámci Ústí nad Labem bez ohledu na etnicitu jde

o všeobecně vnímanou skupinu sociálně slabých obyvatel, tedy osob s nízkým socio-ekonomicko-

kulturním kapitálem, kteří se postupně dostávají do situace sociálního vyloučení nebo jsou tímto

vyloučením ohroženi. V důsledku vlivu řady vnějších i vnitřních faktorů se roztáčí v zóně pomalu, ale

jistě kolo postupné „ghettoizace“ čtvrti či přinejmenším jejích částí. Ceny bytů již dnes v lokalitě patří

k nejnižším v celém městě, takže se stávají dostupnějšími (ke koupi) pro ekonomicky méně zajištěné

osoby a jejich rodiny, jejichž počet ve čtvrti (ulici) stále roste.

Na základě odhadu pracovnic úřadu městského obvodu Neštěmice tvoří Romové asi 25 – 30 %

obyvatel v této lokalitě. Situace, kdy se skupina romských obyvatel čtvrti do značné míry kryje se

skupinou sociálně slabých až vyloučených, se poměrně mění v neprospěch Romů. Hrozba vyloučení

se tedy týká místních Romů, kteří se ocitají v sociálně obtížné situaci mnohdy hraničící se sociální

exkluzí, přičemž lze u řady témat prakticky vyloučit, že by neměla podobné rysy i u ostatních skupin

obyvatel ve stejné sociální situaci.

Střekov46

V porovnání s centrálním obvodem a obvodem Neštěmice je situace lepší v městské části Střekov.

Obvod Střekov se nachází na protějším břehu Labe, na rozdíl od ostatních ústeckých městských

obvodů. V dolní části Střekova se nachází převážně starší cihlová výstavba obývaná především střední

vrstvou obyvatel. Střekov je místem, které lze optikou atributů sociálního vyloučení považovat

za místo s poměrně vysokým rizikem potenciálu pro existenci vyššího zastoupení ubytoven zacílených

na chudé osoby. Problematika bydlení v ubytovnách se projevuje v rizicích spočívajících např.

v nehostinných podmínkách pro vzdělávání, prostředí rizikovém pro zdravotní stav či horší výchozí

pozici pro nastartování nových životních strategií. V popisu dílčího okruhu problémů a životních

situací jsou popisy velmi podobné výše uvedeným. Dle odhadu provedeného sociálními pracovníky

Magistrátu města Ústí nad Labem žije v této městské části 10 % Romů z celkového počtu obyvatel

(cca 1 094 Romů).

45

Převzato a upraveno z Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem, 2010 46

Převzato a upraveno z Přehled sociálně vyloučených lokalit ve městě Ústí nad Labem, 2015


129

10.2 Finanční strategie vybraných domácností žijících v SVL V rámci case study Ústí nad Labem bylo za účelem zpracování této kapitoly realizováno 5

hloubkových rozhovorů, ve všech případech v ústeckých SVL. Rozhovory probíhaly v bytech rodin

a návštěvy byly stejně jako v případě výzkumu v Ostravě vždy předem domluveny u domácností,

které místní průvodce znal a doporučil pro výzkum. V rámci této case study byla využita metoda

finančních deníků, z nichž vycházejí informace, kterým se podrobněji níže věnuje popis finančního

hospodaření domácností.

10.2.1 DOMÁCNOST – U1


V domácnosti žijí 2 členové – paní Karla (34 let), syn (7 let). Karla je dlouhodobě v evidenci Úřadu

práce. Rodina žije ve starším činžovním domě. Dům má dvě podlaží s pěti bytovými jednotkami. Karla

žije se svým nezletilým synem v bytě o velikosti 1+1 s rozlohou 32m2 vč. příslušenství, čítajíc v to

koupelnu a oddělené WC. Byt je skromně vybaven kuchyňskou linkou, rozkládací pohovkou, televizí

a dětským pokojem. V kuchyni spojené s obývací místností je umístěno jedno plynové topidlo Gamat

a druhé pak v dětském pokoji. Karla uzavřela s majitelem nemovitosti smlouvu o nájmu v roce 2009.

Uzavření smlouvy bylo podmíněno složením kauce ve výši trojnásobku nájemného. Smlouva o nájmu

byla poprvé uzavřena na dobu určitou v délce trvání jednoho roku, poté prodloužena na dobu

původního sjednání a po třetí na dobu dvou let. Karla má ukončené střední vzdělání s výučním listem.

V době evidence na Úřadu práce úspěšně vykonala kurz opravňující ji k práci v sociálních službách,

dle zákona o sociálních službách.


Příjem je složen z dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a stanoveného

výživného na nezletilého syna v celkové výši 10 610 Kč.

Nájemné je v nájemní smlouvě ujednáno v částce 5 000 Kč měsíčně. Smluvní opakovaná záloha

za odběr elektrické energie s dodavatelem energie v částce 2 000 Kč měsíčně. Jízdné, školní kroužek,

družina a školní obědy paní Karlu vyjdou na 1 425 Kč měsíčně.

Příjem rodiny


příspěvek na živobytí 4 300 Kč 41 %



výživné 700 Kč 7 %

celkem 10 610 Kč

Výdaje rodiny


nájemné + služby - el. energie, plyn 7 000 Kč 66%

měsíční jízdné 535 Kč 5%

školní kroužek 260 Kč 2%

družina 130 Kč 1%

školní obědy 500 Kč 5%

celkem 8 425 Kč 79%

Nejvyšší podíl čistého příjmu domácnosti představují náklady na bydlení, kdy výdaje na bydlení tvoří

více než polovinu jejich příjmů (66 %). Ostatní opakující se výdaje domácnosti, reprezentující náklady


130

se zacílením na podporu vzdělání a výchovy, jsou ve výši 13 %, čímž přesahují výši dávek (přídavek na

dítě a výživné) určených nejadresněji nejen na podporu těchto potřeb.


10 610 Kč 8 425 Kč 2 185 Kč



36 Kč

V důsledku nedostatečného příjmu zbývá domácnosti po odečtení nákladů na bydlení a dopravu

částka 2 185 Kč pro dvě osoby na měsíc, což odpovídá (v přepočtu 30 dnů) částce 73 Kč/den. Z této

zbytkové částky je rodina nucena uspokojovat své náklady na stravu, ošacení a další nevyhnutné

výdaje, nepřekračující hranice základních lidských potřeb.


poskytovatel půjčky výše půjčky výše splátky výše dluhu

ČSOB 13 000 Kč 500 Kč 20 000 Kč

SMART CAPITAL 10 000 Kč 500 Kč 15 000 Kč

VZP

500 Kč 30 000 Kč

RWE

600 Kč 7 000 Kč

Celkem 23 000 Kč 2 100 Kč 72 000 Kč


souvisejícími se spotřebitelskými úvěry, Splácení dluhů a koloběh zadlužení

Karla v minulosti pracovala v soukromé společnosti, kde se zamilovala do svého kolegy Petra.

Oba měli velmi nízký příjem a tak se po určitém čase se rozhodli odcestovat za prací do Anglie.

Předtím, než Karla odcestovala do Anglie, sdělila svůj záměr na místně příslušném Úřadu práce, který

ji následně vyřadil ze své evidence uchazečů o zaměstnání. Po dobu vyřazení neuhrazovala Karla

zákonné zálohy na zdravotním pojištění, čímž jí vznikl u VZP dluh, o kterém byla vyrozuměna

až v rámci exekučního řízení, jinými slovy až po několika letech.

Karla v Anglii otěhotněla, což byl hlavní důvod k návratu do ČR. Po návratu do ČR ji přítel opakovaně

opouštěl. Velmi často střídal zaměstnání a vždy po výplatě mzdy se nevracel domů, a to až do doby,

kdy mu nezůstala již žádná hotovost. Doba „útěků“ trvala cca tři až pět dní v intervalu necelých dvou

měsíců. Postupem času začal Petr vedle své mzdy, kterou utrácel jen pro své potřeby, krást peníze

i Karle, která byla nucena si půjčovat peníze od rodinných příslušníků, svých známých a kamarádů,

zvláště na obstarání jídla. Důvodem tohoto počínání Petra se prý stala závislost na drogách, které, jak

později přiznal, užíval i v minulosti, tj. před dobou, kdy se s Karlou seznámil.

Rodina Karly si nepřála, aby nadále žila s Petrem, což Karla odmítala z přesvědčení, že Petr drogy

přestane užívat a stane se dobrým otcem. Odpor vůči požadavkům rodiny a stud za život, který Karla

vedla, byl jednou z hlavních příčin, proč Karla nehledala útočiště v domácnosti primární rodiny. Čím

více docházelo k neshodám v rodině Karly, neschopnosti umořovat své dluhy z malých půjček,

tím více se stupňovala její zranitelnost a prostor pro její ovládání. Zvláště po narození syna byla

schopna vyhovět maximu požadavků, aby zabezpečila důstojnost a potřeby pro svého syna. V této

době pro udržení pronájmu bytu vykonávala různé práce pro majitele domu, kterému splácela dluh

za požadovanou kauci. Správcovství domu, úklid společných prostor, administrativní činnosti spojené

s chodem domů ve vlastnictví pronajímatele, to vše vykonávala bez náhrady více než tři roky

(do doby odchodu z bytu), aby splatila dluh ve výši 15 000 Kč, tj. tří požadovaných nájmů za pronajatý


131

byt o velikosti 1+0 cca o 30 m2. Karla si byla vědoma skutečnosti, že svůj dluh splatila ještě před

dobou, kdy se z bytu byla nucena odstěhovat. Důvod pro vykonávání práce zdarma přikládá

nemožnosti uspět na trhu s nemovitostmi: „Co jsem mohla majitelům nabídnout? Byla jsem na

dávkách, měla jsem malého kluka, byla na rodičovské, bez práce… nikdo mě nechtěl vzít.“

Tím pravým důvodem trvalé odluky od Petra se staly až vzrůstající dluhy, stupňující se útěky, agrese

a narození syna. V této době začíná Karla přistupovat ke svému životu odpovědněji. Příležitostnými

pracemi si našetřila peníze na kauci. Našla si bydlení a vypověděla majiteli nemovitosti smlouvu

z nájmu bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, proto po Karle majitel nemovitosti

požadoval ztrátu ušlého zisku v částce odpovídající nájemnému do doby skončení smluvní doby

nájemného, tj. dvou nájmů v celkové výši 10 000 Kč. Karla odmítla požadavek splnit. Majitel

nemovitosti jí proto zabavil všechny věci pod podmínkou úhrady požadovaného nájemného a u bytu

vyměnil vstupní zámek. Karla z ušetřených 20 000 Kč uhradila pronajímateli požadovanou částku

převodem na účet do měsíce od doby, kdy majitel ušlé nájemné uplatnil. Následně majitel

nemovitosti vydal Karle pouze osobní věci s odůvodněním, že zbytek věcí již prodal a výtěžkem

z prodeje umořil část vzniklého dluhu za vodné a stočné, aniž by dané tvrzení opřel o důkaz

nasvědčující pravdivosti tvrzení. V průběhu popisovaného dění si vzala Karla půjčku u ČSOB k pokrytí

kauce ve výši tří nájmů (15 000 Kč) a umoření půjček od známých a později u SMART CAPITAL na

pořízení nezbytného nábytku v novém bytě.



V domácnosti žijí 3 členové – manželé (žena 34 let, muž 38 let), syn (16 let). Rodina žije v pronajatém

bytě v okrajové části města. Manželé Petra a Martin jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce.

Syn Michal je studentem prvního ročníku místního středního odborného učiliště. Rodina žije

v panelovém domě v sídlištní zástavbě města. Dům má osm podlaží s 24 bytovými jednotkami. Byt si

rodina pronajala od osoby zabývající se zprostředkováním pronájmu bytů. Pronajatý byt o velikosti

3+1 s rozlohou více než 80 m2 poskytuje odpovídající standard bydlení s poměrně hezkým zařízením.

Zprostředkování pronájmu bytu bylo podmíněno složením kauce ve výši trojnásobku nájemného

a úhradou smluvních služeb za zprostředkování „koupě bytu“ ve výši 15 000 Kč. Vedle požadované

kauce uhradila rodina bývalému vlastníkovi bytu částku 150 000 Kč za převedení členských práv

k bytu.

Petra byla studentkou středního odborného učiliště, obor kuchař číšník. Školu opustila ve třetím

ročníku, kdy otěhotněla. Martin byl studentem středního odborného učiliště, obor tesař. Školu

opustil ve třetím ročníku. Svůj odchod odůvodňuje přibližně následovně: „V této době jsem začal

pracovat s tátou na stavbách. Měl jsem peníze, nepřemýšlel jsem o budoucnosti. Co bude, když se

nevyučím. Práci jsem měl jistotu, že bych ji měl v oboru žádnou. Tak jakou ztrátou jsem utrpěl,

že jsem se nevyučil, když teď stejně dělám něco jiného.“


Příjem je činěn z dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi ve výši 14 710 Kč.

Nájemné v bytě je ujednáno v částce 9 500 Kč měsíčně. Smluvní opakovaná záloha za odběr

elektrické energie v částce 1 300 Kč měsíčně.


132

Příjem rodiny





doplatek na bydlení 300 Kč 2 %

celkem 14 710 Kč

Výdaje

druh výdaje výše výdaje % z příjmu 14 710 Kč

nájemné + služby - el. energie 10 800 Kč 73 %

měsíční jízdné (dítě) 265 Kč 2 %

měsíční jízdné (dospělý) 535 Kč 4 %

celkem 11 600 Kč 79 %


14 710 Kč 11 600 Kč 3 110 Kč

přepočet na 1 den (3 osoby)

102 Kč


34 Kč


poskytovatel výše půjčky výše splátky výše dluhu

Raiffeisenbank 200 000 Kč 3 000 Kč 42 000 Kč

VZP

1 000 Kč 4 000 Kč

celkem 200 000 Kč 4 000 Kč 46 000 Kč



Petr a Martina se seznámili v době, kdy byla Martina studentkou třetího ročníku středního

odborného učiliště, obor kuchař číšník. Po půlročním vztahu Martina otěhotněla. S Petrem se

dohodli, že své dítě budou vychovávat sami s minimální podporou rodiny. Petr již v té době pracoval

na stavbách se svým otcem a následně v jiných soukromých společnostech. Vedle příjmu z práce

pobíral sociální dávky, respektive byl osobou společně posuzovanou s žadatelem (matkou) o sociální

dávky pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory. Od druhého měsíce těhotenství si Petr

střádal peníze na případnou kauci na byt a pořízení základního vybavení do domácnosti.

S přibývajícím časem však zjistil, že sám neušetří dostatečnou částku peněz, a proto se s Martinou

rozhodli, že opustí školu, čímž se stane dospělou osobou neposuzovanou ve společné domácnosti

jakožto osoba studující, tj. v režimu závislého člena v rodině. Tato změna statusu přispěje i k možnosti

zvýšení příjmu Martiny, pokud bude osobou samostatně posuzovanou, případně posuzovanou

s Petrem v nové společné domácnosti. Touha po rychlém osamostatnění se, pořízení si bydlení,

bytového vybavení a nezbytných potřeb pro výchovu očekávaného dítěte vedla Petra k zadlužení se

u majitele společnosti, ve které v té době ilegálně pracoval: „Půjčil jsem si 30 000 Kč. Víš co, já ho

znal, on znal mě. Byl se mnou spokojenej a já věděl, že mu to vrátím.“ Nicméně do těchto plánů

vstoupila dopravní nehoda. Z návštěvy od známých se nechal Petr odvézt autem domů. Cestou řidič

naboural a Petrovi způsobil mnohočetnou frakturu nohy, která si vyžádala takřka roční léčení. V době

léčení neměl Petr z práce žádný příjem, což se podstatně projevilo na finanční kondici rodiny


133

s již malým synem: „V tý době jsme si půjčovali peníze. Od rodiny, od známých. Jak jsem měl, tak

jsem vracel, ale víš jak, nemohl jsem vždycky vrátit všechno, protože jsem neměl tolik peněz. Máma

peníze zpátky ani nechtěla, víš jak, ale pan K. (myšleno majitel firmy) chtěl peníze zpátky.“ Tlak na

vrácení peněz ze strany pana K. se stupňoval, zvláště v zimních měsících, kdy K. neměl práci. Po

opakovaných slibech o navrácení peněz pan K. požadoval okamžité vrácení celé částka pod

pohrůžkou fyzického násilí. Po uplynutí doby stanovené panem K. byl Petr surově fyzicky napaden

čtyřmi příslušníky rodiny pana K.: „Tehdy jsem měl vyražený dva zuby, zlomenou sanici a úplně

nateklý oči. Chtěl jsem mu ty peníze vrátit, ale neměl jsem z čeho.“ Petr oznámil napadení policii,

která případ postoupila k přestupkové komisi. Po určitém čase byl Petr nucen přistoupit na dohodu

o splácení dluhu prací pro pana K. na opravě jeho domu. O sobotách a nedělích odpracovával dluh ve

výši 30 000 Kč po dobu cca jednoho roku. Na otázku, zda si myslí, že dluh neodpracoval ještě před

touto dobou, odpověděl: Měl jsem strach a navíc on mi dával práci. Kdybych to nedělal, přišel bych

o práci a ještě bych dostal.

Později si Petr vzal půjčku na pořízení družstevního bytu a splacení dluhů z doby rekonvalescence.

Dluh na VZP má z doby, kdy byl vyřazen z evidence Úřadu práce. Dnes Petr pracuje v jiné společnosti.

Marta pracuje příležitostně také. Oba svorně tvrdí, že do práce jsou přijímáni pouze pod podmínkou

jejího přijetí v režimu neevidované práce.



V domácnosti žijí 4 členové – sledovaná domácnost je zastoupena dvěma rodinami. Samoživitelky

Romany (27 let) se synem Jakubem (8 let) a rodiči Romany – Karlem (63 let) a Martou (58 let). Rodina

žije v pronajatém bytě v okrajové části města. Rodina žije ve staré zástavbě města. Dům má čtyři

podlaží s osmi bytovými jednotkami. Pronajatý byt je chudě vybavený, zjevně neudržovaný.

Byt o velikosti 73 m2 je složen ze tří místností – kuchyně, obývacího pokoje a pokoje, v němž bydlí

rodiče Romany. Zprostředkování pronájmu bytu nebylo podmíněno složením kauce. Smlouva

o podnájmu byla stanovena v trvání jednoho roku. Dle ujištění nájemce bytu bude smlouva

prodloužena na shodnou dobu, pokud rodiny řádně a včas uhradí nájemné včetně služeb ve

smluvené výši, jakož i případné dluhy z poskytovaných služeb dle vyúčtování. Romana má v držení

výuční list pro práci v oboru číšník. Otec Romany je vyučen, stejně tak i matka Romany. Malý syn

chodí do místní základní školy.


Příjem je činěn z dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi a stanoveného

výživného v celkové výši 19 510 Kč. Výdaje rodiny na bydlení včetně energií činí 8 500 Kč měsíčně.

Za jízdné rodina vynaloží 1 621 Kč. Ostatní nutné výdaje se pohybují ve výši přibližně 1 400 Kč.

Příjem rodiny






příspěvek na dietu 1 100 Kč 6 %

Výživné 1 000 Kč 5 %

Celkem 19 510 Kč


134

Výdaje



měsíční jízdné (dítě) 265 Kč 1 %




léky 400 Kč 2 %

školka 1 000 Kč 5 %

celkem 11 521 Kč 59 %


19 510 Kč 11 521 Kč 7 989 Kč

přepočet na 1 den (4 osoby)

266 Kč


67 Kč



dluh na nájemném

2 000 Kč 15 000 Kč

pokuta za přestupky v dopravě

20 000 Kč 20 000 Kč

ČSOB 100 000 Kč ? ?

Celkem 100 000 Kč 22 000 Kč 35 000 Kč



Popis příčin dluhů a páchané lichvy bude soustředěn zvláště na otce Romany, který je ústřední

postavou v popisu důvodů a stimulů vyúsťujících v oběť lichvy.

Roman a Marta pracovali, vedli řádný život, žili bez dluhů a v bytě v osobním vlastnictví. Do 55 let

Roman podnikal ve stavebnictví. V 55 letech však prodělal infarkt myokardu. Posléze mu byla

diagnostikována cukrovka (diabetes II. typu). Po cca roční rekonvalescenci požádal Roman o invalidní

důchod, který mu byl přiznán v prvním stupni. Zanechal podnikání: „Už jsem na to neměl. Navíc jsem

se bál, že zas dostanu z té dřiny další infarkt.“ Marta se v době, kdy Roman podnikal, starala

o domácnost. V době Romanova léčení si příležitostně přivydělávala úklidem v různých soukromých

společnostech.

Po přibližně čtyřech letech od doby, kdy Roman prodělal infarkt, se rozhodl zkusit štěstí v podnikání

s nemovitostmi. K této myšlence jej přivedl pan T., který v oblasti nemovitostí nabízel své služby

zprostředkovatele, z nichž tu část služeb, kterou popisoval Roman, nelze označit za zcela legální.

Vidina snadného zisku byla silnější než morální pouta a Roman si na radu pana T. vzal úvěr ve výši 200

000 Kč na koupi nemovitosti, kterou mu pan T. zprostředkoval. Pan T. pomohl Romanovi splnit

všechny požadavky banky, které Roman nechce blíže upřesnit. Po obdržení požadované částky

z banky předal celých 200 000 Kč panu T., kterému poskytl plnou moc k nákupu nemovitosti. Po cca

měsíci od předání pan T. sdělil Romanovi, že k odkoupení nemovitosti nedošlo, neb byl pan T.

podveden a okraden skupinou vyděračů, kterým dlužil peníze. Roman chtěl logicky peníze zpět

a spojil se tedy s některými ze členů skupiny lidí, kterým pan T. dlužil peníze v domnění, že své peníze

dostane zpět. Jeden z příslušníka skupiny mu sdělil, že žádné peníze zpět nedostane, dokud pan T.


135

nevrátí, co dluží. Peníze považoval za zástavu, danou obchodním partnerem pana T. Nadto sdělil

Romanovi, že pokud chce peníze zpět, musí je získat nejprve od pana T. „Vůbec jsem nevěděl,

co mám dělat. Jít na Policii? A co bych jim řekl, že jsem peníze z banky získal podvodem?“ Snažil se

proto získat peníze zpět od pana T., který, jak se postupem času ukázalo, měl mnoho dluhů. Z obav o

své zdraví byl proto ochotný udělat takřka cokoliv, aby své dluhy částečně splatil a získal si přízeň

svých věřitelů. Po cca 3 měsících marného snažení pan T. nabídl Romanovi pomoc – nabízet služby

lidem, podle zadání skupiny vymahačů. Roman nijak blíže nechtěl popisovat všechny praktiky, které

během svých služeb uplatňoval sám či v úzké spolupráci se skupinou vymahačů. Z toho, co vyprávěl,

je možné pouze nabýt přesvědčení, že poskytoval služby zprostředkování prodeje nemovitostí, půjček

a jiných služeb s cílem zadlužení jejich příjemců, neboť jak sám řekl: „Měli mě v hrsti, vždyť jim vůbec

nešlo o to, aby mi peníze dali zpátky, ale abych někde dlužil a pro splacení dluhu udělal maximum.“



V domácnosti žijí 2 členové – Jára a jeho družka (odhadovaný věk 27 let). Jára žije v současné době

v pronajatém bytě v okrajové části města. Družka Járy je v osmém měsíci těhotenství. Jára střídavě

pracuje v různých bezpečnostních agenturách se zaměřením na ostrahu obchodních domů. Družka

Járy je v evidenci Úřadu práce ČR a není příjemcem sociálních dávek. Jára se svou družkou si pronajali

byt o velikosti cca 35 m2. Byt je vybaven velmi skromně. Televize, rozkládací gauč, jedna šatní skříň,

stůl a tři židle. V bytě je zabudovaná velmi malá kuchyňská linka s plotýnkovým vařičem. Jak mi bylo

Járou řečeno, bydlí v bytě krátkou dobu: „Necelý dva měsíce.“

Smlouva o nájmu bytu byla sjednána s majitelem bytu na dobu určitou v trvání jednoho roku.

V případě dodržení smluvních podmínek ze strany nájemců bude smlouva prodloužena o rok.

Z obsahu smlouvy o nájmu bytu je zřejmé, že je smlouva zjevně nevýhodná, neboť ukládá podmínky

plnění toliko nájemcům.

Jára má základní vzdělání. V minulosti studoval na střední škole. Ve čtvrtém ročníku ukončil studium

z obav před maturitní zkouškou z matematiky a českého jazyka. Jára po ukončení školy pracoval

v různých bezpečnostních agenturách na DPČ. Ve dvou zaměstnáních nedostal za svou odvedenou

práci smluvenou mzdu. Družka Járy má v držení výuční list z oboru prodavač. Po ukončení studia

pracovala cca ½ roku v jednom z místních obchodních domů.


Příjem rodiny

Příjem je činěn z příjmu z pracovní činnosti ve výši 10 000 Kč a příspěvku na bydlení ve výši 3 500 Kč.

Výdaje rodiny jsou složeny z nákladů na bydlení ve výši 6 500 Kč a jízdného 535 Kč měsíčně



Mzda 10 000 Kč 74 %

Celkem 13 500 Kč

Výdaje



měsíční jízdné 535 Kč 4 %

Celkem 7 035 Kč 52 %


136


13 500 Kč 7 035 Kč 6 465 Kč



108 Kč



dluh na nájemném

2 000 Kč 15 000 Kč

celkem 100 000 Kč 22 000 Kč 35 000 Kč



V druhém měsíci těhotenství své družky se Jaroslav rozhodl pořídit si byt. Měl k dispozici hotovost

složenou z daru od rodičů a ušetřené mzdy v celkové výši 15 000 Kč. V jedné ze sociálně vyloučených

lokalit operovala zprostředkovatelka prodeje a pronájmu bytů („paní S.“), se kterou se Jaroslav spojil.

Paní S mu ukázala byt, nájemní smlouvu k bytu v trvání jednoho roku, zvláště pak pasáž

o požadovaném složení kauce ve výši trojnásobku částky do fondu oprav. Celková výše požadované

kauce byla vyčíslena paní S. v částce 25 500 Kč (8 500 Kč za měsíc). Paní S. s vyslovenou částkou za

kauci nabídla Jaroslavovi zajímavé řešení: „Nabídla mi půjčku na kauci: Nic nechtěla jen občanku

a podepsat směnku se smlouvou o půjčce. Řekla mi, že peníze převede na účet majitele bytu, že se

o nic starat nemusím, že to tak dělala u všech.“ Třetí den od podpisu smlouvy dostal Jára od paní

S. klíče a přestěhoval se do nového bytu. Platil požadovanou částku na účet uvedený ve smlouvě

o užívání bytu, vedle záloh za odběr elektrické energie ve výši 2 500 Kč/měsíc. Ve třetím měsíci se ve

dveřích bytu objevil majitel bytu, který mu sdělil, že musí opustit byt pro nesplnění smluvního

ujednání. Až po uplynutých dvou měsících se Jára dozvěděl, že majitel bytu neobdržel kauci.

Z následného zkoumání obsahu smlouvy vyplynulo, že poskytnutá půjčka je určena mimo jiné na

kauci, ovšem bez identifikace osoby, které má být kauce poskytnuta. Ve smlouvě bylo uvedeno pouze

číslo účtu, na který mají být prostředky získané z půjčky převedeny. Jak později Jará sdělil: „Smlouvu

jsem vypisoval já. Paní S. mi říkala, co tam má být.“ Číslo účtu bylo chybně uvedeno: „Paní S. mi řekla,

že majitel má víc účtů, a kauci chce na jiný účet.“ Ze smlouvy o půjčce dále vyplynula povinnost

uhradit osminásobek půjčené částky v případě neuhrazení jedné splátky stanovené v předmětné

smlouvě.

Jaroslav musel byt opustit. Odmítal uhradit půjčku, neboť byl přesvědčen o spáchaném podvodu

a nároku na odškodné za újmu, která mu jednáním paní S. vznikla. Odmítal též uhradit kauci ve

smluveném rozsahu. Majitel bytu od Jaroslava požaduje úhradu za ušlé nájemné, neboť splnil vše,

co bylo ve smlouvě ujednáno. Paní S. považuje nařčení z podvodného jednání za lživé s tvrzením,

že Jára je plně odpovědný za své jednání, kterým poškodil majitele bytu a její osobu.

Poznámka: Z výpovědi osob žijících v lokalitě byla zjištěna existence shodných případů podvodného

jednání paní S., na kterou již bylo podáno trestní oznámení. Do doby prokázání skutkového stavu

věci, popřípadě pravomocného rozhodnutí soudu, jsou podvedení nuceni k splácení svých závazků.


137



V domácnosti žije 1 člen – Michala (25 let). Michala žije sama v pronajatém bytě u soukromého

vlastníka. Po cca dvouleté známosti se rozešla se svým přítelem. Pracuje v jedné z místních

společností v administrativě. Své mládí prožila v dětském domově. V místě, kde v současné době žije,

nemá žádné rodinné vazby. Michala si pronajala před půl rokem byt v poměrně klidné části města.

Byt o velikosti 48 m2 za cenu nájmu ve výši 4 600 Kč včetně zálohy za odběr elektrické energie ve výši

1 000 Kč jí byl doporučen a zprostředkován kolegyní z práce. Byt je skromně zařízen moderním

nábytkem.

Michala má ukončené středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou na Obchodní akademii.


Příjem Michaly je složen pouze z příjmu z pracovního poměru ve výši 15 000 Kč.

Nájemné je ujednáno v částce 3 600 Kč měsíčně. Smluvní opakovaná záloha za odběr elektrické

energie v částce 1 000 Kč měsíčně.

Příjem rodiny

druh příjmu výše

Mzda 15 000 Kč

Celkem 15 000 Kč

Výdaje


nájemné + služby - el. energie 4 600 Kč 30,67 %

měsíční jízdné 535 Kč 3,5 7%

celkem 5 135 Kč


15 000 Kč 5 135 Kč 9 865 Kč


329 Kč



dluh z půjčky u fyzické osoby 4 000 Kč 2 000 Kč 6 000 Kč

Michala před časem splácela dluh ve výši 40 000 Kč, který vznikl půjčkou na pořízení nábytku do bytu,

ve kterém Michala v současnosti bydlí. Dluh v nedávné době splatila.



Michala se seznámila se svým přítelem Petrem již v dětském domově. Po odchodu ze zařízení

si společně našli pronájem v jednom z panelových domů. Michala si našla práci v soukromé

společnosti. Petr pracoval v různých stavebních společnostech na pozici dělník. Nikdy však nebyl

s prací spokojen a tak zaměstnání často střídal, což byl jeden z důvodů stupňujících se neshod mezi

Michalou a Petrem, který stále častěji trávil volný čas u svých známých z práce. Jak Michala sdělila:


138

„V té době jsem měla podezření, že mě Petr podvádí, což mi říkali i jeho kamarádi. Náš vztah nestál

za nic.“ Po osmi měsících od podpisu smlouvy propustili Michalu z práce pro nadbytečnost. Petr

Michale vyčítal, že ji bude muset živit, což byl další důvod vedoucí k ukončení vztahu. Michala a Petr

se po cca dvouletém společném soužití rozešli a opustili byt. Michala se nastěhovala ke své

kamarádce, s kterou se seznámila na diskotéce a hledala si menší byt, odpovídající cenou za nájem

a služby s ním spojené jejímu platu. Po cca dvou měsících po rozchodu zjistila, že je gravidní. Michala

velmi zvažovala, zda si dítě ponechat či podstoupit interrupci: „Neměla jsem v té době nic. Kde bych

to dítě vychovávala. Tam, kde jsem bydlela, jsem být dlouho nemohla. Aby mi dítě vzala sociálka,

jsem riskovat nechtěla.“ Potřebovala co nejdříve sehnat peníze: „Nevím, co mě v té době napadlo.

Půjčila jsem si od známého mé spolubydlící 4 000 Kč.“ Půjčka byla ujednána na dobu vrácení půjčené

částky do dvou měsíců od předání hotovosti: „Z dávek bych mu to určitě nevrátila, ale měla jsem v té

době brigádu v jednom baru. Majitel mi slíbil, že mi bude vyplácet každý týden hotově 2 000 Kč,

proto jsem se nebála, že mu to nedám.“ Po prodělané interrupci se Michala vrátila do baru,

kde ji majitel vyhodil s odůvodněním, že už za ni našel levnější náhradu a vyplatil Michale 2 000 Kč za

odpracovaných 6 dní. Intenzivně si hledala práci, aby mohla splatit dluh, který si půjčila od lichváře,

což se dozvěděla poté, kdy se ji dotazoval na dobu vrácení částky ve výši 6 000 Kč: „Řekl mi, že chce

6 000 Kč. Pokud mu je nedám, další měsíc to bude 8 000 Kč a pokud na to nemám, tak si je budu

muset pro něj odšlapat.“ Michala se snažila co nejrychleji odstěhovat od své „kamarádky“ a jejího

přítele, kterému dlužila peníze. První splátku ve výši 2 000 Kč uhradila lichváři v prvním měsíci.

Následně utekla z bytu ke své známé z předchozího zaměstnání, která bydlela v jiném městě. U ní se

skrývala po dobu šesti měsíců, během nichž střídavě pracovala brigádně v různých společnostech,

až se v jedné seznámila s majitelkou soukromé společnosti, s níž navázala spolupráci vedoucí k získání

pracovního místa.

Ve společnosti pracuje druhým rokem. Našla si nový byt a žije sama. Před cca rokem a půl zaslala na

adresu bývalé „kamarádky“ částku ve výši 4 000 Kč: „Poslala jsem ji 4 000 Kč a napsala ji, že jsme

vyrovnaný a pokud mi nedají pokoj, že to udám na policii.“

10.3 Shrnutí case study – Ústí nad Labem Dle místních aktérů je v ústeckých sociálně vyloučených lokalitách patrný vysoký výskyt sociálně-

bezpečnostních rizik, kdy jeden z největších problémů představuje drogová scéna. Trh s drogami je

dle výpovědí expertů etnicky separován ve vztahu uživatel – distributor. Romská komunita prodejců

drog má vlastní klienty opět v romské komunitě. V případě majority je situace stejná.

Je pravděpodobné, že s kriminálními praktikami jsou spojeny i praktiky lichvářské, což potvrzují i

výpovědi místních aktérů, mimo jiné ze strany policistů, kteří hovoří stejně jako policisté v jiných

městech výzkumu o latenci a neprokazatelnosti lichvy. Další typickou problematikou pro Ústí nad

Labem je prostituce, která je však v dnešní době stále více provozována v kamenných nočních

klubech, nikoli v ulicích. Není však tajemstvím, že historicky je prostituce spojována s pasáctvím

a tedy i určitou formou lichvy, ke které, byť mnohem omezeněji, může docházet i v dnešní době.

Počty místních lichvářů nikdo z místních aktérů ani osob cílové skupiny výzkumu nedovedl

odhadnout. Vzhledem k množství osob postižených sociálním vyloučením srovnatelným s počtem

osob této skupiny obyvatel žijících v Ostravě lze očekávat podobnou situaci, tedy působení přibližně

desítky rodin poskytujících lichvářské půjčky. Mimo formy lichvy, které již byly zmíněny, byla v Ústí

nad Labem zjištěna lichva ve formě poskytování služeb pro lichváře, a to přímo v domě lichvářské

rodiny, kde oběti lichvy za poskytnutí střechy nad hlavou (v kůlně, zahradě, stísněné místnosti apod.)


139

a skromnou stravu vykonávají pomocné práce v domácnosti a dělají sluhu příslušníkům lichvářské

rodiny, popřípadě pracují pro lichváře na stavbách a při výkopových pracích. Lze říci, že se jedná

o jakousi formu otroctví, v kontextu této studie však spíše o novou formu lichvy.

V případě dotazovaných domácností můžeme pozorovat vysokou zadluženost, která je ve většině

případů způsobena i několika spotřebitelskými úvěry na domácnost. Ve velké míře se u popisovaných

rodin objevují dluhy na nájemném. V několika případech se dotazované domácnosti staly obětí

podvodu a v některých situacích lze hovořit také o lichvářských praktikách v oblasti bydlení či nucení

splácet dluhy vzniklé v oblasti bydlení vykonáváním činnosti v rozsahu neúměrném výši dluhu.

V několika případech jsou pak zdrojem zadlužení pokuty z dopravního podniku či nezaplacené

pojistné. V tomto případě se jedná o dluhy v nižší výši, které se domácnostem daří splácet.

S lichvářskými půjčkami bez smlouvy má zkušenost v porovnání s domácnostmi v jiných městech

výzkumu mnohem méně dotazovaných.

Jednotným rysem pro popisované domácnosti je velmi nestabilní finanční zázemí, které se projevuje

na nejistotě i v různých oblastech uspokojování životních potřeb, jako je například již zmiňované

bydlení. U rodin sociálním vyloučením ohrožených pak může být jakákoliv neočekávaná životní

situace spojená s vynaložením vyšších než obvyklých finančních nákladů, důvodem pro získání

finančních prostředků půjčkou a následně také sociálního vyloučení.


140

11 ROLE AKTÉRSKÝCH SÍTÍ A ČINNOST VEŘEJNÉ SPRÁVY, INFORMOVANOST

OBYVATEL

Z hloubkových, skupinových rozhovorů a zúčastněného pozorování s obyvateli sociálně vyloučených

lokalit ve všech zkoumaných městech je patrný určitý odstup k činnosti jednotlivých orgánů veřejné

správy a jejich pracovníkům. Jedná se především o předsudky, které dle cílové skupiny hrají

významnou roli u pracovníků Úřadu práce ČR, kteří s klienty jednají nedůstojně. Lze říci, že opačný

přístup mají obyvatelé sociálně vyloučených lokalit k sociálním pracovníkům neziskových organizací,

kde však hraje významnou roli fakt, že klienti těchto služeb o jejich péči, rady a pomoc žádají

dobrovolně, což významně eliminuje bariéry v komunikaci pro obě strany. V případě vnímání

policejních složek pak cílová skupina vykazuje známky nedůvěry a jsou patrné také představy o policii

jako nepříteli. Je však nutné zmínit, že policejní složky jsou obyvateli SVL negativně vnímány spíše

v případě Policie ČR, u které tito lidé nespatřují přínos pro komunitu a vnímají jejich práci jen jako

represi, což v nich vzbuzuje negativní dojmy. Co se však týče obecních policií, je situace jiná.

Obyvatelé SVL mají velmi kladný vztah k obecním policiím, a to díky asistentům prevence kriminality,

ke kterým mají důvěru.

V následujících podkapitolách jsou popsány role poskytovatelů sociálních služeb a dluhových

poraden, které ve sledovaných městech působí a úřadů a institucí veřejné správy, které jsou také

významnými činiteli ve vztahu k řešení životních situací obyvatel sociálně vyloučených lokalit.

11.1 Sociální služby a dluhové poradenství Poskytovatelé sociálních služeb jsou realizátory služeb ve smyslu zákona o sociálních službách,

tj. bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství, služeb sociální péče a služeb sociální

prevence. Zákonem o sociálních službách není přímo definován typ služby zacílený přímo na oběti

lichvy. Jsou však poskytovány služby cílené na práci s dluhy či jejími průvodními jevy. Například

v případě sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, které spadají pod služby sociálního sociální

prevence, je možné pracovat s dluhy či nízkou finanční gramotností přímo v rodinách.

Na území statutárního města Ostravy, Kladna i Ústí nad Labem působí neziskové organizace, které lze

rozdělit dle právní formy na občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační

fondy, církevní organizace a další. Z rozhovorů s aktéry, kteří působí v některých z níže uvedených

organizacích, plyne poznatek, že jejich práce je takřka výhradně spojena s řešením situací, které

mnohdy nemají východisko. Lidé, kteří se dostanou do finančních problémů a jsou sociálně vyloučeni

nebo jim sociální vyloučení hrozí, řeší svůj problém až po jeho vzniku. Spolupráce klientů je založena

čistě na dobrovolnosti daných osob a pracovníkům těchto organizací nezbývá než řešit již vzniklé

problémy. Situací, ve kterých lze uplatnit preventivní opatření, kterými by se dalo tíživým životním

situacím klientů předcházet je minimum.

Skupinovými rozhovory v lokalitách bylo zjištěno, že dalším problémem souvisejícím se zadlužeností

sociálně vyloučených obyvatel je nedostatečná informovanost o subjektech poskytujících dluhové

poradenství. Někteří pak od poradců vyžadují služby, které nejsou v jejich gesci a musejí být odkázáni

na využití jiné služby. Zde však aktivita vyvinutá klientem za účelem řešení problému mnohdy končí

a k vyřešení problému nedojde. Dle sociálních pracovníků působících v lokalitách výzkumu dochází

také k mylnému přesvědčení obyvatel SVL o tom, že v případě zapojení terénních pracovníků do


141

řešení jejich problému není potřeba dále se situací zabývat a vyhledat další služby, jejichž využití by

vedlo k vyřešení jejich problematické situace.

V následujících podkapitolách je ke každému městu etnografického výzkumu uveden seznam

sociálních služeb, u kterých je rovněž uvedeno jejich zaměření a stručné upřesnění typu služeb, které

příslušná organizace svým klientům zprostředkovává. Pozornost je věnována službám sociálního

poradenství a sociální prevence zaměřujícím se na sociálně vyloučené obyvatelstvo, popřípadě

obyvatelstvo sociálním vyloučením ohrožené, a v neposlední řadě také na romské etnikum. Rovněž je

pozornost věnována službám, které poskytují pomoc spíše v oblasti oddlužení, popřípadě služby

v oblasti finančního poradenství se zaměřením na optimalizaci rodinného rozpočtu. Tento širší

seznam služeb je zde uveden vzhledem k faktu, že řešení sociálního vyloučení se dotýká problematik

zasahujících do činnosti sociálních služeb, jejichž činnost je zacílena na širokou škálu problémů. Klienti

často řeší problémy, které spolu souvisejí. U řady klientů nelze pomoc omezit například jen na

dluhové poradenství, ale vhodně ji doplnit o službu jiného typu.

11.1.1 Ostrava

Neziskové organizace Tabulka 1: Podpora občanům ohroženým sociálním vyloučením a sociálně vyloučeným

Název zařízení Druh služeb Cílová skupina

Armáda spásy v ČR, z. s. – Prevence

bezdomovectví

Terénní Etnické menšiny, osoby bez přístřeší, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby v krizi, rodiny s dítětem/dětmi, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Charita Ostrava – Sociální rehabilitace ve

startovacích bytech

Terénní, Ambulantní

Osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

Tabulka 5: Romské etnikum (Podpora občanům v sociálně vyloučených lokalitách)


CENTROM, občanské sdružení –

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Radvanice

Ambulantní Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Diecézní charita ostravsko-opavská – Komunitní centrum

Vesničky soužití


Etnické menšiny, děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Poradna pro občanství/občanská a lidská práva – Návrat

do společnosti


Etnické menšiny, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

SPOLEČNĚ - JEKHETANE, o. p. s. – Občanská poradna

SPOLEČNĚ-JEKHETANE


Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Vzájemné soužití o.p.s. – Bezplatné sociálně právní poradenství

Ambulantní Etnické menšiny, osoby v krizi


142

Tabulka 6: Podpora protidrogové prevence a prevence kriminality


ARKA CZ, o. s. – terénní programy

Terénní Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

ARKA CZ, o. s. – Následná péče

Ambulantní Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

FAUST, o. s. – Psychosociální poradna

Ambulantní Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby v krizi, rodiny s dítětem/dětmi, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

Charita Ostrava – nízkoprahové zařízení

pro děti a mládež

Ambulantní Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby v krizi, děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy

Modrý kříž v České republice

Ambulantní Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

Renarkon o.p.s. – Drogová poradna

Ambulantní Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy, etnické menšiny, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby v krizi, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, rodiny s dítětem/dětmi

Renarkon o.p.s. – Terénní program

Ostrava

Terénní Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Dluhové poradenství Tabulka 7: Dluhové poradenství - Ostrava

Název Služba

Poradna při finanční tísni Služby jsou určeny těm, kteří se chtějí zadlužit (půjčka, úvěr), těm, jimž hrozí platební neschopnost nebo těm, kteří se v platební neschopnosti již ocitli.

Ostrafin – inkaso expert Poradenství v oblasti exekucí a insolvencí

No Stress Invest, s.r.o. Profesionální poradenstvím (insolvence, konkurs, oddlužení)

Zbav se dluhů Právní poradenství v oblasti práva insolvenčního a exekučního

Centrum finanční rady a pomoci s.r.o.

Převážně práce s klienty, kteří se zadlužili (chystají se zadlužit) a dostali se tím do tíživé finanční situace

LIBERTINAL s.r.o. Společnost se specializuje na poskytování poradenství a pomoci spotřebitelům, kteří nemohou platit své dluhy

PORADNA CHARITY OSTRAVA Dluhové poradenství (práva a povinnosti dlužníka a věřitele, jednání s věřitelem, splátkový kalendář)

Vzdělávací centrum, dluhová poradna Poradenství při problémech se splácením, osobní bankrot, splátkový kalendář

Robert Folwarczny Poradenství v oblasti předlužení osob

Perikles solution Specializace na zpracování návrhů na oddlužení osob (tzv. osobní bankrot)

VOJTOMA 3 Konzultace, pomoc při řešení tíživé situace

KODA plus, s.r.o. Zpracování návrhu na oddlužení fyzických osob

http://www.makromarket.cz/?seo_url=firmy&firma_id=53778

http://www.makromarket.cz/?seo_url=firmy&firma_id=53784


143

11.1.2 Kladno

Neziskové organizace Tabulka 8: Neziskové organizace v Kladně


Člověk v tísni, o.p.s. Terénní, Ambulantní

Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby ohrožené sociálním vyloučením

In IUSTITIA, o.p.s. Terénní, Ambulantní

Imigranti a azylanti, oběti trestné činnosti, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, etnické menšiny

Zařízení sociální intervence Kladno

Ambulantní, pobytové

Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

Zařízení sociální intervence Kladno

Terénní programy Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

Centrum služeb Slunce všem, o.p.s.


Odborné sociální poradenství, osobní asistence

Odborné sociální poradenství

pro uživatele návykových látek

Ambulantní Poradenství k problematice návykových látek (včetně alkoholu) a návykového chování (gambling)

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA


Skupinová práce s dětmi z etnicky a sociálně znevýhodněného prostředí

Zahrada, poskytoval sociálních služeb Kladno


Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, nácvik dovedností vedoucích k sociálnímu začlenění, sociální poradenství

Středisko pomoci dětem a rodinám STŘEP, o. s.


Poradenství, výcvikové a vzdělávací programy pro odbornou i laickou veřejnost

STŘEDISKO KOMPLEXNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE, o.p.s. –

Fontána


Základní sociální poradenství, které pomáhá řešit nepříznivé sociální situace

Zábradlí Terénní programy Hledání cesty ke vzdělání a k sociálnímu vzestupu – zvyšování sociální a finanční gramotnosti, hledání východiska z pasti zadluženosti – zprostředkování proti dluhového poradenství

Dluhové poradenství Tabulka 9: Dluhové poradenství - Kladno

Název Služba

Dluhová poradna Kladno Pomoc lidem, kteří se zadlužili a nezvládají splácet dluhy. Zpracování návrhů na povolení oddlužení.

Člověk v tísni o.p.s. Dluhové poradenství

Finanční pomoc, s.r.o. Odborné poradenství v oblasti oddlužení a exekuce/dražeb.


144

11.1.3 Ústí nad Labem

Neziskové organizace Tabulka 10: Osoby ohrožené závislostmi

Název zařízení Druh služeb Charakteristika zařízení

DRUG - OUT Klub – Kontaktní centrum pro

drogově závislé

Ambulantní Zařízení se systematicky věnuje uživatelům drog, osobám ohrožených drogou a závislostí a jejich rodinám (jako nízkoprahová služba). Smyslem programu je minimalizace sociálně zdravotních rizik s ohledem na veřejné zdraví.

DRUG - OUT Klub – Terénní program

Terénní Terénní program je zaměřen na poskytování služeb komunitě pouličních uživatelů drog (centrum města, okrajové části města, přilehlé obce).

RELIéF – poradenské centrum

Ambulantní Odborné poradenství se snaží přispívat k rozvoji a posilování schopností a sociálních dovedností dětí, mladých lidí a/nebo jejich rodičů, aby dokázali úspěšně řešit složité či problémové životní situace ke svému prospěchu.

WHITE LIGHT I. – Následná péče o ex-

uživatele drog s podporovaným

bydlením


Cílem zařízení je udržení abstinence u klienta, získání návyků potřebných pro vedení samostatného života, zapojení klienta do pracovního procesu, získání bytového zázemí a nových bezdrogových sociálních kontaktů.

WHITE LIGHT I. – Terapeutická komunita

Ambulantní Terapeutická komunita poskytuje pobytovou službu na přechodnou dobu (6-8 měsíců) pro osoby závislé na návykových látkách, které mají zájem o začlenění do běžného života.

Rubikon centrum – pomáháme překročit

minulost


Opětovné začlenění lidí s trestní minulostí do společnosti, rozvoj jejich schopností pro uplatnění na trhu práce a dosažení jejich sociální a pracovní integrace.

Tabulka 11: Osoby v sociální krizi


Centrum pomoci Samaritán

Ambulantní Centrum slouží k vytvoření základních podmínek k přežití a podpoře v řešení obtížné životní situace. Centrum napomáhá k řešení problematiky osob bez přístřeší.

OPORA Ambulantní Spolek poskytuje občanům kvalitní sociální služby a umožňuje jim tak co nejdéle setrvat v jejich domovech se svými blízkými (odlehčovací služby, odborné sociální poradenství).

Oblastní charita Ústí nad Labem


Terénní sociální práce napomáhají a nabízejí možnosti řešení lidem, kteří se ocitli v krizové situaci, které nedokážou sami řešit.


145

Tabulka 12: Osoby ohrožené sociálním vyloučením


Člověk v tísni, o.p.s., Nový svět


Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytuje ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně-patologickými jevy nebo mají životní styl neakceptovaný většinovou společností.

Komunitní centrum Světluška

Ambulantní Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež převážně ze skupin ohrožených sociálním vyloučením.

RELIÉF – poradenské centrum

Ambulantní Služby odborného poradenství se snaží přispívat k rozvoji a posilování schopností a sociálních dovedností dětí, mladých lidí a/nebo jejich rodičů, aby dokázali úspěšně řešit složité či problémové životní situace ke svému prospěchu.

Sdružení Romano jasnica – Poradenské informační centrum

Trmice


Poradenské centrum zajišťuje klientům využívání bezplatné sociální, právní a bytové služby, osobní asistence, zprostředkování služeb směřující k zvýšení kvalifikace, osvojení dovedností potřebných k vyjednání pracovního poměru a pomoci jim tak prolomit kruh sociální izolace, v němž se většina z nich nachází.

Dluhové poradenství Tabulka 13: Dluhové poradenství - Ústí nad Labem

Název Služba

Poradna při finanční tísni Služby jsou určeny těm, kteří se chtějí zadlužit (půjčka, úvěr), těm, jimž hrozí platební neschopnost nebo těm, kteří se v platební neschopnosti již ocitli.

Poradna pro občanství/Občanská a lidská

práva

Návrat do společnosti - terénní programy

Poradna pro integraci, občanské sdružení

Odborné sociální a právní poradenství pro migranty dlouhodobě žijící v Ústí nad Labem a jeho spádovém území – odborné sociální poradenství

Santarem Invest s.r.o. Odborné poradenství v oblasti insolvence (osobních bankrotů)

Rubikon centrum – pomáháme překročit minulost

Poradenství s dluhy z trestné činnosti, právní poradenství spojené s dluhovou problematikou, informování o podmínkách podání návrhu na povolení oddlužení fyzických osob (osobní bankrot), poradna a pomoc v orientaci v průběhu exekučního řízení

Npl-osobnibankrot Úplné poradenství a služby spojené s osobním bankrotem v insolvenčním řízení

HZ CREDIT s.r.o. Nabízí služby v oblastech finančního a daňového poradenství a služby spojené s řešením dluhových situací

Ludmila Šemberová Dluhové poradenství

Abibia s.r.o. Dluhové poradenství

FaSST – Finance a služby, spolehlivost, tradice

Finanční služby a poradenství (dluhová problematika a oddlužení)


146

11.2 Úřady a instituce veřejné správy

11.2.1 Úřad práce České republiky

Převedením kompetence vyplácení sociálních dávek z obcí II. a III. typu na Úřad práce České republiky

se změnila řada postupů, které však na obyvatele sociálně vyloučených lokalit nemají nikterak

zásadní dopad. Účastníky hloubkových rozhovorů nebylo vyjádřeno zaznamenání zásadního rozdílu

mezi současným a dříve užívaným způsobem vyplácení sociálních dávek. Při pohledu na rozdíl objemu

vyplácených sociálních dávek je však patrný výrazný nárůst množství financí, které na tuto agendu

stát vynakládá. Tento fakt berou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit jako automatismus a zvýšení

mnozí z nich nepovažují za zásadní změnu.

Významným nedostatkem současného systému sociálních dávek je jejich nepravidelné vyplácení, kdy

dávky různého typu bývají vypláceny v rámci měsíce v nejednotných termínech. Pro obyvatele SVL je

problematické plánovat finanční rozpočet, pokud jim jsou dávky poskytnuty nepravidelně. Časté

prodlevy ve vyplácení dále u řady domácností způsobují nemožnost s rozpočtem v rámci měsíce vyjít.

U řady dotazovaných domácností je plánování měsíčního rozpočtu problémem také z důvodu nízké

finanční gramotnosti. V těchto případech se jeví jako výhodnější možnost vyplácet dávky v kratších

pravidelných termínech, což by tyto domácnosti dle výzkumu uvítaly.

11.2.2 Sociální práce v rámci obecních úřadů

Sociální pracovníci na obcích jsou povinni poskytovat sociální práci a především poradenství, podporu

a koordinaci řešení nepříznivých sociálních situací osob. Terénní sociální práce probíhá mimo jiné

také v SVL. Dle výsledků výzkumu však existuje z pohledu obyvatel SVL nedůvěra vůči sociálním

pracovníkům obce, která je v případě Romů způsobována také etnickou odlišností sociálních

pracovníků. V případech, kdy je sociálním pracovníkem Rom, je ochota romských obyvatel SVL řešit

svou životní situaci vyšší. Obecným nedostatkem sociální práce na obcích je nedostatečná

informovanost obyvatel, kteří by ji měli využívat. Povědomí o přínosech a možnostech vyhledání

služeb, které jsou jim nabízeny, je velmi nízké. Obyvatelé SVL často také své situace odmítají řešit,

a to i v případech, kdy jsou si vědomi, že je jim sociální poradenství k dispozici.

11.2.3 Policejní práce

Policie ČR

Policie České republiky má v rámci činností napříč strukturami tohoto orgánu s lichvou v porovnání

s jinými druhy kriminality velmi omezené zkušenosti. Je tomu tak z důvodu latence tohoto

společenského jevu a legislativy, kterou je lichva upravena. Z těchto důvodů se PČR aktivně na trestný

čin lichvy nezaměřuje. Zástupci policie hovoří o případech udání, která se v jednotlivých lokalitách

výzkumu pohybují v jednotkách. U mnoha z nich nebyl prokázán trestný čin lichvy, a pokud se

podařilo odsoudit udaného pachatele, tak často za jiný trestný čin. Přínos PČR v problematice nových

forem lichvy a zadlužení je spíše v oblasti hospodářské kriminality, která se dotýká také obchodních

praktik a sférám vlivu kriminálních skupin, které jsou v různé míře zapojeny také do lichvářských

praktik. Dle výzkumu je Policie ČR v povědomí obyvatel zaryta velmi negativně, a to mimo jiné

v důsledku vnímání této instituce jako represivního orgánu, který dle obyvatel SVL pro ně nemá

žádný přínos. Až do okamžiku, kdy sami Policii ČR potřebují, vnímají ji jako nepřítele.


147

Obecní policie

Ve všech lokalitách výzkumu jsou aktivní asistenti prevence kriminality, kteří jsou součástí

stejnojmenného projektu Ministerstva vnitra zmíněného již v rámci výstupu B/ Analýza z expertních

rozhovorů. Tento projekt je policejními složkami vnímán jako úspěšný, stejně jako obyvateli sociálně

vyloučených lokalit, kteří se s těmito asistenty policie často dostávají do styku. Dle hloubkových

i skupinových rozhovorů vnímají obyvatelé SVL aktivity tohoto typu jako přínosnoé pro ně samotné,

a to například z důvodu zvýšení pocitu osobního bezpečí a zvýšení informovanosti, o kterou se

asistenti, kterým obyvatelé SVL důvěřují, zasluhují. Pozitivní vztah mezi asistenty prevence kriminality

a obyvateli SVL je dán mimo jiné tím, že sami asistenti jsou většinou osobami, které z prostředí SVL

pocházejí. Mají tak velmi dobrý přehled o rodinách žijících v SVL, jejich problémech a místních

nepsaných zákonitostech.


148

12 SPECIFIKA A OBECNÉ TRENDY

V rámci domácností, které jsou výše popsány, se objevuje řada přístupů k nakládání s rodinnými

financemi. Jsou zde popsány strategie rodin, jak finanční prostředky k uspokojení životních potřeb

získávají a jak s těmito prostředky hospodaří. Prostřednictvím analýzy zjištěných poznatků lze vytvořit

obraz, jak sociálně vyloučení přistupují k základním životním otázkám, mezi které právě hospodaření

s penězi patří. Z výzkumu rovněž vyplývají další faktory, které vedou k zadlužování a následnému

sociálnímu vyloučení. Spouštěčem nemusí být jen neschopnost hospodařit s penězi, příčin může být

celá řada, například ztráta zaměstnání, úmrtí partnera, rozvod, živelní pohroma a další situace. Dále

sem lze zařadit také zadlužení zaviněné jinou osobou, což je typické zejména v rodinném prostředí,

ve kterém panuje snaha finanční tíseň vyřešit v rodinném kruhu a dochází tak k rozšíření problému na

další jedince. U jednotlivých příkladů domácností lze pozorovat jak současný stav rodiny, finanční

strategie, skladbu dluhů, tak vývoj oproti situaci dřívější. Typickým rysem proměn stavu, ve kterém se

domácnosti nacházejí, jsou nepředvídatelné a zásadní životní změny (např. narození potomka, ztráta

zaměstnání, rozvod, úmrtí, vysoké neočekávané výdaje), na které domácnosti nejsou schopny nebo

nechtějí včas reagovat a dostávají se do finanční tísně. Často se jedná o zadlužování vlivem

uspokojování závislostí či neuvážené uzavírání predátorských půjček plynoucí z nedostatečné finanční

gramotnosti, neinformovanosti, nouze, či nezodpovědného přístupu k běžným životním povinnostem

a odevzdanosti mnohdy již stávajícím problémům se zadlužením a neschopností dluhy splácet.

Podkapitoly níže jsou věnovány popisu forem lichvy zjištěných výzkumem, finančním strategiím

obyvatel SVL a shrnutí příčin zásadních vlivů na vznik zadlužení a motivace využívání lichvářských

půjček bez smlouvy a produktů, které lze označit za nekalé obchodní praktiky související se

spotřebitelskými úvěry.

12.1 Formy lichvy v SVL

12.1.1 Lichva bez smlouvy

Půjčky bez smlouvy jsou ve všech lokalitách jevem, který má dle získaných poznatků ústupnou

tendenci. Důvodem jsou čím dále dostupnější nebankovní půjčky, kterých obyvatelstvo sociálně

vyloučených lokalit, respektive ubytoven, využívá přednostně. Půjčky bez smlouvy jsou pak řešením,

kdy se člověk, který si půjčil, snaží půjčku splatit tím, že si půjčí jinde. Častá je však situace, kdy

dlužníkovi žádná bankovní a nebankovní instituce půjčku neposkytne z důvodu nesplnění podmínek.

Tato osoba tedy volí půjčku u lichváře. Některé osoby lichvářských půjček bez smlouvy využívají

opakovaně. Zde se jedná spíše o nižší půjčené částky v řádech tisíců korun, které z finančního

hlediska nemívají pro domácnosti fatální dopad.

U půjček bez smlouvy postiženému nehrozí exekuce, proto se situace splácení jiného typu půjčky

lichvářskou půjčkou jeví jako vhodné řešení situace. Vzhledem k výši úroku některých predátorských

nebankovních půjček je tato situace často řešením, neboť tzv. „intereš“ bývá v případě schopnosti

splácení pro postiženého přijatelnější variantou, než je právě spotřebitelský úvěr poskytnutý

predátorskou společností. Půjčování peněz na lichvářský úrok tak často není vnímáno jako trestná

činnost. Věřitelé i dlužníci tuto praxi považují za standardní způsob řešení určité životní situace a řada

dlužníků je svým věřitelům za poskytnutí půjčky vděčná.


149

Pravidlo vajdy

V romských komunitách historicky fungoval tzv. „vajda“. Jednalo se o staršího člena komunity, který

byl jakousi hlavou široké rodiny, která dle výpovědí členů romské komunity čítala často desítky

až stovky příslušníků. Vajda byl respektovanou autoritou, která rozhodovala o veškerém dění

v komunitě. Působil výchovně a udržoval pospolitost rodiny. Rovněž za rodinu komunikoval při řešení

problémů například s policií či sociálními pracovníky. Jeho autorita zajišťovala určitou úroveň

disciplíny a dávala vzor zejména mladým členům komunity. Nutno dodat, že dle zkušeností

z některých sociálně vyloučených lokalit byl vajda často sám lichvářem, což ještě více upevňovalo

jeho moc. Ve všech lokalitách výzkumu bylo zjištěno, že pravidlo vajdy téměř vymizelo, což má

za následek ztrátu kontroly nad členy romských velkorodin a rozšíření sociálně patologických jevů

ve sledovaných lokalitách. Jedním z důvodů vymizení tzv. vajdů bylo mísení starousedlíků

s novousedlíky a další důvody, o kterých lze však jen spekulovat.

Prostřednictvím lichvy se utvrzuje a znovu reprodukuje dřívější přirozeně zavedený mocenský řád

ve vyloučených lokalitách. Starousedlíci půjčky nepotřebují, jsou ekonomicky soběstační a mají

vysoký status, který se faktem nepůjčování nadále potvrzuje. Starousedlíci mají díky skutečnosti,

že jsou často majiteli nemovitostí, a díky své ekonomické úrovni vůči novousedlíkům superiorní

postavení, které se díky lichvářské činnosti nadále stvrzuje. Zejména jsou však utvrzovány

a utužovány závislost a inferiorní postavení novousedlíků v lokalitě (většinou se jedná o jednotlivé

izolované rodiny ve špatné socioekonomické situaci). Starousedlíci z pochopitelných důvodů

v lokalitě setrvávají i přesto, že by si díky svému ekonomickému kapitálu mohli pořídit

reprezentativnější bydlení. Potřebují totiž ke svým ziskům závislé a chudé rodiny novousedlíků

a potřebují dohlížet na náležitý výběr svých peněz (například chodit se svými „klienty“ na poštu

vybírat peníze apod.).

12.1.2 Lichva formou poskytování bydlení

Jak je již zmiňováno v částech výzkumu A/ Vstupní a analýza dostupných zdrojů a B/ Analýza

z expertních rozhovorů, v SVL je lichva realizována také v oblasti poskytování bydlení. V městech

výzkumu byly zjištěny následující formy tohoto druhu lichvy.

Kladno

Dle výpovědí místních aktérů v Kladně začíná panovat nový trend v oblasti skupování rodinných

domů lichváři v některých částech města. Zde je poskytováno bydlení sociálně slabým rodinám, které

vyplácejí lichvářům nájemné ve výši několika desítek tisíc korun. Vzhledem k faktu, že tyto rodiny

mají příjmy převážně ze sociálních dávek a ilegálního zaměstnání, jsou takto vysoké nájmy pro tyto

rodiny devastační a rodinám na živobytí zbývá velmi málo finančních prostředků. Zpravidla dochází

k dalšímu zadlužování a v četných případech ke ztrátě bydlení a následnému bezdomovectví. Majitelé

domů objekty neudržují v dobrém technickém stavu a bydlení v nich je tedy velmi nekomfortní

a neodpovídá běžnému standardu bydlení. Takovýchto rodinných domů neustále přibývá a hrozí zde

potenciální vznik nové vyloučené lokality.

Ústí nad Labem

V ústeckých Předlicích, ale také už i v jiných částech města či přilehlých Trmicích, se byty

starousedlíků stávají útočištěm a mnohdy poslední instancí pro řadu romských rodin, které se dostaly

do problémů například s placením nájmu (a byly soudně vystěhovány). Nájmy jsou zde ovšem značně

vysoké (hovoří se o sumách od 6 000 do 9 000 Kč za byt 1+1 či 2+1 bez energií), takže bytová

a ekonomická situace rodin, které zde najdou útočiště, se obvykle nijak nezlepší, ba naopak. Romské


150

rodiny, které zde bydlí, ovšem většinou nemají jinou volbu, jak řešit svou bytovou otázku. Jinde byt

nedostanou, a ubytovna pro ně není lepším řešením. Praktiky nájemců bytů jsou mnohdy nevybíravé

(„uplatňují praktiky psychologického, ale i fyzického nátlaku směřujícího k prosazení svých osobních

zájmů“) a nájem je často stupňován až do nepřijatelné výše. Rovněž se zde vyskytují spory například

ohledně poplatků za popelnice, které majitelé od nájemníků vybírají, ale dále je nikomu neplatí

a nájemníků tak vzniká u města dluh. Řada rodin v tomto okamžiku lokalitu opouští a stěhuje se ke

svým příbuzným či na ubytovnu. Po určité době ovšem většina z nich skončí opět v nájemních bytech

Moraváků v různých částech města.

Majitelé bytů rovněž půjčují obvykle lidem, kteří jsou zároveň jejich nájemníky, a to na 100% měsíční

úrok. Sociální pracovníci Magistrátu Ústí nad Labem zaznamenali např. zvýšení sazeb na 100% úrok

od pondělí do pátku s tím, že na 7 dní (pondělí – pondělí) se jedná už o 150% týdenní úrok.

Pro srovnání s běžnými úvěry se v případě nesplacení a uplatnění těchto úroků z úroků jedná o sazbu

RPSN zhruba 7 300 %. Působiště těchto lichvářů je v Předlicích, Trmicích, Střekově a na dalších

nespecifikovaných místech. Nájemníci se tak dostávají do několikanásobné závislosti na svých

věřitelích – jednak jim dluží, jednak díky nim mají kde bydlet.

Ostrava

Ostrava je specifická vysokým počtem ubytoven situovaných na území města, dohromady je jich 42

(Hruška, 2013). V rámci etnografického výzkumu a expertními rozhovory byly zjištěny informace

o některých poskytovatelích ubytování na sociálních ubytovnách, kteří zároveň poskytují půjčky bez

smlouvy s vysokým úrokem. S těmito praktikami mělo zkušenost několik na sobě nezávislých

obyvatel, kteří nyní žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Někteří hovoří o neschopnosti splácet

vzniklé závazky jako o jednom z důvodů změny bydliště. Jednalo se o ubytovny, které údajně byly

vlastněny jak Romy, tak členy majority. Dalším jevem, který lze označit za lichvářskou praktiku,

je poskytování doplňkových služeb na ubytovnách za neúměrné ceny. Jedná se například

o krátkodobé vypůjčení k užívání (např. týden až měsíc) či jednorázové použití pračky, žehličky

a jiného vybavení za poplatek několika stovek korun. Rodiny žijící na ubytovnách, které nevlastní

spotřebiče, jsou takto nuceny svou nouzí vynakládat částky, které jsou rozsahu služby neúměrné.

Rovněž byly zaznamenány vysoké a často smyšlené pokuty, které provozovatelé ubytoven po svých

klientech požadovali bez jakéhokoli solidního vysvětlení pod výhružkou vystěhování.

Lze předpokládat, že tyto praktiky nejsou specifické jen pro Ostravu, ale dějí se na některých

ubytovnách bez příčinné vazby na lokalitu.

Lichva formou bydlení není pro Ostravu typická jen výskytem na ubytovnách. Stejně jako v jiných

lokalitách výzkumu se v sociálně vyloučených lokalitách vyskytují také vysoké nájmy v bytech

vlastněných fyzickými osobami, které jsou rodinám pronajímány za neúměrně vysoké částky

významně převyšujících v místě a čase běžné tržní ceny. Domácnosti vysoké náklady na bydlení hradí

mimo jiné z příjmů ze sociálních dávek. Majitelé bytů tak získávají jistotu klienta, na kterém se

významně obohatí, přičemž pro samotného klienta vzhledem k původu prostředků, kterými byt platí,

není výše nájmu rozhodující. Obě strany tak profitují z prostředků poskytnutých státem, které jsou

však neúměrné běžným tržním zvyklostem a stavu pronajímané nemovitosti. Dle výpovědí obyvatel

SVL, ale také sociálních pracovníků na obcích, je však většina těchto domácností s neúměrně

vysokými nájmy nespokojena. Jejich možnosti změnit svou bytovou situaci jsou však natolik omezené,

že jim nezbývá, než na nevýhodné podmínky přistoupit. Z pohledu pronajímatele lze na takovéto

situace pohlížet jako na lichvářské praktiky, kdy se jedna strana obohacuje na druhé, která je ve

znevýhodněném postavení.


151

12.1.3 Lichva formou práce pro poskytovatele půjčky

Ve všech lokalitách etnografického výzkumu byla zaznamenána ilegální práce, kterou obyvatelé

sociálně vyloučených lokalit vykonávají pro místní podnikatele z řad majoritní společnosti i romské

komunity. Tito podnikatelé buď sami provádějí lichvářskou činnost, nebo pro ně lichváři pracovní sílu

zajišťují. Existují organizované skupiny, které sváží ilegální zaměstnance ze sociálně vyloučených

lokalit na sjednaných místech. Výběr pracovníků probíhá buď předem, nebo přímo na místě osobou,

která určí, koho v daný den na práci potřebuje. Lichváři pracovníkům z původně slíbených částek za

výdělek, které se dle lokality pohybují v rozmezí od 400 do 800 Kč za den, strhávají částky za

poskytnutí stravy. Po vykonání práce jsou pracovníci opět rozvezeni do sociálně vyloučených lokalit.

Za svou práci bývají vypláceni týdně nebo denně v hotovosti. Často jim však bývá ze smluvené mzdy

bezdůvodně strhávána část výdělku na základě argumentu, jakým je například neefektivita daného

pracovníka, nespolehlivost apod. Výsledně tak někteří pracovníci obdrží jako odměnu za vykonanou

práci neúměrně nízké částky v řádu několika málo stovek korun.

Jak bylo výše popsáno výše, v Kladně jsou skupovány rodinné domy lichváři, kteří za nájemné v nich

požadují neúměrně vysoké nájmy. Důvodem, proč rodiny v těchto domech zůstávají, je zadlužení

přímo u lichváře, který toto bydlení poskytuje. Lichvář pod výhružkami donutí rodinu setrvávat co

nejdelší dobu, po kterou je možné čerpat co největší poměr příjmů rodiny sestávajících ze sociálních

dávek, dalších půjček a práce na černo. Mnohdy členové takto utiskovaných rodin vykonávají ilegální

práci zprostředkovanou lichvářem, čímž splácejí své dluhy. Vzhledem k velmi nízkým částkám

pohybujících se dle výpovědí členů komunity sociálně vyloučených lokalit v rozmezí 200 až 500

Kč/den (po odečtení „pokuty“ lichvářem), dochází k neschopnosti rodin plnit své závazky vůči

lichvářům, kterým dluží, a co je podstatnější, také živit své mnohdy početné rodiny. Je zde tedy

patrná vazba závislosti na lichváři z pohledu bydlení i práce najednou.

12.1.4 Lichva formou poskytování sexuálních služeb

Prostituce je známým sociálně patologickým jevem a formou obživy. V případě výskytu prostituce

v SVL lze dle výpovědí místních aktérů ve všech lokalitách výzkumu hovořit o ústupu této formy

obživy. Nabízení sexuálních služeb se do značné míry institucionalizovalo a dnes je prostituce

provozována zejména v zavedených kamenných podnicích, kde má klient zaručenu bezpečnost

a diskrétnost, stejně jako větší míru pohodlí.

Z minulosti jsou známy případy prostituce vázané na poskytování bydlení a finančního zázemí,

u kterých lze hovořit o lichvářských praktikách, čili službě, která je poskytována za neúměrnou úplatu

nebo je z odměny za ni odebírána značná část pro vlastní potřeby lichváře. V souvislosti s prostitucí se

hovoří o ubytovně na Ostravsku, kde jsou ženami výměnou za bezplatné bydlení poskytovány

sexuální služby, za které majitel ubytovny inkasuje od klientů částky, které několikanásobně převyšují

potenciální výši výdělku prostitucí.

12.1.5 Lichva formou poskytování potravin

Tato forma lichvy byla zjištěna v lokalitě Ostrava. Jedná se o poskytování potravin obyvatelům

sociálně vyloučených lokalit, u kterých mají lichváři dobré povědomí, kdy jim přibližně docházejí

finance na živobytí. Lichváři tíživé situace využívají tak, že těmto lidem neposkytují půjčku formou

hotovosti, ale předají jim potraviny (obvykle maso, konzervy, alkohol, apod.). Za tyto potraviny poté

vyžadují vyplacení finančních obnosů, které několikanásobně převyšují skutečnou tržní cenu zboží.


152

Výběr dlužné částky probíhá obvykle v termínech vyplácení sociálních dávek, o kterých má lichvář

rovněž dobré povědomí.

12.1.6 Lichva a nekalé obchodní praktiky spojené se spotřebitelskými úvěry

Praktiky nebankovních společností působících na území celé ČR jsou často skloňovaným jevem

a podlehnutí predátorským společnostem tohoto typu je velkým ohrožením pro nízkopříjmové

skupiny obyvatel. Již zmíněná snadná dostupnost spotřebitelských úvěrů je jedním z důvodů, proč se

u domácností kumuluje více půjček a řešením situace se často stávají další půjčky, mnohdy lichvářské

bez smlouvy. Kromě těchto praktik existují také formy lichvy, které se nepřímo dějí právě

prostřednictvím spotřebitelských úvěrů. Jedná se o manipulace s úvěry, kdy lichvář donutí svého

„klienta“, aby si na své jméno založil účet a vzal si půjčku, přičemž klient splácí dlužnou částku

i s úroky, zatímco lichvář si užívá půjčené částky. Podobně se dá dosáhnout například také nákupu

nábytku, elektroniky a prakticky jakéhokoli zboří na splátky. Klient koupí na splátky zboží, které

nadále lichvář užívá, zatímco klient platí splátky. Tyto úvěrové podvody jsou prováděny pod

výhružkami a nátlakem ze strany lichváře, který takto vymáhá dříve poskytnutou půjčku. Podobně

jako u lichvy bez smlouvy, která se mezi lichvářem a jeho „klientem“ řeší hotovostně, zde lze

předpokládat neúměrnou hodnotu spotřebitelského úvěru k poskytnuté částce.

12.2 Finanční strategie obyvatel SVL Využívání lichvářských půjček bez smlouvy a spotřebitelských úvěrů je běžnou součástí finančních

strategií mnohých obyvatel SVL. Potřeba domácností půjčku využít je úzce spjata s různými socio

patologickými problémy těchto lidí. V rámci case studies byly výše představeny příklady různých

scénářů životních situací, které vedou skrze zadlužení k sociálnímu vyloučení. Jedná se však také

o případy domácností, které již sociálně vyloučeny byly, a zadlužení se u nich prohlubuje. V některých

případech jsou příčinou zadlužení lichvářské půjčky bez smlouvy, které se však většině popsaných

případů daří splácet. Jinak je tomu v případě nekalých obchodních praktik souvisejících se

spotřebitelskými úvěry, které se již splácet vybraným domácnostem většinou nedaří a dostávají se

tak do dluhové pasti. Skladba příjmů rodin se různí ve vztahu na příležitosti, kterými jsou zejména:

a) sociální dávky,

b) ilegální práce,

c) legální práce,

d) sběr kovů,

e) zisky z krádeží, prodeje drog a jiné kriminální činnosti,

f) lichvářské půjčky bez smlouvy,

g) využívání spotřebitelských úvěrů.

Možnosti hospodaření domácností, které jsou sociálně vyloučeny, nebo jim sociální vyloučení hrozí,

jsou obecně vnímány jako, z pohledu množství financí, které mají tyto domácnosti k dispozici, velmi

omezené. Zjištění etnografického výzkumu v jednotlivých domácnostech však v mnoha případech

poukazují na opačnou situaci, kdy má rodina měsíčně k dispozici částky, které jsou v čase a místě

obvykle standardem, který lze jen stěží spojovat se sociálním vyloučením. Vyskytují se domácnosti,

které mají měsíčně k dispozici vysoké částky v řádu několika desítek tisíc korun. Tyto finanční zdroje

pocházejí většinou ze sociálních dávek a ilegálního zaměstnání. Množství finančních prostředků

jednotlivých rodin však není měřítkem životní úrovně, neboť tyto finanční prostředky některých

těchto rodin pohlcují závislosti na drogách, gambling a ve velké míře již vzniklé dluhy z minulosti,


153

které se některé domácnosti snaží splácet. Ve výsledku se v takovýchto případech neliší finanční

situace od jiných rodin, které mají podstatně nižší příjmy. Je obtížné kvantifikovat poměry takovýchto

domácností vůči těm, které mají finanční možnosti mnohem omezenější a nemají možnost jakýmkoli

způsobem zvýšit svůj životní standard. Jednotným rysem rodin v rámci cílové skupiny, které mají

vysoké příjmy, je závislost na sociální podpoře státu a ilegální práci, která se stává doplňkovým

zdrojem obživy těchto rodin, kdy právě tato složka příjmu tvoří nadstandard.

Bez ohledu na výši příjmu je častým rysem neschopnost sestavit a dodržovat finanční rozpočet, který

je často součástí finančních strategií mimo jiné nízkopříjmových skupin obyvatel, které se na sociální

dávky spoléhat nemohou. Neschopnost zodpovědně plánovat svou krátkodobou i dlouhodobou

budoucnost z pohledu financí je důsledkem řady jevů, které jsou popsány v kapitolách níže.

12.2.1 Pozice obyvatel SVL na trhu práce

Jednou z příčin sociálního vyloučení je v nezaměstnanost a také nedostatek motivace obyvatel SVL

pracovat. Dle výpovědí lokálních aktérů ve všech lokalitách výzkumu obzvláště současná generace

mladých Romů k práci nemá nikterak vřelý vztah. Tento jev je však patrný i u některých obyvatel z řad

majoritní společnosti, kteří jsou pobírateli sociálních dávek. Důvody demotivace shánět si legální

zaměstnání je skutečnost, že příjem ze sociálních dávek je vyšší, než příjem v potenciálním

zaměstnání, kterého tyto to osoby dosahují většinou ve špatně placených profesích. Zajistit si příjem

z legální pracovní činnosti je tedy nevýhodné. Bariérou pro vstup na trh práce je také nedostatečná

kvalifikace většiny obyvatel SVL. V neposlední řadě se jedná také o diskriminaci romských obyvatel

SVL na trhu práce ze strany zaměstnavatelů, kteří dle výpovědí sociálních pracovníků i Romů

samotných příslušníky této menšiny mnohdy odmítají zaměstnat. V řadě případů se jedná o Romy,

kteří jsou dostatečně kvalifikováni a mají o získání legálního zaměstnání zájem.

Častým zdrojem obživy obyvatel SVL jsou brigády, práce načerno či sběr kovů. Rodiny si těmito

způsoby měsíčně zajišťují v některých případech většinovou část veškerých příjmů. V souvislosti

s touto činností nelze hovořit o obyvatelích SVL jako o neochotných pracovat. Naopak, řada aktérů

v lokalitách výzkumu zmiňuje pracovitost těchto obyvatel. Problémem je, že nejsou motivováni

zajistit si legální zaměstnání, protože by ztratili nárok na některé sociální dávky. Vzhledem k velmi

časté zadluženosti těchto osob jsou demotivací také exekuce, kterými jsou zatíženi. V případě

legálního zaměstnání by o podstatnou část svého příjmu přišli a na živobytí by jim bylo ponecháno

pouze nezabavitelné minimum. Na některé sociální dávky se exekuce nevztahuje, je tedy pro

takovouto osobu mnohdy velmi nevýhodné pracovat legálně.

Častým problémem zejména mladých obyvatel vyloučených lokalit a ubytoven jsou nedostatečné

vzory ve výchově. Vyrůstají v prostředí, ve kterém je velmi problematické vytvořit si k práci kladný

vztah a brát ji jako jeden ze základů fungující společnosti. Vyrůstají v okolí osob, které také nejsou

a některé ani nikdy nebyly zaměstnány. Nové generaci tedy není práce předkládána jako standardní

zdroj obživy.

Mezi sociálně vyloučenými obyvateli však výjimkou nejsou ani ti, kteří se snaží najít si práci, často

v dělnických profesích. Častou motivací a zlomem, proč volit legální zaměstnání, je možnost čerpání

půjčky u bankovních subjektů na bydlení a jiné potřeby. Tato motivace je v řadě případů vázána na

touhu zvýšení životní úrovně mimo jiné v rodinách, ve kterých jsou vychovávány děti.


154

12.3 Souhrn zásadních vlivů na vznik zadlužení Osoby sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené, které žijí v SVL, tak mimo ně vynakládají

nemalé úsilí k získání půjček. Vidina získání finančních prostředků co nejsnadnější cestou je jedním

z důvodů, proč tito lidé padají do dluhových pastí, předluženosti a výsledného sociálního vyloučení.

K uzavírání půjček u bankovních i nebankovních společností jsou tito lidé nabádáni pracovníky těchto

institucí, svým nejbližším okolím, které má zpravidla také osobní zkušenost se spotřebitelskými úvěry,

a v neposlední řadě jsou pod silným vlivem reklamních kampaní institucí poskytujících půjčky.

Zarážející je také snadnost získání spotřebitelských úvěrů, a to i v případech, kdy je předem jasné,

že daná osoba nebude schopna půjčky splácet.

Sociálně slabí obyvatelé si půjčují na věci, které jsou pro ně nedostatkové, nebo nedokáží ze svých

příjmů ušetřit na jejich pořízení. Domácnosti s nízkými příjmy si půjčují na potraviny, oblečení,

hygienické potřeby, nájem, energie a další běžné životní potřeby. Životní standard jednotlivých rodin

se různí. Každá z nich přistupuje k finančnímu hospodaření rozdílně. Rozšířeným problémem je,

že osoby využívající půjček si mnohdy půjčují peníze na věci, které k běžnému uspokojení životních

potřeb nejsou nutné. Kupují je jen z důvodu udržení dojmu vysokého sociálního statusu a prestiže.

Někteří Romové také nepřímo uvedli, že je tomu tak za účelem vyrovnání se zvyklostem majoritní

společnosti. Hodnota peněz je však jeden z faktorů, který si tito lidé neuvědomují, a to mimo jiné

z toho důvodu, že spoléhají na sociální dávky, o jejichž získání nemusejí výrazněji usilovat.

Lze konstatovat, že sociálně vyloučené rodiny, které obstarávají své potřeby ve větší míře prací

a nespoléhají na finanční pomoc státu, dokáží také lépe s penězi hospodařit a uvědomují si jejich

hodnotu.

Některé příčiny zadlužení domácností lze shrnout do následujících bodů:

a) nízký příjem nepostačující k zabezpečení základních potřeb domácností,

b) institucionální očekávání, která jsou kladena na domácnosti chudých osob (např. zabezpečení

školních pomůcek, svačin, ošacení, podmínek pro vzdělávání dítěte…),

c) materiální deprivace,

d) sociální deprivace,

e) závislosti,

f) touha po zvýšení sociálního postavení členů domácnosti,

g) limity sociální práce a sociálních pracovníků a z nich pramenící nekvalitní a neúčinná sociální

práce,

h) nedostatečná finanční gramotnost obyvatel SVL,

i) dostupnost spotřebitelských úvěrů.

V každé z lokalit etnografického výzkumu byly zaznamenány případy, kdy rodiny naprosto vědomě

uzavíraly půjčky u nebankovních společností s jasným cílem půjčku v budoucnu nesplácet, popřípadě

od splácení půjčky z důvodu finanční tísně upustili. Jednotným rysem při takové situaci je

odevzdanost problému, tedy rezignace na zodpovědnost a nechuť tíživou životní situaci řešit. Tato

situace je odlišná v případě lichvářských půjček bez smlouvy, kdy se rodiny, které situace donutila

lichváře o půjčku požádat, snaží své závazky lichváři splatit, a to jakoukoli smluvenou formou

(finančně, prací, apod.). Motivací je mít s lichvářem dobrý vztah potřebný k dalším případným

půjčkám. Často již takovéto rodiny nemají mnoho možností, kde si půjčit, a lichvářská půjčka je tedy

jejich poslední možnou volbou. Další motivací bývají obavy o vlastní bezpečí a o bezpečí rodiny, které

v některých případech čelí výhružkám ze strany lichvářů. Vzhledem k faktu, že jsou násilné praktiky


155

lichváři a jejich rodinnými příslušníky užívány, jsou tyto obavy opodstatněné. Motivací řádně splatit

lichváři půjčku je také strach ze ztráty bydlení, které je často poskytováno přímo lichváři.

Je nutno také uvést, že problematika uzavírání nevýhodných smluv, půjčky bez smlouvy, ale i běžné

nepredátorské půjčky se zdaleka netýkají jen sociálně vyloučeného obyvatelstva. Klienty institucí

poskytujících spotřebitelské úvěry jsou samozřejmě také lidé, kteří sociálně vyloučeni nejsou. Nejsou

mezi nimi ale výjimkou situace, kdy si domácnosti sjednají běžnou půjčku nebo úvěr a vlivem

nenadálé životní situace, jakou je například zranění, ztráta zaměstnání, ztráta příbuzného, na kterém

byli materiálně závislí, rozvod, ztráta bydlení apod. V tomto okamžiku dochází k nutnosti situaci řešit.

Tyto rodiny jsou však pod vlivem událostí vystavovány různým příležitostem půjčit si, které se mohou

zdánlivě zdát jako nejlepší cesta řešení finanční tísně. Obzvlášť u důvěřivých a finančně méně

gramotných osob však může v této fázi docházet k nastartování koloběhu zadlužení a dalším

problémům s tímto fenoménem spojovaným.

Obecnými problémy, které souvisejí s motivací žádat o poskytnutí půjčky lichvářem

či o spotřebitelský úvěr jsou socio patologické jevy vyskytující se běžně v SVL, ale také u osob, které

sociálně vyloučeno není. Průvodními jevy, ke kterým dochází ve spojitosti s finanční tísní osob, která

vyústí v zadlužení, jsou například nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, přestupky, trestná

činnost, prostituce, potyčky s majoritní společností a řada dalších, z nichž některé jsou blíže popsány

níže.

12.3.1 Bydlení

Uhrazení nájmu či záloh na energie je častou motivací obyvatel sociálně vyloučených lokalit k získání

půjček jakékoli formy. Jedním z důsledků složité situace s bydlením je migrace sociálně vyloučeného

obyvatelstva způsobena nevyhovujícím bydlením, či ztrátou bydlení, a to jak v rámci jednotlivých

vybraných měst výzkumu, tak mezi městy v celé ČR. Cílová místa migrace sociálně vyloučeného

obyvatelstva jsou volena různými klíči. Obvykle se jedná o lokality či města, kde má rodina příbuzné.

Jestliže se rodina stěhuje do jiného města za příbuznými, nemusí to vždy nutně znamenat

„za příbuznými s bytem“, stěhují se někdy i za příbuznými do ubytovny, popřípadě jen do blízkosti

takovéto rodiny. Častou motivací je také využití zázemí větších měst, které skýtají více možností

ubytování, než menší sídla.

Častá trajektorie problému s bydlením je: výpověď z bytu hledání jiného bytu příbuzní

ubytovna, kdy se jednotlivé fáze mohou měnit a opakovaně střídat, popřípadě situace končí

bezdomovectvím či využitím služeb neziskových organizací zaměřených na bydlení.

12.3.2 Nízká vzdělanost

Problémem sociálně vyloučeného obyvatelstva, který se promítá do způsobu života a tedy

i do jednotlivých jeho sfér, je nízká vzdělanost této specifické skupiny. Častým jevem je v této skupině

obyvatel zanedbávaná školní docházka, ze které pramení další neschopnost obstát v životních

situacích. Dalším problémem je časté zanedbávání výchovy a nedostatečné předkládání vzorů, jakým

způsobem vést život a plnit své společností přirozeně dané povinnosti. Důsledky nízké vzdělanosti

jsou neschopnost uplatnění na trhu práce a v neposlední řadě také již zmiňovaná nízká finanční

gramotnost, která je častou příčinou problémů spojenými s nekalými obchodními praktikami

spojenými se spotřebitelskými úvěry a lichvářskými půjčkami bez smlouvy. Mnozí lidé postižení

lichvou si nedokáží spočítat, kolik celkově ve všech splátkách vrátí a za jakou dobu jsou vůbec schopni


156

půjčené peníze naspořit. Rovněž nevědí, jak dlouho částku zvanou „intereš“ platí a kolik peněz

už lichváři vrátili. Podobným problémem je neschopnost rozeznání nesolidního spotřebitelského

úvěru, jehož čerpáním se domácnosti mnohdy nevědomě vystavují riziku nesplnění nevhodných

podmínek a následným sankcím, jejichž výše má na finanční situaci těchto domácností drtivý dopad

a dostávají se tak do existenčních problémů.

12.3.3 Gamblerství

Dle zkušeností výzkumného týmu a výpovědí obyvatel, jejichž problémy jsou popsány v rámci

jednotlivých case studies uvedených výše, je frekventovaným problémem sociálně vyloučených osob

závislost na výherních automatech. Tento druh závislosti je častým problémem nejen jednotlivců,

kteří živí rodinu, ale také celých domácností. Závislost na hraní na automatech v mnoha

popisovaných případech vyúsťuje v zadlužení a nutnosti spoléhat se na neobvyklé zdroje financí,

kterými jsou právě lichvářské půjčky a spotřebitelské úvěry. Problémem je ovšem plnění vzniklých

závazků, které je na žebříčku uspokojování životních potřeb a závislostí upozaděno.

12.3.4 Závislost na alkoholu a dalších návykových látkách

Rozšířeným problémem sociálně vyloučeného obyvatelstva je častá závislost alkoholu a drogách,

na které si tito lidé půjčují nemalé částky od místních lichvářů i nebankovních institucí. U takovýchto

osob je častým jevem ztráta veškerého majetku, jak v exekucích, tak vlastním prodejem do

zastaváren, apod. Zadlužení se pak netýká pouze těchto osob, které svým neuváženým chováním

dluhy způsobily, ale také jejich rodin, které jsou takto do problému zavlečeny bez možnosti situaci

ovlivnit.

Členové místních komunit popisují jako významný problém rozšíření drogové kriminality. V Ústí nad

Labem i Ostravě bylo zjištěno, že prodejci drog v romské komunitě jsou téměř výhradně Romové,

stejně tak jako prodejci drog v majoritní skupině obyvatel pocházejí z majority. Z pohledu drogové

scény lze tedy hovořit o etnicky separované scéně. Začátek užívání drog u jedinců je v SVL často

způsoben získáním negativního vzoru starších členů komunity. Specifickým rysem užívání drog

v rámci sociálně vyloučených lokalit je skutečnost, že se často jedná o záležitost rodinnou. Užívání

drog se stává několikageneračním problémem v rámci jednotlivých rodin. Typ užívané drogy potom

závisí na věku a finančním zázemí rodiny.


157

Část D/ Systémová policy doporučení a

navržení optimálního postupu v ČR

Problematika lichvy a zadlužování obyvatel je v poslední době diskutována na různých úrovních

veřejné správy i mezi neziskovým sektorem (poskytovateli sociálních služeb), ale doposud nebyly

jasně nastaveny směry, které by vedly k řešení či omezení negativních důsledků a zároveň efektivně

řešily prevenci a včasnou intervenci v okamžiku, kdy se obyvatelé nacházejí na hranici „zadlužení“.

V této etapě byly na základě předchozích aktivit výzkumu (provedené analýzy dostupných zdrojů,

expertních rozhovorů a etnografických studií) sumarizovány zjištěné poznatky, které tvoří

argumentační podklad pro formulaci doporučení a opatření pro různé úrovně veřejné a státní správy

směřující k řešení tohoto veřejně politického problému – jak na úrovni strukturální (celostátní,

regionální, obecní), tak na úrovni individuální.

Zásadní podmínkou pro řešení zkoumané problematiky je nalézt určitý průnik mezi ochranou jedinců

zasažených sociálním vyloučením a zadlužením a právem věřitelů na platné právní jednání.

Zároveň bylo snahou, aby navrhovaná doporučení posilovala princip odpovědnosti u:

Orgánů státní správy – odpovědnost za nastavení odpovídajícího legislativního prostředí, který poskytne ochranu občanů před nekalými obchodními praktikami a zároveň umožní podnikání v oblasti poskytování úvěrů.

Věřitelů (poskytovatelů úvěrů a půjček) – přijímání společenské odpovědnosti a dodržování etických kodexů při poskytování půjček a úvěrů.

Dlužníků – odpovědnost za vlastní rozhodnutí, zvyšování finančního a právního vědomí za účelem uvědomění se důsledků svého konání.


158

13 PROCES TVORBY POLICY DOPORUČENÍ

Za účelem navržení možných policy doporučení byl sestaven expertní panel (složen z výzkumných

pracovníků a dalších odborníků vědecko-výzkumného ústavu ACCENDO), který vyhodnotil jednotlivé

potenciální nástroje k řešení zkoumaného problému. Podkladem pro expertní panel byly sesbírané

výsledky a zjištění z předchozích analytických kroků – ze Vstupní analýzy dostupných zdrojů

(sekundární data), z provedených expertních rozhovorů a z terénního průzkumu v sociálně

vyloučených lokalitách (vlastní šetření) – viz schéma níže.

Schéma 1: Zapojení expertního panelu při definování policy doporučení

Za účelem sběru dalších podnětů k návrhům a doporučením byly také zorganizovány 3 skupinové

diskuze (focus groups). Při výběru účastníků pro skupinové rozhovory bylo prvořadým kritériem

naplnit cíl výzkumu – účastníci byli vybráni z řad:

zástupců veřejné správy (pracovníci odborů sociálních věcí, Úřadů práce, Státního úřadu inspekce práce, krajští koordinátoři pro národnostní menšiny a romské záležitosti),

neziskových organizací – terénní sociální pracovníci, pracovníci v dluhových poradnách apod., orgánů činných v trestním řízení – zástupci Policie ČR, městské policie, exekutorů, právníků, zástupců Agentury pro sociální začleňování, apod.

Skupinové diskuze proběhly v lednu 2016 ve třech městech, které byly součástí výzkumu v rámci

tvorby etnografických studií – Ostrava, Ústí nad Labem, Kladno.

Identifikované problémy a doporučení diskutované v rámci focus groups přinesly další poznatky,

které společně se zjištěními z dřívějších etap výzkumu vedly k vytvoření „matice doporučení

a opatření“. Následně byly tyto návrhy podrobeny hodnocení expertního panelu (viz schéma níže).


159

Schéma 2: Postup tvorby systémových policy doporučení

Expertní panel zvolil následně taková systémová policy doporučení, která:

I. posilují prevenci před neúměrným zadlužováním obyvatel

II. rozšiřují možnosti řešení u již zadlužených či předlužených osob

III. omezují lichvu bez smlouvy a nekalé obchodní praktiky související se spotřebitelskými úvěry

Systémová policy doporučení jsou podklady pro formulaci veřejných politik, které by měly v případě

tohoto výzkumu vést k alespoň částečnému řešení problematiky sociálního vyloučení a ke zmírnění

jeho projevů jako je zadlužení a podobné problémy sociálně vyloučeného a sociálním vyloučením

ohroženého obyvatelstva. Logika systémových policy doporučení, její návaznost na výchozí situace

a na způsoby její řešení nebo zmírnění dopadu, je znázorněna v následujícím schématu.


160

Schéma 3: Logika systémových policy doporučení


161

14 IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY a PRIORITNÍ OBLASTI DOPORUČENÍ

Na základě předchozích výzkumných aktivit byly syntézou a expertním vyhodnocením identifikovány

klíčové problémy a příčiny, které zásadně přispívají k zadlužování a prohlubování chudoby obyvatel

v sociálně vyloučených lokalitách. Jedná se o:

a. Nedostatek finančně dostupného bydlení (vysoké nájmy a náklady na bydlení v nekvalitních bytech/ubytovnách) a nedostatečné nebo chybějící nastavení bytové politiky na obcích v SVL

b. Velká míra předlužení obyvatel

c. Nízká úroveň finanční gramotnosti a právního povědomí obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách

d. Nedostatečná právní ochrana spotřebitele: - nízká vymahatelnost spotřebitelských práv - velmi volná úprava legislativních podmínek pro podnikání v oblasti úvěrů - benevolentní a pro ekonomicky silnější stranu výhodná úprava rozhodčího řízení - zneužívání institutu oddlužení poradenskými společnostmi

e. Nedostatečný monitoring zadluženosti a dluhů v sociálně vyloučených lokalitách

f. Nevhodný systém vyplácení sociálních dávek

g. Nedostatečná spolupráce a přenos informací mezi kompetentními subjekty (veřejná správa, NNO, policie, apod.)

h. Vliv spotřební kultury, reklam a cílený marketing poskytovatelů půjček na obyvatele SVL a jiné nízkopříjmové skupiny obyvatel

i. Podfinancování poskytovatelů sociálních služeb v SVL

Za účelem eliminace těchto identifikovaných problémů byly výzkumným týmem navrženy následující

prioritní oblasti a jim příslušné systémové policy doporučení. Jednotlivé doporučení jsou formou

„karet“ popsána v následující kapitole:

Stabilizace bydlení o D1 Legislativní úprava v oblasti bydlení – zákon o sociální bydlení o D2 Poskytování dotací za účelem zřizování sociálního bydlení

Sociální podpora a sociální práce o D3 Optimalizace systému vyplácení sociálních dávek o D4 Podpora financování neziskových organizací a sociálních služeb

Monitoring o D5 Vytvoření centrálního registru dlužníků o D6 Monitoring zadluženosti obyvatel SVL

Systém vzdělávání, poradenství a osvěty o D7 Vytvoření a rozšíření sítě finančního a dluhového poradenství v SVL o D8 Rozšiřování systému finančního vzdělávání na školách

Regulace trhu spotřebitelských úvěrů o D9 Omezení/regulace reklamy pro oblast půjček a úvěrů o D10 Regulace sankcí


162

o D11 Legislativní ukotvení zákazu prodeje pohledávek u vybraných oblastí

Regulace vymahatelnosti dluhů a nastavení podmínek oddlužení o D12 Úprava procesu rozhodčího řízení ve spotřebitelských sporech o D13 Upravení/zrušení principu volné volby exekutora o D14 Rozšíření (alternativních) možností oddlužení (mimo stávajících možností daných

insolvenčním zákonem) o D15 Úprava výše nezabavitelného minima v exekuci

Koordinovaný přístup k řešení situace na úrovni obcí a regionů o D16 Rozvoj spolupráce místních aktérů pro řešení socio patologických jevů v SVL o D17 Posílení komunitní práce Policie ČR v SVL

Prioritní oblasti a navrhovaná policy doporučení, jsou graficky znázorněna v následujícím schématu.

Jejich implementace a realizace v praxi, by měla vést k naplnění globálního cíle, kterým je snížení

zadlužení sociálně vyloučeného obyvatelstva:


163

Schéma 4: Přehled systémových policy doporučení


164

15 POPIS SYSTÉMOVÝCH POLICY DOPORUČENÍ A NÁVRHU OPTIMÁLNÍHO

POSTUPU V ČR

Níže popsaná doporučení mají formu „karet“, ve kterých je přehledným způsobem konkretizován

návrh opatření (doporučení) a identifikovaná vazba na řešený problém. Zároveň je u každého

doporučení uveden dopad, potenciální bariéry a rizika jeho realizace a jsou definovány dotčené

subjekty (úrovně veřejné správy). Některá z těchto doporučení již jsou částečně zahrnuta

v novelizovaném zákoně o spotřebitelském úvěru, novele exekučního řádu, věcném záměru zákona

o sociálním bydlení apod., přičemž je doporučeno jeho schválení.

15.1 OBLAST STABILIZACE BYDLENÍ

Návrh/Doporučení D1: Legislativní úprava v oblasti bydlení – zákon o sociálním bydlení

Popis doporučení Problémy sociálně vyloučených s bydlením jsou jednou ze základních příčin zadlužování této skupiny obyvatel. Řešení by mohlo přinést schválení zákona o sociálním bydlení na základě již existující Koncepce sociálního bydlení.

Doporučuje se do věcného záměru zákona o sociálním bydlení začlenit povinnost obcí realizovat politiku bydlení a zároveň stanovit povinnost udržovat obecní bytový fond, vč. povinného podílu bytů, které by měly charakter sociálního bydlení. Jako vhodné se jeví, aby při stanovování minimálního podílu sociálních bytů byl zohledněn také počet vyloučených lokalit v obci, resp. počet osob v nouzi, na hranici chudoby apod.

Vazba na problém Nedostatek finančně dostupného bydlení (vysoké nájmy a náklady na bydlení v nekvalitních bytech/ubytovnách) a nedostatečné nebo chybějící nastavení bytové politiky na obcích v SVL

Bariéry/rizika realizace

Nedostatek bytového fondu v majetku obcí. Omezené finanční zdroje v rozpočtu obcí a státu. Pomalý rozjezd systému.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí Města, obce


165

Návrh/Doporučení D2: Poskytování dotací za účelem zřizování sociálního bydlení

Popis doporučení Bez zajištění sociálního bydlení sociálně vyloučeným a znevýhodněným osobám je problematické úspěšně řešit zadlužování obyvatel. Na základě plánovaného zákona o sociálním bydlení je doporučeno podporovat zřízení dotačních programů na výstavbu a zřizování sociálních bytů nejen na národní úrovni (např. v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, v rámci programů podpory bydlení financovaných z Ministerstva pro místní rozvoj).

Vazba na problém Nedostatek finančně dostupného bydlení (vysoké nájmy a náklady na bydlení v nekvalitních bytech/ubytovnách) a nedostatečné nebo chybějící nastavení bytové politiky na obcích v SVL


Omezené finanční zdroje v rozpočtu obcí. Nutná dostatečná administrativní kapacita na podání žádostí o dotace.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo místního rozvoje, Ministerstvo práce a sociálních věcí; obce


166

15.2 OBLAST SOCIÁLNÍ PODPORY A SOCIÁLNÍ PRÁCE

Návrh/Doporučení D3: Optimalizace systému vyplácení sociálních dávek Popis doporučení Je nutné stabilizovat systém vyplácení sociálních dávek v pravidelných

termínech (v současné době často dochází ke zpožděné výplatě, jejímž důsledkem je okamžitý nedostatek peněz u příjemců dávek a tedy potenciál k využití nebankovních či lichvářských půjček).

Je doporučeno přistupovat k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit individuálně a umožnit výplatu sociálních dávek v kratších intervalech. Cílem je zajistit pravidelné a společné vyplácení sociálních dávek, jelikož v současné době jsou vypláceny různé dávky nepravidelně v průběhu měsíce, čímž se komplikuje hospodaření domácností a snadno dochází k zadlužení. Jednotný termín vyplácení všech dávek by mohl přispět k efektivnějšímu hospodaření a větší finanční stabilitě sociálně vyloučených domácností. Doporučuje se klást důraz na posouzení klientů sociálními pracovníky Úřadu práce, kteří by určovali, v jakých intervalech v jednotlivých případech vyplácet sociální dávky (klienti jsou dle výsledků výzkumu často neschopni dlouhodobě či v rámci měsíce hospodařit s financemi, které mají k dispozici).

Dále se doporučuje optimalizovat systém posuzování žádostí o sociální dávky určené na bydlení tak, aby byly dosažitelné pro domácnosti a osoby, na něž byla uvalena exekuce a zůstává jim na živobytí jen částka nezabavitelného minima. Nárok na příspěvek na bydlení je posuzován vzhledem k výši příjmu, nikoliv k výši nezabavitelného minima. Osoby s příjmy ve výši, která neumožňuje nárok na sociální dávky na bydlení, tedy na dávky nedosáhnou a dostávají se do neschopnosti pokrýt nominální náklady na bydlení.

Vazba na problém Nevhodný systém vyplácení sociálních dávek


Vysoké administrativní náklady ÚP – administrativně náročné; v současném stavu se současným počtem úředníků složitě proveditelné, nutnost navýšení počtu zaměstnanců Úřadu práce.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce ČR


167

Návrh/Doporučení D4: Podpora financování neziskových organizací a sociálních služeb

Popis doporučení Současný neziskový sektor, který v sociálně vyloučených lokalitách i mimo ně zajišťuje terénní sociální práci, se potýká s nestabilním financováním a nedostatkem počtu sociálních pracovníků. Jako vhodné řešení se jeví nastavení monitoringu potřebnosti různých typů sociálních služeb a v případě chybějících typů je vhodné dle potřeb obyvatel tyto služby a aktivity doplnit. Rovněž je nutné systematicky vzdělávat sociální pracovníky a klást důraz na zvyšování jejich odbornosti. Vzhledem k nezastupitelné a nezpochybnitelné roli neziskových organizací a sociálních služeb při řešení problémů sociálně vyloučených obyvatel je doporučeno zvýšit jejich dlouhodobou finanční podporu (tak, aby se NNO mohly soustředit na výkon práce a ne na každoměsíční zajištění provozu) a klást důraz na zlepšení jejich plánování, především z dlouhodobějšího hlediska. Jednou z variant řešení, která je v řadě případů funkční, je vícezdrojové financování z veřejných rozpočtů. V některých případech se však vícezdrojové financování ukazuje z důvodu omezených veřejných rozpočtů méně efektivní a náročné z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Výši nutných zdrojů k zabezpečení funkčnosti sociálních služeb by zredukovala vyšší finanční podpora krajů ze strany státu.

Vazba na problém Podfinancování poskytovatelů sociálních služeb v SVL


Omezené veřejné rozpočty.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí; obce, SO ORP, Kraje


168

15.3 OBLAST MONITORINGU

Návrh/Doporučení D5: Vytvoření centrálního registru dlužníků Popis doporučení Současný stav, kdy existuje několik registrů (SOLUS, NRKI, BRKI, ad.), které

spravují různé soukromé společnosti, není pro koncepční řešení problematiky zadlužování dlouhodobě udržitelný. Registry spravované soukromými společnostmi nejsou flexibilní a struktura informací v nich nepodléhá kontrole odpovědných orgánů státní správy. Informace o konkrétních dlužnících jsou snadno zneužitelné, například poskytovateli predátorských úvěrových produktů.

Je doporučeno, aby zřízení státem spravovaného centrálního registru bylo právně zakotveno, přičemž přínosem bude centralizace komplexních dat a údajů o dluzích, které budou sloužit jak pro ověřování skutečné ekonomické situace u žadatelů o úvěr (informace o objemu nesplacených finančních prostředků, které má u dosavadních věřitelů), tak zároveň posílí ochranu spotřebitele, a to definováním kdo a za jakých podmínek bude moci do registru nahlížet. Za tímto účelem je nutná také příprava právní úpravy pravidel registru. Důležité je také definovat, jak budou údaje o dlužnících v registru zaznamenávány (typ dluhu, výše dluhu, věřitel, apod.). Jsou navrhovány dvě fáze vytvoření centrálního registru dlužníků:

1) Vytvoření centrálního registru dlužníků, u kterých je věřitelem státní instituce (obce, finanční úřady, celní správa apod.).

2) Vytvoření centrálního registru dlužníků, u kterých jsou věřitelem státní i soukromé instituce.

Alternativou zavedení státem spravovaného registru dlužníků je převedení této agendy na soukromý subjekt, který by byl licencovaný níže uvedenými dotčenými subjekty.

Vazba na problém Nedostatečný monitoring zadluženosti a dluhů v sociálně vyloučených lokalitách


Kolize s ochranou osobních údajů. Potenciální rozvoj nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry (možné zneužití informací o dlužnících predátorskými poskytovateli půjček).

Dotčené subjekty Stát – Česká národní banka, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a další subjekty veřejné správy


169

Návrh/Doporučení D6: Monitoring zadluženosti obyvatel SVL Popis doporučení O lichvě a zadlužování sociálně vyloučených obyvatel v území nemá stát

ani nižší územně-samosprávné celky téměř žádné faktické informace, přičemž znalost stavu a zejména rozsahu zadlužení je klíčová z hlediska budoucího řešení tohoto problému i z hlediska možného předcházení pádu občanů do dluhové pasti. K širšímu pochopení souvislostí zejména na úrovni obcí je při naplňování kompetencí sociálních odborů a starostů tato znalost klíčová.

Z tohoto důvodu je žádoucí rozvinout systém monitoringu zadluženosti obyvatelstva a mapovat sociopatologické jevy, které tento fenomén přinášejí. Vhodným přístupem je zavést systém indikátorů (např. indikátor míry nezaměstnanosti, hrubé míry počtu vyplacených dávek apod.), jejichž analýza umožní identifikaci potenciálně rizikových oblastí (obcí, regionů). Monitoring je vhodné aplikovat na úrovni státu, kde by byly monitorovány jednotlivé regiony, a dále na úrovni obcí.

Na úrovni obcí je důležité klást důraz na spolupráci mezi jednotlivými odbory obecních úřadů (zejména sociální odbor, bytový odbor, ekonomický odbor, odbor správy majetku, aj.). Klíčovou roli na této úrovni mají sociální pracovníci, jejichž kompetence by měla být posílena – měli by provádět aktivní šetření a depistáž u předlužených rodin.

Monitoring socioekonomické situace v území je rovněž důležitý z pohledu tvorby strategií obcí a zvýšení možnosti reagovat na případné změny. Doporučeno je také provádět vyhodnocování již probíhajících i nově zavedených opatření na základě principů result based managementu – tzn. vypracovat metodiku vyhodnocování a měření účinnosti jednotlivých opatření a aktivit.

Vazba na problém Nedostatečný monitoring zadluženosti a dluhů v sociálně vyloučených lokalitách


Nedostatečné personální kapacity na obcích (sociální pracovníci). Nedostatečné vzdělávání pracovníků obce v oblasti dluhové problematiky.

Dotčené subjekty Stát Obce/SO ORP


170

15.4 OBLAST SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTY

Návrh/Doporučení D7: Vytvoření a rozšíření sítě finančního a dluhového poradenství v SVL

Popis doporučení Finanční a dluhové poradenství v SVL je podle všech aktérů přínosné, nicméně problémem je, že obyvatelé tyto dluhové poradny často navštěvují až v době, kdy již mají několik exekucí a jejich situace je těžce řešitelná. Větší přinos má finanční a dluhové vzdělávání obyvatel terénními sociálními pracovníky, kteří působí přímo v rodinách. Předpokládá se spolupráce dlužníků při řešení finanční situace. Spolupráce obyvatel zatížených dluhy a exekucemi by měla být postavena na motivaci dlužníků řešit svou situaci mimo jiné ve vazbě na sociální péči o vlastní děti (např. spolupráce pracovníků sociálních odborů s pracovníky OSPOD).

Doporučuje se posílit terénní sociální práci (např. formou zřizování poradenských center v SVL) a zároveň zajistit akreditované vzdělávání sociálních pracovníků, pracovníků úřadů práce, pracovníků obecních úřadů apod. v oblasti dluhového a finančního poradenství a zvyšovat tak jejich finanční a dluhovou gramotnost (problémy spojené s poskytováním poradenství v oblasti financí a dluhů často spočívají v tom, že ho provádějí nekvalifikované osoby). Doporučuje se zavést standardizovaný systém vzdělávání sociálních pracovníků a jejich specializace na jednotlivé oblasti poradenství. Důraz by měl být kladen zejména na zvyšování jejich kompetencí, například umožněním poskytování služby pod podmínkou akreditace danou činnost provádět. Samotná sociální práce v terénu by měla být variabilnější, pružnější, adresnější. Důraz by měl být kladen na posílení kompetentnosti terénních pracovníků. Zároveň je nutné posilovat efektivní spolupráci subjektů veřejné správy, profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů. Doporučuje se konkrétní aktivity spojené s finančním a dluhovým poradenstvím cílit zejména na ty skupiny obyvatel, které jsou nejvíce zadluženy či zadlužením ohroženy. Zejména je pak vhodné využít možnosti oslovit je skupinově. Jedná se o seniory, uchazeče o zaměstnání evidované na úřadech práce (zejména pak o dlouhodobě nezaměstnané), osoby ve výkonu trestu ve věznicích apod.

Vazba na problém Nízká úroveň finanční gramotnosti a právního povědomí obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách


Nízká ochota obyvatel řešit své problémy/dluhy. Nutnost působení sociálních pracovníků v přenesené působnosti obcí.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí; obce/SO ORP; NNO


171

Návrh/Doporučení D8: Rozšiřování systému finančního vzdělávání na školách

Popis doporučení Jako jedno z nejefektivnějších preventivních opatření proti předluženosti se jeví finanční a dluhové vzdělávání na školách. Finanční gramotnost je sice zahrnuta v rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání, nicméně výzkumem bylo zjištěno, že stávající hodinová dotace, určená na vzdělávání finanční gramotnosti, je nedostačující. Je proto doporučeno zvýšit rozsah a zároveň zavádět nové formy předávání znalostí žákům a studentům. Je nutné klást důraz na zvýšení základního právního a občanského vědomí, finanční a dluhové problematiky. Vhodnou velmi zjednodušenou formou by mělo probíhat vzdělávání směřující k chápání významu peněz a nakládání s nimi již u dětí předškolního věku.

Vazba na problém Nízká úroveň finanční gramotnosti a právního vědomí obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách


Nutno zajistit úpravu rámcových vzdělávacích plánů na MŠMT.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo financí Obce, Kraje


172

15.5 OBLAST REGULACE TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ

Návrh/Doporučení D9: Omezení/regulace reklamy pro oblast půjček a úvěrů Popis doporučení Jedním z motivů vedoucích k zadlužování obyvatel je působení reklamy

zaměřené na „výhodné a rychlé půjčky“. Většina rodin v sociálně vyloučených lokalitách vlastní televizor, často také počítač s internetem – dostupnost tohoto druhu reklamy je i pro tuto cílovou skupinu velice snadná a SVO jsou tak pod silným vlivem reklamních kampaní institucí poskytujících půjčky. Je doporučeno, aby použití reklamy vytvářející dojem, že půjčování financí je výhodné a bez rizika, bylo omezeno s ohledem na cílové skupiny – povinnost reklamy být transparentní. Reklama by neměla podporovat vnímání a využívání úvěrů sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými obyvateli jako běžné řešení tíživé finanční situace nebo jako prostředek k snadnému nabytí služeb/zboží či finančního obnosu. Vhodným řešením by bylo zavedení kodexu, který by například zakazoval používání některých nevhodných slov a jejich kombinací v reklamě na spotřebitelské úvěry. Dalším opatřením je zavedení povinného upozornění na potenciální rizika zadlužení.

Vazba na problém Nedostatečná právní ochrana spotřebitele; vliv spotřební kultury, reklam a cílený marketing poskytovatelů půjček na obyvatele SVL a jiné nízkopříjmové skupiny obyvatel


Pokud by měla být reklama doslovná a ani částečně zavádějící, musela by se zakázat jako celek (což není reálné). Pro zavedení opaření je tak nutné hledat vhodné formy omezování „nechtěné reklamy“.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo průmyslu a obchodu

Návrh/Doporučení D10: Regulace sankcí Popis doporučení Regulace a stanovení maximální výše sankcí při neplacení půjčky je jednou

z možných variant, která je navrhována také v novele zákona o spotřebitelském úvěru. Schválení tohoto zákona lze doporučit.

Vazba na problém Nedostatečná právní ochrana spotřebitele


Závisí na schválení zákona o spotřebitelském úvěru.

Dotčené subjekty Stát – Česká národní banka, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí


173

Návrh/Doporučení D11: Legislativní ukotvení zákazu prodeje pohledávek u vybraných oblastí

Popis doporučení Přeprodej pohledávek (ve většině případů za relativně nízké finanční částky) je jednou z častých příčin zvyšování dlužné částky, což v konečném důsledku snižuje pravděpodobnost, že ji věřitel bude schopen splatit. Veřejnoprávní subjekty by proto obecně měly pohledávky vymáhat vlastními silami a neměly by situaci řešit jejich postoupením soukromoprávnímu subjektu. U soukromoprávních subjektů se naopak vzhledem k zásadám volného trhu ponechání možnosti využití postoupení pohledávky předpokládá.

Je doporučeno legislativně ukotvit zákaz postoupení pohledávek veřejnoprávními subjekty, ať už jde o veřejnoprávní korporace, jimiž jsou např. obce, nebo o jiné právnické osoby, jako např. dopravní podniky, nemocnice apod., jejichž zřizovatelem/vlastníkem (např. jediným nebo většinovým akcionářem) je jiný veřejnoprávní subjekt.



Zákonný zákaz prodeje/postoupení pohledávek plošně (tzn. i u soukromoprávních subjektů, jako jsou dodavatelé energií apod.) by byl nepřípustným zásahem do soukromoprávní zásady autonomie vůle.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo vnitra


174

15.6 OBLAST REGULACE VYMAHATELNOSTI DLUHŮ A NASTAVENÍ PODMÍNEK

ODDLUŽENÍ

Návrh/Doporučení D12: Úprava procesu rozhodčího řízení ve spotřebitelských sporech

Popis doporučení Veřejná moc ztrátou kontroly nad vykonávacím řízením přichází o nástroj, jehož prostřednictvím lze do regulace nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry účinně zasahovat. Nová úprava by měla jasně stanovit, zde je možné použít rozhodčí doložku ve smlouvách o spotřebitelském úvěru a v jakých případech. Současná úprava na dostatečné úrovni upravuje možnost použití rozhodčí doložky.

Dostatečně právně ošetřena však není funkce rozhodce, resp. podmínkou je pouze právní vzdělání rozhodce a zápis v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Rozhodci jsou v mnohých případech propojeni s poskytovateli úvěru a klient se ocitá v předem připravené dluhové pasti, ze které nemá reálnou šanci se dostat. Je doporučeno, aby podmínkou zápisu do seznamu bylo vedle VŠ právnického vzdělání rovněž složení zkoušky a aby zákon stanovil jasná pravidla kárného řízení a postihu rozhodců (nad rámec § 40c odst. 2 zákona o rozhodčím řízení – vyškrtnutí ze seznamu pro závažné nebo opakované porušení zákona).

V rozhodčím řízení jsou často problémem samotní spotřebitelé, kteří často nereagují na pozvání k rozhodčímu řízení. Zde je navrhováno, aby předvolání bylo provedeno do vlastních rukou. Po doručení rozhodčího nálezu by měl spotřebitel či fyzická osoba, která není v postavení spotřebitele, právo podat do několika dnů od doručení nálezu žalobu k soudu, který by měl povinnost přezkoumat rozhodčí nález. Tímto by byl zajištěn soudní přezkum pro ty „účastníky“, kteří by si svá práva hlídali a tento přezkum by ve stanovené lhůtě u soudu uplatnili.

Obecně by se proces rozhodčího řízení měl co nejvíce přiblížit řízení před obecným soudem. V případě téměř absolutní ochrany spotřebitele jako účastníka spotřebitelského úvěru lze navrhnout vyloučení rozhodčího řízení ve spotřebitelských smlouvách, s tím, že řízení se bude moci konat výhradně před stálým rozhodčím soudem pro spotřebitelské spory, kde by „soudili“ vybraní rozhodci, kteří jsou v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. V tomto případě by rozhodčí doložky byly povoleny pouze v případě, kdy žadatelem o úvěr je právnická osoba.



Nutno legislativně ošetřit; tlak ze strany „věřitelů“ na zachování stávajícího stavu.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí


175

Návrh/Doporučení D13: Upravení/zrušení principu volné volby exekutora Popis doporučení Vzhledem k tomu, že současný systém je postaven na volné volbě

exekutorského úřadu věřitelem a současně neumožňuje spojování exekucí vedených vůči jednomu povinnému k jednomu exekutorskému úřadu, dochází tak k duplicitě činností, které jednotlivé exekutorské úřady vůči jednomu dlužníkovi vykonávají. Tím výrazně narůstají náklady pro povinného a současně zatěžují celou společnost. Za účelem řešení tohoto stavu je navrhováno zavedení vazby na území výkon exekuce (územní působnost). Teritorialitu je vhodné ukotvit tak, aby byli soudní exekutoři rovnoměrně pověřováni exekucemi v kraji, kde je sídlo jejich úřadu, např. takto:

1) Navrhovatel si může zvolit exekutora, jehož exekutorský úřad má sídlo v obvodu okresního soudu, v němž má povinný hlášen trvalý pobyt.

2) Navrhovatel si dále může zvolit exekutora, jehož exekutorský úřad má sídlo v obvodu okresních soudů, jež přímo sousedí s okresním soudem podle odst. 1.

Přínosem opatření je mimo jiné eliminace konkurenčního prostředí, ve kterém exekutoři usilují o získání co nejvíce exekucí za účelem zisku, snížení nákladů na výkon exekučního řízení a zlepšení dostupnosti exekutora pro dlužníka.



Pro změnu právního stavu je nutné novelizovat zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění posledních předpisů; odmítavý postoj některých exekutorských úřadů.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo spravedlnosti


176

Návrh/Doporučení D14: Rozšíření (alternativních) možností oddlužení (mimo stávajících možností daných insolvenčním zákonem)

Popis doporučení Je doporučena změna insolvenčního zákona, podle něhož by mohli dosáhnout oddlužení i ti nejchudší lidé, resp. sociálně vyloučení, kteří za současných podmínek tuto v podstatě jedinou možnost „restartu života“ využít nemohou (nemohou splatit min 30 % z dlužné částky během 5 let).

Je však potřeba nastavit systém, který bude spravedlivý:

1) vůči věřitelům, kteří bez uvážení konkrétních okolností případu ztratí své pohledávky;

2) vůči „poctivým“ dlužníkům, kteří své dluhy řádně platí; 3) vůči „snaživým“ dlužníkům, kteří jsou schopni své dluhy platit

v exekuci anebo dosáhnout na standardní oddlužení; 4) vůči předluženým dlužníkům, kteří nemohou využít podmínek

insolvenčního zákona.

Prosadit úpravu insolvenčního zákona, která by umožňovala rozšíření okruhu osob, které mohou požádat o oddlužení, například snížením 30% hranice splacení dluhu při splnění jiných podmínek.

Jednou z alternativ je také založení v zahraničí již fungujících sanačních fondů, pomocí kterých by mohlo při splnění určitých podmínek docházet k úplnému nebo částečnému oddlužení.

Další variantou je institut dobrovolného narovnání, kdy věřitel odsouhlasí nižší částky, které musí dlužník splácet, aby získal zpět alespoň část pohledávky. Alternativou je oddlužení pomocí strhávání smluvených částek ze mzdy dlužníka, které jsou pro jeho životní situaci přijatelné. Vzniká tak motivace pro dlužníka splnit své závazky i pro věřitele, pro kterého se zvyšují šance získání pohledávek zpět.

Zároveň je doporučeno prosadit legislativní změnu spočívající ve stanovení maximální doby provádění exekuce (např. 10 let – pokud se po dobu 10 let nepodaří pohledávky v exekuci vymoci, exekuce se zastaví a nevymožená část pohledávky se odpustí, s výhradou pojistek proti možnému nekalému jednání dlužníka, např. zatajení majetku v průběhu exekuce).

Vazba na problém Velká míra předlužení obyvatel


Nastavení nevhodných podmínek, které by dlužníky „motivovaly“ k neplacení dluhů.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí


177

Návrh/Doporučení D15: Úprava výše nezabavitelného minima v exekuci Popis doporučení Výše nezabavitelného minima je v současné době stanovena jako 2/3

součtu životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč a částky normativních nákladů na bydlení, která je stanovena na 5858 Kč, tedy jako 2/3 z 9295 Kč. Nezabavitelná částka na povinného v současnosti činí 6178,67 Kč a 1544,67 Kč za každou vyživovanou osobu. V případě zabavení zbylé části z příjmu existuje silná demotivace k vykonávání legálního zaměstnání, přičemž se dané osobě vyplatí spoléhat na systém sociálních dávek (na některé z nich se exekuce nevztahuje). Další variantou je motivace vyhledávání příjmů z ilegálního zaměstnání, na které pochopitelně také nelze uplatnit exekuci. Doporučuje se zrušení nezabavitelného minima, přičemž by bylo možné zabavovat jen určitou část příjmu (např. 1/3 nebo 2/3). Při této variantě by byl povinný motivován udržet si nebo získat legální zaměstnání mnohem více, než tomu bylo doposud. Měl by tedy motivaci legálně pracovat a zároveň splácet své dluhy.

Vazba na problém Velká míra předlužení obyvatel


Pro změnu výpočtu nezabavitelné částky je nutné novelizovat nebo vydat nové nařízení vlády České republiky.47

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo spravedlnosti, Úřad vlády

47

V současnosti je způsob výpočtu nezabavitelné částky ošetřen nařízením vlády České republiky č. 595/2006

Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu

rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o

nezabavitelných částkách).


178

15.7 OBLAST KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU K ŘEŠENÍ SITUACE NA ÚROVNI

OBCÍ A REGIONŮ

Návrh/Doporučení D16: Rozvoj spolupráce místních aktérů pro řešení sociopatologických jevů v SVL

Popis doporučení Problém zadlužování a lichvářských praktik v sociálně vyloučených lokalitách je nutno řešit ve spolupráci s kompetentními orgány a subjekty. Zejména stávající pravomoci policie jsou v této problematice omezené, resp. narážejí na skutečnost, že mohou konat až v případě trestního oznámení (lichvy, nekalých obchodních praktik).

Zde se otvírá prostor k rozšíření spolupráce mezi orgány veřejné správy, samosprávou, policií, sociálními službami, školami apod.

Zásadní roli zde hrají sociální pracovníci neziskových organizací, kteří v rámci komunit každodenně pracují a dokáží proniknout do jejich neformálních vztahů. Úzká cílená spolupráce mezi subjekty státní správy, policie a neziskové sféry je z tohoto pohledu pro úspěšné a efektivní řešení zkoumaného problému zásadní. Jako vhodné se jeví také zapojení terénních pracovníků či vybraných osob přímo z konkrétních SVL, které jsou schopny komunikovat s ostatními aktéry a předávat jim informace.

Je navrhováno, aby byl tento systém realizován na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, přičemž samotná ORP by koordinovala zapojené subjekty.

Cílem spolupráce místních aktérů by byly následující oblasti:

1. monitorovat sociálně vyloučené obyvatele na území SO ORP; 2. preventivně působit před spadnutím obyvatel SVL do dluhové

pasti; 3. preventivně působit před projevy sociopatologických jevů v SVL,

před kriminální činností; 4. včas a efektivně řešit problémy již v jejich začátcích.

Vazba na problém Nedostatečná spolupráce a přenos informací mezi kompetentními subjekty (veřejná správa, NNO, policie, apod.)


Nutnost úpravy zákona o obcích, definování kompetencí, potřeba zvýšit personální kapacitu v NNO a na obcích s rozšířenou působností. Nutnost dlouhodobého financování NNO.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad pro ochranu osobních údajů Obce/SO ORP


179

Návrh/Doporučení D17: Posílení komunitní práce Policie ČR v SVL Popis doporučení Vstup aktivit státní správy do SVL a zejména preventivní působení je

jedním z efektivních způsobů udržení důvěry obyvatel SVL v policii, posilování vzájemné vazby a informovanosti. V minulosti Policie ČR realizovala řadu projektů, jako „Asistent policie pro práci v sociálně vyloučených romských komunitách“, „Asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách v Ostravě“ a především „Asistent při jednání s Policií a dalšími institucemi“ ad. Posledně jmenovaný projekt probíhal paralelně v několika městech ČR a jeho základním znakem, kromě spolupráce PČR s navázanými subjekty, bylo vřazení asistentů do systému sociálních služeb. Tyto projekty byly hodnoceny jako úspěšné, nicméně v současnosti je působení Policie v SVL (mnohdy i její spolupráce s dalšími subjekty) podceňováno.

Doporučuje se podpořit nové projekty realizované Policií ČR, které by umožnily zejména preventivní působení policejních složek v SVL a posílení spolupráce s jejich obyvateli. Posílení vzájemné důvěry a informovanost zvýší povědomí policie o tamní situaci a o problémech obyvatel SVL. Tento přístup přinese získávání konkrétních poznatků o trestných činech a protiprávním jednání, efektivnější vyhledávání latentní kriminality a možnost rychle reagovat na vznik nových konkrétních problémů a nárůst sociálně bezpečnostních rizik.

Předpokládané okruhy aktivit policistů, vyčleněných pro práci s obyvateli SVL, a spolupracujících subjektů (asistentů, terénní sociálních pracovníků apod.) vycházejí z již realizovaných projektů v této oblasti a jsou následující:

1. podpora integrace obyvatel SVL do společnosti prostřednictvím individuální pomoci poskytované v oblasti bezpečnosti;

2. import práva a spravedlnosti do prostředí sociální exkluze; 3. posilování důvěry obyvatel SVL v orgány státní správy

a samosprávy; 4. pomoc při navázání komunikace obyvatel SVL s dalšími institucemi

a organizacemi; 5. pomoc obětem, svědkům a v některých případech pachatelům

trestných činů či protiprávního jednání při uplatnění jejich práv a následné řešení jejich situace.

Jedním ze základních předpokladů efektivního působení Policie ČR v SVL je vytvoření vztahu jednotlivých policistů k místním komunitám a aktivní spolupráce samosprávy, nevládních neziskových organizací a dalších aktérů, kteří jsou do práce s místními komunitami zapojeni. V neposlední řadě se předpokládá také zapojení široké veřejnosti, která by o realizovaných aktivitách měla být dostatečně informována.

K dosažení výše popisované spolupráce by mohly vést například společné pochůzky policistů s terénními pracovníky, pravidelné návštěvy policistů v komunitních centrech, azylových domech a podobných zařízeních, či možnost spolurozhodování obyvatel SVL o opatřeních místní povahy.

Vazba na problém Nedostatečná spolupráce a přenos informací mezi kompetentními subjekty (veřejná správa, NNO, policie apod.)


Omezené možnosti spolupráce s orgány samosprávy a NNO v oblasti předávání informací.


180

Návrh/Doporučení D17: Posílení komunitní práce Policie ČR v SVL Nedůvěra některých subjektů ke spolupráci s PČR. Pracovní vytíženost příslušníku PČR. Nedocenění preventivních aktivit policistů a obtížné vyhodnocování těchto aktivit.

Dotčené subjekty Stát – Ministerstvo vnitra, Policie ČR Obce/SO ORP NNO


181

15.8 KOINCIDENČNÍ MATICE – VAZBA PROBLÉM/DOPORUČENÍ

Č

Identifikovaný problém

Doporučení/opatření

D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 D17

a Nedostatek finančně dostupného bydlení

(vysoké nájmy a náklady na bydlení

v nekvalitních bytech/ubytovnách) a

nedostatečné nebo chybějící nastavení

bytové politiky na obcích v SVL

x x

b Velká míra předlužení obyvatel x x

c Nízká úroveň finanční gramotnosti a

právního povědomí obyvatel v sociálně

vyloučených lokalitách

x x

d Nedostatečná právní ochrana spotřebitele x x x x x

e Nedostatečný monitoring zadluženosti a

dluhů v sociálně vyloučených lokalitách x x

f Nevhodný systém vyplácení sociálních

dávek x

g Nedostatečná spolupráce a přenos

informací mezi kompetentními subjekty

(veřejná správa, NNO, policie, apod.)

x x

h Vliv spotřební kultury, reklam a cílený

marketing poskytovatelů půjček na

obyvatele SVL a jiné nízkopříjmové

skupiny obyvatel

x

i Podfinancování poskytovatelů sociálních

služeb v SVL x


182

ZÁVĚR

Sociální vyloučení je zapříčiněno řadou společenských jevů, které lze chápat jako nežádoucí.

Materiální a sociální deprivace jsou projevy chudoby, kterými je v dnešní době ohrožena početná

skupina obyvatelstva. Řada osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách sama sebe nepovažuje za

sociálně vyloučené, jak je vnímána zbytkem společnosti. Existuje však početná skupina osob

zasažených sociálním vyloučením, která vnímá svou životní situaci jako nežádoucí. Zde se tedy

setkáváme s přístupem, kdy sociálně vyloučené osoby nemají zájem svou situaci zlepšit, a zároveň

s přístupem, kdy po zvýšení životního standardu touží, ale mají velmi omezené možnosti, jak svou

situaci změnit. V obou případech se však stává dopad sociálního vyloučení a všech jeho průvodních

problémů, včetně lichvy a zadlužování, celospolečenským problémem, za jehož řešení nejsou

zodpovědní jen ti, kterých se bezprostředně týká, tedy sociálně vyloučené obyvatelstvo, ale také

široké spektrum orgánů veřejné správy a v neposlední řadě také široká veřejnost.

Je nutné učinit taková opatření, která budou efektivně zabraňovat, nebo alespoň v co největší míře

zmírňovat, příčiny sociálního vyloučení a všech jeho projevů. V kontextu této studie se jedná

o opatření, která jsou reprezentována navrhovanými systémovými policy doporučeními. Jsou

navrhována doporučení, jejichž účelem je předcházení tíživým finančním situacím, kvůli kterým jsou

sociálně vyloučení nuceni využívat lichvářských půjček a spotřebitelských úvěrů. Některá doporučení

se týkají také omezení nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry a

současného systému tvořeného obchodem s pohledávkami, rozhodčím řízením a exekucemi, který je

často nechvalně označován jako dluhový byznys.

Vzhledem k rozsahu sociálního dopadu předlužování obyvatel je nezbytné k řešení tohoto problému

přistupovat s celospolečenskou zodpovědností. Aby byl boj s lichvou a nezdravým zadlužováním

obyvatel efektivní, je nutná spolupráce organizací na úrovni státu, krajů, obcí, ale také jedinců.

183

ZDROJE DAT A POUŽITÁ LITERATURA

ACCENDO (2013) Analýza a řešení problematiky ubytoven na území statutárního města Ostravy v krátkodobém

a dlouhodobém horizontu. Ostrava: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Zpracováno pro Ostrava:

Statutární město Ostrava.

ACCENDO (2015a) Výzkum regionů postižených snížením životní úrovně. Výzkumná zpráva. Vědecko-výzkumný

ústav ACCENDO – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, z.ú.. Zpracováno pro Praha: MMR, TAČR.

ASZ (2015) Zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015. Praha: Agentur

pro sociální začleňování. [ online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://www.socialni-

zaclenovani.cz/dokumenty/strategie-boje-proti-socialnimu-vylouceni/zprava-o-naplnovani-strategie-boje-

proti-socialnimu-vylouceni-na-obdobi-2011-2015/download>

BARONE, R; CERQUETI, R; QUARANTA, A. G. (2012) Illegal finance and usurers behaviour. European Journal of

Law and Economics - EUR J LAW ECON [online]. 2012, č. 2, s. 1-13 [cit. 2015-10-16]. DOI: 10.1007/s10657-

010-9183-x. Dostupné z:< http://65.54.113.26/Publication/48164340/illegal-finance-and-usurers-

behaviour>.

BARTOŠEK,M. (1981) Encyklopedie římského práva. Praha: Panorama.

BELLAM, J.; TALAI, A.. (2012). Short-Term Emergency Lending: Examining Usury Law in the United States and

Canada. Western Journal of Legal Studies [ online]. Vol. 2, No. [cit. 2015-10-16]. Dostupné z:

<http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1046&context=uwojls>

BGB (2013) Bürgerliches Gesetzbuch (BGB): Allgemeiner Teil. BGB [online]. 2013 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z:

http://www.buergerliches-gesetzbuch.info/bgb/138.html

BROUČEK, S. a kol. (1991) Základní pojmy etnické teorie. Český lid, 1991, roč. 78, č. 4, str. 237-257.

BROŽ, M., KINTLOVÁ, P., TOUŠEK, L. a kolektiv (2007) Kdo drží černého Petra. Člověk v tísni - společnost při

České televizi, o. p. s., 96 s. [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590154-

cerny%20petr.pdf

BUDILOVÁ, L., HIRT, T., MORAVEC, Š., – JAKOUBEK, M. Romské populace v ČR. In BUDILOVÁ, L., HIRT, T. (eds.,

2005): Policista v multikulturním prostředí. Informační manuál Policie ČR [online]. Praha: [2005] [cit. 2015-

10-16]. Dostupný z: < https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590326-

Policista%20v%20multikulturn%C3%ADm%20prost%C5%99ed%C3%AD.pdf>

BURAWOY, M. et al. (2004). Public sociologies: a symposium from Boston College. Social Problems. vol. 51 (No.

1), 103-130.

CASTLES, S.; MILLER, M. J. (1993) The Age Of Migration - International Population Movements in the Modern

World. New York, The Guliford Press 1993.

CC (2013) Code civil. legifrance.gouv.fr: le service public de la diffusion du droit, [online]. 2013, [cit. 2015-10-

16] Dostupné z:

http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=01AF1788BE5F3B1073796250B708BD38.tpdjo15v_

3?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=20130316

ČERNÝ, J. (2003) Úžera v českých ghettech [online] Dostupné na: http://www.tspweb.cz/viceotsp-

fulltext.shtml?x=118016

ČNB (2014) Stress Testing the Private Household Sector Using Microdata- ČNB Working Paper 2/2014.

ČNB (2015) Zpráva o finanční stabilitě 2014/2015. Praha: Česká národní banka.

http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/strategie-boje-proti-socialnimu-vylouceni/zprava-o-naplnovani-strategie-boje-proti-socialnimu-vylouceni-na-obdobi-2011-2015/download





http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1046&context=uwojls

http://www.buergerliches-gesetzbuch.info/bgb/138.html



https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590326-Policista%20v%20multikulturn%C3%ADm%20prost%C5%99ed%C3%AD.pdf

https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1364590326-Policista%20v%20multikulturn%C3%ADm%20prost%C5%99ed%C3%AD.pdf

http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=01AF1788BE5F3B1073796250B708BD38.tpdjo15v_3?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=20130316

http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=01AF1788BE5F3B1073796250B708BD38.tpdjo15v_3?cidTexte=LEGITEXT000006070721&dateTexte=20130316



184

ČTK (2014). Česká tisková kancelář: Slovensko bude regulovat výši úroků a poplatků za úvěry [online]. [cit. 2015-

10-16]. Dostupné na: http://www.bankovnipoplatky.com/slovensko-bude-regulovat-vysi-uroku-a-poplatku-

za-uvery-22523

DELOITTE (2014): Analýza socioekonomické situace příjemců sociálních dávek na ubytovnách (Výstup 3. etapy

projektu). Zadavatel: Praha:MPSV ČR

DLOUHÁ, P. (2014) Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk.

Rozhovor pro server peníze.cz [online] Dostupné na: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/285718-

daniel-hule-pet-nebankovnich-spolecnosti-nabizi-ferovou-pujcku-jine-porad-stejny-podfuk

Dluhová problematika – informační brožura (2007) Občanská poradna Plzeň, o.s, Člověk v tísni – společnost při

České televizi, o.p.s, ISBN: 978-80-86961-28-6, [online] Dostupné na:


DOCHVÁT, P.(2003). Lichva v romské komunitě [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné na:


DROBIŠ, Z. (2012). Lichva v českém právu [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné na:


EHSV (2008) Stanovisko 2008/C 44/19 Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úvěr a sociální

vyloučení ve společnosti blahobytu.

EHSV (2014) Stanovisko INT/726 – EESC-2014-00791-00-00-AC-TRA Evropského hospodářského a sociálního

výboru k tématu Ochrana spotřebitele a vhodné řešení nadměrného zadlužení pro prevenci sociálního

vyloučení (průzkumné stanovisko).

FSS MU Brno (2008). Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice - moravské lokality.

Editoři Kašparová, I., Ripka, Š. A Sidiropulu Janků, K. Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita v Brně.

Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České republiky. 2008. 374 s. ISBN 978-80-87041-56-7. Dostupné z:

<http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/vydavatelstvi/vydane-publikace/Monitoring-romskych-

lokalit_Morava.pdf>.

GAC (2009) Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice – české lokalit. Výzkumná

zpráva. GAC spol. s r. o. Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České republiky. Dostupné z:

http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ostatni/dlouhodoby-monitoring-situace-romskych-lok-

ceske-lok-souhrnna-zpr-gac-spol-s-r-o-2009/download

GAC (2015) Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. GAC spol. s r. o. Zpracováno pro Praha: MPSV. Dostupné

z: <http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf>.

GEBAUER, J. Slovník staročeský, 2. vydání. Praha: ACADEMIA, 1970

GÖRÖGOVÁ, V. Lichva v romské komunitě. Ostrava: Ostravská univerzita, 2012

HABSCHICK, M., SEIDL, B., EVERS, J. (2007). Survey of financial literacy schemes in the EU27, Hamburg: Evers &

Jung.

HARPER, D. Online Etymology Dictionary [online]. 2001 - 2014 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z:

http://www.etymonline.com

HOVORKA, J. (2015) Lichva: Proč se dlužníci bojí. [online] Dostupné na: http://www.penize.cz/pujcky/300502-

lichva-proc-se-dluznici-boji

HRDINOVÁ, T., MATI, P., (2013) Metodika dluhového poradenství., Člověk v tísni, o. p. s., ISBN: 978-80-87456-

40-8 [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1379086541-

Dluhov%C3%A1%20metodika%20mail.pdf

http://www.bankovnipoplatky.com/slovensko-bude-regulovat-vysi-uroku-a-poplatku-za-uvery-22523

http://www.bankovnipoplatky.com/slovensko-bude-regulovat-vysi-uroku-a-poplatku-za-uvery-22523








http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ostatni/dlouhodoby-monitoring-situace-romskych-lok-ceske-lok-souhrnna-zpr-gac-spol-s-r-o-2009/download

http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ostatni/dlouhodoby-monitoring-situace-romskych-lok-ceske-lok-souhrnna-zpr-gac-spol-s-r-o-2009/download

http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf

http://www.etymonline.com/





185

HRUBÁ, K., STEJSKALOVÁ, E. (2006) Právní rozbor k problematice zadlužování sociálně deprimovaných vrstev

obyvatelstva. Zvůle práva, o.s., [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-dokumentu.aspx

HRUŠKA, L. a kol. (2013) Analýza řešení problematiky ubytoven na území SMO v krátkodobém a dlouhodobém

horizontu, PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum,

o.p.s., Ostrava, [online] Dostupné na: https://www.ostrava.cz/cs/o-

meste/aktualne/kampane/kampane/2013_10_31_Ostrava_ubytovny_studie_FINAL.pdf

HŮLE, D. (2005) Analýza: Modely kriminality v kontextu sociálního vyloučení. Demografie [online] Dostupné na:


HŮLE, D. (2013) Obchod s bídou. Člověk v tísni o.p.s. [online] Dostupné na: http://www.socialni-

zaclenovani.cz/agentura-porada-workshop-o-prevenci-a-reseni-zadluzenosti

HŮLOVÁ, K., STEINER, J. (2005) Romové na trhu práce. In Hirt, T., ed. Jakoubek, M., ed. "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. s. 91-135. ISBN 80-86898-76-8. [online] Dostupné na: http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_24_1.pdf

IMAS MORRA, L., RIST, R. (2009) The Road to Results, Desegning and Conduscting Effective Development Evaluations. The International Bank for Reconstruction Development/ The World Bank, Washington DC, ISBN: 978-0-8213-7891-5.

Index etického úvěrování, Člověk v tísni, o.p.s [online] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-

prace/socialni-integrace/index-etickeho-uverovani

Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem: Neštěmice – Sídliště Mojžíř (2010) [online] Dostupné na:

http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-mesta/integrovany-plan-rozvoje-mesta/iprm-nestemice-

mojzir/dokumenty.html

IQ ROMA SERVIS (2008). Čas zkusit to jinak Koncepční zpráva. Brno: IQ Roma servis, 2008. 145 s. ISBN 978-80-

904028-3-6. Dostupné z: http://archiv.iqrs.cz/storage/1240410378_sb_iqrs_koncepcnizprava08.pdf

JAKOUBEK, M. (2012). „Romská kriminalita – specifika, příčiny, souvislosti.“ Anthro-pologiaIntegra3, 2012, 1:

39–50. [online] Dostupné na: https://journals.muni.cz/anthropologia_integra/article/view/2198/1796

JANOUŠ, V., Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni: Dluhový byznys je tunel na naše daně, Rozhovor pro

Deník.cz [online] Dostupné na: http://www.denik.cz/z_domova/daniel-hule-z-organizace-clovek-v-tisni-

dluhovy-byznys-je-tunel-na-nase-dane-201.html

Kampaň: Máš na to?, ROMEA, o.p.s. [online] Dostupné na: http://www.romea.cz/cz/mas-na-to

KAPUSNICOVÁ, I., MAIXNEROVÁ, A. (2013), Souhrnná analýza platné právní úpravy ČR týkající se dluhové

problematiky. Aliance proti dluhům.

KFA (2015). Výroční zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2014. Kancelář finančního arbitra.

KOUDELKA, L. (2014) Lichva: trestný čin a společenský jev. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer,. xvii, 257 s. Právní

monografie. ISBN 978-80-7478-435-4

KOYAMA, M. (2010) Evading the ‘Taint of Usury’: The usury prohibition as a barrier to entry, Explorations in

Economic History (2010), Volume 47, Issue 4, October 2010, Pages 420–442.

KRIŠTOF, Roman. (2005) Způsoby obživy romských populací související s trestnou činností (známé na území

České republiky a Slovenska) [online]. Dostupné na: http://www.vzdelavaci-

institut.info/?q=system/files/Zpusoby_obzivy_romskych_populaci_souvisejici_s_trestnou_cinnosti-

Roman_Krystof.pdf

KUDRY, J. (2010) Lichva jako etický problém v sociálně vyloučených lokalitách. In: O MÁTEL, A. – SCHAVEL, M. – MÜHLPACHR, P. – ROMAN, T. 2010. Aplikovaná etika v sociálne práci a ďalších pomáhajúcich profesiách. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety. 413 s. ISBN 978-80-89271-89-



http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_24_1.pdf




https://journals.muni.cz/anthropologia_integra/article/view/2198/1796



http://www.romea.cz/cz/mas-na-to




186

4. [online] Dostupné na: http://www.prohuman.sk/socialna-praca/lichva-jako-eticky-problem-v-socialne-vyloucenych-lokalitach

LE GOFF, J. (2012) Peníze ve středověku. Esej z historické antropologie. Praha: Mladá fronta. 2012.

ISBN: 978-80-204-2406-8.

LEWIS, O. (1966). The Culture of Poverty. Scientific American. N. 4

LOVRIŠ, V. (2009). Dluhy a předlužení [online]. Dostupné na:

http://archiv.iqrs.cz/storage/1232455589_sb_zprvaiqrsdluhyapedluen.pdf

MARTIN, S. L. (2002). Financing Litigation On-Line: Usury and Other Obstacles DePaul Business and Commercial

Law Journal. Vol. 1, No. 1 pp. 85-99 [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://docplayer.net/1631915-

Financing-litigation-on-line-usury-and-other-obstacles-susan-lorde-martin.html>.

MASCIANDARO, D. (2001). In offense of usury laws: Microfoundations of illegal credit contracts. European

Journal of Law and Economics, 12(3), 193-215.

MCCALL, B. (2008). Unprofitable Lending: Modern Credit Regulation and the Lost Theory of Usury. Cardozo Law

Review, Vol. 30, No. 2, 2008. [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: <http://ssrn.com/abstract=1098954>.

MEJSŘÍK, M. (2014). Navigátor bezpečného úvěru 2014. EEIP, a .s .

MEJSTŘÍK, M. (2015) Navigátor bezpečného úvěru [online] Dostupné na: http://navigatoruveru.cz/

Metodika finančního poradenství (2010), kolektiv autorů Člověk v tísni, Plzeň, [online] Dostupné na:


MF (2010) NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné na

http://www.msmt.cz/file/31443_1_1/

MF (2015) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele.

Ministerstvo financí České republiky.

Ministerstvo vnitra ČR (2009) Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně

vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení. ISBN: 978-80-254-4383-5. [online] Dostupné


Ministerstvo vnitra ČR, Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení. Praha, [online] Dostupné


MKC Praha (2014) Kdy se práce vyplatí? Analýza ekonomických motivací k zaměstnání. Praha: Multikulturní

centrum Praha zpracovalo pro Úřad vlády České republiky, Dostupné z: <http://www.socialni-

zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-k-oblasti-zamestnanost/kdy-se-prace-vyplati-vytah-ze-studie-mkc-

2014/download>

MS (2014). Ministerstvo spravedlnosti: Oddlužení [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné na: http://insolvencni-

zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

MSp (2016) Statistické ročenky kriminality a soudních agend [online]. Dostupné na:

http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-rocenky.html

MUNDY, J. H.(2008) Evropa vrcholného středověku 1150-1300. Praha: Vyšehrad, 2008. 446 s. ISBN 978-80-

7021-927-0.

NEKOVÁŘ, T. (2013) Lichva v občanském právu. Diplomová práce. Brno: Katedra občanského práva. Právnická

fakulta Masarykovy univerzity.

NOVÁKOVÁ, J. (2014) Názory obyvatel na přijatelnost půjček. Tisková zpráva projektu Naše společnost – projekt




http://archiv.iqrs.cz/storage/1232455589_sb_zprvaiqrsdluhyapedluen.pdf



http://ssrn.com/abstract=1098954

http://navigatoruveru.cz/


http://www.msmt.cz/file/31443_1_1/






http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-rocenky.html

187

v.v.i. [online]. Dostupné na:


PAUWELS, M. C. (2011). Ethnicity and Financial Exclusion: How Fringe Banking Has Taken Hold in Ethnic and

Immigrant Neighborhoods. Ethnic Studies Review, 34(1/2), 211.

PETERKOVÁ, J., JIRÁNEK, R. (2008) Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a

vyloučené skupiny obyvatel, Ministerstvo vnitra ČR – Odbor prevence kriminality Praha, [online] Dostupné

na: http://www.prevencekriminality.cz/ke-stazeni/tiskoviny-1/prevence-zadluzovani-ceskych-domacnosti-

71cs.html

PONÍŽIL, J. (2007) Ochrana slabší smluvní strany v závazkových vztazích formou zákazu lichevní smlouvy

[online]. 2007 [cit. 2015-10-16].]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta.

POV (2014). Platforma pro odpovědné finance: Zastropování RPSN lichvu neomezí, nejvíce by uškodilo

samotným spotřebitelům [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné na:https://www.czech-

ba.cz/sites/default/files/19032014tzzastropovanirpsnlichvuneomezinejvicebyuskodilosamotnymspotrebitel

um.pdf

Přehled sociálně vyloučených lokalit ve městě Ústí nad Labem [online] Dostupné na:

<http://www.smocr.cz/data/fileBank/6a22a00c-b65a-4a5e-8006-dd16110fd898.pdf>

Příručka pro sociální integraci. (2009) Úřad vlády ČR – Agentura pro sociální začleňování, Praha, ISBN: 978-80-

7440-014-8, [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prace-policie-ve-vztahu-k-

mensinam.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d

REGNEROVÁ, M., HES, A. (2011), Společenská odpovědnost firmy a spotřebitele. Trendy v podnikání – vědecký

časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni, číslo 1., 2011[online]. Dostupné na:

https://dspace.zcu.cz/bitstream/handle/11025/16168/Regnerova.pdf?sequence=1

REJZEK, J. Český etymologický slovník Praha: Leda, 2001

SMO (2015) Strategický plán sociálního začleňování Ostrava, 2015 – 2018: příloha 1 – Popis sociálního vyloučení

a soustava vstupních indikátorů, Ostrava, [online] Dostupné na: https://www.ostrava.cz/cs/o-

meste/aktualne/kampane/program-socialni-inkluze-ostrava-1/program-socialni-inkluze-

ostrava/Ploha1_popissocilnhovylouenasoustavavstupnchindiktor.pdf

SOCIOFACTOR (2009) Výzkum rizikových faktorů souvisejících s existencí sociálně vyloučených romských lokalit

ve městě Přerov. Výzkumná zpráva. Praha: SocioFactor s. r. o. Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České

republiky. Dostupné z: < http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-

lokality/doc_download/57-vyzkum-rizikovych-faktor-svl-v-perov-sociofactor-2009-vyzkumna-zprava

SPOT (2012) Analýza dat k zadluženosti obyvatel (na příkladu Děčína). Výzkumná zpráva. Praha: Centrum pro

společenské otázky – SPOT, o. s. Zpracováno pro Praha: Úřad vlády České republiky, Charitní službu Děčín a

město Děčín. Dostupné z: <http://centrumspot.cz/wp-content/uploads/2013/06/Vyzkumna_zprava_4.pdf>.

STARČEVIČ, J. (2012) Etický kodex finančního trhu. [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné na

<http://www.banky.cz/eticky-kodex-financniho-trhu>

STEFANIZZI, S. (2014). A Sociological and Juridical Redefinition of Usury. In Organized Crime, Corruption and

Crime Prevention (pp. 207-213). Springer International Publishing.

STEINER, J. (2004) Ekonomie sociálního vyloučení, Západočeská univerzita v Plzni, In: Jakoubek, M. & Hirt, T. (eds.) - Romové: kulturologické etudy, Plzeň, Čeněk 2004, str. 218-229 ISBN 80-86473-83-X.

STOPKA, J. (2012) NAVIGÁTOR BEZPEČNÉHO ÚVĚRU 2012: Detailní představení výsledků. [online] [cit. 2015-10-

16]. Dostupné na <http://www.bankovnipoplatky.com/navigator-bezpecneho-uveru-2012-detailni-

predstaveni-vysledku-19239.html>.




https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/19032014tzzastropovanirpsnlichvuneomezinejvicebyuskodilosamotnymspotrebitelum.pdf





https://dspace.zcu.cz/bitstream/handle/11025/16168/Regnerova.pdf?sequence=1

https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/kampane/program-socialni-inkluze-ostrava-1/program-socialni-inkluze-ostrava/Ploha1_popissocilnhovylouenasoustavavstupnchindiktor.pdf






http://www.banky.cz/eticky-kodex-financniho-trhu

http://www.bankovnipoplatky.com/navigator-bezpecneho-uveru-2012-detailni-predstaveni-vysledku-19239.html

http://www.bankovnipoplatky.com/navigator-bezpecneho-uveru-2012-detailni-predstaveni-vysledku-19239.html

188

STOPKA, J. (2013) Přehled klientských registrů v ČR. [online] [cit. 2015-10-16]. Dostupné na

<http://www.rozvojprogramu.cz/ke-stazeni?layout=edit&id=56>

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-2020 (2016) Úřad vlády ČR – Agentura pro sociální

začleňování

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020 (2015) Ministerstvo vnitra ČR

ŠIMÍKOVÁ, I.; VAŠEČKA, I. a kol. (2004). Mechanismy sociálního vyčleňování romských komunit na lokální úrovni

a nástroje integrace. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal

ŠVEC, J. (ed.): Příručka pro sociální integraci, Úřad vlády ČR, odbor pro sociální začleňování v romských

lokalitách, 2010.

TRLIFAJOVÁ, L. a kolektiv, (2015), Mezi dávkami a prací, která není? Analýza motivace k zaměstnání u osob,

které se pohybují na hraně mezi dávkovým systémem a přijetím nízce hodnoceného zaměstnání.

Multikulturní centrum Praha, z.s. SPOT – Centrum pro společenské otázky, z.s.

TUČEK, M. (2016) Názory obyvatel na přijatelnost půjček. Tisková zpráva projektu Naše společnost – projekt


v.v.i. [online] Dostupné na:


TŮMA, O. (2014) Očima expertů: Krátkodobé půjčky s ďábelskou RPSN. cz [online] Dostupné na:


TŮMA, O. (2014). Očima expertů: Jak zatočit s lichvou? [online]. Dostupné

na:http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/281687-ocima-expertu-jak-zatocit-s-lichvou

UHEREK, Z., WEINEROVÁ, R., PLOCHOVÁ, K., BOUČKOVÁ, P. (2004) Půjčování peněz v romských komunitách: problematika úvěrů poskytovaných právnickými osobami sociálně slabým klientům s příjmem blížícímu se životnímu minimu. Praha, Etnologický ústav AV ČR. - 87 s.

VESELÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, K., MAZEL, M., BALABÁNOVÁ, H. (2009) Sociální vyloučení: dobrá praxe a řešení,

Manuál pro obce Společně k bezpečí o.s. Praha, [online] Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/prace-

policie-ve-vztahu-k-mensinam.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d

Vláda ČR, (2014) Strategie romské integrace do roku 2020, 2014. Dostupné na:

http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/Strategie-romske-

integrace-do-roku-2020.docx

ZGB (2013) Schweizerisches Zivilgesetzbuch. Schweizerische Eidgenossenschaft [online]. 2013 [cit. 2015-10-16].

Dostupné z: http://www.admin.ch/ch/d/sr/210/index.html

http://www.rozvojprogramu.cz/ke-stazeni?layout=edit&id=56



http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/281687-ocima-expertu-jak-zatocit-s-lichvou



http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/Strategie-romske-integrace-do-roku-2020.docx

http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/Strategie-romske-integrace-do-roku-2020.docx

http://www.admin.ch/ch/d/sr/210/index.html

189

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Etický kodex finančního trhu Etický kodex finančního trhu, ke kterému se přihlásili mimo jiné také nebankovní poskytovatelé

úvěrů, stanovuje etické normy chování pro finanční instituce. K dodržování tohoto kodexu

se přihlásily: Česká bankovní asociace; Česká leasingová a finanční asociace; Asociace penzijních

fondů České republiky; Česká asociace pojišťoven. V Preambuli Etického kodexu finančního trhu je

uvedeno deset základních principů (Starčevič, 2012):

1. Dodržování etických a právních norem

Finanční instituce při výkonu své činnosti na finančním trhu nad rámec svých zákonných povinností

dodržuje etická pravidla upravující postupy a chování vůči klientům uvedená v kodexech, ke kterým

se přihlásila.

2. Dodržování principu rovného a nestranného jednání, zákaz zneužití asymetrie postavení

instituce a klienta

Finanční instituce přistupuje ke všem klientům nestranně a neuplatňuje neodůvodněné zvýhodnění.

Při poskytování služeb nenadřazuje zájem svůj nad zájem klienta a nesnaží se zneužít svého postavení

a vnutit klientovi nerovné nebo nespravedlivé podmínky smluvního vztahu.

3. Výkon činnosti s odbornou péčí

Finanční instituce poskytuje klientům služby kvalifikovaně, profesionálně, čestně a svědomitě,

s řádnou péčí, s přihlédnutím k individuálním podmínkám a požadavkům klientů.

4. Průhlednost a srozumitelnost informací

Finanční instituce poskytuje klientům ohledně svých služeb a podmínek, za kterých jsou nabízeny,

nezkreslené, pravdivé a jasné informace, srozumitelné pro průměrného klienta, na kterého je daný

produkt zaměřen.

5. Povinnost poskytovat dostatečné informace před uzavřením smlouvy a v průběhu jejího trvání

Finanční instituce poskytuje klientům dostatečné informace a vysvětlení týkající se budoucího nebo

existujícího smluvního vztahu klienta s finanční institucí, včetně nabízené služby. Tyto informace

poskytuje klientovi před uzavřením smlouvy v časovém předstihu přiměřeném pro prostudování

smlouvy, a v průběhu trvání smlouvy klienta informuje o připravovaných změnách podmínek

v časovém předstihu stanoveném ve smlouvě.

6. Zákaz nevhodných motivačních postupů

Finanční instituce posuzuje vhodnost služby pro určitého klienta na základě skutečností zjištěných při

jednání o smluvním vztahu a nenabízí službu budoucímu klientovi, u kterého je zřejmé nebo vysoce

pravděpodobné, že by nemohl dostát svým smluvním závazkům. Při sjednávání smluv finanční

instituce nenarušuje právo na soukromí klienta a nadměrně ho neobtěžuje. Respektuje klientovo

právo na ochranu osobnosti.

190

7. Dodržování pravidel pro reklamní a propagační činnost

Při propagaci svých služeb a reklamní činnosti finanční instituce uvádí pravdivé informace, bez prvků

klamavé reklamy, nezamlčuje důležité skutečnosti a nenabízí výhody, které nemůže zaručit. Dodržuje

principy serióznosti reklamy, což platí i pro srovnávání vlastní služby se službami konkurence.

8. Dodržování dobrých mravů, pravidel hospodářské soutěže, obchodních zvyklostí a poctivého

obchodního styku

Finanční instituce dodržuje dobré mravy, pravidla hospodářské soutěže, obchodní zvyklosti a pravidla

poctivého obchodního styku. Finanční instituce mezi sebou soutěží nabídkou kvalitních služeb

a nepodbízejí se klientům poskytováním neodůvodněných výhod. Finanční instituce se vyvaruje

nepravdivých, pomlouvačných a opovržlivých výroků o službách konkurence.

9. Dodržování ochrany osobních údajů a důvěrnosti obchodních informací

Finanční instituce zachovává důvěrnost informací souvisejících se smluvním vztahem ke klientovi

a dodržuje povinnost mlčenlivosti. Osobní údaje o klientovi zpracovává v souladu se zákonem

na ochranu osobních údajů.

10. Informace o postupu pro podání podnětu nebo stížnosti klienta a o způsobu jejího vyřízení

Finanční instituce seznamuje klienta s možností podat podnět nebo stížnost na její činnost

a s postupem uplatňovaným ve finanční instituci pro řešení stížnosti, včetně možnosti dalšího

postupu v případě jejího nevyřízení nebo nespokojenosti klienta s vyřízením stížnosti.

191

Příloha č. 2: Scénář rozhovoru

SCÉNÁŘ EXPERTNÍHO ROZHOVORU S KLÍČOVÝMI AKTÉRY – „VÝZKUM LICHVY“

IDENTIFIKACE FOREM LICHVY VE VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH

Cíl rozhovorů: Identifikace převládajících forem lichvy a jejich interpretace příčin a dopadů

problému a možných způsobů řešení na různých úrovních politik. Část rozhovorů proběhne ve zkoumaných lokalitách pro částečné zmapování institucionálního kontextu dané lokality v otázkách spojených s lichvou.

Forma: Individuální nebo skupinové rozhovory.

Cílová skupina: Odborníci z následujících okruhů, kteří se s problematikou lichvy setkávají:

1. poskytovatelé půjček (např. Česká leasingová a finanční asociace, Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů);

2. zástupci bankovního sektoru; 3. zástupci organizací pro podporu spotřebitelů (např. Česká obchodní inspekce); 4. terénní sociální pracovníci; 5. zástupci státní správy (ministerstva, ČNB, atd.); 6. zástupci dluhových poraden (min 3 největších dluhových poraden působících v sociálně

vyloučených lokalitách); 7. Policie ČR, pracovnici Služby kriminální policie a vyšetřování – především z odboru/oddělení

hospodářské kriminality; městská/obecní policie – především Asistenti prevence kriminality, případně další experti z lokání samosprávy působící ve vyloučených lokalitách.

Klíčem k výběru experta je různorodost pohledu na problematiku lichvy – princip komplementarity pohledů pro zvýšení validity výstupů. Při vyhledávání expertů je využita technika sněhové koule (snowball sampling).

TEMATICKÉ OKRUHY EXPERTNÍHO ROZHOVORU

A. Osobní údaje: A1. Jméno a příjmení:

A2. Kontakt:

A3. Instituce:

A4. Funkce/prac. pozice:

B. OBECNÁ IDENTIFIKACE PROBLEMATIKY LICHVY B1. Jaký je v posledních 5 letech trend v oblasti vývoje lichvy?

B2. Jaké skupiny obyvatel jsou ohroženy lichvou? (obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, matky

s dětmi, mladé rodiny, senioři)

B3. Identifikujte příčiny, které vedou jedince k využití některé z forem lichvy (spouštěcí

mechanismus)

B4. V jaké míře je lichva (se smlouvou/bez smlouvy) využívána? Kolik lidí (ze SVL) má zkušenost

s lichvou (se smlouvou/bez smlouvy)?

B5. Jaké formy lichvy ve vyloučených lokalitách nejčastěji identifikujete? (se smlouvou –

poskytovatelé nebankovních úvěrů, bez smlouvy – lichváři z řad místní komunity)

B6. Jaká je obvyklá struktura a výše dluhů obyvatel SVL? (MHD, byty, energie, obce – odpad,

operátoři, zdravotní pojišťovny,…)

192

B7. Jaká je provázanost lichvářů s poskytováním bydlení? (vlastníci domů, kteří pronajímají

bytové jednotky sociálně vyloučeným osobám; vlastníci/správci komerčních ubytoven)

B8. Jaká je provázanost lichvářů na zprostředkování práce načerno?

B9. Pokud chce občan řešit problémy s lichvou, kam se obrací?

B10. Jaká je nejvhodnější cesta, jak se vymanit od lichváře?

B11. Kolik exekucí mají obyvatele SVL? (3 a více exekucí)

C. LEGISLATIVA A KONTROLNÍ ČINNOST C1. Jaké legislativní změny byste doporučil k regulaci fenoménu lichvy?

C2. Jaké jsou největší úskalí v současném systému kontrol poskytovatelů nebankovních úvěrů?

(kapacita, finanční prostředky, počet kontrolovaných subjektů)

C3. Jaký systém dohledu ze strany kontrolních úřadů by byl podle Vás nejefektivnější? (kontrolní

subjekty, počty a frekvence kontrol, formy kontrol)

D. VEŘEJNÉ SLUŽBY A NEZISKOVÉ ORGANIZACE, SOCIÁLNÍ SYSTÉM D1. Které instituce veřejné správy považujete za stěžejní v boji proti lichvě?

D2. Jaké formy/nástroje pomoci obětem lichvy mají tyto instituce k dispozici?

D3. Jaká je jejich úspěšnost v boji proti lichvě?

D4. Jaký mají neziskové organizace vliv na boj s lichvou?

D5. Jaká je úspěšnost neziskových organizací v boji proti lichvě?

D6. Do jaké míry putují prostředky z dávek sociálního zabezpečení na úhradu pohledávek

lichvářů?

D7. Jak by se dalo tomuto fenoménu zabránit?

D8. Jakým způsobem funguje budování důvěry s obyvateli SVL? (zejména se ženami, které

rozhodují o finančním hospodaření rodiny)

D9. Vědí lidé zatížení dluhy o jejich existenci, o tom jak fungují, o poradnách v blízkosti svého

bydliště? Využívají je? Jestli ne - tak proč?

E. MONITORING, PREVENCE A REPRESE E1. Jaké formy monitoringu by měl stát použít v boji proti lichvě?

E2. Jaké formy preventivních nástrojů by měl stát použít v boji proti lichvě?

E3. Jaké formy represe stát používá v boji proti lichvě?

E4. Kolik trestních oznámení bylo v minulosti podáno/staženo? S kým mohou oběti lichvy při

podání trestního oznámení spolupracovat?

E5. Jaká doporučení na změny navrhujete pro postup Policie ČR a orgánů činných v trestném

řízení?

E6. Myslíte si, že vzdělávání finanční gramotnosti osob ve vyloučených lokalitách povede ke

snížení počtu osob zasažených lichvou?

E7. Jaké jsou nejvhodnější kanály pro zvyšování finanční gramotnosti v SVL?

F. Co by podle Vás dále přispělo k omezení počtu osob zasažených lichvou?

Date post:	24-May-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Výzkum nových forem lichvy a zadlužení“ · k lichvářským praktikám a půjčování peněz...

Documents