Rekonstrukce šikmých střech Září 2015

2

Spotřeba energií a energetická náročnost v uspokojování lidských potřeb neustále narůstá.

V Evropě se spotřebuje přibližně 40 % energie pro provoz budov, z toho přes 50 % na vytápění. Množství energie, potřebné na vytápění každé konkrétní budovy, je ovlivněno řadou faktorů.

V souvislosti s touto skutečností se vyvíjí i evropská legislativa reprezentovaná například směrnicí EPBD II. Energy Performance for Building Directive, 2010/31/EU, je postupně implementována i do české legislativy a technických norem. Z této směrnice vyplývá, že od roku 2021 by se u nás měly stavět pouze tzv. budovy s nulovou spotřebou energie. Jsou to budovy s velmi nízkou energetickou náročností jejichž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

Prakticky vždy je pro energetickou náročnost budovy nejvýznamnějším faktorem kvalita zateplení. Budova, jejíž ochlazované konstrukce (například: střecha nebo fasáda) jsou zatepleny nedostatečně, mají přitom nejen zbytečně vysoké energetické ztráty, ale často vykazují různé vady. Ty se mohou projevovat nepřípustnou kondenzací vlhkosti na vnitřním povrchu nebo uvnitř konstrukce. S tím souvisí zvýšený výskyt plísní, různé „vlhkostní mapy“ nebo i vyšší potřeba tepla na vytápění.

Špatně zateplené konstrukce mají také významně nižší životnost.

Úvod

Obsah

Úvodstr. 2-3

Cíle při rekonstrukci a zateplování

str. 4–5

Rekonstrukce střechy shora

str. 6–9

3

Rekonstrukce šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace

str. 10–11

Materiálystr. 12–13

Technická specifi kace materiálů URSA

str. 14

U (W/m2 . K)Součinitel prostupu tepla je

základním tepelně technickým parametrem. Závisí na tloušťce

a kvalitě tepelné izolace a také na četnosti a mohutnosti tepelných mostů. Ty lze lehce

eliminovat právě tepelnou izolací URSA.

Důležité hodnoty součinitele prostupu tepla pro šikmé střechy do 45°:

Hodnota požadovaná pro rekonstrukce (ČSN 73 0540-2, vyhláška 78/2013, o energetické náročnosti budov): U ≤ 0,16 W/m2 . K

Horní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy (ČSN 73 0540-2, vyhláška 78/2013, o energetické náročnosti budov): U ≤ 0,15 W/m2 . K

Dolní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy: U ≤ 0,10 W/m2 . K.

Zateplení na nejlepší z uvedených hodnot (U ≤ 0,10 W/m2 . K) se jako investice jednoznačně vyplatí.

Bilance vlhkosti

Zateplená konstrukce nepřipouští vyšší kondenzaci vlhkosti. Celoroční bilance vlhkosti musí být kladná. Vypařené množství vodní páry musí převýšit množství zkondenzované.

Tepelná pohoda

S vyššími tloušťkami tepelné izolace se zvyšuje užitná hodnota budovy. Tepelný komfort je cenným faktorem pro jeho uživatele.

4

Střecha dvouplášťováStřešní skladba s dřevěným bedněním - nevětraná.

Střecha dvouplášťováStřešní plášť s kontaktní difuzně otevřenou pojistně hydroizolační fólií.

12

6 7

89

10

3

1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, 5- Dřevěné prkenné bednění-záklop,

6- Krokve, 7- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, 8- URSA GLASSWOOL nebo

URSA PUREONE, 9- Parozábrana, 10- Sádrokarton

1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, 5- URSA GLASSWOOL nebo

URSA PUREONE, 6- Krokve, 7- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, 8- Parozábrana,

9- Sádrokarton

Obrázek 1 Obrázek 2

Cíle při rekonstrukci a zateplování střechy se týkají všech částí konstrukce. Počínaje ochlazovaným vnějším pláštěm až po vnitřní vytápěný interiér. Nikdy nepodceňujme žádnou část konstrukce. Vše funguje jako neoddělitelný celek, kde každá z daných částí má svoji funkci.

Ochrana konstrukce před vnějšími vlivyTuto funkci plní u šikmých střech především střešní krytina v kombinaci s pojistnou hydroizolací. To je vrstva, která chrání zateplenou konstrukci před vodou, která se může dostat pod střešní krytinu, například jako větrem hnaný déšť nebo při poruše střešní krytiny. Pro většinu šikmých střech o běžném sklonu je vhodné použít některý z typů vysoce difuzně otevřených podstřešních fólií. Pojistná hydroizolační fólie musí být položena tak, aby byla schopná odvádět vodu mimo obvod budovy. Jednotlivé pásy je vhodné pospojovat slepením tak, aby se zajistila její vzduchotěsnost, která také přispívá k účinnosti zateplení.

Odvětrání konstrukceNa straně konstrukce, která je orientovaná do vnějšího prostředí, je třeba umožnit co možná nejefektivnější odvětrání vlhkosti (viz také bod Omezení kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti). Na obrázku 1 je zobrazena tzv. dvouplášťová skladba, při které je odvětrání konstrukce zajištěno použitím vysoce difuzně otevřené - kontaktní pojistně hydroizolační fólie v kombinaci s větranou vzduchovou mezerou, kterou vymezují kontralatě. Na obrázku 2 je znázorněna nevětraná dvouplášťová skladba střechy s prkenným záklopem. V tomto případě je možné použití izolace v celé výšce krokve. Difuzní otevřenost záklopu je zajištěna materiálovou charakteristikou záklopu/dřeva a cílenými netěsnostmi v laťových spojích. Toto bednění je potřebné ochránit vhodnou difuzně otevřenou

pojistnou hydroizolační fólií. Na obrázku 3 je zobrazena tříplášťová skladba pro případ použití nekontaktní difuzně otevřené nebo uzavřené fólie, nebo pro případ extrémních podmínek s požadavky intenzivního větrání izolační vrstvy. Na obrázku 4 je zobrazena tzv. tříplášťová skladba. V tříplášťové skladbě je odvětrání zajištěno větranou vzduchovou mezerou pod úrovní pojistné hydroizolace. Tuto variantu je nutné použít, pokud pojistná hydroizolace nebo bednění pod pojistnou hydroizolací jsou tvořeny nějakým difuzně uzavřeným materiálem (nekontaktní fólie, bednění z OSB desek atp.). Pro střechy se sklonem nad 25° je vhodné zvolit tloušťku větrané vzduchové mezery minimálně 40 mm. Při návrhu skladby je dobré mít na paměti i faktory, které mohou v reálné stavební konstrukci snížit tloušťku větrané vzduchové mezery (například prověšení pojistně hydroizolační fólie může činit i několik centimetrů).

Ochrana před ztrátami tepla Tuto funkci v konstrukci plní zejména tepelná izolace. Pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí včetně šikmých střech je optimální volbou použití vysoce pružné izolace na bázi minerální skelné vlny URSA. Tepelně izolační vlastnosti stavební konstrukce nejsou ovlivněny pouze tloušťkou a kvalitou použité tepelné izolace, ale také četností a mohutností tepelných mostů, které jsou v konstrukci obsaženy. Nejvýznamnější tepelné mosty jsou zpravidla krokve nebo jiné dřevěné či ocelové prvky, které tvoří nosnou konstrukci střechy.

Omezení nebezpečí kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti Velmi často není příčinou nadměrné vlhkosti ve stavební konstrukci chyba na některé z vnějších vrstev (například porucha ve střešní krytině), ale naopak špatně provedená

Cíle při rekonstrukci a zateplování

5

Tříplášťová střechaStřešní plášť s nekontaktní pojistně hydroizolační fólií.

Tříplášťová střechaStřešní skladba s difuzně uzavřeným bedněním - větraná.

1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, 5- URSA GLASSWOOL nebo

URSA PUREONE, 6- Krokve, 7- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, 8- Parozábrana,

9- Sádrokarton

1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Vhodná difuzně otevřená fólie, 5- OSB deska, 6- Krokve, 7- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONEi, 8- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE,

9- Parozábrana, 10- Sádrokarton

123 45

6 7

89

10

Obrázek 3 Obrázek 4

parozábrana na vnitřní straně. Po většinu roku totiž částečný (parciální) tlak vodní páry dosahuje na vnitřním povrchu konstrukce významně vyšších hodnot než na straně vnější. Díky rozdílu v těchto tlacích tak vzniká difuzní tok, který přináší vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Pokud v konstrukci není správně provedená parozábrana*, dochází například na chladnějších místech uvnitř střešního pláště ke kondenzaci vodní páry.Pro docílení odpovídajících hodnot tepelného odporu tříplášťové konstrukce střechy je potřeba počítat s nutností

větrané mezery, která bude mít vliv na tloušťku izolace mezi krokvemi. Izolace nebude instalovaná v celé výšce krokví. Je tedy potřeba použít větší tloušťku izolace druhé vrstvy (izolace pod krokvemi) a nebo použít materiály s lepšími parametry součinitele tepelné vodivosti.

* Konstrukci, která by byla z hlediska vlhkostní bilance vyhovující, lze vytvořit i bez použití parozábrany. Její funkce (vzduchotěsnost a parotěsnost) však musí převzít některá nebo některé jiné vrstvy.

6

Popsaný postup je možné použít vždy, pokud investor z nějakého důvodu nemůže nebo nechce přistoupit k demontáži původního podhledu. Náklady na vyklizení místností, zajištění náhradního bytu, nebezpečí poškození podlah a zařízení bytu jsou tak ušetřeny nebo významně sníženy. Cílem rekonstrukce je: zajištění vzduchotěsnosti na vnitřní straně konstrukce, snížení ztráty tepla (použitím větší tloušťky tepelné izolace), zvýšení tepelné pohody v místnostech. Z vnější strany je zároveň vytvořena bezpečná pojistně hydroizolační vrstva schopná odvádět vlhkost z konstrukce a nová střešní krytina.

Obrázek 1Původní střecha, na vnitřní straně je funkční podhled, který zůstane zachován.

Obrázek 2Položení parobrzdy přes krokve.

Původní střešní plášť

Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště s původním podhledem. Předpokladem k tomu, aby se mohlo přistoupit k úspěšné rekonstrukci, je zjištění skutečného stavu všech funkčních vrstev: nosné konstrukce, parozábrany, tepelné izolace atd. V případě zjištění nějaké závady je třeba učinit vhodná opatření; například sanace nebo výměna částí krovu. Prvním krokem při rekonstrukci shora bude demontáž původní krytiny a střešních latí.

Montáž parobrzdy

Vzduchotěsná vrstva, která zabrání prostupu vodních par z interiéru, se vytvoří pomocí parobrzdy s proměnlivým difuzním odporem, například: URSA SECO PRO 2 (sD od 5 m v suchém stavu do 0,2 m ve vlhkém stavu)*. Použitelná je také běžná parobrzda se stabilní hodnotou sD = 2 m. Pokud konstrukcí podhledu procházejí hroty hřebíků či šroubů, položí se shora na podhled tenká tepelně izolační deska na jejich překrytí. Jinak se fólie pokládá přímo na vnitřní obklad: rovnoběžně s okapovou hranou se rozroluje a položí přes krokve. V krokevních polích by nemělo docházet k namáhání fólie tahem. K boku krokve je nutné fólii dotěsnit, například pomocí tmelu URSA SECO PRO DKS, použít lze také těsnicí pásku a fi xační lať. Na obrázku 2 je znázorněn průběh parobrzdy v řezu konstrukce, červeně je označeno místo dotěsnění fólie na krokev. Vzájemný přesah pásů je 10 cm. Přesahy se slepují vhodnou páskou (například URSA SECO PRO KA). Napojení na přiléhající stavební prvky (štítové a lícové zdi, komínová tělesa a podobně) se těsní tmelem URSA SECO PRO DKS.

* SD je označení tzv. hodnoty ekvivalentního difuzního odporu, číslo udává tloušťku v metrech vzduchové vrstvy, která by vykazovala stejný odpor proti difundující vodní páře jako příslušná fólie.

Pracovní postup

Rekonstrukce střechy shora

7

Obrázek 3Montáž krokvových námětků.

Obrázek 4.aSchematické znázornění kotvení krokvových námětků se založením na plném dřevěném profi lu.

Obrázek 4.bSchematické znázornění kotvení krokvových námětků bez založení na plném dřevěném profi lu.

Obrázek 4.cSchematické znázornění kotvení krokvových námětků systémem Stavomodul Termo.

Montáž krokvových námětků

Na obrázku 3 je znázorněno položení krokvových námětků na krokev. Námětky slouží ke zvýšení prostoru pro vložení tepelné izolace. Skládají se z přítlačné latě (dřevěný hranol o šířce min. 100 mm a výšce min. 60 mm) a hranolu z extrudovaného polystyrénu URSA XPS (typ URSA XPS N-III, případně N-V nebo N-VII). URSA XPS je tepelná izolace s vysokou odolností v tlaku (viz tabulka technických údajů). Hranol z extrudovaného polystyrénu URSA XPS minimalizuje vliv celého prvku jako tepelného mostu. Před montáží námětku je možné mezi krokve položit jako ochranu parobrzdy první vrstvu minerální tepelné izolace URSA v požadované tloušťce.

Postup při montáži:

1. Připraví se přítlačné latě o délce větší než délka jednotlivých krokví (hranol z měkkého dřeva min. 100 mm x 60 mm).

2. Z desek materiálu URSA XPS N-III (případně N-V nebo N-VII) se pomocí běžného tesařského nářadí nařežou hranoly o šířce min. 100 mm, výška hranolu odpovídá zvolené tloušťce desky.

A – Horní uchycení3. Na rovné ploše se na hranoly z XPS položí a zarovná přítlačná lať. Jejich vzájemná poloha se zafi xuje pomocí částečně zašroubovaných vrutů například typ FCS-ST nebo FCS-WT (Fischer). Schéma kotvení námětku a typ použitých vrutů se stanoví výpočtem v souladu s ČSN EN 1991-1-3 (použít lze například program C-FIX SCREW). Při montáži vycházejte z podkladů výrobce vrutů (doporučená kotevní hloubka je min. 80 mm). Každý jednotlivý případ konzultujte se statikem.

4. Zkompletovaný prvek se položí shora na krokev a od úrovně okapové hrany se došroubují jednotlivé vruty (schéma na obrázku 4.a a 4.b).

B – Boční uchycení Pro případ vyššího opotřebení dřevěného krovu, doporučujeme z pevnostního hlediska použít bočního úchytu krokvového námětku - nosník nadkrokevní izolace Stavomodul Termo. Prefabrikovaný izolační nosník umožňuje jednoduché osazení na krokev se standardním bočním hřebíkovým spojem (konvexní hřebíky).

8

Legenda 5.a

1- Střešní krytina 2- Latě a kontralatě 3- Kontaktní pojistně hydroizolační fólie,

například: URSA SECO PRO 0,04 4- Námětek ze dřeva a izolace URSA XPS N-III,

vrut FCS-ST (Fischer)5- Tepelná izolace URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, typ SF/DF 6- Původní konstrukce krovu7- Parobrzda URSA SECO PRO 28- Původní podhled

Legenda 5.b a 5.c

1- Střešní krytina 2- Latě a kontralatě 3- Kontaktní pojistně hydroizolační fólie,

například: URSA SECO PRO 0,04 4- Tepelně izolovaný nosník Stavomodul Termo

s URSA XPS N-III5- Tepelná izolace URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, typ SF/DF 6- Původní konstrukce krovu7- Parobrzda URSA SECO 28- Původní podhled9- Fixační díl nosníku Stavomodul Termo

Obrázek 5.a - řez střechou po rekonstrukci Uchycení vruty a zateplení minerální izolací URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE

Obrázek 5.b - řez střechou po rekonstrukciBoční uchycení Stavomodul Termo a zateplení minerální izolací URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE

Obrázek 5.c - řez střechou po rekonstrukciBoční uchycení systém Stavomodul Termo a nadkrokevní systém URSA

1

23

45

56

78

1

23

5

5

67

8

994

Vzhledem k poměrně vysoké fi nanční náročnosti rekonstrukce shora, doporučujeme použít materiály s lepšími hodnotami lambdy, tím předejdete případným problémům se spřísněním norem.

Rekonstrukce střechy shora

7

9

2

3

4

5

5

6

81

9

Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po rekonstrukci výše popsaného střešního pláštěpro různé výšky krokvového námětku a pro různou kvalitu použité tepelné izolace.

*celková výška krokvového námětku z XPS vč. přítlačného hranolu, pole mezi námětky vyplněno tepelnou izolací

Příklady izolací

Izolace mezi krokvemi(tloušťka 160 mm)

Izolace nad krokvemi120 mm*

Izolace nad krokvemi140 mm*

Izolace nad krokvemi160 mm*

Izolace nad krokvemi200 mm*

λ(W/m·K)

λ λ (W/m·K)

UN(W/m2·K)

λ(W/m·K)

UN(W/m2·K)

λ(W/m·K)

UN(W/m2·K)

λ(W/m·K)

UN(W/m2·K)

URSA PUREONE DF 39 0,039 0,039 0,16 0,039 0,15 0,039 0,14 0,039 0,13

URSA PUREONE SF 35, URSA DF 35 GOLD, 0,035 0,035 0,15 0,035 0,14 0,035 0,13 0,035 0,12

URSA PUREONE SF 32, URSA SF/DF 32 PLATINUM 0,032 0,032 0,14 0,032 0,13 0,032 0,12 0,032 0,11

Doplnění tepelné izolace

Mezi krokve a do prostoru vytvořeného pomocí námětků se vloží minerální tepelná izolace URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE, typ SF/DF. Až do úplného zakrytí tepelné izolace pojistnou hydroizolací je třeba minerální vlnu chránit před deštěm.

• Izolaci lze vložit v jedné nebo v několika vrstvách. Celková nominální tloušťka tepelné izolace musí přesně odpovídat výsledné výšce dutiny. V žádném případě nesmí být celková tloušťka izolace vyšší než je hloubka výsledné dutiny, to by mohlo vést k vyboulení následně pokládané pojistně hydroizolační fólie, která by tak nemohla zcela plnit svou funkci.

• Jednotlivé díly izolace se odřezávají z role kolmo k ose návinu a to tak, aby byly vždy o cca 20 mm širší než světlá šířka dutiny. To pomůže zajistit, aby vysoce pružná minerální vlna URSA bezchybně přilnula ke konstrukci a vyplnila tak bezvadně celou dutinu.

• Pokud se tepelná izolace skládá z několika vrstev, je vhodné jednotlivé díly izolace na sebe pokládat s přesahem (tzv. na vazbu).

• Pokud jsou pro dosažení požadované tloušťky tepelné izolace používány různé typy materiálů, je vhodné v první vrstvě položit materiál s nižší hodnotou λD (hustší) a materiál s vyšší hodnotou λD ve vrstvě, nebo vrstvách dalších; například URSA PUREONE SF 35 ve vrstvě prvé a materiál URSA PUREONE DF 39 ve vrstvách dalších.

Dokončení střešního pláště

Bezprostředně po vložení tepelné izolace je nutné provést montáž difuzně otevřené podstřešní pojistně hydroizolační fólie. Vhodný typ je například URSA SECO PRO 0,04 s integrovanými samolepicími páskami, které umožňují vytvořit z pojistné hydroizolace účinnou vnější větrotěsnou zábranu. Následuje montáž kontralatí, latí (v souladu s požadavky výrobce střešní krytiny), klempířských prvků a nakonec pokládka střešní krytiny. Výsledkem je střešní plášť, který splňuje nejpřísnější požadavky na tepelnou i akustickou ochranu. Oproti původnímu stavu je také významně prodloužena jeho životnost.

Velké množství dříve zateplených šikmých střech neodpovídá současným požadavkům. Problém není často pouze v tloušťkách a kvalitě tepelných izolací, ale například i v kvalitě provedení parozábran nebo pojistně hydroizolačních vrstev. Pokud je původní střešní plášť ve skladbě: krokve 160 x 100 (mm) s roztečí 900 mm, mezi krokvemi tepelná izolace tloušťky 160 mm, pak výsledná hodnota součinitele prostupu tepla je, pokud je použita běžná izolace, na úrovni U > 0,30 W/ (m2·K). Taková konstrukce tedy nevyhovuje ani tzv. hodnotě požadované (ČSN 730540-2) U = 0,24 W/(m2·K). Popsaný postup při rekonstrukci umožňuje dosáhnout parametrů, které odpovídají požadavkům pro domy nízkoenergetické nebo pasivní. Při výměně staré krytiny je s jeho použitím možné v několika krocích dosáhnout nesrovnatelně lepších vlastností střechy jak hydroizolačních, tak tepelně technických.

Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci

10

Původní střešní plášť

Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště. Aby bylo možné přistoupit k následujícímu kroku, je nutné mít původní střešní krytinu i nosnou konstrukci krovu v bezvadném stavu.

Montáž pojistné hydroizolace

Před montáží pojistné hydroizolace je nejprve nutné zajistit, aby fólie, která ji bude tvořit, mohla být dotažena až k úrovni okapové hrany a mohla tak bezpečně odvádět vodu mimo obvodové zdivo. Je tedy potřeba odbourat přizdívky před nebo za pozednicí, které mohou průchodu této vrstvy zabraňovat.

• Jako první krok je nutné namontovat v osách krokvových polí distanční prvek, který umožní propnutí fólie do spádu od krokví. Vhodné jsou profi ly z materiálů, které nepodléhají korozi (plasty, kovy) například ve tvaru písmene L. Podobně lze použít i střešní latě ošetřené prostředky pro chemickou ochranu dřeva. U dřevěných latí je nutné mít na paměti jejich nižší životnost. Umístění distančního prvku je na obrázku 2.

• Následuje montáž pojistné hydroizolační fólie (například URSA SECO PRO 0,04). Fólie se připojí pomocí dřevěných nebo plastových lišt k bokům krokví tak, aby se po vypnutí fólie vytvořil spád do osy krokvového pole. Výškový rozdíl mezi fólií v místě distančního prvku a v místě napojení na krokev by měl být přibližně 10 až 20 mm, viz obrázek 3. Fólie musí být na úrovni okapové hrany ukončena tak, aby umožnila odvedení vody mimo vnější líc obvodového zdiva.

Rekonstrukce šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace

Obrázek 1Studená střecha bez pojistné hydroizolace

Obrázek 2Umístění distančního prvku

Min

. 40

mm

Obrázek 3Montáž pojistné hydroizolace

Obrázek 4Řez zateplenou konstrukcí

12

3 4

56

71- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Krokve,

4- URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE , 5- URSA GLASSWOOL

nebo URSA PUREONE, 6- Parozábrana, 7- Sádrokarton

Relativně často se při rekonstrukci rodinného domu řeší situace, kdy původní střecha neobsahuje pojistně hydroizolační vrstvu (PHI) a původní střešní krytina je v bezvadném stavu. Investor požaduje nainstalovat všechny vrstvy zateplení ze spodu a pojistně hydroizolační difuzně otevřenou fólii není možné položit běžným způsobem na krokve shora. Použitím níže popsaného postupu však nelze zajistit takovou míru funkční bezpečnosti střešního pláště jako při postupu běžném, kdy PHI tvoří jednolitou plochu. Z toho důvodu toto řešení chápejme jako řešení nouzové, které je rozumné použít pouze v případech, kdy je klasický postup vyloučen nebo je zateplení podkrovního prostoru uvažováno jako provizorní.

11

Zateplení konstrukce a montáž podhledu

Po dokončení pojistně hydroizolační vrstvy následuje běžný postup při zateplování mezi a pod krokvemi. Namontují se krokvové závěsy a vloží se tepelná izolace mezi krokve. V této aplikaci se naplno využije mimořádné pružnosti izolační vlny URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE. Vyplnění takovéto dutiny pomocí tužšího izolantu je prakticky nemožné.

Dále se namontuje pomocný rošt pro vložení vrstvy izolace pod krokvemi. Po aplikaci izolace pod krokve se namontuje parozábrana, rošt pro sádrokarton, vytvářející instalační mezeru a sádrokartonové desky. Obrázek 4 znázorňuje řez zatepleným krokvovým polem.

Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po zateplení střešního pláště pro krokve 160 x 100 mm s roztečí 900 mm. Pod krokvemi je standardní ocelový rošt pro montáž podhledu ze sádrokartonových desek.

Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci

Příklady izolací

Mezi krokvemi100 mm izolace

Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA

o celkové tloušťce 80 mm

Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA

o celkové tloušťce 120 mm

λ (W/m·K) λ λ (W/m·K) U (W/m2·K) λ (W/m·K) U (W/m2·K)

URSA PUREONE DF 39 0,039 0,039 0,24 0,039 0,20

URSA PUREONE SF 35, URSA DF 35 GOLD, 0,035 0,035 0,22 0,035 0,18

URSA PUREONE SF 32URSA SF/DF 32 PLATINUM 0,032 0,032 0,21 0,032 0,17

12

Pojistná hydroizolace URSA SECO PRO 0,04 Norma Třída / hodnota

třída reakce na oheň ČSN EN 13501-1 E

pevnost ČSN EN 12311-1 270 N/5 cm podélně, 220 N/5 cm příčně

ekvivalentní difuzní odpor sD ČSN EN 1931 0,04 (m)

role - 1,5 x 50 (m)

Parobrzda URSA SECO PRO 2 Norma Třída / hodnota

třída reakce na oheň ČSN EN 13501-1 E

pevnost ČSN EN 12311-2 200 N/5 cm podélně, 135 N/5 cm příčně

ekvivalentní difuzní odpor sD ČSN EN 1931 cca 2 (m)

role - 1,5 x 50 (m)

Materiály

Minerální izolace na bázi skelné vlny URSA GLASSWOOL a URSA PUREONE umožňují dosáhnout nejlepších tepelně izolačních hodnot, zvyšují požární odolnost stavebních konstrukcí a přispívají ke zvýšení úrovně ochrany před hlukem. URSA PUREONE představuje nejnovější generaci výrobků zařazených do skupiny minerálních izolací pro stavebnictví. Kombinuje výhody minerální izolace na bázi skelné vlny URSA s nejmodernější technologií pojení. Výsledkem je nehořlavá, bílá minerální vlna bez obsahu formaldehydů, méně prašná a nedráždivá, s nejlepšími tepelně technickými, akustickými a mechanickými vlastnostmi. URSA XPS jsou tepelně izolační desky na bázi extrudované polystyrénové pěny (extrudovaného polystyrénu). Ve srovnání s jinými tepelně izolačními materiály vykazují mimořádné mechanické vlastnosti,

zejména odolnost v tlaku. Pro správně navrženou a provedenou zateplenou střešní konstrukci je nutné použít také ostatní komponenty s nejvyšší mírou optimalizace všech relevantních parametrů. U fólií je vždy nutné dbát na kombinaci jejich vlastností difuzních i mechanických. U parozábran, pro danou skladbu, optimální a u pojistných hydroizolací minimální difuzní odpor. Podobně důležité je i použití vhodných spojovacích a lepicích tmelů a pásek. U střešních konstrukcí je také důležitá kvalita použitého spojovacího materiálu. Pro kotvení zateplení nad krokvemi jsou vhodné například vruty pro dřevostavby FISCHER, které splňují požadavky na co nejjednodušší aplikovatelnost při maximální únosnosti nebo systém bočního uchycení Stavomodul Termo.

Podstřešní fólie, parobrzdy a příslušenství

Vruty FISCHER pro dřevostavby

Boční uchycení systém Stavomodul Termo

13

VrutyFCS-ST aFCS-WT

Závit D (mm)

Délka závitu LG (mm)

Celková délka L (mm) Drážka Vruty FCS-ST

a FCS-WTZávit D (mm)

Délka závitu LG (mm)

Celková délka L (mm)

Drážka

8,0x80 YZP 50 8,0 50 80 TX40 10,0x80 YZP 50 10,0 52 80 TX40

8,0x100 YZP 50 8,0 50 100 TX40 10,0x100 YZP 50 10,0 52 100 TX40

8,0x120 YZP 50 8,0 75 120 TX40 10,0x120 YZP 50 10,0 80 120 TX40

8,0x140 YZP 50 8,0 75 140 TX40 10,0x140 YZP 50 10,0 80 140 TX40

8,0x160 YZP 50 8,0 75 160 TX40 10,0x160 YZP 50 10,0 80 160 TX40

8,0x180 YZP 50 8,0 75 180 TX40 10,0x180 YZP 50 10,0 80 180 TX40

8,0x200 YZP 50 8,0 75 200 TX40 10,0x200 YZP 50 10,0 80 200 TX40

8,0x220 YZP 50 8,0 75 220 TX40 10,0x220 YZP 50 10,0 80 220 TX40

8,0x240 YZP 50 8,0 75 240 TX40 10,0x240 YZP 50 10,0 80 240 TX40

8,0x260 YZP 50 8,0 75 260 TX40 10,0x260 YZP 50 10,0 80 260 TX40

8,0x280 YZP 50 8,0 75 280 TX40 10,0x280 YZP 50 10,0 80 280 TX40

8,0x300 YZP 50 8,0 75 300 TX40 10,0x300 YZP 50 10,0 80 300 TX40

8,0x320 YZP 50 8,0 75 320 TX40 10,0x320 YZP 50 10,0 80 320 TX40

8,0x340 YZP 50 8,0 75 340 TX40 10,0x340 YZP 50 10,0 80 340 TX40

8,0x360 YZP 50 8,0 75 360 TX40 10,0x360 YZP 50 10,0 80 360 TX40

8,0x380 YZP 50 8,0 75 380 TX40 10,0x380 YZP 50 10,0 80 380 TX40

8,0x400 YZP 50 8,0 75 400 TX40 10,0x400 YZP 50 10,0 80 400 TX40

URSA PUREONE

URSA GLASSWOOL

URSA XPS

URSA PUREONE Norma URSA PUREONE DF 39 URSA PUREONE SF 35 URSA PUREONE SF 32

deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti λD (W/m·K) ČSN EN 13162 0,039 0,035 0,032

podélný specifi cký odpor proti proudění vzduchu (kPa·s/m2) ČSN EN 2905 ≥ 5 ≥ 10 ≥ 20

třída reakce na oheň ČSN EN 13501-1 A1 A1 A1

tloušťka (mm) - 40–200 60–260 50–200

délka (mm) - 9000–3200 12 000–2800 10 000–3000

šířka (mm) - 1250 1250 1250

URSA XPS Norma URSA XPSN-III-L

URSA XPSN-V-L

deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti λD (W/m·K) ČSN EN 13164

30–60 mm: 0,03480–120 mm: 0,036140–160 mm: 0,038

180 mm: 0,041

50–60 mm: 0,03480–120 mm: 0,036

pevnost v tlaku (napětí) při 10% deformaci (N/mm2) ČSN EN 826

30-40 mm: CS(10/Y)2000,200

50-180 mm: CS(10/Y)3000,300

CS(10\Y)500 0,500

dotvarování tlakem (deformace< 2%/50 let) (N/mm2) ČSN EN 13501-1

30-40 mm: -

50-180 mm: CC(2/1,5/50)1300,130

50-100 mm: CC(2/1,5/50)1800,180

120 mm: CC(2/1,5/50)1500,150

tloušťka (mm) - 30–180 50-120

délka (mm) - 1265* 1265*

šířka (mm) - 615* 615*

* Plocha desky je 600x1250mm = 0,75m2

Technická specifi kace materiálů URSA

Technická specifi kace materiálů URSA

14

15

Špičkový výkon

V nové generaci URSA PUREONE jsou zachovány tradiční silné stránky - tepelné a akustické vlastnosti, odolnost proti ohni a výborné mechanické vlastnosti. URSA PUREONE nabízí skvělý poměr cena/výkon. Výkonný z hlediska tepelné, akustické a protipožární odolnosti.

Nová generace URSA PUREONE - prémiová kvalita dostupná pro všechny

Šetrný k životnímu prostředí

Hlavní výrobní surovinou je písek, jedenz nejrozšířenějších minerálních zdrojů planety a až50 % recyklovaného skla. URSA PUREONE běhemsvé životnosti ušetří až 600 krát více energie, nežkolik je jí potřeba k jeho výrobě. Také snižuje emiseCO2, a to až 250krát ve srovnání s CO2 vznikajícímpři jeho výrobě a přepravě.

Uživatelský komfort

URSA PUREONE je bezpečný produkt. Poskytujevysokou úroveň bezpečnosti v případě požáru,zajišťuje tepelný a zvukový komfort a snižujevýdaje za energie. Naprosto zásadní je, že URSAPUREONE neobsahuje zbytkové formaldehydyběžně se vyskytující ve stavebních i jinýchproduktech.

Snadná manipulace

URSA PUREONE je velmi uživatelsky příjemnýizolační materiál. Minerální izolace ze skelnévlny je kompaktní, lehká, nedráždivá a pachověneutrální. Tyto důležité výhody zajišťujírealizačním fi rmám snadnou manipulacia instalaci v konstrukci.

Arp

192_

15/0

2_15URSA CZ s.r.o.

Pražská 16/810102 21 Praha 10Tel.: 281 017 374Fax: 281 017 377

E-mail: ursa.cz@ursa.comwww.ursa.cz