Estetická funkce

Úvod do uměnovědných studií

Malé opakování a doplnění

� Na základě čeho tvoříme estetický soud (podle Kanta)?

� Spočívá krása v obsahu nebo ve formě předmětu (podle Kanta)?

2

� Může být zvíře krásné, když není uměleckým dílem?

…a doplnění…Krásno…� V objektivní realitě (materialismus): Aristoteles, Diderot,

marxisté

� Mimo objektivní realitu (idealismus): Platón, sv. Augustýn, Tomáš Akvinský, Kant, Hegel

� Objektivní: Pythagoras, Platon, Hegel, formalisté

� Subjektivní: sofisté, Plotinos (?), Kant

3

Subjektivní: sofisté, Plotinos (?), Kant

� Ve formě: Pythagoras, Aristoteles, sv. Augustýn, Tomáš Akvinský, Kant

� V obsahu: Sokrates, Platon, Hegel, marxisté

(Pospíšil: Kaleidoskop estetiky, 2006)

� Moderní estetika: spíše otázka jak poznat umělecké dílo

Je to estetický objekt?

Je to estetický objekt?

Je to estetický objekt?

6

Estetická funkce

� Zavedení pojmu estetická funkce

� Funkce – relace

� Jan Mukařovský (1891-1975)

7

� Jan Mukařovský (1891-1975)

� Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (in: Studie I., Brno 2000)

Estetická funkce (Mukařovský)

� 3 základní rysy estetické funkce:

- Maximální upoutání pozornosti na daný předmět (jeho vydělení, izolace z okolí)

- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává - Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává

- Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce jiné, kterých předmět vývojem pozbyl

„izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“

Estetická funkce (Mukařovský)

� EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se

pouze v jistém společenském kontextu

� EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru

EF není úplně v moci individua � EF není úplně v moci individua

� Stabilizace EF je záležitostí kolektivní a je výsledkem

vztahu mezi lidským kolektivem a světem

Autonomie estetické funkce� Kant (Kritika soudnosti,1790) – autonomie soudnosti (k čistému a praktickému rozumu)

� F. Schiller (Dopisy o estetické výchově lidstva,1795) –Krásno – jako svobodná hra – jako prostor společenské svobody

� Gombrich (Příběh umění) – Zlom v tradici: emancipace estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů

� Ready-made (Duchamp)

Pravěké „jeskynní umění“

Fragment skalních maleb z

jeskyně Lescaux (Francie)

Koncert – osamostatnění estetické funkce

� jde o hudební produkce veřejně přístupné

� podnikatelsky organizované

� při kterých dochází k prodeji hudby jako zboží

� anonymnímu platícímu publiku

� jehož vznik předpokládá oddělení rolí interpretů a posluchačů

� přičemž má tato produkce pevně stanovený program

Ready-made

Marcel Duchamp, Fontána, 1917Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu,

1913

Umění

Úvod do uměnovědných studií

Umění – variabilita pojmu

� τεχνη [techné] (řec.)

� Ars (lat.) – arte – the art – l’arte

� Die Kunst, sztuka (pol.)

� 1. zručnost, dovednost, řemeslo

� 2. krásné umění, „Umění“

Definice umění� umění jako soubor uměleckých děl

(Volek: Základy obecné teorie umění, 1968: 25)

� jednota činností a výtvorů, jež nabývají v konkrétním historickém a společenském kontextu dominantní estetické funkce estetické funkce

(Chvatík: Strukturální estetika, 2001: 90)

� umění jako společenská instituce, zahrnující díla, aktéry i aktivity

Pojem umění� Deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé

(určitá skupina v určitém čase) za umění považují“

� Hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce imperativně, normativní charakter – výraz ideálů

� pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené � pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a tedy žádné umění

� protějškem kýč, podvod

Pojem kýče� Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994)

� 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za krásné

� 2. Snadná identifikovatelnost

18

� 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace

„Umělecká funkce“� Umění

� Jan Mukařovský: Umění, in: Studie I., Brno 2000, s. 185-207

� převaha estetické funkce, autonomní znak

� „průhlednost“ estetické funkce, jež dovoluje vystoupit některým mimoestetickým funkcímněkterým mimoestetickým funkcím

� optimální je podle Mukařovského polární napětí „mezi převahou funkce estetické a oné z mimoestetických funkcí, která se v daném díle uplatňuje nejintenzivněji“

� přesuny v sestavě funkcí během existence díla – přesun dominantní funkce

Mimoestetické funkce� Architektura: estetická vs. praktická funkce

� Literatura: estetická vs. sdělovací funkce

� Tanec: estetická vs. pohyb – hygiena / vs. náboženská funkcenáboženská funkce

� Malířství a sochařství: estetická vs. sdělovací funkce

� …někdy EF druhotná – mapa, plakát, apod.

Přechody mezi umění

� J. Volek rozlišuje přechody:

� Extenzivní – postupné

� tzv. přechod do mimo-umění

� postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jinénárůstem funkce jiné

� Intenzivní – skokové

� tzv. přechod do ne-umění

� ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do ne-umění)

Hodnota umění (viz také Umělecká kritika)

� Krása

� Být o něčem

� Pravdivost

22

� Emocionalita

� Pokrokovost

� …

Krása

23

Být o něčem

24

Pravdivost

25

Emocionalita

26

Pokrokovost

27

Hodnota umění

� Esteticismus

� Hodnota díla je dána (nezaujatou) libostí, které dílo přináší.

� Expresivismus

� Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je.

� Kognitivismus

� Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání.

Umění a poznání (z historie vztahu)

� Platon

� dvojí mimesis

� Křesťanský středověk

� od ďáblova díla k nástroji poznávání Bohaod ďáblova díla k nástroji poznávání Boha

� Kant

� Autonomie estetického vnímání (soudnost)

� F. Schiller – H-G. Gadamer

� svobodná hra

Umění a poznání

� L. N. Tolstoj

� úkolem umění je sdělovat hodnoty a morálku

� M. Heidegger

� umění jako cesta k pravdě (αληθεια)αληθεια

� O. Wilde

� umění vyjadřuje jen sebe sama

Umění a etika

� Eticismus

� Estetismus (radikální autonomismus)

� Umírněný autonomismus

31

� Umírněný autonomismus

Co je umělecké dílo?

Úvod do uměnovědných studií

Pojem díla v umění

� Pojem umění je širší než množina uměleckých děl

� Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“

Umění

� improvizovaný hudební koncert

� performance

� výtvarné „objekty“

Umělecká díla

Pojem díla v hudbě

� 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica

� opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo)

� písemná fixace skladatelem (notové písmo)

� přetrvává po smrti skladatele

Charakteristiky uměleckého díla� Individuální, ve své struktuře neopakovatelný objekt.

� Výsledkem činnosti, individuální práce tvůrce – tvorba.

� Dílo osobní výpovědí tvůrce.

� Umělecký tvar se vztahuje k druhovým normám (drama, román, symfonie)

� Dílo uzavřeným celkem (začátek a konec v časových uměních, rám obrazu).uměních, rám obrazu).

� Integrovaný celek

� Informace určená pro recepci.

� Nutnost písemné či hmotné fixace, jež je východiskem recepce či interpretace a recepce.

(Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky, 1982)

Artefakt a estetický objekt

� hmotné dílo – artefakt

� estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele,

nehmotný

� Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)� Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)

� během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla

recipientem

� struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“

Problematika otevřenosti uměleckého díla

� Umberto Eco: Opera aperta (1962)

� otevřenost jako neurčitost komunikace

� uzavřené dílo – středověké alegorie:uzavřené dílo – středověké alegorie:� symbolika fixována institucionálně

� autorita pravidel čtení

� proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století

� moderní umění

Přístupy k problému

DÍLO

RECIPIENTAUTOR

Hranice uměleckého díla� Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1931)

� Z díla vylučuje:� autora, jeho prožitky a psychické stavy

� prožitky, psychické stavy čtenáře

� sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů � sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle

� Metodologické důsledky� dílocentrická interpretace

� zdůrazňuje autonomii a opomíjí kontexty díla

� ruský formalismus, New Criticism, německá literární věda po 2. světové válce

Vrstvy uměleckého díla literárního

� R. Ingarden pro literární dílo rozlišuje:

� vrstvu zvukové podoby slov

� vrstvu významových celků

� vrstvu znázorněných předmětností

� vrstvu schematických aspektů (…nedourčenost…)

� Zdůrazňuje jejich polyfonní vztahy mezi vrstvami

Vrstvy uměleckého díla

� Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001)

� 3 vrstvy díla:

� předmětná (materiální/znaky)

� významovávýznamová

� vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu