Úvod do sociální a kulturní antropologie

Uacutevod do sociaacutelniacute a Uacutevod do sociaacutelniacute a kulturniacute kulturniacute

antropologieantropologie

Podmiacutenky zaacutepočtu a Podmiacutenky zaacutepočtu a kolokviakolokviaZaacutepočet

Aktivniacute uacutečast na přednaacuteškaacutech Skupinovaacute přiacuteprava (4 osoby) posteru

na vybraneacute teacutema (viz niacuteže) naacuteslednaacute presentace ndash 13 5 2006

Kolokvium ndash zaacutevěrečnyacute testKolokvium ndash zaacutevěrečnyacute test rozsah cca 20 otaacutezek P - prospěl

nad 12 otaacutezek (60) termiacuteny 135

LiteraturaLiteratura BENEŠ J BENEŠ J ČlověkČlověk Praha Mladaacute fronta Praha Mladaacute fronta

19941994 HAJN V HAJN V Antropologie I Antropologie I Olomouc UP Olomouc UP

1998 2 1998 2 vydaacuteniacute ISBN 80-7067-901-8vydaacuteniacute ISBN 80-7067-901-8 HAJN V HAJN V Antropologie II Antropologie II Olomouc UP Olomouc UP

1996 ISBN 1996 ISBN 80-7067-601-980-7067-601-9 JOHNSON P E Spor o Darwina Praha JOHNSON P E Spor o Darwina Praha

naacutevrat naacutevrat domů 1996 ISBN 80-85495-57-0domů 1996 ISBN 80-85495-57-0 KUČEROVAacute S KUČEROVAacute S Uacutevod do pedagogickeacute Uacutevod do pedagogickeacute

antropologie a antropologie a axiologie axiologie Brno MU 1990 Brno MU 1990 ISBN 80-210-0141-0ISBN 80-210-0141-0

LOEWENSTEIN B W LOEWENSTEIN B W My a ti druziacute My a ti druziacute Brno Brno Doplněk 1997 ISBN 80-85765-64-0Doplněk 1997 ISBN 80-85765-64-0

MURPHY R F MURPHY R F Uacutevod do kulturniacute a sociaacutelniacute Uacutevod do kulturniacute a sociaacutelniacute antropologie antropologie Praha Slon 1998 ISBN Praha Slon 1998 ISBN 80-85850-53-280-85850-53-2

OAKLEYOVAacute A OAKLEYOVAacute A Pohlaviacute gender a společnostPohlaviacute gender a společnost Praha Praha Portaacutel 2000 ISBN 80-7178-403-6 Portaacutel 2000 ISBN 80-7178-403-6

PELCOVA N PELCOVA N Filozofickaacute a pedagogickaacute Filozofickaacute a pedagogickaacute antropologie antropologie Praha Karolinum 2000 Praha Karolinum 2000 ISBN 80-246-0076-5ISBN 80-246-0076-5

RIDLEY M RIDLEY M Genom Životopis lidskeacuteho druhu Genom Životopis lidskeacuteho druhu v třiadvaceti v třiadvaceti kapitolaacutech kapitolaacutech Praha Portaacutel 2001 Praha Portaacutel 2001 ISBN 80-7178-507-5ISBN 80-7178-507-5

SOKOL J SOKOL J Filosofickaacute antropologie Člověk jako Filosofickaacute antropologie Člověk jako osoba osoba Praha Praha Portaacutel 2002 ISBN 80-7178-627- Portaacutel 2002 ISBN 80-7178-627-66

SOUKUP V SOUKUP V Přehled antropologickyacutech teoriiacute Přehled antropologickyacutech teoriiacute kultury kultury Praha Praha Portaacutel 2000 ISBN 807178-Portaacutel 2000 ISBN 807178-328-5328-5

VODAacuteKOVAacute A VODAacuteKOVAacute O SOUKUP V VODAacuteKOVAacute A VODAacuteKOVAacute O SOUKUP V (eds) (eds) Sociaacutelniacute a kulturniacute antropologieSociaacutelniacute a kulturniacute antropologie

Praha Slon Praha Slon 2000 ISBN 80-85850-29-X 2000 ISBN 80-85850-29-X WOLF J WOLF J Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Praha Praha

Karolinum 1999 Karolinum 1999 ISBN 80-7184-871-9ISBN 80-7184-871-9

Časopisy Časopisy Cargo Novaacute Akropolis Cargo Novaacute Akropolis Sedmaacute generace Koktejl Lideacute a Země Sedmaacute generace Koktejl Lideacute a Země National Geographic Vesmiacuter Univerzitniacute National Geographic Vesmiacuter Univerzitniacute noviny (MU Brno) noviny (MU Brno)

www straacutenky www straacutenky wwwantropologiecz wwwantropologiecz wwwmkccz wwwmkccz wwwnational-geographiccz wwwnational-geographiccz wwwakropoliscz wwwakropoliscz wwwanthronet wwwanthronet wwwvesmircz wwwvesmircz

STRUČNAacute ANOTACE PŘEDMĚTU

Uacutevod do problematiky antropologie jako komplexniacute vědy o člověku s orientaciacute na sociaacutelniacute pedagogiku

Raacutemcoveacute seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy postaveniacutem antropologie v systeacutemu společenskyacutech a přiacuterodniacutech věd antropologie obecnaacute a biologickaacute kulturniacute sociaacutelniacute pedagogickaacute

Zaacutekladniacute pojmy Zaacutekladniacute pojmy antropologieantropologie

(řec anthropos = člověk logos = slovo (řec anthropos = člověk logos = slovo rozum věděniacute)rozum věděniacute)

obecnaacute věda o člověku společnosti a kultuře obecnaacute věda o člověku společnosti a kultuře Předmětem vyacutezkumu je člověk nejen jako Předmětem vyacutezkumu je člověk nejen jako

biolo-gickaacute bytostbiolo-gickaacute bytost ale takeacute jako ale takeacute jako tvůrce a tvůrce a produkt kulturyprodukt kultury

Věda o člověku rozumiacute se o bdquozdraveacutemldquo Věda o člověku rozumiacute se o bdquozdraveacutemldquo člověku tj nejen antropologie fyzickaacute člověku tj nejen antropologie fyzickaacute zabyacutevajiacuteciacute se biologiiacute člověka ale v širšiacutem zabyacutevajiacuteciacute se biologiiacute člověka ale v širšiacutem smyslu věda poznaacutevajiacuteciacute jak biologickeacute tak i smyslu věda poznaacutevajiacuteciacute jak biologickeacute tak i kulturniacute a sociaacutelniacute zvlaacuteštnosti života lidskeacute kulturniacute a sociaacutelniacute zvlaacuteštnosti života lidskeacute společnosti na Zemispolečnosti na Zemi

V posledniacute době je antropologie V posledniacute době je antropologie chaacutepaacutena teacutež jako soubor věd o chaacutepaacutena teacutež jako soubor věd o člověku člověku

zahrnujiacuteciacute antropologii obecnou zahrnujiacuteciacute antropologii obecnou biologickou kulturniacute sociaacutelniacute biologickou kulturniacute sociaacutelniacute užitou daacutele etno-logii a užitou daacutele etno-logii a etnografii čaacutestečně i psychologii etnografii čaacutestečně i psychologii aj aj

Obecně teacutež věda o člověku a jeho Obecně teacutež věda o člověku a jeho diacutele komplex věd o člověku (Wolf diacutele komplex věd o člověku (Wolf J a kol 1977)J a kol 1977)

Co je člověk Co je člověk Toto teacutema se stalo obsahem myacutetů Toto teacutema se stalo obsahem myacutetů

staryacutech kultur naacuteboženskyacutech staryacutech kultur naacuteboženskyacutech soustav starověkyacutech civilizaciacute a soustav starověkyacutech civilizaciacute a předmětem reflexe (rozvažovaacuteniacute předmětem reflexe (rozvažovaacuteniacute přemyacutešleniacute) filosofů a teologů antiky přemyacutešleniacute) filosofů a teologů antiky a středověkua středověku

Primaacuterniacute zvlaacuteštnost kteraacute tradičně Primaacuterniacute zvlaacuteštnost kteraacute tradičně odlišila antropologii od jinyacutech odlišila antropologii od jinyacutech discipliacuten humanistickyacutech je důraz na discipliacuten humanistickyacutech je důraz na kulturniacute relativnosti důkladnaacute kulturniacute relativnosti důkladnaacute zkouška kontextu a cross-cultural zkouška kontextu a cross-cultural srovnaacuteniacutesrovnaacuteniacute

Biologickaacute antropologieBiologickaacute antropologie (takeacute fyzickaacute (takeacute fyzickaacute antropologie) antropologie) Soudniacute antropologie Soudniacute antropologie Paleoethnobotany Paleoethnobotany

Lingvistickaacute antropologieLingvistickaacute antropologie Synchronickaacute lingvistika (nebo deskriptivniacute Synchronickaacute lingvistika (nebo deskriptivniacute

lingvistika) lingvistika) Diachronickaacute lingvistika (nebo diachronickaacute Diachronickaacute lingvistika (nebo diachronickaacute

jazykověda) jazykověda) Ethnolinguistics Ethnolinguistics Sociolinguistics Sociolinguistics

Archeologie Archeologie

Antropologickaacute pole a Antropologickaacute pole a subfieldssubfields

Kulturniacute antropologie (takeacute společenskaacute Kulturniacute antropologie (takeacute společenskaacute antropologie)antropologie)

Antropologie Antropologie uměniacute uměniacute Aplikovanaacute Aplikovanaacute antropologieantropologie Mezikulturniacute studieMezikulturniacute studie Kybernetickaacute Kybernetickaacute antropologieantropologie Antropologie Antropologie vyacutevoje vyacutevoje Dvojiacute teorie Dvojiacute teorie dědičnostidědičnosti Environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute antropologieantropologie Ekonomickaacute Ekonomickaacute antropologieantropologie Ekologickaacute Ekologickaacute antropologieantropologie Etnografie Etnografie

Ethnomusicology Ethnomusicology Antropologie Antropologie feministky feministky Pohlaviacute Pohlaviacute Člověk behavioral Člověk behavioral ekologie ekologie Leacutekařskaacute Leacutekařskaacute antropologie antropologie Psychologickaacute Psychologickaacute antropologie antropologie Politickaacute Politickaacute antropologie antropologie Antropologie Antropologie naacuteboženstviacute naacuteboženstviacute Antropologie Antropologie veřejnosti veřejnosti Urban antropologie Urban antropologie Vizuaacutelniacute Vizuaacutelniacute antropologieantropologie

Aristoteles jako prvniacute použil pojem Aristoteles jako prvniacute použil pojem antropologie jako komplexniacute studium antropologie jako komplexniacute studium člověka Lidskyacute organismus studovali již člověka Lidskyacute organismus studovali již antičtiacute leacutekaři a přiacuterodovědci antičtiacute leacutekaři a přiacuterodovědci ((Hyppokrates Erasistratos Galeacutenos Hyppokrates Erasistratos Galeacutenos ajaj) )

Ve středověku diacuteky ciacuterkvi ustupuje zaacutejem Ve středověku diacuteky ciacuterkvi ustupuje zaacutejem

o lidskeacute tělo do pozadiacute ale v renesanci se o lidskeacute tělo do pozadiacute ale v renesanci se opět uplatňuje vyacutezkum lidskeacuteho opět uplatňuje vyacutezkum lidskeacuteho organismu organismu

Historickyacute vyacutevojHistorickyacute vyacutevoj

V 16 až 17 stoletiacute byly definovaacuteny V 16 až 17 stoletiacute byly definovaacuteny zaacuteklady anatomie zaacuteklady anatomie A VesaliusA Vesalius (fysiologie embryologie) (fysiologie embryologie) W HarweyW Harwey (biologickaacute taxonomie) daacutele (biologickaacute taxonomie) daacutele J RayJ Ray C C LinneacuteLinneacute

V 18 stoletiacute byly vytvořeny předpoklady V 18 stoletiacute byly vytvořeny předpoklady pro systematickeacute studium evoluce pro systematickeacute studium evoluce živočišnyacutech druhů živočišnyacutech druhů G L BuffonG L Buffon J B J B de Lamarckde Lamarck Byla formulovaacutena teorie Byla formulovaacutena teorie biologickeacute evoluce (biologickeacute evoluce (Ch Darwin a A R Ch Darwin a A R WallaceWallace))

Antropologie jako samostatnaacute věda vznikaacute rovněž v 18 stoletiacute kdy roku 1775 J F Blumenbach znovu zavedl původniacute Casmannův pojem Antropologie byla tehdy řazena mezi tři hlavniacute biologickeacute oboryantropologie zoologie botanika

Za dalšiacute mezniacutek v upevňovaacuteniacute antropologie jako přiacuterodovědeckeacute discipliny bylo vydaacuteniacute diacutela Systema Naturae šveacutedskeacuteho badatele Carla Linne v roce 1735 kteryacute včlenil člověka do živočišneacute řiacuteše zařadil je do řaacutedů primaacutetů a nazval jej homo sapiens ndash bdquočlověk rozumnyacuteldquo

Tiacutem bylo zakončeno přiacutepravneacute uacutedobiacute ustaveniacute antropologie jako vědy o člověku bez teologickeacuteho naacutedechu kteraacute hodnotiacute člověka čistě z hlediska novodobeacute přiacuterodniacute vědy

V tomto pojetiacute byla antropologie rozdělena do třiacute hlavniacutech oddiacutelůprehistorickaacute antropologie etnickaacute antropologiefysickaacute antropologie

Ve druheacute polovině 19 stoletiacute vzniku metodologie měřeniacute antropologickyacutech znaků jsou zavaacuteděny exaktniacute měřiacuteciacute přiacutestroje a grafy (P P Broca zakladatel antropometrie a jeho žaacuteci)

V současneacute době se antropologie chaacutepe jako syntetickaacute discipliacutena (soubor discipliacuten) kteraacute se zaměřuje na biolo-gickou a kulturniacute podstatu člověka

umlV zemiacutech kontinentaacutelniacute Evropy se antropologie považuje za přiacuterodniacute vědu kteraacute zkoumaacute variabilitu morfologii a fyziologii lidskeacuteho organismu (Vodaacutekovaacute a kol 2000)

Fylogenetickyacute a ontogenetickyacute vyacutevoj vznik lidskyacutech plemen a ras kvantitativně a kvalitativně hodnotit tělesneacute znaky a rozměry a jejich variabilitu

bdquoStaryacute světldquo upřednostňoval předevšiacutem antropologii fysickou kteraacute neměla přiacutemeacute vazby napřiacuteklad na etnologii archeologii nebo lingvistiku

Ve Velkeacute Britaacutenii a USA se konstituuje široce koncipovanaacute antropologie jako obecnaacute věda o člověku společnosti a kultuře Začiacutenaacute se formovat jako biosociokulturniacute discipliacutena kteraacute zahrnuje dimezi biologickou a sociaacutelniacute kde se integrujiacute poznatky přiacuterodniacutech i společenskyacutech věd

V anglosaskeacutem světě se v Antropologii kladl zvyacutešenyacute důraz na společenskyacute a kulturniacute rozměr člověka

bdquoNovyacute světldquo daacutevaacute přednost mnohem širšiacutemu vymezeniacute antropologie kde vyacutesadniacute postaveniacute zaujiacutemaacute kulturniacute antropologie Tato dichotomie (dvojdiacutelnost děleniacute) přetrvaacutevaacute do dneška

V USA ldquoantropologierdquo je tradičně rozdělena

fyzickaacute antropologie nebo biologickaacute antropologie studuje chovaacuteniacute primaacuteta evoluci člověka osteologiy genetiku populace

kulturniacute antropologie Oblasti studovaneacute kulturniacutemi antropology zahrnujiacute sociaacutelniacute siacutetě rozšiřovaacuteniacute společenskeacute chovaacuteniacute vzory přiacutebuznosti praacutevo politika ideologie naacuteboženstviacute viacutery vzory ve vyacuterobě a spotřebě vyacuteměna socializace rod a jineacute vyacuterazy kultury se silnyacutem důrazem na důležitosti fieldwork nebo uacutečastniacuteku-pozorovaacuteniacute

lingvistickaacute antropologie kteryacute studuje změnu v jazyce přes čas a prostor sociaacutelniacute použitiacute jazyka a vztah mezi jazykem a kulturou a

archeologie to studuje materiaacutelniacute pozůstatky lidskyacutech společnostiacute Archeologie sama je normaacutelně zpracovanaacute jako odděleneacute (ale přiacutebuzneacute) pole ve zbytku světa ačkoli bliacutezko přiacutebuznaacute antropologickeacutemu poli hmotneacute kultury

Vzhledem k oblasti zkoumaacuteniacute rozlišujeme tyto součaacutesti

antropologie filozofickaacute ndash tematickaacute oblast filozofie

ndash zabyacutevaacute se vyacutekladem podstaty a smyslu existence člověka v uacutezkeacutem slova smyslu vznikla jako reakce na rozvoj speciaacutelniacutech vyacutezkumů o člověku jako o bytosti ve snaze daacutet rozmanityacutem diacutelčiacutem poznatkům o člověku obecnyacute filozofickyacute raacutemec

ekologickaacute ndash zkoumaacute kultury jako adaptivniacute systeacutemy

biologickaacute ndash zabyacutevaacute se studiem člověka z biologickeacuteho pohledu jeho fylogenetickyacutem i ontogenetickyacutem vyacutevojem morfologiiacute a fyziologiiacute a variabilitou (genotyp fenotyp)

sociaacutelniacute a kulturniacute ndash soubornaacute věda o člověku zabyacutevaacute se zkoumaacuteniacutem vyacutevoje struktur a fungovaacuteniacute socio-kulturniacutech systeacutemů v čase a prostoru (Soukup 2000) dalšiacutemi subdiscipliacutenami mohou byacutet antropologie eko-nomickaacute (ekonomickeacute systeacutemy) lingvistickaacute (vztahy jazyka kultury a myšleniacute) politickaacute (politickeacute sys-teacutemy) psychologickaacute (osobnost a kultura v různeacutem kulturniacutem kontextu) pedagogickaacute (člověk jako jedinec v systeacutemu věd o vyacutechově)

Na zaacutekladě hledaacuteniacute kompromisu mezi evropskyacutem a americkyacutem přiacutestupem publikoval klasifikaci antropologie v roce 1960 J M White Hovořiacute o čtyřech hlavniacutech oddiacutelech antropologieFysickaacute antropologieKulturniacute antropologieSociaacutelniacute antropologieUžitaacute antropologie (aplikovanaacute)

Fysickaacute antropologie Fysickaacute antropologie je teacutež označovanaacute jako biologie člověka

studuje fosilniacute pozůstatky našich předků tělesneacute rozměry a ostatniacute fysickeacute rysy člověka jejich změny a vyacutevoj mechanismus dědičnosti fysickyacutech vlastnostiacute a srovnaacuteniacute vlastnostiacute primaacutetů a současneacuteho člověka

Můžeme ji tedy definovat jako vědu studujiacuteciacute biologickeacute vlastnosti lidiacute a přiacutebuznyacutech primaacutetů v přiacuterodniacutem a společenskeacutem kontextu Maacute některeacute specializovanějšiacute obory jako např paleoantropologie (zkoumaacute zaacutekonitosti evoluce člověka) etnickaacute antropologie (studium lidskyacutech ras) ekologickaacute antropologie

Kulturniacute antropologie Kulturniacute antropologie je to směr studujiacuteciacute původ a historii lidskyacutech skupin

jejich vyacutevoj strukturu a fungovaacuteniacute v čase a prostoru Předmětem vyacutezkumu je kultura Kulturniacute

antropologie studuje např indiaacutenskeacute kultury v povodiacute Amazonky kulturu černošskeacuteho gheta v americkeacutem velkoměstě či kulturu vysokoškolskyacutech studentů Kulturniacute antropologie se spiacuteše zabyacutevaacute charakterem společnosti jako celek

Kulturou se rozumiacute definovatelnaacute skupina lidiacute vyznaacutevajiacuteciacute podobneacute hodnoty žije obdobnyacutem stylem života hovořiacute stejnyacutem jazykem dialektem slangem nebo použiacutevaacute jednotnou terminologii (jen přibližneacute vymezeniacute pojmu nenahrazujiacuteciacute vlastniacute definici)

Sociaacutelniacute antropologie Sociaacutelniacute antropologie je obor zkoumajiacuteciacute maleacute uzavřeneacute

společnosti chaacutepaneacute jako komplexniacute sociaacutelniacute struktury

Studuje přiacutebuzenskeacute a společenskeacute vztahy Tento termiacuten použiacutevajiacute někteřiacute autoři zaměnitelně s termiacutenem kulturniacute antropologie přestože mnoziacute je z důvodů metodickyacutech rozdiacutelů rozlišujiacute

(jednaacute se o rozdiacutelneacute evropskeacute a a americkeacute pohledy)

Aplikovanaacute antropologie Aplikovanaacute antropologie se snažiacute využiacutevat sveacute poznatky v praxi

V souvislosti se severoamerickyacutem pojetiacutem kdy antropologie byla v USA důležityacutem mocenskyacutem naacutestrojem se aplikovanaacute antropologie ocitala často v moraacutelniacutem dilematu zda poznatky aplikovat či ne

Jejiacutem hlavniacutem uacutekolem je na zaacutekladě objednaacutevek staacutetniacutech mezinaacuterodniacutech nebo soukromyacutech instituciacute vypracovaacutevat expertniacute zpraacutevy antropologickeacute projekty a podobně

Metody vyacutezkumuMetody vyacutezkumu tereacutenniacute vyacutezkum (systematickyacute sběr

antropologickyacutech dat kteryacute využiacutevaacute přiacutemeacute pozorovaacuteniacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute interview testy autobiografickou metodu genealogickou metodu ad)

komparativniacute a statistickaacute metoda Vztahy antropologie k dalšiacutem vědniacutem discipliacutenaacutem ndash přiacuterodniacute a společenskeacute vědy biologie leacutekařskeacute vědy filo-zofie sociologie psychologie pedagogika ekonomie politologie ad

antropologickyacute pohledantropologickyacute pohled Jineacute vědy studujiacute lidi přiacuteliš samozřejmě

(Historie ekonomika psychologie sociologie dokonce biologie a chemie mohou studovat lidi)

V čem je antropologie různaacute Antropologie přistoupiacute k teacutematu a studuje

lidi a jejich chovaacuteniacute Antropologickyacute pohled maacute tři součaacutestiKomparativniacuteHolistickyacuteRelativistickyacute

Cross-cultural nebo Cross-cultural nebo komparativniacutekomparativniacute

antropologie vyšetřuje lidi v každeacute formě kterou oni vezmou

aspekt antrop perspektivy kdy se ziacuteskaacutevajiacute důkazniacute materiaacutely pro sveacute generalizace z celeacuteho světa a v časoveacutem prostoru

snažiacute se generalizovat něco podstatneacuteho o lidstviacute

snažiacute se dojiacutet k nějakeacutemu gen zaacutevěru zahrnujiacuteciacutemu poznatky z kultur v čase a prostoru

Vychaacuteziacute s faktů že jsme zainteresovaniacute

vidět celeacute spektrum lidskyacutech těl a chovaacuteniacute

snažit se učit že rozsah lidstva = všechny cesty kde bdquomyldquo můžeme byacutet člověk

Hlavniacute otaacutezkou je pak Co je bdquomožneacuteldquo pro lidi a co je

bdquonutneacuteldquo pro lidi

HolistickyacuteHolistickyacute antropologie se pokoušiacute liacutečit každou čaacutest

kultury ke každeacute jineacute čaacutesti Tiacutem se rozumiacute že různeacute čaacutesti kultury jsou

propojeneacute na každeacuteho z naacutes jinak a že jisteacute kombinace inklinujiacute k tomu nastat nebo nenastat

holismus filozofie celku celistvosti vyviacutejejiacuteciacute se od 20 let 20 stol Termiacuten zavedl J Ch Smuts

Každyacute z naacutes je zainteresovaacuten v tom jak je kultura lidiacute propojenaacute na jejich prostřediacute

Relativistickyacute pohled toto je většina hlubokeacute přesto sporneacute

čaacutesti antr pohledu Relativismus znamenaacute že vlaacutedy nebo

normy nebo hodnoty kultury jsou přiacutebuzneacute s tou specifickou kulturou

Jinyacutemi slovy řiacutekat monogamie může byacutet normaacutelniacute nebo přednostniacute v jedneacute kultuře ale mnohoženstviacute může byacutet normaacutelniacute nebo přednostniacute v jineacutem

Odlišneacute kultury věřiacute jinyacutem věcem nebo hodnotovyacutem jinyacutem věcem nebo dokonce znamenajiacute jineacute věci s možnostiacute totožnosti

Současnaacute Současnaacute sociaacutelniacute a kulturniacute sociaacutelniacute a kulturniacute

Zaacutekladniacute směry a školy v Zaacutekladniacute směry a školy v současneacute sociaacutelniacute a kulturniacute současneacute sociaacutelniacute a kulturniacute

antropologii antropologii Evolucionistickaacute antropologie Difuzionistickaacute antropologie Konfiguracionismus Psychologickaacute antropologie Funkcionalistickaacute a strukturaacutelně

funkcionalistickaacute antropologie Neoevolucionistickaacute

antropologie Novaacute etnografie

Evolucionistickaacute antropologie

aplikace biologickeacute evolučniacute teorie Ch Darwina přeneseniacute myšlenky biologickeacute evoluce na všechny oblasti lidskeacute činnosti (vše jde od jednoducheacuteho ke složitějšiacutemu od stejnorodeacuteho ke různorodeacutemu a vyacutevojově vyššiacutemu)

rozpracovaacuteniacute teorie endogenniacute (vnitřniacute) kulturniacute změny kde zdrojem je lidskaacute inovace a zaacutekladniacute formou je lidskaacute invence

Difuzionistickaacute antropologie

teorie exogenniacute kulturniacute změny kteraacute je založena na vzaacutejemneacutem kontaktu mezi přiacuteslušniacuteky různyacutech kultur ndash šiacuteřeniacute kultury v geografickeacutem prostoru

předpokladem bylo že žaacutednaacute kultura nemůže byacutet pochopena pokud nebude vyacutečet jejiacutech kulturniacutech prvků kompletniacute a tedy nedochaacutezelo k formulaci obecneacute teorie

v popřediacute zaacutejmu byla zejmeacutena problematika akulturace ( (vzaacutejemneacute přejiacutemaacuteniacute a splyacutevaacuteniacute vzaacutejemneacute přejiacutemaacuteniacute a splyacutevaacuteniacute rozdiacutelnyacutech kultur)rozdiacutelnyacutech kultur)

Konfiguracionismus podstata kultury je daacutena v konfiguraci hodnot

norem idejiacute a vzorů chovaacuteniacute systeacutemovaacute analyacuteza a snaha interpretovat

konkreacutetniacute kultury prostřednictviacutem kategoriiacute kulturniacute vzor a kulturniacute integrace

zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska kofiguracionismu důraz na systeacutemovou analyacutezu kulturniacutech vzorců a

konfiguraciacute zaacutejem o studium procesů kulturniacute změny a

akulturace kulturniacute determinismus jako explanačniacute model empirickyacute vyacutezkum principů integrace kultury etnopsychologickyacute vyacuteklad vztahu osobnosti a kultury

Psychologickaacute antropologie

systematickeacute studium struktury a funkce procesů systematickeacute studium struktury a funkce procesů vniacutemaacuteniacute a myšleniacute v konkreacutetniacutem kulturniacutem kontextuvniacutemaacuteniacute a myšleniacute v konkreacutetniacutem kulturniacutem kontextu

jde zejmeacutena o vyacutezkum vztahů osobnosti a kultury jde zejmeacutena o vyacutezkum vztahů osobnosti a kultury daacutele vyacutezkumy kognitivniacutech procesů studium daacutele vyacutezkumy kognitivniacutech procesů studium biologickyacutech a kulturniacutech determinant lidskeacuteho biologickyacutech a kulturniacutech determinant lidskeacuteho chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute analyacuteza frustraciacute deprivaciacute a chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute analyacuteza frustraciacute deprivaciacute a duševniacutech nemociacute v různyacutech společnostech atd duševniacutech nemociacute v různyacutech společnostech atd

využitiacute psychologickyacutech metod a technik v využitiacute psychologickyacutech metod a technik v antropologickeacutem vyacutezkumu kultury ndash ovlivněniacute antropologickeacutem vyacutezkumu kultury ndash ovlivněniacute psychologickyacutemi teoriemi neobehaviorismem a psychologickyacutemi teoriemi neobehaviorismem a psychoanalyacutezou psychoanalyacutezou

rozhodujiacuteciacute roli při formovaacuteniacute lidskeacute osobnosti rozhodujiacuteciacute roli při formovaacuteniacute lidskeacute osobnosti představuje kultura kterou si člověk osvojuje v představuje kultura kterou si člověk osvojuje v procesu socializace a enkulturace procesu socializace a enkulturace (učeniacute se v (učeniacute se v espolečnosti a jineacute kultuře)espolečnosti a jineacute kultuře)

psychologickaacute antropologie se 70 letech 20 stol psychologickaacute antropologie se 70 letech 20 stol profiluje jako samostatnaacute subdiscipliacutena kulturniacute profiluje jako samostatnaacute subdiscipliacutena kulturniacute antropo-logie antropo-logie

Funkcionalistickaacute a strukturaacutelně

funkcionalistickaacute antropologie Britskaacute sociaacutelniacute antropologie Britskaacute sociaacutelniacute antropologie

předmětem zaacutejmu britskyacutech sociaacutelniacutech předmětem zaacutejmu britskyacutech sociaacutelniacutech antropologů se ve 20 letech stal vyacutezkum antropologů se ve 20 letech stal vyacutezkum kulturniacutech prvků z hlediska jejich přiacutenosu kulturniacutech prvků z hlediska jejich přiacutenosu pro fungovaacuteniacute sociokulturniacutech systeacutemů pro fungovaacuteniacute sociokulturniacutech systeacutemů

hlubšiacute pochopeniacute a vědeckeacute vysvětleniacute hlubšiacute pochopeniacute a vědeckeacute vysvětleniacute kulturniacutech instituciacute vzorů chovaacuteniacute a idejiacute kulturniacutech instituciacute vzorů chovaacuteniacute a idejiacute je založeno na vymezeniacute funkciacute ktereacute je založeno na vymezeniacute funkciacute ktereacute plniacute v raacutemci daneacuteho sociaacutelniacuteho systeacutemu plniacute v raacutemci daneacuteho sociaacutelniacuteho systeacutemu

Strukturaacutelniacute antropologie (Francie ndash 60 leacuteta 20 stoletiacute)

hlavniacutem zdrojem byla filozofie a Durkheimova sociologickaacute škola (zejmeacutena jejiacute komparativniacute vyacutezkumy sociaacutelniacutech symbolickyacutech a naacuteboženskyacutech instituciacute) moderniacute lingvistika a institucionalizace francouzskeacute etnologie ndash založeniacute Etnologickeacuteho institutu)

obecneacute principy antropologickeacuteho strukturalismu při analyacuteze sociokulturniacutech systeacutemů je kladen

důraz na prvotnost vztahů před prvky systeacutemu 10487371048737dominuje synchronniacute metoda vyacutezkumu ndash historicko-genetickyacute přiacutestup ustupuje do pozadiacute

za rozhodujiacuteciacute determinantu lidskeacuteho chovaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jsou považovaacuteny nadindividuaacutelniacute objektivniacute struktury ktereacute tvořiacute podstatu sociokulturniacute společnosti

předmětem vyacutezkumů jsou vnitřniacute vztahy mezi prvky daneacuteho systeacutemu (hlavniacutem představitelem byl C Leacutevi-Strauss)

Neoevolucionistickaacute Neoevolucionistickaacute antropologie antropologie 60 leacuteta ndash obnoveniacute zaacutejmu o principy

evolučniacuteho myšleniacute zaacutekladniacute principy

zaacutekladniacutem atributem evoluce kultury je růst komplexnosti kulturniacutech systeacutemů

evoluci společnosti charakterizuje pokrok od jednoduchyacutech ke složitějšiacutem společenskyacutem organismům

kulturniacute evoluce představuje posun od homogenity k heterogenitě

rozhodujiacuteciacute hybnou silou kulturniacute evoluce jsou materiaacutelniacute faktory 4

studium kulturniacute evoluce v studium kulturniacute evoluce v kategoriiacutech lidskeacuteho pokroku kategoriiacutech lidskeacuteho pokroku

dějiny lidskeacute kultury lze dějiny lidskeacute kultury lze studovat z makroevolučniacute studovat z makroevolučniacute perspektivy jako evoluci perspektivy jako evoluci obecnyacutech vyacutevojovyacutech trendů obecnyacutech vyacutevojovyacutech trendů nebo z mikroevolučniacute nebo z mikroevolučniacute perspektivy jako evoluci perspektivy jako evoluci různyacutech kultur v různyacutech různyacutech kultur v různyacutech ekosysteacutemechekosysteacutemech

kultura představuje extrasomativniacute (nadbiologickyacute) adaptivniacute systeacutem kteryacute lidskyacutem populaciacutem rozšiřuje spektrum jejich možnostiacute hybnou siacutelou dějin jsou materiaacutelniacute faktory (zejmeacutena technologie) universaacutelniacute evolucionismu ndash L A White

multilineaacuterniacute evolucionismus ndash J Steward

směry Ekologickaacute antropologie

kulturniacute ekologie kulturniacute materialismus

Novaacute archeologie analytickaacute archeologie

Novaacute etnografie rozviacutejiacute se od 60 let ndash kritika vyacutezkumnyacutech

metod tradičniacute antropologie snažiacute se studovat kulturu jako ideovyacute systeacutem

zahrnuje širokeacute spektrum metod a technik vyacutezkumů člověka a kultury zdroje ndash filozofie (novokantovskeacute školy německaacute a francouzskaacute hermeneutika anglickaacute analytickaacute filozofie a obecneacute seacutemantiky) kognitivniacute psychologie

sociaacutelniacute a politickeacute pozadiacute ndash procesy modernizace v zemiacutech třetiacuteho světa a zaacutesadniacute proměny vztahu vyspělyacutech a rozvojovyacutech zemiacute

snaha zuacutežit pojem kultury tak aby zahrnoval meacuteně a odhaloval viacutece (vytvořit užšiacute viacutece specializovanou a teoreticky efektivnějšiacute kategorii)

předpokladem je že jednotliveacute kultury jsou jedinečnyacutemi systeacutemy znalostiacute symbolů kategoriiacute pravidel a organizačniacutech principů chovaacuteniacute ktereacute si člověk osvojuje jako člen určiteacute společnost

zaacutekladniacute jednotkou antropologickeacuteho vyacutezkumu je bdquootaacutezka ndash odpověďldquo

kognitivniacute antropologie ndash vniacutemaacuteniacute a interpretace reality (kultura ndash systeacutem sdiacutelenyacutech znalostiacute)

symbolickaacute antropologie chaacutepe kulturu jako ideovyacute systeacutem (systeacutem symbolů a vyacuteznamů)

kulturniacute gramatika ndash pevnyacute a omezenyacute soubor pravidel a principů

zaacutevěrzaacutevěr

Antropologie je hledaacuteniacute toho co je Antropologie je hledaacuteniacute toho co je všem lidem jakožto lidem společneacutevšem lidem jakožto lidem společneacute

Současnyacute vyacuteznam spočiacutevaacute v hledaacuteniacute Současnyacute vyacuteznam spočiacutevaacute v hledaacuteniacute lidskeacute podstaty bytiacute a žitiacutelidskeacute podstaty bytiacute a žitiacute Všichni lideacute majiacute společnou stavbu těla Všichni lideacute majiacute společnou stavbu těla

a funkce jeho orgaacutenů společnyacute původ a a funkce jeho orgaacutenů společnyacute původ a zděděneacute vzorce chovaacuteniacute ve všech zděděneacute vzorce chovaacuteniacute ve všech lidskyacutech společnostech můžeme naleacutezt lidskyacutech společnostech můžeme naleacutezt podobneacute instituce rituaacutely tradicehellippodobneacute instituce rituaacutely tradicehellip